Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Zákon č. 137/2014 Sb.	Zákon č. 137/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 59/2014 * Čl. I - Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2014 137 ZÁKON ze dne 18. června 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se slovo „zastupitelný“, slova „(dále jen „listinný dluhopis“)“ a slova „(dále jen „zaknihovaný dluhopis“)“ zrušují a slova „jeho emitentem“ se nahrazují slovy „odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku,“. 2. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Dluhopisy mohou být jen zastupitelné.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 3. V § 2 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V rubopisu listinného dluhopisu se uvede identifikace nabyvatele.“. 4. V § 2 odst. 4 větě první se slova „stejné datum“ nahrazují slovy „stejný okamžik“ a ve větě druhé se za slovo „emise,“ vkládají slova „s nimiž jsou spojena stejná práva,“. 5. Nadpis § 3 zní: „Zpřístupnění emisních podmínek“. 6. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Je-li nejpozději k datu emise dluhopisů uveřejněn prospekt dluhopisů (dále jen „prospekt“) a jsou-li nejpozději k témuž datu na internetových stránkách emitenta zpřístupněny jejich emisní podmínky, zpřístupnění na nosiči informací uvedeném v odstavci 1 se nevyžaduje. V tom případě však emitent zajistí, aby emisní podmínky byly zpřístupněny na těchto internetových stránkách bezplatně a v nezměněné podobě trvale alespoň do data splatnosti těchto dluhopisů a měly podobu datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném formátu. (3) Jestliže o to vlastník dluhopisů požádá, vzniká emitentovi povinnost poskytnout mu bezúplatně jeden výtisk aktuálních emisních podmínek těchto dluhopisů.“. 7. § 5 a 6 včetně nadpisů znějí: „§ 5 Druhy dluhopisů Dluhopisy vydané týmž emitentem, s nimiž jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh. § 6 Náležitosti dluhopisu (1) Dluhopis obsahuje alespoň a) označení „dluhopis“, nejde-li o hypoteční zástavní list, státní pokladniční poukázku nebo poukázku České národní banky, b) údaj o druhu dluhopisu, který lze uvést i odkazem na emisní podmínky, nejde-li o dluhopis, se kterým není spojeno žádné zvláštní právo, c) údaje identifikující emitenta, d) jmenovitou hodnotu jako dlužnou částku; to se nevyžaduje v případě sběrného dluhopisu, plyne-li jmenovitá hodnota ze zápisu v příslušné evidenci, e) výnos dluhopisu, nebo údaj o tom, že výnos je určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem; anebo je z dluhopisu aspoň zřejmé, že dluhopis je bez výnosu nebo kde se lze s tím, jak je výnos určen, seznámit, f) datum nebo jiný okamžik splacení (dále jen „datum splatnosti“) dlužné částky (splacení dluhopisu), g) údaje identifikující vlastníka dluhopisu, nejde-li o dluhopis vydaný jako zaknihovaný cenný papír nebo sběrný dluhopis, h) podpis emitenta, nejde-li o dluhopis vydaný jako zaknihovaný cenný papír nebo sběrný dluhopis, i) číselné označení dluhopisu, nejde-li o dluhopis vydaný jako zaknihovaný cenný papír nebo sběrný dluhopis, a j) datum emise. (2) U zaknihovaného dluhopisu postačí, že údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a j) jsou zjistitelné z příslušné evidence zaknihovaných dluhopisů. (3) Byl-li vydán hromadný dluhopis, obsahuje tento dluhopis také údaj o tom, kolik dluhopisů a jakého druhu nahrazuje. (4) Pro posouzení toho, zda je dluhopis řádně vydán, nemá vliv, zda obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1, obsahuje-li alespoň náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h), nebo jsou-li tyto údaje zjistitelné z příslušné evidence zaknihovaných cenných papírů; odstavce 2 a 3 tím nejsou dotčeny.“. 8. Nadpis § 7 zní: „Celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů“. 9. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „menším objemu emise“ nahrazují slovy „menší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů“ a slova „předpokládaný objem emise“ se nahrazují slovy „předpokládanou celkovou jmenovitou hodnotu emise dluhopisů“. 10. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „větším objemu emise“ nahrazují slovy „větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů“. 11. V § 7 odst. 2 se za slova „nebo c)“ vkládají slova „a není-li lhůta určená pro upisování postačující“. 12. V § 7 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů emitent zpřístupní investorům spolu s emisními podmínkami způsobem, kterým zpřístupňuje tyto emisní podmínky.“. 13. V § 8 se slova „těchto dluhopisů (dále jen „prospekt“)“ zrušují. 14. V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „d) a f) až j)“ nahrazují slovy „f) a j)“. 15. V § 9 odst. 1 písmeno e) zní: „e) informace o tom, jak je výnos dluhopisu určen, nebo že dluhopis je bez výnosu,“. 16. V § 9 odst. 1 písm. f) se slovo „splácení“ nahrazuje slovem „úhrady“. 17. V § 9 odst. 1 písmeno g) zní: „g) informace o tom, jak a kde má být dluhopis splacen,“. 18. V § 9 odst. 1 písm. i) se slovo „jednoznačné“ zrušuje. 19. V § 9 odst. 1 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, je-li přidělováno,“. Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena k) až m). 20. V § 9 odst. 2 písm. b) a v § 35 odst. 2 se slova „objemu emise“ nahrazují slovy „celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů“. 21. V § 9 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) informace o tom, kdy, jak a kde má být vyplacen výnos dluhopisu, není-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem,“. Dosavadní písmena c) až p) se označují jako písmena d) až q). 22. V § 9 odst. 2 písm. m) se slovo „včetně“ nahrazuje slovy „popřípadě i“. 23. § 12 a 13 včetně nadpisu znějí: „Pochybnosti o obsahu zvláštního práva spojeného s dluhopisem § 12 (1) V případě pochybnosti o obsahu zvláštního práva spojeného s dluhopisem může soud na návrh vlastníka dluhopisu, a) rozhodnout jaké zvláštní právo je s dluhopisem spojeno, je-li z okolností zřejmé, že takové právo vyjadřuje vůli obsaženou v emisních podmínkách nebo je této vůli obsahově nejbližší, nebo b) nebude-li možné postupovat podle písmene a) rozhodnout, že dluhopis je dluhopis, se kterým není spojeno zvláštní právo. (2) Řízení uvedené v odstavci 1 je řízením podle § 83 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu. (3) Údaj o zahájení řízení podle odstavce 1 spolu se spisovou značkou řízení, označením příslušného soudu a údajem o předmětu sporu emitent zpřístupní bez zbytečného odkladu po zahájení řízení na téže internetové stránce, na které zpřístupnil emisní podmínky, tak, aby byly obdobně splněny požadavky uvedené v § 3 odst. 2 větě druhé, nebo způsobem, kterým zpřístupnil emisní podmínky. Stejně emitent zpřístupní i rozhodnutí soudu v této věci s vyznačenou doložkou právní moci. (4) Je-li účastníkem řízení podle odstavce 1 fyzická osoba, emitent z jejích osobních údajů zpřístupní pouze jméno. § 13 (1) Rozhodne-li soud podle § 12 odst. 1 písm. b), může vlastník dluhopisu, o jehož druhu bylo rozhodnuto, požadovat do 1 měsíce ode dne, kdy emitent rozhodnutí soudu zpřístupnil v souladu s § 12 odst. 3, aby od něj emitent tento dluhopis za přiměřenou cenu koupil, ledaže byla pochybnost zřejmá již v době, kdy vlastník dluhopis získal. Emitent od vlastníka dluhopisu koupí dluhopis do 15 pracovních dnů ode dne, kdy mu došel návrh na uzavření smlouvy. (2) Nesplní-li emitent povinnost stanovenou v odstavci 1 nebo nezpřístupní-li emitent rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. b) v souladu s § 12 odst. 3 větou druhou do 1 měsíce ode dne nabytí jeho právní moci, může se oprávněný vlastník dluhopisu domáhat uzavření smlouvy u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy emitentovi došel návrh na uzavření smlouvy.“. 24. V § 16 se slova „se určí“ nahrazují slovy „lze určit“. 25. V § 19 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „podmínky pro předčasnou splatnost“. 26. V § 19 odst. 3 se slova „včetně poměrného výnosu“ zrušují a na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „; nevyplývá-li z emisních podmínek něco jiného, lze žádat i poměrný výnos“. 27. V § 21 odst. 1 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 28. V § 21 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) dalších změn, které vymezují emisní podmínky,“. 29. V § 21 odst. 2 se za slovo „svolat“ vkládají slova „, jde-li o případ uvedený v odstavci 1,“. 30. V § 21 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) V emisních podmínkách lze okruh změn zásadní povahy uvedených v odstavci 1 písm. b) až f) upravit odchylně.“. 31. V § 22 odst. 3 písm. a) se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „písm. c)“. 32. V § 23 odst. 5 větě druhé se slovo „stanoven“ nahrazuje slovem „určen“. 33. V § 23 odst. 6 větě první se slovo „f)“ nahrazuje slovem „g)“ a slovo „stanoven“ se nahrazuje slovem „určen“. 34. Nadpis části druhé zní: „ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE DLUHOPISŮ“. 35. V § 25 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; to neplatí, je-li tímto zákonem zákon upravující rozpočtová pravidla“. 36. V § 25 odst. 7 se slova „§ 7 odst. 3,“ zrušují a slova „j) až l)“ se nahrazují slovy „k) až m)“. 37. V § 26 odst. 1 se věta první nahrazuje větami „Česká republika vydává státní dluhopisy prostřednictvím ministerstva. Emisní podmínky státních dluhopisů určuje ministerstvo.“. 38. V § 26 odst. 1 větě třetí a v § 26 odst. 2 větě druhé se slovo „vydat“ nahrazuje slovem „určit“. 39. V § 26 odst. 1 a 2 větě poslední se slova „c), d), g) a i) a podle § 9 odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j)“. 40. V § 26 odst. 3 se za slova „státních dluhopisů“ vkládají slova „, ledaže jde o náležitosti podle § 9 odst. 1 písm. f) a i) a § 9 odst. 2 písm. j)“. 41. V § 26 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Je-li převoditelnost státních dluhopisů vyloučena nebo omezena, emisní podmínky mohou vyloučit i možnost zřídit ke státním dluhopisům zástavní právo, nebo, pokud současně určí podmínky, za nichž je zřízení zástavního práva přípustné, tuto možnost také omezit. Omezení nebo vyloučení možnosti zřídit zástavní právo ke státním dluhopisům je závazné pro každého. (8) K převodu státního dluhopisu v rozporu s odstavcem 6 nebo ke zřízení zástavního práva ke státnímu dluhopisu v rozporu s odstavcem 7 se nepřihlíží.“. 42. V § 34 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Emisní podmínky mohou určit jiné pořadí uspokojení pohledávek z podřízených dluhopisů, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních pohledávek, včetně pohledávek z jiných podřízených dluhopisů, či rozdílně ve vztahu k pohledávce odpovídající právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.“. 43. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní: „§ 36a (1) K podílu na sběrném dluhopisu vzniká zástavní právo zápisem v evidenci podle § 36 na příkaz zástavního dlužníka. Podá-li příkaz zástavní věřitel, osobní dlužník nebo zástavce, zapíše se zástavní právo, pokud příkazce doloží zřízení zástavního práva. (2) Zástavní právo podle odstavce 1 se vymaže z evidence na příkaz zástavního věřitele. Podá-li příkaz zástavní dlužník, osobní dlužník nebo zástavce, vymaže se zástavní právo, pokud příkazce doloží, že nastala skutečnost, která je jinak důvodem zániku zástavního práva.“. 44. § 43 zní: „§ 43 (1) Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který není vyměnitelným dluhopisem a s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky, které je byť jen částečně závislé na tom, zda určitá okolnost nastane nebo nenastane, se nepovažuje za dluhopis. (2) Pro cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky a který není dluhopisem, lze tento zákon nebo jeho jednotlivé ustanovení použít jen tehdy, dovolávají-li se toho emisní podmínky těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů; takový cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír však nesmí obsahovat označení dluhopis.“. Čl. II Přechodné ustanovení Právní vztahy z dluhopisů vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i z emisních podmínek dluhopisů uveřejněných nebo jinak zpřístupněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 136/2014 Sb.	Zákon č. 136/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 7. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 59/2014 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2015 136 ZÁKON ze dne 18. června 2014, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 8a odst. 1 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až s) se označují jako písmena k) až r). 2. V § 30 odst. 1 písm. b) bodě 2 a v § 31 písm. c) se slova „nebo kontaktní místo veřejné správy“ zrušují. 3. V § 44b odst. 1 se slova „Úřad práce“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“. 4. V § 44b odst. 6 větě poslední se slova „Úřad práce“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“ a na konci textu se doplňují slova „; neuhrazenou částku vyplacené kompenzace vymáhá na zaměstnavateli tento celní úřad“. 5. V § 66 větě třetí se slova „, anebo je osobou se zdravotním postižením“ zrušují. 6. V § 67 odstavec 2 zní: „(2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány a) invalidními ve třetím stupni32a) (dále jen „osoba s těžším zdravotním postižením“), b) invalidními v prvním nebo druhém stupni88), nebo c) zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná“).“. 7. V § 67 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) nebo b). (4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 8. V § 67 odstavec 5 zní: „(5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba a) posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b), b) potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení v případě uvedeném v odstavci 2 písm. c).“. 9. V § 75 odst. 6 se slova „ke dni podání žádosti“ zrušují. 10. V § 75 odst. 8 se věta první nahrazuje větami „K žádosti o zřízení chráněného pracovního místa je nutné přiložit doklad o zřízení účtu v peněžním ústavu. Potvrzení o splnění podmínky uvedené v odstavci 6 zajišťuje podle § 147b Úřad práce sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní úřad, příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Prokazuje-li zaměstnavatel splnění podmínky uvedené v odstavci 6 předložením potvrzení sám, nesmí být toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti podle odstavce 7 a údaje v něm musí odpovídat skutečnému stavu ke dni jeho vydání.“. 11. V § 75 odst. 13 se slovo „k)“ nahrazuje slovem „l)“. 12. V § 76 odst. 2 se slova „ke dni podání žádosti o příspěvek“ zrušují. 13. V § 76 odstavec 3 zní: „(3) Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se neposkytne na pracovní místo zřízené nebo vymezené a) mimo pracoviště zaměstnavatele, b) pro zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou zdravotně znevýhodněnou, nebo c) zaměstnavatelem, který je agenturou práce, pokud je toto pracovní místo obsazeno zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením a tento zaměstnanec je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.“. 14. V § 76 odst. 5 se věta první nahrazuje větami „K žádosti o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa je nutné přiložit doklad o zřízení účtu v peněžním ústavu. Potvrzení o splnění podmínky uvedené v § 75 odst. 6 zajišťuje podle § 147b Úřad práce sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní úřad, příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Prokazuje-li zaměstnavatel splnění podmínky uvedené v § 75 odst. 6 předložením potvrzení sám, nesmí být toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti podle odstavce 4 a údaje v něm musí odpovídat skutečnému stavu ke dni jeho vydání.“. 15. V § 78 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, jde-li o osobu se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b), a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou“. 16. V § 78 odst. 3 se slovo „prokázaným“ zrušuje, za slova „nejvýše však o 2 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením“ se vkládají slova „, a nejvýše o 1 000 Kč měsíčně, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo na zaměstnance agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením a je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli“. 17. V § 78 odst. 7 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje. 18. V § 78 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením, dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.“. 19. V § 78 odst. 8 písm. e) se slovo „zvýšeného“ nahrazuje slovem „zvýšení“ a na konci textu se doplňují slova „nebo v případě nesplnění podmínky uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa“. 20. V § 81 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.“. 21. V § 81 odst. 2 písm. b) se za slovo „zaměstnanců“ vkládají slova „na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75)“. 22. V § 81 odst. 3 se slova „identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty“ nahrazují slovy „identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna“. 23. V § 83 se na konci doplňuje věta „V ohlášení podle věty první je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu práce uvést identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého byly výrobky nebo služby odebrány, nebo kterému byly zadány zakázky, cenu odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum odebrání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na základě kterého byl odběr výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněn.“. 24. § 93 zní: „§ 93 Cizinec, který je držitelem modré karty, zaměstnanecké karty nebo mu bylo vydáno povolení k zaměstnání, může být zaměstnavatelem vyslán na pracovní cestu podle § 42 zákoníku práce, jestliže to odpovídá povaze jím vykonávané práce, pro kterou byla udělena modrá karta, zaměstnanecká karta nebo povolení k zaměstnání.“. 25. V § 95 odstavec 4 zní: „(4) Je-li obsahem smlouvy podle odstavce 1 dočasné přidělení cizince k výkonu práce k uživateli, krajská pobočka Úřadu práce povolení k zaměstnání nevydá (§ 66).“. 26. V § 100 odst. 2 se za slova „zákoníku práce,“ vkládají slova „vyslání na pracovní cestu podle § 93“. 27. V § 109 odst. 2 písm. g) se slovo „ceny“ nahrazuje slovem „nákladů“. 28. V § 111 odst. 3 se slova „průměrná míra“ nahrazují slovy „průměrný podíl“. 29. V § 111 odst. 4 se slova „minimální míry“ nahrazují slovy „minimálního podílu“. 30. V § 111 odst. 11 se slova „Průměrná míra“ nahrazují slovy „Průměrný podíl“ a slova „průměrná míra“ se nahrazují slovy „průměrný podíl“. 31. V § 111 odst. 12 se slova „vyjádřenou mírou“ nahrazují slovy „vyjádřeným podílem“. 32. V § 112 odst. 1 větě první se číslo „12“ nahrazuje číslem „24“. 33. V § 113 odst. 3 a 4 se slovo „míra“ nahrazuje slovem „podíl“ a slova „průměrné míry“ se nahrazují slovy „průměrného podílu“. 34. V § 118 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 35. V § 118 odstavec 3 zní: „(3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně. Potvrzení o splnění této podmínky zajišťuje podle § 147b Úřad práce sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní úřad, příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Prokazuje-li zaměstnavatel splnění podmínky uvedené ve větě první předložením potvrzení sám, nesmí být toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti podle odstavce 1 a údaje v něm musí odpovídat skutečnému stavu ke dni jeho vydání. Krajská pobočka Úřadu práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti.“. 36. V § 119a odst. 3 písm. a) se částka „5 000 Kč“ nahrazuje slovy „maximálně 500 Kč“. 37. V § 119a odst. 3 písmeno b) zní: „b) za umístění uchazeče o zaměstnání a jeho setrvání v pracovním poměru po dobu nejméně 6 měsíců ve výši maximálně 6 250 Kč.“. 38. V § 119a odst. 3 se písmeno c) zrušuje. 39. V § 136 se za slova „osoba je“ vkládají slova „jako zaměstnavatel“, slova „a dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3“ se zrušují a na konci se doplňuje věta „Splnění povinnosti podle věty první se nevyžaduje, splnil-li zaměstnavatel povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.“. 40. V § 136 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Pro ověření skutečností podle odstavce 1 jsou Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce oprávněny získávat od České správy sociálního zabezpečení způsobem umožňujícím dálkový přístup o zaměstnanci tyto údaje vedené v registru pojištěnců: a) vznik a zánik účasti na nemocenském pojištění nebo nástup do zaměstnání a jeho skončení anebo u smluvního zaměstnance zahájení a skončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele, b) druh výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, c) obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání. (3) Pro ověření skutečností podle odstavce 1 jsou Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce oprávněny získávat z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje a) zda je fyzická osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, b) o občanech Evropské unie a cizincích vedené příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce, c) poskytované podle § 8a odst. 1 písm. o) tohoto zákona.“. 41. V § 138 se slova „a Bezpečnostní informační služby“ nahrazují slovy „, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 42. V § 139 odst. 2 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje. 43. V § 139 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) neuvede v evidenci vedené podle § 81 odst. 3 požadované údaje nebo v ní uvede neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo f) nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu podle § 136 odst. 1.“. 44. V § 139 odst. 3 písm. c) se za slova „písm. d)“ vkládají slova „a e)“. 45. V § 139 odst. 3 písm. d) se za slova „písm. c)“ vkládají slova „a f)“. 46. V § 140 odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 47. V § 140 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) neuvede v evidenci vedené podle § 81 odst. 3 požadované údaje nebo v ní uvede neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo e) nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu podle § 136 odst. 1.“. 48. V § 140 odst. 4 písm. c) se za slova „písm. c)“ vkládají slova „a e)“. 49. V § 140 odst. 4 písm. d) se na konci textu písmene d) doplňují slova „a odstavce 2 písm. d)“. 50. V § 140 odst. 4 písm. f) se částka „250 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“. 51. V § 141a odst. 2 a v § 141b odst. 4 se slova „Úřad práce“ nahrazují slovy „Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, který o uložení pokuty rozhodoval v prvním stupni,“. 52. V § 147b se za slova „Úřadu práce“ vkládají slova „a ministerstva“. 53. V § 147c odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a Úřadu práce“ nahrazují slovy „, Úřadu práce, Státnímu úřadu inspekce práce a oblastním inspektorátům práce“. 54. V § 147d odst. 1 se slovo „g)“ nahrazuje slovem „h)“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Fyzická osoba, která se podle čl. II bodu 4 věty druhé zákona č. 367/2011 Sb. považuje za osobu se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2012, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až do doby pozbytí platnosti rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, vydaného před 1. lednem 2012, považuje za osobu zdravotně znevýhodněnou podle § 67 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Správní řízení o tom, zda ručení podle § 141a odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo § 141b odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklo a kdo je ručitelem, pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Státní úřad inspekce práce nebo příslušný oblastní inspektorát práce podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Poskytování příspěvku podle § 78 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a jeho zvýšení podle § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za poslední kalendářní čtvrtletí předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Správní řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Doba 12 měsíců podle § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vztahuje na všechny zaměstnavatele. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu § 1 se doplňují slova „a ve věcech osob zdravotně znevýhodněných“. 2. V § 6 odst. 4 písm. a) bod 18 zní: „18. ve věcech osob zdravotně znevýhodněných,“. 3. V § 7 písm. b) se za slova „§ 6 odst. 4“ vkládají slova „písm. a) bod 18,“. 4. V § 8 odst. 1 písmeno c) zní: „c) zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,“. 5. V § 8 odst. 9 se za větu první vkládá věta „Česká správa sociálního zabezpečení posuzuje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou pro účely odvolacího řízení.“. 6. V § 8 odst. 9 větě čtvrté se za slovo „první“ vkládají slova „a druhé“. 7. V § 8 odst. 10 se za slova „odstavce 9“ vkládají slova „věty první“. 8. Na konci nadpisu části šesté se doplňují slova „A ŘÍZENÍ VE VĚCECH OSOB ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH“. 9. V části šesté hlava první včetně nadpisu zní: „HLAVA PRVNÍ ŘÍZENÍ VE VĚCECH OSOB ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH § 55 Zahájení řízení (1) Řízení o uznání osoby za osobu zdravotně znevýhodněnou se zahajuje na základě písemné žádosti občana. Řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou nelze zahájit v případě, že občan byl uznán invalidním nebo že probíhá řízení o přiznání invalidního důchodu. (2) Řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, se zahajuje na základě písemné žádosti osoby zdravotně znevýhodněné nebo z moci úřední. § 56 Přerušení a zastavení řízení (1) Jestliže se občan v řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou nepodrobil vyšetření zdravotního stavu anebo nepředložil nálezy ošetřujících lékařů, které má, nebo nesdělil anebo nedoložil další údaje, které jsou potřebné pro vypracování posudku pro účely řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, ačkoliv k tomu byl vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí nebo kdy předloží tyto nálezy anebo sdělí či doloží požadované údaje, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit. (2) Řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou se přerušuje dnem zahájení řízení o přiznání invalidního důchodu posuzovanému občanu. Okresní správa sociálního zabezpečení pokračuje v řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou, pokud v řízení o přiznání invalidního důchodu byl vydán posudek, že občan není invalidní. § 57 Úkony účastníků Ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu se v řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou a v řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, nepoužije. § 58 Lhůty pro vydání rozhodnutí Lhůty pro vydání rozhodnutí se v řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou a v řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, prodlužují o lhůty pro vydání posudku uvedené v § 16a odst. 2. § 59 Rozhodnutí (1) V rozhodnutí o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou se jako den, od kterého občan je osobou zdravotně znevýhodněnou, uvádí, že tímto dnem je den, kterým toto rozhodnutí nabývá právní moci. (2) V rozhodnutí o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, se jako den, od kterého občan již není osobou zdravotně znevýhodněnou, uvádí, že tímto dnem je den, kterým toto rozhodnutí nabývá právní moci. § 60 Povinnosti osob zdravotně znevýhodněných Osoba zdravotně znevýhodněná je povinna se na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení podrobit vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření podle § 16a odst. 4 písm. a) nebo b). Pokud osoba zdravotně znevýhodněná nesplní tuto povinnost, přestává být ode dne uvedeného v rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení (§ 59 odst. 2) osobou zdravotně znevýhodněnou; podmínkou vydání tohoto rozhodnutí je, že osoba zdravotně znevýhodněná byla ve výzvě podle věty první na tento následek upozorněna.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o inspekci práce Čl. IV Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek podle odstavce 1 a) písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, b) písm. d) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.“. 2. V § 12 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 3. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.“. 4. V § 12 odst. 2 písm. a) se částka „300 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“. 5. V § 12 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.“. 6. V § 24 odstavec 2 zní: „(2) Za správní delikt podle odstavce 1 a) písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, b) písm. d) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.“. 7. V § 25 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 8. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.“. 9. V § 25 odst. 2 písm. a) se částka „300 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“. 10. V § 25 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.“. 11. V § 36 odstavec 2 zní: „(2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.“. 12. V § 36 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 135/2014 Sb.	Zákon č. 135/2014 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením přístupu k činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a dohledu nad nimi Vyhlášeno 22. 7. 2014, datum účinnosti 22. 7. 2014, částka 58/2014 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o stavebním spoření * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o finančních konglomerátech * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2016 135 ZÁKON ze dne 18. června 2014, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením přístupu k činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a dohledu nad nimi Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „unie1)“ vkládají slova „, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie27)“. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.“. 2. V poznámce pod čarou č. 1 se věty třetí a čtvrtá zrušují a na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek bez uvozovek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.“. 3. V § 1 odst. 4 větě první se za slovo „bank“ vkládají slova „, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven“. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky27).“. 5. V § 4 odst. 5 písm. d) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a za slovo „bance“ se vkládají slova „nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu na hlasovacích právech“. 6. V § 4 odst. 5 písmeno e) zní: „e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších požadavků na orgány banky a jejich členy podle § 8,“. 7. V § 4 odst. 5 písm. i) a j) se slovo „g)“ nahrazuje slovem „h)“. 8. V § 4 odst. 5 písm. k) se slovo „budoucí“ zrušuje. 9. V § 4 odst. 5 písmeno l) zní: „l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady.“. 10. V § 4 odstavec 6 zní: „(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 11. V § 4 odst. 7 větě první se slova „vedoucí zaměstnance banky“ nahrazují slovy „člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky“ a ve větě druhé se slova „vedoucí zaměstnanec banky“ nahrazují slovy „člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky“. 12. V § 4 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 13. V § 5a odst. 4 se slova „§ 11 odst. 1 až 3 a 5“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 1, 2 a 5“ a slova „, § 14 věta druhá“ se zrušují. 14. V § 5a odst. 4 se slova „§ 24 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 2 věta třetí“. 15. V § 5a odst. 6 se věty druhá, třetí a čtvrtá zrušují. 16. V § 5a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Postup podle § 26 lze vůči pobočce banky z členského státu uplatnit pouze a) v případě porušení § 11 odst. 1, 2 a 5, b) v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bank, c) v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou, pokud je pobočka účastníkem tohoto systému (§ 20b), d) v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 6, e) tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky a tuto věc je třeba řešit bezodkladně (§ 5k odst. 3), nebo f) po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z důvodu ohrožení její likvidity (§ 5ka odst. 1).“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 17. V § 5a se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace o činnostech, které pobočka banky z členského státu vykonává na území České republiky, pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. Česká národní banka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti banky nebo pro finanční stabilitu v České republice.“. 18. V § 5c odst. 3 se za slova „nemůže banka“ vkládají slova „podle odstavce 1“. 19. V § 5d a 5m se za slovo „Banky“ vkládají slova „podle § 5c odst. 1“. 20. V § 5e se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném členském státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituce.“. 21. V § 5f se za slovo „Banka“ vkládají slova „podle § 5c odst. 1“. 22. § 5g zní: „§ 5g (1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky nebo oprávněné finanční instituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění vkladů a potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského státu, o čemž informuje i banku nebo oprávněnou finanční instituci. (2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle odstavce 1 banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u soudu.“. 23. V § 5h odst. 1 se za slovo „bankou“ vkládají slova „podle § 5c odst. 1“ a za slovo „nebo“ se vkládá slovo „oprávněnou“. 24. V § 5h odst. 2 a 3, § 5i a v § 5k odst. 1 se za slovo „banka“ vkládají slova „podle § 5c odst. 1“. 25. V § 5j odst. 1 se za slovo „banky“ vkládají slova „z členského státu“. 26. V § 5j odst. 1 se věty druhá až čtvrtá nahrazují větou „Orgán dohledu hostitelského státu může od pobočky banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce požadovat pro statistické a informační účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a požadovat údaje nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 5n.“. 27. V § 5j se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 28. V § 5k odst. 1 se slova „příslušný orgán“ nahrazují slovy „orgán dohledu“. 29. V § 5k odst. 1 se za slovo „státu“ vkládají slova „na základě informací od orgánu dohledu domovského státu podle § 38h“. 30. V § 5k odst. 1 se slova „porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, požádá banku nebo oprávněnou finanční instituci o ukončení tohoto protiprávního stavu“ nahrazují slovy „porušuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření, že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu domovského státu“. 31. V § 5k se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného odkladu přijme vhodná opatření k nápravě podle § 26 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán dohledu hostitelského státu.“. 32. V § 5k odstavce 2 až 4 včetně poznámky pod čarou č. 28 znějí: „(2) Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle odstavce 1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)19) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28). (3) Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském státě. O přijetí takových opatření informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28). (4) Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční banky v jiných členských státech. Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce 3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční banky podle právní úpravy insolvence domovského členského státu. Přijetím těchto opatření pozbývají opatření podle odstavce 3 účinnost. 28) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.“. 33. V § 5k se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší, pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k opatřením přijatým orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 34. V § 5k odst. 6 a v § 5l odst. 1 se za slovo „banky“ vkládají slova „podle § 5c odst. 1“. 35. V § 5k odst. 6 se za slovo „nebo“ vkládá slovo „oprávněné“. 36. Za § 5k se vkládá nový § 5ka, který zní: „§ 5ka (1) Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky nebo finanční stability v hostitelském členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky, jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu domovského státu nepřijal potřebná opatření. (2) Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, na jehož území zahraniční banka vykonává činnost prostřednictvím pobočky, a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).“. 37. V § 5l odst. 1 se za slovo „bance“ vkládají slova „podle § 5c odst. 1“. 38. V § 5n odst. 2 větě druhé se slovo „l)“ nahrazuje slovem „m)“, slovo „n)“ se nahrazuje slovem „o)“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „; orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 39. V § 5n odst. 4 větě druhé se slova „v posledních 7 dnech před uplynutím uvedené lhůty může Česká národní banka požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví20)“ nahrazují slovy „Česká národní banka rozhodne o označení pobočky banky z členského státu za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje“. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje. 40. V § 5n se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.“. 41. V § 5n se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5. 42. V § 5n se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28), jestliže a) orgán dohledu domovského státu nekonzultuje s Českou národní bankou plán na obnovení likvidity banky se sídlem v členském státu, která působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo b) Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení likvidity.“. 43. V § 5o odstavec 2 zní: „(2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.“. 44. V § 5o odst. 4 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 45. V § 5o se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity banky za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.“. 46. V § 8 odst. 1 se slova „nebo správní rada“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Správní rada banky musí mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel.“. 47. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Statutární ředitel banky nesmí být současně předsedou její správní rady; Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit souběžný výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu činností banky vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, zejména k a) dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a b) vzniku možného střetu zájmů.“. 48. V § 8 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které znějí: „(3) Banka zajistí, aby a) člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou, b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady. (4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady banky po celou dobu výkonu své funkce a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu, b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, c) v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než 1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo 2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena. (5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky. (6) Pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci a) téže skupiny ovládající banky, b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast. (7) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v bance zastává výkonnou řídicí funkci.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 8 až 10. 49. V § 8 odstavec 9 zní: „(9) Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady banky může být pouze fyzická osoba.“. 50. V § 8 odst. 10 se slova „Odstavec 2 se použije“ nahrazují slovy „Odstavce 4 až 7 se použijí“ a slovo „zaměstnance“ se nahrazuje slovem „pracovníka“. 51. V § 8a odstavec 1 zní: „(1) Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky, kteří porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení těchto povinností banka není schopna plnit své splatné závazky.“. 52. V § 8b odst. 1 písm. b) bodě 3 se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 53. V § 8b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem banky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům.“. 54. V § 8b odst. 2 se za slovo „být“ vkládá slovo „účinný,“ a za slovo „složitosti“ se vkládají slova „rizik spojených s modelem podnikání a“. 55. V § 8b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 56. V § 8b odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 57. V § 8b odst. 4 písm. a) se slovo „k)“ nahrazuje slovem „l)“. 58. V § 8b odst. 4 písm. b) se slova „nebo odpovědnou“ nahrazují slovem „, odpovědnou“, za slovo „osoby“ se vkládají slova „nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou“, slova „k) a o)“ se nahrazují slovy „l), r) a t)“ a za slovo „banka“ se vkládají slova „, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není bankou,“. 59. V § 8b odst. 4 písm. c) se slovo „o)“ nahrazuje slovem „r)“ a slovo „nebo“ se zrušuje. 60. V § 8b odst. 4 písm. d) se slovo „p)“ nahrazuje slovem „s)“. 61. V § 8b se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. t)].“. 62. V § 8b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jí ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a mechanismy podle odstavce 1. Z této povinnosti může Česká národní banka udělit výjimku, pokud banka prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 63. V § 8b se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů banky, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise“. 64. Za § 8b se vkládají nové § 8c a 8d, které znějí: „§ 8c (1) Banka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí a) výbor pro rizika, b) výbor pro jmenování, c) výbor pro odměňování. (2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů banky. (3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti banky podle odstavce 1. § 8d Česká národní banka a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů odměňování, b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků banky, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů banky; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů banky, e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu, f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity, g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě banky nebo systémové nestabilitě, h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky.“. 65. V § 9 odst. 1 písm. b) se slova „vedoucích zaměstnanců“ nahrazují slovy „členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky“. 66. V § 9 odst. 1 písm. c) se slovo „zaměstnanců“ nahrazuje slovem „pracovníků“. 67. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Banka může ve stanovách upravit také pravomoc valné hromady a) stanovit ve smlouvě o výkonu funkce úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny, nebo b) dát pokyn dozorčí radě nebo správní radě, pokud schvaluje smlouvu o výkonu funkce, stanovit úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 68. V § 10 odst. 1 se slova „Banky jsou povinny“ nahrazují slovy „Banka je povinna“. 69. V § 10 odst. 2 se slovo „banky“ nahrazuje slovem „banka“ a slova „jsou povinny“ se nahrazují slovy „je povinna“. 70. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní: „§ 10a (1) Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu. (2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou, b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení, c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením. (3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c). (4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).“. 71. V § 11 odst. 3 větě první se slova „Banka nebo pobočka zahraniční banky“ nahrazují slovy „Pobočka banky z jiného než členského státu“. 72. V § 11 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 73. V § 11a se na konci nadpisu doplňují slova „pobočkami bank z jiného než členského státu“. 74. V § 11a odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje o sobě a své činnosti a údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání. (2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o tom, kdo a jakým způsobem uveřejňuje informace o zahraniční bance.“. 75. V § 11a se odstavce 3 až 5 včetně poznámek pod čarou č. 3b a 15 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 3 až 7. 76. V § 11a odst. 3 a § 11a odst. 7 se slova „Banka a pobočka“ nahrazují slovem „Pobočka“. 77. V § 11a odst. 3 písm. a) se slova „(§ 12a)“ zrušují. 78. V § 11a odst. 3 písm. b) se za slovo „postavení“ vkládají slova „dané zahraniční“, za slovo „znehodnotit“ se vkládá slovo „její“ a slovo „banky“ se zrušuje. 79. V § 11a odst. 3 písm. c) se za slova „, pokud je“ vkládají slova „daná zahraniční“. 80. V § 11a odst. 4 větě první se slova „banka a“ zrušují a slovo „neuveřejnily“ se nahrazuje slovem „neuveřejnila“. 81. V § 11a odst. 4 se slova „Banka a pobočka banky z jiného než členského státu však uvedou“ nahrazují slovy „Pobočka banky z jiného než členského státu uvede“ a slova „které měly“ se nahrazují slovy „kterou měla“. 82. V § 11a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a pobočky banky z jiného než členského státu“. 83. V § 11a odst. 6 písmeno a) zní: „a) obsah údajů určených k uveřejnění, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,“. 84. V § 11a odst. 6 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 85. V § 11a odst. 7 větě druhé se za slovo „zavede“ vkládají slova „, udržuje a uplatňuje“. 86. V § 11a odst. 7 větě poslední se slova „banka nebo“ zrušují a číslo „6“ se nahrazuje číslem „3“. 87. Za § 11a se vkládá nový § 11b, který včetně nadpisu zní: „§ 11b Uveřejňování informací ovládajícími osobami a bankami (1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci. (2) Banka, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace o a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací o úzkém propojení, b) řídicím a kontrolním systému podle § 8b odst. 1 písm. a) až e), c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 8b odst. 4. (3) Banka splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici. (4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování informací bankami podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy. (6) Banka uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Česká národní banka a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců 1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1, b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací, c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 6, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů.“. 88. Za § 11b se vkládá nový § 11c, který zní: „§ 11c (1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku, a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění, b) obrat, c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek, d) zisk nebo ztrátu před zdaněním, e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu, f) získané veřejné podpory. (2) Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky. (3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 1.“. 89. V § 12a se na konci nadpisu doplňují slova „pobočky banky z jiného než členského státu“. 90. V § 12a odstavec 1 zní: „(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně kapitálový poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu nesmí klesnout pod minimální výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční bankou podle § 5 odst. 4 písm. a).“. 91. V § 12a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 2 až 9. 92. V § 12a odst. 2, 3 a 9 se slova „banka a“ zrušují. 93. V § 12a odst. 2 se slova „nebo speciální přístupy“ nahrazují slovy „přístup, interní přístup nebo interní model“. 94. V § 12a odst. 3 se slova „speciální přístup“ nahrazují slovy „interní přístup“. 95. V § 12a se odstavce 4 až 8 včetně poznámky pod čarou č. 21 zrušují. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 4. 96. V § 12a odst. 4 písmeno a) zní: „a) pravidla pro výpočet kapitálového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové expozice, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek pro užívání interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových požadavků, a pravidla pro převod rizik,“. 97. V § 12a odst. 4 písm. b) se slovo „speciálních“ nahrazuje slovem „interních“ a slova „4 nebo 5“ se nahrazují číslem „3“. 98. V § 12a odst. 4 písm. c) se slovo „speciálního“ nahrazuje slovem „interního“. 99. § 12b zní: „§ 12b Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije pobočka banky z jiného než členského státu toto úvěrové hodnocení jen tehdy, pokud je vydáno nebo uznáno ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou do seznamu vedeného Evropským orgánem pro bankovnictví nebo exportní úvěrovou agenturou, která zveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou si pobočka banky zvolila a konzistentně ji používá.“. 100. V § 12c odst. 1 se věta druhá zrušuje. 101. V § 12c odstavec 3 zní: „(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě pouze banka, která a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)], tuzemskou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. n)] ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. p)], b) není odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)] nebo odpovědnou bankou ve skupině evropské finanční holdingové osoby ani jinou bankou v takové skupině, c) není odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou ani jinou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou, d) neovládá jinou banku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banku, obchodníka s cennými papíry, který není bankou, zahraničního obchodníka s cennými papíry, který není zahraniční bankou, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo e) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 102. V § 12c odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „základě“ vkládají slova „v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 103. V § 12c odst. 4 písm. a) se slovo „k)“ nahrazuje slovem „l)“. 104. V § 12c odst. 4 písmeno b) zní: „b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,“. 105. V § 12c odst. 4 písm. c) se slovo „o)“ nahrazuje slovem „r)“ a slovo „nebo“ se zrušuje. 106. V § 12c odst. 4 písm. d) se slovo „p)“ nahrazuje slovem „s)“. 107. V § 12c se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. t)].“. 108. Za § 12c se vkládají nové § 12d až 12l, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 29 znějí: 29) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 109. V § 12j se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro banku, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.“. 110. Za § 12l se vkládají nové § 12m až 12x, které včetně nadpisů znějí: „§ 12m Kombinovaná kapitálová rezerva (1) Banka průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří a) bezpečnostní kapitálová rezerva, b) proticyklická kapitálová rezerva, c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika, d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci, e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci. (3) Banka udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka udržuje kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Povinnost udržovat kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) má také odpovědná banka ve skupině evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědná banka ovládaná evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, pokud tato evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba byla označena jako systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 nebo § 12v odst. 2. (4) Pokud banka neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností. (5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu banka ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 26 odst. 2 písm. f). (6) Česká národní banka stanoví vyhláškou a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2, b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 4, c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4. § 12n Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Proticyklická kapitálová rezerva § 12o (1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. (2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, c) specifikům českého národního hospodářství, d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 1 a 2, b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika, c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika. (4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %. (5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 3, b) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 písm. a) sníží. (7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede a) údaje podle odstavce 5, b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu, c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a 2, d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby, e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší než 1 rok, f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena. (8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států. § 12p (1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží. (5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty. § 12q (1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží. (8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty. Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika § 12r (1) Česká národní banka může stanovit, aby banky, skupina druhově určených bank nebo jednotlivá banka průběžně udržovaly kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených bance prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky. (3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2, b) údaje nutné k identifikaci banky, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, c) den, od kterého je dotčená banka povinna sazbu podle písmene a) používat, d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a). § 12s (1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika, c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice, d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko, e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a) vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení, f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy. (5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku. (6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro banku, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví. § 12t (1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu. (2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu. § 12u Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci (1) Česká národní banka rozhodne, aby banka, která byla označena jako globální systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo banka s výjimkou banky ovládané evropskou ovládající institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou. (3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií: a) velikost skupiny globální systémově významné instituce, b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem, c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce, d) složitost skupiny globální systémově významné instituce, e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce. (4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce, přičemž se řídí metodikou stanovenou rozhodnutím nebo nařízením Evropské komise. Česká národní banka může v odůvodněných případech zařadit globální systémově významnou instituci do kategorie s vyšší systémovou významností a do některé z kategorií může zařadit také instituci, která nebyla určena jako systémově významná. Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o případech podle věty druhé a uvede důvody, pro které tak činí. (5) Česká národní banka stanoví vyhláškou pro jednotlivé kategorie systémové významnosti sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti stanoví tuto sazbu ve výši 1 % a pro instituce zařazené do kategorie s nejvyšší úrovní systémové významnosti ve výši 3,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka stanoví sazbu do čtvrté kategorie v násobcích 0,5 procentního bodu. (6) Česká národní banka informuje Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika o názvech institucí, které byly určeny jako globální systémově významné. § 12v Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci (1) Česká národní banka může stanovit, aby banka, která byla označena jako jiná systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo banka. (3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií: a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky, c) význam přeshraničních aktivit instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem. (4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 2 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně. (5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4. (6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci, b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko, c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je evropskou ovládající bankou a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nesmí být vyšší než vyšší z těchto hodnot: a) 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) kapitálové rezervy vypočtené z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci aplikované na skupinu na konsolidovaném základě. § 12w (1) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika. (2) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které byly určeny jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které byla globální systémově významná instituce zařazena. § 12x (1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní. (2) Proti vydanému opatření obecné povahy může banka nebo pobočka zahraniční banky podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy. (3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.“. 111. § 13 zní: „§ 13 (1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení velkých expozic, způsob stanovení jejich hodnoty, vymezení zajištění uznatelného pro výpočet expozic, vymezení expozic, které lze vyloučit pro účely sledování limitů, a limity na velké expozice. (2) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.“. 112. V § 14 úvodní části ustanovení se slova „Banka a pobočka“ nahrazují slovem „Pobočka“, slova „Banka a pobočka zahraniční banky“ se nahrazují slovy „Pobočka banky z jiného než členského státu“ a text „(§ 15)“ se zrušuje. 113. V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Banka je povinna dodržovat pravidla podle odstavce 1 písm. b) až d). (3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1 pro banky a pobočky bank z jiných než členských států.“. 114. § 15 zní: „§ 15 (1) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12. (2) Česká národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat podle § 11a odst. 6, § 12a odst. 4, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3, pravidla a požadavky pro činnost poboček bank z jiných než členských států způsobem srovnatelným s úpravou těchto pravidel a požadavků přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky.“. 115. V § 16 odst. 2 písm. b) se slova „na místech vedoucích zaměstnanců“ nahrazují slovy „ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě“. 116. V § 16a odst. 2 se za slova „§ 5d prostřednictvím“ vkládá slovo „oprávněné“. 117. V § 16a odst. 2 se za slovo „nebo“ vkládá slovo „oprávněné“. 118. V § 16a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou, která vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského státu při kontrole na místě.“. 119. V § 17 odst. 1 písm. b) se za slova „podle § 14“ vkládají slova „odst. 1“. 120. V § 17 se odstavce 2 až 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 2 a 3. 121. V § 17 odst. 2 se slova „podle odstavce 2“ zrušují a slova „odstavců 1 a 2“ se nahrazují slovy „odstavce 1“. 122. V § 17a odst. 2 se slova „osoba, která není bankou ani zahraniční bankou, a která jako svou rozhodující či podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách nebo jako svou rozhodující či podstatnou činnost provádí některou z činností uvedených v § 1 odst. 1 a 3 tohoto zákona, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní společnost, penzijní fond, pojišťovna a zajišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti“ nahrazují slovy „finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 123. V § 17a odstavec 3 zní: „(3) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 124. V § 17a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 5 až 12. 125. V § 17a odst. 10 se slova „7 nebo 8“ nahrazují slovy „8 nebo 9“ a v § 17a odst. 10 písm. a) se slova „v rozsahu stanoveném v § 20 odst. 16“ zrušují. 126. V § 17a odst. 11 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „9“. 127. V § 17a odstavec 12 zní: „(12) Podnikem pomocných služeb se pro účely tohoto zákona rozumí podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 128. V § 19 odst. 1 písmeno a) zní: „a) členové statutárního orgánu banky;“. 129. V § 19 odst. 1 písm. b) se za slovo „členové“ vkládají slova „správní rady a“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „, rizika, odměňování a jmenování“. 130. V § 19 odst. 1 písmeno d) zní: „d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady a členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování a osobám ovládajícím banku;“. 131. V § 20 odst. 7 se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“. 132. V § 20 odst. 9 písm. b) se slova „vedoucí zaměstnance banky“ nahrazují slovy „členy statutárního orgánu, členy správní rady, členy dozorčí rady a osoby ve vrcholném vedení banky, které zastávají v bance výkonné funkce a jsou odpovědné vedení banky za její každodenní řízení“. 133. V § 20 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Pokud Česká národní banka při posuzování žádosti o souhlas shledá, že podmínky uvedené v odstavci 9 nejsou splněny a souhlas nelze udělit, vyrozumí písemně o tomto zjištění žadatele do 2 pracovních dnů ode dne učinění tohoto zjištění. Česká národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.“. Dosavadní odstavce 10 až 17 se označují jako odstavce 11 až 18. 134. V § 20 odst. 12 se číslo „10“ nahrazuje číslem „11“. 135. V § 20 odst. 16 a 18 se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“. 136. V § 20 se odstavec 17 zrušuje. Dosavadní odstavec 18 se označuje jako odstavec 17. 137. V § 20 se doplňuje odstavec 18, který zní: „(18) Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí.“. 138. V § 20a odst. 1 se číslo „13“ nahrazuje číslem „14“, číslo „11“ se nahrazuje číslem „12“ a číslo „10“ se nahrazuje číslem „11“. 139. V § 20a odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „11“, číslo „11“ se nahrazuje číslem „12“ a slova „§ 26 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 26aa odst. 2“. 140. Za § 20c se vkládá nový § 20d, který zní: „§ 20d (1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel bankám nebo skupině druhově určených bank. (2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky. (4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.“. 141. V § 22 odst. 1 písm. d) se za slova „v § 11a“ vkládají slova „a 11b“ a číslo „9“ se nahrazuje číslem „6“. 142. V § 24 odstavec 1 zní: „(1) Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.“. 143. V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. Pobočka banky z členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 144. V § 25 odst. 2 se za slova „banky nebo“ vkládá slovo „oprávněné“ a věta třetí se zrušuje. 145. V § 25 odstavce 3 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 7b znějí: „(3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b). (4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví. (5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní. 7b) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU.“. 146. V § 25 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od a) banky, b) finanční holdingové osoby, c) smíšené finanční holdingové osoby, d) smíšené holdingové osoby, e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d), f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti. (7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může a) vyžadovat předložení dokladů, b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy, c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 6, jejich zástupců a pracovníků, d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci 6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas. (8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.“. 147. V § 25a odstavec 3 zní: „(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě, b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření, c) poskytnutí informace získané při výkonu bankovního dohledu pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, pro plnění jejich úkolů, d) zveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví.“. Poznámka pod čarou č. 6e se zrušuje. 148. Za § 25b se vkládají nové § 25c až 25f, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 znějí: „§ 25c Proces přezkumu a vyhodnocování (1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, rizika, která může banka představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika, a rizika odhalená zátěžovými testy. (2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu, b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování, d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika, e) expozice banky vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů, f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika, g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) geografické umístění expozic banky, i) model podnikání banky, j) zhodnocení systémového rizika. (4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech, b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2 procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota banky o více než 20 % kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě, c) expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky, d) řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady. (5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje, a) zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci, b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 25d (1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, že více bank je nebo by mohlo být vystaveno podobným rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna provádět přezkum a vyhodnocování u skupin druhově určených bank stejným nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených bank s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového rizika podle § 25c odst. 3 písm. j). (2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit. (3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů. § 25e (1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c. (2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu. (3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje a) seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4, b) plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech, c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění, d) seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, e) seznam bank, které představují systémové riziko pro finanční trh, f) seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné. (4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření: a) zvýšit počet kontrol na místě, b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance, c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou, d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů banky, e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by banka mohla být vystavena. § 25f (1) Banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat ozdravný plán pro případ závažného zhoršení své finanční situace. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti banky, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že zhoršení finanční situace banky nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, banka vypracuje se souhlasem České národní banky ozdravný plán v přiměřeném rozsahu. (2) Česká národní banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat plán řešení problémů banky, který stanoví možnosti řešení krizové situace banky. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti banky, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že případný úpadek banky nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, vypracuje plán řešení problémů banky v přiměřeném rozsahu. (3) Banka je povinna poskytnout České národní bance za účelem přípravy plánu řešení problémů banky podle odstavce 2 veškeré nezbytné informace v rozsahu přiměřeném její velikosti, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem. (4) Česká národní banka spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví30) při přípravě plánů řešení problémů bank. Informuje Evropský orgán pro bankovnictví o přípravě ozdravných plánů a plánů řešení problémů bank, zejména jej s dostatečným předstihem informuje o termínech a místu jednání a o hlavních projednávaných bodech. Česká národní banka umožní účast zástupce Evropského orgánu pro bankovnictví na jednání. 30) Čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.“. 149. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Opatření k nápravě (1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Opatření k nápravě lze uložit rovněž při zjištění nedostatků na základě výsledků provádění přezkoumávání a vyhodnocení podle § 25c. (2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu 1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona, 2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, 3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu, 4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků, 5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro banku, 6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst, 7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, 8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 8b odst. 1 písm. d), pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku, 9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu, 10. omezila rozdělení zisku nebo nerozdělila zisk akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby, 11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování, b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu a likviditních pozicích, c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b), a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky, d) uložit dodatečné uveřejňování informací, f) uložit jiná vhodná opatření k nápravě. (3) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 1, zejména pokud a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, nesplnění požadavků podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech podle § 12c, nebo v jejich uplatňování; to platí za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy, b) se na rizika nebo prvky rizik nevztahují požadavky na kapitál upravené v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, c) uložení opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2, bodů 5 a 6 a bodů 8 až 10, odstavce 2 písm. c) nebo opatření podle odstavce 4 písm. a) až f) se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase, d) je pravděpodobné, že nesplnění požadavků ohledně používání odpovídajícího přístupu bude mít za následek nedostatečné kapitálové požadavky, e) je pravděpodobné, že ačkoliv budou dodrženy požadavky podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, rizika budou podceněna, f) banka oznámí České národní bance podle čl. 377 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že z výsledků zátěžových testů vyplývá potřeba kapitálu ve výši, která významně přesahuje její kapitálový požadavek ke krytí portfolia obchodování s korelací. (4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání, a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný, b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení, c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné, d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty, e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že banka bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný, f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný, g) uložit jiná vhodná opatření. (5) Odstavec 3 se použije za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy. (6) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní banka a) uložit, aby tato osoba 1. vyměnila člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady, osobu ve vedení pobočky zahraniční banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu, 2. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, 3. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu, 4. snížila základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu, 5. snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj podíl v této osobě na jinou osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího podílu v této osobě, b) změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených, c) zavést nucenou správu, d) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, e) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejného konsolidačního celku jako banka nebo mají k bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu zvláštní vztah podle § 19, f) uložit zvýšit likvidní prostředky banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou, g) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (7) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným za protiprávní jednání, b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bance nebo výkon funkce v jiné bance nebo zahraniční bance, c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha. (8) Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 6 písm. a) bodu 4 a odstavce 6 písm. c) a e) nelze uplatnit vůči pobočce banky z členského státu a postup podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 a odstavce 6 písm. c) nelze uplatnit vůči pobočce banky z jiného než členského státu. (9) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 6 písm. g) a odstavce 7 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.“. Poznámky pod čarou č. 7c a 6a se zrušují. 150. V § 26 odst. 2 písm. a) se doplňuje bod 13, který zní: „13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 12m odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,“. 151. V § 26 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) uložit přísnější omezení rozdělení zisku po zdanění než podle § 12m odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 152. § 26a zní: „§ 26a Zjistí-li Česká národní banka, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě je menší než dvě třetiny celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uloží bance jedno nebo více z těchto opatření k nápravě: a) zvýšit základní kapitál tak, aby celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě dosahoval nejméně výše celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) pořizovat pouze aktiva, která mají podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky rizikovou váhu nižší než 100 %, c) nezískávat žádný podíl na základním kapitálu a na hlasovacích právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační složku, d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance, e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou.“. 153. Za § 26a se vkládají nové § 26aa a 26ab, které znějí: „§ 26aa (1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo. (2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí. (3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu. (4) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky. § 26ab (1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.“. 154. V § 26b odst. 1 se slova „statutární orgán, správní rada nebo dozorčí rada“ nahrazují slovy „člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady“, slovo „kapitálu“ se nahrazuje slovy „celkového kapitálového poměru“ a slova „dvě třetiny součtu jednotlivých kapitálových požadavků“ se nahrazují slovy „minimální úroveň celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 155. V § 26ba odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „(1) Pokud výše celkového kapitálového poměru banky klesne pod minimální úroveň podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a banka, za účelem splnění celkového kapitálového poměru, zvyšuje svůj základní kapitál,“. 156. Pod označení § 26bb se vkládá nadpis „Opatření obecné povahy při ohrožení nebo narušení stability bankovního nebo finančního systému“. 157. V § 26bb odst. 2 písm. c) se za slova „pravidla podle § 12“ vkládají slova „, § 13“. 158. V § 26bb se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 159. V § 26c odst. 2 se za slova „dohled nad“ vkládají slova „obchodníky s cennými papíry, spořitelními a úvěrními družstvy a“. 160. V § 26c odst. 3 se za slovo „bankami“ vkládají slova „, obchodníky s cennými papíry“. 161. V § 26c se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9. 162. V § 26c odst. 6 se slovo „l)“ nahrazuje slovem „m)“ a slovo „n)“ se nahrazuje slovem „o)“. 163. V poznámce pod čarou č. 17 se věta první nahrazuje větou „Čl. 115 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 164. V § 26c se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Odstavce 6 až 9 se použijí obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.“. 165. V § 26d odstavec 1 zní: „(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) konsolidačním celkem skupina ovládající banky, skupina zahraniční ovládající banky, skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby, b) ovládající bankou banka, jejíž ovládaná osoba nebo přidružená osoba je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, zahraniční bankou, finanční institucí, obchodníkem s cennými papíry, zahraničním obchodníkem s cennými papíry nebo podnikem pomocných služeb, c) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, g) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, h) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, i) přidruženou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, j) zahraniční ovládající bankou zahraniční banka, jejíž ovládanou osobou je banka, k) skupinou zahraniční ovládající banky skupina tvořená zahraniční ovládající bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, l) tuzemskou ovládající bankou ovládající banka, která současně není osobou ovládanou jinou bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice, m) evropskou ovládající bankou ovládající banka nebo zahraniční ovládající banka, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v členském státě, a která není ovládána jinou bankou nebo zahraniční bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli členském státě, ani není ovládána finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, která má sídlo v jakémkoli členském státě, n) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, o) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, r) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby banka ovládaná finanční holdingovou osobou se sídlem 1. v České republice, 2. v jiném členském státě, pokud tato finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo 3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této finanční holdingové osoby; je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby se rozumí banka s největší bilanční sumou, s) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky banka ovládaná zahraniční ovládající bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této zahraniční ovládající banky; je-li v takovémto konsolidačním celku více bank, odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky se rozumí banka s největší bilanční sumou, t) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem 1. v České republice, 2. v jiném členském státě, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo 3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě; je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí banka s největší bilanční sumou, u) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 166. V § 26d se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 167. V § 26e odst. 1 a 2 se za slova „zahraniční banka“ vkládají slova „, obchodník s cennými papíry“. 168. V § 26e odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, a nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 169. V § 26e odst. 3 písm. b) se slovo „o)“ nahrazuje slovem „r)“. 170. V § 26e se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 171. V § 26e odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky“, ve větě třetí se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo smíšené finanční holdingové osoby“ a slovo „členské“ se nahrazuje slovem „členského“. 172. V § 26f odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 26g odst. 2 a 3 se za slova „finanční holdingové osoby“ vkládají slova „, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou“. 173. V § 26f odst. 1 se písmena b), c), e) a f) zrušují. Dosavadní písmena d) a g) se označují jako písmena b) a c). 174. V § 26f odst. 1 písm. c) se slova „na operace v rámci konsolidačního celku (§ 26g odst. 4)“ nahrazují slovy „podle § 26g odst. 4“. 175. V § 26f odstavec 2 zní: „(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny na vyžádání sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím banky podle odstavce 1 veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě.“. 176. V § 26g odstavec 5 zní: „(5) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.“. 177. V § 26g odst. 6 větě první se za slovo „osoba“ vkládají slova „a smíšená finanční holdingová osoba“, za slovo „důvěryhodnost“ se vkládají slova „, odbornou způsobilost“ a ve větě druhé se za slovo „osobou“ vkládají slova „nebo smíšenou finanční holdingovou osobou“. 178. V § 26g odst. 6 větě třetí a v § 26g odst. 7 se za slovo „osobě“ vkládají slova „nebo smíšené finanční holdingové osobě“. 179. V § 26g odst. 6 větě poslední a v § 26g odst. 7 se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo smíšené finanční holdingové osoby“. 180. V § 26h se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 181. V § 26h odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „finanční holdingové osoby“ vkládají slova „, odpovědné bance ovládané smíšenou finanční holdingovou osobou“. 182. V § 26i odst. 1 úvodní části ustanovení, § 26i odst. 3, § 26k odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 26l odst. 1 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou. 183. V § 26i odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 26i odst. 3 se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 184. V § 26i odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „předpisem2)“ vkládají slova „nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky“. 185. V § 26i odst. 1 písm. b) se slova „§ 11a“ nahrazují slovy „části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ a slova „§ 25 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 25c“. 186. V § 26i odst. 1 písm. c) se slova „jiných členských států“ nahrazují slovy „Evropského systému centrálních bank, kterými se rozumí centrální banky Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. 187. V § 26i odst. 1 se na začátek písmene d) vkládají slova „na vyžádání“ a slova „§ 38h“ se nahrazují slovy „§ 38ha“. 188. V § 26i odst. 1 písm. e) se slova „ze speciálních“ nahrazují slovy „z interních“ a slova „podle § 12a odst. 5 až 7“ se zrušují. 189. Poznámka pod čarou č. 23 zní: „23) Čl. 112 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 190. V § 26j odst. 1 se slova „banky nebo“ nahrazují slovem „banky,“. 191. V § 26j odst. 1 úvodní části ustanovení, § 26k odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 26l odst. 1 větě první se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 192. V § 26k odst. 1 písm. a) se slova „§ 26 odst. 1 písm. h)“ nahrazují slovy „§ 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26 odst. 2 písm. c)“. 193. V § 26k odst. 1 písm. b) a c) se za slovo „úroveň“ vkládají slova „a v podobě zvláštních požadavků na likviditu“. 194. V § 26k odst. 2 větě první se slovo „rizik“ nahrazuje slovy „krytí rizik kapitálem a rizika likvidity“. 195. V § 26k odst. 2 větě druhé se slovo „tuto“ zrušuje. 196. V § 26k se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „o posouzení krytí rizik kapitálem, a ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika likvidity“. 197. V § 26k odst. 3 písm. b) se slova „uvedené lhůty“ nahrazují slovy „lhůt uvedených v odstavci 2“. 198. V § 26k odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „finanční holdingové osoby“ vkládají slova „, bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 199. V § 26k odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo „rizik“ nahrazuje slovy „krytí rizik kapitálem“. 200. V § 26k odst. 4 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „nebo ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny,“. 201. V § 26k odst. 4 písm. a) se slova „§ 26 odst. 1 písm. h)“ nahrazují slovy „§ 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26 odst. 2 písm. c)“. 202. V § 26k odst. 4 písm. b) se slova „uvedené lhůty“ nahrazují slovy „uvedených lhůt“. 203. Poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) Čl. 113 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 204. V § 26k odst. 7 se slova „stanovenou § 12a“ zrušují. 205. V § 26l odst. 1 větě druhé se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 206. V § 26l odst. 2 písm. b) se slova „7 až 10“ nahrazují slovy „6 až 9“. 207. V § 26l odst. 2 písm. c) se slova „§ 25 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 25c“. 208. V § 26l odst. 2 písm. d) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“ a slova „§ 38h odst. 4 věty druhé“ se nahrazují slovy „§ 38ha odst. 3 věty druhé“. 209. V § 26l odst. 2 písm. f) se za slova „§ 26i“ doplňují slova „odst. 1“. 210. V § 26l odst. 3 písm. d) se za slovo „banky“ vkládají slova „Evropského systému centrálních bank“. 211. Za § 26l se vkládá nový § 26m, který zní: „§ 26m (1) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad smíšenou finanční holdingovou osobou po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem. (4) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě stanovit, že při výkonu tohoto dohledu nad smíšenou finanční holdingovou osobou použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.“. 212. V § 28 odst. 3 větě první se slova „vedoucím zaměstnancem banky“ nahrazují slovy „členem statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobou, seznámenou se skutečnostmi potřebnými pro výkon nucené správy,“ a věta druhá se zrušuje. 213. V § 29b odst. 5 se věta druhá zrušuje. 214. V § 29c odst. 2 se slova „finančních institucí“ nahrazují slovem „bank“. 215. V § 29c odst. 7 se věta druhá zrušuje. 216. V § 34 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) v činnosti banky byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně mohl naplnit znaky správního deliktu podle § 36e odst. 2 písm. a), d), f), g), h), i), j), k), m), n), o) nebo § 36e odst. 3 písm. c) a zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky se dopustila správního deliktu podle § 36h odst. 1 písm. d) nebo § 36h odst. 2 písm. b), d) a e),“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 217. V § 34 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) proti bance bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo f) banka nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, § 26 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 26 odst. 2 písm. c).“. 218. V § 34 odstavec 3 zní: „(3) Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka nemusí v tomto případě licenci odejmout, jde-li o banku v nucené správě nebo o banku zvláštního určení. Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že kapitálový poměr pobočky banky z jiného než členského státu je menší než jedna třetina kapitálového poměru podle § 12a odst. 1.“. 219. V § 36 odst. 4 se za slovo „souladu“ vkládají slova „s občanským zákoníkem a“. 220. Za část jedenáctou se vkládá nová část dvanáctá, která včetně nadpisů zní: „ČÁST DVANÁCTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY Přestupky § 36a (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) přijme vklad v rozporu s § 2 odst. 1, b) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez této licence, c) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, d) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11, e) jako osoba jednající ve shodě 1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo 2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15, nebo f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti. (2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem. (3) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky nebo fyzická osoba jako osoba ve vedení banky z jiného než členského státu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 4 písm. c) současně zastává funkce ve větším než povoleném rozsahu. (4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 26b odst. 1. (5) Fyzická osoba jako osoba ve vedení zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo jako osoba ve vedení této pobočky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 26b odst. 2. (6) Fyzická osoba jako osoba, která byla členem statutárního orgánu banky, členem správní rady banky, členem dozorčí rady banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobou ke dni zavedení nucené správy, nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících tomuto dni, se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost správci podle § 28 odst. 3. (7) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 3, c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 4 až 6, d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč. § 36b (1) Odvolaný oceňovatel se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost oceňovateli podle § 29c odst. 7. (2) Fyzická osoba jako osoba, která se při likvidaci banky seznámila s údaji, které jsou předmětem bankovního tajemství, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 36 odst. 3. (3) Pracovník banky, člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 39. (4) Člen správní rady Fondu pojištění vkladů, jeho pracovník a další osoby pověřené výkonem činnosti se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 41b odst. 8. (5) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41d odst. 2. (6) Fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti. (7) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5, b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 až 4 nebo odstavce 6. Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob § 36c (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) přijme vklad v rozporu s § 2, b) neoprávněně použije označení „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě, c) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez této licence, d) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, e) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11, f) jako osoba jednající ve shodě 1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo 2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15, g) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti, nebo h) neposkytne součinnost oceňovateli podle § 29b odst. 5. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba zahrnutá do konsolidačního celku se dopustí správního deliktu tím, že a) nesdělí České národní bance informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě nebo sdělí informace nepravdivé, zkreslené, zamlčí podstatné informace nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení, b) nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která má být jmenována oceňovatelem, a oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že neupozorní Českou národní banku na skutečnosti podle § 29c odst. 4. (5) Oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že zpracuje ocenění v rozporu s požadavky stanovenými v § 29b. (6) Odvolaný oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne součinnost oceňovateli podle § 29c odst. 7. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí správního deliktu tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti. (8) Právnická osoba jako osoba, které zanikla licence, se dopustí správního deliktu tím, že přijme vklad, poskytne úvěr nebo uskuteční jiné činnosti po dni zániku licence. (9) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g) a odstavce 4, c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), h), odstavce 3, odstavce 5, odstavce 6 nebo odstavce 7, d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) až f) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do 130 000 000 Kč, e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 8 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 8 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období. § 36d (1) Finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí, aby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady nebo člen její dozorčí rady splňoval požadavky podle § 26g odst. 5, nebo b) v rozporu s § 26g odst. 6 předem neinformuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení nebo jí nepředloží požadované podklady. (2) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace podle § 41f odst. 10. (3) Obchodník s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13), nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní oznamovací povinnost vůči bance nebo pobočce zahraniční banky podle § 41f odst. 7, nebo b) nevede evidenci údajů podle § 41c odst. 3. (4) Oprávněná finanční instituce se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že a) založí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f, b) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1, nebo c) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i. (5) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 2 nebo 3, b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4. Správní delikty banky § 36e (1) Banka se dopustí správního deliktu tím, že a) uskuteční činnost v rozporu s licencí, b) zřídí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f, c) začne vykonávat činnosti na území hostitelského státu v rozporu s postupem podle § 5h odst. 2, d) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1, e) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i, f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3, g) neuloží ověřené kopie stanov nebo jejich změny u České národní banky podle § 9 odst. 3, h) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 nebo 2, i) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 4, j) nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů, nebo o tomto postupu neinformuje, k) neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) nezavede vnitřní postupy a zásady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, m) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchod způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu banky, nebo n) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné. (2) Banka se dopustí správního deliktu tím, že a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle § 8b, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání základních a interních přístupů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d, d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle čl. 99 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tento přístup používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, f) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o kapitálových požadavcích stanovené v čl. 101 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, g) se vystaví úvěrovému riziku sekuritizované pozice, h) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d, i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nesdělí České národní bance údaje nebo sdělí nesprávné anebo neúplné údaje o 1. velkých expozicích, 2. pákovém poměru, 3. likviditě, j) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, k) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným čl. 431 odst. 1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji, l) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s tímto zákonem, m) nesplní informační povinnosti podle § 20 odst. 18, n) poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v kapitálu banky v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo o) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu. (3) Banka se dopustí správního deliktu tím, že a) nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a postupy podle § 12c, b) nesplní některou z informačních povinností podle § 16 odst. 2, § 16a nebo § 24 anebo části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti nebo neprokáže splnění podle čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo d) neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1. (4) Banka se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 20a odst. 3 až 5 nepředloží výpis všech akcionářů nebo připustí účast osoby označené Českou národní bankou na valné hromadě anebo koná valnou hromadu bez písemného vyjádření České národní banky, b) neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1, c) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky, d) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let, e) nezajistí, aby auditor provedl 1. ověření účetní závěrky banky podle § 22 odst. 1 písm. a), 2. ověření řídicího a kontrolního systému banky podle § 22 odst. 1 písm. b), 3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému podle § 22 odst. 1 písm. c), 4. ověření uveřejňovaných údajů podle čl. 431 až 455 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4, g) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1, h) nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 23 odst. 1, i) nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v předepsané lhůtě České národní bance, j) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 nebo § 26a, nebo k) neudržuje kapitálový poměr minimálně ve výši stanovené v rozhodnutí vydaném na základě § 26k odst. 7. (5) Banka se dopustí správního deliktu tím, že a) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti, b) poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst. 2, c) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3, 4 a 6, d) nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká, e) neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru podle § 38a odst. 2, f) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů, g) nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4, h) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n, i) použije údaje, které získala od osob uvedených v § 41f odst. 7 a 8 v rozporu s § 41f odst. 9, nebo j) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy. (6) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e), h) nebo i), b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), g), j) až n), c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3 písm. a), b), d), odstavce 4 nebo odstavce 5, d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho ovládaná banka; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období. § 36f (1) Banka, která má na základě § 8b odst. 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby organizační uspořádání a jiné mechanismy uvedené v § 8b odst. 1 a používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu. (2) Banka, která má významné postavení na finančním trhu České republiky, se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Tuzemská ovládající banka nebo odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby anebo odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky se dopustí správního deliktu tím, že a) neoznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu dohledu České národní banky podle § 26g odst. 2, nebo b) nezajistí audit informací podle § 26g odst. 3. (4) Banka se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost podle § 26g odst. 4 sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku nebo řídit rizika s nimi spojená anebo je podrobit odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly. (5) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky, banka ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, které jsou členy konsolidačního celku podléhajícího bankovnímu dohledu České národní banky, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle § 26f odst. 1 nebo čl. 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč. § 36g Správní delikty zahraniční banky se sídlem v členském státě (1) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že a) uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s § 5c až 5m, b) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny, c) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 nebo 2, d) v rozporu s § 11 odst. 5 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje, e) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet zahraniční banky, f) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let, g) nesplní některou z informačních povinností podle § 24, h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 26 odst. 1, i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2, j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2, k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3, 4 a 6, nebo m) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy. (2) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky a využívá připojištění podle § 41m, se dopustí správního deliktu tím, že a) se neúčastní systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů, nebo b) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n. (3) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až g), c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), h) až m) nebo odstavce 2. § 36h Správní delikty zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě (1) Zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že a) uskuteční bankovní činnosti na území České republiky bez licence udělené podle § 5, b) uskuteční bankovní činnosti v rozporu s licencí, c) přijímá vklady, poskytuje úvěry nebo vykonává další činnosti po dni zániku licence, d) nedisponuje řídicím a kontrolním systémem podle § 8b odst. 1 a 2, e) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny, f) neuveřejní informace podle § 11, g) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle § 11 odst. 3, h) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 4, i) v rozporu s § 11 odst. 5 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje, j) nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 7, k) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu zahraniční banky, nebo l) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné. (2) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že a) neudržuje průběžně kapitálový poměr podle § 12a odst. 1, b) v rozporu s § 24 odst. 2 nesdělí České národní bance údaje nebo poskytne neúplné anebo nesprávné údaje, c) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 12a odst. 3, d) poruší některé z pravidel podle prováděcího právního předpisu vydaného k provedení § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1, nebo e) nedodržuje podmínky stanovené v § 13. (3) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní některou z informačních povinností podle § 16b odst. 1, b) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty, c) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet zahraniční banky, d) neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle § 21 odst. 2, e) nezajistí, aby auditor provedl 1. ověření účetní závěrky zahraniční banky, 2. ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky, 3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému, f) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4, g) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1, h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst. 1, i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2, j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2, k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3, 4 a 6, m) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů, nebo n) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až i), b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. l), c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d), j) až l), odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až k), m) nebo n). Společná ustanovení § 36i (1) Zjistí-li Česká národní banka, že došlo k porušení právní povinnosti, za kterou lze uložit sankci podle tohoto zákona (dále jen „protiprávní jednání“), zahájí řízení o uložení sankce, pokud na základě posouzení zjištěného protiprávního jednání dospěje k závěru, že je společensky škodlivé. Při posuzování společenské škodlivosti protiprávního jednání vychází Česká národní banka zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání a případného postupu osoby podezřelé z protiprávního jednání při odstraňování jeho následků. Není-li řízení o uložení sankce zahájeno, provede se o tom záznam do spisu a věc se odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává. (2) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o správním deliktu upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání správního deliktu. (3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby protiprávnímu jednání zabránila. (4) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán; popřípadě se přihlédne rovněž k a) délce trvání protiprávního jednání, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným protiprávním jednáním, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu, f) předchozím správním deliktům právnické osoby. (5) Kritéria pro stanovení výše pokuty uvedená v odstavci 4 se použijí i při stanovení výše pokuty uložené za spáchání přestupku fyzické osobě. (6) Odpovědnost za správní delikt podle tohoto zákona zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (7) Přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (8) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. § 36j (1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. (2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu. (3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (5) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.“. Dosavadní části dvanáctá a třináctá se označují jako části třináctá a čtrnáctá. 221. V § 38 odst. 2 větě druhé se slova „obdobných institucí“ nahrazují slovy „obdobnými orgány“. 222. V § 38 odst. 3 písm. d) se za slovo „rozhodujícímu“ vkládá slovo „ve sporu“ a slova „ve sporu navrhovatele proti instituci“ se zrušují. 223. V § 38a odst. 2 větě druhé se za slovo „bank“ vkládají slova „, Evropská centrální banka“. 224. V § 38a odst. 3 větě první se slovo „institucím“ nahrazuje slovem „orgánům“. 225. V § 38d odst. 1 písm. c) a v § 38d odst. 2 písm. e) se slova „, ve kterých je banka účastna“ nahrazují slovy „a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 226. V § 38d odst. 1 písm. d), § 38d odst. 2 písm. c) a v § 38j odst. 1 písm. f) se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“ a číslo „10“ se nahrazuje číslem „9“. 227. V § 38d odst. 1 písmeno h) zní: „h) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat.“. 228. V § 38d se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.“. 229. V § 38d odst. 2 písm. d) bodě 1 se za slovo „podle“ vkládají slova „jejich pracovních povinností a“. 230. V § 38d se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až v), která znějí: „h) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, o organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se konsolidačního celku, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a, j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až 5, § 25d odst. 2 a 3 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, l) případech, kdy použije § 25d odst. 1, m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5, n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu, o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, p) opatřeních přijatých podle § 8d písm. g), q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 8 odst. 5, r) údajích shromážděných podle § 8d písm. h), s) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají odměňování, t) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 bodu 11, § 26 odst. 7 a pokutách uložených za správní delikt podle § 36a odst. 1 písm. a) až e), § 36c odst. 1 písm. a) až f), § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až k), m), n) a o) a § 36e odst. 3 písm. c), včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy, u) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, v) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.“. 231. V § 38d se doplňují odstavce 4 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 31 znějí: „(4) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie. (5) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem, (6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění31) o postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5. 31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.“. 232. V § 38d se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 3 a údajích uvedených v § 12o odst. 7.“. 233. Za § 38d se vkládá nový § 38da, který zní: „§ 38da (1) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány. (2) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů banky.“. 234. V § 38e se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než členského státu o použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z jiného než členského státu. (3) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.“. 235. Pod označení § 38h se vkládá nadpis „Výměna informací při dohledu nad pobočkami bank z členských států“. 236. V § 38h odst. 1, 3 a 6 se slovo „bankovního“ zrušuje. 237. V § 38h odst. 1 a 3 se za slovo „jiných“ vkládá slovo „členských“. 238. V § 38h odstavec 2 zní: „(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálovém poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly.“. 239. V § 38h se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4. 240. V § 38h odst. 4 se za slovo „dohledu“ vkládají slova „jiného členského státu“. 241. V § 38h odst. 4 se slova „, nebo pokud orgán bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne informaci uvedenou v odstavci 4 z vlastního podnětu25)“ včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušují. 242. V § 38h se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle části osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů banky nebo finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita banky. V takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 243. Za § 38h se vkládá nový § 38ha, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 32 zní: „§ 38ha Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě (1) V rámci výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států. (2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury konsolidačního celku, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v tomto konsolidačním celku, b) postupech shromažďování informací od bank v konsolidačním celku a ověřování těchto informací, c) vývoji v bance nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně ohrozit finanční situaci banky v konsolidačním celku, d) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených bance podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a), a neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu, e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad evropskou ovládající bankou o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání. (4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu32). 32) Čl. 50 a 117 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 244. V § 38i odst. 1 písm. b) se slova „§ 26 odst. 1 písm. h)“ nahrazují slovy „§ 26 odst. 2 písm. a) bodu 1“. 245. V § 38i odst. 1 písm. c) se slovo „speciálního“ nahrazuje slovem „interního“, za slovo „přístupu“ se vkládají slova „nebo interního modelu“ a slova „§ 12a odst. 4 nebo 7“ se nahrazují slovy „čl. 301 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 246. V § 38j odst. 1 písm. c) se slova „§ 25 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 25c“. 247. V § 38j odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem“. 248. V § 38j odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g). 249. V § 38j odst. 1 písm. e) se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“ a číslo „10“ se nahrazuje číslem „9“. 250. V § 38j odst. 1 písm. f) a g) se slova „§ 12a“ nahrazují slovy „čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 251. Za § 38j se vkládají nové § 38k a 38l, které znějí: „§ 38k Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě. § 38l Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.“. 252. V § 39 odst. 1 se slovo „Zaměstnanci“ nahrazuje slovem „Pracovníci“. 253. V § 40 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 254. V § 41 odst. 1 větě druhé se slova „§ 26 odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „části dvanácté“. 255. V § 41b odst. 6 větě první se slovo „zaměstnanců“ nahrazuje slovem „pracovníků“. 256. V § 41b odst. 8 větě první se slovo „zaměstnanci“ nahrazuje slovem „pracovníci“. 257. V § 41c odst. 2 větě první se za slova „zahraničních bank“ vkládají slova „, obchodníků s cennými papíry, spořitelních a úvěrních družstev“, za slovo „institucí“ se vkládají slova „, pojišťoven, zajišťoven“ a na konci textu věty první se doplňují slova „včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti“. 258. V § 41d odst. 1 větě první se za slova „národní banky“ vkládají slova „o neschopnosti banky“ a za slova „zahraniční banky“ se vkládá čárka. 259. Za § 43 se vkládají nové § 44, 44a až 44c, které znějí: „§ 44 Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. a) až c) uveřejní banka poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c. § 44a Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c. § 44b Pro účely § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %. § 44c (1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky. (4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.“. 260. V § 44b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely § 12u činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce pro rok a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u, b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u, c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Banka je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 8 odst. 4 písm. c) a § 8 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014. 2. Pobočka banky z členského státu postupuje podle § 5a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to pokud se jedná o § 14 odst. 1 větu druhou zákona č. 21/1993 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne 31. prosince 2014. 3. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České národní bance Čl. III Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb. a zákona č. 227/2013 Sb., se mění takto: 1. Za § 44a se vkládá nový § 44aa, který včetně poznámek pod čarou č. 40 a 41 zní: „§ 44aa Česká národní banka zajistí, aby výkon dohledu podle jiných právních předpisů40) a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky41) a rovněž veškeré činnosti související s výkonem dohledu byly oddělené a nezávislé na výkonu činností spojených s řešením problémů subjektů, které podléhají jejímu dohledu podle § 44 odst. 1 písm. a) až c) a e) a podle § 44 odst. 3. Česká národní banka informuje o oddělení výkonu dohledu a výkonu činností spojených s řešením problémů těchto subjektů Evropskou komisi a Evropský orgán pro bankovnictví a uvede způsob rozdělení povinností a odpovědností. Ustanovení § 5 odst. 1 tím není dotčeno. 40) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.“. 2. V § 45 odst. 1 větě první se slova „zákonem upravujícím výkon kontroly10)“ nahrazují slovy „kontrolním řádem“. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje. 3. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) § 25 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o stavebním spoření Čl. IV Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 8 se slovo „nemovitosti“ nahrazuje slovy „nemovité věci“. 2. Nadpis nad označením § 16a se nahrazuje nadpisem „Správní delikty“. 3. § 16a včetně nadpisu zní: „§ 16a Správní delikty stavební spořitelny (1) Stavební spořitelna se dopustí správního deliktu tím, že a) vykonává činnost v rozporu s bankovní licencí, b) vykonává některé z činností uvedených v § 9 odst. 1 přesto, že nejsou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv nebo dochází ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí, c) v rozporu s § 9 odst. 3 překročí výši stanovenou pro podíl součtu cílových částek u 1. smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami, nebo 2. pohledávek z úvěrů, d) ukládá finanční prostředky v rozporu s § 9 odst. 4, e) v rozporu s § 1 nebo § 9 odst. 5 získává zdroje od jiných než stanovených subjektů, f) vydá dluhopisy se splatností delší než 10 let, g) v rozporu s § 9 odst. 6 má majetkovou účast v jiných než stanovených právnických osobách, h) v rozporu s § 9 odst. 7 její účast na právnické osobě překročí stanovené limity, nebo i) nabude nemovitou věc v rozporu s § 9 odst. 8. (2) Stavební spořitelna se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 1 nesdělí budoucímu účastníkovi obsah smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před jejím uzavřením, b) v rozporu s § 5 odst. 2 neposkytne úvěr ze stavebního spoření účastníkovi, c) v rozporu s § 5 odst. 3 poskytne úvěr ze stavebního spoření na jiný účel, než je financování bytových potřeb, d) poskytne peněžní prostředky z úvěru ze stavebního spoření před uplynutím čekací doby uvedené v § 5 odst. 4, e) v rozporu s § 5 odst. 6 nezajistí, aby 1. smlouva obsahovala úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření, nebo 2. rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření činil méně než 3 procentní body, f) změní jednostranně úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě v rozporu s § 5 odst. 7, g) nezajistí, aby smlouva obsahovala náležitosti podle § 5 odst. 11, h) v rozporu s § 7 1. nevypracuje nebo vhodným způsobem neuveřejní úplná znění všech schválených znění všeobecných obchodních podmínek stavební spořitelny v členění podle období jejich platnosti, nebo 2. úplná znění všech schválených znění všeobecných obchodních podmínek stavební spořitelna používá anebo uveřejní bez jejich schválení ministerstvem, nebo i) v rozporu s § 11 odst. 2 neuplatní nárok na vyplacení zálohy státní podpory nebo nepřipíše poukázané zálohy státní podpory včetně úroků ze zálohy státní podpory na účty účastníků do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva. (3) Stavební spořitelna se dopustí správního deliktu tím, že a) požádá o vyplacení zálohy státní podpory za účastníka, který nesplňuje podmínky nároku na připsání roční zálohy státní podpory uvedené v § 4, § 10 odst. 3 nebo v § 11 odst. 1, b) nekontroluje, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu, podle § 13 odst. 1, c) nekontroluje, zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi, podle § 13 odst. 2, nebo d) v rozporu s § 13 odst. 3 nevrátí evidovanou nebo vyplacenou státní podporu. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e), g) a h) nebo odstavce 3, c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), f), i) a j).“. 4. Za § 16a se vkládá nový § 16aa, který včetně nadpisu zní: „§ 16aa Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 3 používá označení „stavební spoření“ pro jinou formu spoření, než je upraveno tímto zákonem, nebo b) používá označení „stavební spořitelna“, jeho překlady nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě v rozporu s § 3. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč.“. 5. Pod označení § 16b se vkládá nadpis „Společná ustanovení ke správním deliktům“. 6. V § 16b odst. 1 se slova „stavební spořitelně“ nahrazují slovy „právnické osobě“. 7. V § 16b odst. 2 se slova „stavební spořitelny“ nahrazují slovy „právnické osoby“. 8. V § 16b odstavec 3 zní: „(3) Správní delikty podle § 16a odst. 1 a 2 a § 16aa odst. 1 v prvním stupni projednává Česká národní banka. Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Správní delikty právnické osoby podle § 16a odst. 3 v prvním stupni projednává ministerstvo, které také vybírá a vymáhá uložené pokuty.“. 9. V § 16b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zjistí-li Česká národní banka, že došlo k porušení právní povinnosti, za kterou lze uložit sankci podle tohoto zákona (dále jen „protiprávní jednání“), zahájí řízení o uložení sankce, pokud na základě posouzení zjištěného protiprávního jednání dospěje k závěru, že je společensky škodlivé. Při posuzování společenské škodlivosti protiprávního jednání vychází Česká národní banka zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání a případného postupu osoby podezřelé z protiprávního jednání při odstraňování jeho následků. Není-li řízení o uložení sankce zahájeno, provede se o tom záznam do spisu a věc se odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 10. V § 18 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. V Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 větě první se za slovo „unie1)“ vkládají slova „, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie38)“. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.“. 2. V poznámce pod čarou č. 1 se věty třetí a čtvrtá zrušují a na konci poznámky pod čarou se na samostatný řádek bez uvozovek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.“. 3. V § 1 odst. 5 písm. e) se za slova „úvěrovou institucí,“ vkládají slova „obchodníkem s cennými papíry,“. 4. V § 1 odstavec 9 zní: „(9) Úzkým propojením pro účely tohoto zákona se rozumí úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 5. V § 1a odstavec 1 zní: „(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) úvěrovou institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) přidruženou osobou přidružená osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) konsolidačním celkem skupina ovládající úvěrové instituce nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně 2 osoby, f) ovládající úvěrovou institucí úvěrová instituce, která ovládá alespoň jednu družstevní záložnu, g) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, j) skupinou ovládající úvěrové instituce skupina tvořená úvěrovou institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, k) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, l) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, m) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, n) evropskou ovládající úvěrovou institucí ovládající úvěrová instituce se sídlem v členském státě, která současně není osobou ovládanou jinou úvěrovou institucí, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli členském státě, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jakémkoli členském státě, o) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, r) odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby družstevní záložna ovládaná finanční holdingovou osobou se sídlem 1. v České republice, pokud tato finanční holdingová osoba neovládá žádnou banku, 2. v jiném členském státě, pokud tato finanční holdingová osoba zároveň neovládá úvěrovou instituci, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani úvěrovou instituci s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo 3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 25e odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této finanční holdingové osoby; je-li v takovémto konsolidačním celku více družstevních záložen, odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby se rozumí družstevní záložna s největší bilanční sumou, s) odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce družstevní záložna ovládaná ovládající úvěrovou institucí, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 25e odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této ovládající úvěrové instituce; je-li v takovémto konsolidačním celku více družstevních záložen, odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce se rozumí družstevní záložna s největší bilanční sumou, t) odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou družstevní záložna ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem 1. v České republice, pokud tato finanční holdingová osoba neovládá žádnou banku, 2. v jiném členském státě, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba zároveň neovládá úvěrovou instituci, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani úvěrovou instituci s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo 3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 25e odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě; je-li v takovémto konsolidačním celku více družstevních záložen, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí družstevní záložna s největší bilanční sumou, u) podnikem pomocných služeb podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor, w) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 6. V § 1a se odstavec 3 zrušuje. 7. Za § 1a se vkládá nový § 1b, který zní: „§ 1b Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky.“. 8. V § 2a odst. 1 větě třetí se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „povolení“. 9. V § 2a odst. 4 písm. b) se slova „řídících osob,“ nahrazují slovy „členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise družstevní záložny a splnění dalších požadavků na orgány družstevní záložny a jejich členy podle § 7aa,“. 10. V § 2a odst. 4 písm. c) se slovo „řídícího“ nahrazuje slovem „řídicího“ a za slovo „zaměstnanců“ se vkládají slova „nebo fyzických osob, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“)“. 11. V § 2a odst. 4 písm. e) se za slova „(§ 2b odst. 1) a“ vkládají slova „nejvýše 20“. 12. V § 2a odst. 5 písm. b) se slova „a dalších osob, které jsou navrhovány do řídících funkcí v družstevní záložně“ zrušují. 13. V § 2a odst. 7 se čárka za slovem „záložny“ nahrazuje slovem „a“ a slova „nebo jsou navrhovány jako řídící osoby“ se zrušují. 14. V § 2b odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 15. V § 2b odst. 7 se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“. 16. V § 2b odst. 9 písm. b) se slova „řídící osoby a na výkonné řídící funkce v družstevní záložně“ nahrazují slovy „členy představenstva, členy kontrolní komise a členy úvěrové komise a osoby ve vrcholném vedení družstevní záložny, které zastávají v družstevní záložně výkonné funkce a jsou odpovědné vedení družstevní záložny za její každodenní řízení“. 17. V § 2b se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Pokud Česká národní banka při posuzování žádosti o souhlas shledá, že podmínky uvedené v odstavci 9 nejsou splněny a souhlas nelze udělit, vyrozumí písemně o tomto zjištění žadatele do 2 pracovních dnů ode dne učinění tohoto zjištění. Česká národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.“. Dosavadní odstavce 10 až 17 se označují jako odstavce 11 až 18. 18. V § 2b odst. 13, 14 a 17 se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“. 19. V § 2c odst. 3 se slova „§ 2b odst. 3 a 11“ nahrazují slovy „§ 2b odst. 3 a 12“. 20. V § 2d odst. 2 písm. g) se slova „kapitálové přiměřenosti“ nahrazují slovy „kapitálového poměru podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 21. V § 2d odst. 3 větě první se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 22. V § 2d odst. 3 se věta druhá zrušuje. 23. V § 2d odst. 3 písm. a) se slovo „ekonomická“ nahrazuje slovem „finanční“. 24. V § 2d odstavec 4 zní: „(4) Česká národní banka předá orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 do 3 měsíců ode dne jejich obdržení. Pokud Česká národní banka odmítne předat orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2, toto rozhodnutí v této lhůtě odůvodní.“. 25. V § 2d se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pokud Česká národní banka odmítne předat orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 nebo je nepředá ve lhůtě stanovené v odstavci 4, může se družstevní záložna domáhat nápravy u soudu.“. 26. V § 2g odst. 1 se věty druhá a třetí zrušují. 27. V § 2g odst. 2 se slova „v rozsahu, v jakém tyto údaje poskytují družstevní záložny se sídlem na jeho území“ nahrazují slovy „pro účely výkonu dohledu hostitelským státem, a to včetně údajů nezbytných pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 22b“. 28. V § 2g odst. 3 se za slova „orgán dohledu hostitelského státu“ vkládají slova „na základě informací České národní banky podle § 22a“, slova „v oblastech, které spadají do působnosti“ se zrušují a slova „a družstevní záložna i přes výzvu orgánu dohledu hostitelského státu neukončí tento protiprávní stav, přijme Česká národní banka na základě žádosti orgánu dohledu hostitelského státu potřebná opatření k zajištění ukončení protiprávního stavu a informuje o nich orgán dohledu hostitelského státu“ se nahrazují slovy „nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření, že poruší ustanovení právních předpisů hostitelského státu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, Česká národní banka po předchozím oznámení orgánu dohledu hostitelského státu neprodleně přijme vhodná opatření k nápravě podle § 28 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku takového porušování a bez zbytečného odkladu o nich informuje orgán dohledu hostitelského státu“. 29. V § 2g se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 39 zní: „(4) Pokud orgán dohledu hostitelského státu přijme z důvodu vzniku mimořádné situace opatření pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů družstevní záložny v hostitelském členském státě a Česká národní banka s přijatými opatřeními nesouhlasí, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví39). 39) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.“. 30. V § 3 odst. 5 se slova „veřejné instituce“ nahrazují slovy „veřejnoprávní korporace“. 31. V § 4 odst. 5 se slova „§ 2b odst. 4 až 10“ nahrazují slovy „§ 2b odst. 4 až 11“. 32. V § 5 písm. j) se slova „řídících osob“ nahrazují slovy „členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise“. 33. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Družstevní záložna může ve stanovách upravit také pravomoc členské schůze stanovit ve smlouvě o výkonu funkce úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny.“. 34. V § 5a odst. 3 větě první se za slova „podle § 11“ vkládají slova „a části čtvrté a šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 35. V § 6 odst. 10 se slova „a řídící osoby“ a slova „a řídících osob“ zrušují. 36. V § 7 odst. 5 větě poslední se za slova „finanční instituce“ vkládají slova „, obchodníka s cennými papíry, pojišťovny, zajišťovny“. 37. V § 7 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Člen voleného orgánu družstevní záložny je povinen před svým zvolením do příslušné funkce písemně informovat toho, kdo jej volí, o své důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti, o předmětu své případné podnikatelské činnosti, o svém členství v orgánech jiných právnických osob, o tom, zda vykonává v jiných právnických osobách funkci prokuristy nebo v nich má majetkovou účast, pracovní nebo obdobný poměr, včetně předmětu činnosti této právnické osoby. Člen voleného orgánu družstevní záložny informuje písemně i o změnách, které nastaly v průběhu výkonu jeho funkce. (7) Družstevní záložna je povinna do 10 pracovních dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny doručit České národní bance žádost o posouzení podmínek pro výkon funkce včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek. Pokud Česká národní banka rozhodne, že zvolený člen orgánu družstevní záložny nesplňuje podmínky pro výkon funkce, zaniká výkon funkce dnem doručení tohoto rozhodnutí družstevní záložně. Česká národní banka ve věci posouzení podmínek pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny rozhodne do 60 dnů ode dne doručení žádosti; pokud tak neučiní, považují se podmínky pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny za splněné. Povinnost žádat o posouzení podmínek pro výkon funkce družstevní záložna nemá, jde-li o člena výboru pro audit37).“. 38. V § 7a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise jako celku, zajišťující porozumění činnostem družstevní záložny, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům.“. 39. V § 7a odst. 2 se za slovo „být“ vkládá slovo „účinný,“ a za slovo „složitosti“ se vkládají slova „rizik spojených s modelem podnikání a“. 40. V § 7a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Družstevní záložna ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 41. V § 7a odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 42. V § 7a odst. 4 větě druhé se za slovo „osoby“ vkládají slova „, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 43. V § 7a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Družstevní záložna, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jí ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a mechanismy podle odstavce 1. Z této povinnosti může Česká národní banka udělit výjimku, pokud družstevní záložna prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 44. V § 7a se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů družstevní záložny, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské unie“. 45. Za § 7a se vkládají nové § 7aa až 7ad, které znějí: „§ 7aa (1) Družstevní záložna zajistí, aby a) člen jejího představenstva, člen její kontrolní komise a člen její úvěrové komise byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou, b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise. (2) Člen představenstva, člen kontrolní komise a člen úvěrové komise družstevní záložny po celou dobu výkonu své funkce a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu, b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu družstevní záložny vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, c) v družstevní záložně, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než 1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo 2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena. (3) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu družstevní záložny povolit členovi představenstva, členovi kontrolní komise nebo členovi úvěrové komise v družstevní záložně, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu družstevní záložny. (4) Pro účely ustanovení odstavce 2 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci a) téže skupiny ovládající družstevní záložny, b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) obchodní korporace, ve které má družstevní záložna kvalifikovanou účast. (5) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v družstevní záložně zastává výkonnou řídicí funkci. § 7ab (1) Družstevní záložna, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí a) výbor pro rizika, b) výbor pro jmenování, c) výbor pro odměňování. (2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů družstevní záložny. (3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti družstevní záložny podle odstavce 1. § 7ac Česká národní banka a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů odměňování, b) sleduje, jestli družstevní záložna s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků družstevní záložny, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů družstevní záložny; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů družstevní záložny, e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků družstevní záložny, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu, f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity, g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě družstevní záložny nebo systémové nestabilitě, h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů představenstva, členů kontrolní komise a členů úvěrové komise družstevní záložny. § 7ad (1) Družstevní záložna zavede pro své pracovníky postupy pro interní hlášení porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu. (2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou, b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka družstevní záložny, Česká národní banka a družstevní záložna zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení, c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením. (3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy družstevní záložny podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c). (4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).“. 46. § 7b včetně nadpisu zní: „§ 7b Uveřejňování informací (1) Družstevní záložna uveřejňuje základní údaje o sobě, o svých členech, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci. (2) Družstevní záložna, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace o a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací o úzkém propojení, b) řídicím a kontrolním systému podle § 7a odst. 1 písm. a) až e), c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 7a odst. 4. (3) Družstevní záložna splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici. (4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování informací družstevními záložnami podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (5) Družstevní záložna uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy. (6) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele družstevní záložny. (7) Družstevní záložna uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Česká národní banka a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců 1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1, b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací, c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 7, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů, d) stanoví vyhláškou rozsah údajů ověřovaných auditorem.“. 47. V § 7b se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Družstevní záložna každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má pobočku, a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění, b) obrat, c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek, d) zisk nebo ztrátu před zdaněním, e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu, f) získané veřejné podpory. (6) Údaje podle odstavce 5 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 7 až 10. 48. V § 7b se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 5.“. 49. V § 7b odst. 10 písm. c) se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“. 50. V § 8 se odstavce 2 až 12 včetně poznámek pod čarou č. 11, 12, 30 a 31 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 51. V § 8a odst. 1 se věta druhá zrušuje. 52. V § 8a odstavec 3 zní: „(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě pouze družstevní záložna, která není a) ovládána tuzemskou ovládající bankou12a), tuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, b) odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce nebo ve skupině evropské finanční holdingové osoby ani jinou družstevní záložnou v takové skupině, c) odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, nebo d) zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 53. V § 8a odst. 4 se za slovo „základě“ vkládají slova „v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ a za slovo „osoby“ se vkládají slova „, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 54. Za § 8a se vkládají nové § 8aa až 8ai, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 40 znějí: 40) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 55. V § 8ag se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8af odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro družstevní záložnu, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví38). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8af odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.“. 56. Za § 8ai se vkládají nové § 8aj až 8au, které včetně nadpisů znějí: „§ 8aj Kombinovaná kapitálová rezerva (1) Družstevní záložna průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří a) bezpečnostní kapitálová rezerva, b) proticyklická kapitálová rezerva, c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika, d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci, e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci. (3) Družstevní záložna udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Družstevní záložna udržuje kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Povinnost udržovat kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) má také odpovědná družstevní záložna ve skupině evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědná družstevní záložna ovládaná evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, pokud tato evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba byla označena jako systémově významná instituce podle § 8ar odst. 2 nebo § 8as odst. 2. (4) Pokud družstevní záložna neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace družstevní záložny s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností. (5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu družstevní záložna ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 28 odst. 2 písm. f). (6) Česká národní banka stanoví vyhláškou a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2, b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 4, c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4. § 8ak Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Proticyklická kapitálová rezerva § 8al (1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. (2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, c) specifikům českého národního hospodářství, d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 1 a 2, b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika, c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika. (4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %. (5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 3, b) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 písm. a) sníží. (7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede a) údaje podle odstavce 5, b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu, c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a 2, d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby, e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší než 1 rok, f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena. (8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států. § 8am (1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského státu40), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží. (5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty. § 8an (1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží. (8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty. Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika § 8ao (1) Česká národní banka může stanovit, aby družstevní záložny, skupina druhově určených družstevních záložen nebo jednotlivá družstevní záložna průběžně udržovaly kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených družstevní záložně prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky. (3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2, b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, c) den, od kterého je dotčená družstevní záložna povinna sazbu podle písmene a) používat, d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a). § 8ap (1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika, c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice, d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko, e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a) vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení, f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy. (5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku. (6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro družstevní záložnu, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví38). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví. § 8aq (1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 8ao odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu. (2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu. § 8ar Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci (1) Česká národní banka rozhodne, aby družstevní záložna, která byla označena jako globální systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo družstevní záložna s výjimkou družstevní záložny ovládané evropskou ovládající institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou. (3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií: a) velikost skupiny globální systémově významné instituce, b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem, c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce, d) složitost skupiny globální systémově významné instituce, e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce. (4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce, přičemž se řídí metodikou stanovenou rozhodnutím nebo nařízením Evropské komise. Česká národní banka může v odůvodněných případech zařadit globální systémově významnou instituci do kategorie s vyšší systémovou významností a do některé z kategorií může zařadit také instituci, která nebyla určena jako systémově významná. Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o případech podle věty druhé a uvede důvody, pro které tak činí. (5) Česká národní banka stanoví vyhláškou pro jednotlivé kategorie systémové významnosti sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti stanoví tuto sazbu ve výši 1 % a pro instituce zařazené do kategorie s nejvyšší úrovní systémové významnosti ve výši 3,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka stanoví sazbu do čtvrté kategorie v násobcích 0,5 procentního bodu. (6) Česká národní banka informuje Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika o názvech institucí, které byly určeny jako globální systémově významné. § 8as Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci (1) Česká národní banka může stanovit, aby družstevní záložna, která byla označena jako jiná systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo družstevní záložna. (3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií: a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky, c) význam přeshraničních aktivit instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem. (4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 2 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně. (5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4. (6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci, b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko, c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je evropskou ovládající úvěrovou institucí a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nesmí být vyšší než vyšší z těchto hodnot: a) 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) kapitálové rezervy vypočtené z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci aplikované na skupinu na konsolidovaném základě. § 8at (1) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika. (2) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které byly určeny jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které byla globální systémově významná instituce zařazena. § 8au (1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 8al až 8ao se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 8ao odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní. (2) Proti vydanému opatření obecné povahy může družstevní záložna podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy. (3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 8ao odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.“. 57. V § 8b odst. 4 se slova „, řídící osoby“ zrušují. 58. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel družstevním záložnám nebo skupině druhově určených družstevních záložen. (2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky. (4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze družstevní záložny, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.“. 59. V § 11 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 60. V § 11 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Družstevní záložna je povinna dodržovat pravidla bezpečného provozu, která mohou upravovat zejména“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 61. V § 11 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 62. V § 11 odst. 2 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 63. V § 13 odst. 8 se za větu druhou vkládá věta „Při stanovení odměny likvidátora se nařízení vlády upravující určení odměny likvidátora nepoužije.“. 64. V § 14 odst. 1 větě první se slovo „třinácté“ nahrazuje slovem „čtrnácté“. 65. V § 14 odst. 2 písm. a) se slova „a řídící osoby“ zrušují. 66. V § 14 odst. 2 písm. c) se slova „, řídícím osobám“ zrušují. 67. V § 21 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 68. V § 21 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 69. V § 21 se doplňují odstavce 5 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 41 znějí: „(5) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu41). (6) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví. (7) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní. (8) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od a) družstevní záložny, b) finanční holdingové osoby, c) smíšené finanční holdingové osoby, d) smíšené holdingové osoby, e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d), f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti. (9) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 5, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může a) vyžadovat předložení dokladů, b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy, c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 8, jejich zástupců a pracovníků, d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby, než je uvedena v odstavci 8 za podmínky, že k tomu udělí souhlas. (10) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 8 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu. 41) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU.“. 70. Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21d, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 42 znějí: „§ 21a Proces přezkumu a vyhodnocování (1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené družstevní záložnou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena, rizika, která může družstevní záložna představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika a rizika odhalená zátěžovými testy. (2) Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní banka v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení družstevní záložny na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu družstevní záložně stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na a) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu, b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení družstevní záložnou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování, d) míru, v jaké kapitál udržovaný družstevní záložnou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika, e) expozice družstevní záložny vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů, f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika, g) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) geografické umístění expozic družstevní záložny, i) model podnikání družstevní záložny, j) zhodnocení systémového rizika. (4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje a) celkové řízení rizika likvidity družstevní záložny; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení družstevní záložny na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech, b) expozice družstevní záložny vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2 procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota družstevní záložny o více než 20 % kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě, c) expozice družstevní záložny vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle čl. 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených družstevní záložnou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání družstevní záložny, d) řídicí a kontrolní systém družstevní záložny, podnikovou kulturu a způsobilost členů představenstva a kontrolní komise vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po družstevní záložně program jednání představenstva a kontrolní komise a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti představenstva a kontrolní komise. (5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje, a) zda družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že družstevní záložna v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci, b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní družstevní záložně prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 21b (1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, že více družstevních záložen je nebo by mohlo být vystaveno podobným rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna provádět přezkum a vyhodnocování u skupin druhově určených družstevních záložen stejným nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených družstevních záložen s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového rizika podle § 21a odst. 3 písm. j). (2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy družstevních záložen. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit. (3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo družstevní záložně povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti družstevní záložny a na používání interních přístupů u nových produktů. § 21c (1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a. (2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce družstevní záložny, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu. (3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje a) seznam družstevních záložen, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4, b) plán kontrol na místě v obchodních místech družstevní záložny, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech, c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění, d) seznam družstevních záložen, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 21a a § 21b odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, e) seznam družstevních záložen, které představují systémové riziko pro finanční trh, f) seznam dalších družstevních záložen, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné. (4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, je-li to nezbytné, zejména tato opatření: a) zvýšit počet kontrol na místě u dané družstevní záložny, b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v družstevní záložně, c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací družstevní záložnou, d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů družstevní záložny, e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by družstevní záložna mohla být vystavena. § 21d (1) Družstevní záložna je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat ozdravný plán pro případ závažného zhoršení své finanční situace. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti družstevní záložny, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že zhoršení finanční situace družstevní záložny nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, družstevní záložna vypracuje se souhlasem České národní banky ozdravný plán v přiměřeném rozsahu. (2) Česká národní banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat plán řešení problémů družstevní záložny, který stanoví možnosti řešení krizové situace družstevní záložny. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti družstevní záložny, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že případný úpadek družstevní záložny nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, vypracuje plán řešení problémů družstevní záložny v přiměřeném rozsahu. (3) Družstevní záložna je povinna poskytnout České národní bance za účelem přípravy plánu řešení problémů družstevní záložny podle odstavce 2 veškeré nezbytné informace v rozsahu přiměřeném její velikosti, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem. (4) Česká národní banka spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví42) při přípravě plánů řešení problémů družstevních záložen. Informuje Evropský orgán pro bankovnictví o přípravě ozdravných plánů a plánů řešení problémů družstevních záložen, zejména jej s dostatečným předstihem informuje o termínech a místu jednání a o hlavních projednávaných bodech. Česká národní banka umožní účast zástupce Evropského orgánu pro bankovnictví na jednání. 42) Čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.“. 71. V § 22 odst. 1 písm. c) se slova „, ve kterých je družstevní záložna účastna,“ nahrazují slovy „a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. 72. V § 22 odst. 1 písm. d) se slova „odst. 9 a 10“ nahrazují slovy „odst. 8 a 9“. 73. V § 22 odst. 1 písmeno g) zní: „g) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,“. 74. V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.“. 75. V § 22 odst. 2 písm. c) se slova „odst. 9 a 10“ nahrazují slovy „odst. 8 a 9“. 76. V § 22 odst. 2 písm. d) se slova „, ve kterých je družstevní záložna účastna,“ nahrazují slovy „a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. 77. V § 22 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, o jeho organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se konsolidačního celku, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 78. V § 22 odst. 2 písm. h) bodě 1 se za slova „v členění podle“ vkládají slova „jejich pracovních povinností a“. 79. V § 22 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až v), která znějí: „i) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, j) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 21a odst. 3 až 5, § 21b odst. 2 a 3 a § 28 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a odst. 3, k) případech, kdy použije § 21b odst. 1, l) postupech přijatých podle § 26 odst. 1, 2, 4 a 5, m) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a, n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany družstevní záložny; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu, o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, p) opatřeních přijatých podle § 7ac písm. g), q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 7aa odst. 3, r) údajích shromážděných podle § 7ac písm. h), s) údajích získaných od družstevní záložny o rozhodnutí členů, která se týkají odměňování, t) opatřeních k nápravě uložených podle § 28 odst. 2 bodu 11, § 28 odst. 6 a pokutách uložených za správní delikt podle § 27a odst. 1, § 27b odst. 2 písm. a), d), f) až m), o) až q) a § 27c odst. 1, včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy, u) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, v) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.“. 80. V § 22 se doplňují odstavce 3 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 43 znějí: „(3) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie. (4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem, (5) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění43) o postupech přijatých podle § 26 odst. 1, 2, 4 a 5. (6) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány. (7) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů družstevní záložny. (8) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES“. 81. V § 22 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 8al odst. 3 a údajích uvedených v § 8al odst. 7.“. 82. Pod označení § 22a se vkládá nadpis „Výměna informací při dohledu nad pobočkami družstevních záložen“. 83. V § 22a odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na družstevní záložně a o řízení družstevní záložny. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad družstevní záložnou, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálových poměrech, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného družstevní záložnou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly. (3) Česká národní banka může informace podle odstavce 2 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu.“. 84. V § 22a se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4. 85. V § 22a odst. 4 se slova „bankovního“ a slova „, nebo pokud orgán bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne informaci uvedenou v odstavci 3 z vlastního podnětu32)“ včetně poznámky pod čarou č. 32 zrušují. 86. V § 22a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává družstevní záložna svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany klientů nebo členů družstevní záložny nebo finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita družstevní záložny nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita družstevní záložny. V takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává družstevní záložna činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela. (5) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví39), pokud nesouhlasí s opatřeními, která přijal orgán dohledu jiného členského státu, na jehož území družstevní záložna vykonává činnost prostřednictvím pobočky.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 87. Za § 22a se vkládá nový § 22aa, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 44 zní: „§ 22aa Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě (1) V rámci výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států. (2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky, zahraničního obchodníka s cennými papíry nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury konsolidačního celku, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v tomto konsolidačním celku, b) postupech shromažďování informací od družstevních záložen v konsolidačním celku a ověřování těchto informací, c) vývoji v družstevní záložně nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně ohrozit finanční situaci družstevní záložny v konsolidačním celku, d) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených družstevní záložně podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 2 písm. a), a neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu, e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad evropskou ovládající úvěrovou institucí o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání. Orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu44). 44) Čl. 51 a 117 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 88. V § 22b odst. 2 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 33 zrušuje. 89. V § 22b odst. 3 se slova „§ 22a odst. 3 písm. c) a d)“ nahrazují slovy „§ 22aa odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 25k odst. 2“. 90. V § 22b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které družstevní záložně uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.“. 91. V § 22b odst. 5 větě první se slova „a v § 22a“ nahrazují slovy „, § 22a a v § 22aa“. 92. V § 22b odst. 5 větě druhé se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 93. V § 22b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity družstevní záložny za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 94. V § 22b odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 95. Za § 22b se vkládá nový § 22c, který zní: „§ 22c Česká národní banka při výkonu dohledu nad družstevní záložnou, která vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 21c informace získané orgánem dohledu hostitelského státu při kontrole na místě.“. 96. V § 23 se slova „základními pravidly činnosti podle zvláštního právního předpisu18)“ nahrazují slovy „kontrolním řádem“. Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje. 97. V § 25a odstavec 3 zní: „(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu činnému v trestním řízení v České republice, b) poskytnutí informací orgánu dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu nebo nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě a Evropské komisi, c) zveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 21b odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví.“. 98. V § 25a odst. 7 se slova „instituci nebo osobu“ nahrazují slovy „jejich příjemce“. 99. V § 25b odst. 2 větě druhé se slova „obdobných institucí“ nahrazují slovy „obdobnými orgány“. 100. V § 25c odst. 1 větě první se slovo „Zaměstnanci“ nahrazuje slovem „Pracovníci“. 101. V § 25d se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9. 102. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Čl. 115 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 103. V § 25d se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Odstavce 6 až 9 se použijí obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.“. 104. V § 25e odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, a nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 105. V § 25e odst. 2 větě druhé se za slova „úvěrová instituce“ doplňují slova „, obchodník s cennými papíry“. 106. V § 25e se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 107. V § 25e odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky“. 108. V § 25e odst. 6 větě třetí se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo smíšené finanční holdingové osoby“. 109. V § 25f odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „finanční holdingové osoby“ vkládají slova „, odpovědná družstevní záložna ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou“. 110. V § 25f odst. 1 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena b) až d). 111. V § 25f odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 112. V § 25f odstavec 2 zní: „(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny na vyžádání sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím banky podle odstavce 1 veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě.“. 113. V § 25f odst. 4 se za slova „finanční holdingové osoby,“ vkládají slova „odpovědná družstevní záložna ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou,“. 114. V § 25f odst. 5 se za slova „finanční holdingové osoby,“ vkládají slova „odpovědné družstevní záložny ovládané smíšenou finanční holdingovou osobou,“. 115. V § 25f odstavec 7 zní: „(7) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit, aby členem jejich představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.“. 116. V § 25f odst. 8 větě první se za slovo „osoba“ vkládají slova „a smíšená finanční holdingová osoba“ a slova „osob ve vedení“ se nahrazují slovy „členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise“. 117. V § 25f odst. 8 větě druhé se za slovo „osobou“ vkládají slova „nebo smíšenou finanční holdingovou osobou“, slova „osoby v jejím vedení“ se nahrazují slovy „členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise“ a slova „osoby v jejím vedení“ se nahrazují slovy „tito členové“. 118. V § 25f odst. 8 větě třetí se za slovo „osobě“ vkládají slova „nebo smíšené finanční holdingové osobě“. 119. V § 25f odst. 8 větě poslední se slova „osob ve vedení“ nahrazují slovy „členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise“ a za slovo „osoby“ se vkládají slova „nebo smíšené finanční holdingové osoby“. 120. V § 25g odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“ a za slovo „předpisem26)“ se vkládají slova „nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky“. 121. V § 25g odst. 1 písm. b) se slova „§ 7b“ nahrazují slovy „části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“, slova „§ 22 odst. 8“ se nahrazují slovy „§ 21a“ a slova „§ 28 odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 28“. 122. V § 25g odst. 1 písm. c) se slova „jiných členských států“ nahrazují slovy „Evropského systému centrálních bank, kterými se rozumí centrální banky Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. 123. V § 25g odst. 1 se na začátek písmene d) vkládají slova „na vyžádání“. 124. V § 25g odst. 1 písm. e) se slova „ze speciálních“ nahrazují slovy „z interních“ a slova „podle § 8 odst. 6 až 8“ se zrušují. 125. Poznámka pod čarou č. 35 zní: „35) Čl. 112 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 126. V § 25g odst. 3 se za slova „skupinou evropské finanční holdingové osoby“ vkládají slova „, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 127. V § 25h odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 128. V § 25i odst. 1 písm. b) se slova „§ 28 odst. 1 písm. g)“ nahrazují slovy „§ 28 odst. 2 písm. a) bodu 1“. 129. V § 25i odst. 1 písm. c) se slovo „speciálního“ nahrazuje slovem „interního“ a slova „§ 8 odst. 4“ se nahrazují slovy „čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 130. V § 25k odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 131. V § 25k odst. 1 písm. a) se slova „§ 28 odst. 1 písm. g)“ nahrazují slovy „§ 28 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 28 odst. 2 písm. c)“. 132. V § 25k odst. 1 písm. b) a c) se za slovo „úroveň“ vkládají slova „a v podobě zvláštních požadavků na likviditu“. 133. V § 25k odst. 2 větě první se slovo „rizik“ nahrazuje slovy „krytí rizik kapitálem a rizika likvidity“. 134. V § 25k odst. 2 větě druhé se slova „tuto zprávu ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny“ nahrazují slovy „ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, a ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika likvidity“. 135. V § 25k odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „dohody“ nahrazuje slovem „dohod“ a slova „této lhůtě“ se nahrazují slovy „těchto lhůtách“. 136. V § 25k odst. 3 písm. b) se slova „uvedené lhůty“ nahrazují slovy „lhůt uvedených v odstavci 2“. 137. Poznámka pod čarou č. 36 zní: „36) Čl. 113 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 138. V § 25k odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „osoby“ vkládají slova „, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“ a slova „rizik této skupiny“ se nahrazují slovy „krytí rizik kapitálem této skupiny, nebo ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny“. 139. V § 25k odst. 4 písm. a) se slova „§ 28 odst. 1 písm. g)“ nahrazují slovy „§ 28 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 28 odst. 2 písm. c)“. 140. V § 25k odst. 4 písm. b) se slova „uvedené lhůty“ nahrazují slovy „uvedených lhůt“. 141. V § 25k odst. 7 se slova „stanovenou § 8“ zrušují. 142. V § 25l odst. 1 větě první se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 143. V § 25l odst. 1 větě druhé se slova „§ 25d odst. 8“ nahrazují slovy „§ 25d odst. 7“. 144. V § 25l odst. 2 písm. b) se slova „§ 25d odst. 7 až 10“ nahrazují slovy „§ 25d odst. 6 až 9“. 145. V § 25l odst. 2 písm. c) se slova „§ 22 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 21a“. 146. V § 25l odst. 2 písm. d) se slova „§ 25d odst. 6“ nahrazují slovy „§ 25d odst. 5“ a slova „§ 22a odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 22aa odst. 3“. 147. V § 25l odst. 3 písm. d) se za slova „centrální banky“ vkládají slova „Evropského systému centrálních bank“. 148. Za § 25l se vkládá nový § 26, který zní: „§ 26 (1) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad smíšenou finanční holdingovou osobou po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem. (4) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě stanovit, že při výkonu tohoto dohledu nad smíšenou finanční holdingovou osobou použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím dohled nad skupinou této evropské smíšené finanční holdingové osoby.“. 149. Nadpis nad označením § 27a se nahrazuje nadpisem „Správní delikty“. 150. V § 27a odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c). 151. V § 27a odst. 1 písm. b) se slova „banky, nebo“ nahrazují slovem „banky“. 152. V § 27a odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 153. V § 27a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 154. V § 27a odst. 3 se slovo „Zaměstnanec“ nahrazuje slovem „Pracovník“. 155. V § 27a odst. 4 se slova „nebo řídící osoba“ zrušují. 156. V § 27a odstavec 8 zní: „(8) Člen představenstva nebo člen kontrolní komise družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 28ab.“. 157. V § 27a se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6, c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo d), odstavce 3, odstavce 4 nebo odstavce 7, d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 8, e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč.“. 158. Nadpis pod označením § 27b se nahrazuje nadpisem „Správní delikty družstevní záložny“. 159. V § 27b odst. 1 písmeno b) zní: „b) nesplní povinnost stanovenou v rozhodnutí České národní banky podle § 28,“. 160. V § 27b odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až n) se označují jako písmena i) až m). 161. V § 27b odst. 1 písm. j) se slova „v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, a tento protiprávní stav přes výzvu orgánu dohledu hostitelského státu neukončí (§ 2g odst. 3)“ nahrazují slovy „hostitelského státu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky“. 162. V § 27b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání interních přístupů a interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a, d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle čl. 99 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tyto přístupy používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, f) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o kapitálových požadavcích stanovených v čl. 101 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, g) se vystaví úvěrovému riziku sekuritizované pozice, h) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a, i) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o velkých expozicích v souladu s požadavky podle čl. 394 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, j) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o pákovém poměru v souladu s požadavky podle čl. 430 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, k) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o likviditě v souladu s požadavky podle čl. 415 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, l) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, m) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným čl. 431 odst. 1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji, n) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s tímto zákonem, o) nesplní některou z informačních povinností podle § 2c odst. 3, p) poskytne plnění držitelům nástrojů zahrnutých v kapitálu družstevní záložny v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo q) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise družstevní záložny, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 163. V § 27b odst. 3 písm. d) se slova „nebo jmenování řídící osoby“ zrušují a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“. 164. V § 27b odst. 3 písmeno l) zní: „l) nepředloží nebo neposkytne informace anebo podklady podle § 27 odst. 1, 2 nebo 3 anebo části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 165. V § 27b odstavec 4 zní: „(4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. f), i) nebo m), b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a odst. 3 písm. a) nebo c), c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), d) až n) nebo podle odstavce 3 písm. b), d), e), g), h), j), k) nebo l), d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.“. 166. Pod označení § 27c se vkládá nadpis „Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob“. 167. V § 27c odst. 1 se slova „Právnické osobě, která“ nahrazují slovy „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že“. 168. V § 27c odst. 1 písm. a) se slovo „změní“ nahrazuje slovem „zvýší“ a slova „v rozporu s § 2b“ se nahrazují slovy „bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3“. 169. V § 27c odst. 1 se za písmeno b) vkládají písmena c) až f), která znějí: „c) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení, d) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, e) nesplní informační povinnost podle § 2c odst. 3, nebo f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.“. 170. V § 27c odst. 1 se závěrečná část ustanovení zrušuje. 171. V § 27c odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako insolvenční správce družstevní záložny se dopustí správního deliktu tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky podle § 5a odst. 4.“. 172. V § 27c se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako člen konsolidačního celku, jehož členem je také družstevní záložna, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některý z požadavků České národní banky podle § 27f odst. 2. (5) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4, b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, c) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo f) nebo odstavce 3, d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do 130 000 000 Kč, e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e) a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.“. 173. § 27d zní: „§ 27d (1) Finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí, aby člen představenstva, člen kontrolní komise nebo člen úvěrové komise splňoval požadavky podle § 25f odst. 7, nebo b) v rozporu s § 25f odst. 8 předem neinformuje Českou národní banku o navrhovaných změnách členů představenstva nebo členů kontrolní komise anebo jí nepředloží požadované podklady. (2) Za správní delikt se uloží pokuta do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b).“. 174. Za § 27e se vkládají nové § 27e a 27ea, které včetně nadpisu znějí: „Společná ustanovení § 27e (1) Zjistí-li Česká národní banka, že došlo k porušení právní povinnosti, za kterou lze uložit sankci podle tohoto zákona (dále jen „protiprávní jednání“), zahájí řízení o uložení sankce, pokud na základě posouzení zjištěného protiprávního jednání dospěje k závěru, že je společensky škodlivé. Při posuzování společenské škodlivosti protiprávního jednání vychází Česká národní banka zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání a případného postupu osoby podezřelé z protiprávního jednání při odstraňování jeho následků. Není-li řízení o uložení sankce zahájeno, provede se o tom záznam do spisu a věc se odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává. (2) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o správním deliktu upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání správního deliktu. (3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby protiprávnímu jednání zabránila. (4) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán; popřípadě se přihlédne rovněž k a) délce trvání protiprávního jednání, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným protiprávním jednáním, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu, f) předchozím správním deliktům právnické osoby. (5) Kritéria pro stanovení výše pokuty uvedená v odstavci 4 se použijí i při stanovení výše pokuty uložené za spáchání přestupku fyzické osobě. (6) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. (7) Přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (8) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. § 27ea (1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. (2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu. (3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (5) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.“. 175. § 28 a 28a včetně nadpisu znějí: „§ 28 Opatření k nápravě (1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Opatření k nápravě lze uložit rovněž při zjištění nedostatků na základě výsledků provádění přezkoumávání a vyhodnocení podle § 21a. (2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu 1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona, 2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, 3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky České národní banky podle tohoto zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu, 4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků, 5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro družstevní záložnu, 6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst, 7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, 8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 7a odst. 1 písm. a) bodě 4, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí družstevní záložna výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku, 9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu, 10. omezila rozdělení zisku nebo nerozdělila zisk členům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby, 11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování, b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu a likviditních pozicích, c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání družstevní záložny, k uspořádáním, postupům a mechanismům družstevní záložny, zejména podle § 7a odst. 1 písm. b) a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky, d) uložit dodatečné uveřejňování informací, f) uložit jiná vhodná opatření k nápravě. (3) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 1, zejména pokud a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, nesplnění požadavků podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech podle § 8a odst. 1, nebo v jejich uplatňování, b) se na rizika nebo prvky rizik nevztahují požadavky na kapitál upravené v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, c) uložení opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2, bodů 5 a 6 a bodů 8 až 10, odstavce 2 písm. c) nebo opatření podle odstavce 4 písm. a) až f) se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase, d) je pravděpodobné, že nesplnění požadavků ohledně používání odpovídajícího přístupu bude mít za následek nedostatečné kapitálové požadavky, e) je pravděpodobné, že ačkoliv budou dodrženy požadavky podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, rizika budou podceněna, f) družstevní záložna oznámí České národní bance podle čl. 377 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že z výsledků zátěžových testů vyplývá potřeba kapitálu ve výši, která významně přesahuje její kapitálový požadavek ke krytí portfolia obchodování s korelací. (4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání, a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný, b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup a stanovila lhůtu k jeho provedení, c) uložit, aby provedla úpravy plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné, d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty, e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že družstevní záložna bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný, nebo f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný, g) uložit jiná vhodná opatření. (5) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní banka a) uložit, aby tato osoba 1. vyměnila člena představenstva, člena kontrolní komise nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu, 2. svolala členskou schůzi a tato členská schůze projedná s Českou národní bankou stanovenou záležitost nebo její návrh, 3. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, 4. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu, b) rozhodnout o omezení nebo zákazu některých povolených činností družstevní záložny až na 120 dnů, a to včetně nakládání vkladatelů s jejich vklady; nakládáním vkladatelů s jejich vklady se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli jejich dispozice s vkladem, c) změnit povolení vyloučením nebo omezením některých činností v něm uvedených, d) nařídit mimořádný audit na náklady družstevní záložny, e) nařídit svolání členské schůze na náklady družstevní záložny a určit některé body programu jednání této členské schůze, f) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s družstevní záložnou nebo které jsou součástí stejného konsolidačního celku jako družstevní záložna nebo mají k družstevní záložně zvláštní vztah, g) uložit zvýšit likvidní prostředky družstevní záložny alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou, h) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále a) dočasně zakázat členovi představenstva nebo kontrolní komise družstevní záložny nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v družstevní záložně nebo výkon funkce v jiné družstevní záložně, b) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha. (7) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 5 písm. h) a odstavce 6 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat. § 28a (1) Česká národní banka je oprávněna a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s družstevní záložnou, b) při výkonu dohledu vstupovat do prostorů osoby, která je úzce propojena s družstevní záložnou, a požadovat předložení dokumentů a podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly. (2) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo. (3) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí. (4) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu. (5) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.“. 176. V § 28 odst. 2 písm. a) se doplňuje bod 13, který zní: „13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud nedodržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 8aj odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,“. 177. V § 28 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) uložit přísnější omezení rozdělení zisku po zdanění něž podle § 8aj odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu.“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 178. Za § 28a se vkládají nové § 28aa a 28ab, které znějí: „§ 28aa (1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů. § 28ab V případě, že člen představenstva nebo kontrolní komise zjistí, že družstevní záložna je nebo se stane platebně neschopnou nebo že družstevní záložně vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměru družstevní záložny pod minimální úroveň celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.“. 179. Za § 28ab se vkládá nový § 28b, který zní: „§ 28b Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 180. V § 28g odst. 2 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje. 181. V § 28g odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) v činnosti družstevní záložny byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně mohl naplnit znaky správního deliktu podle § 27b odst. 2 písm. a), d), f), g), h), i), j), k), l), m), o), p), q) nebo § 27c odst. 1 písm. e),“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 182. V § 28g se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) proti družstevní záložně bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo e) družstevní záložna nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, § 28 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 28 odst. 2 písm. c).“. 183. V § 28g odstavec 3 zní: „(3) Česká národní banka odejme povolení, jestliže zjistí, že celkový kapitálový poměr družstevní záložny na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 184. V § 28h odst. 2 se slova „dotčená právnická osoba“ nahrazují slovy „družstevní záložna“. 185. V § 28h se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do doby, než tato právnická osoba vypořádá své pohledávky a dluhy, považuje se za družstevní záložnu podle tohoto zákona.“. 186. V § 28i odst. 1 písm. c) se slova „§ 22 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 21a“. 187. V § 28i odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem“. 188. V § 28i odst. 1 písm. e) a f) se slova „§ 8“ nahrazují slovy „čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 189. V § 28i odst. 1 písm. g) se slova „§ 25d odst. 9 a 10“ nahrazují slovy „§ 25d odst. 8 a 9“. 190. Za § 28i se vkládají nové § 28j a 28k, které znějí: „§ 28j Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě. § 28k Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.“. 191. Za § 32 se vkládají nové § 32a až 32d, které znějí: „§ 32a Údaje uvedené v § 7b odst. 5 písm. a) až c) uveřejní družstevní záložna poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 7b. § 32b Údaje uvedené v § 7b odst. 5 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 7b. § 32c Pro účely § 8ag odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %. § 32d (1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky. (4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze družstevní záložny, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.“. 192. V § 32c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely § 8ar činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce pro rok a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar, b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar, c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar.“. Čl. VI Přechodná ustanovení (1) Družstevní záložna je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 7aa odst. 2 písm. c) a § 7aa odst. 4 zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014. (2) Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. VII Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta devátá a desátá zrušují a na konci poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.“. 3. V § 2 odst. 1 písmeno f) zní: „f) úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. 4. V § 2 odst. 1 písmeno i) zní: „i) počátečním kapitálem počáteční kapitál podle čl. 26 odst. 1 písmeno a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. 5. Za § 2d se vkládá nový § 2e, který zní: „§ 2e Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky2).“. 6. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely § 9a až 9au, § 12g až 12j, § 14 odst. 6 až 10, § 16a, 16d, 16e, 27, § 135a odst. 4, 5 a 9, § 135b, 135c, 135d, § 136 odst. 2, 5 až 7, § 136a, 150 až 156 se obchodníkem s cennými papíry rozumí obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 7. V § 6 odst. 1 písm. j) bodě 2 se slovo „příjímání“ nahrazuje slovem „přijímání“. 8. V § 8a se odstavec 10 zrušuje. 9. § 9 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 33 a 34 zrušuje, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 10. V § 9a odst. 1 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 11. V § 9a odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má pouze obchodník s cennými papíry, který a) není ovládán tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. p)], tuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou osobou [§ 151 odst. 1 písm. r)] ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 151 odst. 1 písm. s)], b) není odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. w)] ani ve skupině evropské finanční holdingové osoby [§ 151 odst. 1 písm. u)], c) není odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou ani jiným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 151 odst. 1 písm. f)], d) neovládá jiného obchodníka s cennými papíry, zahraničního obchodníka s cennými papíry, banku, zahraniční banku, finanční instituci, e) není zahrnut do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo f) není povinen na základě výjimky udělené Českou národní bankou podle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 dodržovat kapitálové požadavky na konsolidovaném základě. (4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze obchodník s cennými papíry, který je a) tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. p)], b) ovládajícím obchodníkem s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. c)], avšak není tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou, přičemž členem jeho konsolidačního celku je zahraniční obchodník s cennými papíry, zahraniční banka nebo finanční instituce, se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, c) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby [§ 151 odst. 1 písm. v)], d) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. w)], e) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 151 odst. 1 písm. x)], nebo f) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 151 odst. 1 písm. y)].“. 12. Za § 9a se vkládají nové § 9aa až 9ai, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 44 znějí: 44) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 13. V § 9ag se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9af odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro obchodníka s cennými papíry podle § 9aa odst. 1, jehož ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, a Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu Evropské unie se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví44). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9af odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.“. 14. Za § 9ai se vkládají nové § 9aj až 9au, které včetně nadpisů znějí: „§ 9aj Kombinovaná kapitálová rezerva (1) Obchodník s cennými papíry, který má povolení k poskytování investičních služeb podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo § 4 odst. 2 písm. g), jehož celkový počet zaměstnanců v pracovním poměru dosahuje alespoň počtu 250 a který má podle poslední účetní závěrky roční obrat alespoň 50 000 000 EUR nebo celková výše jeho aktiv odpovídá částce alespoň 43 000 000 EUR, průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených mu prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří a) bezpečnostní kapitálová rezerva, b) proticyklická kapitálová rezerva, c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika, d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci, e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci. (3) Obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 udržuje kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Povinnost udržovat kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) má také odpovědný obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 ve skupině evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědný obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 ovládaný evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, pokud tato evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba byla označena jako systémově významná instituce podle § 9aq odst. 2 nebo § 9ar odst. 2. (4) Pokud obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1 s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jeho činností. (5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 písm. q) nebo § 136 odst. 2 písm. r). (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2, b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 4 a c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4. § 9ak Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Proticyklická kapitálová rezerva § 9al (1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. (2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, c) specifikům českého národního hospodářství a d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (3) Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se stanoví čtvrtletně, přičemž se přihlíží k a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 1 a 2, b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika a c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika. (4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %. (5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 3 a b) den, od kterého jsou obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinni používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; v případech zvláštního zřetele hodných může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 písm. a) sníží. (7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede a) údaje podle odstavce 5, b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu, c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a 2, d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby, e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší než 1 rok, f) nezávazně určené období, po které se očekává, že sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena. (8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států. § 9am (1) Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát Evropské unie ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského státu44), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu Evropské unie stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát Evropské unie podle odstavce 2, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), a c) den, od kterého jsou obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinni používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží. (5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty. § 9an (1) Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro stát, který není členským státem Evropské unie, ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán státu, který není členským státem Evropské unie, stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (3) Pokud příslušný orgán státu, který není členským státem Evropské unie, stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (4) Pokud příslušný orgán státu, který není členským státem Evropské unie, sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro stát, který není členským státem Evropské unie, podle odstavců 2 až 4, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), a c) den, od kterého jsou obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinni používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; v případech zvláštního zřetele hodných může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží. (8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty. Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika § 9ao (1) Česká národní banka může stanovit, aby obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, skupina druhově určených obchodníků s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 nebo jednotlivý obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 průběžně udržovali kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky. (3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2, b) údaje nutné k identifikaci obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, který je povinen udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, c) den, od kterého je dotčený obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinen sazbu podle písmene a) používat, a d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a). § 9ap (1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika, c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice, d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko, e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a) vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení a f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech Evropské unie, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy Evropské unie. (5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států Evropské unie vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku. (6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, jehož ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, a Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví44). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9ao odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví. § 9aq (1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu Evropské unie stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 9ao odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu. (2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu. § 9ar Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci (1) Česká národní banka rozhodne, aby obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, který byl označen jako globální systémově významná instituce, průběžně udržoval kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených mu prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určen evropský ovládající obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 s výjimkou obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 ovládaného evropskou ovládající institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou. (3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií: a) velikost skupiny globální systémově významné instituce, b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem, c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce, d) složitost skupiny globální systémově významné instituce a e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce. (4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce, přičemž se řídí metodikou stanovenou rozhodnutím nebo nařízením Evropské komise. Česká národní banka může v odůvodněných případech zařadit globální systémově významnou instituci do kategorie s vyšší systémovou významností a do některé z kategorií může zařadit také instituci, která nebyla určena jako systémově významná. Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o případech podle věty druhé a uvede důvody, pro které tak činí. (5) Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé kategorie systémové významnosti sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti stanoví tuto sazbu ve výši 1 % a pro instituce zařazené do kategorie s nejvyšší úrovní systémové významnosti ve výši 3,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka stanoví sazbu do čtvrté kategorie v násobcích 0,5 procentního bodu. (6) Česká národní banka informuje Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika o názvech institucí, které byly určeny jako globální systémově významné. § 9as Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci (1) Česká národní banka může stanovit, aby obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, který byl označen jako jiná systémově významná instituce, průběžně udržoval kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených mu prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označen evropský ovládající obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1. (3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií: a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky, c) význam přeshraničních aktivit instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem. (4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 2 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně. (5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4. (6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci, b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko a c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je evropskou ovládající úvěrovou institucí a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nesmí být vyšší než vyšší z těchto hodnot: a) 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) kapitálové rezervy vypočtené z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci aplikované na skupinu na konsolidovaném základě. § 9at (1) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika. (2) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které byly určeny jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které byla globální systémově významná instituce zařazena. § 9au (1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 9al až 9ao se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 9ao odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní. (2) Proti vydanému opatření obecné povahy může obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy. (3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 9ao odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.“. 15. § 9b a 9c se včetně nadpisu zrušují. 16. V § 12 úvodní části ustanovení se za slovo „papíry“ vkládají slova „, pokud mu nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. 17. V § 12a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčího orgánu obchodníka s cennými papíry a e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčího orgánu jako celku, zajišťující porozumění činnostem obchodníka s cennými papíry, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům.“. 18. V § 12a odst. 2 se za slovo „být“ vkládá slovo „účinný,“ a za slovo „složitosti“ se vkládají slova „rizik spojených s modelem podnikání a“. 19. V § 12a odst. 3 se za slovo „papíry“ vkládají slova „, pokud se nejedná o obchodníka s cennými papíry uvedeného v § 8a odst. 4 a 7,“ a slova „§ 9 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 9a odst. 4“. 20. V § 12a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Obchodník s cennými papíry, který má povinnost podle odstavce 3, zajistí, aby jím ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a mechanismy podle § 12a odst. 1. Z této povinnosti může Česká národní banka udělit výjimku, pokud obchodník s cennými papíry prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 21. V § 12b odst. 3 se za slovo „hodnotit“ vkládá slovo „ucelenost,“ a na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „v jeho celku i částech a zjednávat bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu“. 22. V § 12f úvodní části ustanovení se za slovo „stanoví,“ vkládají slova „, pokud to není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,“. 23. V § 12f se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) působnost, pravomoc, složení a fungování orgánů a výborů obchodníka s cennými papíry, jakož i požadavky na jejich členy.“. 24. Za § 12f se vkládají nové § 12g až 12j, které znějí: „§ 12g (1) Obchodník s cennými papíry, který je významný vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí a) výbor pro rizika, b) výbor pro jmenování, c) výbor pro odměňování. (2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů obchodníka s cennými papíry. (3) Prováděcí právní předpis stanoví kritéria pro posouzení významnosti obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1. § 12h Česká národní banka a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů odměňování, b) sleduje, jestli obchodník s cennými papíry s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků obchodníka s cennými papíry, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů obchodníka s cennými papíry; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů obchodníka s cennými papíry, e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků obchodníka s cennými papíry, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu, f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity, g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě obchodníka s cennými papíry nebo systémové nestabilitě, h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčího orgánu obchodníka s cennými papíry. § 12i (1) Obchodník s cennými papíry zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu. (2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informace o něm uveřejní na svých internetových stránkách; tento mechanismus zahrnuje alespoň a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou, b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka obchodníka s cennými papíry, Česká národní banka a obchodník s cennými papíry zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení, c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením. (3) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na postupy obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c). (4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c). § 12j Obchodník s cennými papíry může ve stanovách upravit také pravomoc valné hromady a) stanovit ve smlouvě o výkonu funkce úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny, nebo b) dát pokyn dozorčímu orgánu nebo správní radě, pokud schvaluje smlouvu o výkonu funkce, stanovit úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny.“. 25. V § 14 se doplňují odstavce 6 až 11, které znějí: „(6) Správní rada obchodníka s cennými papíry musí mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel. Statutární ředitel obchodníka s cennými papíry nesmí být současně předsedou jeho správní rady; Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu obchodníka s cennými papíry povolit souběžný výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu činností obchodníka s cennými papíry vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, zejména k a) dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a b) vzniku možného střetu zájmů. (7) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby a) člen jeho statutárního orgánu, člen jeho správní rady a člen jeho dozorčího orgánu byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou, aby porozuměl činnostem obchodníka s cennými papíry, včetně hlavních rizik, b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčího orgánu a c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčího orgánu. (8) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčího orgánu po celou dobu výkonu své funkce a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu, b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu obchodníka s cennými papíry vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jeho činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, c) v obchodníku s cennými papíry, který je významný vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než 1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo 2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena. (9) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu obchodníka s cennými papíry povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v obchodníku s cennými papíry, který je významný vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu obchodníka s cennými papíry. (10) Pro účely ustanovení odstavce 8 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci a) téže skupiny ovládajícího obchodníka s cennými papíry, b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) obchodní korporace, ve které má obchodník s cennými papíry kvalifikovanou účast. (11) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v obchodníkovi s cennými papíry zastává výkonnou řídicí funkci.“. 26. § 15s včetně nadpisu se zrušuje. 27. V § 15t odst. 5 se za slovo „pobočkou“ vkládají slova „obchodního závodu (dále jen „pobočka“)“. 28. V § 16 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h). 29. V § 16 odst. 3 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g). 30. V § 16 odst. 4 se slova „až c), e) a i),“ nahrazují slovy „b), d) a g).“. 31. § 16a zní: „§ 16a (1) Obchodník s cennými papíry uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci. (2) Obchodník s cennými papíry, kterému jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace o a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací o úzkém propojení, b) řídicím a kontrolním systému podle § 12 a § 12a odst. 1, c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 12a odst. 4, 5 a 6. (3) Obchodník s cennými papíry splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici. (4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování informací obchodníky s cennými papíry podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (5) Obchodník s cennými papíry uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jeho aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy. (6) Obchodník s cennými papíry uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém, na svých internetových stránkách. (7) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby auditor6) ověřil uveřejňované údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrových ukazatelích obchodníka s cennými papíry. (8) Prováděcí právní předpis a) stanoví rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců 1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1, b) může stanovit periodicitu podle odstavce 4, odpovídající lhůty a způsob uveřejňování informací, c) stanoví rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 6, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů, d) stanoví rozsah údajů ověřovaných auditorem nebo auditorskou společností podle odstavce 7.“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 32. V § 16a se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Obchodník s cennými papíry každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států Evropské unie a států, které nejsou členskými státy Evropské unie, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku, a) výčet činností, které vykonává a jejich zeměpisné umístění, b) obrat, c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek, d) zisk nebo ztrátu před zdaněním, e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu, f) získané veřejné podpory. (6) Údaje podle odstavce 5 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 7 až 10. 33. V § 16a se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 5.“. 34. V § 16a odst. 10 písm. c) se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“ a v § 16a odst. 10 písm. d) se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“. 35. Za § 16c se vkládají nové § 16d a 16e, které znějí: „§ 16d Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby ve státě, který není členským státem Evropské unie, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie, 2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajícím možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie, 3. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě, využívajícím možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie. § 16e Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby ve státě, který není členským státem Evropské unie, a) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie, 2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie, 3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie.“. 36. V § 24a odst. 1 se za slova „Pobočka obchodníka s cennými papíry“ vkládají slova „, který má povolení k poskytování investičních služeb podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo podle § 4 odst. 2 písm. g),“ a za slovo „státě,“ se vkládají slova „, který má povolení pro poskytování investiční služby obchodování s investičními nástroji na vlastní účet nebo upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání,“. 37. V § 24a odst. 2 větě druhé se slovo „p)“ nahrazuje slovem „q)“, slovo „r)“ se nahrazuje slovem „u)“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „; orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 38. V § 24a odst. 4 větě druhé se slova „v posledních 7 dnech před uplynutím uvedené lhůty může Česká národní banka požádat o urovnání sporu Evropský orgán pro bankovnictví35)“ nahrazují slovy „Česká národní banka rozhodne o označení pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje“. Poznámka pod čarou č. 35 se zrušuje. 39. V § 24a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.“. 40. V § 24a se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5. 41. V § 24a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví, jestliže a) orgán dohledu uvedený v odstavci 2 nekonzultuje s Českou národní bankou plán na obnovení likvidity zahraničního obchodníka s cennými papíry, který působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo b) Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení likvidity.“. 42. V § 24b odst. 2 větě první se za slova „a d)“ vkládají slova „, výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 152b odst. 2“ a slova „§ 152 odst. 1 písm. c)“ se nahrazují slovy „§ 152a odst. 1 písm. c)“. 43. V § 24b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu hostitelského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které obchodníkovi s cennými papíry uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.“. 44. V § 24b odst. 4 větě druhé se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 45. V § 24b se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud obchodník s cennými papíry vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity obchodníka s cennými papíry za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.“. 46. V § 26 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu“ nahrazují slovy „Evropskému orgánu pro bankovnictví“. 47. V § 26 odst. 5 písm. a) se za slovo „podle“ vkládají slova „jejich pracovních povinností a“. 48. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Spolupráce mezi orgány dohledu členských států Evropské unie (1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států Evropské unie, zejména těch, na jejichž území má obchodník s cennými papíry pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční obchodník s cennými papíry, který poskytuje služby v České republice prostřednictvím pobočky. (2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na obchodníkovi s cennými papíry a o řízení tohoto obchodníka s cennými papíry nebo zahraničního obchodníka s cennými papíry poskytujícího služby v České republice prostřednictvím pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad obchodníkem s cennými papíry nebo zahraničním obchodníkem s cennými papíry poskytujícím služby v České republice prostřednictvím pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, poměrech kapitálu, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného obchodníkem s cennými papíry, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly. (3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat orgány dohledu jiných členských států Evropské unie o informace uvedené v odstavci 2. (4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.“. 49. V § 27 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, na jehož území poskytuje obchodník s cennými papíry své služby prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo předpisu jej provádějícího a s dohledem na konsolidovaném základě podle části desáté tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů obchodníka s cennými papíry nebo finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita obchodníka s cennými papíry nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita obchodníka s cennými papíry. V takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, na jehož území poskytuje obchodník s cennými papíry služby prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela. (5) Je-li ohrožena likvidita zahraničního obchodníka s cennými papíry, který poskytuje služby v České republice prostřednictvím své pobočky a orgán dohledu domovského státu nepřijme potřebná opatření, Česká národní banka může po předchozím informování dotčeného orgánu dohledu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů obchodníka s cennými papíry nebo finanční stability v České republice. (6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními, která přijal orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, na jehož území obchodník s cennými papíry poskytuje služby prostřednictvím pobočky.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7. 50. V § 28 odst. 2 písm. h) se slovo „§ 9“ nahrazuje slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky“. 51. V § 28 odst. 7 písm. a) se slovo „§ 9“ nahrazuje slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky“. 52. V § 135 se odstavec 4 zrušuje. 53. V § 135a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 9, které včetně poznámky pod čarou č. 45 znějí: „(4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu45). (5) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví. (6) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech Evropské unie; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní. (7) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od a) obchodníka s cennými papíry, b) finanční holdingové osoby, c) smíšené finanční holdingové osoby, d) smíšené holdingové osoby, e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d), f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti. (8) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 7, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může a) vyžadovat předložení dokladů, b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy, c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 7, jejich zástupců a pracovníků, d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby, než je uvedena v odstavci 7 za podmínky, že k tomu udělí souhlas. (9) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 7 a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu. 45) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU.“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 10 až 16. 54. V § 135a odst. 13 se číslo „4“ nahrazuje číslem „10“. 55. V § 135a odst. 14 se číslo „7“ nahrazuje číslem „13“. 56. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) Čl. 50 a 117 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 57. V § 135a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 5, které znějí: „(4) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace o činnostech, které zahraniční obchodník s cennými papíry vykonává na území České republiky prostřednictvím pobočky, pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. Česká národní banka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne orgánu dohledu veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti obchodníka s cennými papíry nebo pro finanční stabilitu v České republice. (5) Česká národní banka při výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry, který poskytuje služby na území jiného členského státu Evropské unie prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 135d informace získané orgánem dohledu tohoto členského státu prostřednictvím kontroly na místě.“. Dosavadní odstavce 4 až 16 se označují jako odstavce 6 až 18. 58. V § 135a odst. 10 úvodní části ustanovení a písmenech c) a d) se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“. 59. V § 135a odst. 11 se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“. 60. V § 135a odst. 15 se číslo „4“ nahrazuje číslem „12“. 61. V § 135a odst. 16 se číslo „7“ nahrazuje číslem „15“. 62. Za § 135a se vkládají nové § 135b až 135e, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 46 znějí: „§ 135b Proces přezkumu a vyhodnocování (1) Při výkonu dohledu nad činností obchodníka s cennými papíry, který není bankou, Česká národní banka zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené obchodníkem s cennými papíry za účelem splnění požadavků stanovených § 9a až 9au, § 12g až 12j, § 14 odst. 6 až 10, § 16a, 16d, 16e, 27, § 135a odst. 4, 5 a 9, § 135b, 135c, 135d, § 136 odst. 2, 5 až 7, § 136a, 150 až 156, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita obchodníka s cennými papíry zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz obchodníka s cennými papíry a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým obchodník s cennými papíry je nebo může být vystaven, rizika, která může obchodník s cennými papíry představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika a rizika odhalená zátěžovými testy. (2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení obchodníka s cennými papíry na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jeho činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu požadavků stanovených obchodníkovi s cennými papíry podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. V případě, že Česká národní banka upustí od požadavků na konsolidovaném základě podle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, postupuje podle tohoto odstavce při výkonu dohledu nad tímto obchodníkem s cennými papíry na individuálním základě. (3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na a) výsledky zátěžových testů prováděných obchodníkem s cennými papíry podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu, b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení obchodníkem s cennými papíry včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování, d) míru, v jaké kapitál udržovaný obchodníkem s cennými papíry vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika, e) expozice obchodníka s cennými papíry vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity, včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů, f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika, g) výsledky zátěžových testů prováděných obchodníkem s cennými papíry při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) geografické umístění expozic obchodníka s cennými papíry, i) model podnikání obchodníka s cennými papíry, j) zhodnocení systémového rizika. (4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje a) celkové řízení rizika likvidity obchodníka s cennými papíry; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení obchodníka s cennými papíry na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech Evropské unie, b) expozice obchodníka s cennými papíry vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2 procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota obchodníka s cennými papíry o více než 20 % kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě, c) expozice obchodníka s cennými papíry vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených obchodníkem s cennými papíry pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání obchodníka s cennými papíry, d) řídicí a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry, podnikovou kulturu a způsobilost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčího orgánu vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po obchodníkovi s cennými papíry program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčího orgánu a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčího orgánu. (5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje, a) zda obchodník s cennými papíry poskytl skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že obchodník s cennými papíry poskytl skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že obchodník s cennými papíry v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci, b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní obchodníkovi s cennými papíry prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 135c (1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, že více obchodníků s cennými papíry je nebo by mohlo být vystaveno podobným rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna provádět přezkum a vyhodnocování u skupin druhově určených obchodníků s cennými papíry stejným nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených obchodníků s cennými papíry s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového rizika podle § 135b odst. 3 písm. j). (2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy obchodníků s cennými papíry. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit. (3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo obchodníkovi s cennými papíry povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti obchodníka s cennými papíry a na používání interních přístupů u nových produktů. (4) Česká národní banka zohlední při přezkumu podmínek, za kterých bylo obchodníkovi s cennými papíry povoleno používání interních přístupů, obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví. § 135d (1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b. (2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie v provedení kontroly na místě v pobočce obchodníka s cennými papíry, který vykonává svou činnost na území tohoto členského státu. (3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje a) seznam obchodníků s cennými papíry, kteří mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4, b) plán kontrol na místě v obchodních místech obchodníka s cennými papíry, včetně jeho poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech Evropské unie, c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění, d) seznam obchodníků s cennými papíry, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 135b a § 135c odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, e) seznam obchodníků s cennými papíry, kteří představují systémové riziko pro finanční trh, f) seznam dalších obchodníků s cennými papíry, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné. (4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, je-li to nezbytné, zejména tato opatření: a) zvýšit počet kontrol na místě u daného obchodníka s cennými papíry, b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v obchodníkovi s cennými papíry, c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací obchodníkem s cennými papíry, d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů obchodníka s cennými papíry, e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by obchodník s cennými papíry mohl být vystaven. § 135e (1) Obchodník s cennými papíry je povinen vypracovat a pravidelně aktualizovat ozdravný plán pro případ závažného zhoršení své finanční situace. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti obchodníka s cennými papíry, modelu jeho podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že zhoršení finanční situace obchodníka s cennými papíry nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, obchodník s cennými papíry vypracuje se souhlasem České národní banky ozdravný plán v přiměřeném rozsahu. (2) Česká národní banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat plán řešení problémů obchodníka s cennými papíry, který stanoví možnosti řešení krizové situace obchodníka s cennými papíry. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti obchodníka s cennými papíry, modelu jeho podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že případný úpadek obchodníka s cennými papíry nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, vypracuje plán řešení problémů obchodníka s cennými papíry v přiměřeném rozsahu. (3) Obchodník s cennými papíry je povinen poskytnout České národní bance za účelem přípravy plánu řešení problémů obchodníka s cennými papíry podle odstavce 2 veškeré nezbytné informace v rozsahu přiměřeném jeho velikosti, modelu jeho podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem. (4) Česká národní banka spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví46) při přípravě plánů řešení problémů obchodníků s cennými papíry. Informuje Evropský orgán pro bankovnictví o přípravě ozdravných plánů a plánů řešení problémů obchodníků s cennými papíry, zejména jej s dostatečným předstihem informuje o termínech a místu jednání a o hlavních projednávaných bodech. Česká národní banka umožní účast zástupce Evropského orgánu pro bankovnictví na jednání. 46) Čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.“. 63. V § 136 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Česká národní banka může obchodníkovi s cennými papíry, který nesplnil povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocení podle § 135b opatřením k nápravě uložit také“. 64. V § 136 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) udržovat kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona, b) zlepšit uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovil nebo posílil jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,“. 65. V § 136 odst. 2 písm. c) se slova „přijmout přísnější pravidla“ nahrazují slovy „uplatňovat specifické zásady a postupy“. 66. V § 136 odst. 2 se písmena g) a h) včetně poznámky pod čarou č. 28 zrušují. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno g). 67. V § 136 odst. 2 písm. g) se za slovo „přednostně“ vkládají slova „k doplnění rezervních fondů nebo“. 68. V § 136 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až q), která znějí: „h) předložit plán na obnovení souladu s požadavky České národní banky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a zavést jej ve stanoveném termínu, i) omezit rozdělení zisku nebo nerozdělit zisk akcionářům či držitelům dodatečných nástrojů tier 1; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby, j) omezit, ukončit nebo neprovádět některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro obchodníka s cennými papíry, l) ve stanovené lhůtě odstranit nedostatek v činnosti a zdržet se jeho opakování, m) dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu a likvidních pozicích, n) zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu obchodnímu modelu obchodníka s cennými papíry, k uspořádáním, postupům a mechanismům obchodníka s cennými papíry, zejména podle § 12a odst. 1 písm. b) a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky, o) dodatečné uveřejňování informací, q) jiná vhodná opatření k nápravě.“. 69. V § 136 odst. 2 se vkládají nová písmena q) a r), která znějí: „q) ve stanovené lhůtě navýšit kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 9aj odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu, r) přísnější omezení rozdělení zisku než podle § 9aj odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,“. Dosavadní písmeno q) se označuje jako písmeno s). 70. V § 136 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a), zejména pokud a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, nesplnění požadavků podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech podle § 9a odst. 1, nebo v jejich uplatňování; to platí za podmínek stanovených v § 152b odst. 1 a 2 obdobně i pro zahraničního obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. b)], který je členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. q)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 151 odst. 1 písm. u)] nebo členem skupiny evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank, nad níž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy, b) se na rizika nebo prvky rizik nevztahují požadavky na kapitál upravené v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, c) uložení jiných opatření se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase, d) je pravděpodobné, že nesplnění požadavků ohledně používání odpovídajícího přístupu bude mít za následek nedostatečné kapitálové požadavky, e) je pravděpodobné, že ačkoliv budou dodrženy požadavky podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, rizika budou podceněna, f) banka oznámí České národní bance podle čl. 377 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že z výsledků zátěžových testů vyplývá potřeba kapitálu ve výši, která významně přesahuje její kapitálový požadavek ke krytí portfolia obchodování s korelací. (6) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání, a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný, b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení, c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné, d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty, e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, pokud je nepravděpodobné, že obchodník s cennými papíry bude schopen obnovit soulad v rámci příslušného termínu nebo neprokázal, že nesoulad je nepodstatný, nebo f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný, g) uložit jiná vhodná opatření. (7) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným za protiprávní jednání, b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady obchodníka s cennými papíry nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v obchodníkovi s cennými papíry nebo výkon funkce v zahraničním obchodníkovi s cennými papíry, c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha.“. 71. Za § 136 se vkládá nový § 136a, který zní: „§ 136a (1) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 a odst. 5 až 7 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat. (2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (4) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.“. 72. V § 137 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 73. V § 146 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Dohled nad zahraniční osobou, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, má povolení orgánu dohledu tohoto státu k poskytování investičních služeb a poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky nebo bez umístění pobočky, vykonává orgán dohledu domovského státu.“. Dosavadní odstavce 1 až 6 se označují jako odstavce 2 až 7. 74. V § 146 odst. 4 se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“. 75. V § 146 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 76. V § 146 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 77. V § 149d odst. 1 se slova „§ 146 odst. 3 až 6“ nahrazují slovy „§ 146 odst. 4 až 7“. 78. V § 149d odst. 2 se slova „§ 146 odst. 3 až 6“ nahrazují slovy „§ 146 odst. 4 až 7“. 79. V § 151 odstavec 1 zní: „(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) konsolidačním celkem skupina ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupina zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupina zahraniční ovládající banky, skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby, b) zahraničním obchodníkem s cennými papíry osoba se sídlem v zahraničí, která je v zemi svého sídla oprávněna poskytovat investiční služby a není zahraniční bankou, c) ovládajícím obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou, jehož ovládanou nebo přidruženou osobou je obchodník s cennými papíry, zahraniční obchodník s cennými papíry, banka, družstevní záložna, finanční instituce, nebo podnik pomocných služeb, d) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) skupinou ovládajícího obchodníka s cennými papíry skupina tvořená ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, jím ovládanými a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, h) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou a jí ovládanými a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, i) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, j) přidruženou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, k) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) zahraničním ovládajícím obchodníkem s cennými papíry zahraniční obchodník s cennými papíry, který ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou, m) skupinou zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry skupina tvořená zahraničním ovládajícím obchodníkem s cennými papíry a jím ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, n) zahraniční ovládající bankou zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie, která ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou, o) skupinou zahraniční ovládající banky skupina tvořená zahraniční ovládající bankou a jí ovládanými a přidruženými osobami, p) tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry ovládající obchodník s cennými papíry, který současně není osobou ovládanou jiným obchodníkem s cennými papíry, bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice, q) evropským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry ovládající obchodník s cennými papíry nebo zahraniční ovládající obchodník s cennými papíry, kterému bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v členském státě Evropské unie a který není ovládán jiným obchodníkem s cennými papíry, bankou nebo zahraničním obchodníkem s cennými papíry, kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli členském státě Evropské unie, ani není ovládán finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, která má sídlo v jakémkoli členském státě Evropské unie, r) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, t) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, u) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby obchodník s cennými papíry, který není bankou, ovládaný finanční holdingovou osobou, která neovládá žádnou banku nebo družstevní záložnu, jíž bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoliv členském státě Evropské unie, a která má sídlo 1. v České republice, 2. v jiném členském státě Evropské unie, pokud tato finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraničního obchodníka s cennými papíry, kterému bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě Evropské unie, ani zahraničního obchodníka s cennými papíry s větší bilanční sumou, kterému bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě Evropské unie, nebo 3. v jiném než členském státě Evropské unie, pokud Česká národní banka neupustila podle § 153 odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této finanční holdingové osoby; je-li v takovémto konsolidačním celku více obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankami, odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby se rozumí obchodník s cennými papíry s největší bilanční sumou, w) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou, ovládaný zahraničním ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, pokud 1. tomuto zahraničnímu ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném než členském státě Evropské unie, 2. tento zahraniční ovládající obchodník s cennými papíry neovládá žádnou banku, družstevní záložnu nebo zahraniční banku, jíž bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoliv členském státě Evropské unie, a 3. Česká národní banka neupustila podle § 153 odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou tohoto zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry; je-li v takovémto konsolidačním celku více obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankami, odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry se rozumí obchodník s cennými papíry s největší bilanční sumou, x) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky obchodník s cennými papíry, který není bankou, ovládaný zahraniční ovládající bankou, pokud Česká národní banka neupustila podle § 153 odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této zahraniční ovládající banky; je-li v takovémto konsolidačním celku více obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankami, odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky se rozumí obchodník s cennými papíry s největší bilanční sumou, y) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou obchodník s cennými papíry ovládaný smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem 1. v České republice, 2. v jiném členském státě Evropské unie, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraniční finanční instituci, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční finanční instituci s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě Evropské unie, nebo 3. ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud Česká národní banka neupustila podle § 153 odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě; je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více obchodníků s cennými papíry ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou, kteří nejsou bankami, odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí obchodník s cennými papíry s největší bilanční sumou, z) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, za) institucí se pro účely tohoto zákona rozumí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 80. V § 151 se odstavec 3 zrušuje. 81. V § 152 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a to zejména informace týkající se“ nahrazují slovy „; Česká národní banka dále poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie informace potřebné pro výkon jejich dohledu a z vlastního podnětu poskytuje těmto orgánům zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraničního obchodníka s cennými papíry nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, a to zejména informace o“. 82. V § 152 odst. 2 písmeno a) zní: „a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury konsolidačního celku, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v tomto konsolidačním celku,“. 83. V § 152 odst. 2 písm. b) se slovo „postupů“ nahrazuje slovem „postupech“. 84. V § 152 odst. 2 písm. c) se slovo „vývoje“ nahrazuje slovem „vývoji“. 85. V § 152 odst. 2 písm. d) se slova „sankcí a opatření“ nahrazují slovy „sankcích a opatřeních“ a slova „podle § 9 odst. 4 nebo 7“ se zrušují. 86. V § 152 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 87. V § 152 odst. 3 se slova „uvedené v odstavci 2“ nahrazují slovy „potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě“. 88. V § 152 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 89. V § 152 odst. 5 se za slovo „neposkytne“ vkládá slovo „zásadní“ a slova „uvedenou v odstavci 2 a odstavci 4“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 40 zní: „40) Čl. 117 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 90. V § 152a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby, má kromě úkolů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem“ nahrazují slovy „, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, má kromě úkolů stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky“. 91. V § 152a odst. 1 písm. b) se slovo „16a“ nahrazuje slovy „části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ a slova „§ 135 odst. 5“ se nahrazují slovem „§ 135b“. 92. V § 152a odst. 1 písm. c) se slova „jiných členských států“ nahrazují slovy „Evropského systému centrálních bank, kterými se rozumí centrální banky Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. 93. V § 152a odst. 1 se na začátek písmene d) vkládají slova „na vyžádání“. 94. V § 152a odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 95. V § 152a odst. 3 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „osoby“ se vkládají slova „nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 96. Poznámka pod čarou č. 34 zní: „34) Čl. 112 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 97. V § 152a odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „papíry nebo“ nahrazují slovem „papíry,“ a za slovo „osoby“ se vkládají slova „nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 98. Poznámka pod čarou č. 29 zní: „29) Čl. 115 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 99. V § 152a se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Odstavce 8 až 11 se použijí obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.“. 100. V § 152b odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „osoby“ se vkládají slova „nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou,“. 101. V § 152b odst. 1 písm. a) se za slova „písm. a)“ vkládají slova „a n)“. 102. V § 152b odst. 1 písm. b) a c) se za slovo „úroveň“ vkládají slova „a v podobě zvláštních požadavků na likviditu“. 103. V § 152b odst. 2 větě první se slovo „rizik“ nahrazuje slovy „krytí rizik kapitálem a rizika likvidity“. 104. V § 152b odst. 2 větě druhé se slova „zprávu ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny“ nahrazují slovy „ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, a ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika likvidity“. 105. V § 152b odst. 3 větě první se slova „do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu“ nahrazují slovy „ve lhůtách“. 106. Poznámka pod čarou č. 41 zní: „41) Čl. 113 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.“. 107. V § 152b odst. 5 věta první se nahrazuje větou „Obchodníkovi s cennými papíry, který je členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, členem skupiny evropské finanční holdingové osoby nebo členem skupiny evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank nebo je odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 písm. a) a n) samostatně, jestliže nebude dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou a ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny, nebo do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny.“. 108. V § 152b odst. 6 větě první se slovo „lhůty“ nahrazuje slovem „lhůt“. 109. V § 152b odst. 9 se slova „stanovenou § 9“ zrušují. 110. V § 152c odst. 1 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „osoby“ se vkládají slova „nebo nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou“. 111. V § 152c odst. 3 písm. d) se za slova „centrální banky“ vkládají slova „Evropského systému centrálních bank,“. 112. V § 153 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, a nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou“. 113. V § 153 odst. 3 větě poslední se za slovo „komisi“ vkládají slova „a Evropský orgán pro bankovnictví“. 114. V § 153 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 115. V § 153 odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky“. 116. V § 153 odst. 6 větě třetí se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo smíšené finanční holdingové osoby“. 117. V § 154 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „§ 9 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 9a odst. 4“. 118. V § 154 odst. 1 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena b) až d). 119. V § 154 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 120. V § 154 odst. 2 se slova „pravidelně nebo“ zrušují. 121. V § 154 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 122. V § 155 odst. 2 se za slovo „osoby,“ vkládají slova „odpovědný obchodník s cennými papíry ovládaný smíšenou finanční holdingovou osobou“. 123. V § 155a odst. 1 větě první se za slova „holdingové osoby“ vkládají slova „, smíšené finanční holdingové osoby“ a slova „osobu nebo osoby uvedené v § 151 odst. 1 písm. d) bodě 1 nebo 2“ se nahrazují slovy „výhradně nebo převážně obchodníky s cennými papíry, zahraniční obchodníky s cennými papíry, banky, družstevní záložny nebo finanční instituce, nebo ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou,“. 124. V § 155a odst. 1 větě třetí se za slova „holdingové osoby“ vkládají slova „nebo smíšené finanční holdingové osoby“. 125. V § 155a odst. 1 větě čtvrté se za slova „holdingovou osobou“ vkládají slova „, smíšenou finanční holdingovou osobou“. 126. Za § 155a se vkládají nové § 155b a 155c, které včetně poznámek pod čarou č. 47 a 48 znějí: „§ 155b (1) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad smíšenou finanční holdingovou osobou po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou, může po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem. (4) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě stanovit, že při výkonu tohoto dohledu nad smíšenou finanční holdingovou osobou použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou, může po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem. § 155c (1) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o a) postupech přijatých podle § 155b odst. 1, 2, 4 a 5, b) případech, kdy použije § 135c odst. 1, c) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, d) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 135b odst. 3 až 5, § 135c odst. 2, 3 a 4 a § 136 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, e) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 135a, f) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany obchodníka s cennými papíry; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu, h) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, i) opatřeních přijatých podle § 12h písm. g), j) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 14 odst. 8 poslední věta, k) údajích shromážděných podle § 12h písm. h), l) údajích získaných od obchodníka s cennými papíry o rozhodnutí akcionářů nebo společníků, která se týkají odměňování, m) opatřeních k nápravě uložených podle § 136 odst. 2 písm. l), § 136 odst. 7 a pokutách uložených za správní delikty podle § 157 odst. 8 písm. d), g), j) až q), s) a t), § 164 odst. 1 písm. a) až d), § 166 odst. 1 písm. a), c) až e), včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy, n) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého obchodníci s cennými papíry podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, o) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem Evropské unie. (2) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie47). (3) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o a) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého obchodníci s cennými papíry podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, c) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem Evropské unie. (4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého obchodníci s cennými papíry podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem Evropské unie, (5) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění48) o postupech přijatých podle § 155b odst. 1, 2, 4 a 5. (6) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány. (7) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů obchodníka s cennými papíry. (8) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého obchodníci s cennými papíry podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem Evropské unie. 47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.“. 127. V § 155c se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 9al odst. 3 a údajích uvedených v § 9al odst. 7.“. 128. V § 157 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „§ 9 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 9a odst. 4“. 129. V § 157 odst. 8 písmeno a) zní: „a) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo tento přístup používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,“. 130. V § 157 odst. 8 písm. b) se slova „tímto zákonem“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky,“. 131. V § 157 odst. 8 písmeno d) zní: „d) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a prováděcím právním předpisem vydaném podle § 199,“. 132. V § 157 odst. 8 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g). 133. V § 157 odst. 8 písm. f) se slova „§ 16a, nebo“ nahrazují slovy „části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“. 134. V § 157 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až r), která znějí: „h) neposkytne právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků nebo podmínky pro používání přístupů pro výpočet kapitálových požadavků podle částí druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, j) nesdělí České národní bance údaje nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle čl. 99 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, k) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o kapitálových požadavcích stanovených v čl. 101 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, l) se vystaví úvěrovému riziku sekuritizované pozice, m) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nesdělí České národní bance údaje nebo sdělí nesprávné anebo neúplné údaje o 1. velkých expozicích, 2. pákovém poměru, 3. likviditě, n) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, o) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným čl. 431 odst. 1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutí Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji, p) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s tímto zákonem, q) poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v kapitálu obchodníka s cennými papíry v rozporu s článkem 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo r) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady obchodníka s cennými papíry, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.“. 135. V § 157 odst. 10 se slova „podle § 15s“ nahrazují slovy „podle čl. 431 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 136. V § 157 odst. 11 se slova „§ 9 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 9a odst. 4“. 137. V § 157 se na konci odstavce 14 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až e), která znějí: „d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, je-li možno výši neoprávněného prospěchu zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 8 písm. i) až t) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého obchodníkem s cennými papíry za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, jde-li o správní delikt podle odstavce 8 písm. i) až t), e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 8 písm. i) až t) a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.“. 138. V § 192 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, popřípadě též k“. 139. V § 192 se na konci odstavce 2 tečka zrušuje a doplňují se písmena a) až f), která znějí: „a) délce trvání porušení právní povinnosti, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným porušením právní povinnosti, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu, f) předchozím správním deliktům právnické osoby.“. 140. V § 192 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Kritéria pro stanovení výše pokuty uvedená v odstavci 2 se použijí i při stanovení výše pokuty uložené za spáchání přestupku fyzické osobě.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 141. V § 192 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí: „(8) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (10) Rozhodnutí podle odstavce 8 nebo 9 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.“. 142. V nadpisu pod § 198 se slova „a likvidátorů“ zrušují. 143. V § 198a odst. 1 písm. c) se slova „§ 135 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 135b“. 144. V § 198a odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,“. 145. V § 199 odst. 2 se slova „§ 9c,“ nahrazují slovy „§ 9aa odst. 6, § 9aj odst. 6, § 9ar odst. 5“, za slova „§ 12f,“ se vkládají slova „§ 12 g odst. 3, § 12i odst. 3,“ a slova „§ 151 odst. 3, § 154 odst. 3,“ se zrušují. 146. V § 199 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí: „(5) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel obchodníkům s cennými papíry nebo skupině druhově určených obchodníků s cennými papíry. (6) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky. (7) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky. (8) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze obchodníci s cennými papíry, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.“. 147. V § 201 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Údaje uvedené v § 16a odst. 5 písm. a) až c) uveřejní obchodník s cennými papíry poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 16a.“. 148. Za § 204 se vkládají nové § 204a až 204c, které znějí: „§ 204a Údaje uvedené v § 16a odst. 5 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 16a. § 204b Pro účely § 9ag odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %. § 204c (1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky. (4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze obchodníci s cennými papíry, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.“. 149. V § 204b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely § 9ar činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce pro rok a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 9ar, b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 9ar, c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 9ar.“. Čl. VIII Přechodná ustanovení (1) Obchodník s cennými papíry, kterým se rozumí obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, je povinen zajistit splnění požadavků stanovených v § 14 odst. 8 písm. c) a § 14 odst. 10 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014. (2) Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o finančních konglomerátech Čl. IX Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 91/2012 Sb., zákona č. 228/2013 Sb. a zákona č. 241/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. d) se slova „podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy“ nahrazují slovy „; samosprávný investiční fond se pro účely tohoto zákona za obhospodařovatele standardního fondu nepovažuje“. 2. V § 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, nebo který má srovnatelné oprávnění podle práva svého domovského státu nebo referenčního členského státu určeného v souladu s čl. 37 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. X 1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení a) části první čl. I bodů 15 až 17, 26, 27, 29 až 33, 36, 42, 43, 45, 88, 109, 118 a 242, části čtvrté čl. V bodů 26 až 29, 47 až 49, 55, 86, 89, 90, 93 až 95 a části páté čl. VII bodů 13, 32 až 34, 36, 41 až 43, 45, 49, 57 až 61, 73 až 78, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2015, b) části první čl. I bodů 110, 150, 151 a 232, části čtvrté čl. V bodů 56, 81, 176 a 177 a části páté čl. VII bodů 14, 69 a 127, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016. 2. Ustanovení § 12d až 12l, § 26 odst. 2 písm. a) bod 12, § 26 odst. 2 písm. e) a § 38d odst. 5 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2015. 3. Ustanovení § 8aa až 8ai, § 28 odst. 2 písm. a) bod 12, § 28 odst. 2 písm. e) a § 22 odst. 4 písm. c) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2015. 4. Ustanovení § 9aa až 9ai, § 136 odst. 2 písm. k) a p) a § 155c odst. 4 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2015. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 132/2014 Sb.	Vyhláška č. 132/2014 Sb. Vyhláška o ochraně a reprodukci genofondu lesních dřevin Vyhlášeno 21. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 57/2014 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Žádost o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu * Způsob a rozsah hodnocení genetických zdrojů lesních dřevin v bance osiva a explantátů - (K § 2f odst. 3 zákona) * § 3 - (1) Hodnocení jednotlivých oddílů osiva se provádí před uložením každého oddílu do banky osiva a explantátů a následně v pravidelných časových intervalech uvedených pro jednotlivé druhy lesních dřevin v Národním programu. Před uložením oddílu osiva do bank * § 4 - (1) Hodnotící zpráva určené osoby obsahuje * § 5 - Obsah a pravidla vedení dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevin * Rozsah identifikačních údajů a poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevin - (K § 2h odst. 6 zákona) * § 6 - (1) Určená osoba, která žádá o poskytnutí vzorku genetického zdroje lesních dřevin * § 7 - (1) Velikost poskytovaného vzorku genetického zdroje lesních dřevin je závislá na biologických vlastnostech daného druhu lesní dřeviny a účelu použití poskytovaného vzorku. * § 8 - (1) Při poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevin za účelem přímé reprodukce ohrožených genetických zdrojů lesních dřevin na základě předloženého projektu na zajištění návratu reprodukčního materiálu populací lesních dřevin do míst jejich původn * § 9 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 132/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 132/2014 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 132/2014 Sb. Aktuální znění od 1. 8. 2014 132 VYHLÁŠKA ze dne 14. července 2014 o ochraně a reprodukci genofondu lesních dřevin Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 39 odst. 1 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 232/2013 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví vzor žádosti o zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu, způsob a rozsah hodnocení genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin v bancebance osiva a explantátů, obsah a pravidla vedení dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevingenetických zdrojích lesních dřevin, rozsah identifikačních údajů podle § 2h odst. 1 zákona a podrobnosti o poskytování vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů lesních dřevin a o velikosti těchto vzorků. § 2 Žádost o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu (K § 2c odst. 3 zákona) Vzor žádosti o zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Způsob a rozsah hodnocení genetických zdrojů lesních dřevin v bance osiva a explantátů (K § 2f odst. 3 zákona) § 3 (1) Hodnocení jednotlivých oddílů osiva se provádí před uložením každého oddílu do bankybanky osiva a explantátů a následně v pravidelných časových intervalech uvedených pro jednotlivé druhy lesních dřevin v Národním programu. Před uložením oddílu osiva do bankybanky osiva a explantátů se hodnotí základní kvalitativní parametry, a to klíčivost nebo životaschopnost, v případě hodnocení klíčivosti energie klíčení, počet klíčivých nebo životaschopných semen, čistota, hmotnost 1 000 kusů čistých semen v gramech. U oddílů osiva uložených a reprodukovaných v bancebance osiva a explantátů se hodnotí klíčivost nebo životaschopnost, v případě hodnocení klíčivosti energie klíčení. (2) Hodnocení jednotlivých oddílů explantátů uložených a reprodukovaných v bancebance osiva a explantátů se provádí jednou ročně. U organogenních explantátů se posuzuje jejich vitalita na základě barvy listů, velikosti uchovávaného explantátu a případná kontaminace explantátu. U embryogenních explantátů se sleduje jejich velikost, charakter embryogenního pletiva daný zabarvením a strukturou pletiva a případná kontaminace explantátu. U kryokonzervovaných explantátů se sledují standardizované podmínky kryokonzervace a jednou za deset let se provádí posouzení jejich regenerační schopnosti. § 4 (1) Hodnotící zpráva určené osobyurčené osoby obsahuje a) přehled oddílů uložených a reprodukovaných v bancebance osiva a explantátů a jejich charakteristiku, a to velikost oddílů, strukturu zásob a hodnocení kvality oddílů, b) údaje o poskytování vzorků z bankybanky osiva a explantátů, c) popis vykonaných prací za účelem uložení a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin v bancebance osiva a explantátů v příslušném kalendářním roce, d) posouzení vhodnosti dalšího uložení oddílů v bancebance osiva a explantátů v závislosti na hodnocení podle odstavce 2 a § 3, e) informace o finančních nákladech spojených s uchováváním a reprodukcí genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin v bancebance osiva a explantátů a f) informace o mezinárodní spolupráci bankybanky osiva a explantátů. (2) Minimální požadavky na klíčivost nebo životaschopnost čistých plných semen uložených a reprodukovaných v bancebance osiva a explantátů jsou uvedeny v Národním programu. (3) Minimální velikost oddílů osiva uložených a reprodukovaných v bancebance osiva a explantátů odpovídá minimální velikosti vzorků podle § 7 odst. 2. (4) Minimální velikost oddílů explantátů uložených a reprodukovaných v bancebance osiva a explantátů jsou tři explantáty. Velikost explantátu uloženého a reprodukovaného v bancebance osiva a explantátů je u organogenních explantátů v indukční fázi dána jedním a více apikálními vrcholy a v multiplikační fázi třemi a více apikálními vrcholy. Pro embryogenní explantáty je stanovena velikost embryogenního pletiva minimálně 0,5 cm2 v jedné kultuře. § 5 Obsah a pravidla vedení dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevin (K § 2g odst. 5 zákona) (1) Dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevingenetických zdrojích lesních dřevin zařazených do Národního programu obsahuje údaje označující a) vlastníka genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin; u fyzických osob jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, obchodní firma, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, a registrační číslo dodavateledodavatele, bylo-li přiděleno; u právnických osob název, adresa sídla, identifikační číslo osoby a registrační číslo dodavateledodavatele, byla-li přidělena, b) druh genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin, c) český a vědecký název dřeviny, d) evidenční číslo genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin; u genových základen je totožné s evidenčním číslem genové základny uvedeným v ústřední evidenci podle § 2i odst. 2 zákona, u ostatních genetických zdrojů lesních dřevin je totožné s evidenčním číslem uznané jednotky podle § 12 odst. 1 zákona, e) číslo potvrzení o původu podle § 6 zákona, bylo-li vystaveno, f) číslo průvodního listu podle § 8 zákona, byl-li vystaven, a g) podrobnosti o poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin podle § 2h odst. 5 zákona, které lze nahradit uchováváním jednotlivých průvodních listů nebo jednotlivých potvrzení o původu vztahujících se k poskytovaným vzorkům genetických zdrojůvzorkům genetických zdrojů lesních dřevin. (2) Dokumentace o oddílech osiva lesních dřevinosiva lesních dřevin uložených v bancebance osiva a explantátů podle § 2f zákona vedená určenou osobou1) obsahuje kromě údajů uvedených v odstavci 1 také údaje o a) datu uložení, b) struktuře zásob a o podmínkách uložení, zejména teplotě a vlhkosti, c) hodnocení a inventarizaci podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 a 2 a d) mezinárodní spolupráci. (3) Dokumentace o oddílech explantátů lesních dřevin uložených v bancebance osiva a explantátů podle § 2f zákona vedená určenou osobou obsahuje kromě údajů uvedených v odstavci 1 také údaje o a) datu uložení, b) struktuře zásob a o podmínkách uložení, c) regeneraci, zejména její datum a způsob, d) hodnocení a inventarizaci podle § 3 odst. 2 a § 4 odst. 1 a e) mezinárodní spolupráci. Rozsah identifikačních údajů a poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevin (K § 2h odst. 6 zákona) § 6 (1) Určená osobaUrčená osoba, která žádá o poskytnutí vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin a) za účelem uložení a reprodukce genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin v bancebance osiva a explantátů, zašle žádost účastníkovi Národního programu, který vlastní genetický zdroj lesních dřevingenetický zdroj lesních dřevin; kopii této žádosti zašle určená osobaurčená osoba pověřené osoběpověřené osobě2), b) za jiným účelem, než je uveden v odstavci 1, zašle žádost pověřené osoběpověřené osobě. (2) Jiná než určená osobaurčená osoba, která žádá o poskytnutí vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin podle § 2h odst. 2 zákona, zašle žádost pověřené osoběpověřené osobě. (3) Vzor žádosti o poskytnutí vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin podle § 2h odst. 2 zákona probíhá za účelem a) uložení a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin v bancebance osiva a explantátů, b) šlechtění, výzkumu, vzdělávání a mezinárodní spolupráce, nebo c) přímé reprodukce ohrožených genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin na základě předloženého projektu na zajištění návratu reprodukčního materiálu populací lesních dřevin do míst jejich původního výskytu nebo na jiná vhodná stanoviště schváleného pověřenou osoboupověřenou osobou. (5) Vzorek genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin, který poskytuje účastník Národního programu, je opatřen identifikačními údaji označujícími a) vlastníka genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin podle § 5 odst. 1 písm. a), b) druh vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin podle § 2 písm. z) zákona, c) český a vědecký název dřeviny, d) evidenční číslo genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin podle § 5 odst. 1 písm. d), e) číslo potvrzení o původu podle § 6 zákona, f) číslo průvodního listu podle § 8 zákona, g) velikost vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin, h) účel použití vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin podle odstavce 4 a i) odběratele vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin; u fyzických osob jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, obchodní firma, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, a registrační číslo dodavateledodavatele, bylo-li přiděleno; u právnických osob název, adresa sídla, identifikační číslo osoby a registrační číslo dodavateledodavatele, byla-li přidělena. § 7 (1) Velikost poskytovaného vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin je závislá na biologických vlastnostech daného druhu lesní dřeviny a účelu použití poskytovaného vzorku. (2) Minimální velikost vzorků osiva poskytovaných za účelem uložení a reprodukce v bancebance osiva a explantátů je pro základní druhy lesních dřevin stanovena v příloze č. 3 k této vyhlášce. (3) Minimální velikost vzorků vegetativně rozmnožovaných genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin poskytovaných za účelem uložení a reprodukce explantátů v bancebance osiva a explantátů je 30 dormantních pupenů z jednoho ortetu pro účely organogeneze, nebo 10 nezralých šišek z jednoho stromu pro indukci somatické embryogeneze, anebo 100 čistých klíčivých semen z jednoho stromu pro účely kryokonzervace. (4) Velikost vzorků osiva poskytovaných z bankybanky osiva a explantátů, kromě poskytování vzorků podle § 8 odst. 1, je pro základní druhy lesních dřevin stanovena v příloze č. 3 k této vyhlášce. (5) Velikost vzorků vegetativně rozmnožovaných genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin poskytovaných z bankybanky osiva a explantátů, kromě poskytování vzorků podle § 8 odst. 1, činí tři explantáty s minimálně třemi výhony v případě organogeneze a tři explantáty o velikosti 0,5 cm2 v případě somatické embryogeneze. (6) Velikost vzorků generativně rozmnožovaných genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin poskytovaných ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu zařazeného do Národního programu, kromě poskytování vzorků za účelem uložení a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin v bancebance osiva a explantátů a poskytování vzorků za účelem uvedeným v § 8 odst. 1, je pro základní druhy lesních dřevin stanovena v příloze č. 3 k této vyhlášce. (7) Velikost vzorků vegetativně rozmnožovaných genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin poskytovaných ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu zařazeného do Národního programu, kromě poskytování vzorků za účelem uložení a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin v bancebance osiva a explantátů a poskytování vzorků za účelem uvedeným v § 8 odst. 1, tvoří tři části rostlin. § 8 (1) Při poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin za účelem přímé reprodukce ohrožených genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin na základě předloženého projektu na zajištění návratu reprodukčního materiálu populací lesních dřevin do míst jejich původního výskytu nebo na jiná vhodná stanoviště, stanoví velikost vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin za předpokladu dodržení podmínek daných § 2h odst. 2 zákona pověřená osobapověřená osoba v rámci schvalování předloženého projektu. (2) Pokud určená osobaurčená osoba nebo jiný účastník Národního programu nemá dostatečné množství reprodukčního materiálu pro poskytnutí vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin podle § 7 odst. 2 až 7, nebo pokud by byl ohrožen genetický zdroj lesních dřevingenetický zdroj lesních dřevin, stanoví pověřená osobapověřená osoba a v případě bankybanky osiva a explantátů i určená osobaurčená osoba, zda bude poskytnut menší vzorek genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin nebo bude vzorek genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin poskytnut až po přemnožení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin a bude tak zajištěno jeho dostatečné množství. Menší vzorek genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin poskytne určená osobaurčená osoba nebo jiný účastník Národního programu i v případě, že o to žadatel o poskytnutí vzorku sám požádá. (3) Jednomu žadateli může být během jednoho kalendářního roku poskytnuto určenou osobouurčenou osobou nebo jinými účastníky Národního programu nejvýše 5 vzorků různých oddílů, s výjimkou poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin za účelem uložení a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin v bancebance osiva a explantátů. (4) Určená osobaUrčená osoba může poskytnout větší počet vzorků genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin, než je stanoveno v odstavci 3, pokud nebude nutné omezit požadavky dalších žadatelů o tyto genetické zdroje lesních dřevingenetické zdroje lesních dřevin. § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014. Ministr: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 132/2014 Sb. VZOR ŽÁDOSTI Žádost o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin (§ 2c zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) 881kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 132/2014 Sb. VZOR ŽÁDOSTI Žádost o poskytnutí vzorku genetického zdroje lesních dřevin zařazeného do Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin (§ 2h zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) 483kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 132/2014 Sb. Minimální velikost oddílů osiva uložených a reprodukovaných v bance osiva a explantátů podle § 4 odst. 3, minimální velikost vzorků osiva poskytovaných za účelem uložení a reprodukce v bance osiva a explantátů podle § 7 odst. 2, velikost vzorků osiva poskytovaných z banky osiva a explantátů podle § 7 odst. 4 a velikost vzorků generativně rozmnožovaných genetických zdrojů poskytovaných ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu podle § 7 odst. 6 (počty čistých klíčivých semen v ks) Vědecký název\| Český název\| Minimální počet čistých klíčivých semen (v ks) uchovávaných v bance osiva a explantátů podle § 4 odst. 3 a poskytovaných do banky osiva a explantátů podle § 7 odst. 2\| Počet čistých klíčivých semen (v ks) poskytovaných z banky osiva a explantátů podle § 7 odst. 4, nebo poskytovaných ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu podle § 7 odst. 6 ---\|---\|---\|--- Abies alba Mill.\| Jedle bělokorá\| 160 000\| 400 Acer platanoides L.\| Javor mléč\| 100 000\| 400 Acer pseudoplatanus L.\| Javor klen\| 100 000\| 400 Alnus glutinosa (L.) Gaertn.\| Olše lepkavá\| 100 000\| 400 Alnus incana (L.) Moench\| Olše šedá\| 100 000\| 400 Betula spp.\| Břízy\| 100 000\| 400 Carpinus betulus L.\| Habr obecný\| 100 000\| 400 Fagus sylvatica L.\| Buk lesní\| 200 000\| 400 Fraxinus excelsior L.\| Jasan ztepilý\| 100 000\| 400 Larix decidua Mill.\| Modřín opadavý\| 130 000\| 400 Picea abies (L.) H. Karst.\| Smrk ztepilý\| 160 000\| 400 Pinus mugo Turra\| Borovice kleč\| 70 000\| 400 Pinus sylvestris L.\| Borovice lesní\| 340 000\| 400 Quercus robur L.\| Dub letní\| 110 000\| 200 Quercus petraea (Matt.) Liebl.\| Dub zimní\| 110 000\| 200 Tilia cordata Mill.\| Lípa srdčitá\| 100 000\| 400 Tilia platyphyllos Scop.\| Lípa velkolistá\| 100 000\| 400 Ulmus spp.\| Jilmy\| 100 000\| 200 Poznámka: U ostatních druhů lesních dřevin stanovuje velikost vzorků pověřená osobapověřená osoba. 1) § 2 písm. v) zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění zákona č. 232/2013 Sb. 2) § 2 písm. r) zákona č. 149/2003 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem energetiky Spojených států amerických o spolupráci na civilním výzkumu a vývoji v oblasti jaderné energetiky Vyhlášeno 17. 7. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 3. 2014, částka 16/2014 * Článek 1 - Cíl * Článek 2 - Oblasti spolupráce * Článek 3 - Formy spolupráce * Článek 4 - Přílohy projektů * Článek 5 - Společný řídící výbor * Článek 6 - Přidělování a výměna personálu * Článek 7 - Výměna zařízení * Článek 8 - Vzorky a materiály * Článek 9 - Předávání informací a zařízení * Článek 10 - Duševní vlastnictví; obchodní důvěrné informace * Článek 11 - Financování * Článek 12 - Další organizace * Článek 13 - Zakázky * Článek 14 - Řešení sporů * Článek 15 - Rozhodné právo * Článek 16 - Vstup v platnost, trvání, změny a ukončení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 3. 2014 39 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. března 2014 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem energetiky Spojených států amerických o spolupráci na civilním výzkumu a vývoji v oblasti jaderné energetiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dnem podpisu. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM ENERGETIKY SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH O SPOLUPRÁCI NA CIVILNÍM VÝZKUMU A VÝVOJI V OBLASTI JADERNÉ ENERGETIKY Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (MPO) a Ministerstvo energetiky Spojených států amerických (DOE) (dále společně „smluvní strany“); BEROUCE NA VĚDOMÍ Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci, podepsanou v Praze dne 6. září 2007 (dále „VTS Dohoda“); BEROUCE NA VĚDOMÍ Dohodu o spolupráci v oblasti mírového využití jaderné energie mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a Spojenými státy americkými, podepsanou v Bruselu dne 7. listopadu 1995 a 29. března 1996; BEROUCE NA VĚDOMÍ Společné prohlášení Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstva obchodu a Ministerstva energetiky Spojených států amerických o průmyslové a obchodní spolupráci v odvětví jaderné energetiky ze dne 6. prosince 2010; BEROUCE NA VĚDOMÍ Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem energetiky Spojených států amerických v oblasti jaderné energetiky ze dne 12. prosince 2012; BEROUCE NA VĚDOMÍ vzájemně výhodnou spolupráci v oblasti energetického výzkumu a vývoje); S PŘÁNÍM usnadnit společné činnosti společného zájmu v oblasti pokročilých systémů a technologií jaderného reaktoru, technologií cyklu jaderného paliva zaměřených na minimalizaci šíření jaderných materiálů a technologií pro nemírové účely a v oblasti jaderné bezpečnosti a jejího vyhodnocování; podporovat spolupráci mezi agenturami a výzkumnými organizacemi České republiky a Spojených států amerických k posílení rozvoje a využití jaderné energie; vyvíjet pokročilé koncepce a průlomové vědecké objevy v oblasti technologií jaderného štěpení a reaktorů k řešení a překonávání hlavních technických, společenských a ekonomických překážek širšího mírového využití jaderné energie; a podporovat a udržovat infrastrukturu země každé smluvní strany v oblasti jaderné vědy a jaderného inženýrství k zachování schopností nezbytných k rozvoji a využívání jaderné energie; BEROUCE NA VĚDOMÍ Mezinárodní fórum IV. generace, jako rámec pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji příští generace systémů jaderné energetiky, jehož členy jsou jak DOE, tak i Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom); BEROUCE NA VĚDOMÍ, že Česká republika je členským státem Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, a jako taková je vázána ustanoveními Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropské společenství pro atomovou energii, jakož i jejich sekundárními právními předpisy; a BEROUCE DÁLE NA VĚDOMÍ, že MPO bude tuto Dohodu realizovat v úzké koordinaci s Euratom, který slaďuje účast členských států Evropské unie na činnostech Mezinárodního fóra IV. generace, se dohodly takto: Článek 1 Cíl Cílem této Dohody je vytvoření rámce pro spolupráci mezi smluvními stranami na výzkumu, vývoji a inovacích, se zaměřením na vyspělé technologie ke zlepšení nákladů, bezpečnosti, nakládání s odpady a posílení odolnosti systémů využívání jaderné energie k civilním účelům vůči šíření jaderných materiálů pro nemírové účely. Veškeré činnosti realizované podle této Dohody budou sloužit výhradně k mírovým účelům. Článek 2 Oblasti spolupráce 1. Oblasti spolupráce v rámci této Dohody mohou mimo jiné zahrnovat: a. výzkum v oblasti technologií reaktoru chlazeného roztavenou solí a vysokoteplotních reaktorů chlazených fluoridovými solemi; b. návrhy jaderných elektráren s reaktory příští generace s vyšší účinností, nižšími náklady a vyšší bezpečností a odolnosti vůči šíření jaderných materiálů pro nemírové účely; c. inovativní projekty jaderných elektráren, jejich výroby, stavby, provozu, údržby a vyřazení z provozu; d. vyspělé technologie jaderných paliv a materiálů; e. vyspělé technologie zpracování použitého jaderného paliva a odpadu, jeho skladování a likvidace; f. nástroje k analýze jaderné bezpečnosti, k pravděpodobnostnímu posouzení bezpečnosti a k analýze rozhodování na základě informací o rizicích; g. výzkum a vývoj metod a nástrojů v oblasti znalostí využívaných ke zvýšení úrovně bezpečnosti, spolehlivosti a účinnosti provozu jaderných zařízení, včetně řízení lidských zdrojů, osvědčených postupů a zjištěných poznatků; a h. oblasti základního jaderného výzkumu. 2. Citlivá jaderná technologie je ze spolupráce na základě této Dohody výslovně vyloučena. Výraz „citlivá jaderná technologie“ ve zde použitém významu znamená jakékoli informace včetně informací, které jsou obsaženy v zařízení nebo v důležité součásti, které nejsou veřejně dostupné a které jsou podstatné pro návrh, výstavbu, výrobu, provoz nebo údržbu jakéhokoli zařízení primárně určeného nebo používaného k obohacování uranu, opětovnému zpracování ozářeného jaderného materiálu, výrobě těžké vody nebo výrobě jaderného paliva s obsahem plutonia. Článek 3 Formy spolupráce Formy spolupráce realizované na základě této Dohody mohou zahrnovat: 1. výměnu vědců, inženýrů a dalších specialistů na dohodnutá období k účasti na dohodnutých výzkumných, vývojových, analytických, projektových a experimentálních činnostech realizovaných ve výzkumných pracovištích, laboratořích, technických kancelářích a dalších zařízeních a podnicích každé smluvní strany či jiných účastníků v rámci spolupráce realizované podle této Dohody, tyto výměny zaměstnanců budou realizovány v souladu s článkem 6 této Dohody; 2. výměnu nebo zapůjčení zařízení, vzorků, materiálů, nástrojů a součástí pro účely zkoušek podle článků 7 a 8 a odst. 6 článku 9 této Dohody; 3. výměnu vědecko-technických informací, které nepodléhají utajení, a výsledků a metod výzkumu a vývoje v souladu s článkem 9 této Dohody; 4. organizování a účast na seminářích, workshopech a dalších setkáních ke konkrétním vzájemně dohodnutým tématům v oblastech uvedených v článku 2 této Dohody; a 5. společné projekty, u nichž se smluvní strany dohodnou, že se budou společně podílet na pracích a/nebo nákladech. Článek 4 Přílohy projektů 1. Kooperační činnosti realizované podle této Dohody mohou provádět smluvní strany, případně laboratoře smluvních stran či jiní pozvaní účastníci na kooperačních činnostech. Každá kooperační činnost, u níž může dojít ke společnému hrazení nákladů nebo ke vzniku duševního vlastnictví, bude písemně charakterizována v příloze projektu. 2. Každá příloha projektu musí zahrnovat podrobná ustanovení k provádění uvedených forem spolupráce, včetně záležitostí jako technický rámec, pracovní plán, výměna obchodně-důvěrných informacídůvěrných informací, řízení, celkové náklady, společné hrazení nákladů a harmonogram. Každá příloha projektu bude podléhat této Dohodě a bude na ni odkazovat. Článek 5 Společný řídící výbor 1. Smluvní strany tímto zřizují Společný řídící výbor (dále „Výbor“), složený ze zástupců obou smluvních stran, k zajištění programového směřování a dohledu nad dvoustranným programem spolupráce. Všeobecnými povinnostmi Výboru jsou: a. zavádět postupy k vytipování, přezkumu a výběru společných úkolů spolupráce a související harmonogramy; b. stanovovat kritéria a organizovat přezkumy k hodnocení úkolů; c. sledovat pokrok u všech vybraných úkolů; d. vydávat pravidelné/roční průběžné zprávy k úkolům; a e. navrhovat smluvním stranám buď pokračování vybraných úkolů, případně programové úpravy, nebo ukončení úkolu, není-li dosaženo přiměřeného pokroku. 2. Rozhodnutí Výboru budou přijímána na základě shody. 3. Výbor se bude scházet v termínech a na místech, na nichž se dohodnou obě smluvní strany, a to osobně nebo formou telekonference či videokonference. Výbor je na svých schůzích povinen zhodnotit stav spolupráce podle této Dohody. Součástí tohoto hodnocení bude přehled činností a výsledků dosažených v uplynulém roce a činností plánovaných na rok následující. Kromě toho je Výbor povinen zvážit jakékoli nové podstatné návrhy spolupráce. Článek 6 Přidělování a výměna personálu Každá smluvní strana souhlasí s tím, že v souvislosti s jakýmkoli uvažovaným přidělením nebo výměnou zaměstnanců v rámci této Dohody, zajistí že: 1. Každá smluvní strana se bude snažit zabezpečit pro výměnu nebo přidělení k hostitelské instituci výběr kvalifikovaných zaměstnanců se schopnostmi a způsobilostí nutnými k realizaci činností plánovaných v rámci této Dohody. Každá taková výměna nebo přidělení bude dohodnuta předem, formou výměny dopisů mezi smluvními stranami s odkazem na tuto Dohodu. 2. Každá smluvní strana bude odpovídat za platy, pojištění a příspěvky, které mají být vyplaceny jejím zaměstnancům či jejím dodavatelům. 3. Každá smluvní strana bude hradit svým zaměstnancům či dodavatelům cestu a výdaje na stravu a ubytování po dobu přidělení k hostitelské smluvní straně, nebude-li písemně dohodnuto jinak. 4. Hostitelská smluvní strana bude pomáhat identifikovat odpovídající ubytování pro zaměstnance či dodavatele druhé smluvní strany (a jejich rodiny) na oboustranně přijatelném recipročním základě. 5. Hostitelská smluvní strana bude zajišťovat veškerou nezbytnou podporu zaměstnancům druhé smluvní strany či jejím dodavatelům (a jejich rodinám), pokud jde o správní formality, například pomoc při zajištění cestovních formalit a vyřízení žádostí o víza. 6. Přidělení zaměstnanci nebo dodavatelé každé smluvní strany budou dodržovat všeobecné i zvláštní pracovní a bezpečnostní předpisy platné v hostitelské organizaci. 7. Hostitelská smluvní strana udělí přiděleným zaměstnancům nebo dodavatelům druhé smluvní strany přístup k informacím, které nepodléhají utajení, v rozsahu nezbytném k plnění uložených povinností těmito zaměstnanci. Článek 7 Výměna zařízení Na základě vzájemné dohody může jedna smluvní strana poskytnout zařízení, které bude využíváno ke společné činnosti. V tom případě budou platit následující ustanovení: 1. Vysílající smluvní strana dodá co nejdříve podrobný seznam zařízení, která budou poskytnuta, spolu s příslušnými popisy a příslušnou technickou a informativní dokumentací související s užíváním, údržbou a opravami zařízení. 2. Zařízení a nezbytné náhradní díly dodané vysílající smluvní stranou k využití na společných činnostech zůstávají majetkem vysílající smluvní strany, přičemž zařízení bude vysílající smluvní straně vráceno po dokončení společné činnosti, není-li dohodnuto jinak. 3. Zařízení poskytnuté podle této Dohody se v hostitelské organizaci zprovozní až po vzájemné dohodě smluvních stran. 4. Hostitelská organizace zajistí pro zařízení nezbytné prostory a budovu; připojení k inženýrským sítím, jako je elektrická energie, voda a plyn; a za normálních okolností zajistí materiály, které budou testovány, v souladu se všemi technickými požadavky, které budou vzájemně dohodnuty. 5. Odpovědnost za výdaje, ochranu a pojištění během přepravy zařízení z původního umístění v zemi vysílající smluvní strany na místo vstupu v zemi přijímající smluvní strany ponese vysílající smluvní strana. Pokud se vysílající smluvní strana rozhodne, že zařízení má být vráceno, ponese odpovědnost za výdaje, ochranu a pojištění během přepravy zařízení z původního místa vstupu v zemi přijímající smluvní strany do místa konečného určení v zemi vysílající smluvní strany. 6. Odpovědnost za výdaje, ochranu a pojištění během přepravy zařízení z místa vstupu v zemi přijímající smluvní strany do místa konečného určení v zemi přijímající smluvní strany ponese přijímající smluvní strana. Pokud se vysílající smluvní strana rozhodne, že zařízení má být vráceno, ponese přijímající smluvní strana odpovědnost za výdaje, ochranu a pojištění během přepravy zařízení z místa konečného určení v zemi přijímající smluvní strany do původního místa vstupu v zemi přijímající smluvní strany. 7. Odpovědnost za výdaje, ochranu a pojištění po dobu, kdy se zařízení používá v zemi přijímající smluvní strany, ponese přijímající smluvní strana, není-li písemně dohodnuto jinak. 8. Zařízení poskytnuté vysílající smluvní stranou za účelem provádění společných činností se považuje za vědecké zařízení, jež nemá obchodní povahu, a přijímající smluvní strana se vynasnaží zajistit vstup osvobozený od cla. Článek 8 Vzorky a materiály Není-li písemně dohodnuto jinak, pro přepravu a používání vzorků a materiálů poskytnutých podle této dohody jednou smluvní stranou druhé smluvní straně platí tato ustanovení: 1. Veškeré vzorky a materiály poskytnuté vysílající smluvní stranou přijímací smluvní straně zůstávají majetkem vysílající smluvní strany a na požádání budou vysílající smluvní straně vráceny. 2. Pokud jedna smluvní strana požádá druhou smluvní stranu o poskytnutí určitého vzorku nebo materiálu, hradí strana podávající žádost veškeré náklady a výdaje spojené s přepravou vzorku nebo materiálu z místa vysílající smluvní strany do místa konečného určení. 3. Každá smluvní strana neprodleně sdělí druhé smluvní straně veškeré informace vyplývající ze zkoumání nebo zkoušek vzorků nebo materiálů vyměněných podle této Dohody. Smluvní strany se dohodly, že obchodní důvěrné informacedůvěrné informace (vymezené v oddíle IV Přílohy Práva k duševnímu vlastnictví, která je Přílohou A VTS Dohody), jež byly vypracovány před uzavřením této Dohody nebo mimo její oblast působnosti, zůstávají obchodními důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi i v případě, že jsou obsaženy ve výsledcích zkoumání nebo zkoušek vzorků nebo materiálů. Tyto informace budou smluvní stranou, která uplatňuje jejich obchodní důvěrnou povahu, označeny jako obchodní důvěrné, a to co nejdříve po sdělení všech informací vyplývajících ze zkoumání nebo zkoušek této smluvní straně, přičemž druhá smluvní strana bude o takovémto označení neprodleně vyrozuměna. Při nakládání s veškerými informacemi označenými jako obchodní důvěrné se postupuje podle oddílu IV Přílohy A VTS Dohody. 4. Smluvní strana, která druhé smluvní straně poskytuje vzorky nebo materiály, může poskytnout rovněž částečný nebo úplný seznam všech druhů informací, které případně vyplynou ze zkoumání nebo zkoušek těchto vzorků či materiálu a s nimiž má být nakládáno jako s obchodními důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi, jak je vymezeno v oddíle IV přílohy A VTS Dohody. Při nakládání s veškerými těmito obchodními důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi se postupuje po dle oddílu IV této Přílohy. Článek 9 Předávání informací a zařízení 1. Smluvní strany si na základě vzájemně výhodné dohody mohou vyměňovat vědecko-technické informace, dokumenty a výsledky výzkumu a vývoje z prací prováděných podle této Dohody. Tyto informace jsou omezeny na informace, které mají smluvní strany právo sdělit, ať jde o informace jimi vlastněné nebo jim dostupné, týkající se oblastí spolupráce popsané v článku 2. 2. Průběh seminářů a zprávy o společných činnostech prováděných podle této Dohody budou zveřejňovány ve formě společných publikací, dle dohody smluvních stran. 3. Smluvní strany se dohodly, že informace vytvořené nebo vyměněné na základě této Dohody by se měly dostat k co nejširšímu okruhu zájemců. S výjimkou dohody vlád smluvních stran v oddíle IV Přílohy A VTS Dohody může tyto informace zpřístupnit veřejnosti kterákoli ze smluvních stran prostřednictvím obvyklých způsobů a v souladu s běžnými postupy smluvních stran. 4. Jakékoli informace předané v rámci této Dohody jednou smluvní stranou druhé smluvní straně a jakékoli související přílohy projektů budou podle nejlepšího vědomí a svědomí předávající smluvní strany přesné. Jakékoli zařízení předané v rámci této dohody jednou smluvní stranou druhé smluvní straně bude podle nejlepšího vědomí a svědomí předávající smluvní strany vhodné k zamýšlenému užití. Předávající smluvní strana nezaručuje vhodnost informací nebo zařízení předávaných k jakémukoli konkrétnímu užití nebo použití přijímací smluvní stranou nebo jakoukoli třetí stranou. 5. Informace společně vypracované smluvními stranami budou přesné a společně vypracované informace budou vhodné k zamýšlenému užití podle nejlepšího vědomí a svědomí obou smluvních stran. Žádná ze smluvních stran se nezaručuje za přesnost společně vypracovaných informací či přiměřenost zařízení, ani jeho vhodnost k jakémukoli konkrétnímu užití či použití kteroukoli ze smluvních stran nebo jakoukoli třetí stranou. 6. S informacemi a zařízeními chráněnými z důvodů národní bezpečnosti se zachází v souladu s ustanoveními Přílohy B (Povinnosti týkající se bezpečnosti) VTS Dohody. Článek 10 Duševní vlastnictví; obchodní důvěrné informace Při ochraně a rozdělení duševního vlastnictví a nakládání s obchodními důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi vytvořenými nebo poskytnutými v průběhu činností spolupráce podle této Dohody se postupuje v souladu s ustanoveními Přílohy A VTS Dohody. Článek 11 Financování 1. Není-li dohodnuto jinak, hradí veškeré náklady plynoucí ze spolupráce podle této dohody smluvní strana, které vzniknou. 2. Činnosti na základě této Dohody a podle ní a souvisejících příloh projektů budou realizovány v závislosti na dostupnosti odpovídajících finančních prostředků. Článek 12 Další organizace Na základě vzájemné dohody mohou smluvní strany přizvat další organizace z veřejného a soukromého sektoru k účasti na činnostech spolupráce podle této Dohody, a to na jejich vlastní náklady a za podmínek, o nichž smluvní strany společně rozhodnou. Článek 13 Zakázky V případě, že některá ze smluvních stran přidělí zakázky na pořízení zboží a služeb za účelem realizace této Dohody, budou tyto zakázky přiděleny v souladu se zákony a předpisy státu této smluvní strany. Článek 14 Řešení sporů S výjimkou sporů dle dohody vlád smluvních stran v oddíle II. D Přílohy A VTS Dohody budou smluvní strany jakoukoli otázku nebo spor plynoucí z této Dohody řešit konzultacemi. Článek 15 Rozhodné právo Každá smluvní strana bude realizovat činnosti zajištěné touto Dohodou v souladu se všemi platnými zákony a předpisy, které se na ni vztahují, mimo jiné včetně zákonů a předpisů souvisejících s kontrolou vývozu. Článek 16 Vstup v platnost, trvání, změny a ukončení 1. Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu. Tato Dohoda zůstane v platnosti, pokud nebude ukončena v souladu s odst. 3 tohoto článku. 2. Tuto Dohodu lze změnit písemnou dohodou smluvních stran. 3. Smluvní strany mohou platnost této Dohody ukončit vzájemnou písemnou dohodou. Kterákoli ze smluvních stran může platnost této Dohody kdykoli ukončit písemným oznámením poskytnutým druhé smluvní straně s šestiměsíční výpovědní lhůtou. 4. Společné činnosti, které nebyly v okamžiku ukončení této Dohody dokončeny, mohou pokračovat až do svého dokončení podle podmínek této Dohody, není-li písemně dohodnuto jinak. NA DŮKAZ TOHOTO, níže podepsaní, jsouce náležitě zmocněni svými vládami, podepsali tuto Dohodu. DÁNO v Praze dne 26. března 2014, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. ZA MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY: Ing. Jan Mládek, CSc., v. r. ministr ZA MINISTERSTVO ENERGETIKY SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH: Ernest Jeffrey Moniz v. r. ministr
Vyhláška č. 131/2014 Sb.	Vyhláška č. 131/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv Vyhlášeno 17. 7. 2014, datum účinnosti 1. 8. 2014, částka 56/2014 * ČÁST PRVNÍ - Oznámení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o stanovení požadavků na hnojiva * ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky o skladování a způsobu používání hnojiv * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2014 131 VYHLÁŠKA ze dne 3. července 2014, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 5, § 4 odst. 9 a § 9 odst. 9 písm. a) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb.: ČÁST PRVNÍ Oznámení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES Čl. I Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, v platném znění. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o stanovení požadavků na hnojiva Čl. II Ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění vyhlášky č. 401/2004 Sb., vyhlášky č. 209/2005 Sb. a vyhlášky č. 271/2009 Sb., přílohy č. 1 až 3 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 474/2000 Sb. Limitní hodnoty rizikových prvků v hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech 1. Minerální hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a) minerální hnojiva s fosforečnou složkou, u nichž je hmotnostní zlomek celkového fosforu jako P2O5 5 % a více: mg/kg P2O5\| mg/kg hnojiva ---\|--- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom 50\| 15\| 1,0\| 20\| 150 b) minerální hnojiva s fosforečnou složkou, u nichž je hmotnostní zlomek celkového fosforu jako P2O5 menší než 5 %, ostatní minerální hnojiva neobsahující fosfor, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky: mg/kg hnojiva, pomocné půdní látky, pomocného rostlinného přípravku --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom 11)\| 10\| 1,0\| 20\| 50 c) minerální vápenatá a hořečnatovápenatá: mg/kg sušiny --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom 1,5\| 30\| 0,5\| 20\| 50 d) popele ze samostatného spalování biomasy: mg/kg sušiny --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom\| PAU4) 5\| 50\| 0,5\| 20\| 50\| 20 2. Organická hnojiva, substráty, statková hnojiva a) substráty mg/kg sušiny --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom\| měď\| molybden\| nikl\| zinek 22)\| 100\| 1,0\| 20\| 100\| 100\| 53)\| 50\| 300 b) organická a statková hnojiva se sušinou nad 13 % mg/kg sušiny --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom\| měď\| molybden\| nikl\| zinek 2\| 100\| 1,0\| 20\| 100\| 150\| 20\| 50\| 600 c) organická a statková hnojiva se sušinou nejvýše 13 % mg/kg sušiny --- kadmium\| olovo\| rtuť\| arsen\| chrom\| měď\| molybden\| nikl\| zinek 2\| 100\| 1,0\| 20\| 100\| 250\| 20\| 50\| 1200 3. Organominerální hnojiva U organominerálních hnojiv podle složení hnojiva a způsobu jeho použití se uplatní limity pro minerální nebo pro organická hnojiva. Poznámky: 1) 5 mg/kg u hnojiv obsahujících pouze zinek jako součást určující typ. 2) 1 mg/kg pro substráty určené pro pěstování zeleniny a ovoce. 3) 5 mg/l substrátu pro typové substráty 19.1., 19.2. a 19.3. Neplatí pro substráty používané v zahradnictví vyjma těch, které jsou používány k pěstování ovoce a zeleniny. 4) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3 cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu). Příloha č. 2 k vyhlášce č. 474/2000 Sb. Přípustné odchylky 1. Minerální jednosložková hnojiva a) dusíkatá hnojiva\| absolutní hodnota přípustné odchylky v hmotnostních procentech\| ---\|---\|--- \| N\| MgO ledek vápenatohořečnatý\| 0,4\| 0,9 ledek vápenatý, dusičnan sodný, ledek chilský\| 0,4\| síran amonný\| 0,3\| dusičnan amonný se síranem amonným a síranem\| \| hořečnatým\| 0,8\| 0,9 ledek amonný\| 0,8\| dusičnan amonný\| 0,6\| směs síranu amonného s dusičnanem amonným\| 0,8\| dusíkaté vápno, dusíkaté vápno s dusičnanem\| 1,0\| močovina\| 0,4\| močovina se síranem amonným\| 0,5\| kapalná dusíkatá hnojiva, kapalný čpavek\| 0,6\| roztok dusičnanu amonného s močovinou\| 0,6\| ledek vápenatý - suspense\| 0,4\| roztoková dusíkatá hnojiva s močovinoformaldehydem\| 0,4\| suspensní dusíkatá hnojiva s močovinoformaldehydem\| 0,4\| Jestliže se musí uvést v označení více než jedna forma dusíku, činí přípustná odchylka pro obsah každé formy dusíku jednu desetinu obsahu celkového dusíku v hnojivu, nejvýše 2 % hmotn. Odchylka stanovená pro celkový obsah živiny nesmí být překročena. b) fosforečná hnojiva\| absolutní hodnota přípustné odchylky v hmotnostních procentech P2O5\| vodorozpustný podíl P2O5 ---\|---\|--- superfosfát, obohacený superfosfát\| 0,8\| 0,9 trojitý superfosfát\| 0,8\| 1,3 dikalcium fosfát, kalcinovaný fosfát\| 0,8\| Thomasova moučka\| 1,0\| surový fosfát částečně obohacený\| 0,8\| 0,9 fosforečnan hlinitovápenatý\| 0,8\| přírodní měkký fosforit\| 0,8\| Jestliže se musí uvést v označení více než jedna rozpustnost fosforečnanu, činí přípustná odchylka pro obsah každé rozpustnosti fosforečnanu jednu desetinu obsahu celkového fosforečnanu v hnojivu, nejvýše 2 % hmotn. Toto ustanovení neplatí pro podíl vodorozpustného P2O5, který se má uvádět. Odchylka stanovená pro celkový obsah živiny nesmí být překročena. c) draselná hnojiva\| absolutní hodnota přípustné odchylky v hmotnostních procentech\| ---\|---\|--- \| K2O\| MgO surová draselná sůl (kainit)\| 1,5\| 0,9 obohacená surová draselná sůl\| 1,0\| 0,9 chlorid draselný do 55 % K2O\| 1,0\| chlorid draselný nad 55 % K2O\| 0,5\| chlorid draselný s hořčíkem\| 1,5\| 0,9 síran draselný\| 0,5\| síran draselný s hořčíkem\| 1,5\| 0,9 kieserit se síranem draselným\| 1,0\| 0,9 d) hnojiva s vápníkem, hořčíkem a sírou (hnojiva s druhotnými živinami) --- \| Ca\| Mg\| MgO\| S chlorid vápenatý - roztok\| 0,6\| \| \| síran hořečnatý\| \| \| 0,9\| 1,0 kieserit\| \| \| 0,9\| 1,0 chlorid hořečnatý - roztok\| \| 0,5\| \| elementární síra\| \| \| \| 1,0 síran vápenatý\| 0,6\| \| \| 1,0 2. Minerální vícesložková hnojiva a) pro jednotlivou živinu --- dusík\| 1,1\| N oxid fosforečný\| 1,1\| P2O5 oxid draselný\| 1,1\| K2O b) záporné odchylky od uvedeného celkového obsahu živin nejvýše: hnojivo NP\| 1,5\| hnojivo NK\| 1,5\| hnojivo PK\| 1,5\| hnojivo NPK\| 1,9\| u hnojiv NPK, NP, NK a PK s hořčíkem pro hořčík\| 0,9\| MgO u hnojiv NPK, NP, NK a PK s uhličitanem vápenatým pro vápník\| 3,0\| CaCO3 c) pro obsahy forem dusíku a rozpustností fosforečnanů činí přípustná odchylka vždy podle formy živiny nebo rozpustnosti živiny jednu desetinu celkového obsahu živin v hnojivu, nejvýše 2 % hmotn. Odchylky pro jednotlivé živiny ani pro celkový obsah živin nesmí být překročeny. d) pro chlorid\| 0,2\| Cl- 3. Hnojiva se stopovými živinami \| absolutní hodnota přípustné odchylky v hmotnostních procentech ---\|--- obsah stopových živin přes 2 %\| 0,4 obsah stopových živin do 2 %\| jedna pětina uváděného obsahu 4. Minerální netypová hnojiva (jednosložková, vícesložková) a) absolutní hodnota v hmotnostních procentech \| kapalná\| pevná ---\|---\|--- N\| 10 % z uváděného obsahu\| 15 % z uváděného obsahu P2O5\| 10 % z uváděného obsahu\| 15 % z uváděného obsahu K2O\| 10 % z uváděného obsahu\| 15 % z uváděného obsahu CaO\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,9 % MgO\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,9 % S\| 25 % z uváděného obsahu, max. 1,0 % Na\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,67 % Obsah vápníku smí být deklarován pouze v případě, že je rozpustný ve vodě. b) pro obsahy forem dusíku a rozpustností fosforečnanů činí přípustná odchylka vždy podle formy živiny nebo rozpustnosti živiny jednu desetinu celkového obsahu živin v hnojivu, nejvýše 2 % hmotn. Odchylky pro jednotlivé živiny ani pro celkový obsah živin nesmí být překročeny. 5. Minerální hnojiva vápenatá a hořečnatá \| CaO\| CaCO3\| MgO\| MgCO3 ---\|---\|---\|---\|--- a) vápenec, dolomitický vápenec, vápnitý dolomit, dolomit\| \| 3,0\| \| 1,0 b) vápno vzdušné bílé, vápno vzdušné dolomitické\| 3,0\| \| 1,0\| 6. Organická a organominerální hnojiva a) pro jednotlivou živinu s deklarovaným obsahem menším než 3 % dusík\| 0,2\| \| N\| ---\|---\|---\|---\|--- oxid fosforečný\| 0,2\| \| P2O5\| oxid draselný\| 0,2\| \| K2O\| záporné odchylky od uvedeného celkového obsahu živin nejvýše:\| \| 0,5\| \| b) pro jednotlivou živinu s deklarovaným obsahem 3 % a více dusík\| 1,0\| \| N\| ---\|---\|---\|---\|--- oxid fosforečný\| 2,0\| \| P2O5\| oxid draselný\| 1,0\| \| K2O\| záporné odchylky od uvedeného celkového obsahu živin nejvýše:\| \| 2,0\| \| c) pro druhotné živiny CaO\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,9 % ---\|--- MgO\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,9 % S\| 25 % z uváděného obsahu, max. 1,0 % Na\| 25 % z uváděného obsahu, max. 0,67 % Obsah vápníku smí být deklarován pouze v případě, že je rozpustný ve vodě. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 474/2000 Sb. Typy hnojiv Druh hnojiva: 1. Minerální jednosložková hnojiva a) dusíkatá hnojiva typ\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1.1.1\| ledek vápenatý\| 15 % N\| celkový dusík\| dusík jako celkový nebo jako dusičnanový a amonný,\| dusičnan vápenatý současně s dusičnanem amonným\| může být uváděn obsah dusičnanového a amonného dusíku dodatečně nepovinné údaje:\| dusičnanový dusík, amonný dusík\| maximální obsah amonného dusíku 1,5 % 1.1.2\| ledek vápenato hořečnatý\| 13 % N\| dusičnanový dusík,\| dusičnanový dusík; obsah hořčíku je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý\| dusičnan vápenatý; dusičnan hořečnatý\| 5 % MgO\| hořčík je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý\| \| \| 1.1.3\| roztok ledku horečnatého\| 6 % N\| dusičnanový dusík\| dusičnanový dusík;\| dusičnan hořečnatý\| \| 9 % MgO\| hořčík je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý\| obsah hořčíku je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý;\| \| minimální hodnota pH 4\| \| 1.1.4\| dusičnan sodný\| 15 % N\| dusičnanový dusík\| dusičnanový dusík\| dusičnan sodný získaný chemickou reakcí\| 1.1.5\| ledek chilský\| 15 % N\| dusičnanový dusík\| dusičnanový dusík\| přírodní dusičnan sodný\| 1.2.1\| dusíkaté vápno (kyanamid vápenatý)\| 18 % N\| celkový dusík\| dusík jako celkový;\| kyanamid vápenatý,\| \| \| \| minimálně 75 % uvedeného dusíku je vázáno jako kyanamid\| oxid vápenatý spolu s amonnými solemi, močovina\| 1.2.2\| dusíkaté vápno s dusičnanem\| 18 % N\| celkový dusík,\| dusík jako celkový;\| kyanamid vápenatý, oxid vápenatý, dusičnan, spolu s amonnými solemi, močovina\| dusičnanový dusík\| minimálně 75 % dusíku (po odečtení dusičnanového) vázaného jako kyanamid; obsah dusičnanového dusíku od 1 % do 3 %\| \| 1.3\| síran amonný\| 20 % N\| amonný dusík\| dusík jako amonný\| síran amonný\| 1.4.1\| dusičnan amonný\| 28 % N\| celkový, amonný a dusičnanový dusík\| dusík jako celkový nebo jako amonný a dusičnanový, obě formy se podílí polovinou na obsahu\| dusičnan amonný\| hnojivo smí být dodáváno pouze v uzavřených obalech 1.4.2\| ledek amonný\| 20 % N\| celkový, amonný a dusičnanový dusík\| dusík jako celkový nebo jako amonný a dusičnanový, obě formy se podílí polovinou na obsahu\| dusičnan amonný s uhličitanem a síranem vápenatým a hořečnatým\| hnojivo je možné označil jako ledek amonný s vápencem (dolomitem) jen obsahuje-li kromě dusičnanu amonného uhličitan vápenatý (vápenec), či dolomit, minimálně 20 %; čistota použitých uhličitanů min. 90 %. 1.5\| síran amonný s dusičnanem amonným\| 25 % N\| celkový, amonný a dusičnanový dusík \| dusík jako celkový nebo jako amonný a dusičnanový; minimální obsah dusičnanového dusíku 5 % \| dusičnan amonný,\| \| síran amonný\| 1.6\| dusičnan amonný se síranem amonným a síranem hořečnatým\| 19 % N\| celkový, amonný a dusičnanový dusík;\| dusík jako celkový nebo jako amonný a dusičnanový; minimální obsah dusičnanového dusíku 6 %;\| dusičnan amonný,\| \| síran amonný, síran hořečnatý\| 5 % MgO\| hořčík je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý\| obsah hořčíku je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý\| \| 1.7\| dusičnan amonný se síranem amonným a síranem hořečnatým\| 19 %N\| celkový amonný a dusičnanový dusík;\| dusík jako celkový nebo jako amonný a dusičnanový; minimální obsah dusičnanového dusíku 6 %;\| dusičnan amonný, amonné a hořečnaté sloučeniny (uhličitan hořečnatovápenatý - dolomit, uhličitan hořečnatý -magnézii, či síran hořečnatý a amonný)\| případně se uvádí obsah hořčíku ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý 5 % MgO\| hořčík je ve formě soli rozpustné pouze v minerálních kyselinách vyjádřený jako oxid hořečnatý\| obsah hořčíku je ve formě soli rozpustné v kyselinách vyjádřený jako oxid hořečnatý\| \| 1.8\| močovina\| 44 % N\| celkový dusík jako močovinový\| dusík jako celkový; max. obsah biuretu 1,2 %\| močovina\| 1.9.1\| roztok dusičnanu vápenatého\| 8 % N\| celkový dusík\| dusík jako celkový nebo jako dusičnanový a amonný; amonný dusík nejvýše 1 %\| roztok dusičnanu vápenatého ve vodě\| případně se uvádí obsah dusičnanového a amonného dusíku 1.9.2\| kapalné dusíkaté hnojivo\| 15 %N\| celkový a močovinový dusík; amonný nebo dusičnanový dusík, pokud jejich obsah je min. 1 %\| dusík jako celkový nebo jako močovinový, amonný a dusičnanový; maximální obsah biuretu = obsah močovinového dusíku × 0,026\| získaný chemickou cestou, či rozpouštěním ve vodě; stálý za atmosférického tlaku; bez přídavku živin živočišného či rostlinného původu\| hnojivo může být uvedeno na trh s údajem „s nízkým obsahem biuretu“, nepřesáhne-li jeho obsah 0,2 % 1.9.3\| roztok dusičnanu amonného s močovinou\| 26 % N\| celkový, močovinový, amonný, dusičnanový dusík\| dusík jako celkový nebo jako močovinový, amonný a dusičnanový; z celkového dusíku tvoří přibližně polovinu močovinový dusík; maximální obsah biuretu 0,5 %\| močovina, dusičnan amonný; vyráběno chemickou cestou nebo získáno rozpouštěním ve vodě\| hnojivo může být uvedeno na trh s údajem „s nízkým obsahem biuretu“, nepřesáhne-li jeho obsah 0,2 % 1.10\| kapalný amoniak\| 80 % N\| amonný dusík\| dusík jako amonný\| amoniak\| hnojivo může být uvedeno na trh pouze s označením „není vhodné pro povrchovou aplikaci“ 1.11\| dusičnan hořečnatý\| 10 % N\| dusičnanový dusík\| dusičnanový dusík;\| získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku hexahydrát dusičnanu hořečnatého\| pokud je uváděn na trh ve formě krystalů, může být připojena poznámka „v krystalické formě“ 14 % MgO\| hořčík je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý\| obsah hořčíku je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý\| \| 1.12\| síran amonný s inhibitorem nitrifikace (dikyandiamid)\| 20 % N\| celkový dusík amonný, dikyandiamidový dusík\| dusík jako celkový;\| získaný chemickou cestou obsahující síran amonný a dikyandiamid\| návod na použití hnojiva s inhibitorem \| minimální obsah amonného dusíku 18 %; minimální obsah dikyandiamidového dusíku: 1,5 %\| \| 1.13\| dusičnan amonný se síranem amonným s inhibitorem nitrifikace (dikyandiamid)\| 24 % N\| celkový dusík dusičnanový, amonný a dikyandiamidový dusík\| dusík jako celkový; minimální obsah dusičnanového dusíku: 3 %;\| získaný chemickou cestou obsahující dusičnan amonný a síran amonný a dikyandiamid\| návod na použití hnojiva s inhibitorem \| minimální obsah dikyandiamidového dusíku: 1,5 %\| \| 1.14\| močovina se síranem amonným\| 30 % N\| celkový dusík amonný, močovinový dusík\| dusík jako amonný a močovinový; minimální obsah amonného dusíku: 4 % maximální obsah biuretu: 0,9 %;\| získaný chemickou cestou z močoviny a síranu amonného\| 14%SO4-2\| sloučeniny síry ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako síranový anion\| minimální obsah síry vyjádřené jako oxid sírový: 12 %\| \| 1.15\| močovino-formaldehyd\| 36 % N\| celkový dusík\| dusík jako celkový;\| získaný reakcí močoviny s formaldehydem obsahující jako hlavní složky molekuly močovinoformaldehydu; polymer\| močovinový dusík, pokud jeho obsah činí alespoň 1 % (hmot.);\| alespoň 1/5 udávaného obsahu celkového dusíku musí být rozpustná v horké vodě; alespoň 31 % dusíku z močovinoformaldehydu; maximální obsah močovinového dusíku 5 %\| \| dusík z močovinoformaldehydu rozpustný ve studené vodě; dusík z močovinoformaldehydu rozpustný pouze v horké vodě\| \| \| 1.16\| dusíkaté hnojivo obsahující krotonyliden-dimočovinu\| 18 % N\| celkový dusík\| dusík jako celkový,\| získaný chemickou cestou obsahující krotonylidendimočovinu a jednosložkové dusíkaté hnojivo ze seznamu dusíkatých hnojiv, kromě výrobků 1.2.1, 1.2.2 a 1.4.1 a 1.4.2\| dusičnanový amonný a močovinový dusík, pokud jejich obsah je min. 1 %;\| alespoň 3 % dusíku ve formě amonného a nebo dusičnanového anebo močovinového;\| \| \| alespoň 1/3 udávaného obsahu celkového dusíku musí pocházet z krotonyliden-dimočoviny;\| \| krotonyliden-dimočovinový dusík\| \| \| \| maximální obsah biuretu = obsah (močovinového + krotonyliden-dimočovinového dusíku) × 0,026\| \| 1.17\| dusíkaté hnojivo obsahující isobutyliden-dimočovinu\| 18 % N\| celkový dusík\| dusík jako celkový,\| získaný chemickou cestou obsahující krotonyliden-dimočovinu a jednosložkové dusíkaté hnojivo ze seznamu dusíkatých hnojiv, kromě výrobků 1.2.1, 1.2.2 a 1.4.1 a 1.4.2\| dusičnanový amonný a močovinový dusík, pokud jejich obsah je min. 1 %;\| alespoň 3 % dusíku ve formě amonného anebo dusičnanového anebo močovinového; alespoň 1/3 udávaného obsahu celkového dusíku musí pocházet z isobutyliden-dimočoviny; maximální obsah biuretu = obsah (močovinového + krotonyliden-dimočovinového dusíku) × 0,026\| \| isobutyliden-dimočovinový dusík\| \| \| 1.18\| dusíkaté hnojivo obsahující močovino-formaldehyd\| 18 % N\| celkový dusík\| dusík jako celkový;\| získaný chemickou cestou\| dusičnanový, amonný a močovinový dusík, pokud jejich obsah je min. 1 %;\| alespoň 3 % dusíku ve formě amonného anebo dusičnanového anebo močovinového;\| obsahující\| \| \| Močovinoformaldehyd a jednosložkové dusíkaté\| \| alespoň 1/3 udávaného obsahu celkového dusíku musí pocházet z močovinoformaldehydu;\| hnojivo ze seznamu dusíkatých\| močovinoformaldehydový dusík\| \| hnojiv, kromě výrobků 1.2.1, 1.2.2 a 1.4.1 a 1.4.2\| dusík z močovinoformaldehydu rozpustný ve studené vodě;\| močovinoformaldehydový dusík musí obsahovat alespoň 1/5 dusíku rozpustného v horké vodě; maximální obsah biuretu = obsah (močovinového + močovinoformaldehydového dusíku) × 0,026\| \| dusík z močovinoformaldehydu rozpustný pouze v horké vodě 1.19\| krotonyliden-dimočovina\| 28 % N\| celkový dusík\| celkový dusík;\| získaný reakcí močoviny s krotonaldehydem; monomer\| močovinový dusík, pokud jeho obsah činí alespoň 1 % (hmot.)\| alespoň 25 % dusíku z krotonyliden-dimočoviny;\| \| \| maximální obsah močovinového dusíku: 3 %\| \| krotonyliden-dimočovinový dusík\| \| \| 1.20\| isobutyliden-dimočovina\| 28 % N\| celkový dusík\| celkový dusík;\| získaný reakcí močoviny s isobutylaldehydem; monomer\| močovinový dusík, pokud jeho obsah činí alespoň 1 % (hmot.)\| alespoň 25 % dusíku z isobutyliden-dimočoviny;\| \| \| maximální obsah močovinového dusíku: 3 %\| \| isobutyliden-dimočovinovýdusík\| \| \| 1.21\| dusičnan vápenatý - suspenze\| 8 % N\| celkový dusík,\| dusík jako celkový nebo jako dusičnanový a amonný; maximální obsah amonného dusíku: 1,0%;\| získaný suspendováním dusičnanu vápenatého ve vodě\| Po označení typu může následovat jeden z příslušných údajů: dusičnanový dusík\| \| \| \\- pro použití na list 14 % CaO\| vápník je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid vápenatý\| obsah vápníku je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid vápenatý\| \| \\- pro výrobu živných roztoků a suspenzí \| \| \| \\- pro hnojení půdy 1.22\| roztokové dusíkaté hnojivo s močovinoformaldehydem\| 18 % N\| celkový dusík\| dusík jako celkový;\| získaný chemickou cestou nebo rozpuštěním močovinoformaldehydu a dusíkatého hnojiva ze seznamu dusíkatých hnojiv, kromě výrobků 1.2. 1/1. 2.2 a 1.4.1 a 1.4.2\| dusičnanový, amonný, močovinový a močovinoformaldehydový, pokud jejich obsah je min. 1 %\| nejméně jedna třetina obsahu celkového dusíku musí pocházet z močovinoformaldehydu; maximální obsah biuretu = obsah (močovinového + močovinoformaldehydového dusíku) ×0,026\| \| 1.23\| suspenzní dusíkaté hnojivo s močovinoformaldehydem \| 18 % N\| celkový dusík\| dusík jako celkový;\| získaný chemickou cestou nebo suspendováním močovinoformaldehydu a dusíkatého hnojiva ze seznamu dusíkatých hnojiv, kromě výrobků 1.2.1, 1.2.2 a 1.4.1 a 1.4.2\| dusičnanový amonný, močovinový a močovinoformaldehydový dusík, pokud jejich obsah je min. 1 %\| nejméně jedna třetina obsahu celkového dusíku musí pocházet z močovinoformaldehydu, z něhož musí být tři pětiny rozpustné v horké vodě; maximální obsah biuretu = obsah (močovinového + močovinoformaldehydového dusíku) × 0,026\| \| dusík z močovinoformaldehydu rozpustný ve studené vodě; dusík z močovinoformaldehydu rozpustný pouze v horké vodě\| \| \| b) fosforečná hnojiva typ\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 2.1.1\| Thomasova moučka\| 10 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v 2 % kyselině citrónové\| sloučeniny fosforu vyjádřené jako oxid fosforečný rozpustný v 2 % kyselině citrónové;\| silikofosfát vápenatý; mletá struska obsahující fosfor, získaná při výrobě oceli\| výši obsahu fosforu je možné uvést v rozpětí 2 % hmotnostních prosev:\| \| 96 % částic pod 0,63 mm.\| \| 75 % částic pod 0,16 mm\| \| 2.1.2\| superfosfát\| 16 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v neutrálním citranu amonném a ve vodě\| sloučeniny fosforu vyjádřené jako oxid fosforečný rozpustný v neutrálním citranu amonném;\| monokalcium-fosfát, síran vápenatý; vyrobeno z mletého přírodního fosfátu rozkladem kyselinou sírovou\| zkušební vzorek 1 g minimálně 93 % uvedeného obsahu ve vodorozpustné formě\| \| 2.1.3\| obohacený superfosfát\| 25 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v neutrálním citranu amonném a ve vodě\| sloučeniny fosforu vyjádřené jako oxid fosforečný rozpustný v neutrálním citranu amonném;\| monokalcium-fosfát, síran vápenatý; vyrobeno z mletého přírodního fosfátu rozkladem kyselinou sírovou a fosforečnou\| zkušební vzorek 1 g minimálně 93 % uvedeného obsahu ve vodorozpustné formě\| \| 2.1.4\| trojitý superfosfát\| 38 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v neutrálním citranu amonném a ve vodě\| sloučeniny fosforu vyjádřené jako oxid fosforečný rozpustný v neutrálním citranu amonném;\| monokalcium-fosfát, vyrobený z mletého přírodního fosfátu rozkladem kyselinou fosforečnou\| zkušební vzorek 3 g minimálně 93 % uvedeného obsahu ve vodorozpustné formě\| \| 2.2\| částečně rozložený fosfát, popřípadě obohacený\| 20 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v minerálních kyselinách a ve vodě\| sloučeniny fosforu vyjádřené jako oxid fosforečný rozpustný v minerálních kyselinách;\| mono- a trikalciumfosfát, síran vápenatý; částečný rozklad mletého surového fosfátu kyselinou sírovou nebo fosforečnou\| v návodu musí být uveden rozsah a způsob použití minimálně 40 % uvedeného obsahuje rozpustných ve vodě;\| \| prosev:\| \| 98 % částic pod 0,63 mm,\| \| 90% částic pod 0,16 mm\| \| 2.3\| dikalcium-fosfát\| 38 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v alkalickém citranu amonném (Petermann)\| sloučeniny fosforu vyjádřené jako oxid fosforečný rozpustný v alkalickém citranu amonném;\| dihydrát dikalciumfosfátu; příprava rozkladem minerálních fosforečnanů\| prosev:\| \| 98 % částic pod 0,63 mm,\| \| 90% částic pod 0,16 mm\| \| 2.4\| kalcinovaný fosfát\| 25 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v alkalickém citranu amonném (Petermann)\| sloučeniny fosforu vyjádřené jako oxid fosforečný rozpustný v alkalickém citranu amonném;\| alkalický fosforečnan vápenatý, křemičitan vápenatý;\| prosev:\| \| 96 % částic pod 0,63 mm,\| termický rozklad surového fosfátu s přísadou sloučenin alkálií a křemičité kyseliny\| 75 % částic pod 0,16 % mm\| \| 2.5\| fosforečnan hlinitovápenátý\| 30 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v minerálních kyselinách a v alkalickém citranu amonném (Joulie)\| sloučeniny fosforu vyjádřené jako oxid fosforečný rozpustný v minerálních kyselinách; min. 75 % uvedeného obsahu je rozpustných v alkalickém citranu amonném;\| fosforečnan hlinitovápenátý; termický rozklad surového fosfátu\| prosev:\| \| 98 % částic pod 0,63 mm,\| \| 90 % částic pod 0,16 mm\| \| 2.6\| přírodní měkký fosforit\| 25 % P2O5\| fosforečnan rozpustný v minerálních kyselinách a v 2 % kyselině mravenčí\| sloučeniny fosforu vyjádřené jako oxid fosforečný rozpustný v minerálních kyselinách; min. 55 % uvedeného obsahu je rozpustných ve 2 % kyselině mravenčí;\| trikalcium fosfát a uhličitan vápenatý; mletí měkkého fosforitu\| je nezbytné uvést propad sítem 0,063 mm; v návodu musí být uveden rozsah a způsob použití prosev:\| \| 99 % částic pod 0,125 mm,\| \| 90 % částic pod 0,063 mm\| \| c) draselná hnojiva typ\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 3.1\| surová draselná sůl (Kainit)\| 10 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid drasený\| surová draselná sůl (KCl + MgSO4)\| 5 % MgO\| sloučeniny hořčíku ve formě vodorozpustné soli vyjádřené jako oxid hořečnatý\| hořčík ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý\| \| 3.2\| obohacená surová draselná sůl\| 18 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid draselný\| surová draselná sůl, chlorid draselný (KCl + MgSO4)\| obsah ve vodě rozpustného oxidu hořečnatého se může uvést pokud jeho obsah je min. 5% 3.3\| chlorid draselný\| 37 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid draselný\| chlorid draselný, získaný ze surové soli\| v návodu musí být uveden rozsah a způsob použití 3.4\| chlorid draselný s hořčíkem\| 37 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid draselný\| chlorid draselný, hořečnaté soli, získaný ze surové soli za přídavku hořečnatých solí\| v návodu musí být uveden rozsah a způsob použití 5 % MgO\| sloučeniny hořčíku ve formě vodorozpustné soli vyjádřené jako oxid hořečnatý\| hořčík ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý\| \| 3.5\| síran draselný\| 47 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid draselný maximální obsah chloridů 3 %\| síran draselný\| obsah chloridů může být uveden 3.6\| síran draselný s hořčíkem\| 22 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| draslík ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid draslný\| síran draselný, síran hořečnatý\| obsah chloridů může být uveden \| hořčík ve formě vodorozpustné soli vyjádřené jako oxid hořečnatý; maximální obsah chloridů 3 %\| \| 8 %, MgO\| sloučeniny hořčíku ve formě vodorozpustné soli vyjádřené jako oxid hořečnatý\| \| \| 3.7\| síran draselný s kieseritem\| 8 % MgO\| sloučeniny hořčíku ve formě vodorozpustné soli vyjádřené jako oxid hořečnatý\| hořčík ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako oxid hořečnatý; draslík ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid draselný; maximální obsah chloridů 3 %\| monohydrát síranu hořečnatého, síran draselný; připraveno z kieseritu přídavkem síranu draselného\| obsah chloridů může být uveden 6 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| celkem 20%\| \| \| \| d) hnojiva s vápníkem, hořčíkem a sírou (hnojiva s druhotnými živinami) typ\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 4.1\| síran vápenatý\| 14 % S\| sloučeniny síry vyjádřené jako elementární síra\| síra ve formě sloučeniny rozpustné v minerálních kyselinách vyjádřená jako elementární síra;\| síran vápenatý v různých hydratačních stupních z přírodních nebo průmyslových zdrojů\| může být uveden obsah vápníku 25 % CaO\| oxid vápenatý\| vápník vyjádřený jako oxid vápenatý; propad sítem: 99 % pod 10 mm, 80 % pod 2 mm\| \| 4.2\| chlorid vápenatý-roztok\| 12 % CaO\| obsah vápníku je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid vápenatý\| vápník je ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid vápenatý\| chlorid vápenatý\| značení hnojiva musí obsahovat upozornění na herbicidní vlastnosti 4.3\| síra\| 98 % S\| síra vyjádřená jako elementární síra\| síra vyjádřená jako elementární síra\| síra z přírodních nebo průmyslových zdrojů\| 4.4\| kieserit síran hořečnatý\| 24 % MgO\| sloučeniny hořčíku ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako oxid hořečnatý\| hořčík ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako oxid hořečnatý\| monohydrát síranu hořečnatého\| může být uváděn obsah síry 54 % SO4-2\| sloučeniny síry ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako vodorozpustný síranový anion\| sloučeniny síry ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako vodorozpustný anion síranový\| \| 4.5\| hořká sůl síran hořečnatý\| 15 % MgO\| sloučeniny hořčíku ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako oxid hořečnatý\| hořčík ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako oxid hořečnatý\| hořká sůl, heptahydrát síranu hořečnatého\| může být uváděn obsah síry 33 % SO4-2\| sloučeniny síry ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako síranový anion\| sloučeniny síry ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako anion síranový\| \| 4.6\| chlorid hořečnatý -roztok\| 13 % MgO\| sloučeniny hořčíku ve formě vodorozpustné soli vyjádřené jako oxid hoŕečnatý\| hořčík ve formě vodorozpustné soli vyjádřený jako oxid hořečnatý; maximální obsah vápníku: 2 %\| chlorid hořečnatý společně s chloridem vápenatým\| 4.7\| síran hoŕečnatý - roztok\| 5 % MgO\| sloučeniny hořčíku ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako oxid hořečnatý\| hořčík ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako oxid hořečnatý\| síran hořečnatý\| může být uveden obsah síry 12 % SO4-2\| sloučeniny síry ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako síranový anion\| sloučeniny síry ve formě soli rozpustné ve vodě vyjádřené jako anion síranový\| \| 4.8\| hydroxid hořečnatý\| 60 % MgO\| celkový oxid hořečnatý\| celkový oxid hořečnatý\| získaný chemickou cestou, jehož hlavní složkou je hydroxid hořečnatý\| prosev: 99 % částic pod 0,063 mm\| \| 4.9\| hydroxid hořečnatý -suspenze\| 24 % MgO\| celkový oxid hořečnatý\| celkový oxid hoŕečnatý\| získaný suspendováním typu 4.8\| Druh hnojiva: 2. Minerální vícesložková hnojiva a) NPK hnojiva typ\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 5.1\| NPK hnojivo\| 3 % N\| dusík ve formách 1 až 5\| u forem dusíku 2 až 5 se obsah uvádí jen v případě, že je nejméně 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí, či míšením bez přídavku živin živočišného nebo rostlinného původu\| 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 8\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky číslo 4; jemnost mletí fosfátu podle tabulky číslo 3\| \| ke stanovení forem rozpustnosti fosforu (2) a (3), se navažuje 1 g 5 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 20 %\| \| \| \| 5.2\| NPK hnojivo\| 3 % N\| dusík ve formách 6 až 9, a také dusík ve formách 1 až 5\| u forem dusíku 2 až 9 se obsah uvádí jen v případě, že je nejméně 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí, či míšením\| 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 3, 8 a 9\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky číslo 4\| \| ke stanovení forem rozpustnosti fosforu (2) a (3), se navažuje 1 g 5 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 20 %\| \| \| \| 5.3\| NPK hnojivo obalované\| 3 % N\| dusík ve formách 1 až 5\| u forem dusíku 2 až 5 se obsah uvádí jen v případě, že je nejméně 1 %;\| výrobek získaný chemickou reakcí, či míšením, granulovaný, granule pokryty zdravotně nezávadnou hmotou, nejméně 70 % granulí musí být takto upraveno\| 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 3\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky číslo 4\| \| ke stanovení forem rozpustnosti fosforu (2) a (3), se navažuje 1 g 5 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny\| \| \| \| draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 20 %\| \| \| \| 5.4\| NPK hnojivo -roztokové\| 2 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| u forem dusíku 2 až 4 se obsah uvádí jen v případě, že je nejméně 1 %; nejvyšší obsah biuretu: obsah močoviny × 0,026\| výrobek získaný chemickou reakcí a rozpuštěním ve vodě; stálý za atmosférického tlaku; bez přídavku živin živočišného či rostlinného původu\| hnojivo může být označeno údajem „s nízkým obsahem biuretu“, pokud obsah biuretu nepřekročí 0,2 % 3 % P2O5\| fosforečnan ve formě rozpustnosti 1\| \| \| 3 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 15 %\| \| \| \| 5.5\| NPK hnojivo -suspensní\| 3 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| u forem dusíku 2 až 4 se obsah uvádí jen v případě, že je nejméně 1 %; nejvyšší obsah biuretu: obsah močoviny × 0,026;\| výrobek získaný chemickou reakcí a vytvořením suspenze ve vodě bez přídavku živin živočišného nebo rostlinného původu\| hnojivo může být označeno údajem „s nízkým obsahem biuretu“, pokud obsah biuretu nepřekročí 0,2 % 4 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 3\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky číslo 4\| \| 4 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 20 %\| \| \| \| 5.6\| NPK hnojivo obsahující krotonyliden- dimočovinu nebo isobutyliden- dimočovinu nebo močovinoform- aldehyd\| 5 % N\| dusík ve formách 1 až 8 s výjimkou formy 5\| u forem dusíku 2 až 4 se obsah uvádí jen v případě, že je nejméně 1 %; minimálně 25 % celkového obsahu dusíku musí být vázáno ve formách 6, 7 nebo 8;\| výrobek získaný chemickou reakcí bez přídavku živin živočišného nebo rostlinného původu obsahující krotonyliden-dimočovinu nebo isobutyliden-dimočovinu nebo močovinoformalde-hyd\| \| \| minimálně 60 % dusíku ve formě 7 musí být rozpustné v horké vodě;\| \| 5 % P2O5\| fosfor ve formách rozpustnosti 1 až 3\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky číslo 4\| \| ke stanovení forem rozpustnosti fosforu (2) a (3), se navažuje 1 g 5 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 20 %\| \| \| \| b) NP hnojiva typ\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 6.1\| NP hnojivo\| 3 % N\| dusík ve formách 1 až 5\| u forem dusíku 2 až 5 se obsah uvádí jen tehdy, je-li více jak 1 %;\| výrobek získaný chemickou cestou či mícháním; bez přídavku živin živočišného či rostlinného původu\| 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 8\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky číslo 4\| \| živiny celkem 18 %\| \| \| \| 6.2\| NP hnojivo -roztokové\| 3 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| u forem dusíku 2 až 4 se obsah uvádí jen tehdy, je-li více než 1%; nejvyšší obsah biuretu: obsah močovinového dusíku × 0,026\| výrobek získaný, chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě; stálý za atmosférického tlaku; vyrobený bez přídavku živin živočišného či rostlinného původu\| hnojivo může být označeno údajem „s nízkým obsahem biuretu“, pokud obsah biuretu nepřekročí 0,2 % 5 % P2O5\| fosforečnan ve formě rozpustnosti 1\| \| \| živiny celkem 18 %\| \| \| \| 6.3\| NP hnojivo -suspenzní\| 3 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| u forem dusíku 2 až 4 se obsah uvádí jen tehdy, je-li více než 1%; nejvyšší obsah biuretu: obsah močovinového dusíku × 0,026;\| výrobek získaný chemickou cestou a vytvořením suspenze ve vodě; bez přídavku živin živočišného či rostlinného původu\| hnojivo může být označeno údajem „s nízkým obsahem biuretu“ pokud obsah biuretu nepřekročí 0,2 % 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 3\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky číslo 4\| \| živiny celkem 18 %\| \| \| \| 6.4\| NP hnojivo s krotonyliden-dimočovinou nebo isobutyli-dendimočovinou nebo močovinoformaldehydem\| 5 % N\| dusík ve formách 1 až 8 s výjimkou formy\| u forem dusíku 2 až 4 se obsah uvádí jen v případě, že je nejméně 1 %; minimálně 25 % celkového obsahu dusíku musí být vázáno ve formách 6,7 nebo 8;\| výrobek získaný chemickou reakcí bez přídavku živin živočišného nebo rostlinného původu obsahující krotonyliden-dimočovinu nebo isobutyliden-dimočovinu nebo močovinoformaldehyd\| ke stanovení rozpustnosti (2) a (3) se navazuje 1 g \| \| minimálně 60 % dusíku ve formě 7 musí být rozpustné v horké vodě;\| \| 5 % P2O5\| \| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky číslo 4\| \| živiny celkem 18%\| \| \| \| c) NK hnojiva typ\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 7.1\| NK hnojivo\| 3 % N\| dusík ve formách 1 až 5\| u forem dusíku 2 až 5 smí být obsah uváděn je-li více než 1 %\| produkt získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin živočišného nebo rostlinného původu\| 5 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 18 %\| \| \| \| 7.2\| NK hnojivo -roztokové\| 3 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| u forem dusíku 2 až 4 smí být obsah uváděn je-li více než 1 %; nejvyšší obsah biuretu: obsah močovinového dusíku × 0,026\| produkt získaný chemickou reakcí a rozpuštěním ve vodě; stálý za atmosférického tlaku; bez přídavku živin živočišného či rostlinného původu\| 5 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 15 %\| \| \| \| 7.3\| NK hnojivo suspenzní\| 3 % N\| dusík ve formách 1 až 4\| u forem dusíku 2 až 4 smí být obsah uváděn, je-li vyšší než 1 %; nejvyšší obsah biuretu: obsah močovinového dusíku × 0,026\| výrobek získaný chemickou cestou a vytvořením suspenze ve vodě; bez přídavku živin živočišného či rostlinného původu\| hnojivo může být označeno údajem „s nízkým obsahem obsah biuretu“ pokud obsah biuretu nepřekročí 0,2 % 5 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 15 %\| \| \| \| 7.4\| NK hnojivo s krotonyliden-dimočovinou nebo isobutyliden-dimočovinou nebo močovino-formaldehydem\| 5 % N\| dusík ve formách 1 až 8 s výjimkou formy 5\| u forem dusíku 2 až 4 se obsah uvádí jen v případě, že je nejméně 1 %; minimálně 25 % celkového obsahu dusíku musí být vázáno ve formách 6, 7 neb 8;\| výrobek získaný chemickou reakcí; bez přídavku živin živočišného nebo rostlinného původu; obsahující krotonyliden-dimočovinu nebo isobutyliden-dimočovinu nebo močovinoformaldehyd\| \| \| minimálně 60 % dusíku ve formě 7 musí být rozpustné v horké vodě\| \| 5 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 18 %\| \| \| \| d) PK hnojiva typ\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 8.1\| PK hnojivo\| 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 9\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky číslo 4\| produkt získaný chemickou reakcí nebo mícháním; bez přídavku živin živočišného či rostlinného původu\| 5 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 18 %\| \| \| \| 8.2\| PK hnojivo -roztokové\| 5 % P2O5\| fosforečnan ve formě rozpustnosti 1\| \| produkt získaný chemickou reakcí a rozpuštěním ve vodě, bez přídavku živin živočišného či rostlinného původu\| 5 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 18 %\| \| \| \| 8.3\| PK hnojivo -suspenzní\| 5 % P2O5\| fosforečnan ve formách rozpustnosti 1 až 3\| údaje o obsahu a další požadavky podle tabulky číslo 4\| výrobek získaný chemickou cestou a vytvořením suspenze ve vodě; bez přídavku živin živočišného či rostlinného původu\| 5 % K2O\| vodorozpustné sloučeniny draslíku vyjádřené jako oxid draselný\| \| \| živiny celkem 18% \| \| \| \| Druh hnojiva: 3. Minerální hnojiva, která jako součásti určující typ obsahují jen stopové živiny Bórtyp\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 10.1\| kyselina boritá\| 14 % B\| vodorozpustný bór\| bór vyjádřený jako vodorozpustný B\| vyrobená z boritanu působením kyselin\| 10.2\| boritan sodný\| 10 % B\| vodorozpustný bór\| bór vyjádřený jako vodorozpustný B\| boritan sodný\| 10.3\| boritan vápenatý\| 7 % B\| bór\| bór vyjádřený jako celkový; jemnost mletí 98 % pod 0,063 mm\| boritan vápenatý z kolemanitu nebo pandermitu\| 10.4\| boretanolamin\| 8 % B\| vodorozpustný bór\| bór vyjádřený jako vodorozpustný B\| vyrobený reakcí kyseliny borité s etanolaminem\| 10.5\| bór - roztokové hnojivo\| 2 % B\| vodorozpustný bór\| bór vyjádřený jako vodorozpustný B\| roztok boretanolaminu, boritanu sodného neb kyseliny borité ve vodě\| 10.6\| bór - suspenzní hnojivo\| 2 % B\| vodorozpustný bór\| bór vyjádřený jako vodorozpustný B\| vytvořením suspenze z boretanolaminu, boritanu sodného či kyseliny borité ve vodě\| Kobalttyp\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 11.1\| kobaltová sůl\| 19 % Co\| vodorozpustný kobalt\| kobalt vyjádřený jako vodorozpustný Co\| sůl kobaltu\| musí být uveden anion soli 11.2\| chelát kobaltu\| 2 % Co\| vodorozpustný kobalt\| kobalt vyjádřený jako vodorozpustný Co; minimálně 80 % uvedeného obsahu kobaltu v chelátové formě\| chelát kobaltu\| musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 11.3\| kobalt - roztokové hnojivo\| 2 % Co\| vodorozpustný kobalt\| kobalt vyjádřený jako vodorozpustný Co\| roztok kobaltové soli neb chelátu kobaltu ve vodě\| musí být uveden anion soli; musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě Měďtyp\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 12.1\| sůl mědi\| 20 % Cu\| vodorozpustná měď\| měď vyjádřená jako vodorozpustný Cu\| měďnatá sůl\| musí být uveden anion použité soli 12.2\| oxid měďnatý\| 70 % Cu\| měď\| měď uvedená jako celková; jemnost mletí 98 % částic pod 0,063 mm\| oxid měďnatý\| 12.3\| hydroxid měďnatý\| 45 % Cu\| měď\| měď uvedená jako celková; jemnost mletí 98 % částic pod 0,063 mm\| hydroxid měďnatý\| 12.4\| chelát mědi\| 9 % Cu\| vodorozpustná měď\| měď vyjádřená jako vodorozpustný Cu; min. 80 % uvedeného obsahu mědi je v chelátové formě\| chelát mědi\| musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 12.5\| hnojivo na bázi mědi\| 5 % Cu\| měď\| měď vyjádřená jako celková;\| směs solí mědi, oxidu měďnatého, hydroxidu nebo chelátu měďnatého a také přídavek\| musí být uvedeno chelálotvorné činidlo a podíl z celkového obsahu vázaného v chelátové formě; \| nezávadného nosiče\| může být uveden obsah vodorozpustné mědi, činí-li alespoň 1/4 celkového obsahu jemnost mletí 98 % částic pod 0,063 mm\| \| 12.6\| měď - roztokové hnojivo\| 3 % Cu\| vodorozpustná měď\| měď vyjádřená jako vodorozpustná Cu\| rozpuštění soli mědi, či chelátu mědi ve vodě\| musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 12.7\| oxichlorid mědi\| 50 % Cu\| měď\| měď vyjádřená jako celková;\| oxichlorid mědi\| značení hnojiva musí obsahovat upozornění na herbicidní vlastnosti 1\| jemnost mletí 98 % částic pod 0,063 mm\| \| 12.8\| oxichlorid mědi - suspenze\| 17 % Cu\| měď\| měď vyjádřená jako celková\| suspenze oxichloridu mědi ve vodě\| Železotyp\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 13.1\| sůl železa\| 12 % Fe\| vodorozpustné železo\| železo vyjádřené jako vodorozpustné Fe\| sůl dvojmocného železa\| musí být uveden anion použité soli; značení hnojiva musí obsahovat upozornění na herbicidní vlastnosti 13.2\| chelát železa\| 5 % Fe\| vodorozpustné železo\| železo vyjádřené jako vodorozpustné Fe; minimálně 80 % uvedeného obsahu železa musí být v chelátové formě\| chelát železa\| musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 13.3\| železo roztokové hnojivo\| 2 % Fe\| vodorozpustné železo\| železo vyjádřené jako vodorozpustné Fe\| roztok soli železa nebo chelátu železa ve vodě\| musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě Mangantyp\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 14.1\| sůl manganu\| 17 % Mn\| vodorozpustný mangan\| mangan vyjádřený jako vodorozpustný Mn\| sůl manganu (s dvojmocným manganem)\| musí být uveden anion použité soli 14.2\| chelát manganu\| 5 % Mn\| vodorozpustný mangan\| mangan vyjádřený jako vodorozpustný Mn;\| chelát manganu\| musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě minimálně 80 % uvedeného obsahu manganu musí být v chelátové formě\| \| 14.3\| oxid manganu\| 40 % Mn\| mangan\| mangan vyjádřený jako celkový; jemnost mletí 80 % částic pod 0,063 mm\| oxid manganu\| 14.4\| hnojivo na bázi manganu\| 17 % Mn\| mangan\| mangan vyjádřený jako celkový\| směs soli manganu a oxidu manganu\| obsah vodorozpustného manganu je možné uvést, tvoří-li alespoň 1/4 z celkového obsahu 14.5\| mangan -roztokové hnojivo\| 3 % Mn\| vodorozpustný mangan\| mangan vyjádřený jako vodorozpustný Mn\| roztok manganu nebo chelátu manganu ve vodě\| musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě Molybdentyp\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 15.1\| molybdenan sodný\| 35 % Mo\| vodorozpustný molybden\| molybden vyjádřený jako vodorozpustný Mo\| molybdenan sodný\| 15.2\| molybdenan amonný\| 50 % Mo\| vodorozpustný molybden\| molybden vyjádřený jako vodorozpustný Mo\| molybdenan amonný\| 15.3\| hnojivo na bázi molybdenu\| 35 % Mo\| vodorozpustný molybden\| molybden vyjádřený jako vodorozpustný Mo\| směs molybdenanu sodného a molybdenu amonného\| 15.4\| molybden roztokové hnojivo\| 3 % Mo\| vodorozpustný molybden\| molybden vyjádřený jako vodorozpustný Mo\| roztok molybdenanu sodného nebo molybdenanu amonného ve vodě\| Zinektyp\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 16.1\| sůl zinku\| 15 % Zn\| vodorozpustný zinek\| zinek vyjádřený jako vodorozpustný Zn\| sůl zinku\| musí být uveden anion použité soli 16.2\| chelát zinku\| 5 % Zn\| vodorozpustný zinek\| zinek vyjádřený jako vodorozpustný Zn\| chelát zinku\| musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 16.3\| oxid zinečnatý\| 70 % Zn\| zinek\| zinek vyjádřený jako celkový; jemnost mletí: 80 % částic pod 0,063\| oxid zinečnatý\| 16.4\| hnojivo na bázi zinku\| 30 % Zn\| zinek\| zinek vyjádřený jako celkový\| směs soli zinku a oxidu zinečnatého\| obsah vodorozpustného zinku je možné uvést, tvoří-li alespoň 1/4 z celkového obsahu 16.5\| zinek - roztokové hnojivo\| 3 % Zn\| vodorozpustný zinek\| zinek vyjádřený jako vodorozpustný Zn\| roztok soli zinku nebo chelátu zinku ve vodě\| musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě Druh hnojiva: 4. Vápenatá a hořečnatovápenatá hnojiva typ\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 17.1.1\| vápenec\| 65 % CaCO3 \\+ MgCO3\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý\| vápník vyjádřen v CaCO3; hořčík vyjádřen v MgCO3;\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý mletím z uhličitanové horniny (přírodní vápenec)\| Maximální aplikační dávka 3,40 tuny.ha-1.rok-1 z toho MgCO3 max. 4,6 % relativních\| \| \| \| \| \| velikost částic:\| \| \| \| druh A: částice od 0,09 do 0,5 mm min. 90 %;\| \| \| \| druh B: částice pod 0,5 mm min. 90 %\| \| 17.1.2\| dolomitický vápenec\| 65 % CaCO3 \\+ MgCO3\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý\| vápník vyjádřen v CaCO3;\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý mletím z uhličitanové horniny (přírodní dolomitický vápenec)\| Maximální aplikační dávka 3,40 tuny.ha-1.rok-1 z toho MgCO3 4,6 až 22,9 % relativních\| \| hořčík vyjádřen v MgCO3;\| \| \| \| velikost částic:\| \| \| \| druh A: částice od 0,09 do 0,5 mm min. 90 %;\| \| \| \| druh B: částice pod 0,5 mm min. 90 %\| \| 17.1.3\| vápnitý dolomit\| 65 % CaCO3 \\+ MgCO3\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý\| vápník vyjádřen v CaCO3;\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý mletím z uhličitanové horniny (přírodní vápnitý dolomit)\| Maximální aplikační dávka 3,40 tuny.ha-1.rok-1 z toho MgCO3 22,9 až 41,2% relativních\| \| hořčík vyjádřen v MgCO3;\| \| \| \| velikost částic:\| \| \| \| druh A: částice od 0,09 do 0,5 mm min. 90 %;\| \| \| \| druh B:\| \| Druh B nelze použít pro pneumatické rozmetání autocisternami \| \| částice pod 0,5 mm min. 90 %\| \| 17.1.4\| dolomit\| 65 % CaCO3 \\+ MgCO3\| uhličitan vápenatý a\| vápník vyjádřen v CaCO3;\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý mletím z uhličitanové horniny (přírodní dolomit)\| Maximální aplikační dávka 3,40 tuny.ha-1.rok-1 z toho MgCO3 min.41,2% relativních\| uhličitan hořečnatý\| hořčík vyjádřen v MgCO3;\| \| \| \| velikost částic:\| \| \| \| druh A: částice od 0,09 do 0,5 mm min. 90 %;\| \| \| \| druh B:\| \| Druh B nelze použít pro pneumatické rozmetání autocisternami \| \| částice pod 0,5 mm min. 90 %\| \| 17.1.5\| dolomit\| 95 % CaCO3 \\+ MgCO3 z toho MgCO3 min. 35,0 % relativních\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý\| vápník vyjádřen v CaCO3; hořčík vyjádřen v MgCO3;\| uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý těžením (bez sušení) uhličitanové horniny (přírodní dolomit)\| Maximální aplikační dávka 3,40 tuny.ha-1.rok-1 velikost částic:\| \| částice nad 3,15 mm max. 1,0 %;\| \| částice nad 1,0 mm max. 30 %\| \| 17.2.1\| vápno vzdušné bílé\| 55% CaO + MgO\| oxid vápenatý a oxid hořečnatý\| vápník vyjádřen v CaO;\| oxid vápenatý a hořečnatý, z přírodní uhličitanové horniny pálením a mletím\| Maximální aplikační dávka 1,70 tuny.ha-1.rok-1 z toho MgO max. 7,0 %\| \| hořčík vyjádřen v MgO;\| \| \| \| velikost částic\| \| \| \| druh A: částice od 0,5 do 1,0 mm min. 90 %;\| \| \| \| druh B:\| \| Druh B nelze použít pro pneumatické rozmetání autocisternami \| \| částice pod 1,0 mm min. 90 %\| \| 17.2.2\| vápno vzdušné dolomitické\| 55 % CaO + MgO\| oxid vápenatý a oxid hořečnatý\| vápník vyjádřen v CaO;\| oxid vápenatý a hořečnatý, z přírodní uhličitanové horniny mletím a pálením\| Maximální aplikační dávka 1,70 tuny.ha-1.rok-1 z toho MgO min.. 7,0 %\| \| hořčík vyjádřen v MgO;\| \| \| \| velikost částic\| \| \| \| druh A: částice od 0,5 do 1,0 mm min. 90 %;\| \| \| \| druh B:\| \| Druh B nelze použít pro pneumatické rozmetání autocisternami \| \| částice pod 1,0 mm min. 90 %\| \| Druh hnojiva: 5. Organická a organominerální hnojiva typ\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 18.1\| organické hnojivo\| a) vypuštěno\| \| \| \| \| \| b) 50 % spalitelných látek\| spalitelné látky\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním;\| výhradně ze statkových hnojiv, termofilní aerobní fermentací\| maximální dávky 10 t/ha za rok 1 % N\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík v sušině;\| \| 1 % P2O5\| celkový fosfor\| fosfor hodnocený jako celkový oxid fosforečný v sušině;\| \| 1 % K2O\| celkový draslík\| draslík hodnocený jako celkový oxid draselný v sušině;\| \| c) 35 %\| \| \| výhradně ze statkových hnojiv, zpracování žížalami\| spalitelných látek\| spalitelné látky\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním; \| \| 1 % N\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík v sušině;\| \| 1 % P2O5\| celkový fosfor\| fosfor hodnocený jako celkový oxid foforečný v sušině; \| \| 1 % K2O\| celkový draslík\| draslík hodnocený jako celkový oxid draselný v sušině; spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním;\| \| d) 65 % spalitelných látek\| \| \| výhradně z melasy po vydestilování lihu, také „melasové výpalky zahuštěné“\| 3 % N\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík v sušině;\| \| 8 % K2O\| celkový draslík\| draslík hodnocený jako celkový oxid draselný v sušině\| \| e) digestát 3-13 %\| sušina\| \| výhradně z krmiv a statkových hnojiv\| hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu 0,3 % N\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík ve vzorku\| \| f) digestát -fugát\| \| \| výhradně z krmiv a statkových hnojiv\| hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu, tekutý podíl po separaci, svým charakterem může vykazovat působení minerálního hnojiva < 3 %\| sušina\| \| 0,1 % N\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík ve vzorku\| g) separovaný digestát\| \| \| výhradně z krmiv a statkových hnojiv\| hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu, tuhý podíl po separaci >13 %\| sušina\| \| 0,5 % N\| celkový dusík\| dusík hodnocený jako celkový dusík ve vzorku\| \| 18.2\| organominerální hnojivo\| 70 %spalitelných látek\| spalitelné látky\| spalitelné látky v sušině hodnocené jako ztráta žíháním;\| výhradně z melasy po vydestilování lihu a přidání minerálních hnojiv, také „melasové výpalky zahuštěné obohacené“\| 3 % N\| celkový dusík\| dusík hodnocen jako celkový dusík v sušině;\| \| 3 % P2O5\| celkový fosfor\| fosfor hodnocený jako celkový oxid fosforečný v sušině;\| \| 7 % K2O \| celkový draslík \| draslík hodnocený jako celkový oxid draselný v sušině\| \| Druh pomocné látky: 6. Substráty a zeminy typ\| označení typu\| součásti určující typ\| požadované hodnoty\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6 19.1\| Substráty množárenské, výsevní a pro rostliny s nízkými nároky na živiny\| elektrická vodivost1)\| max. 0,35 mS/cm\| Seznam povolených surovin: Rašelina Upravená dřevní hmota Rýžové slupky Kakaové slupky Kokosové produkty (např. kokos. vlákna, chipsy) Jíly a jílové minerály Expandované jíly Perlit Vermilkulit Láva Pemza Minerální plsti Písek Kamenné drtě a moučky Zeminy Kůra Kompostovaná kůra Kompost vzniklý kompostováním výhradně rostlinné hmoty a/nebo statkových hnojiv Korek Sláma Suroviny rostlinného původu (len, juta, bavlna, rostlinná vlákna) Vápenec Guano Separovaný digestát odpovídající typu 18.1.g)\| Pro obohacení substrátů a dodání živin je přípustné použít všechna hnojiva a pomocné látky, které je možno uvádět do oběhu v ČR4). pH2)\| 5,0 – 7,5 spalitelné látky ve vys. vzorku\| min. 45,0 % 19.2\| Substráty pro rostliny se středními nebo vyššími nároky na živiny\| elektrická vodivost1)\| 0,2 – 0,65 mS/cm pH2)\| 5,0 – 7,5 spalitelné látky ve vys. vzorku\| min. 45,0 % 19.3\| Substráty pro kyselomilné rostliny\| elektrická vodivost1)\| max. 0,5 mS/cm pH2)\| 3,0 – 5,5 spalitelné látky ve vysuš. vzorku\| min. 45,0 % 19.4\| Speciální substráty a zeminy\| elektrická\| max. 0,4 mS/cm a) Substráty pro orchideje\| vodivost1)\| pH2)\| 5,0 – 7,5 spalitelné látky ve vysuš. vzorku\| min. 50,0 % b) Substráty pro kaktusy, sukulenty a suchomilné rostliny\| elektrická vodivost1)\| max. 0,5 mS/cm pH2)\| 5,0–8,5 spalitelné látky ve vysuš. vzorku\| max. 30,0 % c) Substráty s vyšším podílem minerálních komponentů\| elektrická vodivost1)\| max. 0,6 mS/cm pH2)\| 5,0 – 7,5 spalitelné látky ve vysuš. vzorku\| 10,0 – 50,0 % d) Zeminy a substráty na bázi minerálních komponentů5)\| elektrická vodivost1)\| max. 0,5 mS/cm pH2)\| 5,5 – 9,0 pH3)\| 5,0 – 8,5 spalitelné látky ve vysuš. vzorku\| max. 13,0 % částice nad 31,5 mm\| max. 10,0 % e) Substráty s přídavkem hnojiv s dlouhodobým účinkem6)\| zahrnuje typy 19.1-19.4d; hodnoty pH a spalitelných látek odpovídají vždy příslušnému typu\| 1) podle ČSN EN 13038 2) podle ČSN EN 13037 (vodní výluh) 3) podle ČSN EN 10390 (výluh v roztoku CaCl2) 4) podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech 5) např. střešní substráty, substráty pro hydroponické pěstování, substráty pro sportovní trávníky 6) nutno deklarovat typ, dávku v kg/m3 substrátu a termín aplikace hnojiva Pro hnojiva typu 1.1.1 - 1.23 a 5.1 - 7.4 se použije tabulka č. 1: Tabulka č. 1 Formy dusíkupořadové číslo\| forma ---\|--- 1\| celkový dusík 2\| dusičnanový dusík 3\| amonný dusík 4\| močovinový dusík 5\| kyanamidový dusík 6\| isobulylidendimočovinový dusík 7\| močovinoformaldehydový dusí 8\| krotonylidendimočovinový dusík 9\| dikyandiamidový dusík Pro hnojiva typu 2.1.1-2.6, 5.1 - 6.4 a 8.1 - 8.3 se použijí tabulky č. 2 a 3: Tabulka č. 2 rozpustnosti fosforečnanů (jako P2O5)pořadové číslo\| forma ---\|--- 1\| rozpustný ve vodě jako P2O5 2\| rozpustný v neutrálním citranu amonném jako P2O5 3\| rozpustný ve vodě a neutrálním citranu amonném jako P2O5 4\| rozpustný pouze v minerální kyselině jako P2O5 5\| rozpustný v alkalickém citranu amonném (Petermann) jako P2O5 6\| rozpustný v 2 % kyselině citrónové jako P2O5 7\| rozpustný v minerální kyselině z tohoto množství nejméně 75 % je rozpustných v alkalickém citranu amonném (Joulie) jako P2O5 8\| rozpustný v minerální kyselině z tohoto množství nejméně 55 % je rozpustných ve 2 % kyselině mravenčí jako P2O5 9\| rozpustný v minerální kyselině z tohoto množství nejméně 55 % je rozpustných ve 2 % kyselině mravenčí a nejméně 20 % rozpustných ve vodě jako P2O5 10\| rozpustný v 2 % kyselině citrónové a v alkalickém citranu amonném (Petermann) jako P2O5 Tabulka č. 3 Jemnost mletí (vyjádřená podsítným podílem)název\| podsítný podíl v hmotnostních %\| velikost otvorů síta v mm ---\|---\|--- fosforečnan hlinitovápenatý\| 90\| 0,16 termofosfát\| 75\| 0,16 částečně rozložený fosfát\| 90\| 0,16 Thomasova moučka\| 75\| 0,16 přírodní měkký fosforit\| 90\| 0,063 Pro hnojiva typu 5.1 - 6.4 a 8.1 - 8.3 se použije tabulka č. 4: Tabulka č. 4 Údaje o obsahu a další požadavky na fosforečnou složku minerálních vícesložkových hnojiv.1\| 2\| 3\| 4\| 5 ---\|---\|---\|---\|--- vícesložková hnojiva s:\| k označení typu musí být připojen údaj:\| údaj o rozpustnosti podle tab. č. 2 (poř. číslo)\| min. hodnota obsahu rozpustnosti v % hmot.\| Hnojivo nesmí obsahovat a) méně než 2 % vodorozpustného fosforečnan jako P2O5\| \| 2\| \| Thomasovu moučku, termofosfát, fosforečnan hlinitovápenatý, částečně rozložený fosfát, b) 2 a více % vodorozpustného fosforečnan jako P2O5\| \| 1,3\| \| přírodní měkký fosforit přírodním měkkým fosforitem s vodorozpustným podílem\| „přírodní měkký fosforit s vodorozpustným podílem“\| 9\| rozpustnost 1:2\| jiné druhy fosfátů Thomasovou moučkou vedle termofosfátu, monokalciumfosfátu, či dikalciumfosfátu\| „s upotřebitelným fosfátem“\| 10\| \| jiné než ve sloupci 1 uvedené druhy fosfátů dikalciumfosfátem\| „s dikalciumfosfátem“\| 5\| \| jiné druhy fosfátů Pro hnojiva typu 1 až 8.3 se použije tabulka č. 5: Tabulka č. 5 Přídavek stopových živin k minerálním jednosložkovým a vícesložkovým hnojivům Stopové živiny smějí být deklarovány pouze v případě, že mají minimálně následující obsah:pro ornou půdu a pastviny\| pro zahradnictví nebo hnojení na list ---\|--- 0,01 % B\| 0,01 % B 0,002 % Co\| 0,002 % Co1) 0,01 % Cu\| 0,002 % Cu 0,5 % Fe\| 0,02 % Fe 0,1 % Mn\| 0,01 % Mn 0,001 % Mo\| 0,001 % Mo \| 0,002 % Zn Poznámka: 1) Ne pro zahradnictví.“. ČÁST TŘETÍ Změna vyhlášky o skladování a způsobu používání hnojiv Čl. III V § 7 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Maximální aplikační dávka popele ze samostatného spalování biomasy je 2 tuny hnojiva.ha-1 za 3 roky. V témže roce nesmí dojít k souběhu používání popele ze samostatného spalování biomasy s používáním upravených kalů nebo sedimentů. (8) Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nad 13 % je 20 tun sušiny.ha-1 v průběhu 3 let. Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nejvýše 13 % je 10 tun sušiny.ha-1 v průběhu 3 let.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Nález Ústavního soudu č. 130/2014 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 130/2014 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 13. května 2014 sp. zn. Pl. ÚS 44/13 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 234/2013 Sb. Vyhlášeno 11. 7. 2014, částka 55/2014 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu * II. - Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení * III. - Dikce napadených zákonných ustanovení * IV. - Přezkum procedury přijetí napadených zákonných ustanovení * V. - Meritorní přezkum návrhu 130 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 44/13 dne 13. května 2014 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka (soudce zpravodaj), Ludvíka Davida, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Milady Tomkové, Jiřího Zemánka a Michaely Židlické o návrhu skupiny 18 senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení části ustanovení § 6i odst. 1 a ustanovení § 6i odst. 2 a § 6j zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 234/2013 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády a veřejného ochránce práv jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Část ustanovení § 6i odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 234/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, která zní „..., a to a) složením částky ve výši 20 000 000 Kč na zvláštní účet celního úřadu s tím, že kauce v této výši musí být na tomto účtu po celou dobu registrace distributora pohonných hmot, nebo b) bankovní zárukou, kterou přijal celní úřad, k zajištění nedoplatků v celkové výši do 20 000 000 Kč, které jsou evidovány u orgánů Celní správy České republiky nebo u jiných správců daně k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot“, a ustanovení § 6i odst. 2 tohoto zákona se ruší uplynutím dne 30. června 2015. II. Ve zbytku se návrh odmítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 20. září 2013 doručen návrh skupiny 18 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „navrhovatel“) na zrušení části ustanovení § 6i odst. 1 zákona č. 234/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto návrhu se navrhovatel domáhal nálezu s výrokem tohoto znění: „V § 6i odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona č. 234/2013 Sb. se vypouští číslovka 20 000 000“. 2. Podáním datovaným dne 2. ledna 2013, leč doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 6. ledna 2014, navrhovatel změnil petit tak, že se nadále domáhal vydání nálezu s výrokem tohoto znění: „Zrušuje se část ustanovení § 6i odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 234/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, která zní,..., a to a) složením částky ve výši 20 000 000 Kč na zvláštní účet celního úřadu s tím, že kauce v této výši musí být na tomto účtu po celou dobu registrace distributora pohonných hmot, nebo b) bankovní zárukou, kterou přijal celní úřad, k zajištění nedoplatků v celkové výši do 20 000 000 Kč, které jsou evidovány u orgánů Celní správy České republiky nebo u jiných správců daně k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot a ustanovení § 6 odst. 2 (správně: § 6i odst. 2) a ustanovení § 6j tohoto zákona.“ 3. Navrhovatel v obsáhlém podání především citoval z důvodové zprávy k zákonu č. 234/2013 Sb., z vystoupení poslance Michala Babáka při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky dne 7. května 2013 a ministra financí Miroslava Kalouska dne 15. května 2013, z dopisu místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19. prosince 2012 č. j. ÚOHS-586/2012/KD-23987/2012/850/MBu, z korespondence mezi předsedy hospodářského výboru a zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, předsedy poslaneckých klubů parlamentních stran, prvním náměstkem ministra financí a náměstkem ministra průmyslu a obchodu, z čehož dovozoval, že „chvályhodná snaha minimalizovat daňové úniky v oblasti aplikace daně z přidané hodnoty trpí již tím, že předkladatelé a poté ani veškerý legislativní proces s projednáním a schválením návrhu novely zákona není podepřen konkrétními verifikovatelnými empirickými údaji ...“. Navrhovatel poukazoval dále především na rozpor napadené právní úpravy s čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), uváděje mimo jiné, že „celoplošné použití kauce ve výši 20 mil. Kč pro distributory pohonných hmot ani poté, co Poslanecká sněmovna text návrhu novely schválila, nebylo a nemohlo být vnímáno jako jednoznačně příznivý zásah ohledně podnikání distributorů pohonných hmot“. Navrhovatel konečně dovozoval, že napadená právní úprava neobstojí v testu proporcionality a že stanovení jednotné výše kauce 20 000 000 Kč je projevem libovůle, která může mít pro část podnikatelů v oblasti pohonných hmot a čerpacích stanic likvidační účinek (tzv. rdousící efekt). II. Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení 4. V souladu s § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) vyzval Ústavní soud účastníky řízení - Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) a Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“), jakož i vedlejší účastníky řízení - vládu a veřejného ochránce práv, aby se k návrhu vyjádřili. 5. Poslanecká sněmovna prostřednictvím svého předsedy Jana Hamáčka popsala průběh legislativního procesu, který vyústil v přijetí zákona č. 234/2013 Sb., s tím, že „předmětné ustanovení bylo přijato po řádně provedeném zákonodárném procesu a že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že toto ustanovení je v souladu s Ústavou a naším právním řádem“. Závěrem uvedla, že je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost předmětného ustanovení a vydal příslušné rozhodnutí. 6. Senát prostřednictvím svého předsedy Milana Štěcha popsal průběh projednávání návrhu zákona v Senátu a uvedl, že v rámci rozpravy byly zevrubně diskutovány okolnosti svědčící ve prospěch schválení návrhu zákona, ale zazněly i názory projednávanou novelu zákona kritizující. Podle stenozáznamu pak ve vyjádření citoval z expozé jednotlivých diskutujících senátorů. Senát uzavřel, že „je plně na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil a s konečnou platností rozhodl, zda návrh na zrušení části předmětného ustanovení zákona v kontextu ústavního pořádku České republiky obstojí“. 7. Vláda prostřednictvím svého předsedy Jiřího Rusnoka sdělila, že se rozhodla vstoupit do řízení jako vedlejší účastník. Ve svém vyjádření pak uvedla, že institut kauce je jedním z opatření, prostřednictvím kterého by měla novela zákona o pohonných hmotách vést k omezení černého trhu s pohonnými hmotami v České republice. Důvodem zavedení kauce byla snaha zajistit celnímu úřadu a jiným správcům daně možnost pomocí kauce uhradit případné nedoplatky na sankcích a jiných peněžitých plněních souvisejících s činností distributora pohonných hmot. Efektem novely mělo být výrazné omezení daňových úniků v daném segmentu trhu. Vláda dále popsala „velké kriminální ataky“, kterým byl vystaven trh s pohonnými hmotami již od 90. let 20. století, jakož i „nestandardní události na trhu s pohonnými hmotami“, které se měly odehrát v období mezi platností a účinností novely, tedy od 2. srpna 2013 do 30. září 2013. Vláda reagovala na tvrzení navrhovatele o vágnosti údajů uvedených Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu, tvrdíc, že právě na těchto ministerstvech jsou tyto údaje jedině k dispozici, a vytkla zároveň navrhovateli, že návrh neobsahuje žádné údaje, které by prokazovaly rdousící efekt. Vláda poukázala na nesrozumitelnost petitu v podobě před jeho změnou. Uvedla, že „aplikace institutu rdousícího efektu ve smyslu dosavadní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu je pojmově vyloučena“. Vláda předložila své stanovisko k jednotlivým krokům testu proporcionality. Podle vlády se jedná o cíle legitimní a nezbytné ve svobodné demokratické společnosti. Výše kauce je zvolena i s ohledem na rizikovost oboru podnikání v oblasti pohonných hmot, navíc není možné hovořit o diskriminační povaze kauce proto, že tzv. malí distributoři nejsou schopni kauci ve stanovené výši uhradit. Jedná se o opatření, které je stanoveno pro všechny potenciální subjekty bez rozdílu. Pokud jde o alternativní způsoby dosažení cíle, polemizovala vláda s navrhovatelem ohledně možnosti zavedení režimu přenesené daňové povinnosti, tzv. reverse charge. Poukázala přitom zejména na negativní stanovisko Evropské komise, která nevyhověla v roce 2010 žádosti Ministerstva financí o udělení individuální výjimky na možnost uplatňování reverse charge. Podle vlády se Evropská komise vyjádřila, že „institut kauce může být zaveden, pokud není diskriminační a jeho cílem je řádné vybírání daní a boj proti daňovým podvodům jako naléhavý veřejný zájem, který ospravedlňuje omezení volného pohybu zboží a služeb“. Vláda uvedla, že v průběhu legislativního procesu byly diskutovány i možnosti individuálního stanovování kauce rozhodnutím celního úřadu, zákonodárce se však rozhodl pro stanovení kauce ve stejné výši pro všechny, což „se jeví jako jediné možné řešení ... přičemž není namístě tvrzení o diskriminační povaze tohoto opatření“. Vláda nesouhlasila s tvrzením navrhovatele, že „výše kauce byla stanovena spekulativně a nepřiměřeně ve vztahu k realitě fungování trhu s pohonnými hmotami“, neboť z údajů poskytnutých Generálním finančním ředitelstvím byla při stanovení výše kauce zohledněna průměrná výše realizovaného daňového úniku. Podle názoru vlády tak ustanovení upravující kauci, včetně její výše, obstojí při aplikaci testu proporcionality. Vláda dále uvedla, že z dostupných dat nelze vyvodit, že by zavedení kauce způsobilo likvidaci malých a středních podnikatelů. Je tak tedy zřejmé, že není pravdivé tvrzení, že pro malé a drobné distributory bylo zavedení kauce a priori likvidační. Závěrem vláda zopakovala, že „současná zákonná úprava, včetně kauce, trh s pohonnými hmotami nepokřivuje, ale naopak ho napravuje, neboť vyloučila z trhu zejména ty distributory, kteří páchali daňové podvody“. S ohledem na uvedené vláda navrhla, aby návrh byl odmítnut, eventuálně zamítnut. 8. Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský sdělil, že vstupuje do řízení, a ve svém vyjádření s připomenutím judikatury Ústavního souduÚstavního soudu uvedl zejména, že napadená právní úprava nemůže obstát v rámci třetího kroku testu proporcionality. Zdůraznil, že zvolený přístup státu neodpovídá požadavku šetrnosti zásahu do základních práv. Stanovenou kauci považoval veřejný ochránce práv rovněž za rozpornou s čl. 11 Listiny. Podle jeho názoru „v předkládané věci není možné upřednostnit zájem státu na eliminaci nežádoucích (a protiprávně fungujících) subjektů prostřednictvím kauce s potencí působit na některé subjekty značně citelně a nepřiměřeně nad ochranou jejich základních práv, uvedených zejména v čl. 11 a 26 Listiny“. Závěrem navrhl, aby Ústavní soud rozhodl tak, že se v § 6i odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 234/2013 Sb. vypouští číslovka „20 000 000“. 9. Bez vyžádání obdržel Ústavní soudÚstavní soud pro něj irelevantní podání společností PENTACO, spol. s r. o., LA - TRANSGAS LNÁŘE, s. r. o., a ARTWELD, s. r. o., domáhajících se přiznání postavení vedlejšího účastníka v řízení z důvodu právního zájmu na výsledku řízení. III. Dikce napadených zákonných ustanovení 10. Napadená ustanovení zní takto: „§ 6i Kauce (1) Distributor pohonných hmot je povinen poskytnout kauci, a to a) složením částky ve výši 20 000 000 Kč na zvláštní účet celního úřadu s tím, že kauce v této výši musí být na tomto účtu po celou dobu registrace distributora pohonných hmot, nebo b) bankovní zárukou, kterou přijal celní úřad, k zajištění nedoplatků v celkové výši do 20 000 000 Kč, které jsou evidovány u orgánů Celní správy České republiky nebo u jiných správců daně k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot. (2) Bankovní záruka musí být poskytnuta na dobu určitou, která nesmí být kratší než 2 roky. § 6j Použití kauce (1) Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku registrace distributora pohonných hmot, stává se složená částka přeplatkem distributora pohonných hmot. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej celní úřad distributorovi pohonných hmot do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot. (2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je orgánem Celní správy České republiky nebo jiným správcem daně vedeno řízení, a) jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění a b) které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot. (3) Dojde-li ke zrušení nebo k zániku registrace distributora pohonných hmot, vyzve celní úřad výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace u a) celního úřadu, b) jiného správce daně, který o jeho uhrazení celní úřad požádal. (4) Celní úřad vyzve výstavce bankovní záruky nejdříve po 90 dnech, nejpozději však do 5 měsíců ode dne zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot. (5) Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne doručení výzvy.“ IV. Přezkum procedury přijetí napadených zákonných ustanovení 11. Ústavní soudÚstavní soud, jak mu ukládá ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., následně zkoumal, zda byla napadená ustanovení přijata v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem; vyšel přitom ze stenozáznamů, jakož i z uvedených vyjádření obou komor Parlamentu České republiky. 12. Návrh zákona č. 234/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, předložila Poslanecké sněmovně 19. prosince 2012 skupina poslanců. Návrh byl rozeslán poslancům jako tisk 883/0. Návrh byl zaslán k vyjádření stanoviska vládě, která toto stanovisko zaslala 17. ledna 2013. Stanovisko vlády bylo rozesláno poslancům 18. ledna 2013 jako tisk 883/1. Prvé čtení proběhlo 8. února 2013. Návrh byl přikázán hospodářskému výboru, který k návrhu zákona přijal pozměňovací návrhy, které se týkaly i napadených ustanovení. V podrobné rozpravě v rámci druhého čtení předložili své pozměňovací návrhy, týkající se mimo jiné i napadených ustanovení, poslanci David Kádner, Josef Nekl a Michal Babák. Pro návrh se pak z přítomných 159 poslanců vyslovilo 126 poslanců, 3 poslanci byli proti. 13. Senátu byl návrh zákona postoupen 7. června 2013. Organizační výbor Senátu jej jako senátní tisk č. 120 přikázal k projednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor návrh zákona projednal 25. června 2013 a v přijatém usnesení č. 117 doporučil plénu Senátu návrh zákona schválit (senátní tisk č. 120/1). Na své schůzi konané 26. června 2013 po proběhlé rozpravě Senát návrh zákona schválil, když v hlasování č. 61 z přítomných 60 senátorů při kvoru 31 bylo pro návrh 44 senátorů a 1 senátor byl proti. 14. Prezident republiky zákon podepsal dne 18. července 2013. Dne 2. srpna 2013 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 234/2013 Sb. 15. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákon č. 234/2013 Sb., který novelizoval zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, jehož jsou nyní napadená ustanovení součástí, byl přijat a vydán v mezích ústavně stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V. Meritorní přezkum návrhu 16. Ústavní soudÚstavní soud zvážil argumentaci navrhovatele a dospěl k závěru, že návrh je zčásti důvodný. 17. Návrh nesměřuje proti zrušení institutu kauce, ale brojí proti jednotné výši kauce pro všechny distributory pohonných hmot, a to pro rozpor s ustanovením čl. 26 Listiny, a dále proti právní úpravě použití kauce v případě, že dojde k pravomocnému zrušení nebo k zániku registrace distributora pohonných hmot. 18. Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ze dne 12. března 2008 sp. zn. Pl. ÚS 83/06 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.) konstatoval, že „jedním z esenciálních znaků demokratického právního státu je princip přiměřenosti, který zejména předpokládá, že opatření omezující základní práva či svobody nesmějí svými negativními důsledky přesáhnout klady, které představuje veřejný zájem na těchto opatřeních. K omezení základních práv či svobod sice může zcela výjimečně dojít i v případě jejich kolize s některým z veřejných statků (veřejný zájem); podstatná je však v této souvislosti maxima, podle které základní právo či svobodu lze omezit pouze v případě mimořádně silného a řádně odůvodněného veřejného zájmu, při pečlivém šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva.“ 19. Ústavní soudÚstavní soud pak i v této souzené věci přistoupil při posuzování ústavní konformity napadených ustanovení k testu proporcionality. Ten opakovaně definoval ve své judikatuře jako test tří kroků spočívajících v posouzení legitimity a nezbytnosti sledovaného cíle v demokratické společnosti, v posouzení racionality spojení mezi cílem a prostředky vybranými k jeho prosazení a konečně v posouzení toho, zda neexistují alternativní způsoby dosažení cíle, jejichž využití by učinilo zásah do základního práva méně intenzivní, popř. jej zcela vyloučilo. 20. Ústavní soudÚstavní soud předně dospěl k závěru, že napadená právní úprava obstojí v prvém kroku testu proporcionality. Napadená ustanovení vycházejí z legitimní snahy zákonodárce „omezit vznik a zneužívání účelově založených společností, které hrají zásadní roli ve všech známých deliktech na trhu s pohonnými hmotami“ (viz důvodovou zprávu ke sněmovnímu tisku č. 883/0). Ani navrhovatel sám nenapadá samotný institut kauce, která je i podle Ústavního souduÚstavního soudu racionálním prostředkem k prosazení tohoto cíle. 21. Pokud jde o racionalitu napadené právní úpravy, nešlo by této jistě upřít, že k vytčenému cíli ve vztahu k samotným daňovým malversantům by směřovala. Na straně druhé je však nutno vzít především v potaz okolnost, že na trhu pohonných hmot se zároveň a především pohybují i poctiví distributoři pohonných hmot, do jejichž práv by mohla napadená právní úprava necitlivě zasáhnout. Jinak slovy českého pořekadla řečeno, mohlo by dojít k tomu, že „se špinavou vodou by bylo z vaničky vylito i dítě“. 22. V nyní posuzované věci je pak, jak z podání navrhovatele, tak z vyjádření účastníků a vedlejších účastníků, prima vista klíčovou otázkou výsledek třetího kroku testu racionality, tj. právě zda neexistují alternativní způsoby dosažení cíle, jejichž využití by učinilo zásah do základního práva méně intenzivní, popř. jej zcela vyloučilo. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadená část ustanovení § 6i odst. 1 a ustanovení § 6i odst. 2 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 234/2013 Sb., (dále též jen „část ustanovení § 6i zákona“) v tomto kroku testu proporcionality neobstojí. 23. Ústavní soudÚstavní soud již ve svém nálezu ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.) uvedl, že „v případě pokut stanovených právnickým a fyzickým osobám podnikajícím podle zvláštních předpisů je třeba vycházet z toho, že je vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla ,zničena' majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Jinými slovy řečeno, nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Je třeba upozornit, že pokuta v likvidační výši představuje v zásadě ,nejtvrdší' případ zásahu do majetkových poměrů, jenž ostatně může současně vést i k porušení čl. 26 odst. 1 Listiny; přitom není vyloučeno vztáhnout závěr o značné intenzitě zásahu do vlastnického práva i na takové případy, v nichž pokuta natolik přesáhne možné výnosy, že se podnikatelská činnost v podstatě stává ,bezúčelnou' (tj. směřující pouze k úhradě uložené pokuty po značné časové období).“ Ústavní soudÚstavní soud v nyní posuzované věci dospěl k závěru, že obdobně jako v případě, kdy byla zákonodárcem protiústavně stanovena minimální hranice pokuty, je možné vyslovené závěry vztáhnout na případ, kdy výše kauce pro distributory pohonných hmot není stanovena diferencovaně. 24. Ústavní soudÚstavní soud pak neshledal ani v čase svého rozhodování napadenou právní úpravou způsob stanovení jednotné kauce za jediný možný, ba především ve vztahu ke všem distributorům pohonných hmot nejšetrnější. Kromě tohoto způsobu by totiž jinak přicházela v úvahu zejména varianta zákonné úpravy podmínek stanovení výše kauce, která by byla zákonodárcem rozumně odstupňována. Není přitom vyloučena ani varianta, že by kauce byla stanovena pouze pro ty distributory, kteří na trh pohonných hmot vstupují, a to na časově omezenou dobu. I proto, že napadená právní úprava může mít tzv. rdousící efekt na menší distributory pohonných hmot, spočívající již například v samotné obtížnosti opatřit si požadovanou částku kauce, shledal ji Ústavní soudÚstavní soud vedle uvedených alternativ zjevně za nejméně šetrnou ve vztahu k právu garantovanému čl. 26 Listiny. 25. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že již sama okolnost, že napadená část ustanovení § 6i zákona neobstála v třetím kroku testu proporcionality, zakládá její protiústavnost. Ústavní soudÚstavní soud proto rozhodl dle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., tak, že se tato část ustanovení § 6i odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 234/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, která zní „..., a to a) složením částky ve výši 20 000 000 Kč na zvláštní účet celního úřadu s tím, že kauce v této výši musí být na tomto účtu po celou dobu registrace distributora pohonných hmot, nebo b) bankovní zárukou, kterou přijal celní úřad, k zajištění nedoplatků v celkové výši do 20 000 000 Kč, které jsou evidovány u orgánů Celní správy České republiky nebo u jiných správců daně k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot“, a ustanovení § 6i odst. 2 tohoto zákona, které jsou v rozporu s čl. 26 Listiny, ruší uplynutím dne 30. června 2015, čímž dal zákonodárci dostatečný časový prostor, aby ústavně konformním způsobem diferencovaně upravil výši kauce či podmínky jejího stanovení. 26. Ústavní soudÚstavní soud naopak neshledal protiústavnost ustanovení § 6j zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 234/2013 Sb. ze dne 26. června 2013. Ani navrhovatel nepřinesl ve vztahu k tomuto napadenému ustanovení žádnou relevantní ústavněprávní argumentaci. Ústavní soudÚstavní soud pak v této části návrh za analogické aplikace ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněný odmítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ivana Janů, Jan Musil a Radovan Suchánek.
Zákon č. 127/2014 Sb.	Zákon č. 127/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 11. 7. 2014, datum účinnosti 1. 2. 2015, částka 54/2014 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 2. 2015 127 ZÁKON ze dne 11. června 2014, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o civilním letectví Čl. I Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. Poznámky pod čarou č. 1 a 1a znějí: 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví. Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství. Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství. Směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která používají letiště Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích. 1a) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES. Nařízení Komise (EU) č. 805/2011 ze dne 10. srpna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k udělování průkazů způsobilosti a některých osvědčení řídících letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008.“. 2. V § 2 se doplňují odstavce 9 až 15, které znějí: „(9) Událostí se rozumí přerušení, závada, porucha nebo jiná mimořádná okolnost, která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost letu, a která současně nemá za následek leteckou nehodu nebo vážný incident. (10) Obchodní leteckou dopravou se rozumí doprava osob, zvířat, zavazadel, pošty nebo jiného nákladu letadlem za úplatu. (11) Leteckým dopravcem se rozumí osoba oprávněná provozovat obchodní leteckou dopravu na základě licence nebo jiného obdobného oprávnění. (12) Tuzemským leteckým dopravcem se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy vydané příslušným správním orgánem České republiky. (13) Leteckým dopravcem jiného členského státu se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy vydané příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace. (14) Leteckým dopravcem ze třetí země se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy nebo obdobného dokladu vydaného příslušným orgánem státu, který není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederací. (15) Sérií nepravidelných letů se rozumí uskutečnění více než 3 letů v průběhu 2 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.“. 3. V § 3 odst. 5 až 7 a odst. 8 písm. a) a b), § 11, § 17 odst. 1, § 18 odst. 3, § 22 odst. 3, § 32 odst. 1 až 3 a 5, § 42b odst. 5, § 44 odst. 4 písm. a), § 58 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 58 odst. 1 písm. c), § 65 písm. a), § 88 odst. 1 písm. c) bodě 4, § 88 odst. 1 písm. r), § 89 odst. 1 písm. b) a r), § 89 odst. 2 písm. o), § 91 odst. 3, § 98 odst. 3 a v § 102 odst. 2 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. Poznámka pod čarou č. 1c) zní: „1c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 v platném znění.“. 4. V § 4 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) údaje o jeho vlastníku, a to 1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, b) údaje o jeho provozovateli, a to 1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,“. 5. V § 7 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Účastníkem řízení o schválení typu výrobku je pouze žadatel.“. 6. V § 7 odst. 2 písm. a) se slova „dohodě se žadatelem“ nahrazují slovy „vyjádření žadatele“. 7. V § 7 odstavec 5 zní: „(5) Úřad vydá rozhodnutí o schválení typu výrobku nejpozději do 3 let od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech do 5 let.“. 8. V § 18 odst. 3 se slovo „bezúhonné,“ zrušuje. 9. V § 19 odst. 2 se slovo „bezúhonnost,“ zrušuje. 10. § 19a se zrušuje. 11. V § 20 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Součástí odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu způsobilosti řídícího letového provozu je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu16) znalost českého jazyka.“. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Nařízení Komise (EU) č. 805/2011.“. 12. § 21 se včetně nadpisu zrušuje. 13. V § 22a odst. 2 se slovo „Letečtí“ nahrazuje slovy „Tuzemští letečtí“. 14. V § 22a odst. 3 se za slovo „žádost“ vkládá slovo „tuzemského“ a za slova „systém kontroly“ se vkládá slovo „tuzemského“. 15. V § 22a odst. 4 větě první se za slovo „žádosti“ vkládá slovo „tuzemského“ a slova „osvědčení leteckého dopravce“ se nahrazují slovy „osvědčení leteckého provozovatele“. 16. V § 22a odst. 5 se za slovo „žádosti“ vkládá slovo „tuzemského“. 17. V § 22b úvodní části ustanovení se slovo „Letecký“ nahrazuje slovy „Tuzemský letecký“. 18. V § 22c odst. 1 písm. c) se za slovo „předkládat“ vkládá slovo „tuzemskému“. 19. V § 22c odst. 3 se za slovo „letu“ vkládá slovo „tuzemskému“. 20. V části třetí nadpis hlavy III zní: „VOJENSKÝ LETECKÝ PERSONÁL“. 21. § 22d až 22m se včetně nadpisů zrušují. 22. V § 23 se slova „19a,“ a věta druhá zrušují. 23. V § 25 odst. 4 se slova „Evropského společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 24. Nadpis nad § 34a zní: „Provozní způsobilost letiště“. 25. § 34a zní: „§ 34a (1) Veřejné mezinárodní letiště lze provozovat pouze, je-li schválena jeho provozní způsobilost. (2) Provozní způsobilost veřejného mezinárodního letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Přílohou žádosti je stejnopis provozovatelem letiště vypracované letištní příručky, která obsahuje technické a provozní údaje o provozovateli letiště a o jím provozovaném letišti. (3) Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny údajů v ní uvedených. Provozovatel letiště oznámí Úřadu změny údajů uvedených v letištní příručce nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo; k oznámení přiloží stejnopis záznamu změn v letištní příručce. (4) Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis.“. 26. V § 34b odst. 1 se slovo „osvědčování“ nahrazuje slovy „schvalování provozní způsobilosti“ a slovo „osvědčovaném“ se zrušuje. 27. V § 34b odstavec 2 zní: „(2) Úřad vydá rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od zahájení řízení.“. 28. V § 34b se odstavce 3 a 4 zrušují. 29. § 34c zní: „§ 34c (1) Zjistí-li Úřad, že veřejné mezinárodní letiště nesplňuje během provozu podmínky pro schválení provozní způsobilosti, uloží provozovateli tohoto letiště, aby odstranil zjištěné nedostatky, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než 6 měsíců. (2) Neodstraní-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě vytčené nedostatky, Úřad schválení provozní způsobilosti letiště zruší. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení schválení provozní způsobilosti letiště nemá odkladný účinek.“. 30. Za § 34c se vkládá nový § 34d, který zní: „§ 34d Provozní způsobilost lze schválit i u veřejného vnitrostátního letiště. Ustanovení § 34a odst. 2 až 4, § 34b a 34c se použijí obdobně.“. 31. V § 44 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Je-li létání ve vzdušném prostoru České republiky bezprostředně a vážně ohroženo nebo vyžaduje-li to zvláště významný veřejný zájem, a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy podle správního řádu omezí nebo zakáže užívání vzdušného prostoru České republiky nebo jeho části k létání na dobu nezbytně nutnou.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 32. V § 44 odst. 6 se slova „odstavce 4 písm. b)“ nahrazují slovy „odstavce 5 písm. b)“. 33. V § 44 odst. 7 se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 6“. 34. V § 44a odst. 1 až 3 se slova „§ 44 odst. 2, 3 a 5“ nahrazují slovy „§ 44 odst. 2, 3 a 6“. 35. Za § 44a se vkládá nový § 44b, který zní: „§ 44b (1) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. (2) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 s odůvodněním Úřad zašle Ministerstvu obrany, osobě pověřené výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb k vyjádření a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Úřad je povinen se vyjádřením zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s ním v jeho odůvodnění. Nevyjádří-li se dotčené orgány podle věty první ve stanovené lhůtě, platí, že s návrhem opatření obecné povahy souhlasí. (3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.“. Dosavadní § 44b se označuje jako § 44c. 36. V § 45 odst. 2 se na konci textu písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) služba tvorby letových postupů.“. 37. Nadpis dílu 3 zní: „Letecká telekomunikační služba, letecká meteorologická služba, letecká informační služba, služba při předletové přípravě a monitorování letu, letecká služba pátrání a záchrany a služba tvorby letových postupů“. 38. V § 49 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu, leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a monitorování letu a službu tvorby letových postupů může poskytovat právnická nebo fyzická osoba po předchozím souhlasu Úřadu.“. 39. § 49a včetně poznámek pod čarou č. 17 a 18 zní: „§ 49a (1) Letové navigační služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) může poskytovat právnická osoba, která je držitelem osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Letové provozní služby a meteorologické služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) může poskytovat právnická osoba podle věty první, která byla k poskytování těchto služeb určena Úřadem. Na poskytování letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) se ustanovení § 46 až 49 nepoužijí. (2) Úřad určení k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) zruší, jestliže určená osoba a) pozbyla osvědčení vydané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nebo c) o zrušení určení požádala. (3) Osoba poskytující letové navigační služby zpřístupní provozní údaje, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie5c), Ministerstvu dopravy a Úřadu. (4) Letové provozní služby nebo meteorologické služby je oprávněna poskytovat rovněž právnická osoba, která a) byla určena orgánem jiného členského státu k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) a b) je smluvní stranou smlouvy uzavřené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) (dále jen „smlouva o využití služeb“) s osobou určenou Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb. (5) Smlouva o využití služeb musí být schválena Úřadem, jinak je neúčinná. Žádost o schválení smlouvy o využití služeb podává ta ze smluvních stran, která je určena Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb. Účastníky řízení o schválení smlouvy o využití služeb jsou pouze smluvní strany. (6) Úřad může smlouvu o využití služeb schválit, má-li písemnou formu, obsahuje-li označení smluvních stran, předmět a účel smlouvy a nedojde-li jejím plněním k ohrožení bezpečnosti letového provozu. (7) Smlouva o využití služeb uzavřená mezi poskytovateli letových provozních služeb nebo meteorologických služeb může být měněna pouze dohodou smluvních stran, na kterou se ustanovení odstavců 5 a 6 použijí obdobně. (8) Oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zanikne dnem, kdy osoba poskytující tyto služby přestala splňovat podmínku podle odstavce 4 písm. a). Úřad oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zruší, jestliže osoba poskytující tyto služby a) přestala splňovat podmínky podle odstavce 4 písm. b), nebo b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17). (9) Úřad předkládá Evropské komisi v oblasti poskytování letových navigačních služeb výroční zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5e). Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat informace od osob poskytujících letové navigační služby. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004, v platném znění. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném znění.“. 40. Za § 49a se vkládá nový § 49aa, který včetně nadpisu zní: „§ 49aa Odepření poskytování letových navigačních služeb (1) Osoba poskytující letové navigační služby může odepřít jejich poskytování příjemci, který je vůči ní prokazatelně v prodlení s úhradou ceny za dříve poskytnuté letové navigační služby, činí-li a) souhrnná výše jeho neuhrazených splatných pohledávek nejméně 100 000 Kč a b) doba prodlení nejméně 3 měsíce. (2) Poskytování letových navigačních služeb nelze odepřít, byla-li by tím ohrožena bezpečnost nebo plynulost letového provozu, zejména jde-li o letadlo provozované příjemcem těchto služeb v letu. (3) Nedohodne-li se s příjemcem jinak, zahájí osoba poskytující letové navigační služby jejich poskytování bezodkladně poté, co příjemce uhradil veškeré splatné pohledávky související s dříve poskytnutými letovými navigačními službami. (4) Osoba poskytující letové navigační služby bezodkladně oznámí odepření jejich poskytování a) Úřadu, b) provozovateli letiště, na kterém poskytování těchto služeb odepřela, c) Organizaci pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL.“. 41. § 49h zní: „§ 49h (1) V opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci odbavovacích služeb podle § 49f a 49g, Úřad uvede a) druh odbavovacích služeb, na které se opatření vztahuje, b) prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje, c) postup směřující k překonání zavedených omezení, d) den, kterým se opatření zavádí, a e) dobu, na kterou se opatření zavádí. (2) Po zahájení řízení Úřad oznámí Evropské komisi navrhované opatření, včetně důvodů pro jeho zavedení a dne, kterým má být opatření zavedeno; musí tak učinit alespoň 4 měsíce přede dnem, kterým má být opatření zavedeno. Dnem oznámení se řízení přerušuje na dobu 3 měsíců. (3) Vysloví-li Evropská komise s navrhovaným opatřením nesouhlas, Úřad řízení zastaví. Požaduje-li Evropská komise změny navrhovaného opatření, Úřad je jimi při vydání opatření vázán.“. 42. Nadpis § 49i zní: „Výbor leteckých dopravců“. 43. V § 49j odst. 2 se slova „Ministerstvo dopravy a spojů“ nahrazují slovem „Úřad“. 44. V § 49j odst. 3 se za slovo „výborem“ vkládá slovo „leteckých“. 45. V části páté hlava IV včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 19 zní: „HLAVA IV ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ A HLÁŠENÍ UDÁLOSTÍ § 55 Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (1) Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen „Ústav“) je správní úřad se sídlem v Praze, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy. (2) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy. Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Kromě ředitele Ústavu jsou zaměstnanci Ústavu i inspektoři. (3) Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu výkonu své funkce vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu výrobku, letové způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování obchodní letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v rozporu s činností Ústavu. § 55a Činnost Ústavu (1) Ústav a) zjišťuje příčiny leteckých nehod a incidentů, b) shromažďuje, zpracovává, vyhodnocuje a uchovává údaje o hlášených událostech. (2) Inspektoři Ústavu jsou povinni a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, a b) prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Ústavu. (3) V mimořádných nebo skutkově složitých případech mohou inspektoři Ústavu využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru (dále jen „konzultant“). O přibrání konzultanta provede inspektor Ústavu záznam do spisu. Se souhlasem inspektora Ústavu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o letecké nehodě nebo incidentu a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Ústavu. Do výkonu oprávnění inspektorů Ústavu nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Ústav. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících. (4) Při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků Ústav spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě letecké nehody spolupracují inspektoři Ústavu s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných pro odborné zjištění příčiny letecké nehody. (5) Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají civilního a vojenského letectví, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem obrany. Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají provozu civilních a policejních letadel, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem vnitra. (6) Vzor průkazu inspektora Ústavu stanoví prováděcí právní předpis. § 55b Zjišťování příčin jiných než vážných incidentů (1) Každý jiný než vážný incident, k němuž došlo na území České republiky, je provozovatel nebo pilot letadla, nebo poskytovatel leteckých služeb povinen bez zbytečného odkladu oznámit Ústavu. (2) Při zjišťování příčin jiných než vážných incidentů jsou inspektoři Ústavu oprávněni zajišťovat části letadla pro účely jejich dalšího zkoumání a vyžadovat a) volný přístup na místo jiného než vážného incidentu, k letadlu, jeho částem a obsahu, b) okamžité vypracování seznamu důkazů, c) volný přístup k letovým zapisovačům a veškerým ostatním záznamům a tyto využívat, d) volný přístup k výsledkům výslechů leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení, e) volný přístup k výsledkům testů sloužících ke zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky u leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení, f) vysvětlení od osob, g) volný přístup k veškerým dalším informacím týkajícím se jiného než vážného incidentu. (3) O každém jiném než vážném incidentu, jehož příčiny byly Ústavem zjišťovány, zpracuje inspektor Ústavu bez zbytečného odkladu zprávu, která, je-li to vhodné, obsahuje bezpečnostní doporučení. Ústav zprávu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup do 12 měsíců ode dne, kdy k jinému než vážnému incidentu došlo; současně ji předá Ministerstvu dopravy, Úřadu, provozovatelům letadel nebo poskytovatelům leteckých služeb zúčastněným na jiném než vážném incidentu a dalším osobám, které by mohly s ohledem na provozní bezpečnost civilního letectví mít prospěch z jejích závěrů. § 55c Pověření (1) Ústav může zjišťováním příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů pověřit na žádost právnickou osobu, která je způsobilá zajistit řádný výkon těchto činností prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a s pomocí odpovídajícího technického vybavení. Při výkonu činností, jimiž byla pověřena, je právnická osoba podřízena Ústavu. (2) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 postupuje při zjišťování příčin leteckých nehod a vážných incidentů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectví19). Na výkon činností právnickou osobou pověřenou podle odstavce 1 se ustanovení § 55a odst. 2 písm. a), § 55a odst. 3 a 4 a § 55b odst. 2 a 3 použijí obdobně. Fyzická osoba, jejímž prostřednictvím zajišťuje právnická osoba pověřená podle odstavce 1 zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, je povinna prokázat se při provádění této činnosti průkazem vydaným pověřenou právnickou osobou. (3) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 je povinna Ústavu bezodkladně oznamovat a) veškeré výsledky činností, jimiž byla pověřena, a b) veškeré změny týkající se skutečností rozhodných pro udělení pověření. (4) Ústav udělené pověření odejme, pokud jeho držitel a) přestal splňovat podmínky pro udělení pověření, b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo c) o odejmutí pověření požádal. (5) Vzor průkazu fyzické osoby podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. § 55d Hlášení událostí (1) Události jsou Ústavu povinny hlásit tyto osoby: a) provozovatel nebo pilot letadla s turbínovým motorem nebo letadla určeného k provozování obchodní letecké dopravy, b) osoba provádějící vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, c) zaměstnanec v Úřadu podepisující osvědčení letové způsobilosti nebo doklad o provedené kontrole letové způsobilosti letadla s turbínovým motorem nebo letadla určeného k provozování obchodní letecké dopravy nebo o schválení způsobilosti letadlové části a zařízení k použití v civilním letectví, d) osoba pověřená poskytováním služby řízení letového provozu nebo letové informační služby, e) provozovatel letiště, f) osoba provádějící instalaci, modifikace, údržbu, opravy, zkoušky a kontroly technického zařízení potřebného k poskytování letových navigačních služeb, g) osoba zúčastněná na poskytování odbavovacích služeb. (2) Ústav vede údaje poskytnuté v rámci hlášení událostí v elektronické podobě. Tyto údaje Ústav zpřístupní příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. V případě potřeby Ústav oznámí vedené údaje příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, na jehož území k události došlo, v jehož leteckém rejstříku je letadlo, kterého se událost týká, zapsáno, na jehož území bylo toto letadlo vyrobeno, nebo kterým byla provozovateli tohoto letadla vydána licence k provozování obchodní letecké dopravy. (3) Ústav uchovává údaje poskytnuté v rámci hlášení událostí po likvidaci veškerých osobních údajů, které se vztahují k osobě podávající hlášení, a po likvidaci technických údajů, které poukazují nebo mohou poukazovat na totožnost osoby podávající hlášení, nebo třetích stran. (4) Ústav každoročně zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup souhrnnou bezpečnostní zprávu obsahující údaje o událostech hlášených Ústavu za uplynulý rok. (5) Kategorie událostí podléhajících hlášení a údaje, které jsou v hlášení obsaženy, stanoví prováděcí právní předpis. 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010.“. 46. V § 56 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 47. V § 62 písm. a) se za slovo „označení“ vkládá slovo „tuzemského“ a slovo „osob“ se nahrazuje slovy „právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci“. 48. Nadpis § 67 zní: „Osvědčení leteckého provozovatele“. 49. V § 67 odst. 1 se slova „Osvědčení leteckého dopravce“ nahrazují slovy „Osvědčení leteckého provozovatele“ a za slovo „žádosti“ se vkládá slovo „tuzemského“. 50. V § 67 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Osvědčením leteckého dopravce“ nahrazují slovy „Osvědčením leteckého provozovatele“ a za slovo „že“ se vkládá slovo „tuzemský“. 51. V § 67 odst. 3 se slova „Osvědčení leteckého dopravce“ nahrazují slovy „Osvědčení leteckého provozovatele“ a za slovo „přestane-li“ se vkládá slovo „tuzemský“. 52. Nadpis § 68 zní: „Povinnosti tuzemského leteckého dopravce“. 53. V § 68 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „Letecký“ nahrazuje slovy „Tuzemský letecký“. 54. V § 68 odst. 1 písm. a) se slova „a podmínek provozního oprávnění cizího státu, jedná-li se o mezinárodní obchodní leteckou dopravu“ zrušují. 55. V § 68 odstavec 2 zní: „(2) Tuzemský letecký dopravce je dále povinen vypracovat plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným19) a podle tohoto plánu postupovat. Plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným obsahuje a) pracovní postupy pro potvrzení účasti cestujícího na letecké nehodě a jejich personální a materiální zabezpečení a b) pracovní postupy pro poskytnutí péče obětem leteckých nehod a jejich příbuzným, včetně informační, psychologické, právní a finanční pomoci, a jejich personální a materiální zabezpečení.“. 56. V § 68 se odstavce 3 až 7 zrušují. 57. § 69 včetně nadpisu zní: „§ 69 Předávání údajů o cestujících (1) Letecký dopravce je povinen za účelem zdokonalení hraničních kontrol a boje proti nedovolenému přistěhovalectví předávat útvaru Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu5j) příslušný k provedení hraniční kontroly na letišti, na jeho žádost elektronicky, a v případě poruchy jiným vhodným způsobem, údaje o cestujících, kteří překročí vnější hranici1n), a to neprodleně po doručení žádosti, nejdříve však po ukončení nástupu všech cestujících do letadla. (2) Údaji předávanými podle odstavce 1 jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) den, měsíc a rok narození, c) státní občanství, d) číslo a typ cestovního dokladu, kterým se cestující prokázal, e) místo vstupu na území České republiky, f) číslo letu, g) datum a čas odletu a příletu, h) počáteční místo nástupu k dopravě a i) celkový počet cestujících přepravovaných příslušným letem. (3) Letecký dopravce je povinen informovat cestující podle zvláštního právního předpisu5k) o shromažďování a zpracování údajů podle odstavce 1. (4) Letecký dopravce provede likvidaci osobních údajů o cestujících, které byly shromážděny za účelem splnění povinností podle odstavce 1, do 24 hodin po přistání letadla, jímž byli na území České republiky tito cestující přepraveni. (5) Práva a povinnosti leteckého dopravce a cestujících týkající se ochrany osobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčena. (6) Policie České republiky provede likvidaci osobních údajů předávaných podle odstavce 1 do 24 hodin po jejich obdržení, pokud tyto údaje nevyužije k plnění jí stanoveného úkolu. (7) Práva a povinnosti Policie České republiky týkající se ochrany osobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem5l) nejsou ustanoveními odstavců 1 a 6 dotčena.“. 58. § 70 a 70a včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 20 znějí: „§ 70 Mezinárodní obchodní letecká doprava (1) O záměru provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, informuje letecký dopravce Evropské unie20) bez zbytečného odkladu Ministerstvo dopravy. (2) Letecký dopravce Evropské unie20), který hodlá provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a která obsahuje omezení přístupu leteckých dopravců na přepravní trh mezi Českou republikou a druhou smluvní stranou, musí mít k této obchodní letecké dopravě uděleno právo provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu na určené lince v daném rozsahu (dále jen „přepravní právo“). § 70a Udělení přepravního práva (1) Ministerstvo dopravy rozhoduje o udělení přepravního práva leteckému dopravci Evropské unie20) na základě jeho žádosti. (2) Žádost o udělení přepravního práva vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje a) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci Evropské unie20) vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele, a který nad ním vykonává kontrolu, b) adresu provozovny leteckého dopravce na území České republiky, jedná-li se o leteckého dopravce jiného členského státu, c) vymezení nabízených služeb obchodní letecké dopravy včetně období a typu provozu, d) návrh letového řádu včetně organizačního a zeměpisného vymezení plánovaného provozu a dne předpokládaného zahájení provozu, e) vymezení způsobu technického zabezpečení provozu včetně typu a vnitřního uspořádání používaných letadel a právního vztahu k nim, f) vymezení plánované cenové politiky včetně nabízených tarifů a konečných cen za přepravu, g) vymezení předpokládaného vývoje objemu dopravy a předpokládaného využití kapacity letadla v průběhu 3 let ode dne předpokládaného zahájení provozu, h) vymezení způsobu nabízení služeb obchodní letecké dopravy včetně distribuce přepravních dokladů, i) vymezení způsobu a rozsahu zapojení linky odpovídající požadovanému přepravnímu právu do sítě linek leteckého dopravce Evropské unie20) a její návaznosti na sítě ostatních leteckých dopravců a j) vymezení zamýšlené spolupráce s jinými leteckými dopravci, včetně způsobu a rozsahu této spolupráce, na lince odpovídající požadovanému přepravnímu právu. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství.“. 59. V § 70b odst. 1 se slova „a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup1d)“ zrušují, za slovo „dopravci“ se vkládají slova „Evropské unie20)“ a za slovo „dopravců“ se vkládají slova „Evropské unie20)“. 60. § 70c a 70d znějí: „§ 70c (1) Ministerstvo dopravy při rozhodování o udělení přepravního práva přihlédne k a) typu, úrovni a rozsahu nabízených služeb obchodní letecké dopravy, míře zohlednění potřeb jednotlivých kategorií uživatelů a poměru ceny a úrovně služeb obchodní letecké dopravy, b) četnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy, nabízené kapacitě a rozložení letů v průběhu kalendářního roku, c) termínu předpokládaného zahájení provozu a období provozu, d) dostupnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy uživatelům, e) cenové politice leteckého dopravce Evropské unie20) včetně nabízených tarifů a konečných cen za přepravu, f) zajištění dopravní obslužnosti včetně návaznosti a zapojení do stávající sítě linek, g) technickému zabezpečení provozu včetně využití vlastních letadel, pronajatých letadel bez posádky a pronajatých letadel s posádkou, h) způsobu a rozsahu spolupráce s jinými leteckými dopravci, i) podmínkám provozu na určené lince a přiměřenosti nabídky a j) dosavadnímu využívání přidělených přepravních práv leteckým dopravcem Evropské unie20). (2) Ministerstvo dopravy může udělit přepravní právo více žadatelům, umožňuje-li to mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (3) Ministerstvo dopravy rozhodne o žádosti o udělení přepravního práva ve lhůtě 60 dnů od doručení první žádosti. Rozhodnutí o udělení přepravního práva se vydává na dobu neurčitou. (4) Ministerstvo dopravy může v rozhodnutí o udělení přepravního práva stanovit podmínky pro jeho výkon. O změně podmínek pro výkon přepravního práva může Ministerstvo dopravy rozhodnout na základě žádosti leteckého dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, nebo z moci úřední za podmínky, že došlo ke změně skutečností rozhodných pro udělení přepravního práva. (5) Ministerstvo dopravy zveřejní rozhodnutí o udělení přepravního práva na své úřední desce. (6) Letecký dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, je povinen oznámit Ministerstvu dopravy a) změnu skutečností uvedených v žádosti, může-li mít podstatný vliv na výkon uděleného přepravního práva, a to nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, a b) skutečnost, že mu příslušný orgán nevydal nebo zrušil povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince, a to bez zbytečného odkladu. (7) Letecký dopravce Evropské unie20) nesmí udělené přepravní právo převést na jinou osobu. § 70d (1) Letecký dopravce Evropské unie20) může požádat Ministerstvo dopravy o udělení přepravního práva, které bylo uděleno jinému leteckému dopravci, nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva. V řízení o žádosti podle věty první se ustanovení § 70a odst. 2, § 70b a § 70c odst. 1 až 5 použijí obdobně. (2) Ministerstvo dopravy po obdržení žádosti podle odstavce 1 posoudí dosavadní způsob využívání přepravního práva leteckým dopravcem Evropské unie20), kterému bylo uděleno, a svým rozhodnutím a) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a žádost zamítne, b) odebere přepravní právo tomuto leteckému dopravci a udělí je žadateli, nebo c) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a současně je udělí žadateli.“. 61. Za § 70d se vkládají nové § 70e a 70f, které včetně nadpisů znějí: „§ 70e Odnětí přepravního práva (1) Ministerstvo dopravy odejme udělené přepravní právo, pokud letecký dopravce Evropské unie20) a) nezahájí provoz na určené lince do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva, b) nevyužívá udělené přepravní právo po dobu delší než 6 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit, c) porušuje podmínky stanovené v rozhodnutí o udělení přepravního práva, d) oznámí, že udělené přepravní právo nehodlá nadále využívat, nebo e) ukončí provozování obchodní letecké dopravy. (2) Ministerstvo dopravy rovněž odejme udělené přepravní právo, pokud a) dojde k podstatné změně skutečností uvedených v žádosti leteckého dopravce Evropské unie20), kterému bylo přepravní právo uděleno, přičemž tato změna má nežádoucí vliv na výkon uděleného přepravního práva, nebo b) leteckému dopravci Evropské unie20) příslušný orgán nevydá nebo zruší povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince.“. § 70f Obchodní letecká doprava leteckého dopravce jiného členského státu (1) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 10 dnů před plánovaným dnem zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy a vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele. Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, uvede v oznámení rovněž adresu své provozovny na území České republiky. (2) Letecký dopravce jiného členského státu k oznámení přiloží letový řád, který obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu, c) typ a poznávací značku letadla, d) nabízenou kapacitu letadla, e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu a f) dobu platnosti letového řádu. (3) Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu, ke které se uděluje přepravní právo, z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, oznámení nepodává. (4) Bez ohledu na povinnost podat oznámení předkládá letecký dopravce jiného členského státu letový řád Ministerstvu dopravy vždy alespoň 10 dnů před zahájením každého provozního období. (5) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy provedení nepravidelného letu nebo série nepravidelných letů do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky letadlem s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností vyšší než 5,7 tuny. Oznámení se podává alespoň 3 dny před plánovaným dnem provedení letu nebo v případě série nepravidelných letů alespoň 7 dnů před plánovaným dnem provedení prvního letu. (6) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu, c) typ a poznávací značku letadla a d) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele.“. 62. § 71 včetně nadpisu zní: „§ 71 Pravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země (1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko. (2) Žádost se podává alespoň 30 dnů před plánovaným dnem zahájení provozu pravidelné obchodní letecké dopravy. Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem: a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána, b) osvědčení leteckého provozovatele, c) osvědčení letové způsobilosti, d) osvědčení hlukové způsobilosti. (3) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti dále přiloží letový řád, který obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu, c) typ a poznávací značku letadla, d) nabízenou kapacitu letadla, e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu, f) dobu platnosti letového řádu. (4) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, doklady uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) a údaje uvedené v odstavci 3 písm. d) a e) se nevyžadují. (5) Povolení se vydává na dobu neurčitou. Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad. (6) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.“. 63. Za § 71 se vkládají nové § 71a až 71d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 21 a 22 znějí: „§ 71a Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71 odst. 1 zruší, pokud letecký dopravce ze třetí země a) nevyužívá vydané povolení po dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit, b) oznámí, že vydané povolení nehodlá nadále využívat, c) závažným způsobem poruší ustanovení tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, d) ukončí provozování obchodní letecké dopravy, nebo e) podléhá zákazu provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího seznam leteckých dopravců podléhajících zákazu provozování letecké dopravy v Evropské unii21) nebo rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. § 71b Oznamovací povinnost leteckého dopravce ze třetí země (1) Letecký dopravce ze třetí země oznámí Ministerstvu dopravy zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní letecké dopravy na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 20 dnů před plánovaným dnem zahájení prodeje. (2) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje a) obchodní firmu nebo název a adresu sídla organizační složky leteckého dopravce ze třetí země zřízené na území České republiky, b) obchodní firmu nebo název a adresu sídla osoby zprostředkující pro leteckého dopravce ze třetí země prodej služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky, není-li organizační složka zřízena, a c) druh nabízených služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky. (3) Letecký dopravce ze třetí země informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v oznámení ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo. § 71c Nepravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země (1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat nepravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko. (2) Žádost se podává alespoň a) 3 pracovní dny před plánovaným dnem letu, jde-li o žádost o povolení jednotlivého letu, b) 7 pracovních dnů před plánovaným dnem letu, jde-li o přepravu nebezpečného zboží22), nebo c) 15 pracovních dnů před plánovaným dnem prvního letu, jde-li o sérii nepravidelných letů. (3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu, c) typ a poznávací značku letadla, d) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu, e) počet cestujících nebo druh a množství nákladu, f) název, klasifikaci, množství a způsob balení nebezpečného zboží22), je-li přepravováno, g) číselný kód přidělený nebezpečnému zboží22) Organizací spojených národů, je-li přepravováno, h) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla objednatele přepravy, i) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla odesílatele a příjemce zboží, je-li přepravováno, a j) obchodní firmu nebo název zvoleného poskytovatele odbavovacích služeb na území České republiky. (4) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem: a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána, b) licenci nebo jiný obdobný doklad pro přepravu nebezpečného zboží22), je-li přepravováno, c) osvědčení leteckého provozovatele, d) osvědčení letové způsobilosti, e) osvědčení hlukové způsobilosti. (5) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, údaje uvedené v odstavci 3 písm. d), e), h) až j) a doklady uvedené v odstavci 4 písm. d) a e) se nevyžadují. (6) Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad. (7) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy. § 71d Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71c odst. 1 zruší, nastane-li některý z důvodů uvedených v § 71a písm. b) až e). 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném znění. 22 Nařízení Komise (ES) č. 859/2008 ze dne 20. srpna 2008, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, pokud jde o společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu.“. 64. § 72 včetně nadpisu zní: „§ 72 Zvláštní ustanovení o řízeních ve věcech obchodní letecké dopravy (1) V řízeních podle § 70a až 70e, 71, 71a, 71c a 71d může účastník jednat a písemnosti předkládat i v anglickém jazyce. Písemnosti vyhotovené v originálním znění v jiném než českém nebo anglickém jazyce předkládá účastník řízení v úředně ověřeném překladu do českého nebo anglického jazyka, nesdělí-li Ministerstvo dopravy účastníku řízení, že postačuje úředně neověřený překlad. Takové prohlášení může Ministerstvo dopravy učinit na své úřední desce pro veškerá řízení podle věty první. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně. (2) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d činí Ministerstvo dopravy souběžně úkony v jazyce českém a anglickém. To neplatí, nesouhlasí-li s tím účastník řízení, nebo by tím byl ohrožen průběh řízení, anebo by takový postup byl spojen s nepřiměřenými náklady Ministerstva dopravy; v takovém případě se úkony činí jen v českém jazyce a Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se oznamuje účastníku řízení. V případě rozporu mezi českým a anglickým zněním úkonu je rozhodující české znění. (3) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d lze podání učinit i v elektronické podobě bez použití uznávaného elektronického podpisu nebo prostřednictvím telegrafu nebo telefaxu. V takovém případě se podání nepotvrzuje ani nedoplňuje. Pokud podání bylo učiněno jinou osobou, než která je v něm uvedena, nemá podání účinky, které s ním zákon spojuje; Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se poznamená do spisu. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně. (4) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d doručuje Ministerstvo dopravy písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, nebo prostřednictvím telefaxu; v těchto případech platí, že písemnost je doručena dnem odeslání, nevrátí-li se zpráva jako nedoručitelná. Potvrzení převzetí doručované písemnosti adresátem prostřednictvím zprávy opatřené jeho uznávaným elektronickým podpisem se nevyžaduje.“. 65. V § 82 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 66. V § 82 odst. 4 se slova „, jakož i odejmutí tohoto rozhodnutí“ nahrazují slovy „a o odejmutí tohoto pověření“. 67. V § 84c odst. 3 písm. a) se slova „§ 81 odst. 2 písm. a) až f) a i)“ nahrazují slovy „§ 81 odst. 2 písm. a) až e) a i)“ a slova „§ 81 odst. 2 písm. g) až i)“ se nahrazují slovy „§ 81 odst. 2 písm. f) až h)“. 68. V § 84c odst. 3 písm. b) se slova „§ 81 odst. 2 písm. g) a h)“ nahrazují slovy „§ 81 odst. 2 písm. f) až h)“. 69. V § 84c odst. 4 písmeno a) zní: „a) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. a) 1. 60 měsíců u osob do 40 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší, 2. 24 měsíců u osob od 40 do 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší, 3. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,“. 70. V § 84c odst. 4 písm. b) bodech 1 a 2 se číslo „60“ nahrazuje číslem „75“. 71. Část osmá včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 23 zní: „ČÁST OSMÁ OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ O OCHRANĚ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY § 85 Příslušný orgán Úkoly příslušného orgánu, včetně informační povinnosti členského státu Evropské unie vůči Evropské komisi, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) a předpisů vydaných na jeho základě plní Úřad. § 85a Národní programy (1) Úřad vydává a aktualizuje národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) nebo podle rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. Národní programy obsahují popis způsobu zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy. (2) Národní programy Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) jinak. § 85b Obecná povinnost k ochraně civilního letectví před protiprávními činy Každý, kdo vstupuje do míst sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), je povinen při vstupu do těchto míst, jakož i během pobytu v nich, počínat si s náležitou obezřetností tak, aby svým chováním nevystavil civilní letectví nebezpečí protiprávního činu, nebo aby takové chování jiným neumožnil. § 85c Příkazy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy (1) Fyzické a právnické osoby zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy jsou za tímto účelem v místech sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) oprávněny vydávat fyzickým osobám, které do těchto míst vstupují nebo se tam zdržují, příkazy; přitom jsou povinny dbát toho, aby příkazy byly přiměřené jejich účelu. Příkazem se rozumí ústní nebo písemný pokyn vyzývající k tomu, aby se osoba, vůči které pokyn směřuje, chovala způsobem stanoveným tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo aby se zdržela jednání, které tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) zakazuje, případně aby místo sloužící k ochraně civilního letectví před protiprávními činy neprodleně opustila. (2) Fyzické osoby, vůči kterým příkaz směřuje, jsou povinny se jím řídit. § 85d Obecné ustanovení o detekční kontrole osob Každý, kdo provádí detekční kontrolu fyzických osob podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), je povinen provádět ji takovými způsoby a s použitím takových prostředků, které sledují výhradně účel kontroly a šetří důstojnost každého člověka, který je kontrole podroben. Za tím účelem provádí ruční prohlídku fyzických osob osoba stejného pohlaví. HLAVA II SPOLEHLIVOST § 85e Ověření spolehlivosti (1) Každý, kdo vstupuje bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), musí být spolehlivý, nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Podmínkou spolehlivosti fyzické osoby je její bezúhonnost a důvěryhodnost. (2) Ověření spolehlivosti fyzické osoby provádí na její žádost Úřad; spolehlivost fyzické osoby je takto ověřena na dobu 5 let. To neplatí, jde-li o osobu, která vykonává službu u Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, nebo která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo platného osvědčení fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací; taková osoba se považuje za spolehlivou podle tohoto zákona. Přestane-li taková osoba splňovat podmínku podle předchozí věty, bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, která jí umožnila vstup bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru. (3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje a) místo narození žadatele; narodil-li se žadatel v cizině, rovněž stát, na jehož území se narodil, b) státní občanství žadatele, c) název stávajícího žadatelova zaměstnavatele, označení zastávané funkce a popis vykonávané pracovní činnosti, d) zdůvodnění nezbytnosti vstupovat bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru, e) další údaje za období 5 let přede dnem podání žádosti, kterými jsou 1. předchozí státní občanství žadatele, 2. názvy předchozích žadatelových zaměstnavatelů s uvedením data vzniku a zániku pracovněprávního vztahu, označení zastávané funkce a popis vykonávané pracovní činnosti; to platí obdobně i pro služební poměr, 3. názvy osob, u kterých žadatel získával vzdělání, obsah a délka tohoto vzdělání s uvedením data a způsobu jeho ukončení, 4. nepřetržitý pobyt žadatele v cizím státě delší než 6 měsíců a jeho důvod, a f) čestné prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů v žádosti uvedených. (4) K žádosti se přiloží doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, v němž žadatel v období 5 let přede dnem podání žádosti pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Je-li žadatel cizincem, přiloží k žádosti též doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, přiloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. § 85f Bezúhonnost a důvěryhodnost (1) Za bezúhonnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin ani nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti leteckého personálu, provozováním letiště, poskytováním leteckých služeb nebo provozováním leteckých činností, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (2) Za důvěryhodnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická osoba, u které nelze v souvislosti s jejím vstupem bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru spatřovat specifické riziko. Specifickým rizikem je důvodné podezření, že dosavadní chování fyzické osoby, její pracovní nebo společenské styky významně nasvědčují tomu, že by mohla vystavit civilní letectví nebezpečí protiprávního činu. § 85g Ověření totožnosti a bezúhonnosti (1) Účastníkem řízení o ověření spolehlivosti je pouze žadatel. Úřad po zahájení řízení ověří žadatelovu totožnost a bezúhonnost. (2) Pro účely ověření totožnosti využívá Úřad ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Pro účely ověření totožnosti využívá Úřad z agendového informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) adresa místa trvalého pobytu. (4) Pro účely ověření totožnosti využívá Úřad z agendového informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, b) datum narození, c) místo a stát narození, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) adresa místa pobytu na území České republiky, f) datum úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (7) Pro účely ověření bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je Úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí skutečnosti rozhodné pro ověření bezúhonnosti, je Úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. (8) Uvedl-li žadatel nepravdivé údaje rozhodné pro ověření totožnosti nebo není-li bezúhonný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. V opačném případě požádá Úřad Policii České republiky o posouzení jeho důvěryhodnosti. § 85h Posouzení důvěryhodnosti Policie České republiky posoudí důvěryhodnost fyzické osoby nejpozději do 10 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu a vydá o tom závazné stanovisko. Pro účely posouzení důvěryhodnosti si Policie České republiky může vyžádat potřebnou informaci od příslušné zpravodajské služby České republiky. Ve zvlášť složitých případech, při kterých nelze důvěryhodnost posoudit ve lhůtě podle věty první, je lhůta pro vydání závazného stanoviska 20 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu. Obsahuje-li závazné stanovisko utajované informace, o nichž Policie České republiky tvrdí, že by v souvislosti s nimi mohla být její činnost nebo činnost zpravodajských služeb České republiky ohrožena nebo vážně narušena, jsou části spisu obsahující takové závazné stanovisko vyloučeny z nahlížení. § 85i Není-li žadatel podle závazného stanoviska Policie České republiky důvěryhodný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. To platí i tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že žadatel úmyslně uvedl nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. V opačném případě vydá Úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí doklad o spolehlivosti. § 85j Doklad o spolehlivosti (1) Doklad o spolehlivosti je veřejnou listinou a doba jeho platnosti činí 5 let. Odcizení nebo ztrátu dokladu o spolehlivosti jeho držitel bezodkladně ohlásí Úřadu a osobě, která mu umožnila vstup bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru. (2) Doklad o spolehlivosti obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) den, měsíc a rok narození, c) státní občanství, d) datum vydání a dobu platnosti a e) otisk úředního razítka a podpis oprávněné úřední osoby. (3) Platnost dokladu o spolehlivosti zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) dnem nabytí jiných právních účinků rozhodnutí Úřadu o nespolehlivosti jeho držitele vydaného v řízení o přezkumu spolehlivosti, c) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty, d) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, e) změnou některého z údajů v něm obsažených, f) vrácením dokladu jeho držitelem Úřadu, g) dnem doručení nového dokladu, nebo h) úmrtím držitele dokladu, nebo jeho prohlášením za mrtvého. (4) Držitel dokladu o spolehlivosti odevzdá Úřadu do 5 dnů doklad, jehož platnost zanikla podle odstavce 3 písm. a), b), d), e) a g), a bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, která mu umožnila vstup bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru. Každý je povinen bezodkladně odevzdat nalezený doklad o spolehlivosti Úřadu nebo Policii České republiky. (5) Držitel dokladu o spolehlivosti, jehož platnost zanikla podle odstavce 3 písm. c) až e), požádá do 5 dnů ode dne zániku platnosti Úřad o vydání dokladu nového. V takovém případě vydá Úřad do 5 dnů od doručení žádosti nový doklad o spolehlivosti, který nahrazuje doklad původní. (6) Vzor dokladu o spolehlivosti stanoví prováděcí právní předpis. § 85k Přezkum spolehlivosti (1) Úřad zahájí z moci úřední řízení o přezkumu spolehlivosti, zjistí-li během doby platnosti dokladu o spolehlivosti skutečnosti nasvědčující tomu, že držitel dokladu a) není bezúhonný, b) není důvěryhodný, nebo c) úmyslně uvedl nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. (2) Účastníkem řízení o přezkumu spolehlivosti je pouze ten, jehož spolehlivost se přezkoumává. Zjistí-li Úřad skutečnosti nasvědčující tomu, že držitel dokladu o spolehlivosti není důvěryhodný, požádá Policii České republiky o posouzení jeho důvěryhodnosti. Na řízení o přezkumu spolehlivosti se ustanovení § 85f, § 85g odst. 7 a § 85h použijí obdobně. (3) Zjistí-li Úřad, že držitel dokladu o spolehlivosti není bezúhonný nebo důvěryhodný, vydá rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. To platí i tehdy, uvedl-li držitel dokladu o spolehlivosti úmyslně nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. V opačném případě Úřad usnesením řízení zastaví. Odvolání proti rozhodnutí o nespolehlivosti nemá odkladný účinek. § 85l Soudní přezkum (1) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených v údajích z evidencí Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky nebo ve výsledcích jejich šetření. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky. Provádí-li se důkaz jinak než výslechem, postupuje se přiměřeně podle tohoto odstavce. (2) Předseda senátu rozhodne, že části spisu obsahující utajované informace, budou odděleny, může-li v souvislosti s těmito informacemi dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. HLAVA III OCHRANA LETIŠŤ, LETADEL, CESTUJÍCÍCH A ZAVAZADEL § 85m Bezpečnostní program letiště (1) Provozovatel letiště nesmí provozovat letiště bez schváleného bezpečnostního programu letiště podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). Bezpečnostní program letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště, jejíž přílohou je bezpečnostní program letiště; tuto žádost může podat i žadatel o povolení provozovat letiště současně se žádostí o povolení provozovat letiště. (2) Úřad bezpečnostní program letiště schválí, obsahuje-li opatření zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy na letišti v souladu s tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). Účastníkem řízení o schválení bezpečnostního programu letiště je pouze žadatel. V řízení o schválení bezpečnostního programu letiště je dotčeným orgánem Policie České republiky. (3) Změnu bezpečnostního programu letiště mající vliv na zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Na schválení změny bezpečnostního programu letiště se odstavec 2 použije obdobně. Jiné změny bezpečnostního programu letiště, než které jsou uvedeny ve větě první, provozovatel letiště neprodleně oznámí Úřadu. (4) Obsahové náležitosti a strukturu bezpečnostního programu letiště stanoví prováděcí právní předpis. § 85n Povinnosti provozovatele letiště (1) Provozovatel letiště v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) rozdělí prostor letiště podle druhu uplatňovaných bezpečnostních opatření na jednotlivé oblasti, viditelně je označí a s použitím vhodných zabezpečovacích prvků zajistí, aby průchod mezi nimi byl možný jen za splnění podmínek stanovených tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). (2) Provozovatel letiště v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) dále zajistí a) provádění kontroly osob a vozidel vstupujících a vjíždějících do prostoru letiště, b) vydávání letištních identifikačních průkazů a povolení k vjezdu, c) provádění detekční kontroly osob jiných než cestujících a jimi vnášených věcí, d) ostrahu prostoru letiště. § 85o Informace o bezpečnostní prohlídce letadla Letecký dopravce zajistí, aby informace o bezpečnostní prohlídce letadla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) byla po dobu tímto přímo použitelným předpisem stanovenou uchovávána rovněž na palubě letadla. § 85p Detekční kontrola cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel (1) Provozovatel letiště a letecký dopravce zajistí provádění detekční kontroly cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). (2) Letecký dopravce může umožnit vnést na palubu letadla věc, jejíž vnášení zakazuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), jen po předchozím souhlasu Úřadu a za podmínek stanovených tímto předpisem Evropské unie. Umožní-li letecký dopravce vnesení takové věci na palubu letadla, neprodleně o tom uvědomí dotčeného provozovatele letiště. (3) Úřad na žádost fyzické nebo právnické osoby udělí souhlas s vnesením věci, jejíž vnášení na palubu letadla je zakázáno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), lze-li s ohledem na fyzikální a chemické vlastnosti věci a účel jejího použití mít za to, že její vnesení nepředstavuje ohrožení civilního letectví. (4) Účastníkem řízení o udělení souhlasu je pouze žadatel. V řízení o udělení souhlasu Úřad provede ohledání věci, o jejíž vnesení na palubu letadla se žádá. V rozhodnutí o udělení souhlasu s vnesením věci Úřad stanoví podmínky pro bezpečné nakládání s věcí po jejím vnesení do prostoru letiště a na palubu letadla a dobu, na kterou se souhlas uděluje. (5) Udělil-li Úřad souhlas s vnesením věci, oprávněná úřední osoba bezodkladně po vydání rozhodnutí umístí věc do uzavíratelného neprůhledného obalu, který viditelně opatří plombou nebo jiným viditelným zajišťovacím prostředkem s jedinečným číselným identifikátorem, uvedeným v rozhodnutí, a to takovým způsobem, aby z něj nebylo možno věc vyjmout, aniž by došlo k porušení zajišťovacího prostředku. Každý, kdo s věcí nakládá, musí zajistit, že věc bude umístěna v obalu opatřeném zajišťovacím prostředkem během svého vnesení do prostoru letiště a na palubu letadla a po celou dobu svého uložení v prostoru letiště a na palubě letadla. Letecký dopravce zajistí, že věc bude od svého vnesení do prostoru letiště bezpečně doprovázena a bezpečně uložena v prostoru letiště a na palubě letadla. § 85q Následná ochrana cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel Provozovatel letiště a letecký dopravce zajistí následnou ochranu cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel po provedení jejich detekční kontroly v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). § 85r Bezpečnostní program poskytovatele letových provozních služeb (1) Poskytovatel letových provozních služeb vypracuje a dodržuje bezpečnostní program, který obsahuje opatření zajišťující v souladu s tímto zákonem a rozhodnutím mezinárodní organizace vydaným na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, dostatečnou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy23) při poskytování letových provozních služeb. (2) Poskytovatel letových provozních služeb bez zbytečného odkladu zpřístupní Úřadu na jeho žádost svůj bezpečnostní program. (3) Obsahové náležitosti a strukturu bezpečnostního programu poskytovatele letových provozních služeb stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA IV OCHRANA NÁKLADU, POŠTOVNÍCH ZÁSILEK A VĚCÍ LETECKÉHO DOPRAVCE § 85s Osoba provádějící bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta (1) Fyzická nebo právnická osoba v postavení schváleného agenta podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) může prováděním bezpečnostní kontroly nákladu a poštovních zásilek mimo svoji provozovnu pověřit jinou fyzickou nebo právnickou osobu, stanoví-li její povinnosti zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy ve svém bezpečnostním programu a zabezpečí jejich řádné plnění. (2) Fyzická nebo právnická osoba může provádět bezpečnostní kontrolu nákladu a poštovních zásilek namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu se souhlasem Úřadu uděleným na její žádost. Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje vymezení druhu a rozsahu bezpečnostní kontroly, kterou žadatel hodlá provádět. (3) Úřad souhlas udělí, pokud žadatel a) splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) pro provádění bezpečnostní kontroly uvedené v žádosti a b) má pro tuto činnost zavedena opatření zajišťující její řádné provádění. (4) Osoba provádějící bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta bezodkladně oznamuje Úřadu změnu skutečností majících vliv na udělení souhlasu. (5) Úřad souhlas odejme, pokud osoba, které byl udělen, a) přestala splňovat podmínky pro udělení souhlasu, b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo c) o odejmutí souhlasu požádala. § 85t Rejstřík osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta (1) Zřizuje se neveřejný rejstřík osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta (dále jen „rejstřík oprávněných osob“), jehož účelem je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) zpřístupnit přehled o těchto osobách a jejich službách schváleným agentům. (2) Správcem rejstříku oprávněných osob je Úřad. Přístup k němu mají pouze schválení agenti, kterým Úřad přístup dálkově zajistí. (3) Úřad zapíše osobu, které udělil souhlas k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta, do rejstříku oprávněných osob do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení takového souhlasu. (4) V rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy osobních údajů o fyzických osobách, které nepodnikají: a) jméno, popřípadě jména, b) příjmení, c) datum narození a d) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě jiného pobytu na území České republiky. (5) Jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, v rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy osobních údajů: a) obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) adresa sídla a c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. (6) V rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy údajů o právnických osobách: a) obchodní firma nebo název, b) adresa sídla a c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. (7) V rejstříku oprávněných osob jsou dále zpracovávány tyto druhy údajů: a) datum zápisu a b) datum výmazu. (8) Osobní údaje jsou v rejstříku oprávněných osob zpracovávány po dobu trvání souhlasu k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta; po odnětí souhlasu Úřad takové údaje bezodkladně zlikviduje. § 85u Detekční kontrola a následná ochrana věcí leteckého dopravce Letecký dopravce zajistí provádění detekční kontroly svých věcí a jejich následnou ochranu po provedení detekční kontroly v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). HLAVA V ODBORNÉ POŽADAVKY § 85v Přijímání do zaměstnání Každý, kdo hodlá přijmout do základního pracovněprávního vztahu fyzickou osobu za účelem výkonu pracovních činností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), podrobí uchazeče přijímacímu řízení zahrnujícímu ověření uchazeče před sjednáním základního pracovněprávního vztahu v souladu s tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. Ověření uchazeče před nástupem do zaměstnání se neprovádí, podléhá-li uchazeč ověření spolehlivosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). § 85w Odborná příprava Každý, pro něhož osoby plní povinnosti související s ochranou civilního letectví před protiprávními činy, zajistí, aby tyto osoby absolvovaly odbornou přípravu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). § 85x Uskutečňování odborné přípravy (1) Fyzická osoba může uskutečňovat odbornou přípravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) na základě povolení vydaného na její žádost Úřadem. (2) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje návrh druhu odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), kterou žadatel hodlá uskutečňovat. K žádosti se přiloží a) doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání v originále nebo ověřené kopii, b) čestné prohlášení o dosavadní praxi v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy obsahující popis veškerých vykonávaných činností souvisejících s ochranou civilního letectví před protiprávními činy, včetně délky jejich trvání, a c) návrh obsahu, rozsahu a formy odborné přípravy, kterou žadatel hodlá uskutečňovat. (3) Úřad povolení k uskutečňování odborné přípravy vydá, pokud a) žadatel 1. dosáhl věku 18 let, 2. má alespoň úplné střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3. po dobu alespoň 1 roku vykonával činnosti v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy, 4. v rámci správního řízení prokázal odborné znalosti a praktické dovednosti potřebné pro uskutečňování navrhovaného druhu odborné přípravy a b) návrh obsahu, rozsahu a formy odborné přípravy, kterou žadatel hodlá uskutečňovat, odpovídá podmínkám pro uskutečňování odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). (4) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti žadatele se v řízení prokazují teoretickou a praktickou zkouškou před tříčlennou odbornou komisí složenou ze zaměstnanců Úřadu, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. (5) Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede druh odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), kterou je žadatel oprávněn uskutečňovat, a dobu platnosti rozhodnutí. (6) Úřad vydané povolení zruší, pokud fyzická osoba uskutečňující odbornou přípravu (dále jen „školitel“) a) neplní podmínky pro uskutečňování odborné přípravy stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo b) o zrušení povolení požádala. (7) Obsah a formu zkoušky, při níž se prokazují odborné znalosti a praktické dovednosti žadatele o vydání povolení k uskutečňování odborné přípravy, stanoví prováděcí právní předpis. § 85y Absolvování odborné přípravy (1) Odborná příprava podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) je zakončena zkouškou. Tomu, kdo úspěšně absolvoval odbornou přípravu, vystaví školitel o této skutečnosti písemný doklad. Není-li fyzická osoba držitelem platného dokladu o absolvování odborné přípravy, nesmí vykonávat činnosti, s nimiž odborná příprava přímo souvisí. (2) Doba platnosti dokladu o absolvování odborné přípravy fyzických osob vykonávajících činnosti přímo související s prováděním detekční kontroly, jimž přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) ukládá úspěšně absolvovat odbornou přípravu alespoň jednou v průběhu 6 měsíců, činí 6 měsíců. V ostatních případech platnost dokladu o absolvování odborné přípravy činí 2 roky. (3) Vzor dokladu o absolvování odborné přípravy stanoví prováděcí právní předpis. § 85z Odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin (1) Fyzická nebo právnická osoba může uskutečňovat odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) na základě povolení vydaného na její žádost Úřadem. (2) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení školitele určeného žadatelem k zabezpečování odborného výcviku (dále jen „garant výcviku“). K žádosti se přiloží a) doklad osvědčující oprávnění žadatele k nakládání s výbušninami na území České republiky, b) doklad osvědčující oprávnění garanta výcviku k nakládání s výbušninami na území České republiky, c) čestné prohlášení garanta výcviku o dosavadní praxi v oblasti výcviku psů obsahující popis veškerých vykonávaných činností, včetně délky jejich trvání, a d) návrh obsahu, rozsahu a formy odborného výcviku, který žadatel hodlá uskutečňovat. (3) Úřad povolení k uskutečňování odborného výcviku vydá, pokud a) žadatel provádí detekční kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), b) garant výcviku alespoň po dobu 5 let vykonával činnosti v oblasti výcviku psů a v rámci správního řízení prokázal odborné znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro odhalování výbušnin a řádné zabezpečování odborného výcviku a c) návrh obsahu, rozsahu a formy odborného výcviku, který žadatel hodlá uskutečňovat, zahrnuje užití prostředků zajišťujících dosažení dostatečné odhalovací schopnosti psů a odpovídá podmínkám pro uskutečňování odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). (4) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti garanta výcviku se v řízení prokazují teoretickou zkouškou a praktickým testem před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. Většinu členů odborné komise tvoří příslušníci nebo zaměstnanci Policie České republiky nebo Armády České republiky, náplní jejichž činnosti je provádění výcviku psů určených k odhalování výbušnin. Skutečně vynaložené náklady spojené s řízením o vydání povolení hradí žadatel. Povolení je platné po dobu 5 let. (5) Úřad vydané povolení zruší, pokud fyzická nebo právnická osoba uskutečňující odborný výcvik a) neplní podmínky pro uskutečňování odborného výcviku stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo b) o zrušení povolení požádala. (6) Obsah a formu teoretické zkoušky a praktického testu, při nichž se prokazují odborné znalosti a praktické dovednosti garanta výcviku a prostředky zajišťující dosažení dostatečné odhalovací schopnosti psů stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA VI PROSTŘEDKY SLOUŽÍCÍ K OCHRANĚ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY § 86 Užívání prostředků sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy Fyzická nebo právnická osoba, která zajišťuje provádění detekční kontroly podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), zajistí, aby prostředky sloužící k ochraně civilního letectví před protiprávními činy (dále jen „bezpečnostní prostředky“), užívané při provádění detekční kontroly, splňovaly požadavky na odhalovací schopnosti, technické nastavení a provozní zabezpečení stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. § 86a Psi určení k odhalování výbušnin (1) Fyzická nebo právnická osoba, která zajišťuje provádění detekční kontroly, může při plnění této povinnosti umožnit užití psa určeného k odhalování výbušnin jen tehdy, bylo-li osobě plnící úkoly psovoda vydáno Úřadem povolení k výkonu této činnosti. To neplatí, jde-li o psa užívaného k odhalování výbušnin Policií České republiky nebo Armádou České republiky. (2) Úřad na žádost fyzické osoby plnící úkoly psovoda vydá povolení k užívání psa určeného k odhalování výbušnin, byla-li tato osoba spolu se psem vybaveným elektronickým čipem úspěšně vycvičena podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) a v rámci správního řízení prokázala odborné znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro odhalování výbušnin stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. (3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje označení předmětu detekční kontroly, pro niž bude pes určený k odhalování výbušnin žadatelem užíván. Žádost dále obsahuje tyto údaje určující totožnost psa, kterého žadatel hodlá při detekční kontrole užívat: a) jméno, popřípadě jména, b) datum narození, c) plemeno, d) pohlaví, e) identifikační údaj uložený na elektronickém čipu, kterým je pes vybaven. (4) K žádosti se přiloží doklad o úspěšném absolvování odborného výcviku psovodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). (5) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti osoby plnící úkoly psovoda nezbytné pro odhalování výbušnin se v řízení prokazují teoretickou zkouškou a praktickým testem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). Teoretická zkouška a praktický test se provádějí před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. Většinu členů odborné komise tvoří příslušníci nebo zaměstnanci Policie České republiky nebo Armády České republiky, náplní jejichž činnosti je provádění výcviku psů určených k odhalování výbušnin. Součástí praktického testu je rovněž ověření odhalovacích schopností psa, jehož hodlá žadatel užívat. Skutečně vynaložené náklady spojené s řízením o vydání povolení hradí žadatel. Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede dobu jeho platnosti a údaje určující totožnost psa, kterého žadatel hodlá při detekční kontrole užívat. (6) Úřad vydané povolení zruší, pokud držitel povolení a) neplní podmínky pro užívání psa určeného k odhalování výbušnin při detekční kontrole stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo b) o zrušení povolení požádal. (7) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek. § 86b Odlišný způsob provádění detekční kontroly (1) Úřad na žádost fyzické nebo právnické osoby, která zajišťuje provádění detekční kontroly, může povolit, aby tato osoba mohla zajistit provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) včetně užití bezpečnostního prostředku využívajícího nejnovějších vědeckých poznatků, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. (2) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede podmínky povoleného způsobu provádění detekční kontroly a dobu platnosti povolení. (3) Úřad vydané povolení zruší, pokud držitel povolení a) neplní podmínky pro povolený způsob provádění detekční kontroly stanovené tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) nebo rozhodnutím o vydání povolení, nebo b) o zrušení povolení požádal. (4) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek. HLAVA VII ZÁKLADNÍ, ZVLÁŠTNÍ A MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ § 86c Oznamovací povinnost (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat letiště nebo obchodní leteckou dopravu podle tohoto zákona nebo vykonávat činnost schváleného agenta, známého odesílatele, schváleného dodavatele palubních zásob nebo školitele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), oznámí tuto skutečnost Úřadu alespoň 45 dnů před podáním žádosti o vydání rozhodnutí správního orgánu zakládajícího právo k výkonu této činnosti. Pro fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá uskutečňovat odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin, a pro fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu, se věta první použije obdobně. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), oznámí tuto skutečnost Úřadu alespoň 45 dnů přede dnem zahájení výkonu této činnosti. Pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá přepravovat náklad nebo poštovní zásilky podrobené bezpečnostní kontrole podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), se věta první použije obdobně. (3) Fyzická nebo právnická osoba bezodkladně informuje Úřad o změně skutečností uvedených v jejím oznámení; to neplatí, nabylo-li rozhodnutí zakládající právo k výkonu její činnosti právní moci. § 86d Základní opatření (1) Obdrží-li Úřad oznámení podle § 86c, bez zbytečného odkladu stanoví z moci úřední na základě rozhodnutí Evropské komise upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy a v jeho mezích fyzické nebo právnické osobě, která toto oznámení učinila, základní opatření nezbytná k zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy při výkonu její činnosti (dále jen „základní opatření“). To neplatí, má-li Úřad důvodné podezření, že oznamovatel by mohl svých znalostí základních opatření zneužít a vystavit civilní letectví nebezpečí protiprávního činu. V takovém případě mu Úřad bez zbytečného odkladu tuto skutečnost sdělí. Postup podle tohoto odstavce se nepoužije na přístup k utajované informaci podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací. (2) Účastníkem řízení o stanovení základních opatření je pouze ten, jemuž se základní opatření stanovují (dále jen „příjemce základních opatření“). Rozhodnutí, kterým se stanovují základní opatření, je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Je-li to nezbytné ke kontrole plnění základních opatření, může Úřad v rozhodnutí příjemci základních opatření uložit povinnost informovat jej o skutečnostech významných pro posouzení obsahu a rozsahu výkonu jeho činnosti. (4) Každý je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech obsažených v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření; to neplatí, zpřístupní-li tyto skutečnosti fyzické nebo právnické osobě, která je nezbytně potřebuje k plnění svých povinností uložených zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). (5) Do dne vykonatelnosti rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, nesmí příjemce základních opatření vykonávat činnost, s níž tato opatření přímo souvisejí. (6) Zjistí-li Úřad skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit stanovená základní opatření, zejména dojde-li ke změně rozhodnutí Evropské komise upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy, rozhodnutí, kterým taková opatření byla stanovena, změní. V tomto případě Úřad stanoví rovněž lhůtu pro splnění povinností vyplývajících ze změny základních opatření. Pomine-li důvod stanovení základních opatření, Úřad rozhodnutí, kterým taková opatření byla stanovena, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 2 použije obdobně. § 86e Zvláštní opatření (1) Umožňuje-li to přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), může Úřad po posouzení místních podmínek stanovit provozovateli letiště nebo leteckému dopravci na jeho žádost zvláštní opatření obsahující odchylky od ustanovení tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, bude-li zvláštním opatřením i nadále zajištěna dostatečná úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy. (2) Účastníkem řízení o stanovení zvláštního opatření je pouze ten, jemuž se zvláštní opatření stanovuje. (3) Zjistí-li Úřad skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit stanovené zvláštní opatření, rozhodnutí, kterým takové opatření bylo stanoveno, změní. V tomto případě Úřad stanoví rovněž lhůtu pro splnění povinností vyplývajících ze změny zvláštního opatření. Pomine-li důvod stanovení zvláštního opatření, nebo požádá-li o to provozovatel letiště nebo letecký dopravce, jemuž bylo zvláštní opatření stanoveno, Úřad rozhodnutí, kterým takové opatření bylo stanoveno, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 2 použije obdobně. Odvolání proti rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí, kterým bylo stanoveno zvláštní opatření, nemá odkladný účinek. § 86f Mimořádná opatření (1) Zjistí-li provozovatel letiště, že civilní letectví je bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem, bezodkladně přijme na dobu nezbytně nutnou tato mimořádná opatření: a) přísnější způsob provádění kontrol na letišti, b) přísnější podmínky pro vstup a vjezd do prostoru letiště, c) přísnější postup pro zajištění ostrahy letiště, nebo d) omezení nebo zastavení provozu letiště. (2) Zjistí-li letecký dopravce, že civilní letectví je bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem, bezodkladně přijme na dobu nezbytně nutnou přísnější způsob provádění kontrol nebo přísnější postup pro zajištění bezpečnosti provozu obchodní letecké dopravy. (3) Zjistí-li provozovatel letiště nebo letecký dopravce nové skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit přijaté mimořádné opatření, takové opatření změní. Pomine-li důvod přijetí mimořádného opatření, provozovatel letiště nebo letecký dopravce takové opatření zruší. (4) Přijetí, změnu nebo zrušení mimořádného opatření oznámí provozovatel letiště nebo letecký dopravce bezodkladně Úřadu. (5) Je-li civilní letectví bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem a nepřijal-li mimořádné opatření provozovatel letiště nebo letecký dopravce, nebo není-li takové opatření dostatečné, nařídí mimořádné opatření z moci úřední Úřad. (6) Účastníkem řízení o nařízení mimořádného opatření je pouze ten, jemuž se mimořádné opatření nařizuje. Rozhodnutí, kterým se nařizuje mimořádné opatření, je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vydání rozhodnutí Úřad bez zbytečného odkladu oznámí Evropské komisi. (7) Zjistí-li Úřad nové skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit nařízené mimořádné opatření, rozhodnutí, kterým takové opatření bylo nařízeno, změní. Pomine-li důvod nařízení mimořádného opatření, Úřad rozhodnutí, kterým takové opatření bylo nařízeno, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 6 použije obdobně. 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008.“. 72. Nadpis části deváté zní: „STÁTNÍ SPRÁVA A SPRÁVNÍ DELIKTY V CIVILNÍM LETECTVÍ“. 73. Za nadpis části deváté se vkládají označení a nadpis nové hlavy I, které znějí: „HLAVA I STÁTNÍ SPRÁVA“. 74. V § 87 odst. 1 se slova „a Úřad“ nahrazují slovy „, Úřad a Ústav“. 75. V § 88 odst. 1 písm. c) se body 3 až 7 zrušují. 76. V § 88 odst. 1 písm. h) se slova „odebrání přepravních práv“ nahrazují slovy „odnětí přepravního práva“ a na konci textu písmene se doplňují slova „Evropské unie“. 77. V § 88 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) rozhoduje o povolení a o zrušení povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy a nepravidelné obchodní letecké dopravy leteckého dopravce ze třetí země,“. Dosavadní písmena i) až u) se označují jako písmena j) až v). 78. V § 88 odst. 1 písmeno j) zní: „j) schvaluje provozní a technické předpisy pro provoz sportovních létajících zařízení a výcvikové osnovy,“. 79. V § 88 odst. 1 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmena n) až v) se označují jako písmena m) až u). 80. V § 88 odst. 1 se písmena n) až q) zrušují. Dosavadní písmena r) až u) se označují jako písmena n) až q). 81. V § 89 odst. 1 písm. e) se bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2 až 7 se označují jako body 1 až 6. 82. V § 89 odst. 1 se písmeno s) zrušuje. Dosavadní písmena t) až y) se označují jako písmena s) až x). 83. V § 89 odst. 1 písmeno s) zní: „s) je příslušným úřadem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro vydávání průkazů způsobilosti a některých osvědčení řídících letového provozu16),“. 84. V § 89 odst. 1 písmena t) až x) znějí: „t) projednává správní delikty fyzických a právnických osob na úseku provozu sportovních létajících zařízení, u) kontroluje plnění povinností tuzemského leteckého dopravce vypracovat plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným, v) sleduje provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectví19), w) projednává správní delikty fyzických a právnických osob na úseku zavedení postupů pro sledování provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectví19) a x) vede Letecký rejstřík a rozhoduje o 1. zápisu letadla do Leteckého rejstříku a o výmazu letadla z Leteckého rejstříku, 2. zápisu zástavního práva k letadlu do Leteckého rejstříku a o výmazu zástavního práva z Leteckého rejstříku, 3. předběžném přidělení poznávací značky nebo letadlové adresy, 4. přidělení letadlové adresy pozemnímu kódovacímu zařízení a sportovnímu létajícímu zařízení a 5. změně údajů zapisovaných do Leteckého rejstříku.“. 85. V § 89 odst. 2 písmeno a) zní: „a) schvaluje a zrušuje provozní způsobilost letiště,“. 86. V § 89 odst. 2 písm. e) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „služby tvorby letových postupů,“. 87. V § 89 odst. 2 písmeno g) zní: „g) vydává opatření obecné povahy, kterým se omezuje nebo zakazuje užívání vzdušného prostoru České republiky,“. 88. V § 89 odst. 2 písmeno h) zní: „h) pověřuje právnickou osobu nebo fyzickou osobu poskytováním letištních služeb a odnímá udělené pověření,“. 89. V § 89 odst. 2 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až l), která znějí: „i) vydává osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), j) určuje právnickou osobu a ruší určení právnické osoby k poskytování letových provozních a meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17), k) schvaluje smlouvu o využití služeb uzavřenou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), l) zrušuje oprávnění právnické osoby poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb uzavřené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18),“. Dosavadní písmena i) až q) se označují jako písmena m) až u). 90. V § 89 odst. 2 písm. o) bod 1 zní: „1. opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti nebo provozního přetížení letiště,“. 91. V § 89 odst. 2 písm. o) se v bodu 4 slovo „dopravce“ nahrazuje slovem „provozovatele“. 92. V § 89 odst. 2 písm. o) se bod 8 zrušuje. 93. V § 89 odst. 2 se písmeno u) zrušuje. 94. V § 89 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Úřad na úseku ochrany civilního letectví před protiprávními činy a) plní úkoly příslušného orgánu, včetně informační povinnosti členského státu Evropské unie vůči Evropské komisi, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) a předpisů vydaných na jeho základě, b) vydává, aktualizuje a zveřejňuje národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) nebo podle rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, c) provádí ověření a přezkum spolehlivosti osob vstupujících do bezpečnostního vyhrazeného prostoru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), d) schvaluje bezpečnostní program letiště a jeho změny, e) uděluje souhlas k umožnění vnesení věci, jejíž vnášení do prostoru letiště a na palubu letadla je zakázáno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), f) uděluje a odnímá souhlas k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu, g) je správcem rejstříku osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu související s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta, h) vydává a zrušuje povolení k uskutečňování odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), i) vydává a zrušuje povolení k uskutečňování odborného výcviku psovodů a psů určených k odhalování výbušnin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), j) vydává a zrušuje povolení k užití psa určeného k odhalování výbušnin při provádění detekční kontroly, k) vydává a zrušuje povolení k zajištění provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), l) stanovuje, mění a zrušuje základní opatření nezbytná k zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy podle § 86d, m) stanovuje, mění a zrušuje zvláštní opatření obsahující odchylky od ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) podle § 86e a n) rozhoduje o nařízení, změně a zrušení mimořádného opatření podle § 86f.“. 95. Za § 89 se vkládají označení a nadpis nové hlavy II, které znějí: „HLAVA II STÁTNÍ DOZOR“. 96. § 90 zní: „§ 90 (1) Státní dozor v civilním letectví vykonávají v rozsahu své působnosti Ministerstvo dopravy, Úřad a Ústav. (2) Pověření k výkonu státního dozoru má formu průkazu. (3) Při výkonu státního dozoru za letu je kontrolovaná osoba povinna v nezbytném rozsahu a bezplatně přepravit kontrolujícího letadlem. (4) Náležitosti a vzor průkazu k výkonu státního dozoru stanoví prováděcí právní předpis.“. 97. V § 91 odst. 1 větě první se slova „kontrolní pracovník“ nahrazují slovem „kontrolující“. 98. V § 91 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 99. V § 91 odstavec 2 zní: „(2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost leteckého provozu, kontrolující zakáže výkon činnosti, případně zadrží doklady vztahující se k této činnosti. Ministerstvo dopravy nebo Úřad zahájí do 10 dnů od vydání rozhodnutí správní řízení související se zákazem výkonu činnosti nebo zadržením dokladů. Rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti pozbývá účinnosti dnem ukončení správního řízení souvisejícího s tímto zákazem pravomocným rozhodnutím.“. 100. V § 91 odst. 3 se slova „Povinná osoba“ nahrazují slovy „Kontrolovaná osoba“. 101. V § 91a odst. 3 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „kontrolující“. 102. V § 91a odstavec 6 zní: „(6) Rozhodnutí, kterým se při výkonu kontroly letadel na odbavovací ploše letiště ukládá způsob odstranění nedostatků ohrožujících bezpečnost létání a jejich příčin, má do doby odstranění těchto nedostatků účinek zákazu letu. Součástí rozhodnutí je výrok označující odstraňované nedostatky za nedostatky ohrožující bezpečnost létání.“. 103. V § 91a odstavec 7 zní: „(7) Na žádost kontrolované osoby může Úřad po dohodě s orgánem státu, v jehož leteckém rejstříku je letadlo evidováno, nebo státu vykonávajícího dozor nad technickým stavem letadla, rozhodnutím vyloučit účinek zákazu letu podle odstavce 6; součástí rozhodnutí jsou podmínky letu na letiště, na kterém mohou být odstraněny nedostatky ohrožující bezpečnost létání. Spočívají-li nedostatky ohrožující bezpečnost létání v nesplnění podmínek letové způsobilosti, může Úřad vyloučit účinek zákazu letu pouze, obdrží-li povolení orgánů státu, jehož vzdušného prostoru má být využito k letu na letiště, na kterém mohou být nedostatky odstraněny.“. 104. V § 91a se odstavce 8 a 9 zrušují. Dosavadní odstavce 10 až 12 se označují jako odstavce 8 až 10. 105. V § 91a se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Na žádost kontrolované osoby se při výkonu kontroly letadel na odbavovací ploše letiště jedná v anglickém jazyce; to neplatí, nesouhlasí-li s tím jiná kontrolovaná osoba, u které je kontrola prováděna, nebo byl-li by tím ohrožen účel kontroly anebo byl-li by takový postup pro Úřad spojen s nepřiměřenými náklady. O způsobu vyřízení žádosti podle věty první se pořizuje protokol; jedná-li se při výkonu kontroly v anglickém jazyce, pořizuje se protokol v jazyce českém a anglickém. Jedná-li se při výkonu kontroly v anglickém jazyce, vyhotovuje se rozhodnutí vydané v řízení na místě, které navazuje na provedenou kontrolu, v českém a anglickém jazyce. V případě rozporu mezi českým a anglickým zněním protokolu nebo rozhodnutí je rozhodující české znění.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11. 106. Za § 91a se vkládají nové § 91b a 91c, které včetně poznámky pod čarou č. 24 znějí: „§ 91b (1) Úřad při výkonu státního dozoru nad poskytováním letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států Evropské unie nebo jiného státu, který je smluvní stranou takové mezinárodní smlouvy (dále jen „jiný členský nebo třetí stát“). Za tím účelem může Úřad uzavřít s příslušným orgánem jiného členského nebo třetího státu písemnou smlouvu o spolupráci, která musí obsahovat a) označení smluvních stran, b) vymezení předmětu smlouvy, c) práva a povinnosti smluvních stran a d) způsob a podmínky odstoupení od smlouvy. (2) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, Úřad rovněž vykonává státní dozor nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu. V takovém případě kontroluje, zda poskytovatel letových navigačních služeb, kterému vydal osvědčení nebo kterého určil podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) a který poskytuje letové navigační služby na území jiného členského nebo třetího státu, plní povinnosti vyplývající pro něj z právních předpisů a rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského nebo třetího státu. (3) Při výkonu státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu Úřad přihlíží jen k těm právním předpisům a rozhodnutím příslušného orgánu jiného členského nebo třetího státu, které mu tento orgán oznámil. (4) Veškeré výsledky výkonu státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu Úřad bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu. (5) Dožádá-li v souvislosti s výkonem státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu příslušný orgán jiného členského nebo třetího státu Úřad o provedení úkonů, které by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů, anebo které by nemohl provést vůbec, Úřad bezodkladně dožádané úkony provede, nebo příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu sdělí důvody, pro které dožádání vyhovět nemůže. Lze-li účelu dožádání dosáhnout provedením jiných než dožádaných úkonů, Úřad takové úkony bezodkladně provede a jejich výsledky sdělí příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu. § 91c (1) Při provádění inspekce Evropskou komisí v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy Úřad spolupracuje s Evropskou komisí v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím postupy pro provádění takovéto inspekce24) a za tím účelem jí poskytuje veškerou potřebnou součinnost. Úřad rovněž pověří alespoň jednoho svého zaměstnance účastí na inspekcích prováděných Evropskou komisí a sdělí jí jeho jméno, příjmení a kontaktní údaje. (2) V průběhu inspekce jsou inspektoři Evropské komise oprávněni mít u sebe předměty nezbytné k řádnému provedení inspekce, a to včetně věcí, jejichž vnášení do prostoru letiště a na palubu letadla je zakázáno. 24) Nařízení Komise (EU) č. 72/2010.“. 107. Za § 91c se vkládají označení a nadpisy nové hlavy III a dílu 1, které znějí: „HLAVA III SPRÁVNÍ DELIKTY Díl 1 Přestupky“. 108. Nadpis nad § 92 se zrušuje. 109. § 92 včetně poznámek pod čarou č. 25 a 26 zní: „§ 92 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 12a odst. 4 nepředá na žádost Úřadu požadované údaje, b) v rozporu s § 16 odst. 1 používá v civilním letectví výrobky, letadlové části nebo zařízení nebo letecká pozemní zařízení bez platného osvědčení, c) v rozporu s § 18 odst. 3 vykonává činnost leteckého personálu bez platného průkazu způsobilosti, d) v rozporu s § 19 odst. 4 vykonává činnost leteckého personálu přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, e) v rozporu s § 40 zřídí zařízení nebo provádí činnost v ochranném pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu, f) umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1, g) v rozporu s § 54 nesplní příkaz velitele letadla, h) v rozporu s § 78 provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu, i) v rozporu s § 81 odst. 1 užije sportovní létající zařízení za účelem dosažení zisku, j) v rozporu s § 84c odst. 1 řídí sportovní létající zařízení bez platného pilotního průkazu, k) nesplní příkaz vydaný Ministerstvem dopravy podle § 88 odst. 5 nebo neuposlechne zákaz vydaný Úřadem podle § 89 odst. 2 písm. o) bodu 7 k zachování bezpečnosti civilního letectví, l) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké služby, poskytovatele letových navigačních služeb, leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu vydaný ke splnění jejich úkolů, m) provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence nebo povolení, provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení, nebo provozuje letiště bez povolení, nebo n) ohrozí bezpečnost letového provozu tím, že poškodí leteckou stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, nebo naruší činnost leteckého pozemního zařízení. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel nebo osoba, jíž se zápis v leteckém rejstříku týká, v rozporu s § 6 neprodleně neohlásí nebo nedoloží Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, b) jako provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu s § 17c odst. 1, c) jako konzultant v rozporu s § 55a odst. 3 nezachová mlčenlivost, d) jako provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje letovou způsobilost nebo nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti, e) jako provozovatel letadla provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, f) jako provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, nebo g) jako provozovatel letadla poruší povinnost stanovenou rozhodnutím o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro přidělování letištních časů25) úmyslně a opakovaně použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užije přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem, a tím naruší provoz letecké dopravy nebo letištní provoz, b) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), c) ohrozí bezpečnost létání porušením leteckého předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provádění letů ve vzdušném prostoru26), d) při provozu letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), nebo e) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím šetření nehod a incidentů v civilním letectví19) 1. zpřístupní nebo použije záznamy získané v rámci šetření letecké nehody nebo vážného incidentu k jiným účelům než k jejich šetření nebo ke zlepšení letecké provozní bezpečnosti letectví, 2. jako osoba zúčastněná na nehodě nebo vážném incidentu neoznámí neprodleně Ústavu, že došlo k nehodě nebo vážnému incidentu, 3. neuvědomí ve stanovené lhůtě Ústav o opatřeních, jež přijala na základě jeho bezpečnostního doporučení, nebo 4. nezavede příslušné postupy při provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a), b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), j) nebo l), odstavce 2 písm. c), nebo odstavce 3 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3, c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), i) nebo n), odstavce 2 písm. b), f) nebo g), nebo odstavce 3 písm. a), d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), f) nebo h), odstavce 2 písm. d) nebo e), nebo odstavce 3 písm. b), c) nebo e) bodu 4, nebo e) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) nebo m), nebo odstavce 3 písm. d). (5) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti a) do 6 měsíců, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 písm. e) nebo f), b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), i) nebo j), nebo odstavce 3 písm. c), nebo c) do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k), nebo odstavce 3 písm. d). 25) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93, v platném znění. 26) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010.“. 110. Za § 92 se vkládají nové § 92a a 92b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 27 až 29 znějí: „§ 92a Přestupky na úseku zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 85b si nepočíná při vstupu do míst sloužících k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy, jakož i během pobytu v nich, s náležitou obezřetností, b) se v rozporu s § 85c odst. 2 neřídí příkazem fyzické nebo právnické osoby zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy, c) v rozporu s § 85j odst. 4 neodevzdá nalezený doklad o spolehlivosti nebo neodevzdá doklad o spolehlivosti, jehož platnost zanikla, d) poruší podmínku pro bezpečné nakládání s věcí po jejím vnesení do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště nebo na palubu letadla stanovenou v souhlasu s vnesením věci vydaném podle § 85p odst. 3, e) v rozporu s § 85y odst. 1 vykonává činnosti v rámci ochrany civilního letectví před protiprávními činy bez platného dokladu o absolvování odborné přípravy, f) v rozporu s § 86d odst. 4 nezachová mlčenlivost o skutečnosti obsažené v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, nebo g) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) 1. vstoupí bez doprovodu do neveřejného prostoru nebo do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště bez platného oprávnění ke vstupu nebo povolení k vjezdu, 2. bezodkladně neoznámí provozovateli letiště ztrátu nebo odcizení letištního identifikačního průkazu nebo povolení k vjezdu, 3. bezodkladně nevrátí provozovateli letiště letištní identifikační průkaz nebo povolení k vjezdu, nebo 4. neoprávněně použije letištní identifikační průkaz nebo povolení k vjezdu. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) osoba provádějící detekční nebo bezpečnostní kontrolu provede tuto kontrolu v rozporu s § 85d nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), b) cestující v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) 1. vnese na palubu letadla věc, jejíž vnesení na palubu letadla je zakázáno, 2. vnese do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště věc, jejíž vnesení je do tohoto prostoru zakázáno, nebo 3. předá k přepravě zapsané zavazadlo obsahující věc, jejíž vnesení v zapsaném zavazadle do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště je zakázáno, c) osoba, která nakládá s věcí, k jejímuž vnesení na palubu letadla Úřad udělil souhlas, nezajistí, aby věc byla umístěna v obalu opatřeném zajišťovacím prostředkem podle § 85p odst. 5, d) osoba zajišťující provádění detekční kontroly v rozporu s § 86a odst. 1 umožní užití psa určeného k odhalování výbušnin, aniž bylo osobě plnící úkoly psovoda vydáno povolení k výkonu této činnosti, e) v rozporu s § 86c odst. 2 neoznámí, že hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob nebo v rozporu s § 86c odst. 3 neinformuje Úřad o změně skutečností uvedených v oznámení, nebo f) psovod psa určeného k odhalování výbušnin vykonává tuto činnost bez povolení, nebo ji vykonává v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27). (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo g) bodu 2 nebo 3, b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e) nebo g) bodu 1, nebo podle odstavce 2, nebo c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g) bodu 4. (4) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f). § 92b Přestupky na úseku užívání vzdušného prostoru (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu28) vykonává činnost 1. řídícího letového provozu, řídícího letového provozu žáka nebo instruktora přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, nebo neoznámí poskytovateli letových navigačních služeb svoji zdravotní indispozici, 2. řídícího letového provozu, řídícího letového provozu žáka nebo instruktora bez platného průkazu způsobilosti, nebo 3. zkoušejícího odborné způsobilosti nebo hodnotitele odborné způsobilosti pro místní a průběžný výcvik bez schválení Úřadem nebo bez platného průkazu způsobilosti, b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uspořádání toku letového provozu29) nezajistí v případě pozastavení platnosti letového plánu jeho aktualizaci nebo zrušení, nebo c) poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu. (2) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2, c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3, nebo d) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c). (3) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti a) do 6 měsíců, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, nebo c) do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3. 27) Nařízení Komise (EU) č. 185/2010 ze dne 4. března 2010, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, v platném znění. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 805/2011. 29) Nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu.“. 111. Za § 92b se vkládají označení a nadpis nového dílu 2, které znějí: „Díl 2 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob“. 112. § 93 včetně poznámek pod čarou č. 30 až 32 zní: „§ 93 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 12a odst. 4 nepředá na žádost Úřadu požadované údaje, b) v rozporu s § 16 odst. 1 používá v civilním letectví výrobky, letadlové části nebo zařízení nebo letecká pozemní zařízení bez platného osvědčení, c) v rozporu s § 40 zřídí zařízení nebo provádí činnost v ochranném pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu, d) umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1, e) v rozporu s § 78 provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu, f) nesplní příkaz vydaný Ministerstvem dopravy podle § 88 odst. 5 nebo neuposlechne zákaz vydaný Úřadem podle § 89 odst. 2 písm. o) bodu 7 k zachování bezpečnosti civilního letectví, g) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké služby, leteckého dopravce, poskytovatele letových navigačních služeb nebo provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu vydaný ke splnění jejich úkolů, h) využívá ke své letecké činnosti letecký personál bez platného průkazu způsobilosti, i) provádí vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace nebo konstrukční změny výrobků, letadlových částí nebo zařízení nebo leteckých pozemních zařízení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o společných pravidlech v oblasti civilního letectví30) bez oprávnění, j) uvádí na trh výrobky bez platného osvědčení, nebo k) provozuje letiště bez platného povolení, provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence nebo bez povolení nebo provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako a) provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel nebo osoba, jíž se zápis v leteckém rejstříku týká, v rozporu s § 6 neohlásí nebo nedoloží Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, b) provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu s § 17c odst. 1, c) koordinátor koordinovaného letiště vykonává v rozporu s § 32 odst. 4 svoji činnost bez pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jejím výkonem, d) provozovatel letiště 1. uvedeného v § 42d odst. 1 neprojedná s leteckými dopravci letištní ceník podle § 42g, nebo 2. způsobilého k přijetí letu podle přístrojů v rozporu s § 51a odst. 7 nepředá údaje o terénu a překážkách nebo tyto údaje předá v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vlastnosti leteckých dat a leteckých informací31), e) provozovatel letiště, tuzemský letecký dopravce nebo poskytovatel letových provozních služeb v rozporu s § 98a odst. 1 nepředá stanovené údaje, f) poskytovatel odbavovacích služeb nepředá v rozporu s § 98a odst. 2 provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících, g) provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje letovou způsobilost nebo nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti, h) provozovatel letadla nebo letecký dopravce provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, i) provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, j) provozovatel letadla poruší povinnost stanovenou rozhodnutím o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti, nebo k) letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací poruší schválenou bezpečnostní letovou normu provozovatele. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro přidělování letištních časů25) úmyslně a opakovaně použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užije přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem, a tím naruší provoz letecké dopravy nebo letištní provoz, b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení32) 1. provádí činnosti související s řízením zachování letové způsobilosti bez oprávnění, 2. vystaví nebo prodlouží osvědčení kontroly letové způsobilosti letadla, nebo 3. osvědčí uvolnění letadla nebo letadlového celku do provozu, c) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), d) ohrozí bezpečnost létání porušením leteckého předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provádění letů ve vzdušném prostoru26), e) při provozu letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), nebo f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím šetření nehod a incidentů v civilním letectví19) 1. zpřístupní nebo použije záznamy získané v rámci šetření letecké nehody nebo vážného incidentu k jiným účelům než k jejich šetření nebo ke zlepšení letecké provozní bezpečnosti letectví, 2. jako zúčastněná osoba neoznámí neprodleně Ústavu, že došlo k nehodě nebo vážnému incidentu, 3. neuvědomí ve stanovené lhůtě Ústav o opatřeních, jež přijal na základě jeho bezpečnostního doporučení, 4. nezavede příslušné postupy při provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení, 5. jako tuzemský letecký dopravce nezavede postupy umožňující ve stanovené lhůtě od oznámení letecké nehody vypracovat seznam osob a seznam nebezpečného zboží na palubě letadla nebo tyto seznamy nezpřístupní oprávněným subjektům, nebo 6. jako tuzemský letecký dopravce sdělí třetí osobě nebo neoprávněně použije kontaktní údaje určené pro případ nehody nebo neoprávněně zveřejní v souvislosti s leteckou nehodou jména cestujících. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí správního deliktu tím, že a) jako letecký dopravce v rozporu s § 69 odst. 1 nepředá stanovené údaje, b) jako tuzemský letecký dopravce v rozporu s § 68 odst. 2 nevypracuje plán pomoci obětem letecké nehody a jejich příbuzným nebo v souladu s ním nepostupuje, c) jako letecký dopravce Evropské unie20) provozuje obchodní leteckou dopravu bez uděleného přepravního práva, d) jako letecký dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, neoznámí Ministerstvu dopravy skutečnosti stanovené v § 70c odst. 6 nebo nesplní podmínku stanovenou pro výkon přepravního práva v rozhodnutí podle § 70c odst. 4, e) jako letecký dopravce jiného členského státu 1. v rozporu s § 70f odst. 1 neoznámí zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo 2. v rozporu s § 70f odst. 5 neoznámí zahájení nepravidelné obchodní letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo f) jako letecký dopravce ze třetí země 1. provozuje pravidelnou obchodní leteckou dopravu bez povolení nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71 odst. 6, 2. neoznámí zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní letecké dopravy nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71b odst. 3, nebo 3. provozuje nepravidelnou obchodní leteckou dopravu bez povolení nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71c odst. 7. (5) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo f) nebo odstavce 4 písm. e) bodu 1 nebo 2 nebo písm. f) bodu 2, b) do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. f) bodu 2 nebo 3, nebo odstavce 4 písm. d), c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. b), d) bodu 2 nebo písm. j), odstavce 3 písm. a), b) bodu 2, f) bodu 1, 5 nebo 6, nebo odstavce 4 písm. a), b) nebo c), d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d), e) nebo h), odstavce 2 písm. c), d) bodu 1, g) nebo i), odstavce 3 písm. b) bodu 3, c), d) nebo f) bodu 4, nebo odstavce 4 písm. f) bodu 1 nebo 3, e) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. k), nebo f) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), i), j) nebo k), odstavce 2 písm. h), nebo odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo písm. e). (6) Za správní delikt se uloží zákaz činnosti a) do 6 měsíců, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. i), b) do 1 roku, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. h), nebo odstavce 3 písm. d), nebo c) do 2 let, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), j) nebo k), nebo odstavce 3 písm. e). 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění. 31) Nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe. 32) Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, v platném znění.“. 113. Za § 93 se vkládají nové § 93a až 93c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 33 a 34 znějí: „§ 93a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 85x odst. 1 uskutečňuje odbornou přípravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) bez povolení, b) v rozporu s § 85z odst. 1 provádí odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin bez povolení nebo jej provádí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), c) v rozporu s § 86c odst. 2 neoznámí, že hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob ve stanovené lhůtě nebo v rozporu s § 86c odst. 3 neinformuje Úřad o změně skutečností uvedených v oznámení, nebo d) v rozporu s § 86d odst. 4 zpřístupní skutečnost obsaženou v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako a) provozovatel letiště 1. v rozporu s § 85m odst. 1 provozuje letiště bez schváleného bezpečnostního programu letiště, 2. v rozporu s § 85m odst. 3 neoznámí Úřadu jiné změny bezpečnostního programu, 3. v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) nezajistí plnění opatření a postupů uvedených v bezpečnostním programu letiště, nebo 4. nesplní některou z povinností podle § 85n odst. 1 nebo 2, nebo takovou povinnost plní v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), b) provozovatel letiště nebo jako letecký dopravce 1. v rozporu s § 85p odst. 1 nezajistí provádění detekční kontroly cestujících, kabinových a zapsaných zavazadel, 2. v rozporu s § 85q nezajistí následnou ochranu cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel, 3. v rozporu s § 86f nepřijme mimořádná opatření, změnu mimořádných opatření, neoznámí přijetí, změnu nebo zrušení mimořádných opatření, nebo nesplní povinnost vyplývající z mimořádného opatření nařízeného Úřadem, nebo 4. v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) vydá letištní identifikační průkaz nebo povolení vjezdu, nebo letištní identifikační průkaz nebo povolení vjezdu neodejme, c) osoba provádějící detekční nebo bezpečnostní kontrolu provede tuto kontrolu v rozporu s § 85d, nebo ji provede v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), d) letecký dopravce 1. v rozporu s § 85o nezajistí, aby informace o bezpečnostní prohlídce letadla byla uchovávána na palubě letadla, nebo 2. v rozporu s § 85p odst. 5 nezajistí bezpečné doprovázení a uložení věci, k jejímuž vnesení byl udělen souhlas, v prostoru letiště nebo na palubě letadla, e) poskytovatel letových provozních služeb v rozporu s § 85r nevypracuje nebo nedodržuje bezpečnostní program nebo jej na žádost Úřadu nezpřístupní, f) schválený agent pověří fyzickou nebo právnickou osobu prováděním bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami mimo svou provozovnu v rozporu s § 85s odst. 1, g) osoba pověřená schváleným agentem prováděním bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami 1. provádí tuto bezpečnostní kontrolu v rozporu s § 85s odst. 2 bez souhlasu Úřadu nebo ji provádí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), nebo 2. v rozporu s § 85s odst. 4 bezodkladně neoznámí změnu skutečností majících vliv na udělení souhlasu, h) zaměstnavatel fyzické osoby, která má vykonávat pracovní činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), 1. v rozporu s § 85v nepodrobí uchazeče o zaměstnání přijímacímu řízení nebo toto přijímací řízení provede v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), nebo 2. v rozporu s § 85w nezajistí, aby tyto pracovní činnosti plnily fyzické osoby, které úspěšně absolvovaly odbornou přípravu, i) osoba zajišťující provádění detekční kontroly, 1. v rozporu s § 86a umožní užití psa určeného k odhalování výbušnin, aniž bylo osobě plnící úkoly psovoda vydáno povolení k výkonu této činnosti, nebo 2. v rozporu s § 86b odst. 1 zajistí provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), bez povolení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými, j) příjemce základních opatření 1. nedodržuje základní opatření stanovená podle § 86d odst. 1, 2. v rozporu s § 86d odst. 3 neinformuje o skutečnostech významných pro posouzení obsahu a rozsahu výkonu jeho činnosti, nebo 3. v rozporu s § 86d odst. 5 vykonává činnost, s níž přímo souvisí stanovená základní opatření, přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí o jejich stanovení, k) osoba, která je povinna používat normy ochrany letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nevypracuje nebo neaktualizuje bezpečnostní program, nezajistí plnění opatření a postupů v něm stanovených, nebo bezpečnostní program nepředloží na výzvu Úřadu, l) schválený agent, známý odesílatel, schválený dodavatel palubních zásob, školitel nebo přepravce nákladu či poštovních zásilek podrobených bezpečnostní kontrole vykonává tuto činnost v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) bez schválení Úřadu, m) stálý odesílatel, známý dodavatel palubních zásob, známý dodavatel letištních zásob v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) 1. vykonává tyto činnosti, ačkoliv nebyl k provádění této činnosti jmenován, nebo 2. provádí dodávky palubních a letištních zásob nebo manipuluje se zásilkami, nebo n) schválený agent, letecký dopravce nebo provozovatel letiště v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) neodejme jmenování stálým odesílatelem, známým dodavatelem palubních zásob nebo známým dodavatelem letištních zásob. (3) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. c), d) bodu 1, písm. j) bodu 2 nebo písm. n), b) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 2, písm. b) bodu 4, písm. d) bodu 2, písm. g) bodu 2, písm. i), písm. j) bodu 1 nebo 3, písm. k) nebo písm. m) bodu 2, c) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 3, písm. e), f), písm. g) bodu 1, písm. h), l) nebo písm. m) bodu 1, nebo d) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo 4 nebo písm. b) bodů 1 až 3. (4) Za správní delikt se uloží zákaz činnosti do 2 let, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nebo písm. b) bodu 1 nebo 2. § 93b Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku užívání vzdušného prostoru (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uspořádání toku letového provozu29) nezajistí v případě pozastavení platnosti letového plánu jeho aktualizaci nebo zrušení. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu28) a) jako poskytovatel letových navigačních služeb nezajistí, aby činnost řídícího letového provozu, řídícího letového provozu žáka nebo instruktora vykonávala osoba s platným průkazem způsobilosti, b) jako organizace zajišťující výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu žáků nebo výcvik instruktorů, 1. provádí výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu žáků nebo výcvik instruktorů bez osvědčení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými, 2. pověří prováděním zkoušek v rámci výcviku řídících letového provozu, řídících letového provozu žáků a instruktorů fyzickou osobu, která nebyla pro tuto činnost schválena Úřadem nebo která není držitelem platného průkazu způsobilosti, nebo 3. nepředloží Úřadu ke schválení změny v osnovách výcvikových kurzů, plánech vstupního a místního výcviku nebo místních systémech odborné způsobilosti. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 46 odst. 1 nebo § 49 odst. 1 poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu, nebo b) v rozporu s § 49a odst. 1 poskytuje 1. letové navigační služby bez osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nebo 2. letové provozní služby a meteorologické služby bez určení Úřadem nebo v rozporu s § 49 odst. 4. (4) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) bodu 3, c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) nebo písm. b) bodu 2, nebo d) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo podle odstavce 3 písm. a) nebo písm. b) bodu 1 nebo 2. (5) Za správní delikt se uloží zákaz činnosti do 2 let, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo podle odstavce 3 písm. a) nebo písm. b) bodu 1 nebo 2. § 93c Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany práv cestujících v rámci provozování obchodní letecké dopravy (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě33) a) jako letecký dopravce, provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury 1. nezpřístupní veřejnosti ve formě a jazycích dostupných cestujícím bezpečnostní pravidla vztahující se na přepravu osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně pravidel pro omezení přepravy těchto osob nebo přepravy jejich vybavení pro mobilitu z důvodu velikosti letadla, 2. nevynaloží přiměřené úsilí, aby osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítne rezervaci, navrhl přijatelnou alternativu přepravy, 3. nepřijme na všech svých prodejních místech, včetně prodeje s využitím prostředků komunikace na dálku, veškerá nezbytná opatření k přijetí oznámení o potřebě pomoci od osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo nezajistí, aby přijaté oznámení bylo předáno řádně a včas, 4. neinformuje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem osobu se zdravotním postižením nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítl rezervaci nebo kterou odmítl přijmout na palubu, o důvodech, které ho k tomu vedly, 5. bezdůvodně odmítne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace provedení rezervace pro let, nebo odmítne přijmout tuto osobu na palubu, ačkoliv má tato osoba platnou letenku a rezervaci, nebo 6. nenabídne osobě, které byl odepřen nástup na palubu letadla z důvodu jejího zdravotního postižení nebo omezené schopnosti pohybu a orientace, nebo osobě, která tuto osobu doprovází, proplacení výdajů nebo přesměrování, b) jako provozovatel letiště 1. nestanoví normy kvality pro pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, neurčí prostředky potřebné pro jejich splnění nebo své normy kvality nezveřejní, 2. neurčí místa příjezdu a odjezdu v areálu letiště, na kterých mohou osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace snadno oznámit svůj příjezd, neposkytne na těchto místech základní informace o letišti nebo tato místa jasně neoznačí, nebo 3. nezajistí, aby byla osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace poskytnuta bezúplatně pomoc tak, aby se tato osoba byla schopna zúčastnit se letu, na který má rezervaci, c) jako letecký dopravce nebo provozovatel letiště 1. nezajistí, aby všechny osoby, které využívají k tomu, aby poskytovaly přímou pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, měly znalosti o tom, jak vyhovět zvláštním potřebám těchto osob, nebo 2. nezajistí, aby všichni jeho zaměstnanci prošli školením o problematice zdravotního postižení, nebo 3. nezajistí školení o rovnoprávnosti zdravotně postižených osob a o problematice zdravotního postižení veškerému personálu letiště, který přichází do přímého styku s cestující veřejností, nebo d) jako letecký dopravce neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace při odletu, příletu nebo tranzitu na letišti, bezúplatně pomoc. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím informování v letecké dopravě34) jako smluvní letecký dopravce a) při provádění rezervace neinformuje cestujícího o totožnosti provozujícího leteckého dopravce nebo dopravců nebo o jejich změně po provedení rezervace, b) neposkytne cestujícímu, který se rozhodl neletět s leteckým dopravcem podléhajícím zákazu provozování letecké dopravy, proplacení výdajů nebo přesměrování, nebo c) nevymezí povinnost informovat cestující o totožnosti provozujícího leteckého dopravce nebo dopravců ve všeobecných prodejních podmínkách vztahujících se ke smlouvě o přepravě. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím náhrady a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu1g) jako letecký dopravce a) nesplní informační povinnost, nezajistí přesměrování letu nebo neproplatí výdaje s tím spojené, nezajistí péči nebo neuhradí škodu vzniklou v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením či zpožděním letu, nebo b) jako letecký dopravce požaduje doplatit rozdíl v ceně letenky nebo jej nevrátí, umístil-li cestujícího do vyšší nebo nižší třídy, než pro kterou byla letenka zakoupena, v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením nebo zpožděním letu. (4) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 4 nebo písm. c) bodu 2 nebo 3, nebo podle odstavce 2 písm. a) nebo c), b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo 3, písm. b) bodu 1 nebo 2 nebo písm. c) bodu 1 nebo podle odstavce 3 písm. b), nebo c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) bodu 5 nebo 6, písm. b) bodu 3 nebo písm. d), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. a). 33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném znění.“. 114. Za § 93c se vkládají označení a nadpis nového dílu 3, které znějí: „Díl 3 Společná ustanovení ke správním deliktům“. 115. § 94 zní: „§ 94 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká a přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže správní orgán nezahájil řízení do 2 let od okamžiku, kdy se dozvěděl o jeho spáchání, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit jen tehdy, byl-li správní delikt spáchán touto činností nebo v souvislosti s ní. Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou již právnická osoba nesměla na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným správním deliktem tuto činnost vykonávat. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni: a) Ministerstvo dopravy nebo Úřad podle své působnosti uvedené v § 88 a 89, jde-li o 1. přestupky, s výjimkou přestupků podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo § 92 odst. 3 písm. e), nebo 2. správní delikty, s výjimkou správních deliktů podle § 93 odst. 3 písm. f), § 93 odst. 4 písm. a) a správních deliktů podle § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto správního deliktu provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, b) útvar Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu5j) příslušný k provádění hraniční kontroly, jde-li o správní delikty podle § 93 odst. 4 písm. a), c) obecní živnostenský úřad, jde-li o správní delikty podle § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto správního deliktu provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, nebo d) Ústav, jde-li o přestupky podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo § 92 odst. 3 písm. e), nebo o správní delikty podle § 93 odst. 3 písm. f). (7) O odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky podle odstavce 6 písm. b) rozhoduje Ministerstvo vnitra. (8) Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá orgán, který ji uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu, s výjimkou pokut uložených podle odstavce 6 písm. c) obecním živnostenským úřadem, které jsou příjmem rozpočtu příslušné obce s rozšířenou působností.“. 116. § 94a se včetně nadpisu zrušuje. 117. § 95 se zrušuje. 118. V § 98 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 119. Za § 98 se vkládá nový § 98a, který zní: „§ 98a (1) Za účelem statistického zjišťování předává Ministerstvu dopravy a) provozovatel letiště 1. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti za kalendářní rok, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, 2. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti a o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce, 3. údaje o výnosech, nákladech a investicích provozovatele letiště a o počtu a struktuře jeho zaměstnanců, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, b) tuzemský letecký dopravce 1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, 2. údaje o počtu a typu jím provozovaných letadel, jejich nabízené a využité kapacitě, o počtu a struktuře leteckého personálu a o mzdových nákladech s ním souvisejících, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku, 3. údaje o spotřebě paliva na uskutečněné lety podle typu letadla za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku, c) tuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností více než 10 tun 1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní měsíc, a to vždy nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci rozhodném pro předávání těchto údajů, 2. údaje o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce, 3. rozvahu, výkaz zisků a ztrát, prohlášení o nerozděleném zisku a kategorizaci výnosů podle přepravených osob, nákladu a pošty a podle toho, zda jde o provozování pravidelné nebo nepravidelné obchodní letecké dopravy, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, d) tuzemský letecký dopravce provozující mezinárodní pravidelnou obchodní leteckou dopravu údaje o počtu uskutečněných letů, typu jím provozovaných letadel, organizačním a zeměpisném vymezení provozu letadel, nabízené kapacitě jím provozovaných letadel a počtu přepravených cestujících, nákladu a pošty za kalendářní rok, a to nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku, e) poskytovatel letových provozních služeb 1. údaje o výnosech, nákladech a investicích a údaje o počtu a struktuře jeho zaměstnanců za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce května následujícího kalendářního roku, 2. údaje o poskytnutých letových provozních službách za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku. (2) Poskytovatel odbavovacích služeb průběžně předává provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících. (3) Jednotlivé údaje předávané za účelem statistického zjišťování Ministerstvu dopravy, údaje o počtu odbavených cestujících předávané poskytovatelem odbavovacích služeb provozovateli letiště a jejich strukturu stanoví prováděcí právní předpis.“. 120. V § 99 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 121. V § 99 se slova „a spojů“ zrušují. 122. V § 99a odst. 3 se slova „§ 22j odst. 2, § 55a odst. 8 a“ zrušují. 123. V § 102 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis k provedení § 4 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 4, § 5 odst. 2, § 5a odst. 2, § 7 odst. 8, § 12 odst. 2 písm. b), § 12a odst. 7, § 16 odst. 1 a 2, § 17 odst. 1 a 3, § 17a odst. 1, § 17b odst. 6, § 17d odst. 4, § 22a odst. 1, § 25 odst. 3, § 32 odst. 1 a 3, § 34a odst. 4, § 35 odst. 1 a 3, § 42b odst. 8, § 44 odst. 7, § 45 odst. 4, § 49c odst. 2, § 49f odst. 2, § 49g odst. 2, § 51a odst. 11, § 55a odst. 6, § 55c odst. 5, § 55d odst. 5, § 58 odst. 2, § 67 odst. 4, § 74 odst. 3, § 76 odst. 3, § 81 odst. 8, § 82 odst. 6, § 84b odst. 3, § 84c odst. 8, § 85j odst. 6, § 85m odst. 4, § 85r odst. 3, § 85x odst. 7, § 85y odst. 3, § 85z odst. 6, § 90 odst. 4, § 91a odst. 11, § 98 odst. 2 a § 98a odst. 3 tohoto zákona.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Osvědčení způsobilosti letiště vydané podle § 34a odst. 2 a 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště vydané podle § 34a odst. 2 a § 34d zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pověření poskytováním letových provozních služeb nebo meteorologických služeb vydané podle § 49a odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rozhodnutí o určení k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb vydané podle § 49a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod zřízený podle § 55a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod podle § 55 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pověření shromažďováním a analyzováním informací o incidentech a leteckých nehodách, při nichž nedošlo k usmrcení osob, určováním jejich příčin a vypracováváním závěrů a bezpečnostních doporučení vydané podle § 55b odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za pověření zjišťováním příčin incidentů a leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, vydané podle § 55c odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Přepravní právo udělené podle § 70a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti v rozsahu a za podmínek, za kterých bylo uděleno. 6. Na využívání přepravního práva uděleného podle § 70a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 70d zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. 7. Povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy zahraničním leteckým dopravcem vydané podle § 71 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy leteckým dopravcem ze třetí země vydané podle § 71 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy zahraničním leteckým dopravcem vydané podle § 71 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy leteckým dopravcem ze třetí země vydané podle § 71c odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Národní programy vydané podle § 85 odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za národní programy vydané podle § 85a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Fyzická osoba, která vstupuje bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), je povinna požádat do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o ověření spolehlivosti podle § 85e odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to neplatí, jde-li o osobu podle § 85e odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vydání dokladu o spolehlivosti podle § 85i zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zastavení řízení o žádosti podle věty první nebo nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty první, se žadatel považuje za osobu spolehlivou. 11. Provozovatel letiště je povinen požádat do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o schválení bezpečnostního programu letiště podle § 85m odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty první nebo zastavení řízení o žádosti podle věty první se bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy takového provozovatele letiště schválený podle § 85a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za bezpečnostní program letiště schválený podle § 85m odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Osvědčení k provádění školení na úseku ochrany civilního letectví před protiprávními činy vydané podle § 85k odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k uskutečňování odborné přípravy vydané podle § 85x odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Fyzická nebo právnická osoba, která vykonává činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo která přepravuje náklad nebo poštovní zásilky podrobené bezpečnostní kontrole, je povinna oznámit do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tuto skutečnost podle § 86c odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; neučiní-li tak, nesmí takovou činnost nadále vykonávat. 14. Fyzické nebo právnické osobě, která provozuje letiště nebo obchodní leteckou dopravu, nebo vykonává činnost schváleného agenta, známého odesílatele, schváleného dodavatele palubních zásob nebo školitele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), stanoví Úřad pro civilní letectví do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona základní opatření podle § 86d odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vykonatelnosti rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, se na osobu podle věty první § 86d odst. 5 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije; to neplatí, sdělil-li takové osobě Úřad pro civilní letectví, že jí základní opatření nestanoví z důvodu podle § 86d odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Správní řízení podle zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o živnostenském podnikání Čl. III V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., písmeno v) zní: „v) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací, poskytování leteckých služeb a uskutečňování odborné přípravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy23f),“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., položky č. 45 až 57 včetně poznámek pod čarou č. 75 až 79 znějí: „Položka 45 a) \| Vydání povolení k provozování letiště nebo ke stanovení jeho druhu\| ---\|---\|--- – mezinárodní veřejné\| Kč\| 20 000 – mezinárodní neveřejné\| Kč\| 15 000 – vnitrostátní veřejné\| Kč\| 10 000 – vnitrostátní neveřejné\| Kč\| 5 000 b)\| Změna povolení k provozování letiště nebo ke stanovení jeho druhu\| 15 % sazby poplatků podle písmene a) této položky c)\| Schválení provozní způsobilosti letiště pro letadla s maximální vzletovou hmotností\| – vyšší než 10 tun\| Kč\| 50 000 – 10 tun a nižší\| Kč\| 15 000 Osvobození Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny subjekty zajišťující integrovaný záchranný systém. Položka 46 Vydání rozhodnutí o souhlasu ke zřizování zařízení a provádění činností, které nesouvisí s leteckým provozem v ochranném pásmu leteckých staveb\| Kč\| 5 000 ---\|---\|--- Položka 47 a)\| Vydání licence tuzemskému leteckému dopravci k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy\| Kč\| 80 000 ---\|---\|---\|--- b)\| Vydání licence tuzemskému leteckému dopravci k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy letadlem s maximální vzletovou hmotností\| – 10 tun a nižší nebo s celkovým počtem sedadel pro cestující 20 včetně a menším\| Kč\| 30 000 – vyšší než 10 tun nebo s celkovým počtem sedadel pro cestující větším než 20\| Kč\| 80 000 c)\| Prodloužení platnosti nebo jiná změna osvědčení leteckého provozovatele nebo změna licence\| Kč\| 3 000 Poznámka Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání osvědčení leteckého provozovatele Úřadem pro civilní letectví. Položka 48 a)\| Zápis do rejstříku letadel nebo výmaz z rejstříku letadel anebo změna údajů zapisovaných do rejstříku letadel pro letadla s maximální vzletovou hmotností\| \| ---\|---\|---\|--- – vyšší než 10 tun\| Kč\| 8 000 – 10 tun a nižší\| Kč\| 3 000 b)\| Vydání průkazu způsobilosti člena leteckého personálu nebo jeho duplikátu\| Kč\| 1 000 c)\| Další vydání průkazu způsobilosti člena leteckého personálu z důvodu změny údajů nebo z důvodu jeho zaplnění apod.\| Kč\| 100 d)\| Teoretická zkouška pro vydání průkazu způsobilosti leteckého personálu nebo kvalifikace IR\| Kč\| 5 000 e)\| Ostatní teoretické zkoušky včetně zkoušky z angličtiny\| Kč\| 2 000 f)\| Ověření odborné způsobilosti praktickou zkouškou\| Kč\| 500 g)\| Vydání dokladu letadla (palubní deník, letadlová kniha apod.)\| Kč\| 500 h)\| Zápis a výmaz zástavního práva k letadlu nebo jeho části\| Kč\| 2 000 i)\| Přidělení letadlové adresy\| Kč\| 500 Poznámky 1\\. Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje i vydání osvědčení, dokladů, popřípadě potvrzení o vlastnictví letadla podle zvláštního právního předpisu upravujícího civilní letectví35). 2\\. Úkon zpoplatňovaný podle písmene g) se vybere v případě vydání druhého a dalších dokladů letadla. První vydání dokladu je zpoplatněno v poplatku za zápis letadla do rejstříku letadel. Položka 49 a)\| Udělení oprávnění k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, údržbě, opravám, modifikacím a konstrukčním změnám letadel, jejich součástí a výrobků letecké techniky35)\| Kč\| 20 000 ---\|---\|---\|--- b)\| Vydání osvědčení o oprávnění k údržbě organizaci35a), k výrobě organizaci35b), nebo schvalovacího dopisu k výrobě organizaci75)\| – do 10 zaměstnanců\| Kč\| 15 000 – 11 – 30 zaměstnanců včetně\| Kč\| 30 000 – 31 – 50 zaměstnanců včetně\| Kč\| 45 000 – nad 50 zaměstnanců\| Kč\| 60 000 c)\| Udělení oprávnění k vývoji, projektování, výrobě, zkoušení, instalacím, údržbě, opravám, modifikacím a konstrukčním změnám leteckých pozemních zařízení\| Kč\| 20 000 d)\| Vydání osvědčení o oprávnění organizace k řízení zachování letové způsobilosti35a)\| – bezmotorových letadel a letadel s pístovým motorem/motory\| Kč\| 15 000 – letadel s turbínovým motorem/motory\| Kč\| 40 000 e)\| Vydání doporučení pro zahraniční letecký úřad pro vydání oprávnění k údržbě v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie76) nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu\| 50 % poplatku pod písmenem b) Poznámky 1. Při žádosti organizace na prodloužení platnosti nebo změnu oprávnění se vybírá poplatek ve výši 1/3 sazby této položky. U písmene b) se vybírá poplatek podle aktuálního počtu zaměstnanců v době podání žádosti a u písmene d) se vybírá poplatek podle nově schvalovaného rozsahu oprávnění. 2. Počtem zaměstnanců organizace uvedených v písmenu b) se rozumí počet zaměstnanců přímo zapojených do provádění, řízení, plánování, technického a materiálního zabezpečení údržby, resp. výroby včetně systému jakosti. 3. U položek b) a d) se vybírá roční udržovací poplatek ve výši 1/3 poplatku za udělení oprávnění. 4. Za udělení výjimky v maximální délce trvání dvou měsíců pro vydané oprávnění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie76) se vybírá poplatek ve výši 10 % sazby za vydané oprávnění. 5. Za udělení výjimky s dobou platnosti delší než 2 měsíce a za udělení opakované výjimky pro vydané oprávnění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie76) se vybírá poplatek ve výši 30 % sazby za vydané oprávnění. Položka 50 a)\| Vydání osvědčení pro výcvik leteckého personálu\| Kč\| 20 000 ---\|---\|---\|--- b)\| Uznání platnosti zahraničního průkazu způsobilosti\| – jde-li o občana České republiky nebo občana členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace\| Kč\| 1 000 – jde-li o občana státu, který není členským státem Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace\| Kč\| 3 000 Položka 51 a)\| Vydání povolení k provádění leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu\| Kč\| 10 000 ---\|---\|---\|--- b)\| Vydání povolení k létání letadla bez pilota\| Kč\| 4 000 c)\| Vydání povolení k létání letadla bez pilota výlučně pro rekreační a sportovní létání\| Kč\| 2 000 d)\| Prodloužení platnosti nebo změna povolení k provádění leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu\| Kč\| 1 500 e)\| Prodloužení platnosti nebo změna povolení k létání letadla bez pilota\| Kč\| 400 f)\| Prodloužení platnosti nebo změna povolení k létání letadla bez pilota výlučně pro rekreační a sportovní létání\| Kč\| 200 g)\| Udělení souhlasu k provozování leteckého veřejného vystoupení\| Kč\| 3 000 Poznámka V případě propagačních parašutistických akcí jako součásti programů jiných společenských nebo kulturních akcí se poplatek pod písmenem g) snižuje na 1 500 Kč. Osvobození Od poplatku podle písmene g) této položky jsou osvobozena letecká veřejná vystoupení s výhradní účastí letadel bez pilota. Položka 52 a)\| Vydání rozhodnutí o pověření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie77) k poskytování\| ---\|---\|--- – letových provozních služeb v rozsahu oblastní služby řízení, přibližovací služby řízení a letištní služby řízení\| Kč\| 20 000 – ostatních letových provozních služeb mimo služby uvedené pod písmenem a) a meteorologických služeb\| Kč\| 10 000 b)\| Vydání osvědčení k poskytování letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie77) pro\| – poskytování letových provozních služeb v rozsahu oblastní služby řízení\| Kč\| 80 000 – poskytování letových provozních služeb v rozsahu přibližovací služby řízení pro letiště s velkou hustotou provozu\| Kč\| 50 000 – poskytování letových provozních služeb v rozsahu letištní služby řízení pro letiště s velkou hustotou provozu\| Kč\| 50 000 – poskytování letových provozních služeb v rozsahu přibližovací služby řízení pro letiště s malou a střední hustotou provozu\| Kč\| 30 000 – poskytování letových provozních služeb v rozsahu letištní služby řízení pro letiště s malou a střední hustotou provozu\| Kč\| 30 000 – poskytování ostatních letových provozních služeb\| Kč\| 10 000 – poskytování meteorologické služby, letecké informační služby, navigačních služeb, komunikačních služeb nebo přehledových služeb\| Kč\| 20 000 c)\| Vydání povolení k poskytování služby při předletové přípravě a monitorování letu nebo při odbavovacím procesu na letišti\| Kč\| 20 000 d)\| Změna povolení k poskytování služby při předletové přípravě a monitorování letu nebo při odbavovacím procesu na letišti\| Kč\| 2 000 e)\| Vyhrazení části vzdušného prostoru opatřením obecné povahy, přesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích\| Kč\| 20 000 Poznámky 1. V případě rozhodnutí o pověření podle písmene a) k poskytování více služeb v rámci jednoho rozhodnutí vybírá se poplatek pouze za jedno pověření s nejvyšší sazbou v rámci vydaného rozhodnutí. 2. V případě vydání osvědčení podle písmene b) k poskytování více letových navigačních služeb v rámci jednoho osvědčení vybírá se poplatek pouze za jedno poskytování služeb s nejvyšší sazbou v rámci vydaného osvědčení. 3. Za změnu osvědčení vydaného podle písmene b) se vybírá poplatek ve výši 1/3 sazby za vydání osvědčení. V případě doplnění další poskytované služby k již vydanému osvědčení podle písmene b) se vybírá poplatek jako při vydání osvědčení pro tuto službu. Osvobození Od poplatku podle písmene e) jsou osvobozeny akce sportovního charakteru nebo pro potřeby Armády České republiky. Položka 53 a)\| Vydání rozhodnutí o souhlasu ke zkušebnímu létání\| Kč\| 10 000 ---\|---\|---\|--- b)\| Prodloužení platnosti nebo změna rozhodnutí o souhlasu ke zkušebnímu létání\| Kč\| 2 000 Položka 54 a) Vydání rozhodnutí o schválení typu letadla včetně vydání Typového osvědčení (sazba poplatku pod písmenem A) b) Vydání rozhodnutí o schválení významné konstrukční změny typu letadla nebo významné modifikace jednotlivého letadla včetně vydání Doplňkového typového osvědčení, schválení modifikace nebo změny Typového osvědčení (sazba poplatku pod písmenem B) c) Uznání typu letadla na základě dokladu o schválení typu letadla vydaného zahraničním leteckým úřadem včetně vydání dokladu o uznání způsobilosti typu (sazba poplatku pod písmenem C) d) Vydání rozhodnutí o schválení nestandardní opravy (sazba poplatku pod písmenem D) e) Vydání Osvědčení hlukové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem E) \| Sazba v Kč\| Sazba v Kč\| Sazba v Kč\| Sazba v Kč\| Sazba v Kč ---\|---\|---\|---\|---\|--- A\| B\| C\| D\| E Balóny a vzducholodě\| 8 000\| 1 000\| 4 000\| –\| – Kluzáky\| 15 000\| 3 000\| 5 000\| 1 000\| – Motorizované kluzáky a ultralehká letadla\| 25 000\| 5 000\| 8 000\| 2 000\| 2 000 Letouny a vrtulníky do 5 700 kg maximální vzletové hmotnosti včetně\| 40 000\| 10 000\| 10 000\| 5 000\| 4 000 Letouny a vrtulníky nad 5 700 kg maximální vzletové hmotnosti\| 80 000\| 25 000\| 35 000\| 15 000\| 10 000 f) Rozhodnutí o schválení nevýznamné konstrukční změny/modifikace \| Sazba v Kč ---\|--- Balóny a vzducholodě\| 500 Kluzáky\| 1 500 Motorizované kluzáky a ultralehká letadla\| 2 500 Letouny a vrtulníky do 5 700 kg maximální vzletové hmotnosti včetně\| 5 000 Letouny a vrtulníky nad 5 700 kg maximální vzletové hmotnosti\| 12 500 Poznámky 1. Poplatek podle písmene b) této položky se vybírá jen za rozhodnutí o schválení významné konstrukční změny typu letadla nebo za významnou modifikaci jednotlivého letadla. Významnou změnou nebo významnou modifikací se pro účely tohoto zákona rozumí takové změny nebo modifikace, které mají podstatný účinek na hmotnost, polohu těžiště, pevnost konstrukce, spolehlivost, provozní charakteristiku nebo jinou charakteristiku ovlivňující letovou způsobilost letadla. 2. Nestandardní opravou se pro účely tohoto zákona rozumí oprava, ke které nejsou podklady součástí instrukcí pro zachování letové způsobilosti zpracovaných držitelem Typového osvědčení při schvalování typu letadla. Položka 55 a) Vydání osvědčení letové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem F) b) Prodloužení platnosti osvědčení letové způsobilosti, zvláštního osvědčení letové způsobilosti nebo obnovení letové způsobilosti, která u letadla dočasně zanikla (sazba poplatku pod písmenem G) c) Vydání zvláštního osvědčení letové způsobilosti – s platností do 60 dnů včetně (sazba poplatku pod písmenem G) – s platností nad 60 dnů (sazba poplatku pod písmenem F) d) Vydání osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely (sazba poplatku pod písmenem F) e) Vydání exportního osvědčení letové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem F) f) Vydání povolení k letu – s platností do 60 dnů včetně (sazba poplatku pod písmenem G) – s platností nad 60 dnů (sazba poplatku pod písmenem F) g) Schválení letových podmínek – pro povolení k letu s platností do 60 dnů (sazba poplatku pod písmenem G) – pro povolení k letu s platností nad 60 dnů (sazba poplatku pod písmenem F) h) Vydání osvědčení kontroly letové způsobilosti – vydání osvědčení kontroly letové způsobilosti na základě předložení doporučení vydaného organizací k řízení zachování letové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem G) – vydání osvědčení kontroly letové způsobilosti bez předložení doporučení vydaného organizací k řízení zachování letové způsobilosti (sazba pod písmenem F) i) Vrácení zadrženého osvědčení letové způsobilosti 50 % poplatku pod písmenem F j) Schválení Programu údržby pro letadlo 50 % sazby poplatku pod písmenem F k) Schválení změny Programu údržby pro letadlo 10 % sazby poplatku pod písmenem F l) Schválení MEL pro letadlo 40 % sazby poplatku pod písmenem F m) Schválení změny MEL pro letadlo 10 % sazby poplatku pod písmenem F n) Udělení výjimky v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie78) s platností do dvou měsíců vztahující se na jedno letadlo se vzletovou hmotností do 5 700 kg 10 % sazby poplatku pod písmenem F o) Udělení výjimky v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie78) s platností do dvou měsíců vztahující se na jedno letadlo se vzletovou hmotností nad 5 700 kg 10 % sazby poplatku pod písmenem F p) Udělení opakované výjimky v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie78) nebo výjimky vztahující se na více letadel nebo výjimky s platností delší než dva měsíce dle sazby poplatku pod písmenem F q) Schválení systému technického deníku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie79) dle sazby poplatku pod písmenem G \| Sazba v Kč\| Sazba v Kč ---\|---\|--- F\| G Balóny a vzducholodě\| 2 000\| 300 Kluzáky\| 5 000\| 300 Motorizované kluzáky a ultralehká letadla\| 6 000\| 500 Letouny a vrtulníky do 5 700 kg maximální vzletové hmotnosti včetně\| 10 000\| 700 Letouny a vrtulníky nad 5 700 kg maximální vzletové hmotnosti\| 25 000\| 3 000 Motory–pro zástavbu do kluzáků a ultralehkých letadel\| 2 000\| Motory–pístové\| 3 000\| Motory–turbovrtulové, turbohřídelové a proudové\| 5 000\| Vrtule s pevným úhlem nastavení listu\| 2 000\| Vrtule–přestavitelné na zemi\| 2 500\| Vrtule–stavitelné za letu\| 3 000\| Zmocnění Správní úřad může snížit poplatek na 10 % sazby poplatků podle písmene F za změny v dokladech. Poznámka Bude-li vydáváno nové osvědčení letové způsobilosti společně s osvědčením kontroly letové způsobilosti vybírá se poplatek pouze za osvědčení letové způsobilosti. Položka 56 a) Schválení typu součásti letadla včetně vydání Typového osvědčení – u motoru (sazba poplatku pod písmenem H) – u vrtule (sazba poplatku pod písmenem K) b) Vydání rozhodnutí o schválení významné konstrukční změny typu součásti letadla včetně vydání Doplňkového typového osvědčení nebo změny Typového osvědčení – u motoru (sazba poplatku pod písmenem I) – u vrtule (sazba poplatku pod písmenem L) c) Uznání typu součásti letadla na základě dokladu o schválení typu součásti letadla vydaného leteckým úřadem jiného státu včetně uznání způsobilosti typu – u motoru (sazba poplatku pod písmenem J) – u vrtule (sazba poplatku pod písmenem M) \| Sazba v Kč\| Sazba v Kč\| Sazba v Kč ---\|---\|---\|--- H\| I\| J Motory\| – pro zástavbu do kluzáků a ultralehkých letadel\| 5 000\| 2 500\| 2 500 – pístové\| 10 000\| 5 000\| 5 000 – turbovrtulové, turbohřídelové a proudové\| 20 000\| 8 000\| 10000 \| Sazba v Kč\| Sazba v Kč\| Sazba v Kč ---\|---\|---\|--- K\| L\| M Vrtule\| – s pevným úhlem nastavení listu – dřevěné\| 2 000\| 1 000\| 1 000 – s pevným úhlem nastavení listu – kovové a kompozitové\| 3 000\| 2 000\| 2 000 – přestavitelné na zemi\| 5 000\| 3 000\| 3 000 – stavitelné za letu\| 8 000\| 4 000\| 4 000 Poznámka Významnou konstrukční změnou se pro účely tohoto zákona rozumí změna, která má podstatný účinek na hmotnost, pevnost konstrukce, spolehlivost, provozní charakteristiku nebo jinou charakteristiku ovlivňující letovou způsobilost součásti letadla. Položka 57 a)\| Vydání rozhodnutí o schválení typové způsobilosti výrobků letecké techniky k použití v civilním letectví\| Kč\| 2 000 ---\|---\|---\|--- b)\| Vydání rozhodnutí o schválení způsobilosti leteckých pozemních zařízení\| – světelná zařízení a součásti soustav světelných zařízení\| Kč\| 3 000 – pozemní elektronická zabezpečovací zařízení\| Kč\| 5 000 – pozemní zařízení pro diagnostiku a vyhodnocování způsobilosti letadel\| Kč\| 5 000 – pozemní zdroje energií pro letadla\| Kč\| 3 000 – letecké trenažéry\| Kč\| 30 000 – letecké simulátory\| Kč\| 50 000 – zařízení pro měření a vyhodnocování brzdných účinků na pohybovaných plochách letišť\| Kč\| 3 000 – zařízení určená pro přepravu nákladů na palubě letadla\| Kč\| 3 000 c)\| Prodloužení platnosti rozhodnutí o schválení typové způsobilosti výrobků letecké techniky k použití v civilním letectví\| 25 % sazby poplatku podle písmene a) této položky. Předmětem poplatku není Úkon uvedený v této položce, jde-li o výrobky nepodléhající státnímu dozoru Úřadu pro civilní letectví. Poznámky 1. Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání dokladu nebo rozhodnutí. 2. Za vydání rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti výrobků se vybírají poplatky podle písmene b) této položky. 75) Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i certifikaci projekčních a výrobních organizací, v platném znění. 76) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES, v platném znění. 77) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb), v platném znění. 78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví, v platném znění. 79) Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, v platném znění.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2015. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Bulharské republiky o provádění společných hlídek za účelem ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti v letoviscích na území Bulharské republiky během hlavní turistické sezony Vyhlášeno 10. 7. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 6. 2014, částka 15/2014 * Článek 1 - Předmět * Článek 2 - Příslušné orgány * Článek 3 - Provádění společné hlídkové činnosti * Článek 4 - Povinnosti vyslaných českých policistů * Článek 5 - Ochrana a pomoc, trestní, kázeňská a občanskoprávní odpovědnost českých policistů * Článek 6 - Náklady * Článek 7 - Vstup v platnost, změny a ukončení platnosti Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 6. 2014 38 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. června 2014 byl v Modře podepsán Protokol mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Bulharské republiky o provádění společných hlídek za účelem ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti v letoviscích na území Bulharské republiky během hlavní turistické sezony1). Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 7 odst. 1 dnem podpisu. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROTOKOL MEZI MINISTERSTVEM VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM VNITRA BULHARSKÉ REPUBLIKY O PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÝCH HLÍDEK ZA ÚČELEM OCHRANY VEŘEJNÉHO POŘÁDKU A BEZPEČNOSTI V LETOVISCÍCH NA ÚZEMÍ BULHARSKÉ REPUBLIKY BĚHEM HLAVNÍ TURISTICKÉ SEZONY Ministerstvo vnitra České republiky a Ministerstvo vnitra Bulharské republiky (dále jen „smluvní strany“), usilujíce o dosažení větší efektivity spolupráce, pokud jde o ochranu veřejného pořádku a bezpečnosti při provádění Dohody mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti a při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti, podepsané v Bruselu dne 30. listopadu 2009 (dále jen „Dohoda“), berouce v úvahu, že Bulharská republika je populární turistickou destinací mezi českými občany, značná část z nichž přijíždí na svou letní dovolenou na jižní část bulharského pobřeží Černého moře, přejíce si, v návaznosti na výše uvedené, provádět jednu z nejlepších praxí Evropské unie v oblasti vnitřních věcí – zřizování společných hlídek v letoviscích, kde je značný počet turistů z daného státu, zahrnujících policisty tohoto státu, přesvědčeny, že případné provádění společných hlídek během hlavní turistické sezony bude velmi užitečné, usnadňující komunikaci mezi českými turisty a bulharskými policejními orgány a posilující bezpečnost, v souladu s články 17, 19, 20, 21, 22 a 23 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008, o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a článku 17 rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008, o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (dále jen „rozhodnutí Rady 2008/615/SVV“ a „rozhodnutí Rady 2008/616/SVV“), a v souladu s vnitrostátními právními předpisy států smluvních stran se dohodly na následujícím: Článek 1 Předmět V souladu s článkem 1 odst. 1 ve spojení s článkem 14 odst. 1 Dohody, tento protokol upravuje podmínky provádění společných hlídek za účelem ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti v černomořských letoviscích na území Bulharské republiky během hlavní turistické sezony v souladu s rozhodnutím Rady 2008/615/SVV a rozhodnutím Rady 2008/616/SVV. Článek 2 Příslušné orgány (1) Příslušnými orgány odpovědnými za provádění tohoto protokolu jsou: a) Za bulharskou smluvní stranu: – Generální ředitelství státní policie; – Oblastní ředitelství Ministerstva vnitra Burgas. b) Za českou smluvní stranu: – Policejní prezidium České republiky. (2) Smluvní strany určují jako kontaktní místa pro podávání a vyřizování žádostí podle článku 3 tohoto protokolu, jakož i pro konzultaci praktických otázek týkajících se provádění tohoto protokolu: a) Za bulharskou smluvní stranu: Generální ředitelství státní policie Adresa: 1 Aleksandar Malinov Blvd, 1715 Sofia Telefon: +359 2 982 89 37; +359 2 982 89 47 Fax: +359 2 931 60 80 E-mail: gdnp@mvr.bg b) Za českou smluvní stranu Policejní prezidium České republiky odbor mezinárodní policejní spolupráce Adresa: Strojnická 27, 170 89 Praha 7 Telefon: +420 974 834 210 Fax: +420 974 834 723 E-mail: omps@pcr.cz (3) Příslušné orgány smluvních stran si navzájem písemně oznámí jakékoli změny v kontaktních údajích. (4) Příslušnými orgány odpovědnými za udělování pokynů policistům účastnícím se společných hlídek jsou policejní oddělení, v jejichž územní působnosti se společné hlídky konají. Článek 3 Provádění společné hlídkové činnosti (1) Na základě operativních potřeb bulharské strany a za účelem ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti v černomořských letoviscích v působnosti Oblastního ředitelství Ministerstva vnitra Burgas smluvní strany zřídí společné hlídky, do kterých budou vysláni čeští policisté. (2) Vyslání policistů podle odstavce 1 se uskutečňuje na základě písemné žádosti příslušného orgánu Ministerstva vnitra Bulharské republiky adresované Policejnímu prezidiu České republiky. V žádosti bude uveden počet policistů, kteří mají být vysláni, časové období (směny) a oblast/i, kde se budou společné hlídky konat. (3) Žádost bude zaslána nejméně 30 dní před datem zahájení první směny společných hlídek. (4) Odpověď na žádost, která bude obsahovat i informace o policistech určených k provádění společných hlídek, bude zaslána do dvou týdnů od doručení žádosti. (5) Pokud není předem dohodnuto jinak, každý český policista přijede do oblasti výkonu společných hlídek den před začátkem své směny a odjede den po jejím ukončení. (6) Vyslaní čeští policisté provádějí hlídkovou činnost podle předem zpracovaného harmonogramu příslušné směny. (7) Na konci každé směny bude zpracován záznam o skutečně odpracovaných hodinách každého českého policisty. Dokument bude sepsán v českém a bulharském jazyce a bude schválen Oblastním ředitelstvím Ministerstva vnitra Burgas. (8) Pokud některý z policistů určených k provádění společné hlídkové činnosti nemůže být vyslán nebo nemůže hlídkovou činnost dále vykonávat, české kontaktní místo uvedené v článku 2 odst. 2 tohoto protokolu informuje bulharské kontaktní místo uvedené v článku 2 odst. 2 tohoto protokolu o jeho nahrazení. (9) V průběhu společné hlídkové činnosti budou policisté používat bulharský jazyk. V případě, že česká strana nebude schopná vyslat dostatečný počet policistů hovořících plynně bulharským jazykem, budou kontaktní místa uvedená v článku 2 odst. 2 tohoto protokolu dodatečně konzultovat možnost vyslání českých policistů hovořících plynně ruským jazykem nebo anglickým jazykem. Článek 4 Povinnosti vyslaných českých policistů (1) V rámci společných hlídek nevykonávají vyslaní čeští policisté žádné výkonné pravomoci. (2) Vyslaní čeští policisté: – provádějí hlídkovou činnost ve svém služebním stejnokroji; – nemají během pobytu na území Bulharské republiky právo nosit a používat střelné zbraně a střelivo; – budou pracovat především s občany svého státu; – provádějí hlídkovou činnost pouze pod vedením a zpravidla za přítomnosti bulharských policistů a v souladu s bulharskými vnitrostátními právními předpisy; – během pobytu v Bulharské republice za účelem provádění společné hlídkové činnosti podléhají bulharským vnitrostátním právním předpisům. (3) V rámci spolupráce a společných činností si policisté obou smluvních stran budou v souladu s Dohodou vyměňovat informace o osobách, které jsou předmětem zájmu policejních orgánů, stejně jako o spáchaných a připravovaných trestných činechtrestných činech. (4) Bulharská strana poskytne vyslaným českým policistům všechny relevantní právní informace, jakož i všechny zvláštní informace týkající se výkonu jejich služebních povinností v dané oblasti během hlavní turistické sezony. Článek 5 Ochrana a pomoc, trestní, kázeňská a občanskoprávní odpovědnost českých policistů Pokud jde o poskytování ochrany a pomoci vyslaným českým policistům, jakož i jejich trestní, kázeňskou a občanskoprávní odpovědnost, použijí se ustanovení článků 20 – 23 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV. Článek 6 Náklady (1) Bulharská strana uhradí náklady na ubytování a stravu vyslaných českých policistů po dobu jejich pobytu v Bulharské republice za účelem účasti ve společných hlídkách. Na podmínkách ubytování se smluvní strany předem dohodnou. (2) Česká strana uhradí náklady na dopravu svých policistů na a z území v působnosti Oblastního ředitelství Ministerstva vnitra Burgas, jejich zdravotní pojištění, jakož i jejich diety, v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. (3) Bulharská strana uhradí náklady na dopravu vyslaných českých policistů v rámci území v působnosti Oblastního ředitelství Ministerstva vnitra Burgas související s jejich účastí v dané směně společných hlídek. Článek 7 Vstup v platnost, změny a ukončení platnosti (1) Tento protokol vstoupí v platnost dnem podpisu a zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody. Ustanovení tohoto protokolu, s výjimkou článku 2 odst. 1 a 2, mohou být měněna a doplňována na základě písemného souhlasu obou smluvních stran. (2) Každá smluvní strana může změnit příslušné orgány a kontaktní místo, které určila v článku 2 odst. 1 a 2 tohoto protokolu, písemným oznámením druhé smluvní straně. (3) Platnost tohoto protokolu může být kdykoli ukončena každou smluvní stranou na základě písemného oznámení zaslaného druhé smluvní straně diplomatickou cestou. Ukončení platnosti nabývá účinnosti 3 měsíce ode dne obdržení oznámení drahou smluvní stranou. Dáno v Modře dne 19. června 2014 ve dvou původních vyhotoveních, každé z nich v českém, bulharském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílností ve výkladu bude rozhodující anglický text. Za Ministerstvo vnitra České republiky Mgr. Jan Sixta v. r. 1\\. náměstek ministra Za Ministerstvo vnitra Bulharské republiky Plamen Angelov v. r. náměstek ministra 1) Protokol je prováděcím dokumentem k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti a při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti, podepsané v Bruselu dne 30. listopadu 2009 a vyhlášené pod č. 34/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o ukončení platnosti Memoranda o porozumění týkajícího se vytvoření a zabezpečení společných operačních středisek letectva (CAOCS) ve Spojeneckém velitelství v Evropě Vyhlášeno 10. 7. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014, částka 15/2014 * 1\\. Poněvadž [Severoatlantická] Rada aktivovala nová velitelství v rámci Spojeneckého velitelství pro operace coby vojenské orgány NATO, což zahrnuje dvě střediska CAOC a jedno DACCC, účel MOU z roku 2001 přestal existovat. Účastníci mohou proto ukončit pla * 2\\. Jednomyslným souhlasem a podle své Části XVI. bude platnost MOU z roku 2001 ukončena ke dni 30. června 2014 (datum ukončení platnosti). * 3\\. Řídící skupina prostřednictvím rozpočtově-finanční pracovní skupiny schválí vypořádání zbytkových prostředků a majetku. Veškeré fyzické prostory budou vráceny Přijímajícímu státu v okamžiku ukončení platnosti. V tomto okamžiku také budou zastaveny veške * 4\\. Veškeré záležitosti související s přerozdělením personálu budou vyřešeny nejpozději do data ukončení platnosti. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014 37 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. října 2013 byla v Monsu podepsána Dohoda o ukončení platnosti Memoranda o porozumění mezi Ministerstvem obrany Albánské republiky, ministrem obrany Belgického království, Ministerstvem obrany Bulharské republiky, Ministerstvem národní obrany Kanady, Ministerstvem obrany Chorvatské republiky, Ministerstvem obrany České republiky, Ministerstvem obrany Dánského království, Ministerstvem obrany Estonské republiky, Ministerstvem národní obrany Helénské republiky, Ministerstvem obrany Maďarské republiky, Ministerstvem obrany Italské republiky, Ministerstvem obrany Lotyšské republiky, Ministerstvem národní obrany Litevské republiky, ministrem obrany Nizozemského království, Ministerstvem obrany Norského království, ministrem národní obrany Polské republiky, ministrem obrany Portugalské republiky, ministrem národní obrany Rumunska, Ministerstvem obrany Slovenské republiky, Ministerstvem obrany Slovinské republiky, Ministerstvem národní obrany Turecké republiky, Ministerstvem obrany Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Ministerstvem obrany Spojených států amerických a Vrchním velitelstvím spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) týkajícího se vytvoření a zabezpečení společných operačních středisek letectva (CAOCS) ve Spojeneckém velitelství v Evropě1). Dohoda vstoupila v platnost dne 1. dubna 2014 a podle článku 2 Dohody byla platnost Memoranda ukončena dne 30. června 2014. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA O UKONČENÍ PLATNOSTI MEMORANDA O POROZUMĚNÍ MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ALBÁNSKÉ REPUBLIKY, MINISTREM OBRANY BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, MINISTERSTVEM OBRANY BULHARSKÉ REPUBLIKY, MINISTERSTVEM NÁRODNÍ OBRANY KANADY, MINISTERSTVEM OBRANY CHORVATSKÉ REPUBLIKY, MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY, MINISTERSTVEM OBRANY DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, MINISTERSTVEM OBRANY ESTONSKÉ REPUBLIKY, MINISTERSTVEM NÁRODNÍ OBRANY HELÉNSKÉ REPUBLIKY, MINISTERSTVEM OBRANY MAĎARSKÉ REPUBLIKY, MINISTERSTVEM OBRANY ITALSKÉ REPUBLIKY, MINISTERSTVEM OBRANY LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, MINISTERSTVEM NÁRODNÍ OBRANY LITEVSKÉ REPUBLIKY, MINISTREM OBRANY NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, MINISTERSTVEM OBRANY NORSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, MINISTREM NÁRODNÍ OBRANY POLSKÉ REPUBLIKY, MINISTREM OBRANY PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, MINISTREM NÁRODNÍ OBRANY RUMUNSKA, MINISTERSTVEM OBRANY SLOVENSKÉ REPUBLIKY, MINISTERSTVEM OBRANY SLOVINSKÉ REPUBLIKY, MINISTERSTVEM NÁRODNÍ OBRANY TURECKÉ REPUBLIKY, MINISTERSTVEM OBRANY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, MINISTERSTVEM OBRANY SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH A VRCHNÍM VELITELSTVÍM SPOJENECKÝCH SIL V EVROPĚ (SHAPE) TÝKAJÍCÍHO SE VYTVOŘENÍ A ZABEZPEČENÍ SPOLEČNÝCH OPERAČNÍCH STŘEDISEK LETECTVA (CAOCS) VE SPOJENECKÉM VELITELSTVÍ V EVROPĚ BEROUCE V ÚVAHU, že k prosazování Severoatlantické smlouvy Ministerstvo obrany Albánské republiky, Ministr obrany Belgického Království, Ministerstvo obrany Bulharské Republiky, Ministerstvo národní obrany Kanady, Ministerstvo obrany Chorvatské Republiky, Ministerstvo obrany České Republiky, Ministerstvo obrany Dánského Království, Ministerstvo obrany Estonské Republiky, Ministerstvo národní obrany Helénské Republiky, Ministerstvo obrany Maďarské Republiky, Ministerstvo obrany Italské Republiky, Ministerstvo obrany Lotyšské Republiky, Ministerstvo národní obrany Litevské Republiky, Ministr obrany Nizozemského Království, Ministerstvo obrany Norského Království, Ministr národní obrany Polské Republiky, Ministr obrany Portugalské Republiky, Ministr národní obrany Rumunska, Ministerstvo obrany Slovenské Republiky, Ministerstvo obrany Slovinské Republiky, Ministerstvo národní obrany Turecké Republiky, Ministerstvo obrany Spojeného Království Velké Británie a Severního Irska, Ministerstvo obrany Spojených států amerických a Vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) (účastníci), a v zájmu sjednotit své úsilí o kolektivní obranu v ještě užší spolupráci, přijali nebo přistoupili k Memorandu o porozumění týkajícímu se vytvoření a zabezpečení společných operačních středisek letectva (CAOCs) ve Spojeneckém velitelství v Evropě z 22. ledna 2001 (MOU z roku 2001); a BEROUCE V ÚVAHU, že s účinností od 1. ledna 1994 byly ICAOCs jako podřízená velitelství (angl. zkratka „Sub-PSCs“ podle „Sub-Principal Subordinate Commands“) financovány na mnohonárodním základě místo mezinárodního financování od NATO v souladu s Přílohou A k dokumentu MCM-CBC-089-92 ze dne 11. prosince 1992; a BEROUCE V ÚVAHU, že jako výsledek nové struktury vojenského velení NATO a racionalizace 4. úrovně velitelské struktury (C-N(98)59 ze dne 18. prosince 1998), financování CAOCs probíhalo dále na mnohonárodním základě; a BEROUCE V ÚVAHU, že [Severoatlantická] Rada dne 8. června 2011 schválila dokumentem PO(2011)0204-FINAL novou velitelskou strukturu NATO („NCS“ podle angl. NATO Command Structure) a její geografické důsledky a že podle nové NCS byly vzdušné velitelské a řídící struktury podstatně modifikovány, aby zahrnuly dvě střediska CAOC v Uedemu, Německo a v Torrejonu, Španělsko, a jedno rozmístitelné vzdušné velitelské a řídící centrum („DACCC“ podle angl. „Deployable Air Command and Control Centre“) v Poggiu Renatiku, Itálie; a BEROUCE V ÚVAHU, že [Severoatlantická] Rada dne 29. listopadu 2012 schválila dokumentem PO(2012)0517 aktivaci ke dni 1. lednu 2013 CAOC Torrejon (ESP), CAOC Uedem (DEU) a rozmístitelného vzdušného velitelského a řídícího centra v Poggiu Renatiku, Itálie, jako součástí velitelské struktury NATO; a BEROUCE V ÚVAHU, že [Severoatlantická] Rada dne 12. prosince 2012 schválila dokumentem PO(2012)0536 deaktivaci sedmi středisek CAOC založených podle MOU, jak byla vymezena v dokumentu MCM-0133-2012; a BEROUCE OHLED NA výpovědní nótu Německé spolkové republiky ze dne 17. ledna 2013; a BEROUCE OHLED NA výpovědní nótu Španělského království ze dne 23. května 2013. Signatáři dosáhli následujícího porozumění: 1. Poněvadž [Severoatlantická] Rada aktivovala nová velitelství v rámci Spojeneckého velitelství pro operace coby vojenské orgány NATO, což zahrnuje dvě střediska CAOC a jedno DACCC, účel MOU z roku 2001 přestal existovat. Účastníci mohou proto ukončit platnost MOU z roku 2001 bez negativního dopadu na kolektivní obranu Aliance nebo Účastníků. 2. Jednomyslným souhlasem a podle své Části XVI. bude platnost MOU z roku 2001 ukončena ke dni 30. června 2014 (datum ukončení platnosti). 3. Řídící skupina prostřednictvím rozpočtově-finanční pracovní skupiny schválí vypořádání zbytkových prostředků a majetku. Veškeré fyzické prostory budou vráceny Přijímajícímu státu v okamžiku ukončení platnosti. V tomto okamžiku také budou zastaveny veškeré zabezpečující služby Přijímajícího státu podle MOU. 4. Veškeré záležitosti související s přerozdělením personálu budou vyřešeny nejpozději do data ukončení platnosti. Tato Dohoda o ukončení platnosti MOU byla sepsána v anglickém jazyce ve dvou původních vyhotoveních a podepsána v SHAPE. 1) Memorandum o porozumění týkající se vytvoření a zabezpečení společných operačních středisek letectva (CAOCS) ve Spojeneckém velitelství v Evropě přijaté v Bruselu dne 22. ledna 2001 bylo vyhlášeno pod č. 29/2002 Sb. m. s.
Nařízení vlády č. 126/2014 Sb.	Nařízení vlády č. 126/2014 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 507/2004 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do informačního systému o služebním příjmu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 7. 2014, datum účinnosti 24. 7. 2014, částka 53/2014 * Čl. I - Přílohy č. 1 až 3 nařízení vlády č. 507/2004 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do informačního systému o služebním příjmu, znějí: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 24. 7. 2014 126 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. června 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 507/2004 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do informačního systému o služebním příjmu, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 133 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: Čl. I Přílohy č. 1 až 3 nařízení vlády č. 507/2004 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do informačního systému o služebním příjmu, znějí: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 507/2004 Sb. Datová struktura údajů o příslušníkovi Číslo\| Název ukazatele\| Identifikátor ---\|---\|--- a) identifikační údaje 1.\| Sledované období\| AA0226 2.\| Identifikační číslo osoby (IČO)\| AA0017 3.\| Fyzická osoba - kód\| AA0126 4.\| Rok - ročník (rok narození)\| AA0231 5.\| Pohlaví osoby - kód\| AA0211 6.\| Stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání - kód\| AA0223 7.\| Stupeň invalidity\| AA0085 8.\| Kód státu\| AA0033 9.\| Místo obvyklého výkonu služby\| AA0690 10.\| Kód zařízení bez vlastního IČO\| AA0113 b) údaje o právním vztahu 11.\| Kód postavení v zaměstnání\| AA0091 12.\| Zaměstnání příslušníka - kód\| AA0013 13.\| Druh právního vztahu - kód\| AA0130 14.\| Základní doba služby v týdnu\| AA0131 15.\| Doba trvání služebního poměru\| AA0225 c) údaje o době služby 16.\| Evidenční dny ve službě\| AA0218 17.\| Počet hodin nepřítomnosti ve službě\| AA0744 18.\| Vykonaná doba služby včetně služby přesčas\| AA0132 19.\| Doba služby přesčas\| AA0133 20.\| Neodsloužená doba s poskytnutím služebního příjmu celkem\| AA0134 21.\| Neodsloužená doba s poskytnutím služebního příjmu - dovolená\| AA0135 22.\| Koeficient průměrného evidenčního stavu příslušníka přepočtený\| AA0136 23.\| Kód evidenčního stavu příslušníka k poslednímu dni sledovaného období\| AA0137 24.\| Datum vynětí z evidenčního stavu\| AA0568 d) údaje o neschopnosti ke službě a karanténě 25.\| Počet hodin neschopnosti ke službě a karantény\| AA0745 26.\| Počet hodin neschopnosti ke službě bez nemocenského\| AA1587 e) údaje o přiznaných složkách služebního příjmu 27.\| Tarifní třída příslušníka\| AA0127 28.\| Tarifní stupeň příslušníka\| AA0128 29.\| Druh základního tarifu - kód\| AA0129 30.\| Stupeň řízení\| AA1591 31.\| Skupina prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek\| AA1594 32.\| Základní tarif přiznaný\| AA0138 33.\| Příplatek osobní přiznaný\| AA0139 34.\| Příplatek za vedení přiznaný\| AA0140 35.\| Příplatky zvláštní přiznané\| AA0142 36.\| Příplatek za službu ve ztíženém pracovním prostředí přiznaný\| AA1595 37.\| Příplatky ostatní přiznané\| AA0749 f) údaje o vyplacených prostředcích 38.\| Celkový služební příjem zúčtovaný k výplatě\| AA0144 39.\| Základní tarif zúčtovaný k výplatě\| AA0145 40.\| Služební příjem za službu přesčas zúčtovaný k výplatě\| AA0147 41.\| Služební příjem za dobu, kdy nelze vykonávat službu\| AA0148 42.\| Doplatek do minimální mzdy zúčtovaný k výplatě\| AA0162 43.\| Příplatky celkem zúčtované k výplatě\| AA0150 44.\| Příplatek za vedení zúčtovaný k výplatě\| AA0151 45.\| Příplatek osobní zúčtovaný k výplatě\| AA0153 46.\| Příplatky zvláštní zúčtované k výplatě\| AA0154 47.\| Příplatky ostatní zúčtované k výplatě\| AA0156 48.\| Odměny zúčtované k výplatě\| AA0157 49.\| Ostatní složky služebního příjmu jinde nespecifikované zúčtované k výplatě\| AA0163 50.\| Odměna za služební pohotovost celkem zúčtovaná k výplatě celkem\| AA0161 51.\| Odměna za služební pohotovost na služebně zúčtovaná k výplatě\| AA0237 52.\| Odměna za služební pohotovost mimo služebnu zúčtovaná k výplatě\| AA0238 53.\| Služební příjem ve zvláštních případech zúčtovaný k výplatě\| AA0158 54.\| Služební příjem při zastupování na jiném služebním místě\| AA0152 55.\| Služební příjem při zařazení do činné zálohy zúčtovaný k výplatě\| AA0710 56.\| Služební příjem při zařazení do zálohy pro studující zúčtovaný k výplatě\| AA0711 57.\| Služební příjem při zařazení do zálohy zvláštní zúčtovaný k výplatě\| AA0712 58.\| Služební příjem při neschopnosti ke službě zúčtovaný k výplatě\| AA0713 59.\| Služební příjem při zproštění výkonu služby zúčtovaný k výplatě\| AA0714 60.\| Služební příjem za dobu dovolené zúčtovaný k výplatě\| AA0159 61.\| Služební příjem za dobu služebního volna zúčtovaný k výplatě\| AA0715 62.\| Průměrný hodinový výdělek pro pracovně právní účely\| AA0165 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 507/2004 Sb. Datová struktura údajů o bezpečnostním sboru Číslo\| Název ukazatele\| Identifikátor ---\|---\|--- a) identifikační údaje 1.\| Sledované období\| AA0226 2.\| Identifikační číslo osoby (IČO)\| AA0017 3.\| Kód zařízení bez vlastního IČO\| AA0113 4.\| Právní forma ekonomického subjektu\| AA0019 5.\| NUTS okresu\| AA0179 6.\| Kolektivní smlouva\| AA0676 7.\| Datum (sběru dat)\| AA0110 b) údaje stanovené 8.\| Počet příslušníků rozpočtovaný\| AA0116 9.\| Objem prostředků na služební příjmy příslušníků\| AA0123 c) údaje o počtu příslušníků 10.\| Průměrný evidenční počet příslušníků přepočtený\| AA0114 11.\| Evidenční počet příslušníků - fyzických osob\| AA0115 d) údaje o vyplacených prostředcích 12.\| Služební příjmy příslušníků včetně mimorozpočtových zdrojů\| AA0118 13.\| Mimorozpočtové zdroje na platby celkem\| AA0119 Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 507/2004 Sb. Datová struktura údajů o bezpečnostním sboru Číslo\| Název ukazatele\| Identifikátor) ---\|---\|--- a) údaj stanovený 1.\| Objem prostředků na služební příjmy příslušníků\| AA0123 b) údaj o počtu zaměstnanců 2.\| Průměrný evidenční počet příslušníků přepočtený\| AA0114 c) údaje o vyplacených prostředcích 3.\| Služební příjmy příslušníků včetně mimorozpočtových zdrojů\| AA0118 4.\| Mimorozpočtové zdroje celkem\| AA0119 Vysvětlivka: ) Identifikátorem se rozumí popis sledovaných datových prvků a specifikace technických podmínek předávaných dat, definovaný v Informačním systému o datových prvcích vedeném Ministerstvem vnitra.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 125/2014 Sb.	Rozhodnutí prezidenta republiky č. 125/2014 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky Vyhlášeno 9. 7. 2014, částka 53/2014 125 ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 24. června 2014 o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a § 80 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, vyhlašuji doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 22 a stanovím dny jejich konání na pátek 19. září 2014 a sobotu 20. září 2014. Prezident republiky: Zeman v. r. Předseda vlády: Sobotka v. r.
Vyhláška č. 124/2014 Sb.	Vyhláška č. 124/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb. Vyhlášeno 9. 7. 2014, datum účinnosti 15. 7. 2014, částka 52/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 7. 2014 124 VYHLÁŠKA ze dne 2. července 2014, kterou se mění vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů: Čl. I Vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 2 až 13 se slova „má územní působnost“ nahrazují slovy „je určen“. 2. V § 14 odstavec 6 zní: „(6) Diagnostický ústav v Praze 4 - Michli je určen pro hlavní město Prahu a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim a Votice.“. 3. V § 14 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 14 se označují jako odstavce 7 až 13. 4. V § 14 odstavec 13 zní: „(13) Zařízení pro děti-cizince v Praze je určeno pro celou Českou republiku.“. 5. V § 15 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“ a slova „11 až 13“ se nahrazují slovy „10 až 12“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. července 2014. Ministr: PhDr. Chládek, MBA, v. r.
Vyhláška č. 122/2014 Sb.	Vyhláška č. 122/2014 Sb. Vyhláška o jízdních řádech veřejné linkové dopravy Vyhlášeno 9. 7. 2014, datum účinnosti 1. 9. 2014, částka 52/2014 * § 1 - Základní pojmy * § 2 - Způsob zpracování jízdního řádu a jeho změn * Obsah jízdního řádu * § 3 - (1) Jízdní řád obsahuje * § 4 - (1) V záhlaví jízdního řádu se vlevo uvede označení linky a pod ním údaje o dopravci. Vpravo vedle označení linky se uvede datum začátku a datum konce jeho platnosti. U výlukového jízdního řádu se na tomto místě navíc uvede označení „VÝLUKOVÝ“. * § 5 - Zvláštní ustanovení pro jízdní řád mezinárodní linkové dopravy * § 6 - Způsob předkládání jízdního řádu ke schválení * § 7 - Uveřejňování jízdních řádů * § 8 - Zvláštní ustanovení pro uveřejňování jízdních řádů linek městské autobusové dopravy a linek zařazených do integrovaných veřejných služeb * § 9 - Organizace celostátního informačního systému o jízdních řádech * § 10 - Přechodná ustanovení * § 11 - Zrušovací ustanovení * § 12 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 122/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 122/2014 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2015 122 VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2014 o jízdních řádech veřejné linkové dopravy Ministerstvo dopravy stanoví podle § 41 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., k provedení § 17 odst. 6: § 1 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) časovým údajemčasovým údajem čas příjezdu spoje do jednotlivé zastávky a čas odjezdu spoje z jednotlivé zastávky, v mezinárodní linkové dopravě i čas průjezdu hraničním přechodem, na kterém není zřízena zastávka pro výstup nebo nástup cestujících, b) tarifní vzdáleností mezi zastávkami spojetarifní vzdáleností mezi zastávkami spoje skutečná vzdálenost jednotlivých zastávek linky od zastávky výchozí zaokrouhlená na celé kilometry, c) tarifním pásmem nebo tarifní zónoutarifním pásmem nebo tarifní zónou část dopravně obsluhovaného území se shodnými tarifními podmínkami ve vztahu k jiným jeho částem, d) označením linkyoznačením linky číslo a případně další označující údaj a název linky stanovené v rozhodnutí o udělení nebo změně licence nebo povolení, e) spojem na objednání spoj vnitrostátní linky obsažený v jízdním řádu, který se uskuteční zcela nebo zčásti pouze tehdy, je-li objednán způsobem, který je v jízdním řádu uveden, f) podmínečně provozovaným spojem spoj vnitrostátní linky obsažený v jízdním řádu, který se uskuteční zcela nebo zčásti pouze za předem stanovených podmínek, které jsou v jízdním řádu uvedeny, g) výlukovým jízdním řádemvýlukovým jízdním řádem jízdní řád, který na přechodnou dobu nahrazuje platný jízdní řád. § 2 Způsob zpracování jízdního řádu a jeho změn (1) Ve vnitrostátní dopravě zpracovává dopravce jízdní řád pro každou linku, na kterou mu byla udělena nebo změněna licence, jedná-li se o takovou změnu licence, která vyvolá potřebu změny obsahu schváleného jízdního řádu. Dopravce zpracovává jízdní řád s platností od data zahájení provozu linkové dopravy nebo změny licence do konce doby platnosti licence, případně do některého ze zveřejněných termínů změn jízdních řádů. (2) V mezinárodní dopravě zpracovává dopravce jízdní řád pro každou linku, na kterou žádá o udělení nebo změnu licence nebo povolení, jedná-li se o takovou změnu licence nebo povolení, která vyvolá potřebu změny obsahu schváleného jízdního řádu. Jízdní řád platí po dobu platnosti licence nebo povolení. (3) Změnu jízdního řádu zpracovává dopravce jako nový jízdní řád. Změnu jízdního řádu dopravní úřad nebo v případě mezinárodní dopravy Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“) schválí formou nového jízdního řádu, který nahradí dosavadní jízdní řád. (4) Jízdní řád zpracovává dopravce tak, aby a) byl v souladu s licencí nebo povolením včetně dalších zpřesňujících podmínek provozování linkové dopravy, pokud jsou v rozhodnutí o udělení nebo změně licence nebo povolení stanoveny, b) byla zajištěna bezpečnost silničního provozu, c) obsah odpovídal úpravě pracovní doby, dob řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a dob odpočinku stanovené zákonem o silniční dopravě nebo jiným právním předpisem1) a d) byla zajištěna možnost dodržování jeho časových údajůčasových údajů. (5) Jízdní řád zpracovává dopravce tak, aby jeho časové údaječasové údaje respektovaly a) stavební a dopravně technický stav pozemních komunikací a pravidla silničního provozu a jejich místní úpravu v úsecích, po kterých je linka vedena, b) maximální konstrukční rychlost a jízdní vlastnosti vozidel používaných k zajišťování provozu, c) přepravní podmínky jednotlivých spojů a d) prostorové parametry zastávek jednotlivých spojů linky a jejich časové využití vozidly jiných linek. (6) Jestliže dojde ke změně trasy nebo zastávek linky z důvodu nařízené uzavírky nebo objížďky pozemní komunikace2) nebo v krizové situaci3), může dopravce zpracovat výlukový jízdní řádvýlukový jízdní řád na dobu uzavírky nebo objížďky v souladu s rozhodnutím příslušného silničního správního úřadu nebo na dobu vyhlášeného krizového stavu. (7) Jestliže nastane potřeba změny časových údajůčasových údajů platného jízdního řádu z důvodu nařízené uzavírky nebo objížďky pozemní komunikace2), v krizové situaci3) nebo z důvodu dočasné změny navazující veřejné drážní osobní dopravy4) nebo veřejné linkové dopravyveřejné linkové dopravy, může dopravce zpracovat výlukový jízdní řádvýlukový jízdní řád na dobu trvání těchto důvodů. Obsah jízdního řádu § 3 (1) Jízdní řád obsahuje a) označení linkyoznačení linky; číslo linky je šestimístné a jeho význam je obsažen v příloze č. 1 k této vyhlášce; název linky se skládá z názvů obcíobcí a popřípadě i jejich místních částí, v nichž jsou umístěny výchozí, cílová a případně další zastávky na trase linky; jestliže se výchozí i cílová zastávka linky nachází ve stejné obciobci, může se název linky skládat z části názvů výchozí, cílové a případně dalších zastávek na trase linky, určujících místní část obceobce nebo bližší určení umístění v obciobci, b) údaje o dopravci, kterými jsou obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení dopravce, jeho sídlo, číslo telefonu, popřípadě další údaje, zejména elektronická adresa nebo odkaz na internetové stránky, c) názvy zastávek ze seznamu názvů zastávek podle § 9 odst. 2 seřazené podle jejich pořadí na trase od výchozí k cílové zastávce a uspořádané do sloupce, d) pro všechny odlišné trasy spojů tarifní údaje uvedené ve sloupcích u názvů zastávek jako tarifní vzdálenosti označené nad sloupcem zkratkou „km“ a dále případně jako tarifní pásma nebo tarifní zónytarifní pásma nebo tarifní zóny ve sloupcích označených zkratkou „TPZ“, e) do sloupců uspořádané časové údaječasové údaje jízdy všech spojů linky řazené podle časové posloupnosti odjezdů spojů z první společné zastávky; sloupec časových údajůčasových údajů vyjadřuje souvislou jízdu vozidla bez nutnosti přestupu ohraničenou nástupní a výstupní zastávkou, f) číselné označení spojů; pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky se použijí lichá čísla a pro opačný směr se použijí sudá čísla; číselné označení spojů se umísťuje do záhlaví sloupců časových údajůčasových údajů, g) časový rozsah provozu pro spoje, které nejedou denně po celou dobu platnosti jízdního řádu, vyjádřený použitím značek a jejich povolenými kombinacemi uvedenými v bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce; značky pro časový rozsah provozu se umísťují nad časové údaječasové údaje spoje, platí pro celý spoj a vztahují se k jeho výchozí zastávce, h) datum začátku platnosti a datum konce platnosti jízdního řádu, i) údaje o případném omezeném nebo zvláštním využívání spojů a zastávek vyjádřené použitím značek uvedených včetně jejich umístění v bodu 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce a j) informace o případných rozšířených přepravních možnostech a dalších službách vyjádřené použitím značek uvedených včetně jejich umístění v bodu 3 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) Časové údajeČasové údaje se stanoví ve 24hodinové časomíře v hodinách a minutách. Časové údajeČasové údaje udávají časy odjezdů spojů z každé zastávky kromě cílové zastávky spojů, u které udávají čas příjezdu. Pokud je v zastávce na trase linky rozdíl mezi příjezdem a odjezdem spoje větší než 5 minut nebo je-li to účelné z hlediska přestupu na spoje jiných linek, uvede se i čas příjezdu spoje. Jestliže spoj zastávkou na trase linky projíždí bez zastavení nebo jede po jiné trase, použije se místo časových údajůčasových údajů příslušná značka uvedená v bodu 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (3) Pokud jízdní řád obsahuje spoj na objednání nebo podmínečně provozovaný spoj, který může být veden v odlišných trasách nebo jen v části trasy, uvede se časový údajčasový údaj odjezdu pro nejkratší možnou jízdu a časový údajčasový údaj příjezdu pro nejdelší možnou jízdu. U časového údaječasového údaje odjezdu spoje, který může být ovlivněn předcházející jízdou v odlišné trase, se uvede v závorce nejdelší čas v minutách, o který může být tento údaj posunut. (4) Vzhled a význam značek obsažených v příloze č. 2 k této vyhlášce nelze pozměňovat. § 4 (1) V záhlaví jízdního řádu se vlevo uvede označení linkyoznačení linky a pod ním údaje o dopravci. Vpravo vedle označení linkyoznačení linky se uvede datum začátku a datum konce jeho platnosti. U výlukového jízdního řáduvýlukového jízdního řádu se na tomto místě navíc uvede označení „VÝLUKOVÝ“. (2) Pod záhlavím jízdního řádu se ve formě tabulky uvedou ve sloupcích a) názvy zastávek s případnými údaji o jejich omezeném nebo zvláštním využívání a informacemi o rozšířených přepravních možnostech a dalších službách, b) tarifní údaje a c) jednotlivé spoje s časovými údajičasovými údaji, s číselným označením a s příslušnými značkami časového rozsahu provozu spojů a případně značkami jejich omezeného nebo zvláštního využívání a informacemi o rozšířených možnostech a dalších službách. (3) V dolní části jízdního řádu je vysvětlen význam všech použitých značek, včetně údajů podle bodu 3 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (4) V dolní části jízdního řádu jsou v textové podobě uvedeny informace o prodeji místenek, spojích na objednání a podmínečně provozovaných spojích a o podmínkách přepravy jízdních kol a cestovních zavazadel. Dále zde mohou být uvedeny další údaje potřebné pro informování cestujících, zejména o dopadech vedení spojů na objednání a podmínečně provozovaných spojů v odlišných trasách na obsažené časové údaječasové údaje, o dopadech vyčkávání spojů na přípoje na obsažené časové údaječasové údaje, o smluvních přepravních podmínkách, způsobu odbavování cestujících a o tarifu. (5) Náležitosti jízdního řádu obsažené v § 3 odst. 1 písm. c) až e) mohou být uspořádány jako a) obousměrný jízdní řád, v němž sloupec s názvy zastávek a sloupce s tarifními údaji jsou umístěny ve střední části jízdního řádu; vlevo jsou uvedeny jednotlivé spoje pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky a vpravo jsou uvedeny jednotlivé spoje pro opačný směr; každý směr jízdy je označen šipkou směru jízdy podél sloupce s názvy zastávek, nebo b) jednosměrný jízdní řád, v němž sloupec s názvy zastávek a sloupce s tarifními údaji jsou pro každý směr jízdy uspořádány do samostatných částí; první část obsahuje náležitosti pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky a druhá část obsahuje náležitosti pro opačný směr; sloupce s tarifními údaji a sloupec s názvy zastávek jsou umístěny v levé části jízdního řádu, podél sloupce s názvy zastávek je označen šipkou směr jízdy, jednotlivé spoje jsou umístěny vpravo. § 5 Zvláštní ustanovení pro jízdní řád mezinárodní linkové dopravy (1) Jízdní řád mezinárodní linkové dopravy předložený ke schválení obsahuje náležitosti uvedené v § 3 a 4 s odlišnostmi uvedenými v odstavcích 2 až 5. (2) Společný jízdní řád obsahuje stanovené údaje o všech dopravcích a je zpracován tak, aby z něj bylo zřejmé, které spoje každý z dopravců zajišťuje. (3) Názvy zastávek uvádí dopravce v jazyce státu, na jehož území se zastávka nachází; u mezinárodní linkové dopravy provozované tuzemskými dopravci mohou být názvy zastávek nacházejících se na území cizího státu uváděny též v českém jazyce. Mezi názvy zastávek se uvádějí i hraniční přechody, na kterých nejsou zřízeny zastávky pro výstup nebo nástup cestujících; v takovém případě je za názvem hraničního přechodu uvedena značka „CLO“. (4) Z časových údajůčasových údajů musí být zřejmé, v jakém časovém pásmu jsou uvedeny. Všechny časové údaječasové údaje se uvádějí v místním čase platném v době odjezdu v místě zastávky, k níž se vztahují. (5) Vysvětlivky se uvádějí v českém nebo slovenském jazyce a v jazyce cizího státu, na jehož území jsou umístěny zastávky pro nástup a výstup cestujících, případně v anglickém nebo německém jazyce. § 6 Způsob předkládání jízdního řádu ke schválení (1) Jízdní řád vnitrostátní linkové dopravy a jeho změny zpracované podle § 2 předkládá dopravce ke schválení s obsahem a v podobě podle § 3 a 4 ve lhůtě, kterou stanoví příslušný dopravní úřad tak, aby jej mohl schválit a postoupit do celostátního informačního systému o jízdních řádech nejpozději 15 dnů před začátkem jeho platnosti. Dopravní úřad si může vyžádat jako podklad ke schválení jízdního řádu údaje o denní době řízení a bezpečnostních přestávkách řidičů a další podklady použité pro zpracování jízdního řádu. (2) V případě mezinárodní linkové dopravy předkládá dopravce jízdní řád zpracovaný podle § 2 s obsahem a v podobě podle § 3 až 5 společně s podáním žádosti o udělení licence nebo povolení, o jejich změnu nebo o změnu jízdního řádu. (3) Dopravce předkládá jízdní řád současně v elektronické podobě v datovém formátu a v datové struktuře, které zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 7 Uveřejňování jízdních řádů (1) Dopravce uveřejňuje jízdní řád v podobě, ve které byl schválen dopravním úřadem nebo ministerstvem, vyvěšením na označníku zastávky po celou dobu jeho platnosti tak, aby byl čitelný za běžných světelných podmínek. Neplatný jízdní řád dopravce odstraní z označníku zastávky nejpozději v den následující po skončení jeho platnosti. Ve vyvěšeném jízdním řádu graficky zvýrazní název příslušné zastávky, u obousměrného jízdního řádu dále graficky zvýrazní příslušnou šipku označující směr jízdy. (2) Ve vyvěšeném jízdním řádu mohou být navíc obsaženy ve sloupcích časových údajůčasových údajů jízdy spojů linky údaje o přípojích spojů jiných linek veřejné linkové dopravyveřejné linkové dopravy nebo drážní nebo vodní dopravy. Tyto údaje se uvádějí odlišným stylem písma. (3) U linky, která je provozována pouze v určitém období roku, může být v době, kdy není v provozu, vyvěšeno na označníku zastávky namísto schváleného jízdního řádu upozornění obsahující označení linkyoznačení linky a termín zahájení jejího provozu. (4) V případech, kdy je to účelné z hlediska informování cestujících, může být vyvěšen souhrnný jízdní řád, který obsahuje údaje o více linkách stejného nebo různých dopravců. Takový jízdní řád obsahuje všechny údaje schválených jízdních řádů obsažených linek. Jedná-li se o souhrnný jízdní řád linek provozovaných různými dopravci, musí z něho být patrné, které spoje každý z dopravců zabezpečuje. Význam značek časového rozsahu provozu spojů musí odpovídat schváleným jízdním řádům. § 8 Zvláštní ustanovení pro uveřejňování jízdních řádů linek městské autobusové dopravy a linek zařazených do integrovaných veřejných služeb (1) Jízdní řád linky městské autobusové dopravy nebo linky zařazené do integrovaných veřejných služeb může dopravce vyvěsit ve zjednodušené podobě nebo v podobě graficky odlišné od schváleného jízdního řádu. Všechny obsažené údaje musí být totožné s údaji schváleného jízdního řádu. Zjednodušená podoba jízdního řádu může spočívat v následujících odlišnostech: a) namísto šestimístného čísla linky je možné použít jen další označující údaj, pokud tak bylo stanoveno v rozhodnutí o udělení nebo změně licence a je-li takový údaj použit i pro označení vozidel linky, b) namísto všech názvů zastávek mohou být uvedeny jen názvy zastávek, které následují ve směru jízdy linky za zastávkou, v níž je jízdní řád vyvěšen, a ve kterých spoje linky zastavují, c) namísto všech časových údajůčasových údajů mohou být uvedeny jen časy odjezdů spojů ze zastávky, na jejímž označníku je jízdní řád vyvěšen; v takovém případě není třeba uvádět číselné označení spojů, d) u názvů zastávek nemusí být obsaženy tarifní údaje, pokud je na lince zaveden jednotný tarif bez ohledu na projetou vzdálenost, nebo tarifní vzdálenosti, pokud je na lince zaveden tarif pásmový či zónový a tarifní pásma či zóny jsou u názvů zastávek obsaženy, e) další informace o omezeném nebo zvláštním využívání spojů a zastávek nebo o rozšířených přepravních možnostech a dalších službách mohou být vyjádřeny rovněž grafickými značkami, které však nesmějí být zaměnitelné se značkami obsaženými v příloze č. 2 k této vyhlášce, f) nemusí být uvedeno datum konce platnosti jízdních řádů, nebo g) společně pro všechny vyvěšené jízdní řády mohou být uvedeny 1. údaje o dopravci, pokud je zastávka využívána pouze jedním dopravcem, 2. data začátku a konce platnosti jízdních řádů, pokud jsou pro všechny linky shodné, a 3. vysvětlivky významu všech použitých značek. (2) Pokud jsou na jízdním řádu uvedeny jen časy odjezdů spojů ze zastávky, na jejímž označníku je vyvěšen, musí takový jízdní řád obsahovat i údaje o jízdní době mezi zastávkami. Pro uvádění časů odjezdů spojů pak platí, že a) pro spoje, které nejedou denně, jsou údaje o časovém rozsahu provozu vyjádřeny s použitím značek uvedených v bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce, nebo časy odjezdů mohou být rozděleny do samostatných chronologicky řazených skupin podle jejich společného časového rozsahu provozu, zejména pracovní dny, soboty, neděle a státem uznané svátky, b) pokud nejsou všechny spoje linky vedeny po stejné trase nebo jimi nejsou obsluhovány všechny zastávky, je tato skutečnost uvedena vhodným způsobem u času odjezdu, c) je-li interval odjezdů nebo horní hranice jeho rozmezí v ucelených časových obdobích kratší nebo roven 10 minutám, je možno uvést jen první čas odjezdu v každé hodině a vyznačit opakující se interval s nejvýše dvouminutovým rozmezím, a d) jsou-li časy odjezdů umístěny v jednom řádku nebo sloupci pro každou hodinu, je možné údaj o hodině uvést pouze v prvním sloupci nebo řádku a časy odjezdů uvádět pouze minutami příslušné hodiny. (3) U linky městské autobusové dopravy provozované na území města je možné z názvů zastávek vypustit název obceobce. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí i pro souhrnné jízdní řády linek městské autobusové dopravy a linek zařazených do integrovaných veřejných služeb. § 9 Organizace celostátního informačního systému o jízdních řádech (1) Celostátní informační systém o jízdních řádech obsahuje schválené jízdní řády linek vnitrostátní linkové dopravy a linek mezinárodní linkové dopravy, které mají na území České republiky zastávku pro nástup nebo výstup cestujících. (2) Součástí celostátního informačního systému o jízdních řádech je seznam úplných a zkrácených názvů zastávek. Úplný název zastávky se skládá z nezkráceného názvu obceobce a případně z nezkráceného názvu místní části a bližšího určení umístění v obciobci. Zkrácený název zastávky je vytvořen z úplného názvu podle obecných pravidel pro zkracování slov. V seznamu zastávek jsou dále obsaženy vybrané informace o rozšířených přepravních možnostech a dalších službách v zastávce podle bodu 3 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (3) Zařazení nové zastávky, vyřazení zrušené zastávky, změnu názvu stávající zastávky nebo změnu rozsahu poskytování přepravních a dalších služeb v zastávce oznámí dopravní úřad do celostátního informačního systému o jízdních řádech spolu s datem, k němuž toto opatření vstupuje v platnost. (4) Jízdní řád vnitrostátní linkové dopravy postoupí dopravní úřad v elektronické podobě podle § 6 odst. 3 do celostátního informačního systému o jízdních řádech neprodleně po jeho schválení. Za schválený jízdní řád se pro účely tohoto ustanovení považuje i výlukový jízdní řádvýlukový jízdní řád, o jehož schválení bylo vydáno rozhodnutí, které je předběžně vykonatelné. (5) Jízdní řád mezinárodní linkové dopravy schválený ministerstvem postoupí ministerstvo v elektronické podobě podle § 6 odst. 3 do celostátního informačního systému o jízdních řádech neprodleně po jeho schválení. (6) Jízdní řád mezinárodní linkové dopravy schválený orgánem jiného státu než České republiky postoupí ministerstvo do celostátního informačního systému o jízdních řádech neprodleně poté, co se o jeho schválení dozví. Pokud je vedením celostátního informačního systému o jízdních řádech pověřena právnická osoba, oznámí jí ministerstvo informace o schválení nebo změně jízdního řádu; na základě tohoto oznámení budou příslušné údaje zahrnuty do celostátního informačního systému o jízdních řádech. (7) Příslušný dopravní úřad nebo v případě mezinárodní dopravy ministerstvo oznámí do celostátního informačního systému o jízdních řádech ukončení platnosti jízdního řádu z důvodu pozbytí platnosti vydané licence nebo povolení, a to neprodleně, jakmile se o této skutečnosti dozví. (8) Jízdní řády jsou neprodleně po jejich postoupení do celostátního informačního systému o jízdních řádech zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jízdní řády podle odstavců 4 a 5 jsou uveřejňovány v podobě podle § 6 odst. 3 způsobem umožňujícím automatizované zpracování a současně v podobě podle § 3 až 5. Jízdní řády podle odstavce 6 jsou uveřejňovány v podobě, ve které byly do celostátního informačního systému o jízdních řádech postoupeny ministerstvem. § 10 Přechodná ustanovení (1) Řízení o schválení jízdního řádu nebo jeho změny, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle vyhlášky č. 388/2000 Sb. (2) Řízení o změně jízdního řádu vnitrostátní linkové dopravy s výjimkou městské autobusové dopravy schváleného podle vyhlášky č. 388/2000 Sb. s platností nejpozději do 13. prosince 2014 se povede podle vyhlášky č. 388/2000 Sb. (3) Platnost jízdních řádů vnitrostátní linkové dopravy schválených podle vyhlášky č. 388/2000 Sb. bez termínu konce platnosti nebo s termínem konce platnosti po 30. červnu 2015 končí 30. června 2015. § 11 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, se zrušuje. § 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2014 s výjimkou ustanovení § 9 odst. 8, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2015. Ministr: Ing. Prachař v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 122/2014 Sb. Číselné označení linek Každá linka je označena jedinečným šestimístným číslem. Jeho první trojčíslí určuje dopravní úřad udělující licenci, v případě mezinárodní linky ministerstvo udělující licenci nebo povolení, a to v číselných řadách obsažených v tabulce. Druhé trojčíslí stanoví příslušný správní orgán v rozhodnutí o udělení licence nebo povolení. Krajské úřady si z obsažených číselných řad některé ponechají pro potřebu svého dopravního úřadu a jednu či více řad dále přidělí každému dopravnímu úřadu pro městskou autobusovou dopravu ve svém územním obvodu. Správní orgán\| Číselná řada ---\|--- Ministerstvo dopravy\| 000 - 009 Magistrát hl. m. Prahy\| 100 - 199 Krajský úřad Středočeského kraje\| 200 - 319 Krajský úřad Jihočeského kraje\| 320 - 349, 360 - 399 Krajský úřad Plzeňského kraje\| 400 - 409, 430 - 479, 490 - 499 Krajský úřad Karlovarského kraje\| 410 - 429, 480 - 489 Krajský úřad Ústeckého kraje\| 510 - 529, 550 - 599 Krajský úřad Libereckého kraje\| 500 - 509, 530 - 549, 670 - 679 Krajský úřad Královéhradeckého kraje\| 610 - 619, 630 - 649, 660 - 669, 690 - 699 Krajský úřad Pardubického kraje\| 620 - 629, 650 - 659, 680 - 689, 700 - 709 Krajský úřad Kraje Vysočina\| 350 - 359, 600 - 609, 760 - 769, 790 - 799, 840 - 849 Krajský úřad Jihomoravského kraje\| 710 - 759, 810 - 819, 830 - 839 Krajský úřad Olomouckého kraje\| 780 - 789, 890 - 899, 920 - 939, 950 - 959 Krajský úřad Zlínského kraje\| 770 - 779, 800 - 809, 820 - 829, 940 - 949 Krajský úřad Moravskoslezského kraje\| 850 - 889, 900 - 919 (rezerva)\| 010 - 099, 960 - 999 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 122/2014 Sb. Značky používané v jízdních řádech 1. Značky pro časový rozsah provozu spojů a) Značky pro označení dnů, ve kterých spoj jede 2kB jede v pracovních dnech 2kB jede v neděli a ve státem uznané svátky 2kB jede v pondělí 2kB jede v úterý 2kB jede ve středu 2kB jede ve čtvrtek 2kB jede v pátek 2kB jede v sobotu 2kB jede v neděli Značky pro označení dnů je možné kombinovat, přičemž nepřípustné jsou kombinace značky 2kB se značkami 2kB , 2kB , 2kB , 2kB , 2kB a značky 2kB se značkou 2kB . Pro vyjádření časového rozsahu spojů v konkrétně datově určených dnech nebo v určitých intervalech dnů se použijí výše uvedené značky v logické kombinaci se značkami uvedenými pod písmenem b). b) Značky pro vyjádření časového rozsahu provozu spojů v konkrétních datově určených dnech nebo v určitých intervalech dnů Pro vyjádření časového rozsahu provozu spojů se kromě značek uvedených pod písmenem a) a jejich povolených kombinací použije jedno dvoumístné číslo bílé barvy umístěné v obdélníku s černou výplní z intervalu od 2kB do 2kB (dále jen „negativní značka“). Negativní značku je možné kombinovat se značkami uvedenými pod písmenem a) pouze pro konkrétně stanovené dny (jede také ..., jede jen ..., nejede ..., nejede ..., ..., ...) nebo pro určitý interval dnů (jede / nejede od ... do ...) nebo pro určité intervaly dnů (jede / nejede od ... do ..., od ... do ..., od ... do ...). Přípustné je také označení intervalu dnů jako liché nebo sudé týdnytýdny, přičemž způsob číslování sudých a lichých týdnůtýdnů se stanoví podle ČSN EN 28601. Pro označení měsíců se použijí arabské číslice, pro označení roků poslední dvojčíslí letopočtu. Počet dnů (např. 25.12.14 nebo 28.10.14, 25.12.14, 1.1.15) ani počet intervalů (např. od 1.7.14 do 31.8.14, 28.10.14, od 23.12.14 do 2.1.15) u jednotlivých značek není omezen. Význam negativních značek není pevně stanoven a pro jeho vyjádření jsou přípustné jen následující textové formulace nebo jejich kombinace: jede jen ... jede také ... jede od ... do ... jede v sudých týdnechtýdnech jede v lichých týdnechtýdnech jede v sudých týdnechtýdnech od ... do ... jede v lichých týdnechtýdnech od ... do ... nejede ... nejede od ... do ... 2. Značky pro omezené nebo zvláštní využívání spojů a zastávek Značka\| Význam použité značky\| Umístění značky ---\|---\|--- 2kB\| spoj je možné použít jen s místenkou\| nad časovými údajičasovými údaji spoje 2kB\| spoj jede jen na objednání\| nad časovými údajičasovými údaji spoje spoj zastávku obsluhuje jen na objednání\| před časovým údajemčasovým údajem spoje 2kB\| spoj jede jen podmínečně\| nad časovými údajičasovými údaji spoje spoj zastávku obsluhuje jen podmínečně\| před časovým údajemčasovým údajem spoje 2kB\| spoj zastávkou projíždí\| místo časových údajůčasových údajů spoje 2kB\| spoj jede po jiné trase\| místo časových údajůčasových údajů spoje a tarifních údajů §, § 1, § 2, § 3\| v označených zastávkách není povolen nástup cestujících za účelem přepravy do ostatních shodně označených zastávek spoje\| před názvem zastávky nebo před časovým údajemčasovým údajem spoje 2kB\| spoj zastavuje jen pro vystupování\| před časovým údajemčasovým údajem spoje zastávka jen pro výstup\| před názvem zastávky (jen u jednosměrného jízdního řádu) 2kB\| spoj zastavuje jen pro nastupování\| před časovým údajemčasovým údajem spoje zastávka jen pro nástup\| před názvem zastávky (jen u jednosměrného jízdního řádu) 2kB\| spoj zastavuje jen na znamení nebo požádání\| před časovým údajemčasovým údajem spoje zastávka jen na znamení nebo požádání\| před názvem zastávky 2kB\| na hraničním přechodu není zřízena zastávka pro výstup a nástup cestujících\| za názvem hraničního přechodu 3. Značky pro informace o rozšířených přepravních možnostech a dalších službách Značka\| Význam použité značky\| Umístění značky ---\|---\|--- 2kB\| k jízdence je možné zakoupit místenku\| nad časovými údajičasovými údaji spoje 2kB\| spoj přepravuje jízdní kola\| nad časovými údajičasovými údaji spoje 2kB\| spoj přepravuje cestovní zavazadla\| nad časovými údajičasovými údaji spoje 2kB\| spoj s možností občerstvení\| nad časovými údajičasovými údaji spoje občerstvení nebo restaurace v objektu zastávky\| za názvem zastávky 2kB\| spoj s částečně bezbariérově přístupným vozidlem, nutná dopomoc průvodce\| nad časovými údajičasovými údaji spoje 2kB\| spoj s bezbariérově přístupným vozidlem\| nad časovými údajičasovými údaji spoje bezbariérově přístupná zastávka\| za názvem zastávky 2kB\| určený terminálurčený terminál s poskytováním pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí\| za názvem zastávky 2kB\| zastávka upravená pro osoby s těžkým zrakovým postižením\| za názvem zastávky 2kB\| veřejné WC v objektu zastávky\| za názvem zastávky 2kB\| veřejné WC s bezbariérovým přístupem v objektu zastávky\| za názvem zastávky 2kB\| zastávka s možností přestupu na linkovou dopravu\| za názvem zastávky 2kB\| zastávka s možností přestupu na železniční dopravu\| za názvem zastávky 2kB\| zastávka s možností přestupu na městskou hromadnou dopravu\| za názvem zastávky 2kB\| zastávka s možností přestupu na metro\| za názvem zastávky 2kB\| zastávka u přístaviště osobní lodní dopravy\| za názvem zastávky 2kB\| zastávka u veřejného letiště\| za názvem zastávky 2kB\| zastávka u parkoviště systému „Park and ride“\| za názvem zastávky 2kB\| spoj čeká na přípoje\| před časovým údajemčasovým údajem spoje (v dolní části jízdního řádu se uvede text „spoj (...) vyčká (v zastávce ...) na příjezd spoje ... linky ... / vlaku ... /lodní dopravy z ... nejvýše... minut“) 2kB\| návaznost na spoje jiné linky nebo jiného dopravního prostředku\| před časovým údajemčasovým údajem spoje (v dolní části jízdního řádu se uvede text „na spoj (...) navazuje (v zastávce ...) spoj... linky... / vlak.../lodní doprava do ...“) 2kB\| odkaz na textovou poznámku\| nad časovými údajičasovými údaji spoje (význam se uvede v dolní části jízdního řádu) 1) Například Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s., ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2010 Sb. m. s.), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, v platném znění, nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění nařízení vlády č. 353/2008 Sb. 2) § 24 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 196/2012 Sb. 3) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb. 4) § 24 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 121/2014 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 121/2014 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně Vyhlášeno 30. 6. 2014, částka 51/2014 121 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. června 2014 o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2013 – 2016, uzavřený dne 2. 4. 2014 mezi Odborovým svazem Stavba ČR, Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazný i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ – NACE 08.1, 16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.7, 23.9, 41, 42 a 43. S obsahem Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 120/2014 Sb.	Vyhláška č. 120/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 2014, datum účinnosti 1. 7. 2014, částka 51/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., vyhlášky č. 484/2000 Sb., vyhlášky č. 68/2003 Sb., vyhlášky č. 618/2004 Sb., vyhlášky č. 276/2006 Sb., v * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2014 120 VYHLÁŠKA ze dne 26. června 2014, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 22 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 79/2006 Sb., a podle § 374a písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., vyhlášky č. 484/2000 Sb., vyhlášky č. 68/2003 Sb., vyhlášky č. 618/2004 Sb., vyhlášky č. 276/2006 Sb., vyhlášky č. 399/2010 Sb., vyhlášky č. 486/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2013 Sb., a vyhlášky č. 390/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se za slova „o mimosmluvní odměně“ vkládají slova „, nestanoví-li tato vyhláška jinak“. 2. V § 1 odstavec 3 zní: „(3) Výše odměny advokáta ustanoveného soudem se určí podle ustanovení o mimosmluvní odměně; § 12 odst. 2 se přitom neužije.“. 3. V § 12 odstavec 3 zní: „(3) Při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.“. 4. Za část čtvrtou se vkládá nová část pátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST PÁTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NÁHRADĚ NÁKLADŮ ŘÍZENÍ § 14b (1) V občanském soudním řízení, a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 1.\| do 10 000 Kč\| 200 Kč, ---\|---\|--- 2.\| přes 10 000 Kč do 30 000 Kč\| 300 Kč, 3.\| přes 30 000 Kč do 50 000 Kč\| 500 Kč. (2) Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů. (3) Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7. (4) Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty. (5) Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2, b) 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3. (6) Ustanovení § 6 a § 8 až 12 se použijí přiměřeně.“. Dosavadní část pátá se označuje jako část šestá. Čl. II Přechodné ustanovení V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se o náhradě nákladů řízení rozhodne podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2014. Ministryně: prof. JUDr. Válková, CSc., v. r.
Nařízení vlády č. 117/2014 Sb.	Nařízení vlády č. 117/2014 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 6. 2014, datum účinnosti 1. 7. 2014, částka 50/2014 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2015 (309/2014 Sb.) 117 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. června 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu Čl. I Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění nařízení vlády č. 448/2012 Sb. a nařízení vlády č. 400/2013 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.“. 2. V § 7 odstavec 6 zní: „(6) Pokud je zemědělská půda zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků.“. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 3. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) Výpočet dávky dusíku použité v průměru na 1 ha lze provést na základě údajů a) z evidence hnojení o produkci dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělské půdě a o přívodu celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech, nebo b) o produkci dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv, podle jiného právního předpisu7); u jednotlivých kategorií hospodářských zvířat se zohlední průměrné stavy zvířat ve sledovaném kalendářním roce.“. 4. V § 8 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 5. V § 9 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „(1) Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva6) musí odpovídat potřebě uskladnění jejich šestiměsíční produkce; to neplatí pro a) hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor dostatečná pro minimálně pětiměsíční produkci, a zároveň pro uskladnění v období zákazu hnojení podle tabulky 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně klimatické podmínky zranitelné oblasti a pěstované plodiny, a b) tuhá statková hnojiva, při možnosti jejich uložení na zemědělském pozemku před jejich použitím; snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek podle jiného právního předpisu7); technický stav skladovacích zařízení musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod14). 14) § 39 odst. 4 písm. b) a c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.“. 6. V § 9 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 7. V § 9 odst. 2 se za slova „lze uložit na zemědělském pozemku“ vkládají slova „pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí a“. 8. V § 11 odstavec 3 zní: „(3) Na zemědělských pozemcích s kulturou orná půda a travní porost se sklonitostí převyšující 10 stupňů se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky. Výjimkou je použití tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy zapravených do 24 hodin po jejich použití. To se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky, ani na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na travním porostu.“. 9. § 13 se včetně nadpisu zrušuje. 10. V § 15 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 11. V příloze č. 2 tabulka č. 1 zní: „Tabulka č. 1 Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě Klimatický region) \| Minerální dusíkatá hnojiva \| Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem \| Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem) ---\|---\|---\|--- 0-5\| 1.11.-31.1. (pro ozimé plodiny)\| 15.11.-31.1. (pro ozimé plodiny)\| 1.6.-31.7.) 15.10.-15.2. (pro ostatní plodiny a kultury)\| 15.11.-15.2. (pro ostatní plodiny a kultury)\| 15.12.-15.2. 6-9\| 15.10.-15.2. (pro ozimé plodiny)\| 5.11.-15.2. (pro ozimé plodiny)\| 1.6.-31.7.) 1.10.-28.2. (pro ostatní plodiny a kultury)\| 5.11.-28.2. (pro ostatní plodiny a kultury)\| 15.12.-28.2. Vysvětlivky: ) První číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky. ) Platí i pro upravené kaly. ) Pokud nedojde k následnému pěstování ozimých plodin nebo meziplodin.“. 12. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb. Limity hnojení jednotlivých plodin Plodina\| Limit hnojení) v kg N/ha\| Výnos hlavního produktu (t) stanovený dle koeficientu potřeby N na 1 t hlavního produktu a příslušného množství vedlejšího produktu ---\|---\|--- pšenice ozimá\| 190\| 7,7 pšenice jarní\| 120\| 5,5 žito ozimé\| 120\| 6,0 ječmen ozimý\| 140\| 6,7 ječmen jarní\| 110\| 6,0 oves\| 120\| 4,8 triticale\| 140\| 6,1 kukuřice na zrno\| 230\| 11,0 luskoviny\| 30\| 5,0 brambory sadbové\| 140\| 30,0 brambory ostatní\| 180\| 40,0 brambory rané\| 120\| 25,0 cukrovka\| 210\| 70,0 krmná řepa\| 150\| 70,0 řepka ozimá\| 230\| 4,5 slunečnice\| 140\| 2,9 mák\| 85\| 1,2 len\| 80\| 2,0 hořčice bílá\| 80\| 1,2 kukuřice na siláž\| 230\| 60,0 jetel)\| 40\| 10,0 vojtěška)\| 40\| 10,0 trávy na orné půdě\| 200\| 10,0 trvalé travní porosty\| 160\| 8,0 zelí\| 250\| 70,0 květák\| 220\| 27,0 mrkev\| 200\| 50,0 brokolice\| 200\| 13,0 kapusta hlávková\| 180\| 28,0 kapusta růžičková\| 180\| 6,0 celer bulvový\| 180\| 35^0 kedluben\| 150\| 30,0 zelí pekingské\| 150\| 55,0 rajčata\| 150\| 55,0 cibule kuchyňská\| 135\| 45,0 pór pravý,\| 120\| 43,0 pažitka pravá\| 120\| 30,0 petržel zahradní naťová\| 120\| 17,0 okurky salátové\| 120\| 70,0 okurky nakládačky\| 100\| 60,0 špenát setý\| 100\| 20,0 salát\| 100\| 43,0 pastiňák setý\| 100\| 30,0 paprika zeleninová\| 100\| 37,0 kukuřice cukrová\| 100\| 9,0 řepa salátová\| 95\| 30,0 ředkvička\| 80\| 32,0 petržel zahradní kořenová\| 80\| 37,0 kopr vonný\| 60\| 12,0 hrách zahradní\| 60\| 7,0 fazol obecný\| 60\| 6,0 česnek\| 30\| 11,0 Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 30 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku, s výjimkou kejdy prasat a digestátu z bioplynové stanice (příp. jejich tekutých podílů po mechanické separaci), kde se započítává 70 %. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 3 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Limity uvedené v tabulce je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích. Při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi. Plodiny v tabulce neuvedené limit nemají, hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Výnosy víceletých pícnin na orné půdě a trvalých travních porostů jsou uvedeny v přepočtu na seno. Limity hnojení pro pěstování zeleniny se nevztahují na její pěstování ve sklenících a fóliovnících. Vysvětlivky: ) V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. *) Limit se vztahuje k celkové dávce za všechny roky pěstování. Do uvedeného limitu se nezapočítává případné hnojení krycí plodiny do doby její sklizně.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2014. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 116/2014 Sb.	Vyhláška č. 116/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 6. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 49/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb., vyhlášky č. 409/2012 Sb., vyhlášky č. 333/2013 Sb. a vyhlášky č. 388/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2015 116 VYHLÁŠKA ze dne 12. června 2014, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 37 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 331/2012 Sb. a zákona č. 313/2013 Sb., k provedení § 34a odst. 8 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb., vyhlášky č. 409/2012 Sb., vyhlášky č. 333/2013 Sb. a vyhlášky č. 388/2013 Sb., se mění takto: 1. Za § 2b se vkládá nový § 2c, který včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 2c (1) Průkaz osoby se zdravotním postižením (dále jen „průkaz“) je vydáván jako polykarbonátová karta o rozměrech 54 x 86 mm. (2) Na přední straně průkazu jsou uvedeny tyto údaje: a) označení druhu průkazu (TP, ZTP nebo ZTP/P), popřípadě doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, b) jméno, popřípadě jména a příjmení držitele průkazu, c) rodné číslo držitele průkazu nebo datum narození, jestliže mu rodné číslo nebylo přiděleno, d) doba platnosti průkazu, e) fotografie držitele průkazu, f) číslo průkazu. (3) Na zadní straně průkazu jsou uvedeny tyto údaje: a) označení krajské pobočky Úřadu práce, která průkaz vydala, b) datum vydání průkazu ve formátu den, měsíc, rok, c) podpis držitele průkazu; jestliže podpis nebyl podle § 34a odst. 1 písm. d) zákona vyžádán, je místo podpisu uvedeno „Podpis nebyl vyžádán.“. (4) Fotografie předložená pro vydání průkazu musí odpovídat požadavkům na technické provedení fotografie pro vydání občanského průkazu1). (5) Vzor průkazu a symboly označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. 1) § 7 vyhlášky č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech.“. 2. Za přílohu č. 4 se doplňuje příloha č. 5, která zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Vzor průkazu a symboly označení osoby se zdravotním postižením A. Vzor průkazu 1. Vzor průkazu TP Přední strana 1.2MB Zadní strana 1.2MB 2. Vzor průkazu ZTP Přední strana 1.2MB Zadní strana 1.3MB 3. Vzor průkazu ZTP/P Přední strana 1.2MB Zadní strana 1.3MB B. Symboly označení osoby se zdravotním postižením 1. Symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou 32kB 2. Symbol označení osoby hluchoslepé 59kB 3. Symbol označení osoby úplně nebo prakticky nevidomé 28kB “. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o trvale udržitelném obhospodařování lesů k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat Vyhlášeno 25. 6. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 10. 2013, částka 13/2014 * Článek 1 - Obecný cíl a zásady * Článek 2 - Politiky zaměřené na trvale udržitelné obhospodařování karpatských lesů * Článek 3 - Začlenění cílů trvale udržitelného obhospodařování a ochrany karpatských lesů do sektorových politik * Článek 4 - Zapojení regionálních a místních orgánů a společenství * Článek 5 - Mezinárodní spolupráce * Článek 6 - Geografický rámec působnosti * Článek 7 - Definice * Článek 8 - Udržování a zvyšování lesnatosti * Článek 9 - Zajištění produkčních funkcí lesa a jejich úloha při rozvoji venkova * Článek 10 - Identifikace a ochrana přirozených lesů, zejména pralesů * Článek 11 - Obhospodařování lesů v chráněných územích * Článek 12 - Zlepšování ochranných funkcí lesa * Článek 13 - Podpora obnovy přírodě blízkých lesů * Článek 14 - Lesnictví a změna klimatu * Článek 15 - Společenské funkce lesa * Článek 16 - Lesnictví, volně žijící druhy živočichů a ekologické sítě * Článek 17 - Kompatibilní monitorovací a informační systémy * Článek 18 - Koordinovaný vědecký výzkum a výměna informací * Článek 19 - Společné programy a projekty * Článek 20 - Implementace * Článek 21 - Vzdělávání, osvěta a informovanost veřejnosti * Článek 22 - Zasedání smluvních stran * Článek 23 - Sekretariát * Článek 24 - Pomocné orgány * Článek 25 - Monitoring dodržování závazků * Článek 26 - Vyhodnocování účinnosti ustanovení * Článek 27 - Vztah mezi Karpatskou úmluvou a Protokolem * Článek 28 - Podpis * Článek 29 - Notifikace * Článek 30 - Výhrady * Článek 31 - Oprávněný uschovatel Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 10. 2013 35 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. května 2011 byl v Bratislavě přijat Protokol o trvale udržitelném obhospodařování lesů k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat1). Jménem České republiky byl Protokol podepsán téhož dne. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Ukrajiny, depozitáře Protokolu, dne 7. února 2012. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 27 odst. 2 s odkazem na článek 21 odst. 3 Rámcové úmluvy dne 21. října 2013 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Protokol o trvale udržitelném obhospodařování lesů k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat Smluvní strany protokolu, V SOULADU se svými úkoly, vyplývajícími z Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat ze dne 22. května 2003 (Kyjev, Ukrajina, dále jen “Karpatská úmluva“), prosazovat komplexní politiku a spolupracovat na ochraně a udržitelném rozvoji Karpat; VĚDOMY si skutečnosti, že tlak lidské společnosti na karpatské lesy se bude soustavně zvyšovat; USILUJÍCE o zvýšení povědomí o mnohočetných funkcích lesů a užitcích plynoucích z trvale udržitelného obhospodařování lesů v Karpatech, zejména s ohledem na přirozené zásoby uhlíku, zdroje vody a biologickou rozmanitost, a rovněž s ohledem na jejich příspěvek k udržitelnému rozvoji venkova; V SOULADU se svými závazky vyplývajícími z článku 7 Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat; PŘIPOMÍNAJÍCE zejména Deklaraci z Ria, Právně nezávazný nástroj OSN pro všechny typy lesů, rozhodnutí Fóra OSN o lesích, Deklaraci o udržitelném rozvoji z Johannesburgu a Realizační plán Světového summitu o udržitelném rozvoji, Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, Úmluvu o biologické rozmanitosti a zejména její Pracovní program i příslušná rozhodnutí o biologické rozmanitosti lesů, rezoluce Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě, Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, Evropskou úmluvu o krajině a procesy prosazování práva a správy v oblasti lesnictví (FLEG); BEROUCE DÁLE NA VĚDOMÍ, že většina smluvních stran jakožto členských států Evropské Unie zohledňuje Lesnickou strategii Evropské Unie a její Akční plán pro lesnictví; USILUJÍCE o zajištění účinnějšího naplňování těchto stávajících nástrojů a VYCHÁZEJÍCE z dalších mezinárodních programů; PŘESVĚDČENY, že úsilí chránit, zachovat a udržitelným způsobem obhospodařovat lesy Karpat vyžaduje regionální spolupráci; a VĚDOMY SI přidané hodnoty přeshraniční spolupráce pro dosažení ekologické soudržnosti; PŘEJÍCE SI spolupracovat na trvale udržitelném obhospodařování a ochraně karpatských lesů; se dohodly takto: KAPITOLA I OBECNÉ ZÁVAZKY Článek 1 Obecný cíl a zásady 1. Cílem Protokolu o trvale udržitelném obhospodařování lesů (dále jen“protokol“) je podporovat trvale udržitelné obhospodařování a ochranu karpatských lesů, přinášeje tak užitek současným i budoucím generacím. 2. K dosažení výše uvedeného cíle budou smluvní strany provádět činnosti a spolupracovat na: a. udržování nebo zvyšování lesnatosti; b. zajišťování produkčních funkcí lesů a jejich úlohy při rozvoji venkova; c. podporování rozumného využívání dřeva jakožto ekologického a obnovitelného materiálu; d. podporování trvale udržitelného využívání ostatních produktů lesa; e. zlepšování zdravotního stavu a vitality lesů; f. zlepšování ochrany a udržitelného využívání složek biologické rozmanitosti lesa; g. identifikaci a ochraně přirozených lesů, zejména pralesů; h. podporování obnovy přírodě blízkých lesů; i. zvyšování úlohy lesnického a dřevařského sektoru při zmírňování změny klimatu; j. zlepšování ochranných funkcí lesů, jako jsou ochrana proti povodním, sesuvům půdy a regulace koloběhu vody obecně; k. podporování kulturního dědictví lesů; l. zlepšování společenských funkcí lesů; m. podporování účasti krajských a místních orgánů a společenství při obhospodařování lesů; n. identifikaci, rozvíjení a využívání vhodných systémů plateb za environmentální statky a služby poskytované lesy; o. posilování správy lesnického sektoru a prosazování lesního práva se zvláštním ohledem na boj s nelegální těžbou dřeva a na ni navazující obchod; p. identifikaci, rozvoji a realizaci správné praxe v lesním hospodářství a při využívání přírodě blízkých postupů obhospodařování lesů; q. podporování a koordinování vědeckého výzkumu a výměny informací o karpatských lesích; Článek 2 Politiky zaměřené na trvale udržitelné obhospodařování karpatských lesů Smluvní strany budou na svém území rozvíjet a realizovat politiky a strategie zaměřené na trvale udržitelné obhospodařování karpatských lesů, přičemž budou zohledňovat politiky a strategie vytvořené a realizované jinými smluvními stranami. Za tímto účelem si budou smluvní strany navzájem vyměňovat příslušné informace. Článek 3 Začlenění cílů trvale udržitelného obhospodařování a ochrany karpatských lesů do sektorových politik 1. Smluvní strany budou zohledňovat cíle tohoto protokolu ve svých dalších politikách, zejména v těch, které se týkají ochrany biologické rozmanitosti, ochrany půd, rozvoje venkova, vodního hospodářství a obhospodařování povodí, změny klimatu, cestovního ruchu, průmyslu a energetiky, zachování kulturního dědictví a tradic, územního plánování, dopravy a infrastruktury. 2. Smluvní strany budou spolupracovat na začlenění cílů trvale udržitelného obhospodařování a ochrany karpatských lesů do dalších sektorových politik a strategií přijatých na regionální a/nebo celosvětové úrovni, které by mohly mít vliv na trvale udržitelné obhospodařování lesů Karpat. Článek 4 Zapojení regionálních a místních orgánů a společenství 1. V rámci svého stávajícího institucionálního rámce budou smluvní strany definovat nejlepší úroveň koordinace a spolupráce mezi státními institucemi a regionálními a místními orgány, s cílem podpořit sdílenou odpovědnost v procesu naplňování tohoto protokolu. 2. Smluvní strany přijmou opatření k zapojení či usnadnění zapojení přímo zainteresovaných společenství i vlastníků a správců lesů do různých fází přípravy a naplňování těchto politik a opatření. Článek 5 Mezinárodní spolupráce 1. Smluvní strany budou podněcovat aktivní mezinárodní spolupráci mezi příslušnými institucemi s ohledem na trvale udržitelné obhospodařování a ochranu karpatských lesů. 2. Smluvní strany budou umožňovat spolupráci mezi regionálními a místními orgány v Karpatech na mezinárodní úrovni a budou hledat řešení společných problémů na co nejvhodnější úrovni. KAPITOLA II GEOGRAFICKÝ RÁMEC PŮSOBNOSTI A DEFINICE Článek 6 Geografický rámec působnosti 1. Tento protokol se vztahuje na Karpatský region (dále jen “Karpaty“), jak byl definován konferencí smluvních stran ke Karpatské úmluvě. 2. Každá smluvní strana může prohlášením u depozitáře rozšířit působnost tohoto protokolu na další části svého státního území. Článek 7 Definice Pro účely tohoto protokolu se rozumí: a) “Trvale udržitelným obhospodařováním lesů“ správa a užívání lesa a lesních pozemků takovým způsobem a v takovém rozsahu, který zachovává jejich biologickou rozmanitost, produktivitu, vitalitu a regenerační schopnost i jejich potenciál plnit nyní i v budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a společenské funkce na místní, národní i globální úrovni a který nepoškozuje jiné ekosystémy; b) “Přírodě blízkým obhospodařováním lesů“ systém obhospodařování lesů, který umožňuje neustálou obnovu, vývoj a péči o lesní porosty s druhovou skladbou, strukturou a dynamikou podobnou přirozeným lesům charakteristickým pro dané stanovištní podmínky; c) “Ekologickou sítí“ systém území, která navazují ekologicky i fyzicky a skládají se z jádrových území, koridorů a ochranných pásem; d) “Systémy certifikace lesů“ systémy certifikace k zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů obsahující jasné cíle, měřitelná kritéria a nezávislé hodnocení, které zapojují hlavní zainteresované skupiny a zároveň jsou pro ně důvěryhodné; e) “Přirozenými lesy“ lesy s původní druhovou skladbou dřevin pro danou oblast a s většinou základních charakteristik a klíčových prvků původních ekosystémů, jako jsou např. komplexnost, struktura a rozmanitost; f) “Smluvními stranami“ smluvní strany tohoto protokolu; g) “Chráněným územím“ geograficky vymezená oblast, která je vyhlášena a spravována za účelem dosažení specifických cílů ochrany; h) “Ochranou lesů“ součást ochrany přírody zabývající se ochranou, udržováním, obnovou a trvale udržitelným využíváním lesních zdrojů pro zajišťování lesních ekosystémových služeb; i) “Obnovou přírodě blízkých lesů“ způsob obhospodařování lesů, který má za cíl napomáhat přirozeným procesům obnovy lesa takovým způsobem, aby se struktura porostů, biologická rozmanitost, funkce, procesy a zejména druhová skladba dřevin obnoveného lesa co nejvíce shodovaly se znaky původního lesa, a to prostřednictvím postupné změny sekundárních lesních porostů; j) “Rozumným využíváním dřeva“ integrovaný přístup ke zpracování a konečnému využívání spotřebitelispotřebiteli dřeva pocházejícího z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. k) “Pralesy“ přirozené lesy, které nebyly v průběhu svého vývoje přímo ovlivněny lidskou činností. KAPITOLA III ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ Článek 8 Udržování a zvyšování lesnatosti 1. Každá smluvní strana provede na svém státním území opatření s cílem zachovat prostřednictvím trvale udržitelného obhospodařování lesů a územního plánování stávající lesní porosty jakožto klíčovou součást karpatské krajiny. 2. Každá smluvní strana provede na svém státním území opatření s cílem zvýšit lesnatost v Karpatech, je-li to vhodné pro dosažení cílů stanovených v článku 1 tohoto protokolu při zohlednění vysokého ekologického významu přirozených a polopřirozených travních porostů i dalších cílů Karpatské úmluvy a jejích protokolů. Článek 9 Zajištění produkčních funkcí lesa a jejich úloha při rozvoji venkova 1. Každá smluvní strana provede na svém státním území opatření s cílem zajistit produkční funkce lesů a posílit jejich úlohu při rozvoji venkova prostřednictvím vhodných politik, přizpůsobených struktuře vlastnictví, a rozumného využívání dřeva. 2. Smluvní strany budou podporovat a zajišťovat zdroje příjmů z lesních zdrojů, a proto by měly poskytovat podporu vlastníkům a správcům lesů i jejich sdružením s cílem omezit problémy spojené s fragmentací vlastnictví pozemků, podněcovat tržní iniciativy včetně systémů certifikace lesů, prosazovat lesní právo se zvláštním důrazem na boj s nelegální těžbou a s ní souvisejícím obchodem, podporovat trvale udržitelnou těžbu i odbyt ostatních lesních produktů a rozvíjet a šířit využívání systémů plateb za ekosystémové služby. Článek 10 Identifikace a ochrana přirozených lesů, zejména pralesů 1. Každá smluvní strana provede na svém státním území opatření s cílem identifikovat a chránit přirozené lesy, zejména pralesy Karpat vyhlášením chráněných území o dostatečné rozloze a počtu a realizací dalších zvláštních ochranných opatření. 2. Každá smluvní strana provede opatření pro začlenění dostatečně velkých ploch všech typů identifikovaných přirozených lesů své karpatské oblasti do chráněných území. 3. Obzvláště by každá smluvní strana měla učinit specifická opatření pro zachování genetických zdrojů přirozených lesů, zejména pralesů. 4. Každá smluvní strana provede specifická opatření pro kompenzaci nákladů či ekonomických ztrát vzniklých v důsledku opatření provedených v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku. Článek 11 Obhospodařování lesů v chráněných územích 1. Každá smluvní strana učiní opatření pro zajištění souladu mezi plány péče o chráněná území a lesními hospodářskými plány v chráněných územích. 2. Smluvní strany budou spolupracovat na vytváření pokynů pro obhospodařování lesů včetně přírodě blízkých lesů v chráněných územích a případně v územích soustavy Natura 2000. Článek 12 Zlepšování ochranných funkcí lesa Každá smluvní strana učiní na svém státním území opatření s cílem zajistit ochranné funkce lesů, např. lepší ochranu proti povodním, půdní erozi, sesuvům půdy, lavinám a padání kamení, podporováním metod trvale udržitelného obhospodařování lesů, které zvyšují stabilitu a odolnost vůči negativním přírodním i antropogenním vlivům. Článek 13 Podpora obnovy přírodě blízkých lesů 1. Každá smluvní strana provede na svém státním území opatření s cílem podporovat obnovu přírodě blízkých lesů. 2. Smluvní strany v odpovídajících případech zváží vytvoření programů na ochranu a opětnou introdukci vzácných původních druhů lesních dřevin do jejich přirozeného ekosystému. Článek 14 Lesnictví a změna klimatu 1. Každá smluvní strana bude prosazovat politiky zaměřené na posílení úlohy lesnického sektoru při zmírňování změny klimatu, obzvláště věnovat pozornost nalezení správné rovnováhy mezi zvyšováním zásob uhlíku v lesních ekosystémech, podporou využívání obnovitelné energie ze dřeva a rozumným využíváním výrobků ze dřeva jako náhrady za suroviny z neobnovitelných zdrojů. 2. Berouce v úvahu dopady změny klimatu, bude každá smluvní strana prosazovat adaptační politiky a opatření s cílem zvýšit stabilitu a odolnost karpatských lesů. 3. Berouce v úvahu zvýšenou náchylnost lesa k požárům a jiným mimořádným událostem souvisejícím se změnou klimatu, učiní každá smluvní strana odpovídající opatření s cílem snížit riziko a zmírnit dopady. Článek 15 Společenské funkce lesa 1. Každá smluvní strana bude v rámci svého stávajícího institucionálního rámce definovat účinná schémata pro koordinaci a spolupráci institucí s regionálními a místními orgány v oblasti obhospodařování lesních zdrojů se zapojením dalších místních zainteresovaných subjektů za účelem zlepšení společenských funkcí lesů. 2. Berouce v úvahu vysokou hodnotu lesů pro rozvoj cestovního ruchu, bude každá smluvní strana při lesním hospodářském plánování zohledňovat politiky trvale udržitelného cestovního ruchu. 3. Každá smluvní strana zváží podporu činností týkajících se kulturního dědictví a tradic souvisejících s lesním hospodářstvím, včetně vzdělávání na všech úrovních. Článek 16 Lesnictví, volně žijící druhy živočichů a ekologické sítě 1. Každá smluvní strana bude uplatňovat metody trvale udržitelné péče o volně žijící druhy živočichů, a to zejména prostřednictvím koordinovaných regulačních opatření v příhraničních oblastech, se zvláštním důrazem na kontrolu početních stavů spárkaté zvěře způsobem, který umožní přirozenou obnovu lesů, a na sledování a péči o velké šelmy s ohledem na úživnost lesních ekosystémů. 2. Smluvní strany budou spolupracovat na harmonizaci svých politik vztahujících se k ekologickým sítím i cílům a opatřením při obhospodařování lesů. Článek 17 Kompatibilní monitorovací a informační systémy 1. Smluvní strany budou spolupracovat v rámci stávajících mezinárodních iniciativ na harmonizaci monitorování lesa v Karpatech, které přispívá k dosažení cílů tohoto protokolu. 2. Smluvní strany budou spolupracovat na vývoji společného informačního systému o stavu lesů v Karpatech v souladu s článkem 12 Karpatské úmluvy. 3. Smluvní strany budou spolupracovat na harmonizaci databází a na zajišťování integrace výsledků národního monitorování lesa do společného informačního systému. Článek 18 Koordinovaný vědecký výzkum a výměna informací 1. Každá smluvní strana bude koordinovat a spolupracovat na vědeckém výzkumu prováděném na jejím území nebo jejími vědeckými institucemi s ohledem na celkové cíle tohoto protokolu. 2. Smluvní strany budou podněcovat mezinárodní spolupráci mezi vědeckými institucemi s ohledem na trvale udržitelné obhospodařování lesů v Karpatech, zejména na provádění společných výzkumných programů a projektů v Karpatech. 3. Smluvní strany budou podněcovat organizaci sympozií a konferencí s cílem výměny vědeckých informací a praktických zkušeností. 4. Každá smluvní strana si bude s ostatními smluvními stranami vyměňovat informace a zkušenosti s metodami souvisejícími s činnostmi vyjmenovanými v odstavci 2 článku 1. Článek 19 Společné programy a projekty Každá smluvní strana se bude podle svých potřeb a možností podílet na společných programech a projektech týkajících se činností společně prováděných smluvními stranami v Karpatech. KAPITOLA IV IMPLEMENTACE, MONITORING A VYHODNOCOVÁNÍ Článek 20 Implementace 1. Každá smluvní strana podnikne nezbytná právní a administrativní opatření pro zajištění naplňování ustanovení tohoto protokolu. 2. Každá smluvní strana bude zkoumat možnosti, jak prostřednictvím daňových, případně jiných finančních opatření podpořit naplňování ustanovení tohoto protokolu. 3. Každá smluvní strana ustanoví příslušný státní orgán odpovědný za naplňování tohoto protokolu a bude o tom informovat ostatní Smluvní strany. Tyto příslušné státní orgány budou zodpovídat za monitorování účinků opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. 4. Smluvní strany vytvoří a přijmou Strategický akční plán zaměřený na naplňování tohoto protokolu. Článek 21 Vzdělávání, osvěta a informovanost veřejnosti 1. Smluvní strany budou podporovat vzdělávání, osvětu a zlepšování informovanosti veřejnosti o cílech, opatřeních a naplňování tohoto protokolu. 2. Smluvní strany zajistí přístup veřejnosti k údajům o naplňování tohoto protokolu. Článek 22 Zasedání smluvních stran 1. Konference smluvních stran Karpatské úmluvy bude sloužit jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. 2. Smluvní strany Karpatské úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou účastnit konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu jako pozorovatelé. Jestliže slouží konference smluvních stran jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, pak rozhodnutí podle tohoto protokolu budou přijímat pouze strany, které jsou smluvními stranami tohoto protokolu. 3. Jestliže konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, kterýkoliv člen výboru této konference smluvních stran zastupující smluvní stranu Karpatské úmluvy, která však v dané době není smluvní stranou tohoto protokolu, bude nahrazen členem, jenž bude zvolen smluvními stranami protokolu z jejich řad. 4. Jednací řád konference smluvních stran bude pro zasedání smluvních stran tohoto protokolu platný ve smyslu mutatis mutandis, pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu nerozhodne na základě konsensu jinak. 5. První zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu svolá sekretariát společně s prvním zasedáním konference smluvních stran plánovaném po dni nabytí platnosti tohoto protokolu. Následná řádná zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu se budou konat společně s řádnými zasedáními konference smluvních stran, pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu nerozhodne jinak. 6. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu učiní v rámci svého mandátu rozhodnutí nezbytná k podpoře jeho účinného naplňování. Bude vykonávat funkce svěřené jí tímto protokolem a dále bude: (a) vydávat doporučení v jakýchkoliv záležitostech nezbytná pro naplňování tohoto protokolu; (b) zřizovat pomocné orgány, jež se považují za nezbytné pro naplňování tohoto protokolu; (c) zvažovat a přijímat, je-li to žádoucí, změny tohoto protokolu, jež jsou považovány za nezbytné pro naplňování tohoto protokolu; a (d) vykonávat další funkce, které mohou být požadovány pro naplňování tohoto protokolu. Článek 23 Sekretariát 1. Sekretariát ustanovený podle článku 15 Karpatské úmluvy bude sloužit jako sekretariát tohoto protokolu. 2. Odstavec 2 článku 15 Karpatské úmluvy o funkcích sekretariátu bude pro tento protokol platný ve smyslu mutatis mutandis. Článek 24 Pomocné orgány 1. Kterýkoliv pomocný orgán ustanovený Karpatskou úmluvou nebo v jejím rámci může na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu sloužit pro potřeby tohoto protokolu, v kterémžto případě zasedání smluvních stran určí, jaké funkce bude tento orgán vykonávat. 2. Smluvní strany Karpatské úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou jako pozorovatelé zúčastňovat jednání kteréhokoli z těchto pomocných orgánů. Jestliže slouží nějaký pomocný orgán Karpatské úmluvy jako pomocný orgán tohoto protokolu, rozhodnutí v rámci protokolu budou činěna pouze smluvními stranami protokolu. 3. Jestliže nějaký pomocný orgán Karpatské úmluvy vykonává své funkce s ohledem na záležitosti týkající se tohoto protokolu, kterýkoliv člen byra takového pomocného orgánu zastupujícího smluvní stranu Karpatské úmluvy, která však v dané době není smluvní stranou protokolu, bude nahrazen členem, jenž bude zvolen smluvními stranami protokolu z jejich řad. Článek 25 Monitoring dodržování závazků 1. Smluvní strany budou konferenci smluvních stran pravidelně podávat zprávy o opatřeních souvisejících s tímto protokolem a o výsledcích přijatých opatření. Konference smluvních stran stanoví intervaly a formát, v nichž musí být zprávy předkládány. 2. Pozorovatelé mohou předkládat konferenci smluvních stran a/nebo Výboru pro implementaci Karpatské úmluvy (dále jen “výbor pro implementaci“) jakékoliv informace nebo zprávy o naplňování a dodržování ustanovení tohoto protokolu. 3. Výbor pro implementaci bude shromažďovat, hodnotit a analyzovat informace relevantní pro naplňování tohoto protokolu a monitorovat dodržování ustanovení tohoto protokolu smluvními stranami. 4. Výbor pro implementaci bude předkládat konferenci smluvních stran doporučení pro naplňování protokolu a nezbytná opatření pro jeho dodržování. 5. Konference smluvních stran bude přijímat nebo doporučovat nezbytná opatření. Článek 26 Vyhodnocování účinnosti ustanovení 1. Smluvní strany budou pravidelně kontrolovat a vyhodnocovat účinnost ustanovení tohoto protokolu. Konference smluvních stran může zvážit přijetí příslušných změn tohoto protokolu nezbytných pro dosažení jeho cílů. 2. Smluvní strany budou napomáhat při zapojování regionálních a místních orgánů i ostatních zainteresovaných subjektů do procesu uvedeného v odstavci 1. KAPITOLA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 27 Vztah mezi Karpatskou úmluvou a Protokolem 1. Tento protokol představuje protokol ke Karpatské úmluvě ve smyslu jejího článku 2 odstavce 3 a dalších souvisejících článků Karpatské úmluvy. 2. Ustanovení článků 19 a 20, odstavců 2 až 4 článku 21 a článku 22 Karpatské úmluvy o vstupu v platnost, změnách a odstoupení od tohoto protokolu a o řešení sporů se pro tento protokol budou používat ve smyslu mutatis mutandis. Smluvní stranou tohoto protokolu se může stát pouze smluvní strana Karpatské úmluvy. Článek 28 Podpis 1. Tento protokol bude k dispozici pro podpis u depozitáře od 27. května 2011 do 27. května 2012. 2. Pro smluvní strany, které vyjádří svůj souhlas s tím, že budou vázány k plnění ustanovení tohoto protokolu, v pozdějším termínu, vstoupí tento protokol v platnost devadesátý den ode dne uložení listiny o ratifikaci. Poté, co vstoupí v platnost změna tohoto Protokolu, stane se jakákoliv nová smluvní strana řečeného protokolu smluvní stranou tohoto protokolu v platném znění. Článek 29 Notifikace 1. Ve smyslu tohoto protokolu oznámí depozitář každé smluvní straně (a) jakékoli podepsání, (b) uložení jakékoli listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení, (c) jakékoli datum vstupu v platnost, (d) jakékoli prohlášení učiněné kteroukoli ze smluvních či podepsaných stran, (e) jakékoli vypovězení oznámené nějakou smluvní stranou, včetně data, kdy vstoupí v platnost. Článek 30 Výhrady K tomuto protokolu nelze uplatňovat žádné výhrady. Článek 31 Oprávněný uschovatel Depozitářem tohoto protokolu je vláda Ukrajiny. V Bratislavě dne 27. května 2011 v jediném originále v anglickém jazyce. Originál tohoto protokolu bude uložen u depozitáře, který předá jeho ověřené opisy všem smluvním stranám. Jako svědectví připojili níže podepsaní, řádně zmocněni k tomuto účelu, pod tento protokol své podpisy. za vládu České republiky za vládu Maďarské republiky za vládu Polské republiky za vládu Rumunska za vládu Republiky Srbsko za vládu Slovenské republiky za vládu Ukrajiny 1) Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat přijatá v Kyjevě dne 22. května 2003 byla vyhlášena pod č. 47/2006 Sb. m. s.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 114/2014 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 114/2014 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM) Vyhlášeno 20. 6. 2014, částka 47/2014 114 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 17. června 2014 o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., oznamuje s účinností od 1. července 2014 aktualizaci Číselníku zemí (CZEM), zavedeného sdělením Českého statistického úřadu č. 489/2003 Sb. ze dne 18. prosince 2003 a aktualizovaného sděleními č. 534/2006 Sb. ze dne 27. listopadu 2006, č. 394/2010 Sb. ze dne 14. prosince 2010, č. 167/2011 Sb. ze dne 13. června 2011, č. 361/2011 Sb. ze dne 22. listopadu 2011 a č. 164/2012 Sb. ze dne 18. května 2012. Předmětem aktualizace je zohlednění změn v mezinárodní normě ISO 3166-1, které na svých stránkách publikuje Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), a zavedení českých názvů zemí doporučených k užívání Názvoslovnou komisí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Platné znění aktualizovaného Číselníku zemí (CZEM) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 113/2014 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 113/2014 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně a dvou Dodatků ke kolektivní smlouvě vyššího stupně Vyhlášeno 20. 6. 2014, částka 47/2014 113 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 4. června 2014 o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně a dvou Dodatků ke kolektivní smlouvě vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byla u něj uložena tato kolektivní smlouva vyššího stupně a dva Dodatky ke kolektivní smlouvě vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014, uzavřená dne 7. 1. 2014 mezi smluvními stranami Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů a Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů České republiky. 2. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na období od 1. 7. 2012 - 30. 6. 2016, uzavřený dne 22. 8. 2013 mezi smluvními stranami Svazem bankbank a pojišťoven a Odborovým svazem pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví. 3. Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na období od 1. 7. 2012 - 30. 6. 2016, uzavřený dne 31. 3. 2014 mezi smluvními stranami Svazem bankbank a Odborovým svazem pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 112/2014 Sb.	Rozhodnutí prezidenta republiky č. 112/2014 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí Vyhlášeno 20. 6. 2014, částka 47/2014 112 ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 12. června 2014 o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí I. Podle čl. 63 odst. 1 písm. f), čl. 16 odst. 2 a s přihlédnutím k čl. 17 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a podle § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuji volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebních obvodech č. 3, 6, 9, 12, 15, 18, 21, 24, 27, 30, 33, 36, 39, 42, 45, 48, 51, 54, 57, 60, 63, 66, 69, 72, 75, 78, 81 a stanovím dny jejich konání na pátek 10. října a sobotu 11. října 2014. II. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, vyhlašuji volby do zastupitelstev obcíobcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a stanovím dny jejich konání na pátek 10. října a sobotu 11. října 2014. III. Na základě § 123 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a podle § 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, vyhlašuji volby do zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí a stanovím dny jejich konání na pátek 10. října a sobotu 11. října 2014. Prezident republiky: Zeman v. r. Předseda vlády: Sobotka v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 111/2014 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 111/2014 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém množství elektřiny a plynu spotřebovaném v České republice v roce 2013 Vyhlášeno 18. 6. 2014, částka 46/2014 111 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 13. června 2014 o celkovém množství elektřiny a plynu spotřebovaném v České republice v roce 2013 Energetický regulační úřad v souladu s § 17d odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje pro účely stanovení roční výše zvláštního poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu celkové množství elektřiny a plynuplynu spotřebované v České republice v roce 2013, za které účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynemplynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu: 1. Celkové množství elektřiny, za které účastníci trhu s elektřinou hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu, spotřebované v České republice v roce 2013, činilo 57 137 587,25 MWh. 2. Celkové množství plynuplynu, za které účastníci trhu s plynemplynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu, spotřebované v České republice v roce 2013, činilo 87 854 460,102 MWh. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Vyhláška č. 110/2014 Sb.	Vyhláška č. 110/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášky č. 56/2007 Sb. a vyhlášky č. 176/2011 Sb. Vyhlášeno 18. 6. 2014, datum účinnosti 1. 7. 2014, částka 46/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášek č. 56/2007 Sb. a č. 176/2011 Sb., se mění takto: * Čl. II - Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2014 110 VYHLÁŠKA ze dne 2. června 2014, kterou se mění vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášky č. 56/2007 Sb. a vyhlášky č. 176/2011 Sb. Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: Čl. I Vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášek č. 56/2007 Sb. a č. 176/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 se slova „v uspořádání podle obrázku D nebo obrázku D2“ nahrazují slovy „v uspořádání podle obrázků D, D2 nebo obrázku D3“. 2. V § 8 odst. 3 se za slova „v uspořádání podle obrázku F“ vkládají slova „nebo obrázku F2“. 3. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Jiný způsob řešení, než který je uveden v této vyhlášce a který zajišťuje alespoň stejnou úroveň ochrany bezpečnosti osob a majetku, musí být uveden v plánu otvírky, přípravy a dobývání, nebo v plánu zajištění nebo v plánu likvidace, popřípadě v plánu změny těchto činností.“. 4. V příloze č. 2 bod 5 obrázek D zní: „5. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ ( S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM ) Obrázek D 343kB Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.“. 5. V příloze č. 2 bod 5a obrázek D2 zní: „5.a SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ ( S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM ) Obrázek D2 355kB Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.“. 6. V příloze č. 2 se za bod 5a vkládá bod 5b s obrázkem D3, který zní: „5.b SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ ( S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM ) Obrázek D3 333kB Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.“. 7. V příloze č. 2 bod 7 obrázek F zní: „7. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ PŘI ZMĚNĚ SMĚRU RAŽBY Obrázek F 431kB Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.“. 8. V příloze č. 2 se za bod 7 vkládá bod 7a s obrázkem F2, který zní: „7.a SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ PŘI ZMĚNĚ SMĚRU RAŽBY Obrázek F2 453kB Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.“. Čl. II Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2014. Předseda: Ing. Pěgřímek, Ph.D., v. r.
Zákon č. 109/2014 Sb.	Zákon č. 109/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 18. 6. 2014, datum účinnosti 1. 7. 2014, částka 46/2014 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2015 109 ZÁKON ze dne 29. května 2014, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. I V § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 362/2009 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., se částka „5 829 Kč“ nahrazuje částkou „6 259 Kč“. Čl. II Přechodné ustanovení V kalendářním měsíci, v němž tento zákon nabude účinnosti, uhradí Ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění pojistné za měsíc srpen 2014, zvýšené o částku, kterou činí rozdíl mezi výší pojistného za měsíc červenec 2014, která byla uhrazena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a výší pojistného za měsíc červenec 2014, vypočtenou podle zákona č. 592/1992 Sb., ve znění tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. III Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., a zákona č. 60/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 40 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Zdravotní pojišťovna poskytne smluvnímu poskytovateli zdravotních služeb úhradu ve výši 100 Kč za každý den, ve kterém byla v období od 1. ledna do 31. prosince 2014 poskytnuta lůžková péče jejímu pojištěnci, a to za každého takového pojištěnce, přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování lůžkové péče, a den, ve kterém bylo poskytování lůžkové péče ukončeno, počítá jako jeden den (dále jen „kompenzace“). Zdravotní pojišťovna kompenzaci vypočte z údajů o poskytnuté lůžkové péči vykázaných poskytovatelem do 31. března 2015 a uznaných zdravotní pojišťovnou. (4) Kompenzace podle odstavce 3 se poskytne formou měsíčních záloh s následným vyúčtováním. Základ zálohy se vypočte jako jedna dvanáctina z úhrnu regulačních poplatků za lůžkovou péči, které byl poskytovatel povinen v roce 2013 za tuto péči vybrat a vybrání tohoto regulačního poplatku zdravotní pojišťovně vykázal. V měsíci červenci 2014 uhradí zdravotní pojišťovna poskytovateli sedminásobek základu zálohy, a to nejpozději do 31. července 2014. Měsíční zálohy na měsíce srpen až prosinec 2014 zdravotní pojišťovna poskytovateli uhradí ve výši základu zálohy nejpozději k poslednímu dni každého takového kalendářního měsíce. Vyúčtování měsíčních záloh a vypočtené kompenzace zdravotní pojišťovna provede do 30. června 2015.“. Dosavadní odstavce 3 až 14 se označují jako odstavce 5 až 16. 2. V § 40 odst. 14 se slova „10 a 11“ nahrazují slovy „12 a 13“. 3. V § 40 odst. 16 se slova „odstavce 13“ nahrazují slovy „odstavce 15“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. IV Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 60/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) úhrady částek poskytnutých podle § 40 odst. 3 a 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění poskytovatelům hrazených služeb.“. 2. V § 7 odst. 1 písm. a) se za slova „k dalším platbám v rozsahu stanoveném“ vkládají slova „zákonem o veřejném zdravotním pojištění nebo“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. V Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 60/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 13 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) úhrady částek poskytnutých podle § 40 odst. 3 a 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění poskytovatelům hrazených služeb.“. 2. V § 17 odst. 1 se za slova „k dalším platbám v rozsahu stanoveném“ vkládají slova „zákonem o veřejném zdravotním pojištění nebo“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů Čl. VI V části šestnácté čl. XXV bodě 38 zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, se částka „5 355 Kč“ nahrazuje částkou „6 259 Kč“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2014, s výjimkou části páté, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Nález Ústavního soudu č. 108/2014 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 108/2014 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 20. května 2014 sp. zn. Pl. ÚS 57/13 ve věci návrhu na zrušení nařízení města Františkovy Lázně č. 1/2013, zákaz pochůzkového a podomního prodeje Vyhlášeno 13. 6. 2014, částka 45/2014 108 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 57/13 dne 20. května 2014 v plénu složeném z předsedy soudu a soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Milady Tomkové, Jiřího Zemánka a Michaely Židlické o návrhu Ing. Romana Rokůska, ředitele Krajského úřadu Karlovarského kraje, na zrušení nařízení města Františkovy Lázně č. 1/2013, zákaz pochůzkového a podomního prodeje, za účasti města Františkovy Lázně, zastoupeného JUDr. Liborem Janků, advokátem, se sídlem v Chebu, Mánesova 13, jako účastníka řízení a veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Návrh se zamítá. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Nařízení vlády č. 106/2014 Sb.	Nařízení vlády č. 106/2014 Sb. Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vyhlášeno 13. 6. 2014, datum účinnosti 1. 10. 2014, částka 45/2014 * § 1 - Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky * § 2 - Pro zabezpečení ochrany národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením se stanovuje tato podmínka: rozsah zastavěných ploch, tvar terénu, popřípadě výšková úroveň a skladba zástavby se nesmějí měnit, pokud by tím došlo k poškození kulturní hodno * § 3 - Účinnost k nařízení vlády č. 106/2014 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2018 (22/2018 Sb.) 106 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. května 2014 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: § 1 Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky (1) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky: a) ve Středočeském kraji Soubor hornických památek v Březových Horách; b) v Jihočeském kraji 1. Vodní pila v Penikově se strojním vybavením, 2. Bechyňský most; c) v Plzeňském kraji Zámek Týnec u Klatov; d) v Jihočeském kraji a Plzeňském kraji Soubor plavebních kanálů na Šumavě Schwarzenberský kanál Kaplický potok Vchynicko-Tetovský kanál; e) v Karlovarském kraji 1. Jáchymovská mincovna, 2. Důl Mauritius v Hřebečné, 3. Dlouhá stoka s rybníky Kladským a Novým; f) v Libereckém kraji 1. Janatův mlýn v Buřanech, 2. Brusírna Harrachovské sklárny se strojním vybavením; g) v Pardubickém kraji 1. Usedlost č. p. 16 v Telecí, 2. Usedlost č. p. 171 v Čisté u Litomyšle, 3. Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích; h) v Královéhradeckém kraji 1. Kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí a márnicí ve Slavoňově, 2. Kostel sv. Petra a Pavla se zvonicí a farou v Liberku; i) v Kraji Vysočina 1. Sklárna v Tasicích, 2. Michalův statek v Pohledi, 3. Zámek Červená Řečice; j) v Jihomoravském kraji 1. Železárna Stará huť, 2. Viniční dům č. p. 145/1 v Pavlově, 3. Návesní zvonice v Louce, 4. Usedlost č. p. 12 v Kučerově; k) ve Zlínském kraji 1. Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné, 2. Větrný mlýn ve Velkých Těšanech; l) v Moravskoslezském kraji Kosárna č. p. 146 v Karlovicích. (2) Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení. § 2 Pro zabezpečení ochrany národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením se stanovuje tato podmínka: rozsah zastavěných ploch, tvar terénu, popřípadě výšková úroveň a skladba zástavby se nesmějí měnit, pokud by tím došlo k poškození kulturní hodnoty národní kulturní památky. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2014. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr kultury: Mgr. Herman v. r. Příloha k nařízení vlády č. 106/2014 Sb. Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením a) ve Středočeském kraji Název:\| Soubor hornických památek v Březových Horách ---\|--- Popis:\| soubor budov, jiných nemovitých objektů a historických důlních děl na pozemcích a pod pozemky vymezenými prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemků parcelní čísla 4498/1, 4501/1, 4501/12, 4501/67, 4503/1, 4505/107, 4506/3, 4506/4, 4506/5, 4506/6, 4506/7, 4506/8, 4506/9, 4506/10, 4506/18, 4506/19, 4506/20, 4506/21, 4506/22, 4506/23, 4506/24, 4506/25, 4507/1, 4510/2, 4510/3, 4511, 4514/1, 4514/9, 4516/1, 4518/2, 4543/9, 4543/11, 4545/1 v katastrálním územíkatastrálním území Příbram, pozemkových parcel 52/16, 56/1, 56/2, 57/1, 63, 64, 65/1, 65/5, 65/11, 67/26, 67/27, 67/37, 67/38, 67/64, 67/76, 70/1, 70/2, 71, 455/17, 455/39, 635/1, 636/1, 638, 639, 647/1, 647/43, 647/44, 647/45, 647/46, 712, 2041, 2077 v katastrálním územíkatastrálním území Březové Hory, stavebních parcel 27/2, 27/5, 34, 58/3, 58/5, 59/1, 2011, 2061 v katastrálním územíkatastrálním území Březové Hory a budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Příbram Obec:\| Příbram Katastrální území:\| Příbram Pozemky, parcelní čísla:\| 4498/1, 4499/1, 4499/3, 4499/4, 4501/1, 4501/12, 4501/67, 4501/73 (část), 4501/81 (část), 4501/82 (část), 4501/83 (část), 4501/91 (část), 4503/1, 4505/107, 4506/3, 4506/4, 4506/5, 4506/6, 4506/7, 4506/8, 4506/9, 4506/10, 4506/18, 4506/19, 4506/20, 4506/21, 4506/22, 4506/23, 4506/24, 4506/25, 4507/1, 4510/2, 4510/3, 4511, 4514/1, 4514/9, 4516/1, 4518/2, 4518/17, 4543/9, 4543/11,4545/1 Katastrální území:\| Březové Hory Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 52/2 (část), 52/16, 52/18, 56/1, 56/2, 57/1, 63, 64, 65/1, 65/5, 65/11, 67/26, 67/27, 67/37, 67/38, 67/64, 67/76, 70/1, 70/2, 71, 334, 335, 455/17, 455/39, 610 (část), 635/1, 636/1, 638, 639, 647/1, 647/2 (část), 647/43, 647/44, 647/45, 647/46, 712, 2041, 2051, 2057, 2064, 2067, 2077 stavební parcely: 27/2, 27/5, 28/1, 30, 34, 49/1, 49/2, 49/4, 49/5, 49/6, 49/7, 58/3, 58/5, 59/1, 210, 211, 212, 266, 273, 459, 464, 2011,2061,2302/1,2346 Budovy, čísla popisná:\| 27, 29, 274, 292, 293, 297, 322 Poznámka: Zpracováno podle právního stavu ke dni 10. listopadu 2017. b) v Jihočeském kraji 1. Název:\| Vodní pila v Penikově se strojním vybavením ---\|--- Popis:\| vodní pila s dochovaným strojním vybavením na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Jindřichův Hradec Obec:\| Český Rudolec Katastrální území:\| Stoječín Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 33/2 2. Název:\| Bechyňský most ---\|--- Popis:\| těleso železničního a silničního mostu na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Tábor Obec:\| Bechyně Katastrální území:\| Bechyně Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 1990/3 Obec:\| Sudoměřice u Bechyně Katastrální území:\| Bežerovice Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 936, 984/1, 1001 c) v Plzeňském kraji Název:\| Zámek Týnec u Klatov ---\|--- Popis:\| budova zámku na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Klatovy Obec:\| Týnec Katastrální území:\| Týnec u Janovic nad Úhlavou Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 19/2 Budova, číslo popisné:\| 1 d) v Jihočeském kraji a Plzeňském kraji Název:\| Soubor plavebních kanálů na Šumavě Schwarzenberský kanál ---\|--- Popis:\| soubor plavebních kanálů na Šumavě tvoří Schwarzenberský kanál, Kaplický potok na území Jihočeského kraje a Vchynicko-Tetovský kanál na území Plzeňského kraje; Schwarzenberský kanál je vodní kanál tvořený korytem, stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně pozemkových parcel 139, 441, 487, 527, 595, 601/1, 601/2, 604/1, 604/2, 604/3, 722/1, 730/2, 738 v katastrálním územíkatastrálním území Nová Pec, okres Prachatice, pozemkových parcel 839/2, 1145/2, 1145/10, 1279/1, 1312/1 v katastrálním územíkatastrálním území Stožec, okres Prachatice, pozemkové parcely 3275 v katastrálním územíkatastrálním území Jasánky, okres Český Krumlov a pozemkových parcel 968/1, 968/2 v katastrálním územíkatastrálním území Zvonková, okres Český Krumlov, s výjimkou staveb a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Prachatice Obec:\| Nová Pec Katastrální území:\| Nová Pec Pozemky, parcelní čísla:\| 138, 139, 441, 487, 495, 496/5, 496/8, 521, 527, 532, 582, 586/1, 594/1, 594/8, 595, 601/1, 601/2, 602, 603/1, 603/3, 604/1, 604/2, 604/3, 605/1, 622, 701/1, 701/4, 720/1, 720/7, 722/1, 730/1, 730/2, 731, 736, 737, 738, 760/1, 786, 790/2, 912, 913, 914, 915/1, 915/3, 917/2, 949, 952/2, 957, 981, 985, 1192 Obec:\| Stožec Katastrální území:\| Stožec Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 839/1 (část), 839/2, 1097/1, 1097/2, 1118, 1119, 1145/2, 1145/10, 1247/1, 1248, 1276/1 (část), 1279/1, 1312/1 Okres:\| Český Krumlov Obec:\| Přední Výtoň Katastrální území:\| Jasánky Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 3064, 3068/1, 3106/2, 3113/1, 3262, 3273, 3275 Obec:\| Horní Planá Katastrální území:\| Zvonková Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 193/1, 238/2, 763, 800/5, 859/5, 913/1, 967, 968/1, 968/2 Název:\| Soubor plavebních kanálů na Šumavě Kaplický potok ---\|--- Popis:\| soubor plavebních kanálů na Šumavě tvoří Schwarzenberský kanál, Kaplický potok na území Jihočeského kraje a Vchynicko-Tetovský kanál na území Plzeňského kraje; Kaplický potok je vodní kanál tvořený korytem, stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně stavební parcely 257, pozemkových parcel 353/40, 355/1, 357, 358/5, 429/1, 429/3 v katastrálním územíkatastrálním území Horní Vltavice a pozemkových parcel 354/1, 354/2, 354/4, 354/5, 354/6, 354/7 v katastrálním územíkatastrálním území Lenora, s výjimkou staveb a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památky Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Prachatice Obec:\| Horní Vltavice Katastrální území:\| Horní Vltavice Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 257 \| pozemkové parcely: 353/40, 353/48, 355/1, 356/2, 357, 358/5, 429/1, 429/3, 482/1, 488/1 Obec:\| Lenora Katastrální území:\| Lenora Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 206/2, 333/1, 333/2, 354/1, 354/2, 354/4, 354/5, 354/6, 354/7, 396/1, 396/2 Název:\| Soubor plavebních kanálů na Šumavě Vchynicko-Tetovský kanál ---\|--- Popis:\| soubor plavebních kanálů na Šumavě tvoří Schwarzenberský kanál, Kaplický potok na území Jihočeského kraje a Vchynicko-Tetovský kanál na území Plzeňského kraje; Vchynicko-Tetovský kanál je vodní kanál tvořený korytem, plavebními nádržemi, budovami, stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemkových parcel 1011, 1015/7, 1271, 1273, 1276/5, 1292, 1303/2, 1303/8, 1330/2, 1331, 1337/1, 1410/1, 1447/1 v katastrálním územíkatastrálním území Filipova Huť a pozemků parcelní čísla 458, 1001/2, 1004, 1006/2, 1010/5, 1010/9, 1434/1, 1438/2 v katastrálním územíkatastrálním území Javoří Pila a staveb a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Klatovy Obec:\| Modrava Katastrální území:\| Filipova Huť Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 1011, 1015/7, 1135/3 (část), 1135/4 (část), 1135/5 (část), 1271, 1273, 1276/5, 1292, 1303/2, 1303/8, 1330/2, 1331, 1337/1, 1410/1, 1447/1 Katastrální území:\| Javoří Pila Pozemky, parcelní čísla:\| 458, 1001/2, 1004, 1006/2, 1010/5, 1010/9, 1434/1, 1438/2 Obec:\| Srní Katastrální území:\| Srní I Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 954, 960, 1553/1, 1554/1, 1565, 1573, 1576, 1577/1, 1583/1, 2645/95 (část), 2684/1, 2684/2, 2684/3, 2721, 2784, 2785/1, 2785/3 Katastrální území:\| Srní II Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 5005 (část), 5010/1 (část), 5024/6 (část), 5024/7 (část), 5050/1 (část), 5052/1 (část), 5053 (část), 5120/1 (část), 5121 (část), 5122 (část), 5138/1 (část), 5190/1 (část), 5191 (část), 5192 (část), 5193 (část), 5194 (část), 5205 (část), 5206/1 (část), 5207 (část), 5208/1 (část), 5209, 5210 (část), 5211 (část), 5212 (část) Katastrální území:\| Vchynice-Tetov I Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 149 pozemkové parcely: 18/2 (část), 18/4, 85, 94/3 (část), 95, 96, 106/1, 142/1, 218, 219/1 (část), 220/1 (část), 227/1 (část), 238 (část), 239/1 (část), 252/1, 252/2, 253/1, 291, 294/1 (část), 297 (část), 300 (část), 305/1, 307/1 (část), 310/1 (část), 314/1 (část), 329 (část), 331/2 (část), 332/1 (část), 332/2 (část), 495, 580/1 (část), 580/2, 580/3, 588/1, 588/2, 588/5, 588/6, 590/1, 606/2, 1036/2, 1036/6 (část), 1038, 1044, 1049/1, 1049/4, 1049/5, 1057/2 (část), 1059, 1060/1, 1060/2, 1060/3, 1062 e) v Karlovarském kraji 1. Název:\| Jáchymovská mincovna ---\|--- Popis:\| budova mincovny na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Karlovy Vary Obec:\| Jáchymov Katastrální území:\| Jáchymov Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 223 Budova, číslo popisné:\| 37 2. Název:\| Důl Mauritius v Hřebečné ---\|--- Popis:\| soubor historických důlních děl pod pozemky vymezenými prostorovými identifikačními znaky a soubor pozůstatků povrchové důlní činnosti na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Karlovy Vary Obec:\| Abertamy Katastrální území:\| Hřebečná Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 331, 333, 654 pozemkové parcely: 1380, 1386, 1387, 1393/1, 1393/2, 1393/3, 1393/4, 1395/3, 1395/4, 1396/1, 1396/2, 1576, 1578, 1579, 1582/2, 1582/7, 1621/4, 1621/5, 1627/2, 1627/3, 1628/1, 1628/2, 1628/11, 1636, 1898/2, 1900/10, 1901, 1905/1, 1923, 1925 3. Název:\| Dlouhá stoka s rybníky Kladským a Novým ---\|--- Popis:\| vodní kanál s napájecími rybníky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemkové parcely 1591 v katastrálním územíkatastrálním území Prameny, okres Cheb Prostorové identifikační znaky:\| Okres:\| Sokolov Obec:\| Krásno Katastrální území:\| Krásno nad Teplou Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 3160/2, 3163/1, 3163/2, 4491 Obec:\| Nová Ves Katastrální území:\| Nová Ves u Sokolova Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 2092 Okres:\| Cheb Obec:\| Mariánské Lázně Katastrální území:\| Mariánské Lázně Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 2179, 2188/1, 2188/2, 2215 Obec:\| Prameny Katastrální území:\| Prameny Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 1591, 1798,2306 f) v Libereckém kraji 1. Název:\| Janatův mlýn v Buřanech ---\|--- Popis:\| areál mlýna tvořený budovami, včelínem a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemkové parcely 1086/1 a budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Semily Obec:\| Jablonec nad Jizerou Katastrální území:\| Buřany Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 183, 185, 186/1, 186/2 pozemkové parcely: 1086/1, 4055, 4054/1 (část) Budova, číslo popisné:\| 37 2. Název:\| Brusírna Harrachovské sklárny se strojním vybavením ---\|--- Popis:\| budova brusírny a vzorkovny na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně historického strojního vybavení Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Semily Obec:\| Harrachov Katastrální území:\| Harrachov Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 48/1 g) v Pardubickém kraji 1. Název:\| Usedlost č. p. 16 v Telecí ---\|--- Popis:\| budovy usedlosti na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně stavební parcely 159 Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Svitavy Obec:\| Telecí Katastrální území:\| Telecí Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 159, 436 Budova, číslo popisné:\| 16 2. Název:\| Usedlost č. p. 171 v Čisté u Litomyšle ---\|--- Popis:\| budova usedlosti na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Svitavy Obec:\| Čistá Katastrální území:\| Čistá u Litomyšle Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 45/1 Budova, číslo popisné:\| 171 3. Název:\| Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích ---\|--- Popis:\| budova mlýna I a mlýna II - silo na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Pardubice Obec:\| Pardubice Katastrální území:\| Pardubice Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 1617/2, 1617/3 h) v Královéhradeckém kraji 1. Název:\| Kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí a márnicí ve Slavoňově ---\|--- Popis:\| budovy a jiné nemovité objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemkové parcely 113 Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Náchod Obec:\| Slavoňov Katastrální území:\| Slavoňov Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 1, 2, 3 pozemková parcela: 113 2. Název:\| Kostel sv. Petra a Pavla se zvonicí a farou v Liberku ---\|--- Popis:\| budovy kostela, zvonice a fary na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou stavební parcely 105 Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Rychnov nad Kněžnou Obec:\| Liberk Katastrální území:\| Liberk Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 104, 105, 112 Budova, číslo popisné:\| 1 i) v Kraji Vysočina 1. Název:\| Sklárna v Tasicích ---\|--- Popis:\| budovy a jiné nemovité objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, s výjimkou budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památky Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Havlíčkův Brod Obec:\| Bělá Katastrální území:\| Bělá u Jedlé Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 151/1, 152, 154, 155, 157/1, 158/1 pozemková parcela: 656/1 Budovy, čísla popisná:\| 1, 20 2. Název:\| Michalův statek v Pohledi ---\|--- Popis:\| areál statku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Havlíčkův Brod Obec:\| Pohleď Katastrální území:\| Pohleď Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 14/1, 14/2 pozemkové parcely: 30/4, 539/1, 539/2, 540, 590 Budovy, čísla popisná:\| 16,40 3. Název:\| Zámek Červená Řečice ---\|--- Popis:\| areál zámku tvořený budovami a jejich pozůstatky, jinými nemovitými objekty a jejich pozůstatky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou stavební parcely 145, pozemkové parcely 2122/3 a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památky Okres:\| Pelhřimov Obec:\| Červená Řečice Katastrální území:\| Červená Řečice Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 67, 145 pozemkové parcely: 115/1, 115/2, 115/4, 115/5, 115/7, 115/8, 115/9, 115/10, 115/11, 116, 117, 136/1, 136/2, 2122/3 Budova, číslo popisné:\| 1 j) v Jihomoravském kraji 1. Název:\| Železárna Stará huť ---\|--- Popis:\| vysoká pec a budova modelárny na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Blansko Obec:\| Adamov Katastrální území:\| Adamov Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 1243, 1244 Budova, číslo popisné:\| 460 2. Název:\| Viniční dům č. p. 145/1 v Pavlově ---\|--- Popis:\| budova na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Břeclav Obec:\| Pavlov Katastrální území:\| Pavlov u Dolních Věstonic Pozemek, parcelní číslo:\| 298 Budova, číslo popisné:\| 145 3. Název:\| Návesní zvonice v Louce ---\|--- Popis:\| zděná zvonice na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Hodonín Obec:\| Louka Katastrální území:\| Louka u Ostrohu Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 268 4. Název:\| Usedlost č. p. 12 v Kučerově ---\|--- Popis:\| budovy usedlosti na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Vyškov Obec:\| Kučerov Katastrální území:\| Kučerov Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 103 Budova, číslo popisné:\| 12 k) ve Zlínském kraji 1. Název:\| Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné ---\|--- Popis:\| budova fojtství na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Zlín Obec:\| Jasenná Katastrální území:\| Jasenná na Moravě Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 88/4 Budova, číslo popisné:\| 60 2. Název:\| Větrný mlýn ve Velkých Těšanech ---\|--- Popis:\| budova mlýna na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Kroměříž Obec:\| Bařice-Velké Těšany Katastrální území:\| Velké Těšany Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 1004/1 l) v Moravskoslezském kraji Název:\| Kosárna č. p. 146 v Karlovicích ---\|--- Popis:\| budova na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Bruntál Obec:\| Karlovice Katastrální území:\| Karlovice ve Slezsku Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 154 Budova, číslo popisné:\| 146 (Zpracováno podle právního stavu ke dni 7. 1. 2014)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují změny pravidel 44ter, 66, 70 a 94 prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci Vyhlášeno 11. 6. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2014, částka 12/2014 * (a) až (e) [Beze změny] * (f) Ve zprávě se uvede datum, kdy byla provedena top-up rešerše podle pravidla 66.1ter nebo že nebyla provedena žádná top-up rešerše. * (a) [Beze změny] * (b) Mezinárodní úřad dodá na žádost jakékoli osoby, avšak nikoli před mezinárodním zveřejněním mezinárodní přihlášky a s výhradou článku 38, proti zaplacení výloh, kopie jakéhokoliv dokumentu obsaženého v jeho spise. * (c) [Beze změny] Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2014 34 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňují sdělení č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb. č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m. s. č. 21/2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s., č. 41/2008 Sb. m. s. č. 88/2008 Sb. m. s., č. 52/2009 Sb. m. s., č. 53/2010 Sb. m. s., č. 60/2011 Sb. m. s., č. 63/2012 Sb. m. s. a č. 101/2012 Sb. m. s. o Smlouvě o patentové spolupráci a prováděcím předpisu ke Smlouvě Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že rozhodnutím Shromáždění Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci byly dne 2. října 2013 v Ženevě přijaty změny pravidel 44ter, 66, 70 a 94 prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci1). Změny vstupují v platnost na základě rozhodnutí Shromáždění dne 1. července 2014 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změn pravidel prováděcího předpisu ke Smlouvě a jejich český překlad se vyhlašují současně. PŘEKLAD Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci přijaté dne 2. října 2013 Pravidlo 44ter (vypuštěno) Pravidlo 66 Řízení před orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum 66.1 a 66.1bis [Beze změny] 66.1ter Dodatečné rešerše („Top-up“ rešerše) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum vyhotoví rešerši („top-up rešerši“), aby nalezl dokumenty uvedené v pravidle 64, které byly publikovány nebo jsou k dispozici tomuto orgánu pro účely rešerše po dni, kdy byla vyhotovena mezinárodní rešeršní zpráva, s výhradou, má-li za to, že taková rešerše by nesloužila žádnému prospěšnému účelu. Pokud orgán zjistí, že existuje některá ze situací uvedených v článku 34 (3) nebo (4) nebo podle pravidla 66.1 (e), bude se top-up rešerše vztahovat pouze na ty části mezinárodní přihlášky, které jsou předmětem mezinárodního předběžného průzkumu. 66.2 až 66.8 [Beze změny] Pravidlo 70 Mezinárodní předběžná zpráva o patentovatelnosti vyhotovená orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum (zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu) 70.1 [Beze změny] 70.2 Podklad zprávy (a) až (e) [Beze změny] (f) Ve zprávě se uvede datum, kdy byla provedena top-up rešerše podle pravidla 66.1ter nebo že nebyla provedena žádná top-up rešerše. 70.3 až 70.17 [Beze změny] Pravidlo 94 Přístup ke spisům 94.1 Přístup ke spisům uchovávaným Mezinárodním úřadem (a) [Beze změny] (b) Mezinárodní úřad dodá na žádost jakékoli osoby, avšak nikoli před mezinárodním zveřejněním mezinárodní přihlášky a s výhradou článku 38, proti zaplacení výloh, kopie jakéhokoliv dokumentu obsaženého v jeho spise. (c) [Beze změny] 94.2 až 94.3 [Beze změny] 1) Smlouva o patentové spolupráci, přijatá ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984, byla vyhlášena pod č. 296/1991 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Andorrského knížectví o výměně informací v daňových záležitostech Vyhlášeno 11. 6. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 6. 2014, částka 12/2014 * Článek 1 - Předmět a rozsah dohody * Článek 2 - Působnost * Článek 3 - Daně, na které se dohoda vztahuje * Článek 4 - Všeobecné definice * Článek 5 - Výměna informací na základě žádostí * Článek 6 - Daňové šetření v zahraničí * Článek 7 - Možnost odmítnout žádost * Článek 8 - Zachovávání mlčenlivosti * Článek 9 - Náklady * Článek 10 - Implementace * Článek 11 - Jazyk * Článek 12 - Další mezinárodní dohody nebo ujednání * Článek 13 - Řešení případů vzájemnou dohodou * Článek 14 - Protokol * Článek 15 - Vstup v platnost * Článek 16 - Ukončení platnosti * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 6. 2014 33 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. června 2013 byla v Madridu podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Andorrského knížectví o výměně informací v daňových záležitostech. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 15 odst. 2 dne 5. června 2014 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním článku 15 odst. 2. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU ANDORRSKÉHO KNÍŽECTVÍ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Vláda České republiky a vláda Andorrského knížectví se dohodly uzavřít následující Dohodu usnadňující výměnu informací v daňových záležitostech takto: Článek 1 Předmět a rozsah dohody Příslušné orgány smluvních stran zajistí spolupráci prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a vymáhání vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na které se vztahuje tato dohoda. Takové informace zahrnují informace, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro zjištění, stanovení a zajištění úhrady těchto daní, vymáhání daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování nebo stíhání daňových trestných činůtrestných činů. Informace se vyměňují v souladu s ustanovením této dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 8. Práva, vyplývající osobám ze zákonů nebo správních postupů dožádané strany, se použijí, pokud neoprávněně nezabraňují a nezdržují efektivní výměnu informací. Článek 2 Působnost Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nejsou v držení jejích orgánů nebo které nejsou v držení nebo pod kontrolou osob, které patří do její územní jurisdikce. Článek 3 Daně, na které se dohoda vztahuje 1. Daně, které jsou předmětem této dohody: a) v České republice: - daně všeho druhu a pojmenování, b) v Andorrském knížectví - daně všeho druhu a pojmenování. 2. Tato dohoda se vztahuje také na jakékoliv stejné daně zavedené po datu podpisu této dohody vedle nebo namísto stávajících daní. Tato dohoda se vztahuje také na jakékoliv v zásadě podobné daně zavedené po datu podpisu této dohody vedle nebo namísto stávajících daní, pokud s tím souhlasí příslušné orgány smluvních stran. Kromě toho daně, na které se tato dohoda vztahuje, mohou být rozšířeny nebo změněny vzájemnou dohodou smluvních stran formou výměny dopisů. Příslušné orgány smluvních stran oznámí jeden druhému všechny podstatné změny systému zdanění a opatření související se získáváním informací, na které se tato dohoda vztahuje. Článek 4 Všeobecné definice 1. Pro účely této dohody, pokud není definováno jinak, se výrazem: a) „smluvní strana“ rozumí Česká republika nebo Andorrské knížectví podle souvisejících okolností, b) „příslušný orgán“ rozumí: i) v případě České republiky ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce, ii) v případě Andorrského knížectví ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce, c) „osoba“ rozumí fyzická osoba, společnost a jakékoliv jiné sdružení osob, d) „společnost“ rozumí jakákoliv právnická osoba nebo jakýkoliv nositel práv považovaný pro účely zdanění za právnickou osobu, e) „veřejně obchodovatelná společnost“ rozumí jakákoliv společnost, jejíž základní třída akcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcie může veřejnost okamžitě nakoupit nebo prodat. Akcie mohou být nakupovány nebo prodávány „veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů, f) „základní třída akcií“ rozumí třída nebo třídy akcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti, g) „uznávaná burza“ rozumí jakákoliv burza, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran, h) „kolektivní investiční fond nebo program“ rozumí jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na právní formu. Termínem „kolektivní investiční fond nebo program“ se rozumí jakýkoliv kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu. Emise, akcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může „veřejnost“ ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkupu, není-li tento nákup, prodej nebo zpětný odkup implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů, i) „daň“ rozumí jakákoliv daň, na kterou se Dohoda vztahuje, j) „dožadující strana“ rozumí smluvní strana dožadující informace, k) „dožádaná strana“ rozumí smluvní strana, která je dožádána o poskytnutí informací, l) „opatření na sběr informací“ rozumí zákony a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat nebo poskytnout požadované informace, m) „informace“ rozumí jakákoliv skutečnost, prohlášení nebo záznam v libovolné formě, n) „trestní daňová záležitost“ rozumí jakákoliv daňová záležitost zahrnující úmyslné jednání, na které se vztahuje trestní stíhání podle trestního práva dožadující strany, o) „trestní právo“ rozumí všechny příslušné právní normy podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech. 2. Pokud jde o provádění této dohody v určitém čase některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud související okolnosti nevyžadují odlišný výklad, takový význam pro účely daní, na které se vztahuje Dohoda, jenž má v daném Čase podle právních předpisů této smluvní strany, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových právních předpisů této smluvní strany bude mít přednost před významem přisuzovaným výrazu podle jiných právních předpisů této smluvní strany. Článek 5 Výměna informací na základě žádostí 1. Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda by jednání, o němž probíhá šetření, bylo trestným činemtrestným činem podle právních předpisů dožádané strany, pokud by k němu došlo v dožádané straně. 2. Jestliže informace v držení příslušného orgánu dožádané strany neumožňují vyhovět žádosti o informace, použije tato smluvní strana veškerá potřebná opatření pro zjištění předmětných informací tak, aby zajistila dožadující straně požadovanou informaci, bez ohledu na to, že dožádaná strana nemusí potřebovat tuto informaci pro své vlastní daňové účely. 3. Na zvláštní žádost příslušného orgánu dožadující strany zajistí příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě písemných svědectví a ověřených kopií prvopisů. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby její příslušné orgány pro účely uvedené v článku 1 této dohody měly oprávnění získat a na žádost poskytnout: a) informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající na základě zastoupení nebo zmocnění či pověření včetně svěřenských správců, b) informace týkající se vlastnictví společností, „partnerships“, sdružení, trustů, nadací, „Anstalten“ a jiných osob, včetně, v rámci mezí daných článkem 2, informací týkajících se vlastnictví jakýchkoliv dalších osob z řetězu vlastnictví; v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích a příjemcích; a v případě nadací informace o zakladatelích, členech správní rady a příjemcích. Dále, tato dohoda nevytváří závazek smluvních stran získat nebo poskytnout informace týkající se vlastnictví veřejně obchodovatelných společností nebo veřejných kolektivních investičních fondů nebo programů, pokud tyto informace nelze získat bez vzniku neúměrných obtíží. 5. Příslušný orgán dožadující strany poskytne příslušnému orgánu dožádané strany následující informace, aby prokázal předpokládaný význam informací v žádosti: a) totožnost osoby, u které je prováděno šetření či jiný postup při správě daní, b) údaj o požadované informaci včetně její povahy a formy, ve které si dožadující strana přeje obdržet informaci od dožádané strany, c) daňový účel, pro který se informace požaduje včetně určení, zda se jedná o daňový trestný čintrestný čin, d) podklady, na základě kterých se domnívá, že dožádaná strana má dožadovanou informaci nebo že ji má pod kontrolou osoba podléhající jurisdikci dožádané strany nebo kterou může tato osoba získat, e) ve známém rozsahu jméno a příjmení a adresu osoby, o které se domnívá, že má dožadovanou informaci k dispozici, f) prohlášení, že žádost je v souladu s právními předpisy a správní praxí dožadující strany, že pokud by dožadovaná informace byla v jurisdikci dožadující strany, potom by byl příslušný orgán dožadující strany schopen získat informaci podle právních předpisů dožadující strany nebo obvyklým správním postupem a že je ve shodě s touto dohodou, g) prohlášení, že dožadující strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které by vedly ke vzniku neúměrných obtíží. 6. Příslušný orgán dožádané strany zašle dožadované informace dožadující straně tak rychle, jak je to jen možné. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: a) písemně potvrdí přijetí žádosti příslušnému orgánu dožadující strany a sdělí příslušnému orgánu dožadující strany případné nedostatky v žádosti, a to do 60 dnů od přijetí žádosti; b) není-li příslušný orgán dožádané strany schopen získat a poskytnout informaci do 90 dnů od přijetí žádosti, včetně toho, zda se setkal s překážkami při získávání informace, nebo odmítne-li informaci poskytnout, bezodkladně vyrozumí dožadující stranu, vysvětlí důvod, pro který nebylo možné žádosti vyhovět, povahu překážek nebo důvody svého odmítnutí. Článek 6 Daňové šetření v zahraničí 1. Dožádaná strana může povolit vstup zástupcům příslušného orgánu dožadující strany na území dožádané strany za účelem vyslechnutí daňového subjektu a prověření jeho záznamů na základě předchozího písemného souhlasu dotčených osob. Příslušný orgán dožadující strany sdělí příslušnému orgánu dožádané strany dobu a místo jednání s dotčenými osobami. 2. Na žádost příslušného orgánu dožadující strany může příslušný orgán dožádané strany umožnit zástupcům příslušného orgánu dožadující strany, aby se účastnili vyhrazené části daňového šetření v dožádané straně. 3. Přistoupí-li se na žádost uvedenou v odstavci 2, vyrozumí bezodkladně příslušný orgán dožádané strany provádějící šetření příslušný orgán dožadující strany o době a místě šetření, orgánu nebo úředníkovi pověřeném k provádění šetření a postupech a podmínkách vyžadovaných dožádanou stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí ohledně vedení daňového šetření provede dožádaná strana provádějící šetření. Článek 7 Možnost odmítnout žádost 1. Dožádaná strana není povinna získat nebo poskytnout informaci, kterou by dožadující strana nebyla schopna získat podle svých vnitrostátních zákonů pro účely provádění nebo prosazování vnitrostátních daňových právních předpisů. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc tehdy, není-li žádost učiněna v souladu s touto dohodou. 2. Ustanovení této dohody nezavazují smluvní stranu poskytnout informaci, která by odhalila jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup. Bez ohledu na dříve uvedené, informace obdobné jako v čl. 5 odst. 4 se nepovažuje za tajemství nebo obchodní postup pouze proto, že splňuje kritéria tohoto odstavce. 3. Ustanovení této dohody nezavazují smluvní stranu získat nebo poskytnout informace, které by odhalily důvěrnou komunikaci mezi klientem a advokátemadvokátem, právním poradcem nebo jiným uznaným právním zástupcem, kde taková komunikace je: a) vytvořena pro účely zjištění nebo poskytnutí právní rady nebo b) vytvořena pro účely užití v existujícím nebo zamýšleném právním řízení. 4. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže by zpřístupnění této informace bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 5. Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že daňová pohledávka, která je předmětem žádosti, je napadena. 6. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže dožadující strana požaduje informaci k provádění nebo vymáhání daňového právního předpisu dožadující strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem dožadující strany nacházejícího se ve stejné situaci. Článek 8 Zachovávání mlčenlivosti Jakékoliv informace získané smluvními stranami podle této dohody se považují za důvěrné a mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům (včetně soudů a správních orgánů) v jurisdikci smluvní strany odpovědným za zjištění, stanovení a zabezpečení úhrady nebo trestní stíhání nebo rozhodnutí o odvolání, ve vztahu k daním, na které se vztahuje tato dohoda. Tyto osoby nebo orgány mohou takové informace použít pouze pro tyto účely. Mohou tyto informace sdělit během veřejného soudního řízení nebo v soudních rozhodnutích. Informace nesmí být bez předchozího písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany sděleny žádné jiné osobě nebo entitě nebo orgánu nebo jiné jurisdikci. Článek 9 Náklady Náklady vynaložené při plnění této dohody uhradí dožádaná strana, pokud se příslušné orgány smluvních stran nedohodnou jinak. Článek 10 Implementace Smluvní strany přijmou a vyhlásí právní předpisy, nařízení a správní opatření nezbytná k plnění této dohody a zajistí jejich účinnost. Článek 11 Jazyk Žádost o pomoc a odpovědi na tyto žádosti se vypracují v anglickém, katalánském nebo českém jazyce na základě dohody mezi příslušnými orgány smluvních stran podle článku 13. Článek 12 Další mezinárodní dohody nebo ujednání Možnosti pomoci podle této dohody neomezují ani nejsou omezovány možnostmi obsaženými ve stávajících mezinárodních dohodách nebo jiných ujednáních mezi smluvními stranami, které se týkají spolupráce v daňových záležitostech. Článek 13 Řešení případů vzájemnou dohodou 1. V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad této dohody, vynasnaží se příslušné orgány vyřešit záležitost vzájemnou dohodou. 2. Kromě dohod uvedených v odstavci 1 příslušné orgány smluvních stran mohou vzájemnou dohodou stanovit postupy používané podle článků 5 a 6. 3. Příslušné orgány smluvních stran mohou jeden s druhým přímo komunikovat s cílem dosáhnout dohody podle tohoto článku. 4. Smluvní strany se mohou dohodnout na jiné formě řešení sporů. Článek 14 Protokol Připojená příloha obsahuje vysvětlující protokol k Dohodě, který je nedílnou součástí této dohody. Článek 15 Vstup v platnost 1. Smluvní strany si navzájem písemně oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této dohody v platnost. 2. Dohoda vstoupí v platnost třicátý den po obdržení pozdějšího z těchto oznámení a bude se uplatňovat pro zdaňovací období začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém dohoda vstoupí v platnost, nebo později, a tam, kde není zdaňovací období, na všechny případy vzniklé k tomuto datu nebo po něm. Článek 16 Ukončení platnosti 1. Tato dohoda zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některou smluvní stranou. Každá smluvní strana může ukončit platnost této dohody písemnou výpovědí oznámenou diplomatickou cestou. V takovém případě se dohoda přestane v obou smluvních státech provádět k 1. lednu v roce následujícím po kalendářním roce, v němž byla oznámena výpověď. 2. V případě ukončení platnosti Dohody zůstávají obě smluvní strany vázány ustanoveními článku 8, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných podle Dohody. Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali tuto dohodu. Dáno ve dvou originálních vyhotoveních v Madridu dne 11. června 2013 v českém, katalánském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická, V případě jakýchkoli rozporů ve výkladu, je rozhodující anglický text. Za vládu České republiky Ing. Karel Beran v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Andorrském knížectví Za vládu Andorrského knížectví Jaume Gaytan Sansa v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Andorrského knížectví ve Španělském království PŘÍLOHA PROTOKOL K DOHODĚ MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU ANDORRSKÉHO KNÍŽECTVÍ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH. Tento protokol stanovuje záměry smluvních stran týkající se záležitostí uvedených v této dohodě: 1. Podle Článku 9 této dohody náklady vzniklé při běžném uplatňování daňových právních předpisů dožádané strany ponese dožádaná strana, pokud tyto náklady vyvstanou z důvodu odpovědi na žádost o informace. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní správní náklady, méně významné externí náklady a režijní výdaje vynaložené dožádanou stranou v průběhu vypracování odpovědi na žádost o informace podanou dožadující stranou. 2. Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním správní pomoci ponese dožadující strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány, následujícím výčtem: a) přiměřené náklady účtované třetími osobami za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu; b) přiměřené náklady vynaložené v případě potřeby na služby expertů, tlumočníků a překladatelů; c) přiměřené náklady za přepravu dokumentů dožadující straně; d) přiměřené náklady na soudní řízení v přímé souvislosti s konkrétní žádostí o výměnu informací, včetně nákladů na služby externího právního zástupce nebo poradce; a e) přiměřené náklady na získání písemných svědectví či důkazů. 3. Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EURO, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán dožadující strany za účelem zjištění, zda chce dožadující strana pokračovat ve výměně informací v tomto konkrétním případě a ponese příslušné náklady.
Vyhláška č. 103/2014 Sb.	Vyhláška č. 103/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., a vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. Vyhlášeno 9. 6. 2014, datum účinnosti 1. 9. 2014, částka 44/2014 * Čl. I - Změna vyhlášky č. 72/2005 Sb. * Čl. III - Přechodná ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2016 (27/2016 Sb.) 103 VYHLÁŠKA ze dne 30. května 2014, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., a vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 19 a § 121 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 333/2012 Sb.: Čl. I Změna vyhlášky č. 72/2005 Sb. V § 1 odst. 5 větě páté vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., se slovo „určitou,“ zrušuje a slova „se zdravotním“ se nahrazují slovy „s lehkým mentálním“. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Doporučení zařazení dítěte, žáka nebo studenta do školy nebo vzdělávacího programu pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním postižením, s výjimkou lehkého mentálního postižení, vydaná přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a platná ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, jsou nadále platná po dobu odpovídající účelu doporučení. 2. Děti, žáci a studenti bez zdravotního postižení, zařazení ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky do školy, třídy nebo studijní skupiny zřízené pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním postižením, se mohou vzdělávat podle dosavadních právních předpisů. Ředitel školy bez zbytečného odkladu projedná se zákonným zástupcem dítěte nebo žáka nebo se žákem nebo studentem, zda trvá na vzdělávání podle věty první; není-li tomu tak, ředitel školy poskytne součinnost a metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání. Záznam o projednání podle věty druhé, podepsaný zákonným zástupcem dítěte nebo žáka nebo žákem nebo studentem, založí ředitel školy do dokumentace dítěte, žáka nebo studenta. Čl. IV Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2014. Ministr: PhDr. Chládek, MBA, v. r.
Vyhláška č. 102/2014 Sb.	Vyhláška č. 102/2014 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 450. výročí narození Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic Vyhlášeno 9. 6. 2014, datum účinnosti 11. 6. 2014, částka 43/2014 * § 1 - (1) Dnem 11. června 2014 se k 450. výročí narození renesančního šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je výřez titulní strany cestopisu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic „Putování aneb cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta“, přes kterou je vyobrazen Kryštof Har * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 11. června 2014. k vyhlášce č. 102/2014 Sb. Aktuální znění od 11. 6. 2014 102 VYHLÁŠKA ze dne 20. května 2014 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 450. výročí narození Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 11. června 2014 se k 450. výročí narození renesančního šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,25 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je výřez titulní strany cestopisu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic „Putování aneb cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta“, přes kterou je vyobrazen Kryštof Harant na velbloudu. Pod vyobrazením Kryštofa Haranta je jeho heslo „Virtus ut sol micat“ ztvárněné jako notový záznam. Vpravo od výřezu titulní strany cestopisu je motiv mandolíny, vlevo je plachetnice na moři. Nad výřezem titulní strany je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech - uprostřed je český lev, vlevo moravská orlice a vpravo slezská orlice. Štíty se částečně překrývají. Po obvodu dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Texty jsou na okrajích a mezi sebou ohraničeny čtyřcípými hvězdami. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při spodním okraji dvousetkoruny. Mincovní pole je vyplněno dekorem čtyřcípých hvězd. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Vpravo od portrétu je erb Kryštofa Haranta, který částečně zasahuje do límce. Po obvodu dvousetkoruny je text „KRYŠTOF HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC“. Text je na okrajích a mezi sebou ohraničen čtyřcípými hvězdami. Při pravém a levém okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1564“ a „2014“. Pod letopočtem „2014“ jsou iniciály autoraautora výtvarného návrhu dvousetkoruny akademického malíře Vladimíra Pavlici, které jsou tvořeny písmeny „VP“ v rámečku. Mincovní pole je vyplněno dekorem čtyřcípých hvězd. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 11. června 2014. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 102/2014 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 450. výročí narození Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (lícní a rubová strana) 96kB 103kB
Zákon č. 101/2014 Sb.	Zákon č. 101/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 9. 6. 2014, datum účinnosti 24. 6. 2014, částka 43/2014 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o azylu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST OSMÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení * ČÁST DESÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 24. 6. 2014 101 ZÁKON ze dne 23. dubna 2014, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. I Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Vízum k pobytu nad 90 dnů nelze udělit za účelem zaměstnání.“. 2. V § 31 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7. 3. V § 31 odst. 2 písm. d) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 4. V § 31 odst. 6 větě třetí se slova „zaručeným elektronickým podpisem, který je založen na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“)“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem“. 5. V § 35 odst. 2 větě první a druhé, § 42 odst. 3 větě druhé, § 42b odst. 4, § 42c odst. 3 písm. e), § 42c odst. 4 a 6 větě druhé, § 42d odst. 2 písm. d), § 42f odst. 3 písm. d) a v § 42j odst. 1 písm. e) se slova „§ 31 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 31 odst. 4“. 6. V § 35 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 7. V § 42a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7. 8. V § 42a odst. 6 písm. b) se slova „odst. 3 písm. a), nebo po dobu nejméně 1 roku a je držitelem povolení vydaného podle § 42g odst. 3 písm. b)“ zrušují. 9. V § 42c odst. 4 se věta první nahrazuje větou „K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je žadatel povinen předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít základní pracovněprávní vztah, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e).“. 10. § 42g a 42h včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 49 znějí: „§ 42g Zaměstnanecká karta (1) Zaměstnaneckou kartou se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizince k přechodnému pobytu na území delšímu než 3 měsíce a k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána, nebo na pracovní pozici, ke které byl udělen souhlas ministerstva podle odstavce 7. Cizince, u kterého je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnání nebo který je uveden v § 98 zákona o zaměstnanosti, opravňuje zaměstnanecká karta k pobytu na území za účelem zaměstnání49). (2) Žádost o vydání zaměstnanecké karty je oprávněn podat cizinec, pokud a) je účelem jeho pobytu na území zaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty, b) uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti obsahující ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat nebo odměna cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy; týdenní pracovní doba v každém základním pracovněprávním vztahu musí činit nejméně 15 hodin a c) má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání a tato podmínka vyplývá z charakteru zaměstnání nebo ji stanoví mezinárodní smlouva, zejména 1. má požadované vzdělání; v odůvodněných případech, zejména v případě důvodných pochybností, zda cizinec má požadované vzdělání nebo zda toto vzdělání odpovídá charakteru zaměstnání, je na žádost ministerstva povinen prokázat, že jeho zahraniční vzdělání bylo uznáno příslušným orgánem České republiky, 2. má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a 3. splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání. (3) Žádost o vydání zaměstnanecké karty je dále oprávněn podat cizinec, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a cizinec splňuje podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. b). Cizinec, který v postavení společníka, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti anebo v postavení člena družstva nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu družstva plní pro tuto právnickou osobu úkoly vyplývající z předmětu její činnosti, je oprávněn podat žádost o vydání zaměstnanecké karty, bylo-li mu vydáno povolení k zaměstnání. (4) Cizinec uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti je oprávněn žádost o vydání zaměstnanecké karty podat, pokud splňuje podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. b). (5) Žádost o vydání zaměstnanecké karty se podává na zastupitelském úřadu. V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o vydání zaměstnanecké karty podat ministerstvu. (6) Ministerstvo zaměstnaneckou kartu vydá cizinci, bude-li zjištěno splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) a Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince lze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, jde-li o cizince, který není uveden v odstavci 3 nebo 4 a a) na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů, b) je již na území zaměstnán a bylo mu pro tyto účely vydáno povolení k zaměstnání, ačkoli k vydání zaměstnanecké karty není podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a c) žádá o vydání zaměstnanecké karty na zaměstnání u téhož zaměstnavatele a na stejnou pracovní pozici, kterou již vykonává. (7) Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty anebo zaměstnání cizince na další pracovní pozici nebo u dalšího zaměstnavatele podléhá předchozímu souhlasu ministerstva. Ministerstvo udělí na žádost držitele zaměstnanecké karty se změnou souhlas, pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2 a neexistují-li důvody uvedené v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. f). K žádosti o udělení souhlasu se změnou podle věty první je cizinec povinen předložit náležitost podle § 42h odst. 1 písm. c) a dále náležitost podle § 42h odst. 1 písm. d), pokud je k výkonu požadovaného zaměstnání nutná jiná odborná způsobilost nebo pokud doklad, kterým odbornou způsobilost prokázal při vydání zaměstnanecké karty, pozbyl platnosti. (8) Odstavec 7 se nepoužije, jedná-li se o cizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti nebo cizince, kterému bylo vydáno na novou pracovní pozici povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno; cizinec je v případě změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení anebo zaměstnání na další pracovní pozici nebo u dalšího zaměstnavatele povinen takovou skutečnost oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo. § 42h Náležitosti k žádosti o vydání zaměstnanecké karty (1) K žádosti o vydání zaměstnanecké karty je cizinec povinen předložit a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e), b) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 4, c) pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b), d) doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o žádost podle § 42g odst. 2 nebo cizince uvedeného v § 42g odst. 6, e) povolení k zaměstnání, jde-li o žádost podle § 42g odst. 3, a f) doklad prokazující, že se jedná o cizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti, jde-li o žádost podle § 42g odst. 4. (2) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zaměstnanecké karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. 49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě.“. Poznámka pod čarou č. 9l se zrušuje. 11. V § 44 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území ministerstvu a splňuje podmínky pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.“. 12. V § 44 odst. 2 a v § 106 odst. 1 písm. b) se slovo „zelené“ nahrazuje slovem „zaměstnanecké“. 13. V § 44 odst. 4 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h). 14. V § 44 odstavec 6 zní: „(6) Zaměstnanecká karta se vydává na dobu, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti, nejdéle však na dobu 2 let; v případě cizince uvedeného v § 42g odst. 3 se zaměstnanecká karta vydává na dobu platnosti odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnání.“. 15. V § 44a odst. 1 písm. b) se slova „e) až i)“ nahrazují slovy „e) až h)“. 16. V § 44a odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 17. V § 44a odst. 3 větě druhé se slova „odst. 3, 7 a 8“ nahrazují slovy „odst. 3 a 7“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení § 47 odst. 2 se nevztahuje na oprávnění k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána.“. 18. V § 44a odst. 5 se ve větě druhé slova „nebo 8“ a ve větě třetí slova „v případech, kdy se podle zvláštního právního předpisu nevyžaduje povolení k zaměstnání9m),“ včetně poznámky pod čarou č. 9m zrušují. 19. V § 44a odstavce 9 a 10 znějí: „(9) Platnost zaměstnanecké karty lze při splnění podmínek uvedených v § 42g odst. 2 písm. b) a c), § 42g odst. 3 nebo 4 opakovaně prodloužit na dobu, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti, vždy však nejdéle na dobu 2 let; v případě cizince, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3, se platnost zaměstnanecké karty prodlouží na dobu odpovídající době uvedené v rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání. Žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a d), b) pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) na dobu, na kterou žádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, c) rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání, jde-li o cizince, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3, d) doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o cizince, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 2, pokud doklad, kterým cizinec prokázal ministerstvu svoji odbornou způsobilost při vydání zaměstnanecké karty, pozbyl platnosti, e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 4 a f) fotografie v případě změny podoby. (10) Ministerstvo platnost zaměstnanecké karty neprodlouží, nesplňuje-li cizinec podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) a c), § 42g odst. 3 nebo 4 anebo je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti zaměstnanecké karty (§ 46e), a dále, jestliže Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit.“. 20. V § 44a se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Cizinci, který podal žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, ministerstvo po pořízení biometrických údajů vydá potvrzení o splnění podmínek pro prodloužení platnosti zaměstnanecké karty.“. 21. V § 45 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 22. V § 45 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 45 odst. 5 písm. b) a v § 45 odst. 6 se slova „odstavce 4 nebo 5“ nahrazují slovy „odstavce 3 nebo 4“. 23. V § 46 odst. 1 větě první se slova „a 4“ zrušují. 24. V § 46 odstavec 6 zní: „(6) Pro zaměstnaneckou kartu platí obdobně § 55 odst. 1, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. Ministerstvo zaměstnaneckou kartu nevydá a) z důvodů uvedených v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. f), b) nesplňuje-li cizinec podmínku uvedenou v § 42g odst. 2, 3 nebo 4, nebo c) jestliže jde o žádost o vydání zaměstnanecké karty podanou cizincem uvedeným v § 42g odst. 6 a Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit.“. 25. V § 46 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 26. V § 46a odst. 2 se na konci písmene k) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno l) se zrušuje. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno l). 27. V § 46b odst. 2 písm. d) se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 8“. 28. § 46e včetně nadpisu zní: „§ 46e Zrušení platnosti zaměstnanecké karty (1) Ministerstvo zruší platnost zaměstnanecké karty z důvodů uvedených v § 37 a dále, jestliže a) cizinci nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem35), b) pracovní poměr cizince skončil; v případě rozvázání pracovního poměru cizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce se zaměstnanecká karta zruší, jestliže doba trvání nezaměstnanosti cizince přesáhla 3 po sobě jdoucí měsíce a cizinec v této lhůtě nepožádal ministerstvo o udělení souhlasu podle § 42g odst. 7 nebo mu tento souhlas nebyl udělen, c) dohoda o pracovní činnosti skončila; v případě zrušení dohody o pracovní činnosti výpovědí danou zaměstnavatelem se zaměstnanecká karta zruší, jestliže doba trvání nezaměstnanosti cizince přesáhla 1 měsíc a cizinec v této lhůtě nepožádal ministerstvo o udělení souhlasu podle § 42g odst. 7 nebo mu tento souhlas nebyl udělen, nebo d) zanikla platnost povolení k zaměstnání cizince nebo bylo cizinci povolení k zaměstnání odejmuto; v případě rozvázání pracovního poměru cizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce se zaměstnanecká karta zruší, nebylo-li cizinci ve lhůtě 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení pracovního poměru vydáno nové povolení k zaměstnání nebo cizinec v této lhůtě nepožádal ministerstvo o udělení souhlasu podle § 42g odst. 7 nebo mu tento souhlas nebyl udělen. (2) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost zaměstnanecké karty, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.“. 29. V § 53 odst. 1 větě druhé a v § 169 odst. 13 větě první se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. e)“. 30. V § 56 odst. 1 písmeno f) zní: „f) cizinec podal žádost o udělení dlouhodobého víza za účelem zaměstnání; ministerstvo v písemné informaci o důvodech neudělení dlouhodobého víza podle odstavce 4 cizince poučí, že je oprávněn požádat o vydání zaměstnanecké karty,“. 31. V § 62 odst. 2 se za slovo „pracovníka“ vkládají slova „, zaměstnanecké karty, modré karty“. 32. § 93a se včetně nadpisu zrušuje. 33. V § 104 odst. 1 a 2 se za slovo „nesmí“ vkládají slova „z území státu, který není smluvním státem,“. 34. V § 106 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 35. V § 106 odst. 1 písm. b), § 107 odst. 8 a v § 123 odst. 4 písm. c) a d) se slovo „zelená“ nahrazuje slovem „zaměstnanecká“. 36. V § 106 odst. 5 se slovo „zelená“ nahrazuje slovem „zaměstnanecká“, slova „Ministerstvo průmyslu a obchodu“ se zrušují a slovo „zelené“ se nahrazuje slovem „zaměstnanecké“. 37. V § 106 odst. 6 a v § 107 odst. 9 se za slovo „držitele“ vkládají slova „zaměstnanecké karty nebo“. 38. V § 106 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně písemně oznámí ministerstvu zaměstnání cizince bez povolení k pobytu, bez povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou; tuto skutečnost oznámí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně též odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie příslušnému podle místa zaměstnání cizince.“. 39. V § 117a odst. 3 písm. a) bodě 5 se slova „§ 42g odst. 8“ nahrazují slovy „§ 117b odst. 4“. 40. V § 117b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo vyznačí do průkazu o povolení k pobytu údaj o přístupu na trh práce; to neplatí, jde-li o držitele modré karty, povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo povolení k trvalému pobytu.“. 41. V § 127 odst. 1 písm. b) se slova „a policie nevydá nové rozhodnutí do 3 dnů od právní moci rozsudku“ zrušují. 42. V § 157 odst. 7 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 43. V § 157a odst. 2 se věta druhá zrušuje. 44. V § 158 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 15, který zní: „15. zaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty,“. 45. V § 158 odst. 9 se za písmeno x) vkládá nové písmeno y), které zní: „y) o zaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty,“. 46. V § 158a odst. 8 úvodní části ustanovení se za slovo „zánikem“ vkládají slova „zaměstnanecké karty nebo“, za slova „obsaditelných držiteli“ se vkládají slova „zaměstnanecké karty a“ a v písmenech a) a e) se za slova „obsaditelné držiteli“ vkládají slova „zaměstnanecké karty nebo“. 47. V § 160 odst. 3 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje a vkládá se nové písmeno d), které zní: „d) 3 roky následující po roce, během něhož došlo ke vzniku skutečnosti podléhající evidování v případě údajů uchovávaných na zastupitelském úřadu s výjimkou spisové dokumentace žádostí o krátkodobá víza, kdy bylo zastupitelským úřadem rozhodnuto o neudělení krátkodobého víza, jeho prohlášení za neplatné nebo zrušení jeho platnosti, nebo“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 48. V § 163 odst. 2 písm. c) a § 164 odst. 1 písm. k) se slova „a vymáhá jejich úhradu,“ zrušují. 49. V § 165 písm. e) se slova „a vymáhá jejich úhradu“ zrušují. 50. V § 165 písmeno n) zní: „n) rozhoduje o vydání zaměstnanecké karty a modré karty, o prodloužení nebo zrušení její platnosti a uděluje souhlas se změnou zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty,“. 51. V § 165 písmeno p) zní: „p) je oprávněno v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty doplňovat údaje o vyřízení žádosti o vydání zaměstnanecké karty a v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty doplňovat údaje o vyřízení žádosti o vydání modré karty,“. 52. V § 168 se slova „42g,“ zrušují. 53. V § 169 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech nebo pokud ministerstvo žádalo o vydání závazného stanoviska podle odstavce 15.“. 54. V § 169 odst. 8 písmeno a) zní: „a) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 44 odst. 1 nebo § 44a odst. 12 nedostaví na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo ve lhůtě podle § 44 odst. 3 nebo § 44a odst. 13 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody nezávislé na jeho vůli,“. 55. V § 169 se doplňuje odstavec 15, který zní: „(15) V rámci rozhodování o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty ministerstvo vyžádá závazné stanovisko Úřadu práce České republiky - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, zda další zaměstnávání cizince lze vzhledem k situaci na trhu práce povolit; to neplatí, jde-li o cizince, který požádal o prodloužení zaměstnanecké karty, která mu byla vydána podle § 42g odst. 3 nebo 4. Závazné stanovisko ministerstvo dále vyžádá v rámci rozhodování o žádosti o vydání zaměstnanecké karty podané cizincem uvedeným v § 42g odst. 6. Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu závazné stanovisko k zaměstnání cizince doručí ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné stanovisko; neučiní-li tak v této lhůtě, má se za to, že se zaměstnáváním cizince souhlasí.“. 56. V § 170 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8. 57. V § 171 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 58. V § 178b odst. 1 větě první a v § 178b odst. 2 větě první se slovo „zelenou“ nahrazuje slovem „zaměstnaneckou“. 59. V § 178b se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 50 zní: „(4) Za zaměstnání se pro účely tohoto zákona nepovažuje, jde-li o cizince vyslaného svým zahraničním zaměstnavatelem za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního zaměstnavatele mimo území České republiky. Vláda rozhodne, kdy může být cizinec vyslán do české právnické nebo fyzické osoby za účelem podle věty první. Celková doba pobytu cizince podle věty první nesmí přesáhnout 6 měsíců50). 50) § 98a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 60. V § 180e odst. 6 se věta první nahrazuje větami „Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné, o kterých rozhodl zastupitelský úřad, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie. Ministerstvo zahraničních věcí dále posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza uděleného cizinci, který na území požívá příslušných výsad a imunit, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie, a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5.“. 61. V § 182 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g). Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení podle zákona č. 326/1999 Sb., zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Cizinec pobývající na území České republiky na základě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání uděleného podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není po nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je však oprávněn požádat o vydání zaměstnanecké karty podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Zelená karta vydaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti po dobu v ní uvedenou a ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zaměstnaneckou kartu. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. III Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 306/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písm. e) bodě 2 se slova „s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (dále jen „zelená karta“) vydaným podle zvláštního právního předpisu9a)“ nahrazují slovy „se zaměstnaneckou kartou vydanou podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky“. Poznámka pod čarou č. 9a se zrušuje. 2. V § 6 odst. 1 písm. h) a v § 102 odst. 1 větě první se slovo „zelené“ nahrazuje slovem „zaměstnanecké“. 3. § 37a včetně poznámek pod čarou č. 93 a 94 zní: „§ 37a (1) Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty a centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty, vedené ministerstvem, obsahují údaje uvedené v § 37. (2) Volným pracovním místem obsaditelným držitelem zaměstnanecké karty se rozumí pracovní místo, které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení krajské pobočce Úřadu práce, s výjimkou pracovních míst úředníků územních samosprávných celků93) a pracovních míst zaměstnanců, kteří ve správních úřadech vykonávají státní správu94). Se zařazením pracovního místa do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty musí zaměstnavatel udělit souhlas. (3) Volným pracovním místem obsaditelným držitelem modré karty se rozumí pracovní místo, které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení krajské pobočce Úřadu práce, s výjimkou pracovních míst úředníků územních samosprávných celků93) a pracovních míst zaměstnanců, kteří ve správních úřadech vykonávají státní správu94), a současně jde o pracovní místo, pro jehož výkon se vyžaduje vysoká kvalifikace podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Se zařazením pracovního místa do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty musí zaměstnavatel udělit souhlas. (4) Zastupitelský úřad České republiky vyznačí v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty a případné zpětvzetí této žádosti a v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty podání žádosti o vydání modré karty a případné zpětvzetí této žádosti. Ministerstvo vnitra vyznačí v centrální evidenci podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty, popřípadě zpětvzetí této žádosti, pokud byla podána na území České republiky, den, kdy bylo rozhodnuto o žádosti, den převzetí potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty a den vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty nebo den, kdy bylo řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty zastaveno. V případě změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra vyznačí Ministerstvo vnitra v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty nebo v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty podání žádosti o souhlas se změnou zaměstnavatele, pracovní místo, pro které je souhlas vyžadován, a den udělení souhlasu. (5) Ministerstvo vnitra sdělí neprodleně po vydání potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty elektronicky ministerstvu identifikační údaje cizince, kterému bude vydána zaměstnanecká karta nebo modrá karta, a údaje o pracovním místě, pro které bude vydána; rovněž tak sdělí ministerstvu informace o prodloužení jejich platnosti, o jejich zrušení nebo o uplynutí doby jejich platnosti. (6) Ministerstvo do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty nebo do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty nezařadí nebo z evidence vyřadí volné pracovní místo u zaměstnavatele, pokud a) zaměstnavateli byla v období posledních 12 měsíců pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo b) volné pracovní místo lze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dostatek volných pracovních sil obsadit jinak. 93) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 94) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámky pod čarou č. 32e a 32f se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 4. § 37b se zrušuje. 5. V § 66 větě třetí a v § 88 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „zelená“ nahrazuje slovem „zaměstnanecká“. 6. § 86 zní: „§ 86 Zaměstnavatel, který zamýšlí zaměstnávat na volném pracovním místě cizince na základě povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinen oznámit takovéto volné pracovní místo, na kterém může být cizinec zaměstnán, krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má být zaměstnání vykonáváno, a to včetně základní charakteristiky tohoto pracovního místa (§ 37).“. 7. V § 87 odst. 1 větě první se za slova „vyžaduje povolení k zaměstnání,“ vkládají slova „zaměstnanecká karta nebo modrá karta,“. 8. V § 87 odst. 1 větě druhé se slovo „zelenou“ nahrazuje slovem „zaměstnaneckou“ a za slova „se povolení k zaměstnání“ se vkládají slova „, zaměstnanecká karta nebo modrá karta“. 9. V § 88 odst. 1 písm. b) se slovo „povolení“ zrušuje a za slovo „vydáno“ se vkládají slova „povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta,“. 10. V § 88 odst. 2 větě první se slovo „zelená“ nahrazuje slovem „zaměstnanecká“, slova „kdy bylo vyhověno jeho žádosti o vydání zelené karty nebo“ se zrušují a za slova „pro vydání“ se vkládají slova „zaměstnanecké karty nebo“. 11. § 89 zní: „§ 89 (1) Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, je-li držitelem platné zaměstnanecké karty nebo modré karty, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Cizinec může být dále přijat do zaměstnání a zaměstnáván, má-li platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce a platné povolení k pobytu na území České republiky vydané podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Za zaměstnání se pro tyto účely považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo. (3) Cizinec, kterému bylo vydáno potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty, může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván ode dne vydání tohoto potvrzení do dne ukončení řízení o jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty. Cizinec, kterému bylo vydáno potvrzení o splnění podmínek pro prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, může být zaměstnáván ode dne vydání tohoto potvrzení do dne ukončení řízení o jeho žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. (4) Povolení k zaměstnání nelze vydat nebo prodloužit v případě, že cizinec je držitelem zaměstnanecké karty, modré karty nebo držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem než zaměstnání, vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky; to neplatí, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, cizince, který může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván podle odstavce 2, nebo cizince uvedeného v § 95 až 97.“. 12. V § 92 odstavec 1 zní: „(1) Krajská pobočka Úřadu práce vydá povolení k zaměstnání za podmínek, že se jedná o a) oznámené volné pracovní místo (§ 86) a b) volné pracovní místo nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak; splnění této podmínky se nevyžaduje při vydání povolení k zaměstnání podle § 95 a 97.“. 13. V § 94 odst. 1 větě první se slova „Úřad práce“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“ a slova „s přihlédnutím k situaci na trhu práce“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Při prodloužení platnosti povolení k zaměstnání podle § 96 přihlíží krajská pobočka Úřadu práce k situaci na trhu práce.“. 14. V § 94 odst. 2 větě první se za číslo „91“ vkládají slova „odst. 1“. 15. V § 94 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Podmínkou pro vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6 zákona o pobytu cizinců na území České republiky cizinci, který je držitelem dlouhodobého víza, vydaného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo pro prodloužení platnosti zaměstnanecké karty je souhlasné závazné stanovisko krajské pobočky Úřadu práce, vydané na základě žádosti Ministerstva vnitra. Krajská pobočka Úřadu práce při vydání závazného stanoviska přihlíží k situaci na trhu práce.“. 16. V § 97 úvodní část ustanovení zní: „Povolení k zaměstnání se dále vyžaduje i v případě cizince“. 17. V § 97 písm. a) se slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „6 měsíců“. 18. V § 97 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 19. V § 98 úvodní část ustanovení zní: „Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta se podle tohoto zákona nevyžaduje k zaměstnání cizince“. 20. V § 98 se na konci textu písmene l) doplňují slova „nebo s cizincem, který na území České republiky pobývá na základě platného povolení k dlouhodobému pobytu“. Poznámka pod čarou č. 52a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 21. V § 98 písm. m) se slova „za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení uplynulo více než 12 měsíců“ zrušují. 22. V § 98 písmena p) a r) znějí: „p) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo r) který je duchovním církve registrované v České republice nebo náboženské společnosti registrované v České republice.“. 23. Za § 98 se vkládá nový § 98a, který včetně poznámky pod čarou č. 95 zní: „§ 98a Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta se podle tohoto zákona nevyžaduje i v případě, je-li cizinec vyslán na území České republiky svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou, výlučně za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace tohoto cizince potřebných k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního zaměstnavatele mimo území České republiky. Informaci o vyslání cizince podle věty první poskytne česká právnická nebo fyzická osoba příslušné krajské pobočce Úřadu práce95). 95) § 178b odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 24. V § 102 odst. 2 větě třetí se za slova „povolení k zaměstnání“ vkládají slova „, zaměstnanecká karta nebo modrá karta“. 25. V § 126 odst. 4 větě první se slovo „zelenou“ nahrazuje slovem „zaměstnaneckou“. 26. § 145 zní: „§ 145 V případě, že cizinec má být zaměstnáván na více místech výkonu práce, krajská pobočka Úřadu práce projedná jeho zaměstnávání s krajskou pobočkou Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má být zaměstnání rovněž vykonáváno, a rozhodne o povolení k zaměstnání pro více míst výkonu práce.“. 27. V § 147c odst. 4 se na konci textu písmene h) doplňují slova „, zaměstnanecké karty nebo modré karty“. 28. V § 147c odst. 4 písmeno t) zní: „t) údaje o zaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Řízení o vydání povolení k zaměstnání nebo řízení o prodloužení platnosti povolení k zaměstnání, které nebylo pravomocně ukončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Cizinec, kterému byla vydána zelená karta podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může být zaměstnáván až do doby skončení platnosti této karty. 3. Informační povinnost zaměstnavatele podle § 88 zákona č. 435/2004 Sb. se vztahuje i na cizince, kteří jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nadále zaměstnáváni na základě zelené karty. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. V V § 3 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až k), která včetně poznámek pod čarou č. 66 až 68 znějí: „i) cizinci, kterým byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního právního předpisu66), j) cizinci zaměstnanými na území České republiky nebo cizinci, kteří již byli zaměstnaní na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání4), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu67), k) rodinnými příslušníky68) cizinců uvedených v písmenech f), h), i) a j), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu67), 66) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 67) § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 68) § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o azylu Čl. VI Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb. a zákona č. 105/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 46a odst. 6 se věta jedenáctá nahrazuje větou „Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, ministerstvo žadateli o udělení mezinárodní ochrany bez zbytečného odkladu umožní opustit přijímací středisko.“. 2. V § 73 odst. 5 se věta jedenáctá nahrazuje větou „Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, ministerstvo cizinci bez zbytečného odkladu umožní vstup na území a dopraví ho do azylového zařízení na území.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace Čl. VII V § 1 odst. 2 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 52/2012 Sb., písmeno j) včetně poznámek pod čarou č. 20 a 21 zní: „j) žadatele o vydání modré karty Evropské unie20) nebo držitele této karty, žadatele o vydání zaměstnanecké karty21) nebo držitele této karty anebo držitele povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vydaného za jiným účelem než zaměstnání, který je na území zaměstnán, 20) Čl. 14 odst. 1 písm. d) a čl. 14 odst. 4 směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. § 42i zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 21) Čl. 12 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VIII Položka 162 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., zní: „Položka 162 Přijetí žádosti a) o vydání povolení k pobytu\| Kč\| 500 ---\|---\|--- b) o vydání zaměstnanecké karty nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (modrá karta)\| Kč\| 1 000 c) o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů\| Kč\| 200 Osvobození 1. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozen občan členského státu Evropské unie, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, a občan státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, a jeho rodinní příslušníci, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost. 2. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno přijetí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, vydává-li toto povolení Ministerstvo zahraničních věcí.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. IX V § 4 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 313/2013 Sb., se za písmeno j) vkládají nová písmena k) až m), která včetně poznámek pod čarou č. 59 až 62 znějí: „k) cizinec, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního právního předpisu59), l) cizinec, který je zaměstnán nebo již byl zaměstnán na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a je v evidenci uchazečů o zaměstnání60), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu61), m) rodinný příslušník62) osob uvedených v písmenech f), h), k) a l), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu61), 59) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 60) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 61) § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 62) § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST OSMÁ Změna zákoníku práce Čl. X V § 48 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., písmeno c) zní: „c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání20), zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.“. Poznámka pod čarou č. 20a se zrušuje. Čl. XI Přechodné ustanovení Skončení pracovního poměru cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, jimž bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech podle § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nedošlo-li k němu již jiným způsobem, se řídí § 48 odst. 3 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení Čl. XII V § 35 odst. 2 větě první zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 239/2008 Sb. a zákona č. 312/2013 Sb., se slova „Ministerstvem vnitra“ nahrazují slovy „Policií České republiky“. ČÁST DESÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XIII Vyhláška č. 29/2013 Sb., o stanovení seznamu zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty, se zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIV Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 99/2014 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 99/2014 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2014–2019, FIX % Vyhlášeno 5. 6. 2014, částka 42/2014 99 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 19. května 2014, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2014-2019, FIX % Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává zaknihované státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Reinvestičního spořicího státního dluhopisu České republiky, 2014-2019, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2014-2019, FIX % Zkrácený název: SSD-R ČR, FIX %, 19 Pořadové číslo emise: 92. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír na doručitele Druh dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 19. 5. 2014 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 6. 2018 Datum emise: 12. 6. 2014 Datum splatnosti: 12. 6. 2019 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001004303 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papírycenné papíry a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze: a) fyzická osoba, b) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, c) stavovská komora nebo profesní organizace, d) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem není ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, e) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, f) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, g) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, h) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, i) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo resortní, oborová, podniková a další zdravotní pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, j) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, k) dobrovolný svazek obcíobcí zřízený ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, l) Svaz měst a obcíobcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, m) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, nebo společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „občanský zákoník“), nebo n) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) a c), (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů je 5 000 000 000 Kč (slovy: pět miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu počátku lhůty pro upisování emise jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní bankabanka, a. s., a Komerční bankabanka, a.s. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 1 000 000 (slovy: jeden milion) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 1 000 000 (slovy: jeden milion) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis ministerstvu nebo distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 500 000 (slovy: pět set tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen kdykoli na žádost emitenta uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 6 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 4. 6. 2014, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů ministerstvu nebo distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů se po datu 13. 5. 2019 vylučuje. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá a která je stanovena pro první výnosové období od 12. 6. 2014 (včetně tohoto dne) do 12. 6. 2015 (tento den vyjímaje) ve výši 0,25 % p. a., druhé výnosové období od 12. 6. 2015 (včetně tohoto dne) do 12. 6. 2016 (tento den vyjímaje) ve výši 0,25 % p. a., třetí výnosové období od 12. 6. 2016 (včetně tohoto dne) do 12. 6. 2017 (tento den vyjímaje) ve výši 0,50 % p. a., čtvrté výnosové období od 12. 6. 2017 (včetně tohoto dne) do 12. 6. 2018 (tento den vyjímaje) ve výši 2,00 % p. a. a páté výnosové období od 12. 6. 2018 (včetně tohoto dne) do 12. 6. 2019 (tento den vyjímaje) ve výši 6,00 % p. a. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 6. počínaje rokem 2015, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené daňovým rezidentům České republiky a daňovým rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydaného příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 18. Výnosové období se stanoví jako dvanáctiměsíční, a to vždy od 12. 6. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 12. 6. (tento den vyjímaje) roku následujícího. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 12. 6. 2014 (včetně tohoto dne) do 12. 6. 2015 (tento den vyjímaje). Výpočet výnosu a poměrného výnosu probíhá na bázi konvence skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu uplynulých dnů v příslušném výnosovém období (standard „ACT/ACT“ ICMA). Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu. Částka poměrného výnosu příslušející k jednomu dluhopisu za jakékoli období kratší jednoho roku se stanoví jako násobek jmenovité hodnoty dluhopisu a příslušné úrokové sazby stanovené pro příslušné výnosové období a příslušného zlomku dní vypočteného jako podíl skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu dnů příslušného výnosového období. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 19. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 13. 5. počínaje rokem 2015. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 12. 6. 2015 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 13. 5. 2015. 20. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 21. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. k) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodem 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 22. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů\| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 1\\. 4. 2015\| 30\\. 4. 2015\| 12\\. 6. 2015 1\\. 4. 2016\| 29\\. 4. 2016\| 12\\. 6. 2016 3\\. 4. 2017\| 28\\. 4. 2017\| 12\\. 6. 2017 3\\. 4. 2018\| 30\\. 4. 2018\| 12\\. 6. 2018 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 6. 2019, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 13. 5. 2019. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 24. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydaného příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů a bydliště/sídlo pro daňové účely ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, a o skutečném vlastníkovi nebude mít ministerstvo k dispozici potřebné informace, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 25. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené daňovým rezidentům České republiky a daňovým rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydaného příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 26. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 27. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 28. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 29. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 30. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Jakákoli oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. 31. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 32. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 33. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 98/2014 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 98/2014 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014–2020, VAR % Vyhlášeno 5. 6. 2014, částka 42/2014 č. 1 č. 2 98 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 2. května 2014, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014-2020, VAR % Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává zaknihované státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2014-2020, VAR % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2014-2020, VAR % Zkrácený název: ČR, VAR %, 20 Pořadové číslo emise: 91. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Emisní kurz: určen aukcí Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír na doručitele Druh dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 4. 6. 2014 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 9. 11. 2020 Datum emise: 9. 6. 2014 Datum splatnosti: 9. 12. 2020 Výnos dluhopisu: určen pohyblivou úrokovou sazbou Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001004113 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papírycenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“) a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů vedenou centrálním depozitářem. Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „investor“, případně „investoři“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 9. 11. v roce 2014 a k datům 10. 5. a 9. 11. počínaje rokem 2015 a v letech následujících dle přílohy č. 1 těchto emisních podmínek. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 9. 12. 2014 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 9. 11. 2014. Převoditelnost dluhopisu se po datu 9. 11. 2020 vylučuje. 6. Výnos dluhopisu je určen pohyblivou úrokovou sazbou, kterou pro každé výnosové období stanoví ministerstvo v den stanovení průměrné referenční úrokové sazby jako průměrnou referenční úrokovou sazbu minus marže ve výši 0,30 % p. a. (per annum). Takto stanovená úroková sazba se uveřejní v den stanovení průměrné referenční úrokové sazby na internetových stránkách ministerstva. Minimální úroková sazba v každém výnosovém období se stanoví ve výši 0,00 % p. a. Průměrná referenční úroková sazba se stanoví jako aritmetický průměr referenčních úrokových sazeb pro pět po sobě následujících pracovních dní dle přílohy č. 2 těchto emisních podmínek, kde posledním tímto dnem je den stanovení průměrné referenční úrokové sazby dle bodu 7 těchto emisních podmínek, a to v rozsahu tří desetinných míst; takto stanovená průměrná referenční úroková sazba se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Referenční úrokovou sazbou pro účely těchto emisních podmínek se ve vztahu k příslušnému výnosovému období rozumí hodnota 6M PRIBOR, který znamená referenční hodnotu úrokových sazeb v procentech p. a. pro prodej CZK depozita na období šesti měsíců na trhu mezibankovních depozit, která je uveřejňována na internetových stránkách České národní bankybanky. Výnosy dluhopisů určené na základě příslušné pohyblivé úrokové sazby jsou vypláceny dvakrát ročně, a to vždy k datu 9. 6. a 9. 12. příslušného roku. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. Dnem stanovení průměrné referenční úrokové sazby se pro účely těchto emisních podmínek ve vztahu k příslušnému výnosovému období rozumí pracovní den, který o dva pracovní dny předchází první den příslušného výnosového období. Pro účely prvního výnosového období je dnem stanovení průměrné referenční úrokové sazby datum aukce první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Pokud nebude v některém z pěti pracovních dní dle přílohy č. 2 těchto emisních podmínek uveřejněna referenční úroková sazba 6M PRIBOR, bude v takový den za účelem stanovení průměrné referenční úrokové sazby stanovena referenční úroková sazba emitentem jako aritmetický průměr zaokrouhlený na dvě desetinná místa kotací úrokové sazby prodeje trhu CZK mezibankbankovních depozit pro období šesti měsíců získaných v takový den po 11.00 (slovy: jedenácté) hodině pražského času od alespoň pěti bank působících na CZK mezibankovním trhu dle volby emitenta. Není-li možné v takový den stanovit příslušnou referenční úrokovou sazbu ani tímto způsobem, použije se pro účely stanovení průměrné referenční úrokové sazby a určení výnosu dluhopisu pro příslušné výnosové období poslední známá úroková sazba 6M PRIBOR, která je takovému dni nejblíže. 8. Pro vyloučení pochybností platí, že v případě, že v důsledku přechodu České republiky na jinou zákonnou měnu referenční úroková sazba 6M PRIBOR zanikne nebo se přestane obecně na trhu mezibankovních depozit používat, použije se pro účely stanovení průměrné referenční úrokové sazby dle bodů 6 a 7 těchto emisních podmínek úroková sazba, která se bude namísto 6M PRIBOR běžně používat na trhu mezibankovních depozit v České republice. Změna referenční úrokové sazby bude provedena v souladu s příslušnými právními předpisy platnými ke dni přechodu České republiky na jinou zákonnou měnu. Ustanovení dle bodu 7 těchto emisních podmínek se pro referenční úrokovou sazbu stanovenou v souladu s tímto bodem použijí obdobně. 9. Výnosové období se stanoví jako šestiměsíční, a to vždy od 9. 6. (včetně tohoto dne) do 9. 12. (tento den vyjímaje) příslušného roku a od 9. 12. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 9. 6. (tento den vyjímaje) roku následujícího dle přílohy č. 1 těchto emisních podmínek. První výnosové období pro vyplacení výnosu se stanoví od 9. 6. 2014 (včetně tohoto dne) do 9. 12. 2014 (tento den vyjímaje). Druhé výnosové období pro vyplacení výnosu se stanoví od 9. 12. 2014 (včetně tohoto dne) do 9. 6. 2015 (tento den vyjímaje). Výpočet výnosu a poměrného výnosu dluhopisu za období kratší jednoho roku probíhá na bázi konvence jednoho roku o 360 (slovy: tři sta šedesáti) dnech a skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je výnos nebo poměrný výnos dluhopisu vypočítáván (standard „ACT/360“). Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 10. Emise dluhopisůEmise dluhopisů bude vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 11. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se určí kurzem dosaženým v aukci. 12. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se dávají do prodeje na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo splácení emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou, které se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem (dále jen „primární dealer“) nebo emitent. Další investoři se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím primárních dealerů nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 13. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden formou americké aukce pořádané dne 4. 6. 2014 Českou národní bankoubankou. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum příslušných aukcí. Oznámení o aukci se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 14. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů je 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 30 000 000 000 Kč (slovy: třicet miliard korun českých). 15. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 9. 12. 2020. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 9. 11. 2020. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 16. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 17. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 18. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 19. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 20. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Jakákoli oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. 21. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Babiš v. r. Příloha č. 1 Přehled výnosových období a jednotlivých dat souvisejících s vyplacením výnosu dluhopisu Pořadí výnosového období\| Den stanovení průměrné referenční úrokové sazby\| Výnosové období\| Den rozhodný pro vyplacení výnosu dluhopisu\| Datum výnosu dluhopisu ---\|---\|---\|---\|--- od\| do* 1.\| 4\\. 6. 2014\| 9\\. 6. 2014\| 9\\. 12. 2014\| 9\\. 11. 2014\| 9\\. 12. 2014 2.\| 5\\. 12. 2014\| 9\\. 12. 2014\| 9\\. 6. 2015\| 10\\. 5. 2015\| 9\\. 6. 2015 3.\| 5\\. 6. 2015\| 9\\. 6. 2015\| 9\\. 12. 2015\| 9\\. 11. 2015\| 9\\. 12. 2015 4.\| 7\\. 12. 2015\| 9\\. 12. 2015\| 9\\. 6. 2016\| 10\\. 5. 2016\| 9\\. 6. 2016 5.\| 7\\. 6. 2016\| 9\\. 6. 2016\| 9\\. 12. 2016\| 9\\. 11. 2016\| 9\\. 12. 2016 6.\| 7\\. 12. 2016\| 9\\. 12. 2016\| 9\\. 6. 2017\| 10\\. 5. 2017\| 9\\. 6. 2017 7.\| 7\\. 6. 2017\| 9\\. 6. 2017\| 9\\. 12. 2017\| 9\\. 11. 2017\| 9\\. 12. 2017 8.\| 7\\. 12. 2017\| 9\\. 12. 2017\| 9\\. 6. 2018\| 10\\. 5. 2018\| 9\\. 6. 2018 9.\| 7\\. 6. 2018\| 9\\. 6. 2018\| 9\\. 12. 2018\| 9\\. 11. 2018\| 9\\. 12. 2018 10.\| 6\\. 12. 2018\| 9\\. 12. 2018\| 9\\. 6. 2019\| 10\\. 5. 2019\| 9\\. 6. 2019 11.\| 6\\. 6. 2019\| 9\\. 6. 2019\| 9\\. 12. 2019\| 9\\. 11. 2019\| 9\\. 12. 2019 12.\| 5\\. 12. 2019\| 9\\. 12. 2019\| 9\\. 6. 2020\| 10\\. 5. 2020\| 9\\. 6. 2020 13.\| 5\\. 6. 2020\| 9\\. 6. 2020\| 9\\. 12. 2020\| 9\\. 11. 2020\| 9\\. 12. 2020 * včetně tohoto dne ** tento den vyjímaje Příloha č. 2 Přehled dat uveřejnění 6M PRIBOR pro výpočet průměrné referenční úrokové sazby Pořadí výnosového období\| Den stanovení průměrné referenční úrokové sazby\| Data uveřejnění referenční úrokové sazby 6M PRIBOR ---\|---\|--- 1.\| 4\\. 6. 2014\| 29\\. 5., 30. 5., 2. 6., 3. 6., 4. 6. 2.\| 5\\. 12. 2014\| 1\\. 12., 2. 12., 3. 12., 4. 12., 5. 12. 3.\| 5\\. 6. 2015\| 1\\. 6., 2. 6., 3. 6., 4. 6., 5. 6. 4\| 7\\. 12. 2015\| 1\\. 12., 2. 12., 3. 12., 4. 12., 7. 12. 5.\| 7\\. 6. 2016\| 1\\. 6., 2. 6., 3. 6., 6. 6., 7. 6. 6.\| 7\\. 12. 2016\| 1\\. 12., 2. 12., 5. 12., 6. 12., 7. 12. 7.\| 7\\. 6. 2017\| 1\\. 6., 2. 6., 5. 6., 6. 6., 7. 6. 8.\| 7\\. 12. 2017\| 1\\. 12., 4. 12., 5. 12., 6. 12., 7. 12. 9.\| 7\\. 6. 2018\| 1\\. 6., 4. 6., 5. 6., 6. 6., 7. 6. 10.\| 6\\. 12. 2018\| 30\\. 11., 3. 12., 4. 12., 5. 12., 6. 12. 11.\| 6\\. 6. 2019\| 31\\. 5., 3. 6., 4. 6., 5. 6., 6. 6. 12.\| 5\\. 12. 2019\| 29\\. 11., 2. 12., 3. 12., 4. 12., 5. 12. 13.\| 5\\. 6. 2020\| 1\\. 6., 2. 6., 3. 6., 4. 6., 5. 6.
Sdělení Ministerstva financí č. 100/2014 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 100/2014 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Variabilní spořicí státní dluhopis České republiky, 2014–2020, VAR % Vyhlášeno 5. 6. 2014, částka 42/2014 č. 1 č. 2 100 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 19. května 2014, jímž se určují emisní podmínky pro Variabilní spořicí státní dluhopis České republiky, 2014-2020, VAR % Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává zaknihované státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Variabilního spořicího státního dluhopisu České republiky, 2014-2020, VAR % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Variabilní spořicí státní dluhopis České republiky, 2014-2020, VAR % Zkrácený název: SSD-V ČR, VAR %, 20 Pořadové číslo emise: 93. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír na doručitele Druh dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 19. 5. 2014 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 6. 2020 Datum emise: 12. 6. 2014 Datum splatnosti: 12. 12. 2020 Výnos dluhopisu: určen pohyblivou úrokovou sazbou Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001004311 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papírycenné papíry a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze: a) fyzická osoba, b) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, c) stavovská komora nebo profesní organizace, d) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem není ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, e) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, f) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, g) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, h) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, i) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo resortní, oborová, podniková a další zdravotní pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, j) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, k) dobrovolný svazek obcíobcí zřízený ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, l) Svaz měst a obcíobcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, m) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, nebo společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „občanský zákoník“), nebo n) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) a c), (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů je 1 000 000 000 Kč (slovy: jedna miliarda korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu počátku lhůty pro upisování emise jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní bankabanka, a. s., a Komerční bankabanka, a.s. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 1 000 000 (slovy: jeden milion) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 1 000 000 (slovy: jeden milion) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis ministerstvu nebo distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 500 000 (slovy: pět set tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen kdykoli na žádost emitenta uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 6 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 4. 6. 2014 nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů ministerstvu nebo distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 11. 2020 vylučuje. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pohyblivou úrokovou sazbou, která je pro první výnosové období stanovena ve výši 0,15 % p. a. (per annum) a pro následující výnosová období je stanovena ministerstvem pro každé výnosové období v den stanovení průměrné referenční úrokové sazby jako součet průměrné referenční úrokové sazby a marže (p. a.), která pro každé výnosové období narůstá a která je stanovena ve výši dle přílohy č. 2 těchto emisních podmínek. Takto stanovená úroková sazba se uveřejní v den stanovení průměrné referenční úrokové sazby na internetových stránkách ministerstva. Minimální úroková sazba v každém výnosovém období se stanoví ve výši 0,00 % p. a. Průměrná referenční úroková sazba se stanoví jako aritmetický průměr referenčních úrokových sazeb pro pět po sobě následujících pracovních dní dle přílohy č. 2 těchto emisních podmínek, kde posledním tímto dnem je den stanovení průměrné referenční úrokové sazby dle přílohy č. 1 těchto emisních podmínek, a to v rozsahu tří desetinných míst; takto stanovená průměrná referenční úroková sazba se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Referenční úrokovou sazbou pro účely těchto emisních podmínek se ve vztahu k příslušnému výnosovému období rozumí hodnota 6M PRIBOR, který znamená referenční hodnotu úrokových sazeb v procentech p. a. pro prodej CZK depozita na období šesti měsíců na trhu mezibankovních depozit, která je uveřejňována na internetových stránkách České národní bankybanky. Výnosy určené na základě příslušné pohyblivé úrokové sazby jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek, a to vždy k datu 12. 6. a k datu 12. 12., počínaje datem 12. 12. 2014 vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“) dle bodu 27 těchto emisních podmínek. Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 24 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 24 a 26 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 23 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 23 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 27 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené daňovým rezidentům České republiky a daňovým rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydaného příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 26 těchto emisních podmínek. 18. Výnosové období se stanoví jako šestiměsíční, a to vždy od 12. 6. (včetně tohoto dne) do 12. 12. (tento den vyjímaje) příslušného roku a od 12. 12. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 12. 6. (tento den vyjímaje) roku následujícího. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 12. 6. 2014 (včetně tohoto dne) do 12. 12. 2014 (tento den vyjímaje). Druhé výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 12. 12. 2014 (včetně tohoto dne) do 12. 6. 2015 (tento den vyjímaje). Výpočet výnosu a poměrného výnosu za období kratší jednoho roku probíhá na bázi konvence jednoho roku o 360 (slovy: tři sta šedesáti) dnech a skutečného počtu uplynulých dnů v tomto období (standard „ACT/360“). Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu. Částka poměrného výnosu příslušející k jednomu dluhopisu za jakékoli období kratší jednoho roku se stanoví jako násobek jmenovité hodnoty dluhopisu a příslušné úrokové sazby stanovené pro příslušné výnosové období a příslušného zlomku dní vypočteného jako podíl skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a čísla 360 (slovy: tři sta šedesát). Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 19. Dnem stanovení průměrné referenční úrokové sazby se pro účely těchto emisních podmínek ve vztahu k příslušnému výnosovému období rozumí pracovní den uvedený v příloze č. 1 těchto emisních podmínek. Pokud nebude v některém z pěti pracovních dní dle přílohy č. 2 těchto emisních podmínek uveřejněna hodnota referenční úroková sazby 6M PRIBOR, bude v takový den za účelem stanovení průměrné referenční úrokové sazby stanovena referenční úroková sazba emitentem jako aritmetický průměr zaokrouhlený na dvě desetinná místa kotací úrokové sazby prodej trhu CZK mezibankovních depozit pro období šesti měsíců získaných v takový den po 11.00 (slovy: jedenácté) hodině pražského času od alespoň pěti bank působících na CZK mezibankovním trhu dle volby emitenta. Není-li možné v takový den stanovit příslušnou referenční úrokovou sazbu ani tímto způsobem, použije se pro účely stanovení průměrné referenční úrokové sazby a určení výnosu dluhopisu pro příslušné výnosové období poslední známá úroková sazba 6M PRIBOR, která je takovému dni nejblíže. 20. Pro vyloučení všech pochybností platí, že v případě, že v důsledku přechodu České republiky na jinou zákonnou měnu referenční úroková sazba 6M PRIBOR zanikne nebo se přestane obecně na trhu mezibankovních depozit používat, použije se pro účely stanovení průměrné referenční úrokové sazby dle bodů 16 a 19 těchto emisních podmínek úroková sazba, která se bude namísto 6M PRIBOR běžně používat na trhu mezibankovních depozit v České republice. Změna referenční úrokové sazby bude provedena v souladu s příslušnými právními předpisy platnými ke dni přechodu České republiky na jinou zákonnou měnu. Ustanovení dle bodu 19 těchto emisních podmínek se pro referenční úrokovou sazbu stanovenou v souladu s tímto bodem použijí obdobně. 21. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. počínaje rokem 2014 a k datům 13. 5. a 12. 11. počínaje rokem 2015 a v letech následujících dle přílohy č. 1 těchto emisních podmínek. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 12. 12. 2014 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2014. 22. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 23. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. k) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 24 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 24. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů\| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 1\\. 10. 2014\| 31\\. 10. 2014\| 12\\. 12. 2014 1\\. 4. 2015\| 30\\. 4. 2015\| 12\\. 6. 2015 1\\. 10. 2015\| 30\\. 10. 2015\| 12\\. 12. 2015 1\\. 4. 2016\| 29\\. 4. 2016\| 12\\. 6. 2016 3\\. 10. 2016\| 31\\. 10. 2016\| 12\\. 12. 2016 3\\. 4. 2017\| 28\\. 4. 2017\| 12\\. 6. 2017 2\\. 10. 2017\| 31\\. 10. 2017\| 12\\. 12. 2017 3\\. 4. 2018\| 30\\. 4. 2018\| 12\\. 6. 2018 1\\. 10. 2018\| 31\\. 10. 2018\| 12\\. 12. 2018 1\\. 4. 2019\| 30\\. 4. 2019\| 12\\. 6. 2019 1\\. 10. 2019\| 31\\. 10. 2019\| 12\\. 12. 2019 1\\. 4. 2020\| 30\\. 4. 2020\| 12\\. 6. 2020 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data ukončení příslušného výnosového období se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 25. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2020, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 23 nebo 24 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 27 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2020. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 26. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 27 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydaného příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů a bydliště/sídlo pro daňové účely ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, a o skutečném vlastníkovi nebude mít ministerstvo k dispozici potřebné informace, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 27. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 26 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené daňovým rezidentům České republiky a daňovým rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydaného příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 26 těchto emisních podmínek. 28. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 29. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 30. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 31. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 32. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Jakákoli oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. 33. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 34. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 35. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Babiš v. r. Příloha č. 1 Přehled výnosových období a jednotlivých dat souvisejících s vyplacením výnosu dluhopisu Pořadí výnosového období\| Den stanovení průměrné referenční úrokové sazby\| Výnosové období\| Den rozhodný pro určení nároku na výnos dluhopisu\| Datum výnosu dluhopisu ---\|---\|---\|---\|--- od\| do* 1.\| -\| 12\\. 6. 2014\| 12\\. 12. 2014\| 12\\. 11. 2014\| 12\\. 12. 2014 2.\| 5\\. 12. 2014\| 12\\. 12. 2014\| 12\\. 6. 2015\| 13\\. 5. 2015\| 12\\. 6. 2015 3.\| 5\\. 6. 2015\| 12\\. 6. 2015\| 12\\. 12. 2015\| 12\\. 11. 2015\| 12\\. 12. 2015 4.\| 7\\. 12. 2015\| 12\\. 12. 2015\| 12\\. 6. 2016\| 13\\. 5. 2016\| 12\\. 6. 2016 5.\| 7\\. 6. 2016\| 12\\. 6. 2016\| 12\\. 12. 2016\| 12\\. 11. 2016\| 12\\. 12. 2016 6.\| 7\\. 12. 2016\| 12\\. 12. 2016\| 12\\. 6. 2017\| 13\\. 5. 2017\| 12\\. 6. 2017 7.\| 7\\. 6. 2017\| 12\\. 6. 2017\| 12\\. 12. 2017\| 12\\. 11. 2017\| 12\\. 12. 2017 8.\| 7\\. 12. 2017\| 12\\. 12. 2017\| 12\\. 6. 2018\| 13\\. 5. 2018\| 12\\. 6. 2018 9.\| 7\\. 6. 2018\| 12\\. 6. 2018\| 12\\. 12. 2018\| 12\\. 11. 2018\| 12\\. 12. 2018 10.\| 6\\. 12. 2018\| 12\\. 12. 2018\| 12\\. 6. 2019\| 13\\. 5. 2019\| 12\\. 6. 2019 11.\| 6\\. 6. 2019\| 12\\. 6. 2019\| 12\\. 12. 2019\| 12\\. 11. 2019\| 12\\. 12. 2019 12.\| 5\\. 12. 2019\| 12\\. 12. 2019\| 12\\. 6. 2020\| 13\\. 5. 2020\| 12\\. 6. 2020 13.\| 5\\. 6. 2020\| 12\\. 6. 2020\| 12\\. 12. 2020\| 12\\. 11. 2020\| 12\\. 12. 2020 * včetně tohoto dne ** tento den vyjímaje Příloha č. 2 Přehled dat uveřejnění referenční úrokové sazby 6M PRIBOR pro výpočet průměrné referenční úrokové sazby a výše marže pro jednotlivá výnosová období Pořadí výnosového období\| Den stanovení průměrné referenční úrokové sazby\| Data uveřejnění referenční úrokové sazby 6M PRIBOR\| Výše marže (p. a.) ---\|---\|---\|--- 1.\| -\| -\| - 2.\| 5\\. 12. 2014\| 1\\. 12., 2. 12., 3. 12., 4. 12., 5. 12.\| \\- 0,25 % 3.\| 5\\. 6. 2015\| 1\\. 6., 2. 6., 3. 6., 4. 6., 5. 6.\| \\- 0,20 % 4.\| 7\\. 12. 2015\| 1\\. 12., 2. 12., 3. 12., 4. 12., 7. 12.\| \\- 0,15 % 5.\| 7\\. 6. 2016\| 1\\. 6., 2. 6., 3. 6., 6. 6., 7. 6.\| \\- 0,10 % 6.\| 7\\. 12. 2016\| 1\\. 12., 2. 12., 5. 12., 6. 12., 7. 12.\| \\- 0,05 % 7.\| 7\\. 6. 2017\| 1\\. 6., 2. 6., 5. 6., 6. 6., 7. 6.\| 0,00 % 8.\| 7\\. 12. 2017\| 1\\. 12., 4. 12., 5. 12., 6. 12., 7. 12.\| \\+ 0,05 % 9.\| 7\\. 6. 2018\| 1\\. 6., 4. 6., 5. 6., 6. 6., 7. 6.\| \\+ 0,10 % 10.\| 6\\. 12. 2018\| 30\\. 11., 3. 12., 4. 12., 5. 12., 6. 12.\| \\+ 0,15 % 11.\| 6\\. 6. 2019\| 31\\. 5., 3. 6., 4. 6., 5. 6., 6. 6.\| \\+ 0,20 % 12.\| 5\\. 12. 2019\| 29\\. 11., 2. 12., 3. 12., 4. 12., 5. 12.\| \\+ 0,25 % 13.\| 5\\. 6. 2020\| 1\\. 6., 2. 6., 3. 6., 4. 6., 5. 6.\| \\+ 0,30 % Poznámka: Úroková sazba pro první výnosové období je stanovena ve výši 0,15 % p. a.
Vyhláška č. 97/2014 Sb.	Vyhláška č. 97/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch Vyhlášeno 4. 6. 2014, datum účinnosti 19. 6. 2014, částka 41/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 31. 12. 2016 97 VYHLÁŠKA ze dne 26. května 2014, kterou se mění vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 151/2011 Sb. a zákona č. 223/2013 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6a odst. 6, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 13 odst. 2, § 18 odst. 3 a § 82a odst. 5 zákona: Čl. I Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, se mění takto: 1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) pravidla monitorování a posuzování jakosti vody v přírodních koupalištích, hodnocení, klasifikaci, termíny, způsob a rozsah informování veřejnosti o jakosti vody v přírodním koupališti, b) hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožování sinic, pravidla sledování výskytu sinic a pravidla vizuální kontroly znečištění vody, c) metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly vody ke koupání v přírodním a umělém koupališti, vody ke sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody a způsob prokázání rovnocennosti laboratorních metod a pravidel, d) požadavky na členění, vybavení a provoz přírodních nebo umělých koupališť nebo sauny, e) mezní a nejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně, mikroklimatické podmínky, hygienické požadavky na členění, vybavení a provoz umělých koupališť a saun a požadavky na jakost a vydatnost zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny, f) hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní rozbor zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny, dezinfekci, úpravu, obměnu a teplotu vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a materiálů vybavení umělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a ukládání, oblečení kojenců a batolat při koupání, mikroklimatické podmínky umělého koupaliště a sauny a způsob jejich měření, g) způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke koupání nebo ochlazování, náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence výsledků kontrol a měření v provozním deníku, h) hygienické limity mikrobiologických ukazatelů jakosti vody v dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností, pravidla pro zpracování monitorovacího kalendáře a pravidla monitorování jakosti povrchových vod ke koupání, pravidla pro posuzování těchto vod, kritéria jejich klasifikace a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti, i) hygienické limity mikrobiologického, parazitologického a chemického znečištění písku v pískovištích na venkovních hracích plochách. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. j) se slovo „léčebným“ zrušuje a za slovo „bazénem“ se vkládají slova „provozovaným osobou poskytující péči“. 3. Nadpis části druhé zní: „Přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách, další povrchové vody ke koupání a vodní plochy ke koupání vzniklé těžební činností“. 4. V § 3 odst. 6 se za slovo „šaten,“ vkládají slova „převlékacích kabin,“. 5. V § 4 odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje slovy „3 pracovních“. 6. V § 5 odst. 1 se slova „, které musí být sledovány na každém přírodním koupališti“ nahrazují slovy „jakosti vod“ a slovo „uvedeny“ se nahrazuje slovem „stanoveny“. 7. V § 5 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 8. V § 6 odst. 1 se slova „Všechna přírodní koupaliště“ nahrazují slovy „Voda ke koupání“. 9. V § 6 odst. 2 se slova „Přírodní koupaliště“ nahrazují slovy „Vody ke koupání“ a slovo „sledována“ se nahrazuje slovem „sledovány“. 10. V § 7 se slova „Na všech přírodních koupalištích je nutno provádět vizuální“ nahrazují slovem „Vizuální“ a za slovo „kontrolu“ se vkládají slova „vody ke koupání je nutno provádět“. 11. V § 8 nadpis zní: „Monitorovací kalendář“. 12. V § 8 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 13. V § 8 odst. 1 větě první se slova „uvedených v odstavci 1 písm. b)“ nahrazují slovy „jednotlivých odběrů a ukazatelů, které při jednotlivých odběrech budou stanoveny“. 14. V § 8 odst. 1 písm. d) se slovo „koupališť“ nahrazuje slovy „vod ke koupání“ a slovo „ukazatele“ se nahrazuje slovem „ukazatelé“. 15. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Monitorování se uskuteční nejpozději 4 dny po dni stanoveném v monitorovacím kalendáři.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 16. V § 9 odst. 1 větě první se slovo „se“ nahrazuje slovy „orgán ochrany veřejného zdraví sestaví“ a slovo „sestavit“ se zrušuje. 17. V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „s výjimkou“ vkládají slova „výsledků, od kterých bylo odhlédnuto z důvodu krátkodobého znečištění; do výsledků se nezahrnují vzorky, které byly odebrány za účelem zjištění, že krátkodobé znečištění skončilo.“ a písmena a) a b) se zrušují. 18. V § 9 odst. 4 se slova „v přírodním koupališti“ zrušují. 19. V § 9 odst. 6 se slova „U všech přírodních koupališť je nutné na“ nahrazují slovem „Na“, slovo „několika“ se zrušuje, slova „s přihlédnutím k vyhlášce“ se nahrazují slovy „podle vyhlášky“ a slovo „posoudit“ se nahrazuje slovy „posoudí orgán ochrany veřejného zdraví“. 20. V § 9 se odstavec 7 zrušuje. 21. V § 10 odst. 1 větě první se slova „U všech přírodních koupališť je nutné před“ nahrazují slovem „Před“, slovo „posoudit“ se nahrazuje slovy „posoudí orgán ochrany veřejného zdraví“ a ve větě poslední se slovo „koupaliště“ nahrazuje slovem „vody“. 22. V § 10 odst. 2 ve větách druhé a třetí se slova „, při překročení limitů II. stupně se nedoporučuje koupání a provozování vodních sportů zejména pro děti, těhotné ženy, osoby trpící alergií a osoby s oslabeným imunitním systémem. Při přítomnosti druhů vytvářejících mohutné příhladinové květy je nutné sledovat vznik vodních květů. Při překročení limitů pro III. stupeň nelze provozovat koupání a vodní sporty“ zrušují. 23. V nadpisu § 12 se slova „a četnost“ nahrazují slovy „, termíny a způsob“. 24. Nadpis části třetí zní: „NÁDRŽE KE KOUPÁNÍ A STAVBY POVOLENÉ K ÚČELU KOUPÁNÍ VYBAVENÉ SYSTÉMEM PŘÍRODNÍHO ZPŮSOBU ČIŠTĚNÍ VODY KE KOUPÁNÍ“. 25. § 13 zní: „§ 13 Požadavky na vybavení, čištění a provoz nádrží ke koupání a staveb povolených k účelu koupání vybavených systémem přírodního způsobu čištění vody ke koupání jsou uvedeny v § 3.“. 26. V § 14 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 27. V § 14 odst. 1 se slova „v nádržích ke koupání a ve stavbách povolených ke koupání vybavených systémem přírodního způsobu čištění vody“ nahrazují slovy „ke koupání“. 28. V § 14 odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje slovy „3 pracovních“. 29. V § 15 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 30. V § 15 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 31. V § 16 odst. 3 se za slovo „zdroje,“ vkládají slova „nebo u vodovodu není prováděna kontrola v ukazateli celkový organický uhlík,“. 32. V § 17 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 33. V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Je-li voda z bazénu použita i pro rozvody do sprch, lze použít pouze vodu na výstupu z recirkulace a po provedení její dezinfekce.“. 34. V § 18 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Stejným způsobem musí být provedeno a provozně nastaveno odkanalizování i všech ostatních komunikačních ploch, které na ochoz přímo navazují; veškerá voda při úklidu z těchto ploch musí odtékat tak, aby nemohla negativně ovlivnit kvalitu vody v bazénu.“. 35. V § 19 odst. 3 se věta první zrušuje a ve větě druhé se za slovo „bazénů“ vkládají slova „, nejde-li o bazén pro kojence a batolata,“. 36. V § 21 odst. 1 se na konci věty první vkládají slova „; do celkového objemu bazénů se počítá i objem vody v akumulační nádrži“. 37. V § 22 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až n) se označují jako písmena c) až m). 38. V § 22 odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena f) až m) se označují jako písmena e) až l). 39. V § 22 odst. 1 písm. f) se za slovo „dezinfikovat“ vkládají slova „stěny a dno“. 40. V § 22 odst. 1 písm. g) se slovo „podle“ nahrazuje slovy „za podmínek uvedených v“ a slova za prvním středníkem se nahrazují slovy „pouze u bazénů napojených na recirkulační systém se mohou použít i přípravky na úpravu pH a koagulaci; ozon lze pro úpravu vody použít za podmínky, že jeho dávkování bude zařazeno do recirkulačního okruhu a voda v samotném bazénu ho již nebude obsahovat. Pro úpravu vody lze používat algicidy pouze u bazénů provozovaných pro věkovou kategorii nad 12 měsíců. Použití jiných chemických přípravků pro úpravu vody bazénů pro kojence a batolata není povoleno,“. 41. V § 22 odst. 1 písm. j) se slova „je žádoucí“ nahrazují slovy „se musí“ a slova „(okolo 0,3 mg/l)“ se nahrazují slovy „(v rozmezí 0,2 - 0,4 mg/l)“. 42. § 24 včetně nadpisu zní: „§ 24 Hygienické požadavky na bazény provozované osobami poskytujícími péči Hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody bazénů, které jsou provozovány jako součást služby poskytované osobou poskytující péči, jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce.“. 43. V § 25 odst. 3 se slova „intenzita musí být automaticky kontinuálně měřena a evidována pro každý bazén zvlášť“ nahrazují slovy „intenzita musí být automaticky kontinuálně měřena a evidována pro každý bazén zvlášť vyjma bazénů se sezónním provozem“. 44. V § 25 odst. 6 se slovo „způsob“ nahrazuje slovem „případná“. 45. V § 25 odst. 9 se slova „ve vyhlášce č. 409/2005 Sb., příloha č. 4 A -“ nahrazují slovy „v příloze č. 4 části A vyhlášky o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody13). 13) Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění vyhlášky č. 352/2013 Sb.“. 46. V § 27 odst. 1 se na konci věty doplňují slova „; pokud je v rohu bazénu situován přítok vody do bazénu, odběrové místo se posune za přítok“, ve větě páté se slova „samostatný vzorek na přítoku do bazénu a“ zrušují a za slovo „slévaný“ se vkládá slovo „vzorek“. 47. V § 27 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, nikoliv však v blízkosti přítoku vody do bazénu“, ve větě třetí se slova „samostatný vzorek na přítoku do bazénu a“ zrušují, za slovo „slévaný“ se vkládá slovo „vzorek“ a číslo „10“ se nahrazuje slovy „nejméně 5“. 48. V § 27 odst. 4 větě první se za slovo „bazénu“ vkládají slova „, pokud je to technicky možné,“ a slova „10minutovém“ se nahrazují slovy „nejméně 5minutovém“. 49. V § 28 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 50. V § 28 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 51. V § 30 odst. 4 se slovo „sprchy“ nahrazuje slovy „prostor pro sprchování“. 52. V § 31 odst. 2 se slovo „sprch“ nahrazuje slovy „prostoru pro sprchování“ a slova „obloženy obkladačkami nebo jiným omyvatelným materiálem“ se nahrazují slovy „opatřeny snadno omyvatelným povrchem“. 53. V § 31 odst. 3 se ve větě první slovo „sprch“ nahrazuje slovy „pro sprchování“ a za větu druhou se vkládá věta „Jejich počet a uspořádání stanoví zvláštní právní předpisy, které upravují technické požadavky na stavby3).“. 54. V § 31 odst. 4 se slovo „sprch“ nahrazuje slovy „prostor pro sprchování“. 55. V § 32 odst. 1 větě druhé se slovo „sprchy“ nahrazuje slovy „prostory pro sprchování“ a ve větě třetí se slovo „bakterií“ nahrazuje slovy „nežádoucích biologických činitelů“. 56. V § 32 odst. 2 se slova „s tekoucí vodou“ nahrazují slovy „odvětrávaná, vybavená výlevkou s vodovodní baterií pro teplou a studenou vodu. Stěny musí být opatřeny snadno omyvatelným povrchem do výše minimálně 180 cm od podlahy.“. 57. V § 34 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 58. V § 35 odst. 2 se slova „s minimální hloubkou 50 cm“ zrušují. 59. V § 35 odstavec 3 zní: „(3) Voda v bazénu nebo voda ke sprchování v ochlazovně musí odpovídat požadavkům stanoveným pro bazénovou vodu v umělých koupalištích s výjimkou teploty a musí plnit ochlazovací efekt. Chemický a mikrobiologický rozbor vody se provádí jednou za měsíc v rozsahu stanoveném v příloze č. 8 k této vyhlášce. Chemické vyšetření, s výjimkou stanovení obsahu volného chloru u bazénů vybavených dezinfekčním zařízením, není nutné provádět v případě bazénů, v nichž je voda neustále a úměrně návštěvnosti denně obměňována pitnou vodou, a to minimálně 30 l na jednoho návštěvníka sauny, a které jsou denně čištěny a nově naplňovány. V ochlazovacích sprchách, které jsou napojeny na rozvod pitné vody, není nutno provádět chemický ani mikrobiologický rozbor vody.“. 60. V § 35 odst. 4 se slovo „chlorování“ nahrazuje slovem „dezinfikování“. 61. V § 37 odst. 1 se za slova „výlevkou s“ vkládají slova „vodovodní baterií pro“. 62. V § 37 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, s výjimkou prostor prohřívárny“. 63. V § 39 odst. 1 větě poslední se slovo „zpravidla“ zrušuje a za slovo „větrá“ se vkládá slovo „zpravidla“. 64. V § 40 se věta druhá zrušuje. 65. V nadpisu přílohy č. 1 se za slovo „koupalištích“ vkládají slova „provozovaných na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností“. 66. V příloze č. 1 ve sloupci A bodu 1 se slovo „střevní“ nahrazuje slovem „intestinální“. 67. V nadpisu přílohy č. 2 se za slovo „koupalištích“ vkládají slova „provozovaných na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností“. 68. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 238/2011 Sb. Posuzování a klasifikace vody ke koupání v přírodních koupalištích provozovaných na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností z mikrobiologického hlediska Nevyhovující jakost Voda ke koupání se klasifikuje jako „nevyhovující“, jsou-li v souboru údajů o jakosti vod ke koupání za poslední posuzované období hodnoty 90. percentilu výsledků mikrobiologických ukazatelů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce vyšší než hodnoty pro „přijatelnou jakost“ stanovené ve sloupci D přílohy č. 1 k této vyhlášce. 1.1MB Přijatelná jakost Voda ke koupání se klasifikuje jako voda s „přijatelnou jakostí“: 1. jsou-li v souboru údajů o jakosti vod ke koupání za poslední posuzované období hodnoty 90. percentilu výsledků mikrobiologických ukazatelů stejné nebo nižší než hodnoty pro „přijatelnou jakost“ stanovené ve sloupci D přílohy č. 1 k této vyhlášce a 2. je-li voda ke koupání náchylná ke krátkodobému znečištění, pod podmínkou, že: i) byla přijata přiměřená řídící opatření, včetně dohledu, systému včasného varování a monitorování, aby se pomocí upozornění nebo případně zákazu koupání předešlo tomu, že jsou koupající se vystaveni znečištění, ii) jsou přijata přiměřená řídící opatření, aby se předešlo příčinám znečištění či aby se tyto příčiny omezily nebo odstranily, a iii) počet vzorků, od kterých bylo během posledního posuzovaného období odhlédnuto z důvodu krátkodobého znečištění, nepředstavuje více než 15 % celkového počtu vzorků, jak je stanoveno v monitorovacím kalendáři pro toto období, nebo nejvýše jeden vzorek v koupací sezoně, podle toho, které číslo je vyšší. 772kB Dobrá jakost Voda ke koupání se klasifikuje jako „dobrá“: 1. jsou-li v souboru údajů o jakosti vody ke koupání za poslední posuzované období hodnoty 95. percentilu mikrobiologických ukazatelů stejné nebo nižší než hodnoty pro „dobrou jakost“ stanovené ve sloupci C přílohy č. 1 k této vyhlášce a 2. je-li voda ke koupání náchylná ke krátkodobému znečištění, pod podmínkou, že: i) byla přijata přiměřená řídící opatření, včetně dohledu, systémů včasného varování a monitorování, aby se pomocí upozornění nebo případně zákazu koupání předešlo tomu, že jsou koupající se vystaveni znečištění; ii) jsou přijata přiměřená řídící opatření, aby se předešlo příčinám znečištění či aby se tyto příčiny omezily nebo odstranily, a iii) počet vzorků, od kterých bylo během posledního posuzovaného období odhlédnuto z důvodu krátkodobého znečištění, nepředstavuje více než 15 % celkového počtu vzorků, jak je stanoveno v monitorovacím kalendáři pro toto období, nebo nejvýše jeden vzorek v koupací sezoně, podle toho, které číslo je vyšší. 798kB Výborná jakost Voda ke koupání se klasifikuje jako „výborná“: 1. jsou-li v souboru údajů o jakosti vody ke koupání za poslední posuzované období hodnoty 95. percentilu mikrobiologických ukazatelů stejné nebo nižší než hodnoty pro „výbornou jakost“ stanovené ve sloupci B přílohy č. 1 k této vyhlášce a 2. je-li voda ke koupání náchylná ke krátkodobému znečištění, pod podmínkou, že: i) byla přijata přiměřená řídící opatření, včetně dohledu, systémů včasného varování a monitorování, aby se pomocí upozornění nebo případně zákazu koupání předešlo tomu, že jsou koupající se vystaveni znečištění, ii) jsou přijata přiměřená řídící opatření, aby se předešlo příčinám znečištění či aby se tyto příčiny omezily nebo odstranily, a iii) počet vzorků, od kterých bylo během posledního posuzovaného období odhlédnuto z důvodu krátkodobého znečištění, nepředstavuje více než 15 % celkového počtu vzorků, jak je stanoveno v monitorovacím kalendáři pro toto období, nebo nejvýše jeden vzorek v koupací sezoně, podle toho, které číslo je vyšší. 955kB “. 69. V příloze č. 4 se v nadpisu tabulky č. 1 a tabulky č. 2 za slovo „koupaliště“ vkládají slova „provozované na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností“. 70. V příloze č. 4 v tabulce č. 2 se doplňuje řádek, který zní: „ 5\| průhlednost\| m\| \| \| \| \| 6 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “. 71. V příloze č. 4 ve vysvětlivkách pod tabulkou č. 2 se ve vysvětlivce č. 1 věta druhá zrušuje a na konci vysvětlivek se doplňuje vysvětlivka č. 6, která zní: „6. Hodnocení naměřené hodnoty se provádí v rámci souhrnného hodnocení výsledků podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.“. 72. V nadpisu přílohy č. 5 se za slovo „koupalištích“ vkládají slova „provozovaných na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností“ a ve vysvětlivce pod tabulkou č. 2 se za slovo „ryby“ vkládají slova „, peří vodních ptáků“. 73. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 238/2011 Sb. Pravidla pro hodnocení jakosti vod v přírodních koupalištích provozovaných na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností Každý rozbor je vyhodnocen podle následujících pravidel: VODA VHODNÁ KE KOUPÁNÍ (ukazatel „jakost vody“ = 1) Obecný popis: Nezávadná voda s nízkou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci s vyhovujícími smyslově postižitelnými vlastnostmi. Značka: 52kB Barva značky je modrá. Tohoto stupně se použije, pokud nastaly všechny následující skutečnosti: - Sinice nedosahovaly při posledním odběru hodnot I. stupně uvedených v příloze č. 4 k této vyhlášce nebo se jedná o koupaliště, u něhož není třeba provádět sledování sinic podle § 6 odst. 2. - Po vyhodnocení mikrobiologických ukazatelů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce na konci uplynulé koupací sezóny byla jakost vody v koupališti klasifikována jako výborná. - Při posledním odběru nebyly zhoršeny smyslově postižitelné vlastnosti vody a průhlednost byla větší než 1 m. VODA VHODNÁ KE KOUPÁNÍ S MÍRNĚ ZHORŠENÝMI VLASTNOSTMI (ukazatel „jakost vody“ = 2) Obecný popis: Nezávadná voda s nízkou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci především se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi, v případě možnosti je vhodné se osprchovat. Značka: 48kB Barva značky je zelená. Tohoto stupně se použije, nastala-li alespoň jedna z následujících skutečností, a přitom žádná z kategorií „zhoršená jakost vody“, „voda nevhodná ke koupání“ a „zákaz koupání“: - Průhlednost při posledním odběru byla menší než 1 m. Snížená průhlednost se nehodnotí, pokud je způsobena pro lokalitu typickým přirozeným zákalem, který však nemá původ v přítomných organismech. Při snížené průhlednosti je však ztížena záchrana tonoucích. - Voda ke koupání byla při posledním odběru znečištěna odpady (ukazatel 1 uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce) na úrovni stupně 1 a/nebo je přítomno znečištění přírodního původu (ukazatel 2 uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce), na úrovni stupně 2. - Po vyhodnocení mikrobiologických ukazatelů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce na konci uplynulé koupací sezóny byla jakost vody ke koupání klasifikována jako dobrá. ZHORŠENÁ JAKOST VODY (ukazatel „jakost vody“ = 3) Obecný popis: Mírně zvýšená pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci, u některých vnímavých jedinců by se již mohly vyskytnout zdravotní obtíže, po koupání se doporučuje osprchovat. Značka: 47kB Barva značky je oranžová. Tohoto stupně se použije, nastala-li alespoň jedna z následujících skutečností, a přitom žádná z kategorií „voda nevhodná ke koupání“ a „zákaz koupání“: - Nálezy sinic a chlorofylu-a z posledního rozboru překročily limity I. stupně stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce. - Po vyhodnocení mikrobiologických ukazatelů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce na konci uplynulé koupací sezóny byla jakost vody ke koupání klasifikována jako přijatelná. - Alergické reakce u citlivých jedinců jsou prokazatelně spojeny s vodní rekreací, ale zjištěné hodnoty ukazatelů jakosti vody odpovídají kategoriím „Voda vhodná pro koupání“ nebo „Voda vhodná ke koupání s mírně zhoršenými vlastnostmi“. VODA NEVHODNÁ KE KOUPÁNÍ (ukazatel „jakost vody“ = 4) Obecný popis: Voda neodpovídá hygienickým požadavkům a pro uživatele představuje zdravotní riziko, koupání a provozování vodních sportů nelze doporučit zejména pro děti, těhotné ženy, osoby trpící alergií a osoby s oslabeným imunitním systémem. Značka: 54kB Barva značky je červená. Tohoto stupně se použije, nastala-li alespoň jedna z následujících skutečností, a přitom žádná z kategorie „zákaz koupání“: - Nálezy sinic a chlorofylu-a z posledního rozboru překročily limity II. stupně stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce. - Po vyhodnocení mikrobiologických ukazatelů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce na konci uplynulé koupací sezóny byla jakost vody ke koupání klasifikována jako nevyhovující. - Voda ke koupání byla při posledním odběru znečištěna odpady (ukazatel 1 uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce) na úrovni stupně 2 nebo 3 a/nebo je přítomno znečištění přírodního původu (ukazatel uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce), na úrovni stupně 3. - Některé další smyslově postižitelné vlastnosti jako zápach, olejový film, pěna na hladině jsou takového rozsahu, že je prakticky vyloučeno rekreační využití lokality. VODA NEBEZPEČNÁ KE KOUPÁNÍ-ZÁKAZ KOUPÁNÍ (ukazatel „jakost vody“= 5) Obecný popis: Voda neodpovídá hygienickým požadavkům a hrozí akutní poškození zdraví, vyhlašuje se zákaz koupání. Značka: 40kB Barva značky je černá. Tohoto stupně se použije, nastala-li alespoň jedna z následujících skutečností: - Při posledním odběru došlo k překročení limitních hodnot III. stupně pro ukazatele vodní květ nebo sinice a chlorofyl-a (ukazatel uvedený v příloze č. 4 k této vyhlášce). Voda ke koupání je řazena k tomuto stupni i v případě výskytu vodního květu překračujícího limitní hodnoty III. stupně mimo standardní odběrové místo, pokud existuje reálná možnost jeho rychlého přemístění na standardní odběrové místo v případě změny směru větru nebo v případě výskytu sinic netvořících vodní květy došlo k překročení limitních hodnot III. stupně pro ukazatele sinice a chlorofyl-a (ukazatele uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce). - Opakovaně byla překročena hodnota alespoň pro jeden z mikrobiologických ukazatelů podle § 9 odst. 7. - Existuje odůvodněné podezření, že může být vážně ohroženo zdraví koupajících se, zejména při nevysvětlitelném masivním úhynu ryb, i když ukazatele jakosti vody ke koupání jsou v pořádku, nebo při zvýšeném výskytu akutního onemocnění, jehož epidemiologické znaky poukazují na vodu ke koupání jako zdroj nákazy, a to i v případech, kdy specifický původce není ve vodě prokázán. Odchylky z postupu: V případě, že s ohledem na okolnosti, a to zejména na charakter přírodního koupaliště a odběrového místa, znalost dalších dat o jakosti vody, vývoj jakosti vody na hodnocené lokalitě v minulosti, počasí, okolnosti odběru a rozboru a další místní specifika nelze při hodnocení jakosti vody v přírodních koupalištích výše uvedený obecný postup dodržet, lze se od něj za účelem dosažení správného a aktuálního vyhodnocení kvality vody v koupališti odchýlit. Způsob informování veřejnosti Informace podávané veřejnosti podle § 12 odst. 2 musí obsahovat - značku - název kategorie - obecný popis kategorie - zdůvodnění, proč byla voda zařazena do dané kategorie (neplatí pro kategorii „Voda vhodná pro koupání“). Příklady zdůvodnění jsou uvedeny v tabulce: Kategorie\| Příklady zdůvodnění ---\|--- voda vhodná ke koupání\| mírně zhoršené vlastnosti vody\| snížená průhlednost; znečištění odpadky; zápach vody; výskyt pěny zhoršená jakost vody\| zvýšený výskyt sinic; zvýšený výskyt indikátorů fekálního znečištění voda nevhodná ke koupání\| masový výskyt sinic; možnost vzniku vodních květů; zvýšený výskyt indikátorů fekálního znečištění zákaz koupání\| vodní květ sinic; masový výskyt sinic; zvýšené riziko nákazy infekčním onemocněním; výskyt ostrých předmětů Zákaz koupání Pokud je vydán trvalý zákaz koupání, k jeho prezentaci pro veřejnost (na informačních tabulích poblíž koupacích vod případně i způsobem umožňujícím dálkový přístup) se využije níže uvedené bezpečnostní značení. Toto bezpečnostní značení se doporučuje použít i v případě vydání dočasného zákazu koupání. 946kB 74. V příloze č. 7 v tabulce č. 1 ve sloupci „Ukazatel“ se před slovo „enterokoky“ vkládá slovo „intestinální“ a v tabulce č. 2 se řádek čtvrtý zrušuje. 75. V příloze č. 8 se ve třetím sloupci slova „před vstupem“ nahrazují slovy „na přítoku“ a za slovo „do bazénu“ se vkládají slova „Mezní hodnota“. 76. V příloze č. 8 se v tabulce za řádek „vázaný chlor“ vkládá řádek, který zní: „ chloritany, chlorečnany\| mg/l\| \| \| 20\| 20, 21 ---\|---\|---\|---\|---\|--- 30\| 20, 22 “. 77. V příloze č. 8 bodu 2 se za slova „50 KTJ/100 ml“ doplňují slova „nebo hodnoty Pseudomonas aeruginosa větší než 10 KTJ/100 ml a“ a slova „více než 100 KTJ/ml pro“ se nahrazují slovy „počty kolonií při 36 °C větší než 100 KTJ/ml“. 78. V příloze č. 8 ve vysvětlivce č. 4 se slova „Metoda stanovení“ nahrazují slovy „Ukazatel Staphylococcus aureus je pro potřeby této vyhlášky určen metodou stanovení“, za číslo „6888-1“ se doplňují slova „(bez Změny A1),“ a slovo „ale“ se zrušuje. 79. V příloze č. 8 ve vysvětlivce č. 5 se věta první zrušuje, ve větě čtvrté se slovo „léčebných“ zrušuje a za slovo „bazénů“ se doplňují slova „provozovaných osobami poskytujícími péči“. 80. V příloze č. 8 ve vysvětlivkách č. 6 a 7 se slovo „léčebných“ zrušuje a za slovo „bazénů“ se doplňují slova „provozovaných osobami poskytujícími péči“ a ve vysvětlivce č. 6 větě první se za slovo „protokolu“ vkládají slova „o výsledku laboratorní kontroly“. 81. V příloze č. 8 se ve vysvětlivce č. 8 doplňuje věta „V protokole se uvede reálně naměřená hodnota celkového organického uhlíku TOC ve vodě v bazénu (ukazatel možno značit jako „TOC“). Pokud se stanovuje v rámci odběru a rozboru také hodnota celkového organického uhlíku v plnící vodě, je nutno rovněž uvést ukazatel „TOC-rozdíl“, kde bude uvedena hodnota „TOC“ v bazénu po odečtení hodnoty „TOC“ v plnící vodě pro bazén.“. 82. V příloze č. 8 ve vysvětlivkách č. 9 až 11 se slovo „léčebné“ zrušuje a za slovo „bazénů“ se doplňují slova „provozované osobami poskytujícími péči“. 83. V příloze č. 8 se ve vysvětlivce č. 13 slovo „aktivním“ zrušuje. 84. V příloze č. 8 ve vysvětlivce č. 18 se doplňuje věta „V protokole se uvede reálně naměřená hodnota dusičnanů ve vodě v bazénu (ukazatel možno značit jako „NO3“). Pokud se stanovuje v rámci odběru a rozboru také hodnota dusičnanů v plnící vodě, je nutno rovněž uvést ukazatel „NO3-rozdíl“, kde bude uvedena hodnota „NO3“ v bazénu po odečtení hodnoty „NO3“ v plnící vodě pro bazén.“. 85. V příloze č. 8 ve vysvětlivce č. 19 se slova „vanové koupele s náplní určenou jen pro jednu osobu a pro“ a slova „z přírodního léčebného zdroje“ zrušují, slovo „léčebných“ se zrušuje a za slovo „bazénech“ se doplňují slova „provozovaných osobami poskytujícími péči“. 86. V příloze č. 8 se doplňují vysvětlivky č. 20 až 22, které znějí: „20. Měří se pouze v případě, že je k dezinfekci bazénové vody používán oxid chloričitý. Jedná se o sumu obou látek. 21. Platí pro bazény, kde se provádí závodní výcvik plavců, a u dalších sportovních a výukových aktivit, které se konají více než 2 dny v týdnu. 22. Platí pro všechny bazény s výjimkou bazénů uvedených ve vysvětlivce č. 21.“. 87. V příloze č. 9 ve sloupci prvním řádku prvním se slova „či jiného dezinfekčního agens“ nahrazují slovy „(při použití přípravku na bázi chloru), oxidu chloričitého, chlorečnanů, chloritanů a vázaného chloru (při použití oxidu chloričitého), účinné složky jiného dezinfekčního přípravku a k němu příslušných vedlejších produktů dezinfekce (při použití jiných přípravků)“. 88. V příloze č. 9 ve sloupci druhém řádku druhém se na začátek věty vkládají slova „hodinu před zahájením provozu a“. 89. V příloze č. 9 ve vysvětlivce č. 1 větě první se za slovo „chlor,“ vkládají slova „chloritany, chlorečnany,“ a věta třetí až šestá se nahrazují větou „Držitel osvědčení podle § 6c odst. 1 písm. a) provede jedenkrát měsíčně stanovení ukazatelů volný a vázaný chlor, zákal, pH, dusičnany, TOC, chloritany, chlorečnany, popř. ozon.“. 90. V příloze č. 9 ve vysvětlivce č. 3 se slovo „léčebné“ zrušuje a za slovo „ bazény“ se doplňují slova „provozované osobami poskytujícími péči“. 91. V příloze č. 9 se ve vysvětlivce č. 4 slovo „léčebné“ zrušuje, za slovo „bazény“ se vkládají slova „provozované osobami poskytujícími péči“ a doplňuje se věta „Pokud nejsou v bazénu instalována zařízení vytvářející aerosoly, jako jsou bublinkové vířivky, vodopády, gejzíry, fontány, šíjové sprchy apod., provádí se vyšetření na přítomnost legionel pouze ve vodě na přítoku do bazénu.“. 92. V příloze č. 9 se ve vysvětlivce č. 5 slova „a absorbance A254(1cm)“ zrušují. 93. V příloze č. 9 se ve vysvětlivce č. 7 za slova „v případě“ vkládá slovo „jeho“. 94. V příloze č. 10. kapitole 2 v části „Typ 2“ se ve větě druhé slova „výukové hodiny“ nahrazují slovy „výukového dne“ a na konci druhého odstavce se doplňují slova „tak, aby bylo zajištěno dostatečné směšování vody podle § 17 odst. 2.“ a v oddíle „Voda“ se na konci věty slova v závorce zrušují. 95. V příloze č. 10 kapitole 3 se slova „je v bazénu zakázán souběh jiných činností“ nahrazují slovy „nelze v bazénu provozovaném pro tento účel provozovat jiné činnosti, které s tímto kurzem přímo nesouvisejí“ a v bodě 3 se věta poslední nahrazuje větou „K plnění může být použita pouze voda pitná nebo voda teplá, vyrobená z vody pitné.“. 96. V příloze č. 10 kapitole 3 se na konci textu bodu 4 doplňují slova „(s výjimkou ukazatele volný chlor, který by se měl pohybovat v rozmezí 0,2 - 0,4 mg/l.)“ a bod 5 se zrušuje. Dosavadní bod 6 se označuje jako bod 5. 97. V příloze č. 12 se v řádku druhém ve sloupci druhém text v závorce včetně závorky zrušuje. 98. V příloze č. 12 se v řádku druhém doplňují slova „max. 34 °C“ a ve sloupci třetím se číslo „27“ nahrazuje číslem „30“, číslo „22“ se nahrazuje číslem „28“ a za slova „28 °C“ se doplňují slova „pobytové prostory 22 - 26 °C“ a „vstupní prostory 20 - 22 °C“. 99. V příloze č. 13 se v tabulce řádku sedmém sloupci třetím číslo „26“ nahrazuje číslem „23“ a ve vysvětlivce) pod tabulkou se číslo „35“ nahrazuje číslem „34“. 100. V příloze č. 14 tabulka č. 1 včetně textu pod tabulkou zní: „ Indikátorový mikroorganismus\| Navážka vzorku (g)\| Jednotky nálezu\| Počet zkoušených vzorků při každé kontrole\| Limit (počet) (KTJ v 1gramu) ---\|---\|---\|---\|--- Geohelminti živá stádia\| 15\| počet\| 5\| < 1*** Termotolerantní koliformní bakterie\| 10\| KTJ* v 1 gramu\| 5\| 1\| < 103 4\| < 50 Enterokoky\| 10\| KTJ* v 1 gramu\| 5\| 1\| < 103 4\| < 50 * KTJ - kolonie tvořící jednotku Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům. * Negativní nález v každém vzorku.“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení § 18 odst. 1 věty druhé vyhlášky č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění této vyhlášky, se použije pro bazény projektované po dni nabytí účinnosti této vyhlášky a bazény rekonstruované po dni nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení s výjimkou bodu 43, který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2016. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 96/2014 Sb.	Vyhláška č. 96/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění vyhlášky č. 351/2010 Sb. Vyhlášeno 4. 6. 2014, datum účinnosti 19. 6. 2014, částka 41/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění vyhlášky č. 351/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 19. 6. 2014 96 VYHLÁŠKA ze dne 26. května 2014, kterou se mění vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění vyhlášky č. 351/2010 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 114 odst. 1 a § 24 odst. 4 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 50/2013 Sb. a zákona č. 70/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění vyhlášky č. 351/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 1 písm. b) se slova „příloze č. 7 této vyhlášky“ nahrazují slovy „příloze I přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícím celní statistickou nomenklaturu9)“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.“. 2. Příloha č. 7 se včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci Vyhlášeno 30. 5. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 4. 2014, částka 11/2014 * Článek 1 - 1. Strany budou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodní závazky, včetně členství České republiky v Evropské unii, rozvíjet a posilovat vzájemně výhodnou ekonomickou, investiční a průmyslovou spolupráci ve všech oblastech společnéh * Článek 2 - 1. Spolupráce uvedená v článku 1 této Dohody bude zahrnovat zejména následující oblasti činnosti: * Článek 3 - 1. Za účelem rozvoje uvedené spolupráce Strany budou: * Článek 4 - 1. Za účelem provádění ustanovení této Dohody Strany ustanoví Česko-arménskou mezivládní komisi pro hospodářskou spolupráci (dále jen „Mezivládní komise“). * Článek 5 - 1. Hlavní úkoly Mezivládní komise zahrnují zejména následující: * Článek 6 - 1. Spolupráce mezi Stranami podle této Dohody bude probíhat zcela v souladu s mezinárodními závazky Stran, včetně závazků vyplývajících z mezinárodních smluv uzavřených Evropskými společenstvími a Evropskou unii, stejně jako z Dohody o partnerství a spolup * Článek 7 - 1. Ustanovení této Dohody mohou být měněna na základě vzájemné dohody obou Stran v písemné formě. * Článek 8 - 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem doručení poslední písemné notifikace zaslané diplomatickou cestou, jíž se Strany navzájem informují, že byly splněny vnitrostátní právní požadavky nezbytné pro její vstup v platnost. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 4. 2014 32 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. ledna 2014 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 8 odst. 1 dne 4. dubna 2014. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci Vláda České republiky a vláda Arménské republiky (dále jen „Strany“), potvrzujíce přátelské vztahy mezi oběma státy a důležitost pokračování a posílení stávajících ekonomických vztahů; přejíce si další rozvoj spolupráce v ekonomické, průmyslové a vědecko-technické oblasti; jsouce přesvědčeny, že tato Dohoda bude napomáhat k vytvoření vhodných podmínek pro různé formy spolupráce mezi oběma státy, především v hospodářské a průmyslové sféře; se dohodly takto: Článek 1 1. Strany budou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodní závazky, včetně členství České republiky v Evropské unii, rozvíjet a posilovat vzájemně výhodnou ekonomickou, investiční a průmyslovou spolupráci ve všech oblastech společného zájmu. 2. Tato spolupráce bude zaměřena zejména na podporu spolupráce mezi podniky zemí obou Stran, včetně malých a středních podniků, s cílem podpořit investice, společné podniky a jiné formy spolupráce. Článek 2 1. Spolupráce uvedená v článku 1 této Dohody bude zahrnovat zejména následující oblasti činnosti: a) podpora investic; b) strojírenství; c) energetika; d) cestovní ruch; e) zemědělství; f) věda, technologie a inovace; g) informační technologie; h) doprava; i) vodní hospodářství; j) sklářský průmysl; k) stavebnictví; l) regionální rozvoj; m) komunální služby; n) ochrana životního prostředí; o) ostatní oblasti společného zájmu, které mohou podpořit další rozvoj hospodářské spolupráce. 2. Strany budou společně provádět konzultace s cílem určení prioritních odvětví své spolupráce a také o zahrnutí nových oblastí ekonomické, investiční a průmyslové spolupráce. Článek 3 1. Za účelem rozvoje uvedené spolupráce Strany budou: • vzájemně si vyměňovat informace o hospodářském vývoji, prognózách, strategiích v České republice a v Arménské republice a o rozvoji vzájemné spolupráce v obchodně-ekonomické oblasti; • podporovat projekty společného zájmu a spolupráci ve třetích zemích; • vyměňovat si statistické údaje a analýzy vzájemné výměny zboží; • vzájemně se informovat o možnostech týkajících se výstav, veletrhů, obchodních misí a dalších propagačních činností. Strany se mohou dohodnout na dalších formách spolupráce. 2. Strany budou provádět činnosti uvedené v článku 3 prostřednictvím běžného pracovního styku, výměnou příslušných materiálů a v rámci zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci, ustanovené v souladu s článkem 4 této Dohody, a dalšími vhodnými a dostupnými prostředky. Článek 4 1. Za účelem provádění ustanovení této Dohody Strany ustanoví Česko-arménskou mezivládní komisi pro hospodářskou spolupráci (dále jen „Mezivládní komise“). 2. Mezivládní komise se bude skládat z příslušných zástupců obou Stran, přičemž může, po vzájemné dohodě předsedů zahrnovat také zástupce příslušných organizací a dalších institucí. 3. Zasedání Mezivládní komise se budou konat jednou ročně, střídavě v české republice a Arménské republice. V případě potřeby mohou Strany svolat mimořádné zasedání, jehož datum a místo konání bude vzájemně odsouhlaseno zástupci obou Stran. 4. Mezivládní komise bude společně vedena zástupci příslušných ministerstev odpovědných za hospodářskou a průmyslovou spolupráci na obou stranách na úrovni náměstka ministra nebo jím pro tento účel zmocněným zástupcem. 5. Mezivládní komise může zřídit speciální pracovní skupiny. Mezivládní komise může přizvat zástupce podnikatelských kruhů nebo soukromého sektoru, aby se podíleli na její činnosti. 6. Členové Mezivládní komise budou jmenováni v souladu s vnitrostátními postupy každé Strany. Článek 5 1. Hlavní úkoly Mezivládní komise zahrnují zejména následující: a) projednávat programy ekonomické, průmyslové a vědecko-technické spolupráce v oblastech společného zájmu a uskutečňovat výměnu informací o ekonomickém rozvoji a rozvojových programech v obou zemích; b) hledat a identifikovat nové příležitosti pro zintenzivnění oboustranné hospodářské a průmyslové spolupráce a předkládat návrhy na zlepšení podmínek pro vzájemnou spolupráci; c) zkoumat problémy, které by mohly bránit hospodářské spolupráci a obchodu mezi oběma zeměmi; d) posuzovat a doporučovat prioritní oblasti, v nichž by bylo možné realizovat konkrétní projekty hospodářské spolupráce a určovat předběžné podmínky pro jejich realizaci a rovněž i projekty a programy spolupráce zahrnující stanovení strategických cílů a forem aktivit; e) věnovat zvláštní pozornost rozvoji spolupráce mezi malými a středními podniky obou zemi; f) sledovat a posuzovat provádění této Dohody, jakož i všechny otázky, které mohou vzniknout při provádění této Dohody; g) sloužit jako konzultační orgán obou Stran v oblasti hospodářské a průmyslové spolupráce a podpory investic. 2. Mezivládní komise může doporučit změny a doplnění této Dohody. Článek 6 1. Spolupráce mezi Stranami podle této Dohody bude probíhat zcela v souladu s mezinárodními závazky Stran, včetně závazků vyplývajících z mezinárodních smluv uzavřených Evropskými společenstvími a Evropskou unii, stejně jako z Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé, podepsané 22. dubna 1996. 2. Spolupráce mezi Stranami podle této Dohody neovlivní práva a závazky kterékoliv Strany vyplývající z jiných mezinárodních smluv, které uzavřela, a z členství České republiky v Evropské unii a členství Arménské republiky v mezinárodních organizacích. Článek 7 1. Ustanovení této Dohody mohou být měněna na základě vzájemné dohody obou Stran v písemné formě. 2. Takové změny budou v podobě dodatkových Protokolů, které budou tvořit nedílnou součást této Dohody a vstoupí v platnost v souladu s postupem stanoveným v článku 8 této Dohody. Článek 8 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem doručení poslední písemné notifikace zaslané diplomatickou cestou, jíž se Strany navzájem informují, že byly splněny vnitrostátní právní požadavky nezbytné pro její vstup v platnost. 2. Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. 3. Platnost této Dohody může být kdykoliv ukončena kteroukoliv Stranou, a to písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou druhé Straně. Takové ukončení nabývá účinku prvním dnem šestého měsíce od data, kdy druhá strana obdržela toto oznámení. Dáno v Praze dne 30. ledna 2014 ve dvou vyhotoveních, každé v českém, arménském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglické znění. Za vládu České republiky Ing. Jan Mládek, CSc., v. r. ministr průmyslu a obchodu Za vládu Arménské republiky Vahram Avanesyan v. r. ministr hospodářství
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o hospodářské a průmyslové spolupráci Vyhlášeno 30. 5. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2013, částka 11/2014 * Článek 1 - Smluvní strany budou, na základě této Dohody a v souladu s právními předpisy platnými na územích států Smluvních stran, podporovat rozvoj dvoustranných hospodářských vztahů a podněcovat hospodářskou a průmyslovou spolupráci. * Článek 2 - Smluvní strany souhlasí s podporou hospodářské spolupráce v následujících oblastech: * Článek 3 - 1. Smluvní strany, v souladu s právními předpisy platnými na území států, budou podporovat mimo jiné následující činnosti: * Článek 4 - 1. Činnosti uvedené ve článku 3, odstavec 1, písmeno a) a b) mohou být prováděny prostřednictvím uzavření finančních nebo obchodních smluv, programů nebo projektů, vytvořených kompetentními úřady a institucemi obou Smluvních stran, které upřesní práci, plá * Článek 5 - 1. Smluvní strany, s cílem usnadnit provádění této Dohody a vedeny úsilím rozšířit a rozvinout vzájemné hospodářské vztahy, tímto zřizují Smíšený výbor pro dvoustrannou hospodářskou spolupráci, dále jen „Smíšenou komisi“. * Článek 6 - Smíšený výbor vykonává především následující činnosti. * Článek 7 - 1. Smíšenému výboru předsedají společně zástupci příslušných ministerstev zodpovědní za hospodářskou a průmyslovou spolupráci obou Smluvních stran, na úrovni náměstka ministra, nebo zástupce, který byl jimi k tomuto účelu zplnomocněn. * Článek 8 - Spor, který může vzniknout v souladu s výkladem a prováděním ustanovení této Dohody, bude řešen Smluvními stranami prostřednictvím konzultací a/nebo vyjednávání. * Článek 9 - 1. Spolupráce mezi Smluvními stranami podle této Dohody bude probíhat v souladu s mezinárodními závazky Smluvních stran, včetně závazků vyplývajících z mezinárodních smluv uzavřených Evropskými společenstvími nebo mezi Evropskými společenstvími a členskými * Článek 10 - Tato Dohoda vstoupí v platnost první den následujícího měsíce po datu přijetí pozdější nóty v níž si Smluvní strany vzájemně oznámí ukončení vnitrostátních právních postupů nezbytných pro vstup v platnost této Smlouvy. * Článek 11 - 1. Tato Dohoda je uzavřená na dobu pěti (5) let a bude automaticky vždy prodloužena o další následující období 5 let. Každá Smluvní strana může ukončit Smlouvu písemným oznámením o ukončení platnosti druhé Smluvní straně, jeden rok před uplynutím úvodního Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2013 31 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. dubna 2013 byla v Tbilisi podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o hospodářské a průmyslové spolupráci. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 dne 1. října 2013. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o hospodářské a průmyslové spolupráci Vláda České republiky a vláda Gruzie (dále jen „Smluvní strany“), S přáním vytvořit vhodný rámec pro trvalý dialog mezi Smluvními stranami, který umožní analyzovat a přijmout opatření nezbytná k podpoře a rozvoji dvoustranných hospodářských vztahů, ze kterých budou mít prospěch obě země; S vědomím závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii; se dohodly na následujícím: Článek 1 Smluvní strany budou, na základě této Dohody a v souladu s právními předpisy platnými na územích států Smluvních stran, podporovat rozvoj dvoustranných hospodářských vztahů a podněcovat hospodářskou a průmyslovou spolupráci. Článek 2 Smluvní strany souhlasí s podporou hospodářské spolupráce v následujících oblastech: a) energetický sektor; b) průmysl; c) využívání přírodních zdrojů a rozvoj moderního těžebního průmyslu; d) ochrana životního prostředí a využívání moderních environmentálních technologií; e) infrastruktura; f) dopravní systémy; g) stavebnictví a společné projekty na třetích trzích; h) technická normalizace, posuzování shody a metrologie; i) cestovní ruch; j) spolupráce mezi malými a středními podniky; k) doprava, námořní záležitosti a telekomunikace; l) podpora investic; m) průmyslový výzkum a rozvoj; n) jiné oblasti společného zájmu. Článek 3 1. Smluvní strany, v souladu s právními předpisy platnými na území států, budou podporovat mimo jiné následující činnosti: a) rozvoj průmyslové, technické a technologické spolupráce včetně výměny informací v těchto oblastech, stejně jako podporu vypracovávání studií k investičním projektům; b) vypracování studií a implementace společných projektů zaměřených na rozvoj průmyslu, vyhledávání, těžbu a zpracování nerostných surovin, energetických zdrojů, dopravy, telekomunikací a všech ostatních oblastí společného zájmu; příprava studií a projektů na modernizaci, rozšiřování a výstavbu nové infrastruktury, stejně tak jako výstavby a renovace infrastruktury, dle dohody Smluvních stran; c) technická pomoc expertů, odborníků na oblast školení státních zaměstnanců ohledně vytváření rozvojových plánů a jiných oblastí vztahujících se k infrastrukturním projektům; d) spolupráce umožňující transfer technologií, technickou podporu, školení expertů a vytváření společných dokumentů, včetně těch vztahujících se ke třetím zemím; e) organizování podnikatelských misí, účast na mezinárodních veletrzích a výstavách, organizování veletrhů, sympozií, konferencí a jiných událostí prospěšných pro rozvoj vzájemných obchodních vztahů a nových podnikatelských příležitostí; f) zakládání joint-ventures, vědecká a technologická spolupráce a vyhledávání investičních příležitostí; g) hledání výhodných podmínek pro financování projektů spolupráce dohodnutých podle této Dohody; h) posílení hospodářské spolupráce vládních orgánů, profesních organizací a podnikatelských kruhů, komor a asociací, regionálních a místních orgánů, včetně výměny hospodářských informací společného zájmu, stejně jako vzájemné návštěvy představitelů vládních orgánů a obchodu Smluvních stran; i) podpora zřízení nových a prohloubení stávajících podnikatelských kontaktů, podpora vzájemných kontaktů a návštěv soukromých osob a podnikatelů; j) výměna obchodních informací, účast na mezinárodních veletrzích a výstavách, poskytování pomoci při organizování událostí pro zástupce podnikatelů, seminářů, konferencí a sympozií; k) posílení role malých a středních podniků v dvoustranných hospodářských vztazích; l) spolupráce v oblasti marketingu, konzultace a odborné služby v oblasti vzájemného zájmu; m) rozvoj užších vztahů a spolupráce finančních a bankovních institucí; n) pomoc rozvoji dvoustranných investičních aktivit; o) otevírání nových zastoupení a poboček společností obou stran; p) posílení spolupráce subjektů obou Smluvních stran na trzích třetích zemí; q) výměna informací o programech a projektech vzájemného zájmu, podpora zapojení podnikatelů při jejich provádění. 2. Tento výčet není vyčerpávající a nevylučuje jiné formy spolupráce, které Smluvní strany mohou dle svého uvážení stanovit za společný zájem. Článek 4 1. Činnosti uvedené ve článku 3, odstavec 1, písmeno a) a b) mohou být prováděny prostřednictvím uzavření finančních nebo obchodních smluv, programů nebo projektů, vytvořených kompetentními úřady a institucemi obou Smluvních stran, které upřesní práci, plán, finanční rozpis a zabývají se jinými záležitostmi, jak je dohodnuto v této Dohodě v souladu s právními předpisy platnými na území daného státu. 2. Programy a projekty a zvláštní smlouvy uvedené ve článku 4, odstavci 1 této Dohody se posoudí v souladu s právními předpisy platnými na území přijímajícího státu, berouce při tom v úvahu mimo jiné jejich konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, obzvláště, co se týče ceny, platby, podmínek plnění a doručení, stejně jako úrovně a kvality a původu vybavení, zboží a služeb a /nebo jiných kritérií stanovených kompetentním orgánem přijímajícího státu. Článek 5 1. Smluvní strany, s cílem usnadnit provádění této Dohody a vedeny úsilím rozšířit a rozvinout vzájemné hospodářské vztahy, tímto zřizují Smíšený výbor pro dvoustrannou hospodářskou spolupráci, dále jen „Smíšenou komisi“. 2. Úkoly Smíšeného výboru zahrnují: - projednávání dvoustranných hospodářských rozvojových témat; - rozvoj návrhů na zlepšení hospodářské spolupráce mezi subjekty Smluvních stran; - hodnocení provádění této Dohody. Článek 6 Smíšený výbor vykonává především následující činnosti. a) slouží jako poradní orgán Smluvních stran v oblastech podpory průmyslu, hospodářství a investic; b) vyměňuje informace o hospodářském rozvoji a o rozvojových programech v obou zemích a usnadňuje vyhledávání příležitostí pro intenzivnější dvoustrannou hospodářskou, obchodní, investiční a průmyslovou spolupráci; c) navrhuje, posuzuje, vyhodnocuje a stanovuje prioritní oblasti, ve kterých by bylo možné provádět specifické projekty hospodářské a obchodní spolupráce a definuje předpoklady pro jejich provádění, a také spolupráci projektů a programů zahrnujících stanovení strategických cílů a forem činnosti; Smíšený výbor se může dohodnout ohledně prioritních projektů; d) v rámci svých kompetencí a v souladu s právními předpisy platnými na území států Smluvních stran, usiluje o dosažení vzájemně uspokojivých řešení jakýchkoli rozporů, které mohou vyvstat v souvislosti s prováděním této Dohody. Článek 7 1. Smíšenému výboru předsedají společně zástupci příslušných ministerstev zodpovědní za hospodářskou a průmyslovou spolupráci obou Smluvních stran, na úrovni náměstka ministra, nebo zástupce, který byl jimi k tomuto účelu zplnomocněn. 2. Smíšený výbor se skládá ze zástupců příslušných úřadů a institucí obou Smluvních stran. Smíšená komise může pozvat zástupce jiných veřejných orgánů a institucí obou Smluvních stran stejně jako zástupce ze soukromého sektoru, kteří budou mít o rozvoj vzájemné spolupráce zájem, k účasti na své práci. 3. Smíšený výbor může zřídit ad hoc nebo stálé expertní skupiny a může delegovat některé ze svých povinností na tyto skupiny. Zprávy a doporučení těchto skupin a jiných subjektů zmiňovaných v odstavci 2 tohoto článku se předkládají Smíšené komisi ke zvážení. 4. Smíšený výbor se schází tak, jak Smluvní strany uznají za vhodné, střídavě v České republice a v Gruzii v dohodnutých datech, pod podmínkou, že tato setkání se mohou také uskutečnit formou video konference. 5. Pracovním jazykem Smíšeného výboru je angličtina. 6. Zápis se provádí z každého zasedání a diskusí na něm konaných a je učiněn v angličtině. Článek 8 Spor, který může vzniknout v souladu s výkladem a prováděním ustanovení této Dohody, bude řešen Smluvními stranami prostřednictvím konzultací a/nebo vyjednávání. Článek 9 1. Spolupráce mezi Smluvními stranami podle této Dohody bude probíhat v souladu s mezinárodními závazky Smluvních stran, včetně závazků vyplývajících z mezinárodních smluv uzavřených Evropskými společenstvími nebo mezi Evropskými společenstvími a členskými státy Evropské unie, na jedné straně, a Gruzií na druhé straně. 2. Spolupráce mezi Smluvními stranami podle této Dohody neovlivní práva a závazky kterékoliv Smluvní strany vyplývající z jiných mezinárodních smluv, které uzavřela, a z členství České republiky v Evropské unii a členství Gruzie v mezinárodních organizacích. Článek 10 Tato Dohoda vstoupí v platnost první den následujícího měsíce po datu přijetí pozdější nóty v níž si Smluvní strany vzájemně oznámí ukončení vnitrostátních právních postupů nezbytných pro vstup v platnost této Smlouvy. Článek 11 1. Tato Dohoda je uzavřená na dobu pěti (5) let a bude automaticky vždy prodloužena o další následující období 5 let. Každá Smluvní strana může ukončit Smlouvu písemným oznámením o ukončení platnosti druhé Smluvní straně, jeden rok před uplynutím úvodního nebo jakéhokoliv následujícího pětiletého období, učiněným diplomatickou cestou. V takovém případě bude platnost Smlouvy ukončena 6 měsíců po obdržení oznámení o ukončení platnosti druhou Smluvní stranou. 2. Pokud není dohodnuto jinak Smluvními stranami, ukončení této Dohody neovlivní provádění činností, které probíhají. 3. Změny a dodatky mohou být zaváděny do této Dohody na základě souhlasu obou Smluvních stran, a to ve formě samostatného dokumentu, který vstoupí v platnost v souladu s postupem stanoveným v článku 10 této Dohody. Takto vytvořený dokument bude nedílnou součástí této Dohody. Dáno v Tbilisi, dne 10. dubna 2013, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, gruzínském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílného výkladu smluvními stranami je rozhodující anglické znění. Za vládu České republiky Ing. Milan Hovorka v. r. náměstek ministra průmyslu a obchodu Za vládu Gruzie Mikheil Janelidze v.r. náměstek ministra ekonomiky a udržitelného rozvoje
Vyhláška č. 95/2014 Sb.	Vyhláška č. 95/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 5. 2014, datum účinnosti 13. 6. 2014, částka 40/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, ve znění vyhlášky č. 267/2010 Sb. a vyhlášky č. 398/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Závěrečné ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 13. 6. 2014 95 VYHLÁŠKA ze dne 19. května 2014, kterou se mění vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 24 odst. 1 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění zákona č. 227/2003 Sb. a zákona č. 148/2010 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 1 písm. c), § 16 odst. 1 písm. c), § 16 odst. 2 písm. a), § 18 odst. 2 a § 19 odst. 1: Čl. I Vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, ve znění vyhlášky č. 267/2010 Sb. a vyhlášky č. 398/2010 Sb., se mění takto: 1. V názvu vyhlášky se za slovo „předmětů“ vkládají slova „a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky“. 2. V úvodní větě vyhlášky se slova „a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 227/2003 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 1 písm. c), § 13 odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění zákona č. 227/2003 Sb. a zákona č. 148/2010 Sb., (dále jen „zákon“), k provedení § 6 odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 1 písm. c)“. 3. Za § 1 se vkládají nové § 1a a 1b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6 a 7 znějí: „§ 1a Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) kontrolní značkou značka uvedená v příloze č. 4, která není zkušební značkou ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, b) jednotnou zkušební značkou značka uvedená v příloze č. 3 části 1.1.2, nebo 1.1.3, c) národní identifikační značkou zkušebny značka uvedená v příloze č. 3 části 1.1.1, d) národní zkušební značkou značka uvedená v příloze č. 3 části 2. § 1b Stanovený způsob označování zbraní a střeliva (1) Stanovené střelné zbraně označuje úřad stanoveným způsobem, který je tvořen a) jednotnou zkušební značkou, která je alespoň na jedné z hlavních částí zbraně doplněna národní identifikační značkou zkušebny a vyznačeným dvojčíslím roku provedení zkoušky, b) jednotnou zkušební značkou, národní identifikační značkou zkušebny a dvojčíslím roku provedení zkoušky na každé silně namáhané části předložené samostatně k ověření, nebo c) národní zkušební značkou, která je alespoň na jedné z hlavních částí zbraně doplněna vyznačeným dvojčíslím roku provedení zkoušky, a jedná-li se o zbraň zakázanou6), i číslem zkušebního protokolu ve zvláštní číselné řadě. (2) Stanovené střelivo označuje kontrolovaná osoba nebo úřad stanoveným způsobem, který je tvořen národní zkušební značkou s číslem certifikátu o typové zkoušce, nebo jednotnou zkušební značkou vyznačenou spolu s národní identifikační značkou zkušebny. (3) Na každou nově vyrobenou vojenskou zbraň7), která není určená pro Armádu České republiky, výrobce v případě, že je zbraň označena identifikačními údaji, kterými jsou rok výroby, výrobce nebo stát původu a výrobní číslo zbraně, vyznačí kontrolní značku podle přílohy č. 4. Výrobce pak takto označenou zbraň předloží úřadu ke kontrole způsobu označení. 6) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 7) Bod 17 části první přílohy zákona o zbraních.“. 4. V § 2 odst. 6 písm. c) se slova „zkušební značky“ nahrazují slovy „národní identifikační značky zkušebny a jednotné zkušební značky“, slova „části I.“ se zrušují, za slovo „který“ se vkládá slovo „takto“ a slova „touto zkušební značkou,“ se zrušují. 5. V § 3 odstavec 1 zní: „(1) Při kusovém ověřování stanovených střelných zbraní kontrolovaná osoba nebo ten, kdo je zapsán v průkazu zbraně, spolu se žádostí podle § 18 zákona předkládá úřadu stanovenou střelnou zbraň, dva spotřební náboje na každou nábojovou komoru a ke stanovené střelné zbrani určené výhradně pro použití černého prachu dvě střely na každou hlaveň; stanovená střelná zbraň musí být opatřena a) označením výrobce obchodní firmou, pod kterou je zapsán v obchodním rejstříku, nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo jejich ochrannou známkou, b) typovým označením, c) označením země nebo místa původu, d) výrobním číslem, e) ráží použitého střeliva, f) rokem výroby, pokud není uveden ve výrobním čísle stanovené střelné zbraně, g) údajem nebo údaji na každé hlavni o délce nábojové komory, pokud jde o stanovenou střelnou zbraň s hlavní nebo hlavněmi s hladkým vývrtem, h) údajem o ráži každé hlavně, pokud má zbraň hlavně rozdílných ráží, nebo údajem o ráži na hlavni, pokud má stanovená střelná zbraň každou z hlavní stejné ráže, i) pokud je hlaveň určena výhradně pro použití černého prachu, jednoznačným údajem o této skutečnosti, pokud úřad neurčí jinak, j) údajem každé brokové hlavně o měřeném průměru vývrtu, nebo označením materiálu, ze kterého je vyrobena, případně údajem o hmotnosti, k) údajem o ráži na válci revolveru, pokud je možno vyměnit válec revolveru.“. 6. V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Stanovená střelná zbraň pro brokové náboje s ocelovými broky vysokého výkonu musí být konstruována tak, že zahrdlení brokové hlavně nesmí být větší než 0,5 pro ráži 12 a 10/89 při použití ocelových broků o průměru větším než 4 mm a pro ráži 20 při použití ocelových broků o průměru větším než 3,25 mm. (3) Při kusovém ověřování tlumičů hluku stanovené střelné zbraně se středovým zápalem je tlumič hluku ověřován speciálním zkušebním nábojem pro ověřování tlumičů. Výrobce opatřuje tlumiče hluku označením ve stejném rozsahu jako stanovené střelné zbraně. Pokud má být stanovená střelná zbraň opatřena tlumičem hluku, ověřuje se stanovená střelná zbraň zvlášť pro tento účel stanoveným způsobem. Tlumič hluku nabytý před 15. červnem 2014 musí být předložen k ověření nejpozději při předložení první stanovené střelné zbraně, která jím může být opatřena, k ověření zvlášť pro tento účel. Tlumič hluku musí být opatřen označením ráže, pro kterou je ověřen; pokud je určen k použití pro více ráží, musí být opatřen označením hlavní ráže a dále všemi ostatními rážemi, rovněž pokrytými ověřením hlavní ráže speciálním zkušebním nábojem pro ověřování tlumičů.“. Dosavadní odstavce 2 až 14 se označují jako odstavce 4 až 16. 7. V § 3 se odstavec 14 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 15 a 16 se označují jako odstavce 14 a 15. 8. V § 3 odst. 14 a § 4 odst. 1 se slova „příslušnou zkušební značkou podle přílohy č. 3 části I.“ nahrazují slovy „stanoveným způsobem“. 9. V § 3 odst. 14 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) v případě zbraně nabíjené černým prachem i maximální hmotnosti prachové náplně, ucpávky a použité střely.“. 10. V § 3 odst. 15 se slova „identifikační značkou úřadu podle přílohy č. 3 části I.“ nahrazují slovy „národní identifikační značkou zkušebny“. 11. V § 5 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 12. V § 5 odst. 5 písm. d) se slova „zkušební značkou podle přílohy č. 3 části I.“ nahrazují slovy „stanoveným způsobem“. 13. V § 6 odst. 8 písm. c) se číslovka „I.“ nahrazuje číslovkou „2“. 14. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Označování zkušebními značkami Kontrolované výrobky, které splňují stanovené technické požadavky a byly ověřeny, se označují zkušebními značkami podle přílohy č. 3 takto: a) při kusovém ověřování nebo opakovaném kusovém ověřování úřad stanovenou střelnou zbraň, která splní stanovené technické požadavky, označí stanoveným způsobem, b) stanoveným způsobem označí úřad každou hlaveň, důležitou část závěru (lůžko u sklopných hlavní, závěr u ostatních zbraní) a rám, existuje-li; dále dnový šroub stanovené střelné zbraně. U revolverů označí úřad stanoveným způsobem hlaveň, válec a rám stanovené střelné zbraně. Jde-li o stanovené střelné zbraně, jejichž nábojová komora není součástí hlavně, označí úřad stanoveným způsobem hlaveň, každou nábojovou komoru a důležité části závěru stanovené střelné zbraně. Pokud na hlavních částech zbraní, které jsou z kovu, není měkké místo pro vyražení příslušné zkušební značky, úřad označí stanoveným způsobem alespoň jednu z hlavních částí zbraně, c) není-li při ověřování stanovené střelné zbraně již místo pro označení stanoveným způsobem, vyrazí úřad na stanovenou střelnou zbraň jen poslední dvojčíslí letopočtu a pořadové číslo zkoušky; při ověřování stanovené střelné zbraně s více hlavněmi označí úřad stanoveným způsobem každou hlaveň pouze v případě, že nemůže dojít k poškození stanovené střelné zbraně, d) při homologaci označí úřad nebo kontrolovaná osoba stanovenou střelnou zbraň způsobem určeným v certifikátu o homologaci alespoň jednu z hlavních částí zbraně nebo nejmenší spotřebitelský obal formou ražby, potisku nebo nálepky, e) při typové kontrole označí kontrolovaná osoba nebo úřad stanoveným způsobem podle údaje uvedeného v certifikátu o typové kontrole střeliva každý nejmenší spotřebitelský obal formou potisku nebo nálepky, f) při typové zkoušce označí kontrolovaná osoba nebo úřad zkušební značkou pro pyrotechnické výrobky podle údaje uvedeného v certifikátu o typové zkoušce na každém pyrotechnickém výrobku; pokud to rozměry pyrotechnického výrobku neumožní, provede se označení na nejmenším spotřebitelském obalu. Označení se provádí v obou případech formou potisku nebo nálepky, g) při kusovém nebo opakovaném kusovém ověřování úřad označí jednotnou zkušební značkou, národní identifikační značkou zkušebny a dvojčíslím roku provedení zkoušky tlumič hluku, který splní stanovené technické požadavky, h) při ověřování stanovené střelné zbraně pro účel jejího opatření tlumičem hluku úřad na stanovenou střelnou zbraň, která splní stanovené technické požadavky, doplní k vyznačeným zkušebním značkám číslo zkušebního protokolu zkoušky, kterou byla stanovená střelná zbraň ověřena pro účely použití s tlumičem hluku.“. 15. V § 9 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 16. V § 10 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 17. V příloze 1 části 1.3 se slova „stálé kanceláře“ nahrazují slovy „Mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních palných zbraní (dále jen „C. I. P.“)“. 18. V příloze 1 části 2.6 písm. a) se za slovo „hlaveň“ doplňují slova „náboji s olověnými broky“, slovo „ocelové“ se nahrazuje slovem „bezolovnaté“ a slova „stálé kanceláře“ se nahrazují slovem „C. I. P.“. 19. V příloze 1 části 2.6 písm. a) tabulka zní: „Tlak na tlakoměru č.: (MPa) --- \| 1\| 2\| 1\| 2 Ráže\| při zkoušce \| běžné\| vyšší 12 a větší\| 93\| 45 - 60\| 132\| 45 - 60 16\| 98\| 45 - 60\| 132\| 45 - 60 20 a menší\| 104\| 45 - 60\| 132\| 45 - 60 12/70 - ocelové broky\| hybnost =< 13,5 Ns\| 132\| 50 hybnost >= 15 Ns 12/73-76 - ocelové broky\| hybnost =< 15 Ns\| 132\| 50 hybnost >= 17,5 Ns 12/89 - ocelové broky\| hybnost =< 19 Ns\| 132\| 50 hybnost >= 22 Ns 10/89 - ocelové broky\| hybnost =< 22 Ns\| 132\| 50 hybnost >= 22 Ns 16/70 - ocelové broky\| hybnost =< 9,5 Ns\| -\| - 20/70 - ocelové broky\| hybnost =< 11 Ns\| 132\| 50 hybnost >= 12,5 Ns 20/76 - ocelové broky\| hybnost =< 12 Ns\| 132\| 50 hybnost >= 14 Ns“. 20. V příloze č. 1 části 2.6 písm. b) se slovo „Zkušební“ nahrazuje slovy „U pistolí a revolverů zkušební“, za slova „o 30 % vyšší“ se vkládají slova „a u zbraní s alespoň jednou dlouhou hlavní nejméně o 25 % vyšší“ a za slovo „ráže“ se vkládají slova „určeného pro příslušnou zbraň“. 21. V příloze č. 1 části 2.6 písm. f) se slova „stálé kanceláře“ nahrazují slovem „C. I. P.“. 22. V příloze č. 1 části 2.6 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) Tlumiče hluku pro stanovené střelné zbraně se středovým zápalem se ověřují zkušební střelbou 2 ks speciálních zkušebních nábojů pro ověřování tlumičů dvojím způsobem: 1. kusovým ověřováním společně se stanovenou střelnou zbraní, pro kterou je tlumič určen, nebo 2. kusovým ověřováním pomocí náhradní hlavně odpovídající ráže, na kterou je tlumič upevněn během zkoušky. Konstrukce speciálních zkušebních nábojů pro ověřování tlumičů a jejich použití při zkoušení musí splňovat požadavky rozhodnutí C. I. P.“. 23. V příloze č. 1 části 5.3 písm. c) bodech 1 a 2 se slovo „ráž“ nahrazuje slovem „ráže“. 24. Příloha č. 3 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 335/2004 Sb. Zkušební značky stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva a pyrotechnických výrobků a jejich části 1 Zkušební značky ve smyslu § 5 odst. 2 a § 9 odst. 2 zákona č. 156/2000 Sb. o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění pozdějších předpisů, a jejich části, které jsou uznávány na základě Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní ze dne 1. července 1969, kterou je Česká republika vázána a která České republice zakládá členství v Mezinárodní stálé komisi pro zkoušky ručních palných zbraní (C. I. P.) 1.1 Značky platné, pokud byly vyznačeny nejdříve v květnu 2011. Značení alespoň na jedné hlavní části zbraně, nebo střelivu zahrnuje vždy jednotnou zkušební značku a národní identifikační značku zkušebny, a pokud se nejedná o značení střeliva nebo homologaci zbraní, i označení roku, kdy byla značka vyznačena. 1.1.1 Národní identifikační značky zkušeben 17kB\| \| (1)\| Česká republika ---\|---\|---\|--- 9kB\| Kiel\| (2)\| 15kB\| Kolín nad Rýnem\| (3)\| 14kB\| Mellrichstadt\| (4)\| 12kB\| Mnichov\| (5)\| Německá spolková republika 11kB\| Suhl\| (6)\| 10kB\| Ulm\| (7)\| 8kB\| Braunschweig\| (8)\| 17kB\| Vídeň\| (9)\| Republika Rakousko 18kB\| Ferlach\| (10)\| 13kB\| \| (11)\| Belgické království 9kB\| \| (12)\| Chilská republika 9kB\| \| (13)\| Španělské království 6kB\| \| (14)\| Francouzská republika 17kB\| \| (15)\| Italská republika 14kB\| \| (16)\| Finská republika 12kB\| Londýn\| (17)\| Spojené království Velké Británie a Severního Irska 13kB\| Birmingham\| (18)\| 9kB\| \| (19)\| Maďarská republika 17kB\| Iževsk\| (20)\| 12kB\| Klimovsk\| (21)\| Ruská federace 14kB\| Klimovsk II\| (22)\| 11kB\| Krasnozavodsk\| (23)\| 17kB\| \| (24)\| Slovenská republika 12kB\| \| (25)\| Spojené arabské emiráty 1.1.2 Jednotné zkušební značky pro střelné zbraně a střelivo, které jsou považovány za platné, pokud byly vyznačeny nejdříve v září 2011 a nejpozději v říjnu 2014 u zkušebních značek označených na zbraních a přístrojích a nejpozději v říjnu 2016 u kontrolních značek střeliva 13kB\| (1)\| Obyčejná zkouška ---\|---\|--- 13kB\| (2)\| Vyšší zkouška 13kB\| (3)\| Zkouška s černým střelným prachem 14kB\| (4)\| Zkouška s „ocelovými broky“ 10kB\| (5)\| Homologační značka 11kB\| (6)\| Kontrola střeliva Poznámka: Značky č. 5 a č. 6 se nedoplňují vyznačením roku zkoušky. 1.1.3 Jednotné zkušební značky pro střelné zbraně a střelivo, které jsou považovány za platné, pokud byly vyznačeny nejdříve v březnu 2013 7kB\| (1)\| Obyčejná zkouška ---\|---\|--- 7kB\| (2)\| Vyšší zkouška 8kB\| (3)\| Zkouška s černým střelným prachem 9kB\| (4)\| Zkouška s „ocelovými broky“ 6kB\| (5)\| Homologační značka 6kB\| (6)\| Kontrola střeliva Poznámka: Značka č. 5 je na místě teček doplněná číslem rozhodnutí o homologaci. Značka č. 5 a značka č. 6 se nedoplňují označením roku zkoušky. 1.2 Zkušební značky platné, pokud byly vyznačeny nejpozději v říjnu 2014, v případě střeliva v říjnu 2016 1.2.1 Česká republika 15kB\| (1)\| Identifikační značka Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva ---\|---\|--- 14kB\| (2)\| Kusové ověřování signálních, narkotizačních, plynových a expanzních zbraní a expanzních přístrojů 11kB\| (3)\| Kusové ověřování zbraní určených výhradně pro černý prach 12kB\| (4)\| Kusové ověřování brokovnic - obyčejná zkouška 11kB\| (5)\| Kusové ověřování brokovnic - vyšší zkouška 15kB\| (6)\| Opakované ověřování všech typů zbraní 15kB\| (7)\| Kusové ověřování všech druhů zbraní nabíjených zezadu na bezdýmný prach 12kB\| (8)\| Homologace zbraní a expanzních přístrojů 16kB\| (9)\| Typová kontrola střeliva do plynových zbraní 12kB\| (10)\| Typová kontrola střeliva 12kB\| (11)\| Typová kontrola střeliviny 11kB\| (12)\| Kusové ověřování brokovnic - ocelové broky 1.2.2 Spolková republika Německo a) Značky a kontrolní označení používané od roku 1991 23kB\| (1)\| Konečná zkouška bezdýmným prachem ---\|---\|--- 23kB\| (2)\| Vyšší zkouška bezdýmným prachem 23kB\| (3)\| Konečná zkouška černým prachem 23kB\| (4)\| Zkouška zbraní sloužících k vymetení jiné látky než pevné střely 21kB\| (5)\| Nová (opakovaná) zkouška 23kB\| (6)\| Dobrovolná zkouška 13kB\| (7)\| Kontrola určitých palných zbraní a ručních přístrojů s náplní výbušných látek 14kB\| (8)\| Kontrola palných zbraní poplašných, se slzotvorným nábojem a signálních 9kB\| 7kB\| 11kB\| 11kB\| 10kB\| 9kB\| 8kB\| (9)\| Rozlišovací značka zkušebny Hannover\| Kiel\| Kolín n/Rýnem\| Mellrichstadt\| Mnichov\| Suhl\| Ulm 20kB\| 22kB\| 20kB\| 21kB\| 21kB\| 20kB\| 22kB\| (10)\| Kontrola střeliva, zkušebna Hannover\| Kiel\| Kolín n/Rýnem\| Mellrichstadt\| Mnichov\| Suhl\| Ulm 10kB\| (11)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky (11) b) Značky používané NSR v letech 1945 až 1990 včetně 15kB\| \| \| (12)\| Předběžná zkouška ---\|---\|---\|---\|--- 15kB\| \| \| (13)\| Konečná zkouška černým prachem 14kB\| nebo\| 12kB\| (14)\| Konečná zkouška bezdýmným prachem 14kB\| \| \| (15)\| Zkouška určitých palných zbraní a přístrojů s náplní výbušných látek 15kB\| \| \| (16)\| Dobrovolná zkouška 13kB\| nebo\| 11kB\| (17)\| Zkouška po opravě 14kB\| nebo\| 11kB\| (18)\| Vyšší zkouška bezdýmným prachem 14kB\| nebo\| 11kB\| (19)\| Zkouška zbraní sloužících k vymetení jiné látky než pevné střely 9kB\| 7kB\| 11kB\| 11kB\| 10kB\| 11kB\| 8kB\| (20)\| Rozlišovací značka zkušebny Hannover\| Kiel\| Kolín n/Rýnem\| Mellrichstadt\| Mnichov\| Berlín\| Ulm c) Značky používané NDR v letech 1975 až 1990 včetně 13kB\| (21)\| Konečná zkouška bezdýmným prachem ---\|---\|--- 12kB\| (22)\| Zkouška zbraní sloužících k vymetení jiné látky než pevné střely 13kB\| (23)\| Vyšší zkouška bezdýmným prachem 12kB\| (24)\| Zkouška po opravě 11kB\| (25)\| Kontrola střeliva d) Značky používané NDR v letech 1950 až 1975 včetně 16kB\| (26)\| Zkouška zbraní s hladkým vývrtem hlavně ---\|---\|--- 16kB\| (27)\| Zkouška zbraní s drážkovaným vývrtem hlavně 12kB\| (28)\| Konečná zkouška 9kB\| (29)\| Prohlídka po konečné zkoušce - vždy ve spojení se značkou pro konečnou zkoušku 9kB\| (30)\| Konečná zkouška bezdýmným prachem. Ve spojení se značkou konečné zkoušky, pouze pro zbraně s hladkým vývrtem s dodatkem „Nitro“ 9kB\| (31)\| Dodatečná zkouška zbraní s hladkým vývrtem se zahrdlením 10kB\| (32)\| Zkouška po opravě 13kB\| (33)\| Zkušebna Suhl 9kB\| (34)\| Měsíc a rok zkoušky (příklad: červen 1960) e) Značky používané NDR v letech 1945 až 1950 včetně 13kB\| (35)\| Předběžná zkouška černým prachem u kombinovaných zbraní s hladkým vývrtem a drážkovaným vývrtem hlavně ---\|---\|--- 13kB\| (36)\| Konečná zkouška černým prachem 13kB\| (37)\| Konečná zkouška bezdýmným prachem 11kB\| (38)\| Zkušebna Suhl f) Značky Německa používané v letech 1939 až 1945 včetně 16kB\| (39)\| \| \| Předběžná zkouška ---\|---\|---\|---\|--- 17kB\| (40)\| \| \| Konečná zkouška černým prachem 15kB\| (41)\| \| \| Konečná zkouška zbraní na bezdýmný střelný prach 15kB\| (42)\| \| \| Značky pro speciální zbraně 18kB\| (43)\| \| \| Dobrovolná zkouška 16kB\| (44)\| \| \| Zkouška po opravě 10kB\| 9kB\| 11kB\| (45)\| Rozlišovací značka zkušebny Oberdorf n/Neckarem\| Suhl\| Zella-Mehlis g) Značky Německa používané do roku 1939 včetně 17kB\| (46)\| Předběžná zkouška (1. zkouška) ---\|---\|--- 30kB\| (47)\| Konečná zkouška (2. zkouška) 11kB\| (48)\| Hlaveň s hladkým vývrtem (normální zkouška) 15kB\| (49)\| Hlaveň s hladkým vývrtem se zahrdlením 14kB\| (50)\| Hlaveň s drážkovaným vývrtem (kulovnice s jednou hlavní) 14kB\| (51)\| Zkouška po opravě 14kB\| (52)\| Značka pro zahraniční zbraně 14kB\| (53)\| Zkouška kulovnic bezdýmným prachem 6kB\| (54)\| Zkouška zbraní s hladkým vývrtem bezdýmným prachem 1.2.3 Republika Rakousko Vídeň\| Ferlach\| ---\|---\|--- 10kB\| 9kB\| (1)\| Předběžná zkouška hlavní 13kB\| 13kB\| (2)\| Konečná povinná zkouška všech zbraní černým prachem 9kB\| 10kB\| (3)\| Konečná povinná zkouška všech zbraní ostrým prachem, pokud jsou zbraně určeny ke střelbě nábojů s bezdýmným prachem 3kB\| 3kB\| (4)\| Zbraň odmítnutá při kusovém ověření 8kB\| (5)\| Dobrovolná vyšší zkouška loveckých zbraní s hladkým vývrtem 14kB\| (6)\| Kontrola střeliva 14kB\| (7)\| Zkouška určitých palných zbraní a ručních přístrojů s náplní výbušných látek 11kB\| (8)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky 1.2.4 Belgické království a) Pušky předovky s hladkým vývrtem - povinná zkouška 11kB\| (1)\| Obyčejná zkouška - hlaveň ---\|---\|--- 4kB\| (2)\| Obyčejný zkouška - dnový šroub 11kB\| (3)\| Vyšší zkouška - hlaveň 4kB\| (4)\| Vyšší zkouška - dnový šroub b) Pušky nabíjené zezadu s hladkým vývrtem 12kB\| (5)\| Provizorní dobrovolná zkouška hlavně ---\|---\|--- 12kB\| (6)\| Povinná zkouška obyčejná - hlaveň, závěr 14kB\| (7)\| Povinná zkouška vyšší - hlaveň, závěr c) Terčovnice 11kB\| (8)\| Zkouška černým prachem - hlavně ---\|---\|--- 4kB\| (9)\| Zkouška černým prachem - závěr 12kB\| (10)\| Zkouška bezdýmným prachem - hlaveň, závěr d) Palné zbraně s drážkovaným vývrtem 12kB\| (11)\| Povinná zkouška - hlaveň, závěr ---\|---\|--- e) Revolvery 4kB\| (12)\| Zkouška černým prachem - hlaveň, rám ---\|---\|--- 12kB\| (13)\| Zkouška černým prachem - válec 13kB\| (14)\| Zkouška bezdýmným prachem - hlaveň, rám, válec f) Automatické pistole 13kB\| (15)\| Zkouška bezdýmným prachem - hlaveň, zkoušené části ---\|---\|--- g) Pistole pro náboje „Flobert“ nebo revolverové náboje 11kB\| (16)\| Zkouška černým prachem - hlaveň ---\|---\|--- 4kB\| (17)\| Zkouška černým prachem - zkoušené součásti 13kB\| (18)\| Zkouška bezdýmným prachem - hlaveň, zkoušené součásti h) Zahraniční zbraně 10kB\| (19)\| Obyčejná zkouška - hlaveň, zkoušené součásti ---\|---\|--- 14kB\| (20)\| Vyšší zkouška - hlaveň, zkoušené součásti i) Vojenské zbraně 12kB\| (21)\| Hlaveň ---\|---\|--- 4kB\| (22)\| Zkoušené součásti j) Ostatní značky 14kB\| (23)\| Tvrdé kalené součásti mohou být označeny takto ---\|---\|--- 12kB\| (24)\| Kontrola střeliva 10kB\| (25)\| Zkouška určitých palných zbraní a ručních přístrojů s náplní výbušných látek 14kB\| (26)\| Identifikační značka zkušebny 11kB\| (27)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky 1.2.5 Chilská republika 12kB\| (1)\| Zkouška určitých palných zbraní a ručních přístrojů s náplní výbušných látek ---\|---\|--- 20kB\| (2)\| Identifikační značka zkušebny 11kB\| (3)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky 1.2.6 Španělské království 9kB\| (1)\| Identifikační značka zkušebny v Eibar vyražená na všech zbraních ---\|---\|--- 9kB\| (2)\| Zkouška předovek - černý prach 11kB\| (3)\| Dobrovolná zkouška černým prachem u hlavní nabíjených zezadu 12kB\| (4)\| Povinná zkouška bezdýmným prachem u zbraní s hladkým vývrtem nabíjených zezadu 15kB\| (5)\| Dodatečná zkouška bezdýmným prachem u zbraní s hladkým vývrtem nabíjených zezadu 9kB\| (6)\| Zkouška pistolí a terčovnic normálně používaným prachem 8kB\| (7)\| Povinná zkouška zbraní s drážkovaným vývrtem 10kB\| (8)\| Zkouška zahraničních zbraní, na nichž nejsou vyraženy zkušební značky uznávané C. I. P. 9kB\| (9)\| Kontrola střeliva 10kB\| (10)\| Zkouška určitých ručních palných zbraní a přístrojů s náplní výbušných látek 11kB\| (11)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky 1.2.7 Francouzská republika a) Dobrovolné zkoušky 17kB\| (1)\| Dokončené hlavně - obyčejná zkouška ---\|---\|--- 26kB\| (2)\| Dokončené hlavně - zkouška vyšším předepsaným tlakem 37kB\| (3)\| Dokončené hlavně - zkouška nejvyšším předepsaným tlakem b) Povinné zkoušky 15kB\| (4)\| Přístroje postavené na roveň zbraním ---\|---\|--- 7kB\| (5)\| Dokončené palné zbraně - obyčejná zkouška černým prachem 14kB\| (6)\| Dodatečná zkušební značka pro zbraně zkoušené v konečném stavu 10kB\| (7)\| Dokončené palné zbraně - obyčejná zkouška bezdýmným prachem 12kB\| (8)\| Dokončené palné zbraně - vyšší zkouška bezdýmným prachem 12kB\| (9)\| Zkouška dlouhých zbraní s drážkovaným vývrtem 13kB\| (10)\| Nová (opakovaná) zkouška dlouhých zbraní s drážkovaným vývrtem 10kB\| (11)\| Dokončené palné zbraně - nová (opakovaná) zkouška černým prachem 11kB\| (12)\| Obyčejná nová (opakovaná) zkouška bezdýmným prachem 11kB\| (13)\| Vyšší nová (opakovaná) zkouška bezdýmným prachem 14kB\| (14)\| Zkouška krátkých zbraní 15kB\| (15)\| Nová (opakovaná) zkouška krátkých zbraní 7kB\| (16)\| Označení odmítnutých (vyřazených) zbraní 15kB\| (17)\| Kontrola střeliva 11kB\| (18)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky 1.2.8 Italská republika 14kB\| (1)\| Identifikační značky zkušebny v Gardone Val Trompia - Brescia, je vyražena na všech zbraních ---\|---\|--- 11kB\| (2)\| Konečná zkouška černým prachem 13kB\| (3)\| Konečná zkouška bezdýmným prachem 18kB\| (4)\| Vyšší dobrovolná zkouška bezdýmným prachem 14kB\| (5)\| Dodatečná zkušební značka zbraní zkoušených v konečném stavu 15kB\| (6)\| Kontrola střeliva 11kB\| (7)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky Poznámka: od roku 2006 používá Italská republika i novou podobu značek, kdy má ozubené kolo 16 zubů. Obě podoby se mohou objevovat současně a jsou považovány za platné. 1.2.9 Finská republika 16kB\| (1)\| Kontrolní značka pro spotřebitelské střelivo ---\|---\|--- 16kB\| (2)\| Obyčejná zkouška 24kB\| (3)\| Zkouška černým prachem 18kB\| (4)\| Vyšší zkouška 11kB\| (5)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky 1.2.10 Spojené království Velké Británie a Severního Irska Londýn\| Birmingham\| ---\|---\|--- 11kB\| 14kB\| (1)\| Provizorní zkouška hlavně 13kB\| 16kB\| (2)\| Konečná zkouška bezdýmným prachem - mechanismus 12kB\| 16kB\| (3)\| Konečná zkouška bezdýmným prachem - hlaveň 12kB\| 13kB\| (4)\| Konečná zkouška zbraní určených jen pro černý prach 15kB\| 14kB\| (5)\| Vyšší zkouška 15kB\| 13kB\| (6)\| Nové (opakované) ověření 14kB\| 15kB\| (7)\| Kontrola střeliva 12kB\| 13kB\| (8)\| Zkouška určitých střelných zbraní a přístrojů s náplní výbušných látek 11kB\| (9)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky Poznámky: Pracovní tlak, na který byla zbraň zkoušena, vyjádřený v tunách na čtvereční palec, je vyznačen na hlavni - například: 3 Tons. Jmenovitá ráže a délka nábojové komory jsou rovněž vyznačeny na hlavni - například: 12, 2 1/2ʺ. 1.2.11 Maďarská republika 9kB\| (1)\| Provizorní dobrovolná zkouška ---\|---\|--- 11kB\| (2)\| Konečná zkouška zbraně bez úpravy nebo v konečném stavu 11kB\| (3)\| Nová (opakovaná) zkouška 11kB\| (4)\| Vyšší zkouška 12kB\| (5)\| Kontrola střeliva 15kB\| (6)\| Zkouška signálních zbraní, zbraní poplašných, startovacích a plynovek Zkouška plynových zbraní a zbraní na stlačený vzduch používajících slepé střelivo nebo střelivo pro plynové zbraně, kde je energie střely nižší než 7,5 J 12kB\| (7)\| Zkouška určitých ručních palných zbraní a přístrojů s náplní výbušných látek 10kB\| (8)\| Konečná zkouška černým prachem 11kB\| (9)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky 1.2.12 Ruská federace 18kB\| (1)\| Značka zkušebny v Iževsku pro zkoušky zbraní a střeliva ---\|---\|--- 18kB\| (2)\| Značka zkušebny v Klimovsku pro zkoušky zbraní a střeliva 11kB\| (3)\| Značka zkušebny v Krasnozavodsku pro zkoušky zbraní a střeliva 13kB\| (4)\| Značka Klimovsk II pro zkoušky zbraní a střeliva - platná, pokud byla vyznačena nejdříve v roce 2010 11kB\| (5)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky Poznámka: Značka č. 2 (značka zkušebny v Klimovsku) je platná pouze, je-li doplněna vyznačeným dvojčíslím roku, v zobrazeném případě se tedy jedná o značku z roku 1996. 1.2.13 Slovenská republika 13kB\| (1)\| Kusové ověřování signálních, poplašných a narkotizačních zbraní a ostatních expanzních přístrojů ---\|---\|--- 12kB\| (2)\| Kusové ověřování všech druhů zbraní nabíjených zezadu na bezdýmný prach 17kB\| (3)\| Kusové ověřování zbraní na černý prach nabíjených zepředu 14kB\| (4)\| Kusové ověřování brokovnic - vyšší zkouška 16kB\| (5)\| Homologace zbraní a expanzních přístrojů 16kB\| (6)\| Kontrola střeliva 16kB\| (7)\| Kontrola střelivin 18kB\| (8)\| Identifikační značka Úřední zkušebny střelných zbraní a střeliva SKTC-112 Lieskovec 16kB\| (9)\| Nové kusové ověřování všech druhů zbraní nabíjených zezadu určených pro použití střeliva s bezdýmným prachem 11kB\| (10)\| Zkouška brokovnic - ocelové broky 1.3 Zkušební značky platné, pokud byly vyznačeny nejpozději v září 1992 1.3.1 Republika Jugoslávie 15kB\| (1)\| Obyčejná zkouška zbraně v dokončeném stavu černým prachem ---\|---\|--- 15kB\| (2)\| Obyčejná zkouška zbraně v dokončeném stavu bezdýmným prachem 17kB\| (3)\| Vyšší zkouška zbraně v dokončeném stavu bezdýmným prachem 13kB\| (4)\| Doplněk pro zbraně připravené k prodeji po zkoušce 13kB\| (5)\| Opakovaná zkouška černým prachem 15kB\| (6)\| Opakovaná zkouška bezdýmným prachem 5kB\| (7)\| Předběžná zkouška vložných hlavní 7kB\| (8)\| Předběžná zkouška vložných hlavní vyšším předepsaným tlakem 8kB\| (9)\| Předběžná zkouška vložných hlavní nejvyšším předepsaným tlakem 9kB\| (10)\| Dobrovolná předběžná zkouška hrubých výkovků 13kB\| (11)\| Zkušební (přejímací) značka 16kB\| (12)\| Zkušební značka - mechanismus závěru 14kB\| (13)\| Mezinárodní značka pro měřicí přístroj 12kB\| (14)\| Zkušební značka pro cizí (zahraniční) palné zbraně 10kB\| (15)\| Zkušební značka- správně spájené hlavně 16kB\| (16)\| Jmenovitá ráže a délka nábojové komory 7kB\| (17)\| Značka zkušebního technika 18kB\| (18)\| Měsíc a rok zkoušky (příklad: červen 1970) 21kB\| (19)\| Označení zahrdlení hlavně 9kB\| (20)\| Hmotnost hlavně 14kB\| (21)\| Zkouška určitých palných zbraní a zařízení používajících náplň výbušných látek 14kB\| (22)\| Kontrola střeliva 2 Zkušební značky, které nejsou uznávány na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a jsou platné pouze na území České republiky 20kB\| (1)\| Zkušební značka pro pyrotechnické výrobky (pod písmeny ČÚZZS se uvádí číslo certifikátu typu/dvojčíslí roku jeho vydání a třídu stupně nebezpečnosti; velikost písma je min. 2,1 mm) ---\|---\|--- 3kB\| (2)\| Zkušební značka pro střelné zbraně, které nelze označit značkou podle platné mezinárodní smlouvy. U zakázaných zbraní je nedílnou součástí značky číslo zkušebního protokolu ve zvláštní číselné řadě 4kB\| (3)\| Zkušební značka pro střelivo, které nelze označit značkou podle platné mezinárodní smlouvy. Součástí značky je číslo zkušebního protokolu ve zvláštní číselné řadě“. 25. Za přílohu č. 3 se vkládá nová příloha č. 4, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 335/2004 Sb. Kontrolní značky 13kB\| (1)\| Kontrolní značka pro vojenské zbraně, které nejsou určeny do výzbroje Armády České republiky“. ---\|---\|--- Dosavadní přílohy č. 4 až 6 se označují jako přílohy č. 5 až 7. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Nejpozději 19. října 2014 může úřad při kusovém ověřováníověřování nebo opakovaném kusovém ověřováníověřování stanovenou střelnou zbraň, která splní stanovené technické požadavky, označit místo stanoveného způsobu označení zkušební značkou podle přílohy č. 3 části 1.2.1 vyhlášky č. 335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky. Zbraň, která byla podrobena zkoušce na ocelové broky, musí být v takovém případě dále označena identifikační značkou úřadu. Pro označování se obdobně užije ustanovení § 8 písm. b) vyhlášky č. 335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky. 2. Nejpozději 19. října 2014 může certifikát o homologaci určit označování stanovených střelných zbraní místo stanoveného způsobu označení zkušební značkou podle přílohy č. 3 části 1.2.1 vyhlášky č. 335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky. V takovém případě musí být zbraň označena i dvojčíslím roku ověření. 3. Nejpozději 19. října 2016 může certifikát o typové kontrole střeliva určit označování stanoveného střeliva místo stanoveným způsobem označení zkušební značkou podle přílohy č. 3 části 1.2.1 vyhlášky č. 335/2004 Sb., ve znění této vyhlášky. Čl. III Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Čl. IV Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Nařízení vlády č. 94/2014 Sb.	Nařízení vlády č. 94/2014 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 337/2002 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 422/2005 Sb. Vyhlášeno 29. 5. 2014, datum účinnosti 13. 6. 2014, částka 40/2014 * Čl. I - V příloze k nařízení vlády č. 337/2002 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 422/2005 Sb., písmeno e) zní: * Čl. II - Národní památkový ústav vyznačí národní kulturní památku podle písmene e) přílohy k nařízení vlády č. 337/2002 Sb., ve znění tohoto nařízení, do 2 vyhotovení kopie katastrální mapy a ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení 1 vyhotovení ulo * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 13. 6. 2014 94 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. května 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 337/2002 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 422/2005 Sb. Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: Čl. I V příloze k nařízení vlády č. 337/2002 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 422/2005 Sb., písmeno e) zní: „e) v Moravskoslezském kraji Název:\| Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren ---\|--- Popis:\| areál kamenouhelného dolu tvořený budovami, jinými nemovitými objekty a technickým zařízením na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Ostrava-město Obec:\| Ostrava Katastrální území:\| Moravská Ostrava Pozemky, parcelní čísla:\| 3206/2, 3207, 3209, 3211, 3212, 3214, 3220/1 (část), 3220/2, 3220/3, 3226/1, 3226/2, 3226/3 Budova číslo popisné:\| 3263 Katastrální území:\| Vítkovice Pozemky, parcelní čísla:\| 1051/1 (část), 1051/24, 1051/44, 1051/78, 1051/90 (část), 1051/92, 1051/93, 1051/95 (část), 1051/105, 1051/106, 1051/107, 1051/108 Budovy čísla popisná:\| 2993, 2994 Budovy, jiné nemovité objekty a technická zařízení: Katastrální území:\| Moravská Ostrava \| těžní věž a těžní budova včetně 2 mostů pro oběh důlních vozíků, strojovna těžních strojů a elektrický těžní stroj Škoda Plzeň, koupelny mužstva (staré), kotelna se 4 parními kotly Garbe, úpravna uhlí, třídírna uhlí, komín kotelny, koupelny mužstva (nové), kompresorovna s turbokompresorem Breitfeld Daněk Katastrální území:\| Vítkovice \| vykládka uhlí z vagonů, mlýnice uhlí, budova zásobníků, uhelná věž, koksárenská baterie č. 5 - fragment kolejí výtlačného a vodícího vozu a komín, západní hasící věž, hrubá třídírna koksu, zavážení vysokých pecí, vysoká pec č. 1 včetně skipu pro dopravu surovin k sazebně, strojovny s elektrickým těžním strojem, prašníku, ohřívačů větru, komínu, velínu a odlévací haly, vysoká pec č. 4 včetně skipu pro dopravu surovin k sazebně, strojovny s elektrickým těžním strojem, prašníku, ohřívačů větru, komínu, velínu a odlévací haly, vysoká pec č. 6 včetně skipu pro dopravu surovin k sazebně, strojovny s elektrickým těžním strojem, prašníku, ohřívačů větru, velínu a odlévací haly, plynojem a energetická ústředna č. VI včetně 2 pístových dmychadel.“. Čl. II Národní památkový ústav vyznačí národní kulturní památku podle písmene e) přílohy k nařízení vlády č. 337/2002 Sb., ve znění tohoto nařízení, do 2 vyhotovení kopie katastrální mapy a ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení 1 vyhotovení uloží do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky a 1 vyhotovení zašle Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr kultury: Mgr. Herman v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 92/2014 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 92/2014 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Evropského parlamentu konaných na území České republiky ve dnech 23. a 24. května 2014 Vyhlášeno 27. 5. 2014, částka 39/2014 92 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 26. května 2014 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Evropského parlamentu konaných na území České republiky ve dnech 23. a 24. května 2014 Státní volební komise schválila usnesením č. 159 ze dne 26. května 2014 zápis o výsledku voleb předaný Českým statistickým úřadem a vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e) a § 49 odst. 3 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, následující celkové výsledky voleb: a) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů voličů pro volby do Evropského parlamentu: \| 8 395 132 ---\|--- b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky: \| 1 528 250 ---\|--- c) celkový počet odevzdaných úředních obálek: \| 1 527 367 ---\|--- d) počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici (v pořadí podle vylosovaného čísla, kterým byl označen jejich hlasovací lístek): \| Politická strana, politické hnutí a koalice\| Hlasy ---\|---\|--- 1\| SNK Evropští demokraté\| 7 961 2\| Strana práce a Nespokojení občané!\| 2 899 3\| Klub angažovaných nestraníků\| 2 379 4\| NE Bruselu - Národní demokracie\| 7 109 5\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 150 792 6\| Strana zdravého rozumu - NECHCEME EURO - za Evropu svobodných států\| 24 724 7\| TOP 09 a Starostové\| 241 747 8\| Liberálně ekologická strana\| 7 514 9\| LEV 21 - Národní socialisté\| 7 099 10\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 166 478 11\| evropani.cz\| 631 12\| REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 1 100 13\| Fair play - HNPD\| 900 14\| Česká strana sociálně demokratická\| 214 800 16\| ANO 2011\| 244 501 17\| “Strana rovných příležitostí“\| 640 18\| Moravané\| 6 614 19\| Česká strana regionů\| 2 535 20\| Občanská demokratická strana\| 116 389 21\| VIZE 2014\| 3 698 22\| Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury\| 47 306 23\| Strana zelených\| 57 240 24\| Strana svobodných občanů\| 79 540 25\| Romská demokratická strana\| 1 185 26\| Komunistická strana Československa\| 8 549 27\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 8 028 28\| ANTIBURSÍK - STOP EKOTERORU!\| 761 29\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - NE diktátu Bruselu\| 7 902 30\| HNUTÍ SOCIÁLNĚ SLABÝCH\| 1 685 31\| Republika\| 2 240 32\| Česká pirátská strana\| 72 514 33\| Česká Suverenita\| 2 086 34\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 2 434 35\| Aktiv nezávislých občanů\| 1 242 36\| Česká strana národně sociální\| 502 37\| Občanská konzervativní strana\| 3 481 38\| Věci veřejné\| 6 988 39\| OBČANÉ 2011\| 1 299 e) jména a příjmení kandidátů, kteří byli zvoleni, a kandidátů, kteří se stali náhradníky, v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic (politické strany, politická hnutí a koalice jsou v pořadí podle vylosovaného čísla, kterým byl označen jejich hlasovací lístek): Pořadí\| Jméno, příjmení\| Počet přednostních hlasů\| Pořadí na hlasovacím lístku ---\|---\|---\|--- POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová ZVOLENI: 1\| Ing. Michaela Šojdrová\| 22 220\| 2 2\| Doc. JUDr. Pavel Svoboda, Ph.D., D.E.A.\| 21 746\| 1 3\| Mgr. Tomáš Zdechovský\| 5 063\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| Mgr. Eduard Hulicius, MA\| 4 926\| 4 2\| Mgr. Marie Jílková\| 1 985\| 5 3\| Ing. MUDr. Miroslav Přádka, Ph.D.\| 2 141\| 6 4\| Mgr. Jiří Jirsa\| 1 350\| 7 5\| Ing. Pavel Šustr\| 967\| 8 6\| Mgr. Ing. Petr Vysloužil\| 1 067\| 9 7\| Mgr. Petr Hladík\| 5 021\| 10 8\| Bc. Jan Novotný\| 2 448\| 11 9\| Mgr. Zdislava Odstrčilová\| 1 939\| 12 10\| Bc. Šimon Heller\| 1 698\| 13 11\| Prof. doc. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc.\| 851\| 14 12\| Ing. Bc. Zdenka Kumstýřová\| 777\| 15 13\| Ing. Jiří Vencl, Ph.D.\| 284\| 16 14\| PhDr. Bc. Tomáš Svoboda, Ph.D.\| 405\| 17 15\| RNDr. Mgr. František John, Ph.D.\| 1 195\| 18 16\| Mgr. Michal Hořínek\| 692\| 19 17\| JUDr. Martina Haverová\| 195\| 20 18\| MVDr. Josef Holejšovský, Ph.D.\| 629\| 21 19\| Mgr. et Mgr. Jan Málek\| 562\| 22 20\| Bc. Fay Adensamová\| 173\| 23 21\| MUDr. Vít Ulrych\| 417\| 24 22\| Mgr. Jan Hladký, LL.M.\| 173\| 25 23\| MUDr. Tomáš Lajkep, Ph.D.\| 635\| 26 24\| Štěpán Matek\| 135\| 27 25\| Mgr. Leo Steiner\| 264\| 28 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: TOP 09 a Starostové ZVOLENI: 1\| JUDr. Jiří Pospíšil\| 77 724\| 2 2\| RNDr. Luděk Niedermayer\| 37 171\| 1 3\| Ing. Jaromír Štětina\| 18 951\| 5 4\| JUDr. Stanislav Polčák\| 11 997\| 3 NÁHRADNÍCI: 1\| prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc.\| 4 755\| 4 2\| Ing. Radim Sršeň, Ph.D.\| 4 894\| 6 3\| Ing. Tomáš Czernin\| 9 061\| 7 4\| Mgr. Ivana Majíčková, MBA\| 1 830\| 8 5\| Ing. Bc. Bohumil Straka, Ph.D.\| 5 184\| 9 6\| RNDr. Ivo Šanc, CSc.\| 1 120\| 10 7\| Mgr. Marek Polach\| 1 065\| 11 8\| Ing. Bc. Luděk Mikulecký, LL.M.\| 342\| 12 9\| Ing. Zuzana Kyliánová\| 490\| 13 10\| JUDr. Ing. Rudolf Cogan, Ph.D.\| 932\| 14 11\| Jiří Kočandrle\| 327\| 15 12\| Mgr. Reda Ifrah\| 544\| 16 13\| Mgr. Klára Pavlíčková\| 731\| 17 14\| Ing. Michal Burian, Ph.D.\| 731\| 18 15\| Ing. Josef Merta\| 220\| 19 16\| Bc. Tomáš Velička\| 142\| 20 17\| Ing. Ludmila Bubeníková\| 273\| 21 18\| Ing. Oldřich Souček\| 208\| 22 19\| Mgr. Aleš Janoušek\| 319\| 23 20\| Bc. František Gábor\| 219\| 24 21\| Mgr. Michal Feigler\| 331\| 25 22\| Mgr. Simeon Popov\| 137\| 26 23\| PhDr. Mgr. Zdeněk Šigut, Ph.D., MPH\| 474\| 27 24\| Ing. Josef Kalousek\| 352\| 28 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: Komunistická strana Čech a Moravy ZVOLENI: 1\| Ing. Kateřina Konečná\| 28 154\| 1 2\| PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.\| 14 384\| 4 3\| MUDr. Jiří Maštálka\| 11 525\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Jaromír Kohlíček, CSc.\| 7 051\| 3 2\| PhDr. Josef Skála, CSc.\| 3 076\| 5 3\| Pavla Šlahúnková\| 4 447\| 6 4\| Ing. Esma Opravilová\| 2 975\| 7 5\| JUDr. Lubomír Ledl\| 1 116\| 8 6\| Dagmar Švendová, BA, LL.M.\| 6 934\| 9 7\| Ing. Pavel Janeček, BBS (Hons)\| 1 400\| 10 8\| Milan Krajča\| 709\| 11 9\| Ing. René David\| 366\| 12 10\| PhDr.Ing.Mgr.et Mgr. Jiří Valenta\| 1 905\| 13 11\| RNDr. Václav Exner, CSc.\| 2 092\| 14 12\| Petr Kadidlo\| 102\| 15 13\| Ludvík Šulda, BBA\| 245\| 16 14\| Prof. RNDr. Jiří Hudeček, CSc.\| 635\| 17 15\| Mgr. Věra Klontza, Ph.D.\| 1 036\| 18 16\| Mgr. Jaromír Petelík\| 246\| 19 17\| Mgr. Tereza Čechová Humpolcová\| 1 001\| 20 18\| Mgr. Rostislav Hefka\| 204\| 21 19\| PhDr. Helena Briardová\| 242\| 22 20\| JUDr. Marie Nedvědová\| 843\| 23 21\| Mgr. Kateřina Snopková\| 600\| 24 22\| Pavel Osadník\| 649\| 25 23\| Ing. Jaroslav Dubský\| 439\| 26 24\| Ing. David Kváč\| 299\| 27 25\| Alexandr Šedivý\| 267\| 28 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: Česká strana sociálně demokratická ZVOLENI: 1\| prof. PhDr. Jan Keller, CSc.\| 57 812\| 1 2\| MUDr. Olga Sehnalová, MBA\| 10 955\| 2 3\| RNDr. Pavel Poc\| 3 818\| 3 4\| Ing. Mgr. Miroslav Poche\| 3 692\| 4 NÁHRADNÍCI: 1\| prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc.\| 3 922\| 5 2\| JUDr. Richard Falbr\| 8 729\| 6 3\| Ing. Bc. Zuzana Brzobohatá\| 4 841\| 7 4\| Vojtěch Mynář\| 1 607\| 8 5\| Dr. Libor Rouček\| 8 896\| 9 6\| Ing. Petr Osvald\| 2 144\| 10 7\| Dipl.-Kfm. Lukáš Vorel\| 1 040\| 11 8\| Mgr. Jiří Zemánek\| 1 204\| 12 9\| Mgr. Lukáš Kaucký\| 752\| 13 10\| Ing. Radim Technik\| 1 348\| 14 11\| PhDr. Jan Gregor, Ph.D.\| 1 520\| 15 12\| JUDr. Petr Šáda\| 510\| 16 13\| Mgr. Dana Váhalová\| 1 040\| 17 14\| Mgr. Radek Scherfer\| 406\| 18 15\| PhDr. Miloš Balabán, Ph.D.\| 1 099\| 19 16\| JUDr. Kateřina Kalistová\| 614\| 20 17\| Ing. Aleš Drobek\| 1 023\| 21 18\| PhDr. Kateřina Bocianová\| 924\| 22 19\| Bc. Monika Hermannová\| 903\| 23 20\| Bc. Alena Andělová, DiS.\| 898\| 24 21\| Petr Kolman\| 516\| 25 22\| MUDr. Zuzana Vodsloň\| 353\| 26 23\| Ivana Tomková\| 169\| 27 24\| Bc. Jan Straka\| 833\| 28 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: ANO 2011 ZVOLENI: 1\| JUDr. Pavel Telička\| 50 784\| 1 2\| Petr Ježek\| 5 301\| 2 3\| Ing. Dita Charanzová, Ph.D.\| 8 356\| 3 4\| Martina Dlabajová\| 4 789\| 4 NÁHRADNÍCI: 1\| Ivan Jančárek\| 631\| 5 2\| Ing. Jiří Šír\| 1 827\| 6 3\| doc. et doc. JUDr. Naděžda Šišková, Ph.D.\| 4 875\| 7 4\| PhDr. Marie Kaufmann\| 2 058\| 8 5\| Ing. Lukáš Štěpánek, Ph.D., MSc.\| 3 603\| 9 6\| Ing. Jan Smitka, MBA\| 955\| 10 7\| Ing. Monika Červíčková\| 1 411\| 11 8\| Mgr. Irena Langrová\| 1 226\| 12 9\| Ing. Pavel Szturc, Ph.D.\| 1 390\| 13 10\| Ing. Lenka Střálková\| 1 307\| 14 11\| Mgr. Václav Víška, Ph.D.\| 1 417\| 15 12\| Ing. Miroslav Bauer, MBA\| 405\| 16 13\| Dr.sc.agr. Ing. Miroslava Bavorová\| 1 117\| 17 14\| Ing. Pavel Zůna, MSS, Ph.D.\| 578\| 18 15\| Ing. Milan Jankovský\| 354\| 19 16\| Ing. Ivan Indráček\| 581\| 20 17\| Bc. Kamila Bláhová\| 558\| 21 18\| Mgr. Ing. Tomáš Prekop\| 585\| 22 19\| Radek Hloušek\| 384\| 23 20\| Ing. Jaroslav Špaček\| 3 778\| 24 21\| Bc. Martin Mata\| 273\| 25 22\| Ing. Erik Mikuš\| 524\| 27 23\| Ing. Antonín Skoumal\| 491\| 28 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: Občanská demokratická strana ZVOLENI: 1\| Ing. Jan Zahradil\| 19 892\| 1 2\| Ing. Evžen Tošenovský, Dr.h.c.\| 16 514\| 2 NÁHRADNÍCI: 1\| Ing. Oldřich Vlasák\| 7 912\| 4 2\| Ing. Eva Zamrazilová, CSc.\| 7 366\| 3 3\| Mgr. Aleš Musil, M.A.\| 1 295\| 5 4\| Mgr. Radka Trylčová\| 1 738\| 6 5\| Ing. Marcel Kollmann\| 933\| 7 6\| prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, PhD.\| 2 457\| 8 7\| Jan Lupoměský\| 1 137\| 9 8\| Edvard Kožušník\| 3 916\| 10 9\| Anna Heaney\| 305\| 11 10\| Ing. Mgr. Martin Kučera, MPA\| 447\| 12 11\| Mgr. Pavel Hejtmánek\| 423\| 13 12\| Mgr. Jakub Stárek\| 812\| 14 13\| PhDr. Jan Šulc\| 132\| 15 14\| Mgr. Petr Šindelář, LL.M.\| 248\| 16 15\| Rudolf Kulhánek\| 132\| 17 16\| Mgr. Filip Benda\| 303\| 18 17\| Ing. René Franěk\| 1 054\| 19 18\| RNDr. Mgr. Tomáš Vaněk, CSc.\| 349\| 20 19\| Ing. Hynek Orság\| 243\| 21 20\| Cong Hung Nguyen\| 695\| 22 21\| Mgr. Marcela Kropáčová\| 484\| 23 22\| Václav Seitz, M.Sc.\| 124\| 24 23\| Lukáš Vítek\| 545\| 25 24\| Mgr. Darina Kovačíková\| 176\| 26 25\| Bc. Aneta Martišková\| 158\| 27 26\| Jan Nedvídek\| 270\| 28 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: Strana svobodných občanů ZVOLENI: 1\| Ing. Petr Mach, Ph.D.\| 13 211\| 1 NÁHRADNÍCI: 1\| RNDr. Jiří Payne\| 3 696\| 2 2\| Ing. Tomáš Pajonk\| 2 415\| 3 3\| Bc. Vít Jedlička\| 1 411\| 4 4\| Ing. Martin Pánek\| 1 141\| 5 5\| prof. PhDr. Miroslav Bednář, CSc.\| 963\| 6 6\| Ing. Jan Polanecký\| 267\| 7 7\| Mgr. Vítězslav Kremlík\| 476\| 8 8\| Ing. Milan Vodička\| 238\| 9 9\| Mgr. Jakub Ježek\| 468\| 10 10\| Ing. Josef Zbořil\| 329\| 11 11\| Ing. Mgr. Irena Steinhauserová\| 580\| 12 12\| Mgr. Jiří Strachota\| 150\| 13 13\| Bc. Pavel Pešan\| 79\| 14 14\| Ing. Philip Prentis\| 142\| 15 15\| Ing. Veronika Miňovská\| 230\| 16 16\| Jana Urzová\| 273\| 17 17\| Tereza Sladkovská\| 402\| 18 18\| Damir Špoljarič\| 66\| 19 19\| Bc. Petra Korbelová\| 121\| 20 20\| Mgr. Miroslav Červenka\| 96\| 21 21\| Alice Hejdová\| 70\| 22 22\| Ing. Josef Lebduška\| 98\| 23 23\| Ing. Jiří Zapletal\| 252\| 24 24\| Václav Kupilík\| 37\| 25 25\| Markéta Chvalovská\| 49\| 26 26\| Jiří Rybář\| 65\| 27 Předseda Státní volební komise: Chovanec v. r.
Zákon č. 90/2014 Sb.	Zákon č. 90/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 5. 2014, datum účinnosti 21. 5. 2014, částka 37/2014 * ČÁST PRVNÍ - Změna energetického zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2014 90 ZÁKON ze dne 23. dubna 2014, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna energetického zákona Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie“. 2. V § 23 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění“. 3. V § 24 odst. 3 písm. c) se na konci bodu 9 slovo „nebo“ zrušuje, na konci bodu 10 se slovo „nebo“ doplňuje a doplňuje se bod 11, který zní: „11. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění,“. 4. V § 24 odst. 3 písm. d) se na konci bodu 10 slovo „nebo“ zrušuje, na konci bodu 11 se slovo „nebo“ doplňuje a doplňuje se bod 12, který zní: „12. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění,“. 5. V § 25 odst. 3 písm. c) se na konci bodu 8 slovo „nebo“ zrušuje, na konci bodu 9 se slovo „nebo“ doplňuje a doplňuje se bod 10, který zní: „10. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění,“. 6. V § 25 odst. 3 písm. d) se na konci bodu 10 slovo „nebo“ zrušuje, na konci bodu 11 se slovo „nebo“ doplňuje a doplňuje se bod 12, který zní: „12. při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění,“. 7. V § 25 odst. 10 písm. b) se za slova „v případě neoprávněného odběru“ vkládají slova „nebo při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění,“. 8. V § 30 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo při prokázaném opakovaném neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie, která není uhrazena ani po upozornění“. 9. V § 50 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „Smlouva o distribuci elektřiny s obchodníkem s elektřinou musí dále obsahovat výčet odběrných míst všech zákazníků, s nimiž má obchodník s elektřinou na vymezeném území provozovatele distribuční soustavy uzavřenu smlouvu podle odstavce 2.“. 10. V § 98a odst. 2 se na konci písmene h) doplňuje bod 12, který zní: „12. strukturu cen za činnosti operátora trhu a způsob a termíny účtování a úhrad ceny za činnosti operátora trhu jednotlivými účastníky trhu s elektřinou,“. 11. V § 98a odst. 2 se na konci písmene i) doplňuje bod 12, který zní: „12. strukturu cen za činnosti operátora trhu a způsob a termíny účtování a úhrad ceny za činnosti operátora trhu jednotlivými účastníky trhu s plynem,“. Čl. II Přechodné ustanovení Obchodník s elektřinou navrhne do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provozovateli distribuční soustavy, který pro něj zajišťuje distribuci elektřiny na základě smlouvy o distribuci uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, změnu této smlouvy tak, aby splňovala ustanovení § 50 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podporovaných zdrojích energie Čl. III Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 310/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní: „y) provozovatelem lokální distribuční soustavy držitel licence na distribuci elektřiny, jehož distribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavě.“. 2. V § 4 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nepoužije pro výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce podle zákona o obcích.“. 3. V § 4 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nevztahuje na výrobce, který vyrábí elektřinu z bioplynu a jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba.“. 4. V § 5 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Ustanovení odstavce 7 se nepoužije pro výrobce elektřiny z druhotných zdrojů, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce podle zákona o obcích.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 5. V § 6 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ustanovení odstavce 5 se nepoužije pro výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce podle zákona o obcích.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 6. V § 12 odst. 4 se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 9“ a slova „odst. 6“ se nahrazují slovy „odst. 7“. 7. V § 13 odst. 1 větě první se slova „podle § 28 odst. 4“ nahrazují slovy „za množství elektřiny podle § 28 odst. 5“ a ve větě druhé se za slova „ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny“ vkládají slova „mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy“. 8. V § 24 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Ustanovení odstavce 6 písm. e) se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce podle zákona o obcích.“. 9. V § 25 se za odstavec 6 doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce podle zákona o obcích.“. 10. V § 28 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Obchodník s elektřinou, výrobce elektřiny, provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy účtuje cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny včetně záloh osobám podle odstavce 5, 6 nebo 7 a tyto osoby jsou povinny tuto cenu hradit. Způsob a termíny účtování a hrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10. 11. V § 28 odst. 5 písmena a) až c) znějí: „a) zákazník 1. obchodníkovi s elektřinou nebo výrobci elektřiny za množství elektřiny dodané podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny anebo provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy za množství elektřiny dopravené podle smlouvy o přenosu elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny a 2. provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy za množství elektřiny spotřebované zákazníkem nebo jiným účastníkem trhu s elektřinou v odběrném místě zákazníka bez použití přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, včetně elektřiny spotřebované v zařízeních připojených do odběrného místa zákazníka, b) výrobce elektřiny provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, k níž je výrobna elektřiny přímo připojena, za množství elektřiny spotřebované výrobcem elektřiny nebo jiným účastníkem trhu s elektřinou bez použití přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, c) provozovatel přenosové soustavy nebo regionální distribuční soustavy operátorovi trhu za množství elektřiny jemu dodané podle smlouvy o dodávce elektřiny,“. 12. V § 28 odst. 5 se za písmeno c) doplňuje písmeno d), které zní: „d) provozovatel lokální distribuční soustavy provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, za množství elektřiny jemu dodané podle smlouvy o dodávce elektřiny a za množství elektřiny spotřebované v lokální distribuční soustavě výrobcem elektřiny nebo jiným účastníkem trhu s elektřinou bez použití distribuční soustavy,“. 13. V § 28 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny vyúčtovanou obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny zákazníkovi je obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny povinen na základě vyúčtování hradit provozovateli distribuční soustavy. Má se za to, že prokázané opakované neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny obchodníkem s elektřinou provozovateli distribuční soustavy, která není uhrazena ani po upozornění, je porušením právních předpisů souvisejících s výkonem licencované činnosti při výkonu licencované činnosti závažným způsobem. (7) Cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny vyúčtovanou provozovatelem lokální distribuční soustavy účastníkovi trhu s elektřinou je provozovatel lokální distribuční soustavy povinen na základě vyúčtování hradit provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena. Má se za to, že prokázané opakované neuhrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny provozovatelem lokální distribuční soustavy provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, která není uhrazena ani po upozornění, je porušením právních předpisů souvisejících s výkonem licencované činnosti při výkonu licencované činnosti závažným způsobem.“. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 8 až 12. 14. V § 28 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 až 12 se označují jako odstavce 8 až 11. 15. V § 37 se za odstavec 4 doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije pro výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce podle zákona o obcích.“. 16. V § 53 odst. 2 písmeno o) zní: „o) způsob a termíny účtování a hrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení čl. III bodů 2, 4, 5, 6, 8, 9 a 15, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2014. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 89/2014 Sb.	Zákon č. 89/2014 Sb. Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu jmenovitých hodnot státních dluhopisů a některých dalších dluhů státu splatných v roce 2014 Vyhlášeno 21. 5. 2014, datum účinnosti 21. 5. 2014, částka 37/2014 * § 1 - Účel zákona * § 2 - Splatnost závazků * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 21. 5. 2014 89 ZÁKON ze dne 23. dubna 2014 o státním dluhopisovém programu na úhradu jmenovitých hodnot státních dluhopisů a některých dalších dluhů státu splatných v roce 2014 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Účel zákona (1) Účelem státního dluhopisového programu podle tohoto zákona je získání peněžních prostředků na úhradu a) jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu splatných v roce 2014, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu splatných v roce 2014, b) jmenovitých hodnot státních dluhopisů s dobou splatnosti delší než 1 rok, odkupovaných z trhu v roce 2014, c) případných předčasných splátek jmenovitých hodnot státních dluhopisů, d) případných předčasných splátek jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, e) případných předčasných splátek jistin úvěrů přijatých od Evropské investiční bankybanky. (2) Maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 209 640 831 901 Kč. § 2 Splatnost závazků Dluhy vyplývající ze státního dluhopisového programu podle tohoto zákona budou splaceny nejpozději uplynutím 105 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 3 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 88/2014 Sb.	Zákon č. 88/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 5. 2014, datum účinnosti 1. 6. 2014, částka 37/2014 * Čl. I - Zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb., zákona č. 70/2007 Sb., zákona č. 308/2008 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2014 88 ZÁKON ze dne 23. dubna 2014, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb., zákona č. 70/2007 Sb., zákona č. 308/2008 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. § 2 se včetně nadpisu zrušuje. 2. V § 3 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Válečným veteránem je státní občan České republiky, který po 8. květnu 1945 jako voják v činné službě, příslušník armády, která v rozhodné době byla považována za armádu spojeneckou, nebo příslušník armády státu, jehož je Česká republika právním nástupcem, (dále jen „voják“) anebo jako příslušník bezpečnostního sboru konal službu a) nepřetržitě alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v zahraniční misi v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací, b) v souhrnu nejméně po dobu 360 kalendářních dnů v jiných zahraničních misích, než je uvedeno pod písmenem a), které se uskutečnily na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem; nejkratší započitatelná doba podle tohoto ustanovení však činí nejméně 90 dnů nepřetržitého výkonu služby, nebo c) jednotlivě v zahraničních misích po dobu kratší než dobu podle písmene a) nebo b), kdy však celková doba služby po vzájemném sečtení činí alespoň 360 kalendářních dnů; doba výkonu služby v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací kratší než doba uvedená pod písmenem a) se v tomto případě do celkové doby služby započítává čtyřnásobně, pokud po tomto přepočtu dosáhne nejméně 90 dnů. (2) Válečným veteránem je rovněž státní občan České republiky, který jako zaměstnanec ústředního orgánu státní správy, bezpečnostního sboru nebo ozbrojených sil (dále jen „zaměstnanec“) plnil úkoly v místě ozbrojeného konfliktu anebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací nebo v jiné zahraniční misi, a to po dobu stanovenou v odstavci 1 písm. a), b) nebo c). (3) Za válečného veterána se nepovažuje voják nebo příslušník bezpečnostního sboru, i když splňuje podmínky podle odstavce 1, pokud byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem služby podle odstavce 1 nebo mu byl uložen trest ztráty vojenské hodnosti. Za válečného veterána se dále nepovažuje ani voják, pokud mu zanikl služební poměr odnětím hodnosti, nebo příslušník bezpečnostního sboru, pokud mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti. Za válečného veterána se nepovažuje ani zaměstnanec, i když splňuje podmínky podle odstavce 2, pokud byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný v souvislosti s plněním úkolů podle odstavce 2.“. 3. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Do doby podle § 3 odst. 1 nelze započíst dobu služby nebo plnění úkolů, které byly vykonávány ve prospěch režimu jednajícího v rozporu se zásadami demokratické společnosti, respektující práva občanů vyjádřená Chartou Organizace spojených národů, Všeobecnou deklarací lidských práv a navazujícími mezinárodními pakty o občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Odstranění tvrdosti zákona (1) Ministr obrany může na základě písemné a odůvodněné žádosti o odstranění tvrdosti zákona rozhodnout o tom, že za válečného veterána se považuje i osoba, která a) nesplnila podmínky uvedené v § 3 odst. 1 písm. a), protože zahraniční mise byla ukončena před uplynutím 90 dnů, b) nesplnila podmínky uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud v průběhu zahraniční mise vykonala mimořádně záslužný čin, nebo c) nesplnila podmínky uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud v průběhu zahraniční mise utrpěla bez vlastního zavinění újmu na zdraví, v jejímž důsledku jí byla účast v zahraniční misi ukončena. (2) Proti rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 nelze podat rozklad.“. 5. § 4 a 5 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1d a 4 znějí: „§ 4 Osvědčení válečného veterána (1) Osvědčení válečného veterána ministerstvo vydává na základě písemné žádosti osob uvedených v § 3 odst. 1 a 2. Žádost kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje místo narození, státní občanství a případně hodnost nebo služební hodnost s hodnostním označením. Žadatel dále uvede místo a dobu služby nebo plnění úkolů v misích, a bylo-li mu vydáno osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle jiného právního předpisu1d), uvede číslo tohoto osvědčení. (2) Ministerstvo v řízení ověří, zda jsou splněny podmínky pro vydání osvědčení válečného veterána. Jsou-li tyto podmínky splněny, vydá osvědčení válečného veterána. (3) Ministerstvo vnitra nebo ústřední orgány státní správy poskytnou ministerstvu údaje potřebné k ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení válečného veterána příslušníkům bezpečnostního sboru nebo zaměstnancům. (4) Ve sporných případech Ministerstvo zahraničních věcí na žádost ministerstva vydá stanovisko, ve kterém určí, zda se jedná o misi v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací nebo jinou zahraniční misi, jaké bylo místo a doba trvání této zahraniční mise a zda armáda, ve které osoba v době rozhodné pro vydání osvědčení válečného veterána konala službu, byla nebo je armádou spojeneckou. (5) Osvědčení válečného veterána obsahuje hodnost nebo služební hodnost s hodnostním označením, titul, jméno, příjmení, místo a datum narození, údaje o výkonu služby nebo plnění úkolů a dále otisk razítka, datum a podpis oprávněné úřední osoby. Vzor osvědčení válečného veterána je uveden v příloze k tomuto zákonu. § 5 Příspěvek na stravování, pomoc při začleňování do občanského života a finanční podpora (1) Válečnému veteránovi, který a) je držitelem osvědčení podle zákona o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození nebo je poživatelem dávek důchodového pojištění, jež vyplácí Vojenský úřad sociálního zabezpečení, může ministerstvo v závislosti na svých finančních možnostech poskytovat příspěvek na stravování ve výši, kterou přispívá na závodní stravování podle jiného právního předpisu, a zabezpečovat závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních podle rozpočtových pravidel; příspěvek na stravování podle tohoto zákona nelze poskytovat válečnému veteránovi, pokud je mu příspěvek na stravování již poskytován z jiného titulu, b) je vojákem nebo zaměstnancem ministerstva, poskytuje ministerstvo v případě potřeby pomoc při začleňování do občanského života, psychologickou péči a umožňuje mu pobyt ve vojenském ubytovacím zařízení na dobu nutnou k překonání jeho tíživé sociální situace, nejdéle však na dobu jednoho roku. (2) Válečnému veteránovi a jeho manželovi, druhovi nebo partnerovi4) může ministerstvo v případě potřeby a v závislosti na jejich zdravotním stavu poskytnout finanční podporu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči nebo rekreační pobyt. Finanční podporu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči nelze poskytnout těm válečným veteránům, kteří mají možnost získat obdobnou podporu ze svého pracovního nebo služebního poměru. 1d) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb. 4) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 6 nadpis zní: „Domov péče o válečné veterány“. 7. V § 6 odst. 1 se za slovo „domově“ vkládají slova „péče o válečné veterány (dále jen „domov“)“. 8. V § 6 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Obdobně se toto ustanovení použije i na manžela, druha nebo partnera4) válečného veterána.“. 9. V § 7 odst. 2 se ve větě druhé slova „občanské sdružení uvedené v § 4 písm. b)“ nahrazují slovy „spolek uvedený v § 8 písm. b)“, ve větě třetí se slova „ověřený opis“ nahrazují slovem „kopie“ a věta poslední se nahrazuje větou „Válečný veterán podává žádost o přijetí do domova i za manžela, druha nebo partnera4), a to s jejich souhlasem.“. 10. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména ze zdravotních důvodů, může ministerstvo do domova přijmout válečného veterána s manželem, druhem nebo partnerem4). V případě úmrtí válečného veterána lze jeho manžela, druha nebo partnera4) v domově ponechat, pokud o to požádá. Vyhovuje-li se žádosti o přijetí do domova, určí se doba pobytu a rozhodnutí se písemně nevyhotovuje.“. 11. V § 7 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo může rozhodnout o tom, že do domova lze výjimečně přijmout i jinou osobu než válečného veterána, pokud nebude naplněna kapacita domova. Musí se však jednat o osobu, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a sociálním poměrům potřebuje péči v domově a netrpí zdravotním postižením, které vylučuje její přijetí do domova. Tuto osobu však lze do domova přijmout pouze na dočasný pobyt a za podmínky plné úhrady skutečně vynakládaných finančních nákladů. Ministerstvo může této osobě ukončit rozhodnutím pobyt v případě, kdy obsazené lůžko potřebuje pro válečného veterána nebo jeho manžela, druha nebo partnera4). Pobyt v takovém případě nemůže být ukončen dříve než uplynutím posledního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodnutí nabylo právní moci.“. 12. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Úkoly ministerstva Ministerstvo a) vydává osobám uvedeným v § 3 odst. 1 a 2 osvědčení válečného veterána a vede evidenci vydaných osvědčení, b) umožňuje spolkům, které sdružují převážně válečné veterány, bezplatné využívání objektů, s nimiž hospodaří ministerstvo a právnické osoby jím zřízené, k provozování schůzové činnosti nebo pořádání kulturních a společenských akcí, c) zabezpečuje oslavy Dne válečných veteránů a může zabezpečovat slavnostní a pietní akce s účastí válečných veteránů, zejména u příležitosti státních svátků a významných výročí účasti ozbrojených sil v ozbrojených konfliktech a mírových operacích, d) zřizuje a spravuje domovy, e) rozhoduje o přijetí válečného veterána a jeho manžela, druha nebo partnera4) a jiné osoby stanovené v § 7 odst. 5 do domova a rozhoduje o přerušení nebo ukončení jejich pobytu v domově.“. 13. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „§ 8a (1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ministerstvo a) referenční údaje ze základního registru obyvatel5), b) údaje z informačního systému evidence obyvatel. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa pobytu, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum a místo narození, c) státní občanství, d) adresa místa trvalého pobytu, e) zbavení způsobilosti k právním úkonům, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Ze získaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. 5) § 18 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. Příloha č. 1 se zrušuje a zároveň se zrušuje označení přílohy č. 2. 15. Příloha zní: „Příloha k zákonu č. 170/2002 Sb. VZOR OSVĚDČENÍ VÁLEČNÉHO VETERÁNA 268kB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Výkon služby vojáka a příslušníka bezpečnostních sborů rozhodný pro splnění podmínek válečného veterána a zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle zákona č. 170/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. U zaměstnance podle § 3 odst. 2 zákona č. 170/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, se doba plnění úkolu mimo území České republiky započítává ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Voják a příslušník bezpečnostního sboru, který splnil podmínky válečného veterána podle zákona č. 170/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely vydání osvědčení válečného veterána posuzuje podle zákona č. 170/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 87/2014 Sb.	Zákon č. 87/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Vyhlášeno 21. 5. 2014, datum účinnosti 1. 6. 2014, částka 37/2014 * Čl. I - Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2014 87 ZÁKON ze dne 23. dubna 2014, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se mění takto: 1. V § 11 odst. 5 větě třetí se slova „u stacionárního zdroje, jehož“ nahrazují slovy „u stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, jejichž“. 2. V § 12 odst. 1 se slova „§ 11 odst. 1 a 2 vychází ministerstvo a krajský úřad“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 1 až 3 vychází ministerstvo, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 3. V § 12 odst. 3 se slova „§ 11 odst. 1 písm. b) nebo § 11 odst. 2 písm. b)“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 2 písm. b) nebo § 11 odst. 3“. 4. V § 12 odst. 8 se za slova „stacionárního zdroje“ vkládají slova „a pozemní komunikace“. 5. V § 15 odst. 8 se slova „méně než 5 000 Kč“ nahrazují slovy „méně než 50 000 Kč“. 6. V § 17 odst. 3 písm. c) se slova „každoročně ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence“ nahrazují slovy „každoročně do 31. března ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence za předchozí kalendářní rok“. 7. V § 20 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Do povinného snížení se nezapočítávají státní hmotné rezervy uváděné při jejich obměně do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.“. 8. V § 37 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Provozovatelé spalovacích stacionárních zdrojů podle věty první mohou mezi sebou vyměňovat části emisních stropů, pokud přitom nedojde k navýšení součtu emisních stropů těchto spalovacích stacionárních zdrojů oproti stavu před výměnou, k vyřazení těchto spalovacích stacionárních zdrojů z přechodného národního plánu anebo nedojde k navýšení emisního stropu spalovacího stacionárního zdroje v aglomeraci.“. 9. V § 39 odst. 1 se slova „využitelného vyrobeného“ zrušují a za slovo „tepla“ se vkládají slova „dodávaného k využití ze stacionárního zdroje“. 10. V § 41 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Provozovatelé spalovacích stacionárních zdrojů podle věty první mohou mezi sebou vyměňovat části emisních stropů, pokud přitom nedojde k navýšení součtu emisních stropů těchto spalovacích stacionárních zdrojů oproti stavu před výměnou, ke snížení jejich celkového jmenovitého tepelného příkonu pod 50 MW anebo nedojde k navýšení emisního stropu spalovacího stacionárního zdroje v aglomeraci.“. 11. V příloze č. 4 části B se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní: „2. Kontinuální měření emisí podle bodu 1.1. se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon nedosahuje 100 MW, a které slouží jako záložní zdroje energie, a jejichž provozní hodiny, stanovené postupem podle prováděcího právního předpisu, v daném kalendářním roce nepřekročí 300 hodin.“. Dosavadní body 2 až 5 se označují jako body 3 až 6. 12. V příloze č. 10 části I bod 2 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „2. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na kapalná nebo plynná paliva Palivo\| Druh spalovacího zdroje\| Mezní hodnoty emisí1) ---\|---\|--- NOx\| CO mg.m-3 Kapalné\| kotle\| 130\| 100 Plynné\| kotle\| 120\| 100 pístové spalovací motory\| 500\| 650 plynové turbíny\| 350\| 100 1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,1 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 3 % v případě kotlů, 5 % v případě pístových spalovacích motorů a 15 % v případě plynových turbín.“. Čl. II Přechodné ustanovení Údaje souhrnné provozní evidence podle § 17 odst. 3 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za rok 2013 je provozovatel stacionárního zdroje povinen ohlásit do 30. června 2014. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 86/2014 Sb.	Zákon č. 86/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 5. 2014, datum účinnosti 5. 6. 2014, částka 37/2014 * Čl. I - Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zák * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 5. 6. 2014 86 ZÁKON ze dne 23. dubna 2014, kterým se mění zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 3 odst. 4 se slova „nebo civilní služby“ zrušují. 3. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Člen sociálního družstva nesmí vykonávat dobrovolnickou službu pro potřebu sociálního družstva, jehož je členem.“. 4. V § 4 odst. 1 se za slovo „je“ vkládají slova „veřejně prospěšná“. 5. V § 4 odst. 2 se slovo „osoba“ nahrazuje slovy „fyzická osoba nebo veřejně prospěšná právnická osoba“. 6. V § 4 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Podmínkou je, že dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu mimo své povinnosti vyplývající z jeho členského poměru k vysílající organizaci a ani k ní nemá žádný jiný právní vztah.“. 7. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Vysílající organizace doloží svoji veřejnou prospěšnost písemným prohlášením, že splňuje podmínky uvedené v § 146 občanského zákoníku.“. 8. V § 5 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Vysílající organizace vydá dobrovolníkovi na jeho žádost osvědčení o vykonané dlouhodobé dobrovolnické službě, jehož vzor je stanoven v příloze k tomuto zákonu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 9. V § 5 odst. 6 se za slovo „dovolené“ vkládá slovo „, kapesného“ a slova „a při sjednání výše kapesného se použijí přiměřeně předpisy o cestovních náhradách“ se zrušují. 10. V § 6 odst. 2 větě první se slova „občanským sdružením“ nahrazují slovy „spolkem, nadací, nadačním fondem, ústavem, sociálním družstvem“ a ve větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 11. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Vysílající organizace je povinna informovat ministerstvo o změně skutečnosti rozhodné pro udělení akreditace, ke které došlo v průběhu platnosti akreditace, a to do 1 měsíce ode dne, kdy se o takové změně dozvěděla.“. 12. V § 8 odst. 2 se slova „, jejímž předmětem činnosti je podnikání“ nahrazují slovy „na takové činnosti, které by dobrovolník vykonával v rámci podnikání přijímající organizace“. 13. V § 10 se věta první nahrazuje větou „Státní orgány, organizační složky státu, orgány a organizační složky územních samosprávných celků, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územních samosprávných celků a školské právnické osoby mohou využívat dobrovolnickou službu k účelům a za podmínek stanovených v § 2; v tomto případě mají postavení přijímající organizace podle tohoto zákona.“. 14. Doplňuje se příloha k zákonu, která zní: „Příloha k zákonu č. 198/2002 Sb. Vzor osvědčení o vykonané dlouhodobé dobrovolnické službě 292kB “. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 85/2014 Sb.	Vyhláška č. 85/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 5. 2014, datum účinnosti 17. 5. 2014, částka 36/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 17. 5. 2014 85 VYHLÁŠKA ze dne 9. května 2014, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra stanoví podle § 33 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 220/2009 Sb. a zákona č. 248/2011 Sb., k provedení § 5 odst. 3 a § 17 odst. 1: Čl. I Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, se mění takto: 1. V § 1 poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství. Směrnice Komise 2012/10/EU ze dne 22. března 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely. Směrnice Komise 2014/18/EU ze dne 29. ledna 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely.“. 2. V § 2 se slova „, který je aktualizován podle Informace Rady 2012/C 85/01, kterou se aktualizuje a nahrazuje Společný vojenský seznam Evropské unie přijatý Radou dne 21. února 2011 na základě příslušného předpisu Evropské unie2),“ včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují. 3. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 210/2012 Sb. SEZNAM VOJENSKÉHO MATERIÁLU SVMe 1 Zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně určené součásti: Poznámka: bod SVMe 1 se nevztahuje na: a. střelné zbraně speciálně určené pro cvičné střelivo a znehodnocené nebo řezy zbraní, na kterých byly provedeny takové nevratné úpravy, které znemožňují jejich použití ke střelbě; b. střelné zbraně, speciálně určené k odpalování střel bez silné výbušné nálože či komunikačního spojení na vzdálenost nepřesahující 500 m; c. zbraně používající střelivo s okrajovým zápalem, které nesmějí být samočinné. a. pušky a kombinované střelné zbraně, ruční střelné zbraně, kulomety, samopaly a střelné zbraně střílející dávkami; Poznámka: bod SVMe 1 a) se nevztahuje na: a. pušky a kombinované střelné zbraně vyrobené před rokem 1938; b. „repliky“ pušek a kombinovaných střelných zbraní, jejichž originály byly vyrobeny před rokem 1890; c. ruční střelné zbraně, střelné zbraně střílející dávkami a kulomety vyrobené před rokem 1890 a jejich „repliky“; d. revolvery a pistole kromě samočinných, určené a schválené k prodeji jak v České republice dle českého obecně závazného právního předpisu, tak zároveň obdobně k prodeji v zemi dovozu, byť byly původně speciálně konstruované nebo přizpůsobené pro vojenské použití, a jejich speciálně konstruované součásti, pokud nejsou tyto součásti upotřebitelné pro jiné pistole a revolvery, než kterých se týká tato poznámka. To neplatí, pokud konečným uživatelem mají být ozbrojené síly, bezpečnostní sbory a další subjekty, podílející se i nepřímo na plnění úkolů vnější či vnitřní bezpečnosti státu. b. zbraně s hladkým vývrtem: 1. zbraně s hladkým vývrtem, určené speciálně pro vojenské použití; 2. ostatní zbraně s hladkým vývrtem, konkrétně: a. samočinné zbraně; b. samonabíjecí zbraně nebo zbraně systému pump action (s posuvným předpažbím); Poznámka: bod SVMe 1 b) se nevztahuje na: a. zbraně s hladkým vývrtem vyrobené před rokem 1938; b. „repliky“ zbraní s hladkým vývrtem, jejichž originály byly vyrobeny před rokem 1890; c. zbraně s hladkým vývrtem používané pro lovecké a sportovní účely. Tyto zbraně nesmějí být určeny speciálně pro vojenské použití, ani nesmějí být samočinné; d. zbraně s hladkým vývrtem určené speciálně pro tyto účely: 1. porážka domácích zvířat; 2. narkotizace zvířat; 3. seismické testování; 4. odpalování průmyslových projektilů; 5. narušování improvizovaných výbušných zařízení (IED) nebo Odkaz: Disruptory viz bod SVMe 4 a položku 1A006 na seznamu EU zboží dvojího užití. c. zbraně využívající beznábojnicové střelivo a nesmrtící zbraně paralyzující elektrickým impulzem s vystřelovacími kontakty (tasery); d. odnímatelné zásobníky střeliva, tlumiče hluku výstřelu, speciální zbraňové „podpěry“, optická mířidla a tlumiče plamene pro zbraně uvedené v bodech SVMe 1 a), SVMe 1 b) a SVMe 1 c); Poznámka: bod SVMe 1 d) se nevztahuje na optická mířidla zbraní bez elektronického zpracování obrazu s maximálně 9násobným zvětšením, pokud nebyla speciálně určena nebo upravena pro vojenské použití nebo pokud nemají zabudovaný záměrný kříž speciálně určený pro vojenské použití. SVMe 2 Zbraně s hladkým vývrtem a ráží od 20 mm, další zbraně a výzbroj s ráží větší než 12,7 mm (ráže 0,50 palce), vrhací zařízení a příslušenství, a rovněž pro ně speciálně určené součásti: a. děla, houfnice, kanóny, minomety, protitankové zbraně, raketomety, vojenské plamenomety, pušky, bezzákluzové pušky, zbraně s hladkým vývrtem a jejich zařízení na potlačení efektů při výstřelu; Poznámka 1 : bod SVMe 2 a) zahrnuje vstřikovače, dávkovací zařízení, zásobní nádrže a další součásti speciálně určené pro použití s kapalinovými hnacími náplněmi pro kterékoli ze zařízení podle bodu SVMe 2 a). Poznámka 2 : bod SVMe 2 a) se nevztahuje na tyto zbraně: a. pušky, zbraně s hladkým vývrtem a kombinované střelné zbraně vyrobené před rokem 1938; b. „repliky“ pušek, zbraní s hladkým vývrtem a kombinovaných střelných zbraní, jejichž originály byly vyrobeny před rokem 1890; c. děla, houfnice, kanóny a minomety vyrobené před rokem 1890; d. zbraně s hladkým vývrtem používané pro lovecké a sportovní účely. Tyto zbraně nesmějí být určeny speciálně pro vojenské použití, ani nesmějí umožňovat více než jeden výstřel na jedno stisknutí spouště; e. zbraně s hladkým vývrtem určené speciálně pro tyto účely: 1. porážka domácích zvířat; 2. narkotizace zvířat; 3. seismické testování; 4. odpalování průmyslových projektilů nebo 5. narušování improvizovaných výbušných zařízení (IED). Odkaz: Disruptory viz bod SVMe 4 a položku 1A006 na seznamu EU zboží dvojího užití. f. ruční odpalovací zařízení speciálně určená k odpalování střel bez silné výbušné nálože naváděných po vodičích nebo jiných komunikačních spojeních na vzdálenost nepřesahující 500 m. b. dýmové, plynové a pyrotechnické vrhače nebo generátory speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití; Poznámka: bod SVMe 2 b) se nevztahuje na signální pistole. c. zbraňová mířidla a úchyty pro zbraňová mířidla mající všechny z následujících vlastností: 1. je speciálně určeno pro vojenské použití; a 2. jsou speciálně určeny pro zbraně uvedené v bodě SVMe 2 a). d. „úchyty“ a odnímatelné zásobníky střeliva speciálně určené pro zbraně uvedené v bodě SVMe 2 a). SVMe 3 Střelivo a zapalovače a pro ně speciálně určené součásti: a. střelivo pro zbraně podle bodů SVMe 1, SVMe 2 a SVMe 12; b. zapalovače speciálně určené pro střelivo podle bodu SVMe 3 a); Poznámka 1 : součásti se speciálním určením podle bodu SVMe 3 zahrnují: a. kovové nebo plastové součástky, jako jsou kovadlinky zápalek, pláště střel, nábojové pásky, otočné zásobníky a kovové části munice; b. zajišťovací a odjišťovací zařízení, zapalovače, senzory a iniciační zařízení; c. energetické zdroje s vysokým jednorázovým provozním výkonem; d. spalitelné nábojnice; e. submunice včetně pumiček, malých min a střel s koncovým naváděním. Poznámka 2 : bod SVMe 3 a) se nevztahuje na znehodnocené střelivo a řezy střeliva, na kterém byly provedeny nevratné úpravy znemožňující jejich původní funkci a makety střeliva s provrtanou nábojnicí. Poznámka 3 : bod SVMe 3 a) se nevztahuje na náboje speciálně určené pro účely: a. signalizace; b. plašení ptactva nebo c. zažíhání unikajícího ložiskového plynu na ropných vrtech. Poznámka č. 4 : bod SVMe 3 a) se nevztahuje na náboje a jejich součásti určené a schválené k prodeji jak v České republice dle českého obecně závazného právního předpisu, tak zároveň obdobně k prodeji v zemi dovozu, byť byly původně speciálně konstruované nebo přizpůsobené pro vojenské použití. To neplatí, pokud konečným uživatelem mají být ozbrojené síly, bezpečnostní sbory a další subjekty, podílející se i nepřímo na plnění úkolů vnější či vnitřní bezpečnosti státu. SVMe 4 Pumy (letecké), torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože a příslušné vybavení a příslušenství a součásti speciálně pro ně určené: Odkaz 1: naváděcí a navigační zařízení viz bod SVMe 11. Odkaz 2: systémy protiraketové ochrany letadel (AMPS) viz bod SVMe 4 c). a. letecké pumy, torpéda, granáty, dýmovnice, rakety, miny, raketové střely, hlubinné nálože, demoliční nálože, demoliční zařízení, demoliční soupravy, zařízení s „pyrotechnickou složí“, náboje a simulátory (tj. vybavení, které napodobuje vlastnosti kterékoli z těchto položek), speciálně určené pro vojenské použití; Poznámka: bod SVMe 4 a) zahrnuje: a. dýmové granáty, osvětlovací pumy, zápalné pumy a výbušná zařízení; b. trysky řízených střel a přední části návratových modulů. b. vybavení, které splňuje vše následující: 1. je speciálně určeno pro vojenské použití; a 2. je speciálně určeno pro, činnosti‘ související s čímkoli z následujícího: a. předměty určené v bodě SVMe 4 a); nebo b. improvizovaná výbušná zařízení (IED). Technická poznámka Pro účely položky bodu SVMe 4 b) 2 spočívají v manipulaci, vypouštění, kladení, ovládání, odpalování, detonaci, aktivaci, napájení jednorázovým provozním výkonem, klamné navádění, rušení, odstraňování, odhalování narušování, nebo likvidaci; Poznámka 1 : bod SVMe 4 b) zahrnuje: a. mobilní vybavení na zkapalňování plynu schopné vyrobit denně 1 000 kg a více plynu v kapalné podobě; b. plovoucí elektrické vodivé kabely vhodné pro odstraňování magnetických min; Poznámka 2 : bod SVMe 4 b) se nevztahuje na příruční a kapesní přístroje, které jsou svým určením omezené na detekci kovových předmětů a nejsou schopné rozlišovat miny od jiných kovových předmětů. c. Systémy protiraketové ochrany letadel (AMPS) Poznámka: bod SVMe 4 c) se nevztahuje na AMPS splňující všechny tyto požadavky: a. jakýkoli z těchto výstražných senzorů; 1. pasivní senzory s maximální citlivostí mezi 100 a 400 nm; nebo 2. aktivní výstražné senzory využívající impulsní dopplerovské detekce; b. systémy výmetnic klamných cílů; c. infračervené klamné cíle (flares), které využívají jak viditelného, tak infračerveného signálu k oklamání střel typu „země-vzduch“; a d. AMPS zabudované v „civilním letadle“ a splňující všechny tyto požadavky: 1. AMPS je funkční pouze v konkrétním „civilním letadle“, ve kterém je tento určitý AMPS zabudován a pro nějž byl vydán: a. civilní typový certifikát; nebo b. obdobný dokument uznávaný Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) 2. AMPS využívá ochranu k zabránění neoprávněného přístupu k „programovému vybavení“ a 3. do AMPS je zabudován aktivní mechanismus, který systému neumožní fungovat po vyjmutí z „civilního letadla“, do kterého byl nainstalován. SVMe 5 Vybavení sloužící k řízení palby a s tím spojená poplašná a varovná zařízení, a dále související systémy a testovací a směrovací zařízení a prostředky, speciálně určené pro vojenské použití a součásti a příslušenství pro ně speciálně určené: a. zbraňové zaměřovače, balistické počítače, zaměřovací systémy dělostřelecké výzbroje a zbraňové řídicí systémy. b. systémy sloužící ke zjišťování a označení cíle, k určování vzdálenosti, pozorování nebo sledování cíle; zařízení pro pátrání, zpracování pořízených dat, rozeznávání a identifikaci; a zařízení pro sběr dat ze senzorů. c. zařízení pro ochranu proti průzkumu pro položky podléhající bodu SVMe 5 a) nebo SVMe 5 b); Poznámka: Pro účely SVMe 5 c) zahrnuje zařízení pro protiopatření i zařízení pro pátrání. d. polní testovací nebo směrovací zařízení určené speciálně pro položky podle bodů SVMe 5 a), SVMe 5 b) nebo SVMe 5 c). SVMe 6 Pozemní vozidla a jejich součásti: Odkaz: naváděcí a navigační zařízení viz bod SVMe 11. a. pozemní vozidla a jejich součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití; Technická poznámka Pro účely bodu SVMe 6 a) zahrnuje označení pozemní vozidla přívěsy a návěsy. b. ostatní pozemní vozidla a jejich součásti: 1. vozidla, která splňují všechny tyto podmínky: a. byla vyrobena nebo jsou opatřena materiály nebo součástmi poskytujícími balistickou ochranu úrovně III (NIJ 0108.01, září 1985, popř. srovnatelný národní standard) nebo vyšší; b. jejich převodová skříň pohání jak přední, tak zadní nápravu zároveň, včetně vozidel s dalšími nápravami pro nosné účely s pohonem či bez pohonu; c. hrubá hmotnost vozidla přesahuje 4 500 kg a d. vozidlo je určené nebo upravené pro použití v terénu. 2. součásti, které splňují všechny tyto podmínky: a. jsou určeny speciálně pro vozidla uvedená v bodě SVMe 6 b) 1 a b. poskytují balistickou ochranu úrovně III (NIJ 0108.01, září 1985, popř. srovnatelný národní standard) nebo vyšší. Odkaz: viz také bod SVMe 13 a). Poznámka 1 : Bod SVMe 6 a) zahrnuje: a. tanky a další vojenská ozbrojená vozidla a vojenská vozidla vybavená nosiči zbraní nebo vybavením pro kladení min nebo k odpalování střeliva podle bodu SVMe 4; b. obrněná vozidla; c. obojživelná vozidla a vozidla schopná hlubokého brodění; d. vyprošťovací a záchranná vozidla a vozidla pro vlečení nebo přepravu střeliva nebo zbraňových systémů a související manipulační zařízení pro nakládku a vykládku. Poznámka 2 : Úprava pozemního vozidla pro vojenské použití podle bodu SVMe 6 a) znamená úpravu konstrukce, elektrických nebo mechanických částí vozidla, při které je použita jedna nebo více součástí určených speciálně pro vojenské použití. Mezi takové součásti patří: a. pláště pneumatik speciálních typů, konstruované jako neprůstřelné; b. pancéřová ochrana velmi důležitých částí (např. palivových nádrží nebo kabin vozidel); c. speciální výztuže a podpěry pro umístění zbraní; d. vnější osvětlení v obvykle neviditelné části spektra. Poznámka 3 : Bod SVMe 6 se nevztahuje na civilní vozidla určená nebo upravená pro převoz peněžní hotovosti nebo cenin. Poznámka 4 : Bod SVMe 6 se nevztahuje na vozidla, která splňují všechny tyto podmínky: a. byla vyrobena před rokem 1946; b. neobsahují položky uvedené ve Společném vojenském seznamu EU vyrobené po roce 1945, s výjimkou „replik“ původních součástí nebo příslušenství; a c. nenesou zbraně uvedené v bodech SVMe 1, SVMe 2 či SVMe 4, ledaže takové zbraně nejsou provozuschopné a nejsou schopny střelby. SVMe 7 Chemické nebo biologické toxické látky, „látky k potlačování nepokojů“, radioaktivní materiály, související vybavení, součásti a materiály: a. biologická agens nebo radioaktivní materiály „přizpůsobené pro válečné použití“ tak, aby působily ztráty na lidech nebo zvířatech, znehodnocovaly výzbroj a výstroj nebo poškozovaly úrodu či životní prostředí. b. bojové chemické látky, zahrnující: 1. bojové nervově paralytické látky: a. O-alkyl (≤ C10 včetně O-cykloalkyl)-alkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosfonofluoridáty, např.: sarin (GB): O-isopropyl-methylfosfonofluoridát (CAS 107-44-8); a soman (GD): O-(3,3-dimethybutan-2-yl)-methylfosfonofluoridát (CAS 96-64-0); b. O-alkyl (≤ C10 včetně O-cykloalkyl)- N,N-dialkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl) fosforamidokyanidáty, např.: tabun (GA): O-ethyl-N,N-dimethylfosforamidokyanidát (CAS 77-81-6); c. O-alkyl(H nebo ≤C10 včetně O-cykloalkyl)-S-[2-N,N-dialkyl (methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propylamino)ethyl]-alkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosfonothioáty a odpovídající alkylované a protonované soli, například: VX: O-ethyl S-[2-(diisopropylamino)ethyl] methylfosfonothioát (CAS 50782-69-9); 2. bojové zpuchyřující látky: a. sirné yperity, například: 1. (2-chlorethyl)(chlormethyl)sulfid (CAS 2625-76-5); 2. bis(2-chlorethyl)sulfid (CAS 505-60-2); 3. bis (2-chlorethyl)sulfanyl methan (CAS 63869-13-6); 4. 1,2-bis (2-chlorethyl)sulfanyl ethan (CAS 3563-36-8); 5. 1,3-bis (2-chlorethyl)sulfanyl propan (CAS 63905-10-2); 6. 1,4-bis (2-chlorethyl)sulfanyl butan (CAS 142868-93-7); 7. 1,5-bis (2-chlorethyl)sulfanyl pentan (CAS 142868-94-8); 8. bis (2-chlorethyl)sulfanyl methylether (CAS 63918-90-1); 9. bis (2-chlorethyl)sulfanyl ethyl ether (CAS 63918-89-8); b. lewisity, například: 1. 2-chlorvinyldichlorarsan (CAS 541-25-3); 2. tris(2-chlorvinyl)arsan (CAS 40334-70-1); 3. bis(2-chlorvinyl)chlorarsan (CAS 40334-69-8); c. dusíkaté yperity, například: 1. HN1: bis(2-chlorethyl)ethylamin (CAS 538-07-8); 2. HN2: bis(2-chlorethyl)methylamin (CAS 51-75-2); 3. HN3: tris(2-chlorethyl)amin (CAS 555-77-1); 3. bojové zneschopňující (paralyzující) látky, například: a. chinuklidin-3-yl-difenyl(hydroxy)acetát (BZ) (CAS 6581-06-2); 4. bojové chemické látky - defolianty, například: a. butyl 2-chlor-4-fluorfenoxyacetát (LNF), b. směs 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny (CAS 93-76-5) s 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinou (CAS 94-75-7) (Agent Orange (CAS 39277-47-9)). c. binární prekurzory a klíčové prekurzory bojových chemických látek: 1. Alkyl(methyl, ethyl, n-propyl nebo i-propyl)fosfonyldifluoridy, například: DF: methylfosfonyldifluorid (CAS 676-99-3); 2. O-alkyl (H nebo ≤ C10 včetně cykloalkyl)-O-2-N,N-dialkyl(methyl, ethyl, n- propyl nebo i-propyl) aminoethyl-alkyl(methyl, ethyl, n- propyl nebo i-propyl) fosfonity a odpovídající alkylované a protonované soli, např.: QL: 2-(Diisopropylamino)ethyl-ethyl-methylfosfonit (CAS 57856-11-8); 3. chlorsarin: O-isopropyl-methylfosfonochloridát (CAS 1445-76-7); 4. chlorsoman: O- (3;3-dimethylbutan-2-yl)-methylfosfonochloridát (CAS 7040-57-5). d. „látky k potlačování nepokojů“, aktivní složky chemických látek a jejich kombinace zahrnující: 1. α-bromobenzenacetonitril, (bromobenzylkyanid) (CA) (CAS 5798-79-8); 2. [(2-chlorfenyl)methylen] propandinitril (o-chlorbenzylidenmalononitril) (CS) (CAS 2698-41-1); 3. 2-chloro-1 fenylethanon, ω-chloroacetofenon (CN) (CAS 532-27-4); 4. dibenz-(b,f)-1,4-oxazepin (CR) (CAS 257-07-8); 5. 10-chlor-5,10-dihydrofenarsazin, (chlorfenarsazin), (adamsit), (DM) (CAS 578-94-9); 6. N-nonanoylmorfolin, (MPA) (CAS 5299-64-9); Poznámka 1 : bod SVMe 7 d) se nevztahuje na „látky k potlačování nepokojů“ balené individuálně pro účely sebeobrany; Poznámka 2 : bod SVMe 7 d) se nevztahuje na aktivní složky chemických látek, a jejich kombinace, označené a balené pro potravinářskou výrobu nebo pro zdravotnické účely. e. vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití, určené nebo přizpůsobené k šíření některé z níže uvedených položek nebo pro ně speciálně určené součásti: 1. materiály a látky podle bodu SVMe 7 a), SVMe 7 b) nebo SVMe 7 d), nebo 2. bojové chemické látky vyrobené z prekurzorů podle bodu SVMe 7 c). f. ochranné a dekontaminační vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití, součásti a chemické směsi: 1. vybavení určené nebo přizpůsobené pro obranu proti materiálům podle bodu SVMe 7 a), SVMe 7 b) nebo SVMe 7 d) a pro ně speciálně určené součásti; 2. vybavení určené nebo přizpůsobené pro dekontaminaci předmětů kontaminovaných materiály podle bodu SVMe 7 a) nebo SVMe 7 b) a pro ně speciálně určené součásti; 3. chemické směsi speciálně vyvinuté nebo složené pro dekontaminaci předmětů kontaminovaných materiály podle bodu SVMe 7 a) nebo SVMe 7 b); Poznámka: Bod SVMe 7.f.1 zahrnuje: a. klimatizační jednotky speciálně určené nebo upravené pro filtraci jaderných, biologických nebo chemických materiálů; b. ochranné oděvy. Odkaz: pro civilní ochranné masky, ochranné a dekontaminační vybavení, viz také položku 1A004 na seznamu EU zboží dvojího užití. g. vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití, pro detekci nebo identifikaci materiálů podle bodu SVMe 7 a), SVMe 7 b) nebo SVMe 7 d) a součásti pro ně speciálně určené; Poznámka: Bod SVMe 7 g) se nevztahuje na osobní dozimetry pro měření radiace. Odkaz: viz také položku 1A004 na seznamu EU zboží dvojího užití. h. „biopolymery“ určené nebo zpracované speciálně pro detekci nebo identifikaci chemických bojových látek podle bodu SVMe 7 b) a dále konkrétní buněčné kultury používané k jejich výrobě. i. „biokatalyzátory“ pro dekontaminaci nebo degradaci bojových chemických látek a s nimi související biologické systémy: 1. „biokatalyzátory“ speciálně určené pro dekontaminaci nebo degradaci bojových chemických látek podle bodu SVMe 7 b), které jsou výsledkem řízeného laboratorního výběru nebo genetické manipulace biologických systémů; 2. biologické systémy obsahující genetické informace specifické pro produkci „biokatalyzátorů“ podle bodu SVMe 7 i) 1.: a. „vektory exprese“; b. viry; c. buněčné kultury. Poznámka 1 : Body SVMe 7 b) a SVMe 7 d) se nevztahují na: a. chlorkyan (CAS 506-77-4); viz položku 1C450 a) 5. na seznamu EU zboží dvojího užití; b. kyanovodík (CAS 74-90-8); c. chlór (CAS 7782-50-5); d. karbonylchlorid (fosgen) (CAS 75-44-5); viz položku 1C450 a) 4. na seznamu EU zboží dvojího užití; e. difosgen (trichlormethylchlorformiát) (CAS 503-38-8); f. nepoužívá se od roku 2004; g. xylylbromid, ortho: (CAS 89-92-9), meta: (CAS 620-13-3), para: (CAS 104-81-4); h. benzylbromid (CAS 100-39-0); i. benzyljodid (CAS 620-05-3); j. bromaceton (CAS 598-31-2); k. bromkyan (CAS 506-68-3); l. brommethylethylketon (CAS 816-40-0); m. chloraceton (CAS 78-95-5); n. ethyljodacetát (CAS 623-48-3); o. jodaceton (CAS 3019-04-3); p. chloropikrin (CAS 76-06-2); viz položku 1C450 a) 7. seznamu EU zboží dvojího užití. Poznámka 2 : buněčné kultury a biologické systémy uvedené v bodech SVMe 7 h) a SVMe 7 i) 2. jsou exkluzivní a uvedené podbody se nevztahují na buněčné kultury a biologické systémy pro civilní použití, například v odvětví zemědělství, farmacie, lékařství, veterinářství, životního prostředí, nakládání s odpady, nebo potravinářství. SVMe 8 „Energetické materiály“ a příbuzné látky: Odkaz 1: Viz položku 1C011 na seznamu EU zboží dvojího užití. Odkaz 2: Odkaz 2: Pro zařízení a nálože viz bod SVMe 4 a položku 1A008 na seznamu EU zboží dvojího užití. Technické poznámky 1. Pro účely bodu SVMe 8 se pojmem směs rozumí kompozice složená ze dvou a více látek, z nichž nejméně jedna látka je vyjmenována v podbodech SVMe 8. 2. Libovolná látka vyjmenovaná v podbodech SVMe 8 podléhá tomuto seznamu, a to i tehdy, je-li využita pro jiné než vyznačené uplatnění. (Například triaminoguanidinnitrát TAGN se používá především jako výbušnina, avšak může být použit také jako palivo nebo okysličovadlo.). a. „Výbušniny“ a jejich směsi: 1. ADNBF (aminodinitrobenzofuroxan, čili 7-amino-4,6-dinitrobenzofurazan-1-oxid) (CAS 97096-78-1); 2. BNCP (cis-bis (5-nitrotetrazolát) tetraaminokobalt (III) perchlorečnan) (CAS 117412-28-9); 3. CL-14 (diaminodinitrobenzofuroxan, čili 5,7-diamino-4,6-dinitrobenzofurazan-1-oxid) (CAS 117907-74-1); 4. CL-20 (HNIW, čili hexanitrohexaazaisowurtzitan) (CAS 135285-90-4); klatráty CL-20 (viz také jeho „prekurzory“ pod body SVMe 8 g) 3. a g) 4.); 5. CP (2-(5-kyanotetrazolát) pentaminkobalt (III) perchlorečnan) (CAS 70247-32-4); 6. DADE (1,1-diamino-2,2-dinitroethylen, FOX7) (CAS 145250-81-3); 7. DATB (diamonotrinitrobenzen) (CAS 1630-08-6); 8. DDFP (1,4-dinitrodifurazanopiperazin); 9. DDPO (2,6-diamino-3,5-dinitropyrazin-1-oxid, PZO) (CAS 194486-77-6); 10. DIPAM (3,3'-diamino-2,2',4,4“,6,6'-hexanitrodifenyl) (CAS 17215-44-0); 11. DNGU (DINGU, čili dinitroglykoluril) (CAS 55510-04-8); 12. furazany: a. DAAOF (DAAF, DAAFox, čili diaminoazoxyfurazan); b. DAAzF (diaminoazofurazan) (CAS 78644-90-3); 13. HMX a deriváty (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem SVMe 8 g) 5.): a. HMX (cyklotetramethylentetranitramin, oktahydro-1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazine 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktan, oktogen) (CAS 2691-41-0); b. difluoroaminované analogy HMX; c. K-55 (2,4,6,8-tetranitro-2,4,6,8-tetraazabicyklo (3,3,0)-oktanon-3; tetranitrosemiglykuril čili keto-bicyklická HMX (CAS 130256-72-3); 14. HNAD (hexanitroadamantan) (CAS 143850-71-9); 15. HNS (hexanitrostilben) (CAS 20062-22-0); 16. imidazoly: a. BNNII (Oktahydro-2,5-bis(nitroimino)imidazo [4,5-d]imidazol); b. DNI (2,4-dinitroimidazol) (CAS 5213-49-0); c. FDIA (1-fluoro-2,4-dinitroimidazol); d. NTDNIA (N-(2-nitrotriazolo)-2,4-dinitroimidazol); e. PTIA (1-pikryl-2,4,5-trinitroimidazol); 17. NTNMH (1-(2-nitrotriazolo)-2-dinitromethylen hydrazin); 18. NTO (ONTA, čili 3-nitro-1,2,4-triazol-5-on) (CAS 932-64-9); 19. polynitrokubany s více než čtyřmi nitro skupinami; 20. PYX (2,6-Bis(pikrylamino)-3,5-dinitropyridin) (CAS 38082-89-2); 21. RDX a deriváty: a. RDX (cyklotrimethylentrinitramin, cyklonit, T4, hexahydro-1,3,5-trinitro-1,3,5-triazin, 1,3,5-trinitro-1,3,5-triaza-cyklohexan, hexogen nebo hexogene) (CAS 121-82-4); b. keto-RDX (K-6, čili 2,4,6-trinitro-2,4,6-triazacyklohexanon) (CAS 115029-35-1); 22. TAGN (triaminoguanidinnitrát) (CAS 4000-16-2); 23. TATB (triaminotrinitrobenzen) (CAS 3058-38-6) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem SVMe 8 g) 7.); 24. TEDDZ (3,3,7,7-tetrabis(difluoroamin) oktahydro-1,5-dinitro-1,5-diazocine); 25. tetrazoly: a. NTAT (nitrotriazol aminotetrazol); b. NTNT (1-N-(2-nitrotriazolo)-4-nitrotetrazol); 26. tetryl (trinitrofenylmethylnitramin) (CAS 479-45-8); 27. TNAD (1,4,5,8-tetranitro-1,4,5,8-tetraazadecalin) (CAS 135877-16-6) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem SVMe 8 g) 6.); 28. TNAZ (1,1,3-trinitroazetidin)(CAS 97645-24-4) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem SVMe 8 g) 2.); 29. TNGU (SORGUYL nebo tetranitroglykoluril) (CAS 55510-03-7); 30. TNP (1,4,5,8-tetranitro-pyridazino[4,5-d]pyridazin) (CAS 229176-04-9); 31. triaziny: a. DNAM (2-oxy-4,6-dinitroamino-s-triazin) (CAS 19899-80-0); b. NNHT (2-nitroimino-5-nitro-hexahydro-1,3,5-triazin) (CAS 130400-13-4);(CAS 130400-13-4); 32. triazoly: a. 5-azido-2-nitrotriazol; b. ADHTDN (4-amino-3,5-dihydrazino-1,2,4-triazol dinitramid); c. ADNT (1-amino-3,5-dinitro-1,2,4-triazol); d. BDNTA (bis-dinitrotriazolamin); e. DBT (3,3'-dinitro-5,5-bi-1,2,4-triazol) (CAS 30003-46-4); f. DNBT (dinitrobistriazol) (CAS 70890-46-9); g. nepoužívá se od roku 2010; h. NTDNT (1-N-(2-nitrotriazolo) 3,5-dinitrotriazol); i. PDNT (1-pikryl-3,5-dinitrotriazol); j. TACOT (tetranitrobenzotriazolobenzotriazol) (CAS 25243-36-1); 33. výbušniny neuvedené jinde pod bodem SVMe 8 a) s kteroukoli z těchto vlastností: a. detonační rychlost převyšující 8 700 m/s při maximální hustotě, nebo b. detonační tlak přesahující 34 GPa (340 kbar); 34. organické výbušniny neuvedené jinde pod bodem SVMe8 a) se všemi těmito vlastnostmi: a. uvolňují detonační tlak minimálně 25 GPa (250 kbar) a b. uchovávají si stabilitu při teplotách 523 K (250 °C) a vyšších po dobu minimálně 5 minut. b. „hnací hmoty“: 1. veškeré pevné „hnací hmoty“ třídy 1.1 podle Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí s teoretickým specifickým impulsem (za standardních podmínek) více než 250 sekund pro nekovové směsi, nebo více než 270 sekund pro hliníkové směsi 2. veškeré pevné „hnací hmoty“ třídy 1.3 podle Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí s teoretickým specifickým impulsem (za standardních podmínek) více než 230 sekund pro nehalogenované, 250 sekund pro nekovové, nebo více než 266 sekund pro kovové směsi; 3. „hnací hmoty“ se silovou konstantou (force) větší než 1 200 kJ/kg; 4. „hnací hmoty“ s lineárním průběhem ustáleného hoření rychlostí vyšší než 38 mm/s za standardních podmínek při tlaku 6,89 MPa (6,89 bar) a teplotě 294 K (21 °C); 5. elastomerem upravené, slévané „hnací hmoty“ na dvojité bázi (EMCDB) s rozpínavostí při maximálním zatížení větším než 5 % při teplotě 233 K (-40 °C); 6. veškeré „hnací hmoty“ obsahující látky uvedené v bodě SVMe 8 a); 7. „hnací hmoty“ neuvedené jinde ve Společném vojenském seznamu EU a speciálně určené pro vojenské využití. c. „pyrotechnické slože“, paliva a související látky a jejich směsi: 1. letecká paliva se speciálním složením pro vojenské použití; Poznámka: Letecká paliva podle bodu SVMe 8 c) 1. jsou finální výrobky, nikoli jejich složky. 2. alan (hydrid hliníku) (CAS 7784-21-6); 3. karborany; dekarboran (CAS 17702-41-9); pentaborany (CAS 19624-22-7 a 18433-84-6) a jejich deriváty; 4. hydrazin a deriváty (viz také deriváty oxidujícího hydrazinu v bodech SVMe 8 d) 8. a d) 9.): a. hydrazin (CAS 302-01-2) v koncentraci 70 % nebo vyšší; b. monomethylhydrazin (CAS 60-34-4); c. symetrický dimethylhydrazin (CAS 540-73-8); d. nesymetrický dimethylhydrazin (CAS 57-14-7); Poznámka: Bod SVMe 8 c) 4. a) se nevztahuje na hydrazinové „směsi“ se speciálním složením pro potlačení koroze. 5. kovová paliva s částicemi v kulové, rozprášené, sféroidické, vločkové nebo mleté formě, vyráběné z materiálu s 99 % nebo vyšším obsahem některé z těchto položek: a. tyto kovy a jejich směsi: 1. beryllium (CAS 7440-41-7) s velikostí částic méně než 60 µm; 2. železný prach (CAS 7439-89-6) s velikostí částic 3 µm a méně vyráběný redukcí oxidu železa s vodíkem; b. směsi obsahující některou z těchto položek: 1. zirkonium (CAS 7440-67-7), hořčík (CAS 7439-95-4) a jejich slitiny s velikostí částic méně než 60 µm; nebo 2. bórová (CAS 7440-42-8) nebo bórkarbidová (CAS 12069-32-8) paliva s čistotou 85 % nebo vyšší a s velikostí částic méně než 60 µm; Poznámka 1 : Bod SVMe 8 c) 5. se vztahuje na výbušniny a paliva, bez ohledu na to, zda jsou kovy či slitiny zapouzdřené v hliníku, magnéziu, zirkoniu nebo berylliu. Poznámka 2 : Bod SVMe 8 c) 5. b) se vztahuje pouze na kovová paliva s částicemi, pokud jsou smíchaná s jinými látkami za účelem vytvoření směsi se speciálním složením pro vojenské účely, jako jsou suspenze tekutých hnacích hmot, pevné hnací hmoty nebo pyrotechnické směsi. Poznámka 3 : Bod SVMe 8 c) 5. b) 2. se nevztahuje na bór a bórkarbid obohacený bórem-10 (celkový obsah bóru-10 je 20 % nebo více). 6. vojenské materiály obsahující zahušťovadla pro uhlovodíková paliva, se speciálním složením pro plamenomety nebo zápalnou munici, jako kovové stearany nebo palmitáty (oktal) (CAS 637-12-7) a M1, M2, M3 zahušťovadla; 7. chloristany, chlorečnany a chromany složené s použitím práškového kovu nebo jiných složek vysoce výkonných paliv; 8. kuličkový práškový hliník (CAS 7429-90-5) s velikostí částic 60 µm nebo méně, vyráběný z materiálu s 99% nebo vyšším obsahem hliníku; 9. titansubhybrid (TiHn) se stechiometrií n = 0,65-1,68. d. okysličovadla a jejich směsi: 1. ADN (amoniumdinitramid nebo SR 12) (CAS 140456-78-6); 2. AP (chloristan amonný) (CAS 7790-98-9); 3 sloučeniny složené z fluoru a libovolné z následujících položek: a. ostatní halogeny; b. kyslík; nebo c. dusík; Poznámka 1 : bod SVMe 8 d) 3. se nevztahuje na chlortrifluorid (CAS 7790-91-2). Poznámka 2 : Bod SVMe 8 d) 3. se nevztahuje na fluorid dusitý (CAS 7783-54-2) v plynném skupenství. 4. DNAD (1,3-dinitro-1,3-diazetidin) (CAS 78246-06-7); 5. HAN (hydroxylamoniumnitrat) (CAS 13465-08-2); 6. HAP (hydroxylamoniumchloristan) (CAS 15588-62-2); 7. HNF (hydrazin nitroformat) (CAS 20773-28-8); 8. hydrazinnitrat (CAS 37836-27-4); 9. hydrazinchloristan (CAS 27978-54-7); 10. kapalná okysličovadla složená z (nebo s obsahem) inhibované červené dýmavé kyseliny dusičné (IRFNA) (CAS 8007-58-7); Poznámka: SVMe 8 d) 10. se nevztahuje na neinhibovanou dýmavou kyselinu dusičnou. e. pojiva, plastifikátory, monomery a polymery: 1. (CAS 90683-29-7) (viz také jeho „prekurzory“ uvedené pod bodem SVMe 8 g) 1.); 2. BAMO (bisazidomethyloxetan a jeho polymery) (CAS 17607-20-4) (viz také jeho „prekurzory“ uvedené pod bodem SVMe 8 g) 1.); 3. BDNPA (bis (2,2-dinitropropyl)acetal) (CAS 5108-69-0); 4. BDNPF (bis (2,2-dinitropropyl)formal) (CAS 5917-61-3), 5. BTTN (butantrioltrinitrát) (CAS 6659-60-5) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem SVMe 8 g) 8.); 6. energetické monomery, plastifikátory nebo polymery se speciálním složením pro vojenské použití a s obsahem jakékoli z těchto látek: a. nitro skupiny; b. azido skupiny; c. nitrát skupiny; d. nitraza skupiny; nebo e. difluoroamino skupiny; 7. FAMAO (3-difluoroaminomethyl-3-azidomethyl oxetan) a jeho polymery; 8. FEFO (bis-(2-fluoro-2,2-dinitroethyl)formal) (CAS 17003-79-1); 9. FPF-1 (poly-2,2,3,3,4,4-hexafluoropentan-1,5-diol formal) (CAS 376-90-9); 10. FPF-3 (poly-2,4,4,5,5,6,6-heptafluoro-2-tri-fluoromethyl-3-oxaheptan-1,7-diol formal); 11. GAP (glycidylazide polymer) (CAS 143178-24-9) a jeho deriváty and its derivatives; 12. HTPB (hydroxylem zakončený polybutadien (HTPB) s účinností hydroxylu rovnající se nebo větší než 2,2 a menší nebo rovnající se 2,4, s hodnotou hydroxylu menší než 0,77 meq/g a s viskozitou při 30 °C menší než 47 (CAS 69102-90-5); 13. poly(epichlorohydrin) s funkčností alkoholových skupin o nízké molekulové hmotnosti (méně než 10 000), takto: a. poly(epichlorohydrindiol); b. poly(epichlorohydrintriol); 14. NENAs (sloučeniny nitratoethylnitraminu) (CAS 17096-47-8, 85068-73-1, 82486-83-7, 82486-82-6 a 85954-06-9); 15. PGN (poly-GLYN, polyglicidylnitrát nebo poly(nitratomethyloxiran)) (CAS 27814-48-8); 16. poly-NIMMO (poly-nitratomethylmethyloxetan), poly-NMMO nebo poly(3-nitratomethyl, 3-methyloxetan) (CAS 84051-81-0); 17. polynitroortokarbonáty, 18. TVOPA (1,2,3-tris[1,2-bis(difluoroamino)etoxy]propan, čili tris vinoxy propan adduct) (CAS 53159-39-0). f. „aditiva“: 1. zásaditý salicylát měďnatý (CAS 62320-94-9); 2. BHEGA (bis-(2-hydroxyethyl) glykolamid) (CAS 17409-41-5); 3. BNO (butadiennitriloxid); 4. ferocenové deriváty: a. butacen (CAS 125856-62-4); b. katocen (2,2-bis-ethylferocenylpropan) (CAS 37206- c. kyseliny ferocenkarbonové včetně: kyseliny ferocenkarbonové (CAS 1271-42-7), 1,1'-kyseliny ferocendikarbonové (CAS 1293-87-4); d. n-butylferocen (CAS 31904-29-7); e. ostatní aditované polymerní ferocenové deriváty; 5. beta-resorcyklát olova (CAS 20936-32-7); 6. citrát olova (CAS 14450-60-3); 7. olovo-měděné chelátové sloučeniny beta-resorcylátu nebo salicylátů (CAS 68411-07-4); 8. maleát olova (CAS 19136-34-6); 9. salicylát olova (CAS 15748-73-9); 10. stannát olova (CAS 12036-31-6); 11. MAPO (tris-1-(2-methyl)aziridinylfosfinoxid) (CAS 57-39-6); BOBBA 8 (bis(2-methylatiridinyl) 2-(2-hydroxypropanoxy)-propylaminofosfinoxid) a další MAPO deriváty; 12. Methyl BAPO (bis-(2-methylaziridinyl)methylaminofosfinoxid) (CAS 85068-72-0); 13. N-methyl-p-nitroanilin (CAS 100-15-2); 14. 3-nitraza-1,5-pentandiisokyanát (CAS 7406-61-9); 15. organicko-kovové spojovací látky: a. neopentyl (diallyl) oxy, tri (dioktyl) titanfosfát (CAS 103850-22-2); známý také jako titanium IV, 2,2(bis 2-propenolatomethyl, butanolat, tris (dioctyl) fosfát) (CAS 110438-25-0); (CAS 110438-25-0) nebo LICA 12 (CAS 103850-22-2); b. (2-propenolatomethyl, n-propanolatomethyl) butanolat, tris(dioktyl)pyrofosfát titaničitý, nebo KR3538; c. (2-propenolatomethyl, n-propanolatomethyl) butanolat, tris(dioktyl)fosfát titaničitý; 16. polykyanodifluoroaminoethylenoxid; 17. polykyanodifluoroaminoethylenoxid; polyfunkční aziridinamidy s isophtal- trimesin-butylenimintrimesamidisokyanur- (BITA) nebo trimethyladipinové vodicí struktury a 2-methyl nebo 2-ethylové substituce na aziridinovém prstenci; 18. propylenmin, 2-methylaziridin (CAS 75-55-8); 19. supertenký oxid železa (Fe2O3 hematit) (CAS 1317-60-8) se specifickou povrchovou plochou větší než 250 m2/g a s průměrnou velikostí částic 3,0 nm nebo menší (CAS 1309-37-1); 20. TEPAN (tetraethylenepentaamineacrylonitrile) (CAS 68412-45-3); kyanoethylové polyaminy a jejich soli; 21. TEPANOL (tetraethylenpentaminakrylonitrileglycidol) (CAS 68412-46-4); kyanoethylové polyaminy aditované gylcidolem a jeho solemi; 22. TPB (trifenylbismut) (CAS 603-33-8). g. „prekurzory“ Odkaz: V bodě SVMe 8 g) jsou odkazy na „energetické materiály“, vyráběné z těchto látek. 1. BCMO (bischloromethyloxetan) (CAS 142173-26-0) (viz také bod SVMe 8 e) 1. a e) 2.); 2. dinitroazetidin-t-butylová sůl (CAS 125735-38-8) (viz také bod SVMe 8 a) 28.); 3. HBIW (hexabenzylhexaazaisowurtzitan) (CAS 124782-15-6) (viz také bod SVMe 8 a) 4.); 4. TAIW (tetraacetyldibenzylhexaazaisowurtzitan) (viz také bod SVMe 8 a) 4.) (CAS 182763-60-6); 5. TAT (1,3,5,7-tetraacethyl-1,3,5,7-tetraazacyklooktan (CAS 41378-98-7) (viz také bod SVMe 8 a) 13.); 6. 1,4,5,8-tetraazadekalin (CAS 5409-42-7) (viz také bod SVMe 8 a) 27.); 7. 1,3,5-trichlorobenzen (CAS 108-70-3) (viz také bod SVMe 8 a) 23.); 8. 1,2,4-trihydroxybutan (1,2,4-butantriol) (CAS 3068-00-6) (viz také bod SVMe 8 e) 5.). Poznámka 1 : Bod SVMe 8 se nevztahuje na následující látky, pokud nejsou ve sloučenině nebo směsi s „energetickým materiálem“ podle bodu SVMe 8 a) nebo s práškovými kovy podle bodu SVMe 8 c): a. pikrát amonný (CAS 131-74-8); b. černý prach; c. hexanitrodifenylamin (CAS 131-73-7); d. difluoramin (CAS 10405-27-3); e. nitroškrob (CAS 9056-38-6); f. nitrát draselný (CAS 7757-79-1); g. tetranitronaftalen; h. trinitroanisol; i. trinitroanftalen; j. trinitrooxylen; k. N-pyrrolidinon; 1-methyl-2-pyrrolidinon (CAS 872-50-4); l. dioktylmaleát (CAS 142-16-5); m. etylhexylakrylát (CAS 103-11-7); n. triethylaluminium (TEA) (CAS 97-93-8), trimethylaluminium (TMA) (CAS 75-24-1) a další pyroforické kovové alkyly a aryly lithia, sodíku, hořčíku, zinku a bóru; o. nitrocelulóza (CAS 9004-70-0); p. nitroglycerin (nebo glyceroltrinitrát) (NG) (CAS 55-63-0); q. 2,4,6-trinitrotoluen (TNT) (CAS 118-96-7); r. ethylendiamindinitrát (EDDN) (CAS 20829-66-7); s. pentaerytritoltetranitrát (PETN) (CAS 78-11-5); t. azid olovnatý (CAS 13424-46-9), běžný styfnát olova (CAS 15245-44-0) a zásaditý styfnát olova (CAS 12403-82-6), primární výbušniny nebo zážehové slože obsahující azidy nebo sloučeniny s azidy; u. triethylenglykoldinitrát (TEGDN) (CAS 111-22-8); v. 2,4,6-trinitroresorcinol (kyselina styfnová) (CAS 82-71-3); w. diethyldifenyl močovina (CAS 85-98-3); dimethyldifenyl močovina (CAS 611-92-7); methylethyldifenyl močovina (centrality); x. N,N-difenyl močovina (nesymetrická difenyl močovina) (CAS 603-54-3); y. methyl-N,N-difenyl močovina (methyl nesymetrická difenyl močovina) (CAS 13114-72-2); z. ethyl-N,N-difenyl močovina (ethyl nesymetrická difenyl močovina) (CAS 64544-71-4); aa. 2-nitrodifenylamin (2-NDPA) (CAS 119-75-5); bb. 4-nitrodifenylamin (4-NDPA) (CAS 836-30-6); cc. 2,2-dinitropropanol (CAS 918-52-5); dd. nitroguanidin (CAS 556-88-7) (viz položku 1C011 d) na seznamu EU zboží dvojího užití). Poznámka 2 : Bod SVMe 8 se nevztahuje na chloristan amonný (SVMe 8 d) 2) a NTO (SVMe 8 a) 18), mají-li speciální tvar a složení pro využití v civilních zařízeních pro tvorbu plynu a splňují-li všechny tyto podmínky; a. jedná se o sloučeninu nebo směs s neaktivními termosetovými pojivy či plastifikátory; b. maximální množství chloristanu amonného (SVMe 8 d) 2) nepřesahuje 80 % hmotnosti aktivního materiálu; c. množství NTO (SVMe 8 a) 18) činí 4 g nebo méně; a d. hmotnost jednotlivých kusů je nižší než 250 g. SVMe 9 Válečná plavidla (hladinová i podmořská), speciální námořní výzbroj a výstroj, příslušenství, součásti a jiná hladinová plavidla: Odkaz: Naváděcí a navigační zařízení viz bod SVMe 11. a. plavidla a součásti: 1. Plavidla (hladinová a podmořská) zvláště určená nebo upravená pro vojenské použití, bez ohledu na to, jaký je jejich současný stav údržby nebo provozuschopnosti a zda jsou vybavena nosiči zbraní nebo obrněna, dále trupy nebo části trupů takových plavidel a příslušné součásti speciálně určené pro vojenské použití; 2. Hladinová plavidla jiná než ta, jež jsou uvedena v bodě SVMe 9 a) 1, je-li k plavidlu připevněna nebo tvoří-li jeho součást kterákoli z těchto položek: a. samočinné zbraně v ráži 12,7 mm nebo větší, uvedené v bodě SVMe 1, nebo zbraně uvedené v bodech SVMe 2, SVMe 4, SVMe 12 nebo SVMe 19, nebo „závěsníky“ či místa upevnění pro takové zbraně; Technická poznámka „Závěsníkem“ se rozumí úchyt či zesílení konstrukce pro účely instalace zbraní. b. systémy řízení střelby uvedené v bodě SVMe 5; c. obě tyto položky: 1. „ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním (CBRN)“; a 2. „oplachovací či mycí systém“ určený pro dekontaminaci; nebo Technické poznámky 1. „Ochrana CBRN“ je oddělený vnitřní prostor s vlastnostmi jako odolnost proti přetlaku, izolace ventilačních systémů, omezené výstupy ventilace s filtry CBRN a omezené vchody pro posádku obsahující dekontaminační komoru; 2. „Oplachovací či mycí systém“ je systém rozstřikující mořskou vodu schopný pokropit současně vnější nástavbu a paluby plavidla; d. aktivní systémy zbraňových protiopatření uvedené v bodech SVMe 4 b), SVMe 5 c) nebo SVMe 11 a) mající kteroukoli z následujících vlastností: 1. „ochrana CBRN“; 2. trup a nástavba navržené speciálně ke snížení profilu zachytitelného radarem; 3. prostředky na redukci termální stopy (např. chladicí systém výfukových plynů), s výjimkou těch, jež jsou speciálně určeny ke zvýšení celkového výkonu energetické centrály nebo ke snížení dopadu na životní prostředí; nebo 4. demagnetizační systém, jehož účelem je omezit magnetickou stopu celého plavidla. b. motory a pohonné systémy určené speciálně pro vojenské účely a součásti určené speciálně pro vojenské účely: 1. zážehové motory speciálně určené pro ponorky, mající obě tyto vlastnosti: a. výkon 1,12 MW (1 500 k) nebo vyšší; a b. rychlost otáčení 700 ot./min. a vyšší; 2. elektrické motory speciálně určené pro ponorky, mající všechny tyto vlastnosti: a. výkon vyšší než 0,75 MW (1 000 k); b. rychlé reverzování chodu; c. chlazení kapalinou; a d. zcela uzavřený plášť; 3. nemagnetické zážehové motory mající obě tyto vlastnosti: a. výkon 37,3 MW (50 k) nebo vyšší; a b. nemagnetický obsah přesahující 75 % celkové hmoty; 4. „na vzduchu nezávislé pohonné systémy“ (AIP) zvláště určené pro ponorky; Technická poznámka „Na vzduchu nezávislý pohonný systém“ (AIP) umožňuje, aby u ponořené ponorky fungoval pohonný systém bez přístupu k atmosférickému kyslíku po delší dobu, než by jinak dovolovaly baterie. Pro účely bodu SVMe 9 b) 4. AIP nezahrnuje pohon využívající jadernou energii. c. podvodní detekční zařízení určená speciálně pro vojenské účely, jejich ovládací systémy a součásti speciálně určené pro vojenské účely. d. protiponorkové a protitorpédové sítě speciálně určené pro vojenské účely. e. nepoužívá se od roku 2003. f. penetrátory a konektory trupu určené speciálně pro vojenské účely, které umožňují interakci se zařízením vně plavidla, a součásti určené speciálně pro vojenské účely; Poznámka: Bod SVMe 9 f) zahrnuje konektory pro plavidla jednovodičová, mnohovodičová, koaxiální nebo vlnovodná, dále zařízení pro vnikání do trupu, která jsou obojí schopná odolat prosakování z venku a zachovat si požadované vlastnosti v podmořské hloubce přesahující 100 m; dále konektory z optických vláken a optické penetrátory trupu, určené speciálně pro přenos „laserových“ paprsků bez ohledu na podmořskou hloubku. Bod SVMe 9 f) se nevztahuje na běžné pohonné hřídele a hydrodynamické penetrátory trupu s kontrolní tyčí. g. tichá ložiska mající kteroukoli z následujících vlastností, jejich součásti a výzbroj a výstroj obsahující taková ložiska, speciálně určené pro vojenské použití: 1. plynová nebo magnetická suspenze; 2. aktivní systémy kontroly stopy; nebo 3. kontrolní systémy na potlačení vibrací. SVMe 10 „Letadla“, „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“, bezpilotní vzdušné prostředky („UAV“), letecké motory a výzbroj a výstroj „letadel“, související vybavení a součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití: Odkaz: Naváděcí a navigační zařízení viz bod SVMe 11. a. „letadla“ s posádkou a „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“ a pro ně speciálně určené součásti. b. nepoužívá se od roku 2011. c. bezpilotní letadla, jejich vybavení a pro ně speciálně určené součásti: 1. „UAV“, dálkově pilotované vzdušné prostředky (RPV) a autonomní programovatelné prostředky a bezpilotní „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“; 2. startovací zařízení, návratové vybavení a pozemní vybavení; 3. vybavení určené pro řídicí a kontrolní účely; d. hnací letecké motory a pro ně speciálně určené součásti. e. vybavení pro tankování ve vzduchu speciálně určené nebo upravené k některým z následujících účelů a součásti speciálně určené pro toto vybavení: 1. „letadla“ uvedená v bodě SVMe 10 a); nebo 2. bezpilotní letadla uvedená v bodě SVMe 10 c). f. ‚pozemní vybavení‘ speciálně určené pro letadla uvedená v bodě SVMe 10 a) nebo letecké motory uvedené v bodě SVMe 10 d); Technická poznámka ‚pozemní vybavení‘ zahrnuje zařízení pro tlakové plnění paliva a vybavení určené k usnadnění operací v omezených prostorech. g. záchranné systémy pro letecké posádky, bezpečnostní vybavení pro letecké posádky a další zařízení pro nouzový únik, které není uvedeno v bodě SVMe 10 a), určené pro „letadla“ uvedená v bodě SVMe 10 a); Poznámka: Bod SVMe 10 g) nezahrnuje přilby pro letecké posádky, které nemají zabudovány ani nejsou vybaveny závěskami či úchytkami pro vybavení uvedené na Společném vojenském seznamu EU. Odkaz: Přilby viz rovněž bod SVMe 13 c). h. padáky, paraglidy a příslušné vybavení uvedené níže a pro ně speciálně určené součásti: 1. padáky neuvedené jinde ve Společném vojenském seznamu EU; 2. paraglidy; 3. vybavení speciálně určené pro výsadek parašutistů ve velké výšce (např. obleky, speciální přilby, dýchací systémy, navigační zařízení). i. řízené otevírací vybavení nebo automatické pilotní systémy určené pro náklady shazované padákem. Poznámka 1 : bod SVMe 10 a) se nevztahuje na „letadla“ a „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“ nebo na varianty „letadel“ speciálně určené pro vojenské použití, které splňují všechny následující požadavky: a. nejedná se o bojová letadla; b. nejsou konfigurovány pro vojenské použití a nejsou vybaveny výstrojí či výzbrojí nebo doplňky speciálně určenými nebo upravenými pro vojenské použití, a c. byly úřadem civilního letectví členského státu EU nebo signatářské země Wassenaarského ujednání schváleny k civilnímu provozu. Poznámka 2 : bod SVMe 10 d) se nevztahuje na: a. letecké motory určené nebo upravené k vojenským účelům, které byly úřadem civilního letectví členského státu EU nebo signatářské země Wassenaarského ujednání schváleny pro použití v „civilních letadlech“, nebo pro ně speciálně určené součásti; b. pístové motory nebo pro ně speciálně určené součásti, s výjimkou těch, které jsou speciálně určeny pro „UAV“. Poznámka 3 : pro účely bodů SVMe 10 a) a SVMe 10 d) zahrnují speciálně určené součásti a příslušné vybavení pro nevojenská „letadla“ nebo letecké motory upravené pro vojenské použití pouze takové vojenské součásti a příslušné vojenské vybavení, které jsou potřebné pro úpravy na vojenské použití. Poznámka 4 : pro účely bodu SVMe 10 a) vojenské použití zahrnuje: boj, vojenský průzkum, útok, vojenský výcvik, logistickou podporu a přepravu a výsadku nebo shoz vojenské výbavy či výstroje. Poznámka 5 : bod SVMe 10 a) se nevztahuje na „letadla“, která splňují všechny tyto podmínky: a. byla poprvé vyrobena před rokem 1946; b. neobsahují položky uvedené ve Společném vojenském seznamu EU, ledaže jsou takové položky nezbytné pro požadavky na bezpečnost nebo letovou způsobilost členského státu EU nebo signatářské země Wassenaarského ujednání; a c. nenesou zbraně uvedené ve Společném vojenském seznamu EU, ledaže takové zbraně nejsou provozuschopné a není možno je znovu uvést do provozuschopného stavu. SVMe 11 Elektronické vybavení, „kosmické lodě“ a součásti nepodléhající kontrole podle jiných bodů Společného vojenského seznamu EU: a. elektronické vybavení speciálně určené pro vojenské použití a speciálně určené součásti pro toto vybavení; Poznámka: bod SVMe 11 a) zahrnuje: a. zařízení pro elektronická protiopatření a ochranu proti nim (tj. vybavení, které slouží k vysílání chybových a klamných signálů do radarů nebo radiokomunikačních přijímačů nebo k jinému narušování příjmu, provozu nebo účinnosti nepřátelských elektronických přijímačů včetně jejich vybavení realizujícího protiopatření) včetně rušicích a protirušicích zařízení; b. kmitočtové agilní elektronky; c. elektronické systémy nebo vybavení určené buď pro stálý přehled a monitorování elektromagnetického spektra pro vojenskou výzvědnou službu nebo pro účely bezpečnosti nebo pro maření takového pozorování a monitorování; d. podvodní protiopatření zahrnující akustické a magnetické rušičky a klamné cíle, vybavení určené k vysílání chybových nebo klamných signálů do zvukových přijímačů; e. zařízení pro zajištění bezpečnosti zpracování dat, zařízení pro zajištění bezpečnosti dat a zařízení pro zajištění a kontrolu bezpečnosti přenosových linek využívající šifrovacích procesů; f. vybavení sloužící k identifikaci, autentizaci a vkládání klíčů a vybavení sloužící ke správě, tvorbě a distribuci klíčů; g. naváděcí a navigační vybavení; h. digitální zařízení pro radiokomunikaci využitím troposférického rozptylu; i. digitální demodulátory zvláště určené pro elektronický průzkum; j. „automatizované systémy velení a řízení“; Odkaz: pro „programové vybavení“ související s vojenským softwarově definovaným přijímačem (SDR) viz SVMe 21. b. zařízení rušicí globální družicové navigační systémy a speciálně určené součásti pro toto vybavení. c. „kosmické lodě“ speciálně určené nebo upravené pro vojenské využití a součásti pro „kosmické lodě“ speciálně určené pro vojenské využití. SVMe 12 Zbraňové systémy využívající kinetickou energii o vysoké rychlosti, příslušné vybavení a pro ně speciálně určené součásti: a. zbraňové systémy využívající kinetickou energii, konstruované speciálně pro ničení nebo přerušení úkolu ničení cíle; b. Speciálně konstruovaná testovací a vyhodnocovací zařízení a testovací modely, včetně diagnostických přístrojů a cílů, sloužící ke zkouškám střel a systémů využívajících kinetickou energii. Odkaz: Pokud jde o zbraňové systémy používající malorážní střelivo nebo využívající pouze chemický pohon a pokud jde o pro ně určené střelivo, viz body SVMe 1 až SVMe 4. Poznámka 1 : bod SVMe 12 zahrnuje tyto položky, pokud jsou speciálně určené pro zbraňové systémy využívající kinetickou energii: a. odpalovací pohonné systémy schopné urychlení hmot větších než 0,1 g na rychlosti převyšující 1,6 km/s v režimu jednotlivé i rychlé palby; b. vybavení k výrobě prvotní energie, vytvoření elektrického pancíře, akumulaci energie, k řízení teploty a klimatizaci, přepínání, nebo k hospodaření s palivem; a elektrická rozhraní mezi funkcemi dodávky proudu a elektrickým ovládáním střelných zbraní a dalších pohonů ve střelecké věži; c. systémy sloužící k zaměření a sledování cíle, řízení palby a vyhodnocení způsobených škod; d. pohonné systémy (příčného zrychlení) pro vyhledávání navádění, samonavádění nebo změny směru střel. Poznámka 2 : bod SVMe 12 se vztahuje na zbraňové systémy, pro něž se využívá jakákoli z následujících metod pohonu: a. elektromagnetická; b. elektrotermální; c. plazmová; d. lehký plyn; nebo e. chemická (pokud je použita v kombinaci s některou z výše uvedených). SVMe 13 Pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti: a. pancéřové pláty, které jsou: 1. vyrobené v souladu s vojenskými standardy nebo specifikacemi; nebo 2. vhodné pro vojenské použití. Odkaz: pancéřované pláty pro osobní ochranu, viz bod SVMe 13 d) 2. b. konstrukce z kovových nebo nekovových materiálů nebo jejich kombinací, speciálně určené k balistické ochraně vojenských systémů a pro ně speciálně určené součásti. c. přilby vyrobené podle vojenských standardů nebo specifikací nebo srovnatelných vnitrostátních norem a jejich speciálně konstruované součásti (tj. skořepina přilby, vnitřní vystýlka a vycpávky). d. pancéřované pláty pro osobní ochranu nebo ochranné obleky a jejich součásti: 1. měkké pancéřované brnění nebo ochranné obleky vyrobené podle vojenských standardů nebo specifikací či srovnatelných norem a pro ně speciálně určené součásti; Poznámka: Pro účely bodu SVMe 13 d) 1 vojenské standardy nebo specifikace zahrnují přinejmenším specifikace ochrany proti šrapnelu. 2. pevné pancéřové pláty pro osobní ochranu poskytující balistickou ochranu úrovně III (NIJ 0101.06, červenec 2008) nebo vyšší, případně ochranu srovnatelné úrovně podle vnitrostátních norem. Poznámka 1 : bod SVMe 13 b) zahrnuje materiály konstruované speciálně tak, aby vznikl reaktivní pancíř, a ke stavbě vojenských krytů. Poznámka 2 : bod SVMe 13 c) se nevztahuje na konvenční ocelové přilby, neupravené ani nekonstruované tak, aby mohly nést některý druh doplňkových zařízení nebo jím byly přímo vybaveny. Poznámka 3 : Bod SVMe 13 c) a d) se nevztahuje na přilby, pancéřované ani ochranné oděvy, pokud svému uživateli slouží pro jeho vlastní osobní ochranu. Poznámka 4 : jediné přilby zvláště určené pro osoby pověřené zneškodňováním nevybuchlých bomb podle bodu SVMe 13, jsou přilby zvláště určené pro vojenské užití. Odkaz 1: Viz též položku 1A005 seznamu EU zboží dvojího užití. Odkaz 2: Pokud jde o „vláknité materiály“ používané k výrobě ochranných oděvů a přileb, viz položka 1C010 na seznamu EU zboží dvojího užití. SVMe 14 ‚Specializované vybavení pro vojenský výcvik‘ nebo pro simulaci vojenských taktických situací, simulátory speciálně určené pro výcvik v používání jakékoliv palné zbraně nebo zbraně podle bodů SVMe 1 nebo SVMe 2 a pro ně speciálně určené součásti a doplňky: Technická poznámka Pojem ‚specializované vybavení pro vojenský výcvik‘ zahrnuje vojenské typy trenažérů pro vedení útoku, trenažérů bojových letů, trenažérů pro radiolokační průzkum, generátorů radarových cílů, přístrojů k výcviku dělostřelby, protiponorkových válečných trenažérů, letových simulátorů (včetně trenažérů odstředivé síly pro výcvik pilotů nebo kosmonautů), radarových trenažérů, trenažérů navigačních letů, navigačních trenažérů, trenažérů odpalování řízených střel, vybavení k vizualizaci cíle, bezpilotních „letadel“, trenažérů výzbroje, trenažérů bezpilotních „letadel“, mobilní výcvikové jednotky a výcviková zařízení pro pozemní vojenské operace; Poznámka 1 : bod SVMe 14 zahrnuje systémy tvorby zobrazení a interaktivního prostředí pro simulátory, pokud jsou speciálně určené pro vojenské použití. Poznámka 2 : bod SVMe 14 se nevztahuje na vybavení určené speciálně pro výcvik v používání loveckých a sportovních zbraní. SVMe 15 Zobrazovací vybavení nebo vybavení pro ochranu proti průzkumu, určené speciálně pro vojenské účely a speciálně pro ně určené součásti a příslušenství: a. nahrávací zařízení a zařízení pro zpracování obrazu. b. kamery a fotopřístroje, fotografické vybavení a vybavení ke zpracování filmů. c. vybavení k zesilování jasu obrazu. d. infračervené nebo tepelné zobrazovací vybavení. e. zobrazovací radarové senzorové vybavení. f. vybavení sloužící k protiopatření a proti-protiopatření pro vybavení podle bodů SVMe 15 a) až SVMe 15 e), Poznámka: bod SVMe 15 f) zahrnuje vybavení určené ke znehodnocování provozu nebo efektivnosti vojenských zobrazovacích systémů nebo k minimalizaci takových znehodnocujících účinků. Poznámka 1 : v bodě SVMe 15 zahrnuje označení speciálně určené součásti tyto položky, pokud jsou speciálně určené k vojenskému použití: a. trubice (elektronky, klíčové prvky) konvertorů infračervených zobrazení; b. zesilovače jasu obrazu (jiné než první generace); c. mikrokanálkové desky; d. snímače nízkoúrovňových kamer; e. sady detektorů (včetně elektronických propojovacích nebo čtecích systémů); f. pyroelektrické snímače kamer; g. chladicí systémy pro zobrazovací systémy; h. fotochromité nebo elektrooptické elektronické závěrky s rychlostí závěrky menší než 100 µs, s výjimkou závěrek, které tvoří základní součást vysokorychlostních kamer; i. obrazové invertory z optických vláken; j. složené polovodičové fotokatody. Poznámka 2 : bod SVMe 15 se nevztahuje na „zesilovače jasu obrazu první generace“ nebo na vybavení speciálně určené pro osazení „zesilovače jasu obrazu první generace“. Odkaz: klasifikace mířidel zbraní využívajících „trubic zesilovače obrazu první generace“ viz body SVMe 1, SVMe 2 a SVMe 5 a). Odkaz: Viz také položky 6A002 a) 2. a 6A002 b) na seznamu EU zboží dvojího užití. SVMe 16 Výkovky, odlitky a další nedokončené výrobky, které jsou speciálně určeny pro položky podle bodů SVMe 1 až SVMe 4, SVMe 6, SVMe 9, SVMe 10, SVMe 12 nebo SVMe 19: Poznámka: bod SVMe 16 se týká nedokončených výrobků, jsou-li rozpoznatelné podle složení materiálu, geometrie nebo funkce. SVMe 17 Různé vybavení, materiály a ‚knihovny‘ a pro ně speciálně určené součásti: a. samostatné přístroje pro potápění a podvodní plavání: 1. přístroje s uzavřeným nebo polouzavřeným okruhem (recyklující vzduch) určené speciálně pro vojenské použití (např. konstruované speciálně jako nemagnetické); 2. součásti určené speciálně pro použití při přestavbě přístroje s otevřeným okruhem pro vojenské použití; 3. předměty určené výhradně pro vojenské použití se samostatným potápěcím a podvodním plovacím přístrojem. b. stavební zařízení určené speciálně pro vojenské použití. c. instalační prvky, nátěry, povlaky a úpravy sloužící k potlačení signatury určené speciálně pro vojenské použití. d. polní ženijní vybavení určené speciálně pro použití v bojovém pásmu. e. „roboty“, „robotické“ ovladače a „koncové efektory robotů“, které splňují některou z těchto vlastností: 1. je speciálně určeno pro vojenské použití; 2. obsahují prostředky k ochraně hydraulického vedení proti vnějšímu proražení způsobenému úlomky střel (např. samotěsnící vedení) a používají hydraulické kapaliny s body vznícení vyššími než 839 K (566 °C); nebo 3. jsou speciálně určené nebo vyčleněné k provozu v prostředí elektromagnetických impulsů; Technická poznámka Elektromagnetickým impulsem se nerozumí neúmyslná interference způsobená elektromagnetickým zářením z nedalekého zařízení (např. stroje, přístroje či elektronické vybavení) nebo bleskem. f. ‚knihovny‘ (parametrické odborné databáze) určené speciálně pro vojenské použití s vybavením podle Společného vojenského seznamu EU. g. vybavení k výrobě jaderné energie nebo pohonné systémy, včetně „jaderných reaktorů“, určené speciálně k vojenskému použití a jejich součásti speciálně určené nebo ‚upravené‘ k vojenskému použití. h. zařízení nebo materiály potažené nebo jinak upravené pro potlačení signatury, určené speciálně pro vojenské použití, jiné než ty, které jsou uvedeny u jiných bodů Společného vojenského seznamu EU. i. simulátory speciálně určené pro vojenské „jaderné reaktory“. j. mobilní opravárenské dílny speciálně určené nebo ‚upravené‘ pro opravu a údržbu vojenské výstroje a výzbroje. k. polní generátory speciálně určené nebo ‚upravené‘ pro vojenské použití. l. kontejnery speciálně určené nebo ‚upravené‘ pro vojenské použití. m. trajekty, jiné než ty, které jsou uvedeny u jiných bodů Společného vojenského seznamu EU, mosty a pontony speciálně určené pro vojenské použití. n. testovací modely speciálně určené pro „vývoj“ položek uvedených v bodech SVMe 4, SVMe 6, SVMe 9 nebo SVMe 10. o. ochranné vybavení proti laserům (např. ochrana očí nebo senzorů) speciálně určené pro vojenské použití. p. „palivové články“ kromě palivových článků uvedených jinde ve Společném vojenském seznamu EU speciálně určené nebo ‚upravené‘ pro vojenské použití. Technické poznámky 1. Pro účely bodu SVMe 17 se slovem ‚knihovna‘ (parametrická odborná databáze) rozumí sbírka odborných informací vojenské povahy, s jejichž pomocí se může zvýšit výkon vojenského vybavení nebo systémů. 2. Pro účely bodu SVMe 17 se slovem ‚upravený‘ rozumí změna konstrukční, elektrické, mechanické nebo jiné povahy, jež nevojenskému předmětu dodává vojenské schopnosti ekvivalentní předmětu, který je speciálně určen pro vojenské použití. SVMe 18 Výrobní zařízení a součásti: a. speciálně určené nebo upravené ‚výrobní‘ zařízení sloužící k ‚výrobě‘ výrobků zahrnutých v seznamu a pro ně speciálně určených součástí. b. speciálně určená zařízení pro testy životního prostředí a pro ně speciálně určené vybavení, sloužící k certifikaci, kvalifikaci nebo testování výrobků uvedených ve Společném vojenském seznamu EU. Technická poznámka Pro účely bodu SVMe 18 zahrnuje pojem „výroba“ konstrukci, posouzení, zhotovení, testování a kontrolu. Poznámka: body SVMe 18 a) a SVMe 18 b) zahrnují následující vybavení: a. kontinuální nitrátory; b. odstředivé testovací přístroje nebo vybavení, která mají některou z těchto vlastností: 1. pohon motorem nebo motory s celkovým jmenovitým výkonem větším než 298 kW (400 k); 2. schopnost nést užitečné zatížení minimálně 113 kg; nebo 3. schopnost vyvinout odstředivé zrychlení minimálně 8 g s minimálním užitečným zatížením 91 kg; c. dehydratační lisy; d. šnekové vytlačovací stroje speciálně určené nebo upravené k lisování vojenských výbušnin; e. řezací stroje ke kalibraci slisovaných pohonných hmot; f. čisticí bubny s průměrem minimálně 1,85 m a s kapacitou větší než 227 kg; g. průběžné míchače pevných pohonných hmot; h. kapalinou poháněné mlýny pro mletí a drcení složek vojenských výbušnin; i. zařízení sloužící k dosažení kulovitého tvaru a shodné velikosti částic práškových kovů vyjmenovaných v bodě SVMe 8 c) 8.; j. konvekční měniče proudu pro přeměnu materiálů vyjmenovaných v bodě SVMe 8 c) 3. SVMe 19 Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie, příslušná vybavení realizující protiopatření a testovací modely, a dále pro ně speciálně určené součásti: a. „laserové“ systémy určené speciálně pro ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle. b. systémy vyzařující paprsek částic, schopné ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle. c. vysokovýkonné vysokofrekvenční systémy schopné ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle. d. vybavení speciálně určené pro odhalování a identifikaci systémů, nebo pro ochranu před systémy podle bodů SVMe 19 a) až SVMe 19 c). e. modely fyzického testování systémů, vybavení a součástek podle bodu SVMe 19. f. „laserové“ systémy určené speciálně ke způsobení trvalé slepoty pro nepodpořený zrak, tj. nekryté oko nebo oko vybavené korekčními pomůckami vidění. Poznámka 1 : zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie podle bodu SVMe 19 zahrnují systémy, jejichž schopnost je odvozena od řízeného použití: a. „laserů“ s dostatečným výkonem ke způsobení destrukce způsobem podobným konvenčnímu střelivu; b. urychlovačů částic, které s destruktivní silou vrhají paprsek nabitých nebo neutrálních částic; c. vysokofrekvenční vysílače s vysokým impulsním nebo průměrným výkonem, které vytvářejí dostatečně silná pole schopná zneškodnit elektronické obvody vzdáleného cíle. Poznámka 2 : bod SVMe 19 zahrnuje tyto položky, pokud jsou speciálně určené pro zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie: a. vybavení k výrobě primární energie, akumulaci energie, k přepínání, modulaci výkonu nebo k hospodaření s palivem; b. systémy pro zaměření a sledování cíle; c. systémy schopné vyhodnocení škod způsobených na cíli, zničení cíle nebo zrušení úkolu; d. vybavení pro manipulaci s paprskem, jeho šíření a zaměřování; e. vybavení umožňující rychlé směrování paprsku pro potřeby operací proti skupině cílů; f. adaptivní optika a zařízení pro fázové sdružovače; g. proudové injektory paprsků záporných iontů vodíku; h. součásti urychlovačů „způsobilé pro nasazení v kosmu“; i. vybavení k zaostřování paprsků záporných iontů; j. vybavení pro řízení a směrování vysokoenergetického paprsku iontů; k. fólie „způsobilé pro nasazení v kosmu,“ které slouží k neutralizaci paprsků se zápornými izotopy vodíku. SVMe 20 Kryogenní a „supravodivé“ vybavení a pro něj speciálně určené součásti a doplňky: a. vybavení speciálně určené nebo konfigurované pro instalaci v dopravním prostředku určeném pro vojenské pozemní, námořní, vzdušné nebo kosmické nasazení, které je schopné provozu za pohybu a je schopné vytvářet nebo udržovat teploty nižší než 103 K (- 170 °C); Poznámka: Bod SVMe 20 a) zahrnuje mobilní systémy, které mají zabudovaná příslušenství nebo součásti vyrobené z nekovových nebo elektricky nevodivých látek, jako jsou plasty případně látky impregnované epoxidovou pryskyřicí, nebo jich využívají. b. „supravodivé“ elektrické vybavení (rotační stroje a transformátory) speciálně určené nebo konfigurované pro instalaci v dopravním prostředku určeném pro vojenské pozemní, námořní, vzdušné nebo kosmické použití, a které je schopno provozu za pohybu; Poznámka: bod SVMe 20 b) se nevztahuje na hybridní homopolární stejnosměrné generátory, které mají jednopólové armatury z běžného kovu, jež rotují v magnetickém poli vytvářeném supravodivými cívkami, za předpokladu, že tyto cívky jsou jedinými supravodivými součástmi v generátoru. SVMe 21 „Programové vybavení“: a. „programové vybavení“ speciálně určené nebo upravené pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „využití“ zařízení, materiálů nebo „programového vybavení“ podle Společného vojenského seznamu EU. b. specifické „programové vybavení“, jiné, než jaké je uvedeno v bodě SVMe 21a): 1. „programové vybavení“ speciálně určené pro vojenské použití a speciálně vytvořené pro modelování, simulaci nebo vyhodnocování vojenských zbraňových systémů; 2. „programové vybavení“ speciálně určené pro vojenské použití a speciálně určené pro modelování nebo simulaci operačních vojenských scénářů; 3. „programové vybavení“ speciálně určené pro stanovení účinků konvenčních, nukleárních, chemických a biologických zbraní; 4. „programové vybavení“ speciálně určené pro vojenské použití a speciálně určené pro aplikace Velení, komunikace, řízení a zpravodajství (C3I) nebo Velení, komunikace, řízení, počítače a zpravodajství (C4I). c. „programové vybavení“, jiné, než jaké je uvedeno v bodě SVMe 21a) nebo b), speciálně určené nebo upravené tak, aby vybavení, jež není uvedeno na Společném vojenském seznamu EU mohlo plnit vojenské funkce, jaké plní vybavení podle Společného vojenského seznamu EU. SVMe 22 „Technologie“: a. „technologie“ výslovně neuvedená v bodě SVMe 22 b), která je „potřebná“ pro „vývoj“, „výrobu“, nebo „využití“ položek uvedených na Společném vojenském seznamu EU. b. „technologie“: 1. „technologie“ „potřebná“ pro konstrukci, montáž součástek, provoz, údržbu a opravu reprodukčních instalačních celků pro položky uvedené na Společném vojenském seznamu EU, a to i v tom případě, že součásti takových výrobních zařízení nejsou uvedeny; 2. „technologie“ „určená“ pro „vývoj“ a „výrobu“ ručních palných zbraní, a to i pokud je využívána k výrobě „replik“ starožitných ručních palných zbraní; 3. „technologie“ „potřebná“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „využití“ toxikologických prostředků, příslušných zařízení nebo součástek podle bodů SVMe 7 a) až SVMe 7 g); 4. „technologie“ „potřebná“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „využití“ „biopolymerů“ nebo specifických buněčných kultur podle bodu SVMe 7 h); 5. „technologie“ „potřebná“ výhradně pro začlenění „biokatalyzátorů“ podle bodu SVMe 7 i) 1. do vojenských nosných látek nebo vojenského materiálu; Poznámka 1 : „technologie“„potřebné“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „využití“ položek uvedených ve Společném vojenském seznamu Evropské unie zůstávají pod kontrolou i v případě, když se použijí pro jakoukoliv položku neuvedenou ve Společném vojenském seznamu Evropské unie. Poznámka 2 : bod SVMe 22 se nevztahuje na: a. „technologii“, která je minimem nutným pro instalaci, provoz, údržbu (kontrolu) a opravu položek nepodléhajících kontrole nebo takových, jejichž vývoz byl povolen; b. „technologii“, která je „ve veřejném užívání“, představuje „základní vědecký výzkum“ či minimum informací nezbytných pro přihlašování patentů; c. „technologii“ pro magnetickou indukci sloužící k nepřetržitému pohonu civilních dopravních zařízení. OBECNÉ POZNÁMKY: Poznámka 1 : Pojmy v „uvozovkách“ jsou vymezené pojmy. Viz „Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu“ přiložené k tomuto seznamu. Poznámka 2 : V některých případech jsou chemické látky v seznamu uváděny podle názvu a čísla CAS. Seznam se vztahuje na chemické látky se shodným strukturním vzorcem (včetně hydrátů), bez ohledu na název nebo číslo CAS. Čísla CAS jsou uváděna jako pomůcka při zjišťování konkrétní chemické látky nebo směsi, a to bez ohledu na nomenklaturu. Čísla CAS nelze používat jako jediné identifikátory, neboť některé z forem chemických látek zapsaných v seznamu mají odlišná čísla CAS, a rovněž u směsí obsahujících některou z uvedených látek může být číslo CAS odlišné. Poznámka 3 : SVMe se rozumí seznam vojenského materiálu rozdělený nebo členěný do skupin 1 – 22. Poznámka 4 : Položky uvedené v SVMe 1 až SVMe 22 zahrnují též služby s nimi související. Poznámka 5 : Splněním povinností podle zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, nejsou dotčeny povinnosti stanovené podle jiných právních předpisů, např. povinnosti podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. VYMEZENÍ POJMŮ POUŽÍVANÝCH V TOMTO SEZNAMU Následuje vymezení pojmů používaných v tomto seznamu seřazených podle abecedy: Poznámka 1 : Vymezené pojmy se používají v celém seznamu. Odkazy jsou čistě informativní a nemají žádný vliv na obecnou platnost vymezených pojmů v celém seznamu. Poznámka 2 : Slova a pojmy uvedené v tomto seznamu vymezených pojmů nabývají vymezeného významu pouze, jsou-li označeny „dvojitými uvozovkami“. Definice termínů uváděných v jednoduchých uvozovkách jsou uvedeny v technické poznámce vztahující se k příslušné položce. Jinak mají slova a pojmy svůj běžně používaný (slovníkový) význam. SVMe 7 „Přizpůsobené pro válečné použití“ jakákoli úprava nebo výběr (jako například změna čistoty, skladovatelnosti, toxicity, schopnosti šíření nebo odolnosti proti ultrafialovému záření) s cílem zvýšit účinnost v působení ztrát na lidech nebo zvířatech, poškozování techniky nebo škod na úrodě či životním prostředí. SVMe 8 „Aditiva“ látky používané ve výbušných směsích za účelem zlepšení jejich schopností. SVMe 8, 10, 14 „Letadlo“ letecký dopravní prostředek s pevnými křídly, měnitelnou geometrií křídel, točivými křídly (vrtulník), překlopným rotorem nebo překlopnými křídly. SVMe 11 „Automatizované systémy velení a řízení“ Elektronické systémy, jejichž prostřednictvím dochází k vložení, zpracování a předávání informací nezbytných pro účinné velení uskupením, hlavním i taktickým formacím, jednotkám, plavidlům, nebo zbraním spadajícím pod příslušné velení. Pro uvedené účely se využívá počítačů a dalšího specializovaného technického vybavení určeného na podporu funkcí kontroly uspořádání vojenského velení a organizace. Hlavní funkce automatizovaného systému velení a řízení jsou: účinný automatizovaný sběr, shromažďování, uchovávání a zpracovávání informací; znázornění situace a okolností majících dopad na přípravu a výkon bojových operací; operační a taktické výpočty pro účely přidělení zdrojů mezi bojová uskupení nebo mezi složky operačního bojového rozkazu či rozkazu k bojovému nasazení, v závislosti na cíli či fázi operace; příprava údajů pro vyhodnocení situace a rozhodování v kterémkoli okamžiku během operace nebo bitvy; počítačové simulace operací. SVMe 22 „Základní vědecký výzkum“ experimentální nebo teoretická práce vynakládaná především za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není zaměřena v prvé řadě na specifický praktický záměr nebo cíl. SVMe 7, 22 „Biokatalyzátory“ enzymy pro specifické chemické nebo biochemické reakce nebo jiné biologické sloučeniny, které se váží na bojové chemické látky a urychlují jejich odbourávání. Technická poznámka „Enzymy“ se rozumí „biokatalyzátory“ pro specifické chemické a biochemické reakce. SVMe 7, 22 „Biopolymery“ tyto biologické makromolekuly: a. enzymy pro specifické chemické a biochemické reakce; b. protilátky, monoklonální, polyklonální nebo anti-idiotypické; c. speciálně určené nebo speciálně zpracované receptory; Technické poznámky 1. „anti-idiotypickými protilátkami“ se rozumí protilátky, které se váží na specifická vazebná místa pro antigeny jiných protilátek. 2. „monoklonálními protilátkami“ se rozumí proteiny, které se váží na jedno vazebné místo pro antigeny a pocházejí z jednoho klonu buněk. 3. „polyklonálními protilátkami“ se rozumí směs proteinů, které se váží na specifický antigen a pocházejí z více než jednoho klonu buněk. 4. „receptory“ se rozumí biologické makromolekulární struktury schopné vázat ligandy, jejichž vázání ovlivňuje fyziologické funkce. SVMe 4, 10 „Civilní letadlo“ „letadlo“, které je pod svým vlastním označením uvedeno na seznamech osvědčení letové způsobilosti, které zveřejňují úřady pro civilní letectví, jako „letadlo“ určené pro provoz na obchodních civilních vnitrostátních nebo zahraničních linkách nebo jako „letadlo“ určené pro zákonem povolené civilní soukromé nebo obchodní účely. SVMe 2 „Úchyty“ pevné nebo přídavné úchyty pro taktické zbraňové doplňky. SVMe 21, 22 „Vývoj“ operace spojené se všemi předvýrobními etapami sériové výroby, jako je návrh, vývojová konstrukce, analýzy návrhů, konstrukční koncepce, montáž a zkoušky prototypů, schémata poloprovozní výroby, návrhové údaje, proces přeměny návrhových údajů ve výrobek, konfigurační návrh, integrační návrh, vnější úprava. „Elektronkové zesilovače obrazu první generace“ elektrostaticky zaostřené elektronky, používající na vstupu i výstupu optická vlákna nebo skleněné čelní desky, vícenásobné alkalické fotokatody (S-20 nebo S-25), ale nikoliv zesilovače z mikrokanálových desek. SVMe 17 „Koncové efektory“ Upínače, „aktivní nástrojové jednotky“ a jakékoli jiné nástroje, které jsou připevněny k upínací desce na konci ramene manipulátoru „robota“. Technická poznámka „Aktivními nástrojovými jednotkami“ se rozumějí zařízení pro aplikaci hnací síly, energie procesu na obrobek nebo snímání obrobku. SVMe 8 „Energetické materiály“ látky nebo směsi, které prostřednictvím chemické reakce uvolňují energii potřebnou pro jejich zamýšlené použití. „Výbušniny“, „pyrotechnická slož“ a „pohonné látky“ jsou podtřídy energetických materiálů. SVMe 8, 18 „Výbušniny“ látky v pevném, kapalném nebo plynném stavu potřebné k detonaci jakožto primární, nosná, nebo hlavní nálož v hlavicích, při demolici i pro jiná použití. SVMe 7 „Vektory exprese“ nosiče (např. plasmid nebo virus) používaný ke vnesení genetického materiálu do hostitelských buněk. SVMe 13 „Vláknité materiály“ zahrnují: a. souvislá elementární vlákna; b. souvislé příze a přásty; c. pásky, tkaniny, plsti a šňůry; d. sekaná vlákna, stříž a souvislá vláknitá rouna; e. monokrystalické nebo polykrystalické whiskery libovolné délky; f. vlákninu z aromatického polyamidu. SVMe 15 „Elektronkové zesilovače jasu obrazu první generace“ elektrostaticky zaostřené elektronky, používající na vstupu i výstupu optická vlákna nebo skleněné čelní desky, vícenásobné alkalické fotokatody (S-20 nebo S-25), ale nikoliv zesilovače z mikrokanálových desek. SVMe 17 „Palivový článek“ elektrochemické zařízení, které přeměňuje chemickou energii přímo ve stejnoměrný elektrický proud tím, že spotřebovává palivo z vnějšího zdroje. SVMe 22 „Ve veřejném užívání“ „technologie“ nebo „programové vybavení“, které jsou zpřístupněny bez omezení k dalšímu šíření. Poznámka: Autorská práva nebrání tomu, aby „technologie“ a „programové vybavení“ byly „ve veřejném užívání“. SVMe 9, 19 „Laser“ montážní celek ze součástí, které vytvářejí prostorově i časově koherentní světlo, které je zesilováno vynucenou emisí záření. SVMe 10 „Vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“ balony a vzducholodě, jež jsou nadnášeny horkým vzduchem nebo plyny lehčími než vzduch, jako je helium nebo vodík. SVMe 17 „Jaderný reaktor“ zahrnuje položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo s ní přímo spojeny, zařízení pro řízení výkonu aktivní zóny a díly, které za běžných okolností obsahují chladicí médium primárního okruhu reaktoru, přicházejí s ním do přímého kontaktu nebo řídí jeho oběh. SVMe 1 „Podpěra“ Zbraňový podstavec nebo lafeta. SVMe 8 „Prekurzory“ speciální chemické látky používané při výrobě výbušnin. SVMe 18, 21, 22 „Výroba“ znamená všechny stupně výroby, jako jsou: příprava výroby, výroba, dílčí a konečná montáž, kontrola, zkoušení a zajišťování jakosti. SVMe 8 „Hnací hmoty“ látky nebo směsi, jejichž chemickou reakcí kontrolovatelně vznikají velké objemy horkých plynů využitelných k provádění mechanické práce. SVMe 4, 8 „Pyrotechnická slož“ mechanické směsi pevných nebo tekutých paliv a oxidačních látek, které při vznícení projdou energetickou chemickou reakcí kontrolované rychlosti, která má způsobit specifické časové prodlevy nebo množství tepla, hluku, kouře, viditelného světla nebo infračerveného záření. Pyroforické látky tvoří podtřídu pyrotechniky, jež neobsahuje žádná oxidační činidla, ale u níž dojde k samovznícení při kontaktu se vzduchem. SVMe 22 „Potřebný“ v případě „technologie“ se týká pouze té části „technologie“, která bezprostředně způsobuje dosažení nebo překročení kontrolovaných výkonových úrovní, vlastností nebo funkcí. Tyto „potřebné“ „technologie“ mohou být pro různé druhy zboží společné. SVMe 7 „Látky určené pro zvládání nepokojů“ látky, které za předpokládaných podmínek použití pro zvládání nepokojů u lidí rychle vyvolávají smyslové dráždění nebo ochromující tělesné účinky, které mizí krátce po ukončení expozice. (Slzné plyny jsou podskupinou „látek určených pro zvládání nepokojů“.). SVMe 1, 2 „Replika“ Věrná kopie předlohy, tedy mající s ní všechny nebo podstatné vlastnosti shodné, přitom se nerozlišuje, zda se jedná o kopii licencovanou, či falzifikát. SVMe 17 „Robot“ manipulační mechanismus se spojitou nebo krokovou dráhou pohybu, může používat snímače a má všechny tyto charakteristiky: a) je polyfunkční; b) je schopen nastavovat polohu nebo orientovat materiál, díly, nástroje nebo speciální zařízení prostřednictvím proměnných pohybů v trojrozměrném prostoru; c) má tři nebo více servopohonů v uzavřené nebo otevřené smyčce, které mohou mít krokové motory; a d) je vybaven „uživatelskou programovatelností“ prostřednictvím metody nauč / přehraj nebo prostřednictvím elektronického počítače, kterým může být programovatelná logická řídicí jednotka, tj. bez mechanického zásahu. Poznámka: výše uvedená definice nezahrnuje tato zařízení: 1. manipulační mechanismy, které lze ovládat pouze ručně nebo teleoperátorem. 2. manipulační mechanismy s pevnou posloupností, které se automaticky pohybují a pracují s mechanicky pevně naprogramovanými pohyby. Program je mechanicky vymezen pevnými zarážkami, např. kolíky nebo vačkami. Sled pohybů a volba dráhy nebo úhlů nejsou proměnné nebo měnitelné mechanickými, elektronickými nebo elektrickými prostředky. 3. mechanicky ovládané manipulační mechanismy s proměnlivou posloupností, jakými jsou automatizovaná pohyblivá zařízení operující podle mechanicky pevně naprogramovaných pohybů. Program je mechanicky vymezen pevnými, ale nastavitelnými zarážkami, např. kolíky nebo vačkami. Sled pohybů a volbu dráhy nebo úhlů lze měnit v mezích pevně naprogramované předlohy. Změny nebo modifikace naprogramované předlohy (např. přestavení kolíků nebo výměna vaček) pro jednu nebo více os pohybu lze docílit pouze mechanickými operacemi. 4. manipulační mechanismy s proměnlivou posloupností bez servořízení, jakými jsou automatizovaná pohyblivá zařízení operující podle mechanicky pevně naprogramovaných pohybů. Program je proměnný, ale sled operací postupuje pouze podle binárních signálů z mechanicky pevně stanovených elektrických binárních přístrojů nebo seřiditelných zarážek. 5. stohovací jeřáby označované též jako souřadnicové manipulační systémy, které jsou vyráběny jako nedílná součást vertikálních sestav skladovacích zásobníků a konstruovány tak, aby měly při ukládání nebo vykládání přístup k obsahu těchto zásobníků. SVMe 21 „Programové vybavení“ soubor jednoho nebo více „programů“ nebo „mikroprogramů“, který je zachycen na libovolném hmotném nosiči informací. SVMe 11 „Kosmické lodě“ aktivní a pasivní družice a kosmické sondy. SVMe 19 „Vhodné pro kosmické aplikace“ Určené, vyrobené nebo kvalifikované prostřednictvím úspěšného testování pro operace ve výškách nad 100 km nad zemským povrchem. Poznámka: Určení, že konkrétní položka je „vhodná pro kosmické aplikace“ na základě testování neznamená, že ostatní položky ve stejné výrobní dávce nebo modelové řadě jsou „vhodné pro kosmické aplikace“, nejsou-li jednotlivě testovány. SVMe 20 „Supravodivý“ odkazuje na materiál (tj. kov, slitiny nebo sloučeniny), který může ztratit veškerý elektrický odpor (tj. může dosáhnout nekonečné elektrické vodivosti a přenášet velmi vysoké elektrické proudy bez Jouleova ohřevu). „Kritickou teplotou“ (někdy označovanou jako přechodová teplota) se v případě konkrétního „supravodivého“ materiálu rozumí teplota, při níž dotyčný materiál začíná vykazovat nulový odpor vůči stejnosměrnému elektrickému proudu. Technická poznámka „Supravodivý“ stav je u každého materiálu charakterizován „kritickou teplotou“, kritickým magnetickým polem, které je funkcí teploty, a kritickou proudovou hustotou, která je funkcí jak magnetického pole, tak i teploty. SVMe 22 „Technologie“ Specifické informace nezbytné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „využití“ zboží. Tyto informace mají formu,technických údajů' nebo, technické pomoci'. Technické poznámky 1. ‚Technické údaje‘ mohou mít formu modrotisků, plánů, diagramů, modelů, formulářů, tabulek, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM). 2. Technická pomoc‘ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb. ‚Technická pomoc‘ může zahrnovat i přenos ‚technických údajů‘. SVMe 10 „Bezpilotní vzdušný prostředek“ („UAV“) Jakékoli „letadlo“ schopné vzletu a udržovaného kontrolovaného letu a navigace bez přítomnosti člověka na palubě. SVMe 21, 22 „Využití“ Provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontrola), běžné a celkové opravy a obnova.“. 4. Příloha č. 7 zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 210/2012 Sb. ROZSAH INFORMACE O VYUŽÍVÁNÍ LICENCE A. Podle § 17 zákona č. 38/1994 Sb. pro dovoz a vývoz provedený na základě licence udělené dle § 14 zákona č. 38/1994 Sb. a pro transfer provedený na základě individuální licence udělené dle § 22d zákona č. 38/1994 Sb. v rámci EU 1. údaje o každé dodávce, uskutečněné ve sledovaném období a) datum využití licence b) název zboží c) využité množství; množstevní údaje jsou předmětem informace, pokud je licence obsahuje d) u skutečně dovezeného nebo vyvezeného významného vojenského materiálu dle bodů 2, 3, 4, a u odpalovacích zařízení dle bodu 1 přílohy č. 2 evidenční nebo výrobní čísla e) využitá hodnota f) případná poznámka k dodávce g) pořadové číslo odpovídajícího popisu zboží v licenci, pokud jej licence obsahuje 2. souhrnné údaje a) číslo licence b) kalendářní rok a pololetí, v němž je informace podána c) zbývající množství k využití; množstevní údaje jsou předmětem informace, pokud je licence obsahuje a pokud ve sledovaném období byla licence využívaná d) zbývající hodnota k využití; údaj je předmětem informace, pokud ve sledovaném období byla licence využívaná e) kurzovní rozdíl; údaj je předmětem informace, pokud ve sledovaném období byla licence využívaná f) datum zpracování informace B. Podle § 22b odst. 10 zákona č. 38/1994 Sb. pro transfer provedený na základě obecné licence udělené dle § 22b odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 38/1994 Sb. a souhrnné licence udělené dle § 22c zákona č. 38/1994 Sb. 1. údaje o každé dodávce, uskutečněné ve sledovaném období a) datum transferu b) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání zahraničního smluvního partnera c) název zboží d) číslo, položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku e) využité množství; množstevní údaje jsou předmětem informace, pokud lze množství specifikovat f) u skutečně transferovaného významného vojenského materiálu dle bodů 2, 3, 4, a u odpalovacích zařízení dle bodu 1 přílohy č. 2 evidenční nebo výrobní čísla g) využitá hodnota h) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání konečného uživatele i) název státu, do kterého bylo zboží transferováno j) případná poznámka k transferu 2. souhrnné údaje a) registrační značku obecné licence b) kalendářní rok a pololetí, v němž je informace podána c) součet využité hodnoty; údaj je předmětem informace, pokud ve sledovaném období byla licence využívaná d) datum zpracování informace C. Podle § 22b odst. 10 zákona č. 38/1994 Sb. pro transfer na základě obecné licence udělené dle § 22b odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 38/1994 Sb. 1. údaje o každé dodávce, uskutečněné ve sledovaném období a) datum transferu b) název zboží c) využité množství; množstevní údaje jsou předmětem informace, pokud lze množství specifikovat d) u skutečně transferovaného významného vojenského materiálu dle bodů 2, 3, 4, a u odpalovacích zařízení dle bodu 1 přílohy č. 2 evidenční nebo výrobní čísla e) využitá hodnota f) název státu, do kterého bylo zboží transferováno g) případná poznámka k transferu 2. souhrnné údaje a) registrační značku obecné licence b) kalendářní rok a pololetí, v němž je informace podána c) součet využité hodnoty; údaj je předmětem informace, pokud ve sledovaném období byla licence využívaná d) datum zpracování informace“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 17. května 2014. Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 84/2014 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 84/2014 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014–2027, VAR % Vyhlášeno 15. 5. 2014, částka 35/2014 č. 1 č. 2 84 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 2. května 2014, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014–2027, VAR % Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává zaknihované státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2014-2027, VAR % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2014-2027, VAR % Zkrácený název: ČR, VAR %, 27 Pořadové číslo emise: 90. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Emisní kurz: určen aukcí Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír na doručitele Druh dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 14. 5. 2014 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 20. 10. 2027 Datum emise: 19. 5. 2014 Datum splatnosti: 19. 11. 2027 Výnos dluhopisu: určen pohyblivou úrokovou sazbou Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001004105 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papírycenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“) a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů vedenou centrálním depozitářem. Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „investor“, případně „investoři“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 20. 10. v roce 2014 a k datům 19. 4. a 20. 10. počínaje rokem 2015 a v letech následujících dle přílohy č. 1 těchto emisních podmínek. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 19. 11. 2014 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 20. 10. 2014. Převoditelnost dluhopisu se po datu 20. 10. 2027 vylučuje. 6. Výnos dluhopisu je určen pohyblivou úrokovou sazbou, kterou pro každé výnosové období stanoví ministerstvo v den stanovení průměrné referenční úrokové sazby jako průměrnou referenční úrokovou sazbu minus marže ve výši 0,10 % p. a. (per annum). Takto stanovená úroková sazba se uveřejní v den stanovení průměrné referenční úrokové sazby na internetových stránkách ministerstva. Průměrná referenční úroková sazba se stanoví jako aritmetický průměr referenčních úrokových sazeb pro pět po sobě následujících pracovních dní dle přílohy č. 2 těchto emisních podmínek, kde posledním tímto dnem je den stanovení průměrné referenční úrokové sazby dle bodu 7 těchto emisních podmínek, a to v rozsahu tří desetinných míst; takto stanovená průměrná referenční úroková sazba se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Referenční úrokovou sazbou pro účely těchto emisních podmínek se ve vztahu k příslušnému výnosovému období rozumí hodnota 6M PRIBOR, který znamená referenční hodnotu úrokových sazeb v procentech p. a. pro prodej CZK depozita na období šesti měsíců na trhu mezibankovních depozit, která je uveřejňována na internetových stránkách České národní bankybanky. Výnosy dluhopisů určené na základě příslušné pohyblivé úrokové sazby jsou vypláceny dvakrát ročně, a to vždy k datu 19. 5. a 19. 11. příslušného roku. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. Dnem stanovení průměrné referenční úrokové sazby se pro účely těchto emisních podmínek ve vztahu k příslušnému výnosovému období rozumí pracovní den, který o dva pracovní dny předchází první den příslušného výnosového období. Pro účely prvního výnosového období je dnem stanovení průměrné referenční úrokové sazby datum aukce první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Pokud nebude v některém z pěti pracovních dní dle přílohy č. 2 těchto emisních podmínek uveřejněna referenční úroková sazba 6M PRIBOR, bude v takový den za účelem stanovení průměrné referenční úrokové sazby stanovena referenční úroková sazba emitentem jako aritmetický průměr zaokrouhlený na dvě desetinná místa kotací úrokové sazby prodeje trhu CZK mezibankbankovních depozit pro období šesti měsíců získaných v takový den po 11.00 (slovy: jedenácté) hodině pražského času od alespoň pěti bank působících na CZK mezibankovním trhu dle volby emitenta. Není-li možné v takový den stanovit příslušnou referenční úrokovou sazbu ani tímto způsobem, použije se pro účely stanovení průměrné referenční úrokové sazby a určení výnosu dluhopisu pro příslušné výnosové období poslední známá úroková sazba 6M PRIBOR, která je takovému dni nejblíže. 8. Pro vyloučení pochybností platí, že v případě, že v důsledku přechodu České republiky na jinou zákonnou měnu referenční úroková sazba 6M PRIBOR zanikne nebo se přestane obecně na trhu mezibankovních depozit používat, použije se pro účely stanovení průměrné referenční úrokové sazby dle bodů 6 a 7 těchto emisních podmínek úroková sazba, která se bude namísto 6M PRIBOR běžně používat na trhu mezibankovních depozit v České republice. Změna referenční úrokové sazby bude provedena v souladu s příslušnými právními předpisy platnými ke dni přechodu České republiky na jinou zákonnou měnu. Ustanovení dle bodu 7 těchto emisních podmínek se pro referenční úrokovou sazbu stanovenou v souladu s tímto bodem použijí obdobně. 9. Výnosové období se stanoví jako šestiměsíční, a to vždy od 19. 5. (včetně tohoto dne) do 19. 11. (tento den vyjímaje) příslušného roku a od 19. 11. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 19. 5. (tento den vyjímaje) roku následujícího dle přílohy č. 1 těchto emisních podmínek. První výnosové období pro vyplacení výnosu se stanoví od 19. 5. 2014 (včetně tohoto dne) do 19. 11. 2014 (tento den vyjímaje). Druhé výnosové období pro vyplacení výnosu se stanoví od 19. 11. 2014 (včetně tohoto dne) do 19. 5. 2015 (tento den vyjímaje). Výpočet výnosu a poměrného výnosu dluhopisu za období kratší jednoho roku probíhá na bázi konvence jednoho roku o 360 (slovy: tři sta šedesáti) dnech a skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je výnos nebo poměrný výnos dluhopisu vypočítáván (standard „ACT/360“). Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 10. Emise dluhopisůEmise dluhopisů bude vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 11. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se určí kurzem dosaženým v aukci. 12. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se dávají do prodeje na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo splácení emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou, které se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem (dále jen „primární dealer“) nebo emitent. Další investoři se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím primárních dealerů nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 13. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden formou americké aukce pořádané dne 14. 5. 2014 Českou národní bankoubankou. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum příslušných aukcí. Oznámení o aukci se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 14. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů je 80 000 000 000 Kč (slovy: osmdesát miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 40 000 000 000 Kč (slovy: čtyřicet miliard korun českých). 15. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 19. 11. 2027. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 20. 10. 2027. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 16. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 17. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–. 18. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 19. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 20. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Jakákoli oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. 21. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Babiš v. r. Příloha č. 1 Přehled výnosových období a jednotlivých dat souvisejících s vyplacením výnosu dluhopisu Pořadí výnosového období\| Den stanovení průměrné referenční úrokové sazby\| Výnosové období\| Den rozhodný pro vyplacení výnosu dluhopisu\| Datum výnosu dluhopisu ---\|---\|---\|---\|--- od\| do* 1.\| 14\\. 5. 2014\| 19\\. 5. 2014\| 19\\. 11. 2014\| 20\\. 10. 2014\| 19\\. 11. 2014 2.\| 14.11. 2014\| 19.11. 2014\| 19\\. 5. 2015\| 19\\. 4. 2015\| 19\\. 5. 2015 3.\| 15\\. 5. 2015\| 19\\. 5. 2015\| 19\\. 11. 2015\| 20\\. 10.2015\| 19\\. 11. 2015 4.\| 16\\. 11. 2015\| 19.11. 2015\| 19\\. 5. 2016\| 19\\. 4. 2016\| 19\\. 5. 2016 5.\| 17\\. 5. 2016\| 19\\. 5. 2016\| 19\\. 11. 2016\| 20\\. 10. 2016\| 19\\. 11. 2016 6.\| 16.11. 2016\| 19\\. 11. 2016\| 19\\. 5. 2017\| 19\\. 4. 2017\| 19\\. 5. 2017 7.\| 17\\. 5. 2017\| 19\\. 5. 2017\| 19\\. 11. 2017\| 20\\. 10. 2017\| 19\\. 11. 2017 8.\| 15\\. 11. 2017\| 19.11. 2017\| 19\\. 5. 2018\| 19\\. 4. 2018\| 19\\. 5. 2018 9.\| 17\\. 5. 2018\| 19\\. 5. 2018\| 19\\. 11. 2018\| 20\\. 10. 2018\| 19\\. 11. 2018 10.\| 15.11. 2018\| 19.11. 2018\| 19\\. 5. 2019\| 19\\. 4. 2019\| 19\\. 5. 2019 11.\| 1\\. 5. 2019\| 19\\. 5. 2019\| 19\\. 11. 2019\| 20\\. 10. 2019\| 19\\. 11. 2019 12.\| 15.11. 2019\| 19.11. 2019\| 19\\. 5. 2020\| 19\\. 4. 2020\| 19\\. 5. 2020 13.\| 15\\. 5. 2020\| 19\\. 5. 2020\| 19\\. 11. 2020\| 20\\. 10. 2020\| 19\\. 11. 2020 14.\| 16.11. 2020\| 19.11. 2020\| 19\\. 5. 2021\| 19\\. 4. 2021\| 19\\. 5. 2021 15.\| 17\\. 5. 2021\| 19\\. 5. 2021\| 19\\. 11. 2021\| 20\\. 10. 2021\| 19\\. 11. 2021 16.\| 16.11. 2021\| 19.11. 2021\| 19\\. 5. 2022\| 19\\. 4. 2022\| 19\\. 5. 2022 17.\| 17\\. 5. 2022\| 19\\. 5. 2022\| 19\\. 11. 2022\| 20\\. 10. 2022\| 19\\. 11. 2022 18.\| 16.11. 2022\| 19.11. 2022\| 19\\. 5. 2023\| 19\\. 4. 2023\| 19\\. 5. 2023 19.\| 17\\. 5. 2023\| 19\\. 5. 2023\| 19\\. 11. 2023\| 20.10. 2023\| 19\\. 11. 2023 20.\| 15.11. 2023\| 19\\. 11. 2023\| 19\\. 5. 2024\| 19\\. 4. 2024\| 19\\. 5. 2024 21.\| 16\\. 5. 2024\| 19\\. 5. 2024\| 19\\. 11. 2024\| 20\\. 10. 2024\| 19\\. 11. 2024 22.\| 15\\. 11. 2024\| 19\\. 11. 2024\| 19\\. 5. 2025\| 19\\. 4. 2025\| 19\\. 5. 2025 23.\| 15\\. 5. 2025\| 19\\. 5. 2025\| 19\\. 11. 2025\| 20.10. 2025\| 19.11. 2025 24.\| 14.11. 2025\| 19\\. 11. 2025\| 19\\. 5. 2026\| 19\\. 4. 2026\| 19\\. 5. 2026 25.\| 15\\. 5. 2026\| 19\\. 5. 2026\| 19\\. 11. 2026\| 20\\. 10. 2026\| 19\\. 11. 2026 26.\| 16.11. 2026\| 19\\. 11. 2026\| 19\\. 5. 2027\| 19\\. 4. 2027\| 19\\. 5. 2027 27.\| 17\\. 5. 2027\| 19\\. 5. 2027\| 19\\. 11. 2027\| 20\\. 10. 2027\| 19\\. 11. 2027 * včetně tohoto dne ** tento den vyjímaje Příloha č. 2 Přehled dat uveřejnění 6M PRIBOR pro výpočet průměrné referenční úrokové sazby Pořadí výnosového období\| Den stanovení průměrné referenční úrokové sazby\| Data uveřejnění referenční úrokové sazby 6M PRIBOR ---\|---\|--- 1.\| 14\\. 5. 2014\| 7\\. 5., 9. 5., 12. 5., 13. 5., 14. 5. 2.\| 14\\. 11. 2014\| 10\\. 11., 11. 11., 12. 11., 13. 11., 14. 11. 3.\| 15\\. 5. 2015\| 11\\. 5., 12. 5., 13. 5., 14. 5., 15. 5. 4.\| 16\\. 11. 2015\| 10\\. 11., 11. 11., 12. 11., 13. 11., 16. 11. 5.\| 17\\. 5. 2016\| 11\\. 5., 12. 5., 13. 5., 16. 5., 17. 5. 6.\| 16\\. 11. 2016\| 10\\. 11., 11. 11., 14. 11., 15. 11., 16. 11. 7.\| 17\\. 5. 2017\| 11\\. 5., 12. 5., 15. 5., 16. 5., 17. 5. 8.\| 15\\. 11. 2017\| 9\\. 11., 10. 11., 13. 11., 14. 11., 15. 11. 9.\| 17\\. 5. 2018\| 11\\. 5., 14. 5., 15. 5., 16. 5., 17. 5. 10.\| 15\\. 11. 2018\| 9\\. 11., 12. 11., 13. 11., 14. 11., 15. 11. 11.\| 16\\. 5. 2019\| 10\\. 5., 13. 5., 14. 5., 15. 5., 16. 5. 12.\| 15\\. 11. 2019\| 11\\. 11., 12. 11., 13. 11., 14. 11., 15. 11. 13.\| 15\\. 5. 2020\| 11\\. 5., 12. 5., 13. 5., 14. 5., 15. 5. 14.\| 16\\. 11. 2020\| 10\\. 11., 11. 11., 12. 11., 13. 11., 16. 11. 15.\| 17\\. 5. 2021\| 11\\. 5., 12. 5., 13. 5., 14. 5., 17. 5. 16.\| 16\\. 11. 2021\| 10\\. 11., 11. 11., 12. 11., 15. 11., 16. 11. 17.\| 17\\. 5. 2022\| 11\\. 5., 12. 5., 13. 5., 16. 5., 17. 5. 18.\| 16\\. 11. 2022\| 10\\. 11., 11. 11., 14. 11., 15. 11., 16. 11. 19.\| 17\\. 5. 2023\| 11\\. 5., 12. 5., 15. 5., 16. 5., 17. 5. 20.\| 15\\. 11. 2023\| 9\\. 11., 10. 11., 13. 11., 14. 11., 15. 11. 21.\| 16\\. 5. 2024\| 10\\. 5., 13. 5., 14. 5., 15. 5., 16. 5. 22.\| 15\\. 11. 2024\| 11\\. 11., 12. 11., 13. 11., 14. 11., 15. 11. 23.\| 15\\. 5. 2025\| 9\\. 5., 12. 5., 13. 5., 14. 5., 15. 5. 24.\| 14\\. 11. 2025\| 10\\. 11., 11. 11., 12. 11., 13. 11., 14. 11. 25.\| 15\\. 5. 2026\| 11\\. 5., 12. 5., 13. 5., 14. 5., 15. 5. 26.\| 16\\. 11. 2026\| 10\\. 11., 11. 11., 12. 11., 13. 11., 16. 11. 27.\| 17\\. 5. 2027\| 11\\. 5., 12. 5., 13. 5., 14. 5., 17. 5.
Vyhláška č. 83/2014 Sb.	Vyhláška č. 83/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 5. 2014, datum účinnosti 29. 5. 2014, částka 34/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb. a vyhlášky č. 293/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 29. 5. 2014 83 VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2014, kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 151/2011 Sb. a zákona č. 223/2013 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 3 odst. 1 a 3 a § 4 odst. 1, 2, 4 a 7 zákona a podle § 19 odst. 1 písm. a), b) a f) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 120/2008 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb. a vyhlášky č. 293/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. b) se slovo „organoleptického“ a slova „jejich přirozených součástí nebo provozních parametrů,“ zrušují. 2. V § 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h). 3. V § 3 se za větu třetí vkládá věta „U surových nebo pitných vod, u kterých je při úpravě uměle snižován obsah vápníku nebo hořčíku, nesmí být po úpravě obsah hořčíku nižší než 10 mg/l a obsah vápníku nižší než 30 mg/l.“. 4. V § 4 odst. 2 písm. c) se za slovo „vody;“ vkládají slova „u zdrojů s minimální četností rozborů a sezónním provozem do 6 měsíců, které jsou provozovány podle § 3 odst. 2 písm. a) až d) zákona, je možno tento rozbor započítat do minimální roční četnosti podle odstavce 1,“. 5. V § 6 odst. 2 se číslo „12“ nahrazuje číslem „6“, za slovo „ukazatel“ se vkládá slovo „intestinální“ a slova „2 úplných rozborů“ se nahrazují slovy „1 úplný rozbor“. 6. V § 7 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „(3) Prokázání, že výsledky jiné metody, neuvedené v oddílu A přílohy č. 6, jsou nejméně tak spolehlivé jako výsledky laboratorní metody, jejíž použití stanoví tato vyhláška, se provede metodou uvedenou v technické normě, kterou jsou nastavena kritéria pro zjištění ekvivalence dvou mikrobiologických metod10). 10) ČSN EN ISO 17994 (75 7016) - Jakost vod - Kritéria pro zjištění ekvivalence dvou mikrobiologických metod, část 7.2.“. 7. V § 8 odst. 1 písm. c) větě druhé se slovo „Dále“ nahrazuje slovy „U balené pitné vody určené k prodeji“ a za slovo „být“ se vkládá slovo „dále“. 8. V § 10 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 9. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 252/2004 Sb. Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity A. Mikrobiologické a biologické ukazatele č.\| ukazatel\| jednotka\| limit\| typ limitu\| Vysvětlivky ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Clostridium perfringens\| KTJ/100ml\| 0\| MH\| 1 2\| Intestinální enterokoky\| KTJ/100ml\| 0\| NMH\| KTJ/250 ml\| 0\| NMH\| 2 3\| Escherichia coli\| KTJ/100ml\| 0\| NMH\| KTJ/250 ml\| 0\| NMH\| 2 4\| koliformní bakterie\| KTJ/100ml\| 0\| MH\| KTJ/250 ml\| 0\| MH\| 2 5\| mikroskopický obraz - abioseston\| %\| 10\| MH\| 3 6\| mikroskopický obraz - počet organismů\| jedinci/ml\| 50\| MH\| 3,4 7\| mikroskopický obraz - živé organismy\| jedinci/ml\| 0\| MH\| 3,4,5 8\| počty kolonií při 22 °C\| KTJ/ml\| Bez abnormálních změn\| MH\| 6 KTJ/ml\| 200\| DH\| 7 KTJ/ml\| 100\| NMH\| 2 9\| počty kolonií při 36 °C\| KTJ/ml\| Bez abnormálních změn\| MH\| 8 KTJ/ml\| 40\| DH\| 9 KTJ/ml\| 20\| NMH\| 2 10\| Pseudomonas aeruginosa\| KTJ/250 ml\| 0\| NMH\| 2 B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele č.\| ukazatel\| symbol\| jednotka\| limit\| typ limitu\| vysvětlivky ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 11\| 1,2-dichlorethan\| \| µg/l\| 3,0\| NMH\| 12\| akrylamid\| \| µg/l\| 0,1\| NMH\| 10 13\| amonné ionty\| NH4+\| mg/l\| 0,50\| MH\| 14\| antimon\| Sb\| µg/l\| 5,0\| NMH\| 15\| arsen\| As\| µg/l\| 10\| NMH\| 16\| barva\| \| mg/l Pt\| 20\| MH\| 17\| benzen\| \| µg/l\| 1,0\| NMH\| 11 18\| benzo[a]pyren\| BaP\| µg/l\| 0,010\| NMH\| 19\| beryllium\| Be\| µg/l\| 2,0\| NMH\| 12 20\| bor\| B\| mg/l\| 1,0\| NMH\| 21\| bromičnany\| BrO3\| µg/l\| 10\| NMH\| 13 22\| celkový organický uhlík\| TOC\| mg/l\| 5,0\| MH\| 14 23\| dusičnany\| NO3-\| mg/l\| 50\| NMH\| 15 24\| dusitany\| NO2\| mg/l\| 0,50\| NMH\| 15 25\| epichlorhydrin\| \| µg/l\| 0,10\| NMH\| 10 26\| fluoridy\| F-\| mg/l\| 1,5\| NMH\| 27\| hliník\| Al\| mg/l\| 0,20\| MH\| 28\| hořčík\| Mg\| mg/l\| 10\| MH\| 16 20-30\| DH\| 16 29\| chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)\| CHSK-Mn\| mg/l\| 3,0\| MH\| 17 30\| chlor volný\| \| mg/l\| 0,30\| MH\| 18 31\| chlorethen (vinylchlorid)\| \| µg/l\| 0,50\| NMH\| 10 32\| chloridy\| Cl-\| mg/l\| 100\| MH\| 19,20 33\| chloritany\| ClO2-\| µg/l\| 200\| MH\| 13,18 34\| chrom\| Cr\| µg/l\| 50\| NMH\| 35\| chuť\| \| \| přijatelná pro odběratele\| MH\| 21 36\| kadmium\| Cd\| µg/l\| 5,0\| NMH\| 37\| konduktivita\| k\| mS/m\| 125\| MH\| 20,22 38\| kyanidy celkové\| CN-\| mg/l\| 0,050\| NMH\| 39\| mangan\| Mn\| mg/l\| 0,050\| MH\| 23 40\| měď\| Cu\| µg/l\| 1000\| NMH\| 24 41\| microcystin-LR\| \| µg/l\| 1\| NMH\| 25 42\| nikl\| Ni\| µg/l\| 20\| NMH\| 26 43\| olovo\| Pb\| µg/l\| 10\| NMH\| 26 44\| ozon\| O3\| µg/l\| 50\| MH\| 18 45\| pach\| \| \| přijatelný pro odběratele\| MH\| 21 46\| pesticidní látky\| PL\| µg/l\| 0,10\| NMH\| 27,28 47\| pesticidní látky celkem\| PLC\| µg/l\| 0,50\| NMH\| 27,29 48\| pH\| pH\| \| 6,5-9,5\| MH\| 20,31 49\| polycyklické aromatické uhlovodíky\| PAU\| µg/l\| 0,10\| NMH\| 30 50\| rtuť\| Hg\| µg/l\| 1,0\| NMH\| 51\| selen\| Se\| µg/l\| 10\| NMH\| 52\| sírany\| SO42-\| mg/l\| 250\| MH\| 20 53\| sodík\| Na\| mg/l\| 200\| MH\| 54\| stříbro\| Ag\| µg/l\| 50\| NMH\| 32 55\| tetrachlorethen\| PCE\| µg/l\| 10\| NMH\| 33 56\| trihalomethany\| THM\| µg/l\| 100\| NMH\| 34 57\| trichlorethen\| TCE\| µg/l\| 10\| NMH\| 33 58\| trichlormethan (chloroform)\| \| µg/l\| 30\| MH\| 13 59\| vápník\| Ca\| mg/l\| 30\| MH\| 16 40-80\| DH\| 16 60\| vápník a hořčík\| Ca + Mg\| mmol/l\| 2-3,5\| DH\| 16 61\| zákal\| \| ZF (t,n)\| 5\| MH\| 35 62\| železo\| Fe\| mg/l\| 0,20\| MH\| 36 63\| teplota\| \| °C\| 8-12\| DH\| Použité zkratky: KTJ - kolonie tvořící jednotka NMH - nejvyšší mezní hodnota MH - mezní hodnota DH - doporučená hodnota (§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vysvětlivky k tabulkám: 1. Stanovuje se u pitných vod upravovaných přímo z povrchových vod nebo u podzemních vod ovlivněných povrchovými vodami. Tam, kde hodnota tohoto ukazatele není dodržena, musí se prozkoumat daný vodní zdroj a technologii úpravy, aby se zjistilo, zda lidské zdraví není potenciálně ohroženo přítomností patogenních mikroorganismů, jako jsou zejména kryptosporidie. Postup odpovědné osoby stanoví § 4 odst. 5 zákona. 2. Platí pouze pro balenou pitnou vodu. 3. Nedílnou součástí výsledku zkoušky jsou i další informace získané při mikroskopickém rozboru, které mohou přispět k interpretaci výsledků. Tento slovní popis obsahuje zejména složení přítomného abiosestonu (případně jeho možný původ), bližší zařazení přítomných organismů a jejich možný původ (surová voda, pomnožení v síti), jejich příslušnost k obtížně odstranitelným skupinám. V případě výskytu živých organismů u vod zabezpečených dezinfekcí je vždy nutné udat, o jaké organismy se jednalo. U podzemních vod se zaznamenává především přítomnost organismů vázaných na povrchové vody a organismů indikujících zhoršenou jakost vody. Podzemní voda s výskytem organismů vázaných na povrchové vody musí být považována za vodu podzemní ovlivněnou vodou povrchovou (viz vysvětlivka 1). 4. Organismy zahrnovanými pod tento ukazatel se pro účely vyhlášky rozumí sinice a všechny eukaryontní organismy (například řasy, prvoci, mikromycéty, vířníci, hlístice). Bakterie (s výjimkou sinic) jsou uvedeny jen ve slovním popisu, ale nepočítají se do celkového počtu organismů. Mikroskopický nález masového výskytu organotrofních bakterií (více než 100 jedinců/ml) je třeba posuzovat jako překročení MH ukazatelů č. 6, popřípadě č. 7. Produkty metabolismu železitých bakterií se řadí k abiosestonu. 5. Mezní hodnota platí pouze u vod zabezpečených dezinfekcí. Živé organismy obsahující chlorofyl se odliší pomocí autofluorescence chlorofylu. Ostatní, pokud je to možné, podle dalších znaků, jako jsou zejména pohyb, stav protoplastu. 6. Pokud u zásobované oblasti nelze pro malý počet vzorků určit, zda se jedná o abnormální změnu, platí jako mezní hodnota 200 KTJ/ml. 7. Pro náhradní zásobování, pro vodu dodávanou ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích a pro vodu z malých nedezinfikovaných zdrojů, produkujících méně než 5 m3 za den platí doporučená hodnota do 500 KTJ/ml. 8. Pokud u zásobované oblasti nelze pro malý počet vzorků určit, zda se jedná o abnormální změnu, platí jako mezní hodnota 40 KTJ/ml. 9. Pro náhradní zásobování, pro vodu dodávanou ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích a pro vodu z malých nedezinfikovaných zdrojů, produkujících méně než 5 m3 za den, platí doporučená hodnota do 100 KTJ/ml. 10. Hodnota platí pro zbytkovou koncentraci monomeru (látky), vypočtenou podle údajů o obsahu a možném uvolňování z materiálů (například z rozvodného potrubí) a předmětů sloužících k úpravě, výrobě a distribuci pitné vody, které jsou ve styku s pitnou vodou. Stanovení v pitné vodě se provede jen v případě, kdy není možné výpočet provést a látka se vzhledem k použitým materiálům může ve vodě vyskytovat. Stanovení chlorethenu (vinylchloridu) se však provede rovněž u nových zdrojů před jejich uvedením do provozu. 11. Při stanovení benzenu je nutné sledovat, není-li indikována přítomnost dalších aromatických uhlovodíků (toluenu, xylenů, ethylbenzenu). Nálezu těchto látek je nutno věnovat zvýšenou pozornost. V případě kvantitativního stanovení se uvedou nálezy stanovených látek do protokolu o zkoušce. 12. Stanovuje se vždy u nového zdroje a dále tam, kde nálezy Be přesahují 30 % limitní hodnoty. 13. Tam, kde je to možné bez snížení účinnosti dezinfekce, by se mělo usilovat o dosažení co nejnižší hodnoty. 14. Bez abnormálních změn. Nemusí se stanovovat u zdrojů dodávajících méně než 10 000 m3 vody denně. 15. Musí být dodržena podmínka, aby součet poměrů zjištěného obsahu dusičnanů v mg/l děleného 50 a zjištěného obsahu dusitanů v mg/l děleného 3 byl menší nebo rovný 1. Součet poměrů odpovídá svým významem nejvyšší mezní hodnotě. Obsah dusitanů v pitné vodě na výstupu z úpravny musí být nižší než 0,1 mg/l. 16. Platí jako minimální hodnota v případě uvedeném v § 3 odst. 1. Pro všechny vody platí, že tam, kde je to možné, by se mělo usilovat o dosažení doporučené hodnoty. 17. Bez abnormálních změn. Není nutno stanovovat, pokud je stanoven obsah TOC (celkový organický uhlík). 18. Obsah volného chloru, chloritanů či ozonu se stanovuje pouze v případě použití chloru nebo prostředků obsahujících chlor, oxidu chloričitého nebo ozonu při úpravě vody. Za úpravu se považuje i dezinfekce vody. V případě využití vázaného aktivního chloru (například ve formě chloraminů) pro dezinfekci, platí pro celkový aktivní chlor mezní hodnota 0,4 mg/l. 19. V případech, kdy vyšší hodnoty chloridů jsou způsobeny geologickým prostředím, se hodnoty až do 250 mg/l považují za vyhovující požadavkům této vyhlášky. Pro balené pitné vody uměle doplňované minerálními látkami platí mezní hodnota 250 mg/l. 20. Voda by neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému, včetně domovních instalací. Posouzení agresivity se provádí podle TNV 75 7121 Požadavky na jakost vody dopravované potrubím. 21. V případě pochybností při senzorickém hodnocení se za přijatelné považují prahová čísla 1 a 2 při stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN). 22. Měřeno při 25 °C. 23. V případech, kdy vyšší hodnoty manganu ve zdroji surové vody jsou způsobeny geologickým prostředím, se hodnoty manganu až do 0,10 mg/l považují za vyhovující požadavkům této vyhlášky za předpokladu, že nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody. 24. Limitní hodnota je stanovena na základě toxického působení mědi a platí pro vzorek pitné vody odebraný odpovídající metodou vzorkování z kohoutku tak, aby vzorek byl reprezentativní pro průměrné jednotýdenní množství požité spotřebiteli. Při koncentracích nad 100 µg/l může docházet ke změnám organoleptických vlastností vody. Pro kontrolu jakosti pitné vody podle § 4 se použije metoda náhodného vzorkování během pracovního dne, která spočívá v odběru prvních 1000 ml vody z kohoutku (bez očištění kohoutku a bez předchozího odpouštění vody nebo odběru vzorků vody na stanovení jiných ukazatelů). Zjistí-li se při tomto odběru překročení limitní hodnoty a je-li prokázáno, že se jedná o zhoršení vlivem vnitřního vodovodu, provádí se účelové vzorkování pro zjištění průměrné koncentrace látky požité spotřebiteli během jednoho týdne. 25. Stanovuje se u pitné vody upravené z povrchové vody v období, kdy lze očekávat zvýšený výskyt sinic. V případě, že osoba podle § 3 odst. 2 zákona uvede vhodný postup zaručující, že možný výskyt cyanotoxinů v pitné vodě bude podchycen a následně budou učiněna účinná opatření k zabránění ohrožení veřejného zdraví, orgán ochrany veřejného zdraví četnost stanovení omezí nebo vypustí. 26. Limitní hodnota platí pro vzorek pitné vody odebraný odpovídající metodou vzorkování z kohoutku tak, aby vzorek byl reprezentativní pro průměrné jednotýdenní množství požité spotřebiteli. Pro kontrolu jakosti pitné vody podle § 4 se použije metoda náhodného vzorkování během pracovního dne, která spočívá v odběru prvních 1000 ml vody z kohoutku (bez očištění kohoutku a bez předchozího odpouštění vody nebo odběru vzorků vody na stanovení jiných ukazatelů). Zjistí-li se při tomto odběru překročení limitní hodnoty a je-li prokázáno, že se jedná o zhoršení vlivem vnitřního vodovodu, provádí se účelové vzorkování pro zjištění průměrné koncentrace látky požité spotřebiteli během jednoho týdne. 27. Pesticidy se rozumí organické insekticidy, herbicidy, fungicidy, nematocidy, akaricidy, algicidy, rodenticidy, slimicidy, příbuzné produkty (např. regulátory růstu) a jejich relevantní metabolity, rozkladné nebo reakční produkty. Stanovují se pouze pesticidy s pravděpodobným výskytem v daném zdroji, nestanovení pesticidních látek se zdůvodní. 28. Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l. 29. Limitní hodnota se vztahuje na součet jednotlivých stanovených a kvantitativně zjištěných pesticidních látek. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. 30. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně stanovených následujících specifických látek: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[ghi]perylen, indeno[1,2,3-cd]pyren. Jsou-li stanoveny další látky typu polyaromatických uhlovodíků, nelze jejich hodnotu zahrnout do ukazatele PAU. 31. Pro balené pitné vody nesycené oxidem uhličitým a pro pitnou vodu dopravovanou kontejnery lze připustit hodnotu pH od 4,5; pro balenou pitnou vodu, která je přírodně bohatá nebo uměle obohacena oxidem uhličitým, může být minimální hodnota i nižší. U vod s přirozeně nižším pH se hodnoty pH 6,0 až 6,5 považují za splňující požadavky této vyhlášky za předpokladu, že voda nepůsobí agresivně vůči materiálům rozvodného systému. 32. Týká se vod dezinfikovaných solemi stříbra a vod upravovaných zařízením obsahujícím stříbro. 33. Součet koncentrací tetrachlorethenu a trichlorethenu nesmí překročit 10 µg/l. 34. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu), dibromchlormethanu a bromdichlormethanu. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Tam, kde je to možné bez snížení účinnosti dezinfekce, by se mělo usilovat o dosažení co nejnižší hodnoty. 35. V případech úpravy povrchové vody by voda vycházející z úpravny neměla překročit hodnotu 1,0 ZF. Jednotka se uvádí podle použité metody stanovení: ZF(t) nebo ZF(n), kde t znamená turbidimetrickou a n nefelometrickou metodu. 36. V případech, kdy vyšší hodnoty železa ve zdroji surové hodnoty jsou způsobeny geologickým prostředím, se hodnoty železa až do 0,50 mg/l považují za vyhovující požadavkům této vyhlášky za předpokladu, že nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody a to ani formou občasného viditelného zákalu.“. 10. V příloze č. 2 v tabulce Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody podle § 3 odst. 3 zákona a jejich hygienické limity se v řádcích 1 a 2 slovo „pneumophila“ nahrazuje slovem „spp.“. 11. V příloze č. 2 v tabulce Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody podle § 3 odst. 3 zákona a jejich hygienické limity se v řádku 16 slova „mikrog/l“ nahrazují slovy „µg/l“. 12. V příloze č. 2 ve vysvětlivce č. 2 se za slova „sprchy veřejných bazénů a koupališť“ nahrazují slovy „pro teplou vodu dodávanou do sprch umělých nebo přírodních koupališť a pro pitnou vodu použitou pro výrobu teplé vody“. 13. V příloze č. 2 ve vysvětlivce č. 4 se doplňuje věta „Centrálním ohřevem se rozumí ohřev vody na jednom místě pro celou budovu nebo více budov.“. 14. V příloze č. 2 ve vysvětlivce č. 9 se za slovo „pochybností“ vkládají slova „při senzorickém stanovení“ a slovo „stupně“ se nahrazuje slovy „prahová čísla“. 15. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 252/2004 Sb. Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců a jejich hygienické limity A. Mikrobiologické požadavky Ukazatel\| Jednotka\| Limit\| Vysvětlivky ---\|---\|---\|--- atypická mykobakteria\| KTJ/1000 ml\| 100\| 1,3 Escherichia coli\| KTJ/100 ml\| 0\| Legionella spp.\| KTJ/100 ml\| 100\| 2,3 počet kolonií při 36°C\| KTJ/1 ml\| 200\| Pseudomonas aeruginosa\| KTJ/100 ml\| 0\| Staphylococcus aureus\| KTJ/100 ml\| 0\| B. Fyzikální a chemické požadavky Ukazatel\| Jednotka\| Limit\| Vysvětlivky ---\|---\|---\|--- chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)\| mg/l\| 5,0\| pach\| \| přijatelný pro odběratele\| 4 pH\| \| 6-9,5\| trihalometany\| µg/l\| 100\| volný chlor\| mg/l\| 0,1-1,0\| 5 vizuální posouzení\| \| \| 6 zákal\| ZF(t,n)\| 5\| 7 Vysvětlivky: 1. Limitní hodnota se vztahuje na součet následujících druhů atypických mykobakterií: Mycobacterium chelonae, M. kansasii, M. avium, M. intracellulare, M. scrophulaceum, M. xenopi, M. fortuitum. 2. Vyšetření na přítomnost Legionella spp. není potřeba provádět, jestliže je ohřev prováděn v místě spotřeby, jako zejména průtokovým ohřívačem. 3. Ukazatelé se stanovují pouze v případě výroby teplé vody ze zdroje povrchové vody nebo důlní vody, s centrálním ohřevem a rozvodem. 4. V případě pochybností při senzorickém stanovení se za přijatelné považují prahová čísla 1 a 2 při stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN). 5. Stanovení se provádí v místě odběru vzorků. Obsah volného a vázaného chloru, popřípadě jiného dezinfekčního přípravku se stanovuje pouze v případě použití látek obsahujících chlor při úpravě vody. 6. Například nepřítomnost povlaku nebo pěny na hladině, barva. 7. V protokolu se u výsledku uvede jednotka podle použité metody stanovení: ZF(t) nebo ZF(n), kde (t) znamená turbidimetrickou a (n) nefelometrickou metodu.“. 16. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 252/2004 Sb. A. Minimální roční četnost odběru a rozsah rozborů vzorků pitné vody (mimo balené vody) Počet obyvatel zásobované oblasti [§ 2písm.d)] při denní spotřebě 200 l na osobu\| Objem vody rozváděné či produkované v zásobované oblasti (m3 / den) )\| Roční počet vzorků pro krácený rozbor )\| Roční počet vzorků pro úplný rozbor ) ---\|---\|---\|--- ≤ 50\| ≤ 10\| 1\| 1 za dva roky > 50 až ≤ 100\| > 10 až ≤ 20\| 2\| 1 > 100 až ≤ 500\| > 10 až ≤ 100\| 3\| 1 > 500 až ≤ 5 000\| > 100 až ≤ 1 000\| 4\| 2 > 5 000 až ≤ 50 000\| > 1 000 až ≤ 10 000\| 4 \\+ 3 na každých 1 000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu\| 1 \\+ 1 na každých 3 300 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu > 50 000 až ≤ 500 000\| > 10 000 až ≤ 100 000\| 3 \\+ 1 na každých 10 000m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu > 500 000\| > 100 000\| 10 \\+ 1 na každých 25 000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu Vysvětlivky k tabulce: ) Neodpovídá-li objem vyráběné vody počtu obyvatel podle hodnot uvedených v tabulce, považuje se za rozhodující počet zásobovaných obyvatel. Pokud počet zásobovaných obyvatel, zejména vzhledem k sezónní rekreaci, výrazně kolísá a nelze jej jednoznačně určit, bere se jako základ stanovení četnosti průměrný objem vyrobené vody (m 3 /den) za roční období. *) Příklad výpočtu: pro objem rozváděné vody 5200 m3/den je počet krácených rozborů 22 [4 + (6 x 3)] a počet úplných rozborů 3 [1 + (2 x 1)]. B. Minimální roční četnost odběru a rozsahu rozborů vzorků balené pitné vody stáčené do láhví nebo kontejnerů za účelem jejího prodeje Objem vody denně vyráběné pro prodej v láhvích nebo kontejnerech v m3\| Roční počet vzorků pro krácený rozbor\| Roční počet vzorků pro úplný rozbor ---\|---\|--- ≤ 10\| 12\| 1 > 10 až ≤ 60\| 24\| 1 > 60\| 2 na každých 5 m3 (včetně nedokončených) z celkového objemu\| 1 na každých 100 m3 (včetně nedokončených) z celkového objemu Objemy se počítají jako průměrné hodnoty za kalendářní rok.“. 17. V příloze č. 5 se v tabulce doplňuje řádek 24, který zní: „ 24\| teplota\| ---\|---\|--- “. 18. V příloze č. 6 v tabulce A. Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru, se na začátek čtvrtého řádku vkládá slovo „intestinální“, na desátém řádku se slovo „legionely“ nahrazuje slovy „Legionella spp.“ a doplňuje se nový řádek, který zní: „Staphylococcus aureus“. 19. V příloze č. 6 v tabulce A. Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru, ve sloupci Metoda, se číslo „12780“ nahrazuje číslem „16266“, číslo „757711“ se nahrazuje číslem „757712“, za slova „ČSN ISO 11731“ se vkládají slova „a ČSN ISO 11731-2“ a na konci sloupce k ukazateli Staphylococcus aureus se doplňují slova „ČSN EN ISO 6888-1 (beze změny A1) )“. 20. V příloze č. 6 ve sloupci Alternativní metoda se slova „Detekce Escherichia coli (E.coli) a koliformů pomocí metody Colelert ® 18/Qunati-Tray ®)“ nahrazují slovy „ČSN EN ISO 9308-2“ a vysvětlivka pod tabulkou „) čísla patentů v USA: 5.610.029 ze dne 11. března 1997; 5.518.892 ze dne 21. května 1996; 5.620.895 ze dne 15. dubna 1997; 5.753.456 ze dne 19. května 1998“ se nahrazuje vysvětlivkou „*) v bodě 4.1. uvedené normy se místo očkování použije technika membránové filtrace 100 ml vzorku vody“. 21. V příloze č. 6 v tabulce B řádku prvním sloupci třetím se slovo „Přesnost“ nahrazuje slovem „Preciznost“ a v textu pod tabulkou se slovo „přesností“ nahrazuje slovem „precizností“. 22. V příloze č. 6 ve vysvětlivkách k tabulce v bodu 2 větách první, druhé, třetí a páté se slovo „přesnost“ nahrazuje slovem „preciznost“, v bodu 2 ve větě čtvrté se slovo „přesnosti“ nahrazuje slovem „preciznosti“ a v bodu 10 se slovo „přesností“ nahrazuje slovem „precizností“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Nařízení vlády č. 80/2014 Sb.	Nařízení vlády č. 80/2014 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 5. 2014, datum účinnosti 7. 5. 2014, částka 32/2014 * Čl. I - Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění nařízení vlády č. 305/2006 Sb. a nařízení vlády č. 315/2009 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2015 80 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 9. dubna 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 a 3 a § 13 odst. 2 zákona: Čl. I Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění nařízení vlády č. 305/2006 Sb. a nařízení vlády č. 315/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní: „(1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie vztahující se k aerosolovým rozprašovačům1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující oblast klasifikace, označování a balení látek a směsí2) (dále jen „přímo použitelný předpis“) a upravuje technické požadavky na aerosolové rozprašovače. 1) Směrnice Rady 75/324/EHS z 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů. Směrnice Komise 94/1/ES ze dne 6. ledna 1994, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 75/324/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů. Směrnice Komise 2008/47/ES ze dne 8. dubna 2008, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Rady 75/324/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů. Směrnice Komise 2013/10/EU ze dne 19. března 2013, kterou se mění směrnice Rady 75/324/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů, aby byla její ustanovení o označování přizpůsobena nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.“. 2. V § 5 se slova „výrobce nebo dovozce“ nahrazují slovy „osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh“. 3. V § 6 odst. 1 se slova „Výrobce nebo dovozce“ nahrazují slovy „Osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh“. 4. V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „bodů 1.2 a 1.3“ nahrazují slovy „bodu 1.2“. 5. V § 6 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „(3) Splněním povinnosti označit aerosolový rozprašovač podle odstavce 1 písm. c) není dotčena povinnost označit aerosolový rozprašovač podle jiného právního předpisu3) nebo podle přímo použitelného předpisu. 3) Například zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 297/2013 Sb., vyhláška č. 402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí.“. 6. V § 6 odst. 4 se slova „1.4.8“ nahrazují slovy „1.4.10“ a slova „1.4.9“ se nahrazují slovy „1.4.11“. 7. V příloze č. 1 bodě 1 se slova „výrobcem nebo dovozcem“ nahrazují slovy „osobou odpovědnou za uvádění aerosolového rozprašovače na trh“. 8. V příloze č. 1 body 1.2 a 1.3 včetně poznámek pod čarou č. 5 až 10 znějí: „1.2 Označení na aerosolovém rozprašovači 1.2.1 Označení na aerosolovém rozprašovači obsahujícím směsi nebo látky Aniž jsou dotčeny právní předpisy týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek a přípravků, zejména pokud jde o nebezpečí poškození zdraví nebo životního prostředí, na každém aerosolovém rozprašovači obsahujícím směsi se viditelně, čitelně a nesmazatelně uvedou následující údaje: a) „Nádobka je pod tlakem: nevystavujte slunečnímu záření a teplotám nad 50 °C. Vyprázdněnou nádobku ani neprorážejte, ani nevhazujte do ohně.“, b) je-li aerosol klasifikován jako „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, i) symbol plamene podle vzoru uvedeném v jiném právním předpisu5) upravujícím hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí, ii) upozornění „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“, v závislosti na klasifikaci rozprašovače jakožto „hořlavého“ nebo „extrémně hořlavého“. 1.2.2 Označení na aerosolovém rozprašovači obsahujícím směsi Aniž jsou dotčeny požadavky přímo použitelného předpisu, mohou označení každého aerosolového rozprašovače obsahujícího směsi obsahovat místo údajů uvedených v bodech 1.2.1 a 1.3 tyto viditelné, zřetelné a nesmazatelné údaje: a) při jakékoli náplni: i) standardní věta o nebezpečnosti H229 ve znění uvedeném v přímo použitelném předpisu7), ii) pokyny pro bezpečné zacházení P210 a P251 podle přímo použitelného předpisu8), iii) pokyny pro bezpečné zacházení P410 a P412 podle přímo použitelného předpisu9), iv) pokyn pro bezpečné zacházení P102 podle přímo použitelného předpisu10), pokud je aerosolový rozprašovač spotřebním výrobkem, v) veškeré další pokyny k používání, které spotřebitele upozorní na specifická nebezpečí spojená s výrobkem. Je-li k aerosolovému rozprašovači přiložen samostatný návod k použití, musí v něm být takové pokyny k používání uvedeny, b) je-li aerosol klasifikován jako „nehořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „varování“ a další prvky označení pro „aerosoly kategorie 3“ podle přímo použitelného předpisu7), c) je-li aerosol klasifikován jako „hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „varování“ a další prvky označení pro „hořlavé aerosoly kategorie 2“ podle přímo použitelného předpisu7), d) je-li aerosol klasifikován jako „extrémně hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „nebezpečí“ a další prvky označení pro „hořlavé aerosoly kategorie 1“ podle přímo použitelného předpisu7). 1.3 Zvláštní údaje týkající se používání aerosolových rozprašovačů obsahujících směsi nebo látky Aniž jsou dotčeny právní předpisy týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek a přípravků, zejména pokud jde o nebezpečí poškození zdraví nebo životního prostředí, na každém aerosolovém rozprašovači obsahujícím směsi se viditelně, čitelně a nesmazatelně uvedou následující údaje: a) veškeré dodatečné pokyny k používání, které spotřebitele upozorní na zvláštní nebezpečí výrobku; je-li k aerosolovému rozprašovači obsahujícím směsi přiložen samostatný návod k použití, musí v něm být takové pokyny k používání uvedeny, b) je-li aerosol klasifikován jako „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, tato upozornění: i) pokyny pro bezpečné zacházení S2 a S16 uvedené v jiném právním předpisu6) upravujícím hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí, ii) „Nestříkejte do otevřeného ohně nebo na žhavé předměty“. 5) Příloha č. 5 k vyhlášce č. 402/2011 Sb. 6) Příloha č. 7 k vyhlášce č. 402/2011 Sb. 7) Příloha I tabulka 2.3.1 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. 8) Příloha IV část 1 tabulka 6.2 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. 9) Příloha IV část 1 tabulka 6.4 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. 10) Příloha IV část 1 tabulka 6.1 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění.“. 9. V příloze č. 1 body 1.2 a 1.3 včetně poznámek pod čarou č. 5 až 10 znějí: „1.2 Označení na aerosolovém rozprašovači 1.2.1 Označení na aerosolovém rozprašovači obsahujícím směsi Aniž jsou dotčeny právní předpisy týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek a přípravků, zejména pokud jde o nebezpečí poškození zdraví nebo životního prostředí, na každém aerosolovém rozprašovači obsahujícím směsi se viditelně, čitelně a nesmazatelně uvedou následující údaje: a) „Nádobka je pod tlakem: nevystavujte slunečnímu záření a teplotám nad 50 °C. Vyprázdněnou nádobku ani neprorážejte, ani nevhazujte do ohně.“, b) je-li aerosol klasifikován jako „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, i) symbol plamene podle vzoru uvedeném v jiném právním předpisu5) upravujícím hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí, ii) upozornění „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“, v závislosti na klasifikaci rozprašovače jakožto „hořlavého“ nebo „extrémně hořlavého“. 1.2.2 Označení na aerosolovém rozprašovači obsahujícím látky Aniž jsou dotčeny požadavky přímo použitelného předpisu, musí označení každého aerosolového rozprašovače obsahujícího látky obsahovat tyto viditelné, zřetelné a nesmazatelné údaje: a) při jakékoli náplni: i) standardní věta o nebezpečnosti H229 ve znění uvedeném v přímo použitelném předpisu7), ii) pokyny pro bezpečné zacházení P210 a P251 podle přímo použitelného předpisu8), iii) pokyny pro bezpečné zacházení P410 a P412 podle přímo použitelného předpisu9), iv) pokyn pro bezpečné zacházení P102 podle přímo použitelného předpisu10), pokud je aerosolový rozprašovač spotřebním výrobkem, v) veškeré další pokyny k používání, které spotřebitele upozorní na specifická nebezpečí spojená s výrobkem. Je-li k aerosolovému rozprašovači přiložen samostatný návod k použití, musí v něm být takové pokyny k používání uvedeny, b) je-li aerosol klasifikován jako „nehořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „varování“ a další prvky označení pro „aerosoly kategorie 3“ podle přímo použitelného předpisu7), c) je-li aerosol klasifikován jako „hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „varování“ a další prvky označení pro „hořlavé aerosoly kategorie 2“ podle přímo použitelného předpisu7), d) je-li aerosol klasifikován jako „extrémně hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „nebezpečí“ a další prvky označení pro „hořlavé aerosoly kategorie 1“ podle přímo použitelného předpisu7). 1.3 Zvláštní údaje týkající se používání aerosolových rozprašovačů obsahujících směsi Aniž jsou dotčeny právní předpisy týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek a přípravků, zejména pokud jde o nebezpečí poškození zdraví nebo životního prostředí, na každém aerosolovém rozprašovači obsahujícím směsi se viditelně, čitelně a nesmazatelně uvedou následující údaje: a) veškeré dodatečné pokyny k používání, které spotřebitele upozorní na zvláštní nebezpečí výrobku; je-li k aerosolovému rozprašovači obsahujícím směsi přiložen samostatný návod k použití, musí v něm být takové pokyny k používání uvedeny, b) je-li aerosol klasifikován jako „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, tato upozornění: i) pokyny pro bezpečné zacházení S2 a S16 uvedené v jiném právním předpisu6) upravujícím hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí, ii) „Nestříkejte do otevřeného ohně nebo na žhavé předměty“. Aerosolové rozprašovače obsahující směsi mohou být označovány místo bodu 1.2.1 a místo bodu 1.3 podle bodu 1.2.2. 5) Příloha č. 5 k vyhlášce č. 402/2011 Sb. 6) Příloha č. 7 k vyhlášce č. 402/2011 Sb. 7) Příloha I tabulka 2.3.1 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. 8) Příloha IV část 1 tabulka 6.2 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. 9) Příloha IV část 1 tabulka 6.4 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. 10) Příloha IV část 1 tabulka 6.1 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění.“. 10. V příloze č. 1 bod 1.2 včetně poznámek pod čarou č. 7 až 10 zní: „1.2 Označení na aerosolovém rozprašovači Aniž jsou dotčeny požadavky přímo použitelného předpisu, musí označení každého aerosolového rozprašovače obsahovat tyto viditelné, zřetelné a nesmazatelné údaje: a) při jakékoli náplni: i) standardní věta o nebezpečnosti H229 ve znění uvedeném v přímo použitelném předpisu7), ii) pokyny pro bezpečné zacházení P210 a P251 podle přímo použitelného předpisu8), iii) pokyny pro bezpečné zacházení P410 a P412 podle přímo použitelného předpisu9), iv) pokyn pro bezpečné zacházení P102 podle přímo použitelného předpisu10), pokud je aerosolový rozprašovač spotřebním výrobkem, v) veškeré další pokyny k používání, které spotřebitele upozorní na specifická nebezpečí spojená s výrobkem. Je-li k aerosolovému rozprašovači přiložen samostatný návod k použití, musí v něm být takové pokyny k používání uvedeny, b) je-li aerosol klasifikován jako „nehořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „varování“ a další prvky označení pro „aerosoly kategorie 3“ podle přímo použitelného předpisu7), c) je-li aerosol klasifikován jako „hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „varování“ a další prvky označení pro „hořlavé aerosoly kategorie 2“ podle přímo použitelného předpisu7), d) je-li aerosol klasifikován jako „extrémně hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „nebezpečí“ a další prvky označení pro „hořlavé aerosoly kategorie 1“ podle přímo použitelného předpisu7). 7) Příloha I tabulka 2.3.1 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. 8) Příloha IV část 1 tabulka 6.2 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. 9) Příloha IV část 1 tabulka 6.4 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. 10) Příloha IV část 1 tabulka 6.1 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění.“. Poznámky pod čarou č. 5 a 6 se zrušují. 11. V příloze č. 1 se bod 1.3 zrušuje. 12. V příloze č. 1 bodě 1.4.12 písm. b) se slova „Výrobce nebo dovozce“ nahrazují slovy „Osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh“. 13. V příloze č. 1 se za bod 1.4.7 vkládají nové body 1.4.8 a 1.4.9, které znějí: „1.4.8 Látkou látka podle definice v čl. 2 odst. 7 přímo použitelného předpisu. 1.4.9 Směsí směs podle definice v čl. 2 odst. 8 přímo použitelného předpisu.“. Dosavadní body 1.4.8 až 1.4.10 se označují jako body 1.4.10 až 1.4.12. 14. V příloze č. 1 bodě 3.1.4 písm. c) se v tabulce č. 1 ve druhém řádku číslo „50“ nahrazuje číslem „80“. 15. V příloze č. 2 bodě 1 a bodě 1.4.3 písm. c) se slova „výrobce nebo dovozce“ nahrazují slovy „osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh“. 16. V příloze č. 2 bodech 1.2, 1.3 a 1.4.3 písm. b) se slova „Výrobce nebo dovozce“ nahrazují slovy „Osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh“. Čl. II Přechodné ustanovení Aerosolové rozprašovače obsahující směsi, které splňují požadavky stanovené nařízením vlády č. 194/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a byly nebo budou uvedeny na trh před 1. červnem 2015, nemusí splňovat požadavky nařízení vlády č. 194/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, a to až do 1. června 2017. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou a) čl. I bodu 9, který nabývá účinnosti dnem 19. června 2014, a b) čl. I bodů 4, 10 a 11, které nabývají účinnosti dnem 1. června 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Vyhláška č. 79/2014 Sb.	Vyhláška č. 79/2014 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Jizerský most na trati Tanvald-Harrachov“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 30. 4. 2014, datum účinnosti 13. 5. 2014, částka 31/2014 * § 1 - (1) Dnem 13. května 2014 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Jizerský most na trati Tanvald-Harrachov“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku, která je zleva a zprava ohraničena linkami. Nahoře je český lev, uprostřed je moravská orlice a dole je slezská orlice. Vlevo od kompozice heraldických zvířat jsou znaky m * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. května 2014. k vyhlášce č. 79/2014 Sb. Aktuální znění od 13. 5. 2014 79 VYHLÁŠKA ze dne 16. dubna 2014 o vydání zlaté mince „Jizerský most na trati Tanvald-Harrachov“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 13. května 2014 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Jizerský most na trati Tanvald-Harrachov“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 2,2 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku, která je zleva a zprava ohraničena linkami. Nahoře je český lev, uprostřed je moravská orlice a dole je slezská orlice. Vlevo od kompozice heraldických zvířat jsou znaky měst Tanvald a Harrachov. Nad znaky měst je název cyklu „MOSTY“ a pod nimi je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je při horním, levém a spodním okraji mince. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je vpravo od slezské orlice. (2) Na rubové straně mince je boční pohled na Jizerský most na trati Tanvald-Harrachov. Vpravo od vyobrazení mostu je ve třech řádcích text „JIZERSKÝ MOST NA TRATI“ a při spodním, pravém a horním okraji je text „TANVALD-HARRACHOV“. Nad vyobrazením mostu je ročník ražby „2014“. AutoremAutorem výtvarného návrhu mince je akademický malíř Vladimír Pavlica, jehož iniciály tvořené písmeny „VP“ v rámečku, jsou umístěny vlevo od vyobrazení prvního pilíře mostu. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. května 2014. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 79/2014 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Jizerský most na trati Tanvald-Harrachov“ po 5 000 Kč (lícní a rubová strana) 64kB 83kB
Vyhláška č. 78/2014 Sb.	Vyhláška č. 78/2014 Sb. Vyhláška o náležitostech průkazu zaměstnanců orgánů sociálního zabezpečení a orgánů nemocenského pojištění pověřených kontrolou plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným Vyhlášeno 30. 4. 2014, datum účinnosti 1. 5. 2014, částka 31/2014 * § 1 - Průkaz zaměstnance orgánu sociálního zabezpečení a orgánu nemocenského pojištění pověřeného kontrolou plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákonem o pojist * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2014. Aktuální znění od 1. 5. 2014 78 VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2014 o náležitostech průkazu zaměstnanců orgánů sociálního zabezpečení a orgánů nemocenského pojištění pověřených kontrolou plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 127 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., a podle § 199 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 64/2014 Sb.: § 1 Průkaz zaměstnance orgánu sociálního zabezpečení a orgánu nemocenského pojištění pověřeného kontrolou plnění povinností uložených zaměstnavatelůmzaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákonem o nemocenském pojištění obsahuje: a) označení „Průkaz zaměstnance pověřeného kontrolou“, b) název orgánu, který průkaz vydal, c) velký státní znak, d) fotografii zaměstnance odpovídající požadavkům kladeným na fotografie pro vydání občanského průkazu1), e) titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance, f) osobní číslo zaměstnance, g) kontrolní oprávnění vyjádřené slovy „Držitel tohoto průkazu má oprávnění provádět kontrolu plnění povinností uložených zaměstnavatelůmzaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“, s tím, že v průkazu bude uveden pouze rozsah kontrolního oprávnění vyjádřený v souladu s působností příslušného orgánu sociálního zabezpečení a orgánu nemocenského pojištění, h) číslo průkazu, i) datum vydání průkazu, j) úřední razítko orgánu, který průkaz vydal, a podpis fyzické osoby oprávněné vydat průkaz. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2014. Ministryně: Mgr. Marksová v. r. 1) § 4 odst. 3 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
Nález Ústavního soudu č. 77/2014 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 77/2014 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 25. března 2014 sp. zn. Pl. ÚS 43/13 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost Vyhlášeno 25. 4. 2014, částka 30/2014 * Odůvodnění * I. - Shrnutí návrhu * II. - Průběh řízení před Ústavním soudem * III. - Posouzení, zda byla vyhláška vydána na základě a v mezích zákona * IV. - Námitka nesouladu § 2 odst. 2 napadené vyhlášky se zákazem retroaktivity a ochranou legitimního očekávání * V. - Námitka nepřípustného zásahu do samotné podstaty práv podle čl. 31 a čl. 26 odst. 1 Listiny * VI. - Závěr 77 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 43/13 dne 25. března 2014 v plénu složeném z předsedy soudu a soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Milady Tomkové, Jiřího Zemánka a Michaely Židlické o návrhu skupiny 21 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupených JUDr. Milanem Čichoněm, advokátem, se sídlem v Ostravě-Porubě, Hlavní třída 1196, na zrušení vyhlášky č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, eventuálně na zrušení § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky, za účasti Ministerstva zdravotnictví jako účastníka řízení a Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., veřejné ochránkyně práv, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2014. Odůvodnění I. Shrnutí návrhu 1. Dne 23. srpna 2013 byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen návrh skupiny 21 senátorů (dále jen „navrhovatel“), za kterou jedná senátor MUDr. Mgr. Vladimír Plaček, na zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, (dále jen „napadená vyhláška“), eventuálně na zrušení § 2 odst. 2 napadené vyhlášky. 2. Navrhovatel má za to, že Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost (dále též jen „indikační seznam“) měl být upraven zákonem, resp. formou přílohy zákona. Poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče totiž spadá do rámce práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění ve smyslu čl. 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), z něhož vyplývá, že stanovení rozsahu, v jakém je tato péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění, je vyhrazeno zákonu, schvalovanému v rámci parlamentní demokratické debaty, a nemůže být předmětem toliko podzákonného právního předpisu. 3. Ve vztahu k ustanovení § 2 odst. 2 napadené vyhlášky, podle které se poslední léčebný pobyt ve vymezeném období před nabytím účinnosti této vyhlášky považuje za základní léčebný pobyt, a tudíž všechny další léčebné pobyty odpovídající stejné indikaci za pobyt opakovaný, navrhovatel namítá nesoulad nejen s čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), ale také se zásadami předvídatelnosti práva, legitimního očekávání a právní jistoty. Je přesvědčen, že napadené ustanovení upravuje právní vztahy vzniklé před jeho účinností ústavně nekonformním způsobem, neboť zasahuje do legitimního očekávání pacientů, u kterých dochází k dalšímu, resp. opakovanému, léčebnému pobytu. Ti se již nemohou spolehnout na to, že jim tento pobyt bude hrazen z veřejného zdravotního pojištění, a jsou nuceni si jej hradit z vlastních zdrojů, což se nutně promítá do jejich majetkové sféry. 4. Výrazné omezení zejména možnosti opakované léčby, k němuž došlo v důsledku napadené vyhlášky, je podle navrhovatele příčinou poklesu využitelnosti lázeňských zařízení a s tím spojeného snížení kvality lázeňské péče. Tento stav přitom může mít negativní vliv na zdraví občanů, neboť pozitivní efekt mají léčebné procedury právě až s odstupem času při dlouhodobé a opakované aplikaci. Z tohoto důvodu se domnívá, že napadená vyhláška se svou úpravou dotýká samotné existence nebo skutečné realizace (esenciálního obsahu) práva na ochranu zdraví a práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění, pročež je v rozporu s čl. 4 odst. 4 ve spojení s čl. 31 Listiny. Je přesvědčen, že předmětné omezení tohoto základního práva neobstojí z hlediska zásady proporcionality a že mu lze přiznat diskriminační charakter. Porušení zároveň konstatuje i ve vztahu k právu na podnikání podle čl. 26 Listiny. II. Průběh řízení před Ústavním soudem 5. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 odst. 1 a 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal návrh Ministerstvu zdravotnictví (dále též „ministerstvo“) jako účastníkovi řízení a veřejnému ochránci práv, který je oprávněn vstoupit do řízení jako vedlejší účastník řízení. II./a Vyjádření Ministerstva zdravotnictví 6. Z vyjádření ministra zdravotnictví MUDr. Martina Holcáta, MBA, ze dne 3. října 2013 se podává, že Ministerstvo zdravotnictví vydalo napadenou vyhlášku podle čl. 79 odst. 3 Ústavy na základě § 33 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2011 Sb., (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“). Možnost poskytnutí lázeňské péče jakožto hrazené služby plyne již z uvedeného zákonného ustanovení, přičemž napadená vyhláška určuje pouze její indikační předpoklady, jež jsou odborně medicínské povahy. Samotná vyhláška ale nestanoví meze základních práv a svobod. Netýká se bezprostředně práva na ochranu zdraví, nijak nereguluje podmínky, za nichž lze získat oprávnění k poskytování zdravotních služeb, ani nebrání poskytovatelům tyto služby nabízet, ať už jde o služby hrazené, nebo nehrazené z veřejného zdravotního pojištění. V případě, že zdravotní stav pojištěnce vyžaduje poskytnutí lázeňské péče, je mu na tuto péči vystaven návrh, přičemž až poté, co jej revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny potvrdí, je možné ji hradit ze zdravotního pojištění. Vzhledem k průběhu přípravy a schvalování napadené vyhlášky, včetně příslušného připomínkového řízení, které ministr podrobně shrnul, by nemělo obstát tvrzení, že její přijetí provázela absence demokratické debaty. 7. K námitce retroaktivity ministr uvedl, že napadená vyhláška nově rozlišuje mezi základním a opakovaným léčebným pobytem, přičemž pacienti musí absolvovat nejprve základní pobyt a teprve poté případný pobyt opakovaný, resp. opakované pobyty. Protože předchozí vyhláška č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost, tyto pojmy neznala, bylo nezbytné zajistit kontinuitu rozhodování o návrzích na lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Právě za tímto účelem tak přechodné ustanovení § 2 odst. 2 napadené vyhlášky, jehož zrušení se navrhovatel domáhá svým eventuálním petitem, definovalo základní léčebný pobyt již ve vztahu k dříve absolvovaným pobytům. Skutečnost, že se toto ustanovení vztahuje na období let 2009 až 2012, má přitom reflektovat nejdelší lhůtu stanovenou v indikačním seznamu jako podmínku pro nástup na opakovaný pobyt, kterou je v indikaci I/1 (zhoubné nádory) lhůta 36 měsíců. Pacient, který protinádorovou léčbu ukončil např. v roce 2010 a následně absolvoval lázeňskou léčbu podle dřívějších předpisů, tak bude moci absolvovat i opakovaný pobyt, protože jeho předchozí pobyt se na základě uvedeného ustanovení bude považovat za základní podle nové vyhlášky. Pokud by toto ustanovení bylo naopak zrušeno, resp. by ve vyhlášce ani dříve nebylo obsaženo, musel by tento pacient nejprve naplnit podmínky stanovené pro základní pobyt, včetně nástupu na léčbu do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby, což by však s ohledem na vzniklý časový odstup již nemuselo být možné. V takovém případě by byl pacient novou vyhláškou poškozen. Ministr dodává, že použitý právně-technický způsob, resp. legislativně-technická reflexe postavení pojištěnce podle nové právní úpravy, není v českém právním řádu něčím neobvyklým [srov. např. § 98 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), nebo § 59 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii], přičemž jeho smyslem je posílení principu právní jistoty v rámci úhradových vztahů v systému veřejného zdravotního pojištění. Nejde o porušení zákazu pravé retroaktivity. 8. Indikační seznam představuje důležitý odborný prvek pro poskytovatele zdravotních služeb při předepisování lázeňské péče pojištěncům, přičemž důvody pro jeho přijetí byly ryze odborné. Smyslem nové úpravy, jež nahradila předchozí vyhlášku č. 58/1997 Sb., bylo zejména promítnutí současných medicínských poznatků a postupů, včetně možností farmakoterapie, dále zajištění efektivního poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, efektivní využívání financí z prostředků zdravotního pojištění, vyhrazení finančních prostředků pro léčení těch pojištěnců, kde je předpoklad výrazného přínosu pro zlepšení či udržení zdraví, vymezení rozsahu komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče na stavy po závažných úrazech, operacích a léčení závažných onemocnění a rozšíření péče příspěvkové. V akutní péči jsou dnes k dispozici miniinvazivní operační postupy šetrné pro pacienta, řadu onemocnění lze včasně zachytit pomocí moderních diagnostických technologií a následně také včas léčit, případně jejich rozvinutí brání moderní farmaka. Potřeba následné lázeňské léčebně rehabilitační péče se tak u řady onemocnění změnila, a to jak z hlediska délky léčení, tak opakování léčebných pobytů. 9. Ministr dále podotýká, že napadená vyhláška byla zpracována na principu stanovení jednotných podmínek pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče. Ve vymezených lázeňských místech je k dispozici místní příslušný přírodní léčivý zdroj, který má určité chemické a fyzikální vlastnosti, díky nimž má příznivé účinky na léčbu onemocnění s konkrétní diagnózou. Všechna místa, kde je k dispozici osvědčený zdroj s danými léčivými vlastnostmi a u nichž ministerstvo vydalo povolení k užívání zdroje podle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou v indikačním seznamu zařazena. Tím se má docílit objektivního, rovného a transparentního přístupu k poskytování zdravotních služeb. V řadě míst byl navíc rozšířen okruh onemocnění, která se zde mohou léčit. Ve svém vyjádření ministr vysvětluje důvody odborné povahy, jež vedly ke stanovení základní doby léčebného pobytu u dospělých právě na 21 dnů, a upozorňuje na možnost jejího prodloužení k návrhu lékaře a s ohledem na zdravotní stav pacienta v případě většiny indikačních podskupin. Je tedy dána možnost individuálního stanovování délky léčebného pobytu pacienta s ohledem na jeho konkrétní zdravotní stav, a tím rovněž účelného vynakládání finančních prostředků na jeho adekvátní léčbu. V případě opakovaného léčebného pobytu byla jeho délka stanovena na 14 až 21 dnů. Tento pobyt je poskytován v návaznosti na pobyt základní s tím, že se nejedná již o závažné stavy, například přímo navazující na akutní lůžkovou péči. V případě dětských pacientů je minimální doba léčebného pobytu stanovena na 28 dnů. 10. Argument o nenaplněných lázeňských zařízeních nepovažuje ministr za relevantní z toho důvodu, že účelem indikačního seznamu není jejich naplňování, ale odborné definování předpokladů a podmínek pro poskytnutí lázeňské péče hrazené ze systému veřejného zdravotního pojištění. Úbytek počtu pacientů je ovlivněn více nezpochybnitelnými faktory, mezi něž patří platební schopnost obyvatel, vliv pracovního trhu, který výdělečně činným skupinám neumožňuje vždy absolvovat dlouhý lázeňský pobyt v rámci pracovní neschopnosti nebo dovolené, a posílení prvku efektivity léčby při schvalování návrhů ze strany zdravotních pojišťoven. K jeho vzniku docházelo postupně již v minulých letech, přičemž je věcí všech zúčastněných subjektů (včetně zdravotních pojišťoven, lékařů, kteří lázeňskou léčebně rehabilitační péči navrhují, a samotných jejích poskytovatelů), aby na něj reagovaly. Navzdory uvedenému je předmětná péče i nadále dostupná všem pacientům, kterým byla léčba navržena a schválena. Ministerstvo nemá žádné signály, že by se tito pacienti do lázní „nedostali“ nebo že by na ně museli čekat. Nelze zároveň přehlédnout, že rehabilitační péče je poskytována i mimo lázeňství, např. v odborných léčebných ústavech nebo formou ambulantní péče u specialistů. Je na ošetřujícím lékaři, jakou formu péče pro pacienta navrhne vzhledem k jeho aktuálnímu a celkovému zdravotnímu stavu. Vždy je zásadní individuální přístup ke konkrétnímu pacientovi. Závěrem svého vyjádření ministr odmítl diskriminační povahu napadené vyhlášky. Těm, kdo spadají do stejné indikační skupiny či podskupiny, je poskytnuta stejná péče. Z návrhu není nijak zřejmé ani to, v čem má spočívat porušení čl. 26 Listiny. II./b Vyjádření veřejného ochránce práv 11. Dne 12. září 2013, tedy ve stanovené desetidenní lhůtě, obdržel Ústavní soudÚstavní soud sdělení tehdejšího veřejného ochránce práv JUDr. Pavla Varvařovského, že podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu vstupuje do tohoto řízení jako vedlejší účastník. Ve svém následném vyjádření ze dne 30. září 2013 pak uvedl, že se ztotožňuje s argumentací navrhovatele. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu nemůže podzákonný právní předpis zasahovat do věcí vyhrazených zákonu, tedy stanovit primární práva a povinnosti, což však napadená vyhláška nerespektuje. Tím, že stanoví, co se považuje za péči hrazenou a co nikoliv, přesahuje rámec podzákonného předpisu. Pokud jde o její § 2 odst. 2, veřejný ochránce práv zastává názor, že toto ustanovení upravuje právní vztahy vzniklé před účinností napadené vyhlášky, tudíž mu lze přiznat nepřípustnou zpětnou účinnost. Nejenže je v rozporu se zásadami předvídatelnosti práva a právní jistoty, ale v případě prvního čerpání léčebného pobytu za účinnosti nové vyhlášky, které však není prvním v pořadí, dochází na jeho základě také k zásahu do legitimního očekávání pojištěnců, kterým již lázeňská léčebně rehabilitační péče není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Z těchto důvodů navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud napadenou vyhlášku zrušil. II./c Replika navrhovatele 12. Uvedená vyjádření byla zaslána navrhovateli, který na ně reagoval svou replikou ze dne 29. října 2013. Předně uvedl, že na svém návrhu nadále trvá a považuje ho za důvodný. Podle jeho názoru nelze systém základního a opakovaného léčebného pobytu označit za výhodný pro občany. Vyhláška sice umožňuje prodloužení pobytu, ovšem tato možnost je v praxi revizními lékaři využívána jen ve velmi malém rozsahu. Skutečnost, že v oblasti léčebných postupů dochází k neustálému vylepšování, nemění nic na tom, že lázeňský léčebně rehabilitační pobyt má efekt právě při opakované a dlouhodobé aplikaci. K té však nemůže dojít při citelném úbytku pacientů ohrožujícím další fungování lázeňských zařízení, jehož příčinou je podle vyjádření těchto zařízení publikovaných v médiích právě napadená vyhláška. Kromě toho dochází v jejím důsledku také k prolomení zásady legitimního očekávání občanů, protože ti se v rámci nově zavedeného systému základního a opakovaného léčebného pobytu nemohou spolehnout na to, že jejich léčba bude hrazena ze zdravotního pojištění. Ministerstvo mělo tento systém zavést tak, aby se nedotýkal právních vztahů zpětně. To je základní a stěžejní faktor v celé věci. Jeho argumentace, že zrušením přechodných ustanovení dojde k poškození práv stávajících pacientů, kteří bez stanovení základního léčebného pobytu nebudou moci absolvovat opakované léčebné pobyty, je vlastně potvrzením retroaktivního působení napadené vyhlášky. Navrhovatel se domnívá, že zrušení uvedeného ustanovení nebude vést k porušení práv pacientů, neboť zákon o Ústavním soudu umožňuje odložit vykonatelnost případného vyhovujícího nálezu. Ministerstvo tak bude mít čas zpracovat právní předpis nebo jeho část takovým způsobem, aby byl ústavně konformní. V závěrečné části svého vyjádření navrhovatel zopakoval své tvrzení, že napadená vyhláška omezuje právo na ochranu zdraví ve smyslu čl. 31 Listiny a že indikační seznam měl být součástí přílohy zákona a neměl být součástí pouze prováděcího právního předpisu. 13. Podáním ze dne 23. prosince 2013 doplnil navrhovatel svou argumentaci o memorandum Sdružení lázeňských míst České republiky a Svazu léčebných lázní České republiky, které podle jeho názoru prokazuje jím tvrzené skutečnosti. II./d Ústní jednání 14. Ve smyslu § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, neboť od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci. III. Posouzení, zda byla vyhláška vydána na základě a v mezích zákona 15. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání předmětného návrhu, který byl podán k tomu oprávněným navrhovatelem [§ 64 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu], je přípustný a splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Mohl tedy přistoupit k věcnému přezkumu napadené vyhlášky, přičemž v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu se nejdříve zabýval otázkou, zda byla přijata a vydána ústavně konformním způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence. 16. Ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy svěřuje ministerstvům a jiným správním úřadům pravomoc k vydávání podzákonných právních předpisů, k jejíž realizaci však může dojít jen na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Uvedené ustanovení je třeba vykládat restriktivně v tom smyslu, že toto zmocnění musí být konkrétní, jednoznačné a jasné [srov. nález ze dne 21. června 2000 sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, Ústavní soud zkoumá, zda byl podzákonný právní předpis vydán státním orgánem k tomu oprávněným a v mezích jeho kompetence, tedy zda se při výkonu této pravomoci pohyboval v mezích a na základě zákona (secundum et intra legem), a nikoliv mimo zákon (preater legem). Zjednodušeně řečeno jde o to, aby v případě, kdy má být podle zákona X, tento předpis nestanovil, že má být Y, ale že má být X1, X2, X3. Ze zmocňovacího ustanovení musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard. Ani v takovém případě však podzákonný právní předpis nesmí zasahovat do věcí vyhrazených k regulaci toliko zákonem (tzv. výhrada zákona) [srov. nález ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), nález ze dne 22. října 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (396/2013 Sb.)]. III./a Zákonné zmocnění podle § 33 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění 17. Z úvodní věty napadené vyhlášky vyplývá, že byla vydána na základě § 33 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, který zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví stanovit vyhláškou indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči, tedy nemoci, u nichž lze lázeňskou léčebně rehabilitační péči poskytnout, indikační předpoklady, odborná kritéria pro poskytnutí komplexní nebo příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče u jednotlivých nemocí, délku léčebného pobytu a indikační zaměření lázeňských míst. 18. Smyslem indikačního seznamu je podrobně vymezit, za jakých podmínek a v jakém rozsahu je lázeňská léčebně rehabilitační péče zdravotní službou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění [§ 13 odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění]. Jde o doplnění (rámcové) zákonné úpravy obsažené v § 33 zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle jehož odstavce 1 je tato péče hrazenou službou v případě, že je poskytována jako nezbytná součást léčebného procesu a že její poskytnutí doporučil ošetřující lékař pacienta a potvrdil revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny. 19. Lázeňská léčebně rehabilitační péče se podle § 33 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění poskytuje a hradí jako komplexní nebo příspěvková. Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče je definována v odstavci 4 jako navazující na lůžkovou péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči, přičemž je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. Je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. K jejímu nástupu předvolá pojištěnce na návrh lékaře registrujícího poskytovatele nebo při hospitalizacihospitalizaci ošetřujícího lékaře zařízení lázeňské péče podle pořadí naléhavosti. Pojištěnec v prvém pořadí naléhavosti je k nástupu předvolán nejpozději do jednoho měsíce od data vystavení návrhu, případně po dohodě ošetřujícího, revizního a lázeňského lékaře je přeložen do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče přímo ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče. V druhém pořadí naléhavosti je pacient předvolán nejpozději do tří měsíců, děti a dorost do šesti měsíců ode dne vystavení návrhu. Příspěvkovou lázeňskou léčebně rehabilitační péči vymezuje odstavec 5, podle něhož je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním, nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 4, tedy pro poskytnutí komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče. V případě této příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče je z veřejného zdravotního pojištění hrazeno pouze vyšetření a léčení pojištěnce, nikoliv však další náklady, tedy ubytování a stravování pacienta v lázeňském zařízení. Poskytnuta může být jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak. Dětem a dorostu do 18 let se lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytuje podle odstavci 4, pokud není na žádost rodičů poskytována podle odstavec 5. U nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví z práce se tato péče poskytuje podle odstavci 4, jestliže ji doporučil nebo indikaci potvrdil příslušný odborník pro nemoci z povolání. 20. Pro posouzení toho, zda napadená vyhláška nevybočila z mezí zákonného zmocnění, je žádoucí shrnout její obsah, aniž by současně muselo být citováno celé její rozsáhlé znění. Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči, jenž je obsažen v její příloze, je tvořen obecnou částí (část I přílohy) a dvěma dílčími indikačními seznamy, z nichž první se týká péče o dospělé (část II přílohy) a druhý péče o děti a dorost (část III přílohy). Oba se člení do jedenácti indikačních skupin a ty zase do indikačních podskupin, které fakticky tvoří určitý uzavřený seznam nemocí (kupř. skupina nemoci onkologické obsahuje podskupinu zhoubné nádory; skupina nemoci oběhového ústrojí zase sestává z více podskupin, mezi které patří symptomatická ischemická choroba srdeční nebo stav po infarktu myokardu). Prostřednictvím jednotlivých podskupin je tak stanoven výčet nemocí, k jejichž léčbě lze pacientům poskytnout lázeňskou léčebně rehabilitační péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. 21. Napadená vyhláška rozlišuje mezi základním a opakovaným léčebným pobytem. Ačkoliv tyto pojmy dále nedefinuje, ze způsobu, jakým je používá, lze vyvodit, že jejich smyslem je odlišení prvního a případných dalších léčebných pobytů při stejné indikaci, a to z důvodu stanovení rozdílných podmínek, za nichž budou tyto pobyty hrazeny. K nástupu pacienta na základní léčebný pobyt musí dojít v časovém období odvíjejícím se typicky od stanovení příslušné diagnózy, provedení zákroku či ukončení léčby ve zdravotnickém zařízení. V případě opakovaného léčebného pobytu je pak nezbytné, aby se nástup uskutečnil ve stanovené lhůtě od ukončení základního pobytu nebo opakovaného lázeňského pobytu. Pro úplnost je třeba dodat, že v některých případech není tato lhůta stanovena, což znamená, že indikační seznam podmiňuje léčebný pobyt pouze trváním předmětné indikace. 22. Základní i opakovaný léčebný pobyt mohou mít formu komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče (v napadené vyhlášce označované jako K) nebo příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče (v napadené vyhlášce označované jako P). Napadená vyhláška ve svých obecných ustanoveních (část I přílohy bod 2) stanoví, že délka základního léčebného pobytu činí u dospělých 21 dnů a u dětí a dorostu 28 dnů, přičemž je-li lázeňská léčebně rehabilitační péče při konkrétní indikaci poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař zdravotnického zařízení poskytovatele této péče u indikací vyznačených v indikačním seznamu podle konkrétního stavu pojištěnce navrhnout její prodloužení. Prodloužení i jeho délka podléhají souhlasu revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny. Délka opakovaného léčebného pobytu formou komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče je stanovena stejným způsobem jako v případě základního léčebného pobytu, včetně možnosti prodloužení (část I přílohy bod 3). Má-li však opakovaný léčebný pobyt formu příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče, je jeho délka stanovena podle návrhu lékaře, který péči doporučuje, na 14 nebo 21 dnů. Je-li poskytnuta v délce 14 dnů, může vedoucí lékař zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče podle konkrétního stavu pojištěnce navrhnout její prodloužení na 21 dnů. Toto prodloužení podléhá souhlasu revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny. 23. Z uvedeného vyplývá, že indikační seznam v případě každé indikační podskupiny určuje, zda bude základní nebo opakovaný léčebný pobyt pojištěnce hrazen z veřejného zdravotního pojištění v rozsahu komplexní nebo příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče (tedy zda bude hrazen pobyt jako celek nebo toliko vyšetření a léčení), kdy musí za tímto účelem být tento pobyt nastoupen, jaká má být jeho délka a zda může dojít k jejímu prodloužení. Tím se ale v něm obsažená právní úprava nevyčerpává. Jako další podmínky, na jejichž splnění závisí úhrada lázeňské léčebně rehabilitační péče z veřejného zdravotního pojištění, napadená vyhláška ve vztahu k jednotlivým indikačním skupinám nebo podskupinám stanoví, jaké vyšetření má předcházet vystavení návrhu na léčebný pobyt, jakož i další odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče (specializace ošetřujícího lékaře, který péči doporučuje, a zabezpečení zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče). Ty jsou přitom vymezeny i negativně prostřednictvím kontraindikací, výčtem stavů pacienta nebo jiných okolností, které vylučují efektivní poskytnutí příslušné péče (jejich obecné vymezení je obsaženo v části I bodu 7). Pro jednotlivé indikační skupiny stanoví indikační seznam přírodní léčivé zdroje a určuje vhodné lázeňské místo. Napadená vyhláška nakonec upravuje i náležitosti návrhu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči (část I bod 6 indikačního seznamu), což souvisí právě s tím, že rozsah v něm obsažených údajů se odvíjí právě od podmínek stanovených v indikačním seznamu. 24. Ústavní soudÚstavní soud na základě uvedených zjištění dospěl k závěru, že k vydání napadené vyhlášky došlo na základě a v mezích zákonného zmocnění obsaženého v § 33 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Je zřejmé, že stanovení seznamu nemocí, u nichž se poskytnutá lázeňská léčebně rehabilitační péče hradí z veřejného zdravotního pojištění, včetně dalších podmínek, jež k nároku na tuto úhradu musí být splněny, a jejího rozsahu, spadá pod obsah indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči, resp. pod jednotlivé položky, které jsou výslovně uvedeny v předmětném zmocňovacím ustanovení. Tato skutečnost nebyla nijak rozporována ani ze strany navrhovatele. Uvedený závěr ovšem ještě neznamená, že napadená vyhláška byla vydána v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy. Za meze stanovené zákonem je totiž nezbytné považovat i případnou výhradu zákona vyplývající přímo z ústavního pořádku, která brání tomu, aby některé právní vztahy byly předmětem podzákonné právní úpravy. III./b Výhrada zákona podle čl. 31 Listiny 25. Podle druhé věty čl. 31 Listiny mají občané na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Jde o základní právo mající povahu práva sociálního, což znamená, že smyslem jeho ústavního zakotvení není vymezení prostoru svobody jednotlivce, do kterého veřejná moc není oprávněna zasahovat, nýbrž naopak garance, že stát bude v určitých případech aktivně jednat, aby zajistil podmínky pro jeho důstojný život a rovnost šancí. Ústavně zaručená sociální práva nepůsobí bezprostředně ve vztahu k jednotlivcům. Jejich obsahem je povinnost státu, aby na úrovni podústavního práva upravil efektivní prostředky k dosažení určitého účelu, který tvoří podstatu a smysl (neboli esenciální obsah) sociálního práva, a následně jej prostřednictvím svých orgánů také realizoval. Je to až podústavní právní úprava, která ve skutečnosti dává odpověď na otázku, čeho a za jakých podmínek se může jednotlivec na základě tohoto základního práva domáhat, tedy jaké jsou meze tohoto základního práva. Tomuto závěru přitom odpovídá i znění čl. 41 odst. 1 Listiny, podle něhož se lze některých základních práv obsažených v hlavě čtvrté Listiny (tj. hospodářská, sociální a kulturní práva), mezi nimi i práva podle jejího čl. 31, domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Jiné řešení by s ohledem na jejich obecnou povahu ani nebylo možné. 26. Z ustanovení čl. 4 odst. 2 Listiny vyplývá, že meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem. Účelem takto formulovaného výlučného zmocnění zákonodárce je znemožnit výkonné moci „realizaci vlastních představ o tom, jak a jak mnoho lze omezit základní práva. Tím, že toto oprávnění bylo uděleno demokraticky legitimovanému parlamentu, má být zajištěno, že k omezení základních práv dojde až po demokratickém parlamentním diskursu, a navíc získává omezení základního práva i následnou demokratickou zpětnou vazbu“ (Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 128). I v případě sociálních práv je tak právě zákonodárce povolán stanovit, čeho se na jejich základě může jednotlivec domoci. Jeho uvážení však v tomto směru není bezbřehé, protože jeho meze vyplývají již ze samotného ústavního vymezení sociálních práv, kterým jsou definovány jejich podstata a smysl, jichž musí být zákonem šetřeno (čl. 4 odst. 4 Listiny). Zákon nesmí toto právo popřít nebo vyprázdnit. Jakýkoliv zásah do samotné podstaty sociálního práva musí obstát z hlediska principu proporcionality. 27. Výhrada zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny nevylučuje, aby zákonem provedené vymezení sociálního práva, v jehož rámci se jej může jednotlivec domáhat, bylo dále upraveno podzákonným právním předpisem podle čl. 78 Ústavy nebo na základě zákonného zmocnění podle čl. 79 odst. 3 Ústavy. Tímto způsobem však nemůže dojít k zúžení nebo rozšíření jeho ze zákonné úpravy vyplývajícího obsahu. Ústavní soudÚstavní soud ve svém nálezu ze dne 16. října 2001 sp. zn. Pl. ÚS 5/01 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.) vyslovil, že se nejedná o porušení výhrady zákona podle čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny, pokud podzákonný právní předpis „konkretizuje problematiku upravenou v základních rysech již samotným zákonem. Opačný závěr, který by požadoval stanovení jakékoliv povinnosti přímo a výhradně zákonem, by zjevně vedl k absurdním důsledkům, a to k popření smyslu sekundární (a v některých případech i primární) normotvorby, jelikož pojmovou součástí každé právní normy je vymezení určitých práv a povinností adresátů normy.“ Co se rozumí těmito základními rysy, závisí stejně jako míra přípustnosti takovéto konkretizace na povaze předmětné povinnosti, resp. jí odpovídajícího práva. Ústavodárce nadto v některých případech stanovil pro určení mezí základního práva zvláštní výhradu zákona, kterou buď zpřísnil uvedená obecná pravidla pro úpravu mezí základních práv podzákonným právním předpisem, nebo takovouto jejich úpravu dokonce vyloučil [srov. např. nález ze dne 23. července 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 (259/2013 Sb.), body 27 a 28]. 28. Podstatou ústavně zaručeného práva na bezplatnou zdravotní péči je povinnost státu vytvořit systém veřejného zdravotního pojištění a jeho prostřednictvím zajistit občanům spravedlivý, tedy i vznik možných nerovností vylučující způsob přístupu ke zdravotní péči přiměřené kvality [srov. usnesení ze dne 5. května 1999 sp. zn. Pl. ÚS 23/98 (U 33/14 SbNU 319)]. Všichni pojištěnci by na základě tohoto systému měli mít nárok na taková ošetření a léčby, jež odpovídají objektivně zjištěným potřebám a požadavkům náležité úrovně a lékařské etiky [srov. nález ze dne 4. června 2003 sp. zn. Pl. ÚS 14/02 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 19/13, bod 52]. 29. Stanovení podmínek, které vymezují obsah práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění, vyhrazuje druhá věta čl. 31 Listiny zákonu, v důsledku čehož je vyloučeno, aby zákonodárce za tímto účelem zplnomocnil orgán moci výkonné k vydání podzákonného právního předpisu nižší právní síly než zákon. Jak přitom Ústavní soud v minulosti opakovaně uvedl, mezi tyto podmínky patří také rozsah zdravotní péče, na jejíž poskytnutí toto právo zakládá nárok, a způsob jejího poskytování [srov. nález ze dne 10. července 1996 sp. zn. Pl. ÚS 35/95 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.), nález ze dne 20. června 2013 sp. zn. Pl. ÚS 36/11 (238/2013 Sb.)]. 30. Lázeňská léčebně rehabilitační péče je jednou z forem zdravotní péče [§ 13 odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění], a tudíž právo na její poskytnutí spadá do rámce druhé věty čl. 31 Listiny. I v jejím případě by proto odpověď na otázku, zda má občan nárok na její poskytnutí bezplatně na základě veřejného zdravotního pojištění nebo zda si ji musí hradit sám, měl dát po zjištění příslušného skutkového stavu (zejména zdravotního stavu pojištěnce) přímo prováděcí zákon. Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lze tuto péči považovat za hrazenou službu v případě, že - odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejím poskytnutím dosaženo, tedy doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo minimalizace rozsahu invalidity, a je pro pojištěnce dostatečně bezpečná [§ 13 odst. 1 písm. a), § 33 odst. 4], - je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy [§ 13 odst. 1 písm. b)], - existují důkazy o její účinnosti vzhledem k účelu jejího poskytování [§ 13 odst. 1 písm. c)] - a jde o nezbytnou součást léčebného procesu (§ 33 odst. 1), což jsou všechno podmínky, jejichž posouzení závisí na odborném lékařském posouzení a jež z praktického hlediska vyžadují další upřesnění. Výhrada zákona podle čl. 31 Listiny samozřejmě nebrání tomu, aby právě za tímto účelem podzákonný právní předpis blíže konkretizoval situace, kdy lze považovat uvedené podmínky za splněné, a tím umožnil dosáhnout mezi účastníky souvisejících právních vztahů, tedy pacienty, lázeňskými zařízeními a zdravotními pojišťovnami, větší právní jistoty ohledně rozsahu bezplatně poskytované lázeňské léčebně rehabilitační péče. Zmocnění podle § 33 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění jde ovšem v některých směrech dál a opravňuje Ministerstvo zdravotnictví stanovit podzákonným právním předpisem další podmínky realizace předmětného ústavně zaručeného sociálního práva, které ve srovnání se zákonnou úpravou tento rozsah dále zužují. Ve výsledku tak musí být k tomu, aby byla lázeňská léčebně rehabilitační péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění, splněny nejen podmínky stanovené zákonem, nýbrž také ty, které nad jejich rámec, byť na základě a v mezích zákonného zmocnění, stanoví vyhláška. 31. Do posledně uvedené skupiny podmínek jednoznačně spadá omezení délky léčebného pobytu a možnosti jeho prodloužení nebo opakování, jakož i omezení časového období, dokdy musí pacient tento pobyt nastoupit, resp. dokdy musí nastoupit případný opakovaný pobyt. Tato omezení jsou upravena zvlášť pro každou indikační podskupinu a jejich důsledkem je, že léčebný pobyt není v rozsahu, který překračuje uvedené parametry, hrazen veřejnou zdravotní pojišťovnou. Nestanoví-li přitom vyhláška jinak, nelze lázeňskou léčebně rehabilitační péči bezplatně poskytnout nad tento rozsah, a to bez ohledu na názor ošetřujícího nebo revizního lékaře, zda jsou splněny obecné zákonné podmínky podle § 13 odst. 1 a § 33 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Stejný důsledek má také nenastoupení základního nebo opakovaného léčebného pobytu ve stanovené lhůtě. 32. Zmíněná časová omezení nelze zcela zjevně považovat za pouhou konkretizaci podmínek obsažených v § 13 odst. 1 a § 33 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jež musí být splněny, má-li být zdravotní péče poskytnuta bezplatně na základě veřejného zdravotního pojištění, a jež mají povahu ryze odborných kritérií, k jejichž posouzení je povolán ošetřující lékař, příp. také revizní lékař. Jejich účelem je totiž dosažení takové regulace poskytování této péče, která umožní nalézt rovnováhu mezi požadavky jednak na účinnost léčby, tedy aby hrazený pobyt v lázeňském zařízení skutečně plnil svou předpokládanou léčebnou funkci, jednak na její efektivnost a ekonomickou únosnost, a to s ohledem na jiné dostupné možnosti léčby a celkový objem finančních prostředků ve zdravotnictví. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že zájem na nalezení této rovnováhy je plně legitimní. Její dosažení však vyžaduje poměřování nejen medicínských, ale také ekonomických hledisek, jemuž je třeba přiznat povahu politického rozhodování, v jehož rámci je posuzována účelnost jednotlivých v úvahu přicházejících variant řešení za účelem výběru jedné z nich. Jedná se tedy o jiné meze práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění (přesněji řečeno o meze stanovené za jiným účelem) než ty, jež vyplývají z výše uvedených ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K jejich stanovení proto může dojít v souladu s výhradou zákona podle čl. 31 Listiny pouze na základě rozhodnutí Parlamentu České republiky, což napadená vyhláška nerespektuje. 33. Skutečnost, že Ministerstvo zdravotnictví při stanovení délky léčebného pobytu a možnosti jeho nastoupení učinilo právě předmětné politické rozhodnutí ohledně rozsahu bezplatně poskytované lázeňské péče, lze názorně ilustrovat na tom, že přijetím napadené vyhlášky došlo bez jakékoliv změny zákonné úpravy k výraznému zkrácení základní délky léčebného pobytu z 28 na 21 dnů. V době rozhodování Ústavního souduÚstavního soudu v projednávané věci zase ministerstvo uvažovalo o návratu k původní délce lázeňského pobytu, přičemž jako jeden z veřejně prezentovaných důvodů tohoto kroku uvádělo skutečnost, že lázně jsou významným regionálním zaměstnavatelem a ponechání stavu podle napadené vyhlášky by eskalovalo nárůstem nezaměstnanosti (Vláda premiéra Sobotky přijme opatření pro záchranu českého lázeňství, tisková zpráva vlády ze dne 21. února 2014, zveřejněná na www.vlada.cz). Ohlášená změna podmínek hrazení lázeňské léčebně rehabilitační péče by tedy měla zohledňovat účely, jejichž dosažení prostřednictvím podzákonné normotvorby zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vůbec nepředpokládá. 34. Z těchto důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že napadená vyhláška stanoví nad rámec zákona meze, v jakých se lze domáhat základního práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění, v důsledku čehož je v rozporu s výhradou zákona podle čl. 31 Listiny a současně se zmocněním podle čl. 79 odst. 3 Ústavy. Zjištěný derogační důvod je přitom třeba vztáhnout na celé její znění, neboť části, na které se vztahuje, nelze oddělit od ostatních částí vyhlášky bez toho, aby tím Ústavní soudÚstavní soud změnil podmínky pro uplatnění práva na bezplatnou zdravotní péči. 35. Kromě opodstatněnosti návrhu shledal Ústavní soudÚstavní soud také důvod pro odklad vykonatelnosti svého nálezu. V případě okamžitého zrušení napadené vyhlášky by zanikly v ní obsažené ekonomické nástroje regulace poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, což by se mohlo nepředvídatelným způsobem promítnout do souvisejících požadavků na prostředky z veřejného zdravotního pojištění a v extrémním případě vést i k destabilizaci tohoto sektoru zdravotní péče. Zároveň by se významně snížila míra právní jistoty ohledně rozsahu, v jakém je poskytování této péče hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Za situace, kdy zákonodárce v § 33 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění zjevně vyjádřil vůli k tomu, aby takováto další regulace existovala, považuje Ústavní soudÚstavní soud za žádoucí vytvořit mu k její nové úpravě přiměřený prostor. Odklad vykonatelnosti do 31. prosince 2014 lze považovat za dostatečný k tomu, aby Parlament mohl reagovat na právní závěry uvedené v tomto nálezu a aby případně ve standardních lhůtách projednal návrh zákona, který by pro meze základního práva stanovené napadenou vyhláškou, budou-li jím tyto nadále shledány účelnými, vytvořil v souladu s čl. 31 Listiny adekvátní právní základ. Tento závěr samozřejmě platí i pro případná jiná omezení rozsahu bezplatně poskytované lázeňské léčebně rehabilitační péče, která by vylučovala její hrazení z veřejného zdravotního pojištění navzdory tomu, že by k tomu jinak (podle odborného lékařského posouzení) byly splněny obecné zákonné podmínky podle § 13 odst. 1 a § 33 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud by přitom zákonodárce dospěl k závěru o potřebě nového vymezení zmocnění podle § 33 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, bylo by žádoucí, aby si za účelem předejití případnému nesouladu s čl. 31 Listiny vyžádal, nebude-li předložen spolu s návrhem zákona, také návrh prováděcího předpisu (§ 86 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny). 36. Odklad vykonatelnosti nelze interpretovat v tom smyslu, že po dobu jeho trvání není dán nesoulad napadené vyhlášky s ústavním pořádkem; tato skutečnost však nemá vliv na její další aplikaci, neboť její vyloučení by z hlediska povinnosti státu naplnit účel základního práva na bezplatnou zdravotní péči podle čl. 31 Listiny vedlo ke stavu, který by byl ve svém celku pro pacienty méně příznivý, než je tomu podle současné právní úpravy. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom, že tento nález se nijak nedotýká platnosti zmocňovacího ustanovení § 33 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a tedy nelze vyloučit, že vyhláškou Ministerstva zdravotnictví dojde ještě přede dnem vykonatelnosti tohoto nálezu ke změně nebo nahrazení napadené vyhlášky. K tomu nakonec mohou existovat podstatné a legitimní důvody. Jestliže by však k takovémuto kroku došlo, nelze předpokládat, že by Ústavní soud v případném novém řízení rozhodl o odkladu vykonatelnosti automaticky stejným způsobem. Zejména by tak nemusel učinit za situace, kdy by nová vyhláška stanovila meze uvedeného základního práva přísněji než ta dosavadní. 37. Protože v důsledku odkladu vykonatelnosti tohoto nálezu zůstává napadená vyhláška po přechodnou dobu účinnou, Ústavní soudÚstavní soud přistoupil také k projednání dalších námitek navrhovatele, jež směřovaly proti jejímu obsahu. Případné zjištění dalšího derogačního důvodu by totiž v závislosti na jeho povaze mohlo vést k tomu, že by se odklad vykonatelnosti v případě některých částí napadené vyhlášky neuplatnil [srov. nález ze dne 19. dubna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.)]. IV. Námitka nesouladu § 2 odst. 2 napadené vyhlášky se zákazem retroaktivity a ochranou legitimního očekávání 38. Navrhovatel se domáhá zrušení přechodného ustanovení § 2 odst. 2 napadené vyhlášky, neboť jej považuje za jsoucí v rozporu se zákazem retroaktivity a ochranou legitimního očekávání. Toto ustanovení zní: „Poslední léčebný pobyt pojištěnce uskutečněný podle dosavadních právních předpisů v období od 1. října 2009 do dne nabytí účinnosti této vyhlášky se považuje za základní léčebný pobyt podle této vyhlášky. Další léčebný pobyt odpovídající indikaci, na základě které byl uskutečněn léčebný pobyt podle věty první, se považuje za pobyt opakovaný podle této vyhlášky.“ 39. Citované ustanovení určuje pravidla pro klasifikaci léčebného pobytu, který se uskutečnil na základě návrhu vystaveného za účinnosti předchozí vyhlášky č. 58/1997 Sb., jako základního nebo opakovaného léčebného pobytu ve smyslu části I bodů 2 a 3 přílohy napadené vyhlášky. Tato klasifikace, kterou předchozí vyhláška neznala, je ve vztahu k již uskutečněným pobytům žádoucí (nebo dokonce nezbytná), neboť umožňuje odvíjet lhůtu pro nastoupení opakovaného pobytu od posledního léčebného pobytu při stejné indikaci bez ohledu na to, zda se uskutečnil podle předchozí nebo napadené vyhlášky. Nemůže tedy nastat situace, kdy se k tomuto pobytu nepřihlíží, což pro velký počet pojištěnců, kteří v minulosti léčebný pobyt nastoupili, znamená, že se na ně nevztahuje z jejich hlediska nesplnitelná dodatečná podmínka, aby další léčebný pobyt nastoupili ve lhůtě pro základní pobyt podle napadené vyhlášky, typicky se odvíjející již od stanovení příslušné diagnózy, provedení zákroku či ukončení léčby ve zdravotnickém zařízení. Lze proto souhlasit s argumentací Ministerstva zdravotnictví, že absence předmětného přechodného ustanovení by v řadě případů znamenala ztížení nebo dokonce znemožnění přístupu pacientů k lázeňské léčebně rehabilitační péči. 40. Zákaz retroaktivity (zpětné účinnosti) právních norem i zásada právní jistoty jsou pojmovou součástí principu právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy [srov. nález ze dne 8. června 1995 sp. zn. IV. ÚS 215/94 (N 30/3 SbNU 227), nález Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 10. prosince 1992 sp. zn. Pl. ÚS 78/92 (nález č. 15, Sbírka usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR, Praha: Linde Praha, a. s., 2011, s. 92)]. Ústavní soudÚstavní soud ve svých dosavadních rozhodnutích definoval rozdíl mezi pojmy pravé a nepravé retroaktivity a v obecné rovině vymezil podmínky, za nichž lze zpětné působení určité právní normy považovat za přípustné. V případě pravé retroaktivity působí právní norma vznik právních vztahů před její účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila, nebo zakládá změnu právních vztahů vzniklých podle staré právní úpravy, a to ještě před účinností nového právního předpisu. Nepravá retroaktivita naopak předpokládá, že nový zákon právní následky pro minulost nezakládá, v minulosti nastalé skutečnosti však právně kvalifikuje jako podmínku budoucího právního následku nebo pro budoucnost modifikuje právní následky založené podle dřívějších předpisů [k vymezení těchto pojmů srov. zejména nález ze dne 4. února 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), nález ze dne 12. března 2002 sp. zn. Pl. ÚS 33/01 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.) nebo nález ze dne 19. dubna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), body 144 až 149; dále také Tilsch, E. Občanské právo. Všeobecná část. Praha: Všehrd, 1925, s. 72-79, Procházka, A. Základy práva intertemporálního se zřetelem k § 5 obč. zák. Brno: Barvič & Novotný, 1928, s. 70]. 41. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že § 2 odst. 2 napadené vyhlášky nezakládá ani nemění se zpětnou účinností právní vztahy vzniklé v minulosti v souvislosti s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče. Právní fikce, že se v minulosti uskutečněný léčebný pobyt považuje za základní nebo opakovaný ve smyslu nového zákona, má právní význam pouze do budoucna, a to pro hodnocení nároku na bezplatné poskytnutí této péče na základě návrhu vystaveného za účinnosti napadené vyhlášky. Z tohoto důvodu se v případě předmětného ustanovení o pravou retroaktivitu zcela zjevně nejedná. 42. Pokud jde o retroaktivitu nepravou, je třeba uvést, že přechodné ustanovení § 2 odst. 2 napadené vyhlášky nijak nevymezuje rozsah lázeňské léčebně rehabilitační péče, na kterou mají pojištěnci nově nárok, což znamená, že na jeho základě nemohlo dojít ani ke změně souvisejících právních vztahů. Lze-li proto uvažovat o účincích nepravé retroaktivity, nelze je spojovat s tímto ustanovením, ale s novým indikačním seznamem jako celkem, respektive s jednotlivými v něm uvedenými položkami, které vedly v případě celé řady indikací ke změně (resp. k zúžení) rozsahu hrazené péče. Ani v jejím případě by však námitka navrhovatele nemohla být považována za důvodnou. 43. Na rozdíl od pravé retroaktivity, která je za předpokladu, že je s ní současně spojen zásah do principů důvěry v právo, právní jistoty, resp. ochrany nabytých práv, zásadně nepřípustná, [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96, nález ze dne 13. března 2001 sp. zn. Pl. ÚS 51/2000 (N 42/21 SbNU 369; 128/2001 Sb.), nález ze dne 6. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 38/06 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.)], lze v případě nepravé retroaktivity konstatovat její obecnou, byť nikoliv bezvýjimečnou, přípustnost [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 147, nález ze dne 15. května 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.), bod 53]. Její soulad se zásadou ochrany důvěry v právo je přitom dán vždy tehdy, pokud je vhodná a potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle a při celkovém poměřování „zklamané“ důvěry a významu a naléhavosti důvodů právní změny bude zachována hranice únosnosti (srov. rozhodnutí Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 7. července 2010 sp. zn. 2 BvL 14/02, bod 58). Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu jsou tyto podmínky nepochybně splněny i v případě napadené vyhlášky. Nárok na poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče pojištěncům totiž vyplývá z jejich povinné účasti na veřejném zdravotním pojištění, a co do rozsahu se vždy odvíjí od platné právní úpravy. Jednotliví pojištěnci si proto museli být vědomi, že v budoucnu může ze strany příslušného normotvůrce (ať zákonodárce, nebo ministerstva) dojít k jeho změně, v důsledku čehož nemohli mít ani legitimní očekávání ohledně trvání předmětného nároku v nezměněné podobě ani důvěru v zachování dosavadní právní úpravy. V. Námitka nepřípustného zásahu do samotné podstaty práv podle čl. 31 a čl. 26 odst. 1 Listiny 44. Ostatní námitky navrhovatele lze stručně shrnout v tom smyslu, že významné omezení hrazené lázeňské léčebně rehabilitační péče, k němuž došlo na základě napadené vyhlášky, se z ekonomického hlediska negativně (nebo dokonce existenčně) dotýká poskytovatelů lázeňské péče, a tím také samotné možnosti realizace práva na bezplatné poskytování zdravotní péče. Z tohoto důvodu tak mělo být nepřípustným způsobem zasaženo do esenciálního obsahu základních práv podle čl. 26 a 31 Listiny. 45. Ústavní soudÚstavní soud předně konstatuje, že napadená vyhláška přinesla oproti předchozí vyhlášce č. 58/1997 Sb. v mnoha směrech snížení rozsahu lázeňské léčebně rehabilitační péče, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Za zásadní změnu lze označit především snížení základní délky lázeňského pobytu z 28 na 21 dnů, jakož i omezení časových intervalů, v jejichž rámci je možné nastoupit opakovaný lázeňský pobyt. Přesto je třeba zdůraznit, že uvedené změny samy o sobě nezakládají nesoulad s právem na bezplatnou zdravotní péči ve smyslu čl. 31 Listiny nebo právem na podnikání podle čl. 26 Listiny. Těchto práv se lze totiž domáhat pouze v mezích zákonů, které je provádějí, přičemž zákonodárce má při nich relativně širokou dispozici pro konkrétní vymezení obsahu a způsobu realizace, včetně možnosti jejich změn (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 19/13, bod 49). 46. V rámci posouzení, zda byla porušena uvedená práva, Ústavní soudÚstavní soud standardně aplikuje tzv. test rozumnosti [k tomuto testu srov. nález ze dne 5. října 2006 sp. zn. Pl. ÚS 61/04 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.), nález ze dne 12. března 2008 sp. zn. Pl. ÚS 83/06 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.), nález ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.), bod 48, nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 19/13, body 50 a 51], v jehož prvních dvou krocích zkoumá, zda nedošlo k zásahu do jejich podstaty neboli esenciálního obsahu. Důvody pro takovéto konstatování v projednávané věci nicméně neshledal, neboť předmětné snížení rozsahu lázeňské léčebně rehabilitační péče, která se hradí z veřejného zdravotního pojištění, ani neznemožňuje podnikání v oblasti poskytování lázeňské péče, ani nečiní přístup k ní pacientům nedostupným. Skutečnost, že se tato změna projevila ve vztahu k jednotlivým lázeňským zařízením v různé intenzitě, na uvedeném závěru nic nemění. Žádné konkrétní tvrzení opodstatňující opačný závěr neuvedl ani navrhovatel. Napadená vyhláška zároveň sledovala cíl přehodnocení rozsahu bezplatně poskytované lázeňské léčebně rehabilitační péče s ohledem na současné medicínské poznatky a postupy a efektivnější využívání financí z prostředků zdravotního pojištění, tedy cíl, jejž nelze z hlediska uvedených základních práv považovat za nelegitimní (byť k takovémuto přehodnocení nemůže docházet formou podzákonného právního předpisu, aniž by pro něj byly vytvořeny zákonné podmínky), a protože v ní obsaženou úpravu nelze označit za nerozumnou, obstála také ve třetím a čtvrtém kroku testu rozumnosti. 47. Zákonodárce je v rámci svého uvážení oprávněn rozšířit nebo zúžit rozsah, v jakém mají občané na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči ve smyslu čl. 31 Listiny, lázeňskou péči nevyjímaje (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 14/02), přičemž stejně tak může změnit i podmínky pro podnikání v oblasti jejího poskytování, k čemuž v důsledku omezení rozsahu hrazené lázeňské péče nepochybně došlo. Uvedená práva proto nelze vykládat tak, že z nich vyplývá garance zachování sítě lázeňských zařízení v její současné podobě a že postupem času nemůže docházet k nahrazování lázeňské péče jinými odbornými metodami, které se ukáží být z hlediska žádaných účinků efektivnější. Zbývá dodat, že existence důvodů pro takovouto změnu, jakož i naopak pro větší podporu lázeňských zařízení, mezi které může patřit např. tradice lázeňství, rozvoj cestovního ruchu nebo zaměstnanost v příslušném regionu, představuje otázku politickou, pročež je k jejímu zodpovězení příslušný v první řadě Parlament České republiky a vláda, a nikoliv Ústavní soud, jenž není oprávněn z těchto hledisek přehodnocovat jejich rozhodnutí. VI. Závěr 48. Ústavní soudÚstavní soud závěrem podotýká, že jím provedený přezkum obsahu napadené vyhlášky se vedle otázky jejích případných retroaktivních účinků (čl. 1 odst. 1 Ústavy) omezil na posouzení jejího souladu se základními právy podle čl. 26 a 31 Listiny, a to výlučně z hlediska navrhovatelem uplatněné obecné námitky. Výše uvedené závěry proto nelze vykládat v tom smyslu, že do budoucna vylučují možnost úspěšného uplatnění případných námitek jiných, které by byly způsobilé odůvodnit její rozpor s posledně uvedenými ustanoveními. 49. Vzhledem k tomu, že napadená vyhláška byla vydána v rozporu s čl. 79 odst. 3 Ústavy a čl. 31 Listiny, vyhověl Ústavní soud podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu předmětnému návrhu a rozhodl, že se tato vyhláška ruší uplynutím dne 31. prosince 2014. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Vladimír Kůrka a Michaela Židlická a k jeho odůvodnění soudce Jan Filip.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 75/2014 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 75/2014 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Vyhlášeno 24. 4. 2014, částka 28/2014 75 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. dubna 2014, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2014 je podle a) § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2013 částka 12 500 Kč, b) § 5 odst. 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 364/2011 Sb., částkou odpovídající 1. 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2013 částka 12 500 Kč, 2. 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2013 částka 6 200 Kč. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 74/2014 Sb.	Vyhláška č. 74/2014 Sb. Vyhláška o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní Vyhlášeno 24. 4. 2014, datum účinnosti 1. 5. 2014, částka 28/2014 * § 1 - Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní informace týkající se osob, které jsou podle právních předpisů jiného členského státu podrobeny v to * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2014. Aktuální znění od 1. 1. 2023 (109/2022 Sb.) 74 VYHLÁŠKA ze dne 10. dubna 2014 o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní Ministerstvo financí stanoví podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů: § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví pro účely automatické výměny informacíinformací v rámci mezinárodní spoluprácemezinárodní spolupráce při správě daní informaceinformace týkající se osob, které jsou podle právních předpisů jiného členského státu podrobeny v tomto státě zdanění, o a) druhu jejich příjmu, kterým je 1. příjem ze závislé činnosti, 2. příjem z nájmu nebo pachtu nemovité věci nebo bytu, 3. příjem z pozbytí nemovité věci, 4. příjem z životního pojištění, 5. příjem z důchodového pojištění a další důchod nebo penze vznikající ze zákona nebo na základě smlouvy, 6. příjem z licenčních poplatků, b) druhu jejich majetku, kterým je nemovitá věc ve vlastnictví osoby, o níž se poskytují informaceinformace. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2014. Ministr: Ing. Babiš v. r. 1) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS. Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Filipínské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy a sportu Vyhlášeno 24. 4. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014, částka 10/2014 * ČLÁNEK 1 - Smluvní strany budou na zásadách rovnoprávnosti, obecné reciprocity a vzájemného prospěchu rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy a sportu a za tímto účelem podporovat přímé vztahy mezi kulturními, školskými, vědeckými a sportovními instituc * ČLÁNEK 2 - 1. Za účelem provádění této dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat časově omezené protokoly o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy a sportu, které se budou týkat konkrétních akcí a budou upravovat formy a podmínky takové spolupráce. * I. Spolupráce v oblasti školství a vědy - ČLÁNEK 3 * II. Spolupráce v oblasti kultury - ČLÁNEK 9 * III. Spolupráce v oblasti sportu - ČLÁNEK 10 * IV. Obecná ustanovení - ČLÁNEK 11 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014 30 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. července 2013 byla v Manile podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Filipínské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy a sportu. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 15 dne 1. dubna 2014. Dnem vstupu této dohody v platnost pozbyla ve vztazích mezi Českou republikou a Filipínskou republikou platnosti Dohoda o kulturní spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Filipínskou republikou, podepsaná v New Yorku dne 8. října 1974, vyhlášena pod č. 105/1975 Sb. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU FILIPÍNSKÉ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI KULTURY, ŠKOLSTVÍ, VĚDY A SPORTU Vláda České republiky a vláda Filipínské republiky (dále uváděné jako „smluvní strany“) \\- vedeny přáním rozvíjet vzájemně prospěšnou spolupráci mezi oběma státy v oblasti kultury, školství, vědy a sportu, \\- přesvědčeny, že tato spolupráce přispěje k lepšímu vzájemnému poznání a porozumění, a tím i k posílení všestranných vztahů mezi oběma státy, se dohodly takto: ČLÁNEK 1 Smluvní strany budou na zásadách rovnoprávnosti, obecné reciprocity a vzájemného prospěchu rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy a sportu a za tímto účelem podporovat přímé vztahy mezi kulturními, školskými, vědeckými a sportovními institucemi působícími v obou státech. Zvláště budou usnadňovat vzájemnou spolupráci v rámci mnohostranných programů, projektů a iniciativ. ČLÁNEK 2 1. Za účelem provádění této dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat časově omezené protokoly o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy a sportu, které se budou týkat konkrétních akcí a budou upravovat formy a podmínky takové spolupráce. 2. Příslušné orgány smluvních stran se mohou o jednotlivých společných akcích a formě jejich zajištění dohodnout diplomatickou cestou. I. Spolupráce v oblasti školství a vědy ČLÁNEK 3 Za účelem usnadnění spolupráce v oblasti školství, výzkumu, vývoje a inovací budou smluvní strany podporovat spolupráci a výměny, včetně recipročních výměn, mezi školami a jinými institucemi působícími v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. ČLÁNEK 4 Smluvní strany budou podporovat reciproční poskytování stipendií pro studijní a výzkumné pobyty studentů a akademických pracovníků, odborníků z oblasti informačních a komunikačních technologií a dalších vědeckých pracovníků. Smluvní strany očekávají, že osoby, kterým byla podle této dohody udělena stipendia k pobytům ve státě druhé smluvní strany, budou během takových pobytů dodržovat pravidla a předpisy platné ve státě hostitelské smluvní strany. ČLÁNEK 5 Smluvní strany budou za využití moderních informačních a komunikačních technologií podporovat a usnadňovat výměnu informací o vzdělávacím systému a jeho částech, odborných materiálů a statistických údajů, pedagogické a naučné literatury, periodik, časopisů, včetně prací z nich odvozených. ČLÁNEK 6 Smluvní strany budou podporovat výměnu informací o svých systémech vysokoškolského vzdělávání a o vysokoškolských institucích, které jsou součástí těchto systémů. Proběhne vzájemná výměna informací za účelem zkoumání možností uzavření dohody o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vysokoškolském vzdělání. ČLÁNEK 7 Smluvní strany budou podporovat studium, výuku, výzkum a šíření jazyka, kultury a historie státu smluvní strany. Za tímto účelem mohou být institucemi působícími ve státě smluvní strany udělována stipendia a výzkumné granty pro studenty, akademické pracovníky, výzkumné pracovníky a odborníky. ČLÁNEK 8 Smluvní strany budou podporovat reciproční účast na pedagogických kongresech, konferencích, sympoziích a seminářích ve svých státech. II. Spolupráce v oblasti kultury ČLÁNEK 9 V oblasti rozvíjení kulturní spolupráce budou smluvní strany zejména podporovat: a) šíření literatury pocházející z území státu druhé smluvní strany či tvořící součást jeho kultury, a to jak v originále, tak i v překladech; b) výměnu knih, dokumentace a dalších publikací z oblasti kultury a umění; c) pořádání výstav, koncertů a dalších uměleckých akcí kulturními institucemi; d) účast umělců či expertů ze státu jedné smluvní strany na mezinárodních filmových festivalech a filmových akcích pořádaných ve státě druhé smluvní strany; e) přímou spolupráci mezi profesními institucemi a asociacemi v oblasti kinematografie; f) výměnu informací a zkušeností z oblasti literatury, filmu, muzejnictví, výtvarného umění, archivnictví, uchovávání architektonického a kulturního dědictví, hudby a přímé vztahy mezi odborníky z daných oborů; g) výměnu informací, spolupráci a pomoc při zamezování protiprávního vývozu, dovozu a obchodu s předměty kulturní a historické hodnoty, a h) přímou spolupráci mezi příslušnými institucemi z oblasti hromadných sdělovacích prostředků. III. Spolupráce v oblasti sportu ČLÁNEK 10 Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi orgány státní a veřejné správy a občanskými sdruženími v oblasti tělovýchovy a sportu, jakož i výměnu dokumentace, informací, expertů a účast sportovců ze států smluvních stran na mezinárodních sportovních akcích konaných ve státě druhé smluvní strany. Sjednávání takových aktivit a jejich úhrada je v kompetenci organizátorů, tj. sportovních organizací. IV. Obecná ustanovení ČLÁNEK 11 Smluvní strany budou při výměně informací a při spolupráci mezi příslušnými institucemi působícími ve státech smluvních stran podporovat a respektovat práva na duševní vlastnictví. Záležitosti týkající se práva duševního vlastnictví, které by mohly vyplynout z jakéhokoliv projektu či činnosti podle této dohody, budou stranami identifikovány a dohodnuty před prováděním uvedeného projektu či činnosti. ČLÁNEK 12 Spolupáce podle této dohody se bude uskutečňovat v souladu s právními předpisy platnými ve státech obou smluvních stran. ČLÁNEK 13 Jakýkoliv spor mezi smluvními stranami ohledně výkladu či provádění této dohody bude řešen konzultacemi či jednáním smluvních stran. ČLÁNEK 14 Práva a závazky převzaté smluvními stranami v rámci jiných platných mezinárodních smluv zůstávají touto dohodou nedotčeny. ČLÁNEK 15 Tato dohoda podléhá schválení podle vnitrostátních předpisů smluvních stran, které si smluvní strany potvrdí výměnou diplomatických nót. Vstoupí v platnost v den doručení pozdější z takových nót druhé smluvní straně. ČLÁNEK 16 Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran může tuto dohodu písemně vypovědět. Platnost této dohody skončí dnem doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Pokud se smluvní strany nedohodnou písemně jinak, ukončení platnosti této dohody neovlivní dokončení projektů zahájených podle této dohody. ČLÁNEK 17 Dnem vstupu v platnost této dohody pozbývá ve vztazích mezi Českou republikou a Filipínskou republikou platnosti Dohoda o kulturní spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Filipínskou republikou, podepsaná v New Yorku dne 8. října 1974. Dáno v Manile dne 25. července 2013 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky RNDr. Josef Rychtar v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky ve Filipínské republice Za vládu Filipínské republiky Albert F. del Rosario v. r. ministr zahraničních věcí
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatku k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz Vyhlášeno 24. 4. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014, částka 10/2014 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014 29 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 4. března 2014 a 11. března 2014 byl sjednán Dodatek k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz1). Dodatek vstoupil v platnost dne 1. dubna 2014. Anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění belgické nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dodatek, se vyhlašují současně. PŘEKLAD Č.j.: 301490/2014-KKM Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Belgického království a má čest sdělit následující: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby tato výměna verbálních nót byla považována za Dodatek k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, uzavřený podle článku 8 odstavce 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech („vízový kodex“). Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz (dále jen „Ujednání“) uzavřené výměnou belgické verbální nóty č.j. B1.2 639 z 24. září 2012 a české verbální nóty č.j. 308020/2012-KKM z 8. listopadu 2012 se doplňuje takto: Rozsah zastupování České republiky Belgických královstvím se v čl. 1 Ujednání rozšiřuje na následující zemi: Země\| Název belgického zastupitelského úřadu ---\|--- Čínská lidová republika\| Generální konzulát Belgie v Guangzhou Teritoriální rozsah zastupování je vymezen konzulární působností daného belgického konzulátu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má čest navrhnout, aby v případě schválení tohoto textu belgickou stranou tato nóta spolu s odpovědní nótou Velvyslanectví Belgického království tvořily Dodatek k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, který vstoupí v platnost 1. dubna 2014. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Belgického království v Praze o své nejhlubší úctě. V Praze, dne 4. března 2014 Velvyslanectví Belgického království Praha PŘEKLAD Velvyslanectví Belgie v Praze Valdštejnská 6 118 01 Praha 1 Ministerstvo zahraničních věcí v Praze Diplomatický protokol Loretánské nám. 5 Praha 1 Č.j.: 14/00106 C4./CHB Velvyslanectví Belgie v Praze projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest potvrdit, že přiložená nóta č.j. 301490/2014-KKM, týkající se uzavření Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz ve vztahu k působnosti Generálního konzulátu Belgie v Guangzhou, je pro belgickou stranu přijatelná a vstoupí v platnost 1. dubna 2014. Velvyslanectví Belgie v Praze využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o své nejhlubší úctě. Praha, 11.3.2014 1) Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz sjednané výměnou nót ze dne 24. září 2012 a 8. listopadu 2012 bylo vyhlášeno pod č. 99/2012 Sb. m. s.
Vyhláška č. 73/2014 Sb.	Vyhláška č. 73/2014 Sb. Vyhláška o požadavcích na národní referenční laboratoře a referenční laboratoře v oblasti činností vymezených zákonem o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském Vyhlášeno 14. 4. 2014, datum účinnosti 29. 4. 2014, částka 27/2014 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Požadavky na materiální a personální vybavení laboratoří * § 3 - Požadavky na zaměření, organizaci a metody činnosti laboratoří * § 4 - Zrušovací ustanovení * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 29. 4. 2014 73 VYHLÁŠKA ze dne 3. dubna 2014 o požadavcích na národní referenční laboratoře a referenční laboratoře v oblasti činností vymezených zákonem o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 5 odst. 9 zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) stanovuje další požadavky na materiální a personální vybavení a na zaměření, organizaci a metody činnosti národních referenčních laboratoří Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Ústav“) a referenčních laboratoří. § 2 Požadavky na materiální a personální vybavení laboratoří (1) Pro národní referenční laboratoře Ústavu jsou požadavky stanoveny přímo použitelnými předpisy Evropské unie1). (2) Fyzická nebo právnická osoba, kterou Ústav pověřuje podle § 5 odst. 4 a 5 zákona činností referenční laboratoře k výkonu odborných činností podle § 5 odst. 1 zákona, musí mít kromě požadavků stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie1) a) vybavení, návody a postupy pro používání, skladování, údržbu a jinou manipulaci se zařízením a materiálem v rozsahu odborných činností, pro které má být pověřena, b) stanoven postup pro přepravu, příjem, skladování a likvidaci vzorků a zacházení s nimi včetně opatření proti jejich kontaminaci a znehodnocení a systém jednoznačné identifikace vzorků pro činnosti, pro které má být pověřena, a c) splněny podmínky pro udělení pověření podle zákona o krmivech nebo zákona o hnojivech2). § 3 Požadavky na zaměření, organizaci a metody činnosti laboratoří (1) Národní referenční laboratoře Ústavu kromě povinností vyplývajících z přímo použitelných předpisů Evropské unie1) dále zajišťují a) provádění laboratorních zkoušek, b) vývoj, ověřování a validaci nových laboratorních postupů a spolupráci na výzkumu, vývoji, ověřování a validaci nových laboratorních postupů, c) spolupráci na vývoji a validaci technických norem na národní, evropské a mezinárodní úrovni a dalších mezinárodních postupů, d) publikaci jednotných pracovních postupů podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona a jejich průběžné doplňování, e) organizaci mezilaboratorních porovnávacích zkoušek podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona, f) provádění analýz v případě sporů týkajících se správnosti výsledků laboratorních zkoušek, g) podklady pro udělení, změnu, odejmutí nebo zrušení pověření udělovaného Ústavem podle § 5 odst. 1 zákona, prokazující způsobilost laboratoří fyzické nebo právnické osoby, h) výkon odborných činností podle § 5 odst. 1 zákona, i) posouzení činnosti subjektů a referenčních laboratoří podle písmene f) a j) podklady pro zveřejnění seznamu referenčních laboratoří pověřených ústavem podle § 5 odst. 4 a 5 zákona ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. (2) Národní referenční laboratoře Ústavu a referenční laboratoře kromě povinností vyplývajících z přímo použitelných předpisů Evropské unie1) a) uplatňují při své činnosti aktuální postupy a metody, b) zajišťují vzájemnou výměnu informací na národní i mezinárodní úrovni a c) provádějí v oboru své činnosti počet laboratorních zkoušek odpovídající dané metodě, který umožní vytvoření funkčního systému kontroly kvality. § 4 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 528/2004 Sb., o požadavcích na národní referenční laboratoře a referenční laboratoře v oblasti činností v působnosti zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském. 2. Vyhláška č. 204/2012 Sb., o technických požadavcích pro pověření referenční laboratoře. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Jurečka v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 378/2005 ze dne 4. března 2005 o podrobných prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, pokud jde o povinnosti a úkoly referenční laboratoře Společenství v souvislosti se žádostmi o povolení doplňkových látek v krmivech, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1981/2006 ze dne 22. prosince 2006 o prováděcích pravidlech k článku 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 týkajícímu se referenční laboratoře Společenství pro geneticky modifikované organismy, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 283/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se v souladu s nařízením EP a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o účinných látkách. Nařízení Komise (EU) č. 284/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se v souladu s nařízením EP a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o přípravcích na ochranu rostlin. 2) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 72/2014 Sb.	Vyhláška č. 72/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 123/2006 Sb., o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků Vyhlášeno 14. 4. 2014, datum účinnosti 1. 5. 2014, částka 27/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 123/2006 Sb., o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků, se mění takto: * Čl. II - Závěrečné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2014 72 VYHLÁŠKA ze dne 8. dubna 2014, kterou se mění vyhláška č. 123/2006 Sb., o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 32 odst. 2 a § 33 odst. 2 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 74/2006 Sb. a zákona č. 273/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 123/2006 Sb., o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků, se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slova „průkazným způsobem“ nahrazují slovy „v souladu s touto vyhláškou“. 2. V § 1 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 1, 2 a 12 zní: „(3) Návykové látky se označují názvem uvedeným v nařízení vlády o seznamech návykových látek12), léčivé přípravky1) se označují jejich registrovaným názvem2). 1) § 2 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 4 odst. 1 a § 13 odst. 2 písm. a) bod 1 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek.“. 3. V § 2 odst. 1 písmeno a) zní: „a) jméno, obchodní firmu nebo název a adresu sídla osoby, která vede evidenci, včetně označení a adresy provozovny, kde je skutečně prováděna činnost s látkami a přípravky, která je předmětem evidence podle zákona a této vyhlášky, pokud je adresa této provozovny odlišná od adresy sídla,“. 4. V § 2 odst. 1 se na začátek písmene d) vkládá slovo „celkový“. 5. V § 2 odst. 1 písmeno e) zní: „e) seznam evidovaných návykových látek a přípravků s uvedením čísel listů vyhrazených pro evidování jednotlivých návykových látek a přípravků; povinnost uvedení čísel listů vyhrazených pro evidování jednotlivých návykových látek a přípravků se nevztahuje na evidenční knihy v lékárně.“. 6. V § 2 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, a pokud není dále uvedeno jinak, opatřují se podpisem osoby, která zápis provedla“. 7. V § 4 odst. 4 se slova „inventurní protokol“ nahrazují slovy „záznam o provedení inventury“. 8. V § 4 odst. 5 se slova „Inventurní protokol“ nahrazují slovy „Záznam o provedení inventury“. 9. § 6 až 8 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 3 až 5, 13 a 14 znějí: „§ 6 Evidence při skladování u výrobce nebo distributora (1) Při evidenci při skladování u výrobce4) nebo distributora5) se postupuje podle § 1 až 4. (2) Při skladování u výrobce4) nebo distributora5) návykových látek a přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) se vedou evidenční záznamy v evidenční knize, s výjimkou přípravků obsahujících návykové látky uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) a současně uvedené i v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamech návykových látek12). (3) Evidenční kniha podle odstavce 2 obsahuje tyto evidenční záznamy: a) název návykové látky nebo přípravku včetně jeho síly3), lékové formy a velikosti balení, b) datum příjmu, c) datum výdeje, d) číslo dokladu o příjmu, e) číslo dokladu o výdeji, f) číslo šarže, případně atestu, pokud jsou uvedena, g) jméno a bydliště nebo název a sídlo dodavatele, h) jméno a bydliště nebo název a sídlo příjemce, i) množství přijaté, j) množství vydané, k) jednotku množství a l) stav zásob. (4) Při skladování se vede též evidence přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 2, 6 nebo 7 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) nebo přípravků obsahujících návykové látky uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) a současně uvedené i v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) nebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 113). V tomto případě lze vést elektronickou evidenci. Elektronická evidence obsahuje údaje podle odstavce 3. § 7 Evidence v případech, kdy návykové látky a přípravky nejsou skladovány (1) Při evidenci návykových látek a přípravků v případech, kdy nejsou skladovány, se postupuje podle § 1 až 3. (2) Při evidenci návykových látek a přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) se vedou evidenční záznamy v evidenční knize, s výjimkou přípravků obsahujících návykové látky uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) a současně uvedené i v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamech návykových látek12). (3) Evidenční kniha podle odstavce 2 obsahuje tyto evidenční záznamy: a) název návykové látky nebo přípravku včetně jeho síly3), lékové formy a velikosti balení, b) datum dodání a datum výdeje, c) číslo dokladu o dodání a o výdeji, d) číslo šarže, případně atestu, pokud jsou uvedena, e) jméno a bydliště nebo název a sídlo dodavatele, f) jméno a bydliště nebo název a sídlo odběratele, g) dodané a vydané množství a h) jednotku množství. (4) V případech, kdy přípravky nejsou skladovány, se vede též evidence přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 2, 6 nebo 7 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) nebo přípravků obsahujících návykové látky uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) a současně uvedené i v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) nebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 113). V tomto případě lze vést elektronickou evidenci. Elektronická evidence obsahuje údaje podle odstavce 3. § 8 Evidence v lékárně (1) Při evidenci v lékárně se postupuje podle § 1 až 4. (2) V lékárně se vedou evidenční záznamy o návykových látkách uvedených v přílohách č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) a přípravcích tyto látky obsahujících v evidenční knize, s výjimkou přípravků obsahujících návykové látky uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) a současně uvedené i v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamech návykových látek12). (3) Evidenční kniha podle odstavce 2 obsahuje tyto evidenční záznamy: a) název návykové látky nebo přípravku včetně jeho síly3), lékové formy a velikosti balení, b) čísla sloupců, c) pořadové číslo dokladu, d) datum příjmu, e) datum výdeje, f) jméno lékaře a název a sídlo předepisujícího poskytovatele zdravotních služeb a jméno a bydliště pacienta při výdeji, g) jméno a bydliště nebo název a sídlo dodavatele při příjmu, h) jednotku množství, i) množství přijaté a j) množství vydané. (4) V lékárně se vede též evidence návykových látek uvedených v přílohách č. 2, 6 a 7 nařízení vlády o seznamech návykových látek12), přípravků tyto látky obsahujících a léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 113) s využitím údajů uvedených v evidenci podle zvláštního právního předpisu14). V tomto případě lze vést elektronickou evidenci. Elektronická evidence obsahuje tyto údaje: a) název návykové látky, b) název přípravku včetně jeho síly3), lékové formy a velikosti balení, c) datum příjmu, d) datum výdeje, e) číslo dokladu o příjmu, f) množství přijaté, g) množství vydané, h) aktuální stav zásob a i) jméno osoby, která zápis provedla. (5) Je-li vedena evidence podle odstavce 4, neprovádí se inventura podle § 4 odst. 4. (6) Pokud je evidence vedena podle odstavce 4, uchovává lékárna nosiče dat (§ 13) obsahující údaje podle odstavce 4. 3) § 4 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 34 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog. 14) § 83 odst. 6 písm. b) zákona č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 10. Poznámky pod čarou č. 6 a 10 se zrušují. 11. V § 9 nadpis zní: „Evidence vedená poskytovatelem zdravotních služeb neuvedeným v § 8 a poskytovatelem pobytových sociálních služeb“. 12. V § 9 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Při evidenci vedené u poskytovatele zdravotních služeb neuvedeného v § 8 a u poskytovatele pobytových sociálních služeb se postupuje podle § 1, 2 a 4. (2) U poskytovatele zdravotních služeb neuvedeného v § 8 a u poskytovatele pobytových sociálních služeb se vedou evidenční záznamy o přípravcích obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) v evidenčních knihách, s výjimkou přípravků obsahujících návykové látky uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) a současně uvedené i v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamech návykových látek12).“. 13. V § 9 odst. 3 písm. a) se slova „a lékové formy“ nahrazují slovy „, lékové formy a velikosti balení“. 14. V § 10 odstavec 2 zní: „(2) Při poskytování veterinární péče se vedou evidenční záznamy v evidenční knize při zacházení s návykovými látkami a přípravky obsahujícími návykové látky uvedené v přílohách č. 1, 3 nebo 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12), s výjimkou přípravků obsahujících návykové látky uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) a současně uvedené i v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamech návykových látek12).“. 15. V § 10 odst. 3 písmeno a) zní: „a) název přípravku včetně jeho síly3), lékové formy a velikosti balení,“. 16. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Při zacházení s návykovými látkami, přípravky obsahujícími návykové látky uvedené v přílohách č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12), s výjimkou přípravků obsahujících návykové látky uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) a současně uvedené i v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamech návykových látek12), se vedou u osob vyjmenovaných v § 5 odst. 7 zákona evidenční záznamy v evidenční knize.“. 17. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „inventurní protokoly“ nahrazují slovy „záznamy o provedení inventury“. 18. V § 13 odst. 1 písm. h) se slovo „stejnopisy“ nahrazuje slovem „kopie“. 19. V § 13 odst. 1 písm. i) se za slovo „přípravků“ vkládají slova „včetně příslušných celních dokladů“. 20. V § 13 odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 8 a 9 znějí: „(2) V lékárně se uchovávají vedle dokumentace uvedené v odstavci 1 a) první průpisy receptů8) a žádanek9) s modrým pruhem, případně i první listy receptů8) s modrým pruhem (§ 13 odst. 2 zákona), jde-li o přípravky hrazené pacientem, b) nosiče dat obsahující záznamy o zaslání elektronické informace o uskutečněném výdeji na elektronický recept (§ 13 odst. 1 zákona) centrálnímu úložišti elektronických receptů. (3) U poskytovatele zdravotních služeb neuvedeného v § 8 a u poskytovatele pobytových sociálních služeb se uchovávají vedle dokumentace uvedené v odstavci 1 a) všechny druhé průpisy použitých receptů8) s modrým pruhem a první listy a všechny druhé a třetí průpisy použitých žádanek9) s modrým pruhem (§ 13 odst. 2 zákona), b) nosiče dat obsahující záznamy o identifikačních znacích vystavených elektronických receptů (§ 13 odst. 1 zákona). 8) § 5 odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů. 9) § 5 odst. 7 vyhlášky č. 54/2008 Sb.“. 21. V § 15 odst. 1 se za slova „znehodnocení, ztrátě,“ vkládá slovo „poškození,“. Čl. II Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2014. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 71/2014 Sb.	Vyhláška č. 71/2014 Sb. Vyhláška o obsahu, formě a náležitostech vedení záznamů o činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 Vyhlášeno 14. 4. 2014, datum účinnosti 1. 5. 2014, částka 27/2014 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Pojmy * § 3 - Evidenční kniha a její náležitosti * § 4 - Obsah záznamu o příjmu nebo výdeji uvedené látky * § 5 - Obsah záznamu o zprostředkování uvedené látky * § 6 - Obsah záznamu o výrobě uvedené látky * § 7 - Čas a forma záznamu v evidenční knize * § 8 - Inventura * § 9 - Protokol o zjištěném nesouladu * § 10 - Závěrečné ustanovení * § 11 - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2014 71 VYHLÁŠKA ze dne 8. dubna 2014 o obsahu, formě a náležitostech vedení záznamů o činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 53 odst. 2 k provedení § 30 odst. 1 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) obsah, formu a náležitosti vedení záznamů o příjmu a výdeji, zprostředkování a výrobě uvedené látky kategorie 1 (dále jen „uvedená látka“). § 2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) příjmem uvedené látkypříjmem uvedené látky fyzický příjem uvedené látkypříjem uvedené látky do skladu včetně příjmu z jiného pracoviště skladujícího, zejména z laboratoře, jiného skladu nebo výrobny, b) výdejem uvedené látkyvýdejem uvedené látky fyzický výdej uvedené látkyvýdej uvedené látky ze skladu včetně výdeje do jiného pracoviště skladujícího, zejména do laboratoře, jiného skladu nebo výrobny, c) zprostředkováním uvedené látkyzprostředkováním uvedené látky 1. obstarání uvedené látky u dodavatele pro odběratele, pokud tato uvedená látka neopustí celní území Evropské unieúzemí Evropské unie a zprostředkovatel tuto uvedenou látku neskladuje; za zprostředkování se nepovažuje pouhé obstarání příležitosti k uzavření smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem, nebo 2. zprostředkovatelská činnost podle přímo použitelného předpisu Evropského unie o stanovení pravidel sledování obchodu s uvedenými látkami mezi Evropskou unií a třetími zeměmi2). § 3 Evidenční kniha a její náležitosti (1) O příjmu a výdeji, zprostředkování nebo výrobě uvedené látky se záznamy vedou písemně v evidenční knize. (2) Záznamy o výrobě uvedené látky se vedou zvlášť pro každé pracoviště, v němž dochází k výrobě uvedené látky, byť by šlo jen o dílčí činnost v rámci zamýšleného výrobního procesu. Záznamy o příjmu a výdeji uvedené látkyvýdeji uvedené látky se vedou zvlášť pro každý sklad. (3) Evidenční kniha může sloužit k vedení záznamů o jedné nebo více činnostech s jednou nebo více uvedenými látkami, leč pro každou jednotlivou činnost nebo uvedenou látku je v evidenční knize vyhrazen alespoň jeden samostatný list. (4) Listy evidenční knihy jsou svázané k sobě tak, aby nebylo možné nerozpoznatelně jednotlivé listy vyjmout, zaměnit nebo vložit. Každý list evidenční knihy může mít popsánu jen první stranu. Veškeré listy evidenční knihy musí být očíslovány. (5) V úvodu evidenční knihy se uvádí a) obchodní firma, jméno nebo název a adresa sídla toho, o jehož činnosti se vedou v evidenční knize záznamy; pokud se vedou záznamy zvlášť pro jednotlivá pracoviště anebo je uvedená látka skladována ve více skladech, uvádí se i označení pracoviště nebo skladu, b) název uvedené látky podle příloh přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog3) a činnost s ní, o které se v evidenční knize vedou záznamy; pokud evidenční kniha slouží pro vedení záznamů o více činnostech s uvedenou látkou nebo o činnosti s více uvedenými látkami, uvádí se i čísla listů vyhrazených pro jednotlivé činnosti nebo uvedené látky, c) jména, pracovní zařazení a podpisové vzory fyzických osob, které v evidenční knize činí záznamy nebo které provádějí inventuru, včetně uvedení dne, ke kterému tak z rozhodnutí toho, o jehož činnosti se vedou v evidenční knize záznamy, mohou činit, d) den, od kterého evidenční kniha slouží k vedení záznamů, a e) celkový počet listů evidenční knihy. (6) Po ukončení vedení záznamů v evidenční knize se k údaji podle odstavce 5 písm. d) doplní datum tohoto ukončení a první strany listů evidenční knihy nebo jejich části, které zůstaly nepopsány, se úhlopříčně přeškrtnou. § 4 Obsah záznamu o příjmu nebo výdeji uvedené látky (1) O příjmu nebo výdeji uvedené látkyvýdeji uvedené látky se v evidenční knize učiní záznam, z kterého je patrno, zda se týká příjmu anebo výdeje, a který obsahuje a) datum příjmu nebo výdeje uvedené látkyvýdeje uvedené látky, b) množství přijaté nebo vydané uvedené látky, c) číslo dokladu o příjmu nebo výdeji uvedené látkyvýdeji uvedené látky, d) čísla šarže a atestu uvedené látky, jsou-li uvedena na obalu uvedené látky nebo v souvisejících dokumentech, e) údaje dostatečně identifikující dodavatele nebo odběratele, zejména jméno, název a sídlo a f) celkové množství uvedené látky ve skladu po jejím příjmu nebo výdeji. (2) Pokud je přijatá uvedená látka použita k přípravě léčivého přípravku4), učiní se v evidenční knize také záznam o názvu a množství připraveného léčivého přípravku a datu jeho výdeje pacientovi nebo jinému odběrateli. § 5 Obsah záznamu o zprostředkování uvedené látky O zprostředkování uvedené látkyzprostředkování uvedené látky se v evidenční knize učiní záznam, který obsahuje a) datum dodání uvedené látky odběrateli, b) množství zprostředkované uvedené látky, c) číslo dokladu o dodání uvedené látky odběrateli a d) údaj dostatečně identifikující dodavatele a odběratele. § 6 Obsah záznamu o výrobě uvedené látky O výrobě uvedené látky se v evidenční knize učiní záznam, který obsahuje a) datum výroby, množství a číslo šarže vyrobené uvedené látky, b) název a množství vstupní látky a datum jejího vstupu do výrobního procesu a c) odchylku v množství vyrobené uvedené látky a odpadu oproti příslušnému popisu technologie výroby. § 7 Čas a forma záznamu v evidenční knize (1) Záznam v evidenční knize se činí v den zaznamenávané činnosti s uvedenou látkou. Záznam musí odpovídat skutečnému stavu. (2) Každý záznam v evidenční knize má pořadové číslo a je podepsán osobou, která jej učinila. (3) Pokud se v evidenční knize nezaznamená množství látky v gramech, je součástí záznamu také jednotka množství. (4) Chybný záznam se opraví tak, aby zůstal čitelný. Opravený záznam se opatří datem opravy a podpisem osoby, která záznam opravila. § 8 Inventura (1) Soulad záznamů v evidenční knize o příjmu a výdeji uvedené látkyvýdeji uvedené látky se skutečným množstvím uvedené látky ve skladu se ověřuje jedenkrát měsíčně inventurou. Inventura se provádí vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. (2) Při inventuře se skutečné množství uvedené látky ve skladu porovná se součtem všech přijatých množství uvedené látky v příslušném kalendářním měsíci sníženým o součet všech vydaných množství této látky v příslušném kalendářním měsíci zapsaným v evidenční knize a také s údajem o celkovém množství uvedené látky ve skladu, zapsaným v evidenční knize podle § 4 odst. 1 písm. f) v rámci posledního záznamu. (3) Provedení inventury se zaznamená v evidenční knize, zpravidla za posledním záznamem o činnosti s uvedenou látkou. Pro čas a formu záznamu o provedení inventury se použije § 7 obdobně s tím, že tento záznam musí být podepsán osobami, které inventuru provedly. (4) Do evidenční knihy se zapíše a) datum provedení inventury, b) celkové přijaté a vydané množství uvedené látky v příslušném kalendářním měsíci podle evidenční knihy a c) skutečné množství uvedené látky ve skladu k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce. (5) Pokud v kalendářním měsíci nedošlo k příjmu ani výdeji uvedené látkyvýdeji uvedené látky, do evidenční knihy se namísto údajů podle odstavce 2 písm. b) a c) zapíší slova „Stav nezměněn“. § 9 Protokol o zjištěném nesouladu (1) Jestliže osoby, které provedly inventuru podle § 8, touto inventurou zjistí nesoulad mezi záznamy v evidenční knize a skutečným množstvím uvedené látky ve skladu, neprodleně sepíší o této skutečnosti protokol. V protokolu se uvádí a) zjištěný nesoulad včetně vyčíslení rozdílů, b) zdůvodnění zjištěného nesouladu, c) datum inventury, kterou byl nesoulad zjištěn, a d) datum sepsání protokolu. (2) Protokol podepíší osoby, které protokol sepsaly, a také odpovědná osoba, ledaže nebyla v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie5) jmenována. (3) Protokol se uchovává jako záznam o činnosti s uvedenou látkou. § 10 Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 11 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2014. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1277/2005 ze dne 27. července 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog a k nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, v platném znění. 2) Nařízení Rady (ES) č. 111/2005. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Nařízení Rady (ES) č. 111/2005. 4) § 5 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). 5) Čl. 13 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 70/2014 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 70/2014 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2013 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 4. 2014, částka 26/2014 70 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. dubna 2014 o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2013 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 182a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2013 ve výši 25 128 Kč činí pro období od 1. května 2014 do 30. dubna 2015 průměrná hrubá roční mzda v České republice 301 536 Kč. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 69/2014 Sb.	Vyhláška č. 69/2014 Sb. Vyhláška o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany Vyhlášeno 9. 4. 2014, datum účinnosti 24. 4. 2014, částka 26/2014 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Přechodné ustanovení * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Závěrečné ustanovení * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. Aktuální znění od 24. 4. 2014 69 VYHLÁŠKA ze dne 2. dubna 2014 o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. a) k provedení § 24 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů: § 1 Úvodní ustanovení (1) Tato vyhláška stanoví technické podmínky věcných prostředků požární ochrany uvedených v odstavci 2, jejichž splnění je podmínkou pro zařazení věcných prostředků požární ochrany do vybavení jednotek požární ochrany podle zákona o požární ochraně1). (2) Věcným prostředkem požární ochrany pro účely této vyhlášky je: a) terminál používaný v digitální rádiové síti PEGAS, který odpovídá standardu TETRAPOL, b) radiostanice používaná v analogových rádiových sítích požární ochrany (dále jen „radiostanice“), jejíž technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce, c) přenosná motorová stříkačka, jejíž technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, d) autonomní dýchací přístroj s otevřeným okruhem na tlakový vzduch (dále jen „izolační dýchací přístroj“), jehož technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce, e) přilba pro hašení ve stavbách a dalších prostorech (dále jen „přilba“), jejíž technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, f) ochranný oděv pro hasiče (dále jen „zásahový oděv I“), jehož technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce, g) ochranný oděv pro hasiče pro likvidaci požárů v otevřeném terénu (dále jen „zásahový oděv II“), jehož technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce, h) doplněk zásahového oděvu I a II (dále jen „doplněk“), jehož technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 7 k této vyhlášce, i) pracovní stejnokroj II, jehož technické podmínky jsou uvedené v příloze č. 8 k této vyhlášce, a j) spodní prádlo pro hasiče (dále jen „spodní prádlo“), jehož technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. (3) Vybrané technické podmínky uvedené v přílohách k této vyhlášce se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí podle jiného zákona2), oznámenou ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, která obsahuje podrobnější technické požadavky. Tyto požadavky mohou být splněny i jiným technickým řešením garantujícím stejnou nebo vyšší úroveň ochrany oprávněných zájmů, podle této vyhlášky. § 2 Přechodné ustanovení Pro věcné prostředky požární ochrany uvedené v § 1 odst. 2, zařazené do vybavení jednotek požární ochrany přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, platí technické podmínky stanovené vyhláškou č. 255/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. § 3 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany. 2. Vyhláška č. 456/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. 3. Vyhláška č. 102/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. § 4 Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Chovanec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY RADIOSTANICE 1. Základnová radiostanice, která je určena pro rádiové spojení zejména s radiostanicemi požární ochrany, splňuje tyto podmínky: a) druh vysílání 8K50F3E nebo 10K0F3E nebo 11K0F3E, b) počet kanálů nejméně 99, c) schválení pro provoz nejméně s kanálovou roztečí 12,5 kHz, d) kmitočtový rozsah nejméně 146 až 174 MHz, e) možnost simplexního a semiduplexního provozu, f) VF výkon programově nastavitelný pro jednotlivé kanály nejméně ve 2 úrovních v rozsahu nejméně 1 až 10 W, g) NF výkon vestavěného reproduktoru při zkreslení ≤ 5 % nejméně 3 W, h) možnost připojení přídavného reproduktoru, i) možnost příjmu, vyhodnocení a vyslání formátu selektivní volby ZVEI I v rozsahu 1 až 3 sekvence o nejvíce 9 znacích, rozdílně na jednotlivých kanálových pozicích, j) možnost uživatelsky zadat nejméně jednu sekvenci selektivní volby, k) možnost zobrazení nejméně jedné sekvence selektivní volby o nejvíce 9 znacích, l) užití CTCSS v rozsahu nejméně 67,0 až 254,1 Hz včetně možnosti zadání nestandardního uživatelského formátu, m) užití funkce SCAN včetně možnosti definice priority a možnosti dočasného vyřazení zarušeného kanálu. 2. Přenosná radiostanice pro mužstvo, která je určena pro rádiové spojení při zásahu a ostatních činnostech jednotek požární ochrany, splňuje tyto podmínky: a) druh vysílání 8K50F3E nebo 10K0F3E nebo 11K0F3E, b) počet kanálů nejméně 16, c) schválení pro provoz nejméně s kanálovou roztečí 12,5 kHz, d) kmitočtový rozsah nejméně 146 až 174 MHz, e) možnost simplexního a semiduplexního provozu, f) VF výkon programově nastavitelný pro jednotlivé kanály nejméně ve 2 úrovních v rozsahu nejméně 1 až 5 W; u radiostanice v provedení do prostředí s nebezpečím výbuchu je VF výkon stanoven na 1 W bez požadavku na možnost programového nastavení v nejméně 2 úrovních, g) NF výkon při zkreslení ≤ 5 % nejméně 500 mW, h) užití CTCSS v rozsahu nejméně 67,0 až 254,1 Hz včetně možnosti zadání nestandardního uživatelského formátu, i) krytí nejméně IP 54, j) rozsah provozních teplot nejméně -25 až +55 °C, k) možnost přepínání vysílání/příjem a ovládání přepínače kanálů a regulátoru hlasitosti v ochranných rukavicích pro hasiče, l) možnost ovládání hlasem (VOX), m) možnost zamčení klávesnice, pokud jí je radiostanice vybavena. 3. Přenosná radiostanice pro velitele, která je určena pro zajištění rádiového spojení velitele s jednotkou požární ochrany, ostatními účastníky rádiové sítě požární ochrany u zásahu, případně základnovou radiostanicí, splňuje tyto podmínky: a) druh vysílání 8K50F3E nebo 10K0F3E nebo 11K0F3E, b) počet kanálů nejméně 99, c) schválení pro provoz nejméně s kanálovou roztečí 12,5 kHz, d) kmitočtový rozsah nejméně 146 - 174 MHz, e) možnost simplexního a semiduplexního provozu, f) VF výkon programově nastavitelný pro jednotlivé kanály nejméně ve 2 úrovních v rozsahu nejméně 1 až 5 W; u radiostanice v provedení do prostředí s nebezpečím výbuchu je VF výkon stanoven na 1 W bez požadavku na možnost programového nastavení v nejméně 2 úrovních, g) NF výkon při zkreslení ≤ 5 %, nejméně 500 mW, h) možnost příjmu, vyhodnocení a vyslání formátu selektivní volby ZVEI I v rozsahu 1 až 3 sekvence o nejvíce 9 znacích, rozdílně na jednotlivých kanálových pozicích, i) možnost uživatelsky zadat nejméně jednu sekvenci selektivní volby, j) možnost zobrazení nejméně jedné sekvence selektivní volby o nejvíce 9 znacích, k) užití CTCSS v rozsahu nejméně 67,0 až 254,1 Hz včetně možnosti zadání nestandardního uživatelského formátu, l) užití funkce SCAN včetně možnosti definice priority a možnosti dočasného vyřazení zarušeného kanálu, m) krytí nejméně IP 54, n) rozsah provozních teplot nejméně -25 až +55 °C, o) možnost přepínání vysílání/příjem a ovládání přepínače kanálů a regulátoru hlasitosti v ochranných rukavicích pro hasiče, p) možnost ovládání hlasem (VOX), q) možnost zamčení klávesnice, pokud jí je radiostanice vybavena. Vozidlová radiostanice, která je určena pro zajištění rádiového spojení velitele s jednotkou požární ochrany, ostatními účastníky rádiové sítě požární ochrany u zásahu, případně základnovou radiostanicí, splňuje tyto podmínky: a) druh vysílání 8K50F3E nebo 10K0F3E nebo 11K0F3E, b) počet kanálů nejméně 99, c) schválení pro provoz nejméně s kanálovou roztečí 12,5 kHz, d) kmitočtový rozsah nejméně 146 až 174 MHz, e) možnost simplexního a semiduplexního provozu, f) VF výkon programově nastavitelný pro jednotlivé kanály nejméně ve 2 úrovních v rozsahu nejméně 1 až 10 W, g) NF výkon vestavěného reproduktoru při zkreslení ≤ 5 % nejméně 3 W, h) možnost připojení přídavného reproduktoru, i) možnost příjmu, vyhodnocení a vyslání formátu selektivní volby ZVEI I v rozsahu 1 až 3 sekvence o nejvíce 9 znacích, rozdílně na jednotlivých kanálových pozicích, j) možnost uživatelsky zadat nejméně jednu sekvenci selektivní volby, k) možnost zobrazení nejméně jedné sekvence selektivní volby o nejvíce 9 znacích, l) užití CTCSS v rozsahu nejméně 67,0 až 254,1 Hz včetně možnosti zadání nestandardního uživatelského formátu, m) užití funkce SCAN včetně možnosti definice priority a možnosti dočasného vyřazení zarušeného kanálu, n) rozsah provozních teplot nejméně -25 až +55 °C. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY PŘENOSNÉ MOTOROVÉ STŘÍKAČKY 1. Přenosná motorová stříkačka splňuje požadavky norem uvedené v § 1 odst. 3 na přenosné motorové stříkačky používající požární odstředivá čerpadla se zařízením pro zavodnění jeho sacího potrubí. 2. Přenosná motorová stříkačka je vybavena požárním odstředivým čerpadlem, které se označuje hodnotou jmenovitého výkonu požárního čerpadla v souladu s parametry specifikovanými jmenovitými otáčkami, jmenovitým výtlačným tlakem (bar), jmenovitou geodetickou sací výškou a jmenovitým průtokem čerpadla (l.min-1). Označení přenosné motorové stříkačky je vyznačeno zkratkou v prostoru obslužného místa, a to kolmým bezpatkovým písmem, písmeny velké abecedy. Přenosná motorová stříkačka se označuje zkratkou: a) při jmenovitém průtoku 750 l.min-1 PS 7,5, b) při jmenovitém průtoku 1000 l.min-1 PS 10, nebo c) při jmenovitém průtoku 1500 l.min-1 PS 15. 3. Nachází-li se jmenovitý průtok požárního odstředivého čerpadla mezi popsanými hodnotami, velikost jmenovitého průtoku požárního čerpadla se označuje podle nejbližší nižší jmenovité hodnoty průtoku. Základní funkce přenosné motorové stříkačky 4. Konstrukce přenosné motorové stříkačky umožňuje: a) zavodnění sacího vedení z vnějšího zdroje zavodňovacím zařízením při sací výšce 7,5 m, b) čerpání a dopravu vody hadicemi z vnějšího volného zdroje, c) dopravu vody hadicemi při napojení na vnější tlakový zdroj se vstupním tlakem nejméně 1,5 bar. 5. Sací hrdlo u přenosné motorové stříkačky je závitové 110 mm podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 6. Sací a výtlačná hrdla jsou vyvedena do prostoru, ve kterém neomezují obsluhu. 7. Přenosná motorová stříkačka je vybavena nejméně jedním výtlačným hrdlem o průměru 75 mm, opatřeným uzavírací armaturou se spojkou podle normy uvedené v § 1 odst. 3, vyvedeným do strany od podélné osy požárního čerpadla. Počet výtlačných hrdel odpovídá jmenovitému průtoku požárního čerpadla. Výška spodní hrany výtlačného hrdla je nejméně 250 mm nad zemí. 8. Konstrukce přenosné motorové stříkačky umožňuje nepřetržitý provoz po dobu 8 hodin tak, aby nedošlo k překročení přípustné teploty motoru a případného převodového ústrojí k čerpadlu. 9. Pokud je přenosná motorová stříkačka vybavena akumulátorovou baterií, pak je uzpůsobena k průběžnému dobíjení akumulátorové baterie pomocí prvku umístěného v prostoru obslužného místa. Požární odstředivé čerpadlo 10. Požární odstředivé čerpadlo je opatřeno zpětnou klapkou k ochraně sacích hadic proti poškození tlakem a zařízením na odtlakování. 11. Výtlačná hrdla požárního odstředivého čerpadla včetně ovládacích armatur jsou skloněna pod vodorovnou rovinu, za účelem jejich odvodnění. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY IZOLAČNÍHO DÝCHACÍHO PŘÍSTROJE 1. Izolační dýchací přístroj splňuje požadavky normy uvedené v § 1 odst. 3 na autonomní dýchací přístroje na tlakový vzduch s otevřeným okruhem s obličejovou maskou používané jako prostředky k ochraně dýchacích orgánů. 2. Izolační dýchací přístroj je klasifikován jako typ 2 podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 3. Izolační dýchací přístroj umožňuje použití jedné tlakové láhve o vodním objemu 6 až 9 litrů nebo dvou tlakových láhví o vodním objemu každé z nich 6 až 7 litrů, s plnicím tlakem 30 MPa (300 bar). Nouzově lze použít též tlakové láhve o vodním objemu 5 a 7 litrů s plnicím tlakem 20 MPa (200 bar). 4. Nejvyšší pracovní tlak izolačního dýchacího přístroje je 30 MPa (300 bar). 5. Konstrukce izolačního dýchacího přístroje může umožňovat druhý vstup a výstup pro dálkový přívod vzduchu nebo druhou obličejovou masku anebo záchrannou vyváděcí kuklu nebo ventilaci protichemického ochranného oděvu. Ustanovení tohoto bodu se nevztahuje na přístroje s nejvyšším pracovním tlakem 20 MPa (200 bar). 6. Popruhy a korpus izolačního dýchacího přístroje jsou vyrobeny z materiálů, které umožňují mokrý způsob dekontaminace při teplotě do 100 °C bez poškození; části z pórovitých materiálů jsou odepínatelné a vyměnitelné. 7. Hmotnost přístroje s obličejovou maskou a úplně naplněnou tlakovou lahví (tlakovými lahvemi), který je připraven k použití, nesmí být vyšší než 15 kg. 8. Ovládání ventilů pro spuštění izolačního dýchacího přístroje je pro nositele oběma rukama snadno přístupné. 9. Izolační dýchací přístroj má ručně ovladatelnou přídavnou dodávku vzduchu. 10. Ovládání přídavné dodávky vzduchu musí být umožněno i v ochranných rukavicích pro hasiče. 11. Izolační dýchací přístroj je zhotoven z materiálů, které znemožňují vznik a výboj statické elektřiny. 12. Izolační dýchací přístroj má akustické pneumatické popř. i elektronické výstražné zařízení. 13. Tlakoměr pro kontrolu přetlaku v tlakové lahvi pro zjištění zásoby vzduchu je umístěn na levém ramenním popruhu v poloze umožňující kontrolu nositelem a je cejchován v MPa nebo v barech; tlakoměr má červené pole v rozsahu 0 až 5 MPa (0 až 50 bar). Tlaková lahev 14. Kovová tlaková lahev je schválena podle jiného právního předpisu3. 15. Značení tlakových lahví musí být trvanlivé. Umožňuje jednoznačně identifikovat tlakovou lahev a její obsah. Tlakové lahve musí být označeny současně barevným označením lahve, ražením nebo zalitím tištěného štítku pod plastovou fólii a snímatelným značením bezpečnostními nálepkami podle norem uvedených v § 1 odst. 3. 16. Kompozitová tlaková lahev je chráněna snímatelným obalem tmavomodré barvy. Součástí obalu je svisle umístěný pás z nápadného materiálu o šířce 75 mm. Obal i pás je vyroben z materiálů s omezeným šířením plamene a je odolný proti mechanickému poškození. Pás se skládá ze tří pruhů; horní a dolní třetina jeho šířky je barvy žluté fluorescenční a prostřední třetina barvy stříbrné s retroreflexními vlastnostmi podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 17. Připojení tlakové lahve k izolačnímu dýchacímu přístroji je provedeno závitem G 5/8”, podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 18. Součástí tlakové lahve nebo ventilu tlakové lahve je bezpečnostní prvek, který v případě poškození ventilu omezí průtok unikajícího plynu z tlakové lahve tak, že reakční síla nezpůsobí nekontrolovaný pohyb lahve. Obličejová maska 19. Obličejová maska umožňuje uchycení hlavovým křížem, síťkou nebo pomocí rychloupínačů. 20. Obličejová maska může být vybavena zařízením pro hlasovou komunikaci pomocí radiostanice nebo jiného komunikačního prostředku. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY PŘILBY 1. Přilba splňuje požadavky normy uvedené v § 1 odst. 3 na přilby poskytující uživateli ochranu hlavy při likvidaci požárů a doprovodných činnostech a to i v situacích, se kterými se lze setkat při likvidaci požárů v objektech. 2. Povrch přilby a přilba za mokra vykazují elektroizolační odolnost, přilbu lze na základě elektrických vlastností zařadit do kategorie E2 a E3 podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 3. Přilba splňuje požadavky normy uvedené v § 1 odst. 3 při -30 °C, lze ji podle normy uvedené v § 1 odst. 3 zařadit do kategorie označované „***“. 4. Součástí přilby je podbradní pásek jednostranně rozepínatelný v rukavicích pro hasiče. 5. Součástí přilby je chránič šíje (nátýlník). 6. Součástí přilby je obličejový štít, který poskytuje ochranu očí a podstatné části obličeje, tzv. chránič obličeje. Součástí přilby může být současně také chránič očí, pokud jej lze použít nezávisle na chrániči obličeje. 7. Všechny součásti přilby jsou vyměnitelné v rámci údržby. 8. Přilba umožňuje: a) použití obličejové masky izolačního dýchacího přístroje se všemi způsoby uchycení podle přílohy č. 3, bodu 19 této vyhlášky, b) uchycení svítilny, c) montáž zařízení umožňující kombinované ovládání radiostanice hlasem a stiskem tlačítka a montáž reproduktoru, d) umístění samolepících prvků pro označení hasičů, na povrch skořepiny přilby. 9. Materiál skořepiny je proveden v barvě žlutá, žlutá fluorescenční, nebo žlutozelená luminiscenční. 10. Přilba ve vybavení Hasičského záchranného sboru České republiky může mít povrch skořepiny proveden i v jiné barvě než je uvedeno v bodě 9. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY ZÁSAHOVÉHO ODĚVU I 1. Zásahový oděv I splňuje požadavky normy uvedené v § 1 odst. 3 na ochranu těla s výjimkou hlavy, rukou a chodidel při likvidaci požárů a doprovodných činnostech a to i v situacích, se kterými se lze setkat při likvidaci požárů v objektech. 2. Zásahový oděv I je proveden jako dvoudílný, skládá se z kabátu a kalhot. 3. Vnější materiál zásahového oděvu I: a) je odolný vůči oděru, odolá při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 bez poškození nejméně 40 000 otáčkám zkušebního zařízení, b) je stálobarevný, dosahuje nejméně stupně 4 šedé stupnice při zkoušení stálobarevnosti v mechanickém praní při 60 °C, v potu a v suchém otěru a stupně 3 v mokrém otěru podle norem uvedených v § 1 odst. 3, c) je odolný vůči žmolkování, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 odolnost vůči žmolkování nejméně stupně 4, d) splňuje požadavky pro materiál rozptylující elektrostatický náboj podle normy uvedené v § 1 odst. 3, e) je proveden v tmavomodré barvě s výjimkou nápadného materiálu. 4. V zásahovém oděvu I může být integrován osobní ochranný prostředek proti pádu z výšky. 5. Zásahový oděv I může být vybaven technickými prvky, jako jsou například poutka pro uchycení svítilny, obličejové masky izolačního dýchacího přístroje nebo příslušenství radiostanice, pokud významným způsobem nemění vzhled oděvu. 6. Zásahový oděv I může být v oblasti ramen, loktů a kolen vyztužen další vrstvou vnějšího materiálu oděvu, případně materiálem s vyšší mechanickou odolností v barvě tmavě modré nebo černé. 7. Zásahový oděv I lze čistit mechanickým praním při teplotě vody 60 °C. Kabát 8. Kabát má a) zapínání na zdrhovadlo kryté légou zapínanou na stuhový uzávěr, případně stuhový uzávěr s kovovými karabinami; zdrhovadlo i karabiny je možné zapínat v ochranných rukavicích pro hasiče, b) v dolní části obou předních dílů kapsu krytou patkou se zapínáním na stuhové uzávěry; nejméně v jedné z těchto kapes je umístěno poutko, c) nejméně jednu vnitřní kapsu o rozměrech nejméně 150 x 180 mm opatřenou zdrhovadlem nebo jiným uzávěrem, d) v horní části levého předního dílu kapsu pro umístění radiostanice; kapsa je v takovém provedení, aby bylo zabezpečeno upevnění radiostanice při práci hasiče, e) uvnitř obou rukávů uzávěrku z úpletu s palečnicí. 9. V horní části pravého předního dílu kabátu může být umístěna část stuhového uzávěru se smyčkami o rozměrech 70 x 38 mm pro připevnění hodnostního nebo funkčního označení a pod ní další o rozměrech 125 x 25 mm pro připevnění jmenovky nebo osobního evidenčního čísla. Kalhoty 10. Kalhoty mají a) zvýšený pas a šle, b) rozparek krytý légou s fixací zabraňující jeho rozevření při práci. 11. Velikost obvodu pasu kalhot lze upravit, a to například všitou gumou nebo páskem na regulaci. 12. Kalhoty mohou mít přes pravý nebo i levý boční šev našitu kapsu krytou patkou se zapínáním na stuhové uzávěry. 13. Kalhoty mohou mít ve spodní části nohavic vnitřní manžetu. Zpracování oděvu 14. Zpracování zásahového oděvu I je provedeno následujícím způsobem: a) všechny švy jsou zajištěny proti třepení obnitkováním, b) u kabátu jsou zejména švy pro spojení předních dílů se zadním dílem, dílů rukávů, okraji límce, patek, légy a průramcích prošity na dvoujehlovém šicím stroji, c) u kalhot jsou zejména švy pro spojení zadních a předních dílů a švy na patce a na okraji krycí légy rozparku prošity na dvoujehlovém šicím stroji, d) začátek a konec strojového šití je zajištěn zpětným zapošitím nejméně v délce 10 mm, e) počet stehů na 10 mm strojového šití je nejméně 3,5, f) stuhové uzávěry jsou dostatečně přišity, tzn. po celém obvodu s dostatečným zapošitím, g) šití nebo ozdobné prošití nezpůsobuje stažení nebo vrásnění švů, h) kapsy a patky jsou zpevněny uzávěrkami, i) konce nití na celém výrobku jsou odstřižené. Nápadný materiál 15. Na horní zádové části kabátu nad pásem je, v rámečku žluté fluorescenční barvy o rozměrech 290 x 75 mm, umístěn nápis “HASIČI“. Nápis je proveden velkými tiskacími písmeny typu Switzerland bold v barvě vnějšího materiálu oděvu. Délka nápisu je 260 mm, výška písma (bez háčku) je 55 mm, šířka písma je 12 mm. Pod nápisem „HASIČI“ může být obdobným způsobem proveden nápis označující příslušnost k jednotce požární ochrany. 16. Pás o šířce 75 mm, skládající ze tří pruhů; horní a dolní třetina jeho šířky je barvy žluté fluorescenční a prostřední třetina barvy stříbrné s retroreflexními vlastnostmi, je umístěn po obvodu: a) kabátu ve výši prsou a umožňuje umístění rámečků s nápisy podle bodu 15, b) spodní části kabátu, c) rukávů kabátu ve výši prsou a ve spodní části rukávů, d) spodní části nohavic. 17. Spodní okraj pásu je umístěn ve vzdálenosti nejméně 50 mm od spodního okraje kabátu, rukávů a nohavic. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY ZÁSAHOVÉHO ODĚVU II 1. Zásahový oděv II splňuje požadavky normy uvedené v § 1 odst. 3 na ochranu těla s výjimkou hlavy, rukou a chodidel při likvidaci požárů v otevřeném terénu a doprovodných činnostech. 2. Zásahový oděv II je proveden jako dvoudílný, skládá se z blůzy a kalhot. 3. Vnější materiál zásahového oděvu II: a) je odolný vůči oděru, odolá při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 bez poškození nejméně 40 000 otáčkám zkušebního zařízení, b) je stálobarevný, dosahuje nejméně stupně 4 šedé stupnice při zkoušení stálobarevnosti v mechanickém praní při 60 °C, v potu a v suchém otěru a stupně 3 v mokrém otěru podle norem uvedených v § 1 odst. 3, c) je odolný vůči žmolkování, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 odolnost vůči žmolkování nejméně stupně 4, d) splňuje požadavky pro materiál rozptylující elektrostatický náboj podle normy uvedené v § 1 odst. 3, e) je proveden v tmavomodré barvě s výjimkou nápadného materiálu. 4. Zásahový oděv II může být vybaven technickými prvky, jako jsou například poutka pro uchycení svítilny, obličejové masky izolačního dýchacího přístroje nebo příslušenství radiostanice, pokud významným způsobem nemění vzhled oděvu. 5. Zásahový oděv II může být v oblasti ramen, loktů a kolen vyztužen další vrstvou vnějšího materiálu oděvu, případně materiálem s vyšší mechanickou odolností v barvě tmavě modré nebo černé. 6. Zásahový oděv II lze čistit mechanickým praním při teplotě vody 60 °C. Blůza 7. Blůza má: a) zapínání na zdrhovadlo až do límce stojatého tvaru, kryté légou po celé délce, zapínanou na stuhový uzávěr; zdrhovadlo je možné zapínat v ochranných rukavicích pro hasiče, b) v dolní části obou předních dílů kapsu krytou patkou se zapínáním na stuhové uzávěry, c) v horní části pravého předního dílu kapsu krytou patkou se zapínáním na stuhové uzávěry, d) v horní části levého předního dílu kapsu pro umístění radiostanice; kapsa je v takovém provedení, aby bylo zabezpečeno upevnění radiostanice při práci hasiče, e) zadní díl ve spodní části prodloužený, f) v pasové části našitý z lícní strany tunel, s provlečenou pruženkou, g) rukávy ukončené do manžety stažené ve spodní části pruženkou, h) na manžetách rukávů našité spínadlo se zapínáním na stuhový uzávěr. Část stuhového uzávěru s háčky je našitá na spínadle. 8. V horní části pravého předního dílu blůzy, nad kapsou, může být přišita část stuhového uzávěru se smyčkami o rozměrech 70 x 38 mm pro připevnění hodnostního nebo funkčního označení a pod ní další o rozměrech 125 x 25 mm pro připevnění jmenovky nebo osobního evidenčního čísla. Kalhoty 9. Kalhoty mají: a) všitý tvarovaný klín v krokové a sedové části, usnadňující volný pohyb a zvyšující pevnost kalhot v rozkroku, b) rozparek se zapínáním na zdrhovadlo kryté légou, c) v horní části obou předních dílů všity šikmé kapsy se zapínáním na zdrhovadlo, s kapesními váčky z vrchového materiálu, d) ve spodní části nohavic našité spínadlo, zapínané na stuhový uzávěr. Část stuhového uzávěru s háčky je našitá na spínadle, e) zvýšený pasový límec s poutky na opasek a šle, zapínaný v přední části na druk, f) nastavitelné, odnímatelné šle. 10. Velikost obvodu pasu kalhot lze upravit, a to například všitou gumou nebo páskem na regulaci. 11. Kalhoty mohou mít přes pravý nebo i levý boční šev našitu kapsu krytou patkou se zapínáním na stuhové uzávěry. Zpracování oděvu 12. Zpracování zásahového oděvu II je provedeno následujícím způsobem: a) všechny švy jsou zajištěny proti třepení obnitkováním, b) u blůzy jsou nejméně švy pro spojení předních dílů se zadním dílem, dílů rukávů, a švy na sedle, okraji límce, patek, légy a průramcích prošity na dvoujehlovém šicím stroji, c) u kalhot jsou nejméně švy pro spojení zadních a předních dílů a švy na patce a na okraji krycí légy zdrhovadla prošity na dvoujehlovém šicím stroji, d) začátek a konec strojového šití je zajištěn zpětným zapošitím nejméně v délce 10 mm, e) počet stehů na 10 mm strojového šití je nejméně 3,5, f) stuhové uzávěry jsou dostatečně přišity, tzn. po celém obvodu s dostatečným zapošitím, g) šití nebo ozdobné prošití nezpůsobuje stažení nebo vrásnění švů, h) kapsy a patky, jsou zpevněny uzávěrkami, i) stuhové uzávěry jsou našité pouze na spodních dílech patek, légy, j) konce nití na celém výrobku jsou odstřižené. Nápadný materiál 13. Na horní zádové části blůzy nad pásem je, v rámečku žluté fluorescenční barvy o rozměrech 290 x 75 mm, umístěn nápis “HASIČI“. Nápis je proveden velkými tiskacími písmeny typu Switzerland bold v barvě vnějšího materiálu oděvu. Délka nápisu je 260 mm, výška písma (bez háčku) je 55 mm, šířka písma je 12 mm. Pod nápisem „HASIČI“ může být obdobným způsobem proveden nápis označující příslušnost k jednotce požární ochrany. 14. Pás žluté barvy o šířce 50 mm, provedený z materiálu s kombinovanými vlastnostmi, je umístěn po obvodu: a) blůzy ve výši prsou a umožňuje umístění rámečků s nápisy podle bodu 13, b) spodní části blůzy, c) rukávů blůzy ve výši prsou a ve spodní části rukávů, d) spodní části nohavic. 15. Spodní okraj pásu je umístěn ve vzdálenosti nejméně 50 mm od spodního okraje blůzy, rukávů a nohavic. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY DOPLŇKU 1. Doplňkem se rozumí nátělník s dlouhými nebo krátkými rukávy a spodky s dlouhými nohavicemi používané pro zvýšení ochrany proti teplu a plameni a zlepšení komfortu a termoregulace. 2. Doplněk splňuje všeobecné požadavky na ochranné oděvy podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 3. Všechny materiály doplňku mají index omezeného šíření plamene 2 nebo 3 podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 4. Základní materiál doplňku: a) je stálobarevný, dosahuje nejméně stupně 4 šedé stupnice při zkoušení stálobarevnosti v mechanickém praní při 40 °C a v potu podle norem uvedených v § 1 odst. 3, b) je při údržbě rozměrově stálý, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 změnu rozměrů v obou směrech ≤ ± 5 %, c) je odolný vůči žmolkování, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 odolnost vůči žmolkování nejméně stupně 4, d) vykazuje nejméně dobré termoregulační vlastnosti podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 5. Doplněk je proveden v tmavomodré barvě. 6. Doplněk lze čistit mechanickým praním při teplotě vody 40 °C. 7. Okraj rukávů u nátělníku, nohavic u spodků a průkrčník jsou zhotoveny z pružných lemů. 8. Průkrčník je kulatý, nebo doplněn límečkem o šířce přibližně 80 mm a na předním díle légou zapínanou na tři knoflíky o délce přibližně 150 mm. 9. Střih doplňku je proveden jako přiléhavý. 10. Švy jsou rovné, pravidelné a pružné. 11. Konce švů jsou zajištěny proti párání a konce nití odstřiženy. 12. Na levé hrudní části nátělníku může být proveden rukávový znak a nad ním označení příslušnosti k jednotce požární ochrany nebo organizační části Hasičského záchranného sboru České republiky bílou barvou nebo v barevném provedení podle jiných právních předpisů4. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY PRACOVNÍHO STEJNOKROJE II 1. Tyto technické podmínky se vztahují na pracovní stejnokroj II podle § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 97/2008 Sb., o vzorech služebních stejnokrojů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jejich používání a způsobu vnějšího označení, a vzoru služebního průkazu (vyhláška o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky) a podle § 43 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. 2. Pracovní stejnokroj II splňuje všeobecné požadavky na ochranné oděvy podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 3. Pracovní stejnokroj II se skládá z blůzy nebo polokošile, kalhot a čepice. 4. Základní materiál blůzy, kalhot a čepice: a) je odolný vůči oděru, odolá při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 bez poškození nejméně 30 000 otáčkám zkušebního zařízení, b) je pevný v tahu, odolá v příčném i podélném směru při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 síle ≥ 450 N, c) je odolný vůči dalšímu trhání, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 v příčném i podélném směru odolnost proti dalšímu trhání ≥ 20 N, d) je stálobarevný, dosahuje nejméně stupně 4 šedé stupnice při zkoušení stálobarevnosti v mechanickém praní při 60 °C, v potu a v suchém otěru a stupně 3 v mokrém otěru podle norem uvedených v § 1 odst. 3, e) je odolný vůči žmolkování, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 odolnost vůči žmolkování nejméně stupně 4, f) je prodyšný pro vodní páru, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 průměrnou odolnost proti vodní páře ≤ 10 m2 Pa/W, g) je proveden v tmavomodré barvě. 5. Základní materiál polokošile: a) splňuje požadavky uvedené v bodě 4 písm. d), e) a g), b) vykazuje nejméně dobré termoregulační vlastnosti podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 6. Pracovní stejnokroj II je při údržbě rozměrově stálý, při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 je změna rozměrů blůzy a kalhot v obou směrech ≤ ± 3 %, polokošile v obou směrech ≤ ± 5 %. 7. Pracovní stejnokroj II má pevné hlavní švy, při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 jsou hlavní švy blůzy a kalhot odolné vůči síle ≥ 225 N. 8. Blůzu kalhoty lze čistit mechanickým praním při teplotě vody 60 °C, polokošili při teplotě vody 40 °C. 9. Blůza a kalhoty se vyrábí ve variantě A nebo B. 10. Blůza a kalhoty vyrobené ve variantě A podle normy uvedené v § 1 odst. 3: a) jsou odolné proti teplu při teplotě (180 ± 5) °C, b) vykazují omezené šíření plamene, c) poskytují ochranu proti konvekčnímu teplu, úroveň provedení nejméně B1, d) poskytují ochranu proti sálavému teplu, úroveň provedení nejméně C1. 11. Základní materiál blůzy a kalhot vyrobený ve variantě A splňuje požadavky pro materiál rozptylující elektrostatický náboj podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 12. Základní materiál blůzy a kalhot vyrobený ve variantě B a základní materiál polokošile je odolný proti teplu při teplotě (180 ± 5) °C podle normy uvedené v § 1 odst. 3. Blůza 13. Blůza má: a) přes přední díly a zadní díl našité sedlo z vrchového materiálu, b) v horní části obou předních dílů svrchní nakládané náprsní kapsy o rozměrech 150 x 180 mm s patkou do tvaru se zapínáním na stuhové uzávěry, c) do spodní části obou bočních švů všité kapsy s kapesními váčky z vrchového materiálu, d) zapínání na zdrhovadlo od průkrčníku až do spodního okraje, překryté légou našitou na levém předním díle, se zapínáním na 5 ks stuhových uzávěrů šíře 25 mm a délky 50 mm, e) na zadním díle pod sedlem zhotoveny záhyby směřující k bočním švům. Spodní polovina záhybů je zašita, f) jednodílné hlavicové rukávy, ukončené manžetou, staženou přes spodní část pruženkou šíře 20 mm ve dvou řadách, g) na manžetách našito spínadlo se zapínáním na stuhový uzávěr. Část stuhového uzávěru s háčky je našita na spínadle, h) jednodílný límec v rožcích odšitý a po obvodě prošitý. Do průkrčníku je všito zavěšovací poutko. Na spodním límci je našita spínka se zapínáním na stuhový uzávěr, i) dolní kraj ukončený páskem, přes zadní díl a část předního dílu stažený pruženkou šíře 20 mm ve dvou řadách, j) nad středem pravé náprsní kapsy, mezi patkou a sedlem, našitu část stuhového uzávěrů se smyčkami, o rozměrech 70 x 38 mm, pro připevnění hodnostního nebo funkčního označení, k) nad středem levé náprsní kapsy, mezi patkou a sedlem, našitu část stuhového uzávěrů se smyčkami, o rozměrech 125 x 25 mm, pro jmenovku nebo osobní evidenční číslo. 14. Blůza vyrobená ve variantě B má do vodorovných švů, pro spojení sedla s předními díly a zadním dílem, po celé jejich délce všitu paspuli žlutozelené barvy o šíři 2 až 4 mm. Polokošile 15. Polokošile má: a) krátké rukávy, b) límeček o šířce přibližně 80 mm, c) na předním díle v horní části légu zapínanou na tři knoflíky o délce přibližně 150 mm, d) v pravé horní části předního dílu umístěnu část stuhového uzávěru se smyčkami o rozměrech 70 x 38 mm, pro připevnění hodnostního označení, e) v levé horní části předního dílu umístěnu část stuhového uzávěru se smyčkami o rozměrech 125 x 25 mm tak, pro jmenovku nebo osobní evidenční číslo. Kalhoty 16. Kalhoty mají: a) na předních dílech vytvořeny záhyby směřující k bočnímu švu, b) na zadních dílech odšité záševky, c) v horní části obou předních dílů boční klínové kapsy, d) v horní části pravého zadního dílu jednovýpustkovou kapsu s patkou do tvaru, se zapínáním na stuhový uzávěr, e) přes pravý boční šev našitu nakládanou kapsu o rozměrech 180 x 190 mm krytou patkou do tvaru se zapínáním na stuhové uzávěry; kapsa je umístěná ve vzdálenosti přibližně 360 mm od kraje pasového límce s ohledem na velikost kalhot, f) rozparek se zapínáním na zdrhovadlo nebo knoflíky, g) pasový límec s podšitím 50 mm, přes boční šev stažený pruženkou šíře 20 mm ve dvou řadách. Pruženka je všitá od ukončení boční klínové kapsy k záševku zadního dílu. Pasový límec je v přední části zapínán na 2 knoflíky nebo druk, na pasovém límci je našito 7 poutek na opasek o šířce 20 mm. Na vrchní straně pasového límce jsou našity knoflíky pro připnutí šlí. h) dolní okraj nohavic podehnutý a prošitý, i) ve spodní části zadních dílů našité spínadlo délky 90 mm a šířky 35 mm, zapínané na stuhový uzávěr. Část stuhového uzávěru s háčky je našita na spínadle, j) opasek o šíři 40 mm černé barvy s rychlosponou černé barvy nebo šle. k) knoflíky o průměru 16 mm se čtyřmi otvory, které jsou přišity v počtu 2 knoflíků na pravé straně pasového límce pro zapnutí kalhot, pokud není použit druk, 6 knoflíků na vrchní straně pasového límce na připnutí šlí a 3 knoflíky v rozparku, pokud není použito zdrhovadlo. 17. Kalhoty vyrobené ve variantě A mají do švů na vnější straně nohavic po celé jejich délce všitu paspuli žlutozelené barvy o šíři 2 až 4 mm. Čepice 18. Čepice má: a) šest panelů sešitých k sobě rovnostehem. Tento šev je z rubové strany překryt paspulí a prošit dvoujehlou s rozpichem 10 mm. b) dva čelní panely z rubové strany vyztuženy podlepením tkaninou, c) plastový tvarovaný štítek šestkrát prošitý a potažený vnějším materiálem, d) z vnitřní strany všit vyztužený černý potní pásek, e) zapínání provedeno kovovou sponkou s oválným průvlakem na schování konce pásku, v horní části, vždy uprostřed panelů, kovové větrací otvory s otvorem o velikosti 4 mm, f) na vrchlíku čepice plastový knoflík, který je potažen vnějším materiálem. 19. Čepice může mít na čele nad štítkem nápis “HASIČI“, provedený výšivkou o rozměru 58 x 16 mm (bez háčku), velkými tiskacími písmeny typu Grotesk medium. Spodek výšivky je 30 mm nad štítkem. Výšivka je provedená na střed čela čepice. Tímto nejsou dotčena ustanovení jiného právního předpisu5. 20. Čepice může mít do hrany štítku všitu paspuli žlutozelené barvy. Zpracování stejnokroje 21. Zpracování pracovního stejnokroje II je provedeno následujícím způsobem: a) všechny švy jsou zajištěny párání a proti třepení obnitkováním, b) u blůzy jsou nejméně švy pro spojení předních dílů se zadním dílem, a švy na sedle, okraji límce, patkách kapes, krycí liště zdrhovadla a průramcích prošity na dvoujehlovém šicím stroji, c) u kalhot jsou nejméně boční švy pro spojení zadních a předních dílů a švy na patkách kapes a na okraji krycí légy zdrhovadla prošity na dvoujehlovém šicím stroji, d) začátek a konec strojového šití je zajištěn zpětným zapošitím nejméně v délce 10 mm, e) počet stehů na 10 mm strojového šití je nejméně 3,5, f) stuhové uzávěry jsou dostatečně přišity, tzn. po celém obvodu s dostatečným zapošitím, g) šití nebo ozdobné prošití nezpůsobuje stažení nebo vrásnění švů, h) všechna namáhaná místa, jako jsou kapsy, patky a ukončení rozparku, jsou zpevněna uzávěrkami, i) stuhové uzávěry jsou našité pouze na spodních dílech patek, légy, j) konce nití na celém výrobku jsou řádně odstřižené. Nápadný materiál 22. Nápadný materiál je umístěn pouze na blůze vyrobené ve variantě A. 23. Nápadný materiál splňuje podmínky pro vysoce nápadný materiál žluté barvy podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 24. Na horní zádové části blůzy, 10 mm pod sedlem, je v rámečku žluté fluorescenční barvy o rozměrech 290 x 75 mm, umístěn nápis “HASIČI“. Nápis je proveden velkými tiskacími písmeny typu Switzerland bold v barvě základního materiálu stejnokroje. Délka nápisu je 260 mm, výška písma (bez háčku) je 55 mm, šířka písma je 12 mm. 25. Zvýrazňující pásek žluté barvy s kombinovanými vlastnostmi o šířce 25 mm je umístěn na předních dílech a na zadním díle blůzy tak, že jeho spodní okraj je umístěn 10 mm nad sedlem. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 69/2014 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY SPODNÍHO PRÁDLA 1. Spodním prádlem se rozumí triko s dlouhými nebo krátkými rukávy a spodky s dlouhými nebo krátkými nohavicemi. 2. Spodní prádlo splňuje všeobecné požadavky na ochranné oděvy podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 3. Spodní prádlo: a) je stálobarevné, dosahuje nejméně stupně 4 šedé stupnice při zkoušení stálobarevnosti v mechanickém praní při 40 °C a v potu podle norem uvedených v § 1 odst. 3, b) je při údržbě rozměrově stálé, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 změnu rozměrů v obou směrech ≤ ± 6,5 %, c) je odolné vůči žmolkování, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 odolnost vůči žmolkování nejméně stupně 4, d) je provedeno v barvě šedé nebo šedé melé. 4. Materiál spodního prádla: a) má vazbu pleteniny jednolícní krytou, lemy žebrovanou 1:1, b) je proveden na okrouhlém jednolůžkovém stroji, lemy na dvoulůžkovém, c) má složení bavlna 60 %, viskóza 40 %, lemy jsou zhotoveny z materiálu o složení bavlna 58 %, viskóza 38,5 %, elastan 3,5 %, pomocné nitě jsou z polyesteru nebo z materiálu polyester/bavlna, d) vykazuje plošnou hmotnost uvedenou v tabulce s tolerancí ± 8 %: Druh spodního prádla\| Základní materiál\| Lemy ---\|---\|--- Triko s dlouhými rukávy a spodky s dlouhými nohavicemi\| 180 g/m2\| 265 g/m2 Triko s krátkými rukávy a spodky s krátkými nohavicemi\| 140 g/m2\| 200 g/m2 5. Spodní prádlo může být vyrobeno i z jiného materiálu než je uvedeno v bodě 4, pokud tento materiál: a) vykazuje nejméně dobré termoregulační vlastnosti podle normy uvedené v § 1 odst. 3, b) je odolný proti teplu při teplotě (180 ± 5) °C podle normy uvedené v § 1 odst. 3. 6. Okraj rukávů u trika s dlouhými rukávy, nohavic u spodků s dlouhými nohavicemi a průkrčník jsou zhotoveny z pružných lemů. 7. Průkrčník je kulatý. 8. Švy jsou rovné, pravidelné a pružné. 9. Konce švů jsou zajištěny proti párání a konce nití odstřiženy. 10. Na levé hrudní části trika může být proveden rukávový znak a nad ním označení příslušnosti k jednotce požární ochrany nebo organizační části Hasičského záchranného sboru České republiky černou barvou nebo v barevném provedení podle jiných právních předpisů6. 1) § 65 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3 Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. 4 § 5 a 6 vyhlášky č. 97/2008 Sb., o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky. § 43 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb. 5 § 43 odst. 6 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb. 6 § 5 a 6 vyhlášky č. 97/2008 Sb., o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky. § 43 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.
Nařízení vlády č. 68/2014 Sb.	Nařízení vlády č. 68/2014 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů, ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb. Vyhlášeno 9. 4. 2014, datum účinnosti 1. 1. 2014, částka 26/2014 * Čl. I - V nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů, ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb., se část jedenáctá včetně nadpisu zrušuje. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2014 68 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. září 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů, ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb. Vláda nařizuje k provedení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb.: Čl. I V nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů, ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb., se část jedenáctá včetně nadpisu zrušuje. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 67/2014 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 67/2014 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů Vyhlášeno 9. 4. 2014, částka 25/2014 67 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 1. dubna 2014 o zavedení Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů Český statistický úřad podle § 19 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., oznamuje s účinností od 1. května 2014 zavedení Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů. Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů je vypracována na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, kterým se zavádí evropský systém účtů, označovaný jako ESA 2010. Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů nahrazuje Číselník institucionálních sektorů a subsektorů (ČISS), vydaný sdělením Českého statistického úřadu č. 493/2003 Sb., o vydání Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ČISS). Platné znění Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů bude k dispozici v elektronické podobě na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Sdělení Českého statistického úřadu č. 493/2003 Sb., o vydání Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ČISS), se zrušuje. Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
Vyhláška č. 66/2014 Sb.	Vyhláška č. 66/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb. Vyhlášeno 9. 4. 2014, datum účinnosti 1. 9. 2014, částka 25/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2014 66 VYHLÁŠKA ze dne 27. března 2014, kterou se mění vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb. Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 39 odst. 8 a § 41 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3a odst. 1 písm. b) se slova „není-li zkouška těsnosti prováděna podle ČSN EN 473,“ zrušují. 2. V § 3a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při zpracování předpisu pro provedení zkoušky těsnosti podle odstavce 1 písm. b) lze využít dokumenty a části dokumentů zpracované podle jiných právních předpisů nebo pro vnitřní potřebu provozovatele, pokud odpovídají svým obsahem požadavkům podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. V předpisu pro provedení zkoušky těsnosti odborně způsobilá osoba uvede odkazy na tyto dokumenty.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 3a odst. 3 písm. b) se slova „podle bodu 1“ nahrazují slovy „podle písmene a)“. 4. V § 4 se za slova „v příloze“ doplňují slova „č. 2“. 5. V § 5 odst. 3 písmeno b) zní: „b) seznam závadných látek, se kterými uživatel zachází, včetně jejich průměrného a nejvyššího množství; identifikační údaje a bezpečnostní list závadných látek nebo identifikační list nebezpečného odpadu nebo odkazy na dokumentaci uživatele, ve které jsou tyto údaje a listy na vyžádání vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí k dispozici; v případě, že není bezpečnostní list závadných látek nebo identifikační list nebezpečného odpadu k dispozici, uvedou se vlastnosti těchto látek nebo odpadu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce,“. 6. V § 6a odst. 1 se slova „podle § 3a odst. 2 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „podle § 3a odst. 3 písm. a) a b)“. 7. V § 6a odst. 2 písmeno b) zní: „b) vzdělání a praxi v rozsahu: 1. vysokoškolského vzdělání v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na vodní stavby, hydrogeologii, hydrochemii nebo vysokoškolské vzdělání v oblasti strojírenství, stavebnictví nebo chemické technologie a minimálně jeden rok praxe v oboru, 2. středního vzdělání s maturitní zkouškou v oblasti strojírenství, stavebnictví nebo chemické technologie a minimálně tři roky praxe v oboru, nebo 3. středního vzdělání s výučním listem a minimálně šest let praxe v oblasti strojírenství, strojírenská výroba, chemické technologie nebo stavebnictví,“. 8. V § 6a odstavec 3 zní: „(3) Pro provádění zkoušek těsnosti náhradním způsobem podle § 3a odst. 3 písm. b) bodu 2 musí mít odborně způsobilá osoba vysokoškolské vzdělání v oblasti technických věd se zaměřením na hydrogeologii nebo hydrochemii a musí být držitelem osvědčení k vyhodnocování výsledků geologických prací v oboru hydrogeologie nebo sanační geologie; pro zkoušky těsnosti náhradním způsobem podle § 3a odst. 3 písm. b) bodů 1, 3 a 4 musí mít odborně způsobilá osoba vzdělání podle § 6a odst. 2 písm. b).“. 9. V § 6a odst. 4 se věta poslední zrušuje. 10. V příloze č. 1 se slova „podle § 3a odst. 2 písm. a)“ nahrazují slovy „podle § 3a odst. 3 písm. a)“. 11. V příloze č. 1 se slova „podle § 3a odst. 2 písm. b)“ nahrazují slovy „podle § 3a odst. 3 písm. b)“. 12. Nadpis přílohy č. 2 zní: „Identifikační údaje a vlastnosti zvlášť nebezpečných závadných látek, o nichž jejich uživatel vede podle § 39 odst. 6 vodního zákona záznamy, a vlastnosti závadných látek a odpadu podle § 5 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 450/2005 Sb.“. 13. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 450/2005 Sb. Formuláře čestných prohlášení pro provádění zkoušek těsnosti 517kB 494kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2014. Ministr: Mgr. Brabec v. r.
Zákon č. 64/2014 Sb.	Zákon č. 64/2014 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 1. 5. 2014, částka 24/2014 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 2/1969 Sb. * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o požární ochraně * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o geologických pracích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o obecní policii * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o stavebním spoření * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o zpravodajských službách * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o Bezpečnostní informační službě * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o dráhách * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna lesního zákona * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna atomového zákona * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o veterinární péči * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o cestovních dokladech * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o námořní plavbě * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna autorského zákona * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o obcích * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o krajích * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna plemenářského zákona * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna krizového zákona * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna vodního zákona * ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona o finanční kontrole * ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o obalech * ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o integrované prevenci * ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o dobrovolnické službě * ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní * ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o zoologických zahradách * ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí * ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - Změna školského zákona * ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST ŠEDESÁTÁ - Změna zákona o Vojenském zpravodajství * ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě * ČÁST ŠEDESÁTÁ ČVRTÁ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o lidských tkáních a buňkách * ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů * ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur * ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o ochraně ovzduší * ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem * ČÁST SEDMDESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 13. 12. 2024 (387/2024 Sb.) 64 ZÁKON ze dne 20. března 2014, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 2/1969 Sb. Čl. I V § 12 odst. 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákona č. 239/2000 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „a postupů podle kontrolního řádu“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o požární ochraně Čl. II Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 31 odstavec 2 zní: „(2) V protokolu o kontrole provedené podle odstavce 1 písm. a) nebo g) orgán vykonávající státní požární dozor stanoví lhůtu pro podání písemné zprávy o odstranění nedostatků orgánu vykonávajícímu státní požární dozor.“. 2. V § 36 odst. 3 se slovo „uvést“ nahrazuje slovem „poznamenat“ a slovo „zápisu“ se nahrazuje slovy „protokolu o kontrole“. 3. V § 76 odst. 1 písm. i) se slovo „závad“ nahrazuje slovem „nedostatků“. 4. V § 76 odst. 7 větě první se slova „závadný stav“ nahrazují slovem „nedostatky“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. III Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 308/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. g) se slova „bodech 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 11 a 14 přílohy“ nahrazují slovem „příloze“. 2. § 4 zní: „§ 4 Zaměstnanci České obchodní inspekce pověření plněním jejích kontrolních úkolů (dále jen „inspektoři“) se při výkonu kontroly prokazují služebním průkazem vydaným Českou obchodní inspekcí, který je současně jejich pověřením ke kontrole. Vzor služebního průkazu stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhláškou.“. 3. § 6 se včetně poznámek pod čarou č. 3a a 3b zrušuje. 4. V § 7 odst. 4 se slova „tří dnů“ nahrazují slovy „3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením“. 5. V § 8 odst. 5 se slova „nejpozději do tří dnů písemné námitky“ nahrazují slovy „písemné námitky nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením“. 6. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Inspektor může uložit příkazem na místě kontrolované osobě za méně závažné porušení některé z povinností uvedených v odstavci 1 pokutu až do výše 5 000 Kč.“. 7. V § 9 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 8. V § 9 odst. 4 se za slovo „inspektorátu“ vkládají slova „nebo inspektor“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „2“. 9. V § 9 odst. 5 se slova „nebo pořádkovou pokutu“ zrušují. 10. V § 12 odst. 1 a 3 se slova „a pořádkové pokuty“ zrušují. 11. V § 12 odst. 2 se slova „nebo pořádkové pokuty“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. IV Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 39 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 42 odst. 2 písmeno a) zní: „a) provádět úkony potřebné ke zjištění závad a ke zjišťování stavu příčin a následků závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů a přesvědčovat se u technických pracovníků o jejich znalosti předpisů uvedených v § 41 odst. 1 písm. a),“. 3. V § 42 odstavec 3 zní: „(3) Báňský inspektor se při výkonu své činnosti prokazuje průkazem vydaným předsedou Českého báňského úřadu; průkaz je zároveň i pověřením ke kontrole.“. 4. V § 44a odst. 1 písm. f) se slova „nebo podle § 39 odst. 4“ zrušují. 5. V § 44a odst. 2 písm. l) se slova „nebo poruší některou z povinností podle § 39 odst. 4“ zrušují. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o geologických pracích Čl. V V § 19 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb., se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa Čl. VI Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámek pod čarou č. 6 a 7 zní: „(5) Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se při výkonu kontroly podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů6) prokazují průkazem inspekce, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole7). 6) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech. 7) § 4 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. 2. V § 7 odst. 1 se věta první a ve větě druhé slova „se prokazují průkazy inspekce a“ zrušují. 3. V § 7 se odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o obecní policii Čl. VII V zákoně č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za § 26a vkládá nový § 26b, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „§ 26b Na kontrolní činnost prováděnou obecní policií se kontrolní řád21) nevztahuje. 21) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. VIII Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje. 2. V § 14 odst. 3 se písmeno f) zrušuje. 3. § 15 zní: „§ 15 (1) Pověření zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni kontrolovat plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným tímto zákonem a zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni ukládat opatření k nápravě ve stanovené lhůtě. Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinni plnit opatření k nápravě ve stanovené lhůtě. (2) Pověření zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení provádějící kontrolu podle odstavce 1 jsou povinni se prokázat průkazem vydaným orgánem sociálního zabezpečení. Průkaz podle věty první je pověřením ke kontrole plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným tímto zákonem a zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.“. 4. V § 54 odst. 1 se slova „§ 13 odst. 2 části věty první za středníkem“ nahrazují slovy „§ 15 odst. 1 větě druhé“. 5. V § 54 odst. 2 se slova „v § 11 odst. 1 části věty za středníkem, § 12 písm. d), § 13 odst. 2 části věty první za středníkem, a § 15 větě druhé“ nahrazují slovy „v § 11 odst. 1, § 12 písm. d) a § 15 odst. 1 větě druhé“. 6. V § 127 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti průkazu pověřených zaměstnanců orgánu sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 2.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. Čl. IX Přechodná ustanovení 1. Nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné poskytnout potřebnou součinnost orgánům sociálního zabezpečení při kontrole účetních a dalších podkladů, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a při kontrole správnosti určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných zaměstnavatelem po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, i když došlo ke zjištění tohoto porušení či nesplnění povinnosti až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo bylo-li řízení o tomto nesplnění či porušení zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení o pokutě za nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné poskytnout potřebnou součinnost orgánům sociálního zabezpečení při kontrole účetních a dalších podkladů, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a při kontrole správnosti určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných zaměstnavatelem po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončené před tímto dnem se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. X Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 79 odst. 4 písm. t) se číslo „11“ nahrazuje číslem „9“. 2. V § 80 odst. 1 se slovo „dozírá“ nahrazuje slovem „kontroluje“. 3. V § 80 se odstavec 4 zrušuje. 4. V § 81 odst. 1 se slova „stráž přírody zejména z řad dobrovolných pracovníků“ nahrazují slovy „stráž přírody z řad zaměstnanců orgánů ochrany přírody nebo dobrovolných spolupracovníků“. 5. V § 81 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9. 6. V § 85 odst. 1 větě první se slovo „dozírají“ nahrazuje slovem „kontrolují“, slova „dozírají na“ se nahrazují slovem „kontrolují“ a ve větě druhé se slovo „dozírají“ nahrazuje slovem „kontrolují“. 7. V § 85 odst. 2 větě první se slovo „dozírá“ zrušuje, slova „na to“ se nahrazují slovem „kontroluje“ a ve větě druhé se slova „dozírá zejména“ nahrazují slovem „kontroluje“. 8. V § 85 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pověření zaměstnanci orgánů ochrany přírody se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem ochrany přírody, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu Čl. XI Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 2. V § 3 odst. 3 a 4 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 3. V § 14 písm. b) a v § 15 písm. c) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 2“. 4. V § 15 písm. j) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 5. V § 22 odst. 1 písm. c) se slova „1 a 3“ nahrazují slovy „1 a 2“. 6. V § 23 odst. 5 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 2“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o stavebním spoření Čl. XII Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. Nadpis pod označením § 15 zní: „Kontrola dodržování podmínek pro poskytování státní podpory“. 2. V § 15 odst. 1 se slova „Státní kontrolu“ nahrazují slovem „Kontrolu“ a slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího státní kontrolu“ se zrušují. 3. V § 15 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „státní kontroly podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory“. 4. V § 15 odst. 4 se slova „státní kontroly“ nahrazují slovy „kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory“. 5. V § 15 odst. 6 se slova „státní kontroly“ nahrazují slovy „kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory“. 6. V § 15a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „státní kontroly“ nahrazují slovem „kontroly“. 7. V § 15a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „státní kontroly“ nahrazují slovem „kontroly“. 8. V § 15a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „státní kontroly“ nahrazují slovem „kontroly“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o silniční dopravě Čl. XIII Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb. a zákona č. 102/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 21e odst. 1 větě první se slova „ , a aby ji řidič na požádání předložil kontrolnímu orgánu“ zrušují. 2. V § 34 odstavec 4 zní: „(4) Řidič vozidla je povinen umožnit orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii České republiky přístup k záznamovému zařízení a taxametru.“. 3. V § 34 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 30 zní: „(5) Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech silniční dopravy ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis. Celník se při výkonu státního odborného dozoru ve věcech silniční dopravy prokazuje způsobem stanoveným v zákoně o Celní správě České republiky30). 30) § 20 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 34 odst. 6 se věty třetí a čtvrtá zrušují. 5. V § 35 odstavec 3 zní: „(3) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy uloží pokutu až do výše 750 000 Kč dopravci, který provozuje linkovou osobní dopravu bez licence nebo povolení.“. 6. V § 41 odst. 2 se za slova „§ 34 odst. 3“ vkládají slova „ , § 34 odst. 5“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o zpravodajských službách Čl. XIV V zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb. a zákona č. 186/2013 Sb., se za § 13 vkládá nový § 13a, který zní: „§ 13a (1) Jiná zvláštním zákonem stanovená kontrola než podle § 12 a 13 může být v zařízeních zpravodajské služby vykonána jen se souhlasem jejího ředitele. (2) Nebude-li souhlas podle odstavce 1 udělen, zajistí zpravodajská služba výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o výsledku vykonané kontroly kontrolnímu orgánu, který o souhlas požádal, nestanoví-li tento kontrolní orgán lhůtu delší. (3) Není-li zpravodajská služba schopna zajistit výkon kontroly ve své působnosti, je povinna umožnit výkon kontroly kontrolnímu orgánu. Může si však vyhradit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o Bezpečnostní informační službě Čl. XV V § 18 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby podle této části nepoužije.“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o dráhách Čl. XVI Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 102/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 58 odstavec 5 zní: „(5) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech drah ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.“. 2. § 59 zní: „§ 59 Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni pověřenou osobu bezplatně dopravit po dráze a umožnit jí bezplatné použití drážních sdělovacích zařízení.“. 3. § 59a se zrušuje. 4. V § 66 odst. 1 se slova „a § 53b odst. 1, 2 a 5“ nahrazují slovy „ , § 53b odst. 1, 2 a 5 a § 58 odst. 5“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. XVII Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 64 odst. 4 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b). 2. V § 65 odst. 2 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje. 3. V § 65 se odstavce 3 a 4 zrušují. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna lesního zákona Čl. XVIII V § 50 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 27 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. XIX Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb. a zákona č. 196/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 41 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 2. V § 41 odstavec 3 zní: „(3) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech pozemních komunikací ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.“. 3. V § 41 se odstavce 4 a 5 zrušují. 4. § 42 se zrušuje. 5. V § 46 odst. 2 se slova „§ 41 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 41 odst. 3“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna atomového zákona Čl. XX Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 250/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 1 písm. g) se slova „podle § 39 odst. 5 a osobám přibraným Úřadem k posouzení odborné stránky kontrolované činnosti“ nahrazují slovy „a inspektorům Evropské komise42) podle § 39 odst. 4“. Poznámka pod čarou č. 42 zní: „42) Čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.“. 2. V § 39 odst. 1 se slova „a dalších předpisů vydaných na jeho základě“ nahrazují slovy „ , předpisů vydaných k jeho provedení a povinností uložených na jeho základě“ a slova „nebo vykonávají činnosti vedoucí k ozáření“ se nahrazují slovy „ , vykonávají činnosti vedoucí k ozáření nebo další činnosti vyžadující povolení podle tohoto zákona“. 3. V § 39 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Kontrolujícími Úřadu jsou inspektoři.“. 4. V § 39 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 5. V § 39 odstavec 3 zní: „(3) Inspektoři a předseda Úřadu jsou oprávněni se účastnit šetření a likvidace událostí důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, včetně neoprávněného nakládání s jadernými položkami nebo zdroji ionizujícího záření.“. Poznámka pod čarou č. 37 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 6. V § 39 odst. 4 se slovo „vázána.2)“ nahrazuje slovy „vázána2) a inspektoři Evropské komise.“. 7. V § 39 se odstavec 5 zrušuje. 8. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Opatření k nápravě Zjistí-li Úřad nedostatky v činnosti kontrolované osoby, je oprávněn a) uložit kontrolované osobě ve stanovené lhůtě zjednat nápravu, b) uložit kontrolované osobě provedení technických kontrol, revizí nebo zkoušek provozní způsobilosti zařízení, jejich částí, systému nebo jejich souborů, pokud je to nezbytné pro ověření jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, a dále monitorování a provedení zásahů k omezení nebo likvidaci přetrvávajícího ozáření, nebo c) odebrat oprávnění zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanci kontrolované osoby, který závažně porušil své povinnosti nebo který nesplňuje podmínky odborné, zdravotní nebo psychické způsobilosti.“. Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní Čl. XXI Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 138/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. § 28 zní: „§ 28 (1) Dozoru podléhají všechny fyzické nebo právnické osoby, které nakládají se stanovenými látkami, které vyrábí určité organické chemické látky, nebo u kterých je důvodné podezření, že s takovými látkami nakládají. (2) Kontrolujícími jsou inspektoři, které jmenuje předseda Úřadu.“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 2. V § 29 odst. 1 se slova „kontrolními pracovníky“ nahrazují slovem „inspektory“. 3. V § 29 odst. 3 se slova „a být přítomna jejich analýze na místě” zrušují. 4. V § 29 odstavec 4 zní: „(4) Úřad oznámí kontrolované osobě termín výkonu dozoru mezinárodními inspektory neprodleně poté, co o něm obdrží informaci od Organizace pro zákaz chemických zbraní.“. 5. § 30 a 31 se zrušují. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o technických požadavcích na výrobky Čl. XXII Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 34/2011 Sb. a zákona č. 100/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 4 se věta druhá a věta čtvrtá zrušují. 2. V § 18 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „kromě pravomocí kontrolních orgánů podle zákona o státní kontrole nebo podle zvláštních právních předpisů4c)“ včetně poznámky pod čarou č. 4c zrušují. 3. V § 18 odst. 2 se písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 4d zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 4. V § 18 odst. 2 písm. b) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 5. V § 19a odst. 1 písm. g) se slova „c) nebo d)“ nahrazují slovy „b) nebo c)“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o zemědělství Čl. XXIII Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 4a odst. 2 a v § 4c odst. 2 se slova „zákona o státní kontrole50)“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“. Poznámka pod čarou č. 50 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 4a odst. 3 se slova „zákonem o státní kontrole50)“ nahrazují slovy „kontrolním řádem“. 3. V § 4a se odstavce 4 až 7 zrušují. Dosavadní odstavce 8 až 12 se označují jako odstavce 4 až 8. 4. V § 4a odst. 5, 6 a 8 se číslo „7“ nahrazuje číslem „3“. 5. V § 4a se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 69 zní: „(9) Na výkon kontroly prostřednictvím dálkového průzkumu Země, včetně rychlých polních návštěv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie69), se nepoužije kontrolní řád; ustanovení kontrolního řádu o vstupu na pozemky a o právech kontrolujícího se použijí přiměřeně. 69) Čl. 35 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.“. 6. V § 4c odst. 2 se slova „řízení o námitkách“ nahrazují slovem „kontroly“ a věta druhá se zrušuje. 7. V § 4c odst. 4 se závěrečná část ustanovení zrušuje. Poznámka pod čarou č. 60 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o vysokých školách Čl. XXIV V § 105 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „(2) Na výkon působnosti Akreditační komise a jejích pracovních skupin se kontrolní řád28) nevztahuje. 28) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o veterinární péči Čl. XXV V § 71 odst. 1 písm. d), § 72 odst. 1 písm. h) a v § 76 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 308/2011 Sb., se slova „podle § 53 odst. 1 písm. f)“ nahrazují slovy „podle § 53 odst. 1“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o cestovních dokladech Čl. XXVII V § 39 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. XXVIII Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 306/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 49 odst. 10 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 2. V § 49 odst. 12 se věta druhá a část věty třetí za středníkem včetně středníku zrušují. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o námořní plavbě Čl. XXIX Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 261/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 76 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Státní dozor v námořní plavbě vykonává Úřad. Pověření k výkonu státního dozoru v námořní plavbě ve formě průkazu vydává Ministerstvo dopravy. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis. (2) Kontrolovaná osoba je povinna umožnit kontrolujícímu použití telefonního a rádiového zařízení námořního plavidla.“. 2. V § 76 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 85 odst. 1 se za slova „§ 67 odst. 2 a 4“ vkládají slova „ , § 76 odst. 1“. ČÁST TŘICÁTÁ Změna autorského zákona Čl. XXXI Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 156/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 103 odst. 1 se za slovem „dohled“ slova „podle tohoto zákona“ zrušují. 2. V § 103 odst. 2 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena a) a b). 3. V § 103 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 3 až 8. 4. V § 103 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o obcích Čl. XXXII Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 129 odstavec 1 zní: „(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí Ministerstvo vnitra a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcí krajské úřady v přenesené působnosti.“. 2. V § 129 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva“. 3. V § 129 odst. 3 písm. b) se slova „podle tohoto zákona (§ 129b odst. 3)“ zrušují. 4. V § 129 se odstavec 4 zrušuje. 5. § 129a a 129b včetně nadpisů znějí: „§ 129a Kontrola výkonu samostatné působnosti (1) Požádá-li obec, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole. (2) Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání zastupitelstva obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města konaném po ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města s výsledky uskutečněné kontroly. (3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, předloží starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se seznámením s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města též návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informaci o jednání zastupitelstva obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v této věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě sdělení o způsobu nápravy, obec, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci zašle obec Ministerstvu vnitra, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města magistrátu územně členěného statutárního města. (4) Obce, městské obvody nebo městské části územně členěného statutárního města jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou. § 129b Kontrola výkonu přenesené působnosti (1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst jedná za tyto orgány v případě obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části tajemník obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů obce, městského obvodu nebo městské části starosta nebo jím pověřená osoba. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.“. 6. § 129c se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o krajích Čl. XXXIII Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 67 odst. 1 písm. e) se slova „podle zvláštního právního předpisu22b)“ včetně poznámky pod čarou č. 22b zrušují. 2. V § 86 odstavec 1 zní: „(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům krajů ministerstvo a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům krajů věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.“. 3. V § 86 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva“. 4. V § 86 odst. 2 písm. b) se slova „podle tohoto zákona (§ 88 odst. 3)“ zrušují. 5. V § 86 se odstavec 3 zrušuje. 6. § 87 a 88 včetně nadpisů znějí: „§ 87 Kontrola výkonu samostatné působnosti (1) Požádá-li kraj o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole. (2) Hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání zastupitelstva konaném po ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo s výsledky uskutečněné kontroly. (3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup kraje, předloží hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se seznámením s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu též návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informaci o jednání zastupitelstva v této věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě sdělení o způsobu nápravy, kraj neprodleně vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci zašle kraj ministerstvu. (4) Kraj je povinen zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou. § 88 Kontrola výkonu přenesené působnosti (1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům krajů jedná za tyto orgány v případě krajského úřadu ředitel nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů kraje hejtman nebo jím pověřená osoba. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.“. 7. § 89 se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. XXXIV Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 32 odst. 3 se slova „podle tohoto zákona (§ 113 odst. 2 a § 115 odst. 3)“ zrušují. 2. V § 113 odstavec 1 zní: „(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy ministerstvo a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.“. 3. V § 113 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva“. 4. V § 113 odst. 3 písm. b) se slova „podle tohoto zákona (§ 115 odst. 3)“ zrušují. 5. V § 113 se odstavec 4 zrušuje. 6. § 114 a 115 včetně nadpisů znějí: „§ 114 Kontrola výkonu samostatné působnosti (1) Požádá-li hlavní město Praha nebo městská část o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole. (2) Primátor hlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce, nebo starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské části konaném po ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části s výsledky uskutečněné kontroly. (3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup hlavního města Prahy nebo městské části, předloží primátor hlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce, nebo starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se seznámením s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo městské části též návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informaci o jednání zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské části v této věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě sdělení o způsobu nápravy, hlavní město Praha nebo městská část neprodleně vyvěsí na úřední desce Magistrátu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci zašle hlavní město Praha ministerstvu, městská část Magistrátu. (4) Hlavní město Praha nebo městské části jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou. § 115 Kontrola výkonu přenesené působnosti (1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy nebo městských částí jedná za tyto orgány v případě Magistrátu ředitel Magistrátu nebo jím pověřená osoba, v případě úřadu městské části tajemník úřadu městské části nebo jím pověřená osoba, v případě ostatních orgánů hlavního města Prahy primátor hlavního města Prahy nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů městské části starosta městské části nebo jím pověřená osoba. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.“. 7. § 116 se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. XXXV V zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 312/2013 Sb., § 24 zní: „§ 24 Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku evidence obyvatel a rodných čísel u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, matričních úřadů a ohlašoven.“. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna plemenářského zákona Čl. XXXVI V § 24 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 130/2006 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., odstavce 9 a 10 znějí: „(9) Zaměstnanci inspekce jsou oprávněni vyžadovat předvedení vyjmenovaných hospodářských zvířat anebo označovaných nebo evidovaných zvířat, nebo vyžadovat jiný způsob umožňující jejich individuální kontrolu. (10) Kontrolované osoby jsou povinny na požádání zaměstnanců inspekce a) předvést vyjmenovaná hospodářská zvířata anebo označovaná nebo evidovaná zvířata, nebo zajistit jiný způsob umožňující jejich individuální kontrolu a b) umožnit ověření původu vyjmenovaných hospodářských zvířat.“. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva Čl. XXXVII Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb. a zákona č. 217/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 16a odst. 1 písm. f) se slova „označit značkou CE“ nahrazují slovy „opatřit označením CE“. 2. V § 20 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 20 odstavec 3 zní: „(3) Náhradu nákladů na posouzení souladu odebraných výrobků s požadavky zákona může úřad uložit jen tehdy, bylo-li posouzením zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona.“. 4. V § 20a odst. 2 se za slova „kontrolované výrobky nebo“ vkládají slova „jinak zpřístupňovat“, slovo „neprodleně“ se nahrazuje slovem „následně“ a slova „kontrolního protokolu20b)“ se nahrazují slovy „protokolu o kontrole20b)“. Poznámka pod čarou č. 20b zní: „20b) § 12 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. 5. V § 20a odstavec 3 zní: „(3) Pokud inspektor úřadu má důvodné podezření, že kontrolované výrobky nebo pyrotechnické výrobky nesplňují požadavky tohoto zákona a zároveň ohrožují zdraví nebo bezpečnost, nařídí jejich zajištění do doby, než bude úřadem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o výrobky, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost. Toto opatření oznámí inspektor kontrolované osobě ústně a následně o něm učiní písemný záznam do protokolu o kontrole20a), ve kterém uvede též důvod zajištění, popis zajištěných výrobků a jejich množství.“. 6. V § 20a se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí: „(4) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením uloženým podle odstavce 2 nebo 3, může proti němu podat námitky, které se uvedou v protokolu o kontrole, nebo je může podat úřadu písemně nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole. Podané námitky nemají odkladný účinek. Předseda úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 5 pracovních dnů, a jeho rozhodnutí je konečné. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě. (5) Kontrolovaná osoba je povinna kontrolované výrobky nebo pyrotechnické výrobky zajištěné podle odstavce 3 bezodkladně vydat inspektorovi úřadu. V případě, že kontrolovaná osoba jejich vydání odmítne, provede inspektor jejich odnětí. (6) Náklady na uskladnění zajištěných kontrolovaných výrobků nebo pyrotechnických výrobků a náklady na zničení propadlých nebo zabraných kontrolovaných výrobků nebo pyrotechnických výrobků hradí kontrolovaná osoba. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladnění zajištěných kontrolovaných výrobků anebo pyrotechnických výrobků, jestliže se prokáže, že tyto výrobky odpovídají tomuto zákonu a neohrožují zdraví nebo bezpečnost. (7) Pokud bylo prokázáno, že zajištěné kontrolované výrobky nebo pyrotechnické výrobky splňují požadavky tohoto zákona a neohrožují zdraví nebo bezpečnost, úřad rozhodne o zrušení opatření o jejich zajištění. Pokud bylo zrušeno opatření o zajištění, zajištěné výrobky musí být kontrolované osobě bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu, s výjimkou výrobků použitých pro posouzení. O vrácení výrobků se sepíše písemný záznam. (8) Propadlé nebo zabrané výrobky úřad může zničit nebo jinak znehodnotit.“. 7. V § 20b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“. 8. V § 20b se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 9. V § 22a odst. 1 písm. a) se za slovo „značku,“ vkládají slova „označení CE,“. 10. V § 22a odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo jinak zpřístupní pyrotechnický výrobek, který nesplňuje stanovené technické požadavky podle § 4a odst. 1,“. Čl. XXXVIII Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o integrovaném záchranném systému Čl. XLI V § 27 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 20 zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna krizového zákona Čl. XLII V § 33 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb., se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel Čl. XLIII Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 54 odstavec 3 zní: „(3) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 2. § 55 se zrušuje. 3. Na konci textu § 62 se doplňují slova „a § 54 odst. 3“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu Čl. XLIV Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 12a odst. 2 se slova „zákona o státní kontrole32)“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“. Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 12a odst. 3 se slova „zákonem o státní kontrole32)“ nahrazují slovy „kontrolním řádem“. 3. V § 12a odstavec 4 zní: „(4) Kontrolu podle odstavců 1 až 3 vykonává Fond prostřednictvím svých zaměstnanců nebo jiných fyzických osob, které k tomuto účelu pověří podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o financování společné zemědělské politiky. Fond může podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o financování společné zemědělské politiky pověřit výkonem kontroly právnickou osobu; v takovém případě právnická osoba postupuje podle kontrolního řádu.“. 4. V § 12a odstavce 7 až 9 včetně poznámky pod čarou č. 42 znějí: „(7) Zaměstnanci Fondu vykonávající kontrolu se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem zaměstnance Fondu, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole. (8) Při výkonu kontroly podle odstavců 1 až 3 nevzniká nárok na náhradu za odebrané vzorky. (9) Na výkon kontroly prostřednictvím dálkového průzkumu Země včetně rychlých polních návštěv, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie42) se nevztahuje kontrolní řád; ustanovení kontrolního řádu o vstupu na pozemky a o právech kontrolujícího se použijí přiměřeně. 42) Čl. 35 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. XLV Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb. a zákona č. 223/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 84 odst. 3 se slova „osobě uvedené v § 88 odst. 2 větě první“ nahrazují slovy „kontrolované osobě, popřípadě fyzické osobě přítomné výkonu státního zdravotního dozoru, která je ke kontrolované osobě v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru nebo se na činnosti kontrolované osoby podílí,“. 2. V § 88 odst. 1 větě první se za slova „tohoto zákona“ vkládají slova „ , přímo použitelných předpisů Evropské unie“ a ve větě druhé se za slova „zdravotního dozoru“ vkládají slova „(dále jen „kontrolující“)“. 3. V § 88 odst. 2 se věty první až devátá zrušují. 4. V § 88 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Státní zdravotní dozor, který je vykonáván nad dodržováním hygienických limitů hluku, vibrací, neionizujícího záření a jakostí vod, je zahájen prvním kontrolním úkonem předcházejícím podání informace kontrolované osobě o zahájení státního zdravotního dozoru. Součástí informace je seznam kontrolujících. (4) V případech, ve kterých porušení povinnosti může mít za následek ohrožení života nebo zdraví, se kontrolovaná osoba považuje za informovanou o zahájení státního zdravotního dozoru předložením služebního průkazu povinné osobě. Té kontrolující předá i protokol o kontrole, vyhotovený na místě; toto předání má účinky doručení protokolu o kontrole kontrolované osobě. Proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat námitky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole. Lhůta pro posouzení námitek vedoucím kontrolní skupiny nebo kontrolujícím činí 3 dny ode dne doručení námitek. (5) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn přizvat k účasti na výkonu státního zdravotního dozoru v zájmu dosažení jeho účelu zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu; není-li to možné, přizve jinou odborně způsobilou fyzickou osobu. (6) Kontrolující může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila do sídla orgánu ochrany veřejného zdraví nebo jeho územního pracoviště a předložila tam doklady potřebné pro výkon státního zdravotního dozoru; kontrolovaná osoba je povinna tuto výzvu uposlechnout, ledaže prokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 7 až 10. 5. V § 88 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „při výkonu státního zdravotního dozoru a“ zrušují a za slovo „předpisů“ se vkládají slova „ , nejde-li o výkon státního zdravotního dozoru,“. 6. V § 88 se odstavce 8 až 10 včetně poznámky pod čarou č. 50a zrušují. 7. V § 90 se slova „Za kontrolní vzorky výrobku odebrané pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorků vody a vzorků písku z pískovišť, zaplatí orgán ochrany veřejného zdraví kontrolované osobě50) částku ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek běžně na trhu prodává, nebo za kterou výrobek pořídila53a), pokud o náhradu“ nahrazují slovy „Orgán ochrany veřejného zdraví zaplatí kontrolované osobě za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorku vody a vzorku písku z pískovišť náhradu, pokud o ni kontrolovaná osoba“. Poznámka pod čarou č. 53a se zrušuje. 8. V § 92 odst. 3 se slova „a dále za ztěžování nebo maření výkonu státního zdravotního dozoru“ zrušují. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. XLVII Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb. a zákona č. 300/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 125b odstavec 3 zní: „(3) Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního odborného dozoru ve věcech silničního provozu ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.“. 2. V § 125b se odstavce 4 až 10 zrušují. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. XLVIII Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slovem „zákonem“ tečka nahrazuje čárkou a slova „Při kontrole postupuje podle zvláštního zákona;8)“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. 2. V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „na místě“ zrušují. 3. V § 5c odst. 1 se slova „vyzve orgán“ nahrazují slovy „uloží orgánu“. 4. V § 5c odst. 2 větě první se slova „Ve výzvě podle odstavce 1 ministerstvo“ nahrazují slovy „Ministerstvo při ukládání opatření podle odstavce 1“. 5. V § 6 odst. 7 větě první se slova „Dozor nad akreditující osobou“ nahrazují slovy „Kontrolu akreditující osoby“ a věta druhá se zrušuje. 6. V § 6d odst. 8 větě první se slova „Dozor nad atestačními středisky“ nahrazují slovy „Kontrolu atestačních středisek“ a věta druhá se zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna vodního zákona Čl. LI Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 92 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Za odebrané vzorky pro účely rozborů a kontroly znečištění odpadních vod nenáleží znečišťovateli, jemuž byl vzorek odebrán, náhrada.“. 2. V § 110 odst. 1 se slova „dozírají na“ nahrazují slovem „kontrolují“. 3. V § 110 odst. 2 a v § 111 odst. 2 se slovo „dozírat“ nahrazuje slovem „kontrolovat“. 4. V § 110 odst. 4 a v § 111 odst. 1 se slovo „dozírají“ nahrazuje slovem „kontrolují“. 5. V § 112 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „dozor nad tím“ nahrazují slovy „v rámci vodoprávního dozoru kontrolovat“. 6. V § 112 odst. 1 písm. c) se slovo „dozor“ nahrazuje slovem „kontrolu“. 7. V § 112 odst. 1 písm. f) se slova „dozírat nad dodržováním“ nahrazují slovy „kontrolovat dodržování“. 8. § 114 včetně nadpisu zní: „§ 114 Výkon vodoprávního dozoru (1) Pověření pracovníci vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí se při výkonu vodoprávního dozoru podle tohoto zákona prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole. (2) Za odebrané vzorky pro účely vodoprávního dozoru podle tohoto zákona nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.“. 9. § 114a se zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ Změna zákona o finanční kontrole Čl. LII Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 298/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 11 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 2. § 12 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zrušuje. 3. V § 13 odst. 1 se slova „částí třetí zákona o státní kontrole“ nahrazují slovy „kontrolním řádem“. 4. V § 13 odst. 2 se slova „části třetí zákona o státní kontrole“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“. 5. V § 13a odst. 1 se část věty za středníkem nahrazuje slovy „nepoužijí se § 9 písm. f), § 10 odst. 1 písm. c) a d), § 12 až 19, § 21, § 23 až 27 kontrolního řádu a § 18 až 21 tohoto zákona.“. 6. § 14 až 17 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 15 až 19 zrušují. 7. V § 19 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 8. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Přestupky (1) Fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 18 odst. 1 nepřijme opatření k odstranění nedostatků bez zbytečného odkladu, nebo ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 9. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní: „§ 20a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 18 odst. 1 nepřijme opatření k odstranění nedostatků bez zbytečného odkladu, nebo ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.“. 10. § 21 včetně nadpisu zní: „§ 21 Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže kontrolní orgán o něm nezahájil řízení do 6 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byla provedena veřejnoprávní kontrola na místě. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává příslušný kontrolní orgán. (6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. (7) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu orgánu, který je uložil. Uloží-li je kontrolní orgán, jehož činnost je hrazena ze státního rozpočtu, jsou tyto pokuty příjmem státního rozpočtu.“. 11. V § 23 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 12. V § 23 odst. 2 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“. 13. V § 25 odst. 5 se číslo „12“ nahrazuje číslem „13“. 14. V § 31 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) uvádí zjištění o skutečnostech, které by mohly způsobit neúplnost nebo neprůkaznost účetnictví,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). Čl. LIII Přechodné ustanovení Pokud byla zahájena veřejnosprávní kontrola na místě podle zákona č. 320/2001 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne nebyla skončena, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o obalech Čl. LIV Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 24 se slova „Dohled nad činností“ nahrazují slovy „Kontrola činnosti“. 2. V § 24 odstavec 1 zní: „(1) Činnost autorizovaných společností kontroluje Ministerstvo životního prostředí.“. Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje. 3. V § 35 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušuje. 4. V § 36 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 26 zrušuje. 5. § 37 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 27 zní: „§ 37 Státní zemědělská a potravinářská inspekce Státní zemědělská a potravinářská inspekce27) kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití v případě obalů, které přicházejí do přímého styku s potravinami; při zjištění porušení těchto povinností ukládá ochranná opatření, opatření k nápravě a pokuty. 27) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 38, 39 a 41 se věta poslední zrušuje. 7. § 42 včetně nadpisu zní: „§ 42 Kontrola v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů Inspektoři a pověření zaměstnanci správních úřadů vykonávajících působnost v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů podle tohoto zákona se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.“. ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o integrované prevenci Čl. LV Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb. a zákona č. 69/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). 2. V § 18 odst. 9 se slovo „státní“ zrušuje a odkaz na poznámku pod čarou č. 13a se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 42. Poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje. 3. V § 20b odst. 9 se slova „kontrolním zjištění“ nahrazují slovem „kontrole“. 4. V § 20b odst. 10 se slova „kontrolním zjištění45)“ nahrazují slovem „kontrole“. 5. § 36 se zrušuje. 6. V § 37 odst. 1 písm. a) se slova „nebo d)“ nahrazují slovy „nebo c)“. 7. V § 37 odst. 1 písm. f) se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. d)“. 8. V § 37 odst. 1 písm. g) se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. e)“. ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o dobrovolnické službě Čl. LVI V § 9 odst. 3 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), se slovo „ověřovat“ nahrazuje slovem „kontrolovat“ a slova „ ; postupuje přitom podle zákona o státní kontrole“ se zrušují. ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní Čl. LVII Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odstavec 2 zní: „(2) Úřad kontroluje a) držitele povolení k nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny podle § 11, b) osoby nakládající s rizikovými biologickými agens nebo toxiny podle § 17, nebo c) osoby, u nichž je důvodné podezření, že nakládají s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny bez povolení.“. 2. V § 18 se odstavce 4 až 9 včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 zrušují. 3. V § 19 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 4. V § 20 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 5. V § 21 odst. 6 se slova „§ 20 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „§ 20“. ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o zoologických zahradách Čl. LVIII V § 13 zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 13 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí Čl. LIX Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 457/2011 Sb. a zákona č. 239/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 7 se slova „služby podle zvláštního právního předpisu16)“ nahrazují slovy „činnosti podle zákona upravujícího činnost auditorů“. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 5 odst. 3 se slova „oznámí písemně“ nahrazují slovy „zahajuje přezkoumání písemným oznámením doručeným“ a slova „zahájení přezkoumání jeho počátek a“ se nahrazují slovy „realizace výkonu přezkoumání a obsahujícím“. 3. V § 5 se odstavce 4 až 8 zrušují. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 4. 4. V § 6 se odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 18 a 19 zrušují. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2. 5. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Kontroloři jsou povinni a) pořídit zápisy z jednotlivých dílčích přezkoumání a zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření, b) seznámit územní celek s obsahem zápisu z dílčích přezkoumání za účelem umožnění přijetí opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků v něm uvedených, c) předat územnímu celku návrh zprávy o výsledku přezkoumání, podepsaný kontrolorem pověřeným řízením přezkoumání, d) umožnit územnímu celku podat k návrhu zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření písemné stanovisko do 15 dnů ode dne předání návrhu této zprávy, pokud kontrolor pověřený řízením přezkoumání v odůvodněném případě nestanoví lhůtu delší; stanovisko se doručuje kontrolorovi pověřenému řízením přezkoumání, e) prověřit námitky uplatněné ve stanovisku podle písmene d) a písemné závěry z tohoto prověření, podepsané kontrolorem pověřeným řízením přezkoumání nebo jeho nejbližším nadřízeným, předat územnímu celku a projednat je s ním bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne doručení stanoviska, pokud s územním celkem v odůvodněném případě nedohodne kontrolor pověřený řízením přezkoumání lhůtu delší, f) předat a s územním celkem projednat konečné znění zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření.“. 6. V § 7 odst. 1 se písmena a) až c) zrušují. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena a) až d). 7. V § 7 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 8. § 8 se včetně nadpisu zrušuje. 9. § 9 zní: „§ 9 Při přezkoumání je povinna poskytnout součinnost i územním celkem zřízená nebo založená právnická osoba. U příspěvkové organizace přezkoumávající orgán kontroluje hospodaření a nakládání s majetkem a s příspěvky, které jí územní celek poskytl.“. 10. V § 10 odst. 1 se slova „se zpracovává“ nahrazují slovy „nahrazuje protokol o kontrole podle kontrolního řádu a zpracovává se“. 11. V § 10 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „přezkoumání hospodaření“ vkládají slova „kromě náležitostí stanovených kontrolním řádem pro protokol o kontrole“. 12. V § 10 odst. 2 písmeno a) zní: „a) místo, kde se přezkoumání uskutečňovalo, období, v němž probíhalo, dále rok, za který bylo přezkoumání vykonáno,“. 13. V § 10 odst. 2 písmeno c) zní: „c) označení všech dokladů a jiných materiálů využitých při přezkoumání,“. 14. V § 10 odst. 2 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 15. V § 10 odst. 3 písm. c) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nebo ve vzniku správního deliktu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních rozpočtů“. 16. V § 10 odst. 3 písm. c) bodě 6 se slova „§ 7 odst. 2“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“. 17. V § 10 odst. 5 se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. c)“. 18. V § 12 odst. 2 se slova „zvláštního právního předpisu22)“ nahrazují slovy „zákona upravujícího auditorskou činnost“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 19. V § 12 odstavec 3 zní: „(3) Při přezkoumání vykonávaném na základě smlouvy podle § 4 odst. 7 postupuje auditor podle zákona upravujícího auditorskou činnost.“. Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje. 20. V § 13 odst. 1 písm. a) se slova „§ 6 odst. 3 písm. j)“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 1 písm. b)“. 21. V § 13 odst. 3 se slova „§ 6 odst. 1, 2 a 3 písm. a) až h)“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“. 22. § 14 a 15 včetně nadpisů znějí: „§ 14 Správní delikty (1) Územní celek se dopustí správního deliktu tím, že a) do 15 dnů ode dne projednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření auditorem v orgánech územního celku nepředá její stejnopis příslušnému přezkoumávajícímu orgánu podle § 12 odst. 2, b) v rozporu s § 13 odst. 1 písm. b) do 15 dnů po projednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření zpracované přezkoumávajícím orgánem, nebo auditorem 1. nepřijme opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření nebo v zápise z dílčího přezkoumání, anebo 2. o tom nepodá písemnou informaci příslušnému přezkoumávajícímu orgánu, c) v informaci o přijetí opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření zpracované přezkoumávajícím orgánem, nebo auditorem neuvede lhůtu, ve které podá příslušnému přezkoumávajícímu orgánu písemnou zprávu o plnění přijatých opatření podle § 13 odst. 2, nebo d) neposkytne auditorovi na jeho žádost veškeré jím vyžadované doklady, jiné písemnosti, informace nebo vysvětlení podle kontrolního řádu. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč. § 15 Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Územní celek za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zanikne, jestliže o něm příslušný správní orgán nezahájil řízení do 6 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává přezkoumávající orgán. (5) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. (6) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu orgánu, který je uložil.“. 23. § 16 až 18 se zrušují. 24. Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje. 25. V § 19 se slova „až 18“ nahrazují slovy „a 15“. 26. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Dozor nad přezkoumáním vykonaným auditorem (1) Přezkoumání podléhá dozoru státu v případě, že je vykonal auditor. Dozor nad přezkoumáním přísluší Ministerstvu financí a vykonává se u příslušného územního celku. (2) Písemnou zprávu o výsledcích dozorů nad přezkoumáními vykonanými auditory předává Ministerstvo financí Komoře auditorů České republiky k dalšímu postupu podle zákona upravujícího auditorskou činnost.“. 27. V § 21 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. Čl. LX Přechodné ustanovení Pokud bylo zahájeno přezkoumání hospodaření podle zákona č. 420/2004 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne nebylo skončeno, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. LXI Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 306/2013 Sb., se mění takto: 1. § 84 se zrušuje. 2. V § 126 odst. 4 větě první se slova „nebo jiné smlouvy“ zrušují. 3. V § 126 odst. 4 větě třetí se za slova „celním úřadům“ vkládají slova „ , Státnímu úřadu inspekce práce a oblastním inspektorátům práce“ a slova „Úřadem práce“ se nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“. 4. V § 126 odst. 5 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 63 zrušuje. 5. § 128 se včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje. 6. V § 129 se věta první zrušuje. 7. § 130 se včetně poznámky pod čarou č. 65 zrušuje. 8. § 131 se zrušuje. 9. § 132 zní: „§ 132 Fyzická osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, je povinna orgánu kontroly prokázat svou totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem.“. 10. § 133 a 134 se zrušují. 11. V § 139 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) jako osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, neprokáže svou totožnost podle § 132.“. 12. V § 139 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) podle odstavce 1 písm. g) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.“. Čl. LXII Přechodné ustanovení Správní řízení ve věci uložení pořádkové pokuty pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ Změna školského zákona Čl. LXIII Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 150 odst. 3 se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 2“. 2. V § 174 odst. 2 písmeno d) zní: „d) vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb,“. Poznámka pod čarou č. 44 se zrušuje. 3. V § 174 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: „(8) Inspekční činnost vykonávají školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby. Školním inspektorem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let pedagogické nebo pedagogicko-psychologické praxe. Kontrolním pracovníkem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let praxe, nebo ten, kdo má střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 20 let praxe. Další předpoklady stanovené pro výkon činností podle vět druhé a třetí zvláštními právními předpisy55) tím nejsou dotčeny. 55) Například § 30 zákona č. 218/2002 Sb.“. 4. V § 174 se odstavce 9 až 12 včetně poznámky pod čarou č. 45 zrušují. Dosavadní odstavce 13 až 17 se označují jako odstavce 9 až 13. 5. V § 174 odst. 9 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 56 zní: „b) protokol o kontrole56) v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. d) a e) a odstavce 3, 56) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. 6. § 175 zní: „§ 175 (1) Osoby, u nichž byla provedena inspekční činnost, jsou povinny přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí. Na základě výsledků inspekční činnosti přijímá zřizovatel bez zbytečného odkladu opatření ve školách a školských zařízeních, které zřizuje. (2) V případě zjištění nečinnosti školy nebo školského zařízení nebo zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení může ústřední školní inspektor předložit orgánu, který vede školský rejstřík, návrh na výmaz školy, školského zařízení nebo oboru vzdělání ze školského rejstříku. (3) Ustanovení § 24 kontrolního řádu se nepoužije. (4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti a vzor průkazu, jímž školní inspektor a kontrolní pracovník prokazuje pověření ke kontrole v souladu s kontrolním řádem56).“. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o inspekci práce Čl. LXIV Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 367/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až l) se označují jako písmena e) až k). 2. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „podle § 6 odst. 6,“ nahrazují slovem „a“ a slova „a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních“ se zrušují. 3. V § 4 odst. 1 písmeno i) zní: „i) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, správních deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f),“. 4. V § 4 odst. 1 písmeno j) zní: „j) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o přestupcích, správních deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f) vydaná inspektorátem,“. 5. V § 4 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f). 6. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních“ zrušují. 7. V § 5 odst. 1 písmeno l) zní: „l) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, správních deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f),“. 8. V § 5 odst. 1 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno m). 9. V § 5 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 10. V § 6 se odstavec 6 zrušuje. 11. V § 7 odst. 1 se písmena b), c), e), f), l), m) a n) zrušují. Dosavadní písmena d), g), h), i), j) a k) se označují jako písmena b) až g). 12. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „při kontrole ověřovat totožnost“ nahrazují slovy „požadovat prokázání totožnosti“ a slovo „pasu“ se nahrazuje slovem „dokladu“. 13. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní: „c) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení, nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,“. 14. V § 7 odst. 1 písm. f) bodě 1 se slovo „h)“ nahrazuje slovem „b)“. 15. V § 7 odst. 1 písm. g) se slova „a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních“ zrušují. 16. V § 7 odst. 2 se slovo „f)“ nahrazuje slovem „e)“. 17. V § 8 se písmena a), c), d), e), f), g), i) a j) zrušují. Dosavadní písmena b) a h) se označují jako písmena a) a b). 18. V § 8 písm. b) se slova „j) bod 1] a protokol“ nahrazují slovem „f)]“. 19. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Inspektor může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila na pracoviště úřadu nebo inspektorátu a poskytla údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly; kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.“. 20. V § 9 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 21. V části čtvrté se pod skupinový nadpis „Přestupky“ vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Fyzická osoba se jako osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby, dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 9. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.“. 22. Za § 22 se pod skupinový nadpis „Správní delikty právnických osob“ vkládá nový § 22a, který zní: „§ 22a (1) Právnická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 9. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč.“. 23. § 40 až 44 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 70 až 72 zrušují. Čl. LXV Přechodné ustanovení Správní řízení ve věci uložení pořádkové pokuty pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ŠEDESÁTÁ Změna zákona o Vojenském zpravodajství Čl. LXVI Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 16 se odstavec 4 zrušuje. 2. V § 21 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství podle této části nepoužije.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. LXVII V § 56 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. LXVIII Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 74 odst. 4 se věta druhá zrušuje. 2. V § 74 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Na postup při kontrole posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění se zákon o kontrole nepoužije.“. 3. V § 76 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Na postup při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce se zákon o kontrole nepoužije.“. 4. V § 91 se slova „vstupovat do prostorů zaměstnavatelů,“, slova „a vyžadovat potřebnou součinnost při této kontrole, zejména předložení podkladů uvedených v § 90 písm. b)“ a slova „a podání písemné zprávy o přijatých opatřeních včetně jejich plnění“ zrušují a za slovo „uložených“ se vkládají slova „zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným“. 5. V § 91 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 77 zní: „(2) Pověření zaměstnanci orgánu nemocenského pojištění provádějící kontrolu podle odstavce 1 jsou povinni se prokázat průkazem vydaným podle zvláštního právního předpisu77) nebo průkazem vydaným orgánem nemocenského pojištění. Průkaz podle věty první je pověřením ke kontrole plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným tímto zákonem. Náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis. 77) § 15 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 98 odstavec 2 zní: „(2) Zaměstnavatel je povinen ve stanovené lhůtě plnit opatření k nápravě uložené okresní správou sociálního zabezpečení.“. 7. V § 98 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 8. V § 98 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 9. V § 98 odst. 4 se slova „až 4“ nahrazují slovy „až 3“. 10. V § 104 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 11. V § 104 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 12. V § 127 odst. 1 písm. c) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“. 13. § 130 zní: „§ 130 (1) Osoba samostatně výdělečně činná se dopustí přestupku tím, že a) nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení údaje podle § 104 odst. 1 písm. a) nebo d), nebo b) v rozporu s § 104 odst. 1 písm. c) se na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení nedostaví ve stanovený den na okresní správu sociálního zabezpečení nebo jiné určené místo za účelem provedení kontroly plnění povinností v pojištění. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10 000 Kč.“. 14. V § 131 odst. 1 a v § 136 odst. 1 písmeno l) zní: „l) v rozporu s § 98 odst. 3 se na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení nedostaví ve stanovený den na okresní správu sociálního zabezpečení nebo jiné určené místo za účelem provedení kontroly plnění povinností v pojištění,“. 15. V § 131 odst. 2 se slova „Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až g) a l) až r) lze uložit pokutu“ nahrazují slovy „Za přestupek podle odstavce 1 písm. l) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až g) a m) až r) pokutu“. 16. V § 136 odst. 2 se slova „Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až g) a l) až r) lze uložit pokutu“ nahrazují slovy „Za správní delikt podle odstavce 1 písm. l) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až g) a m) až r) pokutu“. 17. V § 138a odst. 1 písm. g) se za slova „písm. f)“ vkládají slova „anebo podle § 74 odst. 4“. 18. § 166 se zrušuje. 19. V § 199 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a § 91 odst. 2“. Čl. LXIX Přechodná ustanovení 1. Pokud orgán nemocenského pojištění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uložil zaměstnavateli podle § 98 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. povinnost podat písemnou zprávu o přijatých opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě, trvá tato povinnost i po nabytí účinnosti tohoto zákona a při jejím porušení se postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení o pokutě za nesplnění povinností zaměstnavatele poskytnout potřebnou součinnost pověřeným zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení při kontrole plnění povinností zaměstnavatele v nemocenském pojištění v rozsahu uvedeném v § 90 písm. a) a b) zákona č. 187/2006 Sb., umožnit těmto zaměstnancům vstupovat do prostorů zaměstnavatelů, provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele nebo podat písemnou zprávu o přijatých opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě uvedených v § 98 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vede podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, i když došlo ke zjištění tohoto porušení či nesplnění povinnosti až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo bylo-li řízení o tomto nesplnění či porušení zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. To platí obdobně, jde-li o nesplnění povinnosti ošetřujícího lékaře poskytnout lékařům orgánu nemocenského pojištění potřebnou součinnost při kontrole, zejména umožnit vstup na své pracoviště a předložit potřebnou zdravotnickou dokumentaci, povinnosti zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců evidovaných v registru pojištěnců dostavit se na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na jiné určené místo, ve stanovený den za účelem provedení kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění nebo povinnosti osoby samostatně výdělečně činné na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení dostavit se ve stanovený den na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě jiné určené místo, za účelem provedení kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění nebo její povinnosti předkládat pro účely kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění účetní a další doklady a poskytovat při této kontrole potřebnou součinnost. 3. Řízení o nesplnění povinností zaměstnavatele poskytnout potřebnou součinnost pověřeným zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení při kontrole plnění povinností zaměstnavatele v nemocenském pojištění v rozsahu uvedeném v § 90 písm. a) a b) zákona č. 187/2006 Sb., umožnit těmto zaměstnancům vstupovat do prostorů zaměstnavatelů, provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele nebo podat písemnou zprávu o přijatých opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě uvedených v § 98 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončené před tímto dnem se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To platí obdobně, jde-li o řízení o nesplnění povinnosti ošetřujícího lékaře poskytnout lékařům orgánu nemocenského pojištění potřebnou součinnost při kontrole, zejména umožnit vstup na své pracoviště a předložit potřebnou zdravotnickou dokumentaci, povinnosti zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců evidovaných v registru pojištěnců dostavit se na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na jiné určené místo, ve stanovený den za účelem provedení kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění nebo povinnosti osoby samostatně výdělečně činné na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení dostavit se ve stanovený den na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě jiné určené místo, za účelem provedení kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění nebo její povinnosti předkládat pro účely kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění účetní a další doklady a poskytovat při této kontrole potřebnou součinnost. ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě Čl. LXX V zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, § 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Výkon kontroly (1) Pracovníci příslušných orgánů se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole. (2) Za odebrané vzorky pro účely kontroly údajů o rozsahu znečištění nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ČVRTÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. LXXI Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 49 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje. 2. V § 98 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije.“. 3. Za § 117 se vkládá nový § 117a, který zní: „§ 117a Na kontrolní činnost prováděnou policií se kontrolní řád nevztahuje, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o lidských tkáních a buňkách Čl. LXXII Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 77/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 21 úvodní část ustanovení zní: „Ústav kontroluje, zda jsou dodržovány požadavky tohoto zákona; kontroly provádí“. 2. V § 22 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 3. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba, která je Ústavem pověřena kontrolní činností, (dále jen „inspektor“) se prokazuje průkazem inspektora, jde-li o zaměstnance Ústavu, nebo písemným pověřením k jednotlivé kontrole, jde-li o jinou osobu.“. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. 4. V § 23 odst. 2 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b). 5. V § 23 se odstavec 3 zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů Čl. LXXIII Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, se mění takto: 1. V § 57 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije.“. 2. Za § 67 se vkládá nový § 67a, který zní: „§ 67a Na kontrolní činnost prováděnou inspekcí se kontrolní řád nevztahuje.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur Čl. LXXIV Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 2. V § 21 odstavec 4 zní: „(4) Obvodní báňský úřad vypracovává po každé kontrole úložiště oxidu uhličitého protokol o kontrole, ve kterém je uvedeno, zda jsou zapotřebí další opatření. Obvodní báňský úřad zveřejní protokol o kontrole do 2 měsíců od ukončení kontroly; protokol o kontrole v případě mimořádné kontroly podle odstavce 3 obvodní báňský úřad předá Českému báňskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí.“. Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje. 3. V § 21 se odstavce 6 až 8 zrušují. ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. LXXV Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se mění takto: 1. § 28 včetně nadpisu zní: „Postup kontrolních orgánů § 28 Inspektoři a pověření zaměstnanci ministerstva a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností se při výkonu kontrolní činnosti podle tohoto zákona prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.“. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje. 2. V § 29 odst. 1 písm. a) se slova „kontrolní zprávy“ nahrazují slovy „protokoly o kontrole“. 3. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Protokol o kontrole obsahuje podrobné odůvodnění případné nesprávnosti údaje obsaženého v prohlášení podle § 21 odst. 3 nebo 4.“. 4. V § 29 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 5. V § 29 odst. 3 písmeno a) zní: „a) předat protokol o kontrole inspekci,“. 6. V § 29 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 7. V § 29 odst. 5 se slova „3, 5 a 6“ nahrazují slovy „2 a 4“. 8. V § 36 odst. 2 se slova „1 nebo 3 až 6“ nahrazují slovy „1 až 4“. ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem Čl. LXXVI V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení zákona č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), se za slovo „vykonává“ vkládají slova „podle kontrolního řádu13)“. ČÁST SEDMDESÁTÁ ÚČINNOST Čl. LXXVII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 63/2014 Sb.	Vyhláška č. 63/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 409/2003 Sb., k provedení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 7. 4. 2014, částka 23/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 409/2003 Sb., k provedení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 251/2006 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb., vyhlášky č. 442/2009 Sb. a vyhlášky č. 452/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 7. 4. 2014 63 VYHLÁŠKA ze dne 26. března 2014, kterou se mění vyhláška č. 409/2003 Sb., k provedení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra v dohodě s Českým statistickým úřadem stanoví podle § 70 písm. b) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů: Čl. I Vyhláška č. 409/2003 Sb., k provedení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 251/2006 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb., vyhlášky č. 442/2009 Sb. a vyhlášky č. 452/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 2. V § 3 odst. 3 větě druhé se za slovo „kandidatury“ vkládají slova „nebo obdržení informace o tom, že kandidát, který je státním občanem jiného členského státu, byl v členském státě původu zbaven práva být volen,“. 3. § 4 zní: „§ 4 Ministerstvo přebírá opis údajů registru kandidátů v rozsahu kandidátní listiny od Českého statistického úřadu čtyřicátý sedmý den přede dnem voleb do Evropského parlamentu. Ministerstvo průběžně až do 48 hodin před zahájením voleb do Evropského parlamentu informuje Český statistický úřad o případech vzdání se nebo odvolání kandidatury nebo o obdržení informace o tom, že kandidát, který je státním občanem jiného členského státu, byl v členském státě původu zbaven práva být volen, v období od uplynutí lhůty pro zaregistrování kandidátní listiny. Ministerstvo tuto informaci předává tak, že Českému statistickému úřadu předá kopii prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury nebo kopii informace od jiného členského státu o tom, že kandidát byl zbaven práva být volen. Ministerstvo informuje Český statistický úřad rovněž o případech pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí.“. 4. V § 6 odst. 5 písm. a) se za slovo „odvolání“ vkládají slova „, informaci od jiného členského státu o tom, že kandidát byl či nebyl zbaven práva být volen“. 5. V příloze č. 1 přílohy B 1 až B 4 ke vzoru 4 znějí: „Příloha B 1 ke vzoru 4 361kB Attachment B 2 to Specimen 4 343kB Annexe B 3 au modèle n° 4 376kB Anlage B 4 zum Muster 4 427kB Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Chovanec v. r.
Zákon č. 62/2014 Sb.	Zákon č. 62/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 7. 4. 2014, částka 23/2014 * Čl. I - Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zá * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 7. 4. 2014 62 ZÁKON ze dne 19. března 2014, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1, § 4 odst. 5 písm. a) a odst. 6 písm. d), § 6, § 25 písm. b) a § 32 písm. q) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/20/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Směrnice Komise 2013/2/EU ze dne 7. února 2013, kterou se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.“. 2. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 477/2001 Sb. Kritéria a názorné příklady upřesňující pojem obal Kritérium 1 Výrobek, který odpovídá definici obalu uvedené v § 2 písm. a) a zároveň plní nebo může plnit i jinou funkci než funkci obalu, se považuje za obal pouze tehdy, pokud a) není nedílnou součástí jiného výrobku, b) není nezbytný k tomu, aby uzavíral, nesl nebo uchovával tento výrobek po dobu jeho životnosti a c) nejsou všechny části určeny k tomu, aby byly společně používány, spotřebovány nebo odstraněny. Názorné příklady ilustrující použití kritéria 1 Obal Krabice na cukrovinky Fóliový přebal pouzdra na CD Poštovní sáčky na katalogy a časopisy (s tiskovinou uvnitř) Papírové košíčky na pečení prodávané s pekařským nebo cukrářským výrobkem Role, trubice, dutinky a válce, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály, například plastová fólie, hliníková fólie (alobal) nebo papír, kromě rolí, trubic, dutinek a válců, které slouží jako součást výrobních strojů a které se nepoužívají k prezentaci výrobku jako prodejní jednotky Květináče, které jsou určeny pouze k prodeji a přepravě rostlin a ne pro celou dobu života rostliny Skleněné lahve na injekční roztoky Válcové obaly na CD typu „spindle“ (prodávané s CD, nejsou určeny k uchovávání disků) Ramínka na šaty (prodávaná s oděvem) Krabičky zápalek Systémy sterilní bariéry (sáčky, tácky a materiály nutné k zachování sterility výrobku) Kapsle do nápojových systémů (například káva, kakao, mléko), které po použití zůstanou prázdné Opakovaně plnitelné ocelové lahve používané pro různé druhy plynů, kromě hasicích přístrojů Předmět, který není obalem Květináče určené pro celou dobu života rostliny Pouzdra, kufříky a kazety na nástroje a nářadí Čajové sáčky Voskové vrstvy na sýrech Střívka uzenin Ramínka na šaty (prodávaná samostatně) Kávové kapsle do nápojových systémů, kávové sáčky z hliníkové fólie a kávové polštářky z filtrového papíru odstraněné spolu s použitým kávovým produktem Náplně do tiskáren Pouzdra na CD, DVD a video (prodávané spolu s diskem CD, DVD nebo videem uvnitř pouzdra) Válcové obaly na CD typu „spindle“ (prodávané prázdné, určené k uchovávání CD) Rozpustné sáčky na detergenty Svítilny na hrob (nádoby na svíčky) Mechanický mlýnek (zabudovaný v nádobě, kterou lze znovu naplnit, například plnitelný mlýnek na pepř) Kritérium 2 Předměty navržené a určené k tomu, aby byly plněny v místě prodeje, se považují za obaly, pokud plní funkci obalu. Názorné příklady ilustrující použití kritéria 2 Obal, který je navržen a určen k plnění v místě prodeje Odnosné papírové nebo plastové tašky a sáčky Jednorázové talíře a kelímky Přilnavá fólie Sendvičové sáčky Hliníková fólie Plastová fólie pro vyčištěné oděvy z prádelen Předmět, který není obalem Míchátko Jednorázové příbory Balicí papír (prodávaný samostatně) Papírové formy na pečení (prodávané prázdné) Papírové košíčky na pečení prodávané bez pekařského nebo cukrářského výrobku Kritérium 3 Součásti obalu a pomocné prvky začleněné v obalu se považují za části obalu, v němž jsou začleněny. Pomocné prvky, které jsou zavěšené přímo na výrobku nebo jsou k výrobku připevněné a plní funkci obalu, se považují za obal pouze tehdy, pokud a) nejsou nedílnou součástí tohoto výrobku a b) nejsou-li všechny části určeny k tomu, aby byly společně spotřebovány nebo odstraněny. Názorné příklady ilustrující použití kritéria 3 Obal Štítky a visačky, které jsou přímo zavěšeny na výrobku nebo jsou k výrobku připevněny Předmět, který je součástí obalu Kartáč řasenky, který je součástí uzávěru řasenky Samolepicí etikety, které jsou nalepeny na jiné části obalu Sponky, spony, svorky Plastové převlečné etikety (smrštitelné) Dávkovač, který je součástí uzávěru nádoby s detergenty Mechanický mlýnek (zabudovaný v nádobě, kterou nelze znovu naplnit a která je naplněna produktem, například mlýnek na pepř naplněný pepřem) Předmět, který není obalem Štítky RFID pro identifikaci na základě rádiové frekvence“. 3. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 477/2001 Sb. Požadovaný rozsah recyklace a celkového využití obalového odpadu A: recyklace B: celkové využití Odpady z obalů\| do 31.12.2013\| do 31.12.2014\| do 31.12.2015\| do 31.12.2016 ---\|---\|---\|---\|--- A\| B\| A\| B\| A\| B\| A\| B %\| %\| %\| %\| %\| %\| %\| % Papírových a lepenkových\| 70\| \| 70\| \| 75\| \| 75\| Skleněných\| 70\| 70\| 75\| 75\| Plastových\| 27\| 27\| 40\| 45\| Kovových\| 50\| 50\| 55\| 55\| Dřevěných\| 15\| 15\| 15\| 15\| Prodejních určených spotřebiteli\| -\| -\| 38\| 43\| 40\| 45\| 40\| 45 Celkem\| 55\| 60\| 55\| 60\| 60\| 65\| 60\| 65 Míra recyklace, resp. celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli se stanoví jako podíl množství využitého obalového odpadu získaného zpětným odběrem od spotřebitelů a množství prodejních obalů, které osoba uvedla na trh nebo do oběhu. Ve jmenovateli nejsou zahrnuty prodejní obaly, které jsou současně průmyslovými obaly. Za obaly z jednoho materiálu se považují obaly, ve kterých daný materiál tvoří alespoň 70% hmotnostního obalu. Recyklace a celkové využití jsou určeny v procentech hmotnostních a recyklace se zahrnuje do celkového využití jako jedna z jeho forem, společně s energetickým využitím a organickou recyklací § 4 odst. 1 písm. c).“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 61/2014 Sb.	Zákon č. 61/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., a některé další zákony Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 7. 4. 2014, částka 23/2014 * ČÁST PRVNÍ - Změna chemického zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna vodního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2015 (224/2015 Sb.) 61 ZÁKON ze dne 19. března 2014, kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna chemického zákona Čl. I Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „písm. b) až f) a j)“ nahrazují slovy „písm. b) až e), h) a j)“. 2. V § 18 odstavec 1 zní: „(1) Pro účely tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie20), 21) provádí zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi v rozsahu nebezpečných vlastností stanovených v částech 3 a 4 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200821) pouze osoba, která má osvědčení o dodržování zásad (dále jen „osvědčení“).“. 3. V § 25 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 4. § 32 se včetně nadpisu zrušuje. 5. V § 33 odst. 1 se slova „Příslušný správní orgán je oprávněn nařídit“ nahrazují slovy „Příslušné správní orgány podle § 23 písm. d) až h) jsou oprávněny nařídit“. 6. V § 33 odst. 1 písmeno a) zní: „a) osobě, která uvedla na trh látku nebo směs v rozporu s požadavky na jejich klasifikaci, balení nebo označování stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, balení a označování21), aby pozastavila jejich další uvádění na trh do doby, než uvede jejich klasifikaci, balení a označování do souladu s těmito požadavky,“. 7. V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která včetně poznámky pod čarou č. 28 znějí: „g) osobě, která uvedla na trh látku nebo směs v rozporu s požadavky na jejich klasifikaci, balení nebo označování stanovenými v hlavě II, aby pozastavila jejich další uvádění na trh do doby, než uvede jejich klasifikaci, balení a označování do souladu s těmito požadavky, h) osobě, která uvedla na trh povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku, které nesplňují kritéria biologické rozložitelnosti stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), jejich stažení z trhu, nebo i) osobě, která uvedla na trh detergent, který nesplňuje omezení obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), jeho stažení z trhu. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech, v platném znění.“. 8. V § 34 odst. 2 písmeno a) zní: „a) vyrobí nebo doveze látku anebo látku ve směsi nebo předmětu bez registrace nebo oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20), nebo“. 9. V § 34 odstavec 3 zní: „(3) Výrobce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28) uvede na trh na území České republiky a) povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku, které nesplňují kritéria biologické rozložitelnosti stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), nebo b) prací prostředek pro spotřebitele anebo detergent určený pro automatické myčky nádobí pro spotřebitele.“. 10. V § 34 odst. 6 písm. b) se slova „přímo použitelným předpisem“ nahrazují slovy „hlavou VIII přímo použitelného předpisu“. 11. V § 34 odst. 6 písmena c) a d) znějí: „c) uvede na trh látku nebo směs klasifikovanou jako nebezpečná, aniž by zajistil její označení a zabalení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21), d) uvede na trh směs, která je klasifikovaná jako nebezpečná, nebo směs, která může představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí, aniž by zajistil její označení a zabalení podle § 11 až 16,“. 12. V § 34 odst. 6 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje. 13. V § 34 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) neuchovává veškeré informace, jež vyžaduje pro plnění svých povinností, po dobu, po kterou je tato látka nebo směs uváděna na trh, a po dobu 10 let od posledního uvedení na trh.“. 14. V § 34 odstavce 10 a 11 znějí: „(10) Následný uživatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) a) nevyhotoví zprávu o chemické bezpečnosti nebo neposkytne Evropské agentuře pro chemické látky stanovené informace, nebo b) neurčí nebo neuplatňuje vhodná opatření k náležitému omezení rizik identifikovaných 1. v bezpečnostních listech, které mu byly poskytnuty, 2. ve svém vlastním posouzení chemické bezpečnosti, nebo 3. v jakýchkoli informacích o opatřeních k řízení rizik, které mu byly poskytnuty. (11) Žadatel o registraci se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) a) neposkytne Evropské agentuře pro chemické látky stanovené informace, b) nestanoví nebo neuplatňuje vhodná opatření k náležité kontrole rizik zjištěných při posouzení chemické bezpečnosti nebo je nedoporučí v bezpečnostních listech, c) neuchovává zprávu o chemické bezpečnosti nebo ji neaktualizuje, nebo d) neaktualizuje své registrační údaje doplněním informací, které nově zjistil, nebo je nepředloží Evropské agentuře pro chemické látky.“. 15. V § 34 odstavec 13 zní: „(13) Výrobce nebo distributor, který uvádí na trh na území České republiky detergent, se dopustí správního deliktu tím, že a) uvede na trh detergent, aniž by zajistil jeho označení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech28), b) uvede na trh detergent, který nesplňuje omezení obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech28), nebo c) neposkytne Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 3 nebo 4.“. 16. V § 34 odst. 15 se slova „podle přímo použitelného předpisu“ nahrazují slovy „stanovené přímo použitelným předpisem“ a slova „v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 nezjedná nápravu“ se nahrazují slovy „nepozastaví další uvádění této látky nebo směsi na trh podle § 33 odst. 1 písm. a)“. 17. V § 34 odst. 16 se slova „podle hlavy II“ nahrazují slovy „stanovené v hlavě II“ a slova „v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. a) nezjedná nápravu“ se nahrazují slovy „nepozastaví další uvádění této látky nebo směsi na trh podle § 33 odst. 1 písm. g)“. 18. V § 34 se za odstavec 19 vkládají nové odstavce 20 a 21, které znějí: „(20) Osoba, která uvedla na trh povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku, které nesplňují kritéria biologické rozložitelnosti stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), se dopustí správního deliktu tím, že nestáhne takovou povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku z trhu podle § 33 odst. 1 písm. h). (21) Osoba, která uvedla na trh detergent, který nesplňuje omezení obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), se dopustí správního deliktu tím, že nestáhne takový detergent z trhu podle § 33 odst. 1 písm. i).“. Dosavadní odstavec 20 se označuje jako odstavec 22. 19. V § 34 odst. 22 písmeno c) zní: „c) do 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b), odstavce 6 písm. a), h), i) nebo j), odstavce 7 písm. a), odstavce 8, odstavce 10 písm. b), odstavce 11 písm. b), odstavce 13 písm. a) nebo b) nebo odstavců 20 nebo 21,“. 20. V § 34 odst. 22 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) do 2 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 11 písm. a) nebo d),“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 21. V § 34 odst. 22 písmena e) a f) znějí: „e) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. b), odstavce 6 písm. e) nebo f) nebo odstavce 19, f) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. b), odstavce 3, odstavce 7 písm. b), odstavce 9, odstavce 10 písm. a), odstavce 11 písm. a), c) nebo d), odstavce 12 nebo odstavce 13 písm. c),“. 22. V § 35 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Příjem z pokut uložených Českou inspekcí životního prostředí je příjmem Státního fondu životního prostředí a příjem z pokut uložených jinými správními orgány je příjmem státního rozpočtu.“. 23. V § 49 bodě 2 se za slova „hlavy II a“ vkládají slova „§ 33 odst. 1 písm. g),“ a slova „odst. 20 písm. b) a d)“ se nahrazují slovy „odst. 22 písm. b) a e)“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Kontrola zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 350/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 350/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna vodního zákona Čl. V Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 8 se slova „§ 39 odst. 13“ nahrazují slovy „§ 39 odst. 12“. 2. V § 39 se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 10 až 12. 3. V § 122 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 4. V § 122 odst. 5 písm. c) se slova „podle odstavců 3 a 5“ nahrazují slovy „podle odstavce 3“. 5. V § 125g se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 6. V § 125g odst. 5 písm. c) se slova „podle odstavců 3 a 5, nebo“ nahrazují slovy „podle odstavce 3, nebo“. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 9 a 13, bodu 14, pokud jde o § 34 odst. 10 písm. b) a § 34 odst. 11 písm. b) až d), bodu 15, pokud jde o § 34 odst. 13 písm. a) a b), bodu 18 a čl. V, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2014. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 60/2014 Sb.	Zákon č. 60/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 22. 4. 2014, částka 23/2014 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2015 60 ZÁKON ze dne 19. března 2014, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie51)“. Poznámky pod čarou č. 1 a 51 znějí: „1) Směrnice Rady 89/105/EHS ze dne 21. prosince 1988 o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Prováděcí směrnice Komise 2012/52/EU ze dne 20. prosince 2012, kterou se stanoví opatření k usnadnění uznávání lékařských předpisů vystavených v jiném členském státě. 51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.“. 2. V § 1 odst. 2 se slova „v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „upravující koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen „koordinační nařízení“)“. 3. V § 11 odst. 1 písm. b) se za slovo „služeb“ vkládají slova „na území České republiky“. 4. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až n), která znějí: „l) na náhradu nákladů, které vynaložil na neodkladnou zdravotní péči čerpanou v cizině, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takové péče, pokud by byla poskytnuta na území České republiky, m) na náhradu nákladů, které vynaložil na zdravotní služby čerpané v jiném členském státě Evropské unie, pokud jde o zdravotní služby, které by byly při poskytnutí na území České republiky hrazeny ze zdravotního pojištění (dále jen „hrazené přeshraniční služby“), a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky, n) na informace týkající se možností čerpat zdravotní služby v jiných členských státech Evropské unie.“. 5. § 14 zní: „§ 14 (1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté na území České republiky. (2) Ze zdravotního pojištění se pojištěnci na základě jeho žádosti poskytne náhrada nákladů vynaložených na neodkladnou zdravotní péči, jejíž potřeba nastala během jeho pobytu v cizině, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky. (3) Ze zdravotního pojištění se pojištěnci na základě jeho žádosti poskytne náhrada nákladů vynaložených na hrazené přeshraniční služby, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových hrazených služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky. Jestliže je náhrada nákladů na hrazené přeshraniční služby podmíněna udělením předchozího souhlasu podle § 14b, poskytne se mu náhrada nákladů pouze tehdy, byl-li předchozí souhlas udělen. (4) Jde-li při poskytnutí hrazených přeshraničních služeb o nezbytnou péči hrazenou podle koordinačních nařízení a náklady spojené s jejím čerpáním jsou podle koordinačních nařízení hrazeny pouze zčásti, použije se pro náhradu nákladů vynaložených pojištěncem a nehrazených podle koordinačních nařízení odstavec 3 věta první. V takovém případě se pojištěnci poskytne náhrada jím vynaložených nákladů ve výši částky vypočtené jako rozdíl mezi celkovou výší úhrady takové zdravotní služby, která by při poskytnutí na území České republiky byla hrazena ze zdravotního pojištění, a celkovou výší částky, která je za takovou zdravotní službu hrazena podle koordinačních nařízení. Je-li vypočtená částka vyšší než částka, kterou pojištěnec vynaložil, poskytne se mu náhrada pouze ve výši částky vynaložené. (5) Jsou-li tímto zákonem nebo rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) vydaným podle části šesté stanoveny podmínky pro úhradu hrazených služeb, musí být tyto podmínky splněny i pro náhradu na hrazené přeshraniční služby; za takovou podmínku se nepovažuje uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb.“. 6. Za § 14 se vkládají nové § 14a až 14c, které včetně nadpisu znějí: „§ 14a Výše náhrady nákladů podle § 14 odst. 2 až 4 se stanoví na základě tohoto zákona, vyhlášky vydané podle § 17 odst. 4, cenového předpisu, opatření obecné povahy podle § 15 odst. 5 a rozhodnutí Ústavu podle části šesté účinných ke dni vyhotovení účetního dokladu, na jehož základě se náhrada provádí; to platí obdobně i pro náhradu nákladů, které pojištěnci vznikly v souvislosti s čerpáním zdravotních služeb v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace, k němuž bylo vydáno povolení podle koordinačních nařízení zajišťující hrazení těchto zdravotních služeb (dále jen „povolení podle koordinačních nařízení“). § 14b Předchozí souhlas (1) Vláda může nařízením vymezit hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podle § 14 odst. 3 podmíněno udělením předchozího souhlasu. Jako hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podmíněno předchozím souhlasem, lze vymezit pouze a) plánované hrazené služby, pro které jsou nařízením vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb stanoveny lhůty časové dostupnosti a které současně vyžadují hospitalizaci nebo vysoce specializované přístrojové nebo zdravotnické vybavení, nebo b) hrazené služby, které zahrnují léčbu, která představuje zvláštní riziko pro pacienta nebo obyvatelstvo. (2) Ministerstvo zdravotnictví oznámí Evropské komisi, u kterých hrazených služeb je náhrada nákladů podmíněna předchozím souhlasem. (3) O udělení předchozího souhlasu rozhoduje příslušná zdravotní pojišťovna na žádost pojištěnce. Žádost je nutné podat nejpozději před začátkem čerpání hrazených přeshraničních služeb. (4) Zdravotní pojišťovna může odmítnout udělit předchozí souhlas pouze, jestliže a) by byl pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu při čerpání hrazených přeshraničních služeb vystaven riziku, které nelze považovat za přijatelné, při zohlednění možného přínosu čerpání těchto hrazených přeshraničních služeb, b) je důvodná obava, že by čerpání hrazených přeshraničních služeb mohlo mít za následek podstatné ohrožení veřejného zdraví, c) ohledně toho, kdo má hrazené přeshraniční služby poskytnout, existuje důvodná obava, pokud jde o dodržování standardů a pokynů týkajících se kvality zdravotních služeb jím poskytovaných a o bezpečí pojištěnce, nebo d) lze požadované zdravotní služby pojištěnci poskytnout na území České republiky ve lhůtě časové dostupnosti stanovené nařízením vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. (5) Zdravotní pojišťovna při posuzování žádosti pojištěnce o udělení předchozího souhlasu musí zároveň posoudit, zda nejsou v daném případě splněny podmínky pro vydání povolení podle koordinačních nařízení. Pokud jsou tyto podmínky splněny, zdravotní pojišťovna vydá pojištěnci povolení podle koordinačních nařízení; to neplatí, pokud pojištěnec v žádosti uvedl, že žádá pouze o udělení předchozího souhlasu a jeho udělení požaduje i poté, co byl zdravotní pojišťovnou informován o výhodách, které přináší vydání povolení podle koordinačních nařízení oproti udělení předchozího souhlasu. § 14c (1) Informace týkající se čerpání zdravotních služeb v členských státech Evropské unie poskytuje vnitrostátní kontaktní místo, kterým je subjekt, který byl pro oblast zdravotního pojištění určen jako styčné místo podle koordinačních nařízení (dále jen „kontaktní místo“). Ministerstvo zdravotnictví sděluje název a kontaktní údaje kontaktního místa Evropské komisi a zveřejňuje je na úřední desce a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Název a kontaktní údaje kontaktního místa zveřejňují na svých internetových stránkách i zdravotní pojišťovny. (2) Kontaktní místo poskytuje zejména informace o a) možnostech čerpání zdravotních služeb v členských státech Evropské unie, b) poskytovatelích, c) kontaktních údajích vnitrostátních kontaktních míst v jiných členských státech Evropské unie, d) právních předpisech České republiky upravujících standardy a pokyny o kvalitě a bezpečnosti poskytování zdravotních služeb, včetně ustanovení o dozoru a hodnocení poskytovatelů, a o poskytovatelích, na které se tyto standardy a pokyny vztahují, e) právech pacientů, postupech pro podávání stížností a mechanizmech pro zjednání nápravy a o možnostech řešení sporů v České republice, f) náležitostech, které mají být podle právních předpisů České republiky uvedeny na lékařských předpisech, které jsou vystavovány na žádost pacienta, který je hodlá použít v jiném členském státě Evropské unie. (3) Kontaktní místo dále na žádost poskytuje informace o a) oprávnění konkrétního poskytovatele poskytovat zdravotní služby nebo o případných omezeních jeho oprávnění, b) přístupnosti konkrétních zdravotnických zařízení v České republice pro osoby se zdravotním postižením, c) možnosti čerpat zdravotní služby podle koordinačních nařízení, d) právech pojištěnce v souvislosti s čerpáním zdravotních služeb v jiných členských státech Evropské unie, a to zejména o pravidlech a podmínkách náhrady nákladů a postupech pro jejich uplatňování, e) právech pacienta z jiného členského státu Evropské unie na území České republiky v souvislosti s čerpáním zdravotních služeb, zejména o možnostech odvolání a nápravy, má-li pacient za to, že byl poškozen na svých právech, včetně případů, kdy dojde k újmě v důsledku čerpání zdravotních služeb. (4) Při poskytování informací týkajících se čerpání zdravotních služeb v jiném členském státě Evropské unie kontaktní místo sdělí, která práva vyplývají z koordinačních nařízení a která vyplývají z tohoto zákona. Informace podle odstavce 2 kontaktní místo zveřejňuje na svých internetových stránkách. Informace podle odstavců 2 a 3 se na žádost poskytnou ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením. (5) Kontaktní místo spolupracuje za účelem výměny potřebných informací a příkladů dobré praxe s vnitrostátními kontaktními místy jiných členských států Evropské unie, Evropskou komisí, zdravotními pojišťovnami a sdruženími pacientů působícími v oblasti ochrany práv těchto osob. (6) Poskytovatelé, orgány příslušné k vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb a zdravotní pojišťovny jsou povinni kontaktnímu místu poskytovat na jeho žádost informace podle odstavců 2 a 3 bezodkladně a bezplatně, pokud mají tyto informace k dispozici.“. 7. V § 15 odst. 5 se slova „Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“)“ nahrazují slovem „Ústav“. 8. V § 16a odst. 2 se v úvodní části ustanovení slova „a) až f)“ nahrazují slovy „a) až e)“. 9. V § 16a se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 4 až 10. 10. V § 16a odst. 5 se věta druhá zrušuje. 11. V § 16a odst. 8 se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „2 a 3“. 12. V § 16a odst. 10 se slova „9 a 10“ nahrazují slovy „8 a 9“. 13. V § 16b odst. 2 větě první a druhé se slova „7 a 8“ nahrazují slovy „6 a 7“. 14. V § 40 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 52 znějí: „(3) Zdravotní pojišťovny rozhodují o žádostech svých pojištěnců o vydání povolení podle koordinačních nařízení. Ze žádosti musí být patrné, jaké zdravotní služby pojištěnec hodlá čerpat, místo jejich čerpání a předpokládaná doba jejich čerpání. Zdravotní pojišťovna povolení podle koordinačních nařízení vydá pouze v případě, že jsou pro jeho vydání splněny podmínky52) stanovené koordinačními nařízeními. Je-li zde důvodná obava, že požadovaná zdravotní služba nemůže být pojištěnci vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a pravděpodobnému průběhu nemoci poskytnuta na území České republiky včas a hrozí-li nebezpečí z prodlení, musí zdravotní pojišťovna vydat povolení podle koordinačních nařízení bezodkladně. (4) Zdravotní pojišťovny poskytnou pojištěnci na jeho žádost náhradu nákladů podle § 14 odst. 2 až 5 nejpozději do posledního dne měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí podle § 53 odst. 1. 52) Článek 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění.“. Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 5 až 12. 15. V § 40 odst. 12 se slova „7 a 8“ nahrazují slovy „10 a 11“. 16. V § 40 se doplňují odstavce 13 a 14, které znějí: „(13) Zdravotní pojišťovny shromažďují údaje týkající se správních řízení vedených ve věcech náhrady nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěnci v jiných členských státech Evropské unie, zejména údaje o a) zahájených řízeních o náhradě nákladů podle § 14 odst. 2 až 4, o jejich počtu, místě jejich čerpání a o tom, jak bylo v jednotlivých řízeních rozhodnuto, b) zahájených řízeních pro udělení předchozího souhlasu, o jejich počtu a o tom, jak bylo v jednotlivých řízeních rozhodnuto, c) částkách, které byly podle § 14 odst. 2 až 4 pojištěncům nahrazeny. (14) Údaje shromažďované podle odstavce 13 sdělují zdravotní pojišťovny v anonymizované podobě na žádost Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví tyto informace poskytuje Evropské komisi v jí stanovených lhůtách.“. 17. V § 53 odst. 1 se ve větě první za slova „týkajících se“ vkládají slova „udělení předchozího souhlasu podle § 14b, vydání povolení podle koordinačních nařízení, náhrady nákladů podle § 14 odst. 2 až 4,“ a věty třetí a čtvrtá se nahrazují větami „Zdravotní pojišťovny rozhodují ve věcech přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného a penále platebními výměry. Odvolání proti platebnímu výměru nemá odkladný účinek.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. II Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 1a zní: „c) náhrady nákladů za neodkladnou zdravotní péči čerpanou pojištěncem v cizině a náhrady nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěncem v jiném členském státě Evropské unie podle § 14 zákona o veřejném zdravotním pojištění1a), 1a) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 5 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) úhrady za zdravotní služby a náhrady nákladů vynaložené pojištěncem na zdravotní služby čerpané v členských státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících koordinaci systémů sociálního zabezpečení a podle mezinárodních smluv v oblasti sociálního zabezpečení.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. III Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 13 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „c) náhrady nákladů za neodkladnou zdravotní péči čerpanou pojištěncem v cizině a náhrady nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěncem v jiném členském státě Evropské unie podle § 14 zákona o veřejném zdravotním pojištění23), 23) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 13 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) úhrady za zdravotní služby a náhrady nákladů vynaložené pojištěncem na zdravotní služby čerpané v členských státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících koordinaci systémů sociálního zabezpečení a podle mezinárodních smluv v oblasti sociálního zabezpečení.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. IV V § 45 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 303/2013 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které včetně poznámky pod čarou č. 50 zní: „o) poskytovat informace vnitrostátnímu kontaktnímu místu na jeho žádost podle zákona o veřejném zdravotním pojištění50). 50) § 14c zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 59/2014 Sb.	Zákon č. 59/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 1. 6. 2014, částka 23/2014 * Čl. I - V příloze č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2014 59 ZÁKON ze dne 20. března 2014, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V příloze č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona č. 195/2010 Sb. a zákona č. 222/2012 Sb., volební obvody č. 16, 18, 25, 27, 28, 29, 31, 36, 40, 41, 73 a 75 znějí: „Volební obvod č. 16 Sídlo: Beroun část okresu Beroun, ohraničená na západě obcemi Hudlice, Svatá, Hředle, Točník, Žebrák, Tlustice, Hořovice, Podluhy, část okresu Praha-západ, ohraničená na severu obcemi Číčovice, Tuchoměřice, na jihu obcemi Řevnice, Dobřichovice, Černolice, Jíloviště, Klínec, Měchenice, Březová-Oleško, Okrouhlo, Libeř, Pohoří a na východě obcemi Psáry, Zlatníky-Hodkovice, Vestec Volební obvod č. 18 Sídlo: Příbram celý okres Příbram, jihozápadní část okresu Benešov, ohraničená na severu obcemi Vrchotovy Janovice, Olbramovice, Votice, Jankov, Ratměřice, Zvěstov a jižní část okresu Praha-západ, ohraničená na severu obcemi Mníšek pod Brdy, Řitka, Líšnice, Davle, Petrov, Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz Volební obvod č. 25 Sídlo: Praha 6 zahrnuje území městské části Praha 6, s výjimkou k. ú. Střešovice, části k. ú. Bubeneč, části k. ú. Hradčany a části k. ú. Sedlec, ležícími na území městské části Praha 6. Dále zahrnuje území městských částí Praha 17, Praha-Přední Kopanina, Praha-Nebušice, Praha-Lysolaje, Praha-Zličín Volební obvod č. 27 Sídlo: Praha 1 zahrnuje území městských částí Praha 1, Praha 7, Praha-Suchdol a Praha-Troja. Dále zahrnuje část území městské části Praha 2, tvořenou k. ú. Nové Město a k. ú. Vyšehrad, část území městské části Praha 5, tvořenou částí k. ú. Malá Strana ležící na území městské části Praha 5, a část území městské části Praha 6, tvořenou k. ú. Střešovice, částí k. ú. Hradčany, částí k. ú. Bubeneč a částí k. ú. Sedlec, ležícími na území městské části Praha 6 Volební obvod č. 28 Sídlo: Mělník část okresu Mělník, ohraničená na severu obcemi Čečelice, Liblice, Malý Újezd, Velký Borek, Mělník, Hořín, Býkev, Lužec nad Vltavou, Spomyšl, severní část okresu Praha-východ, ohraničená na jihu obcemi Káraný, Lázně Toušeň, Nový Vestec, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Dřevčice, Jenštejn, Radonice Volební obvod č. 29 Sídlo: Litoměřice část okresu Litoměřice, ohraničená na západě obcemi Libochovany, Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem, Vchynice, Jenčice, Třebenice, Vlastislav, severní část okresu Kladno, ohraničená obcemi Vraný, Vrbičany, Klobuky, Hořešovičky, Zichovec, Bílichov, Pozdeň, Plchov, Libovice, Tuřany, Studeněves, Slaný, Žižice, Velvary, Uhy Volební obvod č. 31 Sídlo: Ústí nad Labem celý okres Ústí nad Labem, část okresu Litoměřice, tvořená obcemi Prackovice nad Labem, Chotiměř, Velemín Volební obvod č. 36 Sídlo: Česká Lípa celý okres Česká Lípa, část okresu Mělník, tvořená obcemi Mšeno, Chorušice, Kadlín, Kanina, Lobeč, Nosálov, Stránka, Dobřeň, Vidim, Medonosy, Cítov, Dolní Beřkovice, Horní Počaply, Liběchov, Želízy, Tupadly, Dolní Zimoř, Kokořín, Vysoká, Lhotka, Střemy, Nebužely, Hostín, Řepín, Byšice, Mělnické Vtelno, západní část okresu Liberec, ohraničená na východě obcemi Chrastava, Nová Ves, Kryštofovo Údolí, Světlá pod Ještědem, Janův Důl, Osečná, Všelibice Volební obvod č. 40 Sídlo: Kutná Hora celý okres Kutná Hora, západní část okresu Havlíčkův Brod, ohraničená na východě obcemi Borek, Uhelná Příbram, Nová Ves u Chotěboře, Nejepín, Jilem, Sedletín, Olešná, Radostín, Veselý Žďár, Okrouhlice, Krásná Hora, Květinov, Michalovice, Lípa, Herálec, Slavníč, jižní část okresu Benešov, ohraničená na jihovýchodě obcemi Tichonice, Psáře, Všechlapy, Libež, Slověnice, Bílkovice, Radošovice, Vlašim, Veliš, Louňovice pod Blaníkem, Kamberk, východní část okresu Benešov, tvořená obcí Sázava Volební obvod č. 41 Sídlo: Benešov část okresu Benešov, ohraničená na jihu obcemi Křečovice, Maršovice, Bystřice, Popovice, Postupice, Chotýšany, Struhařov, Třebešice, Litichovice, Divišov, Český Šternberk a obcí Divišov, tvořenou částí obce Zdebuzeves, na východě obcemi Chocerady, Vodslivy, Choratice, Xaverov, Drahňovice, část okresu Praha-západ, tvořená obcemi Průhonice a Jesenice, část okresu Praha-východ, ohraničená na severu obcemi Vyšehořovice, Nehvizdy, Zeleneč, Zápy, Svémyslice Volební obvod č. 73 Sídlo: Frýdek-Místek východní část okresu Frýdek-Místek, ohraničená na západě obcemi Žermanice, Lučina, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Komorní Lhotka, Vyšní Lhoty, Raškovice, Morávka, jižní část okresu Karviná, tvořená obcemi Horní Bludovice, Český Těšín, Chotěbuz Volební obvod č. 75 Sídlo: Karviná část okresu Karviná, tvořená obcemi Dětmarovice, Doubrava, Orlová, Horní Suchá, Albrechtice, Těrlicko, Stonava, Karviná, Petrovice u Karviné“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2014. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 58/2014 Sb.	Zákon č. 58/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 7. 4. 2014, částka 23/2014 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o místním referendu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o krajském referendu * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o volbě prezidenta republiky * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 7. 4. 2014 58 ZÁKON ze dne 20. března 2014, kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu Čl. I Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb. a zákona č. 222/2012 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu při volbách do Evropského parlamentu konaných na území České republiky. 1) Směrnice Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky. Směrnice Rady 2013/1/EU ze dne 20. prosince 2012, kterou se mění směrnice 93/109/ES, pokud jde o některá pravidla pro výkon práva být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky. Akt z roku 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, ve znění rozhodnutí Rady 2002/772/ES.“. 2. V § 5 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „b) omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva4). 4) § 55 až 65 občanského zákoníku.“. 3. V § 6 odst. 1 větě první se slova „zbaven způsobilosti k právním úkonům,4)“ nahrazují slovy „omezena jeho svéprávnost k výkonu volebního práva4),“. 4. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo vnitra oznamuje Evropské komisi kontaktní údaje na komunikační centrálu a jejich změny.“. 5. V § 9 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) zasílá komunikační centrále jiného členského státu neprodleně po podání kandidátní listiny informaci, že státní občan tohoto jiného členského státu je uveden na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu podané na území České republiky, a současně zasílá prohlášení tohoto kandidáta za účelem ověření, zda kandidát nebyl zbaven práva být volen, a pro komunikační centrálu jiného členského státu ověřuje ve lhůtě do 5 pracovních dnů, zda státní občan České republiky, který kandiduje v tomto jiném členském státě, nebyl zbaven práva být volen,“. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena f) až k). 6. V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „listin“ vkládají slova „a ověřování, zda státní občan České republiky, který kandiduje v jiném členském státě, nebyl zbaven práva být volen,“. 7. V § 9 odst. 5 písmeno e) zní: „e) omezení svéprávnosti.“. 8. V § 9 odst. 6 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 9. V § 9 odst. 6 písmeno f) zní: „f) omezení svéprávnosti,“. 10. V § 12 odst. 2 písm. b) se slovo „neprodleně“ zrušuje. 11. V § 12 odst. 2 písm. c) se slova „průběžných a celkových“ zrušují. 12. V § 12 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena g) až k). 13. V § 12 odst. 3 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 14. V § 15 odst. 1 písm. d) se za slova „jiného členského státu“ vkládají slova „neprodleně po zápisu do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu“. 15. V § 22 odstavec 3 zní: „(3) Je-li kandidátem občan jiného členského státu, uvede kromě údajů uvedených v odstavci 2 v prohlášení místo narození a adresu svého posledního místa pobytu v členském státě původu, připojí prohlášení, že v členském státě původu nebyl soudním nebo správním rozhodnutím zbaven práva být volen, a ke kandidátní listině předloží doklady uvedené v odstavci 2 větě první.“. 16. V § 22 odst. 6 větě druhé se slova „zbavená způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností4)“. 17. V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Kandiduje-li na kandidátní listině státní občan jiného členského státu, zašle Ministerstvo vnitra jeho prohlášení, které bylo připojeno ke kandidátní listině, komunikační centrále členského státu původu za účelem ověření informace, že kandidát nebyl zbaven práva být volen.“. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10. 18. V § 23 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 19. V § 23 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo vnitra nejpozději do 48 dnů přede dnem voleb rozhodne o škrtnutí kandidáta, který je státním občanem jiného členského státu, jestliže obdrží od komunikační centrály členského státu původu informaci, že tento kandidát byl zbaven práva být volen.“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 5 až 11. 20. V § 23 odst. 5 písm. b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 21. V § 23 odst. 9 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 22. V § 24 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Obdrží-li Ministerstvo vnitra až po registraci kandidátní listiny od komunikační centrály jiného členského státu informaci, že kandidát, který je státním občanem tohoto členského státu, byl zbaven práva být volen, zůstávají údaje o kandidátovi na kandidátní listině, avšak při zjišťování výsledku hlasování se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným. Ministerstvo vnitra prostřednictvím krajských úřadů zajistí zveřejnění informace o tom, že kandidát byl zbaven práva být volen, ve všech volebních místnostech, pokud informaci od komunikační centrály jiného členského státu obdrží do 48 hodin před zahájením voleb.“. 23. V § 26 odst. 2 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“. 24. V § 28 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) zemřeli, nebo e) po zápisu do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu podle odstavce 1 písm. a) byli přihlášeni k trvalému pobytu na území jiné obce v České republice; o vyškrtnutí ze seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu vydá obecní úřad voliči na jeho žádost potvrzení.“. 25. V § 28 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Nejpozději do uzavření seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu zapíše obecní úřad voliče, který prokáže, že byl vyškrtnut ze seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu podle odstavce 4 písm. e).“. 26. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) K žádosti podle odstavce 1 občan jiného členského státu přiloží čestné prohlášení, ve kterém uvede svoji státní příslušnost, místo pobytu, adresu volebního obvodu, kde byl dosud pro volby do Evropského parlamentu veden ve volební evidenci, a to, že bude hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu pouze na území České republiky. Při podání žádosti podle odstavce 1 se občan jiného členského státu prokáže platným průkazem totožnosti.“. 27. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Při podání žádosti se občan jiného členského státu prokáže platným průkazem totožnosti.“. 28. V § 33 odst. 4 se slova „nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena“ nahrazují slovy „, prohlášení o odvolání kandidáta nebo informace o tom, že kandidát, který je státním občanem jiného členského státu, byl v členském státě původu zbaven práva být volen, pokud byly doručeny“. 29. V § 36 odst. 3 větě druhé se slova „a že je na území České republiky přihlášen k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky“ zrušují. 30. V § 36 odst. 4 se slova „nebo, jde-li o občana jiného členského státu, neprokáže-li, že je přihlášen k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky“ zrušují. 31. V § 36 odst. 5 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo pokud předloží potvrzení podle § 28 odst. 4 písm. e) nebo potvrzení o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem a prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku“. 32. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Ukončení hlasování Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se volební místnost, avšak předtím se umožní hlasovat všem voličům, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní; poté prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.“. 33. V § 42 odst. 1 se slova „zahájení sčítání hlasů“ nahrazují slovy „ukončení hlasování“. 34. V § 45 odst. 4 větě první se slova „od zahájení sčítání hlasů“ nahrazují slovy „po ukončení hlasování“. 35. § 46 se včetně nadpisu zrušuje. 36. V § 48 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, nebo kandidáti, kteří jsou státními občany jiného členského státu a byli v členském státě původu zbaveni práva být volen, pokud informaci o zbavení práva být volen Ministerstvo vnitra od komunikační centrály jiného členského státu obdrží do 48 hodin před zahájením voleb“. 37. V § 49 odstavec 1 zní: „(1) Po provedení skrutinia a po uplynutí doby stanovené pro uzavření poslední volební místnosti na území Evropské unie předá Český statistický úřad zjištěné výsledky hlasování Státní volební komisi. Státní volební komise schválí zápis o výsledku voleb předaný Českým statistickým úřadem. Zápis podepíší členové Státní volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody odepření podpisu v samostatné příloze k zápisu.“. 38. V § 52 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) dodatečným obdržením informace od členského státu původu o zbavení práva být volen,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 39. V § 59 odst. 6 se slova „podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování“ nahrazují slovy „doby stanovené pro uzavření poslední volební místnosti na území Evropské unie“. 40. V § 59 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Volební orgány nesmějí zjištěné výsledky hlasování zveřejnit do doby stanovené pro uzavření poslední volební místnosti na území Evropské unie.“. 41. V § 64 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky Čl. II Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 480/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 195/2010 Sb. a zákona č. 222/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „b) omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva2). 2) § 55 až 65 občanského zákoníku.“. 2. V § 12 odst. 7 písmeno e) zní: „e) omezení svéprávnosti,“. 3. V § 32 odst. 5 větě druhé se slova „zbavená způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností2)“. 4. V § 61 odst. 3 větě první se slova „zbavená způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností2)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů Čl. III Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2009 Sb. a zákona č. 222/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „b) omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva5), 5) § 55 až 65 občanského zákoníku.“. 2. V § 11 odst. 5 písmeno e) zní: „e) omezení svéprávnosti,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí Čl. IV Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „b) omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva7), 7) § 55 až 65 občanského zákoníku.“. 2. V § 12 odst. 5 písmeno e) zní: „e) omezení svéprávnosti.“. 3. V § 12 odst. 6 písmeno e) zní: „e) omezení svéprávnosti,“. 4. V § 22 odst. 4 větě druhé se slova „zbavená způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností7)“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o místním referendu Čl. V Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 169/2008 Sb. a zákona č. 142/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 4 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „b) omezení svéprávnosti k výkonu práva hlasovat v referendu3), 3) § 55 až 65 občanského zákoníku.“. 2. V § 12 odst. 7 písmeno e) zní: „e) omezení svéprávnosti.“. 3. V § 12 odst. 8 písmeno e) zní: „e) omezení svéprávnosti.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o krajském referendu Čl. VI Zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 142/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 4 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „b) omezení svéprávnosti k výkonu práva hlasovat v referendu3), 3) § 55 až 65 občanského zákoníku.“. 2. V § 12 odst. 7 písmeno e) zní: „e) omezení svéprávnosti.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o volbě prezidenta republiky Čl. VII Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „b) omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva4). 4) § 55 až 65 občanského zákoníku.“. 2. V § 5 se slova „zbavení způsobilosti k právním úkonům4)“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva4)“. 3. V § 8 odst. 5 písmeno e) zní: „e) omezení svéprávnosti.“. 4. V § 22 odst. 1 větě druhé se slova „zbavená způsobilosti k právním úkonům4)“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností4)“. 5. V § 23 odst. 3 větě třetí se slova „zbavená způsobilosti k právním úkonům4)“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností4)“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 57/2014 Sb.	Zákon č. 57/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 7. 4. 2014, částka 23/2014 * Čl. I - Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 7. 4. 2014 57 ZÁKON ze dne 20. března 2014, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě, se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se slova „dozor nad pověřenými osobami“ nahrazují slovy „kontrolu pověřených osob“. 2. § 8 zní: „§ 8 (1) Ministerstvo vnitra využívá k výkonu působnosti podle tohoto zákona a) ze základního registru obyvatel 1. příjmení, 2. jméno, popřípadě jména, 3. datum narození, 4. datum úmrtí nebo den, který je v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě den, který subjekt údajů nepřežil, 5. státní občanství, popřípadě více státních občanství, 6. čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, b) z informačního systému evidence obyvatel 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, 2. datum narození, 3. státní občanství, popřípadě více státních občanství, c) z informačního systému evidence občanských průkazů 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, 2. číslo, popřípadě sérii občanského průkazu, d) z informačního systému evidence cestovních dokladů 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, 2. číslo cestovního dokladu. (2) Z údajů uvedených v odstavci 1 lze v konkrétním případě použít jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou uvedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 56/2014 Sb.	Zákon č. 56/2014 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 7. 4. 2014, částka 23/2014 * Čl. I - Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 7. 4. 2014 56 ZÁKON ze dne 20. března 2014, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají dále podnikatelé, kterým bylo uděleno státní povolení k provozování živnosti vedení spisovny (dále jen „koncese k vedení spisovny“), jde-li o dokumenty, ke kterým mají tuto povinnost veřejnoprávní původci, soukromoprávní původci nebo jejich právní nástupci a které byly veřejnoprávními původci, soukromoprávními původci nebo jejich právními nástupci těmto podnikatelům předány k zajištění odborné správy.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 18a odst. 2 větě první se slova „zřizovatele soukromého archivu“ nahrazují slovy „archivu, popřípadě zřizovatele archivu,“. 3. V § 46 odst. 1 písmena a) až c) znějí: „a) kontroluje výkon spisové služby u 1. organizačních složek státu s celostátní působností s výjimkou těch, u kterých tuto působnost vykonává Archiv bezpečnostních složek, 2. státních příspěvkových organizací zřízených zákonem a státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu s celostátní působností, 3. veřejných výzkumných institucí zřízených organizační složkou státu s celostátní působností, 4. právnických osob s celostátní působností zřízených zákonem, b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u 1. původců uvedených v písmenu a), 2. původců uvedených v písmenu c), kteří si zřídili soukromý archiv, 3. původců uvedených v § 49 odst. 1 písm. c) bodech 13 až 15, kteří si zřídili soukromý archiv, 4. vrcholných nebo obdobných orgánů původců uvedených v písmenu c), kteří požádají o výběr archiválií ve skartačním řízení, c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u vrcholných nebo obdobných orgánů 1. politických stran, 2. politických hnutí, 3. spolků, 4. odborových organizací, 5. organizací zaměstnavatelů, 6. profesních komor, 7. církví, 8. náboženských společností, 9. nadací, 10. nadačních fondů, 11. ústavů, 12. obecně prospěšných společností,“. 4. V § 48 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) místem, kde se nachází provozovna, ve které se vykonává koncesovaná živnost vedení spisovny, jde-li o výkon působnosti podle § 49 odst. 1 písm. r) nebo s).“. 5. V § 49 odst. 1 písmena a) až c) znějí: „a) kontroluje výkon spisové služby u 1. organizačních složek státu s jinou než celostátní působností, 2. státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu s jinou než celostátní působností, 3. státních podniků, 4. právnických osob zřízených zákonem s jinou než celostátní působností, 5. územních samosprávných celků, 6. organizačních složek územních samosprávných celků, 7. právnických osob zřízených nebo založených územním samosprávným celkem, 8. vysokých škol, 9. škol, 10. zdravotních pojišťoven, 11. veřejných výzkumných institucí s výjimkou těch zřízených organizační složkou státu s celostátní působností, b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u 1. původců uvedených v písmenu a), 2. původců uvedených v písmenu c) bodech 1 až 12, kteří požádají o výběr archiválií ve skartačním řízení, s výjimkou vrcholných nebo obdobných orgánů těchto původců a s výjimkou původců, kteří si zřídili soukromý archiv, 3. původců uvedených v písmenu c) bodech 13 až 15 s výjimkou těch, kteří si zřídili soukromý archiv, c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u 1. politických stran, 2. politických hnutí, 3. spolků, 4. odborových organizací, 5. organizací zaměstnavatelů, 6. profesních komor, 7. církví, 8. náboženských společností, 9. nadací, 10. nadačních fondů, 11. ústavů, 12. obecně prospěšných společností, 13. obchodních společností, 14. družstev, 15. notářů, s výjimkou jejich vrcholových nebo obdobných orgánů,“. 6. V § 49 odst. 1 písm. r) se slova „podle zvláštního právního předpisu22)“ nahrazují slovy „k vedení spisovny“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje. 7. V § 49 odst. 1 se za písmeno r) vkládá nové písmeno s), které zní: „s) kontroluje plnění povinností podnikatele, kterému byla udělena koncese k vedení spisovny, stanovených v § 3 odst. 4,“. Dosavadní písmeno s) se označuje jako písmeno t). 8. Za § 57 se vkládá nový § 57a, který zní: „§ 57a (1) Výběr archiválií z dokumentů, které má povinnost uchovávat právní nástupce veřejnoprávního původce nebo soukromoprávního původce, provádí archiv, který by byl příslušný k provedení výběru archiválií u tohoto původce. (2) Výběr archiválií z dokumentů předaných veřejnoprávním původcem, soukromoprávním původcem nebo jejich právním nástupcem k zajištění odborné správy do spisovny provozované podnikatelem, kterému byla udělena koncese k vedení spisovny, provádí archiv, který je příslušný k provedení výběru archiválií u tohoto původce nebo jeho právního nástupce.“. 9. V § 68a se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Pokud zvláštní právní předpis stanoví, že se při zrušení organizační součásti určeného původce, při změně působnosti určeného původce nebo jeho organizační součásti anebo při změně vlastníka nebo držitele dokumentu dokumenty předají jiné osobě, než která je uvedena v odstavci 2, určený původce uvede tuto skutečnost v plánu provádění spisové rozluky, a to včetně jednoznačné identifikace této osoby.“. 10. V § 69a odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 11. § 71 zní: „§ 71 (1) Kontrolu dodržování povinností na úseku archivnictví a výkonu spisové služby vykonávají a) ministerstvo u veřejnoprávních původců a archivů s výjimkou zpravodajských služeb České republiky a jimi zřízených archivů, b) Národní archiv u 1. organizačních složek státu s celostátní působností s výjimkou těch, u kterých tuto působnost vykonává Archiv bezpečnostních složek, a u archivů zřízených těmito organizačními složkami státu, 2. státních příspěvkových organizací zřízených zákonem a státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu s celostátní působností a u archivů zřízených těmito státními příspěvkovými organizacemi, 3. veřejných výzkumných institucí zřízených organizační složkou státu s celostátní působností a u archivů zřízených těmito veřejnými výzkumnými institucemi, 4. právnických osob s celostátní působností zřízených zákonem a u archivů zřízených těmito právnickými osobami, 5. kulturně vědeckých institucí, pokud mají ve své péči archiválie, které vede v druhotné evidenci Národního kulturního dědictví Národní archiv, 6. vlastníků a držitelů archiválií uložených mimo archiv, které vede v základní evidenci Národní archiv, 7. soukromých archivů zřízených subjektem uvedeným v § 46 odst. 1 písm. c), c) státní oblastní archiv podle své územní působnosti u 1. organizačních složek státu s jinou než celostátní působností a u archivů zřízených těmito organizačními složkami státu, 2. státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu s jinou než celostátní působností a u archivů zřízených těmito státními příspěvkovými organizacemi, 3. státních podniků a u archivů zřízených státními podniky, 4. právnických osob zřízených zákonem s jinou než celostátní působností a u archivů zřízených těmito právnickými osobami, 5. územních samosprávných celků a u archivů zřízených územními samosprávnými celky, 6. organizačních složek územních samosprávných celků, 7. právnických osob zřízených nebo založených územním samosprávným celkem, 8. vysokých škol a u archivů zřízených vysokými školami, 9. škol a u archivů zřízených školami, 10. zdravotních pojišťoven a u archivů zřízených zdravotními pojišťovnami, 11. veřejných výzkumných institucí s výjimkou těch zřízených organizační složkou státu s celostátní působností a u archivů zřízených těmito veřejnými výzkumnými institucemi, 12. kulturně vědeckých institucí, pokud mají ve své péči archiválie, které vede v druhotné evidenci Národního kulturního dědictví státní oblastní archiv, 13. vlastníků a držitelů archiválií uložených mimo archiv, které vede v základní evidenci státní oblastní archiv, 14. soukromých archivů s výjimkou těch, u kterých tuto působnost vykonává Národní archiv, 15. podnikatelů, kterým byla udělena koncese k vedení spisovny. (2) Rozhodne-li ministerstvo o změně příslušnosti archivu podle § 44 písm. q), kontrolu dodržování povinností na úseku archivnictví a výkonu spisové služby vykonává u původce, jehož se změna příslušnosti archivu týká, nebo organizační součásti původce, jíž se změna příslušnosti archivu týká, archiv určený v rozhodnutí. (3) Ministerstvo kontroluje bezpečnostní archivy pouze na základě výročních zpráv o činnosti.“. 12. V § 72 odstavec 1 zní: „(1) Kontrolu vykonává zaměstnanec ministerstva, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, kterého k provedení kontroly písemně pověří ředitel věcně příslušného útvaru ministerstva nebo ředitel archivu (dále jen „kontrolující“).“. 13. V § 72 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Archivní inspektor“ nahrazují slovy „Kontrolující je“ a slovo „je“ se zrušuje. 14. V § 72 odst. 3 větě první se slova „archivního inspektora“ nahrazují slovy „vydanému podle odstavce 2“, ve větě druhé se slovo „jeho“ zrušuje a věta třetí se zrušuje. 15. V § 72 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 16. V § 72 odstavec 4 zní: „(4) Na kontrolu prováděnou podle § 71 odst. 3 se odstavce 1 až 3 nepoužijí.“. 17. V § 74 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Právnická nebo fyzická osoba se jako podnikatel, kterému byla udělena koncese k vedení spisovny, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3 odst. 4 neuchová dokument nebo neumožní výběr archiválie.“. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 9 až 11. 18. V § 74 odst. 9 úvodní části ustanovení se za slova „Určený původce“ vkládají slova „nebo původce uvedený v § 63 odst. 2“. 19. V § 74 odst. 11 písm. b) se slova „nebo 9“ nahrazují slovy „, 9 nebo 10“. 20. V § 75 odst. 3 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. 21. V § 86 se za slova „§ 19,“ vkládají slova „§ 22a,“. 22. V příloze č. 1 se v části I v bodě 2 písm. a) slova „, zápisy z porad vedení“ zrušují. 23. V příloze č. 1 se v části I v bodě 5 na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena b) a d) se zrušují. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 55/2014 Sb.	Vyhláška č. 55/2014 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ23 - Eliščin pramen v katastrálním území Poděbrady Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 1. 5. 2014, částka 22/2014 * § 1 - Stanovení ochranného pásma * § 2 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 55/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 55/2014 Sb. Aktuální znění od 1. 5. 2014 55 VYHLÁŠKA ze dne 26. března 2014 o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ23 – Eliščin pramen v katastrálním území Poděbrady Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon): § 1 Stanovení ochranného pásma (K § 21 a 22 lázeňského zákona) (1) K ochraně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ23 - Eliščin pramen (dále jen „zdroj“), nacházejícího se na pozemkové parcele č. 1888/5 katastrálního územíkatastrálního území Poděbrady, se stanoví ochranné pásmo I. stupně, které je současně pásmem fyzické ochrany zdroje. (2) Ochranné pásmo I. stupně tvoří bezprostřední okolí výstupu zdroje a je vymezeno pozemkovou parcelou č. 1888/5 katastrálního územíkatastrálního území Poděbrady. (3) Vymezení ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 1 000, která je přílohou č. 1 k této vyhlášce, a v kopii Základní mapy České republiky v měřítku 1 : 10 000, která je přílohou č. 2 k této vyhlášce. Vymezení ochranného pásma I. stupně v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 1 000 a v Základní mapě České republiky v měřítku 1 : 10 000 a 1 : 50 000 jsou k nahlédnutí na Ministerstvu zdravotnictví, na Krajském úřadu Středočeského kraje a na Městském úřadu Poděbrady. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2014. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 55/2014 Sb. PODĚBRADY Ochranné pásmo I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ23 - Eliščin pramen 5.9MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 55/2014 Sb. PODĚBRADY Ochranné pásmo I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ23 - Eliščin pramen 21.6MB
Vyhláška č. 54/2014 Sb.	Vyhláška č. 54/2014 Sb. Vyhláška o vzorech formulářů a průkazu inspektora a limitních množstvích látek podle zákona o prekursorech drog Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 15. 4. 2014, částka 22/2014 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Vzory formulářů * § 3 - Vzor průkazu inspektora * § 4 - Limitní množství vybraných uvedených látek kategorie 1 a 2 * § 5 - Závěrečné ustanovení * § 6 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 7 část I k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 7 část II k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 16 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 17 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 18 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. č. 19 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. Aktuální znění od 24. 12. 2015 (326/2015 Sb.) 54 VYHLÁŠKA ze dne 26. března 2014 o vzorech formulářů a průkazu inspektora a limitních množstvích látek podle zákona o prekursorech drog Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 53 odst. 2 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, (dále jen „zákon“): § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška stanoví a) vzory formulářů, b) vzor průkazu inspektora a c) limitní množství vybraných uvedených látek kategorie 1 a 2. § 2 Vzory formulářů Vzor formuláře a) žádosti o vydání nové licence k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle § 2 odst. 1 zákona, žádosti o prodloužení licence k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle § 3 odst. 1 zákona a žádosti o vydání nové licence k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 z důvodu změny v údajích uvedených v licenci podle § 3 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) žádosti o vydání nové zvláštní licence k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle § 2 odst. 1 zákona, žádosti o prodloužení zvláštní licence k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle § 3 odst. 1 zákona a žádosti o vydání nové zvláštní licence k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 z důvodu změny v údajích uvedených ve zvláštní licenci podle § 3 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce, c) žádosti o změnu licence nebo zvláštní licence k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle § 3 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce, d) žádosti o registraci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 podle § 5 odst. 1 zákona a žádosti o zvláštní registraci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 podle § 5 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce, e) oznámení změny v registračních údajích podle § 6 zákona je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce, f) oznámení o činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 nebo s výchozí nebo pomocnou látkou podle § 7 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce, g) žádosti o vydání vývozního povolení k vývozu uvedené látky kategorie 1 podle § 16 odst. 1 zákona je uveden v části I přílohy č. 7 k této vyhlášce; vzor formuláře žádosti o vydání vývozního povolení k vývozu uvedené látky kategorie 2 nebo 3 podle § 16 odst. 1 zákona a žádosti o udělení vývozního povolení k vývozu uvedené látky kategorie 3 zjednodušeným postupem podle § 16 odst. 1 zákona je uveden v části II přílohy č. 7 k této vyhlášce, h) žádosti o vydání dovozního povolení k dovozu uvedené látky kategorie 1 podle § 16 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, i) hlášení o vývozu a dovozu uvedených látek kategorie 1, 2 a 3 podle § 19 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, j) sdělení odhadu dovozu nebo výroby uvedených látek kategorie 1 podle § 20 odst. 4 a § 29 odst. 3 zákona je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce, k) protokolu o zneškodnění uvedené látky kategorie 1 podle § 26 odst. 3 zákona je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce, l) hlášení o nadlimitních množstvích vybraných uvedených látek kategorie 1 nebo 2 podle § 27 odst. 3 zákona je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce, m) poskytnutí souhrnných údajů o činnosti s uvedenými látkami kategorie 1 podle § 28 zákona je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, n) poskytnutí souhrnných údajů o činnosti s uvedenými látkami kategorie 2 nebo 3 podle § 28 zákona je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce, o) žádosti o registraci k dodávání výchozí nebo pomocné látky na trh České republiky nebo jiných členských států Evropské unie podle § 36 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 15 k této vyhlášce, p) hlášení o množství dodaných výchozích a pomocných látekvýchozích a pomocných látek podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona je uveden v příloze č. 16 k této vyhlášce a q) prohlášení odběratele výchozí nebo pomocné látky podle § 37 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 17 k této vyhlášce. § 3 Vzor průkazu inspektora Vzor průkazu inspektora podle § 39 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 18 k této vyhlášce. § 4 Limitní množství vybraných uvedených látek kategorie 1 a 2 Limitní množství vybraných uvedených látek kategorie 1 a 2 podle § 27 odst. 1 zákona jsou uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce. § 5 Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2014. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ LICENCE k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 1.5MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZVLÁŠTNÍ LICENCE k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 1.4MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O ZMĚNU LICENCE nebo ZVLÁŠTNÍ LICENCE k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 1.2MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O REGISTRACI nebo ŽÁDOST O ZVLÁŠTNÍ REGISTRACI k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 1.1MB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. OZNÁMENÍ ZMĚNY V REGISTRAČNÍCH ÚDAJÍCH 2.7MB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. OZNÁMENÍ O ČINNOSTI s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 nebo s výchozí nebo pomocnou látkou 431kB Příloha č. 7 část I k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O VÝVOZNÍ POVOLENÍ k vývozu uvedené látky kategorie 1 1.1MB Příloha č. 7 část II k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O VÝVOZNÍ POVOLENÍ k vývozu uvedené látky kategorie 2 nebo 3 1.5MB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O DOVOZNÍ POVOLENÍ k dovozu uvedené látky kategorie 1 1013kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. HLÁŠENÍ O VÝVOZU A DOVOZU uvedených látek kategorie 1, 2 a 3 1.4MB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ODHAD DOVOZU NEBO VÝROBY uvedených látek kategorie 1 1.5MB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. PROTOKOL O ZNEŠKODNĚNÍ uvedené látky kategorie 1 nebo odpadu ji obsahujícího 1.4MB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. HLÁŠENÍ O NADLIMITNÍCH MNOŽSTVÍCH vybraných uvedených látek kategorie 1 nebo 2 860kB Příloha č. 13 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. POSKYTNUTÍ SOUHRNNÝCH ÚDAJŮ O ČINNOSTI s uvedenými látkami kategorie 1 2.7MB Příloha č. 14 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. Poskytnutí souhrnných údajů o činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 podle čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog a podle čl. 17 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005, kterým se stanoví pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog a k nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi 1MB Poskytnutí souhrnných údajů o dovozu, a vývozu a zprostředkování uvedených látek kategorie 2 nebo 3 podle čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi a podle čl. 18 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005, kterým se stanoví pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog a k nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi 994kB Příloha č. 15 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. ŽÁDOST O REGISTRACI k dodávání výchozích nebo pomocných látek na trh 1.1MB Příloha č. 16 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. HLÁŠENÍ O MNOŽSTVÍ DODANÝCH VÝCHOZÍCH A POMOCNÝCH LÁTEK 716kB Příloha č. 17 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. PROHLÁŠENÍ ODBĚRATELE výchozí nebo pomocné látky 763kB Příloha č. 18 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. Průkaz inspektora je opatřen fotografií jeho držitele, razítkem Ministerstva zdravotnictví a vlastnoručním podpisem ministra zdravotnictví. Je vyhotoven z papíru s ochrannými prvky, má rozměry 99×68 mm a je uložen v plastovém obalu s reliéfním razítkem Ministerstva zdravotnictví. Vzor lícové strany: 1.7MB Vzor rubové strany: 1.2MB Příloha č. 19 k vyhlášce č. 54/2014 Sb. Limitní množství vybraných uvedených látek kategorie 1 a 2 Seznam vybraných uvedených látek kategorie 1 a 2\| Limitní množství ---\|--- Acetanhydrid\| 100 kg za kalendářní rok
Vyhláška č. 53/2014 Sb.	Vyhláška č. 53/2014 Sb. Vyhláška o tiskopisech formulářů podle zákona o návykových látkách Vyhlášeno 7. 4. 2014, datum účinnosti 15. 4. 2014, částka 22/2014 * § 1 - Tiskopisy formulářů * § 2 - Zrušovací ustanovení * § 3 - Závěrečné ustanovení * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 16 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 17 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 18 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 19 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 20 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 21 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 22 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 23 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 24 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 25 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 26 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 27 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 28 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 29 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 30 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 31 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. č. 32 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2022 (174/2022 Sb.) 53 VYHLÁŠKA ze dne 26. března 2014 o tiskopisech formulářů podle zákona o návykových látkách Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 44b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 141/2009 Sb. a zákona č. 273/2013 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Tiskopisy formulářů (1) Tato vyhláška stanoví tiskopis formuláře a) žádosti o vydání povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky podle § 8 odst. 6 zákona v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) žádosti o změnu povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky podle § 9 odst. 10 zákona v příloze č. 2 k této vyhlášce, c) žádosti o zrušení povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky podle § 8 odst. 11 zákona v příloze č. 3 k této vyhlášce, d) žádosti o zařazení do seznamu osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky je obsahujícími podle § 5 odst. 7 zákona, v příloze č. 4 k této vyhlášce, e) žádosti o změnu údajů uvedených v žádosti o zařazení do seznamu osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky je obsahujícími podle § 5 odst. 7 zákona, v příloze č. 5 k této vyhlášce, f) žádosti o vydání povolení k dovozu návykových láteknávykových látek a přípravků podle § 22 odst. 2 zákona v příloze č. 6 k této vyhlášce, g) odhadu dovozu návykových láteknávykových látek a přípravků podle § 26 odst. 1 písm. b) zákona v příloze č. 7 k této vyhlášce, h) žádosti o vydání povolení k vývozu návykových láteknávykových látek a přípravků podle § 22 odst. 2 zákona v příloze č. 8 k této vyhlášce, i) žádosti o vydání povolení k vývozu makovinymakoviny podle § 25 odst. 1 zákona v příloze č. 9 k této vyhlášce, j) odhadu výroby návykových láteknávykových látek a přípravků podle § 26 odst. 1 písm. b) zákona v příloze č. 10 k této vyhlášce, k) měsíčního hlášení o uskutečněném dovozu návykových láteknávykových látek a přípravků podle § 26 odst. 1 písm. c) zákona v příloze č. 11 k této vyhlášce, l) měsíčního hlášení o uskutečněném vývozu návykových láteknávykových látek a přípravků podle § 26 odst. 1 písm. c) zákona v příloze č. 12 k této vyhlášce, m) čtvrtletního hlášení o uskutečněném dovozu makovinymakoviny podle § 30 zákona v příloze č. 13 k této vyhlášce, n) čtvrtletního hlášení o uskutečněném vývozu makovinymakoviny podle § 30 zákona v příloze č. 14 k této vyhlášce, o) souhrnu ročního hlášení o výrobě a spotřebě návykových láteknávykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona v příloze č. 15 k této vyhlášce, p) přílohy souhrnu č. I ročního hlášení o výrobě a spotřebě návykových láteknávykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob - příjem od dodavatelů v tuzemsku v příloze č. 16 k této vyhlášce, q) přílohy souhrnu č. II ročního hlášení o výrobě a spotřebě návykových láteknávykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob - výdej odběratelům v tuzemsku v příloze č. 17 k této vyhlášce, r) přílohy souhrnu č. III ročního hlášení o výrobě a spotřebě návykových láteknávykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob - detail výroby v příloze č. 18 k této vyhlášce, s) přílohy souhrnu č. IV ročního hlášení o výrobě a spotřebě návykových láteknávykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob - výdej vlastnímu podniku v příloze č. 19 k této vyhlášce, t) přílohy souhrnu č. V ročního hlášení o výrobě a spotřebě návykových láteknávykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob - detail stavů zásob v příloze č. 20 k této vyhlášce, u) přílohy souhrnu č. VI ročního hlášení o výrobě a spotřebě návykových láteknávykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob - zneškodňování odpadů a přebytečných a nepoužitelných návykových láteknávykových látek a přípravků v příloze č. 21 k této vyhlášce, v) odhad pěstování rostlin konopíkonopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. b) zákona v příloze č. 22 k této vyhlášce, w) souhrnu ročního hlášení o pěstování rostlin konopíkonopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona v příloze č. 23 k této vyhlášce, x) přílohy souhrnu č. I ročního hlášení o pěstování rostlin konopíkonopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti - příjem od dodavatelů v příloze č. 24 k této vyhlášce, y) přílohy souhrnu č. II ročního hlášení o pěstování rostlin konopíkonopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti - detail pěstování v příloze č. 25 k této vyhlášce, z) přílohy souhrnu č. III ročního hlášení o pěstování rostlin konopíkonopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti - výdej odběratelům v příloze č. 26 k této vyhlášce. (2) Tato vyhláška dále stanoví tiskopis formuláře a) přílohy souhrnu č. IV ročního hlášení o pěstování rostlin konopíkonopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti - detail zpracování v příloze č. 27 k této vyhlášce, b) přílohy souhrnu č. V ročního hlášení o pěstování rostlin konopíkonopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti - detail zneškodňování v příloze č. 28 k této vyhlášce, c) hlášení Generálního ředitelství cel o osetých plochách mákem setým a jejich odhadech podle § 43 odst. 6 písm. a) zákona v příloze č. 29 k této vyhlášce, d) ročního hlášení Generálního ředitelství cel o pěstování máku setého podle § 43 odst. 6 písm. b) zákona v příloze č. 30 k této vyhlášce, e) hlášení Generálního ředitelství cel o osetých plochách rostlinami technického konopírostlinami technického konopí a jejich odhadech podle § 43 odst. 6 písm. c) zákona v příloze č. 31 k této vyhlášce, f) ročního hlášení Generálního ředitelství cel o pěstování rostlin technického konopírostlin technického konopí podle § 43 odst. 6 písm. d) zákona v příloze č. 32 k této vyhlášce. § 2 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 125/2006 Sb., kterou se stanoví tiskopisy formulářů podle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje. § 3 Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2014. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky I 73kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky II 83kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky III a IV 82kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky Přílohy k žádosti o vydání povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky 120kB USTANOVENÍ DO FUNKCE ODPOVĚDNÉ OSOBY 309kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O ZMĚNU POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky (pouze změna odpovědné osoby) I, II a III 83kB Přílohy k žádosti o změnu povolení k zacházení (pouze změna odpovědné osoby) 82kB USTANOVENÍ DO FUNKCE ODPOVĚDNÉ OSOBY 66kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O ZRUŠENÍ POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky I, II, III, IV a V 81kB Přílohy k žádosti o zrušení povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky 78kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími I 70kB ŽÁDOST O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími II 378kB ŽÁDOST O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími III a IV 76kB ŽÁDOST O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU PŘÍLOHY 330kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O ZMĚNU ÚDAJŮ UVEDENÝCH V ŽÁDOSTI O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími I 76kB ŽÁDOST O ZMĚNU ÚDAJŮ UVEDENÝCH V ŽÁDOSTI O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími II a III 70kB ŽÁDOST O ZMĚNU ÚDAJŮ UVEDENÝCH V ŽÁDOSTI O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími PŘÍLOHY 90kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K DOVOZU návykových látek a přípravků I, II a III 84kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K DOVOZU návykových látek a přípravků IV, V, VI a VII 86kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K DOVOZU návykových látek a přípravků Pokračování bodu III žádosti 73kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ODHAD DOVOZU / DODATEK K ODHADU DOVOZU návykových látek a přípravků 88kB ODHAD DOVOZU / DODATEK K ODHADU DOVOZU návykových látek a přípravků 96kB ODHAD DOVOZU / DODATEK K ODHADU DOVOZU návykových látek a přípravků 86kB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K VÝVOZU návykových látek a přípravků I, II, III a IV 435kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K VÝVOZU návykových látek a přípravků V, VI, VII, VIII, IX, X a XI 405kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K VÝVOZU MAKOVINY I, II a III 77kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K VÝVOZU MAKOVINY IV, V, VI,VII a VIII 79kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K VÝVOZU MAKOVINY Přílohy k žádosti o vydání povolení k vývozu makoviny 81kB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ODHAD VÝROBY / DODATEK K ODHADU VÝROBY návykových látek a přípravků 90kB ODHAD VÝROBY / DODATEK K ODHADU VÝROBY návykových látek a přípravků 96kB ODHAD VÝROBY / DODATEK K ODHADU VÝROBY návykových látek a přípravků 88kB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. MĚSÍČNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném DOVOZU návykových látek a přípravků 86kB MĚSÍČNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném DOVOZU návykových látek a přípravků 85kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. MĚSÍČNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném VÝVOZU návykových látek a přípravků 85kB MĚSÍČNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném VÝVOZU návykových látek a přípravků 91kB Příloha č. 13 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ČTVRTLETNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném DOVOZU makoviny 517kB ČTVRTLETNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném DOVOZU makoviny 458kB Příloha č. 14 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ČTVRTLETNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném VÝVOZU makoviny 516kB ČTVRTLETNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném VÝVOZU makoviny 463kB Příloha č. 15 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. SOUHRN 115kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. SOUHRN 122kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob SOUHRN 102kB Příloha č. 16 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. I PŘÍJEM OD DODAVATELŮ V TUZEMSKU 107kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. I PŘÍJEM OD DODAVATELŮ V TUZEMSKU 94kB Příloha č. 17 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. II VÝDEJ ODBĚRATELŮM V TUZEMSKU (mimo lékáren) 109kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. II VÝDEJ ODBĚRATELŮM V TUZEMSKU (mimo lékáren) 102kB Příloha č. 18 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. III DETAIL VÝROBY 120kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. III DETAIL VÝROBY 107kB Příloha č. 19 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. IV VÝDEJ VLASTNÍMU ZÁVODU 123kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. IV VÝDEJ VLASTNÍMU ZÁVODU 109kB Příloha č. 20 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. V DETAIL STAVŮ ZÁSOB 113kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. V DETAIL STAVŮ ZÁSOB 103kB Příloha č. 21 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. VI ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ A PŘEBYTEČNÝCH A NEPOUŽITELNÝCH NÁVYKOVÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ 102kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. VI ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ A PŘEBYTEČNÝCH A NEPOUŽITELNÝCH NÁVYKOVÝCH LÁTEK PŘÍPRAVKŮ 105kB Příloha č. 22 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ODHAD PĚSTOVÁNÍ/ DODATEK K ODHADU PĚSTOVÁNÍ rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. b) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 90kB ODHAD PĚSTOVÁNÍ/ DODATEK K ODHADU PĚSTOVÁNÍ rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti 94kB ODHAD PĚSTOVÁNÍ/ DODATEK K ODHADU PĚSTOVÁNÍ rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti 89kB Příloha č. 23 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů SOUHRN 122kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů SOUHRN 120kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti SOUHRN 107kB Příloha č. 24 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. I PŘÍJEM OD DODAVATELŮ 109kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti Příloha SOUHRNU č. I PŘÍJEM OD DODAVATELŮ 465kB Příloha č. 25 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. II DETAIL PĚSTOVÁNÍ 97kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti Příloha SOUHRNU č. II DETAIL PĚSTOVÁNÍ 89kB Příloha č. 26 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. III VÝDEJ ODBĚRATELŮM 99kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti Příloha SOUHRNU č. III VÝDEJ ODBĚRATELŮM 95kB Příloha č. 27 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. IV DETAIL ZPRACOVÁNÍ 106kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti Příloha SOUHRNU č. IV DETAIL ZPRACOVÁNÍ 95kB Příloha č. 28 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. V DETAIL ZNEŠKODŇOVÁNÍ 100kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti Příloha SOUHRNU č. V DETAIL ZNEŠKODŇOVÁNÍ 97kB Příloha č. 29 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. OSETÉ PLOCHY A JEJICH ODHAD pěstování máku setého podle § 43 odst. 6 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 72kB Příloha č. 30 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování máku setého podle § 43 odst. 6 písm. b) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 276kB Příloha č. 31 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. OSETÉ PLOCHY A JEJICH ODHAD pěstování rostlin technického konopí podle § 43 odst. 6 písm. c) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 71kB Příloha č. 32 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin technického konopí podle § 43 odst. 6 písm. d) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 72kB
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Republiky Myanmarský svaz o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy Vyhlášeno 7. 4. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 12. 2013, částka 9/2014 * Článek 1 - Smluvní strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou smluvních stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnic * Článek 2 - Smluvní strany budou podporovat vzájemnou spolupráci v těchto oblastech: * Článek 3 - Vzájemná spolupráce smluvních stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou: * Článek 4 - Smluvní strany budou podle svých možností podporovat spolupráci a přímé kontakty mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech. * Článek 5 - Toto Ujednání bude prováděno v souladu s právními předpisy platnými na území obou smluvních stran. * Článek 6 - 1. Toto Ujednání vstupuje v platnost dnem jeho podpisu oběma smluvními stranami. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 12. 2013 27 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 31. prosince 2013 bylo v Naypyitaw podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Republiky Myanmarský svaz o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy. Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dnem podpisu. České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Republiky Myanmarský svaz o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Ministerstvo zdravotnictví Republiky Myanmarský svaz, dále jen „smluvní strany“, vědomy si užitečnosti mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy a potřeby upevnění vzájemných vztahů, přejíce si vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj spolupráce na základě rovnosti a vědomy si potřeby odpovídajícího právního základu vzájemných vztahů, se dohodly takto: Článek 1 Smluvní strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou smluvních stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnické systémy a přispívat ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel států obou smluvních stran. Článek 2 Smluvní strany budou podporovat vzájemnou spolupráci v těchto oblastech: - fungování zdravotnických systémů, - ochrana a podpora veřejného zdraví, - zdravotnická vědecko-výzkumná činnost, - léková politika, - další oblasti spolupráce vzájemně dohodnuté smluvními stranami. Článek 3 Vzájemná spolupráce smluvních stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou: - běžného pracovního styku, - vzájemných návštěv vyšších úředních zástupců, - zasílání odborných materiálů a dokumentů (publikací a studií), - výměny zkušeností, informací a příkladů dobré praxe, - další formou spolupráce vzájemně dohodnutou smluvními stranami. Článek 4 Smluvní strany budou podle svých možností podporovat spolupráci a přímé kontakty mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech. Článek 5 Toto Ujednání bude prováděno v souladu s právními předpisy platnými na území obou smluvních stran. Článek 6 1. Toto Ujednání vstupuje v platnost dnem jeho podpisu oběma smluvními stranami. 2. Toto Ujednání se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran však může Ujednání kdykoliv písemně vypovědět diplomatickou cestou. Platnost Ujednání skončí 6 (šest) měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. 3. Toto Ujednání může být měněno a doplňováno vzájemnou dohodou smluvních stran. Tyto změny a doplňky musí být provedeny písemnou formou. Změny tohoto Ujednání vstoupí v platnost dnem jeho podpisu oběma smluvními stranami. Dáno v Naypyitaw dne 31. prosince 2013, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, barmském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo zdravotnictví České republiky Ing. Michal Svoboda v. r. charge d‘affaires a.i. Velvyslanectví České republiky v Republice Myanmarský svaz Za Ministerstvo zdravotnictví Republiky Myanmarský svaz Pe Thet Khin v. r. ministr zdravotnictví Republiky Myanmarský svaz
Sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb.	Sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb. Sdělení Ústavního soudu o přijetí rozhodnutí ze dne 25. března 2014 č. Org. 24/14 o atrahování působnosti Vyhlášeno 31. 3. 2014, částka 21/2014 * Čl. 1 - (1) Plénum Ústavního soudu si vyhrazuje: * Čl. 2 - (1) Pravidla stanovená tímto rozhodnutím se vztahují na řízení zahájená po nabytí jeho účinnosti podle čl. 2 odst. 4. 52 SDĚLENÍ Ústavního soudu Plénum Ústavního soudu přijalo dne 25. března 2014 pod č. Org. 24/14 následující rozhodnutí o atrahování působnosti: Plénum Ústavního souduÚstavního soudu podle § 11 odst. 2 písm. k) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, přijalo rozhodnutí, jímž si vyhrazuje rozhodování v určitých věcech takto: Čl. 1 (1) Plénum Ústavního souduÚstavního soudu si vyhrazuje: a) rozhodování sporů o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), b) rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutím zvláštního senátu podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, c) rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutí nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, je-li účastníkem řízení nebo vedlejším účastníkem řízení o této ústavní stížnosti prezident republiky, vláda, předseda vlády, Parlament nebo některá z jeho komor, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo předseda Senátu Parlamentu nebo jiný orgán komory Parlamentu, d) rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy, e) rozhodování v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25 a čl. 87 odst. 1 písm. f) Ústavy, f) rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutím správního soudu ve věcech registrace (§ 89 soudního řádu správního), jde-li o volby do Parlamentu a Evropského parlamentu nebo o volbu prezidenta republiky, g) rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutím správního soudu o neplatnosti voleb do Parlamentu, Evropského parlamentu nebo volby prezidenta republiky nebo neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby kandidáta v těchto volbách (§ 90 soudního řádu správního), h) rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutí soudu vydanému v řízení, v němž na žádost soudu rozhodl Soudní dvůr Evropské unie o předběžné otázce podle čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie, i) rozhodování i jiné věci, navrhne-li to jednomyslně senát příslušný k projednání a rozhodování věci. (2) Plénum Ústavního souduÚstavního soudu si vyhrazuje rozhodnutí o odmítnutí návrhu a) v řízeních uvedených v odstavci 1, b) ve všech ostatních řízeních, v nichž podle § 11 zákona o Ústavním soudu o návrhu rozhoduje plénum; tím není dotčeno rozhodování soudce zpravodaje, resp. senátu o odmítnutí návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení podaného spolu s ústavní stížností podle § 74 zákona o Ústavním soudu a dosud nepostoupeného plénu podle § 78 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. (3) O odmítnutí návrhu podle odstavce 2 rozhoduje plénum většinou přítomných soudců (§ 13 první věta zákona o Ústavním soudu). Čl. 2 (1) Pravidla stanovená tímto rozhodnutím se vztahují na řízení zahájená po nabytí jeho účinnosti podle čl. 2 odst. 4. (2) Rozhodnutí o atrahování působnosti senátů plénem č. Org. 49/12 ze dne 30. října 2012, které bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 364/2012 Sb., se ruší. (3) Toto rozhodnutí Ústavního soudu o atrahování působnosti bude vyhlášeno ve Sbírce zákonů formou sdělení. (4) Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 51/2014 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 51/2014 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 31. 3. 2014, částka 21/2014 51 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. března 2014 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014, uzavřená dne 16. 12. 2013 mezi organizací zaměstnavatelů – Asociací textilního – oděvního – kožedělného průmyslu a vyšším odborovým orgánem – Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ – NACE: 13, 14 a 15. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 50/2014 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 50/2014 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Vyhlášeno 31. 3. 2014, částka 21/2014 50 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. března 2014 o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2014 do 30. dubna 2015 částka 25 128 Kč. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující pravidlo 6 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů a článek 14 odst. 1 Poplatkového řádu (CA/D 19/13) Vyhlášeno 31. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014, částka 8/2014 * ČLÁNEK 1 - Pravidlo 6 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění: * ČLÁNEK 2 - Článek 14 odst. 1 poplatkového řádu je v tomto znění: * ČLÁNEK 3 - Ustanovení uvedená v článku 1 a článku 2 tohoto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2014. * ČLÁNEK 4 - (1) Pravidlo 6 Úmluvy o udělování evropských patentů a článek 14 odst. 1 poplatkového řádu, pozměněné článkem 1 a článkem 2 tohoto rozhodnutí, se použijí na evropské patentové přihlášky, podané dne 1. dubna 2014 nebo po tomto datu, právě tak jako na meziná Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014 26 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. prosince 2013 bylo v Mnichově přijato Rozhodnutí správní rady pozměňující pravidlo 6 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů1) a článek 14 odst. 1 Poplatkového řádu (CA/D 19/13)2). Rozhodnutí vstupuje v platnost na základě svého článku 3 dne 1. dubna 2014 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašuje současně. PŘEKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ZE DNE 13. PROSINCE 2013 POZMĚŇUJÍCÍ PRAVIDLO 6 PROVÁDĚCÍHO PŘEDPISU K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ A ČLÁNEK 14 ODST. 1 POPLATKOVÉHO ŘÁDU (CA/D 19/13) SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE, s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména článek 33 odst. 1(c) a odst. 2(d), na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu, s ohledem na stanovisko Rozpočtového a finančního výboru, ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ: ČLÁNEK 1 Pravidlo 6 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění: “Pravidlo 6 Podávání překladů a snížení poplatků (1) Překlad podle článku 14 odst. 2 musí být podán do dvou měsíců od podání evropské patentové přihlášky. (2) Překlad podle článku 14 odst. 4 musí být podán ve lhůtě jednoho měsíce od podání písemnosti. To platí i pro žádosti podle článku 105a. Je-li písemností odpor nebo stížnost, nebo odůvodnění stížnosti, nebo žádost o revizi, lze překlad podat ve lhůtě pro podání odporu, stížnosti nebo uvedeného odůvodnění či uvedené žádosti, uplyne-li tato lhůta později. (3) Podá-li osoba uvedená v článku 14 odst. 4 evropskou patentovou přihlášku nebo žádost o průzkum v jazyce, který je podle uvedeného ustanovení přípustný, poplatek za podání nebo za průzkum se snižuje v souladu s poplatkovým řádem. (4) Snížení uvedené v odstavci 3 se poskytne: (a) malým a středním podnikům; (b) fyzickým osobám; nebo (c) neziskovým organizacím, univerzitám nebo veřejným výzkumným organizacím. (5) Pro účely odstavce 4(a) se uplatní Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 20031 o definici mikropodniků, malých a středních podniků, zveřejněné 20. května 2003 v Úředním věstníku Evropské unie L 124, s. 36. (6) Přihlašovatel, který má v úmyslu využít snížení poplatku uvedené v odstavci 3, poskytne prohlášení o tom, zda je organizační jednotkou nebo fyzickou osobou ve smyslu odstavce 4. V případě důvodných pochybností o pravdivosti takového prohlášení může Úřad požadovat doklad. (7) V případě více přihlašovatelů musí být každý z nich organizační jednotkou nebo fyzickou osobou ve smyslu odstavce 4.“ ČLÁNEK 2 Článek 14 odst. 1 poplatkového řádu je v tomto znění: “(1) Snížení stanovené v pravidle 6 odst. 3 Úmluvy činí 30 % poplatku za podání nebo poplatku za průzkum.“ ČLÁNEK 3 Ustanovení uvedená v článku 1 a článku 2 tohoto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2014. ČLÁNEK 4 (1) Pravidlo 6 Úmluvy o udělování evropských patentů a článek 14 odst. 1 poplatkového řádu, pozměněné článkem 1 a článkem 2 tohoto rozhodnutí, se použijí na evropské patentové přihlášky, podané dne 1. dubna 2014 nebo po tomto datu, právě tak jako na mezinárodní přihlášky, které vstoupily do evropské fáze uvedeného dne nebo po tomto datu. (2) Pravidlo 6 Úmluvy o udělování evropských patentů a článek 14 odst. 1 poplatkového řádu, pozměněné článkem 1 a článkem 2 tohoto rozhodnutí, se použijí na odpory, stížnosti, žádosti o revizi nebo žádosti o omezení nebo zrušení, podané dne 1. dubna 2014 nebo po tomto datu. V Mnichově, dne 13. prosince 2013 Za správní radu Předseda Jesper KONGSTAD 1) Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 25. března 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 2/09 a CA/D 3/09) a Rozhodnutí správní rady pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 27. října 2009 (CA/D 20/09) byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 28. října 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 18/09) a Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/10) byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 12/10) bylo vyhlášeno pod č. 40/2011 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 2/10) bylo vyhlášeno pod č. 39/2012 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 27. června 2012 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 7/12) bylo vyhlášeno pod č. 30/2013 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 15/13) bylo vyhlášeno pod č. 24/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/13) bylo vyhlášeno pod č. 25/2014 Sb. m. s. 2) http://www.epo.org/law-practice/legal-texts/html/epc/2010/e/ma6.html http://internet.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-do-zahranici/evropske-patentove-prihlasky.html 1 Viz Úřední list EPO únor 2014.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující pravidlo 103 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 16/13) Vyhlášeno 31. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014, částka 8/2014 * ČLÁNEK 1 - Pravidlo 103 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění: * ČLÁNEK 2 - (1) Pravidlo 103 Úmluvy o udělování evropských patentů, pozměněné článkem 1 tohoto rozhodnutí, vstoupí v platnost dne 1. dubna 2014. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014 25 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. prosince 2013 bylo v Mnichově přijato Rozhodnutí správní rady pozměňující pravidlo 103 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 16/13)1). Rozhodnutí vstupuje v platnost na základě svého článku 2 odst. 1 dne 1. dubna 2014 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašuje současně. PŘEKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ZE DNE 13. PROSINCE 2013 POZMĚŇUJÍCÍ PRAVIDLO 103 PROVÁDĚCÍHO PŘEDPISU K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (CA/D 16/13) SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE, s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména článek 33 odst. 1(c), na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu, s ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo a Rozpočtového a finančního výboru, ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ: ČLÁNEK 1 Pravidlo 103 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění: “Pravidlo 103 Vrácení poplatku za stížnost (1) Poplatek za stížnost se vrací v plné výši: (a) v případě autoremedury nebo uzná-li stížností senát stížnost za oprávněnou, a to pokud je vrácení poplatku vzhledem k podstatné vadě v řízení spravedlivé, nebo (b) v případě vzetí stížnosti zpět před podáním jejího odůvodnění a před uplynutím lhůty pro podání odůvodnění. (2) Poplatek za stížnost se vrací z 50 %, v případě vzetí stížnosti zpět po uplynutí lhůty podle odstavce 1(b), pokud ke zpětvzetí dojde: (a) nejméně čtyři týdny před datem pro ústní jednání v případě, kdy je uvedené datum stanoveno; (b) před uplynutím lhůty stanovené stížnostním senátem pro podání připomínek v případě, kdy datum pro ústní jednání není stanoveno a stížnostní senát již vydá sdělení vyzývající podatele stížnosti, aby předložil připomínky; (c) před vydáním rozhodnutí ve všech ostatních případech. (3) Útvar, proti jehož rozhodnutí je stížnost podána, nařídí vrácení poplatku, pokud zreviduje své rozhodnutí a dojde k závěru, že je toto vrácení vzhledem k podstatné vadě v řízení spravedlivé. V ostatních případech o vracení poplatků rozhoduje stížnostní senát.“ ČLÁNEK 2 (1) Pravidlo 103 Úmluvy o udělování evropských patentů, pozměněné článkem 1 tohoto rozhodnutí, vstoupí v platnost dne 1. dubna 2014. (2) Pravidlo 103 Úmluvy o udělování evropských patentů, pozměněné článkem 1 tohoto rozhodnutí, se použije na stížnosti, které jsou k uvedenému dni vstupu v platnost dosud v řízení, a na stížnosti podané po uvedeném dni vstupu v platnost. V Mnichově, dne 13. prosince 2013 Za správní radu Předseda Jesper KONGSTAD 1) Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 25. března 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 2/09 a CA/D 3/09) a Rozhodnutí správní rady pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 27. října 2009 (CA/D 20/09) byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 28. října 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 18/09) a Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/10) byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 12/10) bylo vyhlášeno pod č. 40/2011 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 2/10) bylo vyhlášeno pod č. 39/2012 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 27. června 2012 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 7/12) bylo vyhlášeno pod č. 30/2013 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 15/13) bylo vyhlášeno pod č. 24/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující pravidla 36, 38 a 135 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 15/13) Vyhlášeno 31. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014, částka 8/2014 * ČLÁNEK 1 - Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: * ČLÁNEK 2 - 1. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2014. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2014 24 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. října 2013 bylo v Mnichově přijato Rozhodnutí správní rady pozměňující pravidla 36, 38 a 135 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 15/13)1). Rozhodnutí vstupuje v platnost na základě svého článku 2 odst. 1 dne 1. dubna 2014 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašuje současně. PŘEKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ZE DNE 16. ŘÍJNA 2013 POZMĚŇUJÍCÍ PRAVIDLA 36,38 A 135 PROVÁDĚCÍHO PŘEDPISU K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (CA/D 15/13) SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE, s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména článek 33 odst. 1(c), na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu, s ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo, ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ: ČLÁNEK 1 Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: 1. Pravidlo 36 odst. 1 je v tomto znění: „(1) Přihlašovatel může na základě dřívější evropské patentové přihlášky, která je dosud v řízení, podat evropskou rozdělenou přihlášku.“ 2. Do pravidla 38 se doplňuje následující odstavec 4: „(4) Poplatkový řád může zavést příplatek jakou součást přihlašovacího poplatku v případě rozdělené přihlášky podané na základě dřívější přihlášky, která je sama rozdělenou přihláškou.“ 3. Pravidlo 135 odst. 2 je v tomto znění: „(2) Pokračování v řízení se vylučuje u lhůt uvedených v článku 121 odst. 4 a lhůt podle pravidla 6 odst. 1, pravidla 16 odst. 1(a), pravidla 31 odst. 2, pravidla 36 odst. 2, pravidla 40 odst. 3, pravidla 51 odst. 2 až 5, pravidla 52 odst. 2 a 3, pravidla 55, 56, 58, 59, 62a, 63, 64 a pravidla 112 odst. 2.“ ČLÁNEK 2 1. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2014. 2. Použije se na rozdělené přihlášky podané uvedeného dne nebo po tomto datu. V Mnichově, dne 16. října 2013 Za správní radu Předseda Jesper KONGSTAD 1) Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 25. března 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 2/09 a CA/D 3/09) a Rozhodnutí správní rady pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 27. října 2009 (CA/D 20/09) byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 28. října 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 18/09) a Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/10) byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 12/10) bylo vyhlášeno pod č. 40/2011 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 2/10) bylo vyhlášeno pod č. 39/2012 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 27. června 2012 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 7/12) bylo vyhlášeno pod č. 30/2013 Sb. m. s.
Vyhláška č. 48/2014 Sb.	Vyhláška č. 48/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 3. 2014, datum účinnosti 1. 4. 2014, částka 20/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb. a vyhlášky č. 12 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2016 48 VYHLÁŠKA ze dne 20. března 2014, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb. a zákona č. 275/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb. a vyhlášky č. 120/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. a) se za slovo „stavební“ vkládají slova „a technologické“. 2. V § 1 písm. f) se za slovo „přiváděcí“ vkládá slovo „kanalizační“. 3. V § 1 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až l), která znějí: „i) vodou převzatou u vodovodů pitná voda odebraná provozovatelem jednoho vodovodu od jiného provozovatele vodovodu, j) vodou převzatou u kanalizací odpadní voda odebraná provozovatelem jedné kanalizace od jiného provozovatele kanalizace, k) vodou předanou u vodovodů pitná voda dodaná provozovatelem jednoho vodovodu jinému provozovateli vodovodu, s výjimkou vody před úpravou nebo před hygienickým zabezpečením, l) vodou předanou u kanalizací odpadní voda dodaná provozovatelem jedné kanalizace jinému provozovateli kanalizace,“. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena m) a n). 4. V nadpisu části druhé se za slovo „ZPRACOVÁNÍ“ vkládají slova „A PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE“ a slova v závorce „odst. 8“ se nahrazují slovy „odst. 9“. 5. § 2 se zrušuje. 6. § 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 1 znějí: „§ 3 (1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (dále jen „plán rozvoje“) se zpracovává v tomto rozsahu: a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo částí obcí1) na území kraje nebo jeho části, která se určuje ve vztahu k systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části na území kraje, c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a obnovy systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku, e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona, f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e), g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení. (2) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se aktualizuje v části věnované stávajícímu stavu a v části návrhu na změnu řešení rozvoje v tomto rozsahu: a) u návrhu obce se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jí a jejích administrativních částí dotýká v rozsahu podle odstavce 1, b) u návrhů zahrnujících systémy vodovodů a kanalizací společné pro více obcí na území kraje se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jich dotýká v rozsahu podle odstavce 1. § 4 (1) Plán rozvoje a jeho průběžná aktualizace se zpracovává v elektronické podobě v návaznosti na geografický informační systém. (2) Krajský úřad předává Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 4 odst. 8 zákona aktualizace plánu rozvoje v tomto rozsahu: a) seznam zastupitelstvem kraje schválených aktualizací plánu rozvoje včetně čísla a data příslušných usnesení zastupitelstva kraje, b) aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací jednotlivých obcí nebo jejich částí zařazené do schválených aktualizací v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21, c) jednotlivé aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací obcí nebo jejich částí, ve kterých byl doplněn aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění bez nutnosti jejich projednání podle § 4 odst. 5 zákona, v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21, d) tabulkovou část k aktualizovaným popisům uvedeným v písmenech b) a c) obsahující demografické, bilanční, technické a ekonomické údaje; soubor ve formátu MDB lze vytvořit v elektronické aplikaci poskytnuté ministerstvem pro zpracování plánu rozvoje; struktura souboru je uvedena v příloze č. 21, e) mapovou část plánu rozvoje obsahující aktualizované zákresy systémů vodovodů a kanalizací v návaznosti na geografický informační systém včetně všech podkladových map ve formátech, ve kterých již byla tato část plánu rozvoje zpracována při jeho pořízení; aktualizovaná mapová část plánu rozvoje území kraje bude předána ministerstvu podle § 4 odst. 8 zákona nebo bude zasláno ministerstvu sdělení, kde je krajským úřadem tato část plánu rozvoje publikována a zpřístupněna. (3) Obce předávají krajskému úřadu podle § 4 odst. 4 zákona v elektronické podobě návrh aktualizace plánu rozvoje ve stejných formátech a s obsahem, jak jsou uvedeny v ustanoveních odstavce 2 písm. b), c), d) a e). 1) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 5 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“. 8. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Obsah předávaných vybraných údajů majetkové evidence je uveden v přílohách č. 1 až 4 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.“. 9. V § 6 odst. 2 písmeno c) zní: „c) přiváděcí stoku a stokovou síť užívanou minimálně v části obce1),“. 10. V § 6 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 11. V § 6 odst. 4 se za slovo „předává“ vkládají slova „ministerstvo v elektronické podobě“ a slova „Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“ se zrušují. 12. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Obsah předávaných vybraných údajů provozní evidence je uveden v přílohách č. 5 až 8 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.“. 13. V § 7 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Vybrané údaje z provozní evidence předává vlastník funkčního celku nebo jeho části s nejvyšší roční spotřebou pitné vody nebo s nejvyšším množstvím odváděných odpadních vod.“. 14. V § 7 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 15. V § 7 odst. 7 se za slovo „předává“ vkládá slovo „elektronicky“ a slovo „června“ se nahrazuje slovem „července“. 16. V nadpisu části čtvrté se slovo „NÁLEŽITOSTI“ nahrazuje slovy „STANOVENÝ FORMÁT“ a slova v závorce „odst. 11“ se nahrazují slovy „odst. 12 a 13“. 17. § 12 zní: „§ 12 (1) Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11. (2) Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 se předává ministerstvu v jedné z těchto elektronických podob: a) formou výstupu z aplikace pro evidenci, jejíž formát a struktura jsou uvedeny v příloze č. 23, nebo výstupu z aplikace zveřejněné na internetových stránkách ministerstva, nebo b) předáním formuláře žádosti doplněné o náležitosti rozhodnutí krajského úřadu ve formátu podle odstavce 1.“. 18. Nadpis § 12a se zrušuje. 19. V § 12a odst. 1 se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „nebo obor vysokoškolského vzdělání“. 20. V § 12a písm. d) a h) se slova „vodného a stočného“ nahrazují slovy „pro vodné a ceny pro stočné“. 21. Nadpis části páté zní: „OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ, PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ (K § 8 odst. 1 a 11 zákona)“. 22. § 13 zní: „§ 13 Obsahem Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je vymezení infrastrukturního majetku ve členění podle vybraných údajů majetkové evidence s reprodukční pořizovací cenou, vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v % opotřebení, výpočet teoretické doby akumulace finančních prostředků, roční potřeba finančních prostředků a její krytí a doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií. Zpracování se provádí podle přílohy č. 18. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací.“. 23. § 13a se zrušuje. 24. V § 16 písm. d) se slovo „kanalizačních“ zrušuje. 25. V § 21 odst. 4 se za slovo „úřadu“ vkládají slova „a příslušnému správci povodí“. 26. V § 22 odst. 4 se slova „č. 13; směrné a mezné“ nahrazují slovy „č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní“. 27. V § 22 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3.“. 28. V nadpise části desáté slova v závorce „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 6“. 29. V § 24 písmeno a) zní: „a) základní údaje, a to 1. název, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby vlastníka nebo vlastníků kanalizací, bylo-li přiděleno, na které se vztahuje kanalizační řád, název a identifikační číslo osoby provozovatele nebo provozovatelů kanalizace provozující, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení osoby provozovatele, identifikační čísla majetkové evidence kanalizace i čistírny odpadních vod podle příloh č. 3 a 4, 2. charakteristiku a popis území obce nebo její části s kanalizací, na kterou se kanalizační řád vztahuje, z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, způsob odkanalizování, základní bilanční parametry dodávané pitné a odváděné odpadní vody, odtokové poměry v obci, stručný popis vodního recipientu, přibližný počet osob čistící odpadní vody v septicích a domovních čistírnách odpadních vod, přibližný počet osob shromažďující odpadní vody v žumpách a cíle kanalizačního řádu pro danou lokalitu, přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění,“. 30. V § 24 písm. b) bod 8 zní: „8. údaje o počtu kanalizačních přípojek;“. 31. V § 24 písm. b) se bod 9 zrušuje. 32. V § 24 písm. c) se za slovo „vyznačením“ vkládají slova „stokové sítě a polohy“. 33. V § 24 písmeno d) zní: „d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody, a to 1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod, 2. rok uvedení čistírny odpadních vod do provozu, rok rekonstrukce a úprav, popis stávajícího technického stavu, údaje o množství odpadních vod celkem, splaškových odpadních vod, odpadních vod jiných, srážkových, popřípadě balastních, koncentrace znečisťujících látek na přítoku a odtoku včetně projektovaných hodnot, 3. počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob, 4. způsob nebo způsoby řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací;“. 34. V § 24 písm. h) se za slova „vod u“ vkládá slovo „vybraných“ a na konci textu písmene h) se doplňují slova „a jejich seznam“. 35. V § 24 písm. j) se slovo „kontrolu“ nahrazuje slovy „způsob kontroly“ a za slova „místa odběru vzorků“ se vkládají slova „typ vzorků pro odběr,“. 36. § 25 se zrušuje. 37. V nadpise části jedenácté se v závorce slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“. 38. V § 28 se odstavec 3 zrušuje. 39. V § 31 odst. 1 se slova „úhrnu srážek“ nahrazují slovy „srážkového normálu“. 40. Nadpis části čtrnácté zní: „ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ, VÝPOČET CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ A POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ (K § 20 odst. 3 a 9 a § 36 odst. 7 zákona)“. 41. V § 32 odst. 2 písm. a) se slova „§ 8 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 6“. 42. V § 32 odst. 2 písm. b) se slovo „qp“ nahrazuje slovy „trvalém průtoku31)“. Poznámka pod čarou č. 31 zní: „31) Nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla, ve znění nařízení vlády č. 246/2010 Sb.“. 43. V § 35 odst. 1 se slova „Pro nejmenší vodoměry qp = 1,5 m3.h-1“ nahrazují slovy „Pro vodoměry s přetěžovacím průtokem31) menším než 3,125 m3.h-1“. 44. § 35a zní: „§ 35a (1) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů se provádí podle příloh č. 19 a 19a. (2) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou. (3) V případech výpočtu ceny pro pitnou vodu předanou se provádí i výpočet jednotkových nákladů zdroje pitné vody, popřípadě i její přepravy. (4) V případech výpočtu ceny pro odpadní vodu převzatou se provádí i výpočet jednotkových nákladů čištění odpadních vod, popřípadě i její přepravy. (5) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce se provádí ve členění nákladových položek s jejich obsahem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 20 a ve struktuře databázového souboru, která je uvedena v příloze č. 24. (6) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou. (7) V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady spojené s provozováním vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu.“. 45. V § 36 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 46. Přílohy č. 1 až 19 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY 1.6MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – STAVBA PRO ÚPRAVU VODY 1.6MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – KANALIZAČNÍ STOKY 1.4MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD 1.3MB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY 2MB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – STAVBA PRO ÚPRAVU VODY 1.1MB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – KANALIZAČNÍ STOKY 1.9MB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD 1.7MB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA VODY): a) přítok surové vody používané k úpravě na vodu pitnou, b) voda v průběhu úpravy technologickou linkou (provozní rozbory), c) výstup vyrobené vody z úpravny vody, d) vodojemy VODA BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY (POUZE DEZINFIKOVANÁ): a) přítok surové vody před zdravotním zabezpečením, b) výstup vyrobené vody zdravotně zabezpečené, c) vodojemy ČÁST 2 MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ Tabulka č. 1 ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY Pořadové číslo ukazatele\| Ukazatel\| Symbol\| Jednotka ---\|---\|---\|--- 1.\| Reakce vody\| pH\| 2.\| Barva (po filtraci)\| \| mg/l Pt 3.\| Nerozpuštěné látky suš.\| NL\| mg/l 4.\| Teplota\| T\| °C 5.\| Konduktivita\| κ\| mS/m 6.\| Pach\| \| přijatelný/nepřijatelný 7.\| Dusičnany\| NO3-\| mg/l 8.\| Fluoridy\| F-\| mg/l 9.\| Adsorbovatelné organické vázané halogeny1)\| AOX\| mg/l 10.\| Železo celkové\| Fe\| mg/l 11.\| Mangan\| Mn\| mg/l 12.\| Měď\| Cu\| mg/l 13.\| Zinek\| Zn\| mg/l 14.\| Bór\| B\| mg/l 15.\| Berylium1)\| Be\| mg/l 16.\| Kobalt1)\| Co\| mg/l 17.\| Nikl\| Ni\| mg/l 18.\| Vanad1)\| V\| mg/l 19.\| Arsen\| As\| mg/l 20.\| Kadmium\| Cd\| mg/l 21.\| Chrom (veškerý)\| Cr\| mg/l 22.\| Olovo\| Pb\| mg/l \| \| \| 23.\| Selen1)\| Se\| mg/l 24.\| Rtuť\| Hg\| mg/l 25.\| Baryum1)\| Ba\| mg/l 26.\| Kyanidy veškeré\| CN-\| mg/l 27.\| Sírany\| SO42-\| mg/l 28.\| Chloridy\| Cl-\| mg/l 29.\| Tenzidy aniontové\| PAL-A\| mg/l 30.\| Fosforečnany\| PO43-\| mg/l \| \| \| 32.\| Uhlovodíky C10-C40\| C10-C40\| mg/l 33.\| Polycyklické aromatické uhlovodíky\| PAU\| µg/l 34.\| Pesticidní látky celkem\| PLC\| µg/l 35.\| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem\| CHSKMn\| mg/l 36.\| Nasycení kyslíkem\| % O2\| % 37.\| Biochemická spotřeba kyslíku s vyloučením nitrifikace\| BSK5\| mg/l 38.\| Celkový dusík\| Ncelk.\| mg/l 39.\| Amonné ionty\| NH4+\| mg/l \| \| \| \| \| \| 42.\| Huminové látky1)\| HL\| mg/l 43.\| Koliformní bakterie\| KB\| KTJ/100ml 44.\| Termotolerantní koliformní bakterie\| TKB\| KTJ/100ml 45.\| Fekální streptokoky (Enterokoky)\| FS\| KTJ/100ml 46.\| Salmonely1)\| SAL\| KTJ/1000ml nebo KTJ /5000 ml 47.\| Mikroskopický obraz: Počet organismů\| PO\| jedinci /ml 48.\| Chemická spotřeba kyslíku dichromanem\| CHSKCr\| mg/l 49.\| Fosfor celkový\| Pcelk.\| mg/l 50.\| Pesticid jednotlivý1)\| PJ\| µg/l 51.\| Hliník1)\| Al\| mg/l Poznámky k tabulce č. 1: 1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22. Prokázaným výskytem se rozumí hodnota koncentrace překračující mezní hodnotu uvedenou v příloze č. 13 v tabulce č. 1 pro kategorii A1. Pořadové číslo ukazatele: Ukazatel č. 33 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren. Ukazatel č. 34 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Ukazatel č. 50: sledují se všechny jednotlivé pesticidy s pravděpodobným výskytem v surové vodě. Tabulka č. 2 ÚPLNÝ ROZBOR VYROBENÉ PITNÉ VODY (VÝSTUP ZE STAVBY PRO ÚPRAVU VODY NEBO ZDROJE BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY VODY) A. Mikrobiologické a biologické ukazatele Pořadové číslo ukazatele\| Ukazatel\| Symbol\| Jednotka ---\|---\|---\|--- 1.\| Clostridium perfringens\| \| KTJ/100ml 2.\| Enterokoky\| EK\| KTJ/100 ml 3.\| Escherichia coli\| EC\| KTJ/100 ml 4.\| Koliformní bakterie\| KB\| KTJ/100 ml 5.\| Mikroskopický obraz: abioseston\| A\| % 6.\| Mikroskopický obraz: počet organismů\| PO\| Jedinci/ml 7.\| Mikroskopický obraz: živé organismy\| ŽO\| Jedinci/ml 8.\| Počty kolonií při 22°C\| PB\| KTJ/ml 9.\| Počty kolonií při 36°C\| MB\| KTJ/ml 10.\| \| \| B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele 11.\| 1,2-dichlorethan\| \| µg/l ---\|---\|---\|--- 12.\| Akrylamid\| \| µg/l 13.\| Amonné ionty\| NH4+\| mg/l 14.\| Antimon\| Sb\| µg/l 15.\| Arsen\| As\| µg/l 16.\| Barva\| \| mg/l Pt 17.\| Benzen\| \| µg/l 18.\| Benzo[a]pyren\| BaP\| µg/l 19.\| Berylium\| Be\| µg/l 20.\| Bor\| B\| mg/l 21.\| Bromičnany\| BrO3-\| µg/l 22.\| Celkový organický uhlík\| TOC\| mg/l 23.\| Dusičnany\| NO3-\| mg/l 24.\| Dusitany\| NO2-\| mg/l 25.\| \| \| 26.\| Fluoridy\| F-\| mg/l 27.\| Hliník\| Al\| mg/l 28.\| Hořčík\| Mg\| mg/l 29.\| Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)\| CHSKMn\| mg/l 30.\| Chlor volný\| Cl2\| mg/l 31.\| Chlorethen (vinylchlorid)\| \| µg/l 32.\| Chloridy\| Cl-\| mg/l 33.\| Chloritany\| ClO2-\| µg/l 34.\| Chrom\| Cr\| µg/l \| \| \| 36.\| Kadmium\| Cd\| µg/l 37.\| Konduktivita\| κ\| mS/m 38.\| Kyanidy celkové\| CN-\| mg/l 39.\| Mangan\| Mn\| mg/l 40.\| Měď\| Cu\| µg/l 41.\| Microcystin-LR\| MC-LR\| µg/l 42.\| Nikl\| Ni\| µg/l 43.\| Olovo\| Pb\| µg/l 44.\| Ozon\| O3\| µg/l 45.\| Pach\| \| přijatelný/nepřijatelný 46.\| Pesticidní látky (jednotlivý)\| PL\| µg/l 47.\| Pesticidní látky celkem\| PLC\| µg/l 48.\| pH\| pH\| 49.\| Polycyklické aromatické uhlovodíky\| PAU\| µg/l 50.\| Rtuť\| Hg\| µg/l 51.\| Selen\| Se\| µg/l 52.\| Sírany\| SO42-\| mg/l 53.\| Sodík\| Na\| mg/l 54.\| Stříbro\| Ag\| µg/l 55.\| Tetrachlorethen\| PCE\| µg/l 56.\| Trihalomethany\| THM\| µg/l 57.\| Trichlorethen\| TCE\| µg/l 58.\| Trichlormethan (chloroform)\| \| µg/l 59.\| Vápník\| Ca\| mg/l 60.\| Vápník a hořčík\| Ca + Mg\| mmol/l 61.\| Zákal\| Z\| ZF(t,n) 62.\| Železo\| Fe\| mg/l C. Další ukazatele 64.\| Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5\| KNK4,5\| mmol/l ---\|---\|---\|--- 65.\| Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3\| ZNK8,3\| mmol/l 66.\| Huminové látky\| HL\| mg/l Poznámky k tabulce č. 2: Pořadové číslo ukazatele:\| ---\|--- 1,6,7,11,17,18,31,41,55,56,57,58\| Stanoví se u vod upravovaných z povrchových zdrojů a vod podzemních, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou. 12\| Stanoví se výpočtem; stanovení se provádí pouze v případě, pokud se dávkuje polymer akrylamidu v procesu úpravy vody. 22\| Nemusí se stanovovat u zdrojů produkujících méně než 10 000 m3 vody denně. 30\| Stanoví se pouze v případě dezinfekce vody prostředky obsahujícími chlor. 31\| Stanoví se pouze výpočtem pro zbytkovou koncentraci monomeru v případě možnosti jeho výskytu. 33, 44\| Stanoví se pouze v případě dezinfekce oxidem chloričitým nebo ozónem. 41\| Stanoví se u pitné vody upravené z povrchové vody. Od stanovení lze upustit tam, kde je uveden v provozním řádu vhodný postup zaručující, že možný výskyt cyanotoxinů v pitné vodě bude podchycen a následně budou činěna včasná a účinná opatření, která zabrání ohrožení veřejného zdraví. 46\| Stanovují se jednotlivé pesticidy s pravděpodobným výskytem v daném zdroji. 47\| Součet jednotlivě stanovených a kvantitativně zjištěných pesticidů 49\| Suma specifických sloučenin:benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten,benzo(ghi)perylen, indeno (1,2,3-cd)pyren 53\| Stanoví se v případě, že výstup z úpravny vody slouží jako jedno odběrné místo rozvodné vodovodní sítě. 54\| Stanoví se u vod dezinfikovaných solemi stříbra a vod upravovaných zařízením obsahujícím stříbro. 56\| Součet zjištěných koncentrací chloroformu, bromoformu, dibromchlormetanu a bromdichlormetanu. 66\| Stanoví se pouze v případě výskytu v surové vodě. Tabulka č. 3 MONITOROVACÍ ROZBOR SUROVÉ A VYROBENÉ VODY \| \| \| ---\|---\|---\|--- Pořadové číslo ukazatele monitor. rozboru\| Pořadové číslo z úplného rozboru (tab. č. 2)\| Ukazatel\| Jednotka 1.\| 3.\| Escherichia coli\| KTJ/100 ml 2.\| 4.\| Koliformní bakterie\| KTJ/100 ml 3.\| 2.\| Enterokoky\| KTJ/100 ml 4.\| 8.\| Počty kolonií při 22°C\| KTJ/ml 5.\| 9.\| Počty kolonií při 36°C\| KTJ/ml 6.\| 7.\| Mikroskopický obraz (živé organizmy)1)\| Jedinci/ml 7.\| 6.\| Mikroskopický obraz (počet organizmů)1)\| Jedinci/ml 8.\| 5.\| Abioseston1)\| % 9.\| 39.\| Mangan\| mg/l 10.\| 23.\| Dusičnany\| mg/l 11.\| 24.\| Dusitany\| mg/l 12.\| 30.\| Chlór volný2)\| mg/l 13.\| 27.\| Hliník\| mg/l 14.\| 13.\| Amonné ionty\| mg/l 15.\| 32.\| Chloridy\| mg/l 16.\| 37.\| Konduktivita\| mS/m 17.\| 48.\| pH\| 18.\| 52.\| Sírany\| mg/l 19.\| 16.\| Barva\| mg/l Pt 20.\| 45.\| Pach\| přijatelný/ nepřijatelný 21.\| 61.\| Zákal\| ZFn nebo ZFt 22.\| 63.\| Železo\| mg/l 23.\| 29.\| Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)\| mg/l 24.\| 60.\| Vápník\| mg/l 25.\| 28.\| Hořčík\| mg/l 26.\| 61.\| Vápník a hořčík\| mmol/l 27.\| 64.\| Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5\| mmol/l 28.\| 65.\| Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3\| mmol/l 29.\| 66.\| Huminové látky1)\| mg/l 30.\| -\| Absorbance A1 254 3)\| 31.\| -\| Nerozpuštěné látky1)\| mg/l 32.\| -\| Fosforečnany1)\| mg/l 33.\| -\| BSK5 1)\| mg/l 34.\| -\| Nasycení kyslíkem1)\| % Poznámky k ukazatelům tabulky č. 3: 1) Stanoví se pouze u surové vody. U vyrobené vody pouze podle potřeby v závislosti na jakosti surové vody. 2) Chlór volný nebo jiné použité dezinfekční činidlo- stanoví se pouze u vody vyrobené. 3) Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08. Rozšíření rozsahu monitorovacího a provozního rozboru: Zjistí-li se při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 nebo ve vodovodní síti výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli, musí být o tento ukazatel rozšířen monitorovací rozbor surové a vyrobené vody (tabulka č. 3), případně provozní rozbor (tabulka č. 4). Četnost sledování tohoto ukazatele je shodná s předepsanou četností monitorovacího rozboru podle této vyhlášky. Tabulka č. 4 PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ A VYROBENÉ VODY Rozsah k technologickému řízení provozu V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. Výběr ukazatelů a rozšíření o další ukazatele určuje provozovatel v závislosti na způsobu a složitosti technologie úpravy vody. Povrchová voda\| ---\|--- \| °C vody\| spotřeba kyslíku manganistanem\| mg/l nová neutralizační kapacita do pH 4,5\| mmol/l \| mg/l \| mg/l \| mg/l mikrobiologické a biologické ukazatele2)\| desinfekční činidlo\| mg/l Podzemní voda --- Teplota\| °C Reakce vody\| Železo\| mg/l Mangan\| mg/l Formy oxidu uhličitého\| mg/l Chemická spotřeba kyslíku manganistanem\| mg/l Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele\| Dezinfekční činidlo\| mg/l Poznámky k tabulce č. 4: 1) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě. 2) Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody. PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI 1. Četnost a rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií a složitosti úpravy. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy. 2. Metody stanovení ukazatelů, jejich přesnosti a citlivosti určí provozovatel. Místa odběru vzorků se určují podle způsobu technologie úpravy vody a složení technologické linky úpravny vody. 3. Technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie. 4. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, které zajišťují požadované správnosti a přesnosti analýz. ČÁST 3 MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ A) SUROVÁ VODA 1. Vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem. 2. V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky jak z jednotlivých zdrojů, tak z jejich směsi. Kontrola jednotlivých zdrojů se provede, pokud dojde k abnormální změně kvality směsné surové vody. V tomto případě se uvedené minimální rozsahy a četnosti rozborů týkají výsledné směsi surové vody. Tabulka č. 5 PRO VODU UPRAVOVANOU MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY Objem vody vyrobené m3/den\| Počet zásobovaných obyvatel (při 200)\| Četnost /rok ---\|---\|--- provozní rozbor (tab. č. 4)\| monitorovací rozbor (tab. č. 3)\| úplný rozbor (tab. č. 1) do 100\| do 500\| x\| 1\| x 101 – 1 000\| 501 – 5 000\| 6\| 2\| 1 1 001 – 4 000\| 5 001 – 20 000\| 26\| 4\| 1 4 001 – 10 000\| 20 001 – 50 000\| 26\| 8\| 2 10 001 – 20 000\| 50 001 – 100 000\| 104\| 12\| 2 20 001 – 30 000\| 100 001 – 150 000\| 365\| 12\| 4 nad 30 000\| nad 150 000\| x\| 24\| 4 x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje Tabulka č. 6 PRO VODU BEZ ÚPRAVY MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY Objem vody vyrobené m3/den\| Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv./den)\| Četnost /rok ---\|---\|--- monitorovací rozbor (tab. č. 3)\| úplný rozbor (tab. č. 1) do 100\| do 500\| 1\| x 101 – 1 000\| 501 – 5 000\| 2\| 1 1 001 – 4 000\| 5 001 – 20 000\| 4\| 1 4 001 – 10 000\| 20 001 – 50 000\| 8\| 1 10 001 – 20 000\| 50 001 – 100 000\| 12\| 1 20 001 – 30 000\| 100 001 – 150 000\| 12\| 1 nad 30 000\| nad 150 000\| x\| x x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje. Poznámka k tabulce č. 6: Tabulka č. 6 platí pro povrchovou vodu a pro vodu z podzemních zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou Úplný rozbor surové vody se provádí pouze v případě, že se zjistí při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 nebo ve vodovodní síti, výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli. To neplatí, pokud je ukazatel součástí monitorovacího rozboru. V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody, vzorek odebraný v rozvodné vodovodní síti co nejblíže ke zdroji (platí pro kategorii do 500 zásobených obyvatel). B) VYROBENÁ VODA PRO VODU UPRAVOVANOU 1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravny vody během ustáleného provozu. 2. V případě prokázané stálé jakosti surové vody využívané z podzemních zdrojů lze snížit četnost provozních rozborů na polovinu. Tabulka č. 7 MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY Objem vody vyrobené m3/den\| Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)\| Četnost / rok ---\|---\|--- provozní rozbor (tab.č. 4)\| monitorovací rozbor (tab.č. 3)\| úplný rozbor (tab.č. 2) do 100\| do 500\| x\| 2\| 1 za 2 roky 101 – 1 000\| 501 – 5 000\| 12\| 4\| 1 1 001 – 4 000\| 5 001 – 20 000\| 52\| 8\| 1 4 001 – 10 000\| 20 001 – 50 000\| 52\| 16\| 2 10 001 – 20 000\| 50 001 – 100 000\| 104\| 52\| 2 20 001 – 30 000\| 100 001 – 150 000\| 365\| 52\| 4 nad 30 000\| nad 150 000\| x\| x\| x x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje vody. Četnost nesmí být nižší než údaj určený pro nižší počet obyvatel. Tabulka č. 8 MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ NA OBSAH VOLNÉHO CHLORU (NEBO JINÉHO POUŽITÉHO DEZINFEKČNÍHO ČINIDLA) U VYROBENÉ VODY Počet zásobovaných\| Četnost kontroly obsahu desinfekčního činidla ---\|--- vodní zdroj obyvatel\| podzemní\| povrchový do 500\| X\| X 501 – 5 000\| 2 x týdně\| 1 x denně 5 001 – 20 000\| 1 x denně\| 3 x denně nad 20000\| 3 x denně\| X X Četnost stanoví provozovatel podle jakosti a proměnlivosti složení vodního zdroje. Je vhodné automatické měření a registrace zbytkového obsahu dezinfekčních prostředků. PRO VODU BEZ ÚPRAVY 1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku po dezinfekci během ustáleného provozu. 2. V případě přerušovaného provozu nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo sítě. 3. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a počtu zásobených obyvatel. Tabulka č. 9 MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY Objem vody vyrobené m3/den\| Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)\| Četnost / rok ---\|---\|--- monitorovací rozbor (tab.č. 3)\| úplný rozbor (tab.č. 2) do 100\| do 500\| 2\| 1 za 2 roky 101 – 1 000\| 501 – 5 000\| 4\| 1 1 001 – 4 000\| 5 001 – 20 000\| 8\| 1 4 001 – 10 000\| 20 001 – 50 000\| 16\| 2 10 001 – 20 000\| 50 001 – 100 000\| 52\| 2 20 001 – 30 000\| 100 001 – 150 000\| 52\| 4 nad 30 000\| nad 150 000\| x\| x x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje vody. Četnost nesmí být nižší než údaj určený pro nižší počet obyvatel. C) PITNÁ VODA DODÁVANÁ VODOVODNÍM POTRUBÍM ODBĚRATELI ROZVODNÁ VODOVODNÍ SÍŤ Určení rozsahu rozborů, četnosti sledování, místa odběrů vzorku, způsob odběru vzorků, metody stanovení včetně požadavků na laboratoře provádějící analýzy a další podrobnosti se řídí vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. D) VODOJEMY 1. Četnost odběrů a rozsah rozborů vody z vodojemů určuje provozovatel podle potřeby tak, aby bylo zajištěno řádné provozování vodojemů a vodovodních řadů. 2. Sledování jakosti vyrobené vody v průběhu její dopravy ke spotřebiteli zajišťuje provozovatel podle potřeby, a to zvláště s ohledem na korozivní účinky vody a změny biologického oživení. ČÁST 4 ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE 1. Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku (typ vzorku), jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat. 2. Laboratoř, která provádí monitorovací a úplné rozbory surové a vyrobené pitné vody se prokazuje platným osvědčením o akreditaci nebo osvědčením o správné činnosti laboratoře. 3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle: - překročení hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu30) (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota); pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody, - počtu nevyhovujících vzorků, (tj. překročení hodnoty pro jednotlivé typy limitu v analyzovaném vzorku), - množství dodávané vody v roce nevyhovující daným limitům, - počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli. 4. Ukazatele, které nemají určen limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti). 5. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale. 30) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU: a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod, b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory), c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod. PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU: Volné výusti odpadních vod do vodního recipientu. ČÁST 2 MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ A) ZÁKLADNÍ ROZBOR Ukazatel\| Symbol\| Jednotka ---\|---\|--- Biochemická spotřeba kyslíku\| BSK5\| mg/l Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou\| CHSKCr\| mg/l Nerozpuštěné látky sušené\| NL\| mg/l B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR) Ukazatel\| Symbol\| Jednotka ---\|---\|--- Amoniakální dusík\| N – NH4 +\| mg/l Celkový dusík\| Ncelk.\| mg/l Celkový fosfor\| Pcelk.\| mg/l C) PROVOZNÍ ROZBOR Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod. D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky. ČÁST 3 MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU Tabulka č. 1 MÍSTA ODBĚRŮ: a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod, b) odtok z čistírny odpadních vod, c) odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě. Velikost čistírny odpadních vod Počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO)\| Typ vzorku, rozsah a četnost kontrol počet/ rok ---\|--- Typ A\| Typ B\| Typ C BSK5 CHSKCr NL\| N – NH4+ Ncelk Pcelk\| BSK5 CHSKCr NL\| N – NH4+ Ncelk Pcelk\| BSK5 CHSKCr NL\| N – NH4+ Ncelk Pcelk < 500\| 2\| 1\| \| \| \| 500 – 2 000\| 4\| 2\| \| \| \| 2 001 – 5 000\| \| \| 4\| 4\| \| 5 001 – 10 000\| \| \| 6\| 6\| \| 10 001 – 50 000\| \| \| 12\| 12\| \| > nad 50 000\| \| \| \| \| 24\| 24 Další ukazatele: Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd): V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě. Typ vzorku: Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení. Typ B – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod. Typ C – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku. B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU Tabulka č. 2 MÍSTA ODBĚRU: a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod, b) odtok z čistírny odpadních vod ROZSAH ROZBORU: Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu (obvykle CHSK, BSK, pH, NL) TYP VZORKU: Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Velikost čistírny odpadních vod- počet připojených ekvivalentních obyvatel\| Četnost sledování vybraného ukazatele / rok ---\|--- < 500\| x 500 – 2 000\| x 2 001 – 5 000\| x 5 001 – 10 000\| 6 10 001 – 50 000\| 12 > nad 50 000\| 26 x Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI 1. Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení. 2. Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni: a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod, b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody, c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod, d) místa pro sledování vlivu srážkových vod. 3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení. D) PROVOZNÍ ROZBORY – KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie. ČÁST 4 KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD 1) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro přímou aplikaci na zemědělské pozemky se stanoví: a) rizikové prvky: olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek, arsen, chrom, nikl, b) polychlorované bifenyly (PCB): suma šesti kongenerů - 28+52+101+138+153+180, adsorbovatelné organické halogeny (AOX), c) mikrobiologické ukazatele: termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky, salmonella spp. V případě potřeby agrotechnické parametry: pH, sušina, organické látky (ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík. Postup odběrů a analýz vzorků kalů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 382/2001 Sb., o používání kalů v zemědělství. 2) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu se zjišťují: a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek), b) pH, sušina, organické látky. 3) Pro ostatní využití nebo likvidaci kalu se provádějí analýzy podle daného účelu ve smyslu vyhlášek č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu nebo vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Tabulka č. 3 MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU Počet připojených ekvivalentních obyvatel\| Počet rozborů za rok ---\|--- pro bod 1\| pro bod 2 do 500\| x podle potřeby 501 – 5 000\| x\| 1 5001 – 25 000\| x\| 2 25 001 – 100 000\| x\| 4 nad 100 000\| x\| 6 x) četnost určí provozovatel podle produkce kalu (příloha č. 5 vyhlášky č. 382/2001 Sb.). ČÁST 5 ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE 1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat. 2. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (viz § 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. 3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle: - dodržení limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod, - dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod, - počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť), - bilančních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod, - bilančních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod. 4. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA 757kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY I. BYTOVÝ FOND Byty. 1.\| na jednu osobu bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok\| 15 m3 ---\|---\|--- 2.\| na jednu osobu bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok\| 25 m3 3.\| na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok \| 35 m3 Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody. Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě. V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody. Rodinné domy. Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m3 na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond. Rekreační chaty (chalupy). Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m3 jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona. Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace podle § 19 odst. 7 zákona: V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m3 se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., je větší než 30m3, se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci. V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel. II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY a) je uvedena základní potřeba vody - ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly; b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20; c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu. kancelářské budovy (bez stravování) \| na jednu osobu při průměru 250 pracovních dnů za rok ---\|--- 4.\| WC, umyvadla\| 8 m3 5.\| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda\| 14 m3 6.\| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování\| 18 m3 školy (bez stravování) \| na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů za rok ---\|--- 7.\| WC, umyvadla\| 3 m3 8.\| WC a tekoucí teplá voda\| 5 m3 mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování) \| na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) při průměru 200 pracovních dnů za rok ---\|--- 9.\| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda\| 8 m3 10.\| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování\| 16 m3 III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY (směrná čísla pouze pro ubytování) \| na jedno lůžko za rok ---\|--- hotely a penziony\| 11.\| většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou\| 45 m3 12.\| většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě\| 23 m3 13.\| restaurace v hotelu, penzionu podle položek č. 18, 19 a 20 +39,40 a 41+42 a 43.\| 14.\| pro doplňující vybavení hotelů se přičítá:\| \| denní připouštění bazénu\| 10 m3 \| sauna, welnes\| 10 m3 V případě vlastní prádelny se použije směrné číslo pro prádelny. internáty, učňovské domovy, studentské koleje, ubytovny\| 15.\| většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou\| 25 m3 16.\| v budovách, kde jsou koupelny (sprchy), WC na chodbě\| 15 m3 17.\| stravování podle položek č. 18, 19, 20, 39, 40 a 41.\| stravování - kuchyně, jídelna (bezobslužné)\| na 1 strávníka a 1 pracovníka na jednu směnu za rok 18.\| dovoz jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla\| 3 m3 19.\| vaření jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla\| 8 m3 20.\| bufet, občerstvení\| 1 m3 IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda \| \| na 1 pracovníka v denním průměru za rok ---\|---\|--- zdravotnická střediska, ambulatoria, ordinace\| 21.\| na jednoho pracovníka\| 18 m3 lékárny, hygienicko-epidemiologické stanice\| 22.\| na jednoho pracovníka\| 18 m3 zubní střediska s celoročním provozem, ordinace\| 23.\| na jednoho pracovníka\| 20 m3 ošetřovaná osoba\| 24.\| na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru za rok\| 2 m3 rehabilitace, rehabilitační bazén, sauna\| 25.\| na jednotlivá rehabilitační zařízení se určí potřeba množství podle příslušné normy pro provoz využívaného zařízení\| 26.\| na jednoho pracovníka\| 18 m3 \| \| na jedno lůžko za rok nemocnice (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)\| 27.\| na jedno lůžko\| 50 m3 léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)\| 28.\| na jedno lůžko\| 45 m3 V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ \| multikina, samostatná kina a divadla s celoročním provozem (vybavení WC, umyvadla) ---\|--- \| při plné obsazenosti za rok 29.\| na jedno sedadlo a jedno představení denně\| 1 m3 přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (vybavení WC, umyvadla)\| \| na jednoho stálého pracovníka za rok 30.\| \| 14 m3 \| na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok 31.\| na jednoho návštěvníka\| 2 m3 tělocvična, sportoviště, fitness centrum (vybavení WC, umyvadla, možnost sprchování s teplou vodou)\| \| na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok 32.\| na jednoho návštěvníka\| 20 m3 \| na 1 hřiště za rok 33.\| kropení antukových hřišť krytých\| 230 m3 34.\| kropení antukových hřišť nekrytých\| 460 m3 \| na 100 m2 za provozní den 35.\| kropení travnatých hřišť\| 20 m3 \| \| za rok 36.\| golfové hřiště 18 ti jamkové se zavlažováním greenu, odpališť a ferveje\| 22 500 m3 \| na 1 návštěvníka - diváka v denním průměru (365 dnů) za rok 37.\| WC, umyvadla\| 1 m3 \| Poznámka: v případě neprokázání počtu návštěvníků se jejich počet stanoví jako desetina kapacity zařízení pro návštěvníky - diváky. zimní stadion\| 38.\| pro jednotlivá zařízení se určí potřeba množství vody podle příslušné normy nebo technického návodu pro provoz (tvorba a úprava ledové plochy, relaxační zařízení apod.) VI. RESTAURACE, VINÁRNY (vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda) \| Restaurace, vinárny, kavárny\| ---\|---\|--- \| na jednoho pracovníka v jedné směně (365 dnů) za rok (zahrnuje i zákazníky bez mytí skla) 39.\| pouze výčep\| 50 m3 40.\| výčep, podávání studených jídel\| 60 m3 41.\| výčep, podávání studených jídel a teplých jídel\| 80 m3 Vybavení na mytí skla: (připočítává se k položkám č. 39, 40 a 41)\| 42.\| výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. za jednu směnu\| 450 m3 43.\| mytí skla bez trvalého průtoku nebo myčka skla za jednu směnu\| 60 m3 VII. PROVOZOVNY \| na jednoho pracovníka v jedné směně za rok ---\|--- provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě\| 44.\| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda\| 18 m3 45.\| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování\| 26 m3 46.\| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování v provozovnách s nečistým provozem nebo potřebou vyšší hygieny\| 30 m3 holičství a kadeřnictví\| \| na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok (zahrnuje i zákazníky) 47.\| v pánské a dámské provozovně WC, umyvadla s tekoucí teplou vodou\| 50 m3 samostatné prádelny (zakázkové)\| 48.\| na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)\| 1 m3 49.\| na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek č. 44, 45 a 46\| VIII. PRODEJNY \| prodejny s čistým provozem, včetně obchodních domů, supermarketů\| ---\|---\|--- \| na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok 50.\| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda\| 18 m3 prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny\| \| na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok 51.\| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda\| 20 m3 52.\| na 100 kg prodaných živých ryb (připočítává se k položce č. 51)\| 34 m3 \| na 100 kg živých ryb 53.\| prodej ryb v sádce na volném prostranství na 100 kg prodaných živých ryb\| 6 m3 potravinářské výrobny místního významu (např. řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod., WC, umyvadla)\| \| na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok 54.\| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování\| 26 m3 \| Poznámka: spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny. IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ \| hospodářská zvířata\| ---\|---\|--- \| na jeden kus v průměru za rok 55.\| dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů\| 36 m3 56.\| býk\| 18 m3 57.\| tele, ovce, koza, vepř\| 6 m3 58.\| prasnice\| 8 m3 59.\| kůň\| 14 m3 60.\| pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy)\| 1 m3 drůbež\| \| na 100 kusů v průměru za rok 61.\| slepice, perličky\| 11 m3 62.\| husy, kachny, krůty\| 36 m3 X. ZAHRADY \| v průměru za rok ---\|--- 63.\| venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou na 100 m2\| 16 m3 64.\| sady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané na 100 m2\| 3 m3 65.\| pro automatizované zalévání zahrad s pěstováním květin, zeleniny podle čidel na určení vlhkosti\| 12 m3 66.\| průmyslové a skleníkové pěstování zeleniny, květin - pro jednotlivá zařízení (automatizované kropení) se určí potřeba množství podle příslušného technického návodu pro provoz využívaného objektu\| XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ \| v průměru za rok ---\|--- 67.\| osobní automobil užívaný pro domácnost (stříkání a umývání) \\- předpokládá se mytí 10 x ročně\| 1 m3 Poznámka: v odůvodněných případech může vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, výše uvedená směrná čísla roční potřeby v částech I. až XI. snížit. Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY ČÁST 1 UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3). Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu (tj. včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb.) v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví. POVRCHOVÁ VODA Tabulka č. 1a Pořadové číslo\| Ukazatel\| Jednotka\| A1\| A2\| A3 ---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| \| mezní\| mezní\| mezní 1.\| Reakce vody\| pH\| 6,5-9,5\| 5-6,5 9,5-10\| < 5 nebo <10 2.\| Barva\| mg/l Pt\| 20\| 100\| 200 3.\| Nerozpuštěné látky suš.\| mg/l\| 10\| \| 4.\| Teplota\| °C\| 20\| 25\| 25 5.\| Konduktivita\| mS /m\| 125\| 125\| 125 6.\| Pach\| \| přijatelný\| nepřijatelný 7.\| Dusičnany\| mg/l\| 50\| 50\| 50 8.\| Fluoridy\| mg/l\| 1,5\| 1,5\| 1,5 9.\| Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)\| mg/l\| 0,01\| 0,02\| 0,03 10.\| Železo celkové\| mg/l\| 0,2\| 1\| 2 11.\| Mangan\| mg/l\| 0,05\| 0,5\| 1,5 12.\| Měď\| mg/l\| 0,05\| 0,05\| 0,1 13.\| Zinek\| mg/l\| 3\| 5\| 5 14.\| Bor\| mg/l\| 1\| 1\| 1 15.\| Berylium\| mg/l\| 0,002\| 0,002\| 0,002 16.\| Nikl\| mg/l\| 0,02\| 0,03\| 0,03 17.\| Arsen\| mg/l\| 0,01\| 0,01\| 0,02 18.\| Kadmium\| mg/l\| 0,005\| 0,005\| 0,005 19.\| Chrom veškerý\| mg/l\| 0,05\| 0,05\| 0,05 20.\| Olovo\| mg/l\| 0,01\| 0,025\| 0,05 21.\| Selen\| mg/l\| 0,01\| 0,01\| 0,01 22.\| Rtuť\| mg/l\| 0,001\| 0,001\| 0,001 23.\| Kyanidy veškeré\| mg/l\| 0,05\| 0,05\| 0,05 24.\| Sírany\| mg/l\| 250\| 250\| 250 25.\| Chloridy\| mg/l\| 100\| 100\| 250 26.\| Tenzidy aniontové\| mg/l\| 0,2\| 0,2\| 0,5 27.\| Uhlovodíky C10-C40\| mg/l\| 0,1\| 0,1\| 0,1 28.\| Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)\| µg/l\| 0,1\| 0,1\| 0,2 29.\| Pesticidní látky celkem\| µg/l\| 0,5\| 0,5\| 0,5 30.\| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem\| mg/l\| 3\| 10\| 15 31.\| Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20°C s vyloučením nitrifikace\| mg/l\| 3\| 5\| 7 32.\| Amonné ionty\| mg/l\| 0,5\| 1\| 3 33.\| Celkový organický uhlík (TOC)\| mg/l\| 5\| 7\| 10 34.\| Huminové látky\| mg/l\| 2,5\| 5,0\| 8,0 35.\| Koliformní bakterie\| KTJ/100 ml\| 50\| 5 000\| 50 000 36.\| Termotolerantní koliformní bakterie\| KTJ/100 ml\| 20\| 2 000\| 20 000 37.\| Fekální streptokoky (Enterokoky)\| KTJ/100 ml\| 20\| 1 000\| 10 000 38.\| Mikroskopický obraz\| jedinci/ml\| 50\| 3 000 5001)\| 10 000 1 0001) 39\| Pesticid jednotlivý2)\| µg/l\| 0,1\| 0,1\| 0,5 40.\| Hliník\| mg/l\| 0,2\| 1,0\| 2,0 1) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou. 2) Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachlor a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l. ) U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací. Vysvětlivky k tabulce č. 1a: 1) M - mezní, povinné hodnoty. 2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON). 3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. 4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda). 5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Změna mezní hodnoty byla upravena z 0,05 mg/l na 0,01 mg/l s ohledem na mez stanovitelnosti příslušné normové metody. 6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren, benzo(a)pyren. 7) Ukazatel pořadové číslo 29: je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat. 8) Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 této vyhlášky. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce. PODZEMNÍ VODA Tabulka č. 1b UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity: Ukazatel\| Jednotka\| A1\| A2\| A3 ---\|---\|---\|---\|--- Železo\| mg/l\| 0,2\| 5\| 20 Mangan\| mg/l\| 0,05\| 1,0\| 2,0 Sulfan\| mg/l\| platí limity pachu ČÁST 2 STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY Tabulka č. 2 Pro kategorii\| Typy úprav ---\|--- A1\| Úprava surové vody s koncovou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti. A2\| Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování nebo infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody. A3\| Úprava surové vody vyžaduje dvou či vícestupňovou úpravu čiřením, oxidací, odželezňováním a odmanganováním s koncovou dezinfekcí, popř. jejich kombinaci. Mezi další vhodné procesy se řadí např. využívání ozónu, aktivního uhlí, pomocných flokulantů, flotace. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné (např. sorpce na speciálních materiálech, iontová výměna, membránové postupy) se použijí mimořádně. Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3\| Podle § 13 odst. 2 zákona lze vodu této jakosti výjimečně odebírat pro výrobu pitné vody s udělením výjimky příslušným krajským úřadem. Pro úpravu na vodu pitnou se musí použít technologicky náročné postupy spočívající v kombinaci typů úprav uvedených pro kategorii A3, přičemž je nutné zajistit stabilní kvalitu vyráběné pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody. Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2). ČÁST 3 ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ 1) Základní zařazení nového zdroje surové vody a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností minimálně 12 vzorků v průběhu dvou let (§ 22 odst. 4 a 5). b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95% odebraných vzorků. c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele. d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3. e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3. 2) Upřesnění kategorie a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce. V každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3. b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací). c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1b) a c) Základní zařazení nového zdroje surové vody. d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období. 3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit: a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek; b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v nich obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie; c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn), nasycení kyslíkem, BSK5; odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů; d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky. 4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu. 5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel. 6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy. ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY 1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (Iu,p) vybraných ukazatelů podle vztahu: Iu,p=Iu1a100+Iu2b100+Iu3c100+Iu4d100, kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3. 2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (Iu1= 1, u2 = 2, Iu3= 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2. 3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou. Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v tabulce č. 1 a přílohy č. 13. MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST \| Ukazatel\| Jednotka\| Mez stanovitelnosti\| Přesnost +/-\| Správnost +/- ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Reakce vody\| \| \| 0.1\| 0.2 2.\| Barva\| mg/l Pt\| 2\| 10%\| 20% 3.\| Nerozpuštěné látky\| mg/l\| 3\| 10%\| 20% 4.\| Teplota\| °C\| \| 5%\| 10% 5.\| Konduktivita\| mS/m\| \| 5%\| 10% 6.\| Pach\| \| přijatelný/ nepřijatelný\| \| 7.\| Dusičnany\| mg/l\| 2\| 10%\| 20% 8.\| Fluoridy\| mg/l\| 0,2\| 10%\| 20% 9.\| Adsorbovatelné org. vázané halogeny(AOX)\| mg/l\| 0,01\| 20%\| 25% 10.\| Železo celkové\| mg/l\| 0,05\| 10%\| 20% 11.\| Mangan\| mg/l\| 0,01\| 15%\| 25% 12.\| Měď\| mg/l\| 0,01\| 15%\| 25% 13.\| Zinek\| mg/l\| 0,01\| 15%\| 25% 14.\| Bor\| mg/l\| 0,05\| 10%\| 20% 15.\| Berylium\| mg/l\| 0,0005\| 20%\| 30% 16.\| Nikl\| mg/l\| 0,001\| 20%\| 30% 17.\| Arsen\| mg/l\| 0,001\| 20%\| 30% 18.\| Kadmium\| mg/l\| 0,0005\| 20%\| 30% 19.\| Chrom veškerý\| mg/l\| 0,001\| 20%\| 30% 20.\| Olovo\| mg/l\| 0,001\| 20%\| 30% 21.\| Selen\| mg/l\| 0,001\| 20%\| 30% 22.\| Rtuť\| mg/l\| 0,0002\| 20%\| 30% 23.\| Kyanidy veškeré\| mg/l\| 0,005\| 20%\| 25% 24.\| Sírany\| mg/l\| 10\| 10%\| 20% 25.\| Chloridy\| mg/l\| 10\| 10%\| 10% 26.\| Tenzidy aniontové\| mg/l\| 0,02\| 10%\| 20% 27.\| Uhlovodíky C10-C40\| mg/l\| 0,1\| 20%\| 25% 28.\| Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)\| µg/l\| 0,02\| 30%\| 50% 29.\| Pesticidní látky celkem\| µg/l\| 0,1\| 30%\| 50% 30.\| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem\| mg/l\| 0,5\| 10%\| 20% 31.\| Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikace\| mg/l\| \| 10%\| 20% 32.\| Amonné ionty\| mg/l\| 0,05\| 10%\| 20% 33.\| Celkový organický uhlík (TOC)\| mg/l\| 1\| 10%\| 20% 34.\| Huminové látky\| mg/l\| 0,5\| 10%\| 20% 35.\| Koliformní bakterie\| KTJ/100ml\| \| \| 36.\| Termotolerantní koliformní bakterie\| KTJ/100ml\| \| \| 37.\| Fekální streptokoky (Enterokoky)\| KTJ/100ml\| \| \| 38.\| Mikroskopický obraz\| jedinci/ml\| \| \| 39.\| Pesticid jednotlivý\| µg/l\| 0,01\| 30%\| 50% 40.\| Hliník\| mg/l\| 0,005\| 20%\| 25% Pro účely této tabulky se rozumí: a) mezí stanovitelnosti minimální hodnota ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností; b) správností rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu; c) přesností rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením. Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE 1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem. 2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod. 3. Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu (např. tuky a oleje). 4. V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných látek (viz § 39 odst. 3 vodního zákona) je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu. 5. Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt. 6. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod. 7. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného znečištění nad orientační přípustné míry znečistění. VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY Ukazatel\| Symbol\| Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku1) mg/l ---\|---\|--- Reakce vody\| pH\| 6,0 – 9,0 Teplota\| T\| 40° C Biochemická spotřeba kyslíku\| BSK5\| 800 Chemická spotřeba kyslíku\| CHSKCr\| 1600 Nerozpuštěné látky\| NL\| 500 Dusík amoniakální\| N- NH4+\| 45 Dusík celkový\| Ncelk.\| 60 Fosfor celkový\| Pcelk.\| 10 Rozpuštěné anorganické soli\| RAS\| 2500 Kyanidy celkové\| CN-celk.\| 0,2 Kyanidy toxické\| CN-tox.\| 0,1 Uhlovodíky C 10 – C 40\| C10-C40\| 10 Extrahovatelné látky\| EL\| 80 Tenzidy aniontové\| PAL-A\| 10 Rtuť\| Hg\| 0,05 Měď\| Cu\| 1,0 Nikl\| Ni\| 0,1 Chrom celkový\| Crcelk.\| 0,3 Chrom šestimocný\| Cr6+\| 0,1 Olovo\| Pb\| 0,1 Arsen\| As\| 0,2 Zinek\| Zn\| 2 Kadmium\| Cd\| 0,1 Salmonella spp.2)\| \| negativní nález 1) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku. 2) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení. Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE Druh plochy\| plocha m2\| odtokový součinitel\| redukovaná plocha m2 (plocha krát odtokový součinitel) ---\|---\|---\|--- A\| \| \| B\| \| \| C\| \| \| Součet redukovaných ploch: Dlouhodobý srážkový normál: ........ mm/rok, tj. .... ......m2/rok Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál v m/rok. * Dlouhodobý srážkový normál je průměrem určité hodnoty (např. roční srážky) v daném místě nebo oblasti za 30ti letí, v současné době za 30ti letí – 1961 až 1990. Tato hodnota se pak používá 30 let, tedy do roku 2020. Jedná se o normu Světové meteorologické organizace. Odtokové součinitele podle druhu plochy a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy např. střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby: v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,9. b) Plocha B - propustné zpevněné plochy, např. upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování: v případě možnosti odtoku do kanalizace......... odtokový součinitel: 0,4. c) Plocha C - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, např. sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic: v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,05. Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané: 1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U1 až Un), kde n je celkový počet kategorií. U1 je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m3/h], u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m3/rok]. 2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S1 podle § 35 této vyhlášky. 3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky: Si = k + a × Uib, kde i = 1, ... n. 4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < Si. Poznámka: Konstanta k je daná Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům. 5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 < b < 2. Poznámka: Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům. Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 velkým odběratelům. 6. Vypočte se koeficient a ze vzorce: a=S1-kUb1 7. Pevné složky (Si + 1) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou: Si + 1 = k + a × Ui +1b B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.) sS = Qs × (JSS – DSS) sS ... celková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v Kč/rok Qs... celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m3/rok JSS ... jednosložkové stočné v Kč/m3 DSS ... dvousložkové stočné v Kč/m3. C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit: ∑i=1n≤im×N+Z pi ..... počet odběrů v jednotlivých kategoriích m ..... % stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100) N ..... ekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/ rok Z ...... přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok. Poznámka: Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b. Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ 1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace: A. Právnická osoba: Název firmy: Adresa sídla: Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno: Statutární orgán: B. Fyzická osoba: Jméno, jména a příjmení, popřípadě obchodní firma, Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno: Datum narození: Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu: 2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem): 3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona: 4. Tabulka plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací: 510kB Sloupce 1. Pořadové číslo řádku - pro orientaci v tabulce. 2. Skupiny majetku podle § 5 zákona, popřípadě i ve členění po identifikačních číslech majetkové evidence (IČME). 3. Hodnota jako součet hodnot uvedených u jednotlivých položek vybraných údajů majetkové evidence. Zadává se celková hodnota majetku k 1. lednu roku, ve kterém je plán zpracován a schválen. Tímto rokem je rok předcházející prvnímu roku plánovacího desetiletého období. Hodnota majetku se zadává sumárně pro skupiny: vodovody, kanalizace, úpravny vody, čistírny odpadních vod nebo po IČME. Uvádí se hodnota infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací reprodukční pořizovací ceně. Zahrnuje se pouze majetek v kapacitách odpovídajících možnému reálnému využití v oboru vodovodů a kanalizací. Zařazení majetku do sumárních skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí podle pravidel a metodiky majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává hodnota v mil. Kč na dvě desetinná místa. 4. Vlastník si podle vlastního uvážení, popřípadě metodiky stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence, popřípadě položky. Určení % za větší celky se provede váženým (podle ceny) průměrem. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři plánu. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti. Vyhodnocení je možné i jako výsledek odborného šetření míry opotřebení (zhoršení stavu). 5. Teoretická doba akumulace prostředků v počtu roků = životnost/100 * (100 – opotřebení v %); zaokrouhluje se na celé roky. Doporučuje se uvažovat následující životnost: vodovodní řady přiváděcí a vodovodní síť 80 let, úpravny vody, popřípadě zdroje 45 let, kanalizační síť 90 let, čistírny odpadních vod 40 let. 6. Pro vodovody - přiváděcí řady + rozvodnou vodovodní síť a kanalizaci přiváděcí stoky + stokovou síť se uvádí délka v km na dvě desetinná místa. Délka se uvádí podle vybraných údajů majetkové evidence. 7. až 11. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, samostatně na kalendářní rok. 12. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, jako souhrn na 5 kalendářních roků. 5. Pravidla k vyplnění tabulky podle bodu 4 (pravidla pro zpracování tabulky plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací): A. Majetek vodovodů nebo kanalizací se uvádí v členění na skupiny podle § 5 zákona a podle § 6 odst. 2. Jednotlivé položky podle vybraných údajů majetkové evidence je možné uvádět samostatně, popřípadě členit na části podle technického hlediska, provozního hlediska nebo ve vazbě na realizaci obnovy, vždy se však uvádí součet pro skupinu položek podle vybraných údajů majetkové evidence. V případě členění plánu financování obnovy pouze na skupiny, je třeba uvést pod tabulkou k jednotlivým skupinám všechna identifikační čísla majetků do skupiny náležejících. V případě, že vlastník rozčlení skupinu pro vybrané údaje majetkové evidence přímo podle identifikačních čísel majetku, použije pro označení řádku číslování s lomítkem (např. při členění vodovodních sítí 2/1, 3/1, 2/2, 3/2, 2/3, 3/3 úpraven vod 4/1, 5/1, 4/2, 5/2, kanalizačních sítí 6/1, 7/1, 6/2, 7/2, a u čistíren odpadních vod 8/1, 9/1, 8/2, 9/2 atd.), součty za celou skupinu se uvedou do řádků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9. B. K jednotlivým položkám plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací nebo jejich součtům se přiřazují vypočtené reprodukční pořizovací ceny, uvedené v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, to je ve vybraných údajích majetkové evidence. Hodnota majetku se zadává souhrnně pro skupiny: vodovodní řady; kanalizační stoky; stavba pro úpravu vody a čistírna odpadních vod nebo po jednotlivých IČME. Pro výpočet hodnoty v aktuální pořizovací ceně se použije vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování (oceňovací vyhláška) nebo Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací“, který z uvedené vyhlášky vychází a doplňuje ji. Zařazení majetku do skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí pravidly a metodikou majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává „hodnota“ v mil. Kč na dvě desetinná místa (jedná se o sloupec 3 tabulky). C. Vlastník si podle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení procent za větší celky se provede váženým průměrem podle hodnoty v reprodukční pořizovací ceně. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři podle bodu 8. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti podle § 30 a 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k dalším aspektům – například zatížení provozem, povrchy nebo použité materiály. Vyhodnocení je možné vyjádřit i jako výsledek „Impairmentu“ (zkoumání zhoršení stavu). D. Potřeba finančních prostředků se uvede na základě údajů uvedených v bodech B a C do časového harmonogramu na 5 let samostatně, jedná se o sloupce 7, 8, 9, 10, 11 a dalších 5 let v souhrnu do sloupce 12, ve členění na prostředky získané z vodného a stočného a prostředky ostatní, jako jsou úvěry, dotace a další zdroje z jiných příjmů. 6. Komentář k plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací s popisem postupu při zpracování, včetně použitého způsobu vyhodnocení stavu tohoto majetku, odůvodnění výše položek finančních prostředků získaných z vodného a stočného a ostatních ve vazbě na sociální, environmentální a ekonomické důsledky. 7. Doklad o schválení plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací statutárním orgánem vlastníka. 8. Doklady k realizaci plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací v jednotlivých letech po jeho zpracování tvoří porovnání podle § 36 odst. 5 zákona a seznam realizovaných akcí obnovy včetně vynaložených nákladů. 9. Číslo jednací a datum schválení: 10. Podpis vlastníka: Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VÝPOČET (KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROK XXXX Tabulka č. 1 I\| Příjemce vodného a stočného\| ---\|---\|--- II\| Provozovatel-název a IČ\| III\| Vlastník–název a IČ\| IV\| Formulář A až F\| V\| Index 1 až x\| VI\| IČPE související s cenou\| Řádek\| Náklady pro výpočet ceny pro vodné a stočné ---\|--- Nákladové položky\| Měrná jednotka\| Voda Pitná\| Voda odpadní xxxx-1\| xxxx\| xxxx-1\| xxxx Oč. sk.\| Kalkul.\| Oč. Sk.\| Kalkul. 1\| 2\| 2a\| 3\| 4\| 6\| 7 1.\| Materiál\| \| \| \| \| 1.1\| \\- surová voda podzemní + povrchová\| mil. Kč\| \| \| \| 1.2\| \\- pitná voda převzatá + odpadní voda předaná k čištění\| mil. Kč\| \| \| \| 1.3\| \\- chemikálie\| mil. Kč\| \| \| \| 1.4\| \\- ostatní materiál\| mil. Kč\| \| \| \| 2.\| Energie\| mil. Kč\| \| \| \| 2.1\| \\- elektrická energie\| mil. Kč\| \| \| \| 2.2\| \\- ostatní energie (plyn, pevná a kapalná energie)\| mil. Kč\| \| \| \| 3.\| Mzdy\| mil. Kč\| \| \| \| 3.1\| \\- přímé mzdy\| mil. Kč\| \| \| \| 3.2\| \\- ostatní osobní náklady\| mil. Kč\| \| \| \| 4.\| Ostatní přímé náklady\| mil. Kč\| \| \| \| 4.1\| \\- odpisy\| mil. Kč\| \| \| \| 4.2\| \\- opravy infrastrukturního majetku\| mil. Kč\| \| \| \| 4.3\| \\- nájem infrastrukturního majetku\| mil. Kč\| \| \| \| 4.4\| -prostředky obnovy infrastrukturního majetku\| mil. Kč\| \| \| \| 5.\| Provozní náklady\| mil. Kč\| \| \| \| 5.1\| \\- poplatky za vypouštění odpadních vod\| mil. Kč\| \| \| \| 5.2\| \\- ostatní provozní náklady externí\| mil. Kč\| \| \| \| 5.3\| \\- ostatní provozní náklady ve vlastní režii\| mil. Kč\| \| \| \| 6.\| Finanční náklady\| mil. Kč\| \| \| \| 7.\| Finanční výnosy\| mil. Kč\| \| \| \| 8.\| Výrobní režie\| mil. Kč\| \| \| \| 9.\| Správní režie\| mil. Kč\| \| \| \| 10.\| Úplné vlastní náklady\| mil. Kč\| \| \| \| A\| Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME\| mil. Kč\| \| \| \| B\| Pořizovací cena souvisejícího provozního hmotného majetku\| mil. Kč\| \| \| \| C\| Počet pracovníků\| osob\| \| \| \| D\| Voda pitná fakturovaná\| mil. m3\| \| \| \| E\| \\- z toho domácnosti\| mil. m3\| \| \| \| F\| Voda odpadní odváděná fakturovaná\| mil. m3\| \| \| \| G\| \\- z toho domácnosti\| mil. m3\| \| \| \| H\| Voda srážková fakturovaná\| mil. m3\| \| \| \| I\| Voda odpadní čištěná\| mil. m3\| \| \| \| J\| Pitná nebo odpadní voda převzatá\| mil. m3\| \| \| \| K\| Pitná nebo odpadní voda předaná\| mil. m3\| \| \| \| Poznámka: Náklady se uvádějí v mil. Kč na 3 desetinná místa. Řádky A a B se uvádějí v mil. Kč na 2 desetinná místa. VÚME = vybrané údaje majetkové evidence. Tabulka č. 2 Řádek\| Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné ---\|--- Text\| Měrná jednotka\| Poznámka\| Voda pitná\| Voda odpadní Kalkulace\| Kalkulace 1\| 2\| 2a\| 2b\| 4a\| 7a 11.\| JEDNOTKOVÉ NÁKLADY v\| Kč.m-3\| ř. 10/D nebo ř. 10/F+H\| \| 12.\| ÚVN\| mil. Kč\| ř. 10\| \| 13.\| Kalkulační zisk\| mil. Kč\| \| \| 14\| \\- podíl kalkul. zisku z ÚVN (orientační ukazatel)\| %\| ř. 13/ř. 12100\| \| 15\| \\- z ř. 13 na rozvoj a obnovu infrastrukturního majetku\| mil. Kč\| \| \| 16.\| Celkem ÚVN + zisk\| mil. Kč\| ř. 12 + ř. 13\| \| 17.\| Voda fakturovaná pitná, odpadní + srážková\| mil. m3\| ř. D nebo F + H\| \| 18.\| CENA pro vodné, stočné\| Kč.m-3\| ř. 16/ř. 17\| \| 19.\| CENA pro vodné, stočné + DPH\| Kč.m-3\| ř. 18 + DPH\| \| Vypracoval: --- Kontroloval: Telefon: e-mail: Datum: Schválil - zástupce provozovatele: Poznámky: 1. Jednotkové náklady pro zdroj pitné vody jsou úplné vlastní náklady zdroje s technologií na úpravu vody (úpravna vody) nebo bez technologie na úpravu vody (vrt nebo vrty jednoho jímacího území) dělené měřeným množstvím vody předávané k dopravě nebo přímo do sítě. Každý zdroj má vlastní jednotkové náklady. 2. Jednotkové náklady na dopravu pitné vody jsou náklady spojené s dopravou dělené měřeným množstvím pitné vody dodávané do sítě, není-li měření a do dopravy se zahrnuje celá síť je dělitelem množství vody fakturované odběratelům. 3. Jednotkové náklady dopravy odpadní vody pokud se týká sítě a krátkého přivaděče (bez měření mezi sítí a přivaděčem) jsou náklady na dopravu dělené u oddílné splaškové kanalizace množstvím fakturované odpadní vody odběratelům a u jednotné kanalizační sítě dělené množstvím fakturované odpadní vody doplněném o množství fakturovaných srážkových vod. Kalkulace (výpočet) cen pro vodné a stočné pro rok XXXX+1 při použití dvousložkové formy vodného a stočného. Tabulka č. 3 Řádek\| Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné při dvousložkové formě ---\|--- Text\| Měrná jednotka\| Poznámka\| Voda pitná\| Voda odpadní Kalkulace\| Kalkulace 1\| 2\| 2a\| 2b\| 4b\| 7b 21.\| Pevná složka – (ÚVN + zisk)\| mil. Kč\| z ř. 16\| \| 21.a\| \\- podíl z celkových ÚVN a zisku\| %\| (ř. 21/ř. 16)100\| \| 22.\| Pohyblivá složka – (ÚVN + zisk)\| mil. Kč\| ř. 16- ř. 21\| \| 22.a\| \\- z toho: ÚVN\| mil. Kč\| ř. 22(1-(ř. 21 a/100))\| \| 22.b\| : kalkulační zisk\| mil. Kč\| ř. 22 - ř. 22a\| \| 23.\| Cena pohyblivé složky\| Kč.m-3\| ř. 22/ř. 17\| \| 24.\| Cena pohyblivé složky + DPH\| Kč.m-3\| ř. 23+DPH\| \| 25.\| Technické parametry pevné složky podle § 33 odst. 1 této vyhlášky (a, b, c) a výše nejnižší a nejvyšší platby za pevnou složku v Kč za rok a přípojku\| \| Vypracoval: --- Kontroloval: Telefon: e-mail: Datum: Schválil zástupce provozovatele: “. 47. Za přílohu č. 19 se doplňují přílohy č. 19a až 24, které znějí: „Příloha č. 19a k vyhlášce č. 428/2001 Sb. ČLENĚNÍ NÁKLADOVÝCH POLOŽEK, JEJICH OBSAH, OBJEMOVÉ A MNOŽSTEVNÍ POLOŽKY PŘI VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ Řádek\| Položka\| Obsah\| Poznámka ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 I.\| Příjemce vodného a stočného\| Název subjektu, který inkasuje od odběratelů platby za vodné a za stočné.\| II.\| Provozovatel-název a IČ\| Název subjektu, který má povolení k provozování infrastruktury uvedené v rozhodnutí příslušného KÚ. IČ uvedeného subjektu.\| III.\| Vlastník–název a IČ\| Vlastník infrastruktury vodovodů a kanalizací k jehož provozování má subjekt povolení v řádku II. IČ uvedeného subjektu.\| IV.\| Formulář A až F a Rok.\| „Formulář A – Výpočet odběratelské ceny pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX“. „Formulář B – Výpočet ceny mezi provozovateli (pitné vody předané a odpadní vody převzaté) pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX.“. U Formuláře B se doplní IČ subjektu nebo subjektů, kterým je pitná voda za vypočtenou (kalkulovanou) cenu dodávána, po případě, od kterých je odpadní voda přebírána. „Formulář C – jednotkové náklady pro zdroj pitné vody roku XXXX“. „Formulář D - jednotkové náklady pro dopravu pitné vody roku XXXX“. „Formulář E - jednotkové náklady dopravy odpadních vod roku XXXX“ „Formulář F - jednotkové náklady čištění odpadních vod roku XXXX“. Poznámka: Formuláře se liší pouze v druhu, nikoliv ve formě zpracování.\| Pro výpočet cen pro vodné a cen pro stočné, zvláště pak výpočet ceny mezi provozovateli je žádoucí znát Dílčí jednotkové náklady zdrojů pitné vody, dopravy pitné vody, dopravy odpadních vod a čistíren odpadních vod. Tyto údaje, za zdroje pitné vody a čistírny odpadních vod jsou povinné pro vybrané údaje provozní evidence VÚPE. Jedná se o formuláře C, D, E, a F. Tyto se v rámci „Porovnání“ nezasílají na MZE, ale archivují se a slouží provozovateli a kontrolním orgánům. Výsledky formulářů C a F (jednotkové náklady) se uvádí do VÚPE. V.\| Index 1 až x\| V případě většího množství jednotlivých výpočtů cen a tím i formulářů u jednoho vlastníka nebo provozovatele, bude příslušné písmeno formuláře indexováno pořadovým číslem příslušné ceny pro vodné a ceny pro stočné. Neindexovaná písmena formulářů pak budou součtovými formuláři.\| VI.\| IČPE související s cenou\| Identifikační číslo provozní evidence, která je zahrnuta nákladově do předmětného výpočtu ceny pro vodné a ceny pro stočné\| IČPE obsahují i IČME. IČME = identifikační číslo majetkové evidence. \| \| \| 1.\| Materiál\| Skupina podpoložek - součet\| 1.1\| \\- surová voda podzemní + povrchová\| Náklad za skutečně odebrané množství podzemní vody pro zásobování pitnou vodou, nebo platba za nákup povrchové vody pro úpravu na vodu pitnou.\| U podzemní vody ~~sazbou~~ poplatkem podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. 1.2\| \\- pitná voda převzatá + odpadní voda předaná k čištění\| Náklad u vody pitné (sl. 3 a 4) za nákup pitné vody od jiného provozovatele, nebo náklad u vody odpadní (sl. 6 a 7) za převzetí odpadních vod k jejich převodu a čištění jinými provozovateli.Tyto náklady mohou vzniknout v rámci jednoho provozovatele mezi různými kalkulacemi.\| V případě dvousložkové ceny zahrnuje obě složky. U formulářů podle přílohy č. 20 se uvedou v komentáři IČ subjektů, od kterých byla pitná voda převzata (kterým bylo zaplaceno) a u odpadní vody, kterým byla předána (kterým za to bylo zaplaceno). 1.3\| \\- chemikálie\| Náklad za nákup chemikálií spotřebovaných při výrobě a dodávce pitné vody (sl. 3 a 4) a čištění odpadních vod (sl. 6 a 7).\| Chemikálie pro chemické laboratoře se zahrnují do řádku 5.3 – ostatní provozní náklady ve vlastní režii. 1.4\| \\- ostatní materiál\| Náklady na materiál spotřebovaný při výrobě. Dále se zde zahrnuje spotřeba vodoměrů s pořizovací cenou do 40 tis. Kč v závislosti na účetních pravidlech příslušné společnosti (jednorázový nebo postupný odpis).\| Nezahrnují se náklady na materiál spotřebovaný při údržbě, opravách a „obnově“. Nezahrnuje se zde spotřeba ochranných osobních pomůcek. Ty se vykazují buď v řádku 8. výrobní režie, nebo v rámci hodinových zúčtovacích sazeb při oceňování oprav infrastrukturního majetku - řádek 4.2. 2.\| Energie\| Skupina podpoložek - součet\| 2.1\| \\- elektrická energie\| Náklady na elektrickou energii na objektech infrastrukturního majetku.\| Náklady na elektrickou energii u provozních středisek a v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie. 2.2\| \\- ostatní energie (plyn, pevná a kapalná energie, PHM –pohonné hmoty)\| Náklady na plyn, teplo, pohonné hmoty, (benzin, nafta) a pitnou vodu na objektech infrastrukturního majetku.\| Náklady na plyn, teplo a pitnou vodu u provozních středisek a v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie. 3.\| Mzdy\| Skupina podpoložek - součet\| 3.1\| \\- přímé mzdy\| Nákladem jsou mzdy včetně náhrady mezd. Jedná se o pracovníky pracující na objektech infrastrukturního majetku (úpravnách vody, při dopravě pitné vody, přepravě odpadních vod ČOV), vztahujících se k dané kalkulaci a to i mistrů, vedoucích provozů, plánovaček provozních středisek apod.\| Do přímých mezd se nezahrnují mzdy pracovníků, v případě užití tak zvaného druhotného okruhu, kdy se mzdy zahrnují přes hodinovou sazbu do řádku 4.2 nebo 5.3. (Obdoba externích služeb). 3.2\| \\- ostatní osobní náklady\| Nákladem jsou vlastní ostatní osobní náklady, tj. dohody o provedení činnosti, smlouvy o dílo, odvody na sociální a zdravotní pojištění, dále ostatní náklady v souladu s platnými pravidly cenové regulace.–To vše ve vazbě na řádek 3.1 přímé mzdy. U dílčích formulářů C, D, E, F se náklady uvedou v podílech podle vnitřního předpisu.\| 4.\| Ostatní přímé náklady\| Skupina podpoložek - součet\| 4.1\| \\- odpisy\| Odpisy zde uvádí vlastníci infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací, pokud majetek nepronajali provozovateli. Především se jedná o obce a společnosti smíšené, to jsou vlastníci současně provozující vodovody a kanalizace. Provozní společnosti zde uvádějí odpisy v případě realizace technického (ekonomického) zhodnocení infrastrukturního majetku pronajímatele podle § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. Dále odpisy majetku souvisejícího s infrastrukturním majetkem – odpisy GIS, odpisy dispečinků, jsou-li majetkem vlastníka infrastruktury, odpisy vodoměrů s pořizovací cenou nad 40 tis. Kč, uvádí se i odpisy dalšího technického majetku, např. odpisy přenosných čerpadel, IT techniky, mechanizace atd., pokud je přímo přiřaditelná k dané službě a vlastníkovi a není vykazována v rámci vnitropodnikových převodů.\| Neuvádí se zde odpisy provozního majetku –provozní a administrativní budovy ve vlastnictví provozovatele – ty se zahrnují do správní režie. Nezahrnují se odpisy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud nejsou ve vlastnictví vlastníka vodovodu nebo kanalizace vzhledem k účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku a v rámci tohoto majetku jsou také odepisovány. Do kalkulace ceny nelze zahrnovat odpisy z infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací nebo jeho částí, pokud byl pořízen z dotačních prostředků. 4.2\| \\- opravy infrastrukturního majetku\| Náklady tvoří veškeré opravy infrastrukturního majetku realizované ve vlastní režii i dodavatelsky v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. U oprav ve vlastní režii se jedná nejen o hodnotu vlastních prací, ale i náklady související s náklady na materiál, dopravu a stavební mechanizaci. Opravou nedochází k technickému a ekonomickému zhodnocení hmotného majetku.\| Zahrnují se sem i opravy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud jsou ve vlastnictví vlastníka vodovodu nebo kanalizace vzhledem k jejich účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku. 4.3\| \\- nájem infrastrukturního majetku\| Nákladem jsou finanční prostředky hrazené vlastníkovi infrastruktury vodovodu nebo kanalizace nájemcem (provozovatelem).\| 4.4\| -prostředky obnovy infrastrukturního majetku\| Nákladem jsou prostředky potřebné a vymezené na obnovu infrastrukturního majetku „Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací“, umožňující obnovu nad rámec nákladových položek uvedených v položkách 4.1 a 4.2. Jedná se i o infrastrukturu pořízenou z dotačních prostředků.\| 5.\| Provozní náklady\| Skupina podpoložek - součet\| 5.1\| \\- poplatky za vypouštění odpadních vod\| Nákladem jsou platby jak za vypouštěné znečištění, tak za množství vypouštěných odpadních vod podle jiného právního předpisu.\| 5.2\| \\- ostatní provozní náklady externí\| Nákladem jsou ostatní náklady, neuvedené v předchozích řádcích charakteru externích nákladů. Např. likvidace kalů externě, pojištění majetku, pojistné odpovědnosti, laboratorní služby externě, odečty a fakturace vodného a stočného externě, monitorování a čištění kanalizací externí, zahrnuje i nájem provozního majetku, provozní náklady na GIS externě, údržbu a opravy přípojek ve veřejném prostranství externě, dopravu externě.\| 5.3\| \\- ostatní provozní náklady ve vlastní režii\| Nákladem jsou ostatní náklady neuvedené v předchozích řádcích, pokud mají charakter interních nákladů. Např. laboratorní služby interně, odečty a fakturace vodného a stočného interně, monitorování a čištění kanalizací interně, zahrnuje provozní náklady na GIS interně, údržbu včetně materiálu a opravy přípojek ve veřejném prostranství interně. Spotřeba vody k čištění potrubí. Likvidace kalu, je-li realizována ve vlastní režii.\| 6.\| Finanční náklady\| Úroky z úvěrů hrazené po uvedení infrastrukturního majetku do užívání, poplatky spojené s účelovými úvěry. Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky OPŽP - finanční nástroje.\| Nezahrnují se bankovní poplatky (poplatky za přijaté a odeslané platby) a úroky z provozních úvěrů -zahrnují se do správní režie. 7.\| Finanční výnosy\| Výnosy tržeb za služby poskytované infrastrukturou, aniž by náklady byly vyčleněny. Např. za čištění dovezených odpadních vod - zpracování dovezeného kalu ze septiků, různé zpracování dovezeného kalu. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku. Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky OPŽP - finanční nástroje.\| Uvádí se v záporné hodnotě. 8.\| Výrobní režie\| Nákladem jsou odpisy provozního majetku ve vlastnictví provozovatele, opravy na budovách provozních středisek ve vlastnictví provozovatele. Spotřeba energií provozních středisek. Dále dopravní náklady a ostatní náklady spojené s provozními středisky, které mají charakter nepřímých nákladů a souvisejí s výrobními aktivitami.\| Opravy dopravních a stavebních prostředků jsou vykazovány v rámci kilometrových nebo hodinových sazeb při opravách. 9.\| Správní režie\| Náklady zahrnují odpisy a opravy externí i vlastní na administrativních budovách ve vlastnictví provozovatele, spotřebu materiálů pro řízení a administrativní činnost, spotřebu el. energie, plynu a tepla na provozních střediscích a administrativních budovách, nájemné z administrativních budov, náklady na spoje a výpočetní techniku, cestovné a dopravu k režijní činnosti, školení pracovníků vedených v režijních činnostech. Náklady na správní režii se uvádějí v podílu, v jakém se zahrnují do kalkulací podle vnitřního předpisu\| Mzdové a ostatní sociální náklady vedené v režijních činnostech (vedení organizace, ekonomické úseky, hospodářská správa apod.) se uvádějí v řádku 3.1 a 3.2. Podílová režie se použije také v případech, pokud organizace uplatňuje více kalkulací a pokud provádí činnosti nesouvisející s cenou pro vodné a cenou pro stočné (např. projekční a poradenská činnost včetně inženýrské činnosti při výstavbě, realizace stavebních zakázek, obchodní činnosti apod., pokud jde o externí zakázky nebo zakázky takového charakteru). 10.\| Úplné vlastní náklady\| \| A\| Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME\| Uvádí se podle VÚME součtem aktuálních pořizovacích cen všech majetků vodovodů a kanalizací zahrnutých v daných VÚPE, viz řádek VI.\| Uvádí se u všech formulářů A a B, to znamená i indexovaných (v případě více cen odběratelských případně i více cen mezi provozovateli u jednoho provozovatele. Slouží k rámcové kontrole stanovené výše nákladů na obnovu generovaných v ceně pro vodné a ceně pro stočné. B\| Zůstatková cena infrastrukturního majetku a souvisejícího provozního, hmotného i nehmotného majetku ve vlastnictví provozovatele majetku\| Podle inventurních listů dosud zcela neodepsaného majetku.\| Zůstatková cena majetku sloužícího činnostem, které se posuzují jako oprávněné náklady zahrnutelné do ceny pro vodné a ceny pro stočné. Uvádí se pouze u součtových formulářů A a B. (bez indexu) Rozdělení na A a B se provede propočtem přes náklady.V případě majetku užívaného i pro jiné činnosti než uvedené v první větě určí se podíl zahrnutelné zůstatkové ceny v % podle míry využívání k činnostem zahrnutelných do ceny pro vodné a ceny pro stočné. C\| Počet pracovníků\| Uvádí se počet všech pracovníků tedy včetně managementu.\| Uvádí se pouze u součtových formulářů A a B. (bez indexu). Rozdělení na A a B se provede propočtem přes náklady. D\| Voda pitná fakturovaná v mil. m3\| Při výpočtu ceny pro vodné se ve sloupci 3. uvádí množství vody pitné fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené (zpravidla množství, které dle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku). Ve sloupci 4. se uvádí množství předpokládané na základě sloupce 3.\| Pod pojmem „Voda pitná fakturovaná“ rozumíme množství vody v daném roce dodané, i když je fakturována až v roce následujícím. E\| \\- z toho domácnosti v mil. m3\| Obdobně jako v řádku D, ale množství se týká pouze domácností.\| Údaj neslouží výpočtu (kalkulaci ceny). F\| Voda odpadní odváděná fakturovaná v mil. m3\| Při výpočtu ceny pro stočné se ve sloupci 6. uvádí množství odpadní vody fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené (zpravidla množství, které dle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku). Ve sloupci 7. se uvádí množství předpokládané na základě sloupce 6.\| Pod pojmem „Voda odpadní odváděná fakturovaná“ rozumíme množství odpadní vody v daném roce odvedené, i když je fakturována až v roce následujícím. G\| \\- z toho domácnosti\| Obdobně jako v řádku F, ale množství se týká pouze domácností.\| Údaj neslouží výpočtu (kalkulaci ceny). H\| Voda srážková fakturovaná v mil. m3\| Veškerá fakturovaná srážková voda pro kalendářní rok.\| Vzhledem k tomu, že se jedná o výpočtové množství, lze tuto hodnotu uvádět ne jako předpoklad, ale jako skutečné množství fakturované. I\| Voda odpadní čištěná v mil. m3\| Jedná se o množství odtékající z čistírny odpadních vod do vod povrchových. Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná.\| Údaj slouží kontrolním orgánům. J\| Pitná nebo odpadní voda převzatá v mil. m3\| Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti\| Údaj slouží kontrolním orgánům. K\| Pitná nebo odpadní voda předaná v mil. m3\| Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.\| Údaj slouží kontrolním orgánům. Příloha č. 20 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU(KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ ZA KALENDÁŘNÍ ROK xxxx A DOSAŽENÉ SKUTEČNOSTI V TÉMŽE ROCE Tabulka č. 1 I\| Příjemce vodného a stočného\| ---\|---\|--- II\| Provozovatel-název a IČ\| III\| Vlastník–název a IČ\| IV\| Formulář A a B\| V\| Index 1 až x VI\| IČPE související s cenou\| Řádek\| Náklady pro výpočet ceny pro vodné a stočné ---\|--- Nákladové položky\| Voda pitná\| Voda odpadní xxxx\| xxxx\| Rozdíl\| xxxx\| xxxx\| Rozdíl Skuteč.\| Kalkul.\| Skuteč.\| Kalkul. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8 1.\| Materiál\| \| \| \| \| \| 1.1\| \\- surová voda podzemní + povrchová\| \| \| \| \| \| 1.2\| \\- pitná voda převzatá + odpadní voda předaná k čištění\| \| \| \| \| \| 1.3\| \\- chemikálie\| \| \| \| \| \| 1.4\| \\- ostatní materiál\| \| \| \| \| \| 2.\| Energie\| \| \| \| \| \| 2.1\| \\- elektrická energie\| \| \| \| \| \| 2.2\| \\- ostatní energie (plyn, pevná a kapalná energie)\| \| \| \| \| \| 3.\| Mzdy\| \| \| \| \| \| 3.1\| \\- přímé mzdy\| \| \| \| \| \| 3.2\| \\- ostatní osobní náklady\| \| \| \| \| \| 4.\| Ostatní přímé náklady\| \| \| \| \| \| 4.1\| \\- odpisy\| \| \| \| \| \| 4.2\| \\- opravy infrastrukturního majetku\| \| \| \| \| \| 4.3\| \\- nájem infrastrukturního majetku\| \| \| \| \| \| 4.4\| -prostředky obnovy infrastrukturního majetku\| \| \| \| \| \| 5.\| Provozní náklady\| \| \| \| \| \| 5.1\| \\- poplatky za vypouštění odpadních vod\| \| \| \| \| \| 5.2\| \\- ostatní provozní náklady externí\| \| \| \| \| \| 5.3\| \\- ostatní provozní náklady ve vlastní režii\| \| \| \| \| \| 6.\| Finanční náklady\| \| \| \| \| \| 7.\| Finanční výnosy\| \| \| \| \| \| 8.\| Výrobní režie\| \| \| \| \| \| 9.\| Správní režie\| \| \| \| \| \| 10.\| Úplné vlastní náklady\| \| \| \| \| \| A\| Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME\| \| \| \| \| \| B\| Pořizovací cena souvisejícího provozního hmotného majetku\| \| \| \| \| \| C\| Počet pracovníků\| \| \| \| \| \| D\| Voda pitná fakturovaná v mil. m3\| \| \| \| \| \| E\| \\- z toho domácnosti v mil. m3\| \| \| \| \| \| F\| Voda odpadní odváděná fakturovaná v mil. m3\| \| \| \| \| \| G\| \\- z toho domácnosti\| \| \| \| \| \| H\| Voda srážková fakturovaná v mil. m3\| \| \| \| \| \| I\| Voda odpadní čištěná v mil. m3\| \| \| \| \| \| J\| Pitná nebo odpadní voda převzatá v mil. m3\| \| \| \| \| \| K\| Pitná nebo odpadní voda předaná v mil. m3\| \| \| \| \| \| Poznámka: Náklady se uvádějí v mil. Kč na 3 desetinná místa. Řádky A a B se uvádějí v mil. Kč na 2 desetinná místa. VÚME = vybrané údaje majetkové evidence. Tabulka č. 2 Řádek\| Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné ---\|--- Text\| Měrná jednotka\| Poznámka\| Voda pitná\| Voda odpadní Skutečnost\| Kalkulace\| Skutečnost\| Kalkulace 1\| 2\| 2a\| 2b\| 3a\| 4a\| 6a\| 7a 11.\| JEDNOTKOVÉ NÁKLADY v\| Kč.m-3\| \| \| \| \| 12.\| ÚVN\| mil. Kč\| ř. 10\| \| \| \| 13.\| Kalkulační zisk\| mil. Kč\| \| \| \| \| 14\| \\- podíl z ÚVN (orientační ukazatel)\| %\| ř. 13/(ř. 12/100)\| \| \| \| 15\| \\- z ř. 13 na rozvoj a obnovu infrastrukturního majetku\| mil. Kč\| \| \| \| \| 16.\| Celkem ÚVN + zisk\| mil. Kč\| ř. 12 + ř. 13\| \| \| \| 17.\| Voda fakturovaná pitná, odpadní + srážková\| mil. m3\| ř. D, F + H\| \| \| \| 18.\| CENA pro vodné, stočné\| Kč.m-3\| ř.16/ř.17\| \| \| \| 19.\| CENA pro vodné, stočné + DPH\| Kč.m-3\| \| \| \| \| \| \| \| Tvorba celkem od roku 2009\| Tvorba za rok xxxx Vod.\| Čerpání za rok xxxx Vod.\| Tvorba za rok xxxx Kan.\| Čerpání za rok xxxx Kan. Čerpání celkem od roku 2009 20\| Prostředky obnovy infrastrukturního majetku\| mil. Kč\| \| \| \| \| Poznámky: V řádce 20 a sloupci 2b se uvádí v horním poli stav na účelovém účtu od roku 2009 a v dolním poli čerpání od roku 2009. Ve sloupci 3a tvorba finančních prostředků na vodovodech v roce xxxx. Ve sloupci 4a čerpání prostředků na obnovu vodovodů v roce xxxx. Ve sloupci 6a tvorba finančních prostředků na kanalizacích v roce xxxx. Ve sloupci 7a čerpání prostředků na obnovu kanalizací v roce xxxx. Všechny uváděné hodnoty se komentují. Řádek č. 20 vyplňuje vlastník vodovodu nebo kanalizace. Vypracoval: --- Kontroloval: Telefon: e-mail: Datum: Schválil zástupce provozovatele: Tabulka č. 3 Řádek\| Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné při dvousložkové formě ---\|--- Text\| Měrná jednotka\| Poznámka\| Voda pitná\| Voda odpadní Skutečnost\| Kalkulace\| Skutečnost\| Kalkulace 1\| 2\| 2a\| 2b\| 3b\| 4b\| 6b\| 7b 21.\| Pevná složka – (ÚVN + zisk)\| mil. Kč\| z ř. 16\| \| \| \| 21.a\| \\- podíl z celkových ÚVN a zisku\| %\| (ř. 21/ř.16) 100\| \| \| \| 22.\| Pohyblivá složka – (ÚVN + zisk)\| mil. Kč\| ř. 16 - ř. 21\| \| \| \| 22.a\| \\- z toho: ÚVN\| mil. Kč\| ř.10*(1 - ř. 21a)\| \| \| \| 22.b\| : kalkulační zisk\| mil. Kč\| ř.22 - ř.22a\| \| \| \| 23.\| Cena pohyblivé složky\| Kč.m-3\| ř.22/ř.13\| \| \| \| 24.\| Cena pohyblivé složky + DPH\| Kč.m-3\| ř.23+DPH\| \| \| \| 25.\| Technické parametry pevné složky podle § 32 odst. 1 této vyhlášky (a, b, c) do sl. 3a. Výše nejnižší a nejvyšší platby v Kč za rok do si. 3b.\| \| Vypracoval: --- Kontroloval: Telefon: e-mail: Datum: Schválil zástupce provozovatele: Tabulka č. 3 je totožná s výpočtem (kalkulací) cen pro vodné a cen pro stočné. Není tedy porovnáním kalkulace a skutečnosti. Obsah nákladových položek, objemové a množstevní položky při výpočtu ceny pro vodné a stočné je uveden v příloze č. 19a. Povinnost podle § 36 odst. 5 zákona plní (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, popřípadě bodu 2). Pravidla pro zpracování porovnání: A. Pro splnění povinnosti podle § 36 odst. 5 zákona se porovnává sloupec 3 a sloupec 4, sloupec 6 a sloupec 7 tabulky č. 1. Rozdíl kalkulovaných a skutečných nákladů v jednotlivých položkách a rozdíl hodnot v řádcích označených velkými písmeny, pokud je větší než 5% je nutné zdůvodnit, a to jak u záporných tak kladných hodnot. B. Pro splnění povinnosti podle § 36 odst. 5 zákona se porovnávají i údaje uvedené o kalkulovaném zisku a skutečně dosaženém zisku, užití zisku na rozvoj a obnovu infrastrukturního majetku včetně tvorby a čerpání prostředků na obnovu. Rozdíly větší než 5% je nutné zdůvodnit, a to jak u záporných tak kladných hodnot. C. Pro splnění povinnosti podle § 36 odst. 5 zákona se zpracuje informace o celkovém porovnání všech položek výpočtu všech cen pro vodné a pro stočné a pro vodu předanou a odpadní vodu převzatou. Současně se předává i celkový součet samostatných cen, umožňující kontrolu jednotlivých položek s účetnictvím vlastníka, popřípadě provozovatele. Příloha č. 21 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ A JEHO PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE TEXTOVÁ ČÁST Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona jsou úpravy a formáty textové části stanoveny takto: - popis změny bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC ~~a~~ jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „ZMĚNA 20XX (daný rok)“, - popis doplnění stávajícího stavu bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „DOPLNĚNÍ 20XX (daný rok)“, TABULKOVÁ ČÁST Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona je stanovena struktura souboru tabulkové části ve formátu MDB. Aplikace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu souboru: (N – celé číslo, T – text, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti) Tabulka KRAJE - obsahuje číselník krajů id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| pořadové číslo nuts\| T\| označení kraje (např. CZ021) nazev\| T\| jméno kraje Tabulka OBCEROZ - obsahuje číselník obcí s rozšířenou působností id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| pořadové číslo kraj\| T\| označení kraje, do kterého obec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE) okres\| N\| označení okresu („ident“) do kterého obec patří nazev\| T\| jméno obce s rozšířenou působností ident\| N\| identifikační číslo obce s rozšířenou působností Tabulka OBCE - obsahuje číselník obcí id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- kraj\| T\| označení kraje, do kterého obec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE) okres\| N\| označení okresu, do kterého obec patří obecroz\| N\| označení obce s rozšířenou působností, pod kterou obec spadá („ident“ OBCEROZ) icob\| T\| identifikační číslo obce (UIR) kodobec\| T\| kódové číslo obce (UIR) nazev\| T\| jméno obce acislo\| T\| identifikační číslo obce psc\| T\| poštovní směrovací číslo poradi\| N\| pořadové číslo obce v kódu PRVKUK Tabulka VODOVOD - obsahuje číselník vodovodů id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- oznac\| T\| označení vodovodu kraj\| T\| označení kraje, do kterého obec patří skupvod\| T\| přiřazení vodovodů ke skupinovému provoz\| T\| označení provozovatele nazev\| T\| jméno vodovodu typ\| N\| samostatný nebo přiřazený ke skupinovému rokpripoj\| N\| rok připojení zapis\| N\| 0 k vodovodu nejsou přiřazeny technické údaje, 1 k vodovodu jsou přiřazeny technické údaje invv1 – invv30\| D\| vodovody - investiční náklady od výchozího roku do 2030 invvpo\| D\| vodovody - investiční náklady po roce 2030 invk1 – invk30\| D\| kanalizace - investiční náklady od výchozího roku do 2030 invkpo\| D\| kanalizace - investiční náklady po roce 2030 zpracovate\| T\| zpracovatel PRVKUK poznamka\| T\| poznámka k příslušné lokalitě (možnost vysvětlujícího textu k údajům v databázi) Tabulka SKUPVODOVOD - obsahuje číselník oblastních vodovodů id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- kraj\| T\| označení kraje, do kterého vodovod patří oznac\| T\| označení oblastního vodovodu nazev\| T\| jméno oblastního provozovatele poradi\| N\| pořadové číslo Tabulka MISTA - obsahuje bilanční údaje a investiční náklady všech částí obcí id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- kraj\| T\| textové označení kraje podle statistické ročenky (např. CZ021) obecroz\| N\| čtyřmístné kódové číslo obce s rozšířenou pravomocí, okres\| N\| čtyřmístné kódové číslo okresu, nepovinné icob\| T\| identifikační číslo obce podle registru obcí obec\| T\| kódové číslo obce, ke které patří, vyplněno kodcob\| T\| kódové číslo části obce kodlok\| N\| dvojmístný kód vyjadřující seznam obcí a osad spadajících pod jeden obecní (městský) úřad nazev\| T\| název města, obce, osady psc\| T\| poštovní směrovací číslo obce acislo\| T\| kódové číslo obce zpracovatele PRVKUK rok1\| N\| výchozí rok (2002) rok2\| N\| rok ve kterém platí údaje obyv2, rekr2 atd. (2005) rok3\| N\| rok ve kterém platí údaje obyv3, rekr3 atd. (2010) rok4\| N\| rok ve kterém platí údaje obyv4, rekr4 atd. (2015) rok5\| N\| rok ve kterém platí údaje obyv5, rekr5 atd. (2020) rok6\| N\| rok ve kterém platí údaje obyv6, rekr6 atd. (2025) rok7\| N\| rok ve kterém platí údaje obyv7, rekr7 atd. (2030) obyv1\| N\| počet trvale bydlících obyvatel ve výchozím roce obyv2\| N\| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2005 obyv3\| N\| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2010 obyv4\| N\| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2015 obyv5\| N\| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2020 obyv6\| N\| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2025 obyv7\| N\| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2030 rekr1\| N\| počet přechodně bydlících obyvatel ve výchozím roce rekr2\| N\| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2005 rekr3\| N\| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2010 rekr4\| N\| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2015 rekr5\| N\| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2020 rekr6\| N\| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2025 rekr7\| N\| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2030 pvod1\| N\| počet obyvatel připojených na vodovod ve výchozím roce pvod2\| N\| počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2005 pvod3\| N\| počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2010 pvod4\| N\| počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2015 pvod5\| N\| počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2020 pvod6\| N\| počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2025 pvod7\| N\| počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2030 pkan1\| N\| počet obyvatel připojených na kanalizaci ve výchozím roce pkan2\| N\| počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2005 pkan3\| N\| počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2010 pkan4\| N\| počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2015 pkan5\| N\| počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2020 pkan6\| N\| počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2025 pkan7\| N\| počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2030 pcov1\| N\| počet obyvatel připojených na ČOV ve výchozím roce pcov2\| N\| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2005 pcov3\| N\| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2010 pcov4\| N\| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2015 pcov5\| N\| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2020 pcov6\| N\| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2025 pcov7\| N\| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2030 vods\| N\| vodovod stávající (0 = bez vodovodu, 1 s vodovodem, ostatní = neurčeno) vodb\| N\| vodovod v budoucnosti (0 = bez vodovodu, 1 s vodovodem, ostatní = neurčeno) prum1\| D\| průměrná potřeba vody v m3/den ve výchozím roce prum2\| D\| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2005 prum3\| D\| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2010 prum4\| D\| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2015 prum5\| D\| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2020 prum6\| D\| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2025 prum7\| D\| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2030 max1\| D\| maximální potřeba vody v m3/den ve výchozím roce max2\| D\| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2005 max3\| D\| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2010 max4\| D\| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2015 max5\| D\| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2020 max6\| D\| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2025 max7\| D\| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2030 vvr1\| D\| voda specifická z VVR v 1/os×den ve výchozím roce vvr2\| D\| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2005 vvr3\| D\| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2010 vvr4\| D\| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2015 vvr5\| D\| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2020 vvr6\| D\| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2025 vvr7\| D\| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2030 vfc1\| D\| voda specifická z VFC v 1/os×den ve výchozím roce vfc2\| D\| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2005 vfc3\| D\| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2010 vfc4\| D\| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2015 vfc5\| D\| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2020 vfc6\| D\| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2025 vfc7\| D\| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2030 vfd1\| D\| voda specifická z VFD v 1/os×den ve výchozím roce vfd2\| D\| voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2005 vfd3\| D\| voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2010 vfd4\| D\| voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2015 vfd5\| D\| voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2020 vfd6\| D\| voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2025 vfd7\| D\| voda specifická z VFD v 1/os×den v r.2030 vfo1\| D\| voda specifická z VFD v 1/os×den ve výchozím roce vfo2\| D\| voda specifická z VFD v 1/os×den v r.2005 vfo3\| D\| voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2010 vfo4\| D\| voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2015 vfo5\| D\| voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2020 vfo6\| D\| voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2025 vfo7\| D\| voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2030 vnf1\| D\| voda specifická z VNF v 1/os×den ve výchozím roce vnf2\| D\| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2005 vnf3\| D\| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2010 vnf4\| D\| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2015 vnf5\| D\| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2020 vnf6\| D\| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2025 vnf7\| D\| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2030 kans\| N\| kanalizace stávající (0 = bez kanalizace, 1 jednotná, 2 splašková, 3 podtlaková, 4 jednotná a splašková, 5 tlaková, ostatní = neurčeno) kanb\| N\| kanalizace budoucí (0 = bez kanalizace, 1 jednotná, 2 splašková, 3 podtlaková, 4 jednotná a splašková, 5 tlaková, ostatní = neurčeno) covs\| N\| čistírna odpadních vod stávající (0 bez ČOV, 1 místní ČOV, 2 jiná ČOV (svoz), 3 napojená na jinou ČOV, ostatní = neurčeno) covb\| N\| čistírna odpadních vod budoucí (0 bez ČOV, 1 místní ČOV, 2 jiná ČOV (svoz), 3 napojená na jinou ČOV, ostatní = neurčeno) ovkom1\| D\| produkce komunálních OV v m3×den ve výchozím roce ovkom2\| D\| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2005 ovkom3\| D\| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2010 ovkom4\| D\| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2015 ovkom5\| D\| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2020 ovkom6\| D\| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2025 ovkom7\| D\| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2030 znkom1\| D\| produkce komunálního znečištění v kg/den ve výchozím roce znkom2\| D\| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2005 znkom3\| D\| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2010 znkom4\| D\| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2015 znkom5\| D\| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2020 znkom6\| D\| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2025 znkom7\| D\| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2030 ovpru1\| D\| produkce průmyslových OV v m3×den ve výchozím roce ovpru2\| D\| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2005 ovpru3\| D\| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2010 ovpru4\| D\| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2015 ovpru5\| D\| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2020 ovpru6\| D\| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2025 ovpru7\| D\| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2030 znpru1\| D\| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den ve vých. roce znpru2\| D\| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2005 znpru3\| D\| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2010 znpru4\| D\| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2015 znpru5\| D\| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2020 znpru6\| D\| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2025 znpru7\| D\| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2030 ovcel1\| D\| produkce OV celkem v m3×den ve výchozím roce ovcel2\| D\| produkce OV celkem v m3×den v roce 2005 ovcel3\| D\| produkce OV celkem v m3×den v roce 2010 ovcel4\| D\| produkce OV celkem v m3×den v roce 2015 ovcel5\| D\| produkce OV celkem v m3×den v roce 2020 ovcel6\| D\| produkce OV celkem v m3×den v roce 2025 ovcel7\| D\| produkce OV celkem v m3×den v roce 2030 zncel1\| D\| znečištění OV celkem v kg/den ve výchozím roce zncel2\| D\| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2005 zncel3\| D\| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2010 zncel4\| D\| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2015 zncel5\| D\| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2020 zncel6\| D\| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2025 zncel7\| D\| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2030 invv1 – invv30\| D\| vodovody - investiční náklady od výchozího roku do 2030 invvpo\| D\| vodovody - investiční náklady po roce 2030 invk1 – invk30\| D\| kanalizace - investiční náklady od výchozího roku do 2030 invkpo\| D\| kanalizace - investiční náklady po roce 2030 zpracovate\| T\| zpracovatel PRVKUK poznamka\| T\| text (max 255 znaků), ve kterém je možno uvést poznámku k příslušné lokalitě (možnost vysvětlujícího textu k údajům v databázi) Tabulka TECUDAJ - obsahuje technické údaje investic id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- kraj\| T\| textové označení kraje podle statistické ročenky (např. CZ021) obecroz\| N\| čtyřmístné kódové číslo obce s rozšířenou pravomocí, obec\| T\| kódové číslo obce, ke které patří kodcob\| T\| kód části obce kodlok\| N\| dvojmístný kód vyjadřující seznam obcí a osad spadajících pod jeden obecní (městský) úřad nazev_obce\| T\| název města, obce, osady, skupinového vodovodu typ\| N\| typ investice: 1 = zdroje 2 = úpravny 3 = vodojemy 5 = řady a přípojky 6 = ČOV 7 = kanalizační řady a přípojky nazevobj\| T\| název pro typ=1\| zdroj\| kap1\| D\| kapacity [m3/den] kap2,..,kap4\| D\| případné změněné hodnoty kapacity rok1,..rok3\| N\| roky změn kapacity (v roce rok1 se kapacita změní na kap2, v roce rok2 na kap3 atd.). Pokud jsou rok1 nebo rok2 nebo rok3 nevyplněny nebo 0, kapacita se nemění ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se pro typ=2\| úpravna vody kap1\| D\| kapacita [l/s] rok1\| N\| rok uvedení do provozu ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se pro typ=3\| vodojemy pocet1\| N\| objem stávajících vodojemů [m3] ve výchozím roce (2000) pocet2\| N\| objem nových [m3] v r. 2020 ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se pro typ=5\| vodovodní řady a přípojky kap1\| D\| délka vodovodních řadů [km] ve výchozím roce (2000) kap2\| D\| délka rekonstruovaných vodovodních řadů [km] v r. 2020 kap3\| D\| délka nových vodovodních řadů [km] v r. 2020 pocet1\| N\| počet vodovodních přípojek ve výchozím roce (2000) pocet2\| N\| počet nových vodovodních přípojek v r. 2020 ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se pro typ=6\| ČOV kap1\| D\| kapacita v m3/d kap2\| D\| kapacita BSK5 v kg/d rok1\| N\| rok, ke kterému se vztahují údaje kap1, kap2. Pokud je 0 nebo není vyplněn, v programu se neobjeví a předpokládá se, že údaje se vztahují k výchozímu roku pocet1\| N\| typ čistírny pocet2\| N\| způsob likvidace kalu ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se \| \| Typy čistíren 0 neurčeno 1 septik 2 septik s dočištěním 3 domovní mikročistírna-disky 4 domovní mikročistírna-filtry 5 kořenová čistírna 6 stabilizační nádrž 7 čistírna s biokontaktory 8 malá aktivační. čistírna s nitrifikací 9 aktivační čistírna 10 aktivační čistírna s nitrifikací 11 aktivační čistírna s denitrifikací a nitrifikací 12 čistírna s biologickými filtry 13 aktivační čistírna a rybník 14 aktivační čistírna s nitrifikací a rybník 15 aktivační čistírna s nitrifikací a mikrosíty 16 aktivační čistírna a rychlofiltrace 17 čistírna s nitrifikací a srážením P 18 čistírna s denitrifikací + nitrifikací + srážením P 19 čistírna s denitrifikací + nitrifikací + srážením P + filtry. Způsob likvidace kalu 0 neurčeno 1 odvážen na zem. pozemky 2 odvážen na jinou ČOV 3 kal odvodňován na ČOV pro typ=7\| kanalizační řady a přípojky kap1\| D\| délka kanalizačních řadů [km] ve výchozím roce (2000) kap2\| D\| délka rekonstruovaných kanalizačních řadů [km] v r. 2020 kap3\| D\| délka nových kanalizačních řadů [km] v r. 2020 pocet1\| N\| počet nových kanalizačních přípojek v r. 2020 ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se identobj\| N\| 0 - stávající investice, 1 - rekonstrukce, 2 - nová investice vyplňuje se pouze v řádcích ve kterých je typ 1,2,3,6 Příloha č. 22 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ A PROVOZNÍ EVIDENCE STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU Na základě zmocnění v § 5 odst. 6 zákona je stanovena struktura databázového souboru ve formátu MDB. Aplikace Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu databázového souboru: (N – celé číslo, T – text, A/N – ano/ne, M – memo položka, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti) Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| jednoznačné číselné ID provozovatele fyz_osoba\| N\| 0 – právnická osoba, 1 – fyzická osoba jmeno\| T\| křestní jméno (v případě fyzické osoby) prijmeni\| T\| příjmení (v případě fyzické osoby) nazev\| T\| název příjemce adresa1\| T\| ulice a číslo popisné sídla provozovatele adresa2\| T\| poštovní směrovací číslo sídla provozovatele adresa3\| T\| obec sídla provozovatele ICO\| T\| identifikační číslo (IČO) den_nar\| N\| den narození (v případě fyzické osoby) mes_nar\| N\| měsíc narození (v případě fyzické osoby) rok_nar\| N\| rok narození (v případě fyzické osoby) telefon\| T\| telefonické spojení na provozovatele fax\| T\| faxové spojení na provozovatele e_mail\| T\| emailová adresa provozovatele Tabulka VLASTNIK - obsahuje číselník vlastníků id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| jednoznačné číselné ID vlastníka fyz_osoba\| N\| 0 – právnická osoba, 1 – fyzická osoba jmeno\| T\| křestní jméno (v případě fyzické osoby) prijmeni\| T\| příjmení (v případě fyzické osoby) nazev\| T\| název vlastníka adresa1\| T\| ulice a číslo popisné sídla vlastníka adresa2\| T\| poštovní směrovací číslo sídla vlastníka adresa3\| T\| obec sídla vlastníka ICO\| T\| identifikační číslo (IČO) den_nar\| N\| den narození (v případě fyzické osoby) mes_nar\| N\| měsíc narození (v případě fyzické osoby) rok_nar\| N\| rok narození (v případě fyzické osoby) telefon\| T\| telefonické spojení na vlastníka fax\| T\| faxové spojení na vlastníka e_mail\| T\| emailová adresa vlastníka Tabulka ORP – číselník vodoprávních úřadů kodnuts\| T\| označení kraje ---\|---\|--- cisorp\| T\| čtyřmístný kód obce s rozšířenou pravomocí nazorp\| T\| název obce s rozšířenou pravomocí Tabulka VUME_VOD - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence vod. řadů id\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- icme\| T\| identifikační číslo majetkové evidence majetek_nepouzivan\| A/N\| majetek nepoužíván v tomto roce typ\| N\| typ řadu 0 – přiváděcí řad 1 – rozvodná vodovodní síť nazev\| T\| název majetku vs_naz_cob\| T\| název části obce (pro rozvodnou síť) vs_kod_cob\| T\| kód části obce (pro rozvodnou síť) vs_naz_ku\| T\| název katastrálního území (pro rozvodnou síť) vs_kod_ku\| T\| kód katastrálního území (pro rozvodnou síť) vs_naz_obce\| T\| název příslušné obce (pro rozvodnou síť) vs_kod_obce\| T\| kód základní územní jednotky (pro rozvodnou síť) pr_coor_x\| D\| souřadnice konce řadu (pro přívodní řad) pr_coor_y\| D\| souřadnice konce řadu (pro přívodní řad) pr_naz_ku\| T\| název katastrálního území konce přívodního řadu pr_kod_ku\| T\| kód katastrálního území konce přívodního řadu vs_ku_pocet\| N\| počet katastrálních území, pro která je určen vod. řad vs_ku_nazvy\| M\| názvy katastrálních území, pro která je určen vod. řad vs_ku_kody\| M\| kódy katastrálních území, pro která je určen vod. řad system\| N\| příslušnost vod. řadu k systému 0 – samostatný 1 – místní 2 – skupinový vz_typ_0\| N\| vlastní vodní zdroj ano/ne vz_zdroj_0\| N\| typ vlastního vodního zdroje 0 – podzemní 1 – povrchový 2 – směs podzemního a povrchového vz_typ_1\| N\| převzatá voda ano/ne vz_zdroj_1\| N\| typ převzaté vody 0 – podzemní 1 – povrchová 2 – směs podzemní a povrchové prip_vod_nazev\| T\| název skupinového vodovodu, ke kterému je rozvodná síť připojena prip_vod_icme\| T\| IČME přiváděcího řadu, ke kterému je rozvodná síť připojena prip_vod_obec\| T\| název obce s místním vodovodem prip_upr_icme\| T\| IČME úpravny, ke kterému je vodovodní síť připojena prip_upr_naz\| T\| název úpravny, ke kterému je vodovodní síť připojena obyv_bydl\| N\| počet trvale bydlících v připojených katastr. územích obyv_zas\| N\| počet zásobených v připojených katastr. územích tu_vr_celk\| D\| celková délka tu_vr_prep\| D\| přepočtená celková délka tu_vel_dn100\| D\| celková délka do DN100 tu_vel_dn300\| D\| celková délka do DN300 tu_vel_dn500\| D\| celková délka do DN500 tu_vel_dn_v\| D\| celková délka větší než DN500 tu_tm_kov\| D\| celková délka kovového potrubí tu_tm_plast\| D\| celková délka plastového potrubí tu_tm_jine\| D\| celková délka potrubí z jiného materiálu tu_vod_pocet\| N\| počet vodojemů tu_vod_celk\| D\| celkový objem vodojemů tu_poc_prip\| N\| celkový počet přípojek tu_poc_vod\| N\| celkový počet vodoměrů tu_poc_cs\| N\| celkový počet čerpacích stanic ekon_cena\| D\| pořizovací cena vlastnik\| N\| odkaz na NR tabulky VLASTNIK urad_nazev\| T\| název vodoprávního úřadu urad_cislo\| T\| číslo vodoprávního úřadu zprac_datum\| T\| datum zpracování zprac_misto\| T\| místo zpracování zprac_jmeno\| T\| jméno zpracovatele Tabulka VUME_UPRAV - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence úpraven id\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- icme\| T\| identifikační číslo majetkové evidence majetek_nepouzivan\| A/N\| majetek nepoužíván v tomto roce typ\| \| N typ stavby 0 – s technologií pro úpravu vody 1 – bez technologie nazev\| T\| název majetku vs_naz_cob\| T\| název části obce vs_kod_cob\| T\| kód části obce vs_naz_ku\| T\| název katastrálního území vs_kod_ku\| T\| kód katastrálního území vs_naz_obce\| T\| název příslušné obce vs_kod_obce\| T\| kód základní územní jednotky vs_ku_pocet\| N\| počet katastrálních území, pro která je určena stavba vs_ku_nazvy\| M\| názvy katastrálních území, pro která je určena stavba vs_ku_kody\| M\| kódy katastrálních území, pro která je určena stavba system\| N\| příslušnost k systému 0 – samostatný 1 – místní 2 – skupinový vz_typ\| N\| typ vodního zdroje 0 – podzemní 1 – vodní tok 2 – vodní nádrž vz_nazev\| T\| název zdroje vz_id_odber\| T\| identifikační číslo zdroje vz_kategorie\| T\| kategorie surové vody tech_upravy\| N\| 0 - bez úpravy, 1- jednostupňová, 2 – dvoustupňová, 3 -infiltrace tech_postup_0\| A/N\| sedimentace tech_postup_1\| A/N\| čiření tech_postup_2\| A/N\| filtrace typ_uprav_1\| A/N\| dezinfekce chemická typ_uprav_2\| A/N\| odkyselování filtrací, aerací typ_uprav_3\| A/N\| filtrace přes GAU typ_uprav_4\| A/N\| koagulační filtrace typ_uprav_5\| A/N\| biologická filtrace typ_uprav_6\| A/N\| odželezňování typ_uprav_7\| A/N\| odmanganování typ_uprav_8\| A/N\| ozonizace typ_uprav_9\| A/N\| stabilizace typ_uprav_10\| A/N\| iontová výměna typ_uprav_11\| A/N\| denitrifikace typ_uprav_12\| A/N\| membránová filtrace typ_uprav_13\| A/N\| ÚV záření typ_uprav_14\| A/N\| odstranění radonu typ_uprav_16\| A/N\| jiná typ_uprav_jina\| T\| název jiné úpravy tech_chem_0\| A/N\| chlór tech_chem_1\| A/N\| oxid chloričitý tech_chem_2\| A/N\| chlornan sodný tech_chem_3\| A/N\| ozón tech_chem_4\| A/N\| oxid uhličitý tech_chem_5\| A/N\| vápenný hydrát tech_chem_6\| A/N\| uhličitan sodný tech_chem_7\| A/N\| aktivní uhlí práškové tech_chem_8\| A/N\| manganistan draselný tech_chem_9\| A/N\| destabilizační činidlo na bázi Fe tech_chem_10\| A/N\| destabilizační činidlo na bázi Al tech_chem_11\| A/N\| pomocné agregační činidlo tech_chem_12\| A/N\| jiné tech_chem_JINE\| T\| název jiné látky kal_zprac\| N\| zpracování kalu 0 – gravitační 1 – strojní 2 – jiné kap_proj\| D\| kapacita úpravny vody projektovaná (l/s) kap_vyuz\| D\| využitelná kapacita zdrojů bez úpravy (l/s) kap_podz\| D\| využitelná kapacita podzemních zdrojů (l/s) ekon_cena\| D\| pořizovací cena vlastnik\| N\| odkaz na NR tabulky VLASTNIK urad_nazev\| T\| název vodoprávního úřadu urad_cislo\| T\| číslo vodoprávního úřadu zprac_datum\| T\| datum zpracování zprac_misto\| T\| místo zpracování zprac_jmeno\| T\| jméno zpracovatele Tabulka VUME_KANAL - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence kan. řadů id\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- icme\| T\| identifikační číslo majetkové evidence majetek_nepouzivan\| A/N\| majetek nepoužíván v tomto roce typ\| N\| typ řadu 0 – přiváděcí stoka 1 – stoková síť nazev\| T\| název majetku vs_naz_cob\| T\| název části obce (pro stokovou síť) vs_kod_cob\| T\| kód části obce (pro stokovou síť) vs_naz_ku\| T\| název katastrálního území (pro stokovou síť) vs_kod_ku\| T\| kód katastrálního území (pro stokovou síť) vs_naz_obce\| T\| název příslušné obce (pro stokovou síť) vs_kod_obce\| T\| kód základní územní jednotky (pro stokovou síť) pr_coor_x\| D\| souřadnice konce řadu (pro přiváděcí stoku) pr_coor_y\| D\| souřadnice konce řadu (pro přiváděcí stoku) pr_naz_ku\| T\| název katastrálního území konce přiváděcí stoky pr_kod_ku\| T\| kód katastrálního území konce přiváděcí stoky vs_ku_pocet\| N\| počet katastrálních území, pro která je stoka určena vs_ku_nazvy\| M\| názvy katastrálních území, pro která je stoka určena vs_ku_kody\| M\| kódy katastrálních území, pro která je stoka určena system\| N\| příslušnost stoky k systému 0 – samostatný 1 – místní 2 – skupinový vy_na\| N\| vypouštění odpadních vod 0 – do vodního recipientu bez čištění 1 – napojení na ČOV ve stejném kat. území 2 – napojení na ČOV v jiném kat. území vy_povol\| D\| povolené množství k vypouštění vy_poc\| N\| počet volných výpustí vy_naz_vt\| T\| název vodního recipientu vy_kat_naz\| T\| název katastrálního území vy_kat_kod\| T\| kód katastrálního území vy_id_cov\| T\| identifikační číslo ČOV vy_id_vyp\| T\| identifikační číslo vypouštění odp. vod obyv_bydl\| N\| počet trvale bydlících v připojených katastr. územích obyv_prip_cov\| N\| počet připojených na ČOV v katastr. územích obyv_prip_vol\| N\| počet připojených na volné výpustě v katastr. územích tu_kan_celk\| D\| celková délka tu_vel_dn300\| D\| celková délka do DN300 tu_vel_dn500\| D\| celková délka do DN500 tu_vel_dn800\| D\| celková délka do DN800 tu_vel_dn_v\| D\| celková délka větší než DN800 tu_tm_kamen\| D\| celková délka kameninového potrubí tu_tm_beton\| D\| celková délka betonového potrubí tu_tm_plast\| D\| celková délka plastového potrubí tu_tm_jine\| D\| celková délka potrubí z jiného materiálu tu_ucel_0\| A/N\| stoková síť jednotná tu_ucel_1\| A/N\| stoková síť oddílná splašková tu_ucel_2\| A/N\| stoková síť oddílná srážková tu_druhs_0\| A/N\| stoková síť gravitační tu_druhs_1\| A/N\| stoková síť tlaková tu_druhs_2\| A/N\| stoková síť podtlaková tu_nadr_pocet\| N\| počet dešťových nádrží tu_nadr_objem\| D\| celkový objem dešťových nádrží tu_poc_prip\| N\| celkový počet přípojek tu_poc_ok\| N\| celkový počet odlehčovacích komor tu_poc_cs\| N\| celkový počet čerpacích stanic ekon_cena\| D\| pořizovací cena vlastnik\| N\| odkaz na NR tabulky VLASTNIK urad_nazev\| T\| název vodoprávního úřadu urad_cislo\| T\| číslo vodoprávního úřadu zprac_datum\| T\| datum zpracování zprac_misto\| T\| místo zpracování zprac_jmeno\| T\| jméno zpracovatele Tabulka VUME_COV - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence ČOV id\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- icme\| T\| identifikační číslo majetkové evidence majetek_nepouzivan\| A/N\| majetek nepoužíván v tomto roce typ\| N\| typ 0 – přiváděcí stoka nazev\| T\| název majetku vs_naz_cob\| T\| název části obce vs_kod_cob\| T\| kód části obce vs_naz_ku\| T\| název katastrálního území vs_kod_ku\| T\| kód katastrálního území vs_naz_obce\| T\| název příslušné obce vs_kod_obce\| T\| kód základní územní jednotky pr_coor_x\| D\| souřadnice konce přiváděcí stoky do ČOV pr_coor_y\| D\| souřadnice konce přiváděcí stoky do ČOV vs_ku_pocet\| N\| počet katastrálních území, pro která je určena vs_ku_nazvy\| M\| názvy katastrálních území, pro která je určena vs_ku_kody\| M\| kódy katastrálních území, pro která je určena system\| N\| příslušnost stoky k systému 0 – samostatný 1 – místní 2 – skupinový vyp_nazev\| T\| název vodního recipientu vyp_id_vyp\| T\| identifikační číslo vypouštění odp. vod obyv_bydl\| N\| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích obyv_prip\| N\| počet připojených na ČOV v katastrálních územích obyv_ekv\| N\| počet ekvival. obyv. připojených na ČOV proj_kap_0\| D\| projektovaná kapacita Qd (m3/d) proj_kap_1\| D\| projektovaná kapacita (kg BSK5 za den) proj_kap_2\| D\| projektovaná kapacita (ekvival. obyv) tech_cist_0\| A/N\| mechanické čištění tech_cist_1\| A/N\| mechanicko-biologické čištění tech_cist_2\| A/N\| dočištění tech_cist_3\| A/N\| odstranění dusíku tech_cist_4\| A/N\| odstranění fosforu tech_cist_5\| A/N\| jiné tech_cist_jine\| T\| popis jiného čištění kal_stabil\| N\| stabilizace 0 – aerobní 1 – anaerobní 2 - žádná kal_odvod\| N\| odvodnění kalu 0 – strojní 1 – gravitační 2 - žádné kal_uprava\| T\| úprava kalu kal_plyn\| T\| plynové hospodářství ekon_cena\| D\| pořizovací cena vlastnik\| N\| odkaz na NR tabulky VLASTNIK urad_nazev\| T\| název vodoprávního úřadu urad_cislo\| T\| číslo vodoprávního úřadu zprac_datum\| T\| datum zpracování zprac_misto\| T\| místo zpracování zprac_jmeno\| T\| jméno zpracovatele Tabulka VUPE_VOD - obsahuje vybrané údaje provozní evidence vod. řadů id\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- icpe\| T\| identifikační číslo majetkové evidence zu_icme_pocet\| N\| počet záznamů IČME zu_icme\| M\| IČME obyv_bydl\| N\| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích obyv_zas\| N\| počet zásobených v připojených katastrálních územích voda_vyr_0\| D\| voda vyrobená vlastní voda_vyr_1\| D\| voda převzatá voda_vyr_2\| D\| voda předaná voda_fakt_0\| D\| voda fakturovaná pitná celkem voda_fakt_1\| D\| voda fakturovaná pro domácnosti voda_fakt_4\| D\| voda fakturovaná ostatní voda_nefakt_0\| D\| voda nefakturovaná voda_nefakt_1\| D\| voda nefakturovaná - ztráty v trubní síti voda_nefakt_2\| D\| voda nefakturovaná - vlastní potřeba voda_nefakt_3\| D\| voda nefakturovaná - ostatní voda_ztraty\| D\| ztráty vody na 1 km vodovodního řadu za den ek_jedn_nakl\| D\| jednotkové náklady ek_poruchy\| N\| poruchy na vodovodní síti jak_obec\| T\| jakost vody – název obce jak_obec_kod\| T\| jakost vody – kód obce jak_cast\| T\| jakost vody – název části obce jak_cast_kod\| T\| jakost vody – kód části obce jak_katastr\| T\| jakost vody – katastrálních území jak_katastr_kod\| T\| jakost vody – kód katastrálního území rozb_odber\| N\| počet odběrů rozb_lim_0\| N\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) rozb_lim_1\| D\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) rozb_lim_2\| N\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks) rozb_lim_3\| D\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%) mikro_odber\| N\| počet mikrobiologických odběrů mikro_lim_0\| N\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) mikro_lim_1\| D\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) mikro_lim_2\| N\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks) mikro_lim_3\| D\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%) fyz_odber\| N\| počet fyzikálně-chemických odběrů fyz_lim_0\| N\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) fyz_lim_1\| D\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) fyz_lim_2\| N\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks) fyz_lim_3\| D\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%) vlastnik\| N\| odkaz na NR tabulky VLASTNIK provozovatel\| N\| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL urad_nazev\| T\| název vodoprávního úřadu urad_cislo\| T\| číslo vodoprávního úřadu zprac_datum\| T\| datum zpracování zprac_misto\| T\| místo zpracování zprac_jmeno\| T\| jméno zpracovatele Tabulka VUPE_UPRAV - obsahuje vybrané údaje provozní evidence úpraven id\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se) ---\|---\|--- typ\| N\| s technologií/ bez technologie 0 – s technologií 1 – bez technologie icpe\| T\| identifikační číslo majetkové evidence zu_icme\| T\| IČME bil_celk\| D\| voda vyrobená celkem bil_sur_0\| D\| voda povrchová bil_sur_1\| D\| voda podzemní bil_sur_2\| D\| infiltrace bil_ic_povrch\| T\| identifikační číslo odběru povrchové vody bil_ic_podz\| T\| identifikační číslo odběru podzemní vody bil_voda\| D\| voda technologická bil_kal\| D\| kaly z úpravny vody ek_naklady\| D\| náklady na 1m3 vyrobené vody ek_spotreba\| D\| spotřeba elektrické energie jak_nazev\| T\| název úpravny vody rozb_odber\| N\| počet odběrů rozb_lim_0\| N\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) rozb_lim_1\| D\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) rozb_lim_2\| N\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks) rozb_lim_3\| D\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%) mikro_odber\| N\| počet mikrobiologických odběrů mikro _lim_0\| N\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) mikro _lim_1\| D\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) mikro _lim_2\| N\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks) mikro _lim_3\| D\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%) fyz_odber\| N\| počet fyzikálně-chemických odběrů fyz_lim_0\| N\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) fyz_lim_1\| D\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) fyz_lim_2\| N\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks) fyz _lim_3\| D\| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%) jak_pocet_prekr\| N\| počet dnů s překročeným limitem jak_pocet_celk\| N\| počet dnů sledovaného období vlastnik\| N\| odkaz na NR tabulky VLASTNIK provozovatel\| N\| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL urad_nazev\| T\| název vodoprávního úřadu urad_cislo\| T\| číslo vodoprávního úřadu zprac_datum\| T\| datum zpracování zprac_misto\| T\| místo zpracování zprac_jmeno\| T\| jméno zpracovatele Tabulka VUPE_KANAL - obsahuje vybrané údaje provozní evidence stok id\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- icpe\| T\| identifikační číslo majetkové evidence zu_icme_pocet\| N\| počet záznamů IČME zu_icme\| M\| IČME obyv_bydl\| N\| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích obyv_cov\| N\| počet připojených na ČOV v katastrálních územích obyv_vyust\| N\| počet připojených na volné výpustě v katastrálních územích ic_cov\| T\| identifikační číslo ČOV, na kterou je stoka připojena ic_vyp\| T\| identifikační číslo vypouštění odp. vod z ČOV bil_odp_0\| D\| odpadní vody vypouštěné do stokové sítě bil_odp_1\| D\| odpadní vody splaškové bil_odp_2a\| D\| odpadní vody ostatní bil_odp_3\| D\| srážková voda fakturovaná bil_odp_recip\| D\| odpadní vody vypouštěné do recipientu bil_odp_cov\| D\| odpadní vody odvedené na ČOV bil_vyp_0\| D\| vypouštěné BSK5 bil_vyp_1\| D\| vypouštěné CHSKCr bil_vyp_2\| D\| vypouštěné nerozpuštěné látky bil_vyp_3\| D\| vypouštěný dusík amoniakální bil_vyp_4\| D\| vypouštěný dusík celkový bil_vyp_5\| D\| vypouštěný dusík anorganický bil_vyp_6\| D\| vypouštěný fosfor celkově bil_vyp_7\| D\| jiné vypouštěné látky bil_vyp_jine\| T\| název jiné vypouštěné látky bil_vyp_8\| D\| RAS (rozpuštěné anorganické soli), AOX (absorbovatelné organické halogeny) bil_vyp_9\| D\| rtuť bil_vyp_10\| D\| kadmium bil_id_pocet\| N\| počet následujících záznamů bil_id_vypust\| M\| identifikační čísla vypouštění z jednotlivých výpustí ek_poplatky\| D\| celkové poplatky za vypouštění odpadních vod ek_jedn_nakl\| D\| jednotkové náklady ek_poruchy\| N\| poruchy na stokové síti jak_obec\| T\| jakost vody - název obce jak_obec_kod\| T\| jakost vody - kód obce jak_cast\| T\| jakost vody - název části obce jak_cast_kod\| T\| jakost vody - kód části obce jak_katastr\| T\| jakost vody - katastrálních území jak_katastr_kod\| T\| jakost vody - kód katastrálního území jak_pocet\| N\| počet volných výpustí do recipientu mikro_odber\| N\| počet mikrobiologických odběrů mikro_lim_0\| N\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) mikro_lim_1\| D\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) vlastnik\| N\| odkaz na NR tabulky VLASTNIK provozovatel\| N\| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL urad_nazev\| T\| název vodoprávního úřadu urad_cislo\| T\| číslo vodoprávního úřadu zprac_datum\| T\| datum zpracování zprac_misto\| T\| místo zpracování zprac_jmeno\| T\| jméno zpracovatele Tabulka VUPE_COV - obsahuje vybrané údaje provozní evidence ČOV id\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- icpe\| T\| identifikační číslo majetkové evidence zu_icme\| T\| IČME obyv_bydl\| N\| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích obyv_cov\| N\| počet připojených na ČOV v katastrálních územích obyv_ekv\| N\| počet připojených ekvival. obyvatel v katastrálních územích bil_odp_0\| D\| čištěné odpadní vody celkem bil_odp_1\| D\| splaškové čištěné odpadní vody bil_odp_2\| D\| průmyslové čištěné odpadní vody bil_odp_2a\| D\| čištěné odpadní vody v zemědělství a ostatní bil_odp_3\| D\| srážkové čištěné odpadní vody bil_odp_4\| D\| mechanicky čištěné odpadní vody bil_odp_5\| D\| biologicky čištěné odpadní vody bil_odp_6\| D\| technologií dočišťování - terciální bil_recip\| D\| odpadní vody vypouštěné do recipientu bil_odp_cov_0\| D\| BSK5 na přítoku do ČOV bil_odp_cov_1\| D\| CHSKCr na přítoku do ČOV bil_odp_cov_2\| D\| nerozpuštěné látky na přítoku do ČOV bil_odp_cov_3\| D\| dusík amoniakální na přítoku do ČOV bil_odp_cov_4\| D\| dusík celkový na přítoku do ČOV bil_odp_cov_6\| D\| fosfor celkový na přítoku do ČOV bil_odp_cov_7\| D\| jiné na přítoku do ČOV bil_odp_cov_jine\| T\| popis jiné na přítoku do ČOV bil_odp_cov_8\| D\| RAS (rozpuštěné anorganické soli), AOX (absorbovatelné organické halogeny) bil_odp_cov_9\| D\| rtuť bil_odp_cov_10\| D\| kadmium bil_odp_rec_0\| D\| BSK5 na výtoku z ČOV bil_odp_rec_1\| D\| CHSKCr na výtoku z ČOV bil_odp_rec_2\| D\| nerozpuštěné látky na výtoku z ČOV bil_odp_rec_3\| D\| dusík amoniakální na výtoku z ČOV bil_odp_rec_4\| D\| dusík celkový na výtoku z ČOV bil_odp_rec_6\| D\| fosfor celkový na výtoku z ČOV bil_odp_rec_7\| D\| jiná látka na výtoku z ČOV bil_odp_rec_jine\| T\| popis jiné látky na výtoku z ČOV bil_odp_rec_8\| D\| RAS (rozpuštěné anorganické soli), AOX (absorbovatelné organické halogeny) bil_odp_rec_9\| D\| rtuť bil_odp_rec_10\| D\| kadmium bil_id_vyp\| T\| identifikační číslo vypouštění odp. vod bil_kal_0\| D\| přímá aplikace kalu bil_kal_1\| D\| spalování kalu bil_kal_2\| D\| kompostování kalu bil_kal_4\| D\| skládkování kalu bil_kal_5\| D\| rekultivace kalu bil_kal_6\| D\| převoz do jiné ČOV ek_naklady\| D\| náklady na vyčištění 1m3 vody ek_spotreba\| D\| spotřeba elektrické energie jak_nazev\| T\| název ČOV mikro_odber\| N\| počet mikrobiologických odběrů mikro_lim_0\| N\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) mikro_lim_1\| D\| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) vlastnik\| N\| odkaz na NR tabulky VLASTNIK provozovatel\| N\| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL urad_nazev\| T\| název vodoprávního úřadu urad_cislo\| T\| číslo vodoprávního úřadu zprac_datum\| T\| datum zpracování zprac_misto\| T\| místo zpracování zprac_jmeno\| T\| jméno zpracovatele Příloha č. 23 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. FORMÁT ŽÁDOSTI POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ODST. 10 STRUKTURA SOUBORU EVIDENCE Na základě zmocnění v § 6 odst. 10 zákona je stanovena struktura souboru evidence ve formátu MDB. Aplikace Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace obsahuje následující strukturu souboru evidence: (N – celé číslo, T – text, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti) Tabulka KRAJE - obsahuje číselník krajů id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| identifikační číslo kraje (např. 21 pro CZ021) nuts\| T\| označení kraje (CZ021) nazev\| T\| název kraje Tabulka VODOURADY - obsahuje číselník vodoprávních úřadů ČR id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- kraj\| T\| označení kraje ident\| T\| kód obce s rozšířenou pravomocí nazev\| T\| název obce nr\| N\| pořadí obce v kraji Tabulka KATCISLO - obsahuje číselník kódů katastrálních území id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- katcislo\| T\| číselný kód katastrálního území Tabulka CISMAJETEK - obsahuje číselník IČME id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- ident_maj\| T\| IČME z majetkové evidence nazev_maj\| T\| název majetku poradi_maj\| N\| pořadí majetku adresa_maj\| T\| adresa provozovny Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| jednoznačné číselné ID provozovatele fyz_osoba\| N\| 0 – právnická osoba, 1 – fyzická osoba jmeno\| T\| název provozovatele jmenoo\| T\| jméno provozovatele (fyzická osoba) prijmeni\| T\| příjmení provozovatele (fyzická osoba) adresa1\| T\| ulice a číslo popisné sídla provozovatele adresa2\| T\| poštovní směrovací číslo sídla provozovatele adresa3\| T\| obec sídla provozovatele den_nar\| N\| den narození (v případě fyzické osoby) mes_nar\| N\| měsíc narození (v případě fyzické osoby) rok_nar\| N\| rok narození (v případě fyzické osoby) ICO\| T\| identifikační číslo (IČO) telefon\| T\| telefonické spojení na provozovatele fax\| T\| faxové spojení na provozovatele e_mail\| T\| emailová adresa provozovatele stat_organ\| T\| statutární orgán provozovatele Tabulka VLASTNIK - obsahuje číselník vlastníků id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| jednoznačné číselné ID vlastníka fyz_osoba\| N\| 0 – právnická osoba, 1 – fyzická osoba jmeno\| T\| název vlastníka jmenoo\| T\| jméno vlastníka (fyzická osoba) prijmeni\| T\| příjmení vlastníka (fyzická osoba) adresa1\| T\| ulice a číslo popisné sídla vlastníka adresa2\| T\| poštovní směrovací číslo sídla vlastníka adresa3\| T\| obec sídla vlastníka den_nar\| N\| den narození (v případě fyzické osoby) mes_nar\| N\| měsíc narození (v případě fyzické osoby) rok_nar\| N\| rok narození (v případě fyzické osoby) ICO\| T\| identifikační číslo (IČO) telefon\| T\| telefonické spojení na vlastníka fax\| T\| faxové spojení na vlastníka e_mail\| T\| emailová adresa vlastníka stat_organ\| T\| statutární orgán vlastníka Tabulka ZASTUPCE - obsahuje číselník odborných zástupců id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| jednoznačné číselné ID zástupce primeni\| T\| příjmení zástupce jmeno\| T\| jméno zástupce titul\| T\| titul zástupce den_nar\| N\| den narození mes_nar\| N\| měsíc narození rok_nar\| N\| rok narození adresa1\| T\| ulice a číslo popisné sídla zástupce adresa2\| T\| poštovní směrovací číslo sídla zástupce adresa3\| T\| obec sídla zástupce vzdelani\| T\| dosažené vzdělání skola\| T\| název školy delka_praxe\| D\| délka praxe ve_funkci\| T\| ve funkci Tabulka VYRIZUJE - obsahuje číselník osob vyřizujících povolení id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| jednoznačné ID osoby jmeno\| T\| jméno osoby telefon\| T\| tel. spojení na vyřizující osobu email\| T\| e-mailová adresa osoby vyřizující povolení Tabulka POVOLENI - obsahuje základní údaje o povolení k provozování id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| jednoznačné ID povolení provozovatel\| N\| jednoznačné ID provozovatele vlastnik\| N\| identifikační číslo kraje odb_zastupce\| N\| jednoznačné ID zástupce jiny\| N\| ID číslo předchozího povolení na stejný majetek spis_znacka\| T\| spisová značka jedn_cislo\| T\| jednací číslo datum\| T\| počátek platnosti povolení platnost\| T\| konec platnosti povolení omezeni\| N\| 0 – povolení nemá omezenou platnost, 1 – má omezenou platnost vyrizuje\| N\| jednoznačné ID vyřiz. osoby Tabulka MAJETEK – přiřazuje majetek k povolením id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| jednoznačné ID povoleni provozovatel\| N\| jednoznačné ID provozovatele ident_maj\| T\| IČME majetku místo_maj\| T\| místo provozovny počet_osob\| N\| počet fyzických osob využívajících vodovod nebo kanalizaci Tabulka VLASTMAJETKU - přiřazuje vlastníky k povolení id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| jednoznačné ID povoleni provozovatel\| N\| jednoznačné ID provozovatele vlastnik\| N\| jednoznačné ID vlastníka Příloha č. 24 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A PRO STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ V DANÉM KALENDÁŘNÍM ROCE STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU Na základě zmocnění v § 36 odst. 7 zákona je stanovena struktura databázového souboru ve formátu MDB. Aplikace Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné a dosažené skutečnosti pro kalendářní rok XXXX obsahuje následující strukturu databázového souboru: (N – celé číslo, T – text, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti) Tabulka PROVOZOVATEL – obsahuje číselník příjemců V+S id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| jednoznačné číselné ID příjemce fyz_osoba\| N\| 0 – právnická osoba, 1 – fyzická osoba jmeno\| T\| křestní jméno (v případě fyzické osoby) prijmeni\| T\| příjmení (v případě fyzické osoby) nazev\| T\| název příjemce adresa1\| T\| ulice a číslo popisné sídla příjemce adresa2\| T\| poštovní směrovací číslo sídla příjemce adresa3\| T\| obec sídla příjemce ICO\| T\| identifikační číslo (IČ) den_nar\| N\| den narození (v případě fyzické osoby) mes_nar\| N\| měsíc narození (v případě fyzické osoby) rok_nar\| N\| rok narození (v případě fyzické osoby) místo_podnikani\| T\| místo podnikání (pokud se liší od sídla) stat_organ\| T\| statutární orgán provozovatele neDPH\| N\| 0 – plátce DPH, 1 – není plátce DPH telefon\| T\| telefonické spojení na příjemce fax\| T\| faxové spojení na příjemce e_mail\| T\| emailová adresa příjemce Tabulka VLASTNIK – obsahuje číselník vlastníků id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- nr\| N\| jednoznačné číselné ID vlastníka fyz_osoba\| N\| 0 – právnická osoba, 1 – fyzická osoba jmeno\| T\| křestní jméno (v případě fyzické osoby) prijmeni\| T\| příjmení (v případě fyzické osoby) nazev\| T\| název vlastníka adresa1\| T\| ulice a číslo popisné sídla vlastníka adresa2\| T\| poštovní směrovací číslo sídla vlastníka adresa3\| T\| obec sídla vlastníka ICO\| T\| identifikační číslo (IČ) den_nar\| N\| den narození (v případě fyzické osoby) mes_nar\| N\| měsíc narození (v případě fyzické osoby) rok_nar\| N\| rok narození (v případě fyzické osoby) místo_podnikani\| T\| místo podnikání (pokud se liší od sídla) stat_organ\| T\| statutární orgán vlastníka neDPH\| N\| 0 – plátce DPH, 1 – není plátce DPH telefon\| T\| telefonické spojení na vlastníka fax\| T\| faxové spojení na vlastníka e_mail\| T\| emailová adresa vlastníka Tabulka KALKULACE – obsahuje základní údaje o porovnání id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- rok\| N\| rok, pro který je porovnání zpracováváno nr_provoz\| N\| jednoznačné ID příjemce jinyprovoz\| N\| 1 – provozovatel se liší od příjemce V+S nr_jinyprovoz\| N\| jednoznačné ID jiného provozovatele typ\| N\| typ porovnání 0 – dílčí odběratelské 1 – celkové odběratelské 2 – součtové odběratelské 3 – dílčí provozovatelské 4 – celkové provozovatelské 5 – součtové provozovatelské jiny\| N\| 1 – porovnání dvousložkové ceny v pitné vodě dvouslozkaK\| N\| 1 – porovnání dvousložkové ceny v odpadní vodě ICPE\| T\| IČPE související s cenou datum\| T\| datum zpracování místo\| T\| označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno) vypracoval\| T\| jméno a příjmení zpracovatele vyúčtování kontroloval\| T\| jméno a příjmení osoby, která kontrolovala porovnání schvalil\| T\| jméno a příjmení osoby, která schválila porovnání telefon\| T\| telefon na zpracovatele email\| T\| e-mail na zpracovatele Tabulka ROZPISD – obsahuje hodnoty porovnání id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- rok\| N\| rok, pro který je porovnání zpracováváno nr_provoz\| N\| jednoznačné ID příjemce typ\| N\| typ porovnání 0 – dílčí odběratelské 1 – celkové odběratelské 2 – součtové odběratelské 3 – dílčí provozovatelské 4 – celkové provozovatelské 5 – součtové provozovatelské kalk\| N\| 0 – skutečnost, 1 – kalkulace datum\| T\| datum zpracování místo\| T\| označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno) material_v\| D\| součtové náklady na materiál – pitná voda material_k\| D\| součtové náklady na materiál – odpadní voda sur_voda_v\| D\| náklady na nákup surové vody – pitná voda sur_voda_k\| D\| náklady na nákup surové vody – odpadní voda voda_pitna_prevzata\| v\| D náklady na nákup převzaté vody – pitná voda voda_pitna_prevzata\| k\| D náklady na předanou odpadní vodu chemikalie_v\| D\| náklady na chemikálie – pitná voda chemikalie_k\| D\| náklady na chemikálie – odpadní voda ostat_material_v\| D\| náklady na ostatní materiál – pitná voda ostat_material_k\| D\| náklady na ostatní materiál – odpadní voda energie_v\| D\| součtové náklady na energii – pitná voda energie_k\| D\| součtové náklady na energii – odpadní voda elektrina_v\| D\| náklady na el. Energii – pitná voda elektrina_k\| D\| náklady na el. Energii – odpadní voda ostat_energie_v\| D\| náklady na ostatní energii – pitná voda ostat_energie_k\| D\| náklady na ostatní energii – odpadní voda mzdy_v\| D\| součet mzdových nákladů – pitná voda mzdy_k\| D\| součet mzdových nákladů – odpadní voda prime_mzdy_v\| D\| přímé mzdy – pitná voda prime_mzdy_k\| D\| přímé mzdy – odpadní voda ostat_os_naklady_v\| D\| ostatní osobní náklady – pitná voda ostat_os_naklady_k\| D\| ostatní osobní náklady – odpadní voda ostat_prime_naklady_v\| D\| součtové ostatní přímé náklady – pitná voda ostat_prime_naklady_k\| D\| součtové ostatní přímé náklady – odpadní voda odpisy_v\| D\| odpisy – pitná voda odpisy_k\| D\| odpisy – odpadní voda opravy_infra_v\| D\| náklady na opravy infrastrukturního majetku – pitná voda opravy_infra_k\| D\| náklady na opravy infrastrukturního majetku – odp. voda najem_infra_v\| D\| nájem infrastrukturního majetku – pitná voda najem_infra_k\| D\| nájem infrastrukturního majetku – odpadní voda prostredky_obnovy_v\| D\| prostředky obnovy infrastruktury – pitná voda prostředky_obnovy_k\| D\| prostředky obnovy infrastruktury – odpadní voda poplatky_vyp_v\| D\| poplatky za vypouštění odpadních vod – pitná voda poplatky_vyp_k\| D\| poplatky za vypouštění odpadních vod – odp. voda ostat_prov_nakl_ext_v\| D\| ostatní externí provozní náklady – pitná voda ostat_prov_nakl_ext_k\| D\| ostatní externí provozní náklady – odpadní voda ostat_prov_nakl_vl_v\| D\| ostatní provozní náklady vlastní – pitná voda ostat_prov_nakl_vl_k\| D\| ostatní provozní náklady vlastní – odpadní voda prov_naklady_v\| D\| součtové provozní náklady – pitná voda prov_naklady_k\| D\| součtové provozní náklady – odpadní voda fin_naklady_v\| D\| finanční náklady – pitná voda fin_naklady_k\| D\| finanční náklady – odpadní voda fin_vynosy_v\| D\| finanční výnosy – pitná voda fin_vynosy_k\| D\| finanční výnosy – odpadní voda vyr_rezie_v\| D\| výrobní režie – pitná voda vyr_rezie_k\| D\| výrobní režie – odpadní voda spr_rezie_v\| D\| správní režie – pitná voda spr_rezie_k\| D\| správní režie – odpadní voda uplne_vl_naklady_v\| D\| součtové úplné vlastní náklady – pitná voda uplne_vl_naklady_k\| D\| součtové úplné vlastní náklady – odpadní voda hodn_infra_v\| D\| hodnota infrastrukturního majetku – pitná voda hodn_infra_k\| D\| hodnota infrastrukturního majetku – odpadní voda por_cena_hm_maj_v\| D\| pořizovací cena provozního majetku – pitná voda por_cena_hm_maj_k\| D\| pořizovací cena provozního majetku – odpadní voda místo_prac_v\| D\| počet pracovníků – pitná voda místo_prac_k\| D\| počet pracovníků – odpadní voda voda_pitna_v\| D\| voda pitná fakturovaná voda_pitna_dom_v\| D\| voda pitná fakturovaná pro domácnosti voda_odp_k\| D\| voda odpadní fakturovaná voda_odp_dom_k\| D\| voda odpadní fakturovaná pro domácnosti voda_srazkova_k\| D\| voda srážková fakturovaná voda_odp_cistena_k\| D\| voda odpadní čištěná voda_prevzata_v\| D\| množství převzaté pitné vody voda_prevzata_k\| D\| množství převzaté odpadní vody voda_predana_v\| D\| množství předané pitné vody voda_predana_k\| D\| množství předané odpadní vody jedn_naklady_v\| D\| jednotkové náklady – pitná voda jedn_naklady_k\| D\| jednotkové náklady – odpadní voda kalkulacni_zisk_v\| D\| kalkulační zisk – pitná voda kalkulacni_zisk_k\| D\| kalkulační zisk – odpadní voda místo_z_UVN_v\| D\| podíl z ÚVN – pitná voda místo_z_UVN_k\| D\| podíl z ÚVN – odpadní voda na_rozvoj_infra_maj_v\| D\| prostř. na rozvoj a obnovu infrastr. maj – pitná voda na_rozvoj_infra_maj_k\| D\| prostř. na rozvoj a obnovu infrastr. maj – odpadní voda plan_fin_obnovy_v\| D\| prostředky v plánu obnovy a jejich čerpání – pitná voda plan_fin_obnovy_k\| D\| prostředky v plánu obnovy a jejich čerpání – odpadní voda celkem_UVN_zisk_v\| D\| celkem ÚVN a zisk – pitná voda celkem_UVN_zisk_k\| D\| celkem ÚVN a zisk – odpadní voda voda_fakt_srazk_v\| D\| voda fakturovaná pitná voda_fakt_srazk_k\| D\| voda fakturovaná odpadní a srážková cena_vodne\| D\| cena za vodné cena_stocne\| D\| cena za stočné cena_vodne_DPH\| D\| cena za vodné včetně DPH cena_stocne_DPH\| D\| cena za stočné včetně DPH stav_obnovy_maj_v\| D\| stav účelového účtu prostředků obnovy od r.2009 – pitná voda stav_obnovy_maj_k\| D\| stav účelového účtu prostředků obnovy od r.2009 – odp. voda cerp_obnovy_maj_v\| D\| čerpání prostředků obnovy od r.2009 – pitná voda cerp_obnovy_maj_k\| D\| čerpání prostředků obnovy od r.2009 – odp. voda UVN_tab2a_v\| D\| ÚVN a zisk – pitná voda UVN_tab2a_k\| D\| ÚVN a zisk – odpadní voda pevna_minus_UVN_zisk_v\| D\| pohyblivá složka – ÚVN a zisk - pitná voda pevna_minus_UVN_zisk_k\| D\| pohyblivá složka – ÚVN a zisk - odpadní voda místo_z_UVN_zisk_v\| D\| podíl z celkových ÚVN a zisku – pitná voda místo_z_UVN_zisk_k\| D\| podíl z celkových ÚVN a zisku – odpadní voda pohybliva_UVN_zisk_v\| D\| pohyblivá složka – pitná voda pohybliva_UVN_zisk_k\| D\| pohyblivá složka – odpadní voda z_toho_UVN_v\| D\| z toho ÚVN – pitná voda z_toho_UVN_k\| D\| z toho ÚVN – odpadní voda z_toho_kalk_zisk_v\| D\| z toho zisk – pitná voda z_toho_kalk_zisk_k\| D\| z toho zisk – odpadní voda cena_pohyblive_v\| D\| cena pohyblivé složky – pitná voda cena_pohyblive_k\| D\| cena pohyblivé složky – odpadní voda cena_pohyblive_DPH_v\| D\| cena pohyblivé složky s DPH – pitná voda cena_pohyblive_DPH_v\| D\| cena pohyblivé složky s DPH – odpadní voda parametry_pevne_v\| D\| parametry pohyblivé složky podle ceny parametry_pevne_k\| D\| parametry pohyblivé složky podle ceny Tabulka KALK_VLAST – obsahuje vlastníky uvedené v porovnání id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- rok\| N\| rok, pro který je vyúčtování zpracováváno nr_provoz\| N\| jednoznačné ID příjemce typ\| N\| typ porovnání 0 – dílčí odběratelské 1 – celkové odběratelské 2 – součtové odběratelské 3 – dílčí provozovatelské 4 – celkové provozovatelské 5 – součtové provozovatelské místo\| T\| označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno) vlast\| N\| ID vlastníka Tabulka VYSVETLIVKY – obsahuje komentáře k jednotlivým řádkům porovnání id_nr\| N\| automatické číslo (nevyplňuje se), ---\|---\|--- rok\| N\| rok, pro který je porovnání zpracováváno nr_provoz\| N\| jednoznačné ID příjemce typ\| N\| typ porovnání 0 – dílčí odběratelské 1 – celkové odběratelské 2 – součtové odběratelské 3 – dílčí provozovatelské 4 – celkové provozovatelské 5 – součtové provozovatelské místo\| T\| označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno) radky\| N\| číslo řádky, ke které se komentář vztahuje vysvětlivka\| T\| text komentáře obor\| N\| 0 – pitná voda, 1 – odpadní voda“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2014, s výjimkou a) čl. I bodu 46, pokud jde o přílohy č. 1 až 8, přílohu č. 19, a bodu 47, pokud jde o přílohu č. 19a, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2014, b) čl. I bodu 47, pokud jde o přílohu č. 19a formulářů C až F v řádku IV, který nabývá účinnosti dnem 1. září 2015, a c) čl. I bodu 47, pokud jde o přílohu č. 20, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 47/2014 Sb.	Vyhláška č. 47/2014 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Bohumila Hrabala Vyhlášeno 21. 3. 2014, datum účinnosti 26. 3. 2014, částka 19/2014 * § 1 - (1) Dnem 26. března 2014 se ke 100. výročí narození spisovatele Bohumila Hrabala vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je motiv železničních kolejí, které přecházejí v siluetu ženského těla. Ve spodní části dvousetkoruny jsou dvě razítka odkazující na Hrabalovu knihu „Ostře sledované vlaky“. Při levém, horním a pravém okraji dvousetkoruny * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. března 2014. k vyhlášce č. 47/2014 Sb. Aktuální znění od 26. 3. 2014 47 VYHLÁŠKA ze dne 12. března 2014 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Bohumila Hrabala Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 26. března 2014 se ke 100. výročí narození spisovatele Bohumila Hrabala vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je motiv železničních kolejí, které přecházejí v siluetu ženského těla. Ve spodní části dvousetkoruny jsou dvě razítka odkazující na Hrabalovu knihu „Ostře sledované vlaky“. Při levém, horním a pravém okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je uprostřed vyobrazení kolejí při horním okraji dvousetkoruny. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je nalevo od levého razítka. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Bohumila Hrabala. Při levém, spodním a pravém okraji dvousetkoruny je text „BOHUMIL HRABAL“, který částečně zasahuje do spodní části portrétu. Letopočet „1914“ je nad límečkem portrétu a letopočet „2014“ je na límečku portrétu. Nad vyobrazením letopočtů je značka autoraautora dvousetkoruny, akademického sochaře Vladimíra Oppla. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. března 2014. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 47/2014 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Bohumila Hrabala (lícní a rubová strana) 66kB 61kB
Vyhláška č. 46/2014 Sb.	Vyhláška č. 46/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 3. 2014, datum účinnosti 31. 3. 2014, částka 19/2014 * Čl. I - Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění vyhlášky č. 402/2006 Sb., vyhlášky č. 473/2006 Sb., vyhlášky č. 157/2008 Sb. a vyhlášky č. 35/2012 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 31. 3. 2014 46 VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2014, kterou se mění vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. a) a i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 120/2008 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění vyhlášky č. 402/2006 Sb., vyhlášky č. 473/2006 Sb., vyhlášky č. 157/2008 Sb. a vyhlášky č. 35/2012 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Komise 2013/46/EU ze dne 28. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2006/141/ES, pokud jde o požadavky na bílkoviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu.“. 2. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1a se doplňuje věta „Nařízení Komise (ES) č. 1243/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se mění přílohy III a VI směrnice 2006/141/ES, pokud jde o požadavky na složení některé počáteční kojenecké výživy.“. 3. V § 6 odst. 1 písm. a) a b) se za slovo „kravského“ vkládají slova „nebo kozího“. 4. V příloze č. 1 v názvech bodů 2.1, 2.1.1, 2.3, 10.1, 10.2 a u položky č. 2.1.1 ve sloupci tabulky „Poznámka“ se za slovo „kravského“ vkládají slova „nebo kozího“. 5. V příloze č. 2 se v názvech bodů 2.1, 2.3, 8.1 a 8.2 za slovo „kravského“ vkládají slova „nebo kozího“. 6. V příloze č. 2 bodu 2.2 se ve druhém sloupci slova „0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal)“ nahrazují slovy „0,45 g/100 kJ (1,80 g/100 kcal)“. 7. V příloze č. 2 se za bod 2.2 vkládá nová položka 2.2.1, která zní: „2.2.1 Pokračovací výživa vyrobená z hydrolyzovaných bílkovin\| 0,45 g/100 kJ (1,8 g/100 kcal)\| 0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal)\| U pokračovací kojenecké výživy vyrobené z hydrolyzovaných bílkovin s obsahem bílkovin v rozmezí mezi minimální hodnotou a 0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal) se vhodnost pokračující kojenecké výživy pro zvláštní výživu kojenců prokazuje prostřednictvím odpovídajících studií vypracovaných v souladu se všeobecně uznávanými odbornými pokyny ohledně podoby a způsobu vypracování takových studií a musí být v souladu s odpovídajícími specifikacemi uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.“. ---\|---\|---\|--- 8. V příloze č. 3 se na začátek tabulky 3 „Aminokyseliny a jiné dusíkaté látky“ vkládá nová položka „L-arginin a hydrochlorid argininu pouze pro počáteční kojeneckou výživu vyrobenou z hydrolyzovaných bílkovin a pokračovací kojeneckou výživu vyrobenou z hydrolyzovaných bílkovin s obsahem bílkovin v rozmezí 0,45 g/100 kJ (1,80 g/100 kcal) - 0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal)“. 9. Název přílohy č. 14 zní: „Specifikace obsahu, zdroje a zpracování bílkovin používaných při výrobě počáteční a pokračovací kojenecké výživy o obsahu bílkovin nižším než 0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal) vyrobené z hydrolyzovaných syrovátkových bílkovin získaných z bílkovin kravského mléka“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. března 2014. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Vyhláška č. 45/2014 Sb.	Vyhláška č. 45/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, ve znění vyhlášky č. 339/2012 Sb. Vyhlášeno 21. 3. 2014, datum účinnosti 21. 3. 2014, částka 19/2014 * Čl. I - V bodě 3.4. přílohy č. 5 k vyhlášce č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, ve znění vyhlášky č. 339/2012 Sb., se slovo „incidencí“ nahrazuje slovem „prevalenc * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 21. 3. 2014 45 VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2014, kterou se mění vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, ve znění vyhlášky č. 339/2012 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 29 zákona č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 77/2012 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 7 odst. 1 písm. c) zákona: Čl. I V bodě 3.4. přílohy č. 5 k vyhlášce č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, ve znění vyhlášky č. 339/2012 Sb., se slovo „incidencí“ nahrazuje slovem „prevalencí“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Nález Ústavního soudu č. 44/2014 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 44/2014 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 28. ledna 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 ve věci návrhu na zrušení § 153b odst. 1, 4 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 3. 2014, částka 18/2014 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci * II. - Argumentace navrhovatele * III. - Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky * IV. - Dikce napadeného právního předpisu * V. - Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání podaného návrhu a aktivní legitimace navrhovatele * VI. - Ústavní konformita legislativního procesu přijetí napadených ustanovení * VII. - Obsahový soulad napadených zákonných ustanovení s ústavním pořádkem * VIII. - Shrnutí * IX. - Závěr 44 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 49/10 dne 28. ledna 2014 v plénu ve složení Stanislav Balík, Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Jan Filip, Vlasta Formánková, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jan Musil, Pavel Rychetský, Vladimír Sládeček, Radovan Suchánek, Kateřina Šimáčková (soudkyně zpravodajka), Milada Tomková, Jiří Zemánek a Michaela Židlická o návrhu Okresního soudu v Děčíně podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení § 153b odst. 1, 4 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto: I. Návrh se zamítá. II. Výklad slova „může“ v § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, musí naplňovat účel právní úpravy rozsudku pro zmeškání a respektovat procesní rovnost účastníků řízení; to mimo jiné znamená přihlédnout k těmto principům i v případě posouzení podmínek pro doručení podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Okresní soud v Děčíně nařídil na den 8. 10. 2010 jednání, ke kterému předvolal žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce a žalovanou postupem pro doručování stanoveným § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „o. s. ř.“). 2. K jednání Okresního soudu v Děčíně se dne 8. 10. 2010 dostavila pouze strana žalobce. Žalovaná se bez jakékoliv omluvy k jednání nedostavila. Právní zástupce žalobce proto v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. navrhl vydání rozsudku pro zmeškání (dále též „kontumační rozsudek“). Předvolání k jednání bylo žalované doručeno podle § 49 odst. 4 o. s. ř. (tedy tzv. náhradním doručením či doručením fikcí). 3. Okresní soud v Děčíně však rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, ačkoliv byly podle jeho názoru splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro jeho vydání, neboť dospěl k závěru, že ustanovení § 153b odst. 1, 4 a 5 o. s. ř. jsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, a to konkrétně se zásadou rovnosti účastníků řízení. Z tohoto důvodu Okresní soud v Děčíně přerušil řízení a předložil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“) na zrušení § 153b odst. 1, 4 a 5 o. s. ř. 4. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl návrh podaný podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení § 153b odst. 1, 4 a 5 o. s. ř. doručen dne 16. 11. 2010. II. Argumentace navrhovatele 5. Podle navrhovatele je § 153b o. s. ř. (respektive jeho odstavce 1, 4 a 5) v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení, zakotvenou v čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále též „Listina“), čl. 6 odst. 1 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též „Evropská úmluva o lidských právech“ či jen „EÚLP“) a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. 6. Hlavním argumentem pro zrušení § 153b o. s. ř. je podle navrhovatele skutečnost, že rozsudek pro zmeškání lze vydat toliko ve prospěch žalobce, zatímco žalovaný této výsady nepožívá. To znamená, že pokud se za stejných podmínek k nařízenému jednání nedostaví žalobce, žalovaný soudu nemůže navrhnout vydání rozsudku pro zmeškání s tím, že tvrzení žalovaného obsažená v jeho vyjádření k žalobě (nebo přednesená při jednání) o skutkových okolnostech týkající se sporu by se pokládala za nesporná. Strana žalobce je tak procesně zvýhodněna, aniž by toto zvýhodnění bylo straně žalované v řízení jakkoliv kompenzováno. Tím je podle navrhovatele žalovaný stavěn do podstatně nevýhodnější situace než žalobce, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků [Okresní soud v Děčíně zde odkazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 15/01 ze dne 31. 10. 2001 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.) a nález sp. zn. III. ÚS 202/03 ze dne 13. 11. 2003 (N 134/31 SbNU 193)]. 7. Na podporu svého návrhu vznesl navrhovatel i historický argument. Podle něj je rozsudek pro zmeškání znovuzavedený v podobě § 153b o. s. ř. do českého právního řádu k 1. 9. 1993 v rozporu s tradičním pojetím kontumačního rozsudku na našem území. Již zákon č. 113/1895 ř. z., o soudním řízení v občanských rozepřích právních (civilní řád soudní), ve znění předpisů jej měnících a doplňujících do dne 31. 12. 1947, (dále též jen „c. ř. s.“) znal institut kontumačního rozsudku (rozsudek v případech zmeškání), který však rovnost účastníků řízení respektoval, neboť kontumace hrozila oběma stranám. Konkrétně § 396 c. ř. s. stanovil, že: „Zmešká-li žalobce nebo žalovaný první rok, nutno pokládati přednes dostavivší se strany o skutkových okolnostech, týkající se předmětu sporu, za pravdivý, pokud není vyvrácen předloženými důkazy, a nutno na tomto základě na návrh strany, která se dostavila, rozhodnouti o žalobní žádosti rozsudkem pro zmeškání“ (důraz doplněn). Následující § 397 c. ř. s. pak zněl takto: „K písemným výkladům, zaslaným nad stranou, jež se nedostavila, nebuď přihlíženo ...“. 8. Navrhovatel dále poukázal na rakouskou a německou úpravu rozsudku pro zmeškání. V Rakousku, ač mnohokrát novelizován, je stále účinný výše zmíněný civilní řád soudní z roku 1895, a to včetně úpravy rozsudku pro zmeškání (§ 396 až 403 ÖZPO). Úpravu zmeškání obou stran obsahuje i německý civilní řád procesní (Zivilprozessordnung, dále jen „ZPO“), a to v § 330 až 347; počítá se tedy jak se zmeškáním žalovaného (Säumnis des Beklagten, § 331 ZPO), jež je upraveno obdobně jako v českém o. s. ř., tak se zmeškáním žalobce (Säumnis des Klägers, § 330 ZPO). Zde je však oproti rakouské úpravě rozdíl v tom, že nedostaví-li se žalobce k jednání nebo nejedná-li ve věci (§ 333 ZPO), ač byl řádně předvolán, je jeho žaloba bez věcného přezkumu zamítnuta. 9. Ve svém návrhu označil navrhovatel jako napadená ustanovení toliko první, čtvrtý a pátý odstavec § 153b o. s. ř., neboť jen tyto tři odstavce jsou na jím projednávanou věc sp. zn. 22 C 128/2009 bezprostředně aplikovatelné a zároveň protiústavní. Navrhovatel tedy nenapadl druhý odstavec § 153b o. s. ř., ač i ten je podle něj protiústavní, neboť tento odstavec není na jím projednávanou věc bezprostředně aplikovatelný, tak jak podmínku „bezprostřední aplikovatelnosti“ ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy vykládá Ústavní soudÚstavní soud [navrhovatel zde odkázal na usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353) a usnesení sp. zn. Pl. ÚS 20/02 ze dne 28. 11. 2002 (U 42/28 SbNU 477)]. Pokud jde o třetí odstavec § 153b o. s. ř., je navrhovatel toho názoru, že tento odstavec je ústavně konformní. III. Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky 10. Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. V souladu s bodem 3 sdělení Ústavního souduÚstavního soudu publikovaného pod č. 469/2012 Sb. Ústavní soud nevyzýval k vyjádření vládu České republiky ani veřejného ochránce práv ve smyslu § 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu. III/a Vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 11. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření ze dne 30. 6. 2011, podepsaném předsedkyní Miroslavou Němcovou, zrekapitulovala proces přijetí zákona č. 171/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, jenž zavedl do českého právního řádu rozsudek pro zmeškání, a jeho tří novelizací. Poukázala přitom zejména na důvodovou zprávu k zákonu č. 171/1993 Sb., podle níž tehdejší zákonodárce dal při koncipování rozsudku pro zmeškání přednost řešení používanému na Slovensku (jež mělo oporu v uherském právu), které připouští vydání rozsudku pro zmeškání jen v případě, kdy první jednání zmešká žalovaný. Tehdejší zákonodárce to odůvodňoval tím, že připuštění rozsudku pro zmeškání žalobce i žalovaného by vytvářelo nerovné postavení účastníků, neboť zmešká-li žalovaný jednání, je mu z předem doručené žaloby znám nejen předmět řízení, ale i argumentace žalobce a to, jaké důkazy nabízí soudu k prokázání svých tvrzení. Pokud by byl připuštěn rozsudek pro zmeškání žalobce, zmeškala by strana, která stanovisko žalovaného předem nezná a neměla možnost reagovat na tvrzení, které žalovaný teprve při jednání přednese. Krom toho důvodová zpráva k zákonu č. 171/1993 Sb. v souvislosti s § 153b o. s. ř. zdůrazňovala, že i za předpokladu, že se řádně obeslaný žalovaný k prvnímu jednání nedostaví a žalobce navrhne soudu, aby rozhodl rozsudkem pro zmeškání, nemusí soud tomuto návrhu vyhovět. 12. Dále Poslanecká sněmovna uvedla, že jako zákonodárný sbor jednala v přesvědčení, že přijaté zákony jsou v souladu s Ústavou a naším právním řádem, nicméně je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost § 153b odst. 1, 4 a 5 o. s. ř. Poslanecká sněmovna rovněž vyslovila souhlas s upuštěním od ústního jednání. III/b Vyjádření Senátu Parlamentu České republiky 13. Senát ve svém vyjádření ze dne 27. 6. 2011, podepsaném předsedou Milanem Štěchem, konstatoval, že Senát byl ustaven v listopadu 1996, a tudíž se k zákonu č. 171/1993 Sb., jenž zavedl do českého právního řádu rozsudek pro zmeškání, nemohl vyjádřit. Od té doby byl § 153b o. s. ř. sice třikrát novelizován, nicméně základní princip zůstal nezměněn a k problematice naznačené v podání Okresního soudu v Děčíně se Senát v rámci schvalování shora zmíněných tří novelizací § 153b o. s. ř. nevyjadřoval. Podle Senátu je tedy zcela na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost napadeného § 153b o. s. ř. v odstavcích 1, 4 a 5. Senát rovněž vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání. IV. Dikce napadeného právního předpisu 14. Ustanovení § 153b o. s. ř. zní takto (odstavce navrhovatelem výslovně napadené jsou zvýrazněny tučně): „§ 153b (1) Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. (2) Je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2), lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní. (3) Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. (4) Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. (5) Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží.“ 15. Jak bylo zmíněno výše, navrhovatel napadá toliko odstavce 1, 4 a 5 ustanovení § 153b o. s. ř., a to s odůvodněním, že pouze tyto tři odstavce § 153b o. s. ř. jsou bezprostředně aplikovatelné na věc jím vedenou pod sp. zn. 22 C 128/2009 a zároveň protiústavní (blíže viz bod 9). 16. Ústavní soudÚstavní soud vycházel ze znění ustanovení § 153b o. s. ř. i ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. (upravujícího tzv. náhradní doručení či fikci doručení), tak jak byla zavedena zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, neboť tímto zákonem č. 7/2009 Sb. s účinností od 1. 7. 2009 byla předmětná ustanovení novelizována naposledy a doposud platí v nezměněném znění. Jedná se o totožné znění platné jak v době podání návrhu okresním soudem, tak v době rozhodování Ústavního souduÚstavního soudu. V. Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání podaného návrhu a aktivní legitimace navrhovatele 17. Ústavní soudÚstavní soud si musel nejprve zodpovědět otázku, zda mu přísluší meritorně projednávat podaný návrh. Podmínky aktivní legitimace v řízení o konkrétní kontrole norem Ústavní soudÚstavní soud shrnul v usnesení sp. zn. Pl. ÚS 37/10 ze dne 18. 12. 2012 (dostupné na http://nalus.usoud.cz): „16. Předtím, než Ústavní soudÚstavní soud přistoupí k věcnému posouzení návrhu dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ,zákon o Ústavním soudu‘). Podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy platí, že dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. 17. Ústavní soudÚstavní soud se nejprve musí zabývat otázkou, zda byla naplněna podmínka stanovená v článku 95 odst. 2 Ústavy, tj. zda navrhovatelem tvrzený rozpor s ústavním pořádkem se týká zákona, jehož má být použito při řešení věci zahájené před Krajským soudem v Hradci Králové, neboť dospěl-li by k závěru, že by tato podmínka naplněna nebyla, nebyl by navrhovatel k jeho podání aktivně legitimován, resp. návrh byl podán ,někým zjevně neoprávněným‘, jak normuje ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. 18. Ve smyslu závěrů usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353), dostupné na http://nalus.usoud.cz] je podmínka návrhového oprávnění soudu vyslovená v čl. 95 odst. 2 Ústavy, aby požadavek zrušení zákona směřoval proti tomu, ,jehož má být při řešení věci použito‘, splněna, ,jedná-li se o zákon, resp. jeho jednotlivé ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední ...‘, případně ,je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace, a nikoli jen hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti ...‘ [srov. též nález sp. zn. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), dostupný též na http://nalus.usoud.cz]. Z účelu a smyslu (konkrétní) kontroly ústavnosti právních norem pak plyne, že zákon, ,jehož má být při řešení věci použito‘, je pouze ten (resp. jeho ustanovení), jenž překáží tomu, aby bylo dosaženo žádoucího (ústavně konformního) výsledku; nebyl-li by pak odstraněn, byl by výsledek před ním probíhajícího řízení jiný. 19. Je na navrhovateli, aby jednak snesl adekvátní argumentaci, že napadený zákon (jeho jednotlivé ustanovení) je v rozporu s ústavním pořádkem (což navrhovatel učinil), ale zároveň poukázal a prokázal, že aplikace napadeného ustanovení je nevyhnutelná a jen zrušení napadeného ustanovení bude mít za následek dosažení žádoucího ústavně konformního výsledku; předpokladem takového tvrzení je i dostatečně vyjasněný skutkový stav. Naposled zmíněný požadavek však naplněn nebyl. 20. Mimo výše uvedené, na obecném soudu, který navrhuje zrušení zákona (jeho ustanovení), spočívá dále povinnost napadené ustanovení, jež má být v řízení před ním aplikováno, vyložit, a to interpretací primárně ústavně konformní; Ústavní soudÚstavní soud dovodil, že není dán důvod ke zrušení takového ustanovení, je-li možný – případně mezi jinými – i výklad, jenž tomuto požadavku (tj. ústavně konformnímu výkladu) vyhovuje [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 48/95 ze dne 26. 3. 1996 (N 21/5 SbNU 171; 121/1996 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), vše dostupné též na http://nalus.usoud.cz]. Okolnost, že by v posuzované věci byl takový ústavně konformní výklad k dispozici, by pak implikoval eventualitu posouzení návrhu jako ,zjevně neopodstatněného‘, jak je tato kvalifikace vyjádřena v ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.“ Uvedené principy judikovalo plénum Ústavního souduÚstavního soudu i v řadě dalších usnesení (např. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 23/08 ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 34/11 ze dne 3. 4. 2012 a sp. zn. Pl. ÚS 30/09 ze dne 2. 4. 2013), a lze je tudíž považovat za součást ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu. 18. V projednávané věci podal návrh na zrušení § 153b občanského soudního řádu obecný soud v situaci, kdy se žalovaná nedostavila k prvnímu jednání a žalobce v reakci na to navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Otázka, na niž musí Ústavní soudÚstavní soud nyní odpovědět, tedy zní, zda z hlediska zásady rovnosti účastníků řízení může soudce obecného soudu svůj návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy relevantně učinit (1) pouze v případě, kdy se jednání nezúčastní žalobce a žalovaný namítne, že zatímco jeho neúčast mohla být důvodem vydání rozsudku pro zmeškání, soud nemůže obdobně procesně jednoduše reagovat i na neúčast žalobce (tato situace ve věci projednávané Okresním soudem v Děčíně nenastala), nebo (2) i v případě, kdy se k prvnímu jednání dostaví toliko žalobce, který následně navrhne vydání daného rozsudku (jak se stalo ve věci projednávané Okresním soudem v Děčíně). Pouze u první situace je zjevné, že případné zrušení napadeného ustanovení (za předpokladu jeho rozpornosti s principem rovnosti účastníků řízení) by otevíralo cestu k přijetí takové právní úpravy, jejímž výsledkem by byla možnost jak žalobce, tak žalovaného dosáhnout vydání kontumačního rozsudku. Cílem rovnosti účastníků však není vytvoření možnosti vydání kontumačního rozsudku ve prospěch obou stran sporu - zásada rovnosti účastníků by naopak byla naplněna i tehdy, pokud by zákonodárce neumožnil dosáhnout vydání kontumačního rozsudku ani jedné ze stran. Stejně tak by byla zásada rovnosti účastníků naplněna i v situaci, kdy by zákonodárce zakotvil pro případ nedostavení se jedné ze stran k jednání jinou sankci než kontumační rozsudek ve prospěch dostavivší se druhé strany. Rovnost účastníků řízení je tedy neutrální k tomu, v čem si jsou strany rovny, a řeší toliko, zda si jsou rovny. Jinak řečeno, je na zákonodárci, zda umožní vydávání kontumačního rozsudku či nikoliv. Pokud jej však zakotví, musí kontumační rozsudek splňovat podmínky plynoucí ze zásady rovnosti účastníků; pokud by tomu tak nebylo, Ústavní soudÚstavní soud je nadán pravomocí takovou úpravu kontumačního rozsudku zrušit a znovuotevřít prostor pro zákonodárce, aby se rozhodl, zda zakotví kontumační rozsudek splňující požadavek rovnosti účastníků řízení nebo se jej rozhodne znovu nezakotvit či zda zvolí zcela jiné, alternativní řešení [např. hrazení nákladů zmařeného jednání nedostavivší se stranou nebo povinnost soudce (v případě doručení fikcí) rozhodnout podle stavu spisu ke dni takto zmařeného jednání]. 19. Ústavní soudÚstavní soud dále podotýká, že v obou výše naznačených případech postavení účastníků řízení nelze považovat za rovnocenné – v prvém případě proto, že žalovaný nemá k dispozici stejný procesní prostředek jako žalobce (žalovaný nemůže dělat to, co žalobce); v druhém případě proto, že žalobce má k dispozici procesní prostředek, který žalovaný k dispozici nemá (žalobce může dělat to, co žalovaný nemůže). V obou případech je použito § 153b odst. 1 o. s. ř., v obou případech jde o bezprostřední aplikaci tohoto ustanovení (tj. jeho aplikace je nevyhnutelná a nikoliv jen hypotetická) a jen zrušení napadeného ustanovení či ústavně konformní výklad vyrovnávající postavení obou procesních stran by vedly k dosažení žádoucího ústavně konformního výsledku, neboť v opačném případě by byl Okresní soud v Děčíně povinen vynést kontumační rozsudek, který však lze vynést pouze ve prospěch žalobce (viz body 18-20 usnesení sp. zn. Pl. ÚS 37/10 ze dne 18. 12. 2012 citovaného výše). 20. Ústavní soudÚstavní soud pak při posuzování aktivní legitimace obecného soudu k podání návrhu na zrušení zákona či jeho ustanovení vycházel z čl. 95 odst. 2 Ústavy, který stanoví, že dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, a z § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, který zakotvuje oprávnění soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení v souvislosti se svou rozhodovací činností. V nyní posuzovaném případě je nesporné, že použití napadeného ustanovení o. s. ř. žalobce navrhl a soud se jeho použitím v konkrétním případě tedy musel zabývat. Účelem oprávnění a současně i povinnosti obecného soudu předložit Ústavnímu souduÚstavnímu soudu používaný zákon, dojde-li soud k závěru, že onen zákon je v rozporu s ústavním pořádkem, je zachování zásady vnitřní jednoty a bezrozpornosti právního řádu. Jak zdůrazňuje i komentářová literatura, „[v] případě závěru o rozporu zákona s ústavním pořádkem tudíž obecný soud řízení ve věci přerušit musí a má procesní povinnost věc (jako návrh na zrušení zákona) předložit Ústavnímu souduÚstavnímu soudu“ (srov. Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V. Zákon o Ústavním souduÚstavním soudu. Komentář. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 365). Pokud tedy existuje pochybnost o ústavnosti ustanovení zákona a zároveň obecný soud tuto pochybnost ani nerozptýlí zvažováním jednotlivých výkladových alternativ ani věc nepředloží k rozhodnutí Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, poruší čl. 1 odst. 1, eventuálně čl. 95 odst. 2 Ústavy. Naopak Ústavní soudÚstavní soud by odmítnutím poskytnout obecnému soudu pomoc svým rozhodnutím o ústavnosti či protiústavnosti aplikovatelného zákona porušil své povinnosti plynoucí z citovaného čl. 95 odst. 2 i z čl. 83 Ústavy. Ostatně přílišná uzavřenost a exkluzivita ústavního soudnictví by mohla být kontraproduktivní, neboť by omezila možnosti „ústavního kultivování obecných soudů“ (srov. Kühn, Z. Aplikace práva soudcem v éře středoevropského komunismu a transformace. Analýza příčin postkomunistické právní krize. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 146; k tomu více též Wagnerová, E. a kol. Zákon o Ústavním souduÚstavním soudu s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 246 a 247). 21. Na základě těchto úvah dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že podaný návrh umožňuje posoudit ústavnost stávající úpravy rozsudku pro zmeškání zakotvené v § 153b o. s. ř. z hlediska rovnosti účastníků řízení jak za situace, kdy se k prvnímu jednání dostaví pouze žalovaný, který nemá možnost navrhnout vydání rozsudku pro zmeškání, tak za situace, kdy se k prvnímu jednání dostaví toliko žalobce, který následně navrhne vydání takového rozsudku (jako tomu bylo i ve věci před Okresním soudem v Děčíně). V obou případech by pak Ústavní soudÚstavní soud \\- pokud by shledal úpravu kontumačního rozsudku v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení - musel napadené ustanovení zrušit. Ústavní soudÚstavní soud totiž sám za žádných okolností nemůže „dorovnat“ procesní práva žalovaného na úroveň žalobce a judikatorně zakotvit právo žalovaného navrhovat vydání rozsudku pro zmeškání v neprospěch nedostavivšího se žalobce, neboť není pozitivním zákonodárcem. Jedinou cestou, jak dosáhnout ústavně konformní úpravy kontumačního rozsudku by tedy bylo jeho zrušení a znovuotevření prostoru pro úpravu zákonodárce či ústavně konformní výklad vyrovnávající postavení obou procesních stran. Jak však bylo zdůrazněno výše, taková úprava by nutně nemusela vyžadovat zakotvení možnosti dosáhnout kontumačního rozsudku pro obě strany; takové řešení je pouze jednou z alternativ (viz bod 18 tohoto nálezu in fine). 22. Ze shora uvedeného plyne, že návrh Okresního soudu v Děčíně splňuje všechny požadavky stanovené čl. 95 odst. 2 Ústavy, včetně požadavku aktivní legitimace navrhovatele pro řízení o kontrole norem. VI. Ústavní konformita legislativního procesu přijetí napadených ustanovení 23. Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že zákon č. 171/1993 Sb., kterým byl do občanského soudního řádu zakotven institut rozsudku pro zmeškání, byl přijat a vydán v mezích ústavně stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. VII. Obsahový soulad napadených zákonných ustanovení s ústavním pořádkem 24. Dříve, než Ústavní soudÚstavní soud přistoupil k meritornímu posouzení, musel se vypořádat s rozsahem návrhu. Navrhovatel napadl toliko § 153b odst. 1, 4 a 5 o. s. ř. a výslovně uvedl, že naopak nenapadá druhý a třetí odstavec téhož ustanovení. Druhý odstavec totiž podle navrhovatele není v jím projednávané věci bezprostředně aplikovatelný a třetí odstavec navrhovatel považuje za ústavně konformní. 25. Ústavní soudÚstavní soud je však toho názoru, že § 153b o. s. ř., zakotvující úpravu rozsudku pro zmeškání, tvoří koherentní a vnitřně natolik propojený celek, že jej nelze rozdělit na jednotlivé komponenty a přezkoumat souladnost s ústavním pořádkem toliko u některých z nich (tj. odstavců prvního, čtvrtého a pátého). To platí tím spíše, že je napaden první odstavec § 153b o. s. ř., který je pro určení podmínek aplikace rozsudku pro zmeškání zcela klíčový. Pokud by Ústavní soudÚstavní soud akceptoval rozsah návrhu, jak jej vymezil navrhovatel, a případně tomuto návrhu vyhověl, zůstal by pak v občanském soudním řádu „pahýl“ ve formě druhého a třetího odstavce § 153b o. s. ř., který by nedával sám o sobě žádný smysl. Samostatně stojící druhý odstavec (bez zrušeného prvního odstavce) by dokonce žalovaného stavěl do ještě nevýhodnější pozice než stávající úprava, neboť po derogaci § 153b odst. 1 o. s. ř. by, striktně vzato, nebylo nutné pro vydání rozsudku pro zmeškání splnit podmínku řádného doručení žaloby a předvolání do vlastních rukou podle § 49 o. s. ř. nejméně deset dnů předem ani podmínku řádného poučení žalovaného o následcích nedostavení se a žalovaný by neměl možnost předejít vydání rozsudku pro zmeškání svou omluvou z nařízeného jednání. Z tohoto důvodu považuje Ústavní soudÚstavní soud za nezbytné posoudit ústavnost celého § 153b o. s. ř., a nikoliv pouze jeho prvního, čtvrtého a pátého odstavce [srov. mutatis mutandis nález sp. zn. Pl. ÚS 16/09 ze dne 19. 1. 2010 (N 8/56 SbNU 69; 48/2010 Sb.), bod 35]. VII/a Obecné principy 26. Navrhovatel shledává § 153b o. s. ř. v rozporu s čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. 27. Ustanovení článku 96 odst. 1 Ústavy České republiky stanoví, že „[v]šichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva“. Ustanovení článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod obsahuje podobnou formulaci: „Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.“ Ustanovení článku 6 odst. 1 EÚLP výslovně rovnost účastníků řízení nezmiňuje, nicméně Evropský soud pro lidská práva (dále též „ESLP“) ve své judikatuře konstatoval, že princip rovnosti zbraní je součástí práva na spravedlivé projednání věci (srov. Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 737-740; a Molek, P. Právo na spravedlivý proces. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 236-253). Ustanovení článku 14 EÚLP pak zakotvuje akcesorický zákaz diskriminace. Konečně čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech stanoví, že „[v]šechny osoby jsou si před soudem rovny“. 28. Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že zásada rovnosti účastníků řízení je součástí práva na spravedlivý proces v širším slova smyslu. Zásadou rovnosti účastníků přitom Ústavní soudÚstavní soud rozumí „rovnost zbraní, resp. rovnost příležitostí“ [nález sp. zn. Pl. ÚS 15/01 ze dne 31. 10. 2001 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.)]. To znamená, že každé procesní straně by měla být dána přiměřená možnost přednést svou záležitost za podmínek, jež ji nestaví do podstatně nevýhodnější situace, než ve které je její protistrana [nález sp. zn. III. ÚS 202/03 ze dne 13. 11. 2003 (N 134/31 SbNU 193)]. 29. V podobném duchu Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že zásada rovnosti zbraní je jedním z prvků širšího konceptu spravedlivého procesu; přičemž rovností zbraní ESLP rozumí požadavek, aby každá ze stran řízení mohla obhajovat svou věc za podmínek, které ji z pohledu řízení jako celku podstatným způsobem neznevýhodňují vzhledem k protistraně (rozsudek ve věci Nideröst-Huber proti Švýcarsku ze dne 18. 2. 1997 č. 18990/91, § 23). To platí pro civilní řízení (srov. právě citovaný rozsudek ve věci Nideröst-Huber proti Švýcarsku, § 23; či rozsudek ve věci Foucher proti Francii ze dne 18. 3. 1997 č. 22209/93, § 34) i trestní řízenítrestní řízení (srov. rozsudek ve věci Brandstetter proti Rakousku ze dne 28. 8. 1991 č. 11170/84 a další, § 66; rozsudek ve věci Zahirović proti Chorvatsku ze dne 25. 4. 2013 č. 58590/11, § 42). Cílem zásady rovnosti zbraní je pak dosažení „spravedlivé rovnováhy“ mezi stranami sporu (rozsudek ve věci Dombo Beheer B. V. proti Nizozemsku ze dne 27. 10. 1993 č. 14448/88, § 33). 30. Zásada rovnosti účastníků ale podle Ústavního souduÚstavního soudu není absolutní. Procesní rovnost nelze vykládat tak, že by zákonodárce nemohl stanovit rozdílný rozsah procesních práv a povinností u různých druhů řízení; musí však respektovat stejný rozsah procesních práv a povinností v řízeních se shodným předmětem řízení [nález sp. zn. III. ÚS 202/03 ze dne 13. 11. 2003 (N 134/31 SbNU 193), nález sp. zn. II. ÚS 657/05 ze dne 21. 8. 2008 (N 146/50 SbNU 291) či nález sp. zn. Pl. ÚS 16/09 ze dne 19. 1. 2010 (N 8/56 SbNU 69; 48/2010 Sb.)]. Ústavní soud si je taktéž vědom, že absolutní rovnosti účastníků řízení v širším slova smyslu ani nelze dosáhnout. Tak některé úkony, kterými disponuje žalobce s předmětem řízení v civilním sporném procesu, jako je například zpětvzetí žaloby, žalovaný z povahy věci činit nemůže. Naopak soudní poplatek je povinen zásadně zaplatit toliko žalobce, a nikoliv žalovaný (na obecnosti tohoto pravidla nic nemění ani výjimky uvedené v § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, které jsou formulovány velmi úzce). 31. Ostatně ani Evropský soud pro lidská práva není toho názoru, že obě strany sporu se musejí nacházet v úplně identickém postavení, a to ani v trestním řízenítrestním řízení (viz např. rozhodnutí Oyston proti Spojenému království ze dne 22. 1. 2002 č. 42011/98) ani v civilním řízení (srov. rozsudek ve věci Kenedy proti Spojenému království ze dne 18. 5. 2010 č. 26839/05, § 184 in fine; či rozsudek ve věci Batsanina proti Rusku ze dne 26. 5. 2009 č. 3932/02, § 27). Evropský soud pro lidská práva tak například akceptoval rozdílné lhůty k výkonu některých procesních úkonů u jednotlivých stran řízení, jestliže takový rozdíl neměl žádný vliv na postavení stěžovatele (viz např. rozhodnutí ve věci Guigue a SGEN-CFDT proti Francii ze dne 6. 1. 2004 č. 59821/00; rozsudek ve věci Ewert proti Lucembursku ze dne 22. 7. 2010 č. 49375/07, § 98), osvobození od soudního poplatku pouze pro jednu ze stran (částečné rozhodnutí ve věci Gouveia Gomes Fernandes a Freitas e Costa proti Portugalsku ze dne 26. 5. 2009 č. 1529/08) či zahájení civilního řízení prokurátorem v zájmu protistrany (shora citovaný rozsudek ve věci Batsanina proti Rusku, § 25-28). 32. Lze tedy shrnout, že Ústavní soudÚstavní soud ani Evropský soud pro lidská práva nevyžadují absolutní rovnost mezi účastníky řízení. Toto právo je tedy právem omezitelným, neboť odlišné zacházení s účastníky řízení je za určitých okolností (k tomu viz níže) ústavně konformní, respektive souladné s Evropskou úmluvou o lidských právech. 33. Navrhovatel shledává rozsudek pro zmeškání protiústavním rovněž pro porušení čl. 14 EÚLP, který zakotvuje akcesorický zákaz diskriminace. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti konstatuje, že zásada rovnosti účastníků řízení zakotvená v čl. 37 odst. 3 Listiny představuje samostatně stojící základní právo, u něhož není třeba rozlišovat mezi akcesoritou a neakcesoritou rovnosti zbraní vůči obecnému zákazu diskriminace. Spojitost mezi rovností zbraní a zákazem diskriminace nicméně existuje. Ústavní soudÚstavní soud je toho názoru, že zásada rovnosti účastníků řízení je lex specialis vůči zákazu diskriminace, a tudíž lze i na tuto zásadu aplikovat, po patřičné modifikaci odpovídající specifikům postulátu rovnosti v soudním řízení, test přímé diskriminacepřímé diskriminace. Jak uvedl Ústavní soudÚstavní soud již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 37/04 ze dne 26. 4. 2006 (N 92/41 SbNU 173; 419/2006 Sb.): „60. Právo na spravedlivé projednání věci nelze oddělit od obecného požadavku rovnosti a nediskriminace. V tomto kontextu však jde o takový význam rovnosti, jenž se týká rovnosti účastníků v řízení před soudem, nacházejících se v různých, proti sobě stojících, procesních postaveních, obvykle označované jako ,rovnost zbraní‘ ... V praktickém životě zpravidla nepůjde o absolutní, matematickou rovnost; jde o pojem relativní, zejména v tom smyslu, že nemůže zcela setřít rozdíl v procesním a zejména faktickém postavení stran vyplývající z jejich rozdílných možností. Toto nerovné postavení může být do určité míry kompenzováno dodatečnými zárukami pro slabší stranu, tzv. favor defensionis, jejímž projevem je např. úprava důkazního břemene ...“. 34. Test přímé diskriminacepřímé diskriminace se skládá z následujících kroků, které lze vyjádřit formou otázek: (1) jde o srovnatelného jednotlivce nebo skupiny?; (2) je s nimi nakládáno odlišně na základě některého ze zakázaných důvodů?; (3) je odlišné zacházení stěžovateli k tíži (uložením břemene nebo odepřením dobra)?; (4) je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, tj. (a) sleduje legitimní zájem a (b) je přiměřené? [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 53/04 ze dne 16. 10. 2007 (N 160/47 SbNU 111; 341/2007 Sb.), bod 29; nález sp. zn. II. ÚS 1609/08 ze dne 30. 4. 2009 (N 105/53 SbNU 313); nález sp. zn. Pl. ÚS 4/07 ze dne 1. 12. 2009 (N 249/55 SbNU 397; 10/2010 Sb.); rozsudek velkého senátu ESLP ve věci D. H. proti České republice ze dne 13. 11. 2007 č. 57325/00, § 175; rozsudek velkého senátu ESLP ve věci Carson proti Spojenému království ze dne 16. 3. 2010 č. 42184/05, § 61; Wagnerová, E. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 101; či Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1214). Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva k zákazu diskriminace pak rovněž plyne, že ospravedlnitelnost odlišného zacházení se odvíjí i od důvodu tohoto odlišného zacházení. Pro odlišné zacházení z důvodu rasy či etnického původu, pohlaví, sexuální orientace, národnosti či původu dítěte je tak třeba předložit velmi pádné ospravedlnění [srov. např. rozsudek ve věci Ponomaryov a další proti Bulharsku ze dne 21. 6. 2011 č. 5335/05 (národnost); shora citovaný rozsudek velkého senátu ve věci D. H. proti České republice, § 176 (rasa); či rozsudek ve věci Ünal Tekeli proti Turecku ze dne 16. 11. 2004 č. 29865/96, § 53 (pohlaví)], zatímco u ostatních důvodů odlišného zacházení je přezkum ze strany Evropského soudu pro lidská práva méně intenzivní. Lze tak rozlišit i pátý krok testu přímé diskriminacepřímé diskriminace, v němž hraje roli míra „podezřelosti“ důvodu pro odlišné zacházení, od které se posléze odvíjí intenzita přezkumu ze strany soudu. 35. Při aplikaci zmíněného testu přímé diskriminacepřímé diskriminace na posuzování rovnosti účastníků v soudním řízení je však nutné přihlédnout ke specifikům zásady rovnosti účastníků řízení a test přímé diskriminacepřímé diskriminace modifikovat. V prvé řadě není třeba zkoumat v druhém kroku zakázanost důvodu (a tudíž ani jeho „podezřelost“ v pátém kroku), neboť ten je výslovně zakotven v čl. 37 odst. 3 Listiny: jakékoliv odlišné zacházení s účastníky řízení je a priori podezřelé. Dále pak se první krok redukuje na posouzení otázky, zda jde o účastníky řízení. Modifikovaný test přímé diskriminacepřímé diskriminace bude dále pro přehlednost označován jako test rovného zacházení. Test rovného zacházení se tedy skládá z následujících kroků posuzujících: (1) jde o srovnatelného jednotlivce nebo skupiny (tj. jde o účastníky řízení)?; (2) je s nimi zacházeno odlišně?; (3) je odlišné zacházení dotčené straně sporu k tíži (uložením břemene nebo odepřením dobra)?; (4) je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, tj. (a) sleduje legitimní zájem a (b) je přiměřené? VII/b Aplikace obecných principů na projednávanou věc 36. V projednávaném případě je rovností účastníků třeba rozumět procesní rovnost stran sporu v civilním sporném řízení. 37. Rozsudek pro zmeškání je zvláštním druhem rozsudku; je to typický institut klasického civilního procesu sporného, v němž jsou vydávána rozhodnutí o právech a povinnostech, jimiž účastníci mohou volně mimoprocesně disponovat (Winterová, A. Rozsudek pro zmeškání, rozsudek pro uznání. Právní praxe, 1993, č. 10, s. 594). 38. Obecný soud může rozhodnout rozsudkem pro zmeškání podle § 153b o. s. ř., pokud jsou splněny následující podmínky: (1) žalovanému byla soudem doručena žaloba do vlastních rukou; (2) žalovanému bylo doručeno do vlastních rukou předvolání k jednání nejméně 10 kalendářních dnů přede dnem, kdy se má jednání konat; (3) žalovaný byl poučen, že bude rozhodnuto v jeho neprospěch rozsudkem pro zmeškání, jestliže jednání, k němuž byl předvolán, zmešká bez důvodné a včasné omluvy; (4) žalovaný se k jednání, které bylo prvním jednáním o věci, bez omluvy nedostavil, popřípadě jeho omluva, která došla soudu před zahájením jednání, je nedůvodná; (5) žalobce se k prvnímu jednání o věci dostavil a navrhl, aby bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání žalovaného; (6) na základě tvrzení obsažených v žalobě o skutkových okolnostech sporu je možné rozhodnout v neprospěch žalovaného, neboť právní posouzení těchto tvrzených skutkových okolností odůvodňuje závěr, že žaloba je opodstatněná; (7) rozsudek pro zmeškání je přípustný a (8) nejsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání (Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. Občanský soudní řád - komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 703-704). 39. Rozsudek pro zmeškání obecný soud vydat může, ale nemusí. Zákon tak ponechává na úvaze soudu, zda i tam, kde jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady, je vhodné o věci rozhodnout kontumačním rozsudkem, opačný výklad, tj. že soud musí rozsudek pro zmeškání při splnění podmínek uvedených v § 153b o. s. ř. vydat, doktrína i judikatura již zcela opustily. 40. Rozsudek pro zmeškání patří mezi instituty sloužící k urychlení řízení, k nimž se již dříve Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil. Obecné principy vztahující se k těmto institutům definoval ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 329/08 ze dne 20. 6. 2011 (N 118/61 SbNU 717), kde v souvislosti s rozsudkem pro zmeškání konstatoval: „14. Soudy jsou článkem 90 Ústavy České republiky povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. To platí obecně pro kterýkoliv druh soudního řízení, tedy i pro soudnictví civilní. V souladu s vymezením civilní soudní pravomoci lze z citovaného článku Ústavy dovodit, že účelem civilního řízení soudního je poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivním soukromým právům ... 15. O ochraně lze v pravém slova smyslu hovořit pouze tehdy, pokud civilní proces umožňuje prosadit skutečně existující, a nikoliv fiktivní subjektivní soukromá práva a povinnosti. V rozsahu, v jakém se civilní právo procesní od tohoto cíle vzdaluje, je popírána nejen ochranná funkce civilního práva procesního, ale též smysl soukromoprávní regulace; v konečném důsledku je potom významně narušena právní jistota. Jinak řečeno, civilní právo procesní je účinné jenom v té míře, v níž je způsobilé poskytnout ochranu skutečným subjektivním hmotným právům ... 16. Uvedený požadavek je obecný, a lze jej proto vztáhnout i na všechny instituty sloužící k urychlování civilního řízení soudního, a to včetně rozsudků, jež reagují na zmeškání účastníka. Funkcí kontumačního rozsudku není jakkoliv urychlit řízení, ale urychlit řízení za pomoci uplatnění skutkové domněnky nepříznivé tomu, vůči němuž je rozsudek pro zmeškání vynesen. Kontumační rozsudky se zakládají na tom, že procesní strana v řízení nehájí svá práva, přestože k tomu měla možnost (např. Rosenberg, L., Schwab, K. H., Gottwald, P. Zivilprozessrecht. 16. vydání. München: C. H. Beck, 2004, s. 704) a navzdory tomu, že jde o kontradiktorní spor ovládaný projednací zásadou, v němž má strana sama ve svém vlastním zájmu přispět k objasnění skutkového stavu, jsou-li tvrzení protistrany nepravdivá, neúplná či se jinak odchylují od skutečnosti. Rozsudek pro zmeškání z tohoto pohledu, jak konstatuje prof. Macur (Macur, J. Rozsudek na základě fikce uznání nároku podle ustanovení § 114b o. s. ř. Bulletin advokacie, 2002, č. 2, s. 32), ,není založen na nějakých »fikcích« či na pouhém úsilí o ukončení jednání za každou cenu, ale opírá se o dlouhodobě osvědčenou skutkovou domněnku, podle níž je vysoce pravděpodobné, že strana, která žádným způsobem tvrzení druhé procesní stany nezpochybňuje, ač má k tomu všechny možnosti, neučiní žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy a k nařízenému prvnímu ústnímu soudnímu jednání se nedostaví, nemá ve skutečnosti žádné argumenty ani důkazy proti správnosti skutkových tvrzení druhé procesní strany ... Ve všech moderních civilních soudních řádech jsou s velkou pečlivostí vyloučeny všechny nefunkční vlivy, které by mohly nežádoucím způsobem, tedy v rozporu s objektivní skutečností, ovlivnit uplatnění skutkové domněnky, resp. zkušenostní věty ... Výsledkem uplatnění domněnky je vysoce pravděpodobný závěr, hraničící s jistotou, že rozhodná skutková tvrzení procesní strany, jimž druhá strana neodporovala, jsou pravdivá. Nejde o uplatnění fikce, ale o použití skutkové domněnky, o níž lze předpokládat, že odpovídá skutkovému stavu, který před procesem a nezávisle na něm objektivně nastal. První závěr rozsudku musí být na něm založen. Nejedná se o rozsudek pro uznání, ale o rozsudek vydaný na základě skutkového stavu, který je v souladu s vnitřním přesvědčením soudce, neboť jej vyvozuje z obecně se uplatňující skutkové domněnky (zkušenostní věty).‘.“ 41. Na základě těchto obecných principů Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že institut rozsudku pro zmeškání není sám o sobě v rozporu s právem na spravedlivý proces [usnesení sp. zn. III. ÚS 370/98 ze dne 28. 1. 1999 (U 7/13 SbNU 405)], nicméně jeho aplikace musí být v souladu s účelem kontumačního rozsudku (srov. např. výše citovaný nález sp. zn. I. ÚS 329/08, bod 17). 42. K aplikaci rozsudku pro zmeškání se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil již několikrát, přičemž základní principy shrnul přehledně v nálezu sp. zn. I. ÚS 2656/12 ze dne 7. 5. 2013: „14. Ústavní soudÚstavní soud již v mnoha nálezech [srov. např. nález ze dne 10. 3. 2005 sp. zn. III. ÚS 428/04 (N 53/36 SbNU 563), nález ze dne 23. 8. 2005 sp. zn. IV. ÚS 63/05 (N 163/38 SbNU 301), nález ze dne 15. 1. 2009 sp. zn. IV. ÚS 2785/07 (N 10/52 SbNU 103)] vyslovil zejména následující právní názory. 15. Při rozhodování o případném vydání rozsudku pro zmeškání, resp. při rozhodování o návrhu žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání, by měl soud vzít v úvahu rovněž předchozí procesní aktivitu žalovaného, tedy zda se vyjádřil k podané žalobě, zda navrhl důkazy ke své obraně atd. 16. K vydání rozsudku pro zmeškání by soud měl přistupovat uvážlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž nezájem na straně žalovaného je zřejmý, kdy je žalovaný skutečně nečinný (což vyplývá např. z obsahu a frekvence již dříve učiněných procesních úkonů) a odmítá se aktivně podílet na soudním procesu, či úmyslně soudní řízení protahuje. 17. To proto, že rozsudek pro zmeškání je formální institut, který podstatně redukuje možnost uplatnění procesních práv žalovaného. Každý má právo domáhat se u soudu ochrany práva, které bylo ohroženo nebo porušeno. Ustanovení čl. 90 Ústavy stanoví, že soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Podle čl. 36 odst. 1 Listiny se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. 18. V případech, kdy jinak aktivní účastník neúmyslně pro svůj omyl zmešká první jednání soudu, ale je zřetelný jeho zájem účastnit se soudního řízení a bránit se, není vydání rozsudku pro zmeškání namístě. Prioritou v soudním řízení musí v takovém případě zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení (žalovaných), kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1,3 o. s. ř.). Podmínky vydání kontumačního rozsudku musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě. 19. Opakem tohoto postupu je přepjatý formalismus, jehož důsledkem je sofistikované zdůvodňování zjevné nespravedlnosti, a tím porušení smyslu § 1 a 3 o. s. ř., čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 20. Pokud již soud prvního stupně zvolí takový kritizovaný postup (tj. vydal-li rozsudek pro zmeškání), je na soudu odvolacím, aby poskytl ochranu právům tohoto účastníka. V takovém případě je totiž třeba vzít zřetel především na účel soudního řízení, kterým je ochrana práv účastníků řízení (soudy jsou povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům).“ 43. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 2785/07 ze dne 15. 1. 2009 (N 10/52 SbNU 103) pak Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil, že obecný soud musí zkoumat nejen důvod zmeškání, ale i časový rozsah zmeškání: „Soud proto musí v každém jednotlivém případě dříve, než přistoupí k vydání rozsudku pro zmeškání, resp. než rozhodne o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, pečlivě uvážit, zda důvod zmeškání, stejně tak jako časový rozsah zmeškání žalovaného při prvním jednání, jsou omluvitelné. Při rozhodování o případném vydání rozsudku pro zmeškání, resp. při rozhodování o návrhu žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání by měl soud vzít v úvahu rovněž předchozí procesní aktivitu žalovaného, tedy zda se vyjádřil k podané žalobě, zda navrhl důkazy ke své obraně atd. Soud by měl v každém jednotlivém případě přihlédnout rovněž k povaze předmětu sporu.“ To znamená, že v případě, kdy jinak aktivní žalovaný zmešká jednání o pět minut, není vydání rozsudku pro zmeškání namístě [srov. nález sp. zn. III. ÚS 428/04 ze dne 10. 3. 2005 (N 53/36 SbNU 563)]. 44. Ústavní soudÚstavní soud se rovněž vyjádřil k aplikaci fikce doručení v souvislosti s rozsudkem pro zmeškání, a to v nálezu sp. zn. II. ÚS 451/03 ze dne 16. 9. 2004 (N 131/34 SbNU 325), kde konstatoval: „Základní náležitostí požadovanou ustanovením § 46 odst. 4 o. s. ř. je, že se adresát v místě doručování zdržoval v době, kdy je toto doručování uskutečňováno. A contrario, pokud se účastník v místě doručení nezdržuje, fikce doručení nastoupit nemůže. Takto výslovně formulované pravidlo nepřipouští modifikaci, již provedl obecný soud, když zkoumal a považoval za relevantní důvody, pro něž se stěžovatelka v místě bydliště nezdržovala. S ohledem na ustanovení § 46 odst. 5 o. s. ř. bylo na stěžovatelce, aby vyvrátila, že se v místě doručení zdržovala. Je přitom zcela irelevantní, z jakých důvodů se tak stalo. Pokud uvedenou skutečnost prokázala, pak nemohlo dojít k účinnému doručení (nemohla nastoupit fikce doručení). Ústavní soudÚstavní soud je nucen konstatovat, že interpretace ustanovení § 46 odst. 4 a 5 obecnými soudy byla v projednávaném případě natolik extrémní, že ji nelze považovat za ústavně konformní. V důsledku této interpretace bylo stěžovatelce znemožněno domáhat se stanoveným postupem svých práv u nezávislého a nestranného soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Obecné soudy také postupovaly mimo meze, které stanoví zákon, čímž došlo i k porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy, resp. čl. 2 odst. 2 Listiny.“ Z toho plyne, že pokud obecný soud uvažuje o vydání rozsudku pro zmeškání v případech, kdy byla žaloba nebo předvolání k jednání doručeno na základě tzv. fikce doručení, musí postupovat mimořádně obezřetně a zkoumat, zda byly skutečně vyčerpány všechny možnosti, jak žalovaného zastihnout. 45. Z výše uvedeného rozboru dosavadní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu vyplývá, že Ústavní soudÚstavní soud v minulosti řešil souladnost rozsudku pro zmeškání s právem na spravedlivý proces (srov. výše citované usnesení sp. zn. III. ÚS 370/98), přepjatý formalismus při aplikaci rozsudku pro zmeškání (srov. např. výše citovaný nález sp. zn. I. ÚS 2656/12), důvodnost a včasnost omluvy účastníka řízení či právního zástupce z jednání, při kterém bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání [srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 1084/08 ze dne 18. 6. 2008 (N 111/49 SbNU 599)], povinnost odvolacího soudu dát žalovanému možnost vyjádřit se k důvodnosti omluvy (srov. např. výše citovaný nález sp. zn. IV. ÚS 2785/07) či rozdíl mezi zmeškáním a zpožděním (srov. např. výše citovaný nález sp. zn. III. ÚS 428/04) a povinnost vykládat „první jednání“ ústavně konformním způsobem (viz výše citovaný nález sp. zn. I. ÚS 329/08; k obecným předpokladům pro vydání rozsudku pro zmeškání tam definovaným viz bod 38 nynějšího nálezu). 46. V projednávané věci je však uplatněna argumentace nová, a to prostřednictvím argumentu opírajícího se o zásadu rovnosti účastníků řízení, zakotvenou v čl. 96 odst. 1 Ústavy, čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 6 odst. 1 EÚLP a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Proto Ústavní soudÚstavní soud přistoupil k aplikaci testu rovného zacházení definovaného v bodě 35 tohoto nálezu. 47. Pokud jde o první krok výše naznačeného testu rovného zacházení, tj. otázku srovnatelnosti postavení porovnávaných jednotlivců, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že žalobce i žalovaný jsou v civilním sporném řízení stranami sporu. Jsou tedy účastníky řízení, jak to vyžaduje první krok. 48. Pokud jde o druhý krok testu rovného zacházení, rozsudek pro zmeškání lze podle § 153b o. s. ř. vydat toliko ve prospěch žalobce, zatímco žalovaný institutu kontumačního rozsudku využít nemůže. Z toho vyplývá, že s žalobcem na jedné straně a žalovaným na straně druhé je zacházeno odlišně. 49. Ve třetím kroku pak Ústavní soudÚstavní soud posuzoval, zda je namítané odlišné zacházení k tíži účastníka řízení, v jehož prospěch zahájil obecný soud řízení o konkrétní kontrole norem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. V projednávané věci se Okresní soud v Děčíně domnívá, že znevýhodněn je žalovaný. Ústavní soudÚstavní soud s tímto závěrem souhlasí. Tím, že žalovaný nemůže navrhnout vydání rozsudku pro zmeškání v neprospěch nedostavivšího se žalobce, mu je odepřena možnost, kterou má k dispozici žalobce. Odlišné zacházení jde tedy k tíži žalovaného, a proto Ústavní soudÚstavní soud přistoupil k poslednímu kroku testu rovného zacházení. 50. V posledním, čtvrtém kroku Ústavní soudÚstavní soud posuzoval, zda je odlišné zacházení se žalobcem a žalovaným ve vztahu k možnosti navrhnout vydání kontumačního rozsudku ospravedlnitelné. Posouzení ospravedlnitelnosti se rozpadá do dvou částí: posouzení (a) legitimního zájmu na odlišném zacházení a (b) přiměřenosti odlišného zacházení. Jinak řečeno, Ústavní soudÚstavní soud musel zkoumat, zda je dán legitimní zájem na tom, aby mohl vydání rozsudku pro zmeškání navrhovat toliko žalobce, a pokud takový legitimní zájem existuje, zda je toto odlišné zacházení přiměřené. 51. Při identifikaci legitimního zájmu vycházel Ústavní soudÚstavní soud z důvodové zprávy k zákonu č. 171/1993 Sb., který do občanského soudního řádu institut kontumačního rozsudku zakotvil. Jedním z hlavních principů této novely bylo zrychlení občanského soudního řízení (viz obecnou část důvodové zprávy k zákonu č. 171/1993 Sb.). Za tímto účelem byly do občanského soudního řádu zavedeny instituty rozsudku pro zmeškání a rozsudku pro uznání. Pokud jde o rozsudek pro zmeškání, důvodová zpráva uvádí, že koncepce rozsudku pro zmeškání v § 153b o. s. ř. sice navazuje na úpravu obsaženou v civilním soudním řádu (zákon č. 113/1895 ř. z.), která podle zákonodárce dlouhodobou aplikací osvědčila své opodstatnění, nicméně „[n]a rozdíl od této úpravy, která v českých zemích umožňovala rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jak v případě, kdy se nedostavil k prvnímu jednání řádně obeslaný žalovaný, tak i tehdy, zmeškal-li první jednání žalobce, je navrhována úprava obdobná úpravě uherského práva, jež platila na Slovensku a která připouští vydání rozsudku pro zmeškání jen v případě, kdy první jednání zmešká žalovaný“ (viz důvodovou zprávu k zákonu č. 171/1993 Sb. k bodu 18). K odlišnému zacházení vedla zákonodárce „ta skutečnost, že připuštění rozsudku pro zmeškání žalobce i žalovaného by vytvářelo nerovné postavení účastníků. Zmešká-li žalovaný jednání, je mu z předem doručené žaloby znám nejen předmět řízení, ale i argumentace žalobce, i to, jaké důkazy nabízí soudu k prokázání svých tvrzení. Pokud by byl připuštěn rozsudek pro zmeškání žalobce, zmeškala by strana, která stanovisko žalovaného předem nezná a neměla možnost reagovat na tvrzení, které žalovaný teprve při jednání přednese“ (tamtéž). 52. Lze tedy shrnout, že cílem (znovu)zakotvení kontumačního rozsudku do českého civilního procesu bylo zefektivnění činnosti obecných soudů a zrychlení soudního řízení. Odlišné zacházení se žalobcem a žalovaným zákonodárce odůvodnil tím, že žalovaný je před prvním jednáním ve výhodnější situaci, neboť zná předmět řízení i argumenty žalobce, zatímco žalobce stanovisko žalovaného před jednáním nezná (resp. nemusí znát, pokud žalovaný nezašle soudu repliku k žalobě). 53. Tato koncepce rozsudku pro zmeškání tedy vychází z toho, že žalobce již aktivitu a svůj zájem ve věci projevil a musel splnit všechny další procesní náležitosti. Tento důvod pro odlišné zacházení se žalobcem na jedné straně a žalovaným na straně druhé považuje Ústavní soudÚstavní soud za legitimní. K tomu rovněž přistupují okolnosti předcházející přijetí zákona č. 171/1993 Sb., kdy bylo soudní řízení zbytečně protahováno primárně ze strany žalovaných (např. dlužníků). Hrozba vynesení rozsudku pro zmeškání tak měla vést k „ukáznění“ žalovaných, kteří se vyhýbali, ať už díky své liknavosti či záměrně, účasti na soudním jednání a tím velmi komplikovali výkon justice. Naopak žalobci obvykle na vydání rozsudku spěchali, a tak u soudu spíše urgovali nařízení jednání, než aby je bojkotovali. Tento faktický stav přetrvává dodnes. Je pravda, že - jak podotýká Okresní soud v Děčíně - v praxi v omezených případech docházelo a dochází i k situacím, kdy se k prvnímu jednání nedostaví žalobce. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu je ale z úřední činnosti známo, že tyto případy byly a jsou vzácnější než nedostavení se žalovaného, přičemž ani navrhovatel nepředkládá ve svém podání žádné empirické údaje o opaku. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by došlo k podstatné změně společenských podmínek od účinnosti zákona č. 171/1993 Sb., která by zpochybňovala legitimitu stávajícího řešení, které umožňuje vydat rozsudek pro zmeškání toliko ve prospěch žalobce. 54. Na závěru o legitimitě důvodu odlišného zacházení uvedeného v citované důvodové zprávě nic nemění ani historické úvahy navrhovatele. Zákonodárce si byl při přijímání zákona č. 171/1993 Sb. vědom odlišné koncepce zakotvené v § 396–397 c. ř. s., podle které kontumace hrozila oběma stranám, a záměrně se od ní odchýlil (viz bod 51 tohoto nálezu) ve prospěch uherské koncepce, používané dodnes například na Slovensku [srov. § 153b zákona č. 99/1963 Zb. Občiansky súdny poriadok; (znovu)zakotvené zákonem č. 232/1995 Z. z.]. Přitom jak bylo konstatováno v předchozím bodě, zákonodárcem uvedený důvod pro odlišné zacházení se žalobcem a žalovaným Ústavní soudÚstavní soud považuje za legitimní. Odlišná úprava v civilním řádu soudním tak sama o sobě nemůže vést k závěru o protiústavnosti stávající úpravy v § 153b o. s. ř. 55. To stejné platí i pro komparativní argument. Skutečnost, že v jiných zemích platí odlišná úprava, bez dalšího neznamená, že česká úprava nesleduje legitimní veřejný zájem. Navrhovatel ostatně neuvádí žádný příklad, kdy by koncepce rozsudku pro zmeškání podobná té české, tj. umožňující žádat vydání rozsudku pro zmeškání toliko ve prospěch žalobce, byla shledána protiústavní. Jinak řečeno, německá, rakouská či československá prvorepubliková koncepce kontumačního rozsudku jsou možná de lege ferenda vhodnější, nicméně to neznamená, že stávající česká koncepce v § 153b o. s. ř. nesleduje legitimní veřejný zájem a je protiústavní. 56. Ústavní soudÚstavní soud tak přistoupil k posouzení přiměřenosti odlišného zacházení s žalobcem a žalovaným, které jde k tíži žalovaného. V tomto kritériu je nutné posuzovat, zda je naplněn požadavek rovnosti zbraní v její celistvosti, tj. zda každá ze stran řízení může obhajovat svou věc za podmínek, které ji, z pohledu řízení jako celku, podstatným způsobem neznevýhodňují vzhledem k protistraně (viz body 28-32 tohoto nálezu). Ústavní soudÚstavní soud v tomto kroku vzal rovněž v potaz skutečnost, že rozsudek pro zmeškání je procesní sankcí, která postihuje prodlévající stranu na jejích procesních zájmech, a nikoliv přímou sankcí, pročež by aplikace tohoto sankčního institutu civilního řízení soudního neměla být v rozporu s jeho funkcí, tj. neměla by směřovat k vydávání rozsudků, které jsou v rozporu se skutečným hmotněprávním stavem (Stavinohová, J., Lavický, P. Sankce v civilním právu procesním. Právní fórum, 2008, č. 9, s. 374). Neboli, funkcí kontumačního rozsudku není jakkoliv urychlit řízení, ale urychlit řízení za pomoci uplatnění skutkové domněnky, podle níž lze s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou považovat za pravdivá rozhodná skutková tvrzení procesní strany, jimž protistrana neodporovala, ač k tomu měla příležitost [nález sp. zn. I. ÚS 329/08 ze dne 20. 6. 2011 (N 118/61 SbNU 717)]. 57. Klíčovým východiskem pro Ústavní soudÚstavní soud je pak to, jak institut rozsudku pro zmeškání aplikují obecné soudy, přičemž je třeba vzít v úvahu jak formální předpoklady pro uplatnění předmětného institutu výslovně zmíněné v § 153b o. s. ř., tak materiální podmínky pro jeho aplikaci vyplývající z jeho účelu. 58. Znevýhodnění žalovaného je v prvé řadě moderováno formálními podmínkami pro vydání rozsudku pro zmeškání, uvedenými v § 153b o. s. ř. (viz bod 38 tohoto nálezu), z nichž nejvýznamnější z hlediska rovnosti účastníků řízení jsou dvě: přezkum žalobcem uplatněných nároků soudem a možnost dodatečné omluvy. Právě těmito dvěma podmínkami se rozsudek pro zmeškání odlišuje od rozsudku pro uznání podle § 153a o. s. ř. (blíže viz Šmíd, O. Institut přípravného jednání. Právní fórum, 2011, č. 1, s. 17). Pokud jde o první podmínku, tj. přezkum opodstatněnosti žaloby, ta znamená, že soud nevydává rozsudek pro zmeškání automaticky jen po návrhu žalobce, nýbrž skutková tvrzení žalobce musí vést k závěru, že nárok, kterého se domáhá, je oprávněný. Pokud má soud za to, že tato tvrzení jsou neúplná a nelze z nich vyvodit závěr o oprávněnosti žalobcova nároku, pak není možné rozhodnout rozsudkem pro zmeškání (srov. rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 12. 1998 sp. zn. 15 Co 437/94). Stejně tak platí, že neúplnost skutkových tvrzení nelze pro účely vydání rozsudku pro zmeškání zhojit během prvního jednání, neboť nelze přihlížet k doplnění skutkových tvrzení a dokazování během prvního jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2001 sp. zn. 20 Cdo 2498/99). Druhým omezením nerovnosti mezi žalobcem a žalovaným je pak možnost omluvy ze strany žalovaného (k přípustným důvodům nedostavení se na jednání srov. Spáčil, J. Odročení soudního jednání a omluva účastníka nebo jeho zástupce. Bulletin advokacie, 2004, č. 3, s. 12). 59. Nad rámec formálních podmínek zakotvených v § 153b o. s. ř. pak Ústavní soudÚstavní soud dodává, že rozsudek pro zmeškání přichází v úvahu toliko v jednodušších věcech; ve složitějších věcech je nutné provést přípravu jednání ve smyslu § 114c o. s. ř., u níž občanský soudní řád počítá nejen se sankcí pro případ nedostavení se žalovaného (viz § 114c odst. 6 o. s. ř.), ale i pro případ nedostavení se žalobce (viz § 114c odst. 7 o. s. ř.). Rovněž tato skutečnost tedy moderuje nerovnost mezi žalobcem a žalovaným při aplikaci rozsudku pro zmeškání. 60. Materiální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání potom vyplývají z použití slovesa „může“ v § 153b odst. 1 o. s. ř., který stanoví, že „[z]mešká-li žalovaný ... první jednání, které se ve věci konalo, ... může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání“. To znamená, že soud při splnění formálních podmínek uvedených v § 153b o. s. ř. může, ale nemusí rozsudek pro zmeškání vydat. Obecné soudy tedy mají při používání rozsudku pro zmeškání určitou diskreci, jejímž cílem je mj. právě zabránit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (resp. zachovat rovnost jejich zbraní). 61. První a nejdůležitější materiální podmínkou kontumačního rozsudku je absence procesní aktivity žalovaného. Obecný soud tak rozsudek pro zmeškání nesmí vydat, pokud se na jednání nedostavil jinak procesně aktivní žalovaný (nález sp. zn. I. ÚS 2656/12 ze dne 7. 5. 2013; blíže viz body 42-45 tohoto nálezu). Jen tak je učiněno zásadě rovnosti účastníků řízení zadost. Jak bylo zdůrazněno již výše, funkcí kontumačního rozsudku není jakkoliv urychlit řízení, ale urychlit řízení za pomoci uplatnění skutkové domněnky, podle níž lze s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou považovat za pravdivá rozhodná skutková tvrzení procesní strany, jimž protistrana neodporovala, ač k tomu měla příležitost. Právě předchozí procesní aktivita žalovaného, jenž se nedostavil k prvnímu jednání, proto může v konkrétním případě uplatnění této skutkové domněnky vyloučit (srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 329/08 ze dne 20. 6. 2011). 62. Druhá materiální podmínka spočívá v rozlišování mezi zmeškáním a pouhým zpožděním. Pokud se tedy žalovaný dostavil na jednání jen se zpožděním několika minut, není použití rozsudku pro zmeškání namístě [nález sp. zn. III. ÚS 428/04 ze dne 10. 3. 2005 (N 53/36 SbNU 563)]. 63. Rozsudek pro zmeškání je ovšem spojen i s dalšími materiálními limity. Je zjevné, že tento institut nelze aplikovat ani v situacích, kdy je obecnému soudu známo, že se žalovaný nedostavil na jednání z důvodu živelní pohromy nebo jiné neodvratné události (na tyto situace výslovně pamatoval i civilní řád soudní; viz § 402 bod 2 c. ř. s.). Ústavní soudÚstavní soud dále považuje za protiústavní aplikaci rozsudku pro zmeškání v případech, kdy jsou na žalovaného podány desítky či stovky žalob, které ve svém kumulativním účinku představují šikanózní podání, a žalovaný zmešká jednání jen u jedné z nich; v takových případech by výjimečně mohla v úvahu připadat i aplikace konceptu zneužití práva. 64. Obecné soudy dále musí obzvláště pečlivě zvažovat aplikaci rozsudku pro zmeškání v případech, kdy byla žalovanému doručena žaloba a předvolání k jednání podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy na základě tzv. náhradního doručení či fikce doručení; tak jak k tomu ostatně došlo i v navrhovatelem projednávané věci sp. zn. 22 C 128/2009 (předvolání k jednání zde bylo žalované doručeno na základě tzv. fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř.). Ústavní soudÚstavní soud se k aplikaci fikce doručení v souvislosti s rozsudkem pro zmeškání vyjádřil již ve výše citovaném nálezu sp. zn. II. ÚS 451/03 (viz bod 44 tohoto nálezu). Z něj plyne, že pokud soud vydává rozsudek pro zmeškání v případech, kdy byly žaloba nebo předvolání k jednání doručeny na základě tzv. fikce doručení, musí postupovat mimořádně obezřetně a zkoumat, zda byly skutečně vyčerpány všechny možnosti, jak žalovaného zastihnout. Rozsudek pro zmeškání totiž není postaven na fikci nespornosti skutkového stavu, ale na domněnce, že žalovaný velmi pravděpodobně nemá žádné argumenty proti správnosti skutkových tvrzení žalobce, s nimiž se mohl seznámit. Pokud se však žalovaný nemohl reálně s argumenty žalobce seznámit, je tato domněnka výrazně erodována (viz výše citovaný nález sp. zn. II. ÚS 451/03). Na tom nic nemění ani skutečnost, že je především věcí adresáta (žalovaného), aby si (řádně) přebíral soudní písemnosti na své adrese pro doručování. 65. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že nicméně nelze předvídat všechny možné situace, kdy obecný soud musí upustit od vydání rozsudku pro zmeškání, ačkoli jsou splněny formální podmínky stanovené v § 153b o. s. ř. Výše uvedený výčet typových případů, kdy je vydání rozsudku pro zmeškání v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení, je tedy toliko demonstrativní. V jiných případech se obecné soudy musí řídit obecnými východisky, které formuloval Ústavní soudÚstavní soud v tomto svém nálezu, případně v nálezu sp. zn. III. ÚS 428/04 ze dne 10. 3. 2005 (N 53/36 SbNU 563): „Prioritou v soudním řízení musí v takovém případě zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení (žalovaných), kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 a 3 o. s. ř.). Podmínky pro vydání kontumačního rozsudku musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě.“ 66. S ohledem na výše popsané formální a materiální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a na dostupné opravné prostředky proti aplikaci tohoto procesního institutu je Ústavní soudÚstavní soud toho názoru, že z pohledu civilního sporného řízení jako celku není žalovaný existencí zkoumaného institutu podstatným způsobem znevýhodněn vůči žalobci. Zejména materiální podmínky pro aplikaci rozsudku pro zmeškání formulované Ústavním soudemÚstavním soudem a Nejvyšším soudem a posléze přejaté nižšími obecnými soudy jsou dostatečným nástrojem vedoucím k zamezení či nápravě tzv. „mylných rozsudků“ (souhlasně viz Bezouška, P. Krátké zamyšlení nad rozsudky pro uznání a pro zmeškání. Právní rozhledy, 2004, č. 1, s. 34). Odlišné zacházení s žalovaným při aplikaci rozsudku pro zmeškání je tedy přiměřené, a proto tento procesní institut v testu ústavnosti obstál. 67. Ustanovení § 153b o. s. ř. je tak možno vykládat ústavně konformním způsobem. Ústavní soudÚstavní soud pak dal v souladu se zásadou soudcovské zdrženlivosti (judicial self-restraint) přednost ústavně konformnímu výkladu před zrušením napadeného zákonného ustanovení a z výše uvedených důvodů návrhu Okresního soudu v Děčíně na zrušení institutu rozsudku pro zmeškání zakotveného v § 153b o. s. ř. nevyhověl. Tím ale nelze vyloučit, že pokud tento nález a jím nastíněný ústavně konformní výklad nebude obecnými soudy následován nebo bude prokázáno, že došlo k podstatné změně společenských okolností od zavedení institutu kontumačního rozsudku v roce 1993 (např. bude prokázán zvýšený počet nedostavivších se žalobců k jednání), Ústavní soudÚstavní soud v budoucnu ke zrušení stávající podoby kontumačního rozsudku nepřistoupí. 68. Na závěr Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že ačkoliv jej argumenty Okresního soudu v Děčíně nepřesvědčily o protiústavnosti stávající úpravy kontumačního rozsudku v § 153b o. s. ř., neboť odlišné zacházení se žalobcem a žalovaným podle Ústavního souduÚstavního soudu nedosahuje intenzity protiústavnosti, Ústavní soudÚstavní soud považuje argumentaci přednesenou Okresním soudem v Děčíně za legitimní, což potvrzují i názory řady českých civilistů, již rovněž plédují pro zavedení úpravy rozsudku pro zmeškání žalobce (srov. např. Winterová, A. a kol. Civilní právo procesní. 1. vydání. Praha: Linde, 1999, s. 268; či Bezouška, P. Krátké zamyšlení nad rozsudky pro uznání a pro zmeškání. Právní rozhledy, 2004, č. 1, s. 34). Jde však spíše o podnět ke zvážení novelizace kontumačního rozsudku; k takové změně však není příslušný Ústavní soudÚstavní soud, nýbrž Parlament České republiky, neboť Ústavní soudÚstavní soud není pozitivním zákonodárcem. VIII. Shrnutí 69. Ústavní soudÚstavní soud návrhu Okresního soudu v Děčíně na zrušení institutu rozsudku pro zmeškání zakotveného v § 153b o. s. ř. pro rozpor se zásadou rovnosti účastníků řízení, zakotvenou v čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 EÚLP a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, nevyhověl, neboť dospěl k závěru, že § 153b o. s. ř. lze vyložit tak, aby k rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení nedošlo. Proto dal Ústavní soudÚstavní soud přednost ústavně konformnímu výkladu před zrušením napadeného ustanovení a v souladu se zásadou soudcovské zdrženlivosti návrh Okresního soudu v Děčíně zamítl. 70. Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře totiž opakovaně [nález sp. zn. Pl. ÚS 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 16/08 ze dne 29. 9. 2010 (N 203/58 SbNU 801; 310/2010 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 78/06 ze dne 16. 10. 2007 (N 162/47 SbNU 145; 307/2007), nález sp. zn. Pl. ÚS 15/12 ze dne 15. 1. 2013 (82/2013 Sb.), nález sp. zn. IV. ÚS 3102/08 ze dne 12. 7. 2010 (N 142/58 SbNU 183)] vyložil, že přichází-li v úvahu možnost ústavně konformního výkladu napadeného ustanovení, má tento přednost před kasací napadeného ustanovení. K tomuto postupu vycházejícímu z principu minimalizace zásahu přistoupil Ústavní soudÚstavní soud i tentokrát a obdobně jako v předchozích výše citovaných případech doplnil interpretativní výrok, jímž obecným soudům i zákonodárci naznačil způsob interpretace napadeného ustanovení ústavně konformním postupem. Ústavní soudÚstavní soud již v citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 41/02 dospěl k závěru, že: „Odlišný výklad čl. 89 odst. 2 Ústavy by u nálezů zamítajících návrhy na zrušení právních předpisů z důvodů priority ústavně konformní interpretace činil rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu právně bezobsažnými, případně i matoucími, a nutil by zároveň Ústavní soudÚstavní soud k postupu, jenž se jeví ve svých důsledcích absurdní a neudržitelný: nespoléhat na možnost ústavně konformní interpretace, opustit princip judicial self restraint a v případě sebemenší možnosti ústavně rozporné interpretace napadeného předpisu jej zrušit. Pro uvedené v řízení o kontrole norem v případě přijetí zamítavého výroku s interpretativní argumentací Ústavní soudÚstavní soud z množiny nosných důvodů plynoucí základní ústavní princip zařadil do rámce výrokové části nálezu.“ Na základě své setrvalé praxe a z výše uvedených důvodů tedy Ústavní soudÚstavní soud zobecnil nosné důvody tohoto svého nálezu ohledně ústavně konformní interpretace posuzovaného ustanovení a uvedl je v interpretativním výroku tohoto nálezu. IX. Závěr 71. Vycházeje ze všech uvedených skutečností, Ústavní soudÚstavní soud návrh Okresního soudu v Děčíně zamítl (§ 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.) a vymezil podmínky ústavně konformního výkladu posuzovaného ustanovení zákona. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Jan Filip, Vlasta Formánková, Vladimír Kůrka, Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Protokolu o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (1990) Vyhlášeno 20. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 4. 2005, částka 7/2014 * 1\\. SCHVALUJE, v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: * 2\\. STANOVÍ, že v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována sto osmi členskými státy. * 3\\. USNÁŠÍ SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a nás - a) Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 4. 2005 23 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. října 1990 byl v Montrealu přijat Protokol o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví1). Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 24. srpna 2001, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, depozitáře Protokolu, dne 2. října 2001. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 3 písm. d) dne 18. dubna 2005 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PROTOKOL o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsaný v Montrealu dne 26. října 1990 SHROMÁŽDĚNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO CIVILNÍ LETECTVÍ na svém dvacátém osmém (mimořádném) zasedání, které se sešlo dne 25. října 1990 v Montrealu; PO ZJIŠTĚNÍ, že je přáním velkého počtu smluvních států zvýšit počet členů Rady, aby byla zajištěna lepší rovnováha prostřednictvím širšího zastoupení členských států; PO UVÁŽENÍ, že je nutné k tomuto účelu zvýšit počet členů tohoto orgánu ze třiceti tří na třicet šest; PO UVÁŽENÍ, že je nutné k tomuto účelu pozměnit Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu dne 7. prosince 1944; 1. SCHVALUJE, v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: „Ve článku 50 písm. a) Úmluvy bude druhá věta pozměněna nahrazením výrazu „třicet tři“ výrazem „třicet šest“. “ 2. STANOVÍ, že v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována sto osmi členskými státy. 3. USNÁŠÍ SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a následující náležitosti: a) Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. b) Protokol bude otevřen k ratifikaci kterémukoli státu, který ratifikoval Úmluvu o mezinárodním civilním letectví nebo k ní přistoupil. c) Ratifikační listiny budou uloženy u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. d) Tento Protokol vstoupí v platnost pro státy, které jej ratifikovaly, dnem uložení sto osmé ratifikační listiny. e) Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny smluvní státy o datu uložení každé ratifikační listiny k tomuto Protokolu. f) Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny státy, které jsou stranami této Úmluvy, o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost. g) Pro každý stát, který ratifikuje tento protokol až po shora uvedeném datu, vstoupí Protokol v platnost, jakmile bude jeho ratifikační listina uložena u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. V DŮSLEDKU TOHO, v souladu s výše uvedeným jednáním Shromáždění, byl generálním tajemníkem Organizace vyhotoven tento Protokol. NA DŮKAZ TOHO předseda a generální tajemník shora uvedeného dvacátého osmého (mimořádného) zasedání Shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví, zmocněni k tomu Shromážděním, podepsali tento Protokol. DÁNO v Montrealu dne dvacátého šestého října roku tisíc devět set devadesát v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna tato znění jsou stejně autentická. Tento Protokol zůstane uložen v archivech Mezinárodní organizace pro civilní letectví a jeho ověřené kopie předá generální tajemník Organizace všem státům, které jsou stranami Úmluvy o civilním letectví, sjednané v Chicagu dne sedmého prosince 1944. Assad Kotaite Předseda Dvacátého osmého (mimořádného) zasedání Shromáždění S. S. Sidhu Generální tajemník 1) Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla přijata v Chicagu dne 7. prosince 1944 a vyhlášena pod č. 147/1947 Sb. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 48 písm. a)] z 15. září 1962 byl vyhlášen pod č. 13/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 24. září 1968 byl vyhlášen pod č. 14/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 50 písm. a)] z 12. března 1971 byl vyhlášen pod č. 15/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 7. července 1971 byl vyhlášen pod č. 16/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 16. října 1974 byl vyhlášen pod č. 17/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Final Clause) z 30. září 1977 byl vyhlášen pod č. 18/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém čtyřjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 30. září 1977 byl vyhlášen pod č. 19/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (čl. 83 bis) ze 6. října 1980 byl vyhlášen pod č. 20/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (čl. 3 bis) z 10. května 1984 byl vyhlášen pod č. 21/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 6. října 1989 byl vyhlášen pod č. 22/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Protokolu o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (1989) Vyhlášeno 20. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 11. 2002, částka 7/2014 * 1\\. SCHVALUJE, ve shodě s ustanovením článku 94 písm. a) shora uvedené Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: * 2\\. STANOVÍ, že v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována sto osmi smluvními státy; a * 3\\. USNÁŠÍ SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a nás - a) Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 11. 2002 22 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. října 1989 byl v Montrealu přijat Protokol o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví1). Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 22. února 1993, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, depozitáře Protokolu, dne 15. dubna 1993. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 3 písm. d) dne 28. listopadu 2002 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PROTOKOL o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsaný v Montrealu dne 6. října 1989 SHROMÁŽDĚNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO CIVILNÍ LETECTVÍ na svém dvacátém sedmém zasedání, které se sešlo dne 6. října 1989 v Montrealu; PO ZJIŠTĚNÍ, že je všeobecným přáním smluvních států zvýšit počet členů Letecké komise; PO UVÁŽENÍ, že je vhodné zvýšit počet členů tohoto orgánu z patnácti na devatenáct; PO UVÁŽENÍ, že je nutné k tomuto účelu pozměnit Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu dne sedmého prosince 1944; 1. SCHVALUJE, ve shodě s ustanovením článku 94 písm. a) shora uvedené Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: „Ve článku 56 Úmluvy budou slova „patnáct členů“ nahrazena slovy „devatenáct členů“.“ 2. STANOVÍ, že v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována sto osmi smluvními státy; a 3. USNÁŠÍ SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a následující náležitosti: a) Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. b) Protokol bude otevřen k ratifikaci kterémukoli státu, který ratifikoval Úmluvu o mezinárodním civilním letectví nebo k ní přistoupil. c) Ratifikační listiny budou uloženy u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. d) Tento Protokol vstoupí v platnost pro státy, které jej ratifikovaly, dnem uložení sto osmé ratifikační listiny. e) Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny smluvní státy o datu uložení každé ratifikační listiny k tomuto Protokolu. f) Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny státy, které jsou stranami této Úmluvy, o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost. g) Pro každý stát, který ratifikuje tento protokol až po shora uvedeném datu, vstoupí Protokol v platnost, jakmile bude jeho ratifikační listina uložena u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. V DŮSLEDKU TOHO, v souladu s výše uvedeným jednáním Shromáždění, byl generálním tajemníkem Organizace vyhotoven tento Protokol. NA DŮKAZ TOHO předseda a generální tajemník shora uvedeného dvacátého sedmého Shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví, zmocněni k tomu Shromážděním, podepisují tento Protokol. DÁNO v Montrealu dne šestého října roku tisíc devět set osmdesát devět v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, přičemž každé znění je stejně autentické. Tento Protokol zůstane uložen v archivech Mezinárodní organizace pro civilní letectví a jeho ověřené kopie předá generální tajemník Organizace všem státům, které jsou stranami Úmluvy o civilním letectví sjednané v Chicagu dne sedmého prosince 1944. A. Alegría Předseda Dvacátého sedmého Shromáždění S. S. Sidhu Generální tajemník 1) Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla přijata v Chicagu dne 7. prosince 1944 a vyhlášena pod č. 147/1947 Sb. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 48 písm. a)] z 15. září 1962 byl vyhlášen pod č. 13/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 24. září 1968 byl vyhlášen pod č. 14/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 50 písm. a)] z 12. března 1971 byl vyhlášen pod č. 15/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 7. července 1971 byl vyhlášen pod č. 16/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 16. října 1974 byl vyhlášen pod č. 17/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Final Clause) z 30. září 1977 byl vyhlášen pod č. 18/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém čtyřjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 30. září 1977 byl vyhlášen pod č. 19/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (čl. 83 bis) ze 6. října 1980 byl vyhlášen pod č. 20/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (čl. 3 bis) z 10. května 1984 byl vyhlášen pod č. 21/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Protokolu o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (čl. 3 bis) (1984) Vyhlášeno 20. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 1998, částka 7/2014 * 1\\. ROZHODUJE, že je proto žádoucí pozměnit Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu sedmého prosince 1944, * 2\\. SCHVALUJE, ve shodě s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: - Vložit za článek 3 nový článek 3 bis: * 3\\. STANOVÍ, že v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována sto dvěma členskými státy; a * 4\\. USNÁŠÍ SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a nás - a. Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 1998 21 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. května 1984 byl v Montrealu přijat Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (čl. 3 bis)1). Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 22. února 1993, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, depozitáře Protokolu, dne 15. dubna 1993. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 4 písm. d) dne 1. října 1998 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PROTOKOL o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsaný v Montrealu dne 10. května 1984 SHROMÁŽDĚNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO CIVILNÍ LETECTVÍ Na svém dvacátém pátém (mimořádném) zasedání, které se sešlo dne 10. května 1984 v Montrealu; PO ZJIŠTĚNÍ, že mezinárodní civilní letectví může velmi napomoci k vytvoření a zachování přátelství a porozumění mezi národy a lidmi celého světa, avšak jeho zneužití může ohrozit všeobecnou bezpečnost, PO ZJIŠTĚNÍ, že je žádoucí zabránit neshodám a podporovat onu spolupráci mezi národy a lidmi, na které závisí mír ve světě, PO ZJIŠTĚNÍ, že je nezbytné, aby se mezinárodní civilní letectví mohlo rozvíjet bezpečným a řádným způsobem, PO ZJIŠTĚNÍ, že v souladu se základním vědomím hodnoty člověka musí být zajištěna bezpečnost a životy lidí na palubě civilního letadla, PO ZJIŠTĚNÍ, že v Úmluvě o mezinárodním civilním letectví sjednané v Chicagu sedmého prosince 1944 smluvní státy \\- uznávají, že každý stát má úplnou a výlučnou suverenitu ve vzdušném prostoru nad svým územím, \\- se zavazují, že při vydávání předpisů pro svá státní letadla budou dbát na bezpečnost navigace civilních letadel, a \\- souhlasí s tím, že nebudou využívat civilního letectví k jakýmkoli účelům neslučitelným s cíly Úmluvy, PO ZJIŠTĚNÍ, že jsou smluvní státy odhodlány přijmout vhodná opatření k předcházení narušení vzdušného prostoru jiných států a užití civilního letectví k účelům neslučitelným s cíly Úmluvy a že jsou odhodlány dále zvyšovat bezpečnost civilního letectví, PO ZJIŠTĚNÍ, že je všeobecným přáním smluvních států znovu potvrdit zásadu nepoužití zbraně proti civilním letadlům za letu, 1. ROZHODUJE, že je proto žádoucí pozměnit Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu sedmého prosince 1944, 2. SCHVALUJE, ve shodě s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: Vložit za článek 3 nový článek 3 bis: „Článek 3 bis a) Smluvní státy uznávají, že se každý stát musí zdržet použití zbraní proti civilnímu letadlu za letu a že v případě zadržování letadla nesmí být ohroženy životy osob na palubě a bezpečnost letadla. Toto ustanovení nebude interpretováno takovým způsobem, aby jakkoli měnilo práva a povinnosti států obsažené v Chartě Spojených národů. b) Smluvní státy uznávají, že každý stát je při výkonu své suverenity oprávněn požadovat přistání civilního letadla letícího nad jeho územím bez povolení, nebo jestliže existují rozumné důvody vedoucí k závěru, že je používáno k účelům neslučitelným s cíli této Úmluvy, na některém určeném letišti; může také dát takovému letadlu jakékoli jiné pokyny, aby takovým přestupkůmpřestupkům zabránil. Za tímto účelem se smluvní státy mohou uchýlit k jakýmkoli vhodným prostředkům slučitelným s příslušnými pravidly mezinárodního práva, včetně příslušných ustanovení této Úmluvy, zvláště odstavce a) tohoto článku. Každý smluvní stát souhlasí s uveřejněním svých platných předpisů týkajících se zadržování civilních letadel. c) Každé civilní letadlo uposlechne příkaz vydaný v souladu s odstavcem b) tohoto článku. Každý smluvní stát provede ve svých vnitrostátních předpisech nebo zákonech za tímto účelem všechny nezbytné změny tak, aby takto uposlechnout muselo každé civilní letadlo zapsané do rejstříku v daném státě nebo provozované osobou, která má v tomto státě své hlavní místo podnikání nebo trvalé bydliště. Každý smluvní stát stanoví přísné tresty za jakékoli porušení takových použitelných zákonů nebo předpisů a v souladu se svými zákony a předpisy předloží věc svým příslušným orgánům. d) Každý smluvní stát přijme vhodná opatření, kterými bude k jakýmkoli účelům neslučitelným s cíli této Úmluvy zakázáno úmyslné použití jakýchkoli civilních letadel zapsaných do rejstříku v tomto státě nebo provozovaných provozovatelem, který má své hlavní místo podnikání nebo trvalé bydliště v tomto státě. Toto ustanovení neovlivní odstavec a) ani nezmění odstavce b) a c) tohoto článku.“ 3. STANOVÍ, že v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována sto dvěma členskými státy; a 4. USNÁŠÍ SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a následující náležitosti: a. Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. b. Protokol bude otevřen k ratifikaci kterémukoli státu, který ratifikoval Úmluvu o mezinárodním civilním letectví nebo k ní přistoupil. c. Ratifikační listiny budou uloženy u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. d. Tento Protokol vstoupí v platnost pro státy, které jej ratifikovaly, dnem uložení sto druhé ratifikační listiny. e. Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny smluvní státy o datu uložení každé ratifikační listiny k tomuto Protokolu. f. Generální tajemník uvědomí všechny státy, které jsou stranami této Úmluvy, o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost. g. Pro každý smluvní stát, který ratifikuje tento protokol až po shora uvedeném datu, vstoupí Protokol v platnost, jakmile bude jeho ratifikační listina uložena u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. V DŮSLEDKU TOHO, v souladu s výše uvedeným jednáním Shromáždění, byl generálním tajemníkem Organizace vyhotoven tento Protokol. NA DŮKAZ TOHO předseda a generální tajemník shora uvedeného dvacátého pátého (mimořádného) zasedání Shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví, zmocněni k tomu Shromážděním, podepisují tento Protokol. DÁNO v Montrealu dne 10. května roku tisíc devět set osmdesát čtyři v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, přičemž každé znění je stejně autentické. Tento Protokol zůstane uložen v archivech Mezinárodní organizace pro civilní letectví a jeho ověřené kopie předá generální tajemník Organizace všem státům, které jsou stranami Úmluvy o civilním letectví, sjednané v Chicagu dne sedmého prosince 1944. Assad Kotaite Předseda 25. (mimořádného)zasedání Shromáždění Yves Lambert Generální tajemník 1) Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla přijata v Chicagu dne 7. prosince 1944 a vyhlášena pod č. 147/1947 Sb. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 48 písm. a)] z 15. září 1962 byl vyhlášen pod č. 13/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 24. září 1968 byl vyhlášen pod č. 14/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 50 písm. a)] z 12. března 1971 byl vyhlášen pod č. 15/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 7. července 1971 byl vyhlášen pod č. 16/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 16. října 1974 byl vyhlášen pod č. 17/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Final Clause) z 30. září 1977 byl vyhlášen pod č. 18/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém čtyřjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 30. září 1977 byl vyhlášen pod č. 19/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (čl. 83 bis) ze 6. října 1980 byl vyhlášen pod č. 20/2014 Sb.m.s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Protokolu o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (čl. 83 bis) (1980) Vyhlášeno 20. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 6. 1997, částka 7/2014 * 1\\. SCHVALUJE, ve shodě s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: - Vložit za článek 83 tento nový článek 83 bis: * 2\\. STANOVÍ, že v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována devadesáti osmi členskými státy, * 3\\. USNÁŠÍ SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a nás - a) Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 6. 1997 20 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. října 1980 byl v Montrealu přijat Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (čl. 83 bis)1). Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 22. února 1993, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, depozitáře Protokolu, dne 15. dubna 1993. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 3 písm. d) dne 20. června 1997 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PROTOKOL o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsaný v Montrealu dne 6. října 1980 SHROMÁŽDĚNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO CIVILNÍ LETECTVÍ na svém dvacátém třetím zasedání, které se sešlo dne 6. října 1980 v Montrealu; VZALO NA VĚDOMÍ rezoluce A21-22 a A22-28 o nájmu, pronájmu a výměně letadel v mezinárodní letecké dopravě, VZALO NA VĚDOMÍ návrh dodatku Úmluvy o mezinárodním civilním letectví připravený 23. zasedáním Právního výboru, VZALO NA VĚDOMÍ, že je všeobecným přáním smluvních států vypracovat ustanovení pro přechod určitých funkcí a povinností ze státu, v jehož rejstříku je letadlo zapsáno, na stát provozovatele letadla v případě nájmu, pronájmu a výměny nebo jakýchkoli obdobných ujednání ve vztahu k tomuto letadlu, PO UVÁŽENÍ, že bude nezbytné ke shora uvedenému účelu pozměnit Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu dne 7. prosince 1944, 1. SCHVALUJE, ve shodě s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: Vložit za článek 83 tento nový článek 83 bis: „Článek 83 bis Převod určitých funkcí a povinností a) Nehledě na ustanovení článků 12, 30, 31 a 32 písm. a) v případě, kdy je letadlo zapsané do rejstříku ve smluvním státě provozováno na základě dohody o nájmu, pronájmu nebo výměny letadel, nebo obdobného ujednání provozovatelem, který má hlavní místo podnikání nebo, pokud nemá takové místo podnikání, své trvalé bydliště v jiném smluvním státě, může stát na základě dohody s tímto jiným státem na něj převést všechny nebo jen část svých funkcí a povinností státu, v jehož rejstříku je letadlo zapsáno, podle článků 12, 30, 31 a 32 písm. a). Stát, v jehož rejstříku je letadlo zapsáno, bude zproštěn své odpovědnosti v rozsahu převedených funkcí a povinností. b) Převod nebude účinný ve vztahu k ostatním smluvním státům, dokud dohoda mezi státy, ve které je upraven, nebude registrována u Rady a zveřejněna podle článku 83, nebo dokud existence, předmět a rozsah této dohody nebudou jednou ze smluvních stran bezprostředně sděleny příslušným úřadům jiného dotčeného smluvního státu či států. c) Ustanovení pod písmeny a) a b) shora se použijí i na případy předvídané článkem 77.“ 2. STANOVÍ, že v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována devadesáti osmi členskými státy, 3. USNÁŠÍ SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a následující náležitosti: a) Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. b) Protokol bude otevřen k ratifikaci kterémukoli státu, který ratifikoval Úmluvu o mezinárodním civilním letectví nebo k ní přistoupil. c) Ratifikační listiny budou uloženy u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. d) Tento Protokol vstoupí v platnost pro státy, které jej ratifikovaly, dnem uložení devadesáté osmé ratifikační listiny. e) Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny smluvní státy o datu uložení každé ratifikační listiny k tomuto Protokolu. f) Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny státy, které jsou stranami této Úmluvy, o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost. g) Pro každý stát, který ratifikuje tento protokol až po shora uvedeném datu, vstoupí Protokol v platnost, jakmile bude jeho ratifikační listina uložena u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. V DŮSLEDKU TOHO, v souladu s výše uvedeným jednáním Shromáždění, byl generálním tajemníkem Organizace vyhotoven tento Protokol. NA DŮKAZ TOHO předseda a generální tajemník shora uvedeného dvacátého třetího zasedání Shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví, zmocněni k tomu Shromážděním, podepisují tento Protokol. DÁNO v Montrealu dne šestého října roku tisíc devět set osmdesát v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, přičemž každé znění je stejně autentické. Tento Protokol zůstane uložen v archivech Mezinárodní organizace pro civilní letectví a jeho ověřené kopie předá generální tajemník Organizace všem státům, které jsou stranami Úmluvy o civilním letectví, sjednané v Chicagu dne sedmého prosince 1944. R. S. Nyaga Předseda 23. zasedání Shromáždění Yves Lambert Generální tajemník 1) Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla přijata v Chicagu dne 7. prosince 1944 a vyhlášena pod č. 147/1947 Sb. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 48 písm. a)] z 15. září 1962 byl vyhlášen pod č. 13/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 24. září 1968 byl vyhlášen pod č. 14/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 50 písm. a)] z 12. března 1971 byl vyhlášen pod č. 15/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 7. července 1971 byl vyhlášen pod č. 16/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 16. října 1974 byl vyhlášen pod č. 17/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Final Clause) z 30. září 1977 byl vyhlášen pod č. 18/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém čtyřjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 30. září 1977 byl vyhlášen pod č. 19/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Protokolu o autentickém čtyřjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (1977) Vyhlášeno 20. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 9. 1999, částka 7/2014 * Článek I - Text Úmluvy a jejích změn v ruském jazyce přiložené k tomuto Protokolu, spolu s textem Úmluvy a jejich změn v anglickém, francouzském a španělském jazyce představují stejně autentická znění v těchto čtyřech jazycích. * Článek II - Pokud stát, který je stranou tohoto Protokolu, ratifikoval nebo v budoucnosti ratifikuje jakoukoli změnu Úmluvy podle jejího článku 49 písm. a), pak texty takové změny v ruském, anglickém, francouzském a španělském jazyce budou považovány za stejně autenti * Článek III - 1) Členské státy Organizace pro mezinárodní civilní letectví se mohou stát stranami tohoto Protokolu * Článek IV - 1) Tento Protokol nabude platnosti třicátého dne poté, co jej ve shodě s ustanovením článku III dvanáct států podepsalo bez výhrady přijetí nebo jej přijalo a poté, co vstoupí v platnost změna posledního odstavce Úmluvy, který stanovuje, že ruské znění Úml * Článek V - Jakékoli budoucí přistoupení státu k Úmluvě bude považováno za přijetí tohoto Protokolu. * Článek VI - Přijetí tohoto Protokolu státem nebude považováno za ratifikaci žádné změny Úmluvy. * Článek VII - Jakmile tento Protokol vstoupí v platnost, bude vládou Spojených států amerických registrován u Organizace spojených národů a u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. * Článek VIII - 1) Tento Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Úmluvy. * Článek IX - Vláda Spojených států amerických uvědomí všechny členské státy Mezinárodní civilní organizace a Organizaci samu: * Článek X - Tento Protokol, vyhotovený v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde každé znění je stejně autentické, zůstane uložen v archivech vlády Spojených států amerických, která jeho ověřené kopie předá vládám členských států Mezinárodní organizac Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 9. 1999 19 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. září 1977 byl v Montrealu přijat Protokol o autentickém čtyřjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví1). Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 22. února 1993, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, depozitáře Protokolu, dne 4. března 1993. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku IV odst. 1 dne 16. září 1999 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PROTOKOL o autentickém čtyřjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 1944) NÍŽE PODEPSANÉ VLÁDY se PO UVÁŽENÍ, že na 21. zasedání Shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví Rada této organizace požádala, „aby byly učiněny nezbytné kroky k přípravě autentického textu Úmluvy o mezinárodním civilním letectví v ruském jazyce, s cílem jej schválit nejpozději v roce 1977“; PO UVÁŽENÍ, že anglický text Úmluvy o mezinárodním civilním letectví byl otevřen k podpisu v Chicagu sedmého prosince 1944; PO UVÁŽENÍ, že v souladu s Protokolem o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví sjednané v Chicagu 7. prosince 1944 podepsaným v Buenos Aires 24. září 1968 byl přijat text Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen Úmluva) ve francouzském a španělském jazyce a že spolu s textem Úmluvy v anglickém jazyce představují stejně autentická znění, jak předvídá poslední odstavec Úmluvy; PO UVÁŽENÍ, že je proto vhodné provést opatření nezbytná k tomu, aby text Úmluvy existoval v ruském jazyce; PO UVÁŽENÍ, že při provádění těchto opatření by mělo být bráno v úvahu, že v anglickém, francouzském a španělském jazyce existují změny této Úmluvy, jejichž texty jsou stejně autentické a že podle článku 94 písm. a) může každá taková změna nabýt platnosti pouze vůči státu, který ji ratifikoval; SHODLY, že Článek I Text Úmluvy a jejích změn v ruském jazyce přiložené k tomuto Protokolu, spolu s textem Úmluvy a jejich změn v anglickém, francouzském a španělském jazyce představují stejně autentická znění v těchto čtyřech jazycích. Článek II Pokud stát, který je stranou tohoto Protokolu, ratifikoval nebo v budoucnosti ratifikuje jakoukoli změnu Úmluvy podle jejího článku 49 písm. a), pak texty takové změny v ruském, anglickém, francouzském a španělském jazyce budou považovány za stejně autentická znění v těchto čtyřech jazycích, jak vyplývá z tohoto Protokolu. Článek III 1) Členské státy Organizace pro mezinárodní civilní letectví se mohou stát stranami tohoto Protokolu a. podpisem bez výhrady přijetí, nebo b. podpisem s výhradou přijetí následovanou přijetím, nebo c. přijetím. 2) Tento protokol zůstane otevřen k podpisu v Montrealu do 5. října 1977 a poté ve Washingtonu D. C. 3) Přijetí bude účinné uložením listiny o přijetí u vlády Spojených států amerických. 4) Přistoupení, ratifikace nebo schválení tohoto Protokolu budou považovány za jeho přijetí. Článek IV 1) Tento Protokol nabude platnosti třicátého dne poté, co jej ve shodě s ustanovením článku III dvanáct států podepsalo bez výhrady přijetí nebo jej přijalo a poté, co vstoupí v platnost změna posledního odstavce Úmluvy, který stanovuje, že ruské znění Úmluvy je stejně autentické. 2) Ve vztahu ke státům, které se následně stanou stranou tohoto protokolu v souladu s článkem III, vstoupí Protokol v platnost datem jeho podpisu bez výhrady přijetí nebo jeho přijetím. Článek V Jakékoli budoucí přistoupení státu k Úmluvě bude považováno za přijetí tohoto Protokolu. Článek VI Přijetí tohoto Protokolu státem nebude považováno za ratifikaci žádné změny Úmluvy. Článek VII Jakmile tento Protokol vstoupí v platnost, bude vládou Spojených států amerických registrován u Organizace spojených národů a u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Článek VIII 1) Tento Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Úmluvy. 2) Tento Protokol přestane platit pouze pro stát, který přestane být stranou Úmluvy. Článek IX Vláda Spojených států amerických uvědomí všechny členské státy Mezinárodní civilní organizace a Organizaci samu: a) o jakémkoli podpisu tohoto Protokolu a jeho datu a uvede, zda se jedná o podpis s anebo bez výhrady přijetí; b) o uložení jakékoli listiny o přijetí a jeho datu; c) o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost podle článku IV odstavce 1. Článek X Tento Protokol, vyhotovený v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde každé znění je stejně autentické, zůstane uložen v archivech vlády Spojených států amerických, která jeho ověřené kopie předá vládám členských států Mezinárodní organizace pro civilní letectví. NA DŮKAZ TOHO níže podepsaní vyslanci, řádně k tomu zmocněni, podepsali tento Protokol. DÁNO v Montrealu dne třicátého září tisíc devět set sedmdesát sedm. 1) Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla přijata v Chicagu dne 7. prosince 1944 a vyhlášena pod č. 147/1947 Sb. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 48 písm. a)] z 15. září 1962 byl vyhlášen pod č. 13/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 24. září 1968 byl vyhlášen pod č. 14/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 50 písm. a)] z 12. března 1971 byl vyhlášen pod č. 15/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 7. července 1971 byl vyhlášen pod č. 16/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 16. října 1974 byl vyhlášen pod č. 17/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Final Clause) z 30. září 1977 byl vyhlášen pod č. 18/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Protokolu o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Final Clause) (1977) Vyhlášeno 20. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 17. 8. 1999, částka 7/2014 * 1\\. SCHVALUJE, v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) shora uvedené Úmluvy, následující navrhovanou změnu této Úmluvy: - Nahradit stávající text posledního odstavce Úmluvy tímto: * 2\\. STANOVÍ, že v souladu s ustanovením uvedeného článku 94 písm. a) této Úmluvy, shora uvedená navrhovaná změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována devadesáti čtyřmi smluvními státy, a * 3\\. USNÁŠÍ SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a dál Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 17. 8. 1999 18 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. září 1977 byl v Montrealu přijat Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Final Clause)1). Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 22. února 1993, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, depozitáře Protokolu, dne 15. dubna 1993. Protokol vstoupil v platnost na základě svého ustanovení dne 17. srpna 1999 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PROTOKOL o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsaný v Montrealu 30. září 1977 SHROMÁŽDĚNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO CIVILNÍ LETECTVÍ, které se sešlo na svém dvacátém druhém zasedání v Montrealu 30. září 1977, VZALO NA VĚDOMÍ rezoluce A 21-13 o ruském autentickém znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, VZALO NA VĚDOMÍ, že je všeobecným přáním smluvních států učinit taková opatření aby shora uvedená Úmluva existovala v autentickém ruském znění, PO UVÁŽENÍ, že je k tomuto účelu nezbytné pozměnit Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu sedmého prosince 1944, 1. SCHVALUJE, v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) shora uvedené Úmluvy, následující navrhovanou změnu této Úmluvy: Nahradit stávající text posledního odstavce Úmluvy tímto: „Dáno v Chicagu sedmého prosince 1944 v anglickém jazyce. Texty Úmluvy vyhotovené v anglickém, francouzském, ruském a španělském jazyce jsou stejně autentické. Tyto texty budou uloženy v archivech vlády Spojených států amerických a jejich ověřené kopie budou touto vládou předány vládám států, které podepíší tuto Úmluvu nebo k ní přistoupí. Tato Úmluva bude otevřena k podpisu ve Washingtonu D. C.“ 2. STANOVÍ, že v souladu s ustanovením uvedeného článku 94 písm. a) této Úmluvy, shora uvedená navrhovaná změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována devadesáti čtyřmi smluvními státy, a 3. USNÁŠÍ SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a dále uvedené náležitosti. V DŮSLEDKU TOHO, v souladu s výše uvedeným jednáním Shromáždění, Tento Protokol byl vyhotoven generálním tajemníkem Organizace. Protokol bude otevřen k ratifikaci kterémukoli státu, který ratifikoval Úmluvu o mezinárodním civilním letectví nebo k ní přistoupil. Ratifikační listiny budou uloženy u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Tento Protokol vstoupí v platnost pro státy, které jej ratifikovaly, dnem uložení devadesáté čtvrté ratifikační listiny. Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny smluvní státy o datu uložení každé ratifikační listiny k tomuto Protokolu. Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny státy, které jsou stranami této Úmluvy, o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost. Pro každý stát, který ratifikuje tento protokol až po shora uvedeném datu, vstoupí Protokol v platnost, jakmile bude jeho ratifikační listina uložena u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. NA DŮKAZ TOHO předseda a generální tajemník dvacátého druhého zasedání Shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví, zmocněni k tomu Shromážděním, podepisují tento Protokol. DÁNO v Montrealu třicátého září roku tisíc devět set sedmdesát sedm v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském, ruském a španělském, přičemž každé znění je stejně autentické. Tento Protokol zůstane uložen v archivech Mezinárodní organizace pro civilní letectví a jeho ověřené kopie předá generální tajemník Organizace všem státům, které jsou stranami Úmluvy o civilním letectví, sjednané v Chicagu dne sedmého prosince 1944. K. O. Rattray Předseda 22. zasedání Shromáždění Y. Lambert Generální tajemník 1) Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla přijata v Chicagu dne 7. prosince 1944 a vyhlášena pod č. 147/1947 Sb. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 48 písm. a)] z 15. září 1962 byl vyhlášen pod č. 13/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 24. září 1968 byl vyhlášen pod č. 14/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 50 písm. a)] z 12. března 1971 byl vyhlášen pod č. 15/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 7. července 1971 byl vyhlášen pod č. 16/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 16. října 1974 byl vyhlášen pod č. 17/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Protokolu o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (1974) Vyhlášeno 20. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 4. 1993, částka 7/2014 * 1\\. SCHVÁLILO, ve shodě s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: * 2\\. STANOVILO, že v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována osmdesáti šesti smluvními státy, a * 3\\. USNESLO SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a následujíc - a) Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 4. 1993 17 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. října 1974 byl v Montrealu přijat Protokol o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví1). Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 22. února 1993, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, depozitáře Protokolu, dne 15. dubna 1993. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 3 písm. d) dne 15. února 1980. Pro Českou republiku vstoupil v platnost na základě písmene g) téhož článku 15. dubna 1993. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PROTOKOL o změně článku 50 písm. a) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsaný v Montrealu 16. října 1974 SHROMÁŽDĚNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO CIVILNÍ LETECTVÍ na svém dvacátém prvním zasedání, které se sešlo dne 14. října 1974 v Montrealu; PO ZJIŠTĚNÍ, že je přáním velkého počtu smluvních států zvýšit počet členů Rady, PO UVÁŽENÍ, že je vhodné vytvořit další tři místa v Radě a tedy zvýšit počet členů ze třiceti na třicet tři, aby bylo umožněno zvýšení zastoupení států volených ve druhé a zvláště pak ve třetí skupině, a PO UVÁŽENÍ, že je nutné k tomuto účelu pozměnit Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu sedmého prosince 1944, 1. SCHVÁLILO, ve shodě s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: „Ve 50 písm. a) Úmluvy bude druhá věta pozměněna nahrazením výrazu „třicet“ výrazem „třicet tři“. “ 2. STANOVILO, že v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována osmdesáti šesti smluvními státy, a 3. USNESLO SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a následující náležitosti: a) Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. b) Protokol bude otevřen k ratifikaci kterémukoli státu, který ratifikoval Úmluvu o mezinárodním civilním letectví nebo k ní přistoupil. c) Ratifikační listiny budou uloženy u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. d) Tento Protokol vstoupí v platnost pro státy, které jej ratifikovaly, dnem uložení osmdesáté šesté ratifikační listiny. e) Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny smluvní státy o datu uložení každé ratifikační listiny k tomuto Protokolu. f) Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny státy, které jsou stranami této Úmluvy, o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost. g) Pro každý stát, který ratifikuje tento protokol až po shora uvedeném datu, vstoupí Protokol v platnost, jakmile bude jeho ratifikační listina uložena u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. V DŮSLEDKU TOHO, v souladu s výše uvedeným jednáním Shromáždění, byl generálním tajemníkem Organizace vyhotoven tento Protokol. NA DŮKAZ TOHO předseda a generální tajemník dvacátého prvního zasedání Shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví, zmocněni k tomu Shromážděním, podepisují tento Protokol. DÁNO v Montrealu dne šestnáctého října roku tisíc devět set sedmdesát čtyři v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském a španělském, přičemž každé znění je stejně autentické. Tento Protokol zůstane uložen v archivech Mezinárodní organizace pro civilní letectví a jeho ověřené kopie předá generální tajemník Organizace všem státům, které jsou stranami Úmluvy o civilním letectví, sjednané v Chicagu dne sedmého prosince 1944. 1) Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla přijata v Chicagu dne 7. prosince 1944 a vyhlášena pod č. 147/1947 Sb. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 48 písm. a)] z 15. září 1962 byl vyhlášen pod č. 13/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 24. září 1968 byl vyhlášen pod č. 14/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 50 písm. a)] z 12. března 1971 byl vyhlášen pod č. 15/2014 Sb. m. s. Protokol o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze 7. července 1971 byl vyhlášen pod č. 16/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Protokolu o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (1971) Vyhlášeno 20. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 4. 1993, částka 7/2014 * 1\\. SCHVÁLILO, v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) shora uvedené Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: * 2\\. STANOVILO, že v souladu s ustanovením 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována osmdesáti smluvními státy; a * 3\\. USNESLO SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a následujíc - a) Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 4. 1993 16 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. července 1971 byl ve Vídni přijat Protokol o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví1). Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 22. února 1993, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, depozitáře Protokolu, dne 15. dubna 1993. Protokol vstoupil v platnost na základě svého ustanovení dne 19. prosince 1974. Pro Českou republiku vstoupil v platnost dne 15. dubna 1993. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PROTOKOL o změně článku 56 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsaný ve Vídni dne 7. července 1971 SHROMÁŽDĚNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO CIVILNÍ LETECTVÍ na svém osmnáctém zasedání, které se sešlo pátého července 1971 ve Vídni, PO ZJIŠTĚNÍ, že je všeobecným přáním smluvních států zvýšit počet členů Letecké komise, PO UVÁŽENÍ, že je vhodné zvýšit počet členů tohoto orgánu ze dvanácti na patnáct, a PO UVÁŽENÍ, že je nutné k tomuto účelu pozměnit Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu sedmého prosince 1944; 1. SCHVÁLILO, v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) shora uvedené Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: „Ve článku 56 Úmluvy budou slova, dvanáct členů' nahrazena slovy ,patnáct členůʻ“, 2. STANOVILO, že v souladu s ustanovením 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována osmdesáti smluvními státy; a 3. USNESLO SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a následující náležitosti: a) Protokol bude podepsán předsedou Shromáždění a jeho generálním tajemníkem. b) Protokol bude otevřen k ratifikaci kterémukoli státu, který ratifikoval Úmluvu o mezinárodním civilním letectví nebo k ní přistoupil. V DŮSLEDKU TOHO, v souladu s výše uvedeným jednáním Shromáždění, Byl tento Protokol vyhotoven generálním tajemníkem Organizace; Protokol bude otevřen k ratifikaci kterémukoli státu, který ratifikoval Úmluvu o mezinárodním civilním letectví nebo k ní přistoupil. Ratifikační listiny budou uloženy u Mezinárodní organizace pro civilní letectví; Tento Protokol vstoupí v platnost pro státy, které jej ratifikovaly, dnem uložení osmdesáté ratifikační listiny; Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny smluvní státy o datu uložení každé ratifikační listiny k tomuto Protokolu; Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny státy, které jsou stranami této Úmluvy, o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost; Pro každý stát, který ratifikuje tento protokol až po shora uvedeném datu, vstoupí Protokol v platnost, jakmile bude jeho ratifikační listina uložena u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. NA DŮKAZ TOHO předseda a generální tajemník osmnáctého Shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví, zmocněni k tomu Shromážděním, podepisují tento Protokol. DÁNO ve Vídni dne sedmého července roku tisíc devět set sedmdesát jedna v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském a španělském, přičemž každé znění je stejně autentické. Tento Protokol zůstane uložen v archivech Mezinárodní organizace pro civilní letectví a jeho ověřené kopie předá generální tajemník Organizace všem státům, které jsou stranami Úmluvy o civilním letectví sjednané v Chicagu dne sedmého prosince 1944. 1) Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla přijata v Chicagu dne 7. prosince 1944 a vyhlášena pod č. 147/1947 Sb. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 48 písm. a)] z 15. září 1962 byl vyhlášen pod č. 13/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 24. září 1968 byl vyhlášen pod č. 14/2014 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 50 písm. a)] z 12. března 1971 byl vyhlášen pod č. 15/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Protokolu o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 50 písm. a)] (1971) Vyhlášeno 20. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 4. 1993, částka 7/2014 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 4. 1993 15 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. března 1971 byl v New Yorku přijat Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 50 písm. a)]1). Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 22. února 1993, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, depozitáře Protokolu, dne 15. dubna 1993. Protokol vstoupil v platnost na základě svého ustanovení dne 16. ledna 1973. Pro Českou republiku vstoupil v platnost dne 15. dubna 1993. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PROTOKOL o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsaný v New Yorku 12. března 1971 SHROMÁŽDĚNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO CIVILNÍ LETECTVÍ na svém mimořádném zasedání, které se sešlo jedenáctého března 1971 v New Yorku, PO ZJIŠTĚNÍ, že je přáním velkého počtu smluvních států zvýšit počet členů Rady, PO UVÁŽENÍ, že je vhodné vytvořit další tři místa v Radě k šesti, které byly přidány prostřednictvím změny Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 1944) přijaté dvacátého prvního června 1961 a zvýšit tak počet členů Rady na třicet, A PO UVÁŽENÍ, že je nutné k tomuto účelu pozměnit Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu sedmého prosince 1944, SCHVÁLILO dvanáctého března 1971, ve shodě s ustanovením článku 94 písm. a) shora uvedené Úmluvy, tuto navrhovanou změnu Úmluvy: Ve článku 50 písm. a) Úmluvy bude věta druhá zrušena a nahrazena větou: „Bude se skládat ze třiceti smluvních států volených Shromážděním.“ STANOVILO, že v souladu s ustanovením článku 94 písm. a) této Úmluvy shora uvedená změna vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována osmdesáti smluvními státy, a USNESLO SE na tom, že generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví vyhotoví Protokol v jazyce anglickém, francouzském a španělském, kde všechna tato znění budou stejně autentická a který bude obsahovat shora uvedenou změnu a dále uvedené náležitosti. V DŮSLEDKU TOHO, v souladu s výše uvedeným jednáním Shromáždění, byl tento Protokol vyhotoven generálním tajemníkem Organizace; Protokol bude otevřen k ratifikaci kterémukoli státu, který ratifikoval Úmluvu o mezinárodním civilním letectví nebo k ní přistoupil; Ratifikační listiny budou uloženy u Mezinárodní organizace pro civilní letectví; Tento Protokol vstoupí v platnost pro státy, které jej ratifikovaly, dnem uložení osmdesáté ratifikační listiny; Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny smluvní státy o datu uložení každé ratifikační listiny k tomuto Protokolu; Generální tajemník neprodleně uvědomí všechny státy, které jsou stranami této Úmluvy, o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost; Pro každý stát, který ratifikuje tento protokol až po shora uvedeném datu, vstoupí Protokol v platnost, jakmile bude jeho ratifikační listina uložena u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. NA DŮKAZ TOHO předseda a generální tajemník shora uvedeného mimořádného zasedání Shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví, zmocněni k tomu Shromážděním, podepisují tento Protokol. DÁNO v New Yorku dvanáctého března roku tisíc devět set sedmdesát jedna v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském a španělském, přičemž každé znění je stejně autentické. Tento Protokol zůstane uložen v archivech Mezinárodní organizace pro civilní letectví a jeho ověřené kopie předá generální tajemník Organizace všem státům, které jsou stranami Úmluvy o civilním letectví, sjednané v Chicagu dne sedmého prosince 1944. 1) Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla přijata v Chicagu dne 7. prosince 1944 a vyhlášena pod č. 147/1947 Sb. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 48 písm. a)] z 15. září 1962 byl vyhlášen pod č. 13/2014 Sb. m. s. Protokol o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z 24. září 1968 byl vyhlášen pod č. 14/2014 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2014 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2014 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Protokolu o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (1968) Vyhlášeno 20. 3. 2014, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 10. 1968, částka 7/2014 * Článek I - Texty Úmluvy ve francouzském a španělském jazyce přiložený k tomuto Protokolu, spolu s textem Úmluvy v anglickém jazyce, představují stejně autentická znění ve třech jazycích podle posledního odstavce Úmluvy. * Článek II - Pokud stát, který je stranou tohoto Protokolu, ratifikoval nebo v budoucnosti ratifikuje jakoukoli změnu Úmluvy podle jejího článku 49 písm. a), pak texty takové změny v anglickém, francouzském a španělském jazyce budou považovány za stejně autentická zněn * Článek III - 1) Členské státy Organizace pro mezinárodní civilní letectví se mohou stát stranami tohoto Protokolu * Článek IV - 1) Tento Protokol nabude platnosti třicátého dne poté, co jej ve shodě s ustanovením článku III dvanáct států podepsalo bez výhrady přijetí nebo jej přijalo. * Článek V - Jakékoli budoucí přistoupení státu k Úmluvě bude považováno za přijetí tohoto Protokolu. * Článek VI - Jakmile tento Protokol vstoupí v platnost, bude vládou Spojených států amerických registrován u Organizace spojených národů a u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. * Článek VII - 1) Tento Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Úmluvy. * Článek VIII - Vláda Spojených států amerických uvědomí všechny členské státy Mezinárodní civilní organizace a Organizaci samu: * Článek IX - Tento Protokol, vyhotovený v jazyce anglickém, francouzském a španělském, kde každé znění je stejně autentické, zůstane uložen v archivech vlády Spojených států amerických, která jeho ověřené kopie předá vládám členských států Mezinárodní organizace pro ci Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 10. 1968 14 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. září 1968 byl v Buenos Aires přijat Protokol o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví1). Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 22. února 1993, byla uložena u generálního tajemníka Mezinárodní organizace pro civilní letectví, depozitáře Protokolu, dne 4. března 1993. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku IV odst. 1 dne 24. října 1968. Pro Českou republiku vstoupil v platnost na základě odstavce 2 téhož článku dne 3. dubna 1993. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PROTOKOL o autentickém trojjazyčném znění Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 1944) NÍŽE PODEPSANÉ VLÁDY se PO UVÁŽENÍ, že poslední odstavec Úmluvy o mezinárodním civilním letectví,1 dále pouze „Úmluva“, stanoví, že text této Úmluvy, vyhotovený v jazyce anglickém, francouzském a španělském, kde každé znění bude stejně autentické, bude otevřen k podpisu; PO UVÁŽENÍ, že Úmluva byla otevřena k podpisu v Chicagu sedmého prosince 1944 v anglickém jazyce; PO UVÁŽENÍ, že je proto vhodné provést opatření nezbytná k tomu, aby její text existoval ve třech jazycích, jak je předvídáno Úmluvou; PO UVÁŽENÍ, že při provádění těchto opatření by mělo být bráno v úvahu, že v jazyce anglickém, francouzském a španělském existují změny této Úmluvy a že francouzský a španělský text Úmluvy by tyto změny neměl tyto změny zahrnovat, protože podle článku 94 písm. a) může každá taková změna nabýt platnosti pouze vůči státu, který ji ratifikoval; SHODLY, že Článek I Texty Úmluvy ve francouzském a španělském jazyce přiložený k tomuto Protokolu, spolu s textem Úmluvy v anglickém jazyce, představují stejně autentická znění ve třech jazycích podle posledního odstavce Úmluvy. Článek II Pokud stát, který je stranou tohoto Protokolu, ratifikoval nebo v budoucnosti ratifikuje jakoukoli změnu Úmluvy podle jejího článku 49 písm. a), pak texty takové změny v anglickém, francouzském a španělském jazyce budou považovány za stejně autentická znění v těchto třech jazycích, jak vyplývá z tohoto Protokolu. Článek III 1) Členské státy Organizace pro mezinárodní civilní letectví se mohou stát stranami tohoto Protokolu a. podpisem bez výhrady přijetí, nebo b. podpisem s výhradou přijetí následovanou přijetím, nebo c. přijetím. 2) Tento protokol zůstane otevřen k podpisu v Buenos Aires do dvacátého sedmého září 1968 a poté ve Washingtonu D. C. 3) Přijetí bude účinné uložením listiny o přijetí u vlády Spojených států amerických. 4) Přistoupení, ratifikace nebo schválení tohoto Protokolu budou považovány za jeho přijetí. Článek IV 1) Tento Protokol nabude platnosti třicátého dne poté, co jej ve shodě s ustanovením článku III dvanáct států podepsalo bez výhrady přijetí nebo jej přijalo. 2) Ve vztahu ke státům, které se následně stanou stranou tohoto protokolu ve shodě s článkem III, vstoupí Protokol v platnost datem jeho podpisu bez výhrady přijetí nebo jeho přijetím. Článek V Jakékoli budoucí přistoupení státu k Úmluvě bude považováno za přijetí tohoto Protokolu. Článek VI Jakmile tento Protokol vstoupí v platnost, bude vládou Spojených států amerických registrován u Organizace spojených národů a u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Článek VII 1) Tento Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Úmluvy. 2) Tento Protokol přestane platit pouze pro stát, který přestane být stranou Úmluvy. Článek VIII Vláda Spojených států amerických uvědomí všechny členské státy Mezinárodní civilní organizace a Organizaci samu: a) o jakémkoli podpisu tohoto Protokolu a jeho datu a uvede, zda se jedná o podpis s výhradou přijetí anebo bez ní; b) o uložení jakékoli listiny o přijetí a jeho datu; c) o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost podle článku IV odstavce 1. Článek IX Tento Protokol, vyhotovený v jazyce anglickém, francouzském a španělském, kde každé znění je stejně autentické, zůstane uložen v archivech vlády Spojených států amerických, která jeho ověřené kopie předá vládám členských států Mezinárodní organizace pro civilní letectví. NA DŮKAZ TOHO níže podepsaní vyslanci, řádně k tomu zmocněni, podepsali tento Protokol. DÁNO v Buenos Aires dne dvacátého čtvrtého září tisíc devět set šedesát osm. 1) Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla přijata v Chicagu dne 7. prosince 1944 a vyhlášena pod č. 147/1947 Sb. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví [čl. 48 písm. a)] z 15. září 1962 byl vyhlášen pod č. 13/2014 Sb. m. s. 1 TIAS 1591; 61 Stat. 1180

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.