Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 16/2013 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 16/2013 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 22. 1. 2013, částka 8/2013 16 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. ledna 2013 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 1. 12. 2012 – 2. 1. 2013 tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2013 uzavřená dne 26. 11. 2012 mezi smluvními stranami Asociací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu a Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy. 2. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2013 uzavřená dne 10. 12. 2012 mezi smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství a Svazem zaměstnavatelů Malá Voda Česká republika. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2013 – 2016 uzavřená dne 13. 12. 2012 mezi smluvními stranami Svazem dopravy České republiky – Sekce MHD a Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy. 4. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2013 uzavřená dne 13. 12. 2012 mezi smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství a Svazem dopravy České republiky – Sekcí silničního hospodářství. 5. Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2013 – 2016 uzavřená dne 13. 12. 2012 mezi smluvními stranami Odborovým svazem dopravy a Svazem dopravy České republiky – Sekcí silniční dopravy. 6. Kolektivní smlouva vyššího stupně (pro a. s. a s. r. o.) na rok 2013 uzavřená dne 13. 12. 2012 mezi smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství a Svazem dopravy České republiky – Sekcí silničního hospodářství. Ministryně: Ing. Müllerová v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 15/2013 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 15/2013 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2013–2016, 0,50 % Vyhlášeno 22. 1. 2013, částka 8/2013 15 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 4. ledna 2013, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2013–2016, 0,50 % Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2013-2016, 0,50 %: 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) Název: Státní dluhopis České republiky, 2013-2016, 0,50 % Zkrácený název: ČR, 0,50 %, 16 Pořadové číslo emise: 77. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Druh dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 23. ledna 2013 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 28. června 2016 Datum emise: 28. ledna 2013 Datum splatnosti: 28. července 2016 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 0,50 % p. a. Zdanění výnosů: podle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001003842 Oddělená jistina - ISIN: CZ0000702741 Kupon č. 1 - ISIN: CZ0000702758 Kupon č. 2 - ISIN: CZ0000702766 Kupon č. 3 - ISIN: CZ0000702774 Kupon č. 4 - ISIN: CZ0000702782 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. 3. Dluhopisy mají formu cenného papírucenného papíru na doručitele, jsou vydávány v zaknihované podobě a evidovány v centrální evidenci cenných papírůcenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a.s., a osoby oprávněné vést navazující evidenci. 4. Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jako „investoři“). Repatriace výnosů a splacené jmenovité hodnoty do zahraničí budou prováděny podle právních předpisů České republiky. 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem ke dni 28. června počínaje rokem 2013. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise do 28. července 2013 má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem ke dni 28. června 2013. Převoditelnost dluhopisu se po datu 28. června 2016 vylučuje. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 0,50 % p. a. Výnos dluhopisu je vyplácen jedenkrát ročně, a to vždy k datu 28. července počínaje rokem 2013. Připadne-li datum vyplacení výnosu na den, který není pracovním dnem, bude vyplacení výnosu provedeno první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí výplaty. 7. Výpočet poměrného výnosu dluhopisu probíhá na bázi jednoho roku o 360 dnech a 12 měsících po 30 dnech (BCK - 30E/360). Poměrný výnos dluhopisu je do ceny dluhopisu započítáván od data emise. 8. Emise dluhopisůEmise dluhopisů bude vydávána v rámci lhůty pro upisování postupně (v tranších). 9. Emisní kurz se určí kurzem dosaženým v aukci. 10. Dluhopisy budou nabídnuty k úpisu v České republice. Dluhopisy se podle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech dávají do prodeje prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisu, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo splácení emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou. Primární prodej první tranše bude proveden formou americké aukce pořádané dne 23. ledna 2013 Českou národní bankoubankou pro skupinu primárních dealerů. Další investoři se mohou aukce dluhopisů zúčastnit prostřednictvím primárních dealerů. Oznámení o aukci se zveřejní v dostatečném předstihu. Primární prodej dalších tranší bude prováděn za stejných podmínek. 11. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů je 40 000 000 000 Kč (slovy: čtyřicet miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise činí 40 000 000 000 Kč (slovy: čtyřicet miliard korun českých). 12. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 28. července 2016. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Ministerstvo ve smyslu § 17 zákona o dluhopisech rozhodlo, že právo na splacení dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem ke dni 28. června 2016. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí platby. 13. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 14. Ministerstvo se zavazuje, že podle těchto emisních podmínek zabezpečí vyplacení výnosů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů osobám, které jsou ke dni stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat příslušná práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou ke dni stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat příslušná práva spojená s dluhopisem. Česká národní bankabanka zveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 17. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 18. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 14/2013 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 14/2013 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 01/2013, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami Vyhlášeno 17. 1. 2013, částka 7/2013 14 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 9. ledna 2013 o vydání výměru MF č. 01/2013, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 28. listopadu 2012 vydalo výměr MF č. 01/2013, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 13/2012 ze dne 28. listopadu 2012 a nabyl účinnosti dne 1. ledna 2013. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Vyhláška č. 13/2013 Sb.	Vyhláška č. 13/2013 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů Vyhlášeno 17. 1. 2013, datum účinnosti 1. 2. 2013, částka 7/2013 * Čl. I - Vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů, se mění takto: * Čl. II - Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2013 13 VYHLÁŠKA ze dne 10. ledna 2013, kterou se mění vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů Český báňský úřad stanoví podle § 37 odst. 7 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 184/2011 Sb. Čl. I Vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů, se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Tato vyhláška stanoví: a) lhůty pravidelných prohlídek podzemních objektů1) a způsob ověřování jejich bezpečného stavu2), b) rozsah identifikačních údajů pro vedení evidence podzemních objektů, c) podmínky k zajištění bezpečnosti provozu podzemních objektů především z hlediska jejich větrání, včetně větrání za provozu nepřístupných objektů, a požadavků na cesty pro chůzi, d) náležitosti plánu zdolávání závažných provozních nehod (havárií), zejména požadavky na havarijní prevenci a na zdolávání předpokládaných havárií.“. 2. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Výklad pojmů Pro účely této vyhlášky se považuje za a) ostění soubor výztužních prvků sloužících k zajištění světlého průřezu podzemního objektu před jeho nežádoucí deformací horskými tlaky, k zajištění proti uvolňování a opadávání horniny nebo obdobným vlivům, b) narušený podzemní objekt takový podzemní objekt, jehož bezpečný stav je ohrožen pádem nebo tlakem hornin, popřípadě obdobnými vlivy, které mohou narušit jeho statiku.“. 3. V § 4 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 15 zní: „(1) Stav podzemních objektů se ověřuje prohlídkami. Prohlídkou se ověřuje bezpečný stav podzemního objektu, zejména stav jeho ostění a dodržení požadovaného volného profilu, zajištění větrání podzemního objektu proti nahromadění výbušných nebo jinak nebezpečných nebo zdraví škodlivých látek a plynů15) v něm a zajištění přístupových cest v podzemí, zjišťují se a dokumentují poškozená, popřípadě deformovaná místa a místa nežádoucích průniků kapalin, plynů nebo jiných látek do podzemního objektu; zvláštním druhem prohlídky je prohlídka narušeného podzemního objektu. 15) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 4 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní: „(2) Prohlídka se provede na žádost vlastníka podzemního objektu nebo jím písemně pověřeného provozovatele (dále jen „ustanovená osoba“)4) prostřednictvím odborně způsobilých zaměstnanců organizace, která má zřízenu báňskou záchrannou stanici16). K žádosti se při první prohlídce nebo při změně stavby přiloží kolaudační rozhodnutí nebo jiný doklad o povolení užívat podzemní objekt. 16) Vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 4 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Zpráva o prohlídce se v jednom vyhotovení založí do dokumentace podzemního objektu podle § 8 a v jednom vyhotovení se neprodleně zašle obvodnímu báňskému úřadu, v jehož obvodu7) se podzemní objekt nachází.“. 6. V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „bezpečného“ zrušuje. 7. V § 5 odst. 1 písmeno d) zní: „d) nežádoucí průsak kapalin nebo průnik plynů do podzemního objektu a jeho vliv na ostění, způsob odvádění vody vniklé do podzemního objektu,“. 8. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „zajištění podzemního objektu proti nahromadění výbušných nebo jinak nebezpečných nebo zdraví škodlivých látek a plynů v něm,“. 9. V § 5 odst. 1 písmeno f) zní: „f) schůdnost a průchodnost používaných cest včetně přístupových cest a zajištění vstupu do podzemního objektu.“. 10. V § 5 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. 11. V § 6 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Zpráva o prohlídce narušeného podzemního objektu se v jednom vyhotovení založí do dokumentace provozovaného podzemního objektu podle § 8 a v jednom vyhotovení se neprodleně zašle obvodnímu báňskému úřadu7).“. 12. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Dokumentace a záznamy Dokumentace a záznamy o výsledcích prohlídek uchovává14) ustanovená osoba do příští prohlídky, nejméně však 5 let.“. 13. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 zní: „§ 8a Plán zdolávání závažných provozních nehod (1) Plán zdolávání závažných provozních nehod (dále jen „havarijní plán“) musí být vypracován přehledně, srozumitelně a měněn tak, aby odpovídal skutečnosti. Obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou. Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle zákona o požární ochraně17). (2) Pohotovostní část havarijního plánu obsahuje seznam osob, zaměstnavatelů, organizací a orgánů, kterým musí být havárie ohlášena, jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a organizací v případě havárie. (3) Operativní část havarijního plánu obsahuje řešení všech druhů havárie, jejichž výskyt v podzemním objektu lze předpokládat, a těch havárií na povrchu, které by svými důsledky ohrozily osoby v podzemí nebo samotný podzemní objekt, prostředky a postupy při záchraně osob, jejich ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně prostředků první pomoci a jejich rozmístění, způsob vyhlašování poplachu pro zaměstnance organizace a nutné změny ve větrání zajišťující bezpečný odchod osob z postižené části podzemních prostor, a stanovuje dobu, po které musejí být odvolány osoby z podzemí při přerušení větrání. (4) Pohotovostní i operativní část obsahuje opatření nezbytná pro likvidaci havárie ve vztahu k sousedním podzemním objektům, podzemním dílům a povrchovým objektům. (5) Mapovou část havarijního plánu tvoří mapa zdolávání havárií, která obsahuje zejména vyznačení podzemních prostor, únikových cest, příjezdových komunikací, umístění prostředků k záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob. 17) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 49/2008 Sb. Identifikační údaje podzemního objektu 1. Název podzemního objektu. 2. Typ podzemního objektu. 3. Účel podzemního objektu. 4. Vlastník podzemního objektu včetně kontaktních a identifikačních informací. 5. Provozovatel podzemního objektu písemně pověřený vlastníkem včetně kontaktních informací. 6. Umístění podzemního objektu (v souvislé zástavbě, mimo zástavbu, blízké inženýrské sítě). 7. Způsob výstavby podzemního objektu (včetně bližší specifikace mimořádných událostí při výstavbě, popřípadě provozu). 8. Datum ukončení výstavby podzemního objektu. 9. Datum uvedení podzemního objektu do provozu. 10. Druh ostění podzemního objektu (např. uvést hořlavé, nehořlavé, v jakých úsecích). 11. Profil podzemního objektu. 12. Přístupná délka podzemního objektu. 13. Přístupnost veřejnosti do podzemního objektu. 14. Zajištění báňské záchranné služby. 15. Vstupy do podzemního objektu včetně jejich souřadnicového určení. 16. Způsob větrání podzemního objektu (větrní zařízení, monitoring ovzduší atd.). 17. Přítoky vody do podzemního objektu. 18. Způsob odvádění, popřípadě odčerpávání vod z podzemního objektu. 19. Napojení podzemního objektu na jiné objekty. 20. Topografická mapa s vyznačením vstupu do podzemního objektu a povrchových přístupových cest k němu. 21. Označení organizace zajišťující provádění prohlídek podzemního objektu.“. Čl. II Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2013. Předseda: Ing. Pěgřímek v. r.
Vyhláška č. 12/2013 Sb.	Vyhláška č. 12/2013 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 1. 2013, datum účinnosti 1. 2. 2013, částka 7/2013 * Čl. I - V § 6 vyhlášky č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky č. 395/2011 Sb., odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 54 zní: * Čl. II - Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2013 12 VYHLÁŠKA ze dne 10. ledna 2013, kterou se mění vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 184/2011 Sb.: Čl. I V § 6 vyhlášky č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky č. 395/2011 Sb., odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 54 zní: „(7) Povrch plechů musí být rýhovaný nebo jinak zdrsněný. Požadavek kontroly stavu opotřebení krycích plechů a mřížových roštů se považuje za splněný, postupuje-li se podle určené technické normy54), týkající se navrhování konstrukcí. Kontrolovaný prvek se vymění, jestliže jeho tloušťka je menší, než stanovuje pevnostní výpočet uvedený v projektu nebo ve znaleckém posudku. 54) Například ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí – Hodnocení existujících konstrukcí.“. Čl. II Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2013. Předseda: Ing. Pěgřímek v. r.
Zákon č. 11/2013 Sb.	Zákon č. 11/2013 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 17. 1. 2013, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 7/2013 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2013 11 ZÁKON ze dne 28. prosince 2012, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. I V § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., se za slovo „roku“ vkládá slovo „2,75násobek“. Čl. II Přechodné ustanovení Platová základna podle tohoto zákona se použije poprvé pro určení platu a náhrady výdajů za měsíc leden 2013. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. III V § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se za slova „funkčních požitků“ vkládají slova „, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců74)“. Poznámka pod čarou č. 74 zní: „74) Zákon č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. IV V § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se za slova „funkčních požitků“ vkládají slova „, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům53)“. Poznámka pod čarou č. 53 zní: „53) Zákon č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Nařízení vlády č. 9/2013 Sb.	Nařízení vlády č. 9/2013 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 1. 2013, datum účinnosti 1. 2. 2013, částka 5/2013 * Čl. I - Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a nařízení vlády č. 93/2012 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2013 9 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. prosince 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákoníku práce: Čl. I Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a nařízení vlády č. 93/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 25 odst. 7 se číslo „60“ nahrazuje číslem „90“. 2. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Chemické látky, jejich hygienické limity a postup při jejich stanovení ČÁST A Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) látka\| číslo CAS\| PEL\| NPK-P\| poznámky\| faktor přepočtu na ppm ---\|---\|---\|---\|---\|--- mg.m-3 Acetaldehyd\| 75-07-0\| 50\| 100\| I\| 0,555 Acetanhydrid\| 108-24-7\| 4\| 20\| I\| 0,240 Aceton\| 67-64-1\| 800\| 1500\| I\| 0,421 Acetonitril\| 75-05-8\| 70\| 100\| D, I\| 0,595 Akrolein\| viz 2-Propenal Akrylaldehyd\| viz 2-Propenal Akrylonitril\| viz 2-Propennitril Allylalkohol\| viz 2-Propen-1-ol Allylglycidylether\| 106-92-3\| 25\| 50\| D, I, S\| 0,214 Allylchlorid\| viz 3-Chlor-1-propen 1-Allyloxy-2,3-epoxypropan\| viz Allylglycidylether Aminobenzen\| viz Anilin 2-Aminoethan-1-ol\| 141-43-5\| 2,5\| 7,5\| I\| 0,401 2-Aminopyridin\| 504-29-0\| 2\| 4\| D\| 0,260 Amoniak\| 7664-41-7\| 14\| 36\| \| 1,438 Amylacetát\| viz Pentylacetát Amylalkohol\| viz Pentanol Anhydrid kyseliny octové\| viz Acetanhydrid Anilin\| 62-53-3\| 5\| 10\| D, I, P\| 0,263 Antimon\| 7440-36-0\| 0,5\| 1,5\| \| Antimonu sloučeniny, jako Sb (s výjimkou oxidu antimonitého)\| \| 0,5\| 1,5\| I\| Arsan\| viz Arsenovodík Arsen\| 7440-38-2\| 0,1\| 0,4\| P\| Arsenu sloučeniny, jako As (s výjimkou arsenovodíku)\| \| 0,1\| 0,4\| P\| Arsenovodík\| 7784-42-1\| 0,1\| 0,2\| P\| 0,313 Azoimid\| viz Azidovodík Azidovodík (páry)\| 7782-79-8\| 0,2\| 0,3\| \| 1,76 Azid sodný\| 26628-22-8\| 0,1\| 0,3\| D, I\| 0,376 Aziridin\| viz Ethylenimin Barya sloučeniny rozpustné, jako Ba\| \| 0,5\| 2,5\| \| Benzen\| 71-43-2\| 3\| 10\| D, I, P\| 0,313 Benzíny (technická směs uhlovodíků)\| 86290-81-5\| 400\| 1000\| \| Benzo(a)pyren\| 50-32-8\| 0,005\| 0,025\| D, P\| 0,097 p-Benzochinon\| 106-51-4\| 0,4\| 0,8\| I\| 0,226 1,4-Benzochinon\| viz p-Benzochinon Benzoylperoxid\| 94-36-0\| 5\| 10\| I, S\| Benzylalkohol\| 100-51-6\| 40\| 80\| \| 0,226 Benzylchlorid\| viz alfa-Chlortoluen Berylium\| 7440-41-7\| 0,001\| 0,002\| I, S, P\| Berylia sloučeniny, jako Be\| \| 0,001\| 0,002\| I, S, P\| Bifenyl\| 92-52-4\| 1\| 3\| D, I\| 0,158 1,1‘-Biphenyl\| viz Bifenyl Bis(2-ethylhexyl)ester 1,2-benzendikarboxylové kyseliny\| viz Di-(2-ethylhexyl) ftalát Bisfenol A\| viz 2,2-Bis(4-hydroxyfenyl)propan Bis(2-chlorethyl)ether\| 111-44-4\| 30\| 60\| D\| 0,171 2,2-Bis(4-hydroxyfenyl)propan (prach, aerosol)\| 80-05-7\| 2\| 5\| I\| Brom\| 7726-95-6\| 0,7\| 1,4\| I\| 0,153 Bromethan\| 74-96-4\| 20\| 40\| D, I\| 0,224 2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan\| 151-67-7\| 15\| 30\| \| 0,124 Brommethan\| 74-83-9\| 20\| 40\| D, I, P\| 0,257 Bromovodík\| 10035-10-6\| 1\| 6\| I\| 0,302 Bromtrifluormethan\| viz Trifluorbrommethan 1,3-Butadien\| 106-99-0\| 10\| 20\| P\| 0,425 Buta-1,3-dien\| viz 1,3-Butadien Butanol (všechny isomery)\| 71-36-378-92-2 78-83-1 75-65-0\| 300\| 600\| I\| 0,330 2-Butanon\| 78-93-3\| 600\| 900\| I\| 0,339 Butanthiol\| 109-79-5\| 1,5\| 3\| \| 0,271 2-Butenal\| 4170-30-3123-73-9\| 1\| 4\| D, I\| 0,349 2-Butoxyethan-1-ol\| 111-76-2\| 100\| 200\| D, I\| 0,207 2-Butoxyethanol acetát\| viz 2-Butoxyethylacetát 2-(2-Butoxyethoxy)-ethanol\| 112-34-5\| 70\| 100\| I\| 0,151 2-Butoxyethylacetát\| 112-07-2\| 130\| 300\| D\| 0,153 1 -Butoxypropan-2-ol\| 5131-66-8\| 270\| 550\| D, I\| 0,185 Butylacetát\| 123-86-4110-19-0 540-88-5 105-46-4\| 950\| 1200\| \| 0,211 n-Butylakrylát\| 141-32-2\| 10\| 20\| I, S\| 0,191 Butylalkohol\| viz Butanol Butylcelosolv\| viz 2-Butoxyethanol Butylcelosolvacetát\| viz 2-Butoxyethylacetát Butyldiglykol\| viz 2-(2-Butoxyethoxy)ethanol Butylester 2-propenové kyseliny\| viz n-Butylakrylát Butylmerkaptan\| viz Butanthiol terc-Butylmethylether\| 1634-04-4\| 100\| 200\| I\| 0,277 n-Butylmethylketon\| viz 2-Hexanon iso-Butylmethylketon\| viz 4-Methyl-2-pentanon Butyl 2-propenoát\| viz n-Butylakrylát Celosolvacetát\| viz 2-Ethoxyethylacetát Cínu anorganické sloučeniny, jako Sn\| \| 2\| 4\| I\| Cínu sloučeniny organické, jako Sn\| \| 0,1\| 0,2\| D, I\| Cyklohexan\| 110-82-7\| 700\| 2000\| I\| 0,290 Cyklohexanamin\| viz Cyklohexylamin Cyklohexanol\| 108-93-0\| 200\| 400\| D, I\| 0,244 Cyklohexanon\| 108-94-1\| 40\| 80\| D\| 0,249 Cyklohexen\| 110-83-8\| 1000\| 1300\| \| 0,298 Cyklohexylamin\| 108-91-8\| 20\| 40\| I\| 0,247 Dekahydronaftalen\| 91-17-8\| 50\| 100\| \| 0,151 Desfluran\| 57041-67-5\| 15\| 30\| \| 0,146 Diacetonalkohol\| 123-42-2\| 200\| 300\| I\| 0,210 4,4‘ -Diamino-difenylmethan\| 101-77-9\| 0,1\| 0,2\| D, S, P\| 1,2-Diaminoethan\| 107-15-3\| 25\| 50\| I, S\| 0,407 Diazomethan\| 334-88-3\| 0,3\| 0,6\| P\| 0,582 Dibenzoylperoxid\| viz Benzoylperoxid Diboran\| 19287-45-7\| 0,1\| 0,2\| \| 0,837 Dibromdifluormethan\| 75-61-6\| 800\| 1300\| \| 0,116 1,2-Dibromethan\| 106-93-4\| 1\| 2\| D, I, P\| 0,182 Dibutylester 1,2-benzen-dikarboxylové kyseliny\| viz Dibutylftalát Dibutylftalát\| 84-74-2\| 5\| 10\| I\| Dicyklopentadien\| 77-73-6\| 3\| 6\| I\| 0,185 Diethanolamin\| 111-42-2\| 5\| 10\| I, P\| 0,232 Diethylamin\| 109-89-7\| 15\| 30\| I\| 0,334 2-(Diethylamino)ethanol\| 100-37-8\| 50\| 100\| D, I\| 0,208 Diethylenglykol monomethylether\| viz 2-(2-Methoxyethoxy)ethanol Diethylentriamin\| 111-40-0\| 4\| 8\| I\| 0,237 N,N-Diethylethanamin\| viz Triethylamin Diethylether\| 60-29-7\| 300\| 600\| \| 0,330 Di-(2-ethylhexyl) ftalát\| 117-81-7\| 5\| 10\| \| Difenylamin\| 122-39-4\| 10\| 20\| D, P\| Difenylether\| 101-84-8\| 5\| 10\| \| 0,144 Difenylmethan-4,4‘-diisokyanát\| 101-68-8\| 0,05\| 0,1\| I, S\| 0,098 Difenyloxid\| viz Difenylether Difluormethan\| 75-10-5\| 2000\| 5000\| \| 0,470 Dihydrogenselenid\| viz Selenovodík 1,3 -Dihydroxybenzen\| 108-46-3\| 45\| 90\| I\| 1,4-Dihydroxybenzen\| 123-31-9\| 2\| 4\| D, I, S\| 1,2-Dichlorbenzen\| 95-50-1\| 100\| 200\| D, I\| 0,166 1,4-Dichlorbenzen\| 106-46-7\| 100\| 200\| D, I\| 0,166 2,2‘ -Dichlordiethylether\| viz Bis(2-chlorethyl)ether Dichlordifluormethan\| 75-71-8\| 3000\| 5000\| \| 0,202 1,1-Dichlorethan\| 75-34-3\| 400\| 800\| D, I\| 0,247 1,2-Dichlorethan\| 107-06-2\| 10\| 20\| D, I, P\| 0,247 1,1-Dichlorethen\| 75-35-4\| 8\| 16\| \| 0,252 1,2-Dichlorethen\| 540-59-0\| 800\| 1600\| \| 0,252 1,1-Dichlorethylen\| viz 1,1-Dichlorethen 1,2-Dichlorethylen\| viz 1,2-Dichlorethen Dichlorid kys. uhličité\| viz Fosgen Dichlorfluormethan\| 75-43-4\| 40\| 80\| \| 0,238 Dichlormethan\| 75-09-2\| 200\| 500\| D\| 0,288 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan\| 76-14-2\| 3000\| 5000\| \| 0,143 Diisokyanatohexan\| viz Hexamethylendiisokyanát 2,4-Diisokyanáttoluen\| viz Toluylen-2,4-diisokyanát 2,6-Diisokyanáttoluen\| viz Toluylen-2,6-diisokyanát Diisononylftalát\| 28553-12-0\| 3\| 10\| \| 0,058 N,N-Dimethylacetamid\| 127-19-5\| 30\| 60\| D\| 0,281 Dimethylamin\| 124-40-3\| 4\| 9\| I\| 0,542 N,N-Dimethylanilin\| 121-69-7\| 25\| 50\| D\| 0,202 N,N-Dimethylbenzenamin\| viz N,N-Dimethylanilin N,N-Dimethylcyklohexylamin\| 98-94-2\| 5\| 10\| D\| 0,192 Dimethylether\| 115-10-6\| 1000\| 2000\| \| 0,531 Dimethylethylamin\| 598-56-1\| 10\| 20\| I\| 0,334 1-(1,1 -Dimethylethyl)-4-methylbenzen\| viz p-(terc-Butyl)toluen N,N-Dimethylformamid\| 68-12-2\| 15\| 30\| D, I, P\| 0,335 1,1 -Dimethylhydrazin\| 57-14-7\| 0,025\| 0,05\| D, I, S, P\| 0,407 1,2-Dimethylhydrazin\| 540-73-8\| 0,025\| 0,05\| D, S, P\| 0,407 Dimethylisopropylamin\| 996-35-0\| 10\| 20\| \| 0,280 2,2-Dimethylpropan\| 463-82-1\| 3000\| 4500\| \| 0,339 Dimethylsulfát\| 77-78-1\| 0,1\| 0,2\| D, I, P\| 0,194 N,N-Dimethyl-p-toluidin\| 99-97-8\| 5\| 10\| \| 0,181 Dinitrobenzen (technická směs isomerů)\| 25154-54-5\| 1\| 2\| D, P\| 0,145 Dinitroglykol\| viz Ethylenglykoldinitrát Dinitrochlorbenzen\| viz 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen 4,6-Dinitro-o-kresol\| 534-52-1\| 0,2\| 0,4\| D, I\| Dinitrotoluen (technická směs isomerů)\| 25321-14-6\| 0,75\| 1,5\| D, P\| 0,134 1,4-Dioxan\| 123-91-1\| 70\| 140\| D, I\| 0,277 Enfluran\| 13838-16-9\| 15\| 30\| \| 0,132 Epichlorhydrin\| viz 1-Chlor-2,3-epoxypropan Ethanal\| viz Acetaldehyd 1,2-Ethandiamin\| viz 1,2-Diaminoethan Ethanamin\| viz Ethylamin Ethan-1,2-diol\| viz Ethylenglykol 1,2-Ethandioldinitrát\| viz Ethylenglykoldinitrát Ethanol\| 64-17-5\| 1000\| 3000\| \| 0,532 Ethanolamin\| viz 2-Aminoethan-1-ol Ethenon\| viz Keten Ethenylbenzen\| viz Styren Ethenylester kys. octové\| viz Vinylacetát 2-Ethoxyethan-1-ol\| 110-80-5\| 8\| 40\| D, P\| 0,271 2-Ethoxyethyl-acetát\| 111-15-9\| 11\| 50\| D, P\| 0,185 1 -Ethoxypropan-2-ol\| 1569-02-4\| 270\| 550\| \| 0,235 Ethylacetát\| 141-78-6\| 700\| 900\| I\| 0,278 Ethylakrylát\| 140-88-5\| 20\| 40\| I, S\| 0,244 Ethylalkohol\| viz Ethanol Ethylamin\| 75-04-7\| 9\| 20\| I\| 0,542 Ethylbenzen\| 100-41-4\| 200\| 500\| D\| 0,230 Ethylbromid\| viz Bromethan Ethylcelosolv\| viz 2-Ethoxyethanol Ethylendiamin\| viz 1,2-Diaminoethan Ethylendibromid\| viz 1,2-Dibromethan Ethylendichlorid\| viz 1,2-Dichlorethan Ethylendinitrát\| viz Ethylenglykoldinitrát Ethylenglykol\| 107-21-1\| 50\| 100\| D\| 0,394 Ethylenglykoldinitrát\| 628-96-6\| 0,5\| 1\| D\| 0,161 Ethylenglykolmonobutylether\| viz 2-Butoxyethanol Ethylenglykolmonobutylether-acetát\| viz 2-Butoxyethylacetát Ethylenglykolmonoethylether\| viz 2-Ethoxyethanol Ethylenglykolmonoethylether-acetát\| viz 2-Ethoxyethylacetát Ethylenglykolmonomethylether\| viz 2-Methoxyethanol Ethylenglykolmonomethylether-acetát\| viz 2-Methoxyetylacetát Ethylenchlorhydrin\| viz 2-Chlorethanol Ethylenimin\| 151-56-4\| 1\| 2\| D, I, P\| 0,567 Ethylenoxid\| 75-21-8\| 1\| 3\| D, I, P\| 0,556 Ethylester kyseliny 2-propenové\| viz Ethylakrylát N-Ethylethanamin\| viz Diethylamin Ethylether\| viz Diethylether Ethyl-3-ethoxypropionát\| 763-69-9\| 150\| 500\| \| 0,167 Ethylformiát\| 109-94-4\| 300\| 450\| I\| 0,330 Ethylchlorid\| viz Chlorethan Ethyl-2-kyanakrylát\| 7085-85-0\| 1\| 2\| I\| 0,195 Ethyl-2-kyanprop-2-enoát\| viz Ethyl-2-kyanakrylát Ethyl-2-propenoat\| viz Ethylakrylát Fenol\| 108-95-2\| 7,5\| 15\| D, I\| 0,260 N-Fenylbenzenamin\| viz Difenylamin Fenylethylen\| viz Styren Fenylhydrazin\| 100-63-0\| 1\| 2\| D, I, S\| 0,225 2-Fenylpropen\| 98-83-9\| 250\| 500\| I\| 0,207 Fluor\| 7782-41-4\| 1,5\| 3\| I\| 0,643 Fluoridy anorganické, jako F\| \| 2,5\| 5\| I\| Fluorovodík\| 7664-39-3\| 1,5\| 2,5\| I\| 1,223 Formaldehyd\| 50-00-0\| 0,5\| 1\| I, S\| 0,814 Fosfan\| viz Fosforovodík Fosfin\| viz Fosforovodík Fosfor (bílý, žlutý)\| 7723-14-0\| 0,1\| 0,3\| \| 0,197 Fosforovodík\| 7803-51-2\| 0,1\| 0,2\| I\| 0,719 Fosforoxychlorid\| viz Oxychlorid fosforečný Fosforpentachlorid\| viz Chlorid fosforečný Fosfortrichlorid\| viz Chlorid fosforitý Fosgen\| viz Karbonylchlorid Freon 11\| viz Trichlorfluormethan Freon 12\| viz Dichlordifluormethan Freon 12B2\| viz Dibromdifluormethan Freon 13\| viz Chlortrifluormethan Freon 13B1\| viz Trifluorbrommethan Freon 21\| viz Dichlorfluormethan Freon 114\| viz 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan Ftalanhydrid\| 85-44-9\| 5\| 10\| I, S\| 0,165 2,5-Furandion\| viz Maleinanhydrid 2-Furankarboxaldehyd\| viz Furfural 2-Furanmethanol\| viz 2-Furylmethanol Furfural\| 98-01-1\| 10\| 20\| D, I\| 0,255 Furfurylalkohol\| viz 2-Furylmethanol Furylmethanal\| viz Furfural 2-Furylmethanol\| 98-00-0\| 20\| 40\| D, I\| 0,249 Glutaraldehyd\| viz 1,5-Pentandial Glycerol, mlha\| 56-81-5\| 10\| 15\| \| 0,244 Glyceroltrinitrát\| 55-63-0\| 0,5\| 1\| D\| 0,108 Halotan\| viz 2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan n-Heptan\| 142-82-5\| 1000\| 2000\| I\| 0,244 Heptan (technická směs isomerů)\| 426260-76-6\| 1000\| 2000\| I\| 0,244 Heptan-2-on\| 110-43-0\| 150\| 300\| D, I\| 0,214 Heptan-3-on\| 106-35-4\| 95\| 300\| I\| 0,214 Hexachlorbenzen\| 118-74-1\| 0,02\| 0,1\| D, P\| 0,086 1,1,2,3,4,4-Hexachlor-1,3 -butadien\| 87-68-3\| 0,25\| 0,5\| D\| 0,115 Hexachlorethan\| 67-72-1\| 10\| 20\| D, I\| 0,103 Hexachlornaftalen\| 1335-87-1\| 0,2\| 0,6\| D\| Hexamethylen-1,6-diisokyanát\| 822-06-0\| 0,035\| 0,07\| I, S\| 0,145 n-Hexan\| 110-54-3\| 70\| 200\| I, D, P\| 0,284 Hexan isomery (s výjimkou n-Hexanu)\| \| 1000\| 2000\| I\| 0,284 2-Hexanon\| 591-78-6\| 20\| 40\| D, P\| 0,244 Hydrazin\| 302-01-2\| 0,05\| 0,1\| D, I, S, P\| 0,763 Hydrid lithný\| 7580-67-8\| 0,025\| 0,075\| \| Hydrochinon\| viz 1,4-Dihydroxybenzen Hydroxid draselný\| 1310-58-3\| 1\| 2\| I\| Hydroxid sodný\| 1310-73-2\| 1\| 2\| I\| Hydroxid vápenatý\| 1305-62-0\| 2\| 4\| \| 2-Hydroxymethylfurfural\| viz 2-Furylmethanol Chlor\| 7782-50-5\| 0,5\| 1,5\| I\| 0,344 Chloracetaldehyd\| 107-20-0\| 1\| 3\| I\| 0,311 Chlorbenzen\| 108-90-7\| 25\| 70\| \| 0,217 2-Chlor-1,3 -butadien\| 126-99-8\| 10\| 20\| D, I\| 0,276 Chlordifluormethan\| 75-45-6\| 3600\| -\| \| 0,283 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen\| 97-00-7\| 0,5\| 1\| D, I, P, S\| 0,121 1-Chlor-2,3-epoxypropan\| 106-89-8\| 1\| 2\| D, I, S, P\| 0,266 Chlorethan\| 75-00-3\| 260\| 540\| \| 0,378 2-Chlorethanol\| 107-07-3\| 1\| 3\| D\| 0,304 Chlorethen\| viz Vinylchlorid Chlorid amonný (dýmy)\| 12125-02-9\| 5\| 10\| I\| Chlorid fosforečný\| 10026-13-8\| 1\| 2\| I, P\| 0,117 Chlorid fosforitý\| 7719-12-2\| 1\| 3\| I, P\| 0,178 Chlorid vápenatý\| 10043-52-4\| 2\| 4\| I\| Chlorid zinečnatý\| 7646-85-7\| 1\| 2\| I\| Chlormethan\| 74-87-3\| 100\| 200\| D, P\| 0,484 Chlormethoxymethan\| viz Chlormethylmethylether Chlormethylbenzen\| viz alfaChlortoluen Chlormethylmethylether\| 107-30-2\| 0,003\| 0,006\| D, P\| 0,304 1-Chlor-4-nitrobenzen\| 100-00-5\| 1\| 2\| D, P\| Chloroform\| viz Trichlormethan Chloropren\| viz 2-Chlor-1,3-butadien Chlorované bifenyly\| viz Polychlorované bifenyly Chlorovodík\| 7647-01-0\| 8\| 15\| I\| 0,679 3-Chlor-1-propen\| 107-05-1\| 3\| 6\| I\| 0,320 alfa-Chlortoluen\| 100-44-7\| 5\| 10\| I\| 0,193 Chlortrifluormethan\| 75-72-9\| 4000\| 6000\| \| 0,2734 Chrom a sloučeniny chromu (II, III) jako Cr\| \| 0,5\| 1,5\| I\| Chromu (VI) sloučeniny, jako Cr\| \| 0,05\| 0,1\| I, S, P\| 2,2-Iminobis(ethanol)\| viz Diethanolamin 1,3 -Isobenzofurandion\| viz Ftalanhydrid Isofluran\| 26675-46-7\| 15\| 30\| \| 0,133 iso-Pentan\| viz Pentan a iso-Pentan iso-Pentyl-acetát\| viz Pentyl-acetát Isophoron\| 78-59-1\| 5\| 10\| I\| 0,177 iso-Propyl-acetát\| viz iso-Propyl-acetát iso-Propylbenzen\| viz Kumen iso-Propylglykol\| viz 2-iso-Propoxyethan-1-ol Jod\| 7553-56-2\| 0,1\| 1\| I\| 0,093 Jodmethan\| 74-88-4\| 2\| 8\| D, I\| 0,172 Kadmium a jeho sloučeniny, jako Cd\| 7440-43-9\| 0,05\| 0,1\| D\| Kalafuna - prach, dým\| 8050-09-7\| 1\| \| S\| ε-Kaprolaktam (prach)\| 105-60-2\| 1\| 3\| I\| ε-Kaprolaktam (páry)\| 105-60-2\| 10\| 40\| I\| 0,216 Karbonitril\| viz Kyanamid Karbonylchlorid\| 75-44-5\| 0,08\| 0,4\| I\| 0,247 Keten\| 463-51-4\| 1\| 2\| \| 0,581 Kobalt a jeho sloučeniny, jako Co\| 7440-48-4\| 0,05\| 0,1\| S\| Kresol (technická směs isomerů)\| 1319-77-3\| 20\| 40\| D, I\| 0,226 Krotonaldehyd\| viz 2-Butenal Kumen\| 98-82-8\| 100\| 250\| D, I\| 0,203 Kyanamid\| 420-04-2\| 1\| 5\| D, I, S\| 0,581 Kyanid, jako CN\| 57-12-5\| 3\| 10\| D\| Kyanovodík\| 74-90-8\| 3\| 10\| D\| 0,905 Kyselina dusičná\| 7697-37-2\| 1\| 2,5\| I\| 0,388 Kyselina ethanová\| viz Kyselina octová Kyselina ethandiová\| viz Kyselina šťavelová Kyselina fosforečná\| 7664-38-2\| 1\| 2\| I\| Kyselina chloristá\| 7601-90-3\| 1\| 2\| I\| 0,243 Kyselina methanová\| viz Kyselina mravenčí Kyselina mravenčí\| 64-18-6\| 9\| 18\| I\| 0,531 Kyselina octová\| 64-19-7\| 25\| 35\| I\| 0,408 Kyselina peroxyoctová\| 79-21-0\| 0,6\| 1,2\| I\| 0,321 Kyselina pikrová\| 88-89-1\| 0,1\| 0,5\| D, I, S\| Kyselina propanová\| viz Kyselina propionová Kyselina propionová\| 79-09-4\| 30\| 60\| I\| 0,330 Kyselina sírová (mlha koncentrované kyseliny)\| 7664-93-9\| 0,05\| -\| I\| Kyselina sírová, jako SO3\| 7664-93-9\| 1\| 2\| I\| Kyselina šťavelová\| 144-62-7\| 1\| 5\| I\| Maleinanhydrid\| 108-31-6\| 1\| 2\| I, S\| 0,249 Mangan\| 7439-96-5\| 1\| 2\| \| Mangan - jeho sloučeniny, jako Mn\| \| 1\| 2\| \| Měď (prach)\| 7440-50-8\| 1\| 2\| \| Měď (dýmy)\| 7440-50-8\| 0,1\| 0,2\| \| Mesitylen\| viz 1,3,5-Trimethylbenzen Methanal\| viz Formaldehyd Methanamin\| viz Methylamin Methanol\| 67-56-1\| 250\| 1000\| D\| 0,754 3-Methoxy-n-butylacetát\| 4435-53-4\| 100\| 200\| \| 0,167 2-Methoxyethan-1-ol\| 109-86-4\| 3\| 30\| D, P\| 0,321 2-(2-Methoxyethoxy)ethanol\| 111-77-3\| 50\| 100\| D\| 0,203 2-Methoxyethyl-acetát\| 110-49-6\| 5\| 50\| D, P\| 0,207 3-Methoxy-3-methylbutan-1-ol\| 56539-66-3\| 100\| 200\| \| 0,207 2-Methoxy-1-methylethylacetát\| 108-65-6\| 270\| 550\| D, I\| 0,185 1-Methoxy-2-propanol\| 107-98-2\| 270\| 550\| D\| 0,271 2-Methoxy-1-propylacetát\| 70657-70-4\| 270\| 550\| D\| 0,185 (2-Methoxymethylethoxy)-propanol (technická směs isomerů)\| 34590-94-8\| 270\| 550\| D\| 0,165 Methylacetát\| 79-20-9\| 600\| 800\| I\| 0,330 Methylakrylát\| 96-33-3\| 20\| 40\| I, S\| 0,284 Methylalkohol\| viz Methanol Methylamin\| 74-89-5\| 10\| 20\| I\| 0,787 4-Methylanilin\| viz p-Toluidin N-Methylanilin\| 100-61-8\| 2\| 4\| D, P\| 0,228 Methylbenzen\| viz Toluen N-Methylbenzenamin\| viz N-Methylanilin Methylbromid\| viz Brommethan 3-Methyl-1-butanol\| viz Amylalkohol 1-Methyl-n-butylacetát\| viz Pentylacetát Methylcelosolv\| viz 2-Methoxyethanol Methylcelosolvacetát\| viz 2-Methoxyethylacetát Methylcyklohexan\| 108-87-2\| 1500\| 2000\| I\| 0,249 Methylcyklohexanol (technická směs isomerů)\| 25639-42-3\| 200\| 400\| \| 0,214 2-Methylcyklohexanon\| 583-60-8\| 150\| 300\| D\| 0,218 Methyldinitrobenzen\| viz Dinitrotoluen 2-Methyl-4,6-dinitrofenol\| viz 4,6-Dinitro-o-kresol 1,1’-Methylenbis(4-isokyanatobenzen)\| viz Difenylmethan-4,4’-diisokyanát 4,4’-Methylendianilin\| viz 4,4’-Diaminodifenylmethan Methylenchlorid\| viz Dichlormethan Methylester 2-methyl-2-propenové kyseliny\| viz Methylmetakrylát Methylethylketon\| viz 2-Butanon 5-Methylheptan-3-on\| 541-85-5\| 50\| 100\| I\| 0,191 5-Methylhexan-2-on\| 110-12-3\| 95\| 200\| \| 0,214 Methylhydrazin\| 60-34-4\| 0,02\| 0,04\| I, S\| 0,530 Methylchlorid\| viz Chlormethan Methylisokyanát\| 624-83-9\| 0,025\| 0,05\| D, I\| 0,428 Methyljodid\| viz Jodmethan Methylkyanid\| viz Acetonitril Methylmetakrylát\| 80-62-6\| 50\| 150\| I, S\| 0,244 N-Methylmethanamin\| viz Dimethylamin 4-Methyl-2-pentanon\| 108-10-1\| 80\| 200\| D, I\| 0,244 1-Methyl-2-pyrrolidin-2-on\| 872-50-4\| 40\| 80\| D, I\| 0,247 Minerální oleje\| viz Oleje minerální Molybden\| 7439-98-7\| 5\| 25\| \| Molybdenu sloučeniny, jako Mo\| \| 5\| 25\| I\| Monochlormethylmethyleter\| viz Chlormethylmethylether Morfolin\| 110-91-8\| 35\| 70\| I\| 0,280 Nafta solventní\| \| 200\| 1000\| \| Naftalen\| 91-20-3\| 50\| 100\| \| 0,191 Neopentan\| viz 2,2-Dimethylpropan Nikl\| 7440-02-0\| 0,5\| 1\| S\| Niklu sloučeniny, jako Ni (s výjimkou nikltetrakarbonylu)\| \| 0,05\| 0,25\| S\| Nikltetrakarbonyl\| 13463-39-3\| 0,01\| 0,02\| D, I, P\| 0,143 Nikotin\| 54-11-5\| 0,5\| 2,5\| D\| 0,151 Nitrobenzen\| 98-95-3\| 1\| 2\| D\| 0,199 Nitroglycerin\| viz Glyceroltrinitrát Nitroglykol\| viz Ethylenglykoldinitrát p-Nitrochlorbenzen\| viz 1-Chlor-4-nitrobenzen Nitrosní plyny (NOx), oxidy dusíku s výjimkou oxidu dusného\| 11104-93-1\| 10\| 20\| I\| Nitrotoluen (technická směs isomerů)\| 1321-12-6\| 10\| 20\| D\| 0,179 Oleje minerální (aerosol)\| \| 5\| 10\| \| Olovo\| 7439-92-1\| 0,05\| 0,2\| P\| Olova sloučeniny, jako Pb (kromě alkylsloučenin)\| \| 0,05\| 0,2\| P\| 1,1’-Oxybis(benzen)\| viz Difenylether 1,1-Oxybis(ethan)\| viz Diethylether Oxid antimonitý, jako Sb\| 1309-64-4\| 0,1\| 0,2\| \| Oxid dusičitý\| 10102-44-0\| 2\| 3\| I\| 0,531 Oxid dusnatý\| 10102-43-9\| 10\| 15\| I\| 0,815 Oxid dusný\| 10024-97-2\| 180\| 360\| \| 0,555 Oxid fosforečný\| 1314-56-3\| 1\| 2\| I\| Oxid hořečnatý\| 1309-48-4\| 5\| 10\| \| Oxid osmičelý, jako Os\| 20816-12-0\| 0,002\| 0,004\| I\| 0,096 Oxid sírový\| 7446-11-9\| 1\| 2\| \| 0,306 Oxid siřičitý\| 7446-09-5\| 1,5\| 5\| I\| 0,382 Oxid uhelnatý\| 630-08-0\| 30\| 150\| P\| 0,873 Oxid uhličitý\| 124-38-9\| 9000\| 45000\| \| 0,556 Oxid vanadičný (prach, dýmy)\| 1314-62-1\| 0,05\| 0,1\| I, P\| Oxid vápenatý\| 1305-78-8\| 2\| 4\| \| Oxid zinečnatý, jako Zn\| 1314-13-2\| 2\| 5\| \| Oxiran\| viz Ethylenoxid 1,1’-Oxybis(2-chloroethan)\| viz bis(2-chlorethyl)ether Oxychlorid fosforečný\| 10025-87-3\| 0,5\| 1\| I\| 0,159 Ozon\| 10028-15-6\| 0,1\| 0,2\| \| 0,509 Pentafluoroethan\| 354-33-6\| 5000\| -\| \| 0,204 Pentachlorfenol\| 87-86-5\| 0,5\| 1,5\| D, I\| Pentakarbonyl železa, jako Fe\| 13463-40-6\| 0,2\| 0,5\| \| 0,125 Pentan a isopentan\| 109-66-078-78-4\| 3000\| 4500\| \| 0,339 1,5-Pentandial\| 111-30-8\| 0,2\| 0,4\| I, S\| 0,244 Pentanol všechny isoméry a směsi isomerů\| 30899-19-5\| 300\| 600\| I\| 0,278 Pentylacetát všechny isoméry a směsi isomerů\| 84145-37-9\| 270\| 540\| \| 0,188 Pentylester kyseliny octové\| viz Pentylacetát Perchlorethylen\| viz Tetrachlorethylen Peroxid vodíku\| 7722-84-1\| 1\| 2\| I\| 0,719 Piperazin\| 110-85-0\| 0,1\| 0,3\| I\| Platina (kov) a nerozpustné sloučeniny\| 7440-06-4\| 0,5\| 1\| \| Platiny rozpustné sloučeniny (jako Pt)\| \| 0,001\| 0,002\| I, S\| Polychlorované bifenyly (technické)\| 1336-36-3\| 0,5\| 1\| D, P\| 2-Propanamin\| viz iso-Propylamin Propan butan (LPG)\| 68476-85-7\| 1800\| 4000\| \| 0,339 iso-Propanol\| 67-63-0\| 500\| 1000\| I\| 0,407 n-Propanol\| 71-23-8\| 500\| 1000\| I\| 0,407 1-Propanol\| viz n-Propanol 2-Propanol\| viz iso-Propanol 2-Propanon\| viz Aceton 1,2,3 -Propantrioltrinitrát\| viz Glycerintrinitrát 2-Propenal\| 107-02-8\| 0,25\| 0,5\| I\| 0,436 2-Propen-1-ol\| 107-18-6\| 4\| 10\| D, I\| 0,422 2-Propennitril\| 107-13-1\| 2\| 6\| D, I, P, S\| 0,461 β-Propiolakton\| 57-57-8\| 1\| 2\| I, P\| 2-iso-Propoxyethan-1 -ol\| 109-59-1\| 50\| 100\| I\| 0,235 2-iso-Propoxyethylacetát\| 19234-20-9\| 65\| 130\| I\| 0,167 n-Propylacetát\| 109-60-4\| 800\| 1000\| I\| 0,240 Iso-Propylacetát\| 108-21-4\| 800\| 1000\| I\| 0,240 iso-Propylalkohol\| viz iso-Propanol n-Propylalkohol\| viz n-Propanol iso-Propylamin\| 75-31-0\| 10\| 20\| I\| 0,413 Pseudokumen\| viz 1,2,4-Trimethylbenzen Pyrethrum\| 8003-34-7\| 1\| 2\| D, I, S\| Pyridin\| 110-86-1\| 5\| 10\| D\| 0,309 Resorcin\| viz 1,3-Dihydroxybenzen Rtuť\| 7439-97-6\| 0,02\| 0,15\| D, P\| 0,122 Rtuti (dvojmocné) anorganické sloučeniny, jako Hg\| \| 0,02\| 0,15\| D, P\| Rtuti alkyl-sloučeniny, jako Hg\| \| 0,01\| 0,03\| D, P\| Selan\| viz Selenovodík Selen\| 7782-49-2\| 0,1\| 0,2\| \| Selenu sloučeniny, jako Se (kromě selenovodíku)\| \| 0,1\| 0,2\| \| Selenovodík\| 7783-07-5\| 0,07\| 0,17\| \| 0,302 Sevofluran\| 28523-86-6\| 15\| 30\| \| 0,122 Sirník fosforečný\| viz Sulfid fosforečný Sirouhlík\| 75-15-0\| 10\| 20\| D, I\| 0,322 Sirovodík\| 7783-06-4\| 7\| 14\| \| 0,719 Solventní nafta\| viz Nafta solventní Stříbro\| 7440-22-4\| 0,1\| 0,3\| \| Stříbra rozpustné sloučeniny, jako Ag\| \| 0,01\| 0,03\| \| Styren\| 100-42-5\| 100\| 400\| I\| 0,235 Sulfan\| viz Sirovodík Sulfid fosforečný\| 1314-80-3\| 1\| 2\| \| Sulfotep (ISO)\| 3689-24-5\| 0,1\| 0,2\| D\| 0,076 Tellur a jeho sloučeniny, jako Te\| 13494-80-9\| 0,1\| 0,5\| \| Terpentýn - páry\| 8006-64-2\| 300\| 800\| I\| 0,180 Tetraethylester kyseliny křemičité\| viz Tetraethylsilikát Tetraethylolovo, jako Pb\| 78-00-2\| 0,05\| 0,1\| D, P\| 0,076 Tetraethylsilikát\| 78-10-4\| 50\| 200\| I\| 0,117 Tetraethoxysilan\| viz Tetraethylsilikát O,O,O',O'-Tetraethyl-dithiopyrofosfát\| viz Sulfotep (ISO) O,O,O',O'-Tetraethyldifosforodithiolát Tetrafosfor\| viz Fosfor (bílý, žlutý) Tetrahydrofuran\| 109-99-9 \| 150\| 300\| D, I\| 0,339 Tetrahydro-1,4-oxazin\| viz Morfolin Tetrachlorethen\| 127-18-4\| 250\| 750\| D\| 0,147 Tetrachlorethylen\| viz Tetrachlorethen Tetrachlormethan\| 56-23-5\| 10\| 20\| D, P\| 0,159 Tetrakarbonyl niklu\| viz Nikltetrakarbonyl Tetramethylolovo, jako Pb\| 75-74-1\| 0,05\| 0,1\| D, P\| 0,091 Thallium\| 7440-28-0\| 0,1\| 0,5\| P\| Thallia sloučeniny rozpustné, jako Tl\| \| 0,1\| 0,5\| D, P, S\| Toluen\| 108-88-3\| 200\| 500\| D, I\| 0,266 m-Toluidin\| 108-44-1\| 5\| 10\| D, P\| 0,228 o-Toluidin\| 95-53-4\| 5\| 10\| D, I, P\| 0,228 p-Toluidin\| 106-49-0\| 5\| 10\| D, I, P, S\| 0,228 2,4-Toluylendiisokyanát\| 584-84-9\| 0,05\| 0,1\| I, S\| 0,141 2,6-Toluylendiisokyanát\| 91-08-7\| 0,05\| 0,1\| I, S\| 0,140 Triethanolamin\| 102-71-6\| 5\| 10\| D\| 0,164 Triethylamin\| 121-44-8\| 8\| 12\| I\| 0,242 Trifluorbrommethan\| 75-63-8\| 4000\| 6000\| \| 0,164 1,2,4-Trichlorbenzen\| 120-82-1\| 15\| 35\| D, I\| 0,135 1,1,1-Trichlorethan\| 71-55-6\| 500\| 1000\| I\| 0,184 1,1,2-Trichlorethan\| 79-00-5\| 50\| 100\| D\| 0,183 Trichlorethen\| 79-01-6\| 250\| 750\| D, I\| 0,186 Trichlorethylen\| viz Trichlorethen Trichlorfluormethan\| 75-69-4\| 3000\| 4500\| \| 0,178 Trichlorid-oxid fosforečný\| viz Oxychlorid fosforečný Trichlormethan\| 67-66-3\| 10\| 20\| D, I, P\| 0,205 Trimethylamin\| 75-50-3\| 10\| 20\| I\| 0,413 1,2,3-Trimethylbenzen\| 526-73-8\| 100\| 250\| I\| 0,203 1,2,4-Trimethylbenzen\| 95-63-6\| 100\| 250\| I\| 0,203 1,3,5-Trimethylbenzen\| 108-67-8\| 100\| 250\| I\| 0,203 2,4,6-Trinitrofenol\| viz Kyselina pikrová 2,4,6-Trinitrotoluen\| 118-96-7\| 0,3\| 0,5\| D, P\| 0,108 Uhličitany a hydrogenuhličitany sodný a draselný\| \| 5\| 10\| I\| Vanad (prach)\| 7440-62-2\| 0,05\| 0,15\| \| Vinylacetát\| 108-05-4\| 18\| 36\| \| 0,284 Vinylbenzen\| viz Styren Vinylchlorid\| 75-01-4\| 7,5\| 15\| P\| 0,391 Vinylidenchlorid\| viz 1,1-Dichlorethen Xylen technická směs isomerů a všechny isomery\| 1330-20-7 95-47-6 106-42-3 108-38-3\| 200\| 400\| D, I\| 0,230 2,4-Xylidin\| 95-68-1\| 5\| 10\| D, P\| 0,202 Xylidin (technická směs isomerů)\| 1300-73-8\| 10\| 20\| D, P\| 0,202 Vysvětlivka k tabulce: Kolona 2: číslo CAS - registrační číslo látky používané v Chemical Abstracts Kolona 3 a 4: Pro aerosoly látek s výrazným dráždivým účinkem na dýchací cesty a oči nelze obecně používat hodnoty hygienických limitů stanovené pro páry; ochranu zaměstnanců je třeba řešit s ohledem na konkrétní podmínky. Kolona 5: D - při expozici se významně uplatňuje pronikání látky kůží S - látka má senzibilizační účinek P - u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky P \\- pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření plumbemie * \\- u NPK-P je brán zřetel na fyzikálně-chemické vlastnosti (např. výbušnost) I - dráždí sliznice (oči, dýchací cesty) resp. kůži Kolona 6: Faktor přepočtu z údaje v mg.m-3 na údaj ppm platí za podmínky teploty 25 °C a tlaku 100 kPa. ČÁST B Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek Postup při stanovení přípustného expozičního limitu (PEL) směsi chemických látek se stanoví podle následujících zásad: 1. Jde-li o 2 nebo více látek, které působí na týž orgánový systém, předpokládá se, že působí aditivně (účinek se sčítá), pokud nejsou vědecky podložené informace o opaku. Součet poměrů jejich naměřených koncentrací k jejich PEL nebo NPK-P nesmí přesahovat 1. Výpočet se provádí podle vzorce: k1PEL1+k2PEL2+.......+knPELn≤1 k1NPK-P1+k2NPK-P2+.......knNPK-Pn≤1 kde k1, k2 až kn \\- jsou naměřené koncentrace jednotlivých látek PEL1, PEL2 až PELn - jsou stanovené hodnoty PEL jednotlivých látek NPK-P1, NPK2 až NPK-Pn - jsou stanovené hodnoty NPK-P jednotlivých látek. 2. Vzorec pro výpočet hodnoty NPK-P se používá u látek s výrazným akutním účinkem, například dráždivým nebo narkotickým. 3. Pokud nelze aditivní účinek jednotlivých látek předpokládat, koncentrace žádné složky směsi nesmí překračovat její NPK-P ani PEL. Postup stanovení PEL při vyšší plicní ventilaci 1. Před úpravou PEL při vyšší plicní ventilaci se zjišťuje a) o kolik je při práci překročena hodnota plicní ventilace 20 litrů/min, b) zda jde o práci nepřetržitou nebo přerušovanou, c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří budou těžkou fyzickou práci vykonávat, d) zda se práce provádí současně za nevyhovujících mikroklimatických podmínek. 2. Pro stanovení úprav PEL platí, že a) 20 litrům minutové ventilace a 100 % hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 11,7 kJ/min (195,0 W) - netto, 40 litrům minutové ventilace a 50 % hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 26,4 kJ/min (440,0 W) - netto, b) při hodnotě plicní ventilace 40 litrů za minutu odpovídá hodnota PEL 50 % hodnoty PEL platného pro plicní ventilaci 20 litrů za minutu; pro plicní ventilace mezi 20 a 40 litry za minutu se určí podíl PEL lineární interpolací. Postup stanovení PEL pro delší než osmihodinovou směnu 1. Před úpravou PEL pro delší než osmihodinovou směnu se zjišťuje a) o kolik hodin je pracovní doba prodloužena, b) charakter působení chemické látky na lidský organismus, c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří mají pracovat déle než 8 hodin denně, d) zda se současně vyskytuje více škodlivin, nebo se práce provádí za nepříznivých mikroklimatických podmínek, nebo jde o těžkou fyzickou práci a další okolnosti, které mohou míru rizika ovlivňovat. 2. V případech, kdy se nevyskytují faktory, které negativně ovlivňují míru rizika, se upraví PEL takto: a) pokud jsou delší směny odděleny volnými dny nebo osmihodinovými směnami PELt=8×PELt b) pokud je týdenní pracovní doba delší než 40 hodin při dodržení maximálně 8 hodinových expozic za směnu: PELt=PEL×40T c) pokud následují dny s delší směnou bezprostředně za sebou PELt=8×PEL×24-t16×t PELt - je nová hodnota PEL pro jiné doby expozice t - je doba expozice v hodinách za pracovní dobu T - celkový počet hodin v expozici za týdenní pracovní dobu.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 2013. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr zdravotnictví: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2013 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2013 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Britských Panenských ostrovů o výměně informací v daňových záležitostech Vyhlášeno 14. 1. 2013, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 12. 2012, částka 3/2013 * Článek 1 - Předmět a rozsah Dohody * Článek 2 - Jurisdikce * Článek 3 - Daně, na které se Dohoda vztahuje * Článek 4 - Všeobecné definice * Článek 5 - Výměna informací na základě žádosti * Článek 6 - Daňové šetření v zahraničí * Článek 7 - Možnost odmítnout žádost * Článek 8 - Zachovávání mlčenlivosti * Článek 9 - Ochrana * Článek 10 - Náklady * Článek 11 - Implementace * Článek 12 - Jazyk * Článek 13 - Další mezinárodní dohody nebo ujednání * Článek 14 - Řešení případů vzájemnou dohodou * Článek 15 - Protokol * Článek 16 - Vstup v platnost * Článek 17 - Ukončení platnosti * 1\\. Smluvní strany nebudou aplikovat žádná škodlivá či omezující opatření založená na nekalých daňových praktikách vůči rezidentům a státním příslušníkům druhé smluvní strany po dobu platnosti této dohody. - a) „Škodlivé či omezující opatření založené na nekalých praktikách“ je opatření aplikované jednou smluvní stranou vůči rezidentům a státním příslušníkům kterékoliv ze smluvních stran na základě skutečnosti, že druhá smluvní strana není zapojena do efektivn * 2\\. Na základě Článku 10 této Dohody je vzájemně dohodnuto, že běžné náklady, které vyvstanou z důvodu odpovědi na žádost o informace, ponese dožádaná strana. Tyto běžné náklady budou normálně zahrnovat vnitrostátní administrativní náklady příslušného orgán - a) přiměřené náklady účtované za personál zaměstnaný třetími stranami ohledně pomoci s žádostí; * 3\\. Příslušné orgány společně budou konzultovat konkrétní případy, kde mimořádné náklady zřejmě převýší 500 USD, aby se určilo, zda bude žádající strana usilovat v provedení žádosti a ponese příslušné náklady. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 12. 2012 6 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. června 2011 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Britských Panenských ostrovů o výměně informací v daňových záležitostech. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 16 dne 19. prosince 2012 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU BRITSKÝCH PANENSKÝCH OSTROVŮ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU BRITSKÝCH PANENSKÝCH OSTROVŮ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Vzhledem k tomu, že vláda České republiky a vláda Britských Panenských ostrovů („smluvní strany“) si uvědomují, že současné právní předpisy upravují výměnu informací v trestních otázkách; Vzhledem k tomu, že smluvní strany již dlouhodobě podporují mezinárodní úsilí v boji proti finanční a jiné trestné činnosti, včetně odhalování financování terorismu; Vzhledem k tomu, že jsou smluvní strany oprávněny sjednat a uzavřít Dohodu o výměně informací; Vzhledem k tomu, že obě smluvní strany se zavázaly k plnění standardů transparentnosti a výměny informací Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a přejí si posílit a usnadnit náležitosti a podmínky upravující výměnu informací týkající se daní; Vzhledem k tomu, že smluvní strany uznávají, že nebudou požadovat informace o nespecifikované skupině daňových subjektů (tzv. „fishing expeditions“); Smluvní strany se proto nyní dohodly uzavřít následující Dohodu, která upravuje povinnosti pouze mezi smluvními stranami: Článek 1 Předmět a rozsah Dohody Příslušné orgány smluvních stran zajistí spolupráci prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na které se vztahuje tato Dohoda, včetně informací, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro stanovení, vyměření a výběr těchto daní, vymáhání daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování nebo trestní stíhání v daňových záležitostech. Informace se vyměňují v souladu s ustanovením této Dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 8. Článek 2 Jurisdikce Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nejsou v držení u jejích orgánů nebo které nejsou ve vlastnictví či k dispozici osob, které patří do její jurisdikce. Článek 3 Daně, na které se Dohoda vztahuje 1. Daně, které jsou předmětem této Dohody, jsou: a) v případě České republiky: (i) daň z příjmů fyzických osob; (ii) daň z příjmů právnických osob; (iii) daň z nemovitostínemovitostí; (iv) daň z přidané hodnoty. b) v případě Britských Panenských ostrovů: (i) daň z příjmů; (ii) daň ze mzdy; a (iii) daň z majetku. 2. Tato Dohoda se vztahuje také na všechny stejné daně zavedené po datu podpisu této Dohody mimo nebo namísto stávajících daní. Tato Dohoda se vztahuje také na všechny obdobné daně zavedené po datu podpisu této Dohody mimo nebo namísto stávajících daní, pokud s tím souhlasí příslušné orgány smluvních stran. Kromě toho daně, na které se tato Dohoda vztahuje, mohou být rozšířeny nebo modifikovány vzájemnou dohodou smluvních stran ve formě výměny dopisů. Příslušné orgány smluvních stran oznámí jeden druhému všechny podstatné změny systému zdanění a souvisejících opatření na sběr informací, na které se tato Dohoda vztahuje. Článek 4 Všeobecné definice 1. Pro účely této Dohody, pokud není definováno jinak, výraz: a) „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; b) „Britské Panenské ostrovy“ označují území Britských Panenských ostrovů tak, jak je uvedeno v Ústavním řádu Panenských ostrovů 2007; c) „smluvní strana“ znamená Česká republika nebo Britské Panenské ostrovy podle souvislosti; d) „příslušný orgán“ znamená i) v případě České republiky ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; ii) v případě Britských Panenských ostrovů finanční tajemník nebo osoba či orgán písemně jím určený; e) „státní příslušník“ i. ve vztahu k České republice jakákoliv fyzická osoba mající státní občanství České republiky nebo jakákoliv právnická osoba, sdružení, organizace nebo jiná entita, která odvozuje svůj status dle právních předpisů České republiky; ii. ve vztahu k Britským Panenským ostrovům jakákoliv osoba, která patří k Britským Panenským ostrovům na základě Ústavního řádu Panenských ostrovů 2007 (zákonný dokument 2007 č. 1678) nebo má potvrzení o pobytu na Britských Panenských ostrovech na základě Imigračního nebo pasového nařízení (kap. 130); a jakákoliv právnická osoba, sdružení, organizace nebo jiná entita, která odvozuje svůj status dle právních předpisů účinných na Britských Panenských ostrovech. f) „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a jakoukoliv jinou právní formu podnikání; g) „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; h) „veřejně obchodovaná společnost“ znamená jakoukoliv společnost, jejíž základní třída akciíakcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcieakcie může veřejnost okamžitě nakoupit nebo prodat. AkcieAkcie mohou být nakupovány nebo prodávány „veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akciíakcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; i) „základní třída akciíakcií“ znamená třídu nebo třídy akciíakcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti; j) „uznávaná burza“ znamená jakoukoliv burzu, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran; k) „kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na svoji právní formu. Termín „kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení. Emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může „veřejnost“ ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení, není-li tento nákup, prodej nebo zpětné odkoupení implicitně nebo explicitně omezeno na limitovanou skupinu investorů; l) „daň“ znamená jakoukoliv daň, na kterou se tato Dohoda vztahuje; m) „žádající strana“ znamená smluvní stranu požadující informace; n) „dožádaná strana“ znamená smluvní stranu, která je požádána o poskytnutí informací; o) „opatření na sběr informací“ znamená zákony a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat a poskytnout požadované informace; p) „informace“ znamená jakoukoliv skutečnost, prohlášení nebo záznam v libovolné formě; q) „trestní daňové záležitosti“ znamenají daňové záležitosti zahrnující úmyslné jednání, na které se vztahuje stíhání podle trestního práva žádající strany; r) „trestní právo“ znamená všechny příslušné právní normy určené jako takové podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech. 2. Pokud jde o provádění této Dohody v jakémkoliv čase některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, tikový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů této smluvní strany, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů této smluvní strany bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů této smluvní strany. Článek 5 Výměna informací na základě žádosti 1. Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda by jednání, které je šetřeno, bylo trestným činemtrestným činem podle zákonů dožádané strany, pokud by se takové jednání u dožádané strany objevilo. Jestliže informace obdržená příslušným orgánem dožádané strany nestačí ke splnění žádosti o informace, uvědomí o tom příslušný orgán žádající strany a může být požádáno o žádost o doplnění informací, aby bylo umožněno efektivní zpracování žádosti. 2. Jestliže informace ve vlastnictví příslušného orgánu dožádané strany nestačí ke splnění žádosti o informace, použije dožádaná strana veškerá příslušná opatření na sběr informací, aby zajistila žádající straně požadovanou informaci, bez ohledu na to, že dožádaná strana nemusí potřebovat tuto informaci pro své vlastní daňové účely. 3. Jestliže to specificky požaduje příslušný orgán žádající strany, zajistí příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě písemných svědectví a ověřených kopií originálních dokumentů. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby pro účely uvedené v článku 1 této Dohody měly její příslušné orgány oprávnění získat a na žádost poskytnout: a) informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající v zastoupení nebo v postavení zmocněnce včetně pověřenců a svěřenských správců; b) informace týkající se vlastnictví společností, sdružení, trustů, nadací, „Anstalten“ a jiných osob, včetně informací o vlastnictví všech těchto osob v řetězu vlastnictví v rozsahu ustanovení článku 2; v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích a beneficientech; a v případě nadací informace o zakladatelích, členech správní rady a beneficientech; 5. Bez ohledu na předchozí odstavec tato Dohoda nevytváří závazek smluvní strany získat nebo poskytnout: (a) vlastnické informace, pokud jde o veřejně obchodované společnosti nebo veřejné kolektivní investiční fondy nebo programy, pokud tyto informace nelze získat bez vzniku neúměrných obtíží; (b) informace, která přesahuje právně požadovanou lhůtu pro uchování této informace v jurisdikci dožádané strany a kde již není tato informace déle uchována; (c) informace, které má k dispozici nebo pod kontrolou osoba jiná než je daňový poplatník, která se přímo nevztahuje k osobě daňového poplatníka. 6. Příslušný orgán žádající strany poskytne příslušnému orgánu dožádané strany následující informace, aby prokázal předpokládaný význam informací v žádosti: (a) totožnost osoby, u které je prováděno daňové šetření; (b) období, za které je informace požadována; (c) specifikace zjišťované informace včetně popisu zjišťované specifické evidence a formu, ve které si žádající strana přeje informaci obdržet od dožádané strany; (d) daňový účel, pro který se informace zjišťuje a důvody, pro které se domnívá, že požadovaná informace je významná pro provádění nebo prosazování vnitrostátních právních předpisů žádající strany; (e) odůvodněné podklady, na základě kterých se domnívá, že dožádaná strana má požadovanou informaci k dispozici nebo že jí má k dispozici nebo pod kontrolou osoba v rámci jurisdikce dožádané strany; (f) ve známém rozsahu jméno a adresu osoby, o které se domnívá, že má požadovanou informaci k dispozici; (g) prohlášení, že žádost je v souladu s právem a administrativní praxí žádající strany, a že jestliže by požadovaná informace byla v rámci jurisdikce žádající strany, potom by byl příslušný orgán žádající strany schopen získat informaci podle zákonů žádající strany nebo běžným administrativním postupem a že je ve shodě s touto Dohodou; (h) prohlášení, že žádající strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které by vedly k neúměrným těžkostem. 7. Příslušný orgán dožádané strany předá požadovanou informaci žádající straně v co nejkratším možném termínu. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: a) písemně potvrdí přijetí žádosti příslušnému orgánu žádající strany a do 60 dnů od přijetí žádosti sdělí příslušnému orgánu žádající strany případné nedostatky v žádosti. b) není-li příslušný orgán dožádané strany schopen získat a zajistit informaci do 90 dnů od přijetí žádosti, včetně toho, zda se setkal s překážkami při obstarávání informace nebo odmítne-li informaci dodat, okamžitě vyrozumí žádající stranu, vysvětlí důvod, pro který nebylo možné žádost vyřídit, povahu překážek nebo důvody svého odmítnutí. Článek 6 Daňové šetření v zahraničí 1. Dožádaná strana může v rozsahu, v jakém to povolují její vnitrostátní právní předpisy a po odůvodněném oznámení žádající strany, umožnit zástupcům příslušného orgánu žádající strany vstoupit na území dožádané strany a vyslechnout jednotlivé osoby a prověřit záznamy s předchozím písemným souhlasem zainteresovaných osob. Příslušný orgán žádající strany sdělí příslušnému orgánu dožádané strany dobu a místo plánované schůzky s dotyčnými osobami. 2. Na žádost příslušného orgánu žádající strany může příslušný orgán dožádané strany, v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, umožnit zástupcům příslušného orgánu žádající strany, aby se účastnili vyhrazené části daňového vyšetřování na území dožádané strany. 3. Přistoupí-li na žádost uvedenou v odstavci 2, vyrozumí příslušný orgán dožádané strany provádějící šetření co možná nejdříve příslušný orgán žádající strany o době a místě šetření, orgánu nebo úředníkovi, pověřeném k provádění šetření a postupech a podmínkách vyžadovaných dožádanou stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí ohledně vedení daňového šetření provede dožádaná strana provádějící šetření, v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy. Článek 7 Možnost odmítnout žádost 1. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc v případě, že: a) žádost není učiněna ve shodě s touto Dohodou; b) žádající strana nevyčerpala veškeré prostředky k získání požadované informace dostupné na svém území, s výjimkou případu, kdy by použití těchto prostředků způsobilo vznik nepřiměřených obtíží; nebo c) prozrazení dožádané informace by bylo v rozporu s veřejným pořádkem dožádané strany. 2. Dožádaná strana nemusí získat nebo poskytnout informaci, kterou by žádající strana nebyla schopna získat podle svých vlastních zákonů pro účely provádění a prosazování svých vlastních daňových zákonů. 3. Ustanovení této Dohody nekladou na smluvní stranu závazek poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup. Bez ohledu na předchozí větu, informace popsané v čl. 5, odst. 4 se nepovažují jako takové za tajemství nebo obchodní postup jen proto, že splňují kritéria tohoto odstavce. 4. (a) Ustanovení této Dohody nekladou na smluvní stranu závazek získat a poskytnout informace, které by prozradily tajnou komunikaci mezi klientem a advokátemadvokátem, právním poradcem nebo jiným uznaným právním zástupcem, kde taková komunikace je: (i) vytvořena pro účely zjištění nebo poskytnutí právní rady; nebo (ii) vytvořena pro účely užití v existujícím nebo zamýšleném právním řízení. (b) Informace držená s úmyslem provozovat kriminální záměr nepodléhá zvláštnímu právnímu režimu a nic v tomto článku nebrání advokátoviadvokátovi, právnímu poradci nebo obhájci poskytnout jméno a adresu klienta, kde, kdyby tak bylo učiněno, nezpůsobilo by to průlom ve zvláštním právním režimu. 5. Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že daňová pohledávka, která je předmětem žádosti, je zpochybňována. 6. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže žádající strana požaduje informaci k provedení nebo prosazení ustanovení daňového zákona žádající strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který za stejných okolností diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem žádající strany. Článek 8 Zachovávání mlčenlivosti 1. Jakékoliv informace, které obdržela smluvní strana podle této Dohody, se považují za důvěrné a mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům (včetně soudů a správních orgánů) v jurisdikci smluvní strany podílejících se na činnostech specifikovaných v článku 1 a použity těmito osobami nebo orgány pouze pro tyto účely, včetně soudních řízení nebo jak uvedeno výše. Pro tyto účely mohou být informace sděleny ve veřejném soudním řízení nebo v soudních rozhodnutích. 2. Informace nesmí být použita pro jiné účely než pro účely stanovené v článku 1 bez výslovného písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany. 3. Informace poskytnuté žádající straně nesmí být sděleny žádné jiné jurisdikci. Článek 9 Ochrana Nic v této Dohodě nemá vliv na práva zajištěná osobám zákony nebo administrativními postupy dožádané strany. Práva, zajištěná osobám zákony nebo administrativními postupy dožádané strany, zůstávají v platnosti v takovém rozsahu, aby neoprávněně nezabraňovala a nezadržovala efektivní výměnu informací. Článek 10 Náklady Pokud se příslušné orgány smluvních stran nedohodnou jinak, běžné náklady vynaložené při poskytování administrativní pomoci ponese dožádaná strana, a mimořádné náklady vynaložené při poskytování administrativní pomoci (včetně odůvodněných nákladů na externí poradce v souvislosti se soudním řízením nebo podobně) ponese žádající strana. Příslušné orgány budou čas od času s ohledem na tento článek konzultovat, a zvláště příslušný orgán dožádané strany bude konzultovat s příslušným orgánem žádající strany, pokud lze očekávat, že náklady na poskytnutí informací s ohledem na konkrétní žádost budou mimořádné. Článek 11 Implementace Smluvní strany přijmou a zveřejní (tam kde to ještě neudělaly) právní předpisy, nařízení a správní opatření nezbytná ke splnění podmínek této dohody a zajistí jejich účinnost. Článek 12 Jazyk Žádost o pomoc a odpovědi na tyto žádosti se vypracují v angličtině nebo v jiném jazyce, na kterém se vzájemně dohodnou příslušné orgány smluvních stran podle článku 14. Článek 13 Další mezinárodní dohody nebo ujednání Možnosti pomoci podle této Dohody neomezují ani nejsou omezovány možnostmi obsaženými ve stávajících mezinárodních dohodách nebo jiných ujednáních mezi smluvními stranami, které se týkají spolupráce v daňových záležitostech. Článek 14 Řešení případů vzájemnou dohodou 1. V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad Dohody, vynasnaží se příslušné orgány vyřešit záležitost vzájemnou dohodou. 2. Kromě dohod uvedených v odstavci 1, příslušné orgány smluvních stran se mohou vzájemně dohodnout na postupech používaných podle článků 5 a 6. 3. Příslušné orgány smluvních stran mohou komunikovat jeden s druhým přímo pro účely dosažení dohod podle tohoto článku. 4. Smluvní strany se také mohou dohodnout na jiných formách řešení sporů. Článek 15 Protokol Přiložený Protokol tvoří nedílnou součást této Dohody. Článek 16 Vstup v platnost Každá ze smluvních stran písemně oznámí druhé smluvní straně dokončení procedur potřebných dle jejích vnitrostátních právních předpisů pro vstup této Dohody v platnost. Dohoda vstoupí v platnost dnem obdržení pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) v případě trestních daňových záležitostí od tohoto data; a b) v ostatních případech pokrytých článkem 1 ve vztahu ke zdaňovacímu období začínajícím k tomuto datu nebo po 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, kdy tato Dohoda vstoupila v platnost. Článek 17 Ukončení platnosti 1. Tato Dohoda zůstává v platnosti, dokud některá smluvní strana neukončí její platnost. Každá smluvní strana může ukončit platnost Dohody podáním písemné výpovědi. V těchto případech, Dohoda přestává platit v obou smluvních stranách prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí doby tří měsíců od data obdržení písemné výpovědi od druhé smluvní strany. 2. Pokud je platnost této Dohody ukončena, zůstávají smluvní strany vázány ustanoveními článku 8, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných na základě Dohody. Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali tuto Dohodu. Dáno v Praze dne 13. června 2011, ve dvou originálních vyhotoveních, v českém jazyce a v anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky RNDr. Ladislav Minčič, MBA v. r. 1\\. náměstek ministra financí Za vládu Britských Panenských ostrovů Boyd McCleary v. r. guvernér PROTOKOL K DOHODĚ MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU BRITSKÝCH PANENSKÝCH OSTROVŮ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Žádná škodlivá či omezující opatření 1. Smluvní strany nebudou aplikovat žádná škodlivá či omezující opatření založená na nekalých daňových praktikách vůči rezidentům a státním příslušníkům druhé smluvní strany po dobu platnosti této dohody. a) „Škodlivé či omezující opatření založené na nekalých praktikách“ je opatření aplikované jednou smluvní stranou vůči rezidentům a státním příslušníkům kterékoliv ze smluvních stran na základě skutečnosti, že druhá smluvní strana není zapojena do efektivní výměny informací a/nebo z důvodu nedostatečné transparentnosti v uplatňování zákonů, předpisů nebo administrativních postupů, nebo na základě neexistence zdanění či pouze nominálního zdanění a jednoho z předchozích kritérií. b) Bez omezení všeobecné platnosti odstavce a) termín „škodlivá a omezující opatření“ zahrnuje zamítnutí odpočtu, zápočtu nebo vynětí, uvalení daně nebo nařízení speciálních dokumentačních povinností, ale nezahrnuje jakékoliv obecně použitelné opatření používané kteroukoliv smluvní stranou proti, mezi jinými, členům OECD. Náklady: 2. Na základě Článku 10 této Dohody je vzájemně dohodnuto, že běžné náklady, které vyvstanou z důvodu odpovědi na žádost o informace, ponese dožádaná strana. Tyto běžné náklady budou normálně zahrnovat vnitrostátní administrativní náklady příslušného orgánu a méně významné externí náklady. Všechny přiměřené náklady vzniklé třetím stranám při plnění žádosti o výměnu informací jsou považovány za mimořádné náklady a ponese je žádající strana. Příklady mimořádných nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány, následujícím výčtem: a) přiměřené náklady účtované za personál zaměstnaný třetími stranami ohledně pomoci s žádostí; b) přiměřené náklady účtované třetími stranami za provedení šetření; c) přiměřené náklady účtované třetími osobami za pořizování kopií dokumentů; d) přiměřené náklady vynaložené v případě potřeby na služby expertů, tlumočníků a překladatelů; e) přiměřené náklady vynaložené v souvislosti s přepravou dokumentů žádající straně; f) přiměřené náklady na soudní řízení dožádané strany v souvislosti s konkrétní žádostí o informace; g) přiměřené náklady na získání písemných svědectví či důkazů; a h) přiměřené poplatky a výdaje určené v souvislosti s částkami dovolenými dle platného práva osobám, které se dobrovolně účastní rozhovorů, svědectví nebo důkazů vztahujících se ke konkrétní žádosti o informace. 3. Příslušné orgány společně budou konzultovat konkrétní případy, kde mimořádné náklady zřejmě převýší 500 USD, aby se určilo, zda bude žádající strana usilovat v provedení žádosti a ponese příslušné náklady.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2013 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2013 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Republiky Kazachstán o spolupráci ve vojenské oblasti Vyhlášeno 10. 1. 2013, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 10. 2012, částka 2/2013 * Článek 1 - Strany budou rozvíjet spolupráci ve vojenské oblasti v souladu s vnitrostátní legislativou svých států a v rámci mezinárodních závazků svých států. * Článek 2 - 1. Strany budou uskutečňovat spolupráci v následujících oblastech vojenské činnosti: * Článek 3 - Spolupráce stran se bude uskutečňovat následujícími formami: * Článek 4 - Každá ze stran hradí veškeré své náklady spojené s prováděním tohoto Ujednání, pokud v jednotlivých případech nebude dohodnuto jinak. * Článek 5 - Strany v souladu s vnitrostátní legislativou svých států zajistí ochranu informací získaných při provádění tohoto Ujednání. Žádná ze stran nepředá třetí straně informace získané od druhé strany bez předchozího písemného souhlasu strany, která tyto informac * Článek 6 - Případné spory týkající se výkladu nebo provádění tohoto Ujednání budou strany řešit cestou rozhovorů a/nebo konzultací. * Článek 7 - 1. Toto Ujednání se sjednává na dobu neurčitou a vstoupí v platnost dnem podpisu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 10. 2012 5 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. října 2012 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Republiky Kazachstán o spolupráci ve vojenské oblasti. Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 7 odst. 1 dnem podpisu. České znění Ujednání a ruské znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. UJEDNÁNÍ MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM OBRANY REPUBLIKY KAZACHSTÁN O SPOLUPRÁCI VE VOJENSKÉ OBLASTI Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Republiky Kazachstán, dále jen “strany“, berouce v úvahu nutnost přispět k upevnění míru a bezpečnosti, vyjadřujíce snahu o spolupráci na základě vzájemné úcty a důvěry, s cílem dlouhodobého plánování a vymezení oblastí vojenské spolupráce mezi státy smluvních stran, se dohodly na následujícím: Článek 1 Strany budou rozvíjet spolupráci ve vojenské oblasti v souladu s vnitrostátní legislativou svých států a v rámci mezinárodních závazků svých států. Článek 2 1. Strany budou uskutečňovat spolupráci v následujících oblastech vojenské činnosti: 1) obranné plánování; 2) obranná politika a rozvoj ozbrojených sil; 3) konzultace o otázkách provádění operací na podporu míru a poskytování humanitární pomoci; 4) vojenské vzdělávání; 5) vojenská věda a výzkum; 6) vojenské lékařství; 7) další oblasti po vzájemné dohodě. 2. Za účelem uskutečňování spolupráce v jednotlivých oblastech budou strany sjednávat samostatná ujednání. Článek 3 Spolupráce stran se bude uskutečňovat následujícími formami: 1) návštěvy delegací stran; 2) výměna zkušeností v rámci konzultací a pracovních setkání; 3) účast na konferencích a seminářích; 4) účast na vojenských cvičeních; 5) účast na studiu, stážích a kurzech; 6) další formy po vzájemné dohodě. Článek 4 Každá ze stran hradí veškeré své náklady spojené s prováděním tohoto Ujednání, pokud v jednotlivých případech nebude dohodnuto jinak. Článek 5 Strany v souladu s vnitrostátní legislativou svých států zajistí ochranu informací získaných při provádění tohoto Ujednání. Žádná ze stran nepředá třetí straně informace získané od druhé strany bez předchozího písemného souhlasu strany, která tyto informace předala. Článek 6 Případné spory týkající se výkladu nebo provádění tohoto Ujednání budou strany řešit cestou rozhovorů a/nebo konzultací. Článek 7 1. Toto Ujednání se sjednává na dobu neurčitou a vstoupí v platnost dnem podpisu. 2. Platnost tohoto Ujednání skončí po uplynutí šesti (6) měsíců ode dne doručení diplomatickou cestou písemného oznámení jedné strany druhé straně o jejím úmyslu ukončit platnost tohoto Ujednání. 3. Ode dne vstupu tohoto Ujednání v platnost se Memorandum o kontaktech ve vojenské oblasti mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Republiky Kazachstán ze dne 26. května 1998 pokládá za neúčinné. Dáno v Praze dne 23. října 2012 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, kazašském a ruském jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě vzniku rozdílností ve výkladu ustanovení tohoto Ujednání je rozhodné znění v ruském jazyce. Za Ministerstvo obrany České republiky Ing. Vlastimil Picek v. r. 1\\. náměstek ministra obrany Za Ministerstvo obrany Republiky Kazachstán Sergej Gromov v. r. náměstek ministra
Sdělení Státní volební komise č. 8/2013 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 8/2013 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků dodatečných a nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 5. ledna 2013 Vyhlášeno 8. 1. 2013, částka 4/2013 8 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 7. ledna 2013 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků dodatečných a nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 5. ledna 2013 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky dodatečných a nových voleb do zastupitelstev obcíobcí konaných dne 5. ledna 2013. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 266/2012 Sb., č. 270/2012 Sb., č. 280/2012 Sb., č. 292/2012 Sb., č. 293/2012 Sb. a č. 320/2012 Sb. se dne 5. ledna 2013 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodatečné a nové volby do zastupitelstev obcíobcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky: 1. dodatečných voleb a) celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo: \| 1 ---\|--- b) celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů: \| 62 c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 26 d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:\| 6 v tom podle volebních stran: 90 Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem\| 6 e) seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): – seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se, – seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se. 2. nových voleb a) celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:\| 8 ---\|--- b) celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů:\| 5463 c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky: \| 3749 d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:\| 77 v tom podle volebních stran: 1 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová \| 7 7 Česká strana sociálně demokratická\| 1 80 Nezávislí kandidáti \| 0 90 Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem\| 68 181 Nestraníci\| 1 e) seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): – seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se, – seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se. Předseda Státní volební komise: Kubice v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 7/2013 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 7/2013 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 8. 1. 2013, částka 4/2013 7 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 21. prosince 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 13. dubna 2013 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Nové Lublice \| Opava \| Moravskoslezský Ministr: Kubice v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 6/2013 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 6/2013 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2013–2019, 1,50 % Vyhlášeno 8. 1. 2013, částka 3/2013 6 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 21. prosince 2012, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2013–2019, 1,50 % Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2013-2019, 1,50 %: 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) Název: Státní dluhopis České republiky, 2013-2019, 1,50 % Zkrácený název: ČR, 1,50 %, 19 Pořadové číslo emise: 76. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Druh dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 9. ledna 2013 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 29. září 2019 Datum emise: 14. ledna 2013 Datum splatnosti: 29. října 2019 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 1,50 % p. a. Zdanění výnosů: podle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001003834 Oddělená jistina - ISIN: CZ0000702667 Kupón č. 1 - ISIN: CZ0000702675 Kupón č. 2 - ISIN: CZ0000702683 Kupón č. 3 - ISIN: CZ0000702691 Kupón č. 4 - ISIN: CZ0000702709 Kupón č. 5 - ISIN: CZ0000702717 Kupón č. 6 - ISIN: CZ0000702725 Kupón č. 7 - ISIN: CZ0000702733 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. 3. Dluhopisy mají formu cenného papírucenného papíru na doručitele, jsou vydávány v zaknihované podobě a evidovány v centrální evidenci cenných papírůcenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a. s., a osoby oprávněné vést navazující evidenci. 4. Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jako „investoři“). Repatriace výnosů a splacené jmenovité hodnoty do zahraničí budou prováděny podle právních předpisů České republiky. 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem ke dni 29. září počínaje rokem 2013. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise do 29. října 2013 má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem ke dni 29. září 2013. Převoditelnost dluhopisu se po datu 29. září 2019 vylučuje. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 1,50 % p. a. Výnos dluhopisu je vyplácen jedenkrát ročně, a to vždy k datu 29. října počínaje rokem 2013. Připadne-li datum vyplacení výnosu na den, který není pracovním dnem, bude vyplacení výnosu provedeno první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí výplaty. 7. Výpočet poměrného výnosu dluhopisu probíhá na bázi jednoho roku o 360 dnech a 12 měsících po 30 dnech (BCK - 30E/360). Poměrný výnos dluhopisu je do ceny dluhopisu započítáván od data emise. 8. Emise dluhopisůEmise dluhopisů bude vydávána v rámci lhůty pro upisování postupně (v tranších). 9. Emisní kurz se určí kurzem dosaženým v aukci. 10. Dluhopisy budou nabídnuty k úpisu v České republice. Dluhopisy se podle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech dávají do prodeje prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisu, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo splácení emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou. Primární prodej první tranše bude proveden formou americké aukce pořádané dne 9. ledna 2013 Českou národní bankoubankou pro skupinu primárních dealerů. Další investoři se mohou aukce dluhopisů zúčastnit prostřednictvím primárních dealerů. Oznámení o aukci se zveřejní v dostatečném předstihu. Primární prodej dalších tranší bude prováděn za stejných podmínek. 11. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů je 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise činí 40 000 000 000 Kč (slovy: čtyřicet miliard korun českých). 12. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 29. října 2019. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Ministerstvo ve smyslu § 17 zákona o dluhopisech rozhodlo, že právo na splacení dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem ke dni 29. září 2019. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí platby. 13. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 14. Ministerstvo se zavazuje, že podle těchto emisních podmínek zabezpečí vyplacení výnosů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů osobám, které jsou ke dni stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat příslušná práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou ke dni stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat příslušná práva spojená s dluhopisem. Česká národní bankabanka zveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a výplata výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 17. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 18. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Vyhláška č. 5/2013 Sb.	Vyhláška č. 5/2013 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem R IV (HV 301) v katastrálním území Hranice Vyhlášeno 8. 1. 2013, datum účinnosti 23. 1. 2013, částka 3/2013 * Stanovení ochranného pásma * § 1 - (K § 21 a 22 lázeňského zákona) * § 2 - (K § 24 lázeňského zákona) * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 5/2013 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 5/2013 Sb. Aktuální znění od 23. 1. 2013 5 VYHLÁŠKA ze dne 27. prosince 2012 o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem R IV (HV 301) v katastrálním území Hranice Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon): Stanovení ochranného pásma § 1 (K § 21 a 22 lázeňského zákona) (1) K ochraně přírodního léčivého zdroje minerální vody R IV (HV 301) (dále jen „zdroj“), nacházejícího se na pozemkové parcele č. 1979/1 katastrálního územíkatastrálního území Hranice, obecobec Hranice, se stanoví ochranné pásmo I. stupně, které je současně pásmem fyzické ochrany zdroje. (2) Ochranné pásmo I. stupně tvoří bezprostřední okolí výstupu zdroje a je vymezeno čtyřúhelníkem o straně 10 m, v jehož středu se zdroj nachází. (3) Vymezení ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 1 000, která je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce, a v kopii základní mapy České republiky v měřítku 1 : 10 000, která je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. Vymezení ochranného pásma I. stupně v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 1 000 a základní mapy České republiky v měřítku 1 : 10 000 a 1 : 50 000 jsou k nahlédnutí na Ministerstvu zdravotnictví, na Krajském úřadu Olomouckého kraje a na Městském úřadu Hranice. § 2 (K § 24 lázeňského zákona) Na území ochranného pásma I. stupně je nepovolaným vstup zakázán. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 5/2013 Sb. TEPLICE NAD BEČVOU ochranné pásmo I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem R IV (HV 301) v katastrálním území Hranice 5.4MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 5/2013 Sb. TEPLICE NAD BEČVOU ochranné pásmo I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem R IV (HV 301) v katastrálním území Hranice 29.3MB
Vyhláška č. 4/2013 Sb.	Vyhláška č. 4/2013 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 1. 2013, datum účinnosti 15. 1. 2013, částka 3/2013 * Čl. I - Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 1. 2013 4 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 102 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb. a zákona č. 137/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., vyhlášky č. 244/2003 Sb., vyhlášky č. 359/2006 Sb., vyhlášky č. 410/2006 Sb., vyhlášky č. 64/2010 Sb. a vyhlášky č. 314/2010 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 3 částech A a B se text „letištní službu řízení letového provozu nebo Letištní letovou informační službu v českém jazyce a pohotovostní službu známému provozu,“ nahrazuje textem „letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), anebo poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém jazyce,“. 2. V příloze č. 3 části B se za slova „Provozní doba“ vkládají slova „musí být stanovena a publikována prostřednictvím letecké informační služby a musí splňovat tyto požadavky:“. 3. V příloze č. 3 části C se text „letištní službu řízení letového provozu nebo Letištní letovou informační službu v jazycích českém a anglickém a pohotovostní službu známému provozu,“ nahrazuje textem „letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém a anglickém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), anebo poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém a anglickém jazyce,“. 4. V příloze č. 3 části D se za slova „Provozní doba“ vkládají slova „musí být stanovena a publikována prostřednictvím letecké informační služby a musí splňovat tyto požadavky:“. 5. V příloze č. 3 části D se text „letištní službu řízení letového provozu nebo Letištní letovou informační službu v jazyce českém a anglickém a pohotovostní službu známému provozu,“ nahrazuje textem „letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém a anglickém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), anebo poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém a anglickém jazyce,“. 6. V příloze č. 3 se text „Poznámky:“ nahrazuje textem „Poznámka:“. 7. V příloze č. 3 se poznámka č. 1 zrušuje. Dosavadní poznámky č. 2 a 3 se označují jako poznámky č. 1 a 2. 8. V příloze č. 3 se poznámka č. 2 zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2013. Ministr: Ing. Stanjura v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2013 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2013 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Republikou San Marino o výměně informací v daňových záležitostech Vyhlášeno 7. 1. 2013, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 9. 2012, částka 1/2013 * Článek 1 - Předmět a Rozsah Dohody * Článek 2 - Jurisdikce * Článek 3 - Daně, na které se Dohoda vztahuje * Článek 4 - Všeobecné definice * Článek 5 - Výměna informací na základě žádosti * Článek 6 - Daňové šetření v zahraničí * Článek 7 - Možnost odmítnout žádost * Článek 8 - Zachovávání mlčenlivosti * Článek 9 - Náklady * Článek 10 - Implementace * Článek 11 - Jazyk * Článek 12 - Další mezinárodní dohody nebo ujednání * Článek 13 - Řešení případů vzájemnou dohodou * Článek 14 - Protokol * Článek 15 - Vstup v platnost * Článek 16 - Ukončení platnosti * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 9. 2012 4 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. listopadu 2011 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Republikou San Marino o výměně informací v daňových záležitostech. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 15 dne 6. září 2012 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU SAN MARINO O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Česká republika a Republika San Marino (dále jen „San Marino“) se dohodly uzavřít následující Dohodu usilující o usnadnění výměny informací v daňových záležitostech takto: Článek 1 Předmět a Rozsah Dohody 1. Příslušné orgány smluvních stran zajistí spolupráci prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na které se vztahuje tato Dohoda. Takové informace zahrnují informace, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro stanovení, vyměření a výběr těchto daní, vymáhání daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování nebo stíhání daňových trestných činůtrestných činů. Informace se vyměňují v souladu s ustanovením této Dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 8. Práva, zajištěná osobám zákony nebo administrativními postupy dožádané strany, zůstávají v platnosti v takovém rozsahu, aby neoprávněně nezabraňovala a nezdržovala efektivní výměnu informací. 2. Informace obdržené žádající stranou podle této Dohody mohou být v žádající straně použity jako důkaz v trestním řízenítrestním řízení pouze, pokud s tím justiční nebo jiné příslušné orgány dožádané strany vysloví souhlas v souladu s právním řádem dožádané strany, je-li podle tohoto právního řádu takového souhlasu třeba. Článek 2 Jurisdikce Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nejsou v držení u jejích orgánů nebo které nejsou k dispozici nebo pod kontrolou osob, které patří do její územní jurisdikce. Článek 3 Daně, na které se Dohoda vztahuje 1. Daně, na které se tato Dohoda vztahuje, jsou platné daně zavedené právními řády smluvních stran. 2. Tato Dohoda se vztahuje také na všechny stejné daně zavedené po datu podpisu této Dohody mimo nebo namísto stávajících daní. Tato Dohoda se vztahuje také na všechny obdobné daně zavedené po datu podpisu této Dohody mimo nebo namísto stávajících daní, pokud s tím souhlasí příslušné orgány smluvních stran. Kromě toho daně, na které se tato Dohoda vztahuje, mohou být rozšířeny nebo modifikovány vzájemnou dohodou smluvních stran ve formě výměny dopisů. Příslušné orgány smluvních stran oznámí jeden druhému všechny podstatné změny systému zdanění a souvisejících opatření na sběr informací, na které se tato Dohoda vztahuje. Článek 4 Všeobecné definice 1. Pro účely této Dohody, pokud není definováno jinak, výraz: a) „smluvní strana“ znamená Česká republika nebo San Marino podle souvislosti; b) „příslušný orgán“ znamená i) v případě České republiky ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; ii) v případě San Marino ministr financí, jeho zplnomocněný zástupce nebo orgán, který je určený jako příslušný orgán pro účely této Dohody; c) „osoba“ zahrnuje osobu, společnost a jakoukoliv jinou skupinu osob; d) „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; e) „veřejně obchodovaná společnost“ znamená jakoukoliv společnost, jejíž základní třída akciíakcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcieakcie může veřejnost okamžitě nakoupit nebo prodat. AkcieAkcie mohou být nakupovány nebo prodávány „veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akciíakcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; f) „základní třída akciíakcií“ znamená třídu nebo třídy akciíakcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti; g) „uznávaná burza“ znamená jakoukoliv burzu, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran; h) „kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na právní formu. Termín „kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení. Emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může „veřejnost“ ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení, není-li tento nákup, prodej nebo zpětné odkoupení implicitně nebo explicitně omezeno na limitovanou skupinu investorů; i) „daň“ znamená jakoukoliv daň, na kterou se Dohoda vztahuje; j) „žádající strana“ znamená smluvní stranu vyžadující informace; k) „dožádaná strana“ znamená smluvní stranu, která je požádána o poskytnutí informací; l) „opatření na sběr informací“ znamená zákony a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat nebo poskytnout požadované informace; m) „informace“ znamená jakoukoliv skutečnost, prohlášení nebo záznam v libovolné formě; n) „trestní daňové záležitosti“ znamená jakékoliv daňové záležitosti zahrnující úmyslné jednání, na které se vztahuje stíhání podle trestního práva žádající strany; o) „trestní řízenítrestní řízení“ znamená řízení prováděné orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení, státními zastupitelstvími a soudy za účelem stanovení viny za porušování trestních zákonů a uložení odpovídajících trestů; p) „trestní právo“ znamená všechny příslušné právní normy určené jako takové podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech. 2. Pokud jde o provádění této Dohody v jakémkoliv čase některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam pro účely daní, na které se vztahuje Dohoda, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů této strany, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů této strany bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů této strany. Článek 5 Výměna informací na základě žádosti 1. Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda by jednání, které je šetřeno, bylo trestným činemtrestným činem podle zákonů dožádané strany, pokud by se takové jednání u dožádané strany objevilo. 2. Jestliže informace ve vlastnictví příslušného orgánu dožádané strany nestačí ke splnění žádosti o informace, použije tato strana veškerá potřebná opatření pro zjištění relevantních informací tak, aby zajistila žádající straně požadovanou informaci, bez ohledu na to, že dožádaná strana nemusí potřebovat tuto informaci pro své vlastní daňové účely. 3. Jestliže to specificky požaduje příslušný orgán žádající strany, zajistí příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě písemných svědectví a ověřených kopií originálních dokumentů. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby její příslušné orgány pro účely uvedené v článku 1 Dohody měly oprávnění získat a na žádost poskytnout: a) informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající v zastoupení nebo v postavení zmocněnce včetně pověřenců a svěřenských správců; b) informace týkající se vlastnictví společností, sdružení, trustů, nadací, „Anstalten“ a jiných osob, včetně, v rozsahu ustanovení článku 2, informací ohledně vlastnictví jakýchkoliv dalších osob z řetězu vlastnictví; v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích a beneficientech; a v případě nadací informace o zakladatelích, členech správní rady a beneficientech. Dále, tato Dohoda nevytváří závazek smluvních stran získat nebo poskytnout vlastnické informace, pokud jde o veřejně obchodovatelné společnosti nebo veřejné kolektivní investiční fondy nebo programy, pokud tyto informace nelze získat bez vzniku neúměrných obtíží. 5. Příslušný orgán žádající strany poskytne příslušnému orgánu dožádané strany následující informace, aby prokázal předpokládaný význam informací v žádosti: a) totožnost osoby, u které je prováděno šetření čí vyšetřování; b) údaj o požadované informaci včetně její povahy a formy, ve které si žádající strana přeje obdržet informaci od dožádané strany; c) daňový účel, pro který se informace požaduje; d) podklady, na základě kterých se domnívá, že dožádaná strana má požadovanou informaci k dispozici nebo že ji má pod kontrolou osoba v rámci jurisdikce dožádané strany nebo kterou může tato osoba získat; e) ve známém rozsahu jméno a adresu osoby, o které se domnívá, že má požadovanou informaci k dispozici; f) prohlášení, že žádost je v souladu se zákonnou a administrativní praxí žádající strany, že pokud by požadovaná informace byla v rámci jurisdikce žádající strany, potom by byl příslušný orgán žádající strany schopen získat informaci podle zákonů žádající strany nebo běžným administrativním postupem a že je ve shodě s touto Dohodou; g) prohlášení, že žádající strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které by vedly ke vzniku neúměrných obtíží. 6. Příslušný orgán dožádané strany zašle požadované informace žádající straně tak rychle, jak je to jen možné. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: a) písemně potvrdí přijetí žádosti příslušnému orgánu žádající strany a do 60 dnů od přijetí žádosti sdělí příslušnému orgánu žádající strany případné nedostatky v žádosti. b) není-li příslušný orgán dožádané strany schopen získat a zajistit informaci do 90 dnů od přijetí žádosti, včetně toho, zda se setkal s překážkami při získávání informace nebo odmítne-li informaci dodat, okamžitě vyrozumí žádající stranu, vysvětlí důvod, pro který nebylo možné žádost vyřídit, povahu překážek nebo důvody svého odmítnutí. Článek 6 Daňové šetření v zahraničí 1. Smluvní strana může, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a po obdržení oznámení od žádající strany, povolit vstup zástupcům příslušného orgánu druhé smluvní strany na území prvně jmenované strany za účelem vyslechnutí daňového subjektu či prověření jeho záznamů a dokumentů, a to a na základě předchozího písemného souhlasu dotčených osob. Příslušný orgán druhé jmenované strany sdělí příslušnému orgánu prvně jmenované strany dobu a místo schůzky s dotčenými osobami. 2. Na žádost příslušného orgánu jedné smluvní strany může příslušný orgán druhé smluvní strany umožnit zástupcům příslušného orgánu prvně jmenované strany, aby se účastnili vyhrazené části daňového šetření v druhé jmenované straně. 3. Přistoupí-li se na žádost uvedenou v odstavci 2, vyrozumí příslušný orgán smluvní strany provádějící šetření co možná nejdříve příslušný orgán druhé strany o době a místě šetření, orgánu nebo úředníkovi pověřeném k provádění šetření a postupech a podmínkách vyžadovaných prvně jmenovanou stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí ohledně vedení daňového šetření provede strana provádějící šetření. Článek 7 Možnost odmítnout žádost 1. Dožádaná strana nebude muset získat nebo poskytnout informaci, kterou by žádající strana nebyla schopna získat podle svých vlastních zákonů pro účely provádění nebo prosazení vlastních daňových zákonů. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc tehdy, není-li žádost učiněna ve shodě s touto Dohodou. 2. Ustanovení této Dohody nekladou na smluvní stranu závazek dodat informaci, která by vyzradila jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup. Bez ohledu na dříve uvedené, informace typu uvedeného v článku 5, odstavec 4 se nepovažuje jako taková za tajemství nebo obchodní postup pouze proto, že splňuje kritéria tohoto odstavce. 3. Ustanovení této Dohody nekladou na smluvní stranu závazek získat nebo poskytnout informace, které by prozradily tajnou komunikaci mezi klientem a advokátemadvokátem, právním poradcem nebo jiným uznaným právním zástupcem, kde taková komunikace je: a) vytvořena pro účely zjištění nebo poskytnutí právní rady nebo b) vytvořena pro účely užití v existujícím nebo zamýšleném právním řízení. 4. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže by prozrazení této informace bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 5. Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že daňová pohledávka, která je předmětem žádosti, je zpochybňována. 6. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže žádající strana požaduje informaci k uplatnění nebo prosazení ustanovení daňového zákona žádající strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který za stejných okolností diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem žádající strany. Článek 8 Zachovávání mlčenlivosti Jakékoliv informace obdržené smluvními stranami podle této Dohody se považují za důvěrné a mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům (včetně soudů a správních orgánů) v jurisdikci smluvní strany zainteresovaným na vyměření nebo výběru, vymáhání nebo trestním stíhání nebo rozhodnutí o odvolání, ve vztahu k daním, na které se vztahuje tato Dohoda. Tyto osoby nebo orgány mohou tyto informace použít pouze pro tyto účely. Mohou tyto informace sdělit ve veřejném soudním řízení nebo v soudních rozhodnutích. Informace nesmí být bez předchozího písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany sděleny žádné jiné osobě nebo entitě nebo orgánu nebo jiné jurisdikci. Článek 9 Náklady Běžné náklady vynaložené při poskytování pomoci ponese dožádaná strana, a mimořádné náklady vynaložené při poskytování pomoci ponese žádající strana. Článek 10 Implementace Smluvní strany přijmou a zveřejní právní předpisy, nařízení a správní opatření nezbytná ke splnění podmínek této dohody a zajistí jejich účinnost. Článek 11 Jazyk Žádosti o pomoc a odpovědi na tyto žádosti se vypracují v angličtině nebo v dohodnutém jazyce oboustranně odsouhlaseném příslušnými orgány smluvních stran podle článku 13. Článek 12 Další mezinárodní dohody nebo ujednání Možnosti pomoci podle této Dohody neomezují ani nejsou omezovány možnostmi obsaženými ve stávajících mezinárodních dohodách nebo jiných ujednáních mezi smluvními stranami, které se týkají spolupráce v daňových záležitostech. Článek 13 Řešení případů vzájemnou dohodou 1. V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad této Dohody, vynasnaží se příslušné orgány vyřešit záležitost vzájemnou dohodou. 2. Kromě dohod uvedených v odstavci 1 se příslušné orgány smluvních stran mohou vzájemně dohodnout na postupech používaných podle článků 5 a 6. 3. Příslušné orgány smluvních stran mohou komunikovat jeden s druhým pro účely dosažení dohody podle tohoto článku přímo. 4. Smluvní strany se mohou dohodnout na jiné formě řešení sporů. Článek 14 Protokol Připojená příloha obsahuje vysvětlující Protokol k Dohodě, který je nedílnou součástí této Dohody. Článek 15 Vstup v platnost Smluvní strany si diplomatickou cestou vzájemně oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této Dohody v platnost. Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) v případě trestních daňových záležitostí od tohoto dne; a b) v ostatních případech pokrytých článkem 1 ve vztahu k zdaňovacím obdobím začínajícím 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Dohoda vstoupí v platnost, nebo později. Článek 16 Ukončení platnosti 1. Tato Dohoda zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některou smluvní stranou. Každá smluvní strana může ukončit platnost této Dohody podáním písemné výpovědi diplomatickou cestou. V takovém případě se Dohoda přestane v obou smluvních státech provádět k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď. 2. V případě ukončení platnosti Dohody, zůstávají obě smluvní strany vázány ustanoveními článku 8, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných na základě Dohody. Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali tuto Dohodu. Dáno ve dvou originálních vyhotoveních v Praze dne 25. listopadu 2011 v anglickém jazyce. Za Českou republiku Karel Schwarzenberg v.r. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Za Republiku San Marino Antonella Mularoni v.r. ministryně zahraničních a politických záležitostí, telekomunikací a dopravy PŘÍLOHA PROTOKOL TÝKAJÍCÍ SE INTERPRETACE A APLIKACE DOHODY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU SAN MARINO O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH. 1. Dle Článku 9 této Dohody náklady vzniklé při běžné aplikaci daňových zákonů dožádané strany ponese dožádaná strana, pokud tyto náklady vyvstanou z důvodu odpovědi na žádost o informace. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní administrativní náklady, méně významné externí náklady a režijní výdaje vynaložené dožádanou stranou v průběhu vypracování odpovědi na žádost o informace podanou žádající stranou. 2. Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním administrativní pomoci ponese žádající strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány, následujícím výčtem: a) přiměřené náklady účtované třetími osobami za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu; b) přiměřené náklady vynaložené v případě potřeby na služby expertů, tlumočníků a překladatelů; c) přiměřené náklady za přepravu dokumentů žádající straně; d) přiměřené náklady na soudní řízení v přímé souvislosti s konkrétní žádostí o výměnu informací, včetně nákladů na služby externího právního zástupce nebo poradce; a e) přiměřené náklady na získání písemných svědectví či důkazů. 3. Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EURO příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán žádající strany za účelem zjištění, zda chce žádající strana pokračovat ve výměně informací v tomto konkrétním případě a ponese příslušné náklady.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2013 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2013 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Ostrovem Man o výměně informací v daňových záležitostech Vyhlášeno 7. 1. 2013, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 5. 2012, částka 1/2013 * Článek 1 - Předmět a rozsah Dohody * Článek 2 - Jurisdikce * Článek 3 - Daně, na které se Dohoda vztahuje * Článek 4 - Všeobecné definice * Článek 5 - Výměna informací na základě žádosti * Článek 6 - Daňové šetření v zahraničí * Článek 7 - Možnost odmítnout žádost * Článek 8 - Zachovávání mlčenlivosti * Článek 9 - Náklady * Článek 10 - Implementace * Článek 11 - Jazyk * Článek 12 - Další mezinárodní dohody nebo ujednání * Článek 13 - Řešení případů vzájemnou dohodou * Článek 14 - Vstup v platnost * Článek 15 - Ukončení platnosti * 1\\. Dle Článku 9 této Dohody náklady vzniklé při běžné aplikaci daňových zákonů dožádané strany ponese dožádaná strana, pokud tyto náklady vyvstanou z důvodu odpovědi na žádost o informace. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní administrativní náklady, méně v * 2\\. Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním administrativní pomoci ponese žádající strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány, následujícím výčtem: - a) přiměřené náklady účtované třetími osobami za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu; * 3\\. Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EURO nebo ekvivalentní hodnotu v britských librách, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán žádající strany za účelem zjiště Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 5. 2012 3 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. července 2011 byla v Londýně podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Ostrovem Man o výměně informací v daňových záležitostech. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 dne 18. května 2012 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A OSTROVEM MAN O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Vzhledem k tomu, že Ostrov Man je na základě pověření od Spojeného království Velké Británie a Severního Irska oprávněn sjednat, uzavřít, provádět a dle podmínek daných touto Dohodou také ukončit Dohodu o výměně informací v daňových záležitostech mezi Českou republikou a Ostrovem Man; Vzhledem k tomu, že smluvní strany si přejí posílit a usnadnit výměnu informací v daňové oblasti; Dohodly se proto nyní smluvní strany uzavřít následující Dohodu, která upravuje povinnosti pouze mezi smluvními stranami: Článek 1 Předmět a rozsah Dohody Příslušné orgány smluvních stran zajistí spolupráci prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na které se vztahuje tato Dohoda. Takové informace zahrnují informace, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro stanovení, vyměření a výběr těchto daní, vymáhání daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování nebo stíhání daňových trestných činůtrestných činů. Informace se vyměňují v souladu s ustanovením této Dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 8. Práva, zajištěná osobám zákony nebo administrativními postupy dožádané strany, zůstávají v platnosti v takovém rozsahu, aby neoprávněně nezabraňovala a nezdržovala efektivní výměnu informací. Článek 2 Jurisdikce Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nejsou v držení u jejích orgánů nebo které nejsou k dispozici nebo pod kontrolou osob, které patří do její jurisdikce. Článek 3 Daně, na které se Dohoda vztahuje 1. Daně, které jsou předmětem této Dohody, jsou: a) v České republice: daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob daň z nemovitostínemovitostí daň z přidané hodnoty; b) na Ostrově Man: daně z příjmů a ze zisku daň z přidané hodnoty. 2. Tato Dohoda se vztahuje také na všechny obdobné daně zavedené po datu podpisu této Dohody mimo nebo namísto stávajících daní, pokud s tím souhlasí příslušné orgány smluvních stran. Kromě toho daně, na které se tato Dohoda vztahuje, mohou být rozšířeny nebo modifikovány vzájemnou dohodou mezi smluvními stranami ve formě výměny dopisů. Příslušné orgány smluvních stran oznámí jeden druhému všechny podstatné změny daňového systému a související opatření na sběr informací uvedené v této Dohodě. Článek 4 Všeobecné definice 1. Pro účely této Dohody, pokud není definováno jinak, výraz: a) “smluvní strana“ znamená Česká republika nebo Ostrov Man podle souvislosti; b) Česká republika označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; c) Ostrov Man označuje území ostrova Ostrov Man, včetně jeho výsostných vod, v souladu s mezinárodním právem; d) “příslušný orgán“ znamená i) v případě České republiky ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; ii) v případě Ostrova Man “Správce daně z příjmů“ (“Assessor of Income Tax“) nebo jeho zástupce; e) “osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a jakoukoliv jinou právní formu podnikání; f) “společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; g) “veřejně obchodovaná společnost“ znamená jakoukoliv společnost, jejíž základní třída akciíakcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcieakcie může veřejnost okamžitě nakoupit nebo prodat. AkcieAkcie mohou být nakupovány nebo prodávány “veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akciíakcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; h) “základní třída akciíakcií“ znamená třídu nebo třídy akciíakcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti; i) “uznávaná burza“ znamená jakoukoliv burzu, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran; j) “kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na svoji právní formu. Termín “kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení. Emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může “veřejnost“ ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení, není-li tento nákup, prodej nebo zpětné odkoupení implicitně nebo explicitně omezeno na limitovanou skupinu investorů; k) “daň“ znamená jakoukoliv daň, na kterou se tato Dohoda vztahuje; l) “žádající strana“ znamená smluvní stranu vyžadující informace; m) “dožádaná strana“ znamená smluvní stranu, která je požádána o poskytnutí informací; n) “opatření na sběr informací“ znamená zákony a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat nebo poskytnout požadované informace; o) “informace“ znamená jakoukoliv skutečnost, prohlášení nebo záznam v libovolné formě; p) “trestní daňové záležitosti“ znamená jakékoliv daňové záležitosti zahrnující úmyslné jednání, na které se vztahuje stíhání podle trestního práva žádající strany; q) “trestní právo“ znamená všechny příslušné právní normy určené jako takové podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech. 2. Pokud jde o provádění této Dohody v jakémkoliv čase některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů této smluvní strany, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů této smluvní strany bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů této smluvní strany. Článek 5 Výměna informací na základě žádosti 1. Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda dožádaná strana potřebuje tyto informace pro své vlastní daňové účely či zda by jednání, které je šetřeno, bylo trestným činemtrestným činem podle zákonů dožádané strany, pokud by se takové jednání u dožádané strany objevilo. 2. Jestliže informace ve vlastnictví příslušného orgánu dožádané strany nestačí ke splnění žádosti o informace, použije tato strana veškerá nutná příslušná opatření na sběr informací, aby zajistila žádající straně požadovanou informaci, bez ohledu na to, že dožádaná strana nemusí potřebovat tuto informaci pro své vlastní daňové účely. 3. Jestliže to specificky požaduje příslušný orgán žádající strany, zajistí příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě písemných svědectví a ověřených kopií originálních dokumentů. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby její příslušné orgány pro účely uvedené v článku 1 této Dohody měly oprávnění získat a na žádost poskytnout: a) informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající v zastoupení nebo v postavení zmocněnce včetně pověřenců a svěřenských správců; b) i) informace týkající se právního nebo skutečného vlastnictví společností, sdružení, nadací, “Anstalten“ a jiných osob, a v rozsahu ustanovení článku 2 jakýchkoliv dalších osob z řetězu vlastnictví; v případě schémat kolektivního investování včetně informací o akciíchakciích, podílech a dalších účastech; ii) v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích, protektorech a beneficientech; a iii) v případě nadací informace o zakladatelích, členech správní rady a beneficientech. 5. Tato Dohoda nevytváří závazek smluvní strany získat nebo poskytnout vlastnické informace, pokud jde o veřejně obchodované společnosti nebo veřejné kolektivní investiční fondy nebo programy, pokud tyto informace nelze získat bez vzniku neúměrných obtíží. 6. Příslušný orgán žádající strany poskytne příslušnému orgánu dožádané strany následující relevantní informace při zaslání žádosti o informace podle této Dohody: a) totožnost osoby, u které je prováděno daňové šetření; b) údaj o hledané informaci včetně její povahy a formy, ve které si žádající strana přeje obdržet informaci od dožádané strany; c) daňový účel, pro který se informace zjišťuje; d) podklady, na základě kterých se domnívá, že dožádaná strana má požadovanou informaci k dispozici nebo že ji má k dispozici či pod kontrolou osoba v rámci jurisdikce dožádané strany; e) ve známém rozsahu jméno a adresu osoby, o které se domnívá, že má požadovanou informaci k dispozici nebo, že je schopna ji získat; f) prohlášení, že žádost je v souladu se zákonnou a administrativní praxí žádající strany, že pokud by požadovaná informace byla v rámci jurisdikce žádající strany, potom by byl příslušný orgán žádající strany schopen získat informaci podle zákonů žádající strany nebo běžným administrativním postupem a že je ve shodě s touto Dohodou; g) prohlášení, že žádající strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které by vedly ke vzniku neúměrných obtíží. 7. Příslušný orgán dožádané strany předá požadovanou informaci žádající straně tak rychle, jak to je možné. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: a) potvrdí přijetí žádosti písemně příslušnému orgánu žádající strany a do 60 dnů od přijetí žádosti sdělí příslušnému orgánu žádající strany případné nedostatky v žádosti; a b) není-li příslušný orgán dožádané strany schopen získat a zajistit informaci do 90 dnů od přijetí žádosti, včetně toho, zda se setkal s překážkami při obstarávání informace nebo odmítne-li informaci dodat, okamžitě vyrozumí žádající stranu a vysvětlí důvod, pro který nebylo možné žádost vyřídit, povahu překážek nebo důvody svého odmítnutí. Článek 6 Daňové šetření v zahraničí 1. Žádající strana může s příslušným zdůvodněním požádat dožádanou stranu o povolení pro zástupce žádající strany ke vstupu na území dožádané strany a za účelem účasti na daňovém šetření u daňového subjektu včetně možnosti vyslechnout daňový subjekt či prověřit jeho záznamy a dokumenty, a to v rozsahu umožněném vnitrostátními právními předpisy a na základě předchozího písemného souhlasu dotčeného daňového subjektu či dalších dotčených osob. Příslušný orgán žádající strany sdělí příslušnému orgánu dožádané strany dobu a místo schůzky s dotyčnými osobami. 2. Na žádost příslušného orgánu žádající strany může příslušný orgán dožádané strany umožnit zástupcům příslušného orgánu žádající strany, aby se účastnili vyhrazené části daňového šetření na území dožádané strany. 3. Přistoupí-li na žádost uvedenou v odstavci 2, vyrozumí příslušný orgán dožádané strany provádějící šetření co možná nejdříve příslušný orgán žádající strany o době a místě šetření, orgánu nebo úředníkovi, pověřeném k provádění šetření a postupech a podmínkách vyžadovaných dožádanou stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí ohledně vedení daňového šetření provede dožádaná strana provádějící šetření. Článek 7 Možnost odmítnout žádost 1. Dožádaná strana nebude muset získat nebo poskytnout informaci, kterou by žádající strana nebyla schopna získat podle svých vlastních zákonů pro účely provádění nebo prosazení vlastních daňových zákonů. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc tehdy, není-li žádost učiněna ve shodě s touto Dohodou. 2. Ustanovení této Dohody nekladou na smluvní stranu závazek dodat informaci podléhající zvláštnímu právnímu režimu nebo informaci, která by vyzradila jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup. Bez ohledu na dříve uvedené, informace typu uvedeného v čl. 5, odst.4 se nepovažuje jako taková za tajemství nebo obchodní postup pouze proto, že splňuje kritéria tohoto odstavce. 3. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže by prozrazení této informace bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že daňová pohledávka, která je předmětem žádosti, je zpochybňována. 5. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže žádající strana požaduje informaci k uplatnění nebo prosazení ustanovení daňového zákona žádající strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který za stejných okolností diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem žádající strany. Článek 8 Zachovávání mlčenlivosti 1. Všechny informace, které smluvní strany obdrží podle této Dohody, se považují za důvěrné. Takové informace mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům (včetně soudů a správních orgánů) podílejícím se v rámci jurisdikce smluvní strany na vyměření nebo výběru, vymáhání nebo vyšetřování nebo projednání odvolání, pokud jde o daně, kterých se týká tato Dohoda. Tyto osoby nebo orgány použijí tuto informaci pouze pro tyto účely. Tuto informaci mohou sdělit ve veřejného soudního řízení nebo v soudních, rozhodnutích. Informace nesmí být sdělena žádné jiné osobě, subjektu nebo orgánu bez výslovného písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany. 2. Informace poskytnuté žádající straně dle této Dohody nesmí být sděleny žádné jiné jurisdikci. Článek 9 Náklady Pokud se příslušné orgány smluvních stran nedohodnou jinak, běžné náklady vynaložené při poskytování administrativní pomoci ponese dožádaná strana, a mimořádné náklady vynaložené při poskytování administrativní pomoci (včetně odůvodněných nákladů na externí poradce v souvislosti se soudním řízením nebo podobně) ponese žádající strana. Na žádost kterékoliv ze smluvních stran budou příslušné orgány dle potřeby vzájemně konzultovat, a zvláště příslušný orgán dožádané strany bude předem konzultovat s příslušným orgánem žádající strany, pokud lze očekávat, že náklady na poskytnutí informací v daném případě budou mimořádné. Článek 10 Implementace Smluvní strany přijmou právní předpisy nezbytné ke splnění podmínek této dohody a zajistí jejich účinnost. Článek 11 Jazyk Žádosti o pomoc a odpovědi na tyto žádosti se vypracují v angličtině, nebo v jiném jazyce, na kterém se vzájemně dohodnou příslušné orgány smluvních stran podle článku 13. Článek 12 Další mezinárodní dohody nebo ujednání Možnosti pomoci podle této Dohody neomezují ani nejsou omezovány možnostmi obsaženými ve stávajících mezinárodních dohodách nebo jiných ujednáních mezi smluvními stranami, které se týkají spolupráce v daňových záležitostech. Článek 13 Řešení případů vzájemnou dohodou 1. V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad této Dohody, vynasnaží se příslušné orgány vyřešit záležitost vzájemnou dohodou. 2. Kromě dohod uvedených v odstavci 1, se příslušné orgány smluvních stran mohou vzájemně dohodnout na postupech používaných podle článků 5, 6 a 9. 3. Příslušné orgány smluvních stran mohou komunikovat jeden s druhým přímo pro účely dosažení dohody podle tohoto článku. 4. Smluvní strany se mohou dohodnout také na jiných formách řešení sporů. Článek 14 Vstup v platnost Smluvní strany si vzájemně písemně oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této Dohody v platnost. Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdějšího data z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) v případě trestních daňových záležitostí od tohoto dne; a b) v ostatních případech pokrytých článkem 1 ve vztahu ke zdaňovacím obdobím začínajícím 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Dohoda vstoupí v platnost nebo, pokud neexistuje zdaňovací období, veškeré daně uvalené k datu či po datu vstupu této Dohody v platnost. Článek 15 Ukončení platnosti 1. Tato Dohoda zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některou smluvní stranou. Každá smluvní strana může ukončit platnost této Dohody podáním písemné výpovědi diplomatickou cestou. V takovém případě se tato Dohoda přestane v obou smluvních státech provádět k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď. 2. Bez ohledu na ukončení platnosti této Dohody zůstávají smluvní strany vázány ustanoveními článku 8, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných na základě této Dohody. Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali tuto Dohodu. Dáno v Londýně dne 18. července 2011, ve dvou originálních vyhotoveních, v českém jazyce a v anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Českou republiku Michael Žantovský v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska Za Ostrov Man Anne Valerie Craine v. r. ministryně financí PROTOKOL Při podpisu Dohody mezi Českou republikou a Ostrovem Man o výměně informací v Daňových záležitostech (Dohoda) se podepsaní dohodli na následujících ustanoveních, která jsou nedílnou součástí této Dohody. K Článku 9: 1. Dle Článku 9 této Dohody náklady vzniklé při běžné aplikaci daňových zákonů dožádané strany ponese dožádaná strana, pokud tyto náklady vyvstanou z důvodu odpovědi na žádost o informace. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní administrativní náklady, méně významné externí náklady a režijní výdaje vynaložené dožádanou stranou v průběhu vypracování odpovědi na žádost o informace podanou žádající stranou. 2. Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním administrativní pomoci ponese žádající strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány, následujícím výčtem: a) přiměřené náklady účtované třetími osobami za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu; b) přiměřené náklady vynaložené v případě potřeby na služby expertů, tlumočníků a překladatelů; c) přiměřené náklady vynaložené v souvislosti s přepravou dokumentů žádající straně; d) přiměřené náklady na soudní řízení v přímé souvislosti s konkrétní žádostí o výměnu informací, včetně nákladů na služby externího právního zástupce nebo poradce; a e) přiměřené náklady na získání písemných svědectví či důkazů. 3. Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EURO nebo ekvivalentní hodnotu v britských librách, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán žádající strany za účelem zjištění, zda chce žádající strana pokračovat ve výměně informací v tomto konkrétním případě a ponese příslušné náklady. Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali tento Protokol. Dáno v Londýně dne 18. července 2011, ve dvou originálních vyhotoveních, v českém jazyce a v anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Českou republiku Michael Žantovský v.r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska Za Ostrov Man Anne Valerie Craine v. r. ministryně financí
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 3/2013 Sb.	Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 3/2013 Sb. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Vyhlášeno 7. 1. 2013, částka 2/2013 3 SDĚLENÍ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 12. prosince 2012 o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 379/2007 Sb., aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení. V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení. Ministr: Fiala v. r. Příloha Aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Poř. číslo\| Název výzkumné organizace\| Identifikační číslo výzkumné organizace\| Sídlo výzkumné organizace\| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí\| Doba platnosti schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, počítaná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Agrotest fyto, s.r.o.\| 25328859\| Havlíčkova 2787/121, 767 01 Kroměříž\| 6\\. května 2012\| 5 let 2\| Agrovýzkum Rapotín, s. r. o.\| 26788462\| Výzkumníků 267, 788 13 Rapotín\| 30\\. května 2012\| 5 let 3\| Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985815\| Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov\| 23\\. března 2008\| 5 let 4\| Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68081707\| Královopolská 135, 612 65 Brno\| 22\\. března 2008\| 5 let 5\| Biologické centrum AV ČR, v. v. i.\| 60077344\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice\| 22\\. března 2008\| 5 let 6\| Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 86652036\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 22\\. března 2008\| 5 let 7\| Botanický ústav AV ČR, v. v. i\| 67985939\| Zámek 1, 252 43 Průhonice\| 22\\. března 2008\| 5 let 8\| Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.\| 44994575\| Líšeňská 33a, 636 00 Brno\| 8\\. srpna 2008\| 5 let 9\| Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.\| 67179843\| Bělidla 986/4a 603 00 Brno\| 30\\. června 2012\| 5 let 10\| Česká zemědělská univerzita v Praze\| 60460709\| Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol\| 26\\. července 2008\| 5 let 11\| České vysoké učení technické v Praze\| 68407700\| Zikova 4, 166 36 Praha 6\| 22\\. března 2008\| 5 let 12\| Ekologické služby, s. r. o.\| 26733544\| Areál ČOV, 268 01 Hořovice\| 22\\. února 2010\| 5 let 13\| Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378076\| Na Florenci 3/1420\| 10\\. prosince 2008\| 5 let 14\| Evropský polytechnický institut, s.r.o.\| 63468352\| Osvobození 699, 686 04 Kunovice\| 30\\. dubna 2008\| 5 let 15\| Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985955\| Jilská 361/1, 110 01 Praha 1\| 25\\. dubna 2008\| 5 let 16\| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378271\| Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8\| 22\\. března 2008\| 5 let 17\| Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985823\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 22\\. března 2008\| 5 let 18\| Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985530\| Boční II 1401/1a, 141 31 Praha 4\| 1\\. listopadu 2008\| 5 let 19\| Geologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985831\| Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 - Lysolaje\| 7\\. března 2009\| 5 let 20\| Janáčkova akademie múzických umění v Brně\| 62156462\| Beethovenova 650/2, 662 15 Brno\| 1\\. března 2012\| 5 let 21\| Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích\| 60076658\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice\| 22\\. března 2008\| 5 let 22\| Masarykova univerzita\| 00216224\| Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno\| 22\\. března 2008\| 5 let 23\| Masarykův onkologický ústav\| 00209805\| Žlutý kopec 7, 656 53 Brno\| 15\\. října 2011\| 5 let 24\| Matematický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985840\| Žitná 25, 115 67 Praha 1\| 22\\. března 2008\| 5 let 25\| Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně\| 62156489\| Zemědělská 1, 613 00 Brno\| 22\\. března 2008\| 5 let 26\| Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 61388971\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 3\\. dubna 2008\| 5 let 27\| Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985998\| Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1\| 3\\. dubna 2008\| 5 let 28\| Ostravská univerzita v Ostravě\| 61988987\| Dvořákova 7, 701 03 Ostrava\| 2\\. června 2012\| 5 let 29\| Psychiatrické centrum Praha\| 00023752\| Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice\| 20\\. srpna 2008\| 5 let 30\| Slezská universita v Opavě\| 47813059\| Na Rybníčku 1,746 01 Opava\| 7\\. června 2008\| 5 let 31\| Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378017\| Valentinská 1, 110 00 Praha 1\| 18\\. dubna 2008\| 5 let 32\| Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378025\| Jilská 1, 110 00 Praha 1\| 23\\. března 2008\| 5 let 33\| Technická univerzita v Liberci\| 46747885\| Studentská 2, 461 17 Liberec\| 23 března 2008\| 5 let 34\| Univerzita Hradec Králové\| 62690094\| Rokitanského 62, 200 03 Hradec Králové\| 23\\. dubna 2008\| 5 let 35\| Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem\| 44555601\| Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem\| 14\\. června 2008\| 5 let 36\| Univerzita Karlova v Praze\| 00216208\| Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1\| 22\\. března 2008\| 5 let 37\| Univerzita Palackého v Olomouci\| 61989592\| Křížkovského 8, 771 47 Olomouc\| 19\\. dubna 2008\| 5 let 38\| Univerzita Pardubice\| 00216275\| Studentská 95, 532 10 Pardubice\| 22\\. března 2008\| 5 let 39\| Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně\| 70883521\| Mostní 5139, 760 01 Zlín\| 22\\. března 2008\| 5 let 40\| Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.\| 68081715\| Veveří 97, 602 00 Brno\| 15\\. června 2008\| 5 let 41\| Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.\| 61388980\| Husinec-Řež č.p. 1001, 250 68 Husinec Řež\| 6\\. dubna 2008\| 5 let 42\| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.\| 68081766\| Květná 8, Brno\| 22\\. března 2008\| 5 let 43\| Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.\| 68378033\| Husova 4, 110 00 Praha 1\| 7\\. března 2009\| 5 let 44\| Ústav eperimentální botaniky AV ČR, v. v. i.\| 61389030\| Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje\| 22\\. března 2008\| 5 let 45\| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.\| 68378041\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 30\\. července 2008\| 5 let 46\| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.\| 67985882\| Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8 -Kobylisy\| 22\\. března 2008\| 5 let 47\| Ústav fyzikální chemie J.Heyrovského AV ČR, v. v. i.\| 61388955\| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8\| 22\\. března 2008\| 5 let 48\| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.\| 68378289\| Boční II 1401/1a, 141 31 Praha 4\| 22\\. března 2008\| 5 let 49\| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.\| 68081723\| Žižkova 22, 616 62 Brno\| 23\\. března 2008\| 5 let 50\| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.\| 61389021\| Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8\| 22\\. března 2008\| 5 let 51\| Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.\| 67985858\| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6\| 22\\. března 2008\| 5 let 52\| Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.\| 67985807\| Pod Vodárenskou Věží 2, 182 07 Praha 8\| 24\\. prosince 2008\| 5 let 53\| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.\| 61389005\| Husinec-Řež č.p. 130, 250 68 Husinec Řež\| 22\\. března 2008\| 5 let 54\| Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.\| 61389013\| Heyrovského náměstí 2, 162 06 Praha 6 - Břevnov\| 27\\. března 2008\| 5 let 55\| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.\| 68378050\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 22\\. března 2008\| 5 let 56\| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.\| 61388963\| Flemingovo náměstí 2, 166 10 Praha 6\| 22\\. března 2008\| 5 let 57\| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.\| 68378068\| Na Florenci 1420/3, 110 00 Praha 1\| 25\\. dubna 2008\| 5 let 58\| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.\| 67985874\| Pod Paťankou 30, 166 12 Praha 6\| 23\\. března 2008\| 5 let 59\| Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.\| 68378092\| Letenská 4, 118 51 Praha 1\| 22\\. března 2008\| 5 let 60\| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.\| 68081731\| Královopolská 147, 612 64 Brno\| 6\\. dubna 2008\| 5 let 61\| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.\| 67985891\| V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8\| 21\\. června 2008\| 5 let 62\| Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.\| 68378297\| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9\| 2\\. dubna 2011\| 5 let 63\| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.\| 67985556\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 22\\. března 2008\| 5 let 64\| Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.\| 61388998\| Dolejškova 1402/5, 182 00 Praha 8\| 6\\. dubna 2008\| 5 let 65\| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.\| 67985904\| Rumburská 89, 277 21 Liběchov\| 6\\. září 2008\| 5 let 66\| Veterinární a farmaceutická univerzita Brno\| 62157124\| Palackého třída 1/3, 612 42 Brno\| 17\\. června 2012\| 5 let 67\| Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava\| 61989100\| tř. 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba\| 24\\. dubna 2008\| 5 let 68\| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze\| 60461373\| Technická 5, 166 28 Praha 6\| 26\\. března 2008\| 5 let 69\| Vysoké učení technické v Brně\| 00216305\| Antonínská 548/1, 601 90 Brno\| 7\\. června 2008\| 5 let 70\| Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.\| 00027162\| Hudcova 296/70, 621 00 Brno-Medlánky\| 24\\. června 2012\| 5 let 71\| Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.\| 00027014\| Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves\| 9\\. července 2008\| 5 let 72\| Západočeská univerzita v Plzni\| 49777513\| Univerzitní 8, 306 14 Plzeň\| 25\\. dubna 2008\| 5 let
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2013 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2013 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Guernsey o výměně informací v daňových záležitostech Vyhlášeno 7. 1. 2013, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 7. 2012, částka 1/2013 * Článek 1 - Předmět a rozsah Dohody * Článek 2 - Jurisdikce * Článek 3 - Daně, na které se Dohoda vztahuje * Článek 4 - Definice * Článek 5 - Výměna informací na základě žádosti * Článek 6 - Daňové šetření v zahraničí * Článek 7 - Možnost odmítnout žádost * Článek 8 - Zachovávání mlčenlivosti * Článek 9 - Náklady * Článek 10 - Implementace * Článek 11 - Jazyk * Článek 12 - Další mezinárodní dohody nebo ujednání * Článek 13 - Řešení případů vzájemnou dohodou * Článek 14 - Postup vzájemné spolupráce * Článek 15 - Protokol * Článek 16 - Vstup v platnost * Článek 17 - Ukončení platnosti * 1\\. Dle Článku 9 (Náklady) této Dohody náklady vzniklé při běžné aplikaci daňových zákonů dožádané strany ponese dožádaná strana, pokud tyto náklady vyvstanou z důvodu odpovědi na žádost o informace. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní administrativní nákla * 2\\. Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním administrativní pomoci ponese žádající strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány, následujícím výčtem: - a) přiměřené náklady účtované třetími osobami za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu; * 3\\. Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EURO nebo ekvivalentní hodnotu v britských librách, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán žádající strany za účelem zjiště * 4\\. Dle odstavce 6 Článku 5 (Výměna informací na žádost) této Dohody se rozumí, že příslušný orgán dožádané strany předá požadovanou informaci žádající straně tak rychle, jak je to jen možné. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: - a) potvrdí přijetí žádosti písemně příslušnému orgánu žádající strany a do 60 dnů od přijetí žádosti sdělí příslušnému orgánu žádající strany případné nedostatky v žádosti; a Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 7. 2012 2 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. září 2011 byla v Londýně podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guernsey o výměně informací v daňových záležitostech. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 16 dne 9. července 2012 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU GUERNSEY O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Vzhledem k tomu, že vláda České republiky a vláda Guernsey (“strany“) si uvědomují, že současné právní předpisy upravují výměnu informací v trestních otázkách; Vzhledem k tomu, že strany již dlouhodobě podporují mezinárodní úsilí v boji proti finanční a jiné trestné činnosti, včetně odhalování financování terorismu; Vzhledem k tomu, že vláda Guernsey je na základě pověření od Spojeného království Velké Británie a Severního Irska oprávněna sjednat, uzavřít, provádět a dle podmínek daných touto Dohodou také ukončit Dohodu o výměně informací v daňových záležitostech s vládou České republiky; Vzhledem k tomu, že vláda Guernsey se dne 21. února 2002 politicky zavázala k plnění OECD standardů pro efektivní výměnu informací; Vzhledem k tomu, že si strany přejí posílit a usnadnit výměnu informací v daňové oblasti; Nyní se proto smluvní strany dohodly uzavřít následující Dohodu, která upravuje povinnosti pouze mezi smluvními stranami: Článek 1 Předmět a rozsah Dohody Strany zajistí spolupráci prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na které se vztahuje tato Dohoda, včetně informací, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro stanovení, vyměření a výběr těchto daní, vymáhání daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování daňových záležitostí nebo stíhání daňových trestných činůtrestných činů. Informace se vyměňují v souladu s ustanovením této Dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 8. Práva, zajištěná osobám zákony nebo administrativními postupy dožádané strany, zůstávají v platnosti. Článek 2 Jurisdikce Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nejsou v držení u jejích orgánů nebo které nejsou k dispozici či získatelné osobami, které patří do její jurisdikce. Článek 3 Daně, na které se Dohoda vztahuje 1. Daně, které jsou předmětem této Dohody, jsou: a) v případě České republiky: daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob daň z nemovitostínemovitostí daň z přidané hodnoty; b) v případě Guernsey: daň z příjmů daň z převodu nemovitostínemovitostí 2. Tato Dohoda se vztahuje také na všechny obdobné daně zavedené po datu podpisu této Dohody mimo nebo namísto stávajících daní, pokud s tím souhlasí příslušné orgány smluvních stran. Kromě toho daně, na které se tato Dohoda vztahuje, mohou být rozšířeny nebo modifikovány vzájemnou dohodou mezi smluvními stranami ve formě výměny dopisů. Příslušné orgány smluvních stran oznámí jeden druhému všechny podstatné změny zákonů a souvisejících opatření na sběr informací, které by mohly mít vliv na povinnosti smluvních stran podle této Dohody. Článek 4 Definice 1. V této Dohodě: a) Česká republika označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; b) Guernsey označuje Guernsey, Alderney a Herm, včetně výsostných vod náležícím k těmto ostrovům, v souladu s mezinárodním právem; c) “kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na svoji právní formu. Termín “kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení. Emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může “veřejnost“ ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení, není-li tento nákup, prodej nebo zpětné odkoupení implicitně nebo explicitně omezeno na limitovanou skupinu investorů; d) “společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; e) “příslušný orgán“ znamená i) v případě České republiky ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; ii) v případě Guernsey “Ředitel daní z příjmů“ (“Director of Income Tax“) nebo jeho zástupce; f) “trestní právo“ znamená všechny příslušné právní normy určené jako takové podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech; g) “trestní daňové záležitosti“ znamená jakékoliv daňové záležitosti zahrnující úmyslné jednání, na které se vztahuje stíhání podle trestního práva žádající strany; h) “informace“ znamená jakoukoliv skutečnost, prohlášení nebo záznam v libovolné formě; i) “opatření na sběr informací“ znamená zákony a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat nebo poskytnout požadované informace; j) “osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a jakoukoliv jinou právní formu podnikání; k) “základní třída akciíakcií“ znamená třídu nebo třídy akciíakcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti; l) “veřejně obchodovaná společnost“ znamená jakoukoliv společnost, jejíž základní třída akciíakcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcieakcie může veřejnost okamžitě nakoupit nebo prodat. AkcieAkcie mohou být nakupovány nebo prodávány “veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akciíakcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; m) “uznávaná burza“ znamená jakoukoliv burzu, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran; n) “dožádaná strana“ znamená smluvní stranu, která je požádána o poskytnutí informací nebo informace poskytla v reakci na žádost; o) “žádající strana“ znamená smluvní stranu, která předkládá žádost o informace nebo která informace obdržela od strany dožádané; p) “daň“ znamená jakoukoliv daň, na kterou se tato Dohoda vztahuje. 2. Pokud jde o provádění této Dohody v jakémkoliv čase některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů této smluvní strany, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů této smluvní strany bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů této smluvní strany. Článek 5 Výměna informací na základě žádosti 1. Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda dožádaná strana potřebuje tyto informace pro své vlastní daňové účely či zda by jednání, které je šetřeno, bylo trestným činemtrestným činem podle zákonů dožádané strany, pokud by se takové jednání u dožádané strany objevilo. Příslušný orgán žádající strany požádá dle tohoto článku o informace pouze v případě, že požadované informace nelze získat jiným způsobem v rámci vlastního teritoria, s výjimkou případu, kdy by použití tohoto jiného způsobu bylo příčinou vzniku nepřiměřených obtíží. 2. Jestliže informace ve vlastnictví příslušného orgánu dožádané strany nestačí ke splnění žádosti o informace, použije tato strana dle svého uvážení veškerá nutná příslušná opatření na sběr informací, aby zajistila žádající straně požadovanou informaci, bez ohledu na to, že dožádaná strana nemusí potřebovat tuto informaci pro své vlastní daňové účely. 3. Jestliže to specificky požaduje příslušný orgán žádající strany, zajistí příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě písemných svědectví a ověřených kopií originálních dokumentů. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby pro účely uvedené v článku 1 této Dohody a v rozsahu ustanovení článku 2 měla oprávnění skrze své příslušné orgány získat a na žádost poskytnout: a) informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající v zastoupení nebo v postavení zmocněnce včetně pověřenců a svěřenských správců; b) i) informace týkající se právního nebo skutečného vlastnictví společností, sdružení a jiných osob, včetně informací o vlastnictví všech těchto osob v řetězu vlastnictví; ii) v případě schémat kolektivního investování informace o akciíchakciích, podílech a dalších účastech; iii) v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích, protektorech a beneficientech; a iv) v případě nadací informace o zakladatelích, členech správní rady a beneficientech; za podmínky, že tato Dohoda nevytváří závazek smluvní strany získat nebo poskytnout vlastnické informace, pokud jde o veřejně obchodované společnosti nebo veřejné kolektivní investiční fondy nebo programy, pokud tyto informace nelze získat bez vzniku neúměrných obtíží. 5. Jakákoliv žádost o informace by měla být formulována co nejpodrobněji a měla by obsahovat v písemné podobě alespoň následují údaje: a) totožnost osoby, u které je prováděno daňové šetření; b) období, za které je informace požadována; c) povahu hledané informace a formu, ve které si žádající strana přeje informaci obdržet; d) daňový účel, pro který se informace zjišťuje; e) důvody, pro které se domnívá, že informace je významná pro výkon správy daní žádající strany, pokud se týká osoby uvedené v písmenu a) tohoto odstavce; f) podklady, na základě kterých se domnívá, že dožádaná strana má požadovanou informaci k dispozici nebo, že ji má k dispozici, či ji může získat osoba v rámci jurisdikce dožádané strany; g) ve známém rozsahu jméno a adresu osoby, o které se domnívá, že má požadovanou informaci k dispozici nebo, že je schopna ji získat; h) prohlášení, že žádost je v souladu se zákony a administrativní praxí žádající strany, že jestliže by požadovaná informace byla v rámci jurisdikce žádající strany, potom by byl příslušný orgán žádající strany schopen získat informaci podle zákonů žádající strany nebo běžným administrativním postupem a že je ve shodě s touto Dohodou; i) prohlášení, že žádající strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které by vedly k neúměrným těžkostem. 6. Příslušný orgán dožádané strany potvrdí přijetí žádosti příslušnému orgánu žádající strany a vynaloží veškeré své úsilí na předání požadované informace v co nejkratším možném termínu. Článek 6 Daňové šetření v zahraničí 1. Smluvní strana může umožnit zástupcům příslušného orgánu druhé smluvní strany vstoupit na území prvně jmenované strany a v rozsahu, v jakém to povolují její vnitrostátní právní předpisy, vyslechnout jednotlivce a prověřit záznamy s písemným souhlasem zainteresovaných osob. Příslušný orgán druhé jmenované sírany sdělí příslušnému orgánu prvně jmenované strany dobu a místo plánované schůzky s dotyčnými osobami. 2. Na žádost příslušného orgánu jedné smluvní strany může příslušný orgán druhé smluvní strany umožnit zástupcům příslušného orgánu prvně jmenované strany, aby se účastnili vyhrazené části daňového vyšetřování u druhé jmenované strany, v rozsahu, v jakém to povolují interní právní předpisy. 3. Přistoupí-li na žádost uvedenou v odstavci 2, vyrozumí příslušný orgán smluvní strany provádějící šetření co možná nejdříve příslušný orgán druhé smluvní strany o době a místě šetření, orgánu nebo úředníkovi, pověřeném k provádění šetření a postupech a podmínkách vyžadovaných dožádanou stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí ohledně vedení daňového šetření provede dožádaná strana provádějící šetření. Článek 7 Možnost odmítnout žádost 1. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc v případě, že: a) žádost není učiněna ve shodě s touto Dohodou; b) žádající strana nevyčerpala veškeré prostředky k získání požadované informace dostupné na svém území, s výjimkou případu, kdy by použití těchto prostředků způsobilo vznik nepřiměřených obtíží; nebo c) prozrazení této informace by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 2. Dožádaná strana nebude muset získat nebo poskytnout informaci, kterou by žádající strana nebyla schopna získat na svém území podle svých vlastních zákonů. 3. Ustanovení této Dohody nekladou na smluvní stranu závazek poskytnout údaje, které by podléhaly zvláštnímu právnímu režimu nebo byly předmětem jakéhokoliv obchodního, hospodářského, průmyslového, komerčního nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu, a to za podmínky, že informace popsané v čl. 5, odst.4 se nepovažují jako takové za tajemství nebo obchodní postup pouze, protože splňují kritéria tohoto odstavce. 4. Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že daňová pohledávka, která je předmětem žádosti, je zpochybňována. 5. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže žádající strana požaduje informaci k uplatnění nebo prosazení ustanovení daňového zákona žádající strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který za stejných okolností diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem žádající strany. Článek 8 Zachovávání mlčenlivosti 1. Všechny informace, které smluvní strany poskytnou či získají podle této Dohody, se považují za důvěrné. 2. Takové informace mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům (včetně soudů a správních orgánů) podílejícím se na činnostech specifikovaných v článku 1 této Dohody a použity těmito osobami pouze pro účely touto Dohodou vymezené, včetně jejich použití ve veřejném soudním řízení nebo v soudních rozhodnutích. 3. Informace nesmí být použita pro jiné účely než stanovené v článku 1 bez výslovného písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany. 4. Informace poskytnuté žádající straně dle této Dohody nesmí být sděleny žádné jiné jurisdikci. Článek 9 Náklady Pokud se příslušné orgány smluvních stran nedohodnou jinak, běžné náklady vynaložené při poskytování administrativní pomoci ponese dožádaná strana, a mimořádné náklady vynaložené při poskytování administrativní pomoci (včetně odůvodněných nákladů na externí poradce v souvislosti se soudním řízením nebo podobně) ponese žádající strana. Na žádost kterékoliv ze smluvních stran budou příslušné orgány dle potřeby vzájemně konzultovat, a zvláště příslušný orgán dožádané strany bude předem konzultovat s příslušným orgánem žádající strany, pokud lze očekávat, že náklady na poskytnutí informací v daném případě budou mimořádné. Článek 10 Implementace Smluvní strany přijmou právní předpisy nezbytné ke splnění podmínek této dohody a zajistí jejích účinnost. Článek 11 Jazyk Žádosti o pomoc a odpovědi na tyto žádosti se vypracují v angličtině, nebo v jiném jazyce, na kterém se vzájemně dohodnou příslušné orgány smluvních stran podle článku 13. Článek 12 Další mezinárodní dohody nebo ujednání Možnosti pomoci podle této Dohody neomezují ani nejsou omezovány možnostmi obsaženými ve stávajících mezinárodních dohodách nebo jiných ujednáních mezi smluvními stranami, které se týkají spolupráce v daňových záležitostech. Článek 13 Řešení případů vzájemnou dohodou 1. V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad této Dohody, vynasnaží se příslušné orgány vyřešit záležitost vzájemnou dohodou. 2. Kromě dohod uvedených v odstavci 1, příslušné orgány smluvních stran se mohou vzájemně dohodnout na postupech používaných podle článků 5, 6 a 9. 3. Příslušné orgány smluvních stran mohou komunikovat jeden s druhým přímo pro účely dosažení dohody podle tohoto článku. 4. Smluvní strany se mohou dohodnout také na jiných formách řešení sporů. Článek 14 Postup vzájemné spolupráce Pokud to příslušné orgány obou smluvních stran považují za vhodné, mohou se dohodnout na výměně technického know-how, vývoji nových kontrolních metod, identifikaci nových oblastí neplnění povinností daných daňovými právními předpisy a společném zkoumání těchto nových oblastí. Článek 15 Protokol Přiložený Protokol tvoří nedílnou součást této Dohody. Článek 16 Vstup v platnost Tato Dohoda vstoupí v platnost 60 dní po obdržení písemného oznámení o splnění postupů, které jsou vyžadovány vnitrostátními právními předpisy smluvních stran pro vstup této Dohody v platnost. Od data vstupu v platnost této Dohody se její ustanovení budou provádět: a) v případě trestních daňových záležitostí od tohoto data; a b) v ostatních případech pokrytých článkem 1 od tohoto data, ale pouze ve vztahu ke zdaňovacím obdobím začínajícím k tomuto datu nebo později nebo, pokud neexistuje zdaňovací období, ve vztahu k veškerým daním uvaleným k datu či po datu vstupu této Dohody v platnost. Článek 17 Ukončení platnosti 1. Každá smluvní strana může ukončit platnost této Dohody podáním písemné výpovědi diplomatickou cestou. 2. Toto ukončení platnosti Dohody nabude účinnosti prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí doby šesti měsíců od data obdržení písemné výpovědi od druhé smluvní strany. 3. Pokud je platnost této Dohody ukončena, zůstávají smluvní strany vázány ustanoveními článku 8, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných na základě této Dohody. Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali tuto Dohodu. Dáno v Londýně dne 15. září 2011, ve dvou originálních vyhotoveních, v českém jazyce a v anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Michael Žantovský v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska Za vládu Guernsey Lyndon Trott v. r. předseda vlády PROTOKOL K DOHODĚ MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU GUERNSEY O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Při podpisu Dohody mezi vládou České republiky a vládou Guernsey o výměně informací v Daňových záležitostech (dále jen “Dohoda“) se podepsaní dohodli na následujících ustanoveních, která jsou nedílnou součástí této Dohody. Odpovědnost za náklady: 1. Dle Článku 9 (Náklady) této Dohody náklady vzniklé při běžné aplikaci daňových zákonů dožádané strany ponese dožádaná strana, pokud tyto náklady vyvstanou z důvodu odpovědi na žádost o informace. Běžné náklady zahrnují vnitrostátní administrativní náklady, méně významné externí náklady a režijní výdaje vynaložené dožádanou stranou v průběhu vypracování odpovědi na žádost o informace podanou žádající stranou. 2. Přímé mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním administrativní pomoci ponese žádající strana. Příklady takových nákladů zahrnují, avšak nejsou limitovány, následujícím výčtem: a) přiměřené náklady účtované třetími osobami za pořizování kopií dokumentů pro dožádanou stranu; b) přiměřené náklady vynaložené v případě potřeby na služby expertů, tlumočníků a překladatelů; c) přiměřené náklady vynaložené v souvislosti s přepravou dokumentů žádající straně; d) přiměřené náklady na soudní řízení v přímé souvislosti s konkrétní žádostí o výměnu informací, včetně nákladů na služby externího právního zástupce nebo poradce; a e) přiměřené náklady na získání písemných svědectví či důkazů. 3. Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EURO nebo ekvivalentní hodnotu v britských librách, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán žádající strany za účelem zjištění, zda chce žádající strana pokračovat ve výměně informací v tomto konkrétním případě a ponese příslušné náklady. Časové lhůty pro poskytnutí informací: 4. Dle odstavce 6 Článku 5 (Výměna informací na žádost) této Dohody se rozumí, že příslušný orgán dožádané strany předá požadovanou informaci žádající straně tak rychle, jak je to jen možné. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: a) potvrdí přijetí žádosti písemně příslušnému orgánu žádající strany a do 60 dnů od přijetí žádosti sdělí příslušnému orgánu žádající strany případné nedostatky v žádosti; a b) není-li příslušný orgán dožádané strany schopen získat a zajistit informaci do 90 dnů od přijetí žádosti, včetně toho, zda se setkal s překážkami při obstarávání informace nebo odmítne-li informaci dodat, okamžitě vyrozumí žádající stranu, vysvětlí důvod, pro který nebylo možné žádost vyřídit, povahu překážek nebo důvody svého odmítnutí.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2013 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2013 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Kyperské republiky o spolupráci v oblasti obrany Vyhlášeno 7. 1. 2013, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 11. 2012, částka 1/2013 * Článek 1 - Účel * Článek 2 - Princip provádění * Článek 3 - Vymezení pojmů * Článek 4 - Prováděcí orgány * Článek 5 - Oblasti spolupráce * Článek 6 - Formy spolupráce * Článek 7 - Roční plány vojenské spolupráce * Článek 8 - Ochrana utajovaných informací * Článek 9 - Finanční ustanovení * Článek 10 - Kázeň a odpovědnost * Článek 11 - Zdravotní péče * Článek 12 - Řešení sporů * Článek 13 - Změny a doplňky * Článek 14 - Trvání a ukončení platnosti * Článek 15 - Vstup v platnost Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 11. 2012 1 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. listopadu 2012 byla v Bruselu podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Kyperské republiky o spolupráci v oblasti obrany. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 15 dnem podpisu. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Kyperské republiky o spolupráci v oblasti obrany Vláda České republiky a vláda Kyperské republiky, dále jen „smluvní strany“, respektujíce cíle a principy Charty Organizace spojených národů z roku 1945, přejíce si přispět k míru a bezpečnosti v Evropě, jednajíce v duchu partnerství a vzájemného porozumění, zamýšlejíce rozvinout dobré vztahy v oblasti obrany, se dohodly na následujícím: Článek 1 Účel Účelem této Dohody je úprava obecných zásad a postupů spolupráce mezi smluvními stranami v oblasti obrany. Smluvní strany se zavazují spolupracovat na základě zásad rovnosti, vzájemnosti a společných zájmů. Článek 2 Princip provádění Spolupráce v rámci této Dohody bude prováděna v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran a zásadami a normami mezinárodního práva. Tato Dohoda se netýká práv a povinností smluvních stran vyplývajících z mezinárodních smluv s dalšími státy. Článek 3 Vymezení pojmů Vysílající smluvní strana je ta smluvní strana, která vysílá personál, materiál, zásoby a vybavení na území přijímající smluvní strany. Přijímající smluvní strana je ta smluvní strana, která přijímá na svém území personál, materiál, zásoby a vybavení vysílající smluvní strany. Personál je vojenský a civilní personál zaměstnaný v rámci orgánů nebo organizačních jednotek smluvních stran. Článek 4 Prováděcí orgány Státními orgány pověřenými prováděním této Dohody jsou: za vládu České republiky - Ministerstvo obrany České republiky; za vládu Kyperské republiky - Ministerstvo obrany Kyperské republiky. Článek 5 Oblasti spolupráce Spolupráce smluvních stran bude prováděna v souladu správními předpisy států smluvních stran v následujících oblastech: - obranná politika a bezpečnostní politika; - obranné plánování; - právní aspekty přípravy a působení ozbrojených sil; - obranný průmysl; - obranný výzkum a technologie; - vojenské vzdělávání a výcvik osob; - vojenské zdravotnictví; - vojenská topografie a kartografie; - chemická, biologická, radiologická a jaderná obrana; - mírové, humanitární a jiné podobné operace; - ochrana životního prostředí během činností ozbrojených sil; - společenské, kulturní a sportovní aktivity; - jiné oblasti spolupráce v souladu s ujednáními prováděcích orgánů. Konkrétní záležitosti vztahující se ke spolupráci ve výše zmíněných a dalších dohodnutých oblastech mohou být podrobněji upraveny v samostatných dokumentech uzavíraných mezi prováděcími orgány na základě této Dohody v souladu s jejím účelem. Článek 6 Formy spolupráce Spolupráce smluvních stran bude prováděna v následujících formách: - oficiální návštěvy a pracovní schůzky na úrovni ministrů obrany, náčelníků generálních štábů, velitelů složek ozbrojených sil a jiných osob pověřených smluvními stranami; - konzultace, výměna zkušeností a informací; - jednání pracovních skupin, pořádání společných seminářů a konferencí o činnostech ozbrojených sil; - účast na ukázkách vojenského vybavení a výzbroje, pozorování vojenských cvičení; - účast na vojenských cvičeních; - vzdělávání a další výcvik vojenského personálu; - pozvání specialistů na konkrétní otázky jakožto poradců; - jiné formy spolupráce dohodnuté smluvními stranami. Článek 7 Roční plány vojenské spolupráce Na základě této Dohody prováděcí orgány vytvoří, bude-li to nezbytné, písemné roční plány vojenské spolupráce pro následující rok. Tyto plány budou obsahovat názvy, místa, data a formy aktivit, jakož i počet jejich účastníků. Článek 8 Ochrana utajovaných informací Ochrana utajovaných informacíutajovaných informací se řídí Smlouvou mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, podepsanou v Nikósii dne 9. června 2011. Článek 9 Finanční ustanovení Výměna delegací smluvních stran bude prováděna na základě reciprocity a v souladu s následujícími ustanoveními: Vysílající smluvní strana ponese náklady na přepravu do/z konkrétního místa ve státě přijímající smluvní strany, denní kapesné členům delegace a výdaje za pojištění, je-li jaké; Přijímající smluvní strana ponese náklady související s ubytováním členů delegace, jejich stravováním v místě aktivit, ubytováním a zajištěním přesunu. Článek 10 Kázeň a odpovědnost Vysílající smluvní strana vyvine veškeré úsilí, aby její personál během své účasti na aktivitách prováděných na území státu přijímající smluvní strany respektoval právní předpisy, postupy a pravidla státu přijímající smluvní strany. Článek 11 Zdravotní péče Přijímající smluvní strana poskytne na území svého státu nezbytnou zdravotní péči personálu vysílající smluvní strany v souladu s přímo použitelnými právními předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Článek 12 Řešení sporů Jakékoli spory týkající se výkladu nebo provádění ustanovení této Dohody budou řešeny smluvními stranami cestou vzájemných konzultací a jednání. Článek 13 Změny a doplňky Tato Dohoda může být kdykoli změněna nebo doplněna písemnou dohodou smluvních stran. Sjednané změny a doplňky této Dohody budou mít formu zvláštních protokolů tvořících nedílnou součást této Dohody a vstupujících v platnost v souladu s článkem 15 této Dohody. Článek 14 Trvání a ukončení platnosti Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Každá smluvní strana může tuto Dohodu kdykoli vypovědět. Tato smluvní strana oznámí druhé smluvní straně svůj úmysl vypovědět tuto Dohodu písemně diplomatickou cestou. Platnost Dohody skončí šest měsíců po přijetí takového oznámení druhou smluvní stranou. V případě výpovědi této Dohody budou veškeré aktivity, zahájené během platnosti této Dohody, dokončeny za stejných podmínek, za jakých byly zahájeny. Článek 15 Vstup v platnost Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem svého podpisu. Dáno v Bruselu dne 19. 11. 2012 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém, řeckém a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílů týkajících se výkladu ustanovení této Dohody má přednost anglické znění. Za vládu České republiky RNDr. Alexandr Vondra v. r. ministr obrany Za vládu Kyperské republiky Demetris Eliades v. r. ministr obrany
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb.	Rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013 Vyhlášeno 2. 1. 2013, částka 1/2013 * Čl. I - Prominutí a zahlazení některých nepodmíněných trestů * Čl. II - Zastavení trestního stíhání * Čl. III - Zmírnění některých nepodmíněných trestů odnětí svobody * Čl. IV - Prominutí dalších trestů * Čl. V - Společné ustanovení 1 ROZHODNUTÍ prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013 U příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky využívám práva daného mi Ústavou a uděluji tuto amnestii: Čl. I Prominutí a zahlazení některých nepodmíněných trestů (1) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 ve výměře nepřevyšující jeden rok. (2) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud osoba, které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 75 let a zároveň jí byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 10 let. (3) Na osoby, kterým se promíjí trest podle odstavců 1 a 2, se hledí, jako by odsouzeny nebyly. Čl. II Zastavení trestního stíhání Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činytrestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let. Čl. III Zmírnění některých nepodmíněných trestů odnětí svobody (1) Promíjím s podmínkou, že se osoba, které byl trest prominut, nedopustí trestného činutrestného činu v době odpovídající lhůtě pro zahlazení odsouzení, nepodmíněné tresty odnětí svobody uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku. (2) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly tyto tresty pravomocně uloženy před 1. lednem 2013, pokud byl uložen trest nepřevyšující 24 měsíců a zároveň nebyl trest uložen a) za zločin, při němž byla způsobena smrt nebo těžká újma na zdravítěžká újma na zdraví, nebo b) za zločin proti životu a zdraví, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, anebo proti rodině a dětem, nebo c) osobě, která kromě trestné činnosti, o níž se rozhoduje podle tohoto článku, byla v posledních pěti letech před 1. lednem 2013 odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo která byla v posledních pěti letech před 1. lednem 2013 propuštěna z výkonu trestu odnětí svobody, pokud se na ni nehledí, jako by odsouzena nebyla. (3) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 36 měsíců a zároveň osoba, které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 70 let. (4) Jestliže prominutí trestu podle tohoto článku nelze vztáhnout na celou trestnou činnost, za niž byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest, neužije se ho ani zčásti. Čl. IV Prominutí dalších trestů (1) Promíjím podmíněně odložené tresty odnětí svobody pravomocně uložené před 1. lednem 2013 osobám, které a) dosáhly či v roce 2013 dosáhnou věk 70 let, b) osobám, kterým byl trest uložen ve výměře nepřevyšující dva roky. (2) Promíjím nevykonané tresty obecně prospěšných prací nebo jejich zbytky a nevykonané tresty domácího vězení nebo jejich zbytky, pokud byly tyto tresty pravomocně uloženy před 1. lednem 2013. (3) Na osoby, kterým se promíjí trest podle odstavců 1 a 2, se hledí, jako by odsouzeny nebyly. Čl. V Společné ustanovení Trestným činemTrestným činem se též rozumí provinění spáchané mladistvým a trestem též trestní opatření uložené mladistvému. Prezident republiky: Klaus v. r. Předseda vlády: Nečas v. r.
Zákon č. 505/2012 Sb.	Zákon č. 505/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 31. 12. 2012, částka 190/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 31. 12. 2012 505 ZÁKON ze dne 28. prosince 2012, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. I V § 47t odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb., se za větu první vkládá věta „Do dne vydání karty sociálních systémů se dávky pěstounské péče vyplácí v české měně, a to převodem na platební účet určený příjemcem dávky nebo v hotovosti.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. II V § 53 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 401/2012 Sb., se za větu první vkládá věta „Do dne vydání karty sociálních systémů se tyto dávky vyplácí v české měně, a to převodem na platební účet určený uchazečem o zaměstnání nebo v hotovosti.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 504/2012 Sb.	Zákon č. 504/2012 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 189/2012 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2013 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 076 367 603 000 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 176 367 603 000 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 100 000 000 000 * § 2 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů na roky 2002 až 2012, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcím na řešení povodňových škod vzniklých v roce 2002 nebo vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová * § 3 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9 k tomuto zákonu. * § 4 - Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2013 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu. * § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. č. 1 k zákonu č. 504/2012 Sb. č. 2 k zákonu č. 504/2012 Sb. č. 3 k zákonu č. 504/2012 Sb. č. 4 k zákonu č. 504/2012 Sb. č. 5 k zákonu č. 504/2012 Sb. č. 6 k zákonu č. 504/2012 Sb. č. 7 k zákonu č. 504/2012 Sb. č. 8 k zákonu č. 504/2012 Sb. č. 9 k zákonu č. 504/2012 Sb. č. 10 k zákonu č. 504/2012 Sb. Aktuální znění od 31. 12. 2013 (475/2013 Sb.) 504 ZÁKON ze dne 19. prosince 2012 o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2013 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 076 367 603 000 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 176 367 603 000 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 100 000 000 000 Kč. Schodek státního rozpočtu bude vypořádán těmito financujícími položkami: a) zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 99 932 924 000 Kč, b) zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 1 630 276 000 Kč, c) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 1 563 200 000 Kč. (2) Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (4) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (5) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (6) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 99 074 304 000 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 36 000 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (7) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 035 651 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (8) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotace a příspěvky v celkové výši 7 429 750 100 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. (9) Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 813 410 000 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu. (10) Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu. (11) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 280 000 000 000 Kč a výše dotace ze státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 1 500 000 000 Kč. § 2 (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů na roky 2002 až 2012, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcímobcím na řešení povodňových škod vzniklých v roce 2002 nebo vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření a nebyly vyčerpány do 31. prosince 2012, byly těmito kraji a obcemiobcemi použity v roce 2013 ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v letech 2002 až 2012. Prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty na základě zákona č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009 a v roce 2010, ve znění pozdějších předpisů, na řešení povodňových škod vzniklých v letech 2009 a 2010, které nebyly vyčerpány v letech 2009 až 2012, mohou být použity ke stejným účelům v roce 2013. Prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty v roce 2012 na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraňováním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v srpnu 2010 a které v roce 2012 nebyly vyčerpány, mohou být použity ke stejným účelům v roce 2013. (2) Ministr financí se zmocňuje zvýšit ukazatele „Výdaje celkem“, „Transfery na programy vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku“ a „Transfery na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření“, rozpočtované v kapitole Operace státních finančních aktiv, o prostředky, které nebyly v roce 2012 vyčerpány z prostředků určených na stejné účely. O toto zvýšení se zvyšují i celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu, mění se saldo státního rozpočtu a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. c). (3) Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2012 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. O toto překročení se zvyšují i celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a mění se financující položka „Zvýšení stavu státních dluhopisů“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. a) a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. c). § 3 Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9 k tomuto zákonu. § 4 Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2013 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 504/2012 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel\| v Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem)\| 1 076 367 603 000 Výdaje státního rozpočtu celkem)\| 1 176 367 603 000 z toho: finanční vztahy k rozpočtům\| \\- krajů\| 1 035 651000 \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích\| 7 429 750 100 \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy\| 813 410 000 Schodek\| -100 000 000 000 Financování:\| Zvýšení stavu státních dluhopisů\| 99 932 924 000 Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů\| 1 630 276 000 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv)\| -1 563 200 000 ) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu Příloha č. 2 k zákonu č. 504/2012 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy)\| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| z toho z rozpočtu Evropské unie) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 20 000 000\| 0 303\| Senát Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 3 500 000\| 0 304\| Úřad vlády České republiky\| 0\| 0\| 0\| 11 000 000\| 0 305\| Bezpečnostní informační služba\| 0\| 0\| 0\| 136 300 000\| 0 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 350 000 000\| 0\| 0\| 50 000 000\| 0 307\| Ministerstvo obrany\| 10 044 000\| 2 924 102 000\| 2 608 077 000\| 228 463 000\| 26 407 000 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 250 000\| 0\| 0\| 550 000\| 0 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 0\| 0\| 0\| 350 000\| 0 312\| Ministerstvo financí\| 363 500 000\| 513 302 000\| 458 361 000\| 2 467 650 000\| 313 922 000 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 631 000 000\| 367 960 000 000\| 328 483 315 000\| 5 038 725 000\| 4 216 121 000 314\| Ministerstvo vnitra\| 13 000 000\| 5 608 927 000\| 5 008 052 000\| 1 140 618 000\| 540 618 000 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 900 000\| 0\| 0\| 12 516 812 000\| 10 095 145 000 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 1 000 000\| 0\| 0\| 11 319 900 000\| 11 303 900 000 321\| Grantová agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 27 000 000\| 0\| 0\| 9 498 528 000\| 9 183 528 000 327\| Ministerstvo dopravy\| 80 000 000\| 0\| 0\| 17 090 893 000\| 17 016 902 000 328\| Český telekomunikační úřad\| 18 863 000\| 0\| 0\| 911 787 000\| 860 000 329\| Ministerstvo zemědělství\| 6 200 000\| 0\| 0\| 35 599 860 000\| 26 603 710 000 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 400 000\| 0\| 0\| 17 841 365 000\| 17 645 813 000 334\| Ministerstvo kultury\| 10 000\| 0\| 0\| 1 772 010 000\| 1 507 254 000 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 9 200 000\| 0\| 0\| 523 857 000\| 371 279 000 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 0\| 722 796 000\| 645 000 000\| 2 319 649 000\| 112 733 000 343\| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| 0\| 0\| 0\| 571 000\| 571 000 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 75 000 000\| 0\| 0\| 111 520 000\| 1 520 000 345\| Český statistický úřad\| 0\| 0\| 0\| 112 398 000\| 109 338 000 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 330 000 000\| 0\| 0\| 146 385 000\| 16 385 000 348\| Český báňský úřad\| 0\| 0\| 0\| 2 600 000\| 0 349\| Energetický regulační úřad\| 201 467 000\| 0\| 0\| 4 500 000\| 0 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 4 500 000\| 0\| 0\| 5 798 000\| 4 798 000 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 0\| 0\| 0\| 3 500 000\| 3 500 000 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 361\| Akademie věd České republiky\| 0\| 0\| 0\| 300 000\| 0 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 2 700 000\| 0\| 0\| 2 500 000\| 0 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 0\| 0\| 0\| 130 000 000\| 0 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 100 300 000\| 0\| 0\| 400 000\| 0 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 0\| 42 912 000\| 38 321 000\| 0\| 0 377\| Technologická agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 0\| 0\| 0\| 339 000\| 0 396\| Státní dluh\| 0\| 0\| 0\| 6 800 000 000\| 0 397\| Operace státních finančních aktiv*)\| 1 400 000 000\| 0\| 0\| 1 861 000 000\| 0 398\| Všeobecná pokladní správa\| 550 602 080 000\| 0\| 0\| 16 694 462 000\| 0 \| CELKEM\| 554 227 414 000\| 377 772 039 000\| 337 241 126 000\| 144 368 150 000\| 99 074 304 000 PŘÍJMY CELKEM (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)\| 1 076 367 603 000 ) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet ) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu ) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu Příloha č. 3 k zákonu č. 504/2012 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje celkem ---\|---\|--- 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 334 403 000 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 1 085 936 000 303\| Senát Parlamentu\| 511 818 000 304\| Úřad vlády České republiky\| 709 025 000 305\| Bezpečnostní informační služba\| 1 111 104 000 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 5 834 939 000 307\| Ministerstvo obrany\| 42 053 375 000 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 299 897 000 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 93 824 000 312\| Ministerstvo financí\| 15 795 925 000 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 510 708 754 000 314\| Ministerstvo vnitra\| 52 292 118 000 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 15 418 434 000 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 14 071 331 000 321\| Grantová agentura České republiky\| 3 309 429 000 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 27 352 958 000 327\| Ministerstvo dopravy\| 45 844 967 000 328\| Český telekomunikační úřad\| 614 599 000 329\| Ministerstvo zemědělství\| 44 334 753 000 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 140 411 693 000 334\| Ministerstvo kultury\| 8 889 694 000 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 6 455 837 000 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 21 349 417 000 343\| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| 159 064 000 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 158 422 000 345\| Český statistický úřad\| 1 012 920 000 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 2 689 754 000 348\| Český báňský úřad\| 122 591 000 349\| Energetický regulační úřad\| 198 950 000 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 230 187 000 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 152 205 000 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 155 356 000 361\| Akademie věd České republiky\| 4 449 192 000 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 53 633 000 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 1 761 799 000 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 353 920 000 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 277 267 000 377\| Technologická agentura České republiky\| 2 556 487 000 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 507 321 000 396\| Státní dluh\| 64 350 168 000 397\| Operace státních finančních aktiv)\| 1 697 800 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| 136 596 337 000 \| CELKEM\| 1 176 367 603 000 ) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu Příloha č. 4 k zákonu č. 504/2012 Sb. strana 1 Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 60 000 Celkové výdaje\| 334 403 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky\| 97 998 000 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány\| 203 905 000 Celkové výdaje na lesní hospodářství\| 32 500 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 54 046 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 17 616 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 495 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 49 441 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 58 360 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 2 Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 20 000 000 Celkové výdaje\| 1 085 936 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR\| 1 085 936 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 335 421 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 139 374 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 567 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 156 662 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 54 340 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 3 Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 3 500 000 Celkové výdaje\| 511 818 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 500 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Senátu Parlamentu ČR\| 511 818 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 158 199 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 64 645 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 867 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 86 699 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 53 580 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 4 Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 11 000 000 Celkové výdaje\| 709 025 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 11 000 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 9 600 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 400 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR\| 709 025 000 v tom: \| výdaje vlastního Úřadu vlády ČR\| 533 004 000 \| výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády\| 176 021000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 247 595 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 84 184 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 107 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 210 691000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 34 000 000 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 34 000 000 \| v tom: \| institucionální podpora celkem 3)\| 34 000 000 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji 4)\| 0 Program protidrogové politiky\| 80 912 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 37 959 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 11 294 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 1 694 000 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 9 600 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 38 405 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 5 Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 136 300 000 Celkové výdaje\| 1 111 104 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 136 300 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 136 300 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby\| 1 111 104 000 Průřezové ukazatele\| \| Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 87 000 000 strana 6 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 400 000 000 Celkové výdaje\| 5 834 939 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 350 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 50 000 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 50 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 5 834 939 000 v tom: \| transformační spolupráce\| 50 000 000 \| humanitární pomoc\| 73 000 000 \| příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí\| 1 562 500 000 \| podpora českého kulturního dědictví v zahraničí\| 15 000 000 \| zahraniční vysílání rozhlasu\| 25 000 000 \| vrcholné návštěvy\| 0 \| bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech\| 0 \| prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí\| 0 \| provinční rekonstrukční tým - Afghánistán\| 15 000 000 \| ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 4 094 439 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 640 341 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 217 716 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 351 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 635 110 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 561 166 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 500 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 299 650 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 7 strana 8 Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 3 162 609 000 Celkové výdaje\| 42 053 375 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 10 044 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 2 924 102 000 v tom: \| pojistné na důchodové pojištění\| 2 608 077 000 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 316 025 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 228 463 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 26 407 000 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 202 056 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Zajištění obrany ČR ozbrojenými silami\| 23 034 237 000 Vytváření a rozvoj systému obrany státu\| 7 801 082 000 Zajištění výkonu státní správy v působnosti Ministerstva obrany\| 1 265 520 000 Zajištění strategického zpravodajství\| 2 200 258 000 Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil\| 480 400 000 Zajištění dávek důchodového pojištění\| 4 189 122 000 Zajištění ostatních sociálních dávek\| 2 810 000 000 Zajištění státní sportovní reprezentace\| 272 756 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 10 227 092 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 4 064 227 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 91 883 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 2 485 298 000 Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru\| 6 702 953 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 382 525 000 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 382 525 000 \| v tom: \| institucionální podpora celkem3)\| 84 688 000 \| \| účelová podpora celkem3)\| 297 837 000 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 297 837 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků\| 73 160 000 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji4)\| 0 \| Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 5 441 000 Program protidrogové politiky\| 431 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 900 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 28 325 000 v tom: ze státního rozpočtu\| 1 918 000 podíl rozpočtu Evropské unie\| 26 407 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 653 465 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 9 Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 800 000 Celkové výdaje\| 299 897 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 250 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu\| 299 897 000 v tom: \| výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního centra kybernetické bezpečnosti\| 61 464 000 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu\| 238 433 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 130 608 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 44 407 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 293 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 128 796 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 61 365 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 10 Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 350 000 Celkové výdaje\| 93 824 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 350 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 350 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv\| 93 824 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 48 080 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 16 202 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 425 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 42 441 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 13 972 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 11 Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 3 344 452 000 Celkové výdaje\| 15 795 925 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 363 500 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 513 302 000 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 458 361 000 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 54 941 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 467 650 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 313 922 000 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 74 221 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 079 507 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Daňová správa zajišťovaná finančními orgány\| 7 416 100 000 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu\| 2 437 228 000 Daňová správa zajišťovaná celními orgány\| 4 430 298 000 v tom:\| sociální dávky\| 754 553 000 \| výdaje na činnost celní správy\| 3 675 745 000 Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových\| 1 496 334 000 Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra\| 15 965 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 7 821 874 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 2 659 775 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 77 640 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 6 048 980 000 Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru\| 1 655 461 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 59 520 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 323 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 369 329 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 55 407 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 313 922 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 80 858 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 6 637 000 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 74 221 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 393 042 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 12 strana 13 Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 373 629 725 000 Celkové výdaje\| 510 708 754 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 631 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 367 960 000 000 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 328 483 315 000 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 39 476 685 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 038 725 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 4 216 121 000 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 113 604 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem6)\| 709 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Dávky důchodového pojištění\| 382 568 094 000 Dávky státní sociální podpory\| 36 910 000 000 Dávky nemocenského pojištění\| 20 135 000 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi\| 7 500 000 000 Dávky osobám se zdravotním postižením\| 2 326 000 000 Ostatní sociální dávky\| 4 000 000 Podpory v nezaměstnanosti\| 9 800 000 000 Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách\| 20 490 000 000 Aktivní politika zaměstnanosti celkem\| 5 435 869 000 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.\| 500 000 000 Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů\| 210 000 000 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením\| 3 713 000 000 Ostatní výdaje organizačních složek státu\| 13 110 789 000 Neinvestiční nedávkové transfery\| 7 849 759 000 Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti\| 156 243 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 5 356 374 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 1 889 201 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 52 633 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 5 262 200 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom: \| institucionální podpora celkem3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků4)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 150 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 516 225 000 v tom: ze státního rozpočtu\| 1 300 104 000 podíl rozpočtu Evropské unie\| 4 216 121 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 116 992 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 388 000 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 113 604 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 793 867 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 6) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění 153 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění 185 000 000 Kč strana 14 strana 15 Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 6 762 545 000 Celkové výdaje\| 52 292 118 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 13 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 5 608 927 000 v tom: pojistné na důchodové pojištění\| 5 008 052 000 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 600 875 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 140 618 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 540 618 000 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 600 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje PoliciePolicie ČR\| 27 143 550 000 Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR\| 6 593 111 000 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra\| 6 559 414 000 Výdaje na zabezpečení činností ostatních organizačních složek státu v působnosti Ministerstva vnitra\| 1 822 507 000 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU - IOP a OPLZZ celkem\| 397 935 000 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 48 127 000 Dávky důchodového pojištění\| 5 024 888 000 Ostatní sociální dávky\| 4 702 586 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 22 120 690 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 7 454 390 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 218 298 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 3 922 975 000 Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru\| 17 906 650 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 622 233 000 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 622 233 000 \| v tom:\| institucionální podpora celkem3)\| 57 088 000 \| \| účelová podpora celkem3)\| 565 145 000 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 565 145 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků4)\| 52 457 000 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji4)\| 0 \| Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 56 256 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 945 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 654 849 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 114 231 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 540 618 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 202 942 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 16 Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 12 517 712 000 Celkové výdaje\| 15 418 434 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 900 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 12 516 812 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 10 095 145 000 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 243 750 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 177 917 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Ochrana přírody a krajiny\| 1 684 024 000 Technická ochrana životního prostředí\| 5 946 000 000 Ochrana klimatu a ovzduší\| 3 991 000 000 Ostatní činnosti v životním prostředí\| 3 797 410 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 589 397 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 200 169 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 786 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 578 813 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků4)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 000 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 10 369 093 577 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 273 948 577 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 10 095 145 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 259 250 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 15 500 000 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 243 750 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 12 841 913 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 17 Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 11 320 900 000 Celkové výdaje\| 14 071 331 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 1 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 11 319 900 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 11 303 900 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 16 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu\| 12 629 273 685 Podpora bydlení\| 460 090 000 Územní plánování a stavební řád\| 46 839 000 Ostatní činnosti resortu\| 935 128 315 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 314 686 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 106 937 218 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 993 250 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 300 283 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 1800 843 685 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 496 943 685 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 11 303 900 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 152 067 900 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 18 Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 0 Celkové výdaje\| 3 309 429 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR\| 110 276 000 Dotace jiným subjektům\| 3 199 153 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 44 174 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 11 361 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 118 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 11 795 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 3 309 429 000 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 3 309 429 000 \| v tom: \| institucionální podpora celkem3)\| 110 276 000 \| \| účelová podpora celkem3)\| 3 199 153 000 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji4)\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 19 Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 9 525 528 000 Celkové výdaje\| 27 352 958 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 27 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 9 498 528 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 9 183 528 000 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 67 000 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 248 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora podnikání\| 13 668 383 000 Zahlazování následků hornické činnosti a mandatorní výdaje\| 1 686 900 000 Výdaje spojené s další činností resortu\| 2 297 675 000 Dotace na obnovitelné zdroje energie\| 9 700 000 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 674 743 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 226 845 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 485 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 649 005 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 4 507 383 333 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 2 524 050 000 \| v tom: \| institucionální podpora celkem3)\| 504 011 000 \| \| účelová podpora celkem3)\| 2 020 039 000 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 1 983 333 333 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 2 020 039 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků4)\| 146 377 000 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji4)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 11 314 153 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 2 130 625 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 9 183 528 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 67 000 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 67 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 288 988 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 20 Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 17 170 893 000 Celkové výdaje\| 45 844 967 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 80 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 17 090 893 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 17 016 902 000 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 73 991 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Drážní a kombinovaná doprava\| 8 984 973 000 Pozemní komunikace\| 0 Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 33 692 947 000 v tom: \| dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR\| 21021947 000 \| financování dálnice D47 podle zákona č. 220/2003 Sb.\| 0 \| dotace na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky\| 0 \| ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 12 671 000 000 Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu\| 3 167 047 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 356 544 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 121 306 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 498 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 349 662 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 5 100 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 23 030 659 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 6 013 757 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 17 016 902 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 193 189 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 21 Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 930 650 000 Celkové výdaje\| 614 599 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 18 863 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 7 911 787 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 860 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 910 927 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 614 599 000 v tom: \| výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny\| 125 000 000 \| výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady\| 50 000 000 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 439 599 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 164 360 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 55 749 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 573 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 157 282 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 80 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 011 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 151 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 860 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 87 081 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 22 strana 23 Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 35 606 060 000 Celkové výdaje\| 44 334 753 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 6 200 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 35 599 860 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 212 719 000 \| příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem\| 26 390 991 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 8 996 150 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora agropotravinářského komplexu\| 33 384 282 000 v tom: \| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu\| 31 686 532 000 \| ostatní výdaje\| 1 697 750 000 Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu\| 1 600 000 000 v tom: \| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost\| 1 400 000 000 \| ostatní dotace\| 200 000 000 Podpora lesního hospodářství\| 250 000 000 Podpora vodního hospodářství\| 2 254 649 000 v tom: \| výdaje na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky\| 1 630 276 000 \| ostatní výdaje na vodní hospodářství\| 624 373 000 Podpora neziskovým organizacím\| 63 500 000 Výdaje na činnosti spojené se správou majetku po zrušení Pozemkového fondu ČR\| 974 000 000 Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 5 808 322 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 749 991 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 595 082 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 17 293 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 1 733 957 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 768 472 000 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 768 472 000 \| v tom:\| institucionální podpora celkem3)\| 379 823 000 \| \| účelová podpora celkem3)\| 388 649 000 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 388 649 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků4)\| 283 908 000 Vratký přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně\| 1 500 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 200 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 250 260 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 37 541 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 212 719 000 Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem\| 31 686 532 000 v tom: \| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu\| 22 800 000 000 \| přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu\| 0 \| podpora venkova - ze státního rozpočtu\| 2 401 634 000 \| podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 005 788 000 \| společná organizace trhu - ze státního rozpočtu\| 72 907 000 \| společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie\| 406 203 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 881 932 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 24 strana 25 Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 17 841 765 000 Celkové výdaje\| 140 411 693 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 400 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 17 841 365 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 17 645 813 000 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 106 000 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 89 552 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Věda a vysoké školy\| 43 561 056 000 v tom: \| vysoké školy\| 21 803 802 000 \| výzkum, vývoj a inovace\| 21 757 254 000 Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací\| 85 232 526 000 Podpora činnosti v oblasti mládeže\| 206 073 000 Podpora činnosti v oblasti sportu\| 2 982 784 000 v tom: \| sportovní reprezentace\| 1 065 160 000 \| všeobecná sportovní činnost\| 1 917 624 000 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace\| 6 829 549 000 Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu\| 1 599 705 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 785 934 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 261 232 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 039 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 603 616 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 21 757 254 000 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 9 779 203 000 \| v tom: \| institucionální podpora celkem3)\| 6 939 161 000 \| \| účelová podpora celkem3)\| 2 840 042 000 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 11 978 051 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 875 102 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum4)\| 1 165 308 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků4)\| 4 992 754 000 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji4)\| 651 999 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 120 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 8 134 000 Program protidrogové politiky\| 12 196 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 19 873 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 19 890 886 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 2 245 073 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 17 645 813 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 123 270 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 17 270 000 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 106 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 3 102 130 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 26 strana 27 Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 1 772 020 000 Celkové výdaje\| 8 889 694 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 10 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 772 010 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 507 254 000 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 142 000 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 122 756 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem\| 470 992 000 Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi\| 1 444 753 000 v tom: \| finanční náhrada\| 0 \| příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností\| 1 444 753 000 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury\| 307 672 000 v tom: \| Rozvoj a obnova materiálně technické základny systému řízení\| 13 278 000 \| neinvestiční výdaje na programy spolufinancované z Evropské unie mimo Informační systém programového financování\| 29 901 000 \| ostatní výdaje spojené s činností úřadu\| 264 493 000 Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury\| 5 948 134 000 v tom: \| příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím\| 3 068 229 000 \| Program péče o národní kulturní poklad\| 539 127 000 \| Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení\| 2 308 778 000 \| společné projekty spolufinancované z prostředků finančního mechanismu EHP/Norsko mimo Informační systém programového financování\| 32 000 000 Kulturní služby, podpora živého umění\| 280 410 000 v tom: \| Program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 37 130 000 \| Kulturní aktivity\| 194 481 000 \| Veřejné informační služby knihoven\| 48 799 000 Záchrana a obnova kulturních památek\| 409 517 000 v tom: \| Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví\| 26 245 000 \| ostatní programy na záchranu a obnovu kulturních památek\| 383 272 000 Podpora kultury národnostních menšin\| 21 216 000 v tom: \| Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 1 010 000 \| ostatní podpora kulturních aktivit národnostních menšin\| 20 206 000 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení a církví a náboženských společností\| 7 000 000 Podpora filmové produkce\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 132 912 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 43 572 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 201 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 120 003 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 470 992 000 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 470 992 000 \| v tom: \| institucionální podpora celkem3)\| 72 244 000 \| účelová podpora celkem3)\| 398 748 000 podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 398 748 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků4)\| 69 969 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 1 010 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 776 629 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 269 375 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 507 254 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 142 000 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 142 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 894 428 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 28 strana 29 Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 533 057 000 Celkové výdaje\| 6 455 837 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 9 200 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 523 857 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 371 279 000 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 130 778 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 21 800 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na státní správu\| 1 795 826 000 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví\| 1 221 191 000 Ústavní péče\| 973 566 000 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví\| 1 000 508 000 Zdravotnické programy\| 761 400 000 Ostatní činnosti ve zdravotnictví\| 703 346 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 001 855 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 340 617 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 9 726 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 972 376 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 1 221 191 000 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 1 221 191 000 \| v tom: \| institucionální podpora celkem3)\| 402 424 000 \| \| účelová podpora celkem3)\| 818 767 000 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 818 767 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků4)\| 381 735 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 3 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 50 000 Program protidrogové politiky\| 16 347 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 7 000 000 Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky7)\| 20 000 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 404 423 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 33 144 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 371 279 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 149 202 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 18 424 000 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 130 778 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 279 134 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 7) výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády strana 30 strana 31 Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 3 042 445 000 Celkové výdaje\| 21 349 417 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 0 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 722 796 000 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 645 000 000 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 77 796 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 319 649 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 112 733 000 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 77 074 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 129 842 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdajový blok - Výdaje justiční část\| 13 118 772 000 v tom:\| platy soudců\| 2 996 144 000 \| platy státních zástupců\| 1 097 341 000 \| ostatní výdaje justiční části\| 9 025 287 000 Výdajový blok - Výdaje vězeňská část\| 8 230 645 000 v tom: \| dávky důchodového pojištění\| 743 698 000 \| ostatní sociální dávky\| 712 364 000 \| ostatní výdaje vězeňské části\| 6 774 583 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 10 297 283 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 3 537 052 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 102 806 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 3 816 535 000 Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru\| 2 184 057 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 097 341 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom: \| institucionální podpora celkem3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků4)\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 8 025 000 Program protidrogové politiky\| 6 320 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 300 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 133 858 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 21 125 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 112 733 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 93 736 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 16 662 000 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 77 074 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 299 280 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 32 Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 571 000 Celkové výdaje\| 159 064 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 571 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 571 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| 159 064 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 44 464 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 15 118 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 424 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 34 244 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 8 165 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 672 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 101 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 571 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 18 836 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 33 Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 186 520 000 Celkové výdaje\| 158 422 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 75 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 111 520 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 520 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 110 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví\| 158 422 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 75 615 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 25 637 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 749 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 74 832 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 900 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 380 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 520 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 34 570 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 34 Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 112 398 000 Celkové výdaje\| 1012 920 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 112 398 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 109 338 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 060 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 1012 920 000 v tom: \| výdaje na volby a referenda\| 0 \| výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů\| 0 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 1012 920 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 507 660 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 172 517 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 4 688 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 467 043 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 554 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 131 442 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 22 104 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 109 338 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 217 456 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 35 Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 476 385 000 Celkové výdaje\| 2 689 754 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 330 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 146 385 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 16 385 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 130 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního\| 2 689 754 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 423 867 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 484 129 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 14 306 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 1 421 891 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 20 337 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 3 952 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 16 385 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 237 097 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 36 Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 2 600 000 Celkové výdaje\| 122 591 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 600 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 600 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu\| 122 591 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 77 210 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 26 252 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 772 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 77 125 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 736 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 37 Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 205 967 000 Celkové výdaje\| 198 950 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 201 467 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 4 500 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 4 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu\| 198 950 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 85 989 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 29 236 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 839 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 82 322 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 569 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 37 880 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 38 Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 10 298 000 Celkové výdaje\| 230 187 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 4 500 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 798 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 4 798 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže\| 230 187 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 95 299 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 32 402 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 935 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 88 090 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 5 394 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 100 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 645 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 847 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 4 798 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 33 000 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 39 Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 3 500 000 Celkové výdaje\| 152 205 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 500 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 3 500 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů vlastního Ústavu pro studium totalitních režimů\| 86 983 000 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek\| 65 222 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 75 626 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 25 628 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 717 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 71 679 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 4 118 000 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 618 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 3 500 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 4 140 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 40 Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 0 Celkové výdaje\| 155 356 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu\| 155 356 000 v tom: \| platy soudců\| 20 266 000 \| náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (zákon č. 236/1995 Sb.)\| 2 888 000 \| ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu\| 132 202 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 77 862 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 25 893 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 723 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 52 042 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 20 050 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 41 Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 300 000 Celkové výdaje\| 4 449 192 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 300 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 300 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Infrastruktura výzkumu\| 4 411 841 000 Programy výzkumu\| 37 351 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 37 766 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 12 841 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 367 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 36 714 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 4 449 192 000 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 4 449 192 000 \| v tom: \| institucionální podpora celkem3)\| 4 411 841 000 \| \| účelová podpora celkem3)\| 37 351 000 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků4)\| 3 108 674 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 42 Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 5 200 000 Celkové výdaje\| 53 633 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 2 700 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 500 000 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem\| 53 633 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 23 910 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 8 130 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 135 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 13 492 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 450 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 43 Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 130 000 000 Celkové výdaje\| 1 761 799 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 130 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 130 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Civilní připravenost na krizové stavy\| 1 742 009 000 Zabezpečení potřeb ozbrojených sil\| 19 790 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 119 651 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 40 388 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 184 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 118 421 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 742 309 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 75 000 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 44 Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 100 700 000 Celkové výdaje\| 353 920 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 100 300 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost\| 353 920 000 v tom: \| výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výkon funkcí\| 322 590 000 \| výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na rozvojové programy\| 31330 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 99 675 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 33 890 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 996 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 99 485 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom: \| institucionální podpora celkem3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků4)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 300 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 111 948 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 45 Ukazatele kapitoly 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů \| v Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 42 912 000 Celkové výdaje\| 277 267 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 42 912 000 v tom: \| pojistné na důchodové pojištění\| 38 321 000 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 4 591 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 270 867 000 Sociální dávky\| 6 400 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 140 716 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 47 254 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 390 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 16 662 000 Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru\| 122 320 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 27 410 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 46 Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 0 Celkové výdaje\| 2 556 487 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR\| 99 030 000 Dotace jiným subjektům\| 2 457 457 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 29 184 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 8 880 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 178 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 17 760 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů2)\| 2 556 487 000 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 2 556 487 000 \| v tom: \| institucionální podpora celkem3)\| 99 030 000 \| \| účelová podpora celkem3)\| 2 457 457 000 \| podíl prostředků zahraničních programů2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací4)\| 2 457 457 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 47 Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 339 000 Celkové výdaje\| 507 321 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 339 000 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 339 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu\| 507 321 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 239 004 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 82 384 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 187 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 218 700 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 48 700 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 48 Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 6 800 000 000 Celkové výdaje\| 64 350 168 000 Financování\| \| Zvýšení stavu státních dluhopisů\| 99 932 924 000 Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů\| 1 630 276 000 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv8)\| -1 563 200 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 800 000 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 800 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Obsluha státního dluhu\| 64 350 168 000 Průřezové ukazatele\| \| \| 8) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu strana 49 Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 3 261 000 000 Celkové výdaje\| 1 697 800 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy9)\| 1 400 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 861 000 000 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem10)\| 1 861 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Transfery do jiných kapitol\| 1 160 000 000 v tom: \| transfery pro výdaje státu na sociální politiku\| 0 \| transfery na výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku\| 100 000 000 \| transfery na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření\| 0 \| ostatní transfery do jiných kapitol\| 1 060 000 000 Výdaje na financování nakládání s radioaktivními odpady\| 232 800 000 Ostatní výdaje\| 305 000 000 Průřezové ukazatele\| \| \| 9) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet 10) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatních příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy pro důchodovou reformu strana 50 Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Celkové příjmy\| 567 296 542 000 Celkové výdaje\| 136 596 337 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy5)\| 550 602 080 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 16 694 462 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 16 694 462 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Vládní rozpočtová rezerva\| 3 570 141 900 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)\| 100 000 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému\| 100 000 000 Stavební spoření\| 5 700 000 000 Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky\| 7 442 729 000 Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace\| 8 592 590 000 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5\| 1 035 651 000 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6\| 7 429 750 100 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7\| 813 410 000 Další prostředky pro územní samosprávné celky\| 333 000 000 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně\| 53 183 600 000 Ostatní výdaje\| 11 711 465 000 Odvody do rozpočtu Evropské unie\| 36 000 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 445 000 000 Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu\| 139 000 000 Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 444 444 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 151 112 000 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 4 444 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 107 600 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 445 000 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Příloha č. 5 k zákonu č. 504/2012 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč --- KRAJ\| Příspěvek na výkon státní správy celkem\| Úhrn Středočeský\| 113 559 000\| 113 559 000 Jihočeský\| 77 868 000\| 77 868 000 Plzeňský\| 69 925 000\| 69 925 000 Karlovarský\| 50 378 000\| 50 378 000 Ústecký\| 87 329 000\| 87 329 000 Liberecký\| 60 887 000\| 60 887 000 Královéhradecký\| 72 303 000\| 72 303 000 Pardubický\| 65 975 000\| 65 975 000 Kraj Vysočina\| 65 975 000\| 65 975 000 Jihomoravský\| 111 100 000\| 111 100 000 Olomoucký\| 73 669 000\| 73 669 000 Zlínský\| 73 554 000\| 73 554 000 Moravskoslezský\| 113 129 000\| 113 129 000 Úhrn\| 1 035 651 000\| 1 035 651 000 Kritéria pro stanovení příspěvku na výkon státní správy: \\- Pro rok 2013 nebyl objem příspěvku valorizován. \\- Výchozí základnou pro výpočet příspěvku na výkon státní správy pro rok 2013 byl objem příspěvku v roce 2012. Příloha č. 6 k zákonu č. 504/2012 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč --- KRAJ\| Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky\| Úhrn dotace na vybraná zdravotnická zařízení )\| příspěvek na výkon státní správy *) Středočeský\| \| 1 053 806 400\| 1 053 806 400 Jihočeský\| \| 510 684 100\| 510 684 100 Plzeňský\| 9 307 000\| 482 776 700\| 492 083 700 Karlovarský\| \| 234 956 800\| 234 956 800 Ústecký\| \| 600 995 900\| 600 995 900 Liberecký\| 4 653 000\| 328 972 900\| 333 625 900 Královéhradecký\| \| 440 198 400\| 440 198 400 Pardubický\| \| 418 486 600\| 418 486 600 Kraj Vysočina\| \| 430 928 600\| 430 928 600 Jihomoravský\| 5 584 000\| 1 009 924 100\| 1 015 508 100 Olomoucký\| \| 476 989 900\| 476 989 900 Zlínský\| \| 463 147 500\| 463 147 500 Moravskoslezský\| 9 307 000\| 949 031200\| 958 338 200 Úhrn\| 28 851 000\| 7 400 899 100\| 7 429 750 100 ) účelové dotace podléhající finančnímu vypořádání za rok 2013 *) viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze Příloha č. 7 k zákonu č. 504/2012 Sb. FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY v Kč --- Příspěvek na výkon státní správy )\| 813 410 000 Úhrn\| 813 410 000 *) viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze Příloha č. 8 k zákonu č. 504/2012 Sb. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím1) A) ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností) Výše příspěvku (P) se stanoví jako součet částek vypočítaných podle rozsahu působnosti na základě níže uvedeného vzorce2)3). Vzorec: P=BA+SO×SO Výše příspěvku4) je závislá: \\- na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřené počtem obyvatel. Hodnoty koeficientů „A“ a „B“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti (např. u obceobce, která je matričním úřadem, se sčítají dvě částky vypočítané na základě dosazení koeficientů „A“ a „B“ uvedených v tabulce v řádcích 1 a 2 do výše uvedeného vzorce). Ř.\| Rozsah působnosti\| A\| B ---\|---\|---\|--- 1\| Základní působnost\| 37,19298422\| 6849363,486 2\| Působnost matričního úřadu\| 156,5452076\| 15415649,93 3\| Působnost stavebního úřadu\| 79,64388323\| 13651966,35 4\| Působnost pověřeného obecního úřadu\| 294,0344543\| 30603755,44 1) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 2) do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících; u základní působnosti, kde správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely vypočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel 3) příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají; u obcíobcí s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností došlo k návratu k principu kumulovaného výpočtu příspěvku, aby bylo možné identifikovat náklady na přenesenou působnost u jednotlivých kategorií obcíobcí 4) pro rok 2013 nebyl objem příspěvku valorizován; meziroční změny ve výši příspěvku jsou především výsledkem změn postupu propočtu a uplatněných koeficientů, v případě základní působnosti příspěvek představuje cca 90 % loňské výše, tzn. i nadále činí minimálně několik desítek tisíc Kč; změnu výše příspěvku meziročně ovlivnily také změny v počtech obyvatel 5) velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2012 vydané ČSÚ, podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v platném znění a vyhlášky Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. B) ObceObce s rozšířenou působností Výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.3)6)7) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části C). Vzorec 1: P1=BA+SO×SO Vzorec 2: P2=C×1-SCSO×SO Výše příspěvku8) je závislá: \\- na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřené počtem obyvatel, - na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem trvale bydlících obyvatel obceobce. Hodnoty koeficientů „A“, „B“ a „C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí: Rozsah působnosti\| A\| B\| C ---\|---\|---\|--- Základní působnost\| 51,61623651\| 1049236,45\| 0 Působnost matričního úřadu\| 188,1550315\| 6129265,023\| 5139,847748 Působnost stavebního úřadu\| 52,36425042\| 4782091,854\| 9503,536255 Působnost pověřeného obecního úřadu\| 62,83943527\| 8737025,68\| 12115,63996 Působnost obceobce s rozšířenou působností\| 3,256188813\| 3857031,565\| 29827,05584 6) do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících; v případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel 7) výpočet podle vzorce 1 a vzorce 2 se nepoužije pro stanovení výše příspěvku u hlavního města Prahy 8) pro rok 2013 nebyl objem příspěvku valorizován; zohledněna byla meziroční změna počtu obyvatel v ČR C) ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením Obec\| Výše příspěvku v Kč ---\|--- Brandýs nad Labem-Stará Boleslav9)\| 7 633 994 Černošice9)\| 7 633 994 Nýřany9)\| 7 633 994 Šlapanice9)\| 7 633 994 Brno10)11)\| 177 188 063 Ostrava10)\| 128 003 357 Plzeň10)\| 25 879 105 9) § 2 odst. 2 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, pro rok 2013 došlo k navýšení příspěvku o 3 950 tis. Kč z důvodu nárůstu výdajů na provoz druhého pracoviště obecního úřadu 10) obceobce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech 11) § 3 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů Pro rok 2013 byl odstraněn mimořádný příspěvek pro obceobce s rozšířenou působností Jablunkov a Jeseník, který měl původně kompenzovat pokles příspěvku u těchto obcíobcí v souvislosti s přechodem na novou metodiku v roce 2010. Tento krok vede k odstranění výjimky a jednotnému rozdělení příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. 2. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze12) A) Výkon působnosti dle § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Východiskem pro objem příspěvku na výkon státní správy pro rok 2013 je výsledná částka příspěvku pro rok 2012. B) Výkon působnosti dle § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Sazba pro rok 2013 je stanovena, stejně jako v roce 2012, ve výši 61 063 Kč. Meziroční pokles příspěvku oproti roku 2012 je výsledkem poklesu počtu obyvatel hl. m. Prahy. Celková výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Praha je dána součtem částek získaných postupem daným v části 2.A) a 2.B). Takto zjištěná hodnota zaokrouhlená na celé tisícikoruny podle matematických zásad představuje příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu pro rok 2013. 12) § 31 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Příloha č. 9 k zákonu č. 504/2012 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití [podle § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů] 1. Obecné podmínky (1) Podle těchto „Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití“ (dále jen „pravidla“) se poskytují finanční příspěvky (dále jen „příspěvky“) na a) obnovu lesů poškozených imisemi, b) obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, c) sdružování vlastníků lesů malých výměr1), d) ekologické a k přírodě šetrné technologie, e) (neobsazeno) f) (neobsazeno) g) vybrané činnosti mysliveckého hospodaření2), h) zpracování lesního hospodářského plánu3) (dále jen „plán“), i) ostatní hospodaření v lesích, j) (neobsazeno) k) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců2). (2) Příspěvky podle odstavce 1 písm. a) až i) poskytuje a) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech4), b) Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky důležité pro obranu státu5), c) Ministerstvo zemědělství, jde-li o příspěvky podle odstavce 1 písm. g), h) a i) a o příspěvky podle odstavce 1 písm. d) na předmět příspěvku vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu a současně se jedná o pozemky neuvedené v písm. a) a b) tohoto odstavce. (3) Příspěvky podle odst. 1 písm. k) poskytuje Ministerstvo zemědělství. (4) V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která a) má většinový spoluvlastnický podíl6), nebo b) je zmocněna písemnou ověřenou plnou mocí dalšími spoluvlastníky, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů. (5) Pokud je žadatelem nájemce, přikládá k žádosti nájemní smlouvu, která musí obsahovat i souhlas vlastníka pozemku s poskytnutím příspěvku nájemci, v případě investičního příspěvku i způsob nakládání s pořízenou investicí. Souhlas s poskytnutím příspěvku není nutný k žádosti podle písmene g). (6) Pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku, přikládá žadatel k žádosti stanovisko správy národního parku. (7) Příspěvky jsou poskytovány sazbou na technickou jednotku (dále jen „sazbové příspěvky“) nebo na základě vyúčtování skutečně vynaložených nákladů (dále jen „nákladové příspěvky“). Rozhodujícím dokladem pro přiznání sazbových příspěvků je dodržení účelu a podmínek stanovených v pravidlech a v rozhodnutí, skutečně vynaložené náklady se u sazbových příspěvků neprokazují. (8) Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů. (9) Příspěvek se neposkytne v případě, že a) žadatel v době podání žádosti o poskytnutí příspěvku podle části 2. písmen A, B, C, D a I nehospodaří podle platného plánu nebo podle převzaté platné lesní hospodářské osnovy, b) celková výše příspěvku vypočtená podacím místem je nižší než 1 000 Kč. (10) Žádost o poskytnutí příspěvku, jakož i vyúčtování příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel podacímu místu. Podacím místem se rozumí a) jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. a), odbor výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí, v jehož územním obvodu se nachází předmětný pozemek, b) jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. b), Ministerstvo obrany, c) jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. c), krajský úřad, do jehož územní působnosti patří katastrální územíkatastrální území, na němž se pozemky nacházejí; nacházejí-li se pozemky v územní působnosti dvou nebo více krajů, je příslušný ten krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází největší část honitby; v případě příspěvku dle části 2, písm. H je příslušný ten krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází největší část lesního hospodářského celku (LHC), pro který je zpracován lesní hospodářský plán, d) u příspěvku podle odst. 1 písm. k), krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází trvalé bydliště majitele loveckého psa, resp. majitele loveckého dravce. (11) Podací místo zaeviduje žádost dnem přijetí. (12) Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve podací místo žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní všechny uvedené nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, bude žádost zamítnuta. Zařazení žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků. (13) Žádosti jsou projednávány podacím místem v pořadí, v jakém byly zaregistrovány. (14) Příspěvky jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených podacímu místu příslušným ministerstvem podle odstavce 2 a odstavce 3 pro jednotlivá písmena příspěvků. (15) Žadatel je o přiznání příspěvku vyrozuměn podacím místem formou rozhodnutí. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení7),8). V případě neposkytnutí příspěvku podací místo tuto skutečnost písemně oznámí žadateli s uvedením důvodu. (16) Příspěvky jsou poukazovány bezhotovostně přímo na účet žadatele, a to: a) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen A, B, C, D, G odstavec 1, H a K po splnění podmínek a po přiznání příspěvku, b) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmene G odstavec 2 a písmene I na základě předloženého vyúčtování po provedení prací a po přiznání příspěvku. (17) Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na stejný předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie. (18) Důvodem k zamítnutí žádosti podle těchto pravidel může být skutečnost, že byla žadateli, v období tří let před doručením žádosti o finanční příspěvek na hospodaření v lesích podacímu místu, pravomocně uložena sankce za porušení lesního zákona. (19) Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito pravidly je vykonávána podle zvláštních právních předpisů9). (20) Při zjištění, že provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu10). (21) Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost zachovávat mlčenlivost o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu11). (22) Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu: a) jméno popř. jména a příjmení žadatele, popř. obchodní firma; název právnické osoby, b) identifikační číslo (bylo-li přiděleno), c) adresa místa trvalého pobytu; adresa místa podnikání, d) předmět příspěvku, e) výše poskytnutého příspěvku. (23) V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti a stanovené v rozhodnutí, požádá podací místo o jejich změnu, kterou doloží příslušnými doklady. (24) Působnosti stanovené krajskému úřadu podle těchto pravidel jsou výkonem přenesené působnosti. 2. Příspěvky A. Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi Předmět příspěvku: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou - první, c) umělá obnova sadbou - opakovaná, d) ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), e) zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším, f) zlepšování kvality lesní půdy - hnojení k jednotlivým sazenicím při výsadbě. Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Sazba v pásmu ohrožení ---\|---\|---\|---\|--- A\| B 1.\| Přirozená obnova a umělá obnova síjí \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny12)\| Kč/ha\| A\| a\| 1\| 15 000\| 15 000 \\- ostatní dřeviny\| Kč/ha\| A\| a\| 2\| 10 000\| 10 000 2.\| Umělá obnova sadbou – první \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/sazenici\| A\| B\| 1\| 12\| 12 \\- ostatní dřeviny\| Kč/sazenici\| A\| b\| 2\| 8\| 8 3.\| Umělá obnova sadbou – opakovaná- meliorační a zpevňující dřeviny \\- ostatní dřeviny\| Kč/sazenici\| A\| c\| 1\| 9\| 9 Kč/poloodrostek\| A\| c\| 2\| 30\| 30 Kč/odrostek\| A\| c\| 3\| 40\| 40 Kč/sazenici\| A\| c\| 4\| 7\| 7 4.\| Ochrana mladých lesních porostů \| \| \| \| \| \| \\- ochrana kultur proti buřeni\| Kč/ha\| A\| d\| 1\| 4 500\| 4 000 \\- ochrana kultur proti zvěři\| Kč/ha\| A\| d\| 2\| 3 500\| 2 500 \\- ochrana kultur proti klikorohu\| Kč/ha\| A\| d\| 3\| 1 000\| 700 \\- ochrana kultur proti myšovitým\| Kč/ha\| A\| d\| 4\| 2 500\| 2 000 5.\| Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším\| Kč/km\| A\| e\| 1\| 70 000\| 70 000 6.\| Zlepšování kvality lesní půdy – hnojení k jednotlivým sazenicím při výsadbě\| Kč/ha\| A\| f\| 1\| 2 000\| 2 000 Kritéria příspěvku: - pásmo ohrožení A13), - pásmo ohrožení B13). Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic, km). Podmínky přiznání příspěvku: - příspěvek se neposkytuje na činnosti prováděné v důsledku obnovy po kalamitě, které je možno financovat z prostředků poskytovaných v rámci opatření II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu14), - dodržení parametrů u výsadby schopného materiálu nebo stromků z náletu15), - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu16), - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu16), - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou základní dřevinou, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje pouze na dosadby nezajištěných lesních porostů do 30 % obnovované plochy, u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha redukované plochy, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - příspěvek na ochranu kultur proti buřeni se poskytuje jedenkrát za rok. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - průvodní list použitého reprodukčního materiálu18) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova. Termín podání žádosti o příspěvek: - na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 28. června 2013, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2012 po 30. září 2012 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2013, - žádosti roku 2013 podané podle těchto pravidel po 30. září 2013 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2014. B. Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů Předmět příspěvku: - obnova a zajištění lesních porostů v lesích neuvedených v písmenu A: - přirozená obnova a umělá obnova síjí, - umělá obnova sadbou - první, - umělá obnova sadbou - opakovaná, - zajištění lesních porostů19) v zákonné lhůtě20), - výchova lesních porostů: - přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, rekonstrukce porostů po škodách zvěří, - výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba). Kritéria příspěvku: - skupina souboru lesních typů dle tabulky „Zařazení souborů lesních typů do skupin“, - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných21) (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení22) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) (lesy zvláštního určení), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské)24), lesy v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) - předání nezajištěných kultur při vrácení vlastnického práva nebo obnově užívacího práva oprávněné osobě po 1. lednu 2011 (lesy restituční). Zařazení souborů lesních typů do skupin: Skupina\| 1.\| 2.\| 3. ---\|---\|---\|--- Soubory lesních typů - „SLT“\| 9Z, 9R, 9K, 9Y\| \| 8Z, 8Y, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8G\| 8V, 80, 8F, 8A\| 7Z, 7T, 7R, 7M\| 7K, 7N, 7Q, 7Y\| 7V, 7S, 7P, 7O, 7G, 7F, 7B 6M\| 6L, 6Z, 6Y, 6T\| 6V, 6S, 6R, 6Q, 6P, 6O, 6N, 6K, 6I, 6H, 6G, 6F, 6D, 6B, 6A 5M, 5L\| 5T, 5Q, 5R, 5Z, 5Y\| 5W, 5V, 5U, 5S, 5P, 5O, 5N, 5K, 5J, 5I, 5H, 5G, 5F, 5D, 5C, 5B, 5A 4Z\| 4P, 4M, 4C, 4Q, 4X,4Y\| 4W, 4V, 4S, 4R, 4O, 4N, 4K, 4I, 4H, 4G, 4F, 4D, 4B, 4A 3Z, 3Q, 3N, 3M, 3K, 3L, 3R\| 3P, 3C, 3T, 3X\| 3Y, 3W, 3V, 3U, 3S, 3O, 3J, 3I, 3H, 3G, 3F, 3D, 3B, 3A 2Z, 2X, 2T, 2N, 2M, 2K, 2C, 2Y\| 2A, 2I, 2S, 2Q, 2P\| 2W, 2V, 2O, 2L, 2H, 2G, 2D, 2B 1Z, 1X, 1Q, 1N, 1M, 1K, 1C, 1G, 1T, 1W\| 1A, 1B, 1H, 1I, 1J, 1S\| 1V, 1U, IP, 1O, 1L, 1D 0Z, 0Y, 0X, 0R, 0Q, 0M, OK, 0C, 0T\| 0O, 0G, 0N, 0P\| Sazba příspěvku: Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Kategorie lesů\| Lesy restituční „R“ ---\|---\|---\|---\|--- ochranné „O“\| zvláštního určení - „U“\| hospodářské - „H“ Skupina SLT\| Skupina SLT 1.\| 2.\| 3.\| 1.\| 2.\| 3. Přirozená obnova a umělá obnova síjí\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/ha\| B\| a\| 1\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| - \\- základní dřeviny12)\| Kč/ha\| B\| a\| 2\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| -\| - Umělá obnova sadbou – první\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/sazenici\| B\| b\| 1\| 9\| 9\| 9\| 9\| 9\| 9\| 9\| - \\- základní dřeviny\| Kč/sazenici\| B\| b\| 2\| 6\| 6\| 5\| 4\| 6\| 5\| -\| - Umělá obnova sadbou-opakovaná\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici\| B\| c\| 1\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| 9 Kč/poloodrostek\| B\| c\| 2\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30\| - Kč/odrostek\| B\| c\| 3\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| - \\- základní dřeviny\| Kč/sazenici\| B\| c\| 4\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| 7 Zajištění lesních porostů\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/ha\| B\| d\| 1\| 34 000\| 34 000\| 26 500\| 20 000\| 34 000\| 2 6500\| 20 000\| - \\- základní dřeviny\| Kč/ha\| B\| d\| 2\| 20 000\| 20 000\| 16 000\| 8 000\| 20 000\| 16 000\| -\| - Přeměna porostů, rekonstrukce\| Kč/ha\| B\| e\| 1\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| - Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- prořezávky\| Kč/ha\| B\| f\| 1\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| - \\- předmýtní úmyslná těžba\| Kč/ha\| B\| f\| 2\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| - Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic). Podmínky přiznání příspěvku: - příspěvek se neposkytuje na činnosti prováděné v důsledku obnovy porostů po kalamitě, které je možno financovat z prostředků poskytovaných v rámci opatření II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu14), - dodržení parametrů u výsadby schopného materiálu nebo stromků z náletu15), - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu16), - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu16), - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou základní dřevinou, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje pouze na dosadby nezajištěných lesních porostů do 20 % obnovované plochy, u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha redukované plochy, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek, - příspěvek na výchovu lesních porostů se poskytuje jedenkrát za období platnosti plánu nebo osnovy, - u předmětu příspěvku „Zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě“, bude procento melioračních a zpevňujících dřevin dodrženo ve výši stanovené právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích i v době zajištění, u zajištěné kultury se vykazuje redukovaná plocha pro danou dřevinu v době jejího zajištění, - příspěvek na zajištění lesních porostů se neposkytuje na porosty, na něž žadatel obdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu25), - při splnění několika kritérií může žadatel použít výhodnější sazbu. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - průvodní list použitého reprodukčního materiálu18), pokud je předmětem příspěvku umělá obnova. Termín podání žádosti o příspěvek: - na zajištění lesních porostů, přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 28. června 2013, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2012 po 30. září 2012 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2013, - žádosti roku 2013 podané podle těchto pravidel po 30. září 2013 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2014. C. Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr Předmět příspěvku: a) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů, b) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů, c) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů. Kritéria příspěvku: - příspěvek je poskytován v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, - velikost celkového sdruženého lesního majetku k 1. lednu 2013, - velikost výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. lednu 2013 zaokrouhlená na celé hektary nahoru. Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Velikost sdruženého majetku v hektarech\| Technické jednotky\| Indikace\| Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků ---\|---\|---\|---\|--- do 5 ha\| do 50 ha\| do 150 ha\| do 300 ha \| \| \| \| A\| B\| C\| D 1.\| od 150 do 500\| Kč/ha\| C\| a\| 1\| 300\| 150\| 100\| - 2.\| nad 500 a do 1000\| Kč/ha\| C\| b\| 1\| 350\| 200\| 150\| 50 3.\| nad 1 000\| Kč/ha\| C\| c\| 1\| 400\| 250\| 200\| 100 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. lednu 2013, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého lesního majetku celkem. Podmínky přiznání příspěvku: - sdružení nejméně 5 vlastníků lesa, kteří společně hospodaří na sdruženém lesním majetku, - minimální výměra sdruženého lesního majetku 150 hektarů, - sdružení je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa na území, které je vymezeno smlouvou o sdružení, - členem sdružení jsou pouze vlastníci lesa, - sdružení není podnikem v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (2004/C 244/02), - sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře. Žadatel: - člen sdružení bez právní subjektivity (vlastník lesa), který je smlouvou o sdružení k tomuto oprávněn, - sdružení s právní subjektivitou. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - smlouva o sdružení vlastníků lesa, - čestné prohlášení podle vzoru v části 3. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 29. března 2013. D. Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie Předmět příspěvku: a) vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, b) vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu, c) přibližování dříví sortimentní metodou na odvozní místo bez vlečení dřeva po zemském povrchu stroji s celkovou hmotností do 10 tun, d) likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty. Kritéria příspěvku: - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných21) (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení22) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) (lesy zvláštního určení), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské)24), lesy v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) (lesy zvláštního určení). Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Lesy ---\|---\|---\|---\|--- ochranné\| zvl. určení\| hospodářské O\| U\| H 1.\| Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou [viz písm. a)]\| Kč/m3\| D\| a\| 1\| 80\| 80\| 50 2.\| Vyklizování nebo přibližování dříví koněm [viz písm. b)]\| Kč/m3\| D\| b\| 1\| 30\| 30\| 20 3.\| Přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi [viz písm. c)]\| Kč/m3\| D\| c\| 1\| 30\| 30\| 20 4.\| Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením [viz písm. d)]\| Kč/ha\| D\| d\| 1\| 12000\| 12000\| 12000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější, - výše příspěvku nepřekročí vzhledem k ploše na níž se žadatel zavazuje ekologické a šetrné technologie uplatňovat maximální platbu dle nařízení (ES) č. 1698/2005, tj. 200 EUR/ha. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2012 po 30. září 2012 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2013, - žádosti roku 2013 podané podle těchto pravidel po 30. září 2013 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2014. E. neobsazeno F. neobsazeno G. Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Předmět příspěvku: Příspěvky poskytované sazbou a) zlepšování životního prostředí zvěře - založení nebo údržba zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř maximálně 0,5 ha na 100 ha honitby, přičemž minimální výměra zakládaného zvěřního políčka je 0,05 ha a maximální výměra 1ha, - zřizování napajedel pro zvěř v maximálním počtu 1 ks na 100 ha honitby, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových betonových nor na odchyt lišek v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení splňujících podmínky zvláštních právních předpisů26) na zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí, pokud se v honitbě vyskytují, v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky, kteří jsou zvěří, v maximálním počtu 3 kusů na 1 ha vodní plochy, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových odchytových zařízení na prasata divoká v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby. b) podpora ohrožených druhů zvěře - vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní) v lokalitách jejich přirozeného výskytu (v případě koroptve polní se příspěvek nevztahuje na vypouštění po zakomorování), - pořízení a umístění nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve v počtu maximálně 5 ks na 100 ha zemědělské a ostatní půdy. c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy (koza bezoárová a bílý jelen) d) použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům - výroba a instalace hnízdních podložek nebo budek pro ptáky, kteří jsou zvěří, v počtu 1 ks/ 100ha, - výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) v trvalých pícninách a trvalých travních porostech, v maximálním počtu 5 berliček na 1 ha zemědělské půdy v honitbě. e) veterinárně léčebné akce v chovech zvěře - medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře; příspěvek se poskytuje na základě nálezu parazitóz, provedeného laboratorním vyšetřením. Nákladové příspěvky - veterinární vyšetření směřující ke zjišťování nákaz v chovech zvěře mimo vyšetření nákaz hrazených státní veterinární správou (serologické, virologické vyšetření nákazy a parazitologické vyšetření), vyšetření bude provedeno laboratorně. Výše příspěvku a způsob výpočtu: Příspěvky poskytnuté sazbou: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Založení nebo údržba zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř\| Kč/ha\| G\| a\| 1\| 5 000 Zřizování napajedel pro zvěř\| Kč/ks\| G\| a\| 2\| 1 000 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory\| Kč/ks\| G\| a\| 3\| 2 000 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení\| Kč/ks\| G\| a\| 4\| 1 000 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky\| Kč/ks\| G\| a\| 5\| 500 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových odchytových zařízení na prasata divoká\| Kč/ks\| G\| a\| 6\| 8 000 2.\| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu\| \| \| \| \| \\- tetřev hlušec\| Kč/ks\| G\| b\| 1\| 7 000 \\- tetřívek obecný\| Kč/ks\| G\| b\| 2\| 5 000 \\- koroptev polní\| Kč/ks\| G\| b\| 3\| 100 Pořízení nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve\| Kč/ks\| G\| b\| 4\| 200 3.\| Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy\| \| \| \| \| \\- kozy bezoárové\| Kč/ks\| G\| c\| 1\| 1 500 -bílého jelena\| Kč/ks\| G\| c\| 2\| 1 000 4.\| Použití dravců v ochraně rostlin – ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům\| \| \| \| \| \\- výroba a instalace hnízdních podložek a budek\| Kč/ks\| G\| d\| 1\| 250 \\- výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) na zemědělské půdě\| Kč/ks\| G\| d\| 2\| 40 5.\| Medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře\| Kč/kg\| G\| e\| 1\| 200 - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek (ha, ks, kg); u příspěvku podle písm. c) a e) je rozhodující počet kusů k 31. březnu běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti. Nákladové příspěvky: - výše příspěvku se stanoví na 80% skutečně vynaložených přímých nákladů na laboratorní vyšetření, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty, - příspěvek může být poskytnut pouze na laboratorní vyšetření provedené a vyúčtované v běžném roce vyjma příspěvku na laboratorního vyšetření na tularemii, který může být poskytnut na vyšetření provedené a vyúčtované v předchozím roce. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků (realizace za ceny vzešlé z výsledků zadávacího řízení nebo za ceny místně obvyklé). Příspěvky poskytnuté sazbou: písm. a) - kultura, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem zemědělské komerční činnosti a musí sloužit svému účelu, - pro přiznání příspěvku je rozhodující období, ve kterém začne zvěřní políčko sloužit svému účelu, - příspěvek na umělé nory, napajedla, lapací zařízení, hnízdní budky pro vodní ptáky nebo odchytová zařízení pro prasata divoká lze poskytnout jednou za 10 let a o instalaci bude žadatelem vypracován zápis, který bude nejpozději do 31.10.2013 předložen podacímu místu. písm. b) - zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel), - chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky zvláštního právního předpisu27), všichni jedinci budou trvale označeni značkami, které budou evidovány po dobu pěti let, - vypuštění jedinců do honitby bude provedeno za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis, - minimální počet jedinců vypouštěných do honitby je 30 ks koroptve polní, - při vypouštění tetřeva hlušce dodržet minimální poměr pohlaví 1:1 a při vypouštění tetřívka obecného dodržet minimální poměr 1:4 ve prospěch slepic, - příspěvek na přenosný přístřešek pro koroptve lze poskytnout jednou za 10 let. písm. c) - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 201328), - žadatel vede evidenci chovaných jedinců. písm. d) - příspěvek na hnízdní podložky nebo budky pro dravce, lovecká stanoviště pro dravce (berličky) lze poskytnout jednou za 10 let a o instalaci bude žadatelem vypracován zápis, který bude nejpozději do 31.10.2013 předložen podacímu místu. písm. e) - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 201328). Nákladové příspěvky: - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 201328). Žadatel: - uživatel honitby. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3. Příspěvky poskytnuté sazbou: písm. a) - čestné prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s vybudováním a umístěním zařízení, na které je požadován příspěvek, nebo se založením nebo údržbou zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř, na svém honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního územíkatastrálního území, v němž se pozemek nachází), - kopie statistického výkazu MYSL 1-01 pro danou honitbu (nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby), - zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000; v případě zřízení napajedel pro zvěř, instalace betonové nory, lapacího zařízení, hnízdní budky nebo odchytového zařízení též se zřetelným označením rozmístění těchto zařízení v minulých letech (byl-li na ně poskytnut příspěvek), - v případě založení nebo údržby zvěřních políček agrotechnická dokumentace obsahující zejména: parcelní číslo pozemku, název katastrálního územíkatastrálního území, v němž se pozemek nachází, velikost plochy, skladbu kultur, agrotechnické údaje a období, ve kterém začne zvěřní políčko sloužit svému účelu, - v případě pořízení, výroby a instalace nových zařízení technická dokumentace. písm. b) - koncepce podpory ohroženého druhu, - zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok, - v případě vypouštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře pravomocný souhlas či výjimku29), - v případě instalace nových přenosných přístřešků pro koroptve, technická dokumentace k výrobě, kopie statistického výkazu MYSL 1-01 pro danou honitbu (nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby). písm. c) - koncepce podpory vzácného druhu a v souladu s ní platný plán mysliveckého hospodaření na rok 2013. písm. d) - čestné prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s instalací hnízdních podložek nebo budek pro ptáky, kteří jsou zvěří, nebo loveckých stanovišť pro dravce (berličky), na svém honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního územíkatastrálního území, v němž se pozemek nachází), - projekt ochrany konkrétních ploch dravci, včetně zakreslení rozmístnění budek nebo berliček do mapy 1:25 000 nebo 1:10 000 se zřetelným označením budek nebo berliček rozmístěných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek a nově instalovaných, na které je žádán příspěvek, - kopie statistického výkazu MYSL 1-01 pro danou honitbu (nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby). písm. e) - protokol o laboratorním vyšetření, - kopie dokladu o zakoupení medikovaného premixu - platný plán mysliveckého hospodaření na rok 201328) Termín podání žádosti o příspěvek: - žadatel podává jednu žádost za každou honitbu do 31. května 2013. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku u nákladového příspěvku do 31. října 2013. H. Příspěvek na zpracování lesního hospodářského plánu Předmět příspěvku: - zpracování lesního hospodářského plánu. Kritéria příspěvku: - rozsah zpracování plánu v digitální formě v souladu s platným informačním standardem lesního hospodářství (ISLH). Výše příspěvku: - skutečně vynaložené přímé náklady dle předložených faktur, maximálně však do výše 300 Kč na 1 hektar - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem částky skutečných nákladů na 1 ha dle předložených kopií faktur, maximálně však 300 Kč na 1 ha, a rozlohy lesa v hektarech, které jsou uvedeny v Průvodním listu k lesnímu hospodářskému plánu (LHP). Podmínky přiznání příspěvku: - platnost stávajícího plánu končí v roce 2012, v případě sloučení několika plánů žadatele končí platnost v roce 2012 alespoň jednoho z nich. Za splnění této podmínky se považuje i případ, kdy povinnost vyhotovení plánu vznikne žadateli v důsledku majetkových změn či změn charakteru nemovitostinemovitosti, dále se za splnění této podmínky považuje i případ, kdy žadateli skončila platnost plánu již v předchozích letech, žadatel vypracoval návrh nového plánu a probíhá jeho schvalování, - doba platnosti nově vyhotovovaného plánu nesmí být kratší než 10 let, - předání nově vyhotoveného plánu v digitální formě schvalujícímu orgánu státní správy lesů na technickém nosiči dat a souhlas žadatele s využíváním těchto dat pro potřeby orgánů státní správy lesů, včetně jejich uložení do datového skladu organizační složky státu zřízené Ministerstvem zemědělství (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem), - soulad výstupů s informačním standardem lesního hospodářství v rozsahu povinných položek, které vydává Ministerstvo zemědělství, jehož uveřejnění je oznámeno ve Věstníku Ministerstva zemědělství. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa, - žadatelem nemůže být právnická osoba obhospodařující lesy ve vlastnictví státu. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - Průvodní list k plánu podle vzoru v části 3., - kopie faktur vztahujících se k vyhotovení LHP - kopie smlouvy uzavřené mezi žadatelem a zpracovatelem LHP Termín podání žádosti o příspěvek: - do 60 dnů od doručení dokladu o schválení plánu vlastníkovi lesa Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle těchto pravidel po 30. září 2013 mohou být uhrazeny z prostředků roku 2014. I. Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích Předmět příspěvku: a) náklady související se zpracováním odborných posudků jako podkladů pro vyhlašování genových základen dle zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin (dále jen „zákon“) a náklady související se zpracováním odborných posudků jako podkladů pro uznávání zdrojů selektovaného reprodukčního materiálu, porostů fenotypové třídy A (pro všechny dřeviny uvedené v příloze č. 1 zákona) a porostů fenotypové třídy B (pro všechny dřeviny uvedené v příloze č. 1 zákona kromě smrku ztepilého, borovice lesní, modřínu opadavého a modřínu eurojaponského), b) náklady související se zakládáním semenných sadů dle zákona a náklady související s obhospodařováním semenných sadů uznaných dle zákona Výše příspěvku: - do 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů v příslušném roce v souladu se schválenou kalkulací, - výše příspěvku v procentech na předmět příspěvku stanoví poskytovatel na začátku běžného roku, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků (realizace za ceny vzešlé z výsledků zadávacího řízení nebo za ceny místně obvyklé). Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - kalkulace přímých nákladů podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek, - u žádostí podle písm. a) žádost o odborný posudek, nebo odborný posudek, nebo rozhodnutí o uznání zdroje nebo vyhlášení genové základy, podle stavu k datu podání žádosti, - u žádostí podle písm. b) uznávací list semenného sadu (matečnic, klonových archivů), u semenných sadů (matečnic, klonových archivů) dosud neuznaných potvrzení pověřené právnické osoby, že je objekt registrován, u nově zakládaných semenných sadů (matečnic, klonových archivů) doložit odborný posudek pověřené právnické osoby. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 31. května 2013. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schválenou kalkulací a v případě příspěvku dle písm. a) rozhodnutí o uznání zdroje či vyhlášení genové základy, pokud již nebylo přiloženo k žádosti, do 29. listopadu 2013. J. neobsazeno K. Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců Předmět příspěvku: a) úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu v roce podání žádosti o příspěvek u plemen psů český teriér a český fousek, b) úspěšný odchov loveckého dravce30) vyvedeného z umělého chovu (jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní). Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen psů\| \| \| \| \| \\- český teriér\| Kč/zkouška\| K\| a\| 1\| 2 000 \\- český fousek\| Kč/zkouška\| K\| a\| 2\| 2 000 2.\| Úspěšný odchov loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu\| \| \| \| \| -jestřáb lesní\| Kč/ks\| K\| b\| 1\| 7 000 \\- sokol stěhovavý\| Kč/ks\| K\| b\| 2\| 5 000 \\- raroh velký\| Kč/ks\| K\| b\| 3\| 5 000 \\- orel skalní\| Kč/ks\| K\| b\| 4\| 5 000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek (počet zkoušek, počet kusů). Podmínky přiznání příspěvku: - příspěvek se poskytuje za vykonanou zkoušku psa za každý jednotlivý výkon jedenkrát za život psa, - lovečtí dravci budou trvale nezaměnitelně označeni, - příspěvek se poskytuje na dravce v dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici ve věku od 1 do 7 měsíců. Žadatel: - majitel loveckého psa nebo majitel umělého chovu loveckého dravce. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3. U příspěvků podle písm. a) - potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách psa z výkonu. U příspěvků podle písm. b) - osvědčení nebo výjimka ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů31), - potvrzení o složení sokolnické zkoušky, - potvrzení o členství v sokolnické organizaci. Termín podání žádosti o příspěvek: do 31. října 2013. 3. Vzory formulářů Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmen A až D přílohy č. 9 k zákonu č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 665kB Příloha k žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmen A, B a D přílohy č. 9 k zákonu č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 575kB Příloha č. 1 k žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene C přílohy č. 9 k zákonu č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 557kB Čestné prohlášení o výši poskytnutých podpor malého rozsahu ve smyslu Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis 412kB Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene G přílohy č. 9 k zákonu č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 591kB Příloha k žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene G přílohy č. 9 k zákonu č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 518kB Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene H přílohy č. 9 k zákonu č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 633kB Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene I přílohy č. 9 k zákonu č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 638kB Příloha k žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene I přílohy č. 9 k zákonu č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 601kB Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene K přílohy č. 9 k zákonu č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 652kB Průvodní list k lesnímu hospodářskému plánu (LHP) 413kB Příloha č. 10 k zákonu č. 504/2012 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2013 a způsobu kontroly jejich užití [podle § 102 odst. 3 zákona č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů] 1. Obecné podmínky (1) Podle závazných pravidel poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2013 a způsobu kontroly jejich užití (dále jen „závazná pravidla“) se poskytují finanční prostředky (dále jen „podpora“) k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, na základě priorit stanovených Ministerstvem zemědělství pro rok 2013, zejména na: a) prevenci před povodněmi, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů1), b) odstraňování povodňových škod, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů1), c) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a zřizování vodních děl k ochraně před povodněmi a suchem, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů1). (2) Podporou se pro účely závazných pravidel rozumí dotace příspěvkovým organizacím a právnickým a fyzickým osobám nebo výdaje na činnost organizační složky státu, poskytnuté na stanovený účel podle zvláštního právního předpisu2). (3) Podporu podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje Ministerstvo zemědělství. (4) Žadatel odpovídá za to, že všechny jím uvedené údaje v žádosti jsou úplné a pravdivé. Pokud v období od podání žádosti do doby před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen „Rozhodnutí“) dojde ke změnám, je žadatel povinen tyto změny neprodleně doložit. (5) Podpora je poskytována na investiční a neinvestiční výdaje, včetně výdajů na výkupy pozemků ve výši stanovené podle oceňovacího předpisu3). (6) Na poskytnutí podpory není právní nárok. (7) Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního poměru nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními údajiosobními údaji žadatelů uvedenými v žádostech, mají povinnost zachovávat mlčenlivost dle zvláštního právního předpisu4). (8) Podpora může být poskytnuta pouze za předpokladu, že žadatel potvrdí na žádosti o podporu svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu: a) jméno, příjmení a rok narození žadatele, je-li fyzickou osobou, obchodní firma nebo název, je-li žadatel právnickou osobou nebo organizační složkou státu, b) identifikační číslo, je-li přiděleno, c) úplná adresa místa trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby nebo organizační složky státu (u cizinců s povolením k pobytu na území České republiky adresa místa pobytu), d) předmět podpory, e) výše poskytnuté podpory, f) podmínky poskytnutí podpory. (9) Podporu nelze poskytnout na ukončenou akci, u které již bylo ukončeno financování, nebo u které již požádal investor o vydání kolaudačního souhlasu. (10) Žádosti jsou evidovány na Ministerstvu zemědělství dnem přijetí. (11) Je-li předložená žádost neúplná nebo nesprávně vyplněna, Ministerstvo zemědělství může vyzvat žadatele k odstranění nedostatků. Po odstranění nedostatků bude žádost zařazena do pořadí pro projednání udělení podpory. Pokud žadatel neodstraní nedostatky v termínu stanoveném ve výzvě, nebude žádost zařazena do pořadí pro projednání udělení podpory. (12) Pro objektivní posouzení žádosti je Ministerstvo zemědělství oprávněno vyžádat si doplňující údaje a doklady. (13) Ministerstvo zemědělství o žádostech rozhoduje na základě odborného technicko-ekonomického posouzení akce, podle kritérií dané podpory, v souladu s těmito závaznými pravidly a zvláštním právním předpisem5). Podle povahy akce Ministerstvo zemědělství rozhodne, zda technicko-ekonomické posouzení akce provede vlastními či externími odbornými posuzovateli. (14) U akcí, na které byly podle závazných pravidel platných pro příslušný kalendářní rok přijaty žádosti o podporu v jednotlivých programech v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž je navrženo zahájení financování, platí přiměřeně ustanovení závazných pravidel platných v roce přijetí žádosti. V případě odlišného znění dokumentace programů vypracované podle zvláštních předpisů1) a znění závazných pravidel, platí znění závazných pravidel. (15) Podpory jsou přiznávány podle důležitosti z hlediska zájmů státu do vyčerpání finančních limitů stanovených pro podpory Ministerstva zemědělství podle odstavce 1 v běžném kalendářním roce. V případě, že nebudou na některou podporu dle části 2 závazných pravidel vyčleněny finanční prostředky v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, nebude tato podpora realizována. (16) Podpory jsou poskytovány na základě Rozhodnutí, které vydává Ministerstvo zemědělství. Na toto Rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení6). O neposkytnutí dotace Ministerstvo zemědělství žadatele vyrozumí. (17) Podpory jsou poskytovány pro účastníky programů podle částí 2 A „Podpora prevence před povodněmi II“ a „Podpora prevence před povodněmi III“, 2 B „Podpora na odstraňování povodňových škod“, 2 C „Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a zřizování vodních děl k ochraně před povodněmi a suchem“ na základě zvláštních právních předpisů7). (18) Výdaje, které jsou kryty z poskytnuté podpory, vede příjemce podpory v účetnictví na samostatných účtech a tyto výdaje prokazuje účetními doklady. (19) Je-li poskytnuta podpora podle těchto závazných pravidel, nelze na její předmět poskytnout v tomtéž roce jinou podporu nebo dotaci či příspěvek ze státního rozpočtu. (20) V případě, že příjemce podpory nemůže splnit předmět podpory z vážných důvodů a na tento předmět mu byla poskytnuta podpora, je povinen o tom neprodleně informovat Ministerstvo zemědělství a podporu vrátit. Ministerstvo zemědělství může novým rozhodnutím převést podporu na jinou osobu včetně všech práv a povinností. V případě úmrtí příjemce podpory bude postupováno v souladu s ustanovením občanského zákoníku o dědění. (21) Porušení zvláštních právních předpisů8) může být důvodem k neposkytnutí dotace podle těchto závazných pravidel. (22) Po ukončení akce ve lhůtě stanovené v Rozhodnutí je příjemce podpory dle částí 2 A až 2 C povinen předložit Ministerstvu zemědělství zprávu pro závěrečné vyhodnocení akce v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem9). (23) Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito závaznými pravidly se vykonává podle zvláštního právního předpisu5). Příjemce podpory je povinen v rámci kontrol prováděných Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem financí a místně příslušnými územními finančními orgány předkládat příslušné podklady a doklady a umožnit přístup zaměstnanců kontrolních orgánů do svých provozních a administrativních prostor k provedení kontroly a kontrolu umožnit. (24) V případě zjištění, že na základě uvedení neúplných nebo nepravdivých údajů byla poskytnuta podpora, vrátí příjemce podpory neoprávněně čerpané prostředky na příslušný účet Ministerstva zemědělství. (25) Porušení podmínek, na něž je vázáno poskytnutí podpory, je porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu10). V případě zjištění porušení rozpočtové kázně uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, jakož i penále finanční úřad v řízení podle daňových předpisů v souladu s daňovým řádem v platném znění. Finanční úřad i příjemce podpory jsou povinni tuto skutečnost oznámit Ministerstvu zemědělství. (26) Ministerstvo zemědělství si vyhrazuje právo neproplatit přiznanou částku podpory v případě zjištění skutečností opravňujících k úpravě Rozhodnutí7), nebo v případě vládou schválených regulačních opatření. Dojde-li k úpravě Rozhodnutí z důvodů vládou schválených regulačních opatření, nabídne Ministerstvo zemědělství žadateli rozložení financování akce do následujícího roku. Nepřijme-li žadatel tuto nabídku, proplatí Ministerstvo zemědělství žadateli prokazatelně vynaložené výdaje na přípravu akce v plné výši a výdaje vynaložené na realizaci akce do výše, stanovené podle míry regulačních opatření, vyjádřené v procentech. (27) Nebude-li do 29. listopadu 2013 na akci, jejíž financování žadatel uvažoval zahájit v roce 2013, a na niž podal žádost dle části 2 A, 2 B a 2C, vydána registrace akce, bude dotace zamítnuta z důvodu nedostatku finančních prostředků; to se nevztahuje na akce případně nově zřízeného programu 129 270 podle části 2 B. I. opatření b) a na akce podprogramu 129 134 podle části 2 C. I. opatření b). (28) V případě, že bude v průběhu roku 2013 zrušena nebo novelizována vyhláška Ministerstva financí č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění pozdějších předpisů nebo oceňovací předpis3), Ministerstvo zemědělství se zmocňuje zveřejnit na svých internetových stránkách metodický pokyn pro žadatele s instrukcemi pro podávání a administraci žádostí o podporu podle nové vyhlášky a zároveň upravit tato závazná pravidla podle znění nové vyhlášky. Dále se Ministerstvo zemědělství zmocňuje k vydání Metodického pokynu zpřesňujícího postup administrace žádostí. (29) Ministr zemědělství je oprávněn v mimořádných případech a ve veřejném zájmu, zejména při ohrožení zdraví a životů obyvatel nebo při hrozících škodách velkého rozsahu, udělit výjimku oproti ustanovením těchto závazných pravidel. Jedná-li se o individuálně posuzované výdaje nebo individuální dotace podle § 13 odst. 3 rozpočtových pravidel, je k udělení výjimky potřeba předchozí souhlasné stanovisko ministra financí. 2. Podpory 2 A. Podpora prevence před povodněmi podle § 102 odst. 1 písm. e), g), h) vodního zákona Podpora se poskytuje v rámci programů: a) 129 120 „Podpora prevence před povodněmi II“ b) 129 260 „Podpora prevence před povodněmi III“ Podpora se v rámci programu 129 120 „Podpora prevence před povodněmi II“ vztahuje pouze na akce, na které byly přijaty žádosti o podporu do roku 2012 včetně. Program je v roce 2013 určen na do financování zahájených akcí. Nové žádosti v roce 2013 nebudou přijímány. Pro přiznání podpory platí podmínky závazných pravidel platných v roce přijetí žádosti o podporu. V rámci programu 129 260 „Podpora prevence před povodněmi III“ se podpora poskytuje na technická protipovodňová opatření, zaměřená především na vytváření akumulačních a retenčních prostor podél vodních toků, tedy zřizování poldrů, vodních nádrží s vyčleněnými retenčními prostory a řízených rozlivů povodní. I. Předmět podpory: a) projektová dokumentace pro územní řízení (podprogram 129 262), b) projektová dokumentace pro sloučené územní a stavební řízení, projektová dokumentace pro stavební řízení (podprogram 129 263). II. Forma podpory: Podpora je poskytována na investiční výdaje. III. Žadatel: a) pro předmět podpory 2A odst. I. písm. a): státní podniky Povodí11), b) pro předmět podpory 2A odst. I. písm. b): státní podniky Povodí11) a Lesy České republiky, státní podnik. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: Žádosti o podporu se podávají průběžně do 30. 4. 2013. Místem podání žádosti o podporu je odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření Ministerstva zemědělství. V. Kritéria podpory: Pro předmět podpory dle části 2A odst. I. písm. a) je podpora poskytována státním podnikům Povodí na projektovou dokumentaci stavebních akcí, jejichž celkové náklady včetně stavební části dle investičního záměru jsou vyšší než 100 mil. Kč. Pro předmět podpory dle části 2A odst. I. písm. b) je podpora poskytována státním podnikům Povodí a státnímu podniku Lesy České republiky na projektovou dokumentaci stavebních akcí, jejichž celkové náklady včetně stavební části dle investičního záměru jsou vyšší než 50 mil. Kč. Přednostní řešení: \\- návaznost na zpracované generely protipovodňové ochrany daného území, využití studií odtokových poměrů nebo studií pro stanovení záplavových území, pokud jsou pro dané území vytvořeny, \\- efektivnost vynaložených výdajů na realizaci opatření vzhledem k chráněným hodnotám a přínosům, s využitím moderních metod a postupů, \\- integrace do plánů povodí, \\- území s vyšší pravděpodobností výskytu povodňových škod s ohledem na hydrogeologické poměry, anebo možný výskyt velkých povodňových škod. VI. Způsob výpočtu podpory: Podpora na pořízení projektové dokumentace pro územní řízení a projektové dokumentace pro stavební řízení se poskytuje do výše 85 % nákladů, upravených podle výsledku výběrového řízení veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu12). VII. Základní náležitosti žádosti: Žádost (formulář F v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: a) prohlášení žadatele (formulář B v části 3), b) technická zpráva podle formuláře G v části 3, c) zdůvodnění priority navrhované akce, d) kalkulace výdajů na akci, včetně uvedení finančních zdrojů, e) přehledná situace území v měřítku dle povahy akce s vyznačením úseku vodního toku a objektů, které jsou předmětem podpory, f) formuláře S 09 110, S 09 120, S 09 140, S 09 150 a S 09 16013). VIII. Náležitosti doplňku žádosti: Doplněk žádosti (formulář H v části 3), jehož součástí jsou přílohy: a) u veřejných zakázek (§ 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) vyplněné formuláře dle vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, b) veřejné zakázky budou zadány formou otevřeného řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, c) návrh smlouvy o dílo, d) formuláře S 09 upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky12). IX. Podmínky přiznání podpory: a) pro předmět podpory 2A odst. I. písm. a) při závěrečném vyhodnocení akce předložení pravomocného územního rozhodnutíúzemního rozhodnutí akce, na jejíž zpracování dokumentace pro územní řízení byla poskytnuta podpora, b) pro předmět podpory 2A odst. I. písm. b) při závěrečném vyhodnocení akce předložení pravomocného stavebního povolení akce, na jejíž zpracování dokumentace pro sloučené územní a stavební řízení a pro stavební řízení byla poskytnuta podpora. 2 B. Podpora na odstraňování povodňových škod podle § 102 odst. 1 písm. f), k), n) vodního zákona. Podpora se poskytuje v rámci programů: a) 229 110 „Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku“, b) 129 270 „Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku II“. I. Předmět podpory: Náprava povodňových škod vzniklých na státním vodohospodářském majetku, tj. na vodních tocích a souvisejících vodních dílech ve vlastnictví státu. Obnova vodních děl a koryt vodních toků po povodních včetně souvisejících objektů a zařízení, zejména v intravilánech obcíobcí a dále na volných úsecích vodních toků tam, kde náprava povodňových škod obnoví významné vodohospodářské dílo, koryto vodního toku či protipovodňovou ochranu území prostřednictvím: a) podprogramu 229 117 „Odstranění následků povodní roku 2010“. Podpora bude poskytnuta pouze na akce, jejichž žádosti byly přijaty do konce roku 2012. Podprogram je v roce 2013 určen na dofinancování zahájených akcí. Nové žádosti v roce 2013 nebudou přijímány. b) programu 129 270 „Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku II“, k odstranění povodňových škod při povodních vzniklých od roku 2012, prostřednictvím podprogramu, který bude operativně vytvořen, pokud rozsah případných povodňových škod na státním vodohospodářském majetku na celém území České republiky v kalendářním roce přesáhne 100 000 000 Kč nebo přesáhne-li výše vzniklých povodňových škod na státním vodohospodářském majetku na území jednotlivých dílčích povodí14) částku 50 000 000 Kč v příslušném kalendářním roce. II. Forma podpory: Podpora je účelově vázaná a je poskytována na investiční a neinvestiční výdaje. III. Žadatel: Státní podniky Povodí11) a Lesy České republiky, státní podnik. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: Žádosti o podporu na akce: a) podprogramu 229 117 dle části 2 B odst. I. písm. a) v roce 2013 již nebudou přijímány, b) programu 129 270 vyhlášeného dle části 2 B odst. I. písm. b) se podávají v termínech stanovených Ministerstvem zemědělství. Místem podání žádosti o podporu je odbor vody v krajině a odstraňování povodňových škod Ministerstva zemědělství. V. Kritéria podpory: Vyjádření omezené funkce koryta vodního toku, vodních děl a dále objektů a zařízení sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství v důsledku povodňové škody na státním vodohospodářském majetku, jako např.: a) omezení průtočnosti nebo kapacity koryta vodního toku, b) snížení stability dna a břehů koryta vodního toku, c) ohrožení funkce stability objektů v korytě vodního toku včetně zařízení křižujících vodní tok, d) ohrožení funkce objektů a zařízení umístěných v blízkosti objektů sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství, e) snížení stability vodního toku jako významného krajinotvorného prvku v území, f) vliv poruchového stavu koryta na okolí včetně pozemků, porostů, staveb při březích apod. VI. Způsob výpočtu podpory: Úhrada ve výši do 100 % u škod v případě vyhlášení třetího stupně povodňové aktivity15) a do výše 70 % u vyhlášeného druhého stupně povodňové aktivity16) výdajů stavebních prací a technologických dodávek. Na škody vzniklé v důsledku prvního povodňového stupně není podpora poskytována. VII. Základní náležitosti žádosti: Žádost o poskytnutí podpory (formulář B v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: a) prohlášení žadatele (formulář C v části 3), b) technická zpráva dle formuláře E v části 3 včetně dokladu o ověření stability použité (nově navrhované) konstrukce, c) protokol(y) z místního šetření o rozsahu povodňových škod (kopie) vztahující se k akci, včetně fotodokumentace, d) odhad případných následných škod, e) doložení historie realizovaných opatření (např. opravy povodňových škod, zkapacitnění toku podle programu 129 120, údržby investičního charakteru apod.) v dotčeném úseku vodního toku v období předchozích sedmi kalendářních let před vznikem povodňové škody. Tato předchozí opatření budou charakterizována jejich umístěním v ř. km vodního toku, rokem ukončení realizace (pokud se jedná o akci z dotačních programů uvést evidenční číslo akce), výší vynaložených investičních nebo neinvestičních nákladů (stavební část) a stručným popisem provedené konstrukce; f) doklad o vyhlášení druhého a třetího stupně povodňové aktivity, g) vyjádření věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu, že se jedná o povodňovou škodu (pokud není součástí protokolu z místního šetření), h) platné územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí nebo platné ohlášení, i) zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce, j) situace území (povodí) v měřítku přiměřeném povaze akce s vyznačením úseku či místa navrhované realizace akce, k) formuláře S 09 110, S 09 120, S 09 140, S 09 150 a S 09 16013). VIII. Náležitosti doplňku žádosti: Doplněk žádosti (formulář G v části 3), jehož součástí jsou přílohy: a) u veřejných zakázek (§ 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) vyplněné formuláře dle vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, a doklad o jejich uveřejnění (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý druh zadávacího řízení), b) návrh smlouvy o dílo, včetně položkového rozpočtu (předložení položkového rozpočtu se nevztahuje na projektovou dokumentaci), c) pravomocné stavební povolení nebo platné ohlášení, pokud nebylo součástí žádosti o zařazení do programu, d) formuláře S 09 upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky12) IX. Podmínky přiznání podpory: a) doklad, že se jedná o povodňovou škodu na státním vodohospodářském majetku, b) dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, c) doložení doplňku žádosti včetně příloh (formulář G v části 3), d) doložení platné smlouvy o dílo (oboustranně podepsané a orazítkované, opatřené datem podpisu) v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí, e) doložení vyplněných formulářů dle vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, a doklad o jejich uveřejnění (pouze pokud již nebyly tyto doklady předloženy jako náležitost doplňku žádosti) - v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí, f) zajištění využití efektivních postupů pro optimalizaci vynaložených výdajů v návaznosti na protokol o zjištění rozsahu povodňových škod způsobených povodní, g) obecně platí, že při kontrole podmínek přiznání podpory platí podmínky závazných pravidel platné v roce přijetí žádosti o podporu. 2 C. Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a zřizování vodních děl k ochraně před povodněmi a suchem podle § 102 odst. 1 písm. f), g) a j) vodního zákona. Podpora se poskytuje v rámci programu 129 130 „Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží“, který se řídí následujícími pravidly: I. Předmět podpory: Podpory se v rámci podprogramu 129 132 „Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží “ vztahují pouze na akce, na které byly přijaty žádosti o podporu do roku 2012 včetně. Podprogram je v roce 2013 určen na dofinancování zahájených akcí. Nové žádosti v roce 2013 nebudou přijímány. Pro přiznání podpory platí podmínky závazných pravidel platných v roce přijetí žádosti o podporu. V rámci podprogramu 129 133 „Odstraňování povodňových škod na hrázích a objektech rybníků a vodních nádrží“: a) Odstranění povodňových škod na hrázích a objektech rybníků a vodních nádrží způsobených případnou povodní v roce 2013 a jednotlivě přesahujících 250 000 Kč, za předpokladu, že na tyto škody budou uvolněny prostředky nad rámec prostředků schválených ve státním rozpočtu na program 129 130. Na odstranění povodňových škod na hrázích a objektech rybníků a vodních nádrží vystavěných či obnovených z podprogramu 129 132 lze poskytnout podporu pouze za předpokladu, že byly způsobeny povodní o průtoku větším než Q100. V rámci podprogramu 129 134 „Odstranění havarijních situací na rybnících a vodních nádržích“: b) Odstranění havarijních stavů a jejich následků na rybnících a vodních nádržích: – byl-li v důsledku vzniku havarijní situace vyhlášen pod vodním dílem druhý16) nebo třetí15) stupeň povodňové aktivity, nebo pro které byl vyhlášen stav nouze dle § 3 zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, – realizace akce musí být podpořena rozhodnutím nebo doporučujícím stanoviskem místně příslušného vodoprávního úřadu, – podporu nelze poskytnout na odbahnění, – podporu nelze poskytnout v případě, kdy vlastník vodního díla více než tři roky neprovedl opatření uložená vodoprávním úřadem17) k uvedení vodního díla do bezpečného stavu. II. Žadatel: Žadatel o podporu může být subjekt podnikající v zemědělské prvovýrobě splňující podmínku, že na rybníku či vodním díle, na který je poskytována podpora, provozuje chov a lov ryb18), a že se jedná o: a) právnickou osobu, podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zapsanou v evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, která je zaregistrována jako plátce daně z přidané hodnoty, b) fyzickou osobu zapsanou v evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f zákona o zemědělství, která je zaregistrována jako plátce daně z přidané hodnoty, c) Školní rybářství Protivín (IČ 00072648), d) Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech (IČ 60076658), e) Českou zemědělskou univerzitou v Praze, f) organizační jednotky Českého rybářského svazu a Moravského rybářského svazu provozující chov a lov ryb na rybníku či vodní nádrži, na který je žádáno o poskytnutí podpory. Z programu 129 130 nelze poskytnout podporu žadatelům, jejichž předmět podpory (rybník či vodní nádrž) se nachází na území hlavního města Prahy. III. Termín a místo podání žádosti o podporu: Žádosti o podporu dle části 2 C odst. I. písm. a) se v případě nastalých povodní podávají do termínu vyhlášeného Ministerstvem zemědělství a písm. b) se podávají průběžně, nejpozději do 29. 11. 2013. Místem podání žádosti o podporu je Ministerstvo zemědělství, Odbor vody v krajině a odstraňování povodňových škod. IV. Kritéria podpory: a) rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, včetně jejich hrází a funkčních objektů, jejichž základní parametry nejsou v souladu s normami a došlo k ohrožení bezpečnosti vodního díla, nebo je narušena, či jinak významně omezena jejich vodohospodářská funkce, v souvislosti s nastalou havarijní situací, nebo povodní, b) zlepšení bezpečnosti provozu rybníků a vodních nádrží za povodní, c) efektivnost vynaložených výdajů, d) pro podprogram 129 134 podíl investičních výdajů akce ve výši minimálně 50 %. V. Forma podpory: Podpora je účelově vázaná a je poskytována na investiční a neinvestiční výdaje. VI. Způsob výpočtu podpory: Úhrada do výše 100 % výdajů na vlastní realizaci (zahrnující stavební práce a technologické dodávky). VII. Základní náležitosti žádostí: Žádost o poskytnutí podpory (formulář I v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: a) čestné prohlášení (formulář J v části 3), b) technická zpráva (formulář K v části 3), c) úředně ověřená kopie osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele (ne starší než 3 měsíce) s předmětem činnosti chov ryb18), podle zákona o zemědělství, (je-li žadatelem fyzická osoba nebo právnická osoba podnikající podle obchodního zákoníku), nebo – zřizovací listina, respektive její úředně ověřená kopie, uvádějící chov ryb mezi činnostmi provozovanými žadatelem (je-li žadatelem příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem), nebo – statut, respektive jeho úředně ověřená kopie, uvádějící chov ryb18) mezi činnostmi provozovanými žadatelem (je-li žadatelem vysoká škola či její organizační jednotka), nebo – výpis z registru ekonomických subjektů (je-li žadatelem právnická osoba, která není zapsaná v obchodním rejstříku), nebo jeho úředně ověřená kopie, d) úředně ověřená kopie registračního listu organizační jednotky Českého rybářského svazu nebo Moravského rybářského svazu (je-li žadatelem), e) doklad evidence rybářského hospodaření žadatele na více než 20 ha vodních ploch dle zvláštního právního předpisu18), podepsané žadatelem (je-li žadatelem fyzická osoba) nebo podepsané statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu s otiskem razítka právnické osoby, f) úředně ověřený doklad o vlastnictví, nájmu (nikoli podnájmu) nebo jiném právním vztahu (za jiný právní vztah je považováno hospodaření podle § 11 zákona o rybářství) k 20 ha vodních ploch, na kterých žadatel rybářsky hospodaří dle zvláštního právního předpisu18), doložené výpisy z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví ne starší než 3 měsíce s uvedením druhu pozemku – vodní plocha, způsob využití – rybník nebo vodní nádrž umělá), nebo platnými nájemními smlouvami (v kopiích) nebo doklady o jiném právním vztahu. Tutéž plochu lze uplatňovat pouze jedenkrát, např. při bezpodílovém spoluvlastnictví rybníků. Doklady o vyhlášení rybářského revíru, ke kterému mají organizační jednotky Českého rybářského svazu a Moravského rybářského svazu právo hospodaření dle § 11 zákona o rybářství, jsou považovány za jiný právní vztah, kde pro účely dotace poskytovatel uznává kromě výše uvedených způsobů využití vodních ploch i způsob využití – vodní nádrž přírodní, g) doklad evidence o hospodaření žadatele na předmětu podpory podle zvláštního právního předpisu18), prokázaný za roky 2011 a 2012 podepsaný žadatelem (je-li žadatelem fyzická osoba), nebo podepsaný statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu s otiskem razítka právnické osoby v případě rekonstrukce nefunkčního rybníka nebo vodního díla. Tehdy doloží žadatel úředně ověřený doklad místně příslušného vodoprávního úřadu o nefunkčnosti rybníka nebo vodní nádrže, nebo nemožnosti hospodaření na předmětu podpory s objektivním odůvodněním, h) úředně ověřený doklad o vlastnictví, nájmu nebo o jiném právním vztahu k vodnímu dílu doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy ne staršími než 3 měsíce; ve výpisu bude pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. a), a b) uvedeno: druh pozemku – vodní plocha, způsob využití – rybník nebo vodní nádrž umělá, i) doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty (je-li žadatel jejím plátcem), j) stanovisko příslušného správce povodí19) (státního podniku Povodí) k připravované akci (nepředkládá se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. a) a b) v případě, že akce nebude podléhat stavebnímu povolení), k) stanovisko správce vodního toku pod vodním dílem k připravované akci (nebo doložení skutečnosti, že určeným správcem tohoto vodního toku je žadatel), l) stanovisko věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu20), v jehož správním území se předmět podpory nachází, ve kterém bude uvedeno, zda akce, na kterou se vztahuje žádost, bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení (v případě, že předmět podpory – vodní dílo – zasahuje do správních obvodů několika vodoprávních úřadů, stanovisko vydá vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část vodního díla)21), m) kopie posudku o potřebě, popřípadě návrhu podmínek provádění technicko-bezpečnostního dohledu (dle § 61 vodního zákona) v případě, že se jedná o změnu stavby vyžadující stavební povolení, n) formuláře S 09 110, S 09 120, S 09 140, S 09 150 a S 09 16013), o) návrh manipulačního a provozního řádu s rozčleněním prostor22) rybníka či vodní nádrže, p) kopie protokolu z místního šetření o rozsahu povodňových škod (vztahujícího se k akci), který byl vypracován podle metodiky stanovené Ministerstvem zemědělství [pouze pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. a)], q) odhad případných následných škod [pouze pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. a)], r) doklad o vyhlášení druhého, nebo třetího stupně povodňové aktivity, nebo doklad o vyhlášení stavu nouze, dle § 3, zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění pozdějších předpisů [pouze pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. b)], s) vyjádření věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu, že se jedná o povodňovou škodu [pouze pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. a)], t) rozhodnutí nebo doporučující stanovisko místně příslušného vodoprávního úřadu, vyjadřujícím nutnost havarijní stav odstranit [pouze pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. b)]. VIII. Náležitosti doplňku žádosti: Doplněk žádosti (formulář L v části 3), jehož součástí jsou přílohy: a) u veřejných zakázek (§ 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) vyplněné formuláře dle vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, b) veřejné zakázky budou zadány formou otevřeného řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, c) doklad o tom, že žadatel má vyřešené závazky vůči finančnímu úřadu a České správě sociálního zabezpečení. Žadatel předloží doklad o bezdlužnosti ne starší než 3 měsíce, d) zadávací dokumentace veřejné zakázky, e) návrh smlouvy o dílo jednostranně podepsaný zhotovitelem, f) položkový rozpočet akce potvrzený zhotovitelem, g) pravomocné územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí a stavební povolení nebo ohlášení, h) pravomocné rozhodnutí o povolení k nakládání s povrchovými vodami k užívání těchto vod v rybníku nebo vodní nádrži, která je předmětem podpory, pro chov ryb podle § 8 vodního zákona [nepředkládá se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. a)], nebo i) pravomocné rozhodnutí o povolení výjimky z ustanovení dle § 39 vodního zákona při použití závadných látek (nepředkládá se v případě extenzivního chovu ryb), j) hydrotechnický posudek bezpečnostních přelivů a bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (nebo posudek bezpečnosti vodního díla při povodni23)), zpracovaný a podepsaný autorizovanou osobou24), k) stanovisko správce vodního toku pod vodním dílem k návrhu manipulačního řádu a doklad o jeho předložení příslušnému vodoprávnímu úřadu k projednání, l) tabulka parametrů sledovaných u jednotlivých akcí, m) formuláře S 09 upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky13). IX. Podmínky přiznání podpory: a) dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, b) dodržení kalkulace výdajů, c) trvalé vyčlenění retenčního ochranného prostoru22) o velikosti minimálně 10 % z celkového (tj. ovladatelného i neovladatelného) prostoru22) rybníka nebo vodní nádrže (objem tohoto prostoru nebude zmenšen oproti stavu před realizací akce), d) prokázání, že bezpečnostní přelivy a bezpečnostní zařízení rybníka nebo vodní nádrže jsou schopny bezpečně převést průtok odpovídající minimálně Q100 či vyšší v souladu s platnými předpisy, e) žadatel, případně následující uživatel, povede průběžně doklady o hnojení a krmení ryb, ze kterých bude patrné, že na předmětu podpory neprovozuje intenzivní chov ryb, f) doložení doplňku žádosti, včetně příloh (formulář K v části 3) v termínu, který stanoví Ministerstvo zemědělství, g) doložení platné smlouvy o dílo v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí, h) doložení vyplněných formulářů dle vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, a doklad o jejich uveřejnění (pouze pokud již nebyly tyto doklady předloženy jako náležitost doplňku žádosti) – v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí, i) doložení dokumentace o zřízení nivelačního bodu a určení jeho nadmořské výšky v systému Bpv odborně způsobilou osobou podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, j) doklad o zřízení vodočetné latě, k) závazek, že bez písemného souhlasu Ministerstva zemědělství vlastník předmětu podpory nezmění vlastnická práva k předmětu podpory s úředně ověřeným podpisem vlastníka. X. Zmocňovací ustanovení Ministerstvo zemědělství vydá metodický pokyn zpřesňující postup administrace žádostí v návaznosti na proces notifikace dokumentace programu Evropskou Komisí. 3. Vzory formulářů Formulář A ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ PODPORY 331kB Formulář B ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ PODPORY 468kB Formulář C PROHLÁŠENÍ ŽADATELE 513kB Formulář D OBSAH TECHNICKÉ ZPRÁVY 313kB Formulář E OBSAH TECHNICKÉ ZPRÁVY 325kB Formulář F DOPLNĚK ŽÁDOSTI PRO PROJEDNÁNÍ (VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ) REGISTROVANÉ AKCE 389kB Formulář G DOPLNĚK ŽÁDOSTI PRO PROJEDNÁNÍ (VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ) REGISTROVANÉ AKCE 418kB Formulář H Definice a výpočet ukazatele dluhové služby 501kB Formulář I ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ PODPORY 1.4MB Formulář J Čestné prohlášení při podání žádosti o poskytnutí podpory 744kB Formulář K OBSAH TECHNICKÉ ZPRÁVY 1014kB Formulář L DOPLNĚK ŽÁDOSTI PRO PROJEDNÁNÍ (VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ) REGISTROVANÉ AKCE 531kB 1) Finanční podpora je udělována podle Nařízení komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. 2) § 62 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. 3) § 24 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 4) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 7) Zákon č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 46 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 9) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 10) Například § 15 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 109/2009.. 11) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 12) Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 13) Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. 14) Vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa. 15) Příloha č. 2 vyhlášky č. 29/2004 Sb. Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin). 16) Příloha č. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb. 17) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 18) Příloha č. 16,17 a 18 vyhlášky č. 29/2004 Sb. Zákon č. 149/2003 Sb. 19) § 2 odst. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb. 20) § 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 21) § 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 22) § 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 23) Zákon č. 449/2001 Sb, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 9 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 25) § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 45 zákona č. 449/2001 Sb. § 14 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. 27) § 56 zákona č. 114/1992 Sb. § 5 zákona č. 449/2001 Sb. 28) § 36 zákona č. 449/2001 Sb. 29) § 54 odst. 3 či § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 30) § 44 zákona č. 449/2001 Sb. 31) § 54 nebo § 56 zákona č. 114/1992 Sb. 1) § 12 až 16 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 13 odst. 3 písmena a) až d) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 151/1997/Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška Ministerstva financí č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. 4) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 6 odst. 1 vyhlášky č. 560/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích. 12) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 13) Vyhláška č. 560/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 24 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí. 15) § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) § 70 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) § 110 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) § 3 nebo § 11 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). 19) § 54 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) § 15 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21) § 115, odst. 18 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) ČSN 73 65 15 Názvosloví hydrotechniky - Vodní nádrže. 23) TNV 75 29 35 Posuzování bezpečnosti vodního díla při povodni. 24) § 5 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 13 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 25) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). 26) Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon.
Zákon č. 503/2012 Sb.	Zákon č. 503/2012 Sb. Zákon o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 188/2012 * ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD (§ 1 — § 22) * § 23 - Zrušovací ustanovení * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (§ 24 — § 25) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (§ 26 — § 27) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) (§ 28 — § 28) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (§ 29 — § 29) * ČÁST ŠESTÁ - Změna obchodního zákoníku (§ 30 — § 30) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o účetnictví (§ 31 — § 31) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. (§ 32 — § 32) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (§ 33 — § 33) * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o dani z nemovitostí (§ 34 — § 34) * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 36 — § 36) * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (§ 37 — § 37) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (§ 38 — § 38) * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu) (§ 39 — § 39) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (§ 40 — § 40) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (§ 41 — § 41) * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů (§ 42 — § 42) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 43 — § 43) * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o střetu zájmů (§ 44 — § 44) * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (§ 45 — § 45) * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 46 — § 46) * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (§ 48 — § 48) * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o zrušení Fondu národního majetku (§ 49 — § 49) * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 50 — § 50) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (183/2024 Sb.) 503 ZÁKON ze dne 19. prosince 2012 o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD Úvodní ustanovení § 1 (1) Zřizuje se Státní pozemkový úřad jako správní úřad s celostátní působností. (2) Státní pozemkový úřad je organizační složkou státu a účetní jednotkou. (3) Sídlem Státního pozemkového úřadu je Praha. (4) Státní pozemkový úřad je podřízen Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“). (5) Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle a) tohoto zákona, b) zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, d) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a e) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. (6) Státní pozemkový úřad zajišťuje činnosti související s aktualizací a vedením celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek; správu této databáze zajišťuje ministerstvo. (7) Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad je editorem údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedeny jako účelové územní prvky. O bonitovaných půdně ekologických jednotkách se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou a) identifikační údaje, kterými jsou kód územního prvku a kód bonitované půdně ekologické jednotky, b) lokalizační údaje a c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky. § 2 (1) Státní pozemkový úřad je tvořen ústředím Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“) a krajskými pozemkovými úřady, které vykonávají činnost v rámci vyšších územních samosprávných celků1) (dále jen „krajský pozemkový úřad“). (2) V čele Státního pozemkového úřadu je ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústřední ředitel“); jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Ústřední ředitel je současně ředitelem ústředí. (3) Krajský pozemkový úřad řídí jeho ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (4) Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení krajský pozemkový úřad jakožto vnitřní organizační jednotka Státního pozemkového úřadu podle územní působnosti; o odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ústředí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak2). (5) Ústředí rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení vedeném podle § 3 odst. 3 a 5. O odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ministerstvo. (6) Státní pozemkový úřad zřizuje pro výkon své působnosti pobočky krajských pozemkových úřadů, jejichž územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů1). Tyto pobočky rozhodují v řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako orgány prvního stupně. O odvolání proti rozhodnutí pobočky rozhoduje ústředí. § 3 (1) Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen „rezerva“), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k a) výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu a b) uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou. (2) Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy podle odstavce 1 zajišťuje Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad zejména směnou a koupí. Celková výměra části rezervy podle odstavce 1 písm. a) nesmí klesnout pod 50 000 ha. Směna a koupě pozemků se uskutečňují nejvýše za cenu obvyklou38). (3) Je-li pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. a) potřebný k uskutečnění vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy podle odstavce 1 písm. b) a do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o zařazení převedeného pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b). (4) Má-li být pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. b) využit k uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou, Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby, kterým je takový pozemek dotčen, popřípadě na základě územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, bezúplatně převede příslušnost hospodaření k tomuto pozemku nebo jeho nezbytné oddělené části v podobě parcely ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva vytvořena, nebo s jeho písemným souhlasem na jím zřízenou příspěvkovou organizaci, založený státní podnik nebo jemu podřízenou organizační složku státu. Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad podá do 15 pracovních dnů od data převedení příslušnosti hospodaření podle věty první u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis změny příslušnosti hospodaření společně s návrhem na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b), ve kterém potvrdí, že důvody pro vyznačení této poznámky pominuly. (5) Státní pozemkový úřad převede rozhodnutím vydávaným z moci úřední pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) do rezervy podle odstavce 1 písm. a) a do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení převedeného pozemku nebo jeho oddělené části v podobě parcely do rezervy podle odstavce 1 písm. b), jestliže a) nebyl zcela nebo zčásti využit při uskutečnění příslušného rozvojového programu státu schváleného vládou, b) zanikl účel jeho zařazení v rezervě podle odstavce 1 písm. b), nebo c) v rámci uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby anebo byl vydán územní souhlas nebo byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, ze kterých je zřejmé, že pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) nebude tímto rozvojovým programem dotčen. (6) Pokud bylo Státním pozemkovým úřademStátním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle odstavce 3 a před jeho skončením požádala o převod zemědělského pozemku osoba podle § 7, 10, 10a nebo 10b, má zařazení pozemků do rezervy podle odstavce 1 písm. b) přednost před uspokojením žadatelů, i když splnili podmínky pro převod. § 4 (1) Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad je příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu4) ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě Pozemkového fondu České republiky. Dále je Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad příslušný hospodařit s majetkem nabytým v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravující nakládání s majetkem státu ve prospěch jiných osob, se na tyto nemovitosti vztahují jen tehdy, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis5) nestanoví jinak. (2) Státní pozemkový úřad je dále příslušný hospodařit se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, které ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona spravoval Pozemkový fond České republiky; pokud Pozemkový fond České republiky ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a související vodní díla ve vlastnictví státu nespravoval, je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s těmito stavbami a vodními díly dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad pořizuje výstavbou nebo nabytím do majetku státu hlavní závlahová zařízení, hlavní odvodňovací zařízení a stavby k ochraně pozemků před erozní činností vody. S majetkem státu podle věty první je Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad příslušný hospodařit. (4) Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad může nemovité věci, s nimiž je příslušný hospodařit, přenechat do užívání nebo požívání jiným osobám. Jde-li o nemovité věci podle § 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije. Jedná-li se o zemědělské pozemky v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřaduStátního pozemkového úřadu, vycházejí uživatelské vztahy k těmto pozemkům, zejména nájemné, z podmínek a omezení pro jejich nájemcenájemce při jejich požívání vyplývajících zejména z působnosti Státního pozemkového úřaduStátního pozemkového úřadu podle tohoto zákona. Výši ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřaduStátního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, stanoví včetně výrobních oblastí Ministerstvo zemědělství vyhláškou. (5) Členem honebního společenstva se nestává stát s honebními pozemky, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad, a to ani v případě honebních pozemků, kde je příslušný hospodařit se spoluvlastnickým podílem. Honební pozemky podle věty první získávají postavení přičleněných pozemků uznané společenstevní honitby39). § 5 S majetkem státu nebo majetkovými účastmi státu, vybranými k privatizaci podle § 5 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nakládá pouze podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 6 (1) Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky6), na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu7) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obceobce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obceobce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury8); v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřaduStátního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastrukatastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu10), e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech11), f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu12), g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřademStátním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b). (2) Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zdali pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje. (3) Zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f). Bezúplatný převod pozemku § 7 (1) Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obceobce, v jejímž katastrálním územíkatastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky a) v zastavěném územízastavěném území8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, b) v zastavitelné ploše8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obceobce, e) v zastavěném územízastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité, f) nacházejí-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na území třetích zón národních parků a jsou-li v zastavěném územízastavěném území8) nebo zastavitelné ploše8); písemnou žádost týkající se bezúplatného převodu těchto typů pozemků lze podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti obceobce do jejího vlastnictví bezúplatně převede a) silniční pozemky15) pod místními komunikacemi nebo pod účelovými komunikacemi, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tato obecobec uvedené komunikace vlastní, b) silniční pomocné pozemky16) a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související se silničními pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit. (3) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení těchto pozemků nepožádala obecobec, zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, a) v zastavěném územízastavěném území8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, b) v zastavitelné ploše8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví kraje, e) v zastavěném územízastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité. (4) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede a) silniční pozemky15) pod silnicemi II. a III. třídy, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tento kraj uvedené silnice vlastní, b) silniční pomocné pozemky16) a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související se silničními pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit. (5) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostínemovitostí v podobě parcely, převede se tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí v případě odstavce 2 obecobec a v případě odstavce 4 kraj. § 8 (1) V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obceobce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obecobec povinna zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na obecobec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci změny územního plánuúzemního plánu nebo změny regulačního plánu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obecobec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřaduStátnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu18) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obciobci převeden, a podle současného způsobu využití pozemku. Totéž platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obceobce podle § 7 odst. 1 písm. e) a pozemek byl využit jinak než k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření. (2) V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. a), b) nebo c), kterým by zamýšlená stavba nebyla veřejně prospěšnou stavbou, je kraj povinen zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na kraj převeden, a to ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územního plánuúzemního plánu nebo změny regulačního plánu nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože je ve vlastnictví třetí osoby, je kraj povinen ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřaduStátnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu18) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek kraji převeden, a podle současného způsobu využití pozemku. (3) Ustanovení odstavce 2 platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. e) a pozemek byl využit jinak než k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření. (4) V případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem je kraj povinen přednostně nabídnout Státnímu pozemkovému úřadu nemovité věci, které byly obciobci nebo kraji bezúplatně převedeny Pozemkovým fondem České republiky podle jiného právního předpisu36) za účelem jejich potřebnosti pro činnost školy nebo školského zařízení zřízených tímto krajem a zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení podle jiného právního předpisu37). (5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 platí po dobu 5 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k zemědělskému pozemku do katastrukatastru nemovitostí ve prospěch obceobce nebo kraje. § 9 Pokud tento zákon nestanoví jinak, lze zemědělské pozemky podle § 10 až 13 převádět pouze na a) fyzickou osobu, která je občanem 1. České republiky19), 2. jiného členského státu Evropské unie20), 3. státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo 4. Švýcarské konfederace21), b) právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem v České republice, c) právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem nebo má obdobné postavení 1. v jiném členském státě Evropské unie20), 2. ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo 3. ve Švýcarské konfederaci21). § 10 Převod zemědělského pozemku na žádost obce, kraje, jeho oprávněného uživatele nebo vlastníka stavby, která se na pozemku nachází (1) Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obceobce do jejího vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v jejím katastrálním územíkatastrálním území, a) nachází-li se v zastavěném územízastavěném území nebo v zastavitelné ploše, případně koridoru, a je-li pravomocným rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění stavbou ve prospěch této obceobce a stavebníkem je obecobec, nebo b) nachází-li se v zastavěném územízastavěném území a podle platného územního plánu v ploše veřejného prostranstvíveřejného prostranství podle zákona o obcíchobcích. (2) Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho nezbytnou oddělenou část v podobě parcely v zastavěném územízastavěném území nebo v zastavitelné ploše určený pro projekty rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení tohoto pozemku nepožádala obecobec. (3) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí, a) zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku, nebo b) zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem. (4) Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad může vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí, převést jiný zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, pokud jsou s touto stavbou funkčně spojeny a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. (5) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, sousedící zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část takového pozemku v podobě parcely. Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad může tomuto vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku převést jiný zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část tohoto pozemku v podobě parcely. § 10a Převod zemědělského pozemku na žádost zřizovatele trvalého porostu (1) Osoba, která s předchozím souhlasem Pozemkového fondu České republiky nebo Státního pozemkového úřadu zřídila na zemědělském pozemku ve vlastnictví státu, k němuž má příslušnost hospodaření Státní pozemkový úřad, trvalý porost nebo k jeho zřízení byla oprávněna před nabytím účinnosti tohoto zákona a tento pozemek s trvalým porostem užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem na dobu určitou, která není kratší než 5 let, má po dobu trvání nájmu předkupní právo k tomuto zemědělskému pozemku. Předkupní právo vzniká i nájemcinájemci, který prokáže, že je právním nástupcem zřizovatele trvalého porostu. (2) Při převodu pozemku podle odstavce 1 je kupní cenou pozemku cena zjištěná podle cenového předpisu18) bez ocenění součástí a příslušenství pozemku, které na své náklady zřídil nájemcenájemce nebo jeho právní předchůdce se souhlasem Státního pozemkového úřaduStátního pozemkového úřadu, popřípadě Pozemkového fondu České republiky, nebo na základě pravomocného územního rozhodnutíúzemního rozhodnutí. Po skončení nájmu nemůže tato osoba požadovat náhradu za součásti a příslušenství převedeného pozemku. § 10b Převod zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách (1) Na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutíúzemního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutíúzemního rozhodnutí převede Státní pozemkový úřad tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku. (2) Uživatel pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách je oprávněn podat žádost podle odstavce 1 nejpozději do 31. prosince 2018. § 10c Převod zemědělských pozemků při souběhu žádostí Pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v § 10 odst. 1 až 5, v § 10a nebo v § 10b, uspokojí se nejprve žadatel podle § 10b a poté postupně žadatel podle § 10 odst. 3 a 4, žadatel podle § 10 odst. 5, žadatel podle § 10a a nakonec obecobec nebo kraj. § 10d Převod stavby a souvisejícího majetku na žádost vlastníka pozemku Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad vlastníkovi pozemku, popřípadě jeho spoluvlastníkovi, stavbu a související majetek, které jsou na jeho pozemku umístěny. § 12 Převod zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky (1) Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad může převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, na základě veřejné nabídky, pokud byl třikrát marně nabídnut ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (2) Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastrukatastru nemovitostí23), o jejich ceně stanovené podle odstavce 3 spolu s výzvou, aby osoby uvedené v odstavci 4 o nabízené zemědělské pozemky podávaly písemnou žádost ve lhůtě 1 měsíce od zveřejnění. Současně zveřejní na svých internetových stránkách text kupní smlouvy, jejíž obsah je pro převod podle veřejné nabídky závazný a nelze jej během veřejné nabídky měnit. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou nabídku zcela zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní rovněž na své úřední desce. (3) Státní pozemkový úřad v oznámení o zahájení veřejné nabídky stanoví cenu zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek24), nebo nejsou-li zemědělské pozemky bonitovány, podle průměrné ceny pro jednotlivá katastrální územíkatastrální území podle jiného právního předpisu25); k takto zjištěné ceně připočte cenu součástí a příslušenství pozemku stanovenou podle zákona o oceňování majetku18). Při stanovení ceny se v obou případech použije cenový předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení veřejné nabídky. To neplatí v případě, kdy se zemědělské pozemky nacházejí v zastavitelné nebo zastavěné ploše obceobce. V takovém případě se zemědělské pozemky převádí za cenu obvyklou. (4) Během lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 2 mohou o nabízené zemědělské pozemky písemně požádat a) fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které prokazatelně provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na zemědělských pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územíchkatastrálních územích obceobce nebo v katastrálním územíkatastrálním území, které sousedí s katastrálním územímkatastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, nebo b) fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které vlastní nejméně 10 ha zemědělské půdy v katastrálních územíchkatastrálních územích obceobce nebo v katastrálním územíkatastrálním území, které sousedí s katastrálním územímkatastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, a které prokazatelně provozují na území České republiky zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha. (5) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky některá z osob uvedených v § 10, veřejná nabídka se v příslušné části ruší a Státní pozemkový úřad postupuje podle § 10; jestliže tyto osoby ve lhůtě pro podávání žádostí o převod zemědělského pozemku nepožádají, jejich právo na převod zemědělského pozemku podle § 10 zaniká. (6) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky osoba uvedená v odstavci 4, která má tento pozemek pronajatý od Státního pozemkového úřadu ke dni vyhlášení veřejné nabídky nepřetržitě po dobu 36 měsíců, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen nájemcenájemce uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že tento nájemcenájemce neuzavře kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, Státní pozemkový úřad postupuje dále podle odstavce 7. (7) V ostatních případech, kdy podaly žádost nejméně dvě osoby, Státní pozemkový úřad vyzve tyto osoby, aby v přiměřené lhůtě, kterou jim určí, a) nabídly kupní cenu, která nesmí být nižší než cena podle odstavce 3, a b) zaplatily na účet Státního pozemkového úřadu kauci ve výši 5 % z ceny pozemku, která byla oznámena při vyhlášení veřejné nabídky, nejméně však 5 000 Kč. (8) Pokud o převod požádala pouze jedna osoba, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen žadatel uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. (9) Osobě, která nabídla nejvyšší kupní cenu a zaplatila kauci podle odstavce 7 písm. b), Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že její nabídka byla vybrána, zákonné podmínky splněny a pozemek jí bude za nabídnutou cenu převeden na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je osoba povinna uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že některé osoby nabídly podle odstavce 2 nejvyšší kupní cenu ve stejné výši, vyzve Státní pozemkový úřad tyto osoby k podání nových nabídek s tím, že nově nabízená kupní cena nesmí být nižší než ta, která jimi byla nabídnuta v předchozím případě. (10) Osoba, která uplatní právo na převod zemědělského pozemku podle odstavce 6, může tímto způsobem nabýt zemědělský pozemek, popřípadě pozemky maximálně do výše 70 % výměry zemědělských pozemků nabídnutých k převodu, u kterých ke dni vyhlášení veřejné nabídky splňuje podmínky podle odstavce 6. Jestliže tato osoba splňuje podmínky podle odstavce 6 pouze k jednomu zemědělskému pozemku, uvedené omezení se neuplatní. (11) Do požadované doby 36 měsíců pro dobu trvání nájmu podle odstavce 6 se započítává i doba, po kterou byl nájemcemnájemcem zemědělského pozemku právní předchůdce současného nájemcenájemce, nebo doba, po kterou byla nájemcemnájemcem nebo podnájemcenájemcem pozemku fyzická osoba zapsaná v evidenci zemědělského podnikatele, která svůj podnik převedla na příbuzné v řadě přímé, sourozence nebo manžela. Podmínka podle odstavce 6 bude považována za splněnou i v případě, že nájemce měl po stanovenou dobu v nájmu zemědělský pozemek ve vlastnictví státu odpovídající velikosti v katastrálním územíkatastrálním území obceobce, do něhož náleží zemědělský pozemek, popřípadě pozemky, určené k převodu dotčené pozemkovou úpravou, které vznikly na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. (12) V případě uzavření kupní smlouvy se kupujícímu do kupní ceny započte kauce zaplacená podle odstavce 7 písm. b). Kauce zaplacená osobou, které bylo potvrzeno, že její nabídka byla vybrána a která nesplnila podmínky stanovené v § 16 odst. 3, propadá státu. V případě ukončení veřejné nabídky uzavřením kupní smlouvy nebo i z jiného důvodu je Státní pozemkový úřad povinen vrátit zaplacenou kauci všem ostatním osobám, a to nejpozději do 10 dnů ode dne ukončení veřejné nabídky. (13) Veřejnou nabídku podle odstavce 2 nelze opakovat. § 13 Prodej nemovité věci a souvisejícího majetku ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku (1) Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, jejichž součástí nejsou stavby, s nimiž je příslušný hospodařit a které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 12, osobám ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. (2) Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad může prodat stavby nebo jejich soubory a související majetek, které jsou na pozemku jiného vlastníka, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. Tento postup lze uplatnit u stavby a souvisejícího majetku, kde neuplatnil předkupní právo26) vlastník pozemku. (3) Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, jejichž součástí jsou stavby, a související majetek, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. (4) V případech podle odstavců 2 a 3 se při prodeji obdobně použijí ustanovení § 14, 15, jde-li o ustanovení týkající se zástavního práva, a § 16. (5) Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o připravované veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku s uvedením údajů o nabízených nemovitých věcech a souvisejícím majetku a o jejich stanovené ceně obvyklé. Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní na své úřední desce. (6) Pokud osoba, které bylo oznámeno přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy, nesplní podmínky stanovené v § 16 odst. 3, oznámí Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad přijetí návrhu další osobě v pořadí. (7) Dosáhne-li zveřejněná cena obvyklá prodávané nemovité věci nebo souvisejícího majetku výše alespoň 20 000 Kč, stanoví Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad pro účast ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku kauci ve výši 5 % z této ceny. Tomu, kdo má právo na uzavření kupní smlouvy, se v případě jejího uzavření započte zaplacená kauce na úhradu kupní ceny. Nevyužil-li ten, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy, toto právo ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3, propadá zaplacená kauce státu. V případě ukončení veřejné soutěže uzavřením kupní smlouvy nebo zrušení veřejné soutěže vrátí Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad zaplacenou kauci všem ostatním účastníkům soutěže, a to nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy nebo zrušení soutěže. § 14 Kupní cena a její úhrada (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci a související majetek, s nimiž je Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou38). (2) Kupní cena musí být uhrazena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy. Kupní smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu, pokud není jiným právním předpisem40) stanoveno jinak. (3) Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy uhradit Státnímu pozemkovému úřaduStátnímu pozemkovému úřadu část kupní ceny, a to ve výši nejméně 10 %. (4) Na úhradu kupní ceny podle tohoto zákona, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, započte Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad všechny nároky, které má kupující podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vůči státu, jejichž uspokojení je příslušný zajistit Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad a které považuje za nesporné. Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad může započítat na úhradu kupní ceny i jiné pohledávky vůči státu, u kterých je příslušný k plnění. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad za prokázanou. § 15 Zástavní a předkupní právo (1) K zajištění dosud nesplacené kupní ceny zemědělského pozemku nebo její části vzniká státu zástavní právo k převáděnému zemědělskému pozemku k okamžiku převodu pozemku. (2) K pozemku převáděnému podle § 12 a § 13 odst. 1 má stát předkupní právo jako právo věcné; to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je vlastník pozemku povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou byl koupen od Státního pozemkového úřaduStátního pozemkového úřadu nebo od Pozemkového fondu České republiky. Předkupní právo státu zaniká zaplacením kupní ceny pozemku, nejdříve však uplynutím 5 let ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastrukatastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele. Vlastník pozemku nemůže učiněnou nabídku na využití předkupního práva vzít zpět do doby přijetí nebo nepřijetí nabídky Státním pozemkovým úřademStátním pozemkovým úřadem. Vlastník pozemku je povinen uzavřít kupní smlouvu na pozemky, u kterých bylo využito předkupní právo státu, a to do 45 dnů od využití předkupního práva. (3) Pozemek, na nějž je uplatněno zástavní nebo předkupní právo státu podle odstavců 1 a 2, nesmí vlastník učinit předmětem dalšího zástavního práva, s výjimkou zástavního práva na poskytnutí bankovního úvěru na doplacení celé kupní ceny. (4) Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku Státní pozemkový úřad podá katastrálnímu úřadu návrh na vklad zástavního práva podle odstavce 1, předkupního práva podle odstavce 2 a omezení podle odstavce 3. (5) Předkupní právo, které podle tohoto zákona nebo zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přejde na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele. (6) Nároky státu vyplývající ze zástavního a z předkupního práva uplatňuje Státní pozemkový úřad. (7) Předkupní právo státu v návaznosti na nabídku učiněnou podle odstavce 2 se neuplatní, jde-li o převod a) obchodního závoduobchodního závodu zemědělským podnikatelem příbuznému v řadě přímé, sourozenci, manželovi nebo partnerovi, nebo b) pozemku na obchodní korporaci, jejímž je vlastník převáděného pozemku společníkem nebo členem a která na tomto pozemku hospodaří. (8) Do doby 5 let stanovené v odstavci 2 se novému nabyvateli započítává i doba, která uplynula ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastrukatastru nemovitostí ve prospěch původního nabyvatele. Podmínky převodu zemědělského pozemku § 16 (1) Smlouvu o převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, lze uzavřít pouze s osobou, která a) není v prodlení s plněním svého dluhu vůči státu, jemuž odpovídá pohledávka státu, s níž je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, b) prokáže potvrzením ne starším než 3 měsíce, že není v prodlení s plněním svého dluhu vůči státu za privatizovaný majetek, který byl na ni převeden na základě rozhodnutí o privatizaci, c) doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů celní správy České republiky evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady ve splátkách, d) nemá nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti28); potvrzení o stavu závazků je povinen vyžádat Státní pozemkový úřadStátní pozemkový úřad od příslušné územní správy sociálního zabezpečení29), e) uhradila náklady na ocenění tohoto zemědělského pozemku. (2) Kupní smlouva musí obsahovat ustanovení o tom, že podmínky uvedené v odstavci 1 byly splněny. (3) Smlouva mezi Státním pozemkovým úřadem a nabyvatelem musí splňovat náležitosti podle občanského zákoníku30). Nestanoví-li zákon jinak, Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu po splnění všech podmínek stanovených zákonem pro uzavření smlouvy o převodu zemědělského pozemku zašle nabyvateli potřebný počet vyhotovení textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku. Nabyvatel je povinen požadovaným způsobem podepsat stejnopisy textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku a doložit skutečnosti podle odstavce 1 do 45 dnů od převzetí textu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem. V případě porušení této povinnosti není Státní pozemkový úřad povinen smlouvu o převodu zemědělského pozemku uzavřít a vůči nabyvateli není předchozími návrhy vázán. (4) Návrh na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku do katastru nemovitostínemovitostí podává Státní pozemkový úřad. (5) Osoba, do jejíhož vlastnictví má být podle § 10 až 13 zemědělský pozemek převeden, je povinna Státnímu pozemkovému úřadu uhradit náklady spojené s oceněním pozemku do 30 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě, a to i v případě, že z důvodu na straně této osoby nedojde k uzavření kupní smlouvy. § 17 Převádí-li se podle § 12 pozemek s trvalým porostem nebo s oplocením a nabyvatelem je osoba, která na svůj náklad trvalý porost nebo oplocení zřídila, bude této osobě kupní cena snížena o cenu trvalého porostu a oplocení. Ke snížení kupní ceny nedojde v případě, že před podpisem smlouvy mezi Státním pozemkovým úřademStátním pozemkovým úřadem a nabyvatelem, který zřídil trvalý porost nebo oplocení, došlo k vypořádání závazků spojených se zřízením trvalého porostu nebo oplocení. Uvedený postup může uplatňovat i právní nástupce zřizovatele trvalého porostu nebo oplocení. § 18 Při převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, se za součást tohoto pozemku považuje oplocení a meliorační zařízení, které je ve vlastnictví státu, s výjimkou hlavních melioračních zařízení32), a přechází na nabyvatele spolu s pozemkem. § 19 (1) Prodlení se zaplacením kupní ceny popřípadě splátky delší než 30 dnů, při prodeji zemědělských pozemků podle § 10 až 13, je důvodem pro odstoupení Státního pozemkového úřadu od kupní smlouvy. Za užívání zemědělského pozemku ode dne uzavření kupní smlouvy do účinnosti odstoupení má Státní pozemkový úřad právo na náhradu. Výše náhrady činí ročně 2,2 % z ceny zemědělského pozemku uvedené v kupní smlouvě, tedy 1/12 z roční náhrady za každý započatý měsíc užívání. (2) Pokud dojde k odstoupení od smlouvy, Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit se zemědělským pozemkem, který byl předmětem kupní smlouvy. (3) Státní pozemkový úřad navrhne zápis změny vlastnického práva, která nastala v důsledku odstoupení od smlouvy, a související vznik příslušnosti hospodařit příslušnému katastrálnímu úřadu; návrh doloží listinou stanovenou jiným právním předpisem33). § 20 (1) Státní pozemkový úřad je povinen si ověřit u příslušného katastrálního úřadu, na základě kterých listinných dokladů bylo zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku. (2) V případě, že v katastru nemovitostínemovitostí je vedeno vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku, které nelze doložit listinnými doklady, má se pro účely jeho převodu podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za to, že stát je jeho vlastníkem a Státní pozemkový úřad je s ním příslušný hospodařit podle jiného právního předpisu34). (3) Při převodu zemědělského pozemku, u něhož vlastnické právo státu zapsané v katastru nemovitostínemovitostí nelze doložit listinnými doklady, zveřejní Státní pozemkový úřad jeho zamýšlený převod a současně vyzve k podání případných námitek vlastnického práva jiných osob k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení této výzvy. Zamýšlený převod a výzva se vyhlásí zveřejněním na úřední desce Státního pozemkového úřadu, na jeho internetových stránkách a na úřední desce obecního úřadu v obciobci, na jejímž území se zemědělský pozemek nachází. První den zveřejnění na úřední desce Státního pozemkového úřadu je dnem vyhlášení výzvy. (4) Podá-li jiná osoba písemnou námitku vlastnického práva k zemědělskému pozemku u Státního pozemkového úřadu do skončení lhůty pro podání námitek podle odstavce 3, nelze zemědělský pozemek podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, převést. (5) Pokud osoba uvedená v odstavci 4 nedoloží, že podala návrh katastrálnímu úřadu na zápis svého vlastnického práva do katastru nemovitostínemovitostí nebo že u soudu uplatnila své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě 1 roku od podání námitek u Státního pozemkového úřadu, lze převod podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provést. (6) Nenamítne-li jiná osoba své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a prokáže-li později, že byla ke dni skončení této lhůty jeho vlastníkem, přísluší jí od Státního pozemkového úřadu finanční náhrada ve výši ceny, za kterou byl zemědělský pozemek převeden na nabyvatele, u bezúplatných převodů ve výši ceny zjištěné podle cenového předpisu35) ke dni převodu. § 21 Společná ustanovení (1) Pro účely tohoto zákona se nájemcemnájemcem rozumí i pachtýř, nájmem se rozumí i pacht, podnájemcem se rozumí i podpachtýř a nájemní smlouvou se rozumí i pachtovní smlouva. (2) Údaje katastrukatastru nemovitostí potřebné pro činnost Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona poskytují zeměměřické a katastrální orgány bezúplatně. (3) Ustanovení § 21a odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se použije na postup Státního pozemkového úřadu pouze v případech, kdy nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků souvisí s řízením o vydání pozemků do vlastnictví oprávněné osoby nebo poskytnutím náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (4) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby nebo změna rozhodnutí o umístění stavby, rozumí se tím také společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje nebo rozhodnutí o povolení stavby podle stavebního zákona nebo jeho změna. Pokud se v tomto zákoně užívá pojem převod pozemku, rozumí se tím také převod spoluvlastnického podílu na pozemku. § 22 Přechodná ustanovení (1) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vstupuje Česká republika do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů a ze správních nebo soudních řízení, jejichž účastníkem byl Pozemkový fond České republiky, a včetně postavení Pozemkového fondu České republiky jako povinné osoby podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) (dále jen „zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi“). K výkonu těchto práv a povinností je příslušný Státní pozemkový úřad. (2) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká funkce členů dozorčí rady Pozemkového fondu České republiky. (3) Veškerý majetek Pozemkového fondu České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou republiku; s tímto majetkem je podle jiného právního předpisu34) příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad. Finanční prostředky na účtech Pozemkového fondu České republiky se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají příjmem státního rozpočtu. (4) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům České republiky zařazených v pozemkových úřadech a Ústředním pozemkovém úřadě přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní pozemkový úřad. (5) Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, včetně práv a ostatních majetkových hodnot, se kterými bylo příslušné hospodařit ministerstvo v rozsahu potřebném pro činnost pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní pozemkový úřad. (6) Závazky a pohledávky státu, jakož i práva a povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů, které souvisejí s činností pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu, plní a vykonává počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Státní pozemkový úřad. (7) Oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav udělená po 8. září 1997 se považují za oprávnění udělená podle tohoto zákona. (8) Řízení o pozemkových úpravách zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Pokud však je zpracovaný návrh pozemkových úprav vystaven ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona k veřejnému nahlédnutí, řízení se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Řízení, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedl pozemkový úřad, dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu a řízení, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedl Ústřední pozemkový úřad, dokončí ústředí Státního pozemkového úřadu. (9) Státní pozemkový úřad je příslušným pozemkovým úřadem podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. (10) Rezerva státních pozemků vytvořená Pozemkovým fondem České republiky do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za rezervu vytvořenou Státním pozemkovým úřadem podle tohoto zákona. (11) Žádosti podle § 10 odst. 3 podané do dne 31. prosince 2013 se i po tomto datu vyřídí podle tohoto zákona ve znění účinném do dne 31. prosince 2013. (12) Do doby trvání užívání pozemku s trvalým porostem na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem podle § 21 odst. 2 se započítá i doba jeho užívání, která počala běžet podle § 15a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona. (13) Byla-li podána žádost Pozemkovému fondu České republiky o bezúplatný převod zemědělských pozemků a dalších nemovitostínemovitostí na kraje, obceobce, veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce podle zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyřízení takové žádosti dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu podle dosavadních právních předpisů. (14) Byl-li Pozemkovým fondem České republiky před účinností tohoto zákona vyhlášen prodej zemědělských pozemků podle § 7 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb., a byla-li podána žádost podle § 7 odst. 3 téhož zákona, dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu vyřízení této žádosti, včetně uzavření příslušné smlouvy, podle dosavadních právních předpisů. (15) Podle ustanovení tohoto zákona týkajících se ztráty výhody splátkového režimu a zániku předkupního práva se postupuje i u smluv uzavřených podle zákona č. 95/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Katastrální úřad tato předkupní práva vymaže z katastru nemovitostínemovitostí záznamem na základě ohlášení vlastníka nemovitostinemovitosti nebo Státního pozemkového úřadu, k níž je zaniklé předkupní právo zapsáno. (16) Vrácení převedených zemědělských pozemků a dalších nemovitostínemovitostí, pokud byly Pozemkovým fondem České republiky bezúplatně převedeny na kraje, obceobce nebo veřejné vysoké školy podle zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném ke dni uskutečnění tohoto převodu, uplatní Státní pozemkový úřad, odpadl-li důvod pro takové převedení nebo se dodatečně zjistí, že takový důvod v době jejich převodu neexistoval. (17) Vrácení bezúplatně převedených zemědělských pozemků podle § 8 se uplatní i tehdy, došlo-li k jejich bezúplatnému převodu do vlastnictví obceobce podle dosavadních právních předpisů. (18) Byl-li pozemek ve vlastnictví státu zastavěn po 24. 6. 1991, a to se souhlasem registrované církve nebo náboženské společnosti jako oprávněné osoby podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nebo jejich právních předchůdců v souladu s příslušnými stavebními předpisy, nemá tato oprávněná osoba nárok na náhradu škody, jestliže pozemek podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nelze z důvodu zastavění vydat. (19) Návrh na výmaz Pozemkového fondu České republiky z obchodního rejstříku podá ministerstvo. (20) Sdělení a ověření příslušných orgánů státní správy provedená podle § 2 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo provedená podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mohou být použity k převodům podle tohoto zákona. § 23 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky. 2. Zákon České národní rady č. 546/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky. 3. Čl. II zákona č. 161/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 546/1992 Sb. 4. Čl. II zákona č. 269/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997. 5. Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 6. Čl. III zákona č. 144/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 7. Zákon č. 66/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8. Část druhá zákona č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 9. Zákon č. 253/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 10. Zákon č. 313/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 11. Část třetí zákona č. 15/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 12. Část první zákona č. 148/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 13. Část čtvrtá zákona č. 260/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 14. Zákon č. 423/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 15. Části první a druhá zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony. 16. Část šestá zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 17. Část třetí zákona č. 354/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 18. Část druhá zákona č. 94/2005 Sb., o zrušení Státního fondu pro zúrodnění půdy, o změně zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 19. Části sedmá a dvacátá zákona č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky. 20. Část druhá zákona č. 285/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 21. Část osmá zákona č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích. 22. Část čtvrtá zákona č. 131/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 23. Části druhá a třetí zákona č. 178/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., a některé další zákony. 24. Část čtyřicátá první zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. 25. Zákon č. 118/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 26. Zákon č. 119/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 27. Část první zákona č. 95/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 28. Zákon č. 299/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 29. Zákon č. 140/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 30. Zákon č. 345/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 31. Zákon č. 74/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 32. Vyhláška č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. 33. Vyhláška č. 433/2002 Sb., o podrobnějších pravidlech pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, Pozemkovým fondem České republiky. 34. Nařízení vlády č. 1/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování podpory v zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů. 35. Nařízení vlády č. 4/1999 Sb., o použití části příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře vývozu jatečných prasat, ve znění pozdějších předpisů. 36. Nařízení vlády č. 88/1999 Sb., o použití další části příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů. 37. Nařízení vlády č. 201/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla pro poskytování dotace pro posílení spotřeby mléka u žáků prvních a druhých tříd základních škol a kterým se mění nařízení vlády č. 4/1999 Sb., o použití části příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře vývozu jatečných prasat. 38. Nařízení vlády č. 359/2000 Sb., o použití části příjmů Pozemkového fondu České republiky k realizaci Programu obnovy venkova, k podpoře chovu krav bez tržní produkce mléka, k podpoře chovu ovcí, pro řešení přebytku mléčného tuku, pro zpracování tuzemského surového medu a pro podporu řešení trhu s medem v roce 2000. 39. Nařízení vlády č. 390/2003 Sb., kterým se stanoví pravidla použití příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře obnovy včelstev. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech § 24 Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Účel úpravy Tento zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost Státního pozemkového úřadu1) při tomto řízení. Pro účel tohoto zákona je činnost Státního pozemkového úřadu rozdělena na činnost, kterou provádí ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“), a na činnost, kterou provádí krajský pozemkový úřad (dále jen „pozemkový úřad“). 1) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.“. 2. V § 2 větě druhé se slova „se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena“ nahrazují slovy „původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8“. 3. V § 2 větě třetí se za slova „podmínky pro“ vkládají slova „zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství,“ a za slova „vodní hospodářství“ se vkládají slova „zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a řešení odtokových poměrů v krajině“. 4. V § 2 větě poslední se slovo „nezbytný“ nahrazuje slovem „neopomenutelný“. 5. V § 3 odst. 2 větě čtvrté se slova „(§ 19)“ zrušují. 6. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „O takových pozemcích rozhoduje pozemkový úřad, který řízení zahájil.“. 7. V § 3 odst. 3 větě druhé se slova „oplocené pozemky, zejména“ zrušují. 8. V § 3 odst. 3 větě poslední se slovo „nesměňované“ nahrazuje slovy „neřešené ve smyslu § 2, u nichž se pouze obnovuje soubor geodetických informací,“. 9. V § 3 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 10. V § 3 odst. 4 větě první se slova „které jsou ve správě Pozemkového fondu České republiky7) a“ včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušují. 11. V § 3 odst. 4 větě druhé se číslo „14“ nahrazuje číslem „17“. 12. V § 4 odst. 1 se poslední věta nahrazuje větou „V případě jednoduchých pozemkových úprav lze upustit od zpracování plánu společných zařízení.“. 13. V § 4 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a to v případech, kdy nelze použít jiný postup53)“. 14. Poznámka pod čarou č. 53 zní: „53) § 15 zákona č. 344/1992 Sb.“. 15. V § 5 odst. 2 se slovo „bydliště“ nahrazuje slovy „adresa místa trvalého pobytu“ a slovo „sídlo“ se nahrazuje slovy „adresa sídla“. 16. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Vlastníky pozemků, kteří se v důsledku změny obvodu pozemkové úpravy stanou účastníky řízení, pozemkový úřad o této skutečnosti vhodným způsobem vyrozumí. Pokud vlastník pozemku přestane být účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a), postupuje se podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 17. V § 5 odst. 4 se věta druhá zrušuje. 18. V § 5 odst. 5 větě první se slova „na dobu provádění pozemkových úprav“ zrušují a číslo „6“ se nahrazuje číslem „8“. 19. V § 5 odst. 5 se za větu čtvrtou vkládá věta „O volbě sboru pozemkový úřad učiní zápis.“. 20. V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Sbor zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8.“. 21. V § 5 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pro případ úmrtí nebo odstoupení člena sboru se na úvodním jednání zvolí 1 náhradník sboru.“. 22. V § 5 odst. 8 se slova „spolupracuje při realizaci schválených pozemkových úprav“ nahrazují slovy „uděluje souhlas s ustoupením od požadavku na uhrazení rozdílu ceny podle § 10 odst. 2“. 23. V § 5 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Sbor může před vydáním rozhodnutí podle § 11 odst. 8 stanovit priority realizace společných zařízení.“. 24. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.“. 25. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 26. V § 6 odst. 8 se slova „odpadl-li důvod, pro který řízení zahájil, nebo“ zrušují. 27. V § 6 odst. 10 větě první se za slovo „této“ vkládá slovo „majetkové“. 28. V § 6 odst. 10 větě druhé se za slovo „náhradu“ vkládá slovo „majetkové“ a slova „u pozemkového úřadu, který řízení o pozemkových úpravách zahájil“ se zrušují. 29. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 30. V § 7 větě poslední se slova „potřebu aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek a“ zrušují. 31. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V § 8 odst. 1 větě první se za slovo „včetně“ vkládá slovo „uvedení“ a slova „ , věcného břemene a nájemního vztahu na dobu určitou“ se nahrazují slovy „a věcného břemene“. 33. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 54 zní: „(2) Jsou-li zahájeny pozemkové úpravy v katastrálním území, jehož část se po roce 1958 stala součástí území Polské lidové republiky54) a tudíž pozemky této původní části katastrálního území nelze zahrnout do obvodu, lze o výměru těchto pozemků navýšit nárok jejich původních vlastníků. Tyto osoby jsou povinny prokázat, že před přechodem dotčených pozemků na území Polské lidové republiky byly vlastníky a bez svého přičinění pozbyly vlastnické právo k těmto pozemkům. Stejně bude postupováno i v případě dědiců původních vlastníků. Způsob oceňování těchto pozemků bude řešen prováděcím předpisem. Při navrhování nových pozemků se použijí pozemky ve vlastnictví státu. 54) Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 23/1959 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 34. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Vyhláška č. 3/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 35. V § 8 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U ostatních druhů pozemků se cena porostu uvede jen na žádost vlastníka pozemku.“. 36. V § 8 odst. 7 se ve větě první číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a slova „, pokud mezi vlastníky pozemků a vlastníky porostů nedojde k jiné dohodě“ se zrušují. 37. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemkům (1) Zjistí-li pozemkový úřad při vypracování soupisu nároků, že u některých pozemků nebo jejich částí jsou zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci dvě nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví (dále jen „duplicitní zápis vlastnictví“), navrhne na základě posouzení listin osvědčujících vlastnictví k pozemku dotčeným osobám způsob řešení stávajícího duplicitního zápisu vlastnictví dohodou. (2) V případě, že rozpor vyplývající z duplicitního zápisu vlastnictví se nevyřeší dohodou podle odstavce 1, rozhodne z moci úřední o vlastnictví pozemkový úřad. Proti rozhodnutí pozemkového úřadu mohou osoby, kterých se rozhodnutí týká, podat žalobu k soudu31). (3) Pozemkový úřad před vystavením návrhu podle § 11 odst. 1 prověří, zda nebyla u příslušného soudu podána žaloba proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 2. Pokud žaloba podána byla, pozemkový úřad pozemky dotčené duplicitním zápisem vlastnictví zařadí mezi pozemky neřešené.“. 38. V § 9 odst. 1 se slova „u zpracovatele“ a slova „(§ 20)“ zrušují. 39. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Pokud návrh nebo jeho část zpracovává za pozemkový úřad jeho zaměstnanec, musí být fyzickou osobou, která má k této činnosti úřední oprávnění (§ 18).“. 40. Poznámka pod čarou č. 19 zní: „19) Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.“. 41. V § 9 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Ve zpracování návrhu je možné pokračovat pouze na základě kladného stanoviska katastrálního úřadu k převzetí výsledku zeměměřických činností provedených ve smyslu odstavců 4 a 5.“. 42. V § 9 odst. 7 se za slova „Pozemkový úřad“ vkládají slova „po stanovení obvodu pozemkové úpravy“ a za slovo „vyznačení“ se vkládají slova „poznámky o“. 43. V § 9 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Ode dne vyznačení této poznámky v katastru nemovitostí sděluje katastrální úřad průběžně pozemkovému úřadu všechny změny, týkající se řešených pozemků, a to až do vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8.“. 44. V § 9 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Zaústění vodohospodářských opatření navržených podle odstavce 8 písm. c) lze navrhnout i mimo obvod pozemkových úprav, pokud toto opatření funkčně souvisí s opatřeními prováděnými v obvodu pozemkových úprav. Toto opatření nebude z důvodu svého umístění mimo obvod pozemkových úprav součástí návrhu nového uspořádání pozemků; rovněž jeho realizace nebude hrazena z prostředků určených pro pozemkové úpravy.“. Dosavadní odstavce 9 až 20 se označují jako odstavce 10 až 21. 45. V § 9 odstavce 10 a 11 znějí: „(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům státní správy, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Jejich souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních právních předpisů21). (11) Plán společných zařízení schválí sbor nebo vlastníci, není-li sbor zvolen, a zastupitelstvo obce. Tento postup platí i v případě změny již schváleného plánu společných zařízení. Zasahuje-li plán společných zařízení i do územního obvodu navazující obce [§ 5 odst. 1 písm. c)], je třeba předložit plán společných zařízení ke schválení také zastupitelstvu této obce.“. 46. V § 9 se za odstavec 11 vkládají nové odstavce 12 a 13, které znějí: „(12) Pozemky, na nichž jsou návrhem umístěna společná zařízení, mohou být převedeny do vlastnictví obce. Takové pozemky může vlastnit i jiná osoba, pokud má společné zařízení sloužit veřejnému zájmu. (13) Převod pozemků obce, nabytých podle odstavce 12, na kterých dosud nebyla realizována společná zařízení nebo nebyla schválena změna účelu jejich využití, je možný jen se souhlasem pozemkového úřadu. Převod učiněný bez souhlasu pozemkového úřadu je neplatný. V soupisu nových pozemků bude u pozemků podle odstavce 12 uvedena poznámka „pozemek je určen pro realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb.“. Tato poznámka bude zapsána do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí podle § 11 odst. 8. O zrušení této poznámky rozhoduje po realizaci společného zařízení pozemkový úřad na návrh obce.“. Dosavadní odstavce 12 až 21 se označují jako odstavce 14 až 23. 47. V § 9 odst. 14 se za slovo „pozemků“ vkládají slova „určených k“. 48. V § 9 odstavec 15 zní: „(15) Plán společných zařízení musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Není-li návrh plánu společných zařízení ze závažných důvodů v souladu s územně plánovací dokumentací, je návrhem na její aktualizaci nebo změnu. V ostatních případech musí být plán společných zařízení dohodnut s úřadem územního plánování.“. 49. V § 9 odst. 16 se za větu druhou vkládají věty „Pozemkový úřad může na základě dohody uzavřené mezi spoluvlastníky reálně rozdělit spoluvlastnické podíly i v případě, že spoluvlastníci nevlastní v obvodu pozemkových úprav jiný pozemek. Předmětem reálného rozdělení nemohou být pozemky ve společném jmění manželů.“. 50. V § 9 odst. 16 větě páté se středník nahrazuje tečkou a slova „přihlásí-li se pozemkovému úřadu do 3 let od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne finanční náhradu v ceně podle zvláštního právního předpisu14) platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu k tomuto pozemku na stát“ se nahrazují slovy „V případě, kdy k pozemku nelze podle údajů evidence katastru nemovitostí jednoznačně určit vlastníka a bude-li šetření nezbytných údajů o vlastníkovi pozemku prokazatelně bezvýsledné, posuzuje se takový pozemek jako pozemek, jehož vlastník není znám. Přihlásí-li se pozemkovému úřadu do 5 let od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne finanční náhradu v ceně podle jiného právního předpisu14) platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu k tomuto pozemku na stát.“. 51. V § 9 se na konci odstavce 18 doplňují věty „Stávající věcná břemena, založená smluvním vztahem a zapsaná v katastru nemovitostí, se neoceňují. Takto zatížené pozemky lze směňovat jen se souhlasem dotčených vlastníků.“. 52. V § 9 odstavce 20 a 21 znějí: „(20) Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu jeho zpracovávání projednávat nové uspořádání pozemků s dotčenými vlastníky pozemků. Svůj souhlas, případně nesouhlas, vlastníci potvrdí podpisem na soupisu nových pozemků. (21) V případě, kdy se vlastník pozemku k novému uspořádání pozemků nevyjádří ve smyslu odstavce 20, vyzve jej pozemkový úřad, aby tak učinil ve lhůtě 15 dnů. Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že s novým uspořádáním pozemků souhlasí.“. 53. V § 9 se za odstavec 21 vkládá nový odstavec 22, který zní: „(22) Pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen.“. Dosavadní odstavce 22 a 23 se označují jako odstavce 23 a 24. 54. V § 9 odst. 23 se slova „ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 a 4 a § 9 odst. 13“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona“. 55. V § 9 odst. 24 se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“, na konci textu odstavce se doplňují slova „ , je-li jejich účast potřebná“ a na konci odstavce se doplňuje věta „O konání kontrolního dne pozemkový úřad sepíše zápis.“. 56. V § 10 odst. 2 větě druhé se slova „k přijetí částky, stanovení její výše a lhůty k zaplacení je příslušný pozemkový úřad“ nahrazují slovy „tato částka však nesmí být vyšší než 10 000 Kč“. 57. V § 10 odst. 2 se za větu druhou vkládají věty „Úhrada se nevztahuje na pozemky ve vlastnictví státu. V případě pozemků ve vlastnictví krajů se úhrada nevyžaduje v případě, že jsou na těchto pozemcích umístěny veřejně prospěšné stavby a kraj nemá v obvodu pozemkové úpravy ve vlastnictví další pozemky. K přijetí částky, stanovení její výše a lhůty k zaplacení je příslušný pozemkový úřad“ a na konci odstavce se doplňují věty „V takovém případě však nesmí rozdíl činit více než 2 000 Kč. Od úhrady částky nepřesahující 100 Kč se upouští vždy.“. 58. V § 10 odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Vzdálenost se měří od bodu dohodnutého na úvodním jednání.“. 59. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Za tento souhlas se nepovažuje postup podle § 9 odst. 21.“. 60. V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Překročení výměry, ceny a vzdálenosti pozemků nabytých obcí pro společná zařízení se nepovažuje za porušení kritérií podle odstavců 2 až 4.“. 61. V § 11 odst. 1 větě první se za slova „oznámí na“ vkládá slovo „své“, za slova „úřední desce“ se vkládají slova „a zároveň na úředních deskách dotčených obcí [§ 5 odst. 1 písm. c)]“ a za slova „vystaven též v“ se vkládá slovo „dotčené“. 62. V § 11 odstavec 4 zní: „(4) Pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 3/4 výměry pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení § 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře pozemků.“. 63. V § 11 odst. 5 větě první se slovo „oznamuje“ nahrazuje slovy „oznámí doručením“. 64. V § 11 odst. 5 se za větu třetí vkládá věta „Pozemkový úřad předá po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 část návrhu, týkající se plánu společných zařízení příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.“. 65. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) § 11 vyhlášky č. 26/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 66. V § 11 odst. 6 se věty druhá až čtvrtá včetně poznámky pod čarou č. 28 zrušují. 67. V § 11 odstavec 7 zní: „(7) Pokud odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdí, doručí písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání jen odvolateli a ostatním účastníkům řízení jej doručí veřejnou vyhláškou. Jestliže odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu změní nebo zruší, postupuje v takovém případě při doručování podle správního řádu. Obdobně se doručuje v případě použití přezkumného řízení, obnovy řízení nebo vydání nového rozhodnutí ve věci.“. 68. V § 11 odst. 8 se věta pátá nahrazuje větou „Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku.“. 69. V § 11 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv musí být vydáno bezodkladně, nejpozději však do 4 měsíců po dni nabytí právní moci rozhodnutí o schválení návrhu, s výjimkou postupu podle odstavce 9. Rozhodnutí o určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2 lze vydat i samostatně. Takové rozhodnutí však nesmí být vydáno přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a musí být vydáno nejpozději do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, případně do 1 měsíce ode dne, kdy pozemkový úřad zjistí, že o úhradě a lhůtě dosud nebylo rozhodnuto.“. 70. V § 11 odst. 9 se slovo „uplatněna“ nahrazuje slovem „podána“ a na konci odstavce se doplňují věty „Pokud žaloba podána byla, přeruší pozemkový úřad řízení, a to až do konečného rozhodnutí soudem. Usnesení o přerušení řízení se doručuje pouze veřejnou vyhláškou.“. 71. V § 11 odstavec 10 zní: „(10) Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad doručí veřejnou vyhláškou a jeho písemné vyhotovení doručí všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému úřadu. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. Pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis, byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a pozemkového úřadu. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Rozhodnutí podle odstavce 8, které nabylo právní moci, doručí pozemkový úřad katastrálnímu úřadu. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát3), stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8.“. 72. V § 11 odst. 12 větě druhé se slova „v listinách o nabytí vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (například v kupní smlouvě, v usnesení soudu o nabytí dědictví, v zástavní smlouvě)“ nahrazují slovy „ve všech listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a v nichž jsou uvedeny pozemky, které jsou předmětem řízení o pozemkových úpravách, uvedou“, slovo „nabývaných“ se nahrazuje slovem „dosavadních“ a slovo „uvedou“ se zrušuje. 73. Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 74. V § 12 odst. 1 se slova „sborem a za jeho průběžné spolupráce“ nahrazují slovy „zastupitelstvem obce a se sborem, byl-li zvolen a dosud nezanikl (§ 5 odst. 5),“. 75. V § 12 odst. 2 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „8“. 76. V § 12 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 77. V § 12 odstavec 5 zní: „(5) Bude-li před realizací společného zařízení zjištěno, že opatření podle § 9 odst. 11, které bylo předmětem rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy, již neodpovídá skutečným potřebám dotčeného území, pozemkový úřad na základě požadavku obce zahájí řízení o změně plánu společných zařízení, pokud tento požadavek posoudí jako účelný. Pozemkový úřad zajistí přepracování schváleného návrhu. Přepracovaný návrh schválí zastupitelstvo obce. Pozemkový úřad při předložení návrhu na změnu dotčeným orgánům státní správy postupuje podle § 9 odst. 10. Pozemkový úřad vydá o změně plánu společných zařízení rozhodnutí. Tímto rozhodnutím nedojde ke změně umístění společných zařízení, a tedy jím nebudou dotčena vlastnická práva k pozemkům.“. 78. V nadpisu § 13 se slova „a řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemku“ zrušují. 79. V § 13 odst. 3 větě první se před číslo „5“ vkládá číslo „3,“. 80. V § 13 odstavec 4 zní: „(4) V případě zjištění duplicitního vlastnictví se postupuje podle § 8a.“. 81. V § 13 se odstavec 5 zrušuje. 82. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Ustanovení § 3 odst. 3 se nepoužije. Do obvodu pozemkové úpravy lze zahrnout i pozemky, které nebyly dotčeny nedokončeným scelovacím řízením.“. 83. V § 14 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 84. V § 14 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Nebude-li možno dosavadnímu vlastníkovi poskytnout jako náhradu jiný pozemek z majetku České republiky, poskytne mu pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštních právních předpisů14).“. 85. V § 14 se odstavce 11 a 12 včetně poznámky pod čarou č. 37 zrušují. Dosavadní odstavce 13 až 16 se označují jako odstavce 11 až 14. 86. V § 14 odst. 11 se za slovo „osoba“ vkládají slova „uvedená v odstavcích 8 a 9“. 87. V § 14 odst. 12 se za slovo „součástí“ vkládá slovo „výroku“ a slova „odstavce 8“ se nahrazují slovy „odstavců 8 a 9“. 88. V § 14 odst. 13 se slova „zemědělské půdy, jde o půdu ve vlastnictví státu“ nahrazují slovy „výměry řešených pozemků, jde o pozemky ve vlastnictví státu“. 89. V § 15 se odstavce 1 až 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4. 90. § 16 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 39 a 40 zrušuje. 91. V § 17 odst. 4 se za slovo „úprav“ vkládají slova „včetně potřebných vodohospodářských studií“. 92. V § 18 odst. 2 se slova „Ústřední pozemkový úřad [§ 19 písm. b)]“ nahrazují slovem „ústředí“. 93. V § 18 odst. 3 se slova „Ústřední pozemkový úřad“ nahrazují slovem „Ústředí“. 94. V § 18 odst. 3 písm. c) se slova „zemědělství, lesnictví a ochraně a tvorbě krajiny“ nahrazují slovy „vodního a lesního hospodářství, územního plánování, dopravních staveb, zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny“ a slova „anebo má středoškolské vzdělání uvedeného zaměření ukončené maturitou,“ se zrušují. 95. V § 18 odst. 3 písm. d) se za slovo „magisterského“ vkládají slova „nebo bakalářského“, slova „3 roky“ se nahrazují slovy „5 let odborné“, slova „ , jako absolvent bakalářského studijního programu a střední školy nejméně 6 let praxe v činnostech“ se zrušují a na konci textu písmene d) se doplňují slova „vykonané během posledních 5 let před podáním žádosti,“. 96. V § 18 odst. 4 se slova „Ústřední pozemkový úřad, který uděluje úřední oprávnění,“ nahrazují slovem „Ústředí“. 97. V § 18 odstavec 6 zní: „(6) Písemná žádost se podává na formuláři, jehož obsah upravuje prováděcí právní předpis.“. 98. V § 18 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 99. V § 18 odst. 7 písm. b) se slova „v předepsané délce“ nahrazují slovy „podle odstavce 3 písm. d)“ a věta poslední se zrušuje. 100. V § 18 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 až 21 se označují jako odstavce 8 až 20. 101. V § 18 odst. 8 se slova „Ústřední pozemkový úřad“ nahrazují slovem „ústředí“. 102. V § 18 odstavec 10 zní: „(10) Fyzická osoba, která nesložila zkoušku, je oprávněna ji jednou opakovat do 2 let od neúspěšného konání zkoušky. K opakované zkoušce se nově nevyžadují náležitosti podle odstavce 7. Pokud v tomto termínu ani opakovaně zkoušku nesloží, může podat novou žádost až po uplynutí 5 let od neúspěšného konání opakované zkoušky.“. 103. V § 18 odst. 12 se slova „Ústřední pozemkový úřad“ nahrazují slovem „ústředí“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zkouška je neveřejná.“. 104. V § 18 odst. 13 se za slovo „odvolává“ vkládá slovo „ústřední“ a slova „Ústředního pozemkového úřadu“ se zrušují. 105. V § 18 odstavec 14 zní: „(14) Ústředí vede seznam fyzických osob, kterým udělilo úřední oprávnění.“. 106. V § 18 se na konci odstavce 15 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) ověřuje výsledky vypracovaného návrhu pozemkových úprav.“. 107. V § 18 odst. 16 písmeno d) zní: „d) rozhodnutím ústředí.“. 108. V § 18 se za odstavec 16 vkládají nové odstavce 17 a 18, které znějí: „(17) Ústředí odejme fyzické osobě úřední oprávnění při závažném nebo opakovaném porušení ustanovení tohoto zákona a předpisů souvisejících. (18) Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá ústředí krajský pozemkový úřad, který porušení podle odstavce 17 ve své územní působnosti zjistil. Ústředí může též odejmout úřední oprávnění z vlastního podnětu.“. Dosavadní odstavce 17 až 20 se označují jako odstavce 19 až 22. 109. V § 18 odst. 19 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 110. V § 18 odstavec 20 zní: „(20) Na fyzickou osobu, která je držitelem úředního oprávnění uděleného po 8. září 1997 podle zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, se pohlíží jako na osobu s oprávněním podle tohoto zákona.“. 111. Poznámka pod čarou č. 42 se zrušuje. 112. V § 18 odst. 22 se slova „K osvědčování prací držitel úředního oprávnění používá razítko se státním znakem, které obsahuje“ nahrazují slovy „Ověřování prací provádí držitel úředního oprávnění vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem. Razítko obsahuje“. 113. Nadpis části čtvrté se zrušuje. 114. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Působnost Státního pozemkového úřadu v oblasti pozemkových úprav Státní pozemkový úřad a) rozhoduje o pozemkových úpravách a organizuje jejich provádění, v případě potřeby nezbytnou projektovou činnost sám provádí, b) zajišťuje vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánů osobami s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu, c) koordinuje v součinnosti s orgány územního plánování a s dalšími orgány podle § 6 odst. 6 vazbu návrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územně plánovací dokumentaci a tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny; uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům, d) předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických práv k pozemkům, e) zabezpečuje uložení a zpřístupnění veškeré dokumentace pozemkových úprav, f) soustřeďuje a poskytuje informační údaje z oblasti pozemkových úprav, g) zajišťuje změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek podle § 8 odst. 4 a zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření, h) poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí, i) hradí náklady podle § 17, dále nezbytné náklady spojené s oceněním věci, identifikací parcel a vyměřením pozemků a náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek, j) přijímá peněžní částky podle § 10 odst. 2 a § 17, k) vyjadřuje se, zda zamýšlené využití pozemků v územním a stavebním řízení není v rozporu s plánem společných zařízení podle schváleného návrhu pozemkových úprav, l) zabezpečuje v dohodě s krajským úřadem vazbu pozemkových úprav na zásady územního rozvoje, m) po vyznačení poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav do katastru nemovitostí uděluje souhlas se zatížením nebo zcizením pozemků nebo jejich částí zahrnutých do obvodu pozemkových úprav, a to až do vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, n) uděluje a popřípadě odnímá úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav, o) podílí se na obnově katastrálního operátu, p) zajišťuje zejména pro potřeby správních úřadů a organizačních složek státu lustraci nemovitostí v majetku České republiky.“. 115. § 20 zní: „§ 20 Náklady uvedené v § 19 písm. i) stát hradí z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu ministerstva pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa. Veškeré údaje a podklady vyžadované pozemkovým úřadem v řízení o pozemkových úpravách a pro činnost podle § 15 a 19 poskytují zeměměřické a katastrální orgány a další správní úřady a jiné osoby bezúplatně.“. 116. § 21 a 22 se včetně nadpisů zrušují. 117. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vyhláškou stanoví a) náležitosti návrhu pozemkových úprav, b) pravidla postupu při provádění pozemkových úprav, c) obsah formuláře pro podání žádosti o udělení úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav podle § 18 odst. 6.“. 118. Příloha k zákonu se včetně poznámek pod čarou č. 50 a 51 zrušuje. § 25 Přechodná ustanovení 1. Zatímní bezúplatné užívání založené zákonem č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb., se ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ruší, pokud se účastníci tohoto vztahu nedohodnou jinak. 2. V územích, kde byly přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, zahájeny pozemkové úpravy, zaniká zatímní bezúplatné užívání rozhodnutím podle § 11 odst. 8. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku § 26 Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 272/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 531/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 254/2011 Sb., zákona č. 75/2012 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se slova „Vlastník pozemků je“ nahrazují slovy „Pro účely tohoto zákona je vlastník pozemků“. 2. V § 4a odst. 2 se slova „pozemkový úřad“ nahrazují slovy „Státní pozemkový úřad (dále jen „pozemkový úřad“)“. 3. V § 9 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 25 zní: „(6) Proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 je možno podat žalobu k soudu25). 25) § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb.“. 4. V § 9 odst. 8 se slova „ , povinná osoba a pozemkový fond“ nahrazují slovy „a povinná osoba“. 5. V § 11 odst. 7 větě poslední se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 6. V § 11a odst. 1, 5, 8, 9 a 10, § 16 odst. 1, § 18 odst. 1 a 2 a § 20 odst. 2 se slova „pozemkový fond“ nahrazují slovy „pozemkový úřad“. 7. V § 11a odstavec 2 zní: „(2) Veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.“. 8. V § 11a odst. 3 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 9. V § 11a odst. 4 a 6 se slova „pozemkového fondu“ nahrazují slovy „pozemkového úřadu“. 10. V § 13 odst. 6 se věta druhá zrušuje. 11. V § 14 odst. 5 se věta druhá zrušuje. 12. V § 14 odstavec 9 zní: „(9) V případě, že oprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví přídělem od státu po 23. červnu 1945, poskytne se náhrada za nemovitosti uvedené v odstavci 1 jen do výše uhrazené přídělové ceny; pokud nelze zjistit výši uhrazené přídělové ceny, poskytne se náhrada ve výši 1,5 % z ceny nemovitosti stanovené podle § 28a.“. 13. V § 16 odst. 1 písm. b) se slova „nebo lhůta podle čl. VI zákona č. 253/2003 Sb.“ zrušují a slova „pozemkovému fondu“ se nahrazují slovy „pozemkovému úřadu“. 14. V § 16 odst. 4 se slova „s výjimkou nemovitostí ve správě pozemkového fondu,“ zrušují. 15. V § 17 odst. 3 se slova „pozemkový fond“ nahrazují slovy „pozemkový úřad“. 16. V § 17 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 17. V § 18a odst. 1 se slovo „fond“ nahrazuje slovem „úřad“. 18. V § 18a odst. 2 se slova „ve správě pozemkového fondu“ nahrazují slovy „, s nimiž je pozemkový úřad příslušný hospodařit,“. § 27 Přechodná ustanovení (1) Právo užívat půdu podle § 2 odst. 1 mají kromě vlastníka i jiné osoby na základě smlouvy uzavřené po dni nabytí účinnosti tohoto zákona s pozemkovým úřadem, není-li zákonem stanoveno jinak. (2) Oprávnění a povinnosti pozemkového fondu stanovené v § 17 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v tomto rozsahu vykonává pozemkový úřad. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) § 28 V § 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se doplňují odstavce 3 až 10, které včetně poznámek pod čarou č. 32 a 33 znějí: „(3) Právnická osoba, které je svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu, na základě písemné smlouvy uzavřené podle zvláštních právních předpisů32) převádí pozemky oprávněné osobě podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; k takovému převodu však mohou být použity jen odloučené lesní pozemky podle odstavce 4. (4) Odloučenými lesními pozemky jsou pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, nebo jsou to samostatné lesní pozemky obklopené pozemky, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, za předpokladu, že takový pozemek při výměře do 1 ha je vzdálen od komplexu státních lesů více než 100 m, při výměře do 5 ha více než 500 m a při výměře do 10 ha více než 1 000 m; za odloučené lesní pozemky se považují rovněž lesní pozemky do celkové výměry 10 ha oddělené od komplexu státních lesů vodními toky, dálnicemi, silnicemi dálničního typu, přehradami, letišti se zpevněnými plochami nebo jinými pozemkovými pruhy, které znemožňují jejich přímé spojení s komplexem státních lesů při lesní dopravě. Vzdáleností se rozumí nejkratší z mapy zjištěná vzdálenost mezi hranicí komplexu státních lesů a k převodu navrženého odloučeného lesního pozemku. Komplexem státních lesů se rozumí souvislé pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře větší než 10 ha. (5) Pozemky určené k plnění funkcí lesa se považují za souvislé, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy do šíře 10 m nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují vodní toky, dálnice, silnice dálničního typu, přehrady, letiště se zpevněnými plochami a další pozemkové pruhy, které znemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesa při lesní dopravě. Souvislost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, správní hranicí okresu, hranicí obce, hranicí katastrálního území nebo oplocením a podobnými stavbami, pokud neznemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesa při lesní dopravě. (6) Pro převod lesních pozemků v uznaných farmových chovech33) neplatí uvedená omezení vzdálenostmi a výměrami od komplexu státního lesa. Lesní pozemky v těchto uznaných farmových chovech mohou být převáděny na jiné vlastníky pozemků v těchto uznaných farmových chovech, a to do celkové výměry 10 ha. (7) Spoluvlastnickým podílem státu se pro účely převodu podle odstavce 3 rozumí podíl státu nejvíce jedna polovina, pokud velikost tohoto spoluvlastnického podílu státu vyjádřená výměrou je menší než 10 ha. (8) Pro účely převodu podle odstavců 3 a 7 se za součást lesního pozemku považují zastavěné lesní pozemky, oplocení a stavby účelových komunikací. (9) Na základě písemné žádosti obce převede pověřená právnická osoba bezúplatně do vlastnictví obce a) odloučené lesní pozemky určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, b) odloučené lesní pozemky určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem jako sportoviště, c) spoluvlastnické podíly státu v případě, je-li obec spoluvlastníkem pozemku. (10) Žádosti podle odstavce 7 pověřená právnická osoba vyhoví, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nebrání-li převodu práva třetích osob. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena. 32) § 3 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. 33) § 1 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby § 29 V § 6 odst. 5 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 170/1993 Sb., se slova „a Pozemkového fondu České republiky“ zrušují. ČÁST ŠESTÁ Změna obchodního zákoníku § 30 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 66 odstavec 8 zní: „(8) Jsou-li orgánem nebo členy orgánu právnické osoby poslanci a senátoři, kteří takto působí se souhlasem či na návrh státu, hradí škodu, za kterou tyto osoby podle tohoto zákona odpovídají, stát.“. 2. V § 66 odst. 9 se slova „nebo Pozemkový fond České republiky“ zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o účetnictví § 31 V § 1 odst. 3 větě třetí zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 410/2010 Sb., se slova „ , Pozemkový fond České republiky“ zrušují. ČÁST OSMÁ Změna zákona, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. § 32 V § 10 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb. a zákona č. 178/2006 Sb., písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 16 zní: „h) přijetí náhrady, náležející státu, ve výši, o kterou cena stavby přesáhne nevypořádané nároky oprávněné osoby16), 16) § 11 odst. 7 zákona č. 229/1991 Sb.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu § 33 V § 18 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se slova „s Pozemkovým fondem České republiky“ nahrazují slovy „se Státním pozemkovým úřadem“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o dani z nemovitostí § 34 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 457/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. a) a v § 8 odst. 2 písm. a) se za slovo „státu4a)“ vkládají slova „ , není-li dále stanoveno jinak,“. 2. V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo“ nahrazují slovy „se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo spravované“. 3. V § 4 odst. 1 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje. 4. V § 4 odst. 3 větě první se slova „a d)“ zrušují. 5. V § 8 odst. 3 se slova „Pozemkovým fondem České republiky nebo“ zrušují a slova „jsou poplatníky tyto subjekty“ se nahrazují slovy „je poplatníkem tento subjekt“. 6. V § 8 odst. 4 se slova „spravované Pozemkovým fondem České republiky,“ nahrazují slovy „se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, spravované“. 7. V § 9 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. 8. V § 9 odst. 5 větě první se slova „a d)“ zrušují. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů § 36 V § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 111/1998 Sb., se odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 18b zrušuje. Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 10 až 14. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku § 37 Zákon č. 39/1993 Sb., o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 se slovo „zvláštní“ zrušuje a slova „Pozemkového fondu České republiky“ se nahrazují slovy „Státního pozemkového úřadu“. 2. V § 3 odst. 4 se slova „Pozemkový fond České republiky“ nahrazují slovy „Státní pozemkový úřad“. 3. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích § 38 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb. zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 239/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 2. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pozemky, které jsou majetkem podle odstavce 1 a zároveň tvoří zemědělský půdní fond, příslušná organizační složka přednostně nabídne Státnímu pozemkovému úřadu; to neplatí v případě pozemků tvořících jeden funkční celek s obytnými a hospodářskými budovami a jinými stavbami, které neslouží zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, a dále pozemků tvořících součást dědictví, které stát nabyl nebo mu připadlo a v souvislosti s tím mu vznikla povinnost uhradit dluh. Nepřijme-li Státní pozemkový úřad nabídku do 30 dnů od jejího doručení, platí, že nemá o nabízené pozemky zájem a k pozdější akceptaci nabídky se nepřihlíží. Příslušná organizační složka dále postupuje v souladu s odstavcem 2.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 3. V § 20 odst. 3 se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 4“. 4. V § 47 odst. 1 se slova „a v Pozemkovém fondu České republiky4)“ zrušují. 5. V § 48 odst. 1 se slova „a Pozemkového fondu České republiky4)“ zrušují. 6. V § 48 odst. 2 se slova „nebo Pozemkového fondu České republiky“ zrušují. 7. V § 49 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 66 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 8. V § 49 odst. 5 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 9. V § 55 odst. 2 větě třetí se slova „odst. 1, 3 a 4“ nahrazují slovy „odst. 1, 2 a 3“. 10. V § 65 odst. 1 písm. c) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 11. V § 65 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu) § 39 V § 6b odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., se slova „ , od akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika, a od Pozemkového fondu České republiky“ nahrazují slovy „a od akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů § 40 V § 1 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), se slova „ , a na kontrolu Pozemkového fondu České republiky podle zvláštního právního předpisu1)“ včetně poznámky pod čarou č. 1 a odkazů na ni zrušují. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových § 41 Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb. a zákona č. 153/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 se slova „anebo ke kterému vykonává správu Pozemkový fond České republiky (dále jen „Pozemkový fond“) podle zvláštního právního předpisu10)“ včetně poznámky pod čarou č. 10 zrušují. 2. V § 13 odst. 1 se slova „nebo Pozemkového fondu“ zrušují. 3. V § 13c písm. a) a § 13d odst. 2 písm. a) se slova „ , státní organizace nebo Pozemkový fond“ nahrazují slovy „nebo státní organizace“. 4. V § 20 odst. 3 se slova „a o správě majetku na straně Pozemkového fondu“ zrušují. 5. V § 25 odst. 2 se slova „ , státní organizace a Pozemkový fond“ nahrazují slovy „a státní organizace“. 6. V § 25 odst. 4 větě druhé se slova „ , státní organizaci nebo Pozemkový fond“ nahrazují slovy „nebo státní organizaci“. 7. V § 29 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 8. V § 29 odst. 3 se slova „ , jakož i závazků, které podle zvláštního právního předpisu přecházejí na Pozemkový fond“ zrušují. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů § 42 V § 72 odst. 8 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „a Pozemkového fondu České republiky“ zrušují. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 43 V položce 119 část X přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 553/2005 Sb., se v ustanovení Osvobození bodu 2 slova „a Pozemkový fond České republiky“ a bod 4 zrušují. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o střetu zájmů § 44 V § 5 odst. 3 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, se slova „ , v Pozemkovému fondu České republiky nebo jiných“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů § 45 V § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, se slova „Pozemkového fondu České republiky a jiných“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti § 46 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 22d se za větu první vkládá věta „Tuto povinnost má okresní správa sociálního zabezpečení též na základě žádosti, stanoví-li tak zvláštní zákon22b).“. 2. Poznámka pod čarou č. 22b zní: „22b) Například zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby § 48 Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „nebo majetku státu ve správě Pozemkového fondu České republiky“ zrušují. 2. V § 10a odst. 1 písm. f) se slova „Pozemkovým fondem České republiky“ nahrazují slovy „za stát Státním pozemkovým úřadem“. 3. V § 12 odst. 2 se na konci textu písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se včetně poznámky pod čarou č. 5a zrušuje. 4. V § 19 odst. 5 se slova „nebo Pozemkovému fondu České republiky“ zrušují. 5. V § 24 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 6. V § 24 odst. 5 a 6 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o zrušení Fondu národního majetku § 49 Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 171/2006 Sb., zákona č. 228/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 31/2008 Sb., zákona č. 112/2009 Sb. a zákona č. 15/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se slova „ , jakož i s majetkem, který na ministerstvo přejde z Pozemkového fondu České republiky“ zrušují. 2. V § 5 odst. 3 písm. b) se na konci bodu 5 doplňuje slovo „nebo“ a bod 6 se zrušuje. Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 6. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ ÚČINNOST § 50 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. (2) Ustanovení § 10 odst. 3 pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2013. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. 1) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. 2) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) § 9 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 11 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 11 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) § 30 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb. 19) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 20) Smlouva o fungování Evropské unie. 21) Dohoda o volném pohybu osob mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na druhé straně. 23) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). 24) § 6 vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška). 25) Vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 2140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 28) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 2079 a násl. a § 2184 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 32) § 14 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb. 33) § 40 odst. 2 vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška). 34) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 36) § 2 odst. 6 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 38) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 40) Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 502/2012 Sb.	Zákon č. 502/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 188/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 370/2011 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2015 502 ZÁKON ze dne 19. prosince 2012, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. I Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 333/2012 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace.“. 2. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Předmět daně (1) Předmětem daně je a) dodání zboží, převod nemovitosti nebo přechod nemovitosti (dále jen „převod nemovitosti“) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení 1. zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, 2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. (2) Zdanitelné plnění je plnění, které a) je předmětem daně a b) není osvobozené od daně.“. 3. Za § 2 se vkládají nové § 2a a 2b, které včetně nadpisů znějí: „§ 2a Vynětí z předmětu daně (1) Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, jestliže dodání tohoto zboží a) by v tuzemsku bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 10, nebo b) je v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží předmětem daně s použitím 1. zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi, 2. přechodného režimu pro použité dopravní prostředky, nebo 3. zvláštního režimu pro prodej veřejnou dražbou. (2) Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč a b) pořízení zboží je uskutečněno 1. osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem, 2. osvobozenou osobou, která není plátcem, 3. osobou povinnou k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, 4. osobou povinnou k dani, na kterou se v jiném členském státě vztahuje společný režim daňového paušálu pro zemědělce, nebo 5. právnickou osobou nepovinnou k dani. (3) Do celkové hodnoty pořízeného zboží podle odstavce 2 písm. a) se nezahrnuje hodnota pořízeného a) nového dopravního prostředku, b) zboží, které je předmětem spotřební daně, c) zboží uvedeného v odstavci 1. (4) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně, a pořízení nového dopravního prostředku. § 2b Volba předmětu daně Osoba, která uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu, které není předmětem daně podle § 2a odst. 2, se může rozhodnout, že toto pořízení je předmětem daně. Na pořízení zboží z jiného členského státu uskutečněné touto osobou do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla, se nevztahuje § 2a odst. 2.“. 4. V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) členským státem členský stát Evropské unie,“. (5) Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 5. V § 4 odst. 1 písm. h), § 5a odst. 1, § 7a odst. 3, § 10k, § 66 odst. 2 písm. b), § 67 odst. 1, § 82 odst. 1, § 82a odst. 1 písm. a), § 82a odst. 4, § 93a odst. 2 a v § 101 odst. 7 se slova „, místo podnikání“ zrušují. 6. V § 4 odst. 1 písmena i) až k) znějí: „i) místem pobytu 1. adresa fyzické osoby vedená v základním registru obyvatel nebo v jiné obdobné evidenci, nemá-li ji, 2. adresa, kterou fyzická osoba uvedla správci daně, a nemá-li ani tu, 3. místo, kde se fyzická osoba obvykle zdržuje z důvodu osobních nebo profesních vazeb; má-li tato osoba profesní vazby v jiné zemi, než ve které má své osobní vazby, je místo, kde se obvykle zdržuje, určeno osobními vazbami, j) sídlem u osoby povinné k dani adresa místa jejího vedení, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení; nemá-li fyzická osoba místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu, k) provozovnou organizační složka osoby povinné k dani, která může uskutečňovat dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje,“. 7. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) osobou neusazenou v tuzemsku osoba povinná k dani, která 1. nemá sídlo v tuzemsku, 2. uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a 3. v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se tohoto plnění neúčastní, o) osvobozenou osobou osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem.“. 8. V § 4 odst. 3 písmeno a) zní: „a) dopravním prostředkem vozidlo, jiný prostředek nebo zařízení, které jsou určené k přepravě osob nebo věcí z jednoho místa na jiné a které jsou obvykle konstruované pro použití k přepravě a mohou k ní být skutečně použity; za dopravní prostředek se nepovažuje vozidlo, které je trvale znehybněno, ani kontejner,“. 9. V § 4 odst. 3 písm. d) bodě 2 se slovo „nebo“ zrušuje. 10. V § 4 odst. 3 písm. d) se na konci bodu 3 doplňuje slovo „nebo“. 11. V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí: „i) vkladem podniku vklad podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku, j) dodáním zboží s instalací nebo montáží dodání zboží spojené s instalací nebo montáží osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, k) dodáním zboží soustavami nebo sítěmi dodání 1. plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropského společenství anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, 2. elektřiny, tepla nebo chladu sítěmi.“. 12. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění, a to a) kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, nebo b) poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou; přepočet mezi měnami jinými než euro se provede za použití směnného kurzu každé z těchto měn vůči euru.“. 13. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Obrat (1) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za a) zdanitelné plnění, b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo c) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. (2) Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku. (3) Do obratu osoby povinné k dani, která uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně společně s jinými osobami povinnými k dani na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, se zahrnuje obrat dosahovaný a) touto osobou samostatně mimo sdružení a b) společně všemi účastníky sdružení v rámci sdružení.“. 14. V § 5a odst. 1 se slova „, místem podnikání“ zrušují. 15. V § 5b odst. 1 a v § 83 odst. 3 se slova „nebo místem podnikání“ zrušují. 16. Nad § 6 se vkládá nadpis, který zní: „Plátci“. 17. § 6 zní: „§ 6 (1) Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. (2) Osoba povinná k dani uvedená v odstavci 1 je plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve.“. 18. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6i, které včetně nadpisu znějí: „§ 6a Osoba povinná k dani, která a) uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně společně s jinými osobami povinnými k dani na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, je plátcem ode dne, kdy se stal plátcem kterýkoli z ostatních účastníků sdružení, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve, b) uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem ke společnému uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, je plátcem ode dne uzavření této smlouvy. § 6b (1) Osoba povinná k dani je plátcem ode dne nabytí majetku, pokud nabývá tento majetek a) pro účely uskutečňování ekonomických činností na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, nebo b) od plátce na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladem podniku. (2) Osoba povinná k dani je plátcem ode dne zápisu přeměny obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku, pokud na ni při této přeměně přechází nebo je převáděno jmění zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva, které byly plátcem. (3) Právnická osoba, která při změně právní formy na jinou formu nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků, nepřestává být plátcem. § 6c (1) Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která poskytuje služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, nebo která uskutečňuje zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, a to prostřednictvím své provozovny umístěné mimo tuzemsko, je plátcem ode dne poskytnutí těchto služeb nebo dodání tohoto zboží. (2) Osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována, je plátcem ode dne uskutečnění tohoto zdanitelného plnění. (3) Osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, není osvobozenou osobou a uskuteční dodání zboží do jiného členského státu, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska touto osobou, pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, a to osobě, pro kterou je pořízení zboží v jiném členském státě předmětem daně, je plátcem ode dne dodání tohoto zboží. § 6d Osoba povinná k dani, která je členem skupiny a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku svou částí umístěnou mimo tuzemsko, je plátcem ode dne uskutečnění tohoto plnění. § 6e (1) Osoba povinná k dani, která jako oprávněná osoba pokračuje v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci, je plátcem ode dne následujícího po dni úmrtí plátce. (2) Při ukončení dědického řízení je dědic, kterému je majetek vydán a který pokračuje v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci, plátcem ode dne následujícího po dni vydání majetku. (3) Pokračováním v uskutečňování ekonomických činností se pro účely tohoto zákona rozumí pokračování v podnikání na základě živnostenského nebo jiného oprávnění nebo pokračování v jiných ekonomických činnostech. § 6f (1) Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, je plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována. (2) Osoba povinná k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a která bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, je plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována. Identifikované osoby § 6g Osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani jsou identifikovanými osobami, pokud v tuzemsku pořizují zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu, ode dne prvního pořízení tohoto zboží. § 6h Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, pokud se jedná o a) poskytnutí služby, b) dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo c) dodání zboží soustavami nebo sítěmi. § 6i Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně.“. 19. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) Při dodání zboží s instalací nebo montáží se za místo plnění považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno.“. 20. V § 7a odstavec 1 zní: „(1) Místem plnění při dodání zboží soustavami nebo sítěmi obchodníkovi je místo, kde má tento obchodník sídlo nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáno.“. 21. V § 7a odst. 3 se slova „plynu, elektřiny, tepla nebo chladu“ nahrazují slovem „zboží“ a slova „, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má místo pobytu“ se zrušují. 22. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Místo plnění při zasílání zboží (1) Místem plnění při zasílání zboží je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. (2) Místem plnění při zasílání zboží je místo, kde se zboží nachází v době, kdy jeho odeslání nebo přeprava začíná, pokud a) zasílané zboží není předmětem spotřební daně a b) celková hodnota zboží, které osoba povinná k dani zaslala do členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží, bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 1. 1 140 000 Kč, je-li zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska, nebo 2. částku stanovenou jiným členským státem, je-li zboží odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu. (3) Osoba povinná k dani, která zboží zasílá, se může v případě splnění podmínek podle odstavce 2 rozhodnout, že místem plnění při zasílání zboží je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. V takovém případě je povinna tak postupovat do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla. (4) Zasíláním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí dodání zboží mezi členskými státy, pokud a) zboží je odesláno nebo přepraveno z členského státu jiného než členského státu ukončení jeho odeslání nebo přepravy 1. osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo 2. jí zmocněnou třetí osobou, b) zboží je dodáno osobě, pro kterou pořízení zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží není předmětem daně, a c) se nejedná o dodání 1. nového dopravního prostředku, 2. zboží s instalací nebo montáží, nebo 3. použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, jejichž dodání je předmětem zvláštního režimu. (5) Podmínka podle odstavce 4 písm. a) se považuje za splněnou, je-li zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země a dovezeno osobou, která zboží dodává, do členského státu jiného než členského státu ukončení jeho odeslání nebo přepravy. V takovém případě se za členský stát zahájení odeslání nebo přepravy zboží považuje členský stát dovozu zboží.“. 23. V § 9 odst. 1 a 2, § 46 odst. 1 písm. a) a c), § 46 odst. 2 písm. a) a c), § 80 odst. 6 písm. a), § 81 odst. 3, § 81 odst. 5 písm. a) a c), § 82a odst. 5 písm. b), c) a i) bodě 2, § 83 odst. 3, § 84 odst. 3 písm. a), § 85 odst. 10 písm. a), § 86 odst. 8 písm. a) a v § 89 odst. 4 se slova „nebo místo podnikání“ zrušují. 24. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za tuto provozovnu se považuje organizační složka této osoby povinné k dani, která může přijímat a využívat služby, které jsou poskytovány pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.“. 25. V § 9 odst. 3 písm. b) se slova „osoba identifikovaná k dani nebo“ zrušují a za slovo „je“ se vkládají slova „identifikovanou osobou nebo“. 26. § 10d včetně nadpisu zní: „§ 10d Místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku (1) Místem plnění při poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku je místo, kde osoba, které je služba poskytnuta, dopravní prostředek skutečně fyzicky přebírá. Krátkodobým nájmem dopravního prostředku se rozumí nepřetržité držení nebo užívání dopravního prostředku po dobu nepřesahující 30 dní a u lodí nepřesahující 90 dní. (2) Místem plnění při poskytnutí jiného než krátkodobého nájmu dopravního prostředku osobě nepovinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo nebo místo pobytu. (3) Místem plnění při poskytnutí jiného než krátkodobého nájmu rekreační lodi osobě nepovinné k dani je místo, kde tato osoba loď skutečně fyzicky přebírá za podmínky, že osoba, která službu poskytuje, má v tomto místě sídlo nebo provozovnu, je-li služba poskytnuta prostřednictvím provozovny. (4) Je-li místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku stanoveno podle odstavců 1 až 3 a) v tuzemsku a ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází ve třetí zemi, za místo plnění se považuje třetí země, b) ve třetí zemi a ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku, za místo plnění se považuje tuzemsko.“. 27. Poznámka pod čarou č. 7e zní: „7e) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.“. 28. § 10j se včetně nadpisu zrušuje. 29. V § 11 odst. 4 se slova „podle § 17“ zrušují. 30. V části první hlavě II se nadpis dílu 3 nahrazuje nadpisem „Vymezení plnění“. 31. V § 13 odst. 4 písm. f), § 13 odst. 8 písm. a), § 14 odst. 3 písm. e), § 14 odst. 5 písm. a) a v § 78c odst. 1 písm. b) se slova „nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku“ zrušují. 32. V § 13 odst. 7 písmena a) a b) znějí: „a) dodání zboží s instalací nebo montáží, b) zasílání zboží,“. 33. V § 13 odst. 7 písm. i), § 24 odst. 4 a v § 24a odst. 4 se slova „plynu, elektřiny, tepla nebo chladu“ nahrazují slovem „zboží“. 34. V § 16 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, která není osvobozenou osobou, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z tohoto jiného členského státu do tuzemska nebo do jiného členského státu a) osobou, která uskutečňuje dodání zboží, b) pořizovatelem, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu, nebo c) zmocněnou třetí osobou. (2) Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje a) dodání zboží s instalací nebo montáží, b) dodání zboží soustavami nebo sítěmi, c) zasílání zboží, d) přemístění obchodního majetku z jiného členského státu do tuzemska pro účely uvedené v § 13 odst. 7, e) nabytí vratného obalu za úplatu. (3) Pokud je zboží pořízeno právnickou osobou nepovinnou k dani, pro kterou je pořízení zboží předmětem daně, odesláno nebo přepraveno ze třetí země a dovoz zboží je uskutečněn touto osobou do jiného členského státu, než ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého je dovoz zboží uskutečněn. Pokud je dovoz zboží uskutečněn právnickou osobou nepovinnou k dani, pro kterou je pořízení zboží předmětem daně, do tuzemska, má tato osoba nárok na vrácení zaplacené daně při dovozu zboží, pokud prokáže, že pořízení tohoto zboží bylo předmětem daně v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava tohoto zboží. Při vracení daně se postupuje přiměřeně podle § 82 až 82b.“. 35. V § 16 odst. 4 a 5 písm. c) se za slovo „státě,“ vkládají slova „která není osvobozenou osobou a“. 36. V § 16 odst. 5 písm. c) se slova „ani místo podnikání“ zrušují. 37. V § 16 se odstavce 6 a 7 zrušují. 38. V § 17 odst. 2 se slova „členském státě, ze kterého je zboží“ nahrazují slovy „jiném členském státě, která není osvobozenou osobou, a zboží je ze státu, ve kterém je tato osoba registrovaná k dani,“. 39. V § 17 odst. 4 se za slovo „kupující,“ vkládají slova „která není osvobozenou osobou a“. 40. V § 17 odst. 6 písm. a) se slova „osobou identifikovanou k dani“ nahrazují slovy „identifikovanou osobou“. 41. V § 17 odst. 6 písm. d), § 42 odst. 3 písm. b), § 43 odst. 1 a 2 a v § 83 odst. 1 se slova „osoba identifikovaná k dani“ nahrazují slovy „identifikovaná osoba“. 42. V § 17 odst. 6 písm. e), § 17 odst. 8, § 82a odst. 1 písm. b), § 83 odst. 1, § 92a odst. 1 a v § 102 odst. 1 písm. d) se slova „a zaplatit“ zrušují. 43. V § 17 odst. 6 písm. e), § 17 odst. 8, § 82a odst. 1 písm. b) a v § 83 odst. 1 se slova „podle § 108“ zrušují. 44. V § 17 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „osobou identifikovanou k dani v tuzemsku“ nahrazují slovy „identifikovanou osobou“. 45. § 18 se včetně nadpisu zrušuje. 46. V § 19 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Při dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu musí být na daňovém dokladu uveden údaj, že se jedná o nový dopravní prostředek, a údaje tuto skutečnost potvrzující.“. 47. V § 21 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 2 až 10. 48. V § 21 odst. 5 písm. e) a f) se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 49. V § 21 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 50. V § 21 odst. 10 se slova „3 až 10“ nahrazují slovy „2 až 9“. 51. V § 23 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Plátce splnil povinnost přiznat daň při dovozu zboží, pokud daň zaplatil celnímu úřadu v souladu s tímto zákonem jako osoba povinná zaplatit daň.“. 52. Nadpis § 24 se nahrazuje nadpisem „Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku“. 53. V § 24 odstavec 1 zní: „(1) Povinnost přiznat daň při poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku vzniká plátci nebo identifikované osobě, kterým je služba poskytnuta, ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.“. 54. V § 24 odst. 2 a v § 24a odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“ a slova „6 až 10“ se nahrazují slovy „5 až 9“. 55. V § 24 odstavec 3 zní: „(3) Pokud je osobou neusazenou v tuzemsku poskytována služba s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 po dobu delší než 12 kalendářních měsíců a během této doby nedojde k poskytnutí úplaty, považuje se plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.“. 56. V § 24a odstavec 1 zní: „(1) Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko vzniká ke dni uskutečnění plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, a) plátci povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění, b) identifikované osobě povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění při poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je osvobozené od daně.“. 57. V § 24a odst. 3 se slova „podle odstavce 1, u níž má plátce“ nahrazují slovy „s místem plnění mimo tuzemsko podle § 9 odst. 1, u níž mají plátce nebo identifikovaná osoba“. 58. V § 25 odst. 1 se slova „osobě identifikované k dani“ nahrazují slovy „identifikované osobě“. 59. V části první hlavě II díl 5 včetně nadpisů zní: „Díl 5 Daňové doklady Oddíl 1 Obecná ustanovení o daňových dokladech § 26 Daňový doklad (1) Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně. (2) Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. (3) Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. (4) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje. Oddíl 2 Vystavování daňových dokladů § 27 Určení pravidel pro vystavování daňových dokladů (1) Vystavování daňových dokladů při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je místo plnění. (2) Vystavování daňových dokladů podléhá pravidlům členského státu, ve kterém má osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, sídlo nebo provozovnu, je-li plnění uskutečněno prostřednictvím této provozovny, pokud je místo plnění a) v členském státě jiném, než ve kterém má osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, sídlo nebo provozovnu, je-li plnění uskutečněno prostřednictvím této provozovny, a pokud osobou povinnou přiznat daň je osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, a tato osoba nebyla zmocněna k vystavení daňového dokladu, nebo b) ve třetí zemi. § 28 Pravidla pro vystavování daňových dokladů v tuzemsku (1) Plátce je povinen vystavit daňový doklad v případě a) dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani, s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, b) zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, c) dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, d) přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění podle písmene a) nebo b) vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty, nebo e) uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4, s výjimkou § 13 odst. 4 písm. c) až e), nebo podle § 14 odst. 3, s výjimkou § 14 odst. 3 písm. c) až e). (2) Osoba povinná k dani je povinna vystavit daňový doklad v případě a) uskutečnění plnění pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, je-li místo plnění v členském státě, ve kterém nemá osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, sídlo nebo provozovnu, je-li plnění uskutečněno prostřednictvím této provozovny, pokud jde o 1. poskytnutí služby, 2. dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo 3. dodání zboží soustavami nebo sítěmi, b) poskytnutí služby nebo dodání zboží s instalací nebo montáží pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, je-li místo plnění ve třetí zemi, nebo c) přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění podle písmene a) nebo b) vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty. (3) Daňový doklad musí být vystaven do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění. (4) Daňový doklad musí být vystaven do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém a) se uskutečnilo dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, b) se uskutečnilo poskytnutí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, je-li místo plnění v členském státě, ve kterém nemá osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, sídlo nebo provozovnu, je-li plnění uskutečněno prostřednictvím této provozovny, c) se uskutečnilo poskytnutí služby nebo dodání zboží s instalací nebo montáží pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, je-li místo plnění ve třetí zemi, nebo d) byla přijata úplata, pokud před uskutečněním plnění podle písmen b) nebo c) vznikla povinnost vystavit daňový doklad v důsledku přijetí úplaty. (5) Osoba povinná k dani může k vystavení daňového dokladu písemně zmocnit osobu, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo třetí osobu. Pokud je zmocnění uděleno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem. Oddíl 3 Náležitosti daňových dokladů § 29 Náležitosti daňového dokladu (1) Daňový doklad musí obsahovat tyto údaje: a) označení osoby, která uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, c) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, d) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) den vystavení daňového dokladu, h) den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) sazbu daně, l) výši daně; tato daň se uvádí v české měně. (2) Daňový doklad musí obsahovat rovněž tyto údaje: a) odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno, je-li plnění osvobozeno od daně, b) „vystaveno zákazníkem“, je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu, c) „daň odvede zákazník“, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno. (3) Daňový doklad nemusí obsahovat tyto údaje: a) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, není-li jí přiděleno, b) rozsah plnění a jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty, c) sazbu daně a výši daně, 1. jedná-li se o plnění osvobozené od daně, nebo 2. je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno. (4) Označením se pro účely daňových dokladů rozumí a) obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, b) dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu a c) sídlo. § 29a Náležitosti daňového dokladu skupiny (1) Pokud je daňový doklad vystaven v případě plnění uskutečněného skupinou, uvede se na daňovém dokladu namísto označení skupiny, která uskutečňuje plnění, označení člena skupiny, který uskutečňuje plnění. (2) Pokud je daňový doklad vystaven v případě plnění uskutečněného pro skupinu, uvede se na daňovém dokladu namísto označení skupiny, pro kterou se uskutečňuje plnění, označení člena skupiny, pro kterého se uskutečňuje plnění. Oddíl 4 Zjednodušený daňový doklad § 30 Vystavování zjednodušeného daňového dokladu (1) Daňový doklad lze vystavit jako zjednodušený daňový doklad, pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10 000 Kč. (2) Daňový doklad nelze vystavit jako zjednodušený daňový doklad v případě a) dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, b) zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, c) uskutečnění plnění, u něhož je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo d) prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele. § 30a Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu (1) Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat a) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, b) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, c) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, d) základ daně, e) výši daně. (2) Neobsahuje-li zjednodušený daňový doklad výši daně, musí obsahovat částku, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem. Oddíl 5 Zvláštní daňové doklady § 31 Splátkový kalendář Splátkový kalendář je daňovým dokladem, pokud a) obsahuje náležitosti daňového dokladu a b) tvoří součást nájemní smlouvy nebo smlouvy o nájmu podniku nebo je na něj v těchto smlouvách výslovně odkazováno. § 31a Platební kalendář (1) Platební kalendář je daňovým dokladem, pokud a) obsahuje náležitosti daňového dokladu, b) osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, poskytuje úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění a c) je na něm uveden rozpis plateb na předem stanovené období. (2) Platební kalendář nemusí obsahovat den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty. § 31b Souhrnný daňový doklad (1) Osoba povinná k dani, která uskutečňuje několik samostatných plnění pro stejnou osobu, může vystavit za těchto několik samostatných plnění souhrnný daňový doklad. (2) Souhrnný daňový doklad se vystavuje do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém a) se uskutečnilo první plnění uvedené na tomto souhrnném daňovém dokladu, nebo b) byla přijata první úplata uvedená na tomto souhrnném daňovém dokladu, pokud vznikla povinnost vystavit daňový doklad v důsledku přijetí úplaty. (3) Údaje společné pro všechna samostatná plnění mohou být na souhrnném daňovém dokladu uvedeny pouze jednou. (4) Pro každé samostatné plnění musí být zvlášť uvedeny tyto údaje: a) den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, podle toho, který nastane dříve, b) jednotková cena bez daně a sleva, není-li obsažena v jednotkové ceně, c) základ daně, d) sazba daně a e) výše daně. § 32 Doklad o použití (1) Doklad o použití je daňový doklad vystavený v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. a), b), f) a g) nebo podle § 14 odst. 3 písm. a) a b). (2) V dokladu o použití se namísto rozsahu a předmětu plnění uvede sdělení o účelu použití. Oddíl 6 Daňové doklady při dovozu a vývozu zboží § 33 Daňový doklad při dovozu (1) Za daňový doklad při dovozu zboží do tuzemska se považuje a) rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla daňová povinnost, nebo b) jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena. (2) Za daňový doklad při vrácení zboží zpět do tuzemska se považuje rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena. § 33a Daňový doklad při vývozu Za daňový doklad při vývozu zboží se považuje a) rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území Evropského společenství, nebo b) rozhodnutí celního úřadu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Oddíl 7 Zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů § 34 (1) U daňového dokladu musí být od okamžiku jeho vystavení do konce lhůty stanovené pro jeho uchovávání zajištěna a) věrohodnost jeho původu, b) neporušenost jeho obsahu a c) jeho čitelnost. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) věrohodností původu skutečnost, že je zaručena totožnost osoby, která plnění uskutečňuje nebo která daňový doklad oprávněně vystavila, b) neporušeností obsahu skutečnost, že obsah daňového dokladu požadovaný podle tohoto zákona nebyl změněn, c) čitelností skutečnost, že je možné se seznámit s obsahem daňového dokladu přímo nebo prostřednictvím technického zařízení. (3) Zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu a neporušenosti jeho obsahu lze dosáhnout prostřednictvím kontrolních mechanismů procesů vytvářejících spolehlivou vazbu mezi daňovým dokladem a daným plněním. (4) Věrohodnost původu daňového dokladu v elektronické podobě a neporušenost jeho obsahu lze vedle kontrolních mechanismů procesů zajistit také a) uznávaným elektronickým podpisem, b) uznávanou elektronickou značkou, nebo c) elektronickou výměnou informací (EDI)21), jestliže dohoda o této výměně stanoví užití postupů zaručujících věrohodnost původu a neporušenost obsahu. Oddíl 8 Uchovávání daňových dokladů § 35 Obecné ustanovení o uchovávání daňových dokladů (1) Povinnost uchovávat daňové doklady má uchovatel, kterým je osoba povinná k dani, která a) daňový doklad vystavila nebo jejímž jménem byl daňový doklad vystaven, pokud jde o daňové doklady za uskutečněná plnění, nebo b) má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a která je plátcem nebo identifikovanou osobou, pokud jde o daňové doklady za všechna plnění přijatá v souvislosti se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku. (2) Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. (3) Uchovatel se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku je povinen uchovávat daňové doklady v tuzemsku. To neplatí, pokud je uchovává způsobem umožňujícím nepřetržitý dálkový přístup. (4) Pokud má uchovatel sídlo nebo provozovnou v tuzemsku, je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňových dokladů v případě, že toto místo není v tuzemsku. (5) Uchovatel je povinen na žádost správce daně zajistit český překlad daňového dokladu vystaveného v cizím jazyce. § 35a Elektronické uchovávání daňových dokladů (1) Daňový doklad lze převést z listinné podoby do elektronické a naopak. (2) Daňový doklad lze uchovávat elektronicky prostřednictvím elektronických prostředků pro zpracování a uchovávání dat. (3) Při uchovávání daňových dokladů prostřednictvím elektronických prostředků musí být rovněž elektronicky uchovávána data zaručující věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu. (4) Pokud uchovatel uchovává daňové doklady prostřednictvím elektronických prostředků zaručujících nepřetržitý dálkový přístup k uchovávaným datům, je povinen zajistit pro správce daně bezodkladně přístup k těmto dokladům, možnost stahovat je a používat je, pokud jde o a) daňové doklady uchovávané osobou povinnou k dani, která má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, nebo b) daňové doklady za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku uchovávané osobou povinnou k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku.“. 60. V § 36 odst. 5 se slova „§ 28 odst. 2 písm. l)“ nahrazují slovy „§ 37 odst. 1“. 61. V § 36 odst. 10 se slova „§ 29“ nahrazují slovy „§ 32“. 62. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona vypočte jako součet základu daně a vypočtené daně.“. 63. V § 37 odst. 2 se slova „uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“ nahrazují slovy „může zaokrouhlit podle odstavce 1“. 64. V § 37 se odstavec 3 zrušuje. 65. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní: „§ 37a Základ daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění (1) Základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, je rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2. (2) Je-li základ daně vypočtený podle odstavce 1 a) kladný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, b) záporný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně, která byla uplatněna při přiznání daně z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. (3) V případě, že základ daně podle odstavce 1 je záporný a pro výpočet daně při přijetí úplat přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění byly uplatněny různé sazby daně, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění tytéž sazby daně, a to pro tu část z přijaté úplaty, kterou vznikl nebo byl navýšen kladný rozdíl mezi souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 a základem daně podle § 36 odst. 1.“. 66. V § 38 odstavec 4 zní: „(4) U propuštění zboží do režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nebo vrácení zboží se daň vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Vypočtená daň se může zaokrouhlit podle § 37 odst. 1. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se základ daně vypočte podle odstavce 1.“. 67. V § 38 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pro účely stanovení základu daně při dovozu zboží se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije kurz stanovený podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících clo.“. 68. V § 41 odst. 4 se za slovo „volného“ vkládá slovo „daňového“. 69. V § 42 odst. 1 písm. b) se za slovo „daně“ vkládají slova „podle § 36 a 36a“. 70. V § 42 odst. 2, § 43 odst. 1 a 2, § 89 odst. 12, § 90 odst. 13 a v § 92a odst. 5 se slova „daňové účely“ nahrazují slovy „účely daně z přidané hodnoty“. 71. V § 42 odst. 3 písm. c) se slova „daňové evidenci“ nahrazují slovy „evidenci pro účely daně z přidané hodnoty“. 72. V § 42 odstavec 4 zní: „(4) V případě opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění. V případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b), kdy je zároveň vystaven opravný daňový doklad podle § 45 odst. 4, lze použít i kurz platný první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy.“. 73. V § 42 odst. 6 se slova „podle odstavce 1 písm. d)“ nahrazují slovy „, pokud nedojde k dodání zboží nebo převodu nemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d),“. 74. V § 42 odstavec 7 zní: „(7) Při pořízení zboží z jiného členského státu, dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku, poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko, režimu přenesení daňové povinnosti a při dovozu a vývozu zboží, se oprava základu daně provede obdobně podle odstavců 1 až 6.“. 75. V § 43 odst. 5 se slova „povinná přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. k)“ nahrazují slovy „, která není plátcem a jíž vznikla povinnost přiznat daň, kterou uvedla na vystaveném dokladu,“. 76. V § 44 odst. 1 písm. a) se slova „způsobu řešení úpadku“ nahrazují slovy „prohlášení konkursu na majetek dlužníka“. 77. V § 44 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se za slovo „nejsou“ vkládají slova „a ani v době vzniku pohledávky nebyli“. 78. V § 44 odst. 4 písm. b) se slovo „evidence“ nahrazuje slovem „přehledu“. 79. V § 45 odst. 1 písm. j) se slovo „úplatou“ nahrazuje slovy „částkou, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem“. 80. V § 45 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Pokud byl původní daňový doklad vystaven jako zjednodušený daňový doklad, nemusí opravný daňový doklad obsahovat náležitosti podle odstavce 1 písm. c), d), h) a i). (3) Při opravě základu daně podle § 42 odst. 7 nemusí opravný daňový doklad obsahovat náležitosti podle odstavce 1 písm. i) a j).“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 81. V § 45 odstavec 5 zní: „(5) Opravný daňový doklad v případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb, pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění, obsahuje a) označení plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, c) evidenční číslo opravného daňového dokladu, d) důvod opravy, e) předmět plnění, na které byla úplata původně přijata, f) celkovou výši úplat použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně.“. 82. V § 45 odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 83. V § 51 odst. 1 písmeno a) zní: „a) základní poštovní služby a dodání poštovních známek (§ 52),“. 84. V § 51 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) penzijní činnosti (§ 54a),“. Dosavadní písmena d) až l) se označují jako písmena e) až m). 85. V § 51 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při opravě hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 42.“. 86. § 52 včetně nadpisu zní: „§ 52 Základní poštovní služby a dodání poštovních známek (1) Základní poštovní službou se pro účely tohoto zákona rozumí základní služba podle zákona upravujícího poštovní služby poskytovaná držitelem poštovní licence obsažená v této licenci. (2) Dodáním poštovních známek se pro účely tohoto zákona rozumí dodání poštovních známek platných pro použití v rámci poštovních služeb v tuzemsku nebo dodání dalších obdobných cenin s tím, že částka za tato dodání nepřevyšuje nominální hodnotu nebo částku podle poštovních ceníků.“. Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje. 87. V § 54 odst. 1 písmeno v) zní: „v) obhospodařování investičního fondu, podílového fondu, důchodového fondu, účastnického fondu, transformovaného fondu nebo obdobných zahraničních fondů,“. Poznámka pod čarou č. 37 se zrušuje. 88. Za § 54 se vkládá nový § 54a, který včetně nadpisu zní: „§ 54a Penzijní činnosti Penzijními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí a) poskytování důchodového spoření podle zákona upravujícího důchodové spoření, b) poskytování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, c) poskytování penzijního připojištění podle zákona upravujícího penzijní připojištění, d) zprostředkování důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění.“. 89. § 55 včetně nadpisu zní: „§ 55 Pojišťovací činnosti Pojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí a) poskytování pojištění, b) poskytování zajištění, c) služby související s pojištěním nebo zajištěním poskytované osobami zprostředkovávajícími pojištění nebo zajištění.“. 90. V § 56 odst. 1 se slovo „tří“ nahrazuje číslem „5“ a na konci odstavce 1 se doplňují věty „Plátce se může rozhodnout, že i po uplynutí této lhůty uplatní daň. Pokud plátce přijal před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které mu nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle § 36.“. 91. V § 61 písm. g) se slova „která nejsou předmětem daně“ nahrazují slovy „při jejichž uskutečňování nejsou osobou povinnou k dani“. 92. V § 62 odst. 2 se slova „§ 75 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 72 odst. 4“. 93. § 65 včetně nadpisu zní: „§ 65 Osvobození při pořízení zboží z jiného členského státu Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud a) dodání takového zboží plátcem v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně, b) dovoz takového zboží by byl osvobozen od daně, nebo c) pořizovatel má nárok na vrácení daně na vstupu podle § 82a až 83, s výjimkou nároku na vrácení daně v poměrné výši.“. 94. V § 66 odst. 4 větě druhé se slova „§ 30 odst. 4 písm. a) a § 30 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 33a písm. a)“. 95. V § 66 odst. 5 se v druhé větě slova „§ 30 odst. 4 písm. b) a § 30 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 33a písm. b)“. 96. V § 68 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 2, která bezprostředně souvisí s námořními loděmi uvedenými v odstavci 2 nebo bezprostředně souvisí s přepravovaným nákladem. (6) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 3, která bezprostředně souvisí s letadly uvedenými v odstavci 3 nebo bezprostředně souvisí s přepravovaným nákladem. Za službu, která bezprostředně souvisí s letadly, se nepovažuje ubytování cestujících z důvodu zpoždění v letecké dopravě, pronájem salónku a kancelářských prostor na letišti, odbavení cestujících, odbavení nákladu a pošty.“. 97. V § 68 odstavec 8 zní: „(8) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi56), konzulárnímu úřadu57), zvláštní misi, zastupitelství mezinárodní organizace a jejich členům a úředníkům, a to v mezích a za podmínek upravených v mezinárodních smlouvách zakládajících tyto mise, úřady nebo organizace, v dohodách o umístění jejich sídla nebo v jiných právních předpisech. Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby subjektům Evropské unie se sídlem v jiném členském státě, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu, v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž. Osvobození od daně se uplatní, pouze pokud plátce uskutečňující tato dodání nebo poskytnutí prokáže nárok na osvobození těchto dodání nebo poskytnutí osvědčením o osvobození od daně potvrzeným příslušným orgánem členského státu, na jehož území je sídlo těchto misí, úřadů, organizací anebo subjektů. Rozsah a podmínky, za kterých jsou diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace, jejich členové nebo úředníci anebo subjekty Evropské unie oprávněni od plátce pořizovat zboží nebo službu s osvobozením od daně, se řídí principem vzájemnosti a v případě, kdy princip vzájemnosti nelze uplatnit, rozsahem a podmínkami stanovenými v § 80.“. 98. V § 68 odst. 9 větě první se slova „v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů“ nahrazují slovy „v mezinárodních smlouvách zakládajících tyto mise, úřady nebo organizace, v dohodách o umístění jejich sídla, v jiných právních předpisech nebo v protokolu a v dohodách o jeho provádění“. 99. V § 68 odst. 9 větě druhé se slova „nebo subjekty Evropské unie“ zrušují a za slovo „úředníci“ se vkládají slova „anebo subjekty Evropské unie“. 100. V § 71g odst. 2 písm. a) se slova „nebo daňové identifikační číslo svého daňového zástupce“ zrušují. 101. V § 73 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, pokud a) mu vznikla povinnost tuto daň přiznat, nebo b) toto zdanitelné plnění použije pro účely plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).“. 102. V § 73 odst. 7 se slova „za sdružení podle § 100 odst. 3“ nahrazují slovy „pro účely daně z přidané hodnoty za sdružení“. 103. V § 74 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V případě přijetí zdanitelného plnění, u kterého je základ daně podle § 37a záporný, se postupuje podle odstavce 1 obdobně.“. 104. V § 76 odst. 2 se slova „součin obou příslušných koeficientů“ nahrazují slovy „namísto částky daně na vstupu částka odpočtu daně v poměrné výši stanovená postupem podle § 75“. 105. V § 76 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).“. 106. V § 76 odst. 10 se slova „uskutečnění plnění“ nahrazují slovy „pořízení tohoto majetku“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Obdobně plátce postupuje i v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.“. 107. § 77 včetně nadpisu zní: „§ 77 Vyrovnání odpočtu daně (1) Původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku před jeho použitím, s výjimkou dlouhodobého majetku, podléhá vyrovnání, pokud ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 plátce tento majetek použije v rámci svých ekonomických činností pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně. (2) Použitím pro jiné účely se rozumí případy, kdy plátce uplatnil původní odpočet daně v a) plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v krácené výši nebo nárok na odpočet daně nemá, nebo b) krácené výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši. (3) Původní odpočet daně uplatněný u staveb, bytů a nebytových prostor, které nejsou dlouhodobým majetkem, podléhá vyrovnání rovněž po uplynutí lhůty podle § 73 odst. 3, jsou-li splněny ostatní podmínky podle odstavce 1. (4) Částka vyrovnání odpočtu daně se vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně. Je-li vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn vyrovnání provést, je-li záporná, je plátce povinen vyrovnání provést. (5) Vyrovnání odpočtu daně plátce uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl obchodní majetek použit a ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést toto vyrovnání.“. 108. V § 78a odst. 4 se slova „před datem“ nahrazují slovy „přede dnem“. 109. V § 78c odst. 1 písm. a) se slova „zvláštního právního předpisu63)“ nahrazují slovy „zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby“. Poznámka pod čarou č. 63 se zrušuje. 110. V § 78c odst. 1 písm. c) se slova „podle zvláštního právního předpisu64)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 64 se zrušuje. 111. V § 78c odst. 1 písm. d) se slova „osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti“ nahrazují slovy „oprávněnou osobou k pokračování v uskutečňování ekonomických činností“. 112. V § 78c odst. 1 písm. e) se slovo „živnosti“ nahrazuje slovy „uskutečňování ekonomických činností“. 113. § 79 zní: „§ 79 (1) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. (2) Nárok na odpočet daně podle odstavce 1 se uplatní způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 72 až 78d. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2. (3) Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 a 2 lze uplatnit za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem.“. 114. Za § 79 se vkládají nové § 79a až 79c, které znějí: „§ 79a (1) Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. (2) Částka snížení nároku na odpočet daně u nedokončeného majetku, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, a u zásob se určí ve výši uplatněného odpočtu daně. Pro výpočet částky snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2. (3) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně u a) majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, b) majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku, c) majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva, d) majetku spravovaného plátcem jako oprávněnou osobou k pokračování v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci, e) majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci při skončení dědického řízení. (4) Plátce je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavců 1 až 3 za poslední zdaňovací období registrace. § 79b (1) Při zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který byl ke dni zrušení registrace obchodním majetkem plátce a u kterého tento plátce uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud oprávněná osoba pokračuje v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci a současně je plátcem nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 15 dnů ode dne úmrtí plátce. (3) Ke dni vydání majetku dědici, popřípadě správci dědictví, který nepokračuje v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci, je oprávněná osoba, která pokračovala v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci, povinna postupovat u vydaného majetku podle odstavce 1. (4) Odstavec 3 se nepoužije, pokud je majetek vydán dědici, který pokračuje v uskutečňování ekonomických činností a současně je plátcem nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 15 dnů ode dne vydání majetku. § 79c Při zrušení registrace nevzniká povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo jeho část, a to a) při zrušení obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace, b) v případě, kdy fyzická osoba, která je plátcem, ukončí podnikatelskou činnost tak, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem, c) při zrušení registrace právnické osoby, 1. která byla plátcem, 2. která byla založena jedinou fyzickou osobou a 3. v jejíž činnosti pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel, d) při sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku, jestliže je plátcem, e) při přeměně osoby, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže je plátcem, nebo f) při zrušení registrace skupiny a zániku členství člena skupiny.“. 115. V § 80 odst. 1 písm. d) se slova „nebo subjektu Evropské unie“ zrušují. 116. V § 80 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) subjekt Evropské unie.“. 117. V § 80 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „nákupu“ nahrazuje slovem „pořízení“. 118. V § 80 odst. 2 písm. b) a e) se slovo „nákupem“ nahrazuje slovem „pořízením“. 119. V § 80 odstavec 3 zní: „(3) Nárok na vrácení daně se uplatní podáním a) daňového přiznání k uplatnění nároku na vrácení daně pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) s tím, že toto přiznání nelze podat elektronicky, nebo b) žádosti o vrácení daně pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. g).“. 120. V § 80 odst. 4 se věta druhá zrušuje. 121. V § 80 odst. 5 a 9 se za slova „až c)“ vkládají slova „a g)“. 122. V § 80 odst. 6 se za slovo „prokazuje“ vkládají slova „kopií technického průkazu při pořízení osobního automobilu a“. 123. V § 80 odst. 6 písm. h), § 81 odst. 5 písm. h), § 84 odst. 3 písm. g), § 85 odst. 10 písm. h) a v § 86 odst. 8 písm. h) se slova „§ 28 odst. 2 písm. l)“ nahrazují slovy „§ 37 odst. 1“. 124. V § 80 odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Do maximální výše daně, která se vrací osobě požívající výsad a imunit, se započítává daň, která by byla vypočtena, pokud by plnění poskytnuté pro tuto osobu nebylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 9. (8) Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 je pro účely vracení daně daňovým subjektem.“. 125. V § 80 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Daňové přiznání nebo žádost o vrácení daně se podávají jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den následujícího zdaňovacího období a nejpozději do 31. ledna následujícího po roce, za které se podávají daňové přiznání nebo žádost o vrácení daně.“. 126. V § 80 odst. 10 úvodní části ustanovení se za slova „daňové přiznání“ vkládají slova „nebo žádost o vrácení daně“. 127. V § 80 odst. 10 písmeno c) zní: „c) subjekt Evropské unie se sídlem v tuzemsku podává žádost o vrácení daně místně příslušnému správci daně podle svého sídla v tuzemsku; pokud tato osoba nemá sídlo v tuzemsku, podává žádost o vrácení daně prostřednictvím Generálního finančního ředitelství, a správcem daně je místně příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu,“. 128. V § 80 odst. 11 se věta druhá a třetí zrušují. 129. V § 80 odstavec 13 zní: „(13) Rozsah výsad vztahujících se k pořízení osobních automobilů v tuzemsku, u nichž byla vrácena daň, a k pořízení osobních automobilů z jiných členských států osvobozených od daně, včetně množstevních limitů pro osobní automobily a lhůty, po kterou nesmí být tyto osobní automobily pronajaty, zapůjčeny, zastaveny, zcizeny nebo zničeny, se řídí principem vzájemnosti a přiznává se maximálně v takové míře, v jaké se přiznává české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu. Podmínkou pro uplatnění nároku na vrácení daně při pořízení osobních automobilů v tuzemsku, nebo z jiného členského státu je přidělení diplomatické registrační značky podle právního předpisu upravujícího registraci vozidel.“. 130. V § 80 odst. 14 úvodní části ustanovení se za slovo „limity“ vkládají slova „a lhůty“ a slovo „nakoupeného“ se nahrazuje slovem „pořízeného“. 131. V § 80 odst. 14 písm. a) až c) se slovo „nakoupit“ nahrazuje slovem „pořídit“. 132. V § 80 odst. 14 písmena d) a e) znějí: „d) daň se vrací u pořízeného osobního automobilu v tuzemsku nebo je pořízení osobního automobilu z jiného členského státu osvobozeno od daně za podmínky, že 1. bude přidělena diplomatická registrační značka podle právního předpisu upravujícího registraci vozidel a 2. ve lhůtě 24 měsíců ode dne registrace osobního automobilu nebude pronajat, zapůjčen, zastaven, zcizen, zničen nebo vyřazen podle právního předpisu upravujícího registraci vozidel, e) pokud dojde k porušení podmínek stanovených v písmenu d), musí osoba požívající výsad a imunit 1. při vrácení daně vrátit neoprávněně vyplacenou částku správci daně, nebo 2. při osvobození od daně podat daňové přiznání s tím, že toto přiznání nelze podat elektronicky, do 25 dnů ode dne, kdy k takovému porušení došlo,“. 133. V § 80 se na konci odstavce 14 doplňují písmena f) až i), která znějí: „f) pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) nebo e) postupuje podle písmena e), odpovídá výše neoprávněně vyplacené částky nebo výše daně poměrné části daně připadající na zbývající období z 24 měsíční lhůty, g) pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) nebo e) předčasně ukončí svůj služební pobyt v tuzemsku, postupuje podle písmena e) s tím, že výše daně odpovídá poměrné části daně připadající na zbývající období 24 měsíční lhůty, h) pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) nebo e) ukončí svůj služební pobyt v tuzemsku do 6 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky takového automobilu, postupuje podle písmena e) s tím, že výše neoprávněně vyplacené částky nebo výše daně odpovídá celé dani, i) osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) nebo e) nemusí postupovat podle písmen e) až g) za podmínky, že osobní automobil převede na jinou osobu požívající výsad a imunit.“. 134. V § 80 se odstavce 15 až 19 zrušují. 135. V § 81 odstavec 7 zní: „(7) Žadatel, který není plátcem, je pro účely vracení daně daňovým subjektem.“. 136. V § 82 odst. 1 se slova „4 nebo 5, má nárok na vrácení daně pouze v poměrné výši“ nahrazují slovy „6, má nárok na vrácení daně v částečné výši“. 137. V § 82 odstavec 2 zní: „(2) Podmínkou pro vrácení daně v jiném členském státě je podání žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na elektronický portál přidělí místně příslušný správce daně do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o přidělení oprávnění k přístupu podané ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním finančním ředitelstvím a podepsané uznávaným elektronickým podpisem.“. 138. V § 82 odst. 4 se slova „§ 76“ nahrazují slovy „§ 72 odst. 6“. 139. V § 82b odst. 10 se slovo „vrácené“ nahrazuje slovem „vyplacené“. 140. V § 83 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky“. 141. V § 83 odstavec 6 zní: „(6) Zahraniční osoba je pro účely vracení daně daňovým subjektem.“. 142. V § 85 odst. 1 až 3 a 6 se slova „s místem plnění v tuzemsku“ zrušují. 143. V § 85 odst. 9 písm. c) se slova „§ 26“ nahrazují slovy „§ 28“. 144. V § 86 odst. 5 se za slova „Ministerstvem financí“ vkládají slova „s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky,“. 145. V § 86 odstavec 6 zní: „(6) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou pro účely vracení daně daňovým subjektem bez povinnosti se registrovat.“. 146. V § 86 odst. 10 se slova „tuto daň“ nahrazují slovy „neoprávněně vyplacenou částku“. 147. V § 87 odst. 6 písm. a) se slova „místo podnikání“ nahrazují slovy „sídlo“. 148. V § 87 odst. 6 písmeno f) zní: „f) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že navrhovatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,“. 149. V § 87 se na konci odstavce 6 doplňuje písmeno g), které zní: „g) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že navrhovatel nemá v tuzemsku nedoplatek na zdravotním pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále.“. 150. V § 87 odst. 12 se slova „popřípadě místa podnikání,“ zrušují. 151. V § 88 odst. 1 se slova „v tuzemsku osobou povinnou přiznat a zaplatit daň s výjimkou § 108 odst. 1 písm. h) a povinnost přiznat a zaplatit daň nemá ani v jiném členském státě“ nahrazují slovy „povinna přiznat daň v tuzemsku ani v jiném členském státě z jiných plnění než z poskytnutí elektronické služby podle zvláštního režimu“. 152. V § 88 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Pokud jsou při poskytnutí elektronicky poskytované služby podle zvláštního režimu použity jiné měny než euro, použije evidovaná osoba pro účely odstavce 9 směnný kurz Evropské centrální banky zveřejněný a) ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo b) k nejbližšímu následujícímu dni, pokud ke dni vzniku povinnosti přiznat daň není kurz zveřejněn.“. Dosavadní odstavce 10 až 13 se označují jako odstavce 11 až 14. 153. V § 89 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „zvláštního režimu pro cestovní službu“. 154. V § 89 odstavec 9 zní: „(9) Při poskytnutí cestovní služby musí být na daňovém dokladu uveden údaj „zvláštní režim – cestovní služba“. Při poskytnutí cestovní služby nesmí být na daňovém dokladu samostatně uvedena daň týkající se přirážky.“. 155. V § 90 odstavec 2 zní: „(2) Zvláštní režim může použít obchodník při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, pokud je toto zboží obchodníkovi dodáno v rámci obchodování na území Evropského společenství a) osobou nepovinnou k dani, b) osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem, c) osvobozenou osobou, která není plátcem, d) jinou osobou povinnou k dani, pro kterou je dodání tohoto zboží osvobozeno od daně podle § 62 nebo obdobně podle platného předpisu jiného členského státu, nebo e) jiným obchodníkem, pokud byl při dodání tohoto zboží tímto jiným obchodníkem použit zvláštní režim.“. 156. V § 90 odstavec 14 zní: „(14) Při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, musí být na daňovém dokladu uveden údaj „zvláštní režim – použité zboží“, „zvláštní režim – umělecká díla“ nebo „zvláštní režim – sběratelské předměty a starožitnosti“. Při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nesmí být na daňovém dokladu samostatně uvedena daň týkající se přirážky, s výjimkou dokladu o prodeji osobního automobilu pro osobu se zdravotním postižením.“. 157. V § 90 odst. 15 písm. c) se slova „dodal jiný plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u kterého byla“ nahrazují slovy „dodala osoba povinná k dani, která není obchodníkem, byla-li při dodání touto osobou povinnou k dani“. 158. V § 92a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 159. V § 92a odst. 2 se slova „na obdrženém daňovém dokladu výši daně podle § 28 odst. 2 písm. l)“ nahrazují slovy „výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty“. 160. V § 92a odst. 3 a 4 se slova „za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést“ nahrazují slovy „v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za každé zdaňovací období“. 161. V § 92a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Režim přenesení daňové povinnosti v případě, že plátce, který poskytnul zdanitelné plnění, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, nelze použít do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce.“. 162. V § 92d se slova „jiného právního předpisu76)“ nahrazují slovy „zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů“. 163. V § 92e se za slova „poskytnutí stavebních“ vkládají slova „nebo montážních“. 164. V § 92e se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pokud plátce, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací podle odstavce 1 zdanitelné plnění související s těmito pracemi, použije k tomuto zdanitelnému plnění režim přenesení daňové povinnosti a plátce, pro kterého byly tyto práce poskytnuty, doplní v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty výši daně, má se za to, že toto zdanitelné plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá.“. 165. Za § 92e se vkládají nové § 92f a 92g, které včetně nadpisů znějí: „§ 92f Předmět závazného posouzení zatřídění zboží pro použití režimu přenesení daňové povinnosti Předmětem závazného posouzení je určení, zda určité zboží je zbožím, u jehož dodání se použije režim přenesení daňové povinnosti podle § 92c. § 92g Žádost o závazné posouzení zatřídění zboží pro použití režimu přenesení daňové povinnosti (1) Generální finanční ředitelství vydá na žádost osoby povinné k dani rozhodnutí o závazném posouzení zatřídění zboží pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. (2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení osoba povinná k dani uvede a) popis zboží, jehož se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést pouze jeden druh zboží, b) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.“. 166. V nadpise § 93 se slova „při dovozu a vývozu zboží“ zrušují. 167. V § 93 se slova „Při správě daně celními úřady při dovozu a vývozu zboží se postupuje“ nahrazují slovy „Celní úřady vykonávají správu daně“. 168. V § 93a odstavec 1 zní: „(1) Místně příslušný skupině je správce daně, který je místně příslušný jejímu zastupujícímu členovi.“. 169. V § 93a odst. 3 se slova „se stane plátcem podle § 94 odst. 20“ nahrazují slovy „je plátcem podle § 6d“. 170. § 94 včetně nadpisu zní: „§ 94 Povinná registrace plátce (1) Osoba povinná k dani uvedená v § 6 je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat. (2) Plátce uvedený v § 6a až 6e je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.“. 171. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně nadpisu zní: „§ 94a Dobrovolná registrace plátce (1) Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, může podat přihlášku k registraci. (2) Osoba povinná k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a která bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, může podat přihlášku k registraci. (3) Osoba povinná k dani uvedená v odstavci 1 nebo 2 může podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy jí byla zrušena registrace plátce z důvodu závažného porušení povinností vztahujících se ke správě daně.“. 172. § 95 včetně nadpisu zní: „§ 95 Informační povinnost účastníka sdružení Pokud se osoba povinná k dani, která je účastníkem sdružení, stane plátcem, je o tom povinna informovat ostatní účastníky sdružení do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem.“. 173. § 96 až 99 včetně nadpisů znějí: „§ 96 Povinný registrační údaj (1) V přihlášce k registraci plátce je osoba povinná k dani povinna uvést také čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost. (2) Osoba povinná k dani je oprávněna určit, která čísla účtů podle odstavce 1 budou zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 97 Registrace identifikované osoby Identifikovaná osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou. § 98 Zveřejnění údajů z registru plátců a identifikovaných osob Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z registru plátců a identifikovaných osob, a to a) daňové identifikační číslo plátce nebo identifikované osoby, b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, c) sídlo plátce nebo identifikované osoby a d) číslo účtu určené v přihlášce k registraci plátce ke zveřejnění nebo údaj, že žádné takové číslo účtu nebylo určeno. § 99 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.“. 174. Za § 99 se vkládají nové § 99a a 99b, které včetně nadpisů znějí: „§ 99a Změna zdaňovacího období (1) Plátce se může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud a) jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 000 000 Kč, b) není nespolehlivým plátcem, c) není skupinou a d) změnu zdaňovacího období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku. (2) Plátce nemusí změnu zdaňovacího období podle odstavce 1 oznámit správci daně, pokud v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce bylo jeho zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. (3) Změnu zdaňovacího období podle odstavce 1 nelze učinit pro kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro bezprostředně následující kalendářní rok. Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně na žádost plátce podanou do konce měsíce října roku, v němž byl plátce registrován, rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok; takto podaná žádost se považuje za oznámení podle odstavce 1 písm. d). (4) Stane-li se plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, nespolehlivým plátcem, je od následujícího kalendářního čtvrtletí po tom, kdy se stal nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. (5) Obrat se pro účely změny zdaňovacího období stanoví a) při fúzi obchodních společností nebo družstev jako součet obratů obchodních společností nebo družstev zúčastněných na fúzi, b) při rozdělení obchodních společností nebo družstev 1. rozštěpením jako součet obratu zanikající obchodní společnosti nebo družstva připadající na nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo a obratu této nástupnické obchodní společnosti nebo družstva, 2. odštěpením jako součet obratu vyčleněné části rozdělované obchodní společnosti nebo družstva připadající na nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo a obratu této nástupnické obchodní společnosti nebo družstva, c) při převodu jmění na společníka jako součet obratu obchodní společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka, na nějž se převádí jmění této společnosti. § 99b Zdaňovací období v insolvenci (1) Probíhající zdaňovací období končí dnem, který předchází dni, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Následující zdaňovací období počíná dnem, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, a končí posledním dnem tohoto kalendářního měsíce. Pro období po skončení měsíce, ve kterém nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, do skončení insolvenčního řízení, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. (2) Probíhající zdaňovací období končí dnem, ve kterém bylo skončeno insolvenční řízení. Následující zdaňovací období počíná dnem následujícím po skončení insolvenčního řízení a končí posledním dnem tohoto kalendářního měsíce. Pro období po skončení měsíce, ve kterém bylo skončeno insolvenční řízení, do konce kalendářního roku je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. (3) Plátce nemůže změnit zdaňovací období pro kalendářní rok bezprostředně následující po kalendářním roce, ve kterém došlo ke skončení insolvenčního řízení. (4) Probíhající zdaňovací období skupiny končí dnem, který předchází dni, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku člena skupiny. Následující zdaňovací období skupiny a plátce, jehož členství ve skupině zaniklo v souvislosti s insolvenčním řízením, počíná dnem, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, a končí posledním dnem tohoto kalendářního měsíce.“. 175. § 100 včetně nadpisu zní: „§ 100 Evidence pro účely daně z přidané hodnoty (1) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání nebo souhrnného hlášení. (2) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady. (3) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty přehled a) uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně, b) obchodního majetku. (4) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Tuto evidenci vede za sdružení určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní jednotlivé účastníky. (5) V evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede člen skupiny odděleně plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.“. 176. Za § 100 se vkládá nový § 100a, který včetně nadpisu zní: „§ 100a Zvláštní ustanovení o evidenci pro účely daně z přidané hodnoty (1) Plátce nebo identifikovaná osoba, kteří pořizují zboží z jiného členského státu, jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty hodnotu pořízeného zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých členských států. (2) Věřitel je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty přehled oprav pro daňové účely podle § 44 tyto údaje: a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení dlužníka, b) daňové identifikační číslo dlužníka, c) evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, d) evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 a e) výši opravy daně na výstupu. (3) Osoba, která uskutečňuje zasílání zboží z tuzemska do jiného členského státu, je povinna vést evidenci o hodnotě zaslaného zboží, popřípadě o volbě podle § 8 odst. 3, v členění podle jednotlivých členských států.“. 177. V § 101 odst. 3 se slova „osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnosti“ nahrazují slovy „oprávněná osoba pokračuje v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci“ a slova „osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, která pokračovala po zemřelém plátci v živnosti“ nahrazují slovy „oprávněná osoba, která pokračovala v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci“. 178. V § 101 odst. 5 se slova „daňové účely za sdružení podle § 100 odst. 3“ nahrazují slovy „účely daně z přidané hodnoty za sdružení“. 179. V § 101 odst. 6 se slova „Osoba identifikovaná k dani“ nahrazují slovy „Identifikovaná osoba“. 180. V § 101 odst. 8 se věta první nahrazuje větou „Osoba, která není plátcem a jíž vznikla povinnost přiznat daň, kterou uvedla na jí vystaveném dokladu, je povinna podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém doklad vystavila.“. 181. V § 102 odst. 1 písm. c) se slova „v třístranném obchodu podle § 17“ nahrazují slovy „při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu“. 182. V § 102 odst. 1 písm. d) se slova „služeb osvobozených“ nahrazují slovy „poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno“. 183. V § 102 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Identifikovaná osoba je povinna podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnila poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, a to ve lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. 184. V § 102 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a číslo „4“ číslem „5“. 185. V § 102 odst. 8 se slova „, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné údaje, je povinen“ nahrazují slovy „nebo identifikovaná osoba, kteří podali souhrnné hlášení, zjistí, že uvedli chybné údaje, jsou povinni“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“. 186. V § 104 odst. 4 se slova „osobu identifikovanou k dani“ nahrazují slovy „identifikovanou osobu“. 187. § 106 a 106a včetně nadpisů znějí: „§ 106 Zrušení registrace plátce z moci úřední (1) Správce daně zruší registraci plátce, pokud plátce a) přestal uskutečňovat ekonomické činnosti, b) neuskutečnil bez oznámení důvodu správci daně za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců plnění v rámci ekonomické činnosti, nebo c) uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. (2) Správce daně zruší registraci plátce, a) který závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně, a b) současně 1. jeho obrat nepřesáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců 1 000 000 Kč, 2. za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců neuskutečnil zdanitelné plnění, pokud se jedná o plátce, který nemá v tuzemsku sídlo, nebo 3. je skupinou. (3) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 má odkladný účinek. (4) Správce daně zruší registraci plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, pokud tento plátce v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce neuskutečnil v tuzemsku a) zdanitelné plnění a b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. (5) Správce daně zruší registraci plátce ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině. (6) Plátce přestává být plátcem dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace. (7) Skupině lze zrušit registraci podle odstavce 1 nebo 2 pouze k poslednímu dni kalendářního roku. Skupina přestává být plátcem dnem zrušení registrace. Člen skupiny je plátcem ode dne následujícího po dni, kdy skupina přestala být plátcem nebo zaniklo jeho členství ve skupině. § 106a Nespolehlivý plátce (1) Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem. (2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a má odkladný účinek. (3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně odkladný účinek vyloučit. (4) Plátce může požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem; žádost může podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, a) že je nespolehlivým plátcem, nebo b) kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem. (5) Správce daně na žádost nespolehlivého plátce rozhodne, že není nespolehlivým plátcem, pokud plátce po dobu 1 roku závažným způsobem neporušuje své povinnosti vztahující se ke správě daně. (6) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že plátce a) je nespolehlivým plátcem, b) není nespolehlivým plátcem.“. 188. Za § 106a se vkládají nové § 106b až 106f, které včetně nadpisů znějí: „§ 106b Zrušení registrace plátce na žádost (1) O zrušení registrace může plátce, který má sídlo v tuzemsku a který není skupinou, požádat, pokud splňuje tyto podmínky: a) uplynul 1 rok ode dne, kdy se stal plátcem a tento plátce 1. nedosáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 1 000 000 Kč, nebo 2. uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, nebo b) přestal uskutečňovat ekonomické činnosti. (2) O zrušení registrace může plátce, který nemá sídlo v tuzemsku, požádat, pokud splňuje tyto podmínky: a) za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo b) přestal v tuzemsku uskutečňovat ekonomické činnosti. (3) O zrušení registrace může plátce podle § 6b nebo § 6e požádat, pokud a) uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy se stal plátcem, a b) jeho obrat nepřesáhl za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce 250 000 Kč. § 106c Zrušení registrace účastníka sdružení na žádost (1) O zrušení registrace může plátce podnikající na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy požádat jednotlivě pouze a) při vystoupení nebo vyloučení ze sdružení, pokud splňuje podmínky pro zrušení registrace plátce, nebo b) po vypořádání majetku, pokud přestal uskutečňovat ekonomické činnosti. (2) O zrušení registrace mohou při rozpuštění sdružení požádat všichni účastníci sdružení až po vypořádání majetku. (3) Obrat účastníka sdružení se pro účely zrušení registrace stanoví jako součet obratu a) tohoto účastníka dosahovaný mimo sdružení a b) dosahovaného společně všemi účastníky sdružení připadajícího na tohoto účastníka; obrat připadající na každého účastníka sdružení je stejný, není-li smlouvou o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvou určeno jinak. § 106d Společná ustanovení o zrušení registrace na žádost (1) Správce daně zruší registraci plátce, který žádá o zrušení registrace, pokud tento plátce prokáže, že splňuje podmínky pro zrušení registrace. (2) Proti rozhodnutí, kterým je zrušena registrace na žádost plátce, nelze uplatnit opravné prostředky. (3) Plátce přestává být plátcem dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace. (4) Plátce, kterému byla na žádost zrušena registrace, se stává identifikovanou osobou dnem následujícím po dni, kdy přestal být plátcem, pokud a) nesplňuje podmínky pro zrušení registrace identifikované osoby, nebo b) v žádosti o zrušení registrace uvedl, že se chce stát identifikovanou osobou. § 106e Zrušení registrace skupiny (1) Správce daně zruší registraci skupiny k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, pokud do konce měsíce října příslušného kalendářního roku a) skupina podá žádost o zrušení registrace, nebo b) správce daně zjistí, že žádný z členů skupiny nesplňuje podmínky pro členství ve skupině. (2) Skupina přestává být plátcem dnem zrušení registrace. (3) Člen skupiny je plátcem ode dne následujícího po dni, kdy skupina přestala být plátcem. § 106f Zánik členství člena skupiny (1) Správce daně zruší členství člena skupiny k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, pokud do konce měsíce října příslušného kalendářního roku a) skupina podá žádost o vystoupení člena skupiny, nebo b) správce daně zjistí, že člen skupiny nesplňuje podmínky pro členství ve skupině. (2) Žádost o vystoupení člena ze skupiny, který přistoupil do skupiny podle § 95a odst. 4, může skupina podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy se stal členem skupiny. (3) Pokud bylo vydáno rozhodnutí o úpadku člena skupiny, zaniká jeho členství dnem, kdy nastaly účinky tohoto rozhodnutí. (4) V případě zániku členství zastupujícího člena ve skupině jsou členové skupiny povinni zvolit nového zastupujícího člena do 15 dnů ode dne zániku jeho členství ve skupině. Pokud tak neučiní, ustanoví zastupujícího člena správce daně rozhodnutím.“. 189. § 107 včetně nadpisu zní: „§ 107 Zrušení registrace identifikované osoby z moci úřední (1) Správce daně může zrušit registraci identifikované osoby, pokud jí ve 2 bezprostředně předcházejících kalendářních letech nevznikla povinnost přiznat daň. (2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 má odkladný účinek. (3) Identifikovaná osoba přestává být identifikovanou osobou dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je jí zrušena registrace. (4) Správce daně zruší registraci identifikované osoby ke dni předcházejícímu dni, kdy se stala plátcem.“. 190. Za § 107 se vkládá nový § 107a, který včetně nadpisu zní: „§ 107a Zrušení registrace identifikované osoby na žádost (1) Identifikovaná osoba může požádat o zrušení registrace, pokud splňuje tyto podmínky: a) za 6 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců jí nevznikla povinnost 1. přiznat daň z přijatých služeb, 2. přiznat daň z přijatého dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi, 3. přiznat daň z pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, nebo 4. podat souhrnné hlášení, b) v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 1. nepořídila zboží, s výjimkou nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, jehož celková hodnota bez daně překročila 326 000 Kč, a 2. neučinila rozhodnutí podle § 2b, nebo c) přestala uskutečňovat ekonomické činnosti. (2) Správce daně zruší registraci identifikované osoby, která žádá o zrušení registrace, pokud tato identifikovaná osoba prokáže, že splňuje podmínky pro zrušení registrace. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 nelze uplatnit opravné prostředky. (4) Identifikovaná osoba přestává být identifikovanou osobou dnem oznámení rozhodnutí, kterým je jí zrušena registrace.“. 191. § 108 včetně nadpisu zní: „§ 108 Osoby povinné přiznat nebo zaplatit daň (1) Přiznat daň jsou povinni a) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění dodání zboží, poskytnutí služby nebo převod nemovitosti s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována, b) plátce nebo identifikovaná osoba, kteří pořizují v tuzemsku zboží z jiného členského státu, c) plátce nebo identifikovaná osoba, kterým je osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuto plnění s místem plnění v tuzemsku, pokud se jedná o 1. poskytnutí služby podle § 9 až 10d a § 10k, 2. dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo 3. dodání zboží soustavami nebo sítěmi, d) kupující, který je plátcem nebo identifikovanou osobou, kterému je dodáváno zboží zjednodušeným postupem uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu, e) plátce, na jehož účet je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká daňová povinnost podle § 23 odst. 1 písm. a) až c) a § 23 odst. 5, f) zahraniční osoba povinná k dani, která poskytuje elektronické služby podle zvláštního režimu a zvolila si tuzemsko jako stát identifikace, g) plátce, kterému je poskytnuto plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, h) osoba, která pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu podle § 19 odst. 6, i) osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň. (2) Zaplatit daň jsou povinny a) osoba, která není plátcem, na jejíž účet je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká daňová povinnost podle § 23 odst. 1 písm. a) až c) a § 23 odst. 6, b) osoba, u které vzniká daňová povinnost podle § 23 odst. 1 písm. d) až h), c) osoba, na jejíž účet je zboží vráceno ze svobodného pásma nebo svobodného skladu zpět do tuzemska podle § 20. (3) Osoba povinná přiznat nebo zaplatit daň je daňovým subjektem. (4) Osoba určená k uskutečnění prodeje obchodního majetku plátce, která přijala úplatu za uskutečněný prodej obchodního majetku, je povinna zaplatit daň na osobní daňový účet plátce ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se tento prodej uskutečnil. Současně je povinna oznámit správci daně uskutečnění a výši zdanitelného plnění. Za zaplacení daně odpovídají plátce a tato osoba společně a nerozdílně.“. 192. Za § 108 se vkládá nový § 108a, který včetně nadpisu zní: „§ 108a Ručení oprávněného příjemce (1) Oprávněný příjemce, kterému vznikla povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit v souvislosti s přijetím vybraných výrobků z jiného členského státu, ručí za nezaplacenou daň z dodání tohoto zboží třetí osobě osobou, která toto zboží pořídila z jiného členského státu, ledaže prokáže, že přijal veškerá opatření, která od něj mohou být rozumně požadována, aby ověřil, že daň bude osobou, která toto zboží pořídila, řádně zaplacena. (2) Oprávněný příjemce ručí za nezaplacenou daň pouze do výše daně vypočtené ze základu daně odpovídajícího ceně obvyklé včetně spotřební daně. (3) Správce daně může oprávněného příjemce vyzvat k prokázání, že přijal veškerá opatření podle odstavce 1. (4) Oprávněný příjemce může využít zvláštní způsob zajištění daně; využije-li oprávněný příjemce této možnosti, hledí se pro účely zvláštního způsobu zajištění daně na a) oprávněného příjemce jako na příjemce zdanitelného plnění, b) osobu, která pořídila zboží z jiného členského státu, které podléhá spotřební dani, a která dodala toto zboží třetí osobě, jako na poskytovatele zdanitelného plnění.“. 193. Nadpis § 109 se nahrazuje nadpisem „Ručení příjemce zdanitelného plnění“. 194. V § 109 odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 195. V § 109 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 196. V § 109 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem. (4) Příjemce zdanitelného plnění, které spočívá v dodání pohonných hmot distributorem pohonných hmot podle zákona upravujícího pohonné hmoty, ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění není o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je registrován jako distributor pohonných hmot podle zákona upravujícího pohonné hmoty.“. 197. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam plnění, při jejichž provádění se subjekty, které vykonávají veřejnou správu, považují za osoby povinné k dani 1. Dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny. 2. Dodání nového zboží vyrobeného za účelem prodeje. 3. Služby telekomunikační. 4. Přeprava osobní a nákladní. 5. Skladování, přístavní a letištní služby. 6. Služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby. 7. Služby reklamních agentur. 8 Služby pořádání výstav, veletrhů a kongresů. 9. Provozování prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních a podobných jídelen. 10. Služby provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání jiné než osvobozené od daně podle § 53. 11. Plnění uskutečněná Státním zemědělským intervenčním fondem týkající se dodání zemědělských a potravinářských výrobků podle předpisů platných pro činnost tohoto fondu.“. 198. V příloze č. 3 se za položku „4707 Sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět)“ vkládají položky, které znějí: „5003 00 00 Hedvábný odpad (včetně zámotků nevhodných ke smotávání, niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) 5103 00 00 Odpad z vlny nebo jemných nebo hrubých zvířecích chlupů (včetně niťového odpadu avšak kromě rozvlákněného materiálu) 5103 20 00 Ostatní odpad z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5103 30 00 Odpad z hrubých zvířecích chlupů 5202 00 00 Bavlněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) 5202 10 00 Niťový odpad 5505 00 00 Odpad z chemických vláken (včetně výčesků, niťového odpadu a rozvlákněného materiálu)“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. 2. U převodu staveb, bytů a nebytových prostor nabytých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije lhůta uvedená v § 56 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. U převodu staveb, bytů a nebytových prostor nabytých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se plátce může rozhodnout, že uplatní daň z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Osoba povinná k dani, která nesplnila povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo § 95 odst. 2 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává plátcem a je povinna do 15 dnů od tohoto dne podat přihlášku k registraci. Správce daně stanoví daň z přidané hodnoty náhradním způsobem podle § 98 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Osoba povinná k dani, která splnila povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo § 95 odst. 2 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s tím, že podala přihlášku k registraci do 15. dne měsíce předcházejícího měsíci nabytí účinnosti tohoto zákona, se stává plátcem 1. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti tento zákon. 6. Osoba povinná k dani, které vznikla povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo § 95 odst. 2 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s tím, že je povinna podat přihlášku k registraci do 15. dne měsíce, v němž nabyl účinnosti tento zákon, se stává plátcem 1. dne druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti tento zákon. 7. Osoba identifikovaná k dani podle § 96 odst. 1 až 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává identifikovanou osobou. 8. Osoba povinná k dani, která se stala plátcem od 1. dubna 2011 podle § 94 odst. 6 až 11 nebo § 94 odst. 15 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může požádat o zrušení registrace do uplynutí 3 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Osoba povinná k dani, která byla ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona plátcem, je povinna oznámit správci daně do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje uvedené v § 96 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud tato osoba nesplní tuto povinnost, má se za to, že určila ke zveřejnění všechny účty, které správce daně vede na základě její registrační povinnosti. 10. Správce daně zveřejní údaj podle § 98 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon. Přede dnem zveřejnění tohoto údaje se nepoužije § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Plátce registrovaný v roce 2012, který splňuje podmínky uvedené v § 99a odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a jehož zdaňovacím obdobím pro rok 2012 bylo kalendářní čtvrtletí, se může rozhodnout, že jeho zdaňovací období pro rok 2013 je kalendářní čtvrtletí. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 428/2012 Sb., se mění takto: 1. V položce 1 bodu 1 písmeno r) zní: „r) o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle daňového řádu 10 000 Kč“. 2. V položce 1 bodu 1 se písmena s) až w) zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 370/2011 Sb. Čl. IV Zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 456/2011 Sb. a zákona č. 295/2012 Sb., se mění takto: 1. V části první článku I se body 3, 4 a 37 zrušují. 2. V části první článku II bodech 4, 5 a 7 se slova „37 odst. 3“ nahrazují slovem „37a“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů Čl. V V zákoně č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, se část sedmá včetně nadpisů zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. VI Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 333/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 84 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „, na kterém musí uvést“ nahrazují slovy „ve 2 vyhotoveních s tím, že na prvním uvede údaj „VAT REFUND“ a na druhém údaj „COPY“; doklad o prodeji zboží musí dále obsahovat“. 2. V § 84 odst. 3 písm. d) se slovo „daňového“ zrušuje. 3. V § 84 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) jméno a příjmení a místo pobytu zahraniční fyzické osoby, která toto zboží vyveze.“. 4. V § 84 odst. 5 písmena b) a c) znějí: „b) výstup zboží z území Evropského společenství je potvrzen celním úřadem, c) zahraniční fyzická osoba předloží první vyhotovení dokladu o prodeji zboží vystavené plátcem, které se váže k vyváženému zboží, potvrzené celním úřadem.“. 5. V § 84 odstavec 6 zní: „(6) Celní úřad na prvním vyhotovení dokladu o prodeji zboží potvrdí a) výstup zboží z území Evropského společenství uvedením dne tohoto výstupu a b) splnění podmínek podle odstavce 2, pokud údaje na tomto dokladu odpovídají zboží, které zahraniční fyzická osoba celnímu úřadu předložila.“. 6. V § 84 odst. 7 úvodní části ustanovení se za slovo „zmocní,“ vkládají slova „pokud splní nárok na vrácení daně podle odstavce 5 písm. a) nebo nárok nezanikl podle odstavce 9,“. 7. V § 84 odst. 7 písm. a) se slova „doklad o prodeji zboží a tiskopis o vývozu zboží potvrzený“ nahrazují slovy „první vyhotovení dokladu o prodeji zboží potvrzené“. 8. V § 84 odst. 7 písm. b) se slova „doklad o prodeji zboží a potvrzený tiskopis o vývozu zboží“ nahrazují slovy „první vyhotovení dokladu o prodeji zboží potvrzené“. 9. V § 84 odst. 8 se slova „Potvrzený tiskopis o vývozu zboží“ nahrazují slovy „Potvrzené první vyhotovení dokladu o prodeji zboží“ a slova „§ 27 odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 35 odst. 2 a § 35a“. 10. V § 84 odst. 9 se slova „doklady uvedené v odstavci 7“ nahrazují slovy „první vyhotovení dokladu o prodeji zboží“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. VII Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 333/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 92a odst. 5 se slova „předložit správci daně“ nahrazují slovy „podat správci daně elektronicky na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně“ a slova „4 nebo 5“ se nahrazují slovy „3 nebo 4“. 2. V § 101 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Plátce je povinen podat daňové přiznání, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost.“ a věta druhá se zrušuje. 3. Za § 101 se vkládá nový § 101a, který včetně nadpisu zní: „§ 101a Povinná elektronická forma podání (1) Plátce je povinen podat elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně a) daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, b) hlášení, c) přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení. (2) Přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů se podává pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně; to neplatí pro identifikované osoby. (3) Fyzická osoba není povinna postupovat podle odstavce 1 nebo 2, pokud a) její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 000 000 Kč; pokud fyzická osoba tento obrat překročí, vzniká jí povinnost činit podání podle odstavce 1 za zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž došlo k překročení obratu, a trvá nejméně po dobu 6 kalendářních měsíců, a b) nemá zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou a) části páté, která nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2013, b) části šesté, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014, a c) části sedmé, která nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 501/2012 Sb.	Zákon č. 501/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 188/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech * ČÁST DRUHÁ - Změna lesního zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna vodního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o myslivosti * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o rybářství * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 501 ZÁKON ze dne 18. prosince 2012, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o rozpočtových pravidlech Čl. I Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb. a zákona č. 407/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. h) body 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 3a znějí: „3. účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto účelem zřizuje v bankách a pobočkách zahraničních bank4) (dále jen „banka“), 4. účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků3), státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie3a), 3a) Článek 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom, ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.“. 2. V § 3 písm. h) bodě 7 se slova „a účtech státních fondů vedených v bankách a pobočkách zahraničních bank4) (dále jen „banka“) nebo uložených na účtech vedených u České národní banky“ zrušují. 3. V § 3 písm. h) se doplňují body 8 až 15, které znějí: „8. účtech Pozemkového fondu České republiky, státních fondů a Národního fondu, 9. zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond národního majetku České republiky, 10. účtech státní organizace Správa železniční dopravní cesty určených k příjmu dotací ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu, 11. účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu; tyto účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných těmto příjemcům správcem daně podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně, 12. účtech Regionálních rad regionů soudržnosti určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a Národního fondu na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje, 13. účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu podpor výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu podle zákonů upravujících veřejné výzkumné instituce a podporu výzkumu a vývoje a dotací na další činnost ze státního rozpočtu, 14. účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu příspěvků ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, k příjmu podpor výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze státního rozpočtu podle zákona upravujícího vysoké školy a dotací ze státního rozpočtu a Národního fondu, 15. účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva u České národní banky,“. 4. V § 3 písm. i) se slova „peněžní likvidity státního rozpočtu, zejména“ nahrazují slovy „státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny; jsou jimi zejména“. 5. V § 3 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) rozpočtovým systémem informační systém veřejné správy spravovaný ministerstvem, v němž se 1. soustřeďují údaje potřebné pro sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu za oblast státního rozpočtu a rozpočtového provizoria, pro hodnocení plnění státního rozpočtu a pro hospodaření v rozpočtovém provizoriu, 2. sestavuje státní rozpočet, střednědobý výhled za oblast státního rozpočtu a rozpočtové provizorium, 3. mění údaje na základě změny zákona o státním rozpočtu, 4. provádějí rozpočtová opatření, 5. stanoví výše finančních prostředků, které je možno vynaložit na úhradu závazků (dále jen „rezervace“), 6. vedou rozpočty organizačních složek státu a chronologické evidence rozpočtových opatření, 7. zpracovávají údaje předané Českou národní bankou o provedených operacích za státní rozpočet, 8. zobrazuje plnění státního rozpočtu dle rozpočtové skladby a vznik, evidence a snižování nároků z nespotřebovaných výdajů.“. 6. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a V případě nesouladu údajů vedených v rozpočtovém systému s údaji vedenými mimo rozpočtový systém se považují za správné údaje vedené v rozpočtovém systému.“. 7. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a to v členění podle rozpočtové skladby, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají. Práce na sestavení střednědobého výhledu řídí ministerstvo.“. 8. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. U závazků státu vyplývajících ze schválených koncesních smluv4e) odpovídá období střednědobého výhledu době trvání závazku. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení.“. 9. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a návratné finanční výpomoci“. 10. V § 8 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Návrh celkových příjmů a celkových výdajů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv předloží správci těchto kapitol rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny, který o návrzích rozhodne do 20. června běžného roku. (4) Pokud nedojde k rozhodnutí podle odstavce 3 ve stanoveném termínu a návrh předložený správcem kapitoly nepřekročí celkové výdaje této kapitoly podle posledního schváleného zákona o státním rozpočtu, považuje se návrh předložený správcem kapitoly za schválený. Pokud návrh předložený správcem kapitoly překročí celkové výdaje této kapitoly podle věty první, podléhají tyto vyšší výdaje schválení ministerstvem.“. Poznámka pod čarou č. 11c se zrušuje. 11. V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Na základě návrhů schválených podle odstavce 3, nebo určených podle odstavce 4, vypracují správci kapitol uvedených v odstavci 3 návrhy rozpočtů svých kapitol v rozpočtovém systému.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 12. V § 8a odstavec 1 zní: „(1) Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, s výjimkou dotací státním fondům. Stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna svým usnesením, a to vždy jednou částkou.“. 13. V § 8a odst. 3 se slova „, a dále tak, že se k ní přičtou výdaje podle odstavce 1 písm. a) a b)“ zrušují. 14. V § 8b odst. 3 se za větu první vkládají věty „Společně s těmito údaji oznámí ministerstvo správcům kapitol další závazné číselné údaje. Správci kapitol postupují obdobně vůči organizačním složkám státu v jejich působnosti.“. 15. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Rozpočtové provizorium (1) Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, hospodaří organizační složka státu v době od prvního dne rozpočtového roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok (dále jen „období rozpočtového provizoria“) podle ukazatelů rozpočtového provizoria. (2) Ukazatele rozpočtového provizoria stanoví v rozpočtovém systému ministerstvo v součinnosti se správci kapitol jako závazné ukazatele čerpání výdajů pro období rozpočtového provizoria. Správci kapitol rozepíší tyto ukazatele na organizační složky státu ve své působnosti. Organizační složky státu na základě tohoto rozpisu zpracují svůj rozpočet a vloží jej do rozpočtového systému. (3) Ukazatele podle odstavce 2 se zpracovávají na jednotlivé měsíce. Jejich nejvyšší možná celková výše je jedna dvanáctina celkových výdajů státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu. Měsíční ukazatele stanovené pro výdaje se sčítají. (4) Je-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření v období rozpočtového provizoria tímto schváleným zákonem o státním rozpočtu. (5) V období rozpočtového provizoria čerpají organizační složky státu prostředky do výše jim stanovených závazných ukazatelů. (6) Organizační složky státu jsou v období rozpočtového provizoria oprávněny k přesunům prostředků v rámci jednotlivých závazných ukazatelů. (7) Příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.“. 16. V § 12 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14a zní: „(1) Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek konkrétních akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku14), s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku14a). 14a) § 11 a 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.“. 17. V § 12 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Z informačního systému jsou předávány údaje do rozpočtového systému.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 18. V § 12 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 19. V § 14 odst. 10 se slova „odstavec 9“ nahrazují slovy „odstavce 8 a 9“ a slova „odst. 8“ se nahrazují slovy „odst. 6“. 20. V § 16 odst. 1 se slova „stanoveného limitu“ nahrazují slovy „peněžních prostředků rezervovaných postupem podle § 34 odst. 4“. 21. V § 23 odst. 2 se slova „jeho zanesením do chronologické evidence“ nahrazují slovy „změnou údajů v rozpočtovém systému“. 22. V § 24 odst. 5 se věta poslední zrušuje. 23. V § 24a a v § 26 odst. 2 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 7“. 24. V § 25 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení věty druhé se nevztahuje na výběr záloh v hotovosti z bankovního účtu do pokladny, jestliže není možné v okamžiku jejich výběru přesně určit paragraf a položku rozpočtové skladby.“. 25. V § 25 odstavce 10 a 11 znějí: „(10) Rozpočtové opatření se provádí změnou údajů vedených v rozpočtovém systému. (11) Chronologické evidence všech rozpočtových opatření provedených v průběhu roku jsou vedeny v rozpočtovém systému. Zpracovávají se v celém rozsahu rozpočtové skladby.“. 26. V § 25 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Prostředky státního rozpočtu, které jsou v rozpočtovém systému rezervovány postupem podle § 34 odst. 4, nemohou být předmětem rozpočtového opatření.“. 27. V § 26 odst. 1 písm. g) se slova „, paragrafu a zdrojové jednotky rozpočtové skladby“ nahrazují slovy „a paragrafu“. 28. V § 33 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 41 znějí: „(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“). (2) Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K účtům poskytuje Česká národní banka platební služby41). Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny. (3) Celkový součet netermínovaných prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný. 41) § 3 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 139/2011 Sb.“. 29. V § 33 odst. 4 se slova „souhrnného účtu“ nahrazují slovy „souhrnných účtů“ a slova „zůstatku na tomto účtu“ se nahrazují slovy „zůstatků na těchto účtech“. 30. V § 33 odst. 6 se věta druhá zrušuje. 31. V § 33 odstavec 7 zní: „(7) Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 jsou výdajem státního rozpočtu.“. 32. V § 33 se doplňují odstavce 8 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 41a znějí: „(8) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 mohou převést peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této povinnosti. Majitelům účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 je Česká národní banka oprávněna ve vztahu k těmto účtům poskytovat pouze platební služby podle zákona o platebním styku41a) spočívající v provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, a to i za použití platebního prostředku spočívajícího v aplikaci elektronického bankovnictví. (9) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 obdrží od ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v tomto případě Česká národní banka neověřuje rezervaci postupem podle § 34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách. (10) Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky2a) se řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem. 41a) § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 a písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.“. 33. V § 34 odstavec 3 zní: „(3) Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu nebo krátkodobě půjčovat právnickým osobám podle § 35 odst. 5; disponibilní zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení § 36 odst. 7 tím není dotčeno.“. 34. V § 34 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Dříve než organizační složce státu vznikne právní důvod pro výdej peněžních prostředků státního rozpočtu, rezervuje organizační složka státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto stanovenou výši rezervace může organizační složka státu měnit, nebo může rezervaci zrušit. Předběžná řídící kontrola podle zvláštního právního předpisu22) musí být provedena před provedením rezervace. Nebyla-li úhrada výdeje provedena do konce rozpočtového roku, musí být rezervace potvrzena nejpozději do konce ledna následujícího rozpočtového roku, a to vždy před provedením platby. (5) Česká národní banka ověřuje provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, Česká národní banka platební příkaz odmítne. Česká národní banka neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté platební služby Českou národní bankou. V případech, kdy rozpočtový systém není v provozu, provádí Česká národní banka platby na pokyn ministerstva.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 35. V § 34 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.“. 36. V § 35 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří rezervu peněžních prostředků z výnosů emisí státních dluhopisů a z dalších zdrojů financování státního dluhu jako zdroje ministerstva pro vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění primárních emisí státních dluhopisů a dalších rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro poskytování půjček právnickým osobám podle § 35 odst. 5. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi podléhají evidenci ve státních finančních aktivech. (5) Ministerstvo je oprávněno si půjčovat peněžní prostředky od právnických osob a půjčovat peněžní prostředky právnickým osobám, za jejichž závazky z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona stát, státním fondům, dalším právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že je půjčka nezbytná k odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.“. 37. V § 35 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Půjčky poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle § 35 odst. 5 nejsou výdajem státního rozpočtu a splátky těchto půjček nejsou příjmem státního rozpočtu.“. 38. V § 37 se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 5 a 6. 39. V § 44 odst. 1 písm. g) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 40. V § 44 odst. 1 písm. i) se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 9“. 41. V § 44a odst. 4 písm. b) se slova „územním finančním orgánem“ nahrazují slovy „finančním úřadem“ a slova „územní finanční orgán“ se nahrazují slovy „finanční úřad“. 42. V § 44a se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „ke dni porušení rozpočtové kázně; ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není tímto dotčeno“. 43. V § 45 odst. 4 se slova „příslušném příjmovém rozpočtovém účtu“ nahrazují slovy „svém příjmovém účtu státního rozpočtu“ a slova „z příslušných výdajových rozpočtových účtů“ se nahrazují slovy „ze svého výdajového účtu státního rozpočtu“. 44. V § 45 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Každá organizační složka státu zřídí u České národní banky jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu. Výjimku z důvodu složité vnitřní organizační struktury organizační složky státu může povolit ministerstvo. Ministerstvo může zřídit jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu pro každou kapitolu, jejímž je správcem.“. Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12. 45. V § 45 odst. 6 se slova „, účty pro vnitřní organizační jednotky, o kterých vedoucí organizační složky státu rozhodl, že hospodaří se zálohou,“ a slovo „dále“ zrušují. 46. V § 45 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a věta druhá se zrušuje. 47. § 46 zní: „§ 46 (1) Organizační složka státu může převést prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem na účet cizích prostředků tak, že mohou být odepsány z účtů státního rozpočtu nejdříve 2 pracovní dny před termínem výplaty mezd nebo platů. Výdaji souvisejícími s výplatou mezd nebo platů jsou pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb. (2) Organizační složka státu převede prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem do 31. prosince běžného roku na účet cizích prostředků. Případně nevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd nebo platů za měsíc prosinec.“. 48. V § 49 odst. 10 se za slovo „poplatky,“ vkládají slova „podíl na clech podle § 6 odst. 1 písm. c),“ a za slovo „části,“ se vkládají slova „a to včetně jejich příslušenství,“. 49. V § 50 odst. 2 se věty druhá a třetí nahrazují větami „O tyto prostředky, převedené na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, může organizační složka státu překročit rozpočet výdajů na financování reprodukce majetku. Nepoužitý zůstatek těchto prostředků převede organizační složka státu nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky převedeny.“. 50. § 52 zní: „§ 52 (1) Ministr zahraničních věcí a ministr obrany jsou oprávněni určit vnitřní organizační jednotky svých ministerstev, které působí v zahraničí a kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních činností ze státního rozpočtu. Zálohy se poskytují v hotovosti nebo na běžné účty, které je možné zřídit u bank v zahraničí. (2) Vnitřní organizační jednotky Ministerstva obrany jsou povinny zálohu vyúčtovat nejpozději k 31. prosinci rozpočtového roku, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Nejpozději ke dni vyúčtování zálohy vrátí Ministerstvo obrany nevyčerpané zálohy poskytnuté podle odstavce 1. (3) Pokud ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany určil vnitřní organizační jednotky hospodařící se zálohou, musí též určit zaměstnance, kteří odpovídají za hospodaření se zálohou, a uzavřít s těmito zaměstnanci písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle zvláštního právního předpisu27). (4) Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy, než jsou výnosy daní, cel nebo pojistného na sociální zabezpečení, je povinna je odvést na příjmový účet zřízený pro organizační složku státu nejpozději koncem každého měsíce. Ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany může nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být příjmy odvedeny. (5) Jestliže je vnitřní organizační jednotka Ministerstva obrany oprávněna vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje. (6) Ministerstvo zahraničních věcí může pro vnitřní organizační jednotky, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí, zřídit běžné účty u bank v zahraničí k soustředění jejich příjmů a k zajištění úhrady jejich výdajů. Tyto organizační jednotky jsou oprávněny používat soustředěné příjmy přímo na úhradu výdajů s tím, že Ministerstvo zahraničních věcí je povinno zajistit pravidelný souhrnný měsíční odvod jejich příjmů do státního rozpočtu. Příjmy a výdaje uskutečněné v zahraničí v období od 1. listopadu do 31. prosince těmito organizačními jednotkami se považují za příjmy a výdaje bezprostředně následujícího rozpočtového roku. Zálohy poskytované z účtu podle § 45 odst. 6 jsou zastupitelské úřady České republiky v zahraničí povinny měsíčně vyúčtovat. (7) Úroky z účtů podle odstavců 1 a 6 jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu. Zůstatky na těchto účtech koncem roku nepropadají.“. 51. § 65 se včetně nadpisu zrušuje. 52. V § 75a se slovo „účtů“ nahrazuje slovem „účtu“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Částka střednědobého výdajového rámce na rok 2015 stanovená Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2013 se při předložení zákona o státním rozpočtu na rok 2014 upraví podle § 8a odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pozemkový fond České republiky, státní fondy, Národní fond a organizační složky státu, které mají vedeny účty u bank, zřídí nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Příspěvkové organizace, které mají vedeny účty u bank, zřídí nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Organizační složky státu zruší nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona všechny účty, které jsou pro ně vedené, s výjimkou účtů uvedených v § 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu, výnosy daní nebo podíl na nich, podpory výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu a příspěvky ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu mohou být subjektům uvedeným v § 3 písm. h) bodech 10 až 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovány na dosavadní účty vedené u bank nejdéle po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Subjekty uvedené v § 3 písm. h) bodech 10 až 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zřídí účty v České národní bance určené pro příjem prostředků uvedených ve větě první ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna lesního zákona Čl. III Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 46 odst. 1 se za slovo „příspěvků“ vkládají slova „vlastníkům lesů“. 2. V § 46 odst. 1 písmeno b) zní: „b) obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku,“. 3. V § 46 odst. 1 písmeno k) zní: „k) vyhotovení plánů za podmínky poskytnutí dat plánu v digitální formě pro potřeby státní správy lesů.“. 4. V § 46 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Služby mohou být poskytnuty zejména zajištěním a) velkoplošné ochrany lesů proti hmyzím škůdcům, b) velkoplošné chemické meliorace a hnojení lesů, c) prevence a ochrany lesů před požáry, d) hubením komárů na pozemcích určených k plnění funkcí lesa v místech, kde orgány hygienické služby potvrdí jejich hrozící kalamitní výskyt, e) monitoringu a prognózování výskytu a vývoje škodlivých činitelů, f) poradenské činnosti a zvyšování odborné úrovně vlastníků lesů a odborných lesních hospodářů. (3) Finanční příspěvky podle odstavce 1 a služby podle odstavce 2 poskytuje a) Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské lesy, b) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem, c) ministerstvo, jde-li o ostatní lesy.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 5. V § 46 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Je-li poskytnut finanční příspěvek podle tohoto zákona, nelze na stejný účel poskytnout jinou podporu z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie.“. 6. V § 46 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které včetně poznámek pod čarou č. 32 a 33 znějí: „(7) Poskytnutí finančního příspěvku může být odepřeno žadateli, jemuž byla v období tří let před doručením žádosti o finanční příspěvek na hospodaření v lesích pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. (8) Kontrola dodržení podmínek poskytování finančních příspěvků je vykonávána podle zvláštních právních předpisů32). Při zjištění, že provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu nebo kvalitě, nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci, anebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu33). 32) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 33) Například § 15 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 109/2009 Sb.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9. 7. V § 46 odstavec 9 zní: „(9) Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků, způsobu kontroly jejich využití a vzory žádostí o poskytnutí finančních příspěvků stanoví vláda nařízením.“. 8. V § 48a odst. 2 písm. i) se slova „(§ 46 odst. 2)“ nahrazují slovy „(§ 46 odst. 4)“. 9. V § 49 odst. 3 písm. k) se slova „(§ 46 odst. 2)“ nahrazují slovy „(§ 46 odst. 4)“. ČÁST TŘETÍ Změna vodního zákona Čl. IV V § 102 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb., se odstavec 3 zrušuje. Čl. V Přechodné ustanovení Finanční prostředky poskytnuté podle § 6 odst. 3 zákona č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, mohou být použity na úhradu výdajů na opatření ve veřejném zájmu podle § 102 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o myslivosti Čl. VI V § 62 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, se slova „připraví každoročně“ nahrazují slovem „stanoví“ a slova „která jsou přílohou státního rozpočtu“ se zrušují. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o rybářství Čl. VII V § 12 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, odstavec 5 zní: „(5) Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků a způsobu kontroly jejich využití stanoví vláda nařízením.“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou části druhé, části třetí čl. IV, části čtvrté a části páté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 499/2012 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 499/2012 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 4. listopadu 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 19. listopadu 2012 Vyhlášeno 31. 12. 2012, částka 186/2012 499 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 19. prosince 2012 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, přijatém Parlamentem dne 4. listopadu 2012 a vráceném prezidentem republiky dne 19. listopadu 2012. Němcová v. r.
Zákon č. 498/2012 Sb.	Zákon č. 498/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 15. 1. 2013, částka 186/2012 * Čl. I - Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zá * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 1. 2013 498 ZÁKON ze dne 4. listopadu 2012, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 31 odst. 4 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 2. V § 33 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 3. V § 33 odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 4. V § 41 se slova „32a a § 33 odst. 4“ nahrazují slovy „a 32a“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení. Němcová v. r. Nečas v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 497/2012 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 497/2012 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), přijatému Parlamentem dne 26. října 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 12. listopadu 2012 Vyhlášeno 31. 12. 2012, částka 186/2012 497 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 18. prosince 2012 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), přijatém Parlamentem dne 26. října 2012 a vráceném prezidentem republiky dne 12. listopadu 2012. Němcová v. r.
Zákon č. 496/2012 Sb.	Zákon č. 496/2012 Sb. Zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi) Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 186/2012 * ČÁST PRVNÍ - AUDIOVIZE (§ 1 — § 67) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl (§ 68 — § 68) * ČÁST TŘETÍ - Změna autorského zákona (§ 69 — § 69) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze (§ 70 — § 70) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (§ 71 — § 71) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (§ 72 — § 72) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 73 — § 73) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony (§ 74 — § 74) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (§ 75 — § 75) * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech (§ 76 — § 76) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu (§ 77 — § 77) * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony (§ 78 — § 78) * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (§ 79 — § 79) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona č. 239/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (§ 80 — § 80) * ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 81 — § 81) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (480/2024 Sb.) 496 ZÁKON ze dne 26. října 2012 o audiovizi Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ AUDIOVIZE HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje a) povinnosti související s výrobou a zpřístupňováním kinematografických a jiných audiovizuálních děl, b) postavení a činnost Národního filmového archivu a c) postavení a činnost Státního fondu audiovize, jeho financování, poskytování podpory projektům v oblasti audiovize (dále jen „podpora audiovize“) a poskytování pobídek filmovému průmyslu (dále jen „filmové pobídky“). (2) Ustanovení § 3 a § 6 až 8 a ustanovení upravující podporu audiovize a filmové pobídky se nepoužijí na a) videonahrávky53), videoklipy anebo pořady na nich založené, b) díla obsahující pornografii, hrubé samoúčelné násilí, díla urážející lidskou důstojnost a díla podněcující ke spáchání trestného činu a c) zpravodajské pořady, publicistické pořady, záznamy kulturní nebo sportovní události a zábavné a soutěžní pořady. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) kinematografickým představenímkinematografickým představením zpřístupnění audiovizuálního díla1) veřejnosti v kině nebo podobným způsobem, b) kinematografickým dílem audiovizuální dílo určené ke zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím kinematografických představení; za kinematografické dílo se nepovažuje audiovizuální dílo, které je reklamou2), c) televizním dílem audiovizuální dílo určené ke zpřístupnění v televizním vysílání nebo prostřednictvím audiovizuální mediální služby na vyžádání; za televizní dílo se nepovažuje audiovizuální dílo, které je reklamou2), d) infrastrukturou audiovize soubor souvisejících postupů a činností umožňujících využití audiovizuálního díla nebo jeho části; pro účely poskytování podpory audiovize se za infrastrukturu audiovize považují projekty z okruhů uvedených v § 31 odst. 1 písm. c) až j), e) animovaným audiovizuálním dílem audiovizuální dílo, které využívá animační postupy a současně neobsahuje kontinuální záznam živé akce, f) videohrou interaktivní dílo s audiovizuálními prvky spočívající ve hře nebo simulaci, které využívá digitální technologie, je způsobilé být vydáno prostřednictvím elektronického nebo fyzického média, je řízeno počítačovým programem umožňujícím osobě hrající hru interagovat s dynamikou hry nebo simulace a obsahuje v digitální podobě alespoň 2 z následujících prvků: 1. text, 2. zvuk, 3. statický obraz, nebo 4. animované snímky; pro účely tohoto zákona se videohra považuje za audiovizuální dílo, g) výrobcem osoba, která je držitelem nebo jedním z držitelů oprávnění k výkonu práva užít3) audiovizuální dílo, včetně autorských děl a uměleckých výkonů v něm audiovizuálně užitých, a zároveň jí náleží práva výrobce zvukově obrazového záznamu4) k záznamu audiovizuálního díla nebo podíl na těchto právech, h) koproducentem každý z výrobců, je-li více výrobců téhož audiovizuálního díla, i) českým audiovizuálním dílem audiovizuální dílo, 1. na jehož výrobě se výrobce nebo koproducent, který má sídlo nebo místo trvalého pobytu na území České republiky, podílel v rozsahu alespoň 10 % financování celkových výrobních nákladů, nebo 2. na jehož výrobě se koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky podílel společně s koproducentem, který nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu na území České republiky, a toto audiovizuální dílo vyhovuje podmínkám Evropské úmluvy o filmové koprodukci (dále jen „Úmluva“)5), Úmluvy Rady Evropy o filmové koprodukci v revidovaném znění (dále jen „Revidovaná úmluva“)54), nebo jiné mezinárodní smlouvy o filmové koprodukci, kterou je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva o filmové koprodukci“), bez ohledu na to, jak se na financování jeho výrobních nákladů podílel, j) distributorem osoba, která při svém podnikání a v rozsahu oprávnění od držitelů práv k užití audiovizuálního díla a jeho záznamu, nejde-li o videohru, 1. vyrobí nebo nechá vyrobit jeho rozmnoženiny pro účely jejich rozšiřování, pronájmu nebo půjčování6) a takto zhotovené rozmnoženiny dále rozšiřuje, pronajímá nebo půjčuje v České republice, 2. poskytuje třetím osobám oprávnění k užití audiovizuálního díla na území České republiky kinematografickým představenímkinematografickým představením, prostřednictvím audiovizuální mediální služby na vyžádání7) nebo televizním vysíláním8) a pro tento účel nabyvateli oprávnění zpravidla poskytuje též záznam audiovizuálního díla, k) pořadatelem kinematografického představení osoba, která na své náklady a na svou odpovědnost pořádá kinematografické představení, l) výrobcem videohry osoba, která je držitelem nebo jedním z držitelů oprávnění k výkonu práva užít podle autorského zákona3) videohru nebo její část, včetně autorských děl, počítačových programů, uměleckých výkonů a audiovizuálních prvků v ní užitých, nebo podílu na tomto právu. (2) Provádí-li činnosti podle odstavce 1 písm. j) výrobce nebo jeden z koproducentů českého audiovizuálního díla, považuje se pro účely plnění povinností podle tohoto zákona za distributora. HLAVA II POVINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S VÝROBOU AUDIOVIZUÁLNÍCH DĚL A JEJICH ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ VEŘEJNOSTI § 3 Titulky pro sluchově postižené (1) Titulky pro sluchově postižené se rozumí obrazově zachycený a volitelně nastavitelný text v českém jazyce, který je synchronizovaný se zvukovou stopou audiovizuálního díla a zachycuje, popřípadě přibližuje, mluvený projev a ostatní zvuky obsažené v audiovizuálním díle způsobem, který osobám sluchově postiženým umožňuje orientaci v audiovizuálním díle. (2) Distributor českého audiovizuálního díla, nejde-li o videohru, je povinen opatřit jeho rozmnoženiny rozšiřované veřejnosti na území České republiky titulky pro sluchově postižené podle odstavce 1 a označit obaly takových rozmnoženin nápisem „Titulky pro sluchově postižené“. § 4 Klasifikace kinematografických děl (1) Každé kinematografické dílo musí být před svým prvním zpřístupněním na území České republiky označeno klasifikací z hlediska vhodnosti jeho obsahu pro nezletilé osoby. Účelem klasifikace je omezit přístupnost kinematografických děl, jejichž obsah může narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob. (2) Kinematografické dílo je z hlediska vhodnosti jeho obsahu pro nezletilé osoby klasifikováno jako a) přístupné bez omezení, b) nevhodné pro nezletilé osoby do 12 let, c) nevhodné pro nezletilé osoby do 15 let, nebo d) nepřístupné pro nezletilé osoby do 18 let. § 5 Povinnosti při klasifikaci kinematografických děl (1) Výrobce nebo koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky je povinen klasifikovat české kinematografické dílo a oznámit provedenou klasifikaci jeho distributorovi. (2) DistributorDistributor je povinen klasifikovat jiné než české kinematografické díločeské kinematografické dílo, které distribuuje na území České republiky. (3) DistributorDistributor je povinen oznámit provedenou klasifikaci podle odstavců 1 a 2 každému pořadateli kinematografického představenípořadateli kinematografického představení, poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání9) a ostatním osobám, jimž pro území České republiky poskytne oprávnění k užití díla. (4) Distributor podle § 2 odst. 1 písm. j) bodu 1 je povinen označit obaly rozmnoženin kinematografického díla označením jeho klasifikace. Obsahují-li takové rozmnoženiny více kinematografických děl, použije se pro označení takových rozmnoženin klasifikace kinematografického díla s nejvyšším omezením přístupnosti podle § 4 odst. 2. (5) Pořadatel kinematografického představení je povinen zajistit zveřejnění distributorem sdělené klasifikace kinematografického díla v souvislosti s oznámením o konání kinematografického představení. Při konání kinematografického představení je pořadatel povinen zajistit vyloučení účasti osob, na které se vztahuje případné omezení přístupnosti díla podle § 4 odst. 2 písm. d). (6) Osoba, která prodává, pronajímá10) nebo půjčuje11) rozmnoženiny kinematografického díla označené klasifikací podle § 4 odst. 2 písm. d), je nesmí prodat, pronajmout nebo půjčit osobě, na kterou se podle provedené klasifikace vztahuje omezení jeho přístupnosti. (7) Distributor je povinen klasifikovat podle § 4 audiovizuální upoutávky nebo jiné formy reklamy vztahující se k jím distribuovanému kinematografickému dílu určené pro kinematografická představení, pokud z hlediska vhodnosti obsahu pro nezletilé osoby splňují podmínky pro klasifikaci podle § 4 odst. 2 písm. d), a je povinen takovou klasifikaci oznámit pořadateli kinematografického představení. Distributor kinematografického díla již klasifikovaného podle § 4 odst. 2 písm. d) je povinen zajistit, aby audiovizuální upoutávky nebo jiné formy reklamy vztahující se k takovému kinematografickému dílu obsahovaly označení klasifikace pro takové kinematografické dílo, je-li kinematografické dílo klasifikováno přísněji, než jak byla podle věty prvé klasifikována audiovizuální upoutávka nebo jiná forma reklamy k němu se vztahující. (8) Pořadatel kinematografického představeníPořadatel kinematografického představení nesmí před jeho zahájením, v jeho průběhu a bezprostředně po jeho skončení zpřístupnit veřejnosti audiovizuální upoutávky podle odstavce 7 označené přísnějším stupněm klasifikace, než má kinematografické dílokinematografické dílo, které je hlavním programem kinematografického představeníkinematografického představení. § 6 Nabídková povinnost u českých kinematografických děl (1) Výrobce českého kinematografického díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky je povinen do 60 dnů ode dne zveřejnění tohoto díla písemně nabídnout návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu a) 2 rozmnoženiny tohoto díla v kvalitě rozmnoženiny určené pro kinematografická představení, b) rozmnoženinu tohoto díla v kvalitě vhodné pro výrobu rozmnoženin určených ke zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím kinematografických představení, c) digitální rozmnoženiny finálních podkladů vzniklých v rámci literární přípravy tohoto díla a d) digitální rozmnoženiny všech druhů propagačních materiálů k tomuto dílu v kvalitě určené pro jejich výrobu. (2) Je-li pro kinematografická představení příslušného díla používáno více technologicky, střihově, jazykově nebo jinak odlišných druhů jeho rozmnoženin, musí být všechny tyto druhy uvedeny v písemné nabídce podle odstavce 1. (3) Lhůta pro přijetí návrhu na uzavření smlouvy podle odstavce 1 činí 6 měsíců ode dne doručení návrhu. (4) Výrobce nebo koproducent podle odstavce 1 je povinen předat Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny českého kinematografického díla, které jsou předmětem smlouvy, ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jejího uzavření; digitální rozmnoženiny nesmějí být šifrovány. Ve stejné lhůtě je výrobce nebo koproducent povinen předat Národnímu filmovému archivu rovněž ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy. (5) Výrobce nebo koproducent podle odstavce 1, který je současně příjemcem podpory audiovize podle § 31 odst. 1 písm. b), je povinen do 60 dnů ode dne zveřejnění podpořeného díla písemně nabídnout návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu všechny rozmnoženiny podle odstavců 1 a 2 bezúplatně. Pro lhůtu pro přijetí návrhu na uzavření smlouvy a předání věcí po přijetí takového návrhu se použijí odstavce 3 a 4 obdobně. (6) Odstavec 5 se nepoužije pro rozmnoženinu díla v kvalitě vhodné pro výrobu rozmnoženin určených ke zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím kinematografických představení, která není zhotovena v digitální podobě. Povinnost výrobce českého kinematografického díla nebo jeho koproducenta se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky písemně nabídnout návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu takovou rozmnoženinu podle odstavce 1 písm. b) zůstává nedotčena. § 6a Nabídková povinnost u českých televizních děl (1) Výrobce českého televizního díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky, který je současně příjemcem podpory audiovize podle § 31 odst. 1 písm. b), je povinen do 60 dnů ode dne zveřejnění tohoto díla písemně nabídnout návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu bezúplatně a) 2 rozmnoženiny tohoto díla v kvalitě rozmnoženiny určené pro zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím televizního vysílání nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání, b) rozmnoženinu tohoto díla v kvalitě vhodné pro výrobu rozmnoženin určených ke zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím televizního vysílání nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání, c) digitální rozmnoženiny finálních podkladů vzniklých v rámci literární přípravy tohoto díla a d) digitální rozmnoženiny všech druhů propagačních materiálů k tomuto dílu v kvalitě určené pro jejich výrobu. (2) Je-li pro zpřístupňování českého televizního díla veřejnosti prostřednictvím televizního vysílání nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání používáno více technologicky, střihově, jazykově nebo jinak odlišných druhů jeho rozmnoženin, musí být všechny tyto druhy uvedeny v písemné nabídce podle odstavce 1. (3) Lhůta pro přijetí návrhu na uzavření smlouvy podle odstavce 1 činí 6 měsíců ode dne doručení návrhu. (4) Výrobce nebo koproducent podle odstavce 1 je povinen předat Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny českého televizního díla, které jsou předmětem smlouvy, ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jejího uzavření; digitální rozmnoženiny nesmějí být šifrovány. Ve stejné lhůtě je výrobce nebo koproducent povinen předat Národnímu filmovému archivu rovněž ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy. § 6b Společná ustanovení k nabídkové povinnosti Okamžikem předání věci podle § 6 nebo 6a se tato věc stává majetkem České republiky, s nímž je příslušný hospodařit Národní filmový archiv12). Převodem vlastnictví k rozmnoženinám českých kinematografických děl, českých televizních děl a jiných materiálů podle § 6 nebo 6a nenabývá Národní filmový archiv právo příslušná česká kinematografická díla, česká televizní díla a jiné materiály jakkoli užít, ledaže k tomu získá oprávnění od nositelů práv autorských a práv souvisejících s právem autorským, nestanoví-li zvláštní zákon1) jinak. § 7 Evidence audiovizuálních děl (1) Výrobce nebo koproducent českého audiovizuálního díla, nejde-li o videohru, se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky je povinen oznámit toto dílo Národnímu filmovému archivu vždy nejpozději do 31. ledna následujícího po kalendářním roce, v jehož průběhu bylo zpřístupněno veřejnosti v České republice. (2) Výrobce českého audiovizuálního díla, které je videohrou, se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky, který je současně příjemcem podpory audiovize podle § 31 odst. 1 písm. b), je povinen oznámit toto dílo Národnímu filmovému archivu vždy nejpozději do 31. ledna následujícího po kalendářním roce, v jehož průběhu bylo zpřístupněno veřejnosti v České republice. (3) Distributor je povinen oznámit Národnímu filmovému archivu každé kinematografické dílo a každé televizní dílo v jeho distribuci zpřístupněné veřejnosti v České republice prostřednictvím kinematografických představení, televizního vysílání nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání, a to nejpozději do 31. ledna následujícího po kalendářním roce, v jehož průběhu bylo zpřístupněno veřejnosti v České republice. (4) Oznámení podle odstavců 1 až 3 musí obsahovat a) název audiovizuálního díla a v případě jiného než českého audiovizuálního díla jeho název v původní jazykové verzi i název, pod nímž je audiovizuální dílo zpřístupněno veřejnosti v České republice, pokud se liší od názvu v původní jazykové verzi, b) s výjimkou oznámení o videohře, jméno, popřípadě jména, a příjmení autora nebo autorů audiovizuálního díla a autorů hlavních děl audiovizuálně užitých13), pokud jsou známa a pokud autor neprojevil vůli zveřejnit dílo bez udání jména14); projevil-li autor vůli být označen pseudonymem, bude namísto jeho jména a příjmení uveden pseudonym, c) s výjimkou oznámení o videohře, jméno, popřípadě jména, a příjmení, anebo namísto nich pseudonymy výkonných umělců v hlavních hereckých rolích, pokud jsou známy a pokud výkonný umělec neprojevil vůli zveřejnit umělecký výkon bez udání jména14), d) v případě českého audiovizuálního díla obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, sídlo nebo místo trvalého pobytu výrobce nebo všech koproducentů, e) rok zpřístupnění audiovizuálního díla veřejnosti, f) v případě kinematografického díla klasifikaci kinematografického díla podle § 4, g) údaj o původní jazykové verzi audiovizuálního díla, h) s výjimkou oznámení o videohře, délku audiovizuálního díla v metrech, u digitálního díla délku jeho trvání v minutách, i) v případě českého audiovizuálního díla vyrobeného s účastí zahraničních koproducentů v procentech vyjádřený podíl koproducenta nebo společně všech koproducentů se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky na financování nákladů na výrobu českého audiovizuálního díla a v procentech vyjádřený podíl koproducenta nebo společně všech koproducentů se sídlem nebo místem podnikání na území každého dalšího státu na financování nákladů na výrobu českého audiovizuálního díla, j) s výjimkou oznámení o videohře, údaje o všech druzích rozmnoženin audiovizuálního díla používaných pro zpřístupňování díla veřejnosti v České republice a údaje o formátu obrazu a zvuku takových druhů rozmnoženin, k) s výjimkou oznámení o videohře, údaj o všech verzích audiovizuálního díla, je-li audiovizuální dílo zpřístupňováno veřejnosti v České republice ve více technologických, střihových nebo jiných verzích, l) v případě videohry údaje o všech hardwarových platformách, na kterých byla v České republice zpřístupněna, o všech obsahových rozšířeních, která byla v České republice vydána, a všech typech nosičů a distribuce, které byly v České republice využity, m) údaj o tom, zda audiovizuální dílo je zpřístupňováno veřejnosti v České republice v původním znění, dabované nebo opatřené titulky, a v případě audiovizuálního díla zpřístupňovaného s dabingem nebo s titulky údaj o osobě překladatele a subjektu, který vyrobil příslušnou jazykovou verzi; v případě videohry to platí pro zvukové i textové části hry, n) v případě audiovizuálních děl, která jsou zpřístupňována veřejnosti v České republice ve více technologických, střihových nebo jiných verzích, údaj o jazykové verzi audiovizuálního díla podle písmene m) ve vztahu ke každé z těchto odlišných technologických, střihových nebo jiných verzí, a o) v případě videohry stručný slovní popis videohry. (5) Povinnost podle odstavců 1 a 3 se nevztahuje na provozovatele televizního vysílání ze zákona. Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na kinematografické dílo, které je v příslušném kalendářním roce v České republice zpřístupněno veřejnosti při nejvýše 10 kinematografických představeních. (6) Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor oznamovacího formuláře pro účely plnění povinností podle odstavců 1 až 3. (7) Neobsahuje-li oznámení podle odstavců 1, 2 nebo 3 úplné údaje podle odstavce 4, vyzve Národní filmový archiv povinnou osobu, aby oznámení doplnila do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Pokud povinná osoba oznámení nedoplní do 15 dnů ode dne doručení výzvy, považuje se povinnost podle odstavců 1, 2 nebo 3 za nesplněnou. (8) Národní filmový archiv je povinen neprodleně písemně oznamovat příslušnému krajskému úřadu osoby, o nichž se dozví, že porušily povinnost podle odstavce 1, 2 nebo 3. V oznámení musí být uvedeno, která osoba, kdy a jakým způsobem porušila stanovenou povinnost. (9) Po splnění povinnosti podle odstavce 1 vydá Národní filmový archiv výrobci díla osvědčení o původu, které osvědčuje, že dílo splňuje podmínky podle § 2 odst. 1 písm. i). Osvědčení se vyhotovuje v anglickém jazyce. (10) Národní filmových archiv umožní učinit oznámení podle odstavce 4 výrobci českého audiovizuálního díla, které je videohrou, se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky, který se rozhodne dobrovolně oznámit videohru, která byla zpřístupněna veřejnosti v České republice. HLAVA III NÁRODNÍ FILMOVÝ ARCHIV § 8 (1) Národní filmový archiv se sídlem v Praze, zřízený ministerstvem jako příspěvková organizace15), je specializovaným archivem pro audiovizuální archiválie. Při výběru, evidenci a péči o audiovizuální archiválie postupuje Národní filmový archiv podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. (2) Posláním Národního filmového archivu je budování, ochrana, restaurování, vědecké zpracování, zpřístupňování a využívání Sbírky Národního filmového archivu. Sbírku Národního filmového archivu tvoří audiovizuální díla včetně videoher, zvukové záznamy, fotografické, listinné nebo knižní objekty a údaje o nich a jejich hmotná zachycení, včetně digitálních, a ostatní materiály a informace související s jejich tvorbou, distribucí a zpřístupňováním veřejnosti. Poslání Národního filmového archivu dále zahrnuje spolupráci s českými i zahraničními audiovizuálními a kulturními institucemi při formování a šíření audiovizuální kultury, včetně šíření prostřednictvím nových technologií, vydávání odborné literatury a výzkumnou a pedagogickou spolupráci se základními školami, středními školami, vyššími odbornými školami audiovizuálního zaměření a vysokými školami audiovizuálního zaměření a dalšími vzdělávacími institucemi zabývajícími se audiovizuální výchovou. (3) Vedle evidence archiválií podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu vede Národní filmový archiv rovněž samostatnou evidenci audiovizuálních děl a jejich hmotných zachycení, včetně digitálních, která jsou součástí Sbírky Národního filmového archivu. Na tuto evidenci se nevztahují ustanovení o evidenci majetku podle zákona o účetnictví. (4) Národní filmový archiv poskytuje záznamy audiovizuálních děl pro výukové účely základním školám, středním školám, vyšším odborným školám filmového zaměření18), vysokým školám filmového zaměření19) a spolkům20), ústavům46) nebo obecně prospěšným společnostem21) pořádajícím kinematografická představení, získá-li k tomu Národní filmový archiv nebo příslušný zájemce oprávnění od nositelů práv. Národní filmový archiv je oprávněn požadovat pouze náhradu v této souvislosti účelně vynaložených nákladů. Pokud Národní filmový archiv požaduje takovou náhradu, je osoba, která o poskytnutí záznamu audiovizuálního díla požádala, povinna ji uhradit. (5) Užití zvukově obrazových záznamů českých audiovizuálních děl vyrobených státem v době od 28. srpna 1945 do 31. prosince 1991, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplynula nebo po dni účinnosti tohoto zákona uplyne doba trvání práv výrobce zvukově obrazového záznamu, je možné jen na podkladě jejich originálních nosičů, pokud jsou vlastnictvím státu s příslušností k hospodaření Národního filmového archivu nebo s písemným souhlasem Národního filmového archivu. Práva autorů audiovizuálního díla nebo děl audiovizuálně užitých tím nejsou dotčena. Národní filmový archiv je povinen počínat si při poskytování originálních nosičů zájemcům o užití audiovizuálních děl tak, aby nevznikla právní překážka k jejich poskytování dalším zájemcům, opačné ujednání se zájemcem o poskytnutí nosičů je neplatné. (6) Národní filmový archiv nesmí převést majetková práva k audiovizuálním dílům, která jsou součástí Sbírky Národního filmového archivu, ani k jejich částem, nebo je zatížit právy třetích osob, s výjimkou rozmnoženin audiovizuálních děl nebo audiovizuálních archiválií zhotovených Národním filmovým archivem na objednávku třetích osob pro jejich účely a s výjimkou rozmnoženin publikací nebo záznamů, které Národní filmový archiv vyrobí pro účely jejich vydání22). Tím není dotčeno právo Národního filmového archivu udělovat licence k užití děl, s nimiž přísluší právo hospodařit Národnímu filmovému archivu12), a dále tím nejsou dotčena práva výrobce zvukově obrazového záznamu, která Národnímu filmovému archivu náleží podle autorského zákona17), a práva k předmětům práv duševního vlastnictví nebo k jejich užití Národním filmovým archivem smluvně nabytá a jím vykonávaná. (7) Právní jednání učiněná v rozporu s odstavcem 5 jsou neplatná. (8) Národní filmový archiv je povinen poskytovat za rovných podmínek zájemcům licence k užití zvukově obrazového záznamu českých audiovizuálních děl v rozsahu práv, které mu náleží podle jiného právního předpisu nebo podle smluv s nositeli práv, a přepisy audiovizuálních děl nebo jejich částí nebo dokumentačních materiálů spolu se souhlasem k jejich užití podle odstavce 5, ledaže je zájemcem zamýšlený způsob užití v rozporu s dobrými mravy nebo právními předpisy nebo slouží k podpoře nebo propagaci protiprávního jednání. Příjmy z úplatných smluv podle tohoto odstavce slouží k financování činnosti Národního filmového archivu. (9) Národní filmový archiv vede dále evidenci audiovizuálních děl na základě údajů podle § 7 a zpřístupňuje ji veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. Národní filmový archiv zařadí audiovizuální dílo do evidence nejpozději do 1 roku od obdržení úplného oznámení podle § 7. HLAVA IV Státní fond audiovize a poskytování podpory audiovize a filmových pobídek Díl 1 Státní fond audiovize Oddíl 1 Postavení Státního fondu audiovize § 9 (1) Zřizuje se Státní fond audiovize (dále jen „Fond“) se sídlem v Praze. (2) Fond je státním fondem23), který je příslušný hospodařit s majetkem České republiky. (3) Podrobnosti o činnosti, vnitřní organizaci a hospodaření Fondu, o poskytování podpor audiovize a o poskytování filmových pobídek stanoví statut Fondu. Návrh statutu Fondu nebo jeho změn předkládá ředitel Fondu ministru kultury (dále jen „ministr“), a to po projednání s dozorčím výborem (dále jen „výbor“) a schválení představenstvem. Statut Fondu a jeho změny schvaluje vláda. (4) Fond patří do působnosti ministerstva. Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem Fondu. Oddíl 2 Činnost Fondu § 10 Úkoly a činnost Fondu (1) Fond zejména a) vykonává správu audiovizuálních poplatků podle tohoto zákona, b) vykonává správu správních poplatků, jejichž výnos je příjmem Fondu, c) poskytuje podporu audiovize ve 4 kategoriích, a to podpora kinematografie, podpora televizních děl, podpora animovaných audiovizuálních děl a videoher, podpora infrastruktury audiovize, d) vykonává majetková autorská práva a majetková práva výkonných umělců, která připadnou státu podle jiného právního předpisu26), e) vykonává práva výrobcevýrobce audiovizuálních děl, která na jeho právního předchůdce přešla podle jiného právního předpisu27), a práva výrobcevýrobce zvukově obrazového záznamu, která mu náleží podle jiného právního předpisu17), f) přiděluje koprodukční status podle Úmluvy, Revidované Úmluvy nebo jiné mezinárodní smlouvy o filmové koprodukci, g) poskytuje filmové pobídky, h) vykonává metodickou činnost, i) sbírá, zpracovává a analyzuje data z vlastní činnosti Fondu a z oblasti audiovize a provádí související analytickou a koncepční činnost, j) vykonává činnosti související s rozvojem podmínek pro realizaci výroby audiovizuálních děl na národní i regionální úrovni a propagační činnosti v oblasti audiovize a filmového průmyslu v České republice a zahraničí, včetně zabezpečení účasti České republiky na národních a mezinárodních festivalech a trzích, a činnosti související s členstvím České republiky v odborných asociacích z oblasti audiovize, k) je správcem agendového informačního systému Fondu (dále jen „agendový informační systém“), l) vykonává činnosti stanovené jinými právními předpisy28). (2) Úkoly a činnosti, které Fond vykonává podle odstavce 1, představují oprávněný zájem Fondu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie55). (3) Fond zveřejňuje svou schválenou výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Fond sestavuje koncepci rozvoje audiovize (dále jen „Koncepce“), která je hlavním strategickým dokumentem Fondu. Koncepce definuje cíle rozvoje a opatření, kterými bude Fond plnění těchto cílů dosahovat. Koncepci a její změny zveřejňuje Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Opatření v části Koncepce vztahující se k podpoře audiovize vydává Fond v podobě 4 krátkodobých koncepcí každoročně sestavovaných pro 4 kategorie podle odstavce 1 písm. c). Krátkodobé koncepce zveřejňuje Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30. září pro každý bezprostředně následující kalendářní rok. Rozdělení peněžních prostředků účelově určených na podporu audiovize mezi 4 kategorie podle odstavce 1 písm. c) musí být v souladu s Koncepcí a musí zajišťovat rozvoj každé z kategorií. (6) Fond sleduje a pravidelně vyhodnocuje, zda poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání usazení v České republice a poskytovatelé audiovizuální mediální služby na vyžádání, kteří nejsou usazeni v České republice, ale svou audiovizuální mediální službu na vyžádání zaměřují na diváky v České republice, plní své povinnosti podle § 27 a 27a. O plnění povinnosti předkládá Fond Evropské komisi každé 2 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 2 let ode dne, kdy od Fondu obdržela předchozí obdobnou zprávu24). Oddíl 3 Orgány Fondu a kancelář Fondu § 11 (1) Orgány Fondu jsou a) představenstvo, b) výbor, c) rada Fondu pro poskytování podpory kinematografie, d) rada Fondu pro poskytování podpory televizních děl, e) rada Fondu pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher, f) rada Fondu pro poskytování podpory infrastruktury audiovize a g) ředitel Fondu. (2) Kancelář Fondu tvoří zaměstnanci Fondu. Kancelář Fondu plní úkoly spojené s hospodařením a organizačním, technickým a právním zabezpečením činnosti Fondu, zejména zajišťuje podporu pro rozhodování orgánů Fondu a zajišťuje výkon rozhodnutí těchto orgánů. Kancelář Fondu dále sbírá, zpracovává a analyzuje data z vlastní činnosti Fondu a z oblasti audiovize a provádí související analytickou a koncepční činnost podle § 10 odst. 1 písm. i) a zpracovává návrh Koncepce podle § 10 odst. 4 s využitím dat podle § 10 odst. 1 písm. i) a s využitím podkladů zpracovaných pro tento účel radami. § 11a Představenstvo Představenstvo a) schvaluje Koncepci podle § 10 odst. 4, jejíž návrh předkládá ředitel Fondu, b) schvaluje rozdělení peněžních prostředků účelově určených na podporu audiovize mezi 4 kategorie podle § 10 odst. 1 písm. c) na základě návrhu zpracovaného ředitelem Fondu; rozdělení těchto peněžních prostředků musí být v souladu s Koncepcí, c) schvaluje návrh statutu Fondu a jeho změn, a d) navrhuje ministrovi ke jmenování hodnotitele. § 11b Složení představenstva (1) Představenstvo má 15 členů. (2) Členy představenstva jsou předsedové rad Fondu a 11 členů jmenovaných ministrem. (3) Fond vyhlašuje výzvu k podávání návrhů na členy představenstva. (4) Ministr jmenuje 1 člena představenstva za ministerstvo a 1 člena představenstva na návrh ministra financí. (5) Ministr jmenuje a) 3 členy představenstva za plátce audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. a), a to 1 člena na návrh právnické osoby sdružující provozovatele kin, 1 člena na návrh právnické osoby sdružující filmové distributory a 1 člena na návrh právnické osoby sdružující producenty v audiovizi, b) 2 členy představenstva za poplatníky audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. b), a to 1 člena na návrh právnické osoby sdružující poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, kteří jsou usazeni v České republice, a 1 člena na návrh právnické osoby sdružující poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, kteří nejsou usazeni v České republice, c) 1 člena představenstva za plátce audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. c), a to na návrh právnické osoby sdružující provozovatele převzatého televizního vysílání, a d) 1 člena představenstva za poplatníky audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. d), a to na návrh právnické osoby sdružující provozovatele televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě licence udělené na základě jiného právního předpisu34). (6) Ministr jmenuje a) 1 člena představenstva na návrh právnické osoby sdružující vysoké školy nebo jejich fakulty působící v oblasti audiovizuální tvorby a b) 1 člena představenstva na návrh odborné právnické osoby podle § 14 odst. 2. (7) Nenavrhne-li právnická osoba sdružující plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků kandidáta na jmenování členem představenstva podle odstavce 5 písm. a), b), c) nebo d) nebo nenavrhne-li kandidáta na jmenování členem představenstva právnická osoba sdružující vysoké školy nebo jejich fakulty působící v oblasti audiovizuální tvorby nebo odborná právnická osoba podle odstavce 6 písm. a) nebo b), jmenuje ministr člena představenstva i bez návrhu. (8) Funkční období členů představenstva jmenovaných ministrem je 5 let. § 11c Předpoklady členství v představenstvu (1) Členem představenstva může být fyzická osoba, která je a) plně svéprávná, a b) bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Člen představenstva nesmí zastávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, ani nesmí v jejich prospěch působit v souvislosti s výkonem funkce člena představenstva. (3) Členství v představenstvu je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy, jeho náměstka nebo místopředsedy, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu nebo člena jeho kolegia, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize. Členem představenstva nesmí být rovněž člen rady, který není jejím předsedou, člen výboru, člen komise pro filmové pobídky (dále jen „komise“) nebo hodnotitel. (4) Členství v představenstvu je neslučitelné se základním pracovněprávním vztahem k Fondu. § 11d Jednání představenstva (1) Představenstvo volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda řídí činnost představenstva a svolává jeho jednání. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda. (2) Členu představenstva nenáleží za výkon jeho funkce odměna. (3) Představenstvo je usnášeníschopné, pokud se jeho jednání účastní alespoň 8 členů. Představenstvo přijímá rozhodnutí většinou hlasů přítomných členů. (4) Člen představenstva je povinen při jednání představenstva oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný zájem. Oznámení podává příslušný člen představenstva ústně v průběhu jednání, nejpozději před tím, než představenstvo přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání. (5) Ředitel Fondu je oprávněn účastnit se jednání představenstva. § 11e Zánik členství v představenstvu (1) Členství v představenstvu zaniká a) uplynutím funkčního období, b) dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce člena představenstva ministrovi, c) dnem, kdy bylo členu představenstva doručeno rozhodnutí ministra o odvolání z funkce, nebo d) dnem, kdy člen představenstva přestal splňovat některý z předpokladů členství v představenstvu podle § 11c. (2) Ministr odvolá člena představenstva z funkce a) pokud se tento člen představenstva dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce, b) pokud tento člen představenstva závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce, c) pokud tento člen představenstva působil ve prospěch politické strany nebo politického hnutí v souvislosti s výkonem funkce člena představenstva, nebo d) na návrh toho, kdo jmenování tohoto člena představenstva navrhl. (3) Člena představenstva, který byl jmenován za ministerstvo, může ministr odvolat i bez důvodu. § 12 Ředitel Fondu (1) Ředitele Fondu jmenuje56) a odvolává ministr. Funkční období ředitele Fondu je 6 let. Ředitel Fondu je ministrem jmenován na základě výsledku výběrového řízení. (2) Ředitel Fondu stojí v čele Fondu, je statutárním orgánem Fondu a jeho zaměstnancem. Ředitel Fondu odpovídá za hospodaření s prostředky Fondu, vydává organizační řád, aprobační řád a další vnitřní předpisy Fondu a plní další úkoly spojené s organizačním, technickým a právním zabezpečením činnosti Fondu. (3) Ředitel Fondu zejména a) vykonává rozhodnutí rad o podpoře audiovize, b) vydává rozhodnutí o filmových pobídkách a pobídkových projektech, c) vydává rozhodnutí o udělení koprodukčního statusu podle § 53, d) rozhoduje ve věcech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu Fondu. § 13 Rady (1) Rady rozhodují o a) formě podpory audiovize, b) podpoře projektů a její výši, c) náročnosti audiovizuálního díla nebo projektu, připouští-li to jeho povaha, a o výši intenzity veřejné podpory, a d) podmínkách, za nichž je podpora audiovize poskytnuta, a podmínkách, za jejichž nesplnění bude rozhodnuto o odnětí podpory audiovize podle § 40a. (2) Rada je usnášeníschopná, pokud se jejího jednání zúčastní alespoň 3 členové. Rada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. (3) Člen rady je vyloučen z rozhodování o podpoře audiovize v případech podle správního řádu a dále v případě, že má na tomto rozhodování zájem nebo by mu mohla vzniknout osobní výhoda, a to přímo nebo prostřednictvím osoby blízké. Pro účely posouzení usnášeníschopnosti rady při takovém rozhodování se má za to, že vyloučený člen rady se jednání nezúčastnil. (4) Je-li člen rady vyloučen z rozhodování o žádosti o podporu audiovize, je vyloučen z rozhodování o všech žádostech o podporu audiovize podaných pro stejný dotační okruh v rámci jedné výzvy podle § 33 odst. 1. (5) Rady poskytují řediteli Fondu odbornou součinnost při výkonu jimi vydaných rozhodnutí o podpoře audiovize. § 14 Složení a jednání rad (1) Rada má 5 členů. (2) Členové rady jsou voleni a odvoláváni Poslaneckou sněmovnou na návrh ministra z řad uznávaných osobností, které mají zkušenosti z oblasti audiovize. Návrhy na členy rady jsou podávány prostřednictvím Fondu odbornými právnickými osobami působícími v oblasti audiovize nejméně 3 roky, a to právnickými osobami sdružujícími pouze autory audiovizuálních děl nebo děl audiovizuálně užitých, spolky, obecně prospěšnými společnostmi, ústavy a zájmovými sdruženími právnických osob, s výjimkou kolektivních správců autorských práv nebo práv souvisejících s právem autorským, a dále středními a vyššími odbornými školami filmového zaměření a vysokými školami filmového zaměření (dále jen „profesní organizace“). Fond vyhlašuje výzvu k podávání návrhů na členy rad. Návrhy na členy rad předá Fond ministrovi. (3) Funkční období členů rady je 3 roky. Do doby zvolení nového člena rady se prodlužuje funkční období původního člena rady, nejdéle však o 12 měsíců. (4) Rada ze svých členů volí předsedu a místopředsedu. Předseda řídí činnost rady a svolává její jednání. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda rady. (5) Členství v radě je veřejnou funkcí a výkon této funkce je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu29). (6) Členu rady náleží za výkon jeho funkce odměna ve výši, kterou stanoví na návrh ministra vláda usnesením. Členu rady náleží dále náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho pobytu v České republice. (7) Člen rady je povinen při jednání rady oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný zájem. Oznámení podává příslušný člen rady ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než rada přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání. (8) Odpovědnost člena rady za škodu, kterou způsobil Fondu v souvislosti s výkonem funkce, a postup Fondu v případě zjišťování průměrného výdělku se řídí zákoníkem práce. Pro tyto účely se Fond považuje za zaměstnavatele a člen rady za zaměstnance. § 15 Předpoklady členství v radě (1) Členem rady může být fyzická osoba, která je a) plně svéprávná, a b) bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Člen rady nesmí zastávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, ani nesmí v jejich prospěch působit v souvislosti s výkonem funkce člena rady. (3) Členství v radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy, jeho náměstka nebo místopředsedy, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu či člena jeho kolegia, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize. Členem rady nesmí být rovněž člen jiné rady, člen výboru, člen komise, hodnotitel a, nejde-li o předsedu rady, člen představenstva. (4) Členství v radě je neslučitelné se základním pracovněprávním vztahem k Fondu. § 16 Zánik členství v radě (1) Členství v radě zaniká a) uplynutím funkčního období, b) dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce člena rady předsedovi Poslanecké sněmovny, c) dnem, kdy bylo členu rady doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce, d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu rady omezena svéprávnost, e) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen rady odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo f) dnem, kdy člen rady získal funkci podle § 15 odst. 2 nebo 3 anebo mu vznikl základní pracovněprávní vztah k Fondu. (2) Poslanecká sněmovna odvolá člena rady z funkce na návrh ministra, pokud a) se dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce, b) závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce, c) působil ve prospěch politických stran nebo politických hnutí v souvislosti s výkonem funkce člena rady, nebo d) se neúčastnil po dobu více než 3 měsíce jednání rady. § 17 Výbor (1) Výbor dohlíží na hospodaření Fondu a na zjištěné nedostatky upozorňuje ředitele Fondu. (2) Při výkonu činnosti podle odstavce 1 jsou členové výboru oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů Fondu v držení Fondu. (3) Ředitel Fondu informuje výbor vždy do konce kalendářního měsíce po skončení kalendářního čtvrtletí o stavu příjmů a výdajů Fondu za toto čtvrtletí. Ředitel Fondu seznamuje výbor s návrhem rozpočtu Fondu. (4) Ředitel Fondu seznamuje výbor s výroční zprávou Fondu, účetní závěrkou Fondu a zprávou auditora, a to před jejich předložením vládě. Zadávací dokumentaci podle zákona o zadávání veřejných zakázek k výběru auditora ředitel Fondu zpracovává ve spolupráci s výborem. (5) Člen výboru je vyloučen z projednání a hlasování o věci a odstavec 2 se nepoužije v případě, že má na projednávané věci zájem nebo by mu v souvislosti s projednávanou věcí nebo s přístupem k dokladům a záznamům podle odstavce 2 mohla vzniknout osobní výhoda, a to přímo nebo prostřednictvím osoby blízké. § 18 Složení a jednání výboru (1) Výbor má 9 členů, které jmenuje vláda na návrh ministra, a to 2 členy za ministerstvo, 2 členy za Ministerstvo financí a 5 členů za plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků. (2) Návrhy na členy výboru podávají právnické osoby sdružující plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků na základě výzvy, kterou vyhlašuje Fond. Návrhy následně předá Fond ministrovi. (3) Funkční období členů výboru je 3 roky. (4) Výbor volí ze svých členů každoročně předsedu a místopředsedu. (5) Předseda řídí činnost výboru a svolává jeho jednání, které se koná nejméně jednou za kalendářní čtvrtletí. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda výboru. (6) Členu výboru nenáleží za výkon jeho funkce odměna. (7) Výbor je usnášeníschopný, pokud se jeho jednání zúčastní alespoň 5 členů. Výbor rozhoduje většinou hlasů, není-li stanoveno jinak. Při rovnosti hlasů se volba opakuje nejvíce dvakrát, pokud se ani poté nerozhodne, návrh je považován za nepřijatý. (8) Člen výboru je povinen při jednání výboru oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný zájem. Oznámení podává příslušný člen výboru ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než výbor přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání. § 19 Předpoklady členství ve výboru (1) Členem výboru může být fyzická osoba, která je a) plně svéprávná, a b) bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Člen výboru nesmí zastávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, ani nesmí v jejich prospěch působit v souvislosti s výkonem funkce člena výboru. (3) Členství ve výboru je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy, jeho náměstka nebo místopředsedy, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu či člena jeho kolegia, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize. Členem výboru nesmí být rovněž člen představenstva, člen rady, člen komise nebo hodnotitel. (4) Členství ve výboru je neslučitelné se základním pracovněprávním vztahem k Fondu. § 20 Zánik členství ve výboru (1) Členství ve výboru zaniká a) uplynutím funkčního období, b) dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce člena výboru tomu, kdo je oprávněn jej do funkce jmenovat, c) dnem, kdy bylo členu výboru doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce, d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu výboru omezena svéprávnost, e) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen výboru odsouzen pro úmyslný trestný čin, f) dnem, kdy člen výboru získal funkci podle § 19 odst. 2 nebo 3 nebo mu vznikl základní pracovněprávní vztah k Fondu, nebo g) dnem, kdy zanikl plátce, poplatník nebo právnická osoba sdružující plátce nebo poplatníky audiovizuálního poplatku, který člena výboru navrhl. (2) Vláda na návrh ministra odvolá člena výboru, pokud a) se dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce, b) závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce, c) působil ve prospěch politických stran nebo politických hnutí v souvislosti s výkonem funkce člena výboru, nebo d) se neúčastnil po dobu více než 6 měsíců jednání výboru, nebo e) to navrhla a odůvodnila právnická osoba sdružující plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků, na jejíž návrh byl člen výboru jmenován. Oddíl 4 Hodnotitelé a tvůrčí a realizační test § 21 (1) Hodnotitelé jsou na základě výzvy vyhlášené Fondem vybíráni z řad uznávaných osobností, které mají zkušenosti z oblasti audiovize, navržených profesními organizacemi. (2) Hodnotitelem může být fyzická osoba, která a) je plně svéprávná, b) je bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen, a c) nebyla v posledních 3 letech odvolána z funkce hodnotitele. (3) Funkce hodnotitele je neslučitelná s funkcí člena představenstva, člena Rady, člena výboru, člena komise, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize. (4) Funkce hodnotitele je neslučitelná se základním pracovněprávním vztahem k Fondu. (5) Hodnotitele jmenuje ministr na návrh představenstva. (6) Hodnotitel je úřední osobou podle správního řádu31). § 22 (1) Fond vytvoří ze jmenovaných hodnotitelů veřejný seznam. Tento seznam je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Funkce hodnotitele zaniká a) dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce hodnotitele ministrovi, b) dnem, kdy bylo hodnotiteli doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla hodnotiteli omezena svéprávnost, d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl hodnotitel odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo e) dnem, kdy hodnotitel získal funkci podle § 21 odst. 3 anebo mu vznikl základní pracovněprávní vztah k Fondu. (3) Ministr odvolá hodnotitele na návrh představenstva, pokud a) se dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce, b) závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce, c) působil ve prospěch politických stran nebo politických hnutí v souvislosti s výkonem funkce hodnotitele, nebo d) opakovaně porušil povinnosti hodnotitele. (4) Pokud funkce hodnotitele zanikla nebo pokud byl hodnotitel odvolán, Fond vyškrtne hodnotitele ze seznamu podle odstavce 1. § 23 (1) Ze seznamu hodnotitelů podle § 22 odst. 1 sestavují rady pro každou výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize skupinu hodnotitelů, která má nejméně 3 členy a 3 náhradníky. (2) Členem skupiny hodnotitelů posuzující žádosti o podporu audiovize podané na základě vyhlášené výzvy nemůže být hodnotitel, který se jakýmkoli způsobem podílí na realizaci projektu podaného v této výzvě. (3) Skupina hodnotitelů hodnotí žádosti podané na základě jedné výzvy tvůrčím a realizačním testem. Účelem hodnocení skupiny hodnotitelů je vytvoření kvalifikovaného písemného hodnocení projektu, jehož podpora je předmětem žádosti o podporu audiovize, pro radu a žadatele. (4) Kritéria hodnocení v tvůrčím a realizačním testu jsou a) tvůrčí, za něž jsou považována zejména taková, která se týkají obsahu, kreativity, uměleckého a kulturního záměru projektu, strategie nebo koncepce zpřístupnění nebo využití projektu, a b) realizační, za něž jsou považována zejména taková, která se týkají financování projektu, realizačního týmu, profesní kariéry žadatele, rovných příležitostí, environmentální udržitelnosti a sociálních dopadů projektu. Díl 2 Hospodaření Fondu § 24 Zdroje příjmů (1) Finančními zdroji Fondu jsou zejména a) audiovizuální poplatky včetně příslušenství, b) příjem z pokut za přestupky, c) správní poplatky z úkonů Fondu, d) příjem ze sjednaných podílů Fondu na zisku z podpořených projektů, e) příjmy z nakládání s majetkem České republiky, se kterým je Fond příslušný hospodařit, f) příjmy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu, s nimiž je příslušný hospodařit Fond, g) příjmy z veřejných sbírek pořádaných ve prospěch Fondu a podpory audiovize, h) příjmy z využití kinematografických děl, pokud byla na Fond převedena, i) příjmy za užití kinematografických děl, u nichž Fond vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě jiného právního předpisu, a u nichž se Fond považuje za výrobce17), j) příjmy z cenných papírů nabytých Fondem od jiných osob, k) dary, dědictví a odkazy pro Fond, l) odvody za porušení rozpočtové kázně32) včetně penále, m) dotace ze státního rozpočtu, n) každoročně poskytovaná dotace ze státního rozpočtu účelově určená na filmové pobídky, jejíž výši a způsob výpočtu upravuje § 24a, o) každoročně poskytovaná dotace ze státního rozpočtu účelově určená na poskytování podpory audiovize, jejíž výši a způsob výpočtu upravuje § 24a, p) každoročně poskytovaná dotace ze státního rozpočtu účelově určená na úkoly a činnost Fondu podle § 10 a jeho provoz, jejíž výši a způsob výpočtu upravuje § 24a, q) každoroční příjem ve výši 25 % výnosu z poplatku z kinematografického představení, účelově určený na úkoly a činnost Fondu podle § 10 a jeho provoz, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč, a r) další zdroje stanovené jinými právními předpisy33). (2) Zůstatek finančních zdrojů Fondu na konci kalendářního roku zůstává na běžném účtu a podúčtech Fondu a převádí se do následujícího kalendářního roku; zůstatek zdrojů Fondu podle odstavce 1 písm. m) až o) lze použít v následujících letech pouze na účel, na který byla dotace poskytnuta, přičemž tyto dotace podléhají finančnímu vypořádání podle podmínek stanovených v rozhodnutích o jejich přidělení. (3) Fond vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu a hospodaření s prostředky se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu obdobně47). § 24a (1) Dotace ze státního rozpočtu podle § 24 odst. 1 písm. m) je Fondu poskytována ve výši schválené ministerstvem na základě žádosti o dotaci. (2) Výše každoročně poskytované dotace na filmové pobídky podle § 24 odst. 1 písm. n) odpovídá minimálně šestinásobku příjmů Fondu z audiovizuálních poplatků za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje rozpočet Fondu na následující kalendářní rok. (3) Výše každoročně poskytované dotace na podporu audiovize podle § 24 odst. 1 písm. o) odpovídá minimálně částce příjmů Fondu z audiovizuálních poplatků za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje rozpočet Fondu na následující kalendářní rok. (4) Výše každoročně poskytované dotace na úkoly a činnost Fondu podle § 10 a jeho provoz podle § 24 odst. 1 písm. p) je poskytována nejméně ve výši případného záporného rozdílu mezi příjmy Fondu sníženými o příjmy Fondu podle § 24 odst. 1 písm. a), i) a l) až p), a výdaji Fondu sníženými o výdaje Fondu podle § 24b odst. 1 písm. a) a b), za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje rozpočet Fondu na následující kalendářní rok. (5) Podkladem pro určení částek podle odstavců 2 až 4 je roční účetní závěrka Fondu. (6) Pro účely odstavců 2 a 3 se nepřihlíží k části příjmů z audiovizuálních poplatků ve výši dílčího poplatku z nerealizované přímé investice. (7) Žádost o dotaci podle odstavců 1 až 4 neobsahuje údaje podle § 14 odst. 3 písm. d) až g) rozpočtových pravidel. § 24b Výdaje Fondu Peněžní prostředky Fondu se používají na a) podporu audiovize, b) filmové pobídky, c) autorské honoráře za užití kinematografických děl, u nichž Fond vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě jiného právního předpisu, a u nichž se Fond považuje za výrobce17), d) výdaje na odměny členů rad, komise a hodnotitelů a e) úkoly a činnost Fondu podle § 10 a jeho provoz. § 24c (1) Fond zpracovává návrh rozpočtu a návrh střednědobého výhledu v rozsahu a termínech stanovených pro zpracování návrhu státního rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu. (2) Ministerstvo předloží návrh rozpočtu a střednědobého výhledu Fondu vládě do 31. srpna. Vláda předkládá schválený návrh rozpočtu Fondu ke schválení Poslanecké sněmovně spolu s návrhem státního rozpočtu. (3) Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen rozpočet Fondu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření Fondu v době od prvního dne rozpočtového roku do doby schválení rozpočtu na tento rozpočtový rok pravidly rozpočtového provizoria podle § 9 rozpočtových pravidel obdobně. (4) Roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu musí být před předložením Poslanecké sněmovně ověřeny auditorem. Díl 3 Audiovizuální poplatky § 25 Vymezení audiovizuálních poplatků (1) Audiovizuálními poplatky jsou: a) poplatek z kinematografického představeníkinematografického představení, b) poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, c) poplatek z převzatého televizního vysílání a d) poplatek z vysílání reklamy. (2) Je-li tentýž výnos nebo příjem alespoň z části předmětem více poplatků podle odstavce 1 písm. b) až d), rozdělí se pro účely audiovizuálních poplatků po jednotlivých částech odpovídajících vymezení předmětu daných poplatků. (3) Poplatník nebo plátce, kterým vzniká výnos nebo příjem, které jsou alespoň z části předmětem více poplatků podle odstavce 1 písm. b) až d), zavedou a uplatňují zásady, podle kterých nakládají s těmito výnosy a příjmy podle odstavce 2. Tyto zásady jsou povinni evidovat v písemné formě s uvedením údaje o dni jejich zavedení a o případném dni, kdy byly nahrazeny jinými zásadami. § 26 Poplatek z kinematografického představení (1) Plátcem poplatku z kinematografického představeníkinematografického představení je pořadatel kinematografického představenípořadatel kinematografického představení. (2) Předmětem poplatku z kinematografického představeníkinematografického představení je cena vstupnéhovstupného za zpřístupnění kinematografického dílakinematografického díla veřejnosti. Vstupným se pro účely tohoto zákona rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit. (3) Základem poplatku z kinematografického představeníkinematografického představení je cena vstupnéhovstupného bez poplatku z kinematografického představeníkinematografického představení, která je placena za zpřístupnění kinematografického dílakinematografického díla veřejnosti. Plátce poplatku z kinematografického představeníkinematografického představení zahrne poplatek z kinematografického představeníkinematografického představení do ceny vstupnéhovstupného. (4) Sazba poplatku z kinematografického představení činí 2 %. (5) Plátce poplatku z kinematografického představení je povinen vést evidenci pro účely poplatku, jež obsahuje veškeré údaje vztahující se k poplatkové povinnosti, zejména a) název audiovizuálního díla a datum pořádání kinematografického představeníkinematografického představení, b) počet diváků kinematografického představeníkinematografického představení a výši vstupnéhovstupného vybraného za pořádání kinematografického představeníkinematografického představení. § 27 Poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (1) Poplatníkem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání7) a) usazený v České republice, nebo b) neusazený v České republice, pokud zaměřuje audiovizuální mediální službu na vyžádání na koncového uživatele v České republice. (2) Poplatníkem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání není provozovatel televizního vysílání ze zákona. (3) Předmětem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je výnos z a) audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v České republice a b) audiovizuálního obchodního sdělení57) zobrazovaného koncovým uživatelům v České republice spojeného s poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v České republice; předmětem poplatku podle tohoto písmene není výnos z audiovizuálního obchodního sdělení, které přímo nesouvisí se sledováním pořadu, který je obsahem audiovizuální mediální služby na vyžádání. (4) Od poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je osvobozen poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání s nízkým obratem a poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání vykazující nízkou sledovanost. Splnění podmínek nízkého obratu a nízké sledovanosti se posuzuje podle pokynů vydaných Evropskou komisí, které Fond zveřejní na svých internetových stránkách ve znění publikovaném v Úředním věstníku Evropské unie58). Od poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je rovněž osvobozen poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání, jehož služba obsahuje zanedbatelný počet audiovizuálních děl, která mohou být předmětem podpory audiovize nebo filmových pobídek podle tohoto zákona, nebo taková audiovizuální díla neobsahuje. Poplatník uplatní nárok na osvobození od poplatku v poplatkovém přiznání. (5) Od poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je rovněž osvobozen poskytovatel tematicky výjimečné audiovizuální mediální služby na vyžádání. Podrobnosti ke splnění podmínky tematické výjimečnosti stanoví statut Fondu. Poplatník uplatní nárok na osvobození od poplatku v poplatkovém přiznání. (6) Poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je tvořen a) dílčím poplatkem z úhrnu cen a b) dílčím poplatkem z nerealizované přímé investice. (7) Základem dílčího poplatku z úhrnu cen je součet a) úhrnu cen zaplacených koncovým uživatelem poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za 1. jednorázové poskytnutí služby, jejíž součástí je zpřístupnění audiovizuálního díla, nebo 2. audiovizuální mediální služby na vyžádání poskytnuté jinak než jednorázovým zpřístupněním díla, a to bez ohledu na jejich technologickou povahu, zahrnující též všechny formy předplatného, je-li součástí služby zpřístupnění alespoň jednoho audiovizuálního díla, a b) úhrnu cen sjednaných poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání se zadavatelem audiovizuálního obchodního sdělení, které je zobrazováno spolu s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání. (8) Sazba dílčího poplatku z úhrnu cen činí 2 %. (9) Dílčí poplatek z úhrnu cen lze snížit o slevu za přímou investici, a to nejvýše o 50 % tohoto dílčího poplatku. Slevu za přímou investici může poplatník poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání uplatnit do výše úhrnu doplňkových uplatněných přímých investic za kalendářní rok odpovídající poplatkovému období. Rozhodnutí poplatníka o uplatnění nebo neuplatnění nároku na slevu ani výši uplatněného nároku na slevu nelze zpětně měnit. (10) Nárok na slevu lze uplatnit v režimu podmíněné slevy. Nevyúčtuje-li poplatník v dodatečném poplatkovém přiznání včas slevu za přímou investici v režimu podmíněné slevy, nárok na slevu od počátku zaniká. (11) Dílčí poplatek z nerealizované přímé investice činí kladný rozdíl a) 1,5 % ze základu dílčího poplatku z úhrnu cen a b) úhrnu základních uplatněných přímých investic. (12) Poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání se vypočte jako součet dílčích poplatků. Dílčí poplatek z úhrnu cen činí kladný rozdíl a) součinu základu poplatku a sazby poplatku a b) slevy za přímou investici. § 27a Přímá investice (1) Přímou investicí se pro účely tohoto zákona rozumí výdaj uhrazený poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, který je poplatníkem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a není v plném rozsahu osvobozen od tohoto poplatku, na a) nabývání oprávnění k užití audiovizuálního díla v původní jazykové verzi v českém jazyce, b) výrobu 1. audiovizuálního díla v původní jazykové verzi v českém jazyce, 2. české jazykové verze zahraničního audiovizuálního díla, nebo 3. zahraniční jazykové verze českého audiovizuálního díla. (2) Nepeněžní výdaj není přímou investicí podle odstavce 1. (3) Použije-li poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání podle odstavce 1 výdaj na účely podle odstavce 1 pouze z části, je přímou investicí pouze část výdaje připadající na účely podle odstavce 1. (4) Uplatněnou přímou investicí za daný kalendářní rok je přímá investice, která a) je poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání podle odstavce 1 uplatněná ve vztahu k tomuto kalendářnímu roku, b) není poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání podle odstavce 1 uplatněná ve vztahu k jinému kalendářnímu roku a c) je poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání podle odstavce 1 skutečně uhrazena nejdříve v tomto kalendářním roce a nejpozději v druhém kalendářním roce bezprostředně následujícím po tomto kalendářním roce. (5) Přímou investici lze rozdělit na části, které poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání podle odstavce 1 uplatní postupem podle odstavce 4 ve vztahu k více kalendářním rokům. Úhrn takto uplatněných přímých investic nesmí přesáhnout výši takové přímé investice. (6) Přímou investici vynaloženou společně více osobami může uplatnit pouze jedna z nich. To platí i pro její část podle odstavce 5. (7) Za daný kalendářní rok lze uplatnit pouze přímé investice, které souhrnně splňují následující podmínky: a) alespoň 50 % celkového úhrnu takto uplatněných přímých investic je vynaloženo na 1. nabývání oprávnění k užití audiovizuálních děl od výrobců nebo koproducentů splňujících podmínku podle § 39 odst. 1 písm. b), kteří jsou podle zákona o daních z příjmů daňovými rezidenty České republiky nebo jsou podle zákona o daních z příjmů daňovými nerezidenty České republiky, mají na území České republiky stálou provozovnu a jsou zároveň podle právních předpisů příslušných států daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, nebo 2. výrobu audiovizuálních děl, jejichž koproducentem je osoba splňující podmínku podle § 39 odst. 1 písm. b), která je podle zákona o daních z příjmů daňovým rezidentem České republiky nebo je podle zákona o daních z příjmů daňovým nerezidentem České republiky, má na území České republiky stálou provozovnu a je zároveň podle právních předpisů příslušných států daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor a b) nejvýše 10 % celkového úhrnu uplatněných přímých investic za tento kalendářní rok sníženého o přímé investice podle písmene a) je vynaloženo na výrobu jazykových verzí podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 nebo 3. (8) Úhrnem základních uplatněných přímých investic za daný kalendářní rok se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn uplatněných přímých investic za tento kalendářní rok, nejvýše však 1,5 % ze základu dílčího poplatku z úhrnu cen za tento kalendářní rok. (9) Úhrnem doplňkových uplatněných přímých investic za daný kalendářní rok se pro účely tohoto zákona rozumí kladný rozdíl a) úhrnu uplatněných přímých investic za tento kalendářní rok a b) úhrnu základních uplatněných přímých investic. (10) Nesplňuje-li úhrn uplatněných přímých investic za daný kalendářní rok některou z podmínek podle odstavce 7, krátí se pro účely odstavců 8 a 9 tento úhrn tak, aby podmínky podle odstavce 7 byly splněny. § 27b Správa poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (1) Poplatník uvede v poplatkovém přiznání a) očekávaný úhrn základních uplatněných přímých investic, nebo b) úhrn skutečně vynaložených základních uplatněných přímých investic. (2) Uplatní-li poplatník slevu za přímou investici v režimu podmíněné slevy, uvede v poplatkovém přiznání očekávaný úhrn doplňkových uplatněných přímých investic. (3) Uvede-li poplatník v poplatkovém přiznání očekávaný úhrn podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2, vypočte se poplatek podle těchto očekávaných úhrnů. To neplatí, má-li o nich správce daně konkrétní pochybnosti, k jejichž odstranění nedošlo postupem k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolou. Poplatník je povinen podat dodatečné poplatkové přiznání, ve kterém uvede poplatek vypočtený podle skutečně vynaložených přímých investic, a to nejpozději do konce lhůty pro podání poplatkového přiznání za druhé poplatkové období bezprostředně následující po poplatkovém období, za které se podává řádné poplatkové přiznání. Lhůta pro stanovení poplatku v takovém případě běží ode dne podání tohoto dodatečného poplatkového přiznání znovu a skončí nejpozději 10 let od tohoto dne. Dodatečné poplatkové přiznání na audiovizuální poplatek nižší, než je poslední známý poplatek, nelze podat po uplynutí 9 let od tohoto dne. (4) Poplatník poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je povinen vést evidenci, spolu s podklady nezbytnými k jejímu vedení, která obsahuje alespoň údaje o a) počtu koncových uživatelů, kterým je poskytnuta audiovizuální mediální služba na vyžádání, b) ceně, kterou jednotlivý koncový uživatel celkem zaplatil za poskytnutí audiovizuální mediální služby na vyžádání, a c) výdajích poplatníka na přímou investici podle § 27a ve formě výpisů z účtu a přehledem jednotlivých nákladů od dodavatelů, realizujících pro poplatníka přímou investici. (5) Je-li s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání zobrazováno audiovizuální obchodní sdělení, jehož výnos je předmětem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, je poplatník poplatku povinen vést v evidenci pro účely poplatku údaje vztahující se k jeho poplatkové povinnosti, a to a) datum, kdy byl poskytnut mediální prostor pro audiovizuální obchodní sdělení, b) jméno a příjmení nebo název osoby, které poplatník poskytuje mediální prostor pro audiovizuální obchodní sdělení, c) daňové identifikační číslo osoby, které poplatník poskytuje mediální prostor pro audiovizuální obchodní sdělení, d) celkovou peněžní hodnotu mediálního prostoru pro audiovizuální obchodní sdělení, který byl poskytnut k datu podle písmene a) za poplatkové období, a e) výši vypočteného poplatku za poplatkové období. § 28 Poplatek z převzatého televizního vysílání (1) Plátcem poplatku z převzatého televizního vysílání je provozovatel převzatého televizního vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace podle jiného právního předpisu34). (2) Předmětem poplatku z převzatého televizního vysílání je cena za poskytnutí převzatého televizního vysílání. (3) Základem poplatku z převzatého televizního vysílání je cena bez poplatku z převzatého televizního vysílání, která je placena plátci poplatku za poskytnutí převzatého televizního vysílání. Plátce poplatku z převzatého televizního vysílání zahrne poplatek z převzatého televizního vysílání do ceny za poskytnutí převzatého televizního vysílání. (4) Sazba poplatku z převzatého televizního vysílání činí 2 %. (5) Plátce poplatku z převzatého televizního vysílání je povinen vést evidenci pro účely poplatku, jež obsahuje veškeré údaje vztahující se k poplatkové povinnosti, zejména údaje o počtu osob, kterým je poskytnuto převzaté televizní vysílání, a výši jimi zaplacené ceny za poskytnutí převzatého televizního vysílání. § 28a Poplatek z vysílání reklamy (1) Poplatníkem poplatku z vysílání reklamy je provozovatel jiného než místního nebo regionálního televizního vysílání nechráněného podmíněným přístupem, který toto vysílání provozuje na základě licence k vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů nebo k vysílání šířenému prostřednictvím zvláštního přenosového systému, udělené na základě jiného právního předpisu34), a šíří program, do něhož jsou zařazována rovněž kinematografická díla. (2) Předmětem poplatku z vysílání reklamy je příjem z vysílání reklamy. (3) Od poplatku z vysílání reklamy je osvobozen provozovatel televizního vysílání podle odstavce 1, jde-li o šíření programu, který obsahuje zanedbatelný počet audiovizuálních děl, která mohou být předmětem podpory audiovize nebo filmových pobídek podle tohoto zákona, nebo taková audiovizuální díla neobsahuje. Poplatník uplatní nárok na osvobození od poplatku v poplatkovém přiznání. (4) Základem poplatku z vysílání reklamy je u poplatníka, který a) je účetní jednotkou, výnos z vysílání reklamy, b) není účetní jednotkou, příjem z vysílání reklamy. (5) Pokud poplatník dosahuje výnos nebo příjem nepřímým prodejem vysílacího času prostřednictvím osob, které jsou spojenými osobami podle zákona upravujícího daně z příjmů s poplatníkem a které nejsou konečnými uživateli vysílacího času, zahrnuje se do základu poplatku namísto tohoto výnosu nebo příjmu výnos nebo příjem, kterého by poplatník dosáhl přímým prodejem tohoto vysílacího času. (6) Sazba poplatku z vysílání reklamy činí 2 %. (7) Poplatník poplatku z vysílání reklamy je povinen vést v evidenci pro účely poplatku údaje vztahující se k jeho poplatkové povinnosti, a to a) datum, kdy byl poskytnut vysílací čas pro reklamu, b) jméno osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas, c) daňové identifikační číslo osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas, d) celkovou peněžní hodnotu vysílacího času pro reklamu, který byl poskytnut k datu podle písmene a) za poplatkové období, e) výši vypočteného poplatku za poplatkové období. § 28b Dorovnání poplatku z vysílání reklamy (1) Činí-li celkový výnos poplatku z vysílání reklamy méně než 150 000 000 Kč, poplatek se zvýší o dorovnání poplatku z vysílání reklamy, které se vypočte jako součin a) rozdílu mezi částkou 150 000 000 Kč a součtem poplatků z vysílání reklamy všech poplatníků a b) koeficientu. (2) Koeficient se vypočte jako podíl poplatku z vysílání reklamy poplatníka a součtu poplatků z vysílání reklamy všech poplatníků. (3) Dorovnání poplatku z vysílání reklamy je příslušenstvím poplatku. § 28c Stanovení a placení dorovnání poplatku z vysílání reklamy (1) Správce poplatku vyměří dorovnání poplatku z vysílání reklamy v platebním výměru, kterým se vyměřuje poplatek. (2) Dorovnání poplatku z vysílání reklamy je splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. (3) Doměřuje-li správce poplatku poplatek z vysílání reklamy, správce poplatku doměří z moci úřední dorovnání poplatku z vysílání reklamy všem poplatníkům. Je-li doměřené dorovnání poplatku z vysílání reklamy vyšší než poslední stanovené dorovnání, je rozdíl splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení dodatečného platebního výměru. § 29 Společná ustanovení k audiovizuálním poplatkům (1) Do základu audiovizuálního poplatku se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. (2) Základ audiovizuálního poplatku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (3) Audiovizuální poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. (4) Poplatkovým obdobím audiovizuálních poplatků je kalendářní rok. (5) Plátce nebo poplatník audiovizuálního poplatku je povinen podat poplatkové přiznání elektronicky prostřednictvím agendového informačního systému. Lhůtu pro podání poplatkového přiznání elektronicky prostřednictvím agendového informačního systému nelze prodloužit. (6) Vyhlášku podle § 72 odst. 4 a 5 daňového řádu vydává ministerstvo. (7) Výnos z audiovizuálního poplatku je příjmem Fondu a správcem tohoto poplatku je Fond. § 29a Samovyměření a samodoměření audiovizuálních poplatků (1) Audiovizuální poplatek tvrzený plátcem nebo poplatníkem v poplatkovém přiznání se považuje za vyměřený dnem uplynutí lhůty pro podání poplatkového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené. (2) V případě, že plátce nebo poplatník nepodá poplatkové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se poplatek podle tohoto dílu za tvrzený ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení poplatku se neuplatní. (3) Audiovizuální poplatek tvrzený plátcem nebo poplatníkem v dodatečném poplatkovém přiznání se považuje za doměřený dnem podání dodatečného poplatkového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslednímu známému poplatku; to neplatí, je-li dodatečné poplatkové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední. (4) V dodatečném poplatkovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslednímu známému poplatku podle tohoto dílu. (5) Audiovizuální poplatek vyměřený podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce poplatku předepíše do evidence poplatků. (6) K doměření audiovizuálního poplatku z moci úřední může dojít také, pokud správce poplatku zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známý poplatek není ve správné výši. (7) Dodatečné poplatkové přiznání na audiovizuální poplatek nižší, než je poslední známý poplatek, není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení poplatku. (8) U nedoplatku z částky audiovizuálního poplatku, který má být uhrazen na základě dodatečného poplatkového přiznání, začne lhůta pro placení poplatku běžet dnem doměření poplatku na základě tohoto dodatečného poplatkového přiznání. Díl 4 Agendový informační systém § 30 Poskytování služeb Fondu s využitím agendového informačního systému (1) Agendový informační systém slouží k výkonu působnosti Fondu, obsahuje údaje vytvářené nebo využívané při výkonu působnosti Fondu nebo při správě a provozování agendového informačního systému a slouží k dálkovému přístupu a k poskytování digitálních služeb Fondem. (2) Agendový informační systém umožňuje a) činění podání a dalších úkonů souvisejících s podporou audiovize a poskytováním filmových pobídek, b) podávání poplatkových přiznání a činění dalších úkonů souvisejících se správou audiovizuálních poplatků, c) podávání návrhů na členy představenstva, rad, výboru a komise a činění dalších úkonů ve vztahu k těmto návrhům, d) podávání návrhů na hodnotitele a činění dalších úkonů ve vztahu k těmto návrhům, e) činění podání a dalších úkonů souvisejících s přidělováním koprodukčního statusu a f) doručování rozhodnutí a dalších písemností v řízení o poskytnutí podpory audiovize a v řízení o filmových pobídkách, změnových hlášení, písemností souvisejících s podáváním návrhů na členy představenstva, rad, výboru, komise a na hodnotitele a s činěním dalších úkonů ve vztahu k těmto návrhům a dalších písemností v rámci provádění činnosti Fondu podle § 10 odst. 1 písm. a) až c), f) a g) tohoto zákona. (3) Podání a úkony podle odstavce 2 je možné činit výlučně prostřednictvím agendového informačního systému, pokud to povaha úkonu nebo zákon nevylučuje. K podáním a jiným úkonům, které musí být podle tohoto zákona učiněny prostřednictvím agendového informačního systému, ale byly učiněny jinou formou, se nepřihlíží. (4) K úkonům učiněným prostřednictvím agendového informačního systému, které nejsou podáním podle správního ani daňového řádu a o nichž tento zákon nestanoví, že se činí prostřednictvím agendového informačního systému, se nepřihlíží, nestanoví-li tento zákon jinak. (5) Osoba, která činí podání a jiné úkony podle odstavce 2 prostřednictvím agendového informačního systému (dále jen „uživatel“), činí tato podání a jiné úkony po přihlášení do agendového informačního systému s využitím prostředku elektronické identifikace nebo s využitím přístupových údajů přidělených Fondem na základě žádosti uživatele a jiné než elektronické identifikace, pokud je uživatel osobou, která nedisponuje elektronickým prostředkem přístupu do datové schránky ani jiným prostředkem elektronické identifikace. Není-li pro podání nebo jiné úkony stanoven formulář a není-li stanoven požadovaný datový formát, je uživatel oprávněn podání nebo jiné úkony učinit v agendovém informačním systému podle své volby v jakémkoli výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. (6) Úkon učiněný prostřednictvím agendového informačního systému má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. (7) Veškeré písemnosti a jiné dokumenty podle odstavce 2 se uživateli doručují prostřednictvím agendového informačního systému. Společně s odesláním písemnosti nebo jiného dokumentu Fond uživateli oznámí, že písemnost nebo jiný dokument uživateli odeslal, a to zprávou zaslanou na elektronickou adresu, kterou si uživatel nastaví v uživatelském rozhraní agendového informačního systému. (8) Písemnost nebo jiný dokument doručovaný uživateli prostřednictvím agendového informačního systému je doručen okamžikem, kdy se do agendového informačního systému přihlásí uživatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci agendového informačního systému přístup k dokumentu. (9) Nepřihlásí-li se do agendového informačního systému uživatel nebo jím pověřená osoba podle odstavce 8 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do agendového informačního systému, a v případě úkonů souvisejících s poskytováním podpory audiovize a poskytováním filmových pobídek ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do agendového informačního systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. Díl 5 Poskytování podpory audiovize Oddíl 1 Obecná ustanovení o podpoře audiovize § 31 Kategorie podpory audiovize a dotační okruhy (1) Podporu audiovize z Fondu podle § 32 je možné poskytnout v kategoriích podle § 10 odst. 1 písm. c) na realizaci projektů z okruhů a) vývoj českého kinematografického dílačeského kinematografického díla, b) výroba českého kinematografického dílačeského kinematografického díla, c) distribuce kinematografického dílakinematografického díla, d) projekt v oblasti technického rozvoje a inovace audiovize, e) propagace audiovize, f) publikační činnost v oblasti audiovize a činnost v oblasti filmové vědy, g) zachování a zpřístupňování národního filmového dědictvínárodního filmového dědictví, h) vzdělávání a výchova v oblasti audiovize, i) festival, konference a přehlídka v oblasti audiovize, nebo j) ochrana práv k audiovizuálním dílům a jejich záznamům. (2) Nelze-li podporu audiovize poskytnout za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem59), poskytne se podpora audiovize až poté, co Evropská komise udělí s poskytnutím podpory souhlas, a za podmínek, které Evropská komise stanoví60). § 32 Forma podpory audiovize (1) Prostředky Fondu na podporu audiovize se poskytují jako dotace nebo jako dotace s podílem na zisku. Podpora videoher je poskytována vždy jako dotace s podílem na zisku. (2) V případě dotace s podílem na zisku se prostředky poskytují jako nenávratné s tím, že ve výroku rozhodnutí o poskytnutí podpory se uvede podíl Fondu na zisku z projektu. Oddíl 2 Žádost o podporu audiovize § 33 Vyhlášení výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize (1) Fond na základě Koncepce vyhlašuje výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize. (2) Ve výzvě se uvede lhůta k podávání žádostí o podporu audiovize, která nesmí být kratší než 30 dní, a výčet dotačních okruhů podle § 31, na které se výzva vztahuje. § 34 Žádost o podporu audiovize (1) Žádost o podporu audiovize se podává ve lhůtě podle § 33 odst. 2. K žádostem podaným po této lhůtě Fond nepřihlíží. (2) Součástí žádosti o podporu audiovize je potvrzení o zaplacení správního poplatku. (3) Žádost o podporu audiovize obsahuje a) označení projektu, o jehož podporu se žadatel uchází, b) celkovou výši plánovaného rozpočtu projektu, c) žadatelem požadovanou formu podpory audiovize a její výši a d) číslo bankovního účtu žadatele. (4) Součástí žádosti o podporu audiovize jsou dokumenty, jimiž žadatel osvědčí splnění předpokladů podle § 39 odst. 1 písm. d) až i). Jde-li o projekt z okruhu výroba českého audiovizuálního díla podle § 31 odst. 1 písm. b), jsou součástí žádosti dokumenty, jimiž žadatel osvědčí splnění předpokladů podle § 39 odst. 1 písm. b) až i), a v případě videohry dokumenty, jimiž žadatel osvědčí splnění předpokladů podle § 39 odst. 1 písm. c) až i). Splnění předpokladů podle § 39 odst. 1 písm. b) až f) se osvědčuje čestným prohlášením, které je součástí žádosti o podporu audiovize. Splnění předpokladu podle § 39 odst. 1 písm. a) se osvědčuje dokumenty podle § 39 odst. 2 až 4. (5) Součástí žádosti o podporu audiovize jsou přílohy rozhodné pro posouzení projektu a tvůrčí a realizační test, jehož prostřednictvím žadatel obhajuje relevanci svého projektu vůči stanoveným kritériím, a další dokumenty rozhodné pro posouzení, zda žadatel splňuje předpoklady příjemce podpory audiovize. Oddíl 3 Rozhodování o podpoře audiovize § 35 (1) Rozhodnutí o podpoře audiovize musí být vydáno do 120 dní od konce lhůty pro podávání žádostí o podporu audiovize a musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) formu a výši podpory audiovize, b) číslo bankovního účtu příjemce podpory audiovize, na který je podpora audiovize splatná, c) účel, na který je podpora audiovize poskytována, d) podmínky poskytnutí a použití podpory audiovize a podmínky, za jejichž nesplnění bude rozhodnuto o odnětí podpory audiovize podle § 40a, e) stanovení základních podmínek pro sjednání podílu Fondu na případném zisku z projektu podle § 32 odst. 2, zejména výše podílu Fondu na případném zisku z projektu, f) lhůtu pro předložení dokladů podle § 40, g) dobu podávání hlášení o příjmech podle § 40 odst. 4 a h) lhůtu pro dokončení projektu. (2) V odůvodnění rozhodnutí se rada musí vypořádat s hodnocením projektu skupinou hodnotitelů. Odůvodnění rozhodnutí musí obsahovat také slovní hodnocení projektu radou jednotlivě podle všech kritérií obsažených v tvůrčím a realizačním testu. (3) Rada může ve výjimečných případech rozhodnout i bez hodnocení skupinou hodnotitelů. (4) Na podporu audiovize není právní nárok. (5) Proti rozhodnutí rady o žádosti o podporu audiovize se nelze odvolat. (6) Pro řízení, ve kterém se rozhoduje o podpoře audiovize podle tohoto zákona, se nepoužije ustanovení § 146 správního řádu. (7) O zastavení řízení o žádosti o podporu audiovize podle § 66 odst. 1 správního řádu rozhoduje ředitel Fondu. Ředitel Fondu též řízení o žádosti o podporu audiovize zastaví, jestliže žádost o podporu audiovize nesplňuje formální náležitosti podle § 34 nebo nesplňuje podmínky příslušné výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize. § 36 (1) Na žádost příjemce, kterému byla pravomocně poskytnuta podpora audiovize, může rada rozhodnout o změně rozhodnutí o podpoře audiovize z důvodu změn okolností. Při rozhodování je vázána návrhem a odůvodněním žádosti o změnu rozhodnutí o podpoře audiovize. (2) Změnami okolností podle odstavce 1 jsou faktické změny, které nastaly v průběhu přípravy nebo realizace projektu a které nemohl příjemce při vynaložení obvyklé péče ovlivnit. Takovými změnami jsou zejména změny v harmonogramu realizace projektu, v celkovém rozpočtu projektu a podílech jednotlivých koproducentůkoproducentů. (3) Součástí žádosti o změnu rozhodnutí o podpoře audiovize je potvrzení o zaplacení správního poplatku. (4) Proti rozhodnutí rady o žádosti o změnu rozhodnutí o podpoře audiovize se nelze odvolat. § 39 Příjemce podpory audiovize (1) Příjemce podpory audiovize musí splňovat tyto předpoklady: a) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro majetkovou nebo hospodářskou trestnou činnost, včetně případů, kdy jde o přípravu, pokus nebo účastenství na takové trestné činnosti, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem příjemce podpory audiovize či členem statutárního orgánu příjemce podpory audiovize právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; je-li příjemcem podpory audiovize zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento předpoklad musí příjemce podpory audiovize splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla nebo místa trvalého pobytu, b) pro účely podpory podle § 31 odst. 1 písm. b), nejde-li o videohru, není provozovatelem televizního vysílání nebo poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, ani není s provozovatelem televizního vysílání nebo s poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání majetkově propojen, nebo jeho dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nebo poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % jeho celkové výroby; osobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysílání nebo s poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání se rozumí osoba, která se podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu tohoto provozovatele televizního vysílání nebo poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, nebo osoba, v níž se provozovatel televizního vysílání nebo poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu, c) pro účely podpory podle § 31 odst. 1 písm. b) je výrobcem, a jde-li o videohru, je výrobcem videohry, d) není podnikem v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem59), ani vůči němu nebyl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vystaven inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen, e) není v likvidaci, f) není osobou, jejíž majetek je postižen nařízeným výkonem rozhodnutí nebo exekucí, g) nemá splatné nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak ve státě sídla, místa podnikání nebo trvalého pobytu, h) nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky ani u obdobných orgánů státu, ve kterém má sídlo, místo podnikání nebo trvalý pobyt s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, i) nemá splatné nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak ve státě sídla, místa podnikání nebo trvalého pobytu a j) nemá nesplněné splatné závazky vůči Fondu. (2) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele, který je občanem České republiky, si Fond vyžádá podle jiného právního předpisu výpis z rejstříku trestů žadatele. Je-li žadatelem právnická osoba se sídlem na území České republiky, vyžádá si Fond výpis z rejstříku trestů této právnické osoby a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu této právnické osoby, a je-li statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby občan jiného státu, připojí žadatel za účelem doložení bezúhonnosti doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný tímto státem (dále jen „zahraniční výpis z rejstříku trestů“) a taktéž výpis z rejstříku trestů České republiky (dále jen „tuzemský výpis z rejstříku trestů“) takovéto osoby, a je-li jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu taktéž právnická osoba se sídlem na území České republiky, vyžádá si Fond též výpis z rejstříku trestů této právnické osoby, která působí ve funkci statutárního orgánu žadatele, a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu této právnické osoby, která působí ve funkci statutárního orgánu žadatele, a je-li jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu zahraniční právnická osoba, připojí za účelem doložení bezúhonnosti zahraniční výpis z rejstříku trestů a tuzemský výpis z rejstříku trestů takovéto právnické osoby, která působí ve funkci statutárního orgánu žadatele, a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu této právnické osoby. Výpisy z rejstříku trestů nesmí být starší než 3 měsíce. (3) Je-li žadatelem občan jiného státu, připojí za účelem doložení bezúhonnosti vedle zahraničního výpisu z rejstříku trestů taktéž tuzemský výpis z rejstříku trestů. Je-li žadatelem zahraniční právnická osoba, připojí za účelem doložení bezúhonnosti zahraniční výpis z rejstříku trestů a tuzemský výpis z rejstříku trestů této právnické osoby a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu, a je-li jejím statutárním orgánem nebo členem jejího statutárního orgánu právnická osoba, připojí též zahraniční výpis z rejstříku trestů a tuzemský výpis z rejstříku trestů této právnické osoby a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu této právnické osoby. Místo zahraničního výpisu z rejstříku trestů je možné doložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci cizího státu, jehož je cizinec občanem. Výpisy z rejstříku trestů nesmí být starší než 3 měsíce. (4) Nevydává-li stát uvedený v odstavci 2 nebo 3 zahraniční výpis z rejstříku trestů nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, předloží žadatel o podporu audiovize čestné prohlášení o bezúhonnosti. § 40 Společná ustanovení o poskytnuté podpoře audiovize (1) Fondem poskytnuté prostředky lze použít výhradně k účelu stanovenému v rozhodnutí o podpoře audiovize. (2) Příjemce podpory audiovize je povinen ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o podpoře audiovize předložit ke kontrole Fondu závěrečné vyúčtování projektu. (3) Příjemce prostředků Fondu ve výši 3 000 000 Kč a výše je povinen předložit Fondu spolu s vyúčtováním podle odstavce 2 zprávu auditora o ověření vynaložených výdajů. (4) Příjemce podpory audiovize ve formě dotace s podílem na zisku z projektu je povinen podat Fondu hlášení o příjmech každoročně do 31. března za předcházející kalendářní rok, a to až do doby stanovené v rozhodnutí o podpoře audiovize. (5) Fond vyplatí podporu audiovize na účet žadatele v korunách českých. Případný kurzový rozdíl jde k tíži žadatele. Úplaty za bankovní služby hradí žadatel. (6) Příjemce prostředků Fondu v případě podpory podle § 31 odst. 1 písm. b) pro kinematografická díla, televizní díla a pro televizní animovaná audiovizuální díla je povinen doložit Fondu spolu s vyúčtováním podle odstavce 2, že mu ve vztahu k tomuto audiovizuálnímu dílu náleží a) práva výrobce audiovizuálního díla nebo podíl na těchto právech odpovídající alespoň velikosti podílu poskytnuté podpory audiovize a celkových výrobních nákladů audiovizuálního díla, a současně b) výnosy z užití díla nebo podíl na těchto výnosech odpovídající alespoň velikosti podílu poskytnuté podpory audiovize a celkových výrobních nákladů audiovizuálního díla, ledaže je nižší nebo žádný podíl příjemce prostředků Fondu na některých výnosech z užití díla kompenzován vyšším podílem příjemce prostředků Fondu na jiných výnosech z užití díla. § 40a Odnětí podpory audiovize (1) Ředitel Fondu rozhodne o odnětí podpory audiovize, vyjde-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory audiovize najevo, že a) příjemce podpory nesplňuje předpoklady podle § 39 odst. 1, b) příjemce podpory nesplnil podmínky podle § 40 odst. 6, nebo c) příjemce podpory nesplnil podmínky uvedené v rozhodnutí o podpoře audiovize podle § 35 odst. 1 písm. d) jako podmínky, za jejichž nesplnění bude rozhodnuto o odnětí podpory audiovize. (2) Příjemce podpory je povinen vrátit vyplacenou podporu audiovize na účet Fondu, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí podpory audiovize. § 40b Podrobnosti o poskytování podpory audiovize Statut Fondu stanoví podrobnosti o poskytování podpory audiovize, zejména a) definici výdajů a podrobná pravidla uznatelnosti výdajů, včetně náležitostí zprávy auditora o ověření jejich vynaložení, b) způsob prokazování výdajů a jejich uznatelnosti, c) bližší podmínky vyhlašování výzev k podávání žádostí o podporu audiovize, d) bližší podmínky podávání žádostí o podporu audiovize a dokumentů rozhodných pro jejich posouzení, e) postup, jímž jsou přijímána rozhodnutí Rady, f) bližší podmínky poskytování podpory audiovize, g) způsob sestavování skupiny hodnotitelů, h) náležitosti tvůrčího a realizačního testu, a i) podrobnosti k § 40 odst. 6. § 41 Potvrzení o podpoře audiovize (1) Na žádost příjemce podpory audiovize vydá Fond potvrzení o přiznání podpory audiovize nebo o jiných skutečnostech vztahujících se k projektu, na jehož realizaci byla tomuto příjemci poskytnuta podpora audiovize. Na žádost příjemce podpory je možné vydat potvrzení podle věty první v anglickém jazyce. (2) Součástí žádosti o vydání potvrzení podle odstavce 1 je potvrzení o zaplacení správního poplatku. Díl 6 Poskytování filmových pobídek Oddíl 1 Obecná ustanovení o filmových pobídkách § 42 Podmínky pro poskytování filmových pobídek a vymezení pojmů (1) Filmovou pobídku lze poskytnout na výrobu audiovizuálního díla, a) jehož výroba alespoň částečně probíhá v České republice, b) které je 1. hraným nebo animovaným audiovizuálním dílem, jehož délka činí minimálně 70 minut, 2. dokumentárním audiovizuálním dílem, jehož délka činí minimálně 70 minut, 3. dílem hraného audiovizuálního seriálu, jehož délka činí minimálně 30 minut, nebo audiovizuálním seriálem o více takových dílech, nebo 4. dílem animovaného audiovizuálního seriálu, jehož délka činí minimálně 5 minut, nebo audiovizuálním seriálem o více takových dílech, c) které splňuje obsahové předpoklady, jimiž se pro účely filmové pobídky rozumí, že obsah audiovizuálního díla 1. je v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie, což se prokazuje kulturním testem při podání žádosti o registraci, 2. je v souladu s právními předpisy České republiky a 3. není pornografické povahy, neschvaluje násilí nebo otevřeně neuráží lidskou důstojnost, a d) jehož celková výše uznatelných nákladů dosáhne bez daně z přidané hodnoty alespoň 1. 15 000 000 Kč v případě podle písmene b) bodu 1, 2. 2 000 000 Kč v případě podle písmene b) bodu 2, 3. 8 000 000 Kč v případě podle písmene b) bodu 3, je-li pobídkovým projektempobídkovým projektem jeden díl hraného audiovizuálního seriálu, 4. násobku částky 8 000 000 Kč a počtu dílů v případě podle písmene b) bodu 3, je-li pobídkovým projektempobídkovým projektem více dílů hraného audiovizuálního seriálu, 5. 1 000 000 Kč v případě podle písmene b) bodu 4, je-li pobídkovým projektempobídkovým projektem jeden díl animovaného audiovizuálního seriálu, nebo 6. násobku částky 1 000 000 Kč a počtu dílů v případě podle písmene b) bodu 4, je-li pobídkovým projektempobídkovým projektem více dílů animovaného audiovizuálního seriálu. (2) Pro účely filmových pobídek se výrobou audiovizuálního díla rozumí pořízení zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla, což zahrnuje a) přípravné práce, b) natáčení, v případě animovaných audiovizuálních děl animační práce a c) dokončovací práce. Činnosti podle písmen a) až c) mohou být ve vztahu k jednomu audiovizuálnímu dílu prováděny pouze v rámci jednoho pobídkového projektu. (3) Pobídkovým projektemPobídkovým projektem se rozumí výroba audiovizuálního díla a související činnosti směřující k pořízení jeho zvukově obrazového záznamu, na něž jsou vynakládány uznatelné náklady podle odstavce 4. Součástí pobídkového projektupobídkového projektu nejsou činnosti předcházející výrobě a tvořící vývoj audiovizuálního díla, mezi které patří zejména tvorba scénářů, na jejichž základě má být audiovizuální dílo vytvořeno a činnosti související se zajištěním finančních zdrojů jeho výroby. Je-li pobídkovým projektempobídkovým projektem jeden nebo více dílů hraného nebo animovaného audiovizuálního seriálu, zahrnou se do počtu dílů takového seriálu rozhodného pro určení výše uznatelných nákladů podle odstavce 1 písm. d) všechny další díly takového seriálu, jejichž, byť částečnou, výrobu v České republice zajišťuje stejný žadatel v období od podání žádosti o registraci pobídkového projektupobídkového projektu do podání žádosti o filmovou pobídku, ledaže je výroba takových dílů součástí jiného pobídkového projektupobídkového projektu. (4) Pro účely filmových pobídek se uznatelnými náklady rozumí bez daně z přidané hodnoty a) správní poplatek zaplacený žadatelem při podání žádosti o registraci pobídkového projektupobídkového projektu a dále náklady žadatele na dodávky zboží a služeb přímo související s pobídkovým projektempobídkovým projektem ze strany osoby, která má místo podnikání, místo trvalého pobytu nebo sídlo na území České republiky a která je v České republice zaregistrována k dani z příjmů, za podmínky, že tomu odpovídající výnos takové osoby není předmětem daně obdobné dani z příjmů v jiném státě než v České republice, a pokud k úhradě takových nákladů žadatelem došlo po podání žádosti o registraci pobídkového projektupobídkového projektu, o níž bylo rozhodnuto podle § 45 odst. 3, a před podáním žádosti o filmovou pobídku, b) náklady žadatele na odměny hercům a členům štábu, kteří mají místo podnikání, místo trvalého pobytu nebo sídlo mimo území České republiky, pokud je tato odměna předmětem daně z příjmů v České republice, a pokud k úhradě takových nákladů žadatelem došlo po podání žádosti o registraci pobídkového projektupobídkového projektu, o níž bylo rozhodnuto podle § 45 odst. 3, a před podáním žádosti o filmovou pobídku, c) výnos žadatele mající povahu jeho odměny za zajištění výroby audiovizuálního díla nebo její části, který byl žadateli uhrazen před podáním žádosti o filmovou pobídku, je-li žadatel osobou, která není výrobcemvýrobcem ani koproducentemkoproducentem audiovizuálního díla, ale osobou, která na objednávku pro výrobcevýrobce nebo koproducentakoproducenta audiovizuálního díla zajišťuje výrobu audiovizuálního díla nebo její část v rámci pobídkového projektupobídkového projektu a pokud takový výnos žadatele není předmětem daně obdobné dani z příjmů v jiném státě než v České republice. Výnos žadatele podle tohoto písmena však může být uznatelným nákladem nejvýše ve výši rozdílu celkových výnosů žadatele souvisejících s realizací pobídkového projektupobídkového projektu a celkových nákladů žadatele souvisejících s realizací pobídkového projektupobídkového projektu a současně nejvýše ve výši 7 % celkových nákladů žadatele souvisejících s realizací pobídkového projektupobídkového projektu. (5) Limit uznatelných nákladů podle odstavce 1 písm. d) bodů 5 a 6 je rozhodný též pro pobídkové projekty, v jejichž rámci se realizují i jiná než animovaná audiovizuální díla, není-li součástí pobídkového projektu natáčení živé herecké akce. (6) Statut Fondu stanoví a) pozitivní a negativní výčet uznatelných nákladů a podrobnější pravidla uznatelnosti nákladů, b) způsob prokazování nákladů a jejich uznatelnosti, c) bližší podmínky poskytování filmových pobídek v zákoně neupravené, d) způsob prokazování splnění podmínek pro poskytnutí filmové pobídky vyplývajících ze zákona, ze statutu Fondu nebo z rozhodnutí Fondu a e) výčet činností, které spadají do výroby audiovizuálního díla pro účely filmových pobídek. (7) Minimální délka trvání audiovizuálního díla podle odstavce 1 písm. b) musí být dodržena při prvním zpřístupnění audiovizuálního díla veřejnosti takovým způsobem, pro které bylo především vytvořeno. § 43 Účel, forma a výše filmových pobídek (1) Účelem poskytování filmových pobídek je zejména podpora výroby audiovizuálních děl v České republice a zvýšení konkurenceschopnosti českého filmového průmyslu. (2) Filmové pobídky představují jiné peněžité prostředky státních fondů podle jiného právního předpisu41). (3) Filmové pobídky jsou veřejnou podporou. Poskytovatelem filmových pobídek je Fond. (4) Filmová pobídka se poskytuje a) ve výši odpovídající 25 % uznatelných nákladů podle § 42 odst. 4 písm. a) a c), b) ve výši odpovídající 35 % uznatelných nákladů podle § 42 odst. 4 písm. a) a c), pokud je v rámci pobídkového projektu realizována výroba animovaného audiovizuálního díla, animovaného audiovizuálního seriálu nebo jeho dílu, nebo jde o pobídkový projekt podle § 42 odst. 5, c) ve výši odpovídající 66 % z částky daně z příjmů vybrané nebo sražené v České republice z uznatelných nákladů podle § 42 odst. 4 písm. b) a d) pouze ve vztahu k uznatelným nákladům podle § 42 odst. 4 představujícím v souhrnu nejvýše 80 % celkových nákladů na výrobu audiovizuálního díla; pokud uznatelné náklady podle § 42 odst. 4 přesahují 80 % celkových nákladů na výrobu audiovizuálního díla, vychází se při výpočtu filmové pobídky nejdříve z uznatelných nákladů podle § 42 odst. 4 písm. a), poté z uznatelných nákladů podle § 42 odst. 4 písm. c) a nakonec z uznatelných nákladů podle § 42 odst. 4 písm. b), dokud není uvedené nejvýše přípustné výše uznatelných nákladů dosaženo. (5) Maximální výše filmové pobídky činí 450 000 000 Kč. (6) Na filmovou pobídku není právní nárok. Oddíl 2 Rozhodování o filmové pobídce § 44 Žádost o registraci pobídkového projektu (1) Žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu může podat jen osoba, která je daňovým rezidentem České republiky50) nebo je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, má na území České republiky stálou provozovnu51) a bude výrobcemvýrobcem nebo koproducentemkoproducentem audiovizuálního díla, nebo pro výrobcevýrobce nebo koproducentakoproducenta audiovizuálního díla na objednávku zajistí výrobu audiovizuálního díla nebo jeho část. (2) Žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu se podává v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu musí být žadatelem vložena v elektronické podobě do systému Fondu vedeného způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu musí obsahovat vedle základních náležitostí žádosti podle správního řádu též kulturní test, jehož obsah stanoví statut Fondu, a další přílohy žádosti, které stanoví statut Fondu. (4) Při podání žádosti o registraci pobídkového projektupobídkového projektu je žadatel povinen uhradit správní poplatek. (5) Ve vztahu ke shodnému pobídkovému projektupobídkovému projektu může podat žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu více žadatelů. (6) Žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu nemůže podat osoba, které bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu vydané na její žádost ve vztahu k témuž pobídkovému projektupobídkovému projektu podle § 47, pokud toto osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu bylo Fondem zrušeno podle § 47 odst. 4. Žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu nemůže podat osoba, které bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu vydané na její žádost podle § 47 ve vztahu k jinému pobídkovému projektupobídkovému projektu, pokud toto osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu bylo Fondem zrušeno podle § 47 odst. 4, a to po dobu 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu. (7) Ředitel Fondu může z důvodu hodného zvláštního zřetele zastavit příjem žádostí o registraci pobídkového projektupobídkového projektu. Sdělení o tom, že příjem žádostí o registraci pobídkového projektupobídkového projektu je zastaven a dobu, po kterou toto opatření platí, Fond uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Po takto vymezenou dobu nelze podávat žádosti o registraci pobídkového projektupobídkového projektu. § 45 Posouzení žádosti o registraci pobídkového projektu a zápis pobídkového projektu do registračního seznamu (1) Neobsahuje-li žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu veškeré náležitosti stanovené tímto zákonem nebo statutem, Fond vyzve žadatele k jejímu doplnění. Pokud žadatel žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu nedoplní do 10 pracovních dnů ode dne doručení výzvy Fondu, Fond řízení o žádosti usnesením zastaví. Byla-li žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu podána v době podle § 44 odst. 7, Fond rovněž řízení o žádosti usnesením zastaví. V případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 44 odst. 1 věty první, nebo byla-li žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu podána v rozporu s § 44 odst. 6, Fond žádost zamítne. (2) Pokud Fond podle odstavce 1 žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu nezastaví nebo nezamítne, předá žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu Komisi pro filmové pobídky (dále jen „Komise“), která ji posoudí z hlediska splnění obsahových předpokladů a stanoviskem určí, zda pobídkový projektpobídkový projekt splňuje obsahové předpoklady pro poskytnutí filmové pobídky, a pokud určí, že pobídkový projektpobídkový projekt nesplňuje obsahové předpoklady pro poskytnutí filmové pobídky, své stanovisko zdůvodní. (3) Určí-li Komise ve stanovisku, že pobídkový projektpobídkový projekt splňuje obsahové předpoklady pro poskytnutí filmové pobídky, vydá Fond osvědčení o registraci pobídkového projektupobídkového projektu a zapíše pobídkový projektpobídkový projekt do registračního seznamu pobídkových projektůpobídkových projektů. Fond v osvědčení o registraci stanoví lhůtu pro podání žádosti o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu a podmínky závazné pro žadatele při poskytování informací, týkajících se realizace pobídkového projektupobídkového projektu, Fondu. Fond může v osvědčení o registraci pobídkového projektupobídkového projektu označit takové podmínky, jejichž porušení žadatelem je považováno za méně závažné. (4) Registrační seznam pobídkových projektů Fond uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Určí-li Komise ve stanovisku, že pobídkový projektpobídkový projekt nesplňuje obsahové předpoklady pro poskytnutí filmové pobídky, Fond žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu zamítne. (6) Proti rozhodnutí Fondu o žádosti o registraci pobídkového projektupobídkového projektu a proti usnesení Fondu o zastavení řízení se nelze odvolat. (7) Žádost o registraci pobídkového projektupobídkového projektu lze podat opakovaně, bylo-li o ní rozhodnuto podle odstavce 1 nebo 5. Žadatel může žádost o registraci shodného pobídkového projektupobídkového projektu podat až po uplynutí lhůty pro podání žádosti o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu stanovené v osvědčení o registraci pobídkového projektupobídkového projektu; pro účely posouzení uznatelnosti nákladů podle § 42 odst. 4 se v tomto případě za rozhodný považuje den podání opakované žádosti o registraci pobídkového projektupobídkového projektu. (8) Pro účely poskytování filmových pobídek se za shodné považují projekty, v jejichž rámci má být podle podaných žádostí realizována výroba audiovizuálního díla na základě téhož, třebaže pozměněného scénáře, a to bez ohledu na případnou změnu názvu. § 46 Žádost o evidenci pobídkového projektu (1) Žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o registraci pobídkového projektupobídkového projektu, je oprávněn podat žádost o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, a to nejpozději ve lhůtě určené v osvědčení o registraci pobídkového projektupobídkového projektu, pokud a) splňuje předpoklady podle § 50 odst. 2, b) neporušil podmínky uvedené v osvědčení o registraci pobídkového projektupobídkového projektu, s výjimkou takových podmínek, jejichž porušení žadatelem je podle osvědčení o registraci pobídkového projektupobídkového projektu považováno za méně závažné, c) o evidenci shodného pobídkového projektupobídkového projektu dosud nepožádala jiná osoba, ledaže osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu vydané na základě takové žádosti bylo zrušeno nebo jiné osobě marně uplynula lhůta pro podání žádosti o filmovou pobídku podle § 48, d) osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, které bylo na jeho žádost Fondem vydáno podle § 47 ve vztahu ke shodnému pobídkovému projektupobídkovému projektu, nebylo Fondem pravomocně zrušeno podle § 47 odst. 4, a e) žádné jiné osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, které bylo na jeho žádost Fondem vydáno podle § 47, nebylo Fondem pravomocně zrušeno podle § 47 odst. 4 v průběhu 2 předchozích let. (2) Žádost o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu se podává v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádost o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu musí být žadatelem vložena v elektronické podobě do systému Fondu vedeného způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Žádost o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu obsahuje vedle základních náležitostí žádosti podle správního řádu rovněž přílohy, které stanoví statut Fondu. § 47 Posouzení žádosti o evidenci pobídkového projektu a evidence pobídkového projektu (1) Neobsahuje-li žádost o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu veškeré náležitosti stanovené tímto zákonem nebo statutem Fondu, Fond vyzve žadatele k jejímu doplnění. Pokud je žádost o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu doplněna ve lhůtě stanovené Fondem, považuje se za datum úplné a řádně podané žádosti datum podání doplnění žádosti o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu. Pokud žadatel žádost o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu nedoplní do 10 pracovních dnů ode dne doručení výzvy Fondu, Fond řízení o žádosti usnesením zastaví. (2) V případě, že žadatel nebo pobídkový projektpobídkový projekt nesplňují podmínky stanovené zákonem nebo statutem Fondu, Fond žádost o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu zamítne. (3) Nepostupuje-li Fond podle odstavce 1 věty třetí nebo podle odstavce 2, vydá osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu. Pokud disponibilní prostředky Fondu nepostačují k plnému krytí předpokládané výše filmové pobídky, Fond řízení o žádosti přeruší do doby, kdy získá disponibilní prostředky, které k plnému krytí předpokládané výše filmové pobídky postačují; o dobu přerušení řízení se prodlužuje lhůta podle § 48 odst. 1. Fond vyřizuje žádosti o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu postupně podle pořadí jejich podání a získané disponibilní prostředky použije přednostně na krytí předpokládané výše filmové pobídky u pobídkových projektůpobídkových projektů, u nichž řízení o žádosti přerušil. Osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu obsahuje předpokládanou výši částky filmové pobídky. Fond v osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu určí podmínky závazné pro žadatele, pokud jde o stanovení povinnosti podle § 50 odst. 3 písm. d), o dodržení lhůt při realizaci pobídkového projektupobídkového projektu a o poskytování informací, týkajících se realizace pobídkového projektupobídkového projektu, Fondu. Fond může v osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu určit v souladu se žádostí o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu pro podání žádosti o pobídku kratší lhůtu, než je lhůta stanovená v § 48 odst. 1. Fond může v osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu označit takové podmínky, jejichž porušení žadatelem je považováno za méně závažné. (4) Pokud žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, poruší podmínky v něm uvedené, s výjimkou těch, jejichž porušení je podle osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu považováno za méně závažné, Fond může rozhodnout o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu. Pokud po vydání osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu vyjde najevo, že žadatel porušil v době předcházející vydání osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu podmínky uvedené v osvědčení o registraci téhož pobídkového projektupobídkového projektu, s výjimkou těch, jejichž porušení je podle osvědčení o registraci pobídkového projektupobídkového projektu považováno za méně závažné, Fond může rozhodnout o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu. (5) Dojde-li po vydání osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu k tomu, že odpadne realizace pobídkového projektupobídkového projektu, nebo k tomu, že v důsledku změny okolností nebude možno na výrobu audiovizuálního díla podat žádost o filmovou pobídku, je žadatel povinen o tom bez odkladu informovat Fond. Fond rozhodne o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu. (6) Dojde-li po vydání osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu k tomu, že se v důsledku změny okolností zvýší nebo sníží předpokládaná výše částky filmové pobídky o více než 5 % nebo o více než 1 000 000 Kč, je žadatel povinen podat žádost o změnu osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, a to nejpozději ve lhůtě uvedené v osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu. Fond vydá rozhodnutí o změně osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu. (7) Pokud žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, přestane splňovat podmínky podle § 50 odst. 2, je povinen o tom bez odkladu informovat Fond. Fond rozhodne o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu. Zjistí-li Fond jinak, že žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, přestal splňovat podmínky podle § 50 odst. 2, rozhodne o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu. (8) Proti rozhodnutí Fondu o žádosti o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, o zrušení osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu a o změně osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu a proti usnesení Fondu o přerušení řízení nebo zastavení řízení se nelze odvolat. (9) Evidenci pobídkových projektůpobídkových projektů a lhůty Fond uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 48 Žádost o filmovou pobídku (1) Žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, je oprávněn podat žádost o filmovou pobídku, a to nejpozději do uplynutí 4 let ode dne, kdy mu bylo doručeno osvědčení o registraci pobídkového projektupobídkového projektu, není-li v osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu uvedena kratší lhůta, pokud a) osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu nebylo Fondem zrušeno, b) splňuje předpoklady podle § 50 odst. 2. (2) Žádost o filmovou pobídku se podává v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádost o filmovou pobídku musí být žadatelem vložena v elektronické podobě do systému Fondu vedeného způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Je-li součástí pobídkového projektupobídkového projektu natáčení audiovizuálního díla v České republice v rozsahu alespoň 10 natáčecích dnů a nejde-li o animované audiovizuální dílo, lze žádost o filmovou pobídku ve vztahu k jednomu pobídkovému projektupobídkovému projektu podat postupně dvakrát, pokaždé ve vztahu k odlišným uznatelným nákladům. První z obou žádostí lze podat nejdříve po ukončení natáčení audiovizuálního díla v České republice. Ve vztahu k první ze dvou takových postupných žádostí o filmovou pobídku však musí být splněn minimální limit uznatelných nákladů podle § 42 odst. 1 písm. d). Jinak lze žádost o filmovou pobídku ve vztahu k jednomu pobídkovému projektupobídkovému projektu podat pouze jednou, nebyla-li předchozí žádost zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno. (4) Částka odpovídající filmové pobídce podle žádosti o filmovou pobídku může být vyšší než částka předpokládané filmové pobídky uvedená v osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu až o 5 %, nejvýše však o 1 000 000 Kč. Podává-li žadatel postupně 2 žádosti o filmovou pobídku ve vztahu k témuž pobídkovému projektupobídkovému projektu podle odstavce 3, platí ustanovení věty první pro součet částek uvedených v obou žádostech o pobídku. (5) Žádost o filmovou pobídku obsahuje vedle základních náležitostí žádosti podle správního řádu přílohy, které stanoví statut Fondu. (6) Součástí žádosti o filmovou pobídku je zpráva auditora, který je oprávněn vykonávat auditorskou činnost podle jiného právního předpisu44) a který má uzavřenou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu své činnosti třetí osobě a limit sjednaného pojistného plnění činí alespoň 100 000 000 Kč. Náležitosti zprávy auditora, které jsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a standardy Rady pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB), stanoví metodika Fondu. § 49 Posouzení žádosti o filmovou pobídku (1) Neobsahuje-li žádost o filmovou pobídku veškeré náležitosti stanovené tímto zákonem, Fond vyzve žadatele k jejímu doplnění. Pokud žadatel žádost o filmovou pobídku nedoplní do 10 pracovních dnů ode dne doručení výzvy Fondu, Fond řízení o žádosti usnesením zastaví. (2) Pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené zákonem, Fond rozhodne o poskytnutí filmové pobídky. V opačném případě Fond žádost o poskytnutí filmové pobídky zamítne. Obsahuje-li však žádost o filmovou pobídku částku odpovídající filmové pobídce vyšší, než jak vyplývá z tohoto zákona, Fond žádost nezamítne a v rozhodnutí o filmové pobídce určí výši filmové pobídky v souladu s tímto zákonem. (3) Fond žádost o poskytnutí filmové pobídky zamítne také v případě, že žadatel porušil podmínky uvedené v osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, s výjimkou těch, jejichž porušení je podle osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu považováno za méně závažné. (4) Fond uvolní a vyplatí filmovou pobídku na účet žadatele do 30 dnů ode dne vydání rozhodnutí o filmové pobídce, pokud žadatel v okamžiku vyplacení filmové pobídky splňuje podmínky podle § 50 odst. 2. Bankovní poplatky spojené s touto transakcí hradí žadatel. (5) Proti rozhodnutí Fondu o žádosti o filmovou pobídku a proti usnesení Fondu o zastavení řízení se nelze odvolat. (6) Přehled poskytnutých filmových pobídek Fond uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Přestane-li žadatel splňovat podmínky podle § 50 odst. 2 před vyplacením filmové pobídky, nebo vyjde-li dodatečně najevo, že žadatel nebo pobídkový projektpobídkový projekt nesplňoval předpoklady pro vydání rozhodnutí o filmové pobídce, Fond rozhodnutí o filmové pobídce zruší. Proti rozhodnutí Fondu o zrušení rozhodnutí o filmové pobídce se nelze odvolat. § 50 Příjemce filmové pobídky (1) Příjemcem filmové pobídky se pro účely tohoto zákona rozumí a) žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o registraci pobídkového projektu, b) žadatel, kterému bylo doručeno osvědčení o evidenci pobídkového projektu, c) žadatel, kterému bylo doručeno rozhodnutí o filmové pobídce. (2) Příjemce filmové pobídky a) musí splňovat předpoklady podle § 39 odst. 1 a § 44 odst. 1, b) nesmí být příjemcem podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích45), c) nesmí být osobou, jejíž majetek je postižen nařízeným výkonem rozhodnutí nebo exekucíexekucí. (3) Příjemce filmové pobídky je povinen a) ve svém účetnictví zabezpečit, aby vybrané účetní operace související s pobídkovým projektempobídkovým projektem byly vedeny v oddělené analytické evidenci a tak, aby bylo prokazatelné, že příslušné účetní položky jsou vykazovány na pobídkový projektpobídkový projekt a souvisejí s jeho realizací, b) zabezpečit pro účely kontroly archivaci veškeré dokumentace, včetně účetnictví o pobídkovém projektupobídkovém projektu po dobu 5 let od vyplacení filmové pobídky a na výzvu je poskytnout Fondu, c) plnit podmínky obsažené v osvědčení o registraci pobídkového projektupobídkového projektu a v osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, d) v závěrečných titulcích audiovizuálního díla, jehož výroba byla součástí pobídkového projektupobídkového projektu, uvést, že výroba audiovizuálního díla byla podpořena filmovou pobídkou podle tohoto zákona, a to způsobem uvedeným v osvědčení o evidenci pobídkového projektupobídkového projektu, e) bezúplatně poskytnout Fondu kopii audiovizuálního díla, jehož výroba byla součástí pobídkového projektupobídkového projektu, na nosiči zvukově obrazového záznamu, a to do 6 měsíců od prvního zpřístupnění audiovizuálního díla veřejnosti. (4) Porušení povinností podle odstavce 3 je považováno za porušení rozpočtové kázně podle jiného právního předpisu43). Oddíl 3 § 51 Činnost Komise, její složení a rozhodování (1) Komise a) posuzuje žádosti o registraci pobídkového projektu z hlediska splnění obsahových předpokladů podle § 42 odst. 1 písm. c) a vydává k nim stanoviska, b) vykonává další činnosti svěřené jí tímto zákonem nebo statutem Fondu. (2) Komise je usnášeníschopná, pokud se jejího jednání zúčastní alespoň 3 členové. Komise rozhoduje většinou hlasů. Při rovnosti hlasů se volba opakuje nejvíce dvakrát, pokud se ani poté nerozhodne, návrh je považován za nepřijatý. (3) Člen Komise je vyloučen z rozhodování o filmové pobídce v případech podle správního řádu a dále v případě, že má na tomto rozhodování osobní zájem nebo by mu mohla vzniknout osobní výhoda, a to přímo nebo prostřednictvím osoby blízké. Pro účely posouzení usnášeníschopnosti Komise při takovém rozhodování se má za to, že vyloučený člen Komise se jednání nezúčastnil. (4) Komise má 5 členů. (5) Členové Komise jsou jmenováni a odvoláváni ministrem z řad uznávaných osobností, které mají zkušenosti v oblasti audiovize, navržených profesními organizacemi. Návrhy se podávají Fondu, který je předá ministrovi. (6) Komise na svém prvním jednání po jmenování členů Komise zvolí předsedu a místopředsedu. (7) Členství v Komisi je veřejnou funkcí. (8) Členu Komise náleží za výkon jeho funkce odměna ve výši, kterou stanoví na návrh ministra vláda usnesením. Členu Komise náleží náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho pobytu. (9) Podrobnosti o náležitostech návrhu kandidáta na člena Komise a postupu při jeho podávání, o volbě předsedy a místopředsedy Komise a o jednání a další činnosti Komise stanoví statut Fondu. § 52 Předpoklady členství v Komisi a zánik členství v Komisi (1) Členem Komise může být fyzická osoba, která je a) plně svéprávná, b) bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Člen Komise nesmí zastávat funkce v politických stranách nebo politických hnutích, ani nesmí v jejich prospěch působit v souvislosti s výkonem funkce člena Komise. (3) Členství v Komisi je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy nebo jeho náměstka, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu či člena jeho kolegia, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní bankybanky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize. (4) Funkce člena Komise je neslučitelná se základním pracovněprávním vztahem k Fondu. (5) Členství v Komisi zaniká a) uplynutím funkčního období, b) dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce člena Komise ministrovi, c) dnem, kdy bylo členu Komise doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce, d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu Komise omezena svéprávnost, e) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Komise odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, nebo f) dnem, kdy člen Komise získal funkci podle odstavce 2 nebo 3 anebo mu vznikl pracovní poměr k Fondu. (6) Ministr odvolá člena Komise z funkce, pokud a) přestal splňovat předpoklady pro výkon funkce, b) se dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce, c) závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce, d) působil ve prospěch politických stran nebo politických hnutí v souvislosti s výkonem funkce člena Komise, nebo e) opakovaně řádně neplní svoje povinnosti podle tohoto zákona, jiných právních předpisů nebo statutu Fondu. Díl 7 Koprodukční status a potvrzení o splnění podmínek koprodukce § 53 (1) Fond rozhodne o udělení koprodukčního statusu a) audiovizuálnímu dílu, splňuje-li podmínky mezinárodní smlouvy o filmové koprodukci, b) kinematografickému dílu, splňuje-li podmínky Úmluvy nebo Revidované úmluvy. (2) Fond rozhodne o udělení potvrzení o splnění podmínek koprodukce kinematografickému dílu, které splňuje kritéria evropského filmového díla podle Úmluvy nebo oficiálně koprodukovaného filmového díla podle Revidované úmluvy. (3) Koprodukční status a potvrzení o splnění podmínek koprodukce nemohou být uděleny audiovizuálním dílům pornografické povahy, kinematografickým dílům schvalujícím násilí nebo kinematografickým dílům otevřeně urážejícím lidskou důstojnost. (4) Žádost o udělení koprodukčního statusu a žádost o udělení potvrzení o splnění podmínek koprodukce podává koproducent usazený na území České republiky. (5) Součástí žádosti o udělení koprodukčního statusu a žádosti o udělení potvrzení o splnění podmínek koprodukce je potvrzení o zaplacení správního poplatku. Díl 8 Dozor § 54 (1) Dozor nad dodržováním povinností podle tohoto zákona s výjimkou povinností Fondu vykonává v přenesené působnosti krajský úřad. Pro tyto účely mu Fond poskytuje nezbytné údaje obsažené v evidenci v oblasti audiovize. (2) Krajský úřad zašle Fondu opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o porušení tohoto zákona právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Díl 9 Přestupky § 55 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která prodává, pronajímá nebo půjčuje rozmnoženiny kinematografického díla označené klasifikací podle § 4 odst. 2 písm. d), dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 5 odst. 6 rozmnoženiny kinematografického díla označené klasifikací prodá, pronajme nebo půjčí osobě, na kterou se podle provedené klasifikace vztahuje omezení jeho přístupnosti. (2) Výrobce nebo koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky se dopustí přestupku tím, že neprovede klasifikaci českého kinematografického díla nebo neoznámí provedenou klasifikaci jeho distributorovi podle § 5 odst. 1. (3) Výrobce českého audiovizuálního díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky se dopustí přestupku tím, že neoznámí toto dílo Národnímu filmovému archivu podle § 7 odst. 1 nebo 2. (4) Výrobce českého kinematografického díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky se dopustí přestupku tím, že ve stanovené lhůtě a) nenabídne písemně návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny podle § 6 odst. 1 a 2, nebo b) nepředá Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny nebo ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy, podle § 6 odst. 4. (5) Výrobce českého kinematografického díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky, který je současně příjemcem podpory audiovize podle § 31 odst. 1 písm. b), se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 5 ve stanovené lhůtě a) nenabídne písemně návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu bezúplatně rozmnoženiny podle § 6 odst. 1 a 2, nebo b) nepředá Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny nebo ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy, podle § 6 odst. 4. (6) Výrobce českého televizního díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky, který je současně příjemcem podpory audiovize podle § 31 odst. 1 písm. b), se dopustí přestupku tím, že ve stanovené lhůtě a) nenabídne písemně návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny podle § 6a odst. 1 a 2, nebo b) nepředá Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny nebo ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy, podle § 6a odst. 4. (7) Pořadatel kinematografického představení se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí zveřejnění distributoremdistributorem sdělené klasifikace kinematografického dílakinematografického díla v souvislosti s oznámením o konání kinematografického představeníkinematografického představení nebo při konání kinematografického představeníkinematografického představení nezajistí vyloučení účasti osob, na které se vztahuje omezení přístupnosti díla podle § 5 odst. 5, nebo b) v rozporu s § 5 odst. 8 zpřístupní veřejnosti před zahájením, v průběhu nebo bezprostředně po skončení kinematografického představeníkinematografického představení audiovizuální upoutávky označené přísnějším stupněm klasifikace, než má kinematografické dílokinematografické dílo, které je hlavním programem kinematografického představeníkinematografického představení. (8) Distributor se dopustí přestupku tím, že a) neopatří rozmnoženiny českého audiovizuálního díla, nejde-li o videohru, rozšiřované veřejnosti na území České republiky titulky pro sluchově postižené nebo jejich obaly neopatří nápisem „Titulky pro sluchově postižené“ podle § 3 odst. 2, b) neprovede klasifikaci jiného než českého kinematografického dílačeského kinematografického díla, které distribuuje na území České republiky podle § 5 odst. 2, c) neoznámí provedenou klasifikaci pořadateli kinematografického představenípořadateli kinematografického představení, poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo ostatním osobám, jimž pro území České republiky poskytne oprávnění k užití díla podle § 5 odst. 3, d) jako osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. j) bodě 1 neoznačí obaly rozmnoženin kinematografického díla označením jeho klasifikace nebo pro označení rozmnoženin nepoužije klasifikace kinematografického díla s nejvyšším omezením přístupnosti, jestliže tyto rozmnoženiny obsahují více kinematografických děl podle § 5 odst. 4, e) nezajistí, aby audiovizuální upoutávky nebo jiné formy reklamy vztahující se k jím distribuovanému kinematografickému dílu klasifikovanému podle § 4 odst. 2 písm. d) obsahovaly označení klasifikace pro takové kinematografické dílo podle § 5 odst. 7, nebo f) neoznámí Národnímu filmovému archivu kinematografické nebo televizní dílo, které bylo v jeho distribuci zpřístupněno veřejnosti v České republice prostřednictvím kinematografických představení, televizního vysílání nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání podle § 7 odst. 3. (9) Za přestupky lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 8 písm. a) až e), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 7 nebo odstavce 8 písm. f). § 56 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad. (2) Krajský úřad zašle Fondu opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o přestupku, nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Pokuty jsou příjmem Fondu. HLAVA V SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Díl 1 Společná ustanovení § 57a Intenzita veřejné podpory (1) Intenzita veřejné podpory, jíž se pro účely tohoto zákona rozumí objem veřejné podpory poskytnuté na projekt, na jehož realizaci byla poskytnuta podpora podle tohoto zákona, nesmí přesáhnout limit stanovený v přímo použitelném předpisu Evropské unie59) nebo v rozhodnutí Evropské komise a současně nesmí být vyšší než 90 % celkových nákladů projektu. (2) Za veřejnou podporu se považuje podpora audiovize a filmová pobídka podle tohoto zákona a veškeré další zdroje mající povahu veřejné podpory, poskytnuté na realizaci projektu žadateli o podporu audiovize nebo žadateli o filmovou pobídku a všem ostatním fyzickým nebo právnickým osobám, které se účastní financování projektu. Za celkové náklady projektu se považují náklady na realizaci celého projektu vynaložené žadatelem o podporu audiovize, žadatelem o filmovou pobídku nebo jinými osobami účastnícími se realizace projektu. V případě filmových pobídek se pro tento účel projektem rozumí celá výroba audiovizuálního díla, nikoli jen část výroby, realizovaná v rámci pobídkového projektu. (3) Statut Fondu stanoví postup při zjišťování a prokazování intenzity veřejné podpory. § 57b Zveřejnění informací (1) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých podporách audiovize jako otevřená data podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to v rozsahu a) jméno a příjmení nebo název příjemce, b) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, c) obec, ve které má příjemce sídlo nebo místo pobytu, d) výše přiznané podpory audiovize, e) účel, na který je poskytovaná podpora audiovize určena, a f) zápis z jednání rady, na kterém bylo rozhodováno o podpořeném projektu na základě vyhlášené výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize, včetně protokolu, který obsahuje údaje o tom, jak každý člen rady žádost hodnotil a jak o ní hlasoval. (2) Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 30 dnů od jednání rady, na kterém bylo rozhodováno o podpořeném projektu na základě vyhlášené výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. (3) Fond zveřejňuje informace o poskytnutých filmových pobídkách jako otevřená data podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to v rozsahu a) jméno a příjmení nebo název příjemce, b) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, c) obec, ve které má příjemce sídlo nebo místo pobytu, d) výše přiznané částky filmové pobídky a e) datum vydání rozhodnutí o poskytnutí filmové pobídky. (4) Informace podle odstavce 3 o poskytnutých filmových pobídkách se zveřejňují do 30 dnů od vydání rozhodnutí. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let. § 57c (1) Je-li navrhovatel kandidáta na člena orgánu Fondu, hodnotitele nebo člena komise, žadatel o podporu audiovize, příjemce podpory audiovize, žadatel o filmovou pobídku, příjemce filmové pobídky nebo žadatel o vydání koprodukčního statusu povinen na základě tohoto zákona předložit dokument, předkládá jeho kopii. Má-li Fond pochybnosti o pravosti dokumentu, může požadovat předložení originálu nebo jeho úředně ověřené kopie. (2) Dokumenty podle odstavce 1, které jsou v jiném než českém nebo slovenském jazyce, musí být doplněny jejich překladem do českého jazyka; Fond si může vyžádat předložení úředního překladu do českého jazyka. Fond může určit dokumenty, které mu lze předložit bez překladu, a to i ve vztahu k vybraným jazykům. § 57d Člen představenstva, rady, výboru, komise, hodnotitel a zaměstnanec Fondu je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti se svou činností ve Fondu dozvěděl. Díl 2 Přechodná ustanovení § 58 (1) Zrušuje se Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Ministerstvo podá návrh na výmaz Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie z obchodního rejstříku do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Fond je právním nástupcem Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se Fond stává příslušným hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s nímž byl v uvedeném dni příslušný hospodařit Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, a přecházejí na něj jeho závazky. Týmž dnem vstupuje Fond do všech práv a povinností z právních vztahů, jejichž účastníkem byl Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. § 59 (1) Rada Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie vykonává do 4. dubna 2015 funkci Rady. Po dobu výkonu funkce členů Rady náleží členům Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie odměna stanovená podle § 14 odst. 6. Nového předsedu a místopředsedu Rada zvolí v případě, že většina jejích členů to navrhne. (2) Poslanecká sněmovna při volbě prvních členů Rady losem určí, kterým členům Rady skončí funkční období po 1 roce, kterým členům Rady skončí funkční období po 2 letech a kterým členům Rady skončí funkční období po 3 letech. (3) První schůzi Rady svolá ministr nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byl zvolen šestý člen Rady. (4) Na první schůzi Rady podle odstavce 3 zvolí Rada ze svých členů předsedu a místopředsedu. § 60 O žádostech, předložených Státnímu fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne Fond podle dosavadních právních předpisů. § 61 Řízení o správních deliktech a řízení o vymáhání nedoplatků, která byla zahájena a nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí ministerstvo podle dosavadních právních předpisů. § 62 V řízení o projektech, která byla zahájena do dne účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních předpisů s tím, že poskytování filmových pobídek přebírá Fond. § 63 Plnění nabídkové povinnosti vůči Archivu, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. § 64 Vyúčtování a odvod příplatku k ceně vstupnéhovstupného podle dosavadních právních předpisů provede pořadatel do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 65 Evidence audiovizuálních děl, které byly vedeny podle § 1a zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo převede na Archiv do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 66 Národní filmový archiv zřízený podle dosavadních předpisů se pokládá za Archiv podle tohoto zákona. Díl 3 Zrušovací ustanovení § 67 Zrušuje se: 1. Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. 2. Zákon č. 249/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl § 68 V zákoně č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 249/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se část první, třetí a § 13 zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna autorského zákona § 69 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi).“. 2. V § 26 odst. 2 a v § 106 odst. 4 se slova „České republiky pro podporu a rozvoj české“ zrušují. 3. Část sedmá se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze § 70 V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 143/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb. a zákona č. 255/2012 Sb., se část dvacátá devátá zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů § 71 Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 4 se slova „který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,“ zrušují. 2. V § 32a odst. 1 se za slova „na základě licence“ vkládají slova „podle § 12 odst. 3 písm. a)“. 3. V § 32b odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „(2) Pokud poplatník dosahuje výnos nebo příjem nepřímým prodejem vysílacího času prostřednictvím třetích osob, které nejsou konečnými uživateli vysílacího času, zahrnuje se do základu poplatku namísto tohoto výnosu nebo příjmu výnos nebo příjem, který by poplatník realizoval přímým prodejem tohoto vysílacího času, a to bez ohledu na to, zda by se takový přímý prodej ve skutečnosti uskutečnil. Ustanovení předchozí věty se uplatní pouze v případě, že třetími osobami podle předchozí věty jsou osoby propojené s poplatníkem ve smyslu jiného právního předpisu19). 19) § 66a odst. 9 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. Za § 32f se vkládá nový § 32g, který zní: „§ 32g (1) V případě, že výnos poplatku nedosahuje v celkové částce 150 mil. Kč, poplatník poplatku z vysílání reklamy se podílí na rozdílu mezi celkovými výnosy poplatku a částkou 150 mil. Kč úměrně svému podílu na celkových výnosech z reklamy všech poplatníků poplatku z vysílání reklamy. (2) Doplatek poplatku z vysílání reklamy zaplatí poplatník do 30 dní od doručení výzvy Státního fondu kinematografie.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony § 72 V zákoně č. 482/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 94/2005 Sb., se část sedmá zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o správních poplatcích § 73 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb. a zákona č. 274/2012 Sb., se mění takto: 1. V příloze zákona části IV položka 67 zní: „Položka 67 a)\| Přijetí žádosti\| \| ---\|---\|---\|--- \| 1\\. o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání\| Kč\| 90 000 \| 2\\. o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování televizního vysílání\| Kč\| 90 000 \| 3\\. o udělení oprávnění nebo o prodloužení doby platnosti k místnímu televiznímu vysílání\| Kč\| 50 000 b)\| Přijetí žádosti o udělení oprávnění nebo o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování rozhlasového vysílání\| Kč\| 25 000 c)\| Přijetí přihlášky k provozování převzatého vysílání\| Kč\| 90 000 d)\| Přijetí žádosti o změnu údajů uvedených\| \| \| 1\\. v žádosti o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání\| Kč\| 20 000 \| 2\\. v žádosti o udělení oprávnění k provozování rozhlasového vysílání\| Kč\| 5 000 \| 3\\. v přihlášce k provozování převzatého vysílání\| Kč\| 20 000 Předmětem poplatku není \| 1\\. Přijetí žádosti o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání podle písmene a) této položky, je-li žádost podávána podle § 21 odst. 1 zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání). \| 2\\. Přijetí žádosti o změnu údajů podle písmene d) této položky, zapisuje-li se změna do obchodního rejstříku.“. 2. V příloze zákona části IV se za položku 67 vkládá nová položka 67a, která včetně poznámky pod čarou č. 41a zní: „Položka 67a Přijetí žádosti\| \| ---\|---\|--- a) o podporu kinematografie na realizaci projektu z okruhu vývoje českého kinematografického díla nebo na realizaci projektu z jiného okruhu než výroby českého kinematografického díla41a)\| Kč\| 5 000 b) o podporu kinematografie na realizaci projektu z okruhu výroby českého kinematografického díla41a)\| Kč\| 10 000 c) o změně podmínek stanovených v rozhodnutí o podpoře kinematografie41a)\| Kč\| 500 d) o registraci pobídkového projektu41a)\| Kč\| 30 000 41a) Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi).“. ČÁST OSMÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony § 74 V zákoně č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se část šestá zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony § 75 V zákoně č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 17/2012 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se část šestá zrušuje. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech § 76 V zákoně č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 101/2010 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 17/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 201/2012 Sb., se část třicátá zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu § 77 V zákoně č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, ve znění zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb. a zákona č. 255/2012 Sb., se část čtrnáctá zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony § 78 V zákoně č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění zákona č. 89/2012 Sb., se část čtvrtá zrušuje. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony § 79 V zákoně č. 465/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část pátá zrušuje. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona č. 239/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony § 80 V zákoně č. 239/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část pátá zrušuje. ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST § 81 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 27, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Němcová v. r. Nečas v. r. 1) § 62 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 2) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 12 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb. 4) § 79 zákona č. 121/2000 Sb. 5) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2000 Sb. m. s., o přijetí Evropské úmluvy o filmové koprodukci. 6) § 14 až 16 zákona č. 121/2000 Sb. 7) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb. 8) § 21 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb. 9) § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 132/2010 Sb. 10) § 15 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb. 11) § 16 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb. 12) § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 64 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb. 14) § 7 zákona č. 121/2000 Sb. 15) § 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) § 106 odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb. 18) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 20) § 214 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 21) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 22) § 4 zákona č. 121/2000 Sb. 23) § 28 zákona č. 218/2000 Sb. § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách). 26) Například § 26 odst. 2 až 4, § 74 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27) § 14 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů. 28) Například § 26 odst. 2 až 4 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb. 29) § 201 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 31) § 14 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 32) § 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 33) Například § 26 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb. 34) Zákon č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) § 3 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb. 43) § 44 rozpočtových pravidel. 44) § 2 písm. b) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech). 45) Sdělení Komise (ES) 2004/C 244/02 Pokyny Společenství na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. 46) § 402 občanského zákoníku. 47) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 17 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 51) § 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 52) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. 53) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek). 54) Úmluva Rady Evropy o filmové koprodukci (revidované znění), vyhlášená pod č. 23/2021 Sb. m. s. 55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 56) § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb. 57) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 132/2010 Sb. 58) Sdělení Komise (2020/C 223/03) Pokyny podle čl. 13 odst. 7 směrnice o audiovizuálních mediálních službách týkající se výpočtu podílu evropských děl v katalozích služeb na vyžádání a definice nízké sledovanosti a nízkého obratu. 59) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění. 60) Čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (kodifikované znění).
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 495/2012 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 495/2012 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony, přijatému Parlamentem dne 5. června 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 19. června 2012 Vyhlášeno 31. 12. 2012, částka 186/2012 495 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 19. prosince 2012 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony, přijatém Parlamentem dne 5. června 2012 a vráceném prezidentem republiky dne 19. června 2012. Němcová v. r.
Zákon č. 494/2012 Sb.	Zákon č. 494/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 7. 2012, částka 186/2012 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o obecní policii * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST PÁTÁ - Změna trestního zákoníku Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 494 ZÁKON ze dne 5. června 2012, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o obecní policii Čl. II V § 11a odst. 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se za větu první vkládá věta „Dožádaný orgán poskytne dále údaj o zákazu pobytu, místu a době jeho trvání.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. III Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 158 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 14, který včetně poznámky pod čarou č. 46 zní: „14. zákazu pobytu46), místu zákazu pobytu a době jeho trvání, 46) § 75 trestního zákoníku. § 15a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 494/2012 Sb.“. 2. V § 158 odst. 9 se doplňuje písmeno v), které zní: „v) zákaz pobytu46), místo zákazu pobytu a doba jeho trvání.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. IV Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 25 zní: „j) zákaz pobytu25), místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, 25) § 75 trestního zákoníku. § 15a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 494/2012 Sb.“. Dosavadní písmena j) až t) se označují jako písmena k) až u). 2. V § 3 odst. 3 písm. u) se slova „a) až s)“ nahrazují slovy „a) až t)“. 3. V § 3a odst. 2, v § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 2 se slova „písm. o) a p)“ nahrazují slovy „písm. p) a q)“. 4. V § 4 odst. 1 se slova „písm. j) až n)“ nahrazují slovy „písm. k) až o)“. 5. V § 4a se slova „písm. j) až o) a písm. q) a r)“ nahrazují slovy „písm. k) až p) a písm. r) a s)“. 6. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Obecní úřad, v jehož správním obvodu má občan trvalý pobyt, zapisuje údaj vedený v informačním systému podle § 3 odst. 3 písm. j).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 7. V § 6 se slova „písm. i), písm. k), l), r)“ nahrazují slovy „písm. i), l), m), s)“. 8. V § 8 odst. 3 se slova „písm. p)“ nahrazují slovy „písm. q)“, slova „písm. o)“ se nahrazují slovy „písm. p)“ a slova „písm. q) a r)“ se nahrazují slovy „písm. r) a s)“. ČÁST PÁTÁ Změna trestního zákoníku Čl. V V § 337 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) porušuje zákaz pobytu uložený podle jiného právního předpisu,“. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena e) až j). Němcová v. r. Nečas v. r.
Nařízení vlády č. 492/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 492/2012 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 31. 12. 2012, částka 185/2012 * § 1 - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem * § 2 - Vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 2012, průměrný výdělek se podle § 1 nezvyšuje. * § 3 - Úprava podle § 1 přísluší od 1. ledna 2013 a provede se bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o d * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Aktuální znění od 31. 12. 2012 492 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. prosince 2012 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) Vláda nařizuje k provedení zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., a podle § 127 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 272/2009 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých (dále jen „náhrada“), příslušející vojákovi podle jiného právního předpisu1), se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle jiného právního předpisu2), se zvyšuje o 0,9 %. § 2 Vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 2012, průměrný výdělek se podle § 1 nezvyšuje. § 3 Úprava podle § 1 přísluší od 1. ledna 2013 a provede se bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Místopředsedkyně vlády a ministryně obrany: v z. Mgr. Peake v. r. 1) § 62 a 67 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. § 118 a 123 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. 2) Nařízení vlády č. 329/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 12/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 373/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 448/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 413/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 449/2011 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Vyhláška č. 491/2012 Sb.	Vyhláška č. 491/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění vyhlášky č. 463/2009 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 184/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění vyhlášky č. 463/2009 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 491 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění vyhlášky č. 463/2009 Sb. Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 131 písm. e) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů: Čl. I Vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění vyhlášky č. 463/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se věta první zrušuje. 2. V § 3 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 3. V § 3 odst. 2 se slova „usnesení o nařízení exekuce,“ nahrazují slovy „doložka provedení exekuce byla zapsána do rejstříku zahájených exekucí nebo že usnesení o“. 4. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Součinnost třetích osob (1) V žádosti o součinnost s peněžním ústavem exekutor uvede, že požaduje zjištění následujících údajů o majetku povinného: a) čísla účtů nebo jiné jedinečné identifikátory a jejich druh, b) čísla vkladních knížek nebo jiné jedinečné identifikátory, c) aktuální zůstatky na účtech a vkladních knížkách, d) informaci o vedení předchozích exekucí či jiných omezeních, e) změny na účtech za období posledních 90 dnů zpětně ode dne doručení žádosti ve formě výpisu z účtu, f) informaci o dalším majetku, věcech, zaknihovaných cenných papírech nebo listinách, které peněžní ústav povinnému spravuje nebo které jsou povinným nebo pro povinného u peněžního ústavu uschovány. (2) Formát a struktura datového souboru obsahujícího žádost o součinnost jsou upraveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Má-li povinný pronajatou u peněžního ústavu bezpečnostní schránku, uvede peněžní ústav v odpovědi namísto údajů podle odstavce 1 písm. f) identifikační údaje k bezpečnostní schránce a místo, kde se nachází. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí i na zjištění údajů o majetku manžela povinného obdobně.“. 5. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Jsou-li v exekučním příkazu uvedeny pravděpodobné náklady exekuce a pravděpodobné náklady oprávněného, vydá exekutor příkaz k úhradě nákladů exekuce neprodleně poté, kdy dojde ke splnění nebo vymožení povinnosti vymáhané v exekučním řízení s výjimkou nákladů exekuce a nákladů oprávněného. Exekutor je povinen poučit o této skutečnosti účastníky řízení v exekučním příkazu, ve kterém tyto pravděpodobné náklady uvedl.“. 6. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které znějí: „§ 6a Exekutor zajistí, aby poté, co zastupování začalo, byly jeho zástupci předány spisy, plnění vymožená v exekuci, zajištěné věci, exekutorské úschovy a registry, případně razítko a pečetidlo. § 6b Smlouva o zvláštním účtu podle § 46 odst. 5 zákona musí obsahovat také ujednání, že oprávnění nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu mají též zástupce exekutora po dobu zastupování a exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl exekutorovi, který uzavřel smlouvu o zvláštním účtu.“. 7. V § 9 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Vyrozumění o tom, že doložka provedení exekuce byla zapsána do rejstříku zahájených exekucí, a o tom, že exekuční příkaz nabyl právní moci, se doručuje osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje vyrozumění o právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. (2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce se doručuje oprávněnému a povinnému. Po nabytí právní moci se příkaz k úhradě nákladů exekuce doručuje osobám podle odstavce 1.“. 8. V § 9 se odstavce 3 až 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 3. 9. V § 9 odst. 3 se slova „těm, jimž se doručuje rozhodnutí o odkladu nebo zastavení exekuce, a dále“ zrušují. 10. V § 10 odst. 1 se za slovo „ukládají“ vkládají slova „soudu nebo“. 11. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 48 odst. 4 občanského soudního řádu platí i pro písemnosti exekutora obdobně.“. 12. Pod nadpis části druhé se vkládají nové § 10a až 10e, které znějí: „§ 10a (1) Předkládá-li exekutor exekučnímu, odvolacímu nebo dovolacímu soudu věc k rozhodnutí, předloží zároveň s exekučním spisem předkládací zprávu a spisový přehled. (2) Vzory předkládacích zpráv pro předkládání věcí soudu jsou upraveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Je-li soudu předkládána věc, k níž není v příloze č. 2 k této vyhlášce upraven vzor předkládací zprávy, použijí se vzory uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce obdobně. (3) Učiní-li exekutor po postoupení spisu soudu v exekučním řízení další úkon, informuje o tomto úkonu soud, případně mu zašle stejnopis rozhodnutí. § 10b (1) Elektronický spis se soudu předkládá v jednom adresáři, který může být komprimován do formátu zip či rar. (2) Elektronický spis se předkládá na pevném datovém nosiči. (3) Každý dokument je uložen v samostatném souboru. Jednotlivé soubory se ukládají v následujících formátech: a) soubory obsahující textové dokumenty a doručenky ve formátu pdf nebo zfo, b) soubory obsahující elektronickou poštu ve formátu EML, c) soubory obsahující obrázky (fotografie) ve formátu jpg, jpeg nebo jfif (Joint Photographic Experts Group File Interchange Format), png (Portable Network Graphics), tiff (Tagged Image File Format) anebo gif (Graphics Interchange Format), d) soubory obsahující videonahrávky ve formátu mpeg1 nebo mpeg2 (Moving Picture Experts Group Phase 1/Phase 2), e) soubory obsahující audiozáznam ve formátu wav (Waveform Audio Format), mp2 nebo mp3 (MPEG-1 Audio Layer 2/Layer 3). (4) Odchozí dokumenty exekutor či jeho pověřený zaměstnanec opatří zaručeným elektronickým podpisem. Autorizovaná konverze se provede u příchozích dokumentů, které jsou důležité pro vedení exekuce, zejména u rozhodnutí soudu, opravných prostředků, procesních podání účastníků a plných mocí. (5) Název souboru v adresáři je totožný s názvem dokumentu ve spisovém přehledu a obsahuje číslo jednací (pořadové číslo úkonu). (6) Název souboru s doručenkou obsahuje vedle názvu dokumentu i jméno adresáta. § 10c (1) K adresáři s elektronickým spisem se připojí soubor se spisovým přehledem. Tento soubor obsahuje spisovou značku exekutora, spisovou značku soudu, pod kterou příslušný soud pověřil exekutora provedením exekuce, označení oprávněného, povinného a exekučního titulu, popřípadě souvislost s jiným spisem, údaj o pořadovém číslu související úschovy a další údaje podle uvážení exekutora; je-li exekučním titulem ukládáno peněžité plnění, uvede se výše tohoto plnění. Týká-li se řešená věc vymáhaného plnění, předkládá se k adresáři i soubor obsahující finanční přehled. (2) Exekutor předkládá elektronický exekuční spis a) se spisovým přehledem, který obsahuje čísla jednací (pořadová čísla úkonu), výstižné názvy dokumentů a odkazy na všechny soubory s jednotlivými odchozími či příchozími dokumenty (§ 10b odst. 4 a 5), nebo b) se spisovým přehledem, který umožňuje přímý přechod na jednotlivé soubory s dokumenty a doručenkami (interaktivní spisový přehled); přímým přechodem se rozumí kliknutí na název dokumentu ve spisovém přehledu. (3) Spisový přehled a jednotlivé soubory jsou řazeny chronologicky. § 10d Ustanovení § 10b a 10c se použijí přiměřeně i pro předkládání listinných spisů soudům a pro předkládání spisů Exekutorské komoře České republiky, Ministerstvu spravedlnosti a předsedům okresních soudů. § 10e (1) Na rozhodnutí odvolacího soudu vyznačuje doložku právní moci exekutor. (2) Vede-li exekutor elektronický spis, uchová originál rozhodnutí odvolacího nebo dovolacího soudu, protokol o hlasování v zalepené obálce, popřípadě další listiny postoupené odvolacím nebo dovolacím soudem v pomocném listinném spise. V elektronickém spise učiní exekutor odkaz na takový pomocný listinný spis.“. 13. § 14 se zrušuje. 14. V § 15 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Zvukově obrazový záznam, který se pořizuje o průběhu prohlídky bytu a jiných místností, obsahuje datum a čas, v němž pořizování záznamu probíhá. Zaznamenány musí být všechny úkony, k nimž při prohlídce bytu a jiných místností dochází.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 15. Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které včetně nadpisů znějí: „§ 16a Dražba nemovitosti provedená elektronicky (1) Rozhodne-li exekutor provést dražbu elektronicky, dražební jednání se nenařizuje. Bezprostředně před časem zahájení elektronické dražby na adrese internetové stránky, na které se dražba bude konat, exekutor zveřejní rozhodnutí, zda je prokázáno předkupní právo, a oznámení, která další věcná břemena a nájemní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovitosti váznou. Dále uvede, zda bylo zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovitosti z exekuce. (2) Totožnost dražitelů a dalších účastníků dražby lze ověřit přihláškou k účasti na dražbě podepsanou a) před exekutorem nebo jeho zaměstnancem po prokázání totožnosti platným úředním průkazem, b) úředně ověřeným podpisem, nebo c) uznávaným elektronickým podpisem. (3) Každý dražitel je v dražbě navenek označen identifikátorem, ze kterého nelze zjistit jeho totožnost. (4) Dražba se koná, pokud dražitelé činí podání. Exekutor nevyzývá dražitele, aby činili vyšší podání, a neupozorňuje dražitele, že bude udělovat příklep. (5) Je-li v posledních pěti minutách před časem ukončení dražby učiněno podání, posouvá se čas ukončení dražby o pět minut od okamžiku posledního podání. Je-li v této lhůtě učiněno vyšší podání, posouvá se čas ukončení dražby o pět minut. Uplyne-li od posledního učiněného podání pět minut, aniž by bylo učiněno vyšší podání, elektronická dražba se tím končí. (6) Bezprostředně po ukončení dražby exekutor udělí příklep dražiteli, který učinil nejvyšší podání. (7) O provedené dražbě se pořizuje záznam, ve kterém se uvedou a) údaje podle § 2 odst. 2 písm. a) až c), b) stručný obsah úkonů a rozhodnutí podle odstavce 1, c) seznam jednotlivých dražitelů s přiřazeným identifikátorem podle odstavce 3, d) přehled učiněných příhozů s uvedením částky, času a osoby, která příhoz učinila, e) údaje o skutečnostech podle odstavce 6. § 16b Dražba movitých věcí provedená elektronicky Pro dražbu movitých věcí provedenou elektronicky platí § 16a obdobně.“. 16. V § 18 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a 16a“. 17. Doplňují se přílohy č. 1 a 2, které znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. Formát a struktura datového souboru obsahujícího žádost o součinnost a odpověď na žádost o součinnost Tato příloha stanovuje definici datových struktur, formátů dotazů a odpovědí, jakož i pravidel jejich výměny. I. PRAVIDLA STANDARDIZOVANÉ VÝMĚNY DAT 1. Obecná pravidla a) Jedná se o výměnu dat typu dotaz/odpověď (request/response), kde dotaz je vytvářen Exekutorem a odpověď dotazovanou Bankou. b) Datový formát Dotazu/Odpovědi bude využívat syntaxe jazyka XML (eXtensible Markup Language) c) V jednom souboru dávky Dotazů a Odpovědí je pouze jedna struktura uvozená jednou hlavičkou obsahující jednu dávku s více Dotazy d) Soubor je kódován v UTF-8 e) Řádky souboru jsou odřádkovány znaky CR+LF (ASCII 13+10), včetně posledního řádku f) Řádky XML struktury mohou, ale nemusí být strukturovány g) Soubor musí mít uvozující XML hlavičku „<? xml version=“1.0“ encoding=“UTF-8“ ?>“ + odřádkování h) Přípona souboru vždy „. xml“ i) Standardizovanou formu nelze použít pro Dotazy na subjekty bez IČO nebo RČ (Dotazy jsou elektronicky zasílány samostatně, bez použití standardizované datové struktury) j) Datový soubor s Dotazem exekutora musí splňovat všechny definované podmínky Definice dotazu XSD uvedené níže ve výpisu definičního souboru k) Datový soubor s odpovědí na výzvu musí splňovat všechny definované podmínky Definice odpovědi XSD uvedené níže ve výpisu definičního souboru l) Soudní exekutoři požadují elektronickou cestou výhradně informace potřebné k provedení konkrétní exekuce. m) Datový soubor s odpovědí neobsahuje zrušené a úvěrové účty n) Na každý Dotaz Exekutora generuje dotazovaná Banka právě jednu Odpověď, tj. i v případě, že se např. v Odpovědi vrací údaje o více účtech Subjektu, je Odpověď jedna, obsahující více příslušných položek. o) Odpověď na Dotaz vždy obsahuje všechny informace z Dotazu Nelze-li Dotaz vyřídit z věcného hlediska (neexistující účty atd.), nebude Odpověď obsahovat příslušné datové struktury odpovědi (čísla účtů atd.). p) Pokud vznikne při zpracování očekávaná i neočekávaná chyba technického charakteru (špatně forma XML, verze), bude Odpovědí informace o chybě a zpracování Dotazu jako celku se v tomto případě odmítne. q) V případě evidované duplicity Subjektů k danému RČ nebo IČO v databázi Banky bude odpověď obsahovat informaci, upozorňující na nejednoznačnou identifikaci Subjektu. Exekutorský úřad po obdržení Odpovědi s uvedenou chybou postupuje tak, že zašle bance dodatečný písemný dotaz s upřesňujícími informacemi, potřebnými pro správný výběr Subjektu. Banka vytvoří písemnou odpověď, kterou zasílá mimo systém standardizované výměny. r) V případě, jde-li o Dotaz na účet vedený pro více osob, z nichž každá má postavení majitele účtu (spolumajitelé), bude v Odpovědi Banky generována zpráva o této skutečnosti. 2. Způsob předávání dat a) Žádost o součinnost zasílá exekutor bance prostřednictvím Informačního systému datových schránek (ISDS) případně jiným způsobem na základě dohody s Bankou. b) V předmětu zprávy obsahující Žádost o součinnost a v předmětu odpovědi na součinnost bude vždy uveden text „XMLEXE SOUC“. 3. Povinné náležitosti žádosti o součinnost a) Průvodní dopis b) Datový XML soubor vygenerovaný v souladu s Definicí dotazu 4. Povinné náležitosti odpovědi na žádost o součinnost a) Průvodní dopis b) Datový XML soubor vygenerovaný v souladu s Definicí odpovědi II. NÁZVY DATOVÝCH SOUBORŮ 1. Datový soubor s žádostí o součinnost má vždy příponu „xml“, jeho název je tvořen z těchto částí: Pořadí\| Část\| Délka\| Popis ---\|---\|---\|--- 1\| „EU“\| 2\| zkratka pro „exekutorský úřad“ 2\| Kód EU\| 3\| Číslo dotazujícího se EÚ 3\| Kód zaměstnance\| 3\| Jedinečný kód odpovědného zaměstnance Exekutora v rámci exekutorského úřadu 4\| „_“\| 1\| Oddělovač 5\| Datum vytvoření\| 6\| Datum vytvoření souboru - dávky Dotazů ve tvaru YYMMDD 6\| „_“\| 1\| Oddělovač 7\| Pořadové číslo souboru\| 3\| Pořadové číslo souboru jedinečné pro kombinaci Kódu EÚ, kódu odpovědného zaměstnance EU a data vytvoření souboru 8\| „_“\| 1\| Oddělovač 9\| „dot“\| 3\| Identifikace typu souboru - dávka Dotazů 10\| „.xml“\| 4\| Přípona indikující formát souboru - XML. 2. Datový soubor s odpovědí banky na žádost o součinnost má vždy příponu „xml“, jeho název je tvořen z těchto částí: Pořadí\| Část\| Délka\| Popis ---\|---\|---\|--- 1\| „EU“\| 2\| zkratka pro „exekutorský úřad“. 2\| Kód EU\| 3\| Číslo dotazujícího se EÚ. 3\| Kód zaměstnance\| 3\| Jedinečný kód odpovědného zaměstnance v rámci exekutorského úřadu 4\| „_“\| 1\| Oddělovač 5\| Datum vytvoření\| 6\| Datum vytvoření souboru - dávky Dotazů ve tvaru YYMMDD 6\| „_“\| 1\| Oddělovač 7\| Pořadové číslo souboru\| 3\| Pořadové číslo souboru jedinečné pro kombinaci Kódu EÚ, kódu odpovědného zaměstnance a data vytvoření souboru 8\| „_“\| 1\| Oddělovač 9\| Kód Banky\| 4\| Kód Banky,která vygenerovala dávku Odpovědí 10\| „_“\| 1\| Oddělovač 11\| „odp“\| 3\| Identifikace typu souboru - dávka Odpovědí 12\| „.xml“\| 4\| Přípona indikující formát souboru - XML. III. PRAVIDLA PLNĚNÍ POLÍ DATOVÝCH SOUBORŮ 1. Datový soubor žádosti o součinnost obsahuje elementy a atributy označené „I“ 2. Datový soubor odpovědi na žádost o součinnost obsahuje elementy a atributy označené „I“ a „O“ 3. Nepovinné elementy a atributy jsou označeny znaky „)“ 4. Pokud banka nesděluje některý z údajů, které Odpověď na Dotaz Typu 02 obsahuje navíc oproti Odpovědi na Dotaz Typu 01, uvede tuto skutečnost přímo v konkrétním poli Odpovědi. 5. Na jeden Dotaz Typu 01,02 je jedna Odpověď obsahující více položek. 6. U Dotazů 01,02 je uvedena vždy jen jedna identifikace - buď jen IČO (pro právnickou osobu) nebo jen RČ (pro osobu fyzickou i fyzickou-podnikatele). Element / Atribut\| Typ dotazu ---\|--- \| 01\| 02 Vyzva / Vygeneroval\| I)\| I) Vyzva / Odpovedel\| O\| O Vyzva / EUrad\| I)\| I) Vyzva / Banka\| O\| O Vyzva / CJVyzvy\| I\| I Vyzva / TypDotazu\| I\| I Subjekt / ID\| I\| I Subjekt / TypID\| I\| I Subjekt / CJEU\| I\| I Subjekt / Nazev\| I\| I Subjekt / Dokument\| I\| I Subjekt / Zprava\| O\| O Prilohy / Priloha\| O)\| O*) Ucet / CisloUctu\| O\| O Účty / MenaUctu\| O\| O Účty / TypUctu\| O\| O Účty / Zustatek\| O\| O Účty / DatumZustatku\| O\| O Transakce / Datum\| \| O Transakce / Castka\| \| O Transakce / Popis\| \| O Exekuce / VystavceEP\| O\| O Exekuce / DatumEP\| O\| O Exekuce / CisloJednaci\| O\| O Exekuce / Blokace\| O\| O VkladniKnizka / ZustatekVkladniKnizky\| \| O VkladniKnizka / DatumZustatku\| \| O VkladniKnizka / IDVkladniKnizky\| \| O CennyPapir / Emitent\| \| O CennyPapir / PocetCP\| \| O CennyPapir / DatumStavuCP\| \| O Safesové schránky / CisloSchranky\| \| O Safesové schránky / Ulice\| \| O Safesové schránky / Mesto\| \| O Safesové schránky / PSC\| \| O IV. POPIS ELEMENTŮ A ATRIBUTŮ DATOVÝCH SOUBORŮ Element / Atribut\| Popis ---\|--- Vyzva\| Kořenový element Vyzva / Vygeneroval\| Jméno/Kód zaměstnance exekutorského úřadu, který soubor vytvořil Vyzva / EUrad\| Číselný kód exekutorského úřadu, případně doplněný na 3 místa nulami zleva Vyzva / Banka\| 4 místný číselný kód banky Vyzva / CJVyzvy\| Číslo jednací výzvy, pod kterým ji eviduje exekutorský úřad Vyzva / TypDotazu\| Typ dotazu 01 nebo 02, dle požadavku na požadovaný rozsah odpovědi (viz kap. 3 této Přílohy) Vyzva / Subjekty\| Subjekty / Subjekt\| Subjekt / ID\| Rodné nebo identifikační číslo osoby prověřovaného subjektu uvedené bez mezer, pomlček, lomítek apod. v délce 8-10 číslic. Subjekt / TypID\| Typ identifikátoru, přípustné hodnoty pouze „RČ“ a „IČO“. Subjekt / CJEU\| Číslo jednací případu/exekuce, pod kterým jej eviduje exekutorský úřad Subjekt / Nazev\| Název prověřovaného subjektu Subjekt / Zprava\| Zpráva banky obsahující číselný kód a případné sdělení vztahující se k poskytování informací o konkrétním subjektu. Přípustné hodnoty: 001 Subjekt nenalezen, 002 Chybný Dokument, 003 Nejednoznačná identifikace Subjektu, 000 Doplnění volného textu (např. poznámky) Subjekt / Prilohy\| Prilohy / Priloha\| Přesný název souboru obsahujícího Přílohu k součinnosti, který je zaslán stejnou datovou zprávou spolu s datovým souborem odpovědi. Subjekt / Ucty\| Ucty / Ucet\| Ucet / CisloUctu\| Šestnáctimístné číslo účtu bez pomlček a mezer případně doplněné na 16 míst nulami zleva. Ucet / MenaUctu\| ISO kód měny účtu Ucet / TypUctu\| B - běžný účet, S - Vkladní knížka / Vkladový účet, T - Termínovaný vklad Ucet / Zustatek\| Zůstatek v měně účtu Ucet / DatumZustatku\| Datum zůstatku účtu Ucet / TransakceUctu\| TransakceUctu / Transakce\| Do odpovědi banka připojí informace o transakcích za období posledních 3 měsíců. Pokud by počet transakcí přesahoval 100, bude uvedeno pouze posledních 100 transakcí. Transakce / Datum\| Datum transakce Transakce / Castka\| Částka transakce Transakce / Popis\| Doplňující informace k transakci Ucet / ExekuceUctu\| ExekuceUctu / Exekuce\| Exekuce / VystavceEP\| Výstavce exekučního příkazu Exekuce / DatumEP\| Datum zadání exekučního příkazu Exekuce / CisloJednaci\| Číslo jednací exekučního příkazu Exekuce / Blokace\| Nařízená výše blokace Subjekt / Schranky\| Schranky / Schranka\| Schranka / CisloSchranky\| Identifikace bezpečnostní schránky Schranka / Ulice\| Ulice, kde se schránka nachází Schranka / Mesto\| Město, kde se schránka nachází Schranka / PSC\| Směrovací číslo, kde se schránka nachází Subjekt / VkladniKnizky\| VkladniKnizky / VkladniKnizka\| VkladniKnizka / ZustatekVkladniKnizky\| Zůstatek vkladní knížky v CZK VkladniKnizka / DatumZustatku\| Datum zůstatku vkladní knížky VkladniKnizka / IDVkladniKnizky\| Identifikátor vkladní knížky Subjekt / CennePapiry\| CennePapiry / CennyPapir\| CennyPapir / Emitent\| ISIN emitenta CennyPapir / PocetCP\| Počet cenných papírů CennyPapir / DatumStavuCP\| Datum, ke kterému je informace sdělována Příloha č. 2 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. Vzory předkládacích zpráv PŘEDLOŽENÍ VĚCI k rozhodnutí o odvolání 348kB PŘEDLOŽENÍ VĚCI k rozhodnutí o návrh na zastavení (odklad) 358kB PŘEDLOŽENI VĚCI k rozhodnutí o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce 355kB Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: JUDr. Blažek, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 490/2012 Sb.	Vyhláška č. 490/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 184/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb., vyhlášky č. 291/2006 Sb., nálezu Ú * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 490 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 131 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů: Čl. I Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb., vyhlášky č. 291/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2007 Sb., vyhlášky č. 330/2008 Sb., vyhlášky č. 368/2009 Sb. a vyhlášky č. 63/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se slova „provedení exekuce smluvní odměnu za provedení exekuce“ nahrazují slovy „vedení exekuce smluvní odměnu“. 2. V nadpisu nad § 5, nadpisu nad § 7, nadpisu § 7, nadpisu § 8, nadpisu § 9 a v nadpisu § 10 se slova „provedení exekuce“ nahrazují slovem „exekuci“. 3. V § 5 odst. 1, § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 8 a v § 9 se slova „provedení exekuce“ nahrazují slovem „exekuci“. 4. V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nezahrnujícího náklady exekuce a náklady oprávněného“. 5. V § 5 odst. 3 se slovo „prodejem“ nahrazuje slovem „postižením“. 6. V § 5 odst. 4 se slovo „prováděna“ nahrazuje slovem „vedena“. 7. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Společná ustanovení k odměně za výkon exekuční činnosti (1) Splní-li povinný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok a uhradí zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného (§ 46 odst. 6 zákona), náleží exekutorovi odměna a) ve výši 50 % odměny podle § 6, jde-li o exekuci ukládající zaplacení peněžité částky, b) ve výši 30 % odměny podle § 7 až 10, jde-li o exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky. (2) Zanikne-li oprávnění exekutora k vedení exekuce rozhodnutím soudu o vyloučení exekutora nebo o zastavení exekuce anebo změnou exekutora podle § 51 písm. a), b) a d) zákona, činí odměna exekutora, jehož oprávnění zaniklo, 3 000 Kč, nestanoví-li se dále jinak. (3) Pokud exekutor před tím, než z důvodů podle odstavce 2 zaniklo jeho oprávnění k vedení exekuce na peněžité plnění, již vymohl část pohledávky, náleží mu odměna stanovená podle § 6 z výše vymožené části pohledávky, nejméně však ve výši podle odstavce 2. (4) Exekutorovi náleží odměna ve výši 500 Kč, nebyl-li exekutor pověřen vedením exekuce a zamítl-li nebo odmítl exekuční návrh nebo zastavil-li exekuční řízení. (5) Pokud exekutor nebyl pověřen vedením exekuce nebo pokud oprávnění exekutora zaniklo z důvodů, které exekutor zavinil, odměna mu nenáleží. (6) Nároky exekutora na náhradu výdajů vynaložených v souvislosti s exekuční činností nejsou ustanoveními odstavců 1 až 5 dotčeny.“. 8. V § 13 odst. 3 se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“. 9. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Exekutorovi náleží namísto náhrady podle odstavce 1 náhrada hotových výdajů v paušální částce 200 Kč, nebyl-li exekutor pověřen vedením exekuce a zamítl-li nebo odmítl exekuční návrh nebo zastavil-li exekuční řízení. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 10. V § 13 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Výše náhrady cestovních výdajů, která je součástí nákladů exekuce, činí nejvýše 1 500 Kč za jednu cestu do místa, jež není sídlem exekutora, který vede exekuci, a zpět.“. 11. V § 13 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 12. V § 14 odst. 1 a 2 se slova „promeškaný čas“ nahrazují slovy „ztrátu času“. 13. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výše náhrady za ztrátu času, která je součástí nákladů exekuce, činí nejvýše 500 Kč za jednu cestu do místa, jež není sídlem exekutora, který vede exekuci, a zpět.“. 14. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní: „§ 19a (1) Za zpeněžení jednotlivých věcí, práv a jiných majetkových hodnot ze zůstavitelova majetku v dražbě na základě pověření soudu náleží exekutorovi odměna ve výši 5 % z výtěžku dražby, nejméně však 1 000 Kč a nejvýše 1 000 000 Kč zvýšených o 1 % z výtěžku dražby přesahující 10 000 000 Kč. (2) Je-li v rámci pověření podle odstavce 1 provedeno více dražeb, základ pro výpočet odměny činí součet všech výtěžků. (3) Na náhradu hotových výdajů v souvislosti se zpeněžením jednotlivých věcí, práv a jiných majetkových hodnot ze zůstavitelova majetku v dražbě se použije přiměřeně § 13, na náhradu za doručení písemností obdobně § 15.“. 15. V § 21 se slova „18 a 19“ nahrazují slovy „18 až 19a“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se použijí ustanovení § 5, 13 a 14 vyhlášky č. 330/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Byl-li soudní exekutor pověřen přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky provedením dražby v rámci likvidace dědictví, § 19a vyhlášky č. 330/2001 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky se nepoužije. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: JUDr. Blažek, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 489/2012 Sb.	Vyhláška č. 489/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 184/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí, ve znění vyhlášky č. 426/2008 Sb. a vyhlášky č. 366/2009 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 489 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012, kterou se mění vyhláška č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 131 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů: Čl. I Vyhláška č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí, ve znění vyhlášky č. 426/2008 Sb. a vyhlášky č. 366/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se slova „, jsou-li uvedeny“ nahrazují slovy „uvedené ve vyrozumění o zahájení exekuce podle § 125 odst. 1 písm. a) nebo“. 2. V § 1 odst. 3 se slova „a) a“ zrušují. 3. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Do evidence se zapisuje a) označení exekučního soudu, b) den, měsíc a rok vydání vyrozumění o zahájení exekuce ve tvaru: DD.MM.RRRR, c) vymáhaná povinnost takto: 1. výše exekucí vymáhaného peněžitého plnění s výjimkou nákladů exekuce a nákladů oprávněného, 2. popis vymáhaného nepeněžitého plnění v maximální délce 100 znaků u nepeněžitého plnění, 3. výše vymáhaného peněžitého plnění s výjimkou nákladů exekuce a nákladů oprávněného a popis vymáhaného nepeněžitého plnění v maximální délce 100 znaků, je-li vymáháno peněžité i nepeněžité plnění, d) údaj o tom, zda řízení byla spojena.“. 5. V § 2 odst. 3 se na začátek písmene b) vkládají slova „rodné číslo, a nebylo-li přiděleno,“. 6. V § 2 odst. 5 písm. b) se slova „pověření exekutora k provedení“ nahrazují slovy „oprávnění exekutora k vedení“. 7. V § 3 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Zápis údajů z vyrozumění o zahájení exekuce podle § 125 odst. 1 písm. a) exekučního řádu se provede do 3 dnů poté, kdy exekutor zapsal do rejstříku zahájených exekucí doložku provedení exekuce.“. 8. V § 3 odst. 1 větě druhé se slova „a) nebo“ zrušují. 9. V § 5 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V případě nepřetržitého sledování se za poskytnutí elektronického údaje považuje a) vložení subjektu do režimu nepřetržitého sledování a současné zobrazení výsledku vyhledávání podle odstavce 2 písm. a), b) první zobrazení konkrétních údajů o každém exekučním řízení vedeném proti danému subjektu v každých třech kalendářních měsících, nebo c) zobrazení změny ve výsledcích vyhledávání získaných podle písmene a) nebo b). (4) Za výpis z centrální evidence exekucí nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucí není zapsán, náleží Komoře odměna ve výši 50 Kč za každou stránku.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Exekutor uvede nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky údaje, které byly do centrální evidence exekucíexekucí zapsány přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, do souladu s § 2 odst. 1 písm. c) body 1 a 3 a s § 2 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 329/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. U řízení, která byla zahájena jako řízení o výkonu rozhodnutí a pokračují ode dne předání soudního spisu exekutorovi u exekutora jako exekuční řízení podle části první čl. II zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se do centrální evidence exekucíexekucí podle § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 329/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, zapisuje den, měsíc a rok vydání usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí ve tvaru: DD.MM.RRRR. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: JUDr. Blažek, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 488/2012 Sb.	Vyhláška č. 488/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 184/2012 * Čl. I - Změna vyhlášky o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 488 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012, kterou se mění vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 431 písm. b) a c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.: Čl. I Změna vyhlášky o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů V § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, odstavec 2 zní: „(2) Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli od 0 – 1 mil. Kč\| 9 % ---\|--- od 1 mil. Kč do 10 mil. Kč\| 90 000 Kč + 4 % z částky přesahující 1 mil. Kč od 10 mil. Kč do 50 mil. Kč\| 450 000 Kč + 3 % z částky přesahující 10 mil. Kč od 50 mil. Kč do 500 mil. Kč\| 1 650 000 Kč + 2 % z částky přesahující 50 mil. Kč od 500 mil. Kč\| 10 650 000 Kč + 1 % z částky přesahující 500 mil. Kč“. Čl. II Přechodné ustanovení Podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: JUDr. Blažek, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 487/2012 Sb.	Vyhláška č. 487/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 184/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění vyhlášky č. 245/1999 Sb. a vyhlášky č. 267/2003 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 487 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 52 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 228/2002 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění vyhlášky č. 245/1999 Sb. a vyhlášky č. 267/2003 Sb., se mění takto: 1. § 9 zní: „§ 9 (1) Uchazeč, který zkoušku nesložil, avšak byl hodnocen ve čtyřech oborech nejméně prospěchovým stupněm „prospěl“, vykoná opakovanou zkoušku podle § 7 odst. 3 zákona pouze v tom oboru, ve kterém byl při předchozí zkoušce hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“. Druhá opakovaná zkouška se však koná ze všech oborů. (2) Uchazeč, který zkoušku nesložil s tím, že byl ve dvou a více oborech hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“, vykoná opakovanou zkoušku podle § 7 odst. 3 zákona ze všech oborů.“. 2. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zní: „ČÁST ČTVRTÁ ZKOUŠKA MEDIÁTORA A ZKOUŠKA Z RODINNÉ MEDIACE § 17a Pro zkoušku mediátora a zkoušku z rodinné mediace zajišťované Komorou podle § 49a zákona se obdobně použijí ustanovení vyhlášky o zkouškách a odměně mediátora7). 7) Vyhláška č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora.“. Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část pátá. Čl. II Přechodné ustanovení Zkouška uchazeče, který podal písemnou žádost o umožnění vykonání zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: JUDr. Blažek, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 486/2012 Sb.	Vyhláška č. 486/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 184/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., vyhlášky č. 484/2000 Sb., vyhlášky č. 68/2003 Sb., vyhlášky č. 618/2004 Sb., vyhlášky č. 276/2006 Sb. a * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 486 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 22 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 228/2002 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., vyhlášky č. 484/2000 Sb., vyhlášky č. 68/2003 Sb., vyhlášky č. 618/2004 Sb., vyhlášky č. 276/2006 Sb. a vyhlášky č. 399/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.“. 2. V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Za provedení autorizované konverze dokumentu činí odměna 30 Kč za každou započatou stranu konvertovaného dokumentu.“. 3. V § 8 odst. 1 se slova „a jejich příslušenství“ zrušují a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.“. 4. V § 8 odstavec 7 zní: „(7) V dědických věcech se za tarifní hodnotu považuje obvyklá cena zůstavitelova majetku odpovídající výši dědického podílu klienta.“. 5. V § 9 odst. 1 se částka „5 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 6. V § 9 odst. 2 se částka „1 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“. 7. V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se částka „25 000 Kč“ nahrazuje částkou „35 000 Kč“, na konci písmene d) se čárka nahrazuje slovem „, nebo“, na konci písmene e) se čárka nahrazuje tečkou a písmena f) a g) se zrušují. 8. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Částka 50 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech a) osobnostních práv, ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, a ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů nebo podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví, s návrhem na náhradu nemajetkové újmy, b) uvedených v odstavci 3 písm. a), jde-li o právní vztah k podniku, nemovitosti, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, c) rozhodovaných v řízení v otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení, d) žalob, kasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, s výjimkou věcí podle odstavce 2, nebo e) ústavních stížností, s výjimkou věcí podle odstavce 2.“. 9. V § 9 odst. 5 se za slova „funkce opatrovníka“ vkládají slova „ustanoveného správním orgánem účastníku řízení nebo“ a částka „500 Kč“ se nahrazuje částkou „1 000 Kč“. 10. V § 10 odst. 3 písm. a) se částka „1 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“. 11. V § 11 odst. 1 písm. d) se slova „soudu nebo jinému orgánu týkající se“ nahrazují slovy „nebo návrh ve“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé“. 12. V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) jednoduchá výzva k plnění.“. 13. V § 12 odstavec 3 zní: „(3) Při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se odměna určí součtem odměn za všechny spojené věci.“. 14. § 12a zní: „§ 12a (1) Sazby mimosmluvní odměny podle § 7 za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení nebo opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže se snižují o 20 %. (2) Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení nebo opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže snížená podle odstavce 1 činí nejvýše 5 000 Kč.“. 15. V § 14 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Náhrada za promeškaný čas advokátu nenáleží, má-li za stejné časové období nárok na odměnu za úkon právní služby (§ 11).“. Čl. II Přechodné ustanovení Za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátoviadvokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: JUDr. Blažek, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 485/2012 Sb.	Vyhláška č. 485/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 184/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád), ve znění vyhlášky č. 246/1999 Sb. a vyhlášky č. 265/2009 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 485 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 51 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii: Čl. I Vyhláška č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád), ve znění vyhlášky č. 246/1999 Sb. a vyhlášky č. 265/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „; to neplatí v případě vyškrtnutí podle § 7b odst. 1 písm. g), § 8 odst. 1 písm. d) a § 37 odst. 4 písm. b) zákona“. 2. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) po uplynutí lhůty podle § 12 odst. 1 písm. a) a b).“. 3. V § 12 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Kárný senát kárné řízení přeruší, a) byl-li kárně obviněný vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. g) nebo podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona, nejdéle však na dobu 5 let, nebo b) byl-li kárně obviněný vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 4 písm. b) zákona, nejdéle však na dobu 3 let. (2) Kárný senát může kárné řízení přerušit, bylo-li ohledně skutku, který je předmětem kárné žaloby, zahájeno proti kárně obviněnému řízení před jiným orgánem, a to až do doby, kdy bude tímto orgánem pravomocně rozhodnuto.“. Čl. II Přechodné ustanovení Kárná řízení, která nebyla ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky pravomocně skončena, se dokončí podle vyhlášky č. 244/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: JUDr. Blažek, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 484/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 484/2012 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 31. 12. 2012, částka 183/2012 * § 1 - Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podl * § 2 - Vznikne-li nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2012, průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrad podle § 1 se nezvyšuje. * § 3 - Úprava podle § 1 přísluší od 1. ledna 2013 a provede se bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých a na žádost příslušníka se provede v případě, že mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáležela z důvodu zvýšení invalidního důchodu podle právních předpi * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 31. 12. 2012 484 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. prosince 2012 o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých Vláda nařizuje k provedení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 399/2012 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle dřívějších právních předpisů2), se zvyšuje o 0,9 %. § 2 Vznikne-li nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2012, průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrad podle § 1 se nezvyšuje. § 3 Úprava podle § 1 přísluší od 1. ledna 2013 a provede se bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých a na žádost příslušníka se provede v případě, že mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáležela z důvodu zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. § 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr vnitra: Kubice v. r. 1) Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení vlády č. 368/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 347/2008 Sb., o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých po příslušnících bezpečnostních sborů. Nařízení vlády č. 466/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Nařízení vlády č. 412/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Nařízení vlády č. 377/2011 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Nařízení vlády č. 483/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 483/2012 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 31. 12. 2012, částka 183/2012 * ČÁST PRVNÍ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ A ÚPRAVA NÁHRADY NÁKLADŮ NA VÝŽIVU POZŮSTALÝCH PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ A ÚPRAVA NÁHRADY NÁKLADŮ NA VÝŽIVU POZŮSTALÝCH PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 3 — § 3) * ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 4 — § 5) * § 6 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Aktuální znění od 31. 12. 2012 483 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. prosince 2012 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) Vláda nařizuje podle § 390 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., a podle § 447 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 160/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.: ČÁST PRVNÍ ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ A ÚPRAVA NÁHRADY NÁKLADŮ NA VÝŽIVU POZŮSTALÝCH PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 0,9 %. § 2 (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2012, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle § 1 nezvyšuje. (2) Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnance nebo pozůstalých; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo o důchodovém pojištění. (3) Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinné před 1. červnem 1994. ČÁST DRUHÁ ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ A ÚPRAVA NÁHRADY NÁKLADŮ NA VÝŽIVU POZŮSTALÝCH PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ § 3 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě3) (dále jen „náhrada“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle dřívějších právních předpisů4), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle občanskoprávních předpisů, se zvyšuje o 0,9 %. Úprava náhrady podle věty první se neprovede, vznikl-li nárok na náhradu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2012. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 4 Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 a pro náhradu i po její úpravě provedené podle § 3 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 5 Náhrada za ztrátu na výdělku, náhrada a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. ledna 2013. § 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Ing. Müllerová v. r. Ministr spravedlnosti: JUDr. Blažek, Ph.D., v. r. 1) § 193, 195, 197 a 199 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce. § 369, 371, 375 a 377 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. § 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. § 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. § 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání. § 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 2) Nařízení vlády č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 557/2006 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 447/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 417/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Nařízení vlády č. 9/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). 3) § 445 a § 447 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. 4) Nařízení vlády č. 128/1992 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 50/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 317/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb. Nařízení vlády č. 318/1997 Sb. Nařízení vlády č. 320/1998 Sb. Nařízení vlády č. 283/1999 Sb. Nařízení vlády č. 18/2001 Sb. Nařízení vlády č. 464/2001 Sb. Nařízení vlády č. 60/2003 Sb. Nařízení vlády č. 482/2003 Sb. Nařízení vlády č. 67/2005 Sb. Nařízení vlády č. 534/2005 Sb. Nařízení vlády č. 557/2006 Sb. Nařízení vlády č. 366/2007 Sb. Nařízení vlády č. 447/2008 Sb. Nařízení vlády č. 417/2010 Sb. Nařízení vlády č. 9/2012 Sb.
Nařízení vlády č. 482/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 482/2012 Sb. Nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2013 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 183/2012 * § 1 - (1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 za kalendářní měsíc částku: * § 2 - Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 pro * § 3 - Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2013. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Aktuální znění od 1. 1. 2013 482 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. prosince 2012, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2013 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení Vláda nařizuje podle § 28 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 (1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 za kalendářní měsíc částku: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Kč ---\|--- jedna\| 1 799 dvě\| 2 462 tři\| 3 219 čtyři a více\| 3 882 (2) Výše částek, které se započítávají za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, činí pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Kč ---\|--- jedna\| 674 dvě\| 922 tři\| 1 206 čtyři a více\| 1 490 § 2 Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 pro a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč ---\|--- Praha\| více než 100 000\| 50 000 - 99 999\| 10 000 - 49 999\| do 9 999 jedna\| 7 489\| 5 964\| 5 687\| 4 858\| 4 665 dvě\| 10 750\| 8 663\| 8 284\| 7 150\| 6 886 tři\| 14 637\| 11 908\| 11 412\| 9 929\| 9 584 čtyři a více\| 18 307\| 15 017\| 14 419\| 12 631\| 12 214 b) bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč ---\|--- Praha\| více než 100 000\| 50 000 - 99 999\| 10 000 - 49 999\| do 9 999 jedna\| 4 396\| 4 396\| 4 396\| 4 396\| 4 396 dvě\| 6 557\| 6 557\| 6 557\| 6 557\| 6 557 tři\| 9 131\| 9 131\| 9 131\| 9 131\| 9 131 čtyři a více\| 11 615\| 11 615\| 11 615\| 11 615\| 11 615 § 3 Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2013. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Ing. Müllerová v. r.
Nařízení vlády č. 481/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 481/2012 Sb. Nařízení vlády o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 2. 1. 2013, částka 183/2012 * § 1 - Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních a další podmínky pro uvádění elektrozařízení na trh. * § 2 - (1) Stanovenými výrobky podle tohoto nařízení jsou ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona elektrozařízení. Pro účely tohoto nařízení se elektrozařízením rozumí zařízení, které vyžaduje k plnění alespoň jedné ze zamýšlených funkcí elektrickou energii nebo e * § 3 - Základní pojmy * § 4 - Omezení používání některých nebezpečných látek * Výrobce * § 5 - (1) Výrobce zajistí, aby bylo elektrozařízení, které uvádí na trh, navrženo a vyrobeno v souladu s požadavky stanovenými v § 4. * § 6 - (1) Výrobce uvede na elektrozařízení, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrozařízení své jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu, název nebo ochrannou známku, pokud ho lze na jejím základě jednoznačně identifikovat, * § 7 - Zplnomocněný zástupce * § 8 - Dovozce * § 9 - Distributor * § 10 - Společné ustanovení pro dovozce a distributora * § 11 - Identifikace hospodářských subjektů * § 12 - EU prohlášení o shodě * § 13 - Předpoklad shody elektrozařízení * § 14 - Pravidla a podmínky pro připojování označení CE * § 16 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (224/2024 Sb.) 481 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. prosince 2012 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 2 písm. d), § 12 a 13 zákona: § 1 Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních a další podmínky pro uvádění elektrozařízení na trh. § 2 (1) Stanovenými výrobkyvýrobky podle tohoto nařízení jsou ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona elektrozařízení. Pro účely tohoto nařízení se elektrozařízením rozumí zařízení, které vyžaduje k plnění alespoň jedné ze zamýšlených funkcí elektrickou energii nebo elektromagnetické pole, a zařízení k výrobě, přenosu a měření této energie a pole, které je určeno pro použití se střídavým napětím nepřesahujícím 1 000 V a stejnosměrným napětím nepřesahujícím 1 500 V. (2) Toto nařízení se vztahuje na elektrozařízení, která se člení do následujících kategorií a) velké a malé spotřebiče pro domácnost, b) zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, c) spotřební elektronika, d) osvětlovací zařízení, e) elektrické a elektronické nástroje, f) hračky, vybavení pro volný čas a sporty, g) zdravotnické prostředky, h) monitorovací a řídicí přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojůprůmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, i) výdejní automaty a j) jiná elektrozařízení, která nespadají do žádné z uvedených kategorií v písmenech a) až i). (3) Toto nařízení se nevztahuje na a) zařízení nezbytná pro ochranu podstatných bezpečnostních zájmů státu, včetně zbraní, střeliva a válečného materiálu určených výlučně k vojenským účelům, b) zařízení určená pro vyslání do vesmíru, c) zařízení specificky navržená a určená jako součást jiného zařízení, na které se toto nařízení nevztahuje, pokud mohou fungovat pouze jako součást daného zařízení a mohou být nahrazena pouze stejnými specificky navrženými zařízeními, d) velké stacionární průmyslové soustrojívelké stacionární průmyslové soustrojí, e) velké pevné instalacevelké pevné instalace, f) dopravní prostředky pro přepravu osob nebo zboží, kromě elektrických dvoustopých vozidel, pro která nebylo uděleno schválení typu, g) nesilniční pojízdné stroje určené výlučně k profesionálnímu použitínesilniční pojízdné stroje určené výlučně k profesionálnímu použití, h) aktivní implantabilní zdravotnické prostředky2), i) fotovoltaické panely určené k použití v systému, který je navržen, sestaven a odborně instalován za účelem trvalého používání v určeném místě k výrobě energie ze slunečního světla pro veřejná, obchodní, průmyslová a obytná zařízení, j) zařízení specificky navržená výhradně pro účely výzkumu a vývoje, která jsou k dispozici pouze mezi podniky, a k) píšťalové varhany. § 3 Základní pojmy Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) velkým stacionárním průmyslovým soustrojímvelkým stacionárním průmyslovým soustrojím sestava velkých rozměrů složená ze strojů, zařízení nebo součástí, které fungují společně k určitému účelu, jsou trvale instalovány a demontovány odbornými pracovníky na určitém místě a jejich použití a údržba jsou vyhrazeny odborným pracovníkům v prostorách pro průmyslovou výrobu nebo výzkum a vývoj, b) velkou pevnou instalacívelkou pevnou instalací systém velkých rozměrů složený z několika typů přístrojů a případně dalších zařízení, které jsou montovány a instalovány odbornými pracovníky, jsou určeny ke stálému použití na předem určeném místě vyhrazeném k tomuto účelu a jsou demontovány odbornými pracovníky, c) náhradním dílemnáhradním dílem samostatná část elektrozařízení, která může nahradit část elektrozařízení a bez které elektrozařízení nemůže fungovat k zamýšlenému účelu. Nahrazením některé části náhradním dílemnáhradním dílem se funkčnost elektrozařízení obnoví nebo zlepší, d) kabely veškeré připojovací nebo prodlužovací kabely se jmenovitým napětím nižším než 250 V určené pro zapojení elektrozařízení k elektrické napájecí síti nebo k vzájemnému propojení dvou či více elektrozařízení, e) homogenním materiálemhomogenním materiálem materiál buď jednotného složení, nebo materiál, který je tvořen kombinací materiálů a nelze jej rozložit ani rozdělit na jiné materiály mechanickými úkony, jako jsou šroubování, řezání, drcení, mletí a broušení, f) výrobcemvýrobcem fyzická nebo právnická osoba, která elektrozařízení vyrábí nebo která si je nechává navrhnout nebo vyrobit a uvádí je na trh pod vlastním jménem nebo ochrannou známkou, g) technickou specifikacítechnickou specifikací dokument, který předepisuje technické požadavky, které má výrobekvýrobek, postup nebo služba splňovat, h) průmyslovými monitorovacími a řídicími přístrojiprůmyslovými monitorovacími a řídicími přístroji monitorovací a řídicí přístroje určené výlučně k průmyslovému nebo profesionálnímu použití, i) nesilničním pojízdným strojem určeným výlučně k profesionálnímu použitínesilničním pojízdným strojem určeným výlučně k profesionálnímu použití stroj s vlastním zdrojem energie nebo stroj s trakčním pohonem napájený z externího zdroje, jehož provoz vyžaduje při práci buď mobilitu, nebo souvislý či částečně souvislý pohyb mezi sledem pevných pracovních míst a který je určen výlučně k profesionálnímu použití. § 4 Omezení používání některých nebezpečných látek (1) Elektrozařízení uváděná na trh nesmí obsahovat nebezpečné látky, jež stanoví příloha č. 1 k tomuto nařízení, pokud není dále stanoveno jinak. Zákaz obsahu nebezpečných látek v elektrozařízeních podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení se týká též obsahu těchto látek v kabelechkabelech a náhradních dílech pro jejich opravy nebo opětovné použití, modernizaci funkcí nebo zvýšení kapacity. (2) Maximální hodnoty hmotnostní koncentrace tolerované v homogenních materiálechhomogenních materiálech v elektrozařízeních stanoví příloha č. 1 k tomuto nařízení. (3) Nebezpečné látky podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení lze používat za stanovených podmínek uvedených v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení nebo za podmínek stanovených Evropskou komisí podle příslušného předpisu Evropské unie3). (4) Odstavec 1 se použije na zdravotnické prostředky4) a na monitorovací a řídicí přístroje uvedené na trh od 22. července 2014, na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro5) uvedené na trh od 22. července 2016, na průmyslové monitorovací a řídicí přístrojeprůmyslové monitorovací a řídicí přístroje uvedené na trh od 22. července 2017 a na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j) uvedená na trh od 22. července 2019. Omezení látek DEHP, BBP, DBP a DIBP se vztahuje na zdravotnické prostředky4), včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro5) a na monitorovací a řídicí přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojůprůmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů uvedené na trh od 22. července 2021. (5) Odstavec 1 se nepoužije na kabelykabely nebo náhradní dílynáhradní díly pro opravy, opětovné použití, modernizaci funkcí nebo zvýšení kapacity u: a) elektrozařízení uvedených na trh před 1. červencem 2006, b) zdravotnických prostředků uvedených na trh před 22. červencem 2014, c) diagnostických zdravotnických prostředků in vitro uvedených na trh před 22. červencem 2016, d) monitorovacích a řídicích přístrojů uvedených na trh před 22. červencem 2014, e) průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojůprůmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů uvedených na trh před 22. červencem 2017, f) elektrozařízení, na která se vztahuje výjimka a která byla uvedena na trh před koncem její platnosti, a g) elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j) uvedených na trh před 22. červencem 2019. (6) Odstavec 1 se nepoužije na opětovně použité náhradní dílynáhradní díly, pokud se opětovné použití uskutečňuje v rámci kontrolovatelného uzavřeného systému zpětného odběru mezi podniky a spotřebitelspotřebitel je o opětovném použití dílů informován a tyto opětovně použité náhradní dílynáhradní díly jsou získané a) z elektrozařízení uvedených na trh před 1. červencem 2006 a jsou použité v elektrozařízeních uvedených na trh před 1. červencem 2016, b) ze zdravotnických prostředků nebo monitorovacích a řídicích přístrojů uvedených na trh před 22. červencem 2014 a jsou použité v elektrozařízeních uvedených na trh před 22. červencem 2024, c) z diagnostických zdravotnických prostředků in vitro uvedených na trh před 22. červencem 2016 a jsou použité v elektrozařízeních uvedených na trh před 22. červencem 2026, d) z průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojůprůmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů uvedených na trh před 22. červencem 2017 a jsou použité v elektrozařízeních uvedených na trh před 22. červencem 2027 a e) z elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j) uvedených na trh před 22. červencem 2019 a jsou použité v elektrozařízeních uvedených na trh před 22. červencem 2029. (7) Omezení látek DEHP, BBP, DBP a DIBP se nevztahuje na kabelykabely nebo náhradní dílynáhradní díly pro opravy, opětovné použití, modernizaci funkcí nebo zvýšení kapacity u a) elektrozařízení uvedených na trh před 22. červencem 2019, b) zdravotnických prostředků4), včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro5), uvedených na trh před 22. červencem 2021, a c) monitorovacích a řídicích přístrojů včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojůprůmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, uvedených na trh před 22. červencem 2021. (8) Omezení látek DEHP, BBP a DBP se nevztahuje na hračky, na které se již vztahuje omezení těchto látek prostřednictvím záznamu 51 v příloze XVII přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek7). Výrobce § 5 (1) VýrobceVýrobce zajistí, aby bylo elektrozařízení, které uvádí na trh, navrženo a vyrobeno v souladu s požadavky stanovenými v § 4. (2) VýrobceVýrobce před uvedením elektrozařízení na trh vyhotoví technickou dokumentaci a provede nebo zajistí zavedení interní řízení výroby podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení. Pokud jiný právní předpis vyžaduje, aby byl u elektrozařízení uplatněn postup posuzování shody, který je přinejmenším stejně přísný jako postup podle věty první, lze splnění požadavků stanovených v § 4 prokázat v rámci tohoto postupu. V tomto případě může výrobcevýrobce vypracovat jednotnou technickou dokumentaci. (3) VýrobceVýrobce před uvedením elektrozařízení na trh vypracuje EU prohlášení o shodě podle § 12 a připojí označení CE v souladu s § 14 v případě prokázání shody elektrozařízení s požadavky stanovenými v § 4 postupem podle odstavce 2 věty první. (4) VýrobceVýrobce zajistí použití postupů pro zachování shody sériové výroby a přihlédne ke změnám konstrukce nebo parametrů výrobkuvýrobku a změnám harmonizovaných norem nebo technických specifikacítechnických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda elektrozařízení. (5) VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu 10 let po uvedení elektrozařízení na trh. (6) VýrobceVýrobce zajistí, aby byl na elektrozařízení, které uvádí na trh, uveden typ, série, sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek umožňující jeho identifikaci, nebo v případech, kdy to rozměr nebo povaha elektrozařízení neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrozařízení. § 6 (1) VýrobceVýrobce uvede na elektrozařízení, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrozařízení své jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu, název nebo ochrannou známku, pokud ho lze na jejím základě jednoznačně identifikovat, a dále adresu jediného místa, na kterém ho lze kontaktovat. (2) VýrobceVýrobce, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že elektrozařízení, které uvedl na trh, není v souladu s požadavky stanovenými tímto nařízením, přijme okamžitě nápravná opatření nezbytná k uvedení elektrozařízení do souladu s těmito požadavky nebo je případně stáhne z trhu nebo učiní opatření, jejichž cílem je navrácení elektrozařízení, které již bylo dodáno konečnému uživateli. O nesouladu elektrozařízení s požadavky tohoto nařízení a o přijatých nápravných opatřeních zároveň výrobcevýrobce neprodleně informuje příslušný orgán dozoru a obdobné orgány členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“), ve kterých elektrozařízení dodal na trh. (3) VýrobceVýrobce vede evidenci elektrozařízení, u nichž bylo zjištěno, že nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto nařízením, a přijatých opatřeních, jejichž cílem je navracení elektrozařízení, která již byla dodána konečnému uživateli. O těchto skutečnostech zároveň informuje distributorydistributory. (4) VýrobceVýrobce předloží příslušnému orgánu dozoru nebo obdobnému orgánu členského státu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytnou k prokázání shody elektrozařízení s požadavky stanovenými tímto nařízením v jazyce, kterému tento orgán snadno rozumí. VýrobceVýrobce spolupracuje s orgány uvedenými ve větě první na jejich žádost při jakýchkoli činnostech, jejichž cílem je zajistit shodu elektrozařízení, které uvedl na trh, s požadavky stanovenými tímto nařízením. § 7 Zplnomocněný zástupce (1) VýrobceVýrobce je oprávněn písemně pověřit zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce k plnění svých povinností, s výjimkou těch, které jsou stanoveny v § 5 odst. 1, a povinnosti vyhotovit technickou dokumentaci podle § 5 odst. 2. (2) Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce musí být oprávněn alespoň k a) uchování EU prohlášení o shodě a technické dokumentace pro potřeby orgánů dozoru po dobu 10 let po uvedení elektrozařízení na trh, b) podávání všech informací a předávání veškerých dokumentů, které jsou nezbytné k prokázání shody elektrozařízení s požadavky stanovenými tímto nařízením, příslušným orgánům dozoru na základě jejich odůvodněné žádosti, c) spolupráci s příslušnými orgány dozoru, pokud o ni požádají, na činnostech, jejichž cílem je zajistit shodu elektrozařízení s požadavky stanovenými tímto nařízením, na které se vztahuje jeho plná moc. § 8 Dovozce (1) DovozceDovozce může uvést na trh pouze takové elektrozařízení, které je v souladu s požadavky stanovenými tímto nařízením, a u něhož výrobcevýrobce a) vyhotovil technickou dokumentaci, b) provedl příslušný postup posouzení shody, c) přiložil požadované doklady, d) připojil označení CE v souladu s § 14, e) zajistil, aby na něm byl uveden typ, série, sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek umožňující jeho identifikaci nebo v případech, kdy to rozměr nebo povaha elektrozařízení neumožňuje, zajistit, aby požadovaná informace byla uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrozařízení, f) uvedl na elektrozařízení, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrozařízení své jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu, název nebo ochrannou známku, pokud ho lze na jejím základě jednoznačně identifikovat, a dále adresu jediného místa, na kterém ho lze kontaktovat. (2) DovozceDovozce uvede na elektrozařízení nebo, neumožňuje-li to jeho rozměr nebo povaha, na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrozařízení, své jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu, název nebo ochrannou známku, pokud ho lze na jejím základě jednoznačně identifikovat, a dále adresu místa, na kterém ho lze kontaktovat. (3) DovozceDovozce po dobu 10 let po uvedení elektrozařízení na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby příslušných orgánů dozoru a zajistí, že technická dokumentace bude těmto orgánům na žádost předložena. (4) DovozceDovozce, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že elektrozařízení není v souladu s požadavky stanovenými v § 4, nesmí takové elektrozařízení uvést na trh, dokud nebude uvedeno do souladu s těmito požadavky; neprodleně o tom informuje výrobcevýrobce a příslušný orgán dozoru. (5) DovozceDovozce, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že elektrozařízení, které uvedl na trh, není v souladu s požadavky stanovenými tímto nařízením, přijme neprodleně nápravná opatření nezbytná k uvedení elektrozařízení do souladu s těmito požadavky, nebo je případně stáhne z trhu nebo učiní opatření, jejichž cílem je navrácení elektrozařízení, které již byl dodáno uživateli. O nesouladu elektrozařízení s požadavky stanovenými tímto nařízením a o přijatých nápravných opatřeních zároveň dovozcedovozce neprodleně informuje příslušný orgán dozoru a obdobné orgány členských států, ve kterých elektrozařízení uvedl na trh. (6) DovozceDovozce vede evidenci elektrozařízení, u nichž bylo zjištěno, že nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto nařízením, a přijatých opatřeních, jejichž cílem je navracení elektrozařízení, která již byla dodána konečnému uživateli. O těchto skutečnostech zároveň informuje distributorydistributory. (7) DovozceDovozce předloží příslušnému orgánu dozoru nebo obdobnému orgánu členského státu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody elektrozařízení s požadavky stanovenými tímto nařízením v jazyce, kterému tento orgán snadno rozumí. DovozceDovozce spolupracuje s orgány uvedenými ve větě první na jejich žádost při jakýchkoli činnostech, jejichž cílem je zajistit shodu elektrozařízení, které uvedl na trh, s pravidly tohoto nařízení. § 9 Distributor (1) DistributorDistributor před dodáním elektrozařízení na trh ověří, zda a) je opatřeno označením CE v souladu s § 14, b) jsou k němu přiloženy požadované doklady v českém jazyce, c) výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili své povinnosti podle § 5 odst. 6, § 6 odst. 1 a § 8 odst. 2. (2) DistributorDistributor, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že elektrozařízení není v souladu s požadavky stanovenými v § 4, nesmí takové elektrozařízení dodat na trh, dokud nebude uvedeno do souladu s těmito požadavky; neprodleně o tom informuje výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce a příslušný orgán dozoru. (3) DistributorDistributor, který se domnívá nebo má-li důvod se domnívat, že elektrozařízení, které dodal na trh, není v souladu s požadavky stanovenými tímto nařízením, zajistí, že budou přijata nápravná opatření nezbytná k uvedení elektrozařízení do souladu s těmito požadavky, nebo ho případně stáhne z trhu nebo učiní opatření, jejichž cílem je navrácení elektrozařízení, které již bylo dodáno, konečnému uživateli. O nesouladu elektrozařízení s požadavky stanovenými tímto nařízením a o přijatých nápravných opatřeních zároveň distributordistributor neprodleně informuje příslušný orgán dozoru a příslušné orgány členských států, ve kterých elektrozařízení dodal na trh. (4) DistributorDistributor předloží příslušnému orgánu dozoru na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytnou k prokázání shody elektrozařízení s požadavky stanovenými tímto nařízením. DistributorDistributor spolupracuje s orgány uvedenými ve větě první na jejich žádost při jakýchkoli činnostech, jejichž cílem je zajistit shodu elektrozařízení, které dodal na trh, s požadavky stanovenými tímto nařízením. § 10 Společné ustanovení pro dovozce a distributora DovozceDovozce a distributordistributor jsou považováni za výrobcevýrobce a vztahují se na ně všechny povinnosti výrobcevýrobce, jestliže na trh uvedou elektrozařízení pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví elektrozařízení, které již bylo na trh uvedeno, způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s požadavky stanovenými tímto nařízením. § 11 Identifikace hospodářských subjektů (1) Hospodářské subjektyHospodářské subjekty na žádost příslušných orgánů dozoru nad trhem identifikují všechny hospodářské subjektyhospodářské subjekty, a) které jim elektrozařízení dodaly, b) kterým dodaly elektrozařízení. (2) VýrobciVýrobci, zplnomocnění zástupcizplnomocnění zástupci a dovozcidovozci poskytují tyto informace po dobu 10 let od uvedení elektrozařízení na trh a distributořidistributoři po dobu 10 let poté, co jim bylo elektrozařízení dodáno. § 12 EU prohlášení o shodě EU prohlášení o shodě potvrzuje, že došlo ke splnění požadavků na omezení používání některých nebezpečných látek podle § 4. EU prohlášení o shodě musí být vypracováno podle vzoru stanoveného v příloze č. 5 k tomuto nařízení v českém jazyce nebo do tohoto jazyka přeloženo a musí být průběžně aktualizováno. § 13 Předpoklad shody elektrozařízení (1) Není-li prokázán opak, má se za to, že elektrozařízení opatřená označením CE jsou ve shodě s požadavky stanovenými tímto nařízením. (2) O materiálech, součástech a elektrozařízeních, u kterých byly provedeny zkoušky a měření potvrzující splnění požadavků stanovených v § 4 nebo které jsou ve shodě a) s harmonizovanými evropskými normami, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, b) s harmonizovanými českými technickými normami, které přejímají normy podle písmene a), nebo c) se zahraničními technickými normami v členském státě Evropské unie, které přejímají normy podle písmene a), se má za to, že splňují požadavky stanovené tímto nařízením. § 14 Pravidla a podmínky pro připojování označení CE (1) Elektrozařízení uváděné nebo dodávané na trh musí být opatřeno označením CE, jehož grafickou podobu a obecné zásady jeho používání stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie6). (2) Označení CE musí být viditelně, čitelně a neodstranitelně připojeno k hotovému elektrozařízení nebo k jeho výrobnímu štítku. Pokud to vzhledem k povaze elektrozařízení není možné nebo to nelze zaručit, musí být připojeno k obalu a průvodním dokumentům. § 16 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 2. ledna 2013. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr průmyslu a obchodu: MUDr. Kuba v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. Omezené látky a maximální hodnoty hmotnostní koncentrace tolerované v homogenních materiálech Olovo (0,1 %) --- Rtuť (0,1 %) Kadmium (0,01 %) Šestimocný chrom (0,1 %) Polybromované bifenyly (PBB) (0,1 %) Polybromované difenylethery (PBDE) (0,1 %) Bis(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP) (0,1 %) Butylbenzylftalát (BBP) (0,1 %) Dibutylftalát (DBP) (0,1 %) Diisobutylftalát (DIBP) (0,1 %) Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. Seznam použití některých nebezpečných látek, které lze používat za stanovených podmínek Číslo\| Použití\| Doba platnosti a rozsah použití ---\|---\|--- 1\| Rtuť v jednopaticových (kompaktních) zářivkách, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):\| 1 a)\| Pro všeobecné osvětlování < 30 W: 2,5 mg\| Platí do 24. února 2023 1 b)\| Pro všeobecné osvětlování < 30 W: 2,5 mg\| Platí do 24. února 2023 1 c)\| Pro všeobecné osvětlování ≥ 50 W a < 150 W: 5 mg\| Platí do 24. února 2023 1 d)\| Pro všeobecné osvětlování ≥ 150 W: 15 mg\| Platí do 24. února 2023 1 e)\| Pro zářivky kruhového nebo čtvercového tvaru s průměrem trubice ≤ 17 mm pro všeobecné osvětlování: 5 mg\| Platí do 24. února 2023 1 f)\| Rtuť v jednopaticových (kompaktních) zářivkách, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):\| 1 f)-I\| Pro zářivky navržené tak, aby vyzařovaly zejména světlo v ultrafialovém spektru: 5 mg\| Platí do 24. února 2027 1 f)-II\| Pro zvláštní účely: 5 mg\| Platí do 24. února 2025 1 g)\| Pro všeobecné osvětlování < 30 W s životností 20 000 h nebo delší: 3,5 mg\| Platí do 24. srpna 2023 2 a)\| Rtuť v dvoupaticových lineárních zářivkách pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu zářivku):\| 2 a) 1)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice < 9 mm (například T2): 4 mg\| Platí do 24. února 2023 2 a) 2)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice ≥ 9 mm a ≤ 17 mm (například T5): 3 mg\| Platí do 24. února 2023 2 a) 3)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice > 17 mm a ≤ 28 mm (například T8): 3,5 mg\| Platí do 24. února 2023 2 a) 4)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice > 28 mm (například T12): 3,5 mg\| Platí do 24. února 2023 2 a) 5)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s prodlouženou životností (≥ 25 000 h): 5 mg\| Platí do 24. února 2023 2 b)\| Rtuť v jiných zářivkách, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu zářivku):\| 2 b) 1)\| Pro lineární zářivky s halofosfátovými luminofory s průměrem trubice > 28 mm (například T10 a T12): 10 mg\| Platnost do 13. dubna 2012 2 b) 2)\| Pro nelineární zářivky s halofosfátovými luminofory (všech průměrů): 15 mg\| Platnost do 13. dubna 2016 2 b) 3)\| Pro nelineární zářivky s třípásmovým luminoforem s průměrem trubice > 17 mm (například T9): 15 mg\| Platí do 24. února 2023; od 25. února 2023 do 24. února 2025 může být použito 10 mg na jednu zářivku 2 b) 4)-I\| Pro zářivky pro jiné všeobecné osvětlování a jiné zvláštní účely (například indukční výbojky): 15 mg\| Platí do 24. února 2025 2 b) 4)-II\| Zářivky vyzařující především světlo v ultrafialovém spektru: 15 mg\| Platí do 24. února 2027 2 b) 4)-III\| Nouzové zářivky: 15 mg\| Platí do 24. února 2027 3\| Rtuť v zářivkách se studenou katodou (CCFL) a zářivkách s externí elektrodou (EEFL) pro zvláštní účely používaná v EEZ uvedených na trh před 24. únorem 2022, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu zářivku):\| 3 a)\| Pro krátké (≤ 500 mm): 3,5 mg\| Platí do 24. února 2025 3 b)\| Pro středně dlouhé (> 500 mm a ≤ 1 500 mm): 5 mg\| Platí do 24. února 2025 3 c)\| Pro dlouhé (> 1 500 mm): 13 mg\| Platí do 24. února 2025 4 a)\| Rtuť v jiných nízkotlakých výbojkách (na jednu výbojku): 15 mg\| Platí do 24. února 2023 4 a)-I\| Rtuť v nízkotlakých výbojkách nepotažených luminoforem, jejichž použití vyžaduje, aby hlavní rozsah spektrálního výkonu výbojky byl v ultrafialovém spektru: na jednu výbojku může být použito až 15 mg rtuti\| Platí do 24. února 2027 4 b)\| Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev Ra > 80 pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák): P ≤ 105 W: na jeden hořák lze použít 16 mg\| Platí do 24. února 2027 4 b)-I\| Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev Ra > 60 pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák): P ≤ 155 W: na jeden hořák lze použít 30 mg\| Platí do 24. února 2023 4 b)-II\| Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev Ra > 60 pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák): 155 W < P ≤ 405 W: na jeden hořák lze použít 40 mg\| Platí do 24. února 2023 4 b)-III\| Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev Ra > 60 pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák): P > 405 W: na jeden hořák lze použít 40 mg\| Platí do 24. února 2023 4 c)\| Rtuť v jiných vysokotlakých sodíkových výbojkách pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):\| 4 c)-I\| P ≤ 155 W: 20 mg\| Platí do 24. února 2027 4 c)-II\| 155W < P ≤ 405W: 25 mg\| Platí do 24. února 2027 4 c)-III\| P > 405 W: 25 mg\| Platí do 24. února 2027 4 d)\| Rtuť ve vysokotlakých rtuťových výbojkách\| Platnost do 13. dubna 2015 4 e)\| Rtuť v halogenidových výbojkách\| Platí do 24. února 2027 4 f)-I\| Rtuť v jiných výbojkách pro zvláštní použití konkrétně neuvedených v této příloze\| Platí do 24. února 2027 4 f)-II\| Rtuť ve vysokotlakých rtuťových výbojkách používaných v projektorech, u nichž je vyžadován výkon ≥ 2000 ANSI lumenů\| Platí do 24. února 2027 4 f)-III\| Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách používaných pro osvětlení v zahradnictví\| Platí do 24. února 2027 4 f)-IV\| Rtuť ve výbojkách vyzařujících světlo v ultrafialovém spektru\| Platí do 24. února 2027 4 g)\| Rtuť v řemeslně vyráběných svíticích trubicích používaných pro značení, dekorativní či architektonické a speciální osvětlení a světelná umělecká díla, přičemž obsah rtuti je omezen na: a) 20 mg na pár elektrod + 0,3 mg na cm délky trubice, avšak nejvýše 80 mg, při použitích ve venkovních prostorech a ve vnitřních prostorech vystavených teplotám pod 20 °C; b) 15 mg na pár elektrod + 0,24 mg na cm délky trubice, avšak nejvýše 80 mg, při všech ostatních použitích ve vnitřních prostorech.\| Platí do 31. prosince 2018. 5 a)\| Olovo ve skle obrazovek s katodovou trubicí\| 5 b)\| Olovo ve skle zářivek, jehož obsah nepřevyšuje 0,2 % hmotnostních\| 6 a)\| Olovo jako legující prvek v oceli pro účely strojního obrábění a pozinkované oceli, obsahující až 0,35 % hmotnostních olova\| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), c) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. g) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 6a)-I\| Olovo jako legující prvek v oceli pro účely strojního obrábění, obsahující až 0,35 % hmotnostních olova, a v součástech z oceli kusově žárově pozinkované, obsahujících až 0,2 % hmotnostní olova\| Platnost do 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). 6 b)\| Olovo jako legující prvek ve slitinách hliníku, obsahujících až 0,4 % hmotnostních olova\| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), c) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 6b)-I\| Olovo jako legující prvek ve slitinách hliníku, obsahujících až 0,4 % hmotnostních olova, za předpokladu, že pochází z recyklace olovnatého hliníkového šrotu\| Platnost do 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). 6 b)-II\| Olovo jako legující prvek ve slitinách hliníku pro účely strojního obrábění obsahujících až 0,4 % hmotnostních olova\| Platnost do 18. května 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). 6 c)\| Slitina mědi obsahující až 4 % hmotnostní olova\| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle§ 2 odst. 2 písm. j). 7 a)\| Olovo v pájkách s vysokým bodem tavení, například slitiny olova obsahující 85 % hmotnostních olova nebo více\| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), s výjimkou použití, na něž se vztahuje položka 24 této přílohy, b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 7 b)\| Olovo v pájkách pro servery, paměti a systémy pro ukládání dat a pro zařízení síťové infrastruktury pro přepínání, signalizaci, přenos a správu sítě pro telekomunikace\| 7 c)-I\| Olovo, obsažené ve skleněných nebo keramických částech elektrických a elektronických dílů, kromě dielektrických keramických částí kondenzátorů, například v piezoelektrických přístrojích, nebo ve skleněné nebo keramické pojivové směsi\| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), s výjimkou použití, na něž se vztahuje položka 34 této přílohy, b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické a zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 7 c)-II\| Olovo v dielektrických keramických částech kondenzátorů pro jmenovité střídavé napětí 125 V nebo stejnosměrné napětí 250 V nebo vyšší\| Nevztahuje se na použití spadající pod položky 7 c)-I a 7 c)-IV této přílohy. Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 7 c)-III\| Olovo v dielektrických keramických částech kondenzátorů pro jmenovité střídavé napětí menší než 125 V nebo stejnosměrné napětí 250 V\| Platnost do 1. ledna 2013 a po tomto datu může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 1. lednem 2013 7 c)-IV\| Olovo v dielektrických keramických materiálech na bázi PZT (tuhých roztoků oxidu olova, zirkonu a titanu) pro kondenzátory, které jsou součástí integrovaných obvodů nebo diskrétních polovodičů\| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 8 a)\| Kadmium a jeho sloučeniny v bezpečnostních tepelných pojistkách\| Platnost do 1. ledna 2012 a po tomto datu může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 1. lednem 2012 8 b)\| Kadmium a jeho sloučeniny v elektrických kontaktech\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g), h) a j). Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), c) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 8b)-I\| Kadmium a jeho sloučeniny v elektrických kontaktech používaných: a) v jističích, b) v řídicích zařízeních pro snímání teploty, c) v tepelných chráničích motorů, s výjimkou hermetických tepelných chráničů motorů, d) ve spínačích střídavého proudu 1\\. pro jmenovitý střídavý proud 6 A a vyšší při jmenovitém střídavém napětí 250 V a vyšším, nebo 2\\. pro jmenovitý střídavý proud 12 A a vyšší při jmenovitém střídavém napětí 125 V a vyšším, e) ve spínačích stejnosměrného proudu pro jmenovitý stejnosměrný proud 20 A a vyšší při jmenovitém stejnosměrném napětí 18 V a vyšším a f) ve spínačích pro použití při frekvenci napájecího napětí ≥ 200 Hz.\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). Platnost do 21. července 2021. 9\| Šestimocný chrom jako antikorozní činidlo v chladicích systémech z uhlíkové oceli v absorpčních ledničkách do 0,75 % hmotnostních v chladicí kapalině\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g), h) a j). Platnost do: a) 21. července 2021 pro zdravotnické prostředky podle § 2 odst. 2 písm. g) a pro monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), c) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 9 a)-I\| Šestimocný chrom do 0,75 % hmotnostních používaný jako antikorozní činidlo v chladicím roztoku chladicích systémů z uhlíkové oceli v absorpčních ledničkách (včetně minibarů) navržených tak, aby plně nebo částečně fungovaly s elektrickým ohřívačem s průměrným využívaným elektrickým příkonem nižším než 75 W za konstantních provozních podmínek\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). Platnost do 5. března 2021. 9 a)-II\| Šestimocný chrom do 0,75 % hmotnostních používaný jako antikorozní činidlo v chladicím roztoku chladicích systémů z uhlíkové oceli v absorpčních ledničkách: a) navržených tak, aby plně nebo částečně fungovaly s elektrickým ohřívačem s průměrným využívaným elektrickým příkonem 75 W nebo vyšším za konstantních provozních podmínek, nebo b) navržených tak, aby plně fungovaly s neelektrickým ohřívačem\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). Platnost do 21. července 2021. 9 a)-III\| Šestimocný chrom do 0,7 % hmotnostních používaný jako antikorozní činidlo v pracovní kapalině uzavřeného okruhu plynových absorpčních tepelných čerpadel pro vytápění a ohřev vody vyrobeného z uhlíkové oceli\| Platnost pro velké spotřebiče pro domácnost podle § 2 odst. 2 písm. a) do 31. prosince 2026. 9 b)\| Olovo v olověných ložiskových pánvích a pouzdrech v kompresorech obsahujících chladící látku v systémech vytápění, ventilace, klimatizace a chlazení\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g), h) a j). Platnost do: a) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), b) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j), c) 21. července 2021 pro ostatní podkategorie elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h) 9 b)-I\| Olovo v olověných ložiskových pánvích a pouzdrech v hermetických spirálových kompresorech obsahujících chladící látku s deklarovaným elektrickým příkonem 9 kW nebo nižším v systémech vytápění, ventilace, klimatizace a chlazení (HVACR)\| Vztahuje se na velké spotřebiče pro domácnost. Platnost do 21. července 2019 11 a)\| Olovo používané v pružných konektorových systémech se zalisovanými kolíky typu C-press\| Může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 24. zářím 2010 11 b)\| Olovo používané v pružných konektorových systémech jiných než se zalisovanými kolíky typu C-press\| Platnost do 1. ledna 2013 a po tomto datu může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 1. lednem 2013 12\| Olovo používané jako povrchový materiál u modulu typu C- ring pro vedení tepla\| Může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 24. zářím 2010 13 a)\| Olovo ve skle pro optické účely\| Vztahuje se na všechna elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až j). Platnost do: a) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), b) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j), c) 21. července 2021 pro všechna ostatní elektrozařízení včetně podkategorií 13 b)\| Kadmium a olovo ve filtračním skle a skle používaném pro etalony odrazivosti\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g), h) a j). Platnost do: a) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), b) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j), c) 21. července 2021 pro ostatní podkategorie elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h) 13 b)-I\| Olovo ve filtračním skle barveném ionty\| 13 b)-II\| Kadmium v koloidně barvených filtračních sklech, kromě použití, která spadají do bodů 39 a 39 a) této přílohy 13 b)-III\| Kadmium a olovo v glazurách používaných pro etalony odrazivosti 14\| Olovo v pájkách obsahující více než dva prvky pro spojení mezi kolíky a sadou mikroprocesorů o obsahu olova vyšším než 80 % a nižším než 85 % hmotnostních\| Platnost do 1. ledna 2011 a po tomto datu může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 1. lednem 2011 15\| Olovo v pájkách pro sestavení stabilního elektrického spojení mezi polovodičovým čipem a nosičem v pouzdrech integrovaných obvodů využívajících technologii „Flip Chip“\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g), h) a j). Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), c) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 15 a)\| Olovo v pájkách pro sestavení stabilního elektrického spojení mezi polovodičovým čipem a nosičem v pouzdrech integrovaných obvodů využívajících technologii „Flip Chip“,-jedná-li se o: a) výrobní technologie 90 nm nebo více, b) jediný čip s plochou 300 mm2 nebo větší při použití jakékoli výrobní technologie (nm), nebo c) pouzdra s vrstvenými čipy, v nichž čip má plochu 300 mm2 nebo větší anebo křemíkové vložky mají plochu 300 mm2 nebo větší.\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). Platnost do 21. července 2021. 16\| Olovo v lineárních žárovkách s trubicemi potaženými silikátem\| Platnost do 1. září 2013 17\| Halogenidy olova jako zdroj záření ve výbojkách s vysokou intenzitou výboje (HID) používaných v profesionálních reprografických aplikacích\| 18 a)\| Olovo jako aktivátor ve fluorescenčním prášku (nejvýše 1 % hmotnostních olova) výbojek, jsou-li používány jako speciální zdroje světla v diazografické reprografii, litografii, lapačích hmyzu, fotochemických a konzervovacích postupech a obsahující luminofory jako například SMS ((Sr,Ba)2 MgSi2O7:Pb)\| Platnost do 1. ledna 2011 18 b)\| Olovo jakožto aktivátor ve fluorescenčním prášku (nejvýše 1 % hmotnostní olova) výbojek, jsou-li používány jako zářiče v soláriích obsahující luminofory, jako je například BSP (BaSi2O5:Pb)\| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 18 b)-I\| Olovo jakožto aktivátor ve fluorescenčním prášku (nejvýše 1 % hmotnostní olova) výbojek, obsahujících luminofory, jako je například BSP (BaSi2O5: Pb), jsou-li používány ve zdravotnickém fototerapeutickém vybavení\| Platnost do 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. d) a g), s výjimkou použití, na něž se vztahuje položka 34 přílohy č. 3. 19\| Olovo obsahující PbBiSn-Hg a PblnSn-Hg v určitých směsích jako hlavní amalgám a PbSn-Hg jako vedlejší amalgám v kompaktních, energeticky velmi úsporných výbojkách\| Platnost do 1. června 2011 20\| Oxid olova ve skle používaném ke spojení předních a zadních podkladů v plochých zářivkách používaných v displejích na bázi tekutých krystalů (LCD)\| Platnost do 1. června 2011 21\| Olovo a kadmium v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na sklo, jako je borosilikátové sklo nebo sodnovápenaté sklo\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g), h) a j). Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g, c) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 21a)\| Kadmium používané k zajištění filtračních funkcí v barevně potištěném skle, které tvoří součást systémů vizualizace v displejích a ovládacích panelech EEZ\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), s výjimkou použití spadajících do položek 21 b) nebo 39 této přílohy. Platnost do 21. července 2021. 21b)\| Kadmium v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na sklo, jako je borosilikátové sklo nebo sodnovápenaté sklo\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), s výjimkou použití spadajících do položek 21 a) nebo 39 této přílohy. Platnost do 21. července 2021. 21c)\| Olovo v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na jiné než borosilikátové sklo\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). Platnost do 21. července 2021. 23\| Olovo v ukončeních součástek s malou roztečí, jiných než konektorů s roztečí 0,65 mm nebo menší\| Může být použito v dílech elektrozařízení, která byla uvedena na trh před 24. zářím 2010 24\| Olovo v letovacích pájkách pro pájení otvorem v diskoidních a plochých vícevrstvově uspořádaných keramických kondenzátorech\| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 25\| Oxid olova v displejích s povrchovým vedením emitorů elektronů (SED) používaných zejména ve stavebních komponentech, zejména těsnicí fritě a fritovém kroužku\| 26\| Oxid olova ve skleněné baňce UVB zářivek s černým sklem\| Platnost do 1. června 2011 27\| Slitiny olova jako pájky pro měniče používané ve vysokovýkonových reproduktorech (určených pro několikahodinový provoz při hladině akustického výkonu 125 dB SPL a vyšších)\| Platnost do 24. září 2010 29\| Olovo v křišťálovém skle podle přílohy I (kategorie 1, 2, 3 a 4) směrnice Rady 69/493/EHS ze dne 15. prosince 1969 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla\| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 30\| Kadmiové slitiny jako elektrické/mechanické pájené spoje elektrických vodičů umístěných přímo na kmitacích cívkách měničů používaných ve vysokovýkonových reproduktorech s hladinou zvukového tlaku ve výši 100 dB (A) a vyšší\| 31\| Olovo v pájecích materiálech v plochých zářivkách bez obsahu rtuti (které se používají například v displejích na bázi tekutých krystalů, v designovém či průmyslovém osvětlení)\| 32\| Oxid olova v těsnicí fritě používané ve výrobě okenních montážních celků pro argonové a kryptonové laserové trubice\| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 33\| Olovo v pájkách na pájení tenkých měděných drátů o průměru rovnajícím se nebo menším než 100 um ve výkonových transformátorech\| 34\| Olovo v prvcích ladicích potenciometrů z kovovo-keramických materiálů\| Vztahuje se na všechny kategorie. Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 36\| Rtuť používaná jako inhibitor rozprašování katody ve stejnosměrných plazmových obrazovkách s obsahem do 30 mg na obrazovku\| Platnost do 1. července 2010 37\| Olovo v pokovené vrstvě vysokonapěťových diod s pouzdrem ze skla na bázi borátu zinečnatého\| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 38\| Kadmium a oxid kademnatý v pastách pro tlusté vrstvy používaných na oxid berylnatý spojený s hliníkem\| 39 a)\| Selenid kademnatý v polovodičových nanokrystalových kvantových obrazových bodech na bázi kadmia pro konverzi vlnové délky (downshifting) pro použití v systémech vizualizace (< 0,2 μg Cd na mm2 plochy obrazovky)\| Vztahuje se na všechna elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až j). Platnost do 21. listopadu 2025. 39 b)\| Kadmium v polovodičových nanokrystalových kvantových obrazových bodech pro konverzi vlnové délky (downshifting) přímo nanesených na polovodičových LED čipech pro použití v zobrazovacích a projekčních systémech (< 5 μg Cd na mm2 povrchu LED čipu) s maximálním množstvím na zařízení 1 mg.\| Vztahuje se na všechna elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až j). Platnost do 31. prosince 2027. 40\| Kadmium ve fotoresistorech pro analogové optické vazební členy používané v profesionálním zvukovém zařízení\| Platnost do 31. prosince 2013 41\| Olovo v pájkách a povrchové úpravě vývodů elektrických a elektronických součástí a v povrchové úpravě desek plošných spojů používaných v modulech zapalování a jiných elektrických a elektronických řídicích systémech motorů, které z technických důvodů musí být namontovány přímo na nebo v klikové skříni nebo válci ručně držených spalovacích motorů (třídy SH:1, SH:2 a SH:3 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje)\| Vztahuje se na všechna elektrozařízení podle § 2 odst. 2písm. a) až j). Platnost do: a) 21. července 2021 pro zdravotnické prostředky podle § 2 odst. 2 písm. g) a pro monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 31. března 2022 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f), i) a j), c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h). 42\| Olovo v ložiscích a pouzdrech motorů s vnitřním spalováním poháněných naftou nebo plynným palivem, které jsou používány v nesilničních zařízeních určených k profesionálnímu využití: a) s celkovým zdvihovým objemem motoru ≥ 15 litrů, nebo b) s celkovým zdvihovým objemem motoru < 15 litrů, přičemž motor je určen pro provoz v aplikacích, kde doba mezi signálem k zahájení a plným zatížením musí být kratší než 10 sekund; nebo se pravidelná údržba obvykle provádí v nepříznivém venkovním prostředí, jako je hornictví, stavebnictví a zemědělství.\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j), s výjimkou žádostí, na něž se vztahuje položka 6 c) této přílohy. Platnost do 21. července 2024. 43\| Bis(2-ethylhexyl)-ftalát v pryžových dílech v motorech pro použití v zařízeních, jež nejsou určena výhradně pro použití spotřebitelem, pokud žádné měkčené plastové materiály nepřicházejí do styku s lidskou sliznicí nebo do dlouhodobého styku s lidskou kůží a hodnota koncentrace bis(2-ethylhexyl)-ftalátu nepřesahuje: a) 30 % hmotnostních kaučuku v případě 1\\. povrchové úpravy těsnících kroužků, 2\\. celopryžových těsnících kroužků, nebo 3\\. pryžových dílů, které jsou součástí sestav složených z alespoň 3 součástí připojených k motoru a využívajících elektrický, mechanický nebo hydraulický pohon, nebo b) 10 % hmotnostních kaučuku v případě dílů s obsahem kaučuku, které nejsou uvedeny v písmenu a). Pro účely této položky se „dlouhodobým stykem s lidskou kůží“ rozumí nepřetržitý styk o délce více než 10 minut nebo přerušovaný styk o délce více než 30 minut denně.\| Platnost do 21. července 2024 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 44\| Olovo v pájkách pro čidla, ovládací prvky a řídicí jednotky motoru ve spalovacích motorech v oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES, jež jsou instalovány v zařízeních provozovaných ve stabilní poloze a určených pro profesionální použití, ale používaných rovněž jinými uživateli.\| Platnost do 21. července 2024 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). 45\| Diazid olova, styfnát olova, plumbum-dipikramát, orthoolovičitan olovnatý a oxid olovičitý v elektrických a elektronických iniciátorech výbušnin pro civilní (profesionální) použití a chroman barnatý v pyrotechnických zpožďovacích složích s dlouhým intervalem zpoždění, jež jsou obsaženy v elektrických iniciátorech výbušnin pro civilní (profesionální) použití\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). Platnost do 20. dubna 2026. 46\| Kadmium a olovo v plastových profilech obsahujících směsi vyrobené z odpadu z polyvinylchloridu (dále jen „recyklovaný pevný PVC“), používaných pro elektrická a elektronická okna a dveře, pokud koncentrace v recyklovaném pevném PVC nepřesahuje 0,1 % hmotnostních kadmia a 1,5 % hmotnostních olova. Od 28. května 2026 se pevný PVC získaný z elektrických a elektronických oken a dveří použije pouze k výrobě nových výrobků spadajících do kategorií uvedených v záznamu 63 bodě 18 písm. a) až d) tabulky v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006. Dodavatelé výrobků z PVC obsahujících recyklovaný pevný PVC s koncentrací olova rovnající se nebo vyšší než 0,1 % hmotnostních materiálu z PVC zajistí před uvedením těchto výrobků na trh, aby byly viditelně, čitelně a nesmazatelně označeny nápisem: „Obsahuje ≥ 0,1 % olova“. Pokud vzhledem k jeho povaze nelze na výrobku uvést označení, musí být toto uvedeno na obalu výrobku. Dodavatelé výrobků z PVC obsahujících recyklovaný pevný PVC předloží vnitrostátním orgánům dozoru na jejich vyžádání písemné doklady na podporu tvrzení o recyklovaném původu PVC v uvedených výrobcích. Pro účely doložení těchto tvrzení o výrobcích z PVC vyrobených v Unii lze použít osvědčení vydaná prostřednictvím systémů k doložení sledovatelnosti a recyklovaného obsahu, jako jsou osvědčení zavedená v souladu s normou EN 15343:2007 nebo rovnocennými uznávanými normami. Tvrzení o recyklovaném původu PVC v dovážených výrobcích musí být doprovázena osvědčením vystaveným nezávislou třetí stranou, v němž je poskytnuto rovnocenné doložení sledovatelnosti a recyklovaného obsahu.\| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). Platnost do 28. května 2028. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. Seznam použití některých nebezpečných látek ve zdravotnických prostředcích a monitorovacích a řídících přístrojích Zařízení používající nebo zjišťující ionizující záření 1. Olovo, kadmium a rtuť v detektorech ionizujícího záření. 2. Olověná ložiska v rentgenových trubicích. 3. Olovo v zařízeních zesilujících elektromagnetické záření: mikrokanálové desky a kapilární desky. 4. Olovo ve skleněné fritě rentgenových trubic a optických zesilovačích a olovo v pojivu skleněné frity pro skládání plynových laserů a vakuové trubice, které přeměňují elektromagnetické záření na elektrony. 5. Olovo ve stínění ionizujícího záření. 6. Olovo ve zkušebních rentgenových testovacích předmětech. 7. Stearát olova rentgenových difrakčních krystalů. 8. Zdroj radioaktivních izotopů kadmia pro přenosné rentgenové fluorescenční spektrometry. Snímače, detektory a elektrody 1a. Olovo a kadmium v iontových výběrových elektrodách včetně skla pH elektrod. 1b. Olověné anody v elektrochemických kyslíkových sondách. 1c. Olovo, kadmium a rtuť v detektorech infračerveného záření. 1d. Rtuť v referenčních elektrodách: chlorid rtuťný s nízkým obsahem chloridu, síran rtuťnatý a oxid rtuťnatý. Ostatní 9. Kadmium v helium-kadmiových laserech. 10. Olovo a kadmium v atomických absorpčních spektrálních výbojkách. 11. Olovo ve slitinách jako supravodič a tepelný vodič v přístrojích magnetické rezonance. 12. Olovo a kadmium v kovovém pojivu supravodivých materiálů v přístrojích magnetické rezonance (MRI), detektorech supravodivého kvantového interferenčního zařízení (SQUID), nukleární magnetické resonance (NMR) nebo hmotnostních spektrometrů s Fourierovou transformací (FTMS). Platnost do 30. června 2021. 13. Olovo v protizávaží. 14. Olovo v monokrystalových piezoelektrických materiálech pro ultrazvukové měniče 15. Olovo v pájkách pro spojování s ultrazvukovými měniči. 16. Rtuť ve vysoce přesných můstcích pro kapacitní a ztrátové měření, ve vysokofrekvenčních přepínačích RF a v relé v monitorovacích a řídících přístrojích, nepřekračující 20 mg rtuti na přepínač, popřípadě relé. 17. Olovo v pájkách v přenosných pohotovostních defibrilátorech. 18. Olovo v pájkách vysokovýkonných infračervených zobrazovacích modulů k detekci pásma 8-14 μm. 19. Olovo v displejích z tekutých krystalů na křemíkové vrstvě (LCoS). 20. Kadmium v rentgenových měřících filtrech. 21. Kadmium v luminoforových povlacích zesilovačů obrazu pro rentgenové snímky do 31. prosince 2019 a náhradní dílynáhradní díly pro rentgenové systémy uvedené na trh EU před 1. lednem 2020. 22. Marker z octanu olovnatého používaný do stereotaktických rámů pro fixaci hlavy používaných v počítačové tomografii (CT) a magnetické rezonanci (MRI) a v lokalizačních systémech ozařovačů pro gamaterapii a vybavení pro nukleární medicínu. Platí do 30. června 2021. 23. Olovo jako legující prvek v ložiskách a třecích plochách zdravotnického vybavení vystaveného ionizujícímu záření. Platí do 30. června 2021. 24. Olovo umožňující vakuově těsné spoje hliníku a oceli v rentgenových zesilovačích obrazu. Platí do 31. prosince 2019. 25. Olovo v povrchových povlacích systémů kolíkových konektorů vyžadujících nemagnetické konektory, které jsou za normálních a skladovacích podmínek trvale používány při teplotách nižších než -20 °C. Platí do 30. června 2021. 26. Olovo v následujících aplikacích, které se za normálních provozních a skladovacích podmínek trvale používají při teplotě nižší než - 20 °C: a) v pájkách na deskách tištěných spojů, b) v potahové vrstvě koncovek elektrických a elektronických součástí a potahů desek tištěných spojů, c) v pájkách ke spojování vodičů a kabelůkabelů, d) v pájkách ke spojování snímačů a čidel. Olovo v pájkách pro elektrické připojování teplotních čidel v zařízeních určených k pravidelnému používání při teplotách nižších než - 150°C. Platí do 30. června 2021. 27. Olovo — v pájkách, — v potahové vrstvě koncovek elektrických a elektronických součástí a potahů desek tištěných spojů, — ve spojích elektrických vodičů, konektorech stínění a chráněných konektorech používaných a) v magnetickém poli v okruhu 1 m kolem isocentra magnetu, který je součástí vybavení pro snímkování pomocí magnetické resonance pro lékařské účely, včetně monitorů pacienta navržených tak, aby mohly být v tomto okruhu používány, nebo b) v magnetickém poli v okruhu 1 m od vnějšího povrchu cyklotronových magnetů a magnetů pro používaných v nukleární medicíně k přenosu a směrování svazku paprsků, c) v neintegrovaných cívkách pro MRI, pro něž bylo prohlášení o shodě daného modelu poprvé vydáno před 23. zářím 2022, nebo d) v zařízeních pro MRI včetně integrovaných cívek používaných v magnetickém poli v okruhu 1 m kolem isocentra magnetu, který je součástí vybavení pro snímkování pomocí magnetické rezonance pro lékařské účely, pro něž bylo prohlášení o shodě poprvé vydáno před 30. červnem 2024. Výjimky podle písmen a) a b) platí do 30. června 2020. Výjimky podle písmen c) a d) platí do 30. června 2027. 28. Olovo v pájkách používaných k montáži digitálních detektorů z teluridu kadmia a z teluridu kadmia-zinku na desky tištěných spojů. Platí do 31. prosince 2017. 29. Olovo jako supravodič a tepelný vodič ve slitinách používaných v mrazících hlavách kryogenního chladiče a/nebo kryogenně chlazených mrazících sondách a/nebo kryogenně chlazených systémech ekvipotenciálního pospojování, ve zdravotnických prostředcích (kategorie 8) a/nebo v průmyslových přístrojích pro monitorování a kontrolu. Platí do 30. června 2021. 30. Šestimocný chrom v alkalických dávkovačích používaných k výrobě fotokatod zesilovačů obrazu pro rentgenové snímkování do 31. prosince 2019 a v náhradních dílechnáhradních dílech pro rentgenové systémy uvedené na trh EU před 1. lednem 2020. 31a. Olovo, kadmium, šestimocný chrom a polybromované difenylethery (PBDE) obsažené v náhradních dílech získaných ze zdravotnických prostředků, včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, nebo elektronových mikroskopů a jejich příslušenství a používaných k jejich opravě či renovaci, za podmínky, že se opětovné použití uskutečňuje v rámci kontrolovatelného uzavřeného systému zpětného odběru mezi podniky a že spotřebitelspotřebitel je o každém opětovném použití dílů informován. Platí do: a) 21\\. července 2021, jde-li o použití v jiných zdravotnických prostředcích, než jsou diagnostické zdravotnické prostředky in vitro; b) 21\\. července 2023, jde-li o použití v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro; c) 21\\. července 2024, jde-li o použití v elektronových mikroskopech a jejich příslušenství. 32. Olovo v pájkách na deskách tištěných spojů řídících jednotek a jednotek pro získávání dat pozitronové emisní tomografie (PET), které jsou začleněné do vybavení pro magnetickou rezonanci (MRI). Platí do 31. prosince 2019. 33. Olovo v pájkách na osazených deskách plošných spojů používaných do jiných mobilních zdravotnických prostředků třídy IIa a IIb podle směrnice 93/42/EHS než přenosných pohotovostních defibrilátorů. Pro třídu IIa platí do 30. června 2016 a pro třídu IIb do 31. prosince 2020. 34. Olovo je používáno jako aktivátor ve fluorescenčním prášku do výbojek, jsou-li používány jako zářiče v soláriích obsahující luminofory BSP (BaSi2O5:Pb). Platí do 22. července 2021. 35. Rtuť v zářivkách se studenou katodou pro podsvícení displejů na bázi tekutých krystalů, v množství nepřevyšujícím 5 mg na zářivku, používaných v průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojíchprůmyslových monitorovacích a řídicích přístrojích uvedených na trh před 22. červencem 2017. Platí do 21. července 2024. 36. Olovo používané v pružných konektorových systémech jiných než se zalisovanými kolíky typu C-press pro průmyslové monitorovací a řídicí přístrojeprůmyslové monitorovací a řídicí přístroje. Platí do 31. prosince 2020. Po tomto datu se smí používat v náhradních dílech pro průmyslové monitorovací a řídicí přístrojeprůmyslové monitorovací a řídicí přístroje uvedené na trh před 1. lednem 2021. 37. Olovo v poplatinovaných platinových elektrodách používaných k měření vodivosti, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek: a) měření v širokém rozsahu hodnot, přičemž rozsah hodnot vodivosti přesahuje 1 řád (například rozsah od 0,1 mS/m do 5 mS/m), při laboratorním použití pro neznámé koncentrace, b) měření roztoků, kdy je nutná přesnost +/- 1 % rozsahu vzorků a vysoká odolnost elektrody vůči korozi, a to v kterémkoli z těchto případů: i) roztoky s kyselostí < pH 1, ii) roztoky se zásaditostí > pH 13, iii) korozivní roztoky obsahující halogenový plyn, c) měření vodivostí vyšších než 100 mS/m, která je třeba provádět pomocí přenosných přístrojů. Platí do 31. prosince 2025. 38. Olovo v pájce v jednom rozhraní velkoplošných prvků z vrstvených čipů s více než 500 propojeními na jedno rozhraní, které se používají v detektorech rentgenového záření pro počítačovou tomografii a rentgenové systémy. Platí do 31. prosince 2019. Po tomto datu se smí používat v náhradních dílech pro systémy počítačové tomografie a rentgenové systémy uvedené na trh před 1. lednem 2020. 39. Olovo v mikrokanálových deskách používaných v zařízeních, která se vyznačují alespoň jednou z těchto vlastností: a) kompaktní velikost detektoru elektronů nebo iontů, přičemž prostor pro detektor je omezen na maximálně 3 mm/mikrokanálovou desku (tloušťka detektoru + prostor pro instalaci mikrokanálové desky), celkem maximálně na 6 mm, a alternativní konstrukce, která by pro detektor nabídla více prostoru, je vědecky a technicky neproveditelná, b) dvourozměrné prostorové rozlišení pro detekci elektronů nebo iontů, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek: i) časová odezva je kratší než 25 ns, ii) oblast detekce vzorků je větší než 149 mm2, iii) multiplikační činitel je větší než 1,3 x 103, c) časová odezva kratší než 5 ns pro detekci elektronů nebo iontů; d) oblast detekce vzorků větší než 314 mm2 pro detekci elektronů nebo iontů, e) multiplikační činitel větší než 4,0 x 107. Platí do: a) 21\\. července 2021 pro zdravotnické prostředky a monitorovací a řídicí přístroje, b) 21\\. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, c) 21\\. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístrojeprůmyslové monitorovací a řídicí přístroje. 40. Olovo v dielektrických keramických částech kondenzátorů na jmenovité napětí menší než 125 V střídavých nebo 250 V stejnosměrných pro průmyslové monitorovací a řídicí přístrojeprůmyslové monitorovací a řídicí přístroje. Platí do 31. prosince 2020. Po tomto datu se smí používat v náhradních dílech pro průmyslové monitorovací a řídicí přístrojeprůmyslové monitorovací a řídicí přístroje uvedené na trh před 1. lednem 2021. 41. Olovo jako tepelný stabilizátor v polyvinylchloridu (PVC) použitém jako výchozí materiál v amperometrických, potenciometrických a konduktometrických elektrochemických čidlech, která se používají v případě diagnostických zdravotnických přístrojů in vitro pro rozbor krve a jiných tělních tekutin a tělních plynů. Platí do 31. března 2022. 41a. Olovo jako tepelný stabilizátor v polyvinylchloridu (PVC) použitém jako výchozí materiál v amperometrických, potenciometrických a konduktometrických elektrochemických čidlech, která se používají v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro pro analýzu kreatininu a dusíku močoviny v krvi (BUN) v plné krvi. Vztahuje se na zdravotnické prostředky podle § 2 odst. 2 písm. g). Platí do 31. prosince 2023. 42. Rtuť v otáčecích elektrických konektorech používaných v systémech intravaskulárního ultrazvukového obrazového snímání schopných pracovních režimů s vysokou provozní frekvencí (> 50MHz). Platí do 30. června 2026. 43. Kadmiové anody v Herschových článcích u kyslíkových sond používaných v průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojíchprůmyslových monitorovacích a řídicích přístrojích, u kterých je vyžadována citlivost na úrovni nižší než 10 miliontin. Platí do 15. července 2023. 44. Kadmium ve snímačích odolných vůči záření určených pro videokamery se středovým rozlišením vyšším než 450 televizních řádků, které se používají v prostředích s ionizujícím zářením přesahujícím 100 Gy/h a celkovou dávkou vyšší než 100 kGy. Vztahuje se na monitorovací a řídicí přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojůprůmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů podle § 2 odst. 2 písm. h). Platí do 31. března 2027. 45. Bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) v iontově selektivních elektrodách používaných v místě péče o pacienta při analýze přítomnosti iontů v tělních tekutinách a/nebo v dialyzátu. Platí do 21. července 2028. 46. Bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) v plastových součástech cívek pro detektory magnetické rezonance (MRI). Platí do 1. ledna 2024. 47. Látky bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP), butylbenzylftalát (BBP), dibutylftalát (DBP) a diisobutylftalát (DIBP) obsažené v náhradních dílech získaných ze zdravotnických prostředků, včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a jejich příslušenství, a používaných k jejich opravě či renovaci, za podmínky, že se opětovné použití uskutečňuje v rámci kontrolovatelného uzavřeného systému zpětného odběru mezi podniky a že spotřebitelspotřebitel je o každém opětovném použití dílů informován. Platí do 21. července 2028. 48. Olovo v supravodivých kabelechkabelech a vodičích z bismuthum - stroncium - kalcium - kuprum - oxidu (BSCCO) a olovo v elektrických spojích s těmito vodiči. Platí do 30. června 2027. 49. Rtuť v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry při teplotě vyšší než 300 °C a tlaku vyšším než 1 000 barů. Vztahuje se na monitorovací a řídicí přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojůprůmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů podle § 2 odst. 2 písm. h). Platí do 31. prosince 2025. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. Postupy posuzování shody Interní řízení výroby 1. Interní řízení výroby je postupem posouzení shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané výrobkyvýrobky splňují požadavky právních předpisů, které se na ně vztahují. 2. Technická dokumentace VýrobceVýrobce vypracuje technickou dokumentaci. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobkuvýrobku s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace upřesňuje použité požadavky a v míře nutné pro posouzení je vztáhne na konstrukci, výrobu a provoz výrobkuvýrobku. Technická dokumentace obsahuje, je-li to vhodné, alespoň tyto prvky: 2.1 celkový popis výrobkuvýrobku, 2.2 koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd., 2.3 popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování výrobkuvýrobku, 2.4 seznam harmonizovaných norem nebo jiných odpovídajících technických specifikacítechnických specifikací, na které byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků právního předpisu, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity, 2.5 výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol atd., 2.6 protokoly o zkouškách. 3. Výroba VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho řízení zajišťovaly shodu vyráběných výrobkůvýrobků s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky právních předpisů, které se na ně vztahují. 4. Označení shody a prohlášení o shodě 4.1 VýrobceVýrobce připojí požadované označení shody uvedené v právním nástroji na každý jednotlivý výrobekvýrobek, který je v souladu s použitelnými požadavky právního nástroje. 4.2 VýrobceVýrobce vypracuje pro daný model výrobkuvýrobku písemné prohlášení o shodě a po dobu deseti let poté, co byl výrobekvýrobek uveden na trh, je společně s technickou dokumentací uchovává, aby byly k dispozici vnitrostátním orgánům. V prohlášení o shodě je uveden výrobekvýrobek, pro nějž bylo vypracováno. Kopie prohlášení o shodě se na požádání předloží příslušným orgánům. 5. Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce Povinnosti výrobcevýrobce uvedené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem, pokud jsou stanoveny v plné moci. Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. EU prohlášení o shodě 291kB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2012/50/EU ze dne 10. října 2012, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2012/51/EU ze dne 10. října 2012, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/1/EU ze dne 18. října 2013, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako legujícího prvku v ložiskách a třecích plochách zdravotnického vybavení vystaveného ionizujícímu záření. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/2/EU ze dne 18. října 2013, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro kadmium v luminoforových povlacích zesilovačů obrazu pro rentgenové snímkování do 31. prosince 2019 a náhradní díly pro rentgenové systémy uvedené na trh EU před 1. lednem 2020. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/3/EU ze dne 18. října 2013, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro marker z octanu olovnatého používaný do stereotaktických rámů pro fixaci hlavy používaných v počítačové tomografii (CT) a magnetické rezonanci (MRI) a v lokalizačních systémech ozařovačů pro gamaterapii a vybavení pro nukleární medicínu. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/4/EU ze dne 18. října 2013, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova umožňujícího vakuově těsné spoje hliníku a oceli v rentgenových zesilovačích obrazu. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/5/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách na deskách tištěných spojů, v potahové vrstvě koncovek elektrických a elektronických součástí a potahů desek tištěných spojů, v pájkách ke spojování vodičů a kabelů, v pájkách ke spojování snímačů a čidel, které se za normálních a skladovacích podmínek trvale používají při teplotách nižších než -20 °C. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/6/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v povrchových povlacích systémů kolíkových konektorů vyžadujících nemagnetické konektory, které jsou za normálních a skladovacích podmínek trvale používány při teplotách nižších než -20 °C. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/7/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách, v potahové vrstvě koncovek elektrických a elektronických součástek a desek tištěných spojů, spojích elektrických vodičů, konektorech stínění a chráněných konektorech používaných a) v magnetickém poli v okruhu 1 m od isocentra magnetu, který je součástí vybavení pro snímkování pomocí magnetické resonance pro lékařské účely, včetně monitorů pacienta navržených tak, aby mohly být v tomto okruhu používány, nebo b) v magnetickém poli v okruhu 1 m od vnějšího povrchu cyklotronových magnetů a magnetů používaných v nukleární medicíně k přenosu a směrování svazku paprsků. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/8/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách používaných k montáži digitálních detektorů z teluridu kadmia a z teluridu kadmia-zinku na desky tištěných spojů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/9/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo a kadmium v kovovém pojivu supravodivých materiálů v přístrojích magnetické rezonance (MRI), detektorech supravodivého kvantového interferenčního zařízení (SQUID), nukleární magnetické resonance (NMR) nebo hmotnostních spektrometrů s Fourierovou transformací (FTMS). Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/10/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo jako supravodič a tepelný vodič ve slitinách používaných v mrazících hlavách kryogenního chladiče a/nebo kryogenně chlazených mrazících sondách a/nebo kryogenně chlazených systémech ekvipotenciálního pospojování ve zdravotnických prostředcích (kategorie 8) a/nebo v průmyslových přístrojích pro monitorování a kontrolu. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/11/EU ze dne 18. října 2013, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro šestimocný chrom v alkalických dávkovačích používaných k výrobě fotokatod zesilovačů obrazu pro rentgenové snímkování do 31. prosince 2019 a v náhradních dílech pro rentgenové systémy uvedené na trh EU před 1. lednem 2020. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/12/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách na deskách tištěných spojů řídících jednotek a jednotek pro získávání dat pozitronové emisní tomografie (PET), které jsou začleněné do vybavení pro magnetickou rezonanci (MRI). Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/13/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách na osazených deskách plošných spojů používaných do jiných mobilních zdravotnických prostředků třídy IIa a IIb podle směrnice 93/42/EHS než přenosných pohotovostních defibrilátorů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/14/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro rtuť v množství 3,5 mg na jednu zářivku v jednopaticových kompaktních zářivkách pro všeobecné osvětlování < 30 W s životností 20 000 h nebo vyšší. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/15/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo, kadmium a šestimocný chrom obsažený v opětovně používaných náhradních dílech, získaných ze zdravotnických prostředků uvedených na trh před 22. červencem 2014 a používaných v kategorii 8 zařízení uvedeného na trh před 22. červencem 2021 za podmínky, že se opětovné použití uskutečňuje v rámci kontrolovatelného uzavřeného systému zpětného odběru mezi podniky a že spotřebitel je o opětovném použití dílů informován. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/16/EU ze dne 18. října 2013, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo jako aktivátor ve fluorescenčním prášku do výbojek, jsou-li používány jako zářiče v soláriích obsahující luminofory BSP (BaSi2O5:Pb). Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/69/EU ze dne 13. března 2014, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v dielektrických keramických částech kondenzátorů na jmenovité napětí nižší než 125 V střídavých nebo 250 V stejnosměrných pro průmyslové monitorovací a kontrolní přístroje. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/70/EU ze dne 13. března 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v mikrokanálových deskách. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/71/EU ze dne 13. března 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájce v jednom rozhraní velkoplošných prvků z vrstvených čipů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/72/EU ze dne 13. března 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách a povrchové úpravě vývodů elektrických a elektronických součástí a v povrchové úpravě desek plošných spojů používaných v modulech zapalování a jiných elektrických a elektronických řídicích systémech motorů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/73/EU ze dne 13. března 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v poplatinovaných platinových elektrodách používaných k měření vodivosti. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/74/EU ze dne 13. března 2014, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo používané v pružných konektorových systémech jiných než se zalisovanými kolíky typu C-press pro průmyslové monitorovací a kontrolní přístroje. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/75/EU ze dne 13. března 2014, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro rtuť v zářivkách se studenou katodou (CCFL) pro podsvícení displejů na bázi tekutých krystalů, v množství nepřevyšujícím 5 mg na zářivku, používaných v průmyslových monitorovacích a kontrolních přístrojích uvedených na trh před 22. červencem 2017. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2014/76/EU ze dne 13. března 2014, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro rtuť v řemeslně vyráběných svíticích trubicích (HLDT) používaných pro značení, dekorativní či architektonické a speciální osvětlení a světelná umělecká díla. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2015/573/EU ze dne 30. ledna 2015, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v polyvinylchloridových čidlech diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2015/574/EU ze dne 30. ledna 2015, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v systémech intravaskulárního ultrazvukového obrazového snímání. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2015/863/EU ze dne 31. března 2015, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o seznam omezených látek. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2016/585/EU ze dne 12. února 2016, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo, kadmium, šestimocný chrom a polybromované difenylethery (PBDE) obsažené v náhradních dílech získaných ze zdravotnických prostředků nebo elektronových mikroskopů a používaných k jejich opravě či renovaci. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2016/1028/EU ze dne 19. dubna 2016, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách pro elektrické připojování teplotních čidel v určitých zařízeních. Směrnice Komise v přenesené pravomoci 2016/1029/EU ze dne 19. dubna 2016, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro kadmiové anody v Herschových článcích u některých kyslíkových sond používaných v průmyslových monitorovacích a kontrolních přístrojích. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1009 ze dne 13. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia a olova ve filtračním skle a skle používaném pro etalony odrazivosti. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1010 ze dne 13. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v ložiskových pánvích a pouzdrech v některých kompresorech obsahujících chladící látku. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1011 ze dne 15. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova ve skle pro optické účely. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1975 ze dne 7. srpna 2017, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia v určitých barvu konvertujících diodách vyzařujících světlo (LED) v systémech vizualizace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2102 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/736 ze dne 27. února 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova ve skleněných nebo keramických částech některých elektrických a elektronických dílů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/737 ze dne 27. února 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v letovacích pájkách pro pájení otvorem v diskoidních a plochých vícevrstvově uspořádaných keramických kondenzátorech. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/738 ze dne 27. února 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v prvcích ladicích potenciometrů z kovovo-keramických materiálů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/739 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako legujícího prvku v oceli. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/740 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako legujícího prvku ve slitinách hliníku. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/741 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako legujícího prvku ve slitinách mědi. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/742 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v pájkách s vysokým bodem tavení. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/178 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v ložiscích a pouzdrech používaných v nesilničních zařízeních určených k profesionálnímu využití. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/169 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v dielektrických keramických částech některých kondenzátorů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/170 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v dielektrických keramických materiálech na bázi PZT pro některé kondenzátory. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/171 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia a jeho sloučenin v elektrických kontaktech. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/172 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v pájkách pro sestavení stabilního elektrického spojení mezi polovodičovým čipem a nosičem v pouzdrech integrovaných obvodů využívajících technologii „Flip Chip“. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/173 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova a kadmia v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na sklo. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/174 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v křišťálovém skle podle směrnice Rady 69/493/EHS. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/175 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití oxidu olova v těsnicí fritě používané ve výrobě okenních montážních celků pro některé laserové trubice. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/176 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v pokovené vrstvě některých diod. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/177 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jakožto aktivátoru ve fluorescenčním prášku výbojek obsahujících luminofory. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1845 ze dne 8. srpna 2019, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) v některých pryžových dílech používaných v motorech. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1846 ze dne 8. srpna 2019, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách používaných v některých spalovacích motorech. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/364 ze dne 17. prosince 2019, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia v některých snímačích videokamer odolných vůči záření. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/360 ze dne 17. prosince 2019, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v poplatinovaných platinových elektrodách používaných k některým měřením vodivosti. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/361 ze dne 17. prosince 2019, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití šestimocného chromu jako antikorozního činidla v chladicích systémech z uhlíkové oceli. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/365 ze dne 17. prosince 2019, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách a povrchové úpravě vývodů používaných v některých ručně držených spalovacích motorech. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/366 ze dne 17. prosince 2019, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako tepelného stabilizátoru v polyvinylchloridu používaném v některých diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro pro rozbor krve a jiných tělních tekutin a tělních plynů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/647 ze dne 15. ledna 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití některých sloučenin olova a šestimocného chromu v elektrických a elektronických iniciátorech výbušnin pro civilní (profesionální) použití. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1978 ze dne 11. srpna 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP), butylbenzylftalátu (BBP), dibutylftalátu (DBP) a diisobutylftalátu (DIBP) v náhradních dílech získaných ze zdravotnických prostředků a používaných k jejich opravě či renovaci. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1979 ze dne 11. srpna 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) v plastových součástech v cívkách pro detektory magnetické rezonance (MRI). Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1980 ze dne 11. srpna 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) v iontově selektivních elektrodách pro analýzu tělních tekutin a/nebo dialyzátu. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/884 ze dne 8. března 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o dobu platnosti výjimky pro použití rtuti v otáčecích elektrických konektorech používaných v systémech intravaskulárního ultrazvukového obrazového snímání. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/274 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v zářivkách se studenou katodou a v zářivkách s externí elektrodou pro zvláštní účely. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/275 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jiných vysokotlakých sodíkových výbojkách pro všeobecné osvětlování. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/276 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jednopaticových (kompaktních) zářivkách pro všeobecné osvětlování. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/277 ze dne 13. prosince 2021, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro používání rtuti v jednopaticových (kompaktních) zářivkách pro všeobecné osvětlování < 30 W s životností 20 000 h nebo vyšší. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/278 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v halogenidových výbojkách. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/279 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jiných výbojkách pro zvláštní účely. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/280 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jiných nízkotlakých výbojkách. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/281 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jednopaticových (kompaktních) zářivkách pro zvláštní účely. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/282 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v nelineárních zářivkách s třípásmovým luminoforem. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/283 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jiných vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev pro všeobecné osvětlení. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/284 ze dne 16. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v dvoupaticových lineárních zářivkách pro všeobecné osvětlování. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/287 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v zářivkách pro jiné všeobecné osvětlování a jiné zvláštní účely. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1631 ze dne 12. května 2022, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v supravodivých kabelech a vodičích z bismuthum - stroncium - kalcium - kuprum - oxidu a olova v jejich elektrických spojích. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1632 ze dne 12. května 2022, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v některých zařízeních pro snímkování pomocí magnetické rezonance. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/171 ze dne 28. října 2022, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití šestimocného chromu jako antikorozního činidla v plynových absorpčních tepelných čerpadlech. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1437 ze dne 4. května 2023, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry za určitých podmínek. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1526 ze dne 16. května 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako tepelného stabilizátoru v polyvinylchloridu použitém jako výchozí materiál v čidlech používaných v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/232 ze dne 25. října 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro kadmium a olovo v plastových profilech elektrických a elektronických oken a dveří obsahujících recyklovaný tvrdý polyvinylchlorid. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1416 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro kadmium v kvantových obrazových bodech pro konverzi vlnové délky přímo uložených na polovodičové čipy LED. 2) Nařízení vlády č. 55/2015 Sb., o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky. 3) Čl. 5 a příloha č. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU. 4) Nařízení vlády č. 54/2015 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky. 5) Nařízení vlády č. 56/2015 Sb., o technických požadavcích na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/796/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.
Vyhláška č. 479/2012 Sb.	Vyhláška č. 479/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 387/2010 Sb., o zobrazení vojenského znaku a národního rozlišovacího znaku, způsobu označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže (o vojenských znacích a stejnokrojích) Vyhlášeno 31. 12. 2012, datum účinnosti 31. 12. 2012, částka 181/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 387/2010 Sb., o zobrazení vojenského znaku a národního rozlišovacího znaku, způsobu označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošen * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 31. 12. 2012 479 VYHLÁŠKA ze dne 18. prosince 2012, kterou se mění vyhláška č. 387/2010 Sb., o zobrazení vojenského znaku a národního rozlišovacího znaku, způsobu označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže (o vojenských znacích a stejnokrojích) Ministerstvo obrany stanoví podle § 31 odst. 6 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 147/2010 Sb., a podle § 8 odst. 2 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze: Čl. I Vyhláška č. 387/2010 Sb., o zobrazení vojenského znaku a národního rozlišovacího znaku, způsobu označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže (o vojenských znacích a stejnokrojích), se mění takto: 1. V § 3 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Vojenským stejnokrojem se rozumí služební stejnokroj v zeleném nebo béžovém potisku, služební, reprezentační, vycházkový a večerní stejnokroj.“. 2. V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „a jednotek“ zrušují. 3. V § 3 odst. 3 písm. h) se slova „a jednotek“ zrušují. 4. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) Vyobrazení večerního, vycházkového, reprezentačního, služebního stejnokroje a služebního stejnokroje v zeleném nebo béžovém potisku je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.“. 5. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Vyznamenání, kříže a další dekorace se na vojenském stejnokroji nosí v tomto pořadí: a) státní vyznamenání, kříže a další dekorace podle § 12 zákona o státních vyznamenáních, b) vojenské vyznamenání, c) vojenské odznaky, d) odznaky, medaile a další dekorace uvedené v seznamu dekorací vedeném Vojenským historickým ústavem.“. 6. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Drobné stejnokrojové doplňky tvoří rozlišovací znaky, odznaky na pokrývce hlavy, domovenky, podbradníky, šňůry ke klobouku, výšivky, lemovky, lampasy, rukávové znaky, rukávové znaky - státní vlajky, identifikační praporové znaky, kovové závěsné odznaky, jmenovky, stejnokrojové knoflíky, šňůry, rukávové pásky a šátky.“. 7. V § 5 odst. 3 se věta třetí nahrazuje větou „Tištěné nebo vyšívané hodnostní označení se používá na služebním stejnokroji v zeleném nebo béžovém potisku, na vybraných součástkách vojenského stejnokroje pro Vojenskou policii, zimních bundách 2000, na blůzách pracovních obleků, kombinézách a ostatních blůzách a kalhotách speciálních oděvů a košilích.“. 8. V § 5 odst. 3 se věty pátá a poslední nahrazují větami „Na čepici a klobouku služebního stejnokroje v zeleném nebo béžovém potisku je umístěno tištěné nebo vyšívané hodnostní označení ve zmenšeném vyhotovení. Vyobrazení vyšívaného hodnostního označení na služebním stejnokroji v zeleném nebo béžovém potisku je uvedeno v příloze č. 5 k této vyhlášce.“. 9. V § 5 odstavec 4 zní: „(4) Na vojenském stejnokroji vojáků Hradní stráže se dále používá vyšívané hodnostní označení červené nebo bílé barvy.“. 10. V § 5 odstavec 5 zní: „(5) Na čepici, baretu, lodičce, kloboučku a klobouku pro vojáky a vojákyně Armády České republiky jsou umístěna kovová hodnostní označení ve zmenšeném vyhotovení. Na zimní čepici pro vojáky a vojákyně Armády České republiky se hodnostní označení nenosí.“. 11. V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Na čepici, zimní čepici, lodičce, klobouku a kloboučku pro vojáky a vojákyně Hradní stráže a Vojenské kanceláře prezidenta republiky se hodnostní označení nenosí. Na baretu pro vojáky a vojákyně Hradní stráže a Vojenské kanceláře prezidenta republiky jsou umístěna kovová hodnostní označení ve zmenšeném vyhotovení.“. 12. V § 6 v názvu paragrafu se slova „vojenských stejnokrojů“ nahrazují slovy „vojenského stejnokroje“. 13. V § 6 se slovo „nárameníku“ nahrazuje slovem „náramenících“. 14. V § 6 odstavec 8 zní: „(8) U příslušníků Čestné stráže Armády České republiky se hodnostní označení ve zmenšeném provedení na náramenících reprezentačního stejnokroje používá od hodnostního sboru nižších důstojníků a výše. Vyobrazení hodnostního označení Armády České republiky na náramenících, čepici, baretu, lodičce, kloboučku a klobouku vojenského stejnokroje je uvedeno v příloze č. 6 k této vyhlášce.“. 15. V § 6 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Na náramenících reprezentačního stejnokroje dirigentů vojenských hudeb a Ústřední hudby Armády České republiky jsou umístěna kovová hodnostní označení ve zmenšeném vyhotovení. (10) Na manžetách rukávů večerního stejnokroje se pro hodnostní sbor mužstvo, hodnostní sbor poddůstojníci a hodnostní sbor praporčíci používá vyšívané stříbřité hodnostní označení, pro hodnostní sbor nižší důstojníci, hodnostní sbor vyšší důstojníci a hodnostní sbor generálové se používá vyšívané zlatové hodnostní označení.“. 16. V § 7 v názvu paragrafu se slova „vojenských stejnokrojů“ nahrazují slovy „vojenského stejnokroje“. 17. V § 7 se slovo „nárameníku“ nahrazuje slovem „náramenících“. 18. V § 7 odstavec 4 zní: „(4) Na náramenících vojenského stejnokroje hodnostního sboru nižších důstojníků u hodnosti a) poručík jsou umístěny dvě velké zlatové třícípé hvězdy, b) nadporučík jsou umístěny tři velké zlatové třícípé hvězdy, c) kapitán jsou umístěny čtyři velké zlatové třícípé hvězdy.“. 19. V § 7 odst. 6 se slova „vojenských stejnokrojů“ nahrazují slovy „vojenského stejnokroje“. 20. V § 8 v názvu paragrafu se slova „reprezentačních vojenských stejnokrojích“ nahrazují slovy „reprezentačním stejnokroji mužů“. 21. V § 8 se slova „reprezentačních vojenských stejnokrojů“ nahrazují slovy „reprezentačního stejnokroje“ a slova „letních reprezentačních vojenských stejnokrojů“ se nahrazují slovy „letního reprezentačního stejnokroje“. 22. V § 8 odstavec 4 zní: „(4) Na rukávech reprezentačního stejnokroje s černou portou červeně lemovanou a na rukávech letního reprezentačního stejnokroje s tmavomodrou portou červeně lemovanou hodnostního sboru nižších důstojníků u hodnosti a) poručík jsou umístěny dvě velké zlatové třícípé hvězdy, b) nadporučík jsou umístěny tři velké zlatové třícípé hvězdy, c) kapitán jsou umístěny čtyři velké zlatové třícípé hvězdy.“. 23. V § 8 odstavec 6 zní: „(6) Nárameníky reprezentačního stejnokroje Hradní stráže jsou u hodnostního sboru a) mužstva a poddůstojníků s červenou výšivkou na tmavomodrém podkladu a s červenou lemovkou, b) praporčíků a nižších důstojníků se zlatovou výšivkou na tmavomodrém podkladu a s červenou lemovkou, c) vyšších důstojníků se zlatovou výšivkou na tmavomodrém podkladu a se zlatovou lemovkou.“. 24. V § 8 odst. 7 se slova „reprezentačních vojenských stejnokrojích“ nahrazují slovy „reprezentačním stejnokroji“. 25. Za § 8 se vkládají nové § 8a a 8b, které včetně nadpisů znějí: „§ 8a Hodnostní označení Hradní stráže na reprezentačním stejnokroji žen (1) Na náramenících reprezentačního stejnokroje hodnostního sboru mužstva u hodnosti a) vojínka není umístěno žádné označení, b) svobodnice je umístěn jeden červený hodnostní pásek. (2) Na náramenících reprezentačního stejnokroje hodnostního sboru poddůstojníků u hodnosti a) desátnice jsou umístěny dva červené hodnostní pásky, b) četařka jsou umístěny tři červené hodnostní pásky, c) rotná jsou umístěny čtyři červené hodnostní pásky. (3) Na náramenících reprezentačního stejnokroje hodnostního sboru praporčíků u hodnosti a) rotmistryně je umístěn jeden bílý hodnostní pásek, b) nadrotmistryně jsou umístěny dva bílé hodnostní pásky, c) praporčice jsou umístěny tři bílé hodnostní pásky, d) nadpraporčice jsou umístěny čtyři bílé hodnostní pásky, e) štábní praporčice je umístěna jedna malá stříbřitá pěticípá hvězda a stříbřitá lemovka. (4) Na náramenících reprezentačního stejnokroje hodnostního sboru nižších důstojníků u hodnosti a) poručice jsou umístěny dvě velké zlatové třícípé hvězdy a červená lemovka, b) nadporučice jsou umístěny tři velké zlatové třícípé hvězdy a červená lemovka, c) kapitánka jsou umístěny čtyři velké zlatové třícípé hvězdy a červená lemovka. (5) Na náramenících reprezentačního stejnokroje hodnostního sboru vyšších důstojníků u hodnosti a) majorka je umístěna jedna velká zlatová pěticípá hvězda a zlatová lemovka, b) podplukovnice jsou umístěny dvě velké zlatové pěticípé hvězdy a zlatová lemovka, c) plukovnice jsou umístěny tři velké zlatové pěticípé hvězdy a zlatová lemovka. § 8b Hodnostní označení Hradní stráže na reprezentačním stejnokroji příslušníků motocyklové jednotky a Hudby Hradní stráže (1) Na blůze příslušníka motocyklové jednotky a blůze a plášti orchestrálního hráče Hudby Hradní stráže se hodnostní označení nepoužívá. (2) Na blůze a plášti dirigenta a šéfdirigenta Hudby Hradní stráže se používá hodnostní označení podle § 8 odst. 4 a 5.“. 26. V § 9 v názvu paragrafu se slova „vojenských stejnokrojů“ nahrazují slovy „vojenského stejnokroje“. 27. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Na náramenících vojenského stejnokroje hodnostního sboru nižších důstojníků u hodnosti a) poručík jsou umístěny dvě velké zlatové třícípé hvězdy, b) nadporučík jsou umístěny tři velké zlatové třícípé hvězdy, c) kapitán jsou umístěny čtyři velké zlatové třícípé hvězdy.“. 28. V § 9 se slovo „nárameníku“ nahrazuje slovem „náramenících“. 29. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Nárameníky vojenského stejnokroje Vojenské kanceláře prezidenta republiky jsou tmavomodré barvy. Nárameníky letního vojenského stejnokroje Vojenské kanceláře prezidenta republiky jsou světlemodré barvy.“. 30. V § 9 odst. 5 se slova „vojenských stejnokrojů“ nahrazují slovy „vojenského stejnokroje“. 31. V § 10 v názvu paragrafu se slova „reprezentačních vojenských stejnokrojů“ nahrazují slovy „reprezentačního stejnokroje“. 32. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Na náramenících reprezentačního stejnokroje hodnostního sboru nižších důstojníků u hodnosti a) poručík jsou umístěny dvě velké zlatové třícípé hvězdy a červená lemovka, b) nadporučík jsou umístěny tři velké zlatové třícípé hvězdy a červená lemovka, c) kapitán jsou umístěny čtyři velké zlatové třícípé hvězdy a červená lemovka.“. 33. V § 10 se slovo „nárameníku“ nahrazuje slovem „náramenících“. 34. V § 10 se slovo „vojenského“ zrušuje. 35. V § 10 odstavec 4 zní: „(4) Nárameníky reprezentačního stejnokroje Vojenské kanceláře prezidenta republiky jsou tmavomodré barvy. Nárameníky letního reprezentačního stejnokroje Vojenské kanceláře prezidenta republiky jsou světlemodré barvy.“. 36. V § 10 odst. 5 se slova „reprezentačních vojenských stejnokrojů“ nahrazují slovy „reprezentačního stejnokroje“. 37. V § 16 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 38. Příloha č. 3 zní: „Vyobrazení večerního, vycházkového, reprezentačního, služebního stejnokroje a služebního stejnokroje v zeleném nebo béžovém potisku“. 39. V příloze č. 5 v názvu přílohy se slova „polních vojenských stejnokrojích“ nahrazují slovy „služebním stejnokroji v zeleném nebo béžovém potisku.“. 40. Příloha č. 6 zní: „Vyobrazení hodnostního označení Armády České republiky na vojenském stejnokroji“. 41. Příloha č. 7 zní: „Vyobrazení hodnostního označení Hradní stráže na náramenících vojenského stejnokroje“. 42. Příloha č. 8 zní: „Vyobrazení hodnostního označení Hradní stráže na reprezentačním stejnokroji“. 43. Příloha č. 9 zní: „Vyobrazení hodnostního označení Vojenské kanceláře prezidenta republiky na náramenících vojenského stejnokroje“. 44. Příloha č. 10 zní: „Vyobrazení hodnostního označení Vojenské kanceláře prezidenta republiky na náramenících reprezentačního stejnokroje“. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 387/2010 Sb. Vyobrazení večerního, vycházkového, reprezentačního, služebního stejnokroje a služebního stejnokroje v zeleném nebo béžovém potisku 9MB 8.6MB 9.4MB 9.2MB 9.3MB 9.2MB 9.5MB 9.8MB 8.8MB 8.8MB 10.4MB 9.7MB 10.7MB 11.6MB 8.7MB 8.8MB 9.8MB 10.9MB 9.7MB 6.6MB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 387/2010 Sb. Vyobrazení vyšívaného hodnostního označení na služebním stejnokroji v zeleném nebo béžovém potisku 4.2MB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 387/2010 Sb. Vyobrazení hodnostního označení Armády České republiky na vojenském stejnokroji 13.7MB 15.5MB Poznámka *) Hodnostní označení generálů je doplněno na štítku čepice vojenského stejnokroje vyšitými lipovými ratolestmi; na lodičce, baretu, klobouku a kloboučku je doplněno kovovými zlatovými ratolestmi u čepicového odznaku. Vyobrazení hodnostního označení Armády České republiky na vojenském stejnokroji pro hodnostní sbor čekatelů po dobu konání výcviku, po dobu studia ve vojenské vyšší odborné škole a bezprostředně navazujícího výcviku 6.4MB Vyobrazení hodnostního označení Armády České republiky na vojenském stejnokroji pro hodnostní sbor čekatelů po dobu studia ve vojenské vysoké škole v bakalářském studijním programu a bezprostředně navazujícího výcviku, po dobu studia ve vojenské vysoké škole v magisterském studijním programu 9.5MB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 387/2010 Sb. Vyobrazení hodnostního označení Hradní stráže na náramenících vojenského stejnokroje 12.3MB 7.5MB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 387/2010 Sb. Vyobrazení hodnostního označení Hradní stráže na reprezentačních vojenských stejnokrojích a) rukávy reprezentačních stejnokrojů pro muže 9.2MB 9.4MB 5.3MB 6.4MB b) nárameníky reprezentačních stejnokrojů pro ženy 8.3MB 3.6MB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 387/2010 Sb. Vyobrazení hodnostního označení Vojenské kanceláře prezidenta republiky na náramenících vojenského stejnokroje 16.6MB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 387/2010 Sb. Vyobrazení hodnostního označení Vojenské kanceláře prezidenta republiky na náramenících reprezentačního stejnokroje 12.3MB Čl. II Přechodná ustanovení 1. Vozidlo, které bylo označeno podle § 12 vyhlášky č. 257/1999 Sb., kterou se stanoví zobrazení vojenského znaku, národního rozlišovacího znaku a znaku Hradní stráže, způsob označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže, může zůstat označeno tímto způsobem do 31. prosince 2014. 2. Vojenské přípojné vozidlo, které bylo používáno před 1. lednem 2011 nemusí být označeno národním rozlišovacím znakem do 31. prosince 2014. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministryně: Mgr. Peake v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 103/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 103/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatku č. 2 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky Vyhlášeno 31. 12. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2013, částka 55/2012 * Článek 1 - V článku 4 odst. 3 Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, podepsané v Bratislavě dne 6. února 2007 (dále * Článek 2 - V článku 5 Dohody se slova „ředitele Vojenského obranného zpravodajství a ředitele Vojenské zpravodajské služby“ nahrazují slovy „ředitele Vojenského zpravodajství“. * Článek 3 - Tento Dodatek č. 2 k Dohodě vstoupí v platnost dne 1. ledna 2013. Platnost Dodatku č. 2 zaniká ukončením platnosti Dohody. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2013 103 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. října 2012 byl v Uherském Hradišti podepsán Dodatek č. 2 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky1). Dodatek vstupuje v platnost na základě svého článku 3 dne 1. ledna 2013. České znění Dodatku se vyhlašuje současně. Dodatek č. 2 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“), berouce na vědomí změny v organizaci a řízení Vojenského zpravodajství Ministerstva obrany Slovenské republiky v souladu s právním řádem Slovenské republiky, se dohodly takto: Článek 1 V článku 4 odst. 3 Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, podepsané v Bratislavě dne 6. února 2007 (dále jen „Dohoda“), ve znění Dodatku č. 1 podepsaného v Praze dne 11. září 2008 a v Bratislavě dne 25. září 2008, se slova „Vojenské obranné zpravodajství anebo Vojenská zpravodajská služba“ nahrazují slovy „Vojenské zpravodajství“. Článek 2 V článku 5 Dohody se slova „ředitele Vojenského obranného zpravodajství a ředitele Vojenské zpravodajské služby“ nahrazují slovy „ředitele Vojenského zpravodajství“. Článek 3 Tento Dodatek č. 2 k Dohodě vstoupí v platnost dne 1. ledna 2013. Platnost Dodatku č. 2 zaniká ukončením platnosti Dohody. Dáno v Uherském Hradišti dne 29. října 2012 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Ministerstvo obrany České republiky RNDr. Alexandr Vondra v. r. ministr obrany Za Ministerstvo obrany Slovenské republiky Martin Glváč v. r. ministr obrany 1) Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, podepsaná v Bratislavě dne 6. února 2007, byla vyhlášena pod č. 18/2007 Sb. m. s. Dodatek č. 1 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, podepsaný v Praze dne 11. září 2008, a v Bratislavě dne 25. září 2008, byl vyhlášen pod č. 1/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 102/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 102/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu Vyhlášeno 31. 12. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 11. 6. 2012, částka 55/2012 * Článek 1 - OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 2 - DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 3 - VŠEOBECNÉ DEFINICE * Článek 4 - REZIDENT * Článek 5 - STÁLÁ PROVOZOVNA * Článek 6 - PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU * Článek 7 - ZISKY PODNIKŮ * Článek 8 - MEZINÁRODNÍ DOPRAVA * Článek 9 - SDRUŽENÉ PODNIKY * Článek 10 - DIVIDENDY * Článek 11 - ÚROKY * Článek 12 - LICENČNÍ POPLATKY * Článek 13 - ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU * Článek 14 - PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ * Článek 15 - TANTIÉMY * Článek 16 - UMĚLCI A SPORTOVCI * Článek 17 - PENZE * Článek 18 - VEŘEJNÉ FUNKCE * Článek 19 - STUDENTI * Článek 20 - OSTATNÍ PŘÍJMY * Článek 21 - VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ * Článek 22 - ZÁKAZ DISKRIMINACE * Článek 23 - ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU * Článek 24 - VÝMĚNA INFORMACÍ * Článek 25 - ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ * Článek 26 - VSTUP V PLATNOST * Článek 27 - UKONČENÍ PLATNOSTI Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 11. 6. 2012 102 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. září 2011 byla ve Varšavě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 26 odst. 1 dne 11. června 2012 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. Dnem, kterým se začne provádět tato Smlouva, přestanou být platná a přestanou se provádět ustanovení Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku podepsané ve Varšavě dne 24. června 1993, vyhlášené pod č. 31/1994 Sb. a doplněné č. 64/1994 Sb. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A POLSKOU REPUBLIKOU O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU ČESKÁ REPUBLIKA A POLSKÁ REPUBLIKA, přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, se dohodly takto: Článek 1 OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. Článek 2 DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE 1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. 2. Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z částí příjmu, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku. 3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména: a) v případě České republiky: (i) daň z příjmů fyzických osob; a (ii) daň z příjmů právnických osob; (dále nazývané „česká daň“); b) v případě Polska: (i) osobní daň z příjmů; a (ii) daň z příjmů společností; (dále nazývané „polská daň“). 4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech. Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE 1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle Českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; b) výraz „Polsko“ označuje Polskou republiku a, pokud je použit v zeměpisném významu, označuje území Polské republiky a jakoukoli přilehlou oblast k výsostným vodám Polské republiky, kde mohou být, podle právních předpisů Polska a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva Polska s ohledem na průzkum a těžbu přírodních zdrojů mořského dna a jeho podloží; c) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Polsko; d) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob; e) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; f) výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti; g) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu; h) výraz „státní příslušník“ označuje ve vztahu ke smluvnímu státu: (i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem tohoto smluvního státu; a (ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisů platných v tomto smluvním státě; i) výraz „činnost“ zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru; j) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí, člunem, letadlem, silničním nebo železničním vozidlem provozovanou rezidentem jednoho smluvního státu, vyjma případů, kdy je loď provozována, člun provozován nebo letadlo, silniční nebo železniční vozidlo provozováno pouze mezi místy ve druhém smluvním státě; k) výraz „příslušný úřad“ označuje: (i) v případě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce; (ii) v případě Polska, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce. 2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu. Článek 4 REZIDENT 1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa hlavního vedení, místa založení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě. 2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následovně: a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje; c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem; d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. 3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení. Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA 1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. 2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště: a) místo vedení; b) závod; c) kancelář; d) továrnu; e) dílnu; a f) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoli jiné místo těžby přírodních zdrojů. 3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje: a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než dvanáct měsíců; b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje: a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku; b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání; c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter; f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru. 5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 - jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce. 6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. 7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. Článek 6 PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek. 3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. 4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku. Článek 7 ZISKY PODNIKŮ 1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně. 2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. 3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde. 4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. 5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. 6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. 7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku. Článek 8 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA 1. Zisky pobírané rezidentem smluvního státu z provozování lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Výraz „zisky z provozování lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel v mezinárodní dopravě“ zahrnuje pro účely tohoto článku a bez ohledu na ustanovení článku 12 zisky pobírané z pronájmu lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel bez posádky, pokud je takové pronajímání vykonávané rezidentem smluvního státu nahodilé ve vztahu k činnosti uvedené v odstavci 1. 3. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci. Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY 1. Jestliže a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. 2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu - a následně zdaní - zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a druhý smluvní stát souhlasí, že zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát přiměřeně částku daně tam uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se přihlédne k ostatním ustanovením této smlouvy a, bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí. 3. Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání. Článek 10 DIVIDENDY 1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky dividend. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. 3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akciíakcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akciíakcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě. Článek 11 ÚROKY 1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky úroků. 3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, který je jejich skutečným vlastníkem, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 2 zdanění jen v tomto druhém státě, jestliže jsou tyto úroky vypláceny: a) z jakékoliv půjčky nebo úvěru jakéhokoliv druhu, kterou nebo který poskytla bankabanka; b) vládě druhého smluvního státu, včetně jakéhokoliv nižšího správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bancebance nebo jakékoli finanční instituci, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou; c) rezidentu druhého státu v souvislosti s jakoukoli půjčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo který je zaručen vládou druhého státu, včetně jakéhokoliv nižšího správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bankoubankou nebo jakoukoli finanční institucí, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou. 4. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitostinemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3. 5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 7. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY 1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků. 3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva, filmů nebo pásek užívaných pro rozhlasové nebo televizní vysílání, patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 13 ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU 1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 3. Zisky, které pobírá rezident smluvního státu ze zcizení lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel podléhají zdanění jen v tomto státě. 4. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2 a 3, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem. Článek 14 PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ 1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě. 2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce se zdržuje ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. 3. Odstavec 2 tohoto článku se nepoužije na odměny pobírané rezidentem jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě a vyplácené zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem tohoto druhého státu, jestliže: a) příjemce poskytuje služby během tohoto zaměstnání jiné osobě než zaměstnavateli a tato osoba, přímo nebo nepřímo, dohlíží, řídí nebo kontroluje způsob, jakým jsou tyto služby vykonávány; a b) tyto služby jsou nedílnou součástí činností vykonávaných touto osobou. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, člunu, letadla, v silničním nebo železničním vozidle provozované, provozovaného nebo provozovaném v mezinárodní dopravě rezidentem smluvního státu zdaněny v tomto státě. Článek 15 TANTIÉMY Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady, dozorčí rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Článek 16 UMĚLCI A SPORTOVCI 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny v tomto druhém státě. 2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. Článek 17 PENZE Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Článek 18 VEŘEJNÉ FUNKCE 1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu: (i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo (ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb. 2. a) Penze a jiné podobné platy vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v tomto státě. b) Takové penze a jiné podobné platy však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu. 3. Ustanovení článků 14, 15, 16 a 17 se použijí na platy, mzdy, penze a jiné podobné odměny a platy za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu. Článek 19 STUDENTI Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student školy, univerzity nebo jakékoli jiné obdobné vzdělávací instituce nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát. Článek 20 OSTATNÍ PŘÍJMY 1. Části příjmů rezidenta smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. Článek 21 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ 1. V případě rezidenta Polska bude dvojí zdanění vyloučeno následovně: a) Jestliže rezident Polska pobírá příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v České republice, Polsko, s výhradou ustanovení písmen b) a c) tohoto odstavce, osvobodí takový příjem od zdanění. b) Jestliže rezident Polska pobírá příjem, který může být v souladu s ustanoveními článků 10, 11, 12 nebo 13 zdaněn v České republice, Polsko povolí snížit daň z příjmů tohoto rezidenta o částku rovnající se dani zaplacené v České republice. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na takový příjem pobíraný z České republiky. c) Jestliže v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy je příjem pobíraný rezidentem Polska osvobozen od zdanění v Polsku, Polsko může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem. 2. S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně: a) Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněž zdaněny v Polsku, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Polsku. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Polsku. b) Jestliže v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy je příjem pobíraný rezidentem České republiky osvobozen od zdanění v České republice, Česká republika může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem. Článek 22 ZÁKAZ DISKRIMINACE 1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. 2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. 3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 7 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. 4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu. 5. Nic v tomto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům. 6. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování. Článek 23 ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU 1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 22 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy. 2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států. 3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě. 4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Článek 24 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě. Článek 25 ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod. Článek 26 VSTUP V PLATNOST 1. Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) v Polsku: (i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy pobírané k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; (ii) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy pobírané za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; b) v České republice: (i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; (ii) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později. 2. Ustanovení Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána ve Varšavě dne 24. června 1993, přestanou být v platnosti a přestanou se provádět dnem, kterým se začne provádět tato smlouva. Článek 27 UKONČENÍ PLATNOSTI Tato smlouva zůstane v platnosti dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou podáním výpovědi ukončit platnost Smlouvy, a to nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět: a) v Polsku: (i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy pobírané k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; (ii) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy pobírané za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; b) v České republice: (i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; (ii) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později. Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu. Dáno ve Varšavě dne 13. září 2011 ve dvou původních vyhotoveních, v českém, polském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu bude rozhodujícím anglický text. Za Českou republiku Jan Sechter mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Polsku Za Polskou republiku Maciej Grabowski náměstek ministra financí
Zákon č. 500/2012 Sb.	Zákon č. 500/2012 Sb. Zákon o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů Vyhlášeno 27. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 187/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 370/2011 Sb. * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní * ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2016 500 ZÁKON ze dne 19. prosince 2012 o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb. a zákona č. 428/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 7 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč“. 2. V § 7 odst. 7 se na konci textu písmene d) doplňují slova „; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč“. 3. V § 9 odst. 4 se slova „uvedených v odstavci 1“ nahrazují slovy „podle odstavce 1, nejvýše však do částky 600 000 Kč“. 4. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Solidární zvýšení daně (1) Při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně. (2) Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.“. 5. V § 35ba odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu“. 6. V § 35c odst. 1 se slovo „stanovenou“ nahrazuje slovem „vypočtenou“. 7. Za § 35c se vkládá nový § 35ca, který zní: „§ 35ca Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže a) snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b), b) uplatnit daňové zvýhodnění.“. 8. V § 36 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) 35 % z příjmů uvedených v písmenech a) a b), a to pro poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty 1. jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo 2. třetího státu nebo jurisdikce, se kterými má Česká republika uzavřenu platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění upravující zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů, platnou a účinnou mezinárodní smlouvu nebo dohodu o výměně informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů nebo které jsou smluvními stranami mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 9. V § 38g se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.“. 10. Za § 38h se vkládá nový § 38ha, který včetně nadpisu zní: „§ 38ha Solidární zvýšení daně u zálohy (1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy. (2) Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi a) příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a b) 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. (3) Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku odpovídající rozdílu podle odstavce 2.“. 11. V § 38k se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) že k 1. lednu zdaňovacího období nepobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 38ha zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije při zúčtování mezd za kalendářní měsíce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. III Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 333/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „1“. 2. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona vypočte jako součet základu daně a vypočtené daně.“. 3. V § 37 odst. 2 a v § 47 odst. 1 písm. a) se číslo „20“ nahrazuje číslem „21“. 4. V § 37 odst. 2 a v § 47 odst. 1 písm. b) se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“. 5. V § 37 odst. 2 se slova „uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“ nahrazují slovy „může zaokrouhlit podle odstavce 1“. 6. V § 37 se odstavec 3 zrušuje. 7. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní: „§ 37a Základ daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění (1) Základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, je rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2. (2) Je-li základ daně vypočtený podle odstavce 1 a) kladný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, b) záporný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně, která byla uplatněna při přiznání daně z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. (3) V případě, že základ daně podle odstavce 1 je záporný a pro výpočet daně při přijetí úplat přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění byly uplatněny různé sazby daně, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění tytéž sazby daně, a to pro tu část z přijaté úplaty, kterou vznikl nebo byl navýšen kladný rozdíl mezi souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 a základem daně podle § 36 odst. 1.“. 8. V § 38 odstavec 4 zní: „(4) U propuštění zboží do režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nebo vrácení zboží se daň vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Vypočtená daň se může zaokrouhlit podle § 37 odst. 1. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se základ daně vypočte podle odstavce 1.“. 9. V § 47 odst. 3 se číslo „1“ nahrazuje číslem „3“. 10. V § 74 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V případě přijetí zdanitelného plnění, u kterého je základ daně podle § 37a záporný, se postupuje podle odstavce 1 obdobně.“. 11. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam plnění, při jejichž provádění se subjekty, které vykonávají veřejnou správu, považují za osoby povinné k dani 1. Dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny. 2. Dodání nového zboží vyrobeného za účelem prodeje. 3. Služby telekomunikační. 4. Přeprava osobní a nákladní. 5. Skladování, přístavní a letištní služby. 6. Služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby. 7. Služby reklamních agentur. 8. Služby pořádání výstav, veletrhů a kongresů. 9. Provozování prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních a podobných jídelen. 10. Služby provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání jiné než osvobozené od daně podle § 53. 11. Plnění uskutečněná Státním zemědělským intervenčním fondem týkající se dodání zemědělských a potravinářských výrobků podle předpisů platných pro činnost tohoto fondu.“. 12. V příloze č. 2 se slova „příloze č. 1“ nahrazují slovy „příloze č. 3“. 13. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě Číselný kód Harmonizovaného systému popisu číselného označování zboží\| Název zboží ---\|--- 01-05, 07-23, 25\| Potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických, vymezených zvláštním předpisem70) a krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin; voda. Mimo zboží zařazeného do číselných kódů 2203-2208. 06\| \\- Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a dekorativní listoví. 07-12\| \\- Rostliny a semena. 28-30, 40, 48, 56, 61, 62\| \\- Radiofarmaka, sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky - jen používané pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely. 49\| \\- Knihy, brožury, letáky, prospekty, noviny a časopisy, kde reklama nepřesahuje 50 % plochy, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a omalovánky pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů, kromě tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě. 01 – 96\| \\- Zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pokud se jedná o zdravotnické prostředky, které lze zařadit do skupin uvedených v oddíle A přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění nebo které jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, s výjimkou zdravotnických prostředků, které jsou zahrnuty v těchto druzích (typech) zdravotnických prostředků oddílů B a C přílohy č. 3: \\- všechny druhy (typy) zdravotnických prostředků uvedené v oddílu B \\- tampóny vinuté \\- vata buničitá \\- prostředky stomické - deodorační \\- paruka. 01 – 96\| \\- Zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pokud se jedná o zdravotnické prostředky zhotovené podle předpisu kvalifikovaného zdravotnického pracovníka, kterým tento pracovník vydává individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku určeného k použití pouze pro jednoho konkrétního pacienta. 90\| \\- Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části těla; pomůcky pro nedoslýchavé a jiné prostředky nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti, a to pouze zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, pokud jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků. 48, 64, 66, 84, 85, 87, 90, 91\| \\- Zboží pro osobní používání nemocnými ke zmírnění následků nemocí, jež není zdravotnickým prostředkem podle zvláštních právních předpisů, a to: \\- Braille papír \\- Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby \\- Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou \\- Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby \\- Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, a jejich jednotky a přídavná zařízení s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu \\- Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma \\- Jednotky počítačů a přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami \\- Telefony a videotelefony konstruované pro použití neslyšícími osobami \\- Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby \\- Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osoby \\- Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postižené osoby \\- Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby \\- Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby \\- Části a součásti těchto výrobků, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému výše uvedenému druhu zboží. 94\| \\- Dětské sedačky do automobilů. 4401\| \\- Palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo podobných tvarech; dřevěné štěpky nebo třísky, piliny a dřevěný odpad a zbytky, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů, určené jako palivo. Číselným kódem Harmonizovaného systému se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2007. Snížené sazbě daně podléhá zboží, které odpovídá současně číselnému kódu Harmonizovaného systému a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. Novinami se pro účely tohoto zákona rozumí deníky a zpravodajské periodické tiskoviny, vydávané nejméně dvakrát ročně pod stejným názvem a v úpravě pro ně typické bez pevného spojení jednotlivých listů. 70) § 2 písm. g) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.“. 14. V příloze č. 5 se za položku „4707 Sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět)“ vkládají položky, které znějí: „5003 00 00 Hedvábný odpad (včetně zámotků nevhodných ke smotávání, niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) 5103 00 00 Odpad z vlny nebo jemných nebo hrubých zvířecích chlupů (včetně niťového odpadu avšak kromě rozvlákněného materiálu) 5103 20 00 Ostatní odpad z vlny nebo jemných zvířecích chlupů 5103 30 00 Odpad z hrubých zvířecích chlupů 5202 00 00 Bavlněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) 5202 10 00 Niťový odpad 5505 00 00 Odpad z chemických vláken (včetně výčesků, niťového odpadu a rozvlákněného materiálu)“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Při dodání vody, při poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a při dodání tepla nebo chladu je plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění se dnem uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněn stanovit spotřebu samostatně za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a samostatně za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě odečtu z měřicích zařízení ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na základě propočtu, je-li odečet z měřicích zařízení proveden až po tomto dni. V těchto případech pak u spotřeby za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátce uplatní sníženou sazbu daně platnou v tomto období a u spotřeby za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sníženou sazbu daně platnou od tohoto dne. Plátce při dodání vody, při poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a při dodání tepla nebo chladu vztahujícím se výhradně k období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní sníženou sazbu daně platnou v tomto období, a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě přijetí úplaty přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ze které vznikla povinnost přiznat daň, se uplatní tyto sazby ze základu daně stanoveného pro každé období podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Při dodání elektřiny, plynu a při poskytnutí telekomunikačních služeb, přepravy a distribuci plynu, přenosu a distribuci elektřiny plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění se dnem uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn stanovit spotřebu samostatně za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a samostatně za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě odečtu z měřicích zařízení ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na základě propočtu, je-li odečet z měřicích zařízení proveden až po tomto dni. V těchto případech pak u spotřeby za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátce uplatní základní sazbu daně platnou v tomto období a u spotřeby za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona základní sazbu daně platnou od tohoto dne. Plátce při dodání elektřiny, plynu a při poskytnutí telekomunikačních služeb, přepravy a distribuci plynu, přenosu a distribuci elektřiny vztahujícím se výhradně k období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní základní sazbu daně platnou v tomto období, a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě přijetí úplaty přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ze které vznikla povinnost přiznat daň, se uplatní tyto sazby ze základu daně stanoveného pro každé období podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. V V § 57 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb. a zákona č. 292/2009 Sb., se číslo „60“ nahrazuje číslem „40“ a číslo „85“ se nahrazuje číslem „57“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. VIII Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 401/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 3a odst. 2 se slova „(§ 3 odst. 15 věta třetí)“ zrušují. 2. Za § 3c se vkládá nový § 3d, který zní: „§ 3d (1) Ustanovení § 3 odst. 15 až 18 se nepoužijí pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015; to neplatí pro vymezení průměrné mzdy pro účely tohoto zákona. (2) Ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu v § 3a odst. 2 se nepoužijí pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015. (3) Ustanovení § 3a odst. 5 se nepoužije pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015.“. 3. V § 8 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 4. V § 14 odst. 2 se slova „Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce nebo zaměstnanec v případě přeplatku podle § 3 odst. 17“ nahrazují slovy „Byla-li v souladu s tímto ustanovením podána žádost“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení věty čtvrté až sedmé se nepoužijí pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o rozpočtovém určení daní Čl. IX Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 295/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. b) se číslo „8,29“ nahrazuje číslem „7,86“. 2. V § 3 odst. 1 písm. c) se číslo „8,92“ nahrazuje číslem „8,65“. Čl. X Přechodné ustanovení Při stanovení podílů krajů na daňových příjmech, na které vznikl krajům nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 370/2011 Sb. Čl. XI Zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 456/2011 Sb. a zákona č. 295/2012 Sb., se mění takto: 1. V čl. I se body 8, 30 a 31 zrušují. 2. V čl. II bodech 2, 4, 5, 7 a 8 se číslo „2013“ nahrazuje číslem „2016“. 3. V čl. II bodech 4 a 5 se číslo „2012“ nahrazuje číslem „2015“. 4. V čl. II bodech 4, 5 a 7 se slova „37 odst. 3“ nahrazují slovem „37a“. 5. V čl. VI se bod 2 zrušuje. 6. V čl. VII se bod 2 zrušuje. 7. V čl. X se číslo „2013“ nahrazuje číslem „2016“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XII Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 407/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. c), § 14 odst. 9, § 15 odst. 15 a v § 15a odst. 10 se slova „až 57“ nahrazují slovy „a 56a“. 2. § 57 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 40a a 43a zrušuje. 3. V § 139 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. Čl. XIII Přechodné ustanovení Osoba, která nakoupila nebo sama vyrobila, a která přede dnem nabytí účinnosti této části prokazatelně použila minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu podle § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, může uplatnit nárok na vrácení daně z těchto minerálních olejů podle § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, nejdéle do 25. července 2014. Čl. XIV Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 48/2008 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě. 2. Vyhláška č. 395/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2008 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě. 3. Vyhláška č. 14/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2008 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, ve znění vyhlášky č. 395/2008 Sb. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o rozpočtovém určení daní Čl. XX Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 295/2012 Sb., se mění takto: 2. V § 3 odst. 1 písm. c) se číslo „8,65“ nahrazuje číslem „8,92“. Čl. XXI Přechodné ustanovení Při stanovení podílů krajů na daňových příjmech, na které vznikl krajům nárok přede dnem nabytí účinnosti této části a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti této části, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části. ČÁST ČTRNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou a) části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014, c) částí dvanácté a třinácté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Vyhláška č. 474/2012 Sb.	Vyhláška č. 474/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 177/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění vyhlášky č. 658/2004 Sb., vyhlášky č. 468/2005 Sb., vyhlášky č. 199/2008 Sb. a vyhlášky č. 335/2011 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 474 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2012, kterou se mění vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, Bezpečnostní informační službou a Úřadem pro zahraniční styky a informace stanoví podle § 15 odst. 7 a § 79 odst. 7 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: Čl. I Vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění vyhlášky č. 658/2004 Sb., vyhlášky č. 468/2005 Sb., vyhlášky č. 199/2008 Sb. a vyhlášky č. 335/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. c) a d) se slovo „domněnka“ nahrazuje slovy „jednání příslušníka, na jehož základě se lze domnívat“ a slova „dočasně nebo trvale“ se zrušují. 2. V § 2 písm. e) se slovo „stanovení“ nahrazuje slovem „ustanovení“. 3. V § 3 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Poskytovatel pracovnělékařských služeb může dát podnět služebnímu funkcionáři k podání žádosti z důvodu uvedeného v § 2 písm. c) nebo d).“. 4. V § 3 odst. 3 větě druhé se za slova „se přiloží“ vkládají slova „služební hodnocení, průběžné každoroční hodnocení, úřední záznam, nebo jiné“ a za slovo „podání“ se vkládá slovo „prokazatelně“. 5. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Služební funkcionář sdělí posuzované osobě termín a místo zjišťování její osobnostní způsobilosti. V případě zjišťování osobnostní způsobilosti z důvodu uvedeného v § 2 písm. c) nebo d) předá služební funkcionář kopii žádosti o zjištění osobnostní způsobilosti posuzované osobě spolu se sdělením termínu a místa zjišťování její osobnostní způsobilosti.“. 6. V § 4 odst. 5 se slova „dočasně nebo trvale“ zrušují. 7. V § 4 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „V případě zjišťování osobnostní způsobilosti z důvodu uvedeného v § 2 písm. c) nebo d) má posuzovaná osoba právo seznámit se s obsahem dokumentace pořízené v souvislosti se zjišťováním její osobnostní způsobilosti a projednat s psychologem obsah této dokumentace.“. 8. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Závěr psychologa v případě zjišťování osobnostní způsobilosti z důvodu uvedeného v § 2 písm. c) nebo d) obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 také a) metody uvedené v § 4 odst. 4 použité při zjišťování osobnostní způsobilosti, b) osobnostní charakteristiku podle § 1, které posuzovaná osoba nevyhověla, a c) odůvodnění výsledku zjišťování osobnostní způsobilosti.“. 9. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) V přezkumném řízení se posuzují metody použité při zjišťování osobnostní způsobilosti a správnost jejich vyhodnocení. K posouzení správnosti závěru psychologa může vedoucí psycholog přizvat a v případě zjišťování osobnostní způsobilosti z důvodu uvedeného v § 2 písm. c) nebo d) přizve další psychology bezpečnostních sborů. Alespoň jeden z psychologů přizvaných podle věty druhé nesmí být psychologem bezpečnostního sboru, jehož je posuzovaná osoba příslušníkem; to neplatí pro přezkumné řízení prováděné vedoucím psychologem zpravodajské služby. Psychologem přizvaným podle věty druhé nemůže být psycholog, který v daném případu u posuzované osoby zjišťoval osobnostní způsobilost.“. 10. V § 6 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Služební funkcionář sdělí posuzované osobě termín a místo nového zjišťování osobnostní způsobilosti.“. 11. V § 6 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „V případě zjišťování osobnostní způsobilosti z důvodu uvedeného v § 2 písm. c) nebo d) má posuzovaná osoba právo seznámit se s obsahem dokumentace pořízené v souvislosti s posuzováním její osobnostní způsobilosti v přezkumném řízení a projednat s vedoucím psychologem obsah této dokumentace.“. Čl. II Přechodné ustanovení Zjišťování osobnostní způsobilosti zahájené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle vyhlášky č. 487/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Kubice v. r.
Vyhláška č. 473/2012 Sb.	Vyhláška č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Vyhlášeno 27. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 177/2012 * § 1 - Zaměření a rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny * § 2 - Obsah individuálního plánu ochrany dítěte * § 2a - Rozsah úkonů poskytovaných v rámci odborného poradenství pro zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči * § 2b - Rozsah úkonů poskytovaných v rámci ochrany a pomoci dětem ohroženým násilím * § 3 - Obsah a forma odborné přípravy fyzických osob vhodných stát se osvojitelem nebo pěstounem k přijetí dítěte do rodiny * § 3a - Bližší podrobnosti náležitostí a struktura dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny * § 3b - Bližší podrobnosti náležitostí posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny a postupu při jeho zpracování * § 4 - Rozsah odborného poradenství, které je osobě pečující nebo osobě v evidenci trvale nebo dočasně poskytováno při zajištění osobní péče o dítě svěřené do péče * § 4a - Zaměření a rozsah psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče * § 5 - Obsah, zaměření a způsob zajištění zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě pro osoby pečující a osoby v evidenci * § 5a - Rozsah úkonů poskytovaných v rámci ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc * § 5b - Maximální výše úhrady nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc * § 5c - Druhy a rozsah výdajů hrazených ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče a bližší pravidla pro využívání tohoto státního příspěvku * § 5d - Rozsah náhrady nákladů za provedení přípravy nebo posouzení psychické způsobilosti při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče * § 5e - Maximální výše úhrady nákladů za poskytování některých služeb sociálně-právní ochrany * § 5f - Maximální výše úhrady za stravu a ubytování při poskytnutí nebo zajištění péče o svěřené dítě * § 6 - Standardy kvality sociálně-právní ochrany * § 6a - Vzor služebního průkazu * § 6b - Obsah informace o výsledku provedené inspekce * § 7 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 473/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 473/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 473/2012 Sb. č. 4 č. 5 k vyhlášce č. 473/2012 Sb. č. 6 č. 7 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (477/2024 Sb.) 473 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012 o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 58b odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Zaměření a rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny Vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny vychází z individuálního přístupu k dítěti, zahrnuje rozpoznání rizik, potřeb a ochranných činitelů a provádí se na základě a) popisu příčin ohrožení dítěte a důvodů zahájení sociálně-právní ochrany, b) vyhodnocení situace dítěte, které v návaznosti na příčiny ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany podle písmene a) zahrnuje posouzení 1. zdraví a prospívání dítěte, 2. schopnosti dítěte poznávat a učit se, 3. emočního vývoje a chování dítěte, 4. rodinných a sociálních vztahů dítěte, 5. sebepojetí dítěte, 6. sociální prezentace dítěte, 7. samostatnosti a sebeobsluhy dítěte, 8. názoru dítěte a přání dítěte, 9. dalších skutečností nezbytných pro hodnocení situace dítěte v konkrétním případě, c) vyhodnocení situace rodiny, které v návaznosti na příčiny ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany podle písmene a) zahrnuje posouzení 1. zajištění péče o dítě, 2. zajištění bezpečí a ochrany dítěte, 3. citové vřelosti vůči dítěti, 4. podnětů a stimulace rozvoje dítěte, 5. hranic chování dítěte a jeho výchovného vedení, 6. stability situace rodiny, 7. dalších skutečností nezbytných pro hodnocení situace rodiny v konkrétním případě, d) vyhodnocení širšího prostředí dítěte, které v návaznosti na příčiny ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany podle písmene a) zahrnuje posouzení 1. rodinné historie a fungování rodiny, 2. širší rodiny a komunity, 3. bydlení dítěte a rodiny, 4. zaměstnání rodičů, dítěte a dalších členů rodinné domácnosti, 5. finanční situace rodiny, 6. sociálního začlenění rodiny, 7. občanské vybavenosti v místě bydliště dítěte a rodiny, spočívající v zajištění a dostupnosti zdravotních a sociálních služeb, škol a školských zařízení, dalších zařízení a služeb určených pro děti, veřejné dopravy a veřejné správy, 8. dalších skutečností nezbytných pro hodnocení širšího prostředí dítěte v konkrétním případě, e) souhrnné analýzy posuzovaných oblastí uvedených pod písmeny a) až d). § 2 Obsah individuálního plánu ochrany dítěte (1) Individuální plán ochrany dítěte obsahuje a) cíle navržených opatření, prostředky k jejich dosažení a ukazatele účinnosti jednotlivých opatření, b) rozsah navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnuté pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítětejiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, c) způsob naplňování navržených opatření, práv a zájmů dítěte v rozsahu sociálně-právní ochrany, d) metody práce s rodinou a rozsah intervencí a pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítětejiným osobám odpovědným za výchovu dítěte při péči o dítě a při jeho výchově, které zahrnují 1. posílení úlohy a funkce rodiny, 2. rozvíjení pečovatelských a výchovných schopností rodiny, 3. pomoc při sociálním začleňování rodiny, 4. poskytování pomoci dětem umístěným v náhradní péči a jejich rodinám, poskytování pomoci osobámosobám pečujícím a osobám v evidenciosobám v evidenci, 5. posílení kompetencí rodiny v oblasti vzdělávání, přípravy na vyučování a motivace ke vzdělávání, e) rozsah spolupráce rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítětejiných osob odpovědných za výchovu dítěte s orgány sociálně-právní ochrany a dalšími fyzickými osobamiosobami, právnickými osobamiosobami a orgány veřejné moci zapojenými do řešení situace dítěte, f) časový plán pro provádění konkrétních opatření sociálně-právní ochrany, g) způsob hodnocení a ověřování plnění navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte ze strany rodičů, jiných osob odpovědných za výchovu dítětejiných osob odpovědných za výchovu dítěte, orgánů sociálně-právní ochrany a dalších fyzických osobosob, právnických osobosob a orgánů veřejné moci zapojených do řešení situace dítěte, a návrh dalších potřebných opatření nezbytných k ochraně dítěte, h) plán vzdělávání dítěte a plán přípravy na budoucí povolání a osamostatňování se, i) plán přípravy blížícího se výstupu dítěte z náhradní péče. (2) Formou intervence a pomoci při péči o dítě a při jeho výchově podle odstavce 1 písm. d) se rozumí zejména a) konzultace a poradenství, b) případové a rodinné konference, c) terapie a mediace, d) odborné služby pro rodiny a děti, e) právní pomoc, f) podpora dětem, g) pomoc rodinám při zlepšování jejich životní situace, včetně získání dovedností pro řádné vedení domácnosti, h) pomoc rodinám při řešení sociálních nebo psychických problémů, i) pomoc rodinám při řešení výchovných problémů s dětmi, j) podpora společenských aktivit rodiny. § 2a Rozsah úkonů poskytovaných v rámci odborného poradenství pro zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči V rámci činností při poskytování odborného poradenství zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči (dále jen „zájemce“) se poskytují tyto úkony: a) zprostředkování navazujících služeb souvisejících s osvojením nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, b) poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie a vzdělávání souvisejícího s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče v uvedených oblastech, c) pomoc při vyřizování běžných záležitostí, d) pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů. § 2b Rozsah úkonů poskytovaných v rámci ochrany a pomoci dětem ohroženým násilím V rámci činností při poskytování ochrany a pomoci dětem ohroženým násilím se poskytují tyto úkony: a) zprostředkování navazujících služeb, jde-li o zprostředkování kontaktu se sociálním prostředím, b) sociálně-terapeutické činnosti, které zahrnují 1. poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva a psychologie, 2. krizovou intervenci a další socioterapeutické činnosti, které vedou k překonání krizového stavu a zahájení terapeutického procesu, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, která zahrnuje 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí, 2. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, 3. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím. § 3 Obsah a forma odborné přípravy fyzických osob vhodných stát se osvojitelem nebo pěstounem k přijetí dítěte do rodiny (1) Příprava fyzických osob vhodných stát se osvojitelem nebo pěstounem k přijetí dítěte do rodiny obsahuje tyto tematické okruhy: a) sebepoznání fyzických osob vhodných stát se osvojitelem nebo pěstounem, jejich rodinného systému a sociálních kontaktů, b) poznání a naplňování práv a potřeb dítěte v náhradní rodinné péči, včetně potřeb specifických skupin dětí, zejména dětí jiného etnika, dětí se zdravotním postižením, sourozeneckých skupin, dětí, které zažily týrání, zneužívání nebo zanedbávání, a dalších zvláště zranitelných skupin dětí, c) osvojení si spolupráce s dalšími odborníky, d) komunikace s dítětem a přístup k dítěti s vědomím jeho důstojnosti a lidských hodnot, e) rozvoj schopností a zájmů dítěte, f) uspokojení citových, vývojových, sociálních a vzdělávacích potřeb dítěte a péče o zdraví dítěte, g) styk dítěte v náhradní rodinné péči s rodiči a dalšími osobami blízkými, h) dovednosti potřebné pro spolupráci s rodiči dítěte a jeho osobami blízkými, i) práce s dětmi žijícími v rodině žadatele zahrnující vysvětlení smyslu náhradní rodinné péče a jejích forem, důležitosti rodiny, procesu a principů zprostředkování náhradní rodinné péče, j) identita dítěte v náhradní péči. (2) Příprava fyzických osob vhodných stát se pěstounem poskytujícím pěstounskou péči na přechodnou dobu dále obsahuje a) dovednosti žadatelů potřebné pro spolupráci s rodinou dítěte, b) proces předání dítěte, c) obsah a formu pravidelného vyhodnocování situace dítěte. (3) Příprava fyzických osob vhodných stát se osvojitelem nebo pěstounem probíhá a) individuální formou, která spočívá zejména v sebepoznání fyzických osob vhodných stát se osvojitelem nebo pěstounem v oblasti 1. motivace k náhradní rodinné péči, 2. fungování rodinného systému, 3. mapování sociálních kontaktů, 4. očekávání od dítěte svěřeného do péče, a b) skupinovou formou, která spočívá zejména v osvojení znalostí a dovedností v oblasti 1. náhradní rodinné péče a související právní úpravy, 2. vývoje a potřeb dítěte včetně specifických potřeb dítěte v náhradní rodinné péči, 3. práv dítěte včetně práv dítěte v náhradní rodinné péči a práva dítěte na udržování a rozvoj rodinných vazeb, 4. podpory dítěte při uplatňování jeho práva vyjádřit svůj názor a účastnit se rozhodování, která se ho týkají, 5. práv a povinností rodičů dítěte, 6. práv a povinností pěstounů. (4) Individuální forma přípravy podle odstavce 3 písm. a) probíhá zejména v domácnosti zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči. (5) Skupinovou formu přípravy podle odstavce 3 písm. b) je možné uskutečnit maximálně pro 16 osob současně. (6) Příprava dítěte žadatele může probíhat formou individuální i skupinovou. Obsah a forma přípravy se odvíjí od věku dítěte a jeho individuálních potřeb. § 3a Bližší podrobnosti náležitostí a struktura dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny Bližší podrobnosti náležitostí a struktura dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 3b Bližší podrobnosti náležitostí posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny a postupu při jeho zpracování (1) Bližší podrobnosti náležitostí posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny jsou uvedeny v příloze č. 7 k této vyhlášce. (2) Pověřená osoba oprávněná posuzovat psychickou způsobilost k přijetí dítěte do rodiny (dále jen „posuzující“) informuje zájemce před psychologickým posouzením v rámci osobního pohovoru o a) povaze, rozsahu a trvání psychologického posouzení a b) předvídatelných rizicích a nevýhodách, které mohou pro zájemce z vyšetření vyplynout, a prospěchu, který může zájemce očekávat. (3) Posuzující ověří totožnost zájemce a učiní o tom záznam v dokumentaci o zájemci. (4) Při psychologickém posouzení zájemce posuzující hodnotí oblasti uvedené v příloze č. 7 k této vyhlášce. Posuzující používá soubor standardizovaných psychodiagnostických a dalších metod, které jsou relevantní pro odborné posouzení okruhu posuzovaných skutečností a pro zjištění odpovědi na odbornou otázku. (5) Posuzující zformuluje na základě interpretace získaných informací závěr posudku tak, aby jednoznačně popisoval okruhy skutečností, které měly být posouzeny, a poskytl odpovědi na zadané odborné otázky. Pokud podklady nebo použité metody neumožňují vyslovit jednoznačný závěr, posuzující zformuluje popisy posuzovaných skutečností s nejvyšší možnou přesností a odpověď na zadanou odbornou otázku a zformuluje též podmínky platnosti závěru nebo jiné skutečnosti ovlivňující jeho platnost. Pokud nelze odpovědět na zadanou odbornou otázku, posuzující uvede tuto skutečnost jako odpověď na zadanou odbornou otázku. (6) Posudek obsahuje odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost posudku, zejména musí úplně a srozumitelně popsat postup, kterým posuzující zpracoval posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití a propojení závěrů s konkrétními použitými metodami nebo jejich kombinacemi. Strany posudku musí být očíslovány. § 4 Rozsah odborného poradenství, které je osobě pečující nebo osobě v evidenci trvale nebo dočasně poskytováno při zajištění osobní péče o dítě svěřené do péče Osobě pečující a osobě v evidenci se při péči o dítě svěřené do péče poskytuje nebo zprostředkuje poradenství a) při řešení sociálních nebo psychických problémů, b) při řešení problémů souvisejících s péčí o dítě, zdravím dítěte a s výchovou dítěte, c) při zabezpečení péče o dítě se zdravotním postižením, d) v oblasti vzdělávání dítěte, při výběru a hodnocení možností další přípravy dítěte na budoucí povolání a při výběru vhodného zaměstnání, e) v oblasti nabídky kulturní, sportovní a jiné zájmové činnosti svěřeného dítěte, f) při uplatňování nároků osoby pečující nebo osoby v evidenci a svěřeného dítěte v oblasti nemocenského pojištění, důchodového pojištění, podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek pro osoby se zdravotním postižením, veřejného zdravotního pojištění a při uplatňování jiných nároků a pohledávek, g) při využívání sociálních služeb, h) v období po přijetí dítěte do rodiny osoby pečující nebo osoby v evidenci, i) v období návratu svěřeného dítěte do původní rodiny, j) při přípravě svěřeného dítěte na odchod z náhradní rodinné péče a při zabezpečení bydlení pro svěřené dítě odcházející z náhradní rodinné péče, při poskytování pomoci dítěti při vyřizování úředních záležitostí, hledání zaměstnání, při hospodaření s finančními prostředky a řešení dalších otázek spojených se vstupem dítěte do samostatného života, k) při jednání s rodiči nebo jinými osobami blízkými dítěti a při udržování a rozvíjení kontaktů dítěte s rodiči nebo jinými osobami blízkými, l) při doplňování jejich odborných znalostí a dovedností, m) při prevenci syndromu vyhoření a v dalších oblastech psychohygieny. § 4a Zaměření a rozsah psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče (1) Psychologická nebo terapeutická odborná pomoc související se svěřením dítěte do péče se zaměřuje zejména na a) vyrovnání se s traumatem z odloučení dítěte od rodiny, b) navázání bližšího vztahu mezi svěřeným dítětem, osobou pečující a její rodinou, c) přípravu dítěte na setkání nebo navázání jiného kontaktu s rodiči blízkými osobami a jeho následné zpracování, d) zpracování kontaktů a jiných sociálních vztahů se širším sociálním prostředím, e) péči o dítě s traumatem a dalšími specifickými potřebami, f) zmírnění poruch citové vazby, g) zpracování a posilování identity svěřeného dítěte, h) přechod dítěte z pěstounské péče do původní rodiny nebo do jiného výchovného prostředí. (2) V rámci psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče lze poskytovat rovněž individuální dohled osobě pečující a osobě v evidenci. § 5 Obsah, zaměření a způsob zajištění zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě pro osoby pečující a osoby v evidenci (1) Zvyšování znalostí a dovedností osoby pečující a osoby v evidenci je zaměřeno na a) získávání nových informací a schopností v oblasti péče o dítě, b) získávání znalostí a dovedností při péči o specifické skupiny dětí, zejména dětí jiného etnika, dětí se zdravotním postižením, sourozeneckých skupin, dětí, které zažily týrání, zneužívání či zanedbávání, c) poskytování péče při změnách spojených se vzděláváním nebo vývojovými fázemi dítěte, d) zvládání krizových situací, e) návrat dítěte do původní rodiny a přechod do náhradní rodiny, f) přípravu dítěte na osamostatňování se související se zletilostí a odchodem z náhradní péče, s ohledem na věk dítěte a jeho vývojové a sociální potřeby, g) témata, která jsou obsahem přípravy podle § 3, jde-li o osobyosoby poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči. (2) Pověřená osoba nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností zajišťuje zvyšování znalostí a dovedností osoby pečující a osoby v evidenci zejména uspořádáním nebo zprostředkováním přednášek, kurzů nebo školicích akcí s osobní účastí osoby pečující a osoby v evidenci nebo prostřednictvím vzdáleného přístupu, skupinového setkávání, supervizí a individuálních konzultací. § 5a Rozsah úkonů poskytovaných v rámci ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc V rámci činností při poskytování ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se poskytují tyto úkony, jde-li o činnost a) poskytnutí ubytování: 1. ubytování, 2. úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení, b) poskytnutí stravy: zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel denně, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobuosobu: 1. pomoc při oblékání a svlékání včetně pomoci při použití speciálních pomůcek, 2. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, 3. pomoc při vstávání z lůžka, uléhání, změně polohy, 4. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 5. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, d) pomoc při osobní hygieně nebo zajištění podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou, 3. pomoc a podpora při aktivitách podporujících sociální začleňování, f) zajištění výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností: 1. pracovně výchovná činnost, 2. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 3. vytvoření podmínek pro zajišťování přiměřeného vzdělávání nebo pracovního uplatnění, 4. volnočasové a zájmové aktivity, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí, 2. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, h) zajištění sociálně-terapeutických činností: 1. zajištění sociálně-terapeutické činnosti, jejíž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, 2. zajištění krizové intervence a dalších socioterapeutických činností, které vedou k překonání krizového stavu a zahájení terapeutického procesu, i) zajištění zdravotních služeb, psychologické a jiné obdobné péče: 1. zajištění zdravotních služeb, 2. zajištění psychologické péče, 3. zajištění jiné odborné péče než péče uvedené v bodech 1 a 2. § 5b Maximální výše úhrady nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Maximální výše úhrady činí za a) péči o dítě, které nemá nárok na příspěvek na péči, 30 Kč denně, a je-li ochrana a pomoc poskytována po celý kalendářní měsíc, 900 Kč měsíčně, b) poskytnutí ubytování podle § 5a písm. a) dítěti, které není nezaopatřené, 90 Kč denně, a to včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování, c) poskytnutí stravy podle § 5a písm. b), a to včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy, 1. 260 Kč za celodenní stravu, 2. 120 Kč za oběd. § 5c Druhy a rozsah výdajů hrazených ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče a bližší pravidla pro využívání tohoto státního příspěvku (1) Státní příspěvek na výkon pěstounské péče lze použít pouze na pokrytí výdajů spojených s a) naplňováním práv a povinností osob pečujících a osob v evidenci, b) prováděním dohledu nad pěstounskou péčí. (2) K zajištění práv podle § 47a odst. 2 písm. a) a b) zákona použije příjemce státního příspěvku finanční prostředky v rozsahu 5 až 15 % z celkové částky státního příspěvku vyplaceného na všechny uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče v příslušném kalendářním roce. (3) K zajištění práv podle § 47a odst. 2 písm. c) až e) zákona použije příjemce státního příspěvku finanční prostředky v rozsahu 10 až 20 % z celkové částky státního příspěvku vyplaceného na všechny uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče v příslušném kalendářním roce. (4) K zajištění povinnosti podle § 47a odst. 2 písm. f) zákona použije příjemce státního příspěvku finanční prostředky v rozsahu 5 až 10 % z celkové částky státního příspěvku vyplaceného na všechny uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče v příslušném kalendářním roce. (5) Nebude-li prokazatelně možné finanční prostředky určené na zajišťování práv a povinností osob pečujících, osob v evidenci a svěřených dětí vyčerpat v rozsahu podle odstavců 2 až 4, je příjemce státního příspěvku oprávněn tyto prostředky využít jiným způsobem v souladu s účelem státního příspěvku podle odstavce 1 a podle § 47d odst. 1 zákona. § 5d Rozsah náhrady nákladů za provedení přípravy nebo posouzení psychické způsobilosti při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče Pověřené osobě oprávněné k poskytování sociálně-právní ochrany v rozsahu uvedeném v § 48 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona se hradí ekonomicky oprávněné náklady podle jiného právního předpisu1) a) za provedení přípravy zájemce k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 zákona, která byla provedena na základě výzvy orgánu sociálně-právní ochrany ke splnění povinnosti žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny, nejvýše však v částce 1. 9 800 Kč za přípravu žadatele o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, jeho manžela, partnera nebo druha, 2. 12 200 Kč za přípravu žadatele o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu, jeho manžela, partnera nebo druha, 3. 3 000 Kč za přípravu dítěte žadatele, b) za vypracování posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny, který byl vypracován pověřenou osobou na základě výzvy orgánu sociálně-právní ochrany dětí vůči žadateli v řízení o zařazení do evidence žadatelů k doložení posudku o psychické způsobilosti podle § 45 zákona, nejvýše však v částce 7 700 Kč za dospělou osobu a 3 200 Kč za dítě. § 5e Maximální výše úhrady nákladů za poskytování některých služeb sociálně-právní ochrany Maximální výše úhrady nákladů nesmí přesáhnout výši ekonomicky oprávněných nákladů podle jiného právního předpisu1), jde-li o úhradu za a) poskytnutí možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 12 odst. 2 zákona, b) poskytnutí odborného poradenství souvisejícího s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče zájemcům podle § 40 zákona, c) provedení přípravy zájemců k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 zákona, která nebyla provedena na základě výzvy orgánu sociálně-právní ochrany ke splnění povinnosti žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny, a d) vypracování posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny podle § 45 zákona, 1. který nebyl vypracován pověřenou osobou na základě výzvy orgánu sociálně-právní ochrany k doložení posudku o psychické způsobilosti, jde-li o výzvu vůči žadateli v řízení o zařazení do evidence žadatelů, 2. který byl vypracován na základě výzvy podle § 30 odst. 4 zákona. § 5f Maximální výše úhrady za stravu a ubytování při poskytnutí nebo zajištění péče o svěřené dítě Maximální výše úhrady činí za a) poskytnutí stravy při poskytnutí nebo zajištění osobní péče o svěřené dítě podle § 47a odst. 2 písm. a) zákona nebo při poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě podle § 47a odst. 2 písm. b) zákona včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy 1. 260 Kč za celodenní stravu, 2. 120 Kč za oběd, b) poskytnutí ubytování dítěti při poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě podle § 47a odst. 2 písm. b) zákona 90 Kč denně, a to včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování. § 6 Standardy kvality sociálně-právní ochrany (1) Standardy kvality sociálně-právní ochrany realizované při poskytování sociálně-právní ochrany a) orgány sociálně-právní ochrany jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) pověřenými osobami podle § 48 odst. 2 písm. b) a d) zákona jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, c) zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce, d) pověřenými osobami podle § 48 odst. 2 písm. a), c) a f) zákona jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. (2) Plnění standardů kvality se hodnotí podle stupně splnění jednotlivých kritérií systémem bodového hodnocení, přičemž se za každé kritérium započtou a) 3 body, jestliže kritérium je splněno výborně, b) 2 body, jestliže kritérium je splněno dobře, c) 1 bod, jestliže kritérium je splněno částečně, nebo d) 0 bodů, jestliže kritérium není splněno. § 6a Vzor služebního průkazu Vzor služebního průkazu zaměstnance zařazeného k výkonu práce v orgánu sociálně-právní ochrany, který není státním zaměstnancem, je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 6b Obsah informace o výsledku provedené inspekce Informace o výsledku provedené inspekce poskytování sociálně-právní ochrany obsahuje a) datum zahájení a ukončení inspekce, b) název a adresu kontrolního orgánu, c) předmět provedené inspekce, d) hodnocení plnění povinností pověřené osoby a standardů kvality sociálně-právní ochrany, e) seznam zjištěných nedostatků, ke kterým byla uložena opatření k jejich odstranění, a datum, kdy tato opatření byla splněna. § 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministryně: Ing. Müllerová v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 473/2012 Sb. Standardy kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní ochrany 1\\. Místní a časová dostupnost --- Kritérium 1a\| Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území svého správního obvodu. 1b\| Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob, jimž je nebo může být v budoucnu sociálně-právní ochrana poskytována nebo na něž se zaměřuje, zejména dětem (dále jen „cílová skupina“). Osobní výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn každý pracovní den; mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost. Kritéria 1a a 1b se nehodnotí u orgánu sociálně-právní ochrany, je-li jím obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. 2\\. Prostředí a podmínky Kritérium 2a\| Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálně-právní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany. 2b\| Orgán sociálně-právní ochrany má vhodné materiální vybavení s ohledem na výkon sociálně - právní ochrany na pracovišti i mimo něj. K dispozici je zejména potřebný počet automobilů, mobilních telefonů, notebooků, fotoaparátů a dalších prostředků záznamové techniky pro práci v terénu. 2c\| Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici vhodné materiální vybavení pro práci s osobami z cílové skupiny, jimž je poskytována sociálně-právní ochrana (dále jen „klient“), zejména s ohledem na potřeby dětí. 2d\| Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici potřebné hygienické zázemí a osobní ochranné pracovní prostředky pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. 3\\. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Kritérium 3a\| Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany. 3b\| Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o rozsahu a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné. 4\\. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí Kritérium 4a\| Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. 4b\| Počet zaměstnanců je přiměřený správnímu obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Při výpočtu přiměřeného počtu zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany je zohledněno kritérium ovlivňující náročnost výkonu sociálně-právní ochrany ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Základním výchozím kritériem je nejméně 1 zaměstnanec na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Do počtu pracovníků se započítává vedoucí pracovník adekvátně svému zapojení do práce s klienty. 4c\| Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci organizační struktury vnitřním předpisem písemně zpracována oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím vztahujícím se k výkonu sociálně-právní ochrany, uplatněním specializace zejména pro oblast výkonu opatrovnictví a poručenství dětí, náhradní rodinné péče, sociální kurately pro děti a mládež a ochrany týraných a zneužívaných dětí a důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany. Kritérium 4b se nehodnotí u orgánu sociálně-právní ochrany, je-li jím obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. 5\\. Přijímání a zaškolování Kritérium 5a\| Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována pravidla pro přijímání nových zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. 5b\| Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována pravidla pro zaškolování nových zaměstnanců vykonávajících sociálně-právní ochranu. 5c\| Orgán sociálně-právní ochrany určuje, zda umožní studentům a jiným fyzickým osobám stát se stážisty nebo dobrovolníky na svém pracovišti. Orgán sociálně-právní ochrany umožňuje studentům nebo jiným fyzickým osobám působit jako stážisté nebo dobrovolníci, a to na základě smlouvy a po náležitém proškolení. 6\\. Profesní rozvoj zaměstnanců Kritérium 6a\| Vedoucí zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany zařazený k výkonu sociálně-právní ochrany pravidelně hodnotí podřízené zaměstnance, kteří se podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany. Vedoucí zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany je hodnocen svým přímým nadřízeným minimálně jednou ročně. Hodnocení je zaměřeno zejména na stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeb další odborné kvalifikace. 6b\| Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracovány individuální plány dalšího vzdělávání jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. 6c\| Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje průběžné vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany v rozsahu minimálně 96 hodin za 2 po sobě jdoucí kalendářní roky, a to formou účasti zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany na dalším vzdělávání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách nebo prohlubování kvalifikace podle zákona o úřednících územních samosprávných celků. Vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany vychází z individuálních plánů dalšího vzdělávání a je zaměřeno na rozšíření odborné kvalifikace. 6d\| Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany, kteří vykonávají přímou práci s klienty, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. 7\\. Prevence Kritérium 7a\| Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním obvodu. 7b\| Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií České republiky, Probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb, případně dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny uvedené subjekty mohou jako formu spolupráce v rámci výše uvedeného zvolit tým pro děti a mládež. 8\\. Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu Kritérium 8a\| Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci. 8b\| Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost. 8c\| Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu. 8d\| Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany pracuje maximálně s 80 rodinami, v případě kurátora pro děti a mládež se 40 rodinami. V případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci pracuje maximálně se 40 rodinami. Kritérium 8d se nehodnotí u orgánu sociálně-právní ochrany, je-li jím obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. 9\\. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte Kritérium 9a\| Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany zejména • respektuje individuální přístup ke všem klientům, • vychází z individuálních potřeb každého klienta, • podporuje samostatnost klientů, • uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, • motivuje k péči o děti, • posiluje sociální začleňování klientů, • důsledně dodržuje lidská práva a základních svobody, • podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, • informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany. 9b\| Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. 9c\| Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen „vyhodnocování“), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě uvedené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. 9d\| Orgán sociálně-právní ochrany zpracovává v případě, kdy provedl vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zákona, individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá. Kritéria 9c a 9d se nehodnotí u orgánu sociálně-právní ochrany, je-li jím obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, a při výkonu opatrovnictví a poručenství dětí. 10\\. Kontrola případu Kritérium 10a\| Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů. 11\\. Rizikové a nouzové situace Kritérium 11a\| Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení. 12\\. Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Kritérium 12a\| Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí o klientech a dalších osobách. 12b\| Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta. 13\\. Vyřizování a podávání stížností Kritérium 13a\| Orgán sociálně-právní ochrany má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty. 13b\| Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám. 14\\. Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další fyzické osoby a právnické osoby Kritérium 14a\| Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje klientům služby fyzických a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte. 14b\| Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů. Kritérium 14b se nehodnotí u orgánu sociálně-právní ochrany, je-li jím obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Kritérium 14a se nehodnotí v případě výkonu opatrovnictví a poručenství dětí. 15\\. Dohoda o výkonu pěstounské péče Kritérium 15a\| Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají písemně zpracována vnitřní pravidla pro uzavírání, změnu a zrušení dohod o výkonu pěstounské péče, zejména 1\\. kdo je oprávněn dohodu uzavřít, změnit nebo zrušit, 2\\. jaké další náležitosti, vedle těch zákonem stanovených, dohoda obsahuje, 3\\. jaké přílohy jsou spolu s dohodou předány klientovi. Při uzavírání, změně nebo zrušení dohody orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, postupují tak, aby obsah a účel byl pro osoby z cílové skupiny srozumitelný. 15b\| Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají písemně zpracována pravidla pro způsob hodnocení naplňování cílů uzavírané dohody o výkonu pěstounské péče. 15c\| Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, plánují společně s dítětem, osobou pečující nebo osobou v evidenci, rodinou dítěte a příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností průběh pobytu dítěte v pěstounské péči. Základem tohoto procesuje vyhodnocování realizované orgánem sociálně-právní ochrany a individuální plán ochrany dítěte vypracovávaný orgánem sociálně-právní ochrany. 15d\| Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají pro osoby pečující a osoby v evidenci, se kterými mají uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, vypracovaný následný vzdělávací plán zaměřený na rozvoj kompetencí osoby pečující nebo osoby v evidenci a na zvyšování kvality výkonu pěstounské péče. 16\\. Předávání informací v rámci výkonu pěstounské péče Kritérium 16a\| Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, pravidelně informují dítě, osobu pečující nebo osobu v evidenci, rodinu dítěte, obecní úřad obce s rozšířenou působností a případně další oprávněné orgány veřejné moci o průběhu sociálně-právní ochrany a naplňování individuálního plánu ochrany dítěte. 16b\| Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají písemně zpracována vnitřní pravidla pro předávání případů dětí a rodin, se kterými pracují, mezi zaměstnanci zařazenými v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. 16c\| Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají pro zaměstnance zařazené v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany písemně stanovený postup pro získávání a předávání informací o průběhu výkonu sociálně-právní ochrany u dětí a rodin, se kterými pracují. 17\\. Změna situace Kritérium 17a\| Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají písemně stanovena pravidla a postupy práce pro situace významných změn v životě dětí a rodin, včetně ukončení pobytu dítěte v původní nebo náhradní rodině. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 473/2012 Sb. Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami podle § 48 odst. 2 písm. b) a d) zákona 1\\. Cíle a způsoby činnosti pověřené osoby --- Kritérium 1a\| Pověřená osoba má písemně definováno a zveřejněno poslání, cíle, cílovou skupinu a zásady své činnosti, a to formou srozumitelnou cílové skupině, se kterou pracuje. Pověřená osoba má zveřejněn seznam činností, které vykonává na základě pověření. 1b\| Pověřená osoba má písemně zpracována pravidla vymezující možný střet zájmů zaměstnanců pověřené osoby a osob z cílové skupiny, včetně pravidel pro řešení těchto situací. 2\\. Ochrana práv a chráněných zájmů Kritérium 2a\| 1\\. Pověřená osoba důsledně dodržuje lidská práva a svobody, zejména práva dětí včetně práva na soukromí, důstojnost a rodinný život. 2\\. Pověřená osoba má písemně stanovena pravidla pro předcházení porušování základních práv a svobod, zejména má stanoveny mechanismy k nápravě a postupy vůči zaměstnanci, který by se porušení základních práv a svobod dopustil. 3\\. Pověřená osoba vždy zjišťuje názor dítěte a přikládá mu váhu. 2b\| Pověřená osoba chrání dítě před zneužíváním, zanedbáváním a týráním. Má písemně stanovený postup pro předcházení těmto situacím a písemně stanoven postup při zjištění takového jednání (jak ze strany rodiče či jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, tak zaměstnance pověřené osoby). 3\\. Prostředí a podmínky Kritérium 3a\| Pověřená osoba vytváří materiální, technické a hygienické podmínky, které odpovídají rozsahu činností poskytovaných pověřenou osobou. Prostory musí odpovídat potřebám cílové skupiny, musí být důstojné a respektovat potřebu soukromí. 4\\. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany a činnosti pověřené osoby Kritérium 4a\| Pověřená osoba informuje cílové skupiny srozumitelným způsobem o poskytování sociálně-právní ochrany pověřenou osobou. 4b\| Pověřená osoba má písemně zpracována pravidla a postupy stanovující, kdy lze cílové skupině poskytnutí sociálně-právní ochrany odmítnout. Tato pravidla nesmí být diskriminující. 4c\| Pověřená osoba zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem pravidla a postupy jí vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany. 5\\. Podpora přirozeného sociálního prostředí Kritérium 5a\| Pověřená osoba podporuje děti ve vztazích s přirozeným sociálním prostředím. 5b\| Pověřená osoba podporuje navazování a rozvíjení kontaktů a sociálních vztahů s osobami dítěti příbuznými nebo blízkými, je-li to v jejich zájmu a má písemně stanovena pravidla jak a kde kontakt dítěte s těmito osobami probíhá a jak na kontakt připravuje dítě, pěstouny, rodiče, osoby odpovědné za výchovu dítěte nebo osoby s dítětem příbuzné nebo blízké. 6\\. Personální zabezpečení Kritérium 6a\| Pověřená osoba má písemně stanovenou organizační strukturu, počet pracovních míst, kvalifikační požadavky a osobnostní předpoklady a pracovní profily jednotlivých zaměstnanců. 6b\| Organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené rozsahu poskytované činnosti a potřebám cílové skupiny. 6c\| Pověřená osoba má v rámci organizační struktury písemně stanovena oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím. 7\\. Přijímání a zaškolování zaměstnanců Kritérium 7a\| Zaměstnanci pověřené osoby a další fyzické osoby, které se jménem pověřené osoby podílejí na přímém poskytování sociálně-právní ochrany, splňují odbornou způsobilost a jsou bezúhonní podle zákona. 7b\| Pověřená osoba má písemně zpracována pravidla pro přijímání a zaškolování nových zaměstnanců. 7c\| Pověřená osoba má písemně zpracována pravidla pro působení osob, které nejsou s pověřenou osobou v základním pracovněprávním vztahu, zejména dobrovolníků a stážistů. 8\\. Profesní rozvoj zaměstnanců Kritérium 8a\| Pověřená osoba má písemně zpracován postup pro pravidelné hodnocení zaměstnanců, který obsahuje zejména stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeby další odborné kvalifikace zaměstnanců. 8b\| Pověřená osoba má písemně zpracovány individuální plány dalšího vzdělávání jednotlivých zaměstnanců. 8c\| Pověřená osoba má zpracován systém finančního a morálního oceňování zaměstnanců. 8d\| Pověřená osoba zajišťuje pro své zaměstnance podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. 9\\. Pracovní postupy pověřené osoby Kritérium 9a\| Pověřená osoba má písemně zpracovány pracovní postupy a metodiky zaručující řádný a odborný výkon činností realizovaných na základě pověření po celou dobu platnosti pověření. Tyto postupy a metodiky pověřená osoba zpracovává pro práci s cílovými skupinami. 9b\| Pověřená osoba má písemně zpracována pravidla pro realizaci příprav, průběhu a vyhodnocování příprav, včetně obsahu, formy a výstupů skupinové a individuální přípravy, způsobu práce s žadateli ve všech fázích procesu příprav. 9c\| Pověřená osoba má vždy určeného sociálního pracovníka pro práci s dítětem a osobou pečující nebo osobou v evidenci. 10\\. Dohoda o výkonu pěstounské péče Kritérium 10a\| Pověřená osoba má písemně zpracována pravidla pro uzavírání, změnu a zrušení dohod o výkonu pěstounské péče, zejména kdo je oprávněn dohodu uzavřít, změnit nebo zrušit, jaké další náležitosti, kromě těch zákonem stanovených, dohoda obsahuje, jaké přílohy jsou spolu s dohodou předány klientovi. Při uzavírání, změně nebo zrušení dohody pověřená osoba postupuje tak, aby obsah a účel byl pro osoby z cílové skupiny srozumitelný. 10b\| Pověřená osoba má písemně zpracována pravidla pro způsob hodnocení naplňování cílů uzavírané dohody o výkonu pěstounské péče. 10c\| Pověřená osoba plánuje společně s dítětem, osobou pečující nebo osobou v evidenci, rodinou dítěte, příslušným orgánem sociálně-právní ochrany průběh pobytu dítěte v pěstounské péči. Základem tohoto procesu je vyhodnocování realizované příslušným orgánem sociálně-právní ochrany a individuální plán ochrany dítěte vypracovávaný příslušným orgánem sociálně-právní ochrany. 10d\| Pověřená osoba má pro osoby pečující a osoby v evidenci, se kterými má uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, vypracovaný následný vzdělávací plán zaměřený na rozvoj kompetencí osoby pečující nebo osoby v evidenci a na zvyšování kvality výkonu pěstounské péče. 11\\. Předávání informací Kritérium 11a\| Pověřená osoba pravidelně informuje dítě, osobu pečující nebo osobu v evidenci, rodinu dítěte, obecního úřad obceobce s rozšířenou působností a případně další oprávněné orgány veřejné moci o průběhu sociálně-právní ochrany a naplňování individuálního plánu ochrany dítěte. 11b\| Pověřená osoba má písemně zpracována pravidla pro předávání případů dětí a rodin, se kterými pracuje, mezi zaměstnanci pověřené osoby. 11c\| Pověřená osoba má pro zaměstnance písemně stanovený postup pro získávání a předávání informací o průběhu výkonu sociálně-právní ochrany u dětí a rodin, se kterými pracují. 12\\. Změna situace Kritérium 12a\| Pověřená osoba má písemně stanovena pravidla a postupy práce pro situace významných změn v životě dětí a rodin, včetně ukončení pobytu dítěte v původní nebo náhradní rodině. 13\\. Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany Kritérium 13a\| Pověřená osoba má zpracována pravidla pro vedení písemné, případně elektronické spisové dokumentace o osobách, se kterými pracuje, zejména pravidla pro založení, uzavření a zapůjčení spisu, pravidla pro nahlížení do spisové dokumentace a pořizování kopií ze spisu a pravidla pro odmítnutí žádosti o nahlédnutí do spisu vedeném o dítěti a rodinách. 14\\. Vyřizování a podávání stížností Kritérium 14a\| Pověřená osoba má písemně zpracována a zveřejněna pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností na kvalitu nebo způsob poskytování sociálně-právní ochrany, zejména informuje cílovou skupinu jakou formou stížnost podat, na koho se obrátit, kdo a jakým způsobem bude stížnost vyřizovat a v jaké lhůtě. 15\\. Rizikové, havarijní a nouzové situace Kritérium 15a\| Pověřená osoba má písemně definovány rizikové, havarijní a nouzové situace a postup při jejich řešení, s nimiž prokazatelně seznámí zaměstnance. S těmito postupy je v nezbytném rozsahu seznámena přiměřeným způsobem i cílová skupina. 16\\. Zvyšování kvality výkonu sociálně-právní ochrany Kritérium 16a\| Pověřená osoba má písemně stanoven systém pravidelné revize naplňování standardů kvality, systém průběžné kontroly a hodnocení způsobu výkonu sociálně-právní ochrany. 16b\| Pověřená osoba má písemně stanovena pravidla pro zjišťování zpětné vazby od cílové skupiny, obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností i dalších spolupracujících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 473/2012 Sb. Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálně-právní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1\\. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc --- Kritérium 1a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně definováno a zveřejněno poslání, cíle, cílovou skupinu a zásady své činnosti, a to formou srozumitelnou dětem, jejich rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte a dalším osobám příbuzným nebo dítěti blízkým. 1b\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracovány pracovní postupy a metodiky zaručující dítěti pomoc a ochranu s cílem stabilizovat jeho situaci a navrátit jej do rodinného prostředí. Pracovní postupy a metodiky obsahují zejména způsoby práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou, postup při vedení rozhovoru s dítětem a pro vyhodnocování potřeb dítěte. 2\\. Ochrana práv a chráněných zájmů Kritérium 2a\| 1\\. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc důsledně dodržuje lidská práva a svobody, zejména práva dětí, právo na soukromí, důstojnost a rodinný život. 2\\. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc písemně stanoví pravidla pro předcházení porušování lidských práv a svobod, zejména stanoví mechanismy k nápravě a postupy vůči zaměstnanci, který by se porušení lidských práv a svobod dopustil. 3\\. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vždy zjišťuje názor dítěte a přikládá mu váhu. 2b\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc chrání dítě před zneužíváním, zanedbáváním a týráním. Zařízení má písemně stanoven postup pro předcházení těmto situacím a postup při zjištění takového jednání, jak ze strany rodiče či jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, tak zaměstnance zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc či dalších dětí umístěných v zařízení, a postupuje podle něj v praxi. 2c\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracována pravidla vymezující možný střet zájmů zaměstnanců zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dětí a rodin, včetně pravidel pro řešení těchto situací. 3\\. Prostředí a podmínky Kritérium 3a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vytváří materiální, technické a hygienické podmínky pro poskytování sociálně-právní ochrany tak, aby se co nejvíce podobaly podmínkám v přirozeném rodinném prostředí. Vždy klade důraz na individuální potřeby dětí a na jejich bezpečné soukromí. 3b\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má oddělenu pobytovou část od části ambulantní, ve které jsou poskytovány konzultace. 3c\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zřízené při zdravotnickém či školském ústavním zařízení odděluje činnosti provozované v rámci režimu sociálně-právní ochrany a ústavního zařízení a dbá na to, aby bylo o děti vždy pečováno v souladu s formou jejich umístění a jejich potřebami. 4\\. Informovanost o poskytování sociálně-právní ochrany Kritérium 4a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc informuje dítě, jeho rodiče či jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a další osoby dítěti příbuzné nebo blízké srozumitelným způsobem o poskytování sociálně-právní ochrany ze strany zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zejména o průběhu pobytu dítěte v zařízení, právech a povinnostech umístěných dětí, zaměstnanců a ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. 4b\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany. 5\\. Podpora přirozeného sociálního prostředí Kritérium 5a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podporuje děti umístěné v zařízení ve vztazích s přirozeným sociálním prostředím, zejména podporuje navazování a rozvíjení kontaktů a sociálních vztahů s osobami dítěti příbuznými nebo blízkými. 5b\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vytváří příležitosti, aby dítě umístěné v zařízení využívalo veřejně dostupných služeb (škola nebo mateřská škola, zájmové kroužky mimo zařízení atd.) 5c\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně vypracována pravidla pro poskytování pomoci a poradenství rodině umístěného dítěte, zejména stanoveny možnosti a nabídky zajištění pomoci při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, zajištění terapie, nácviku rodičovských a dalších dovedností při péči o dítě, které v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte rodina potřebuje. 6\\. Personální zabezpečení zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Kritérium 6a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně stanovenou organizační strukturu, počet pracovních míst, kvalifikační požadavky, osobnostní předpoklady a pracovní profily jednotlivých zaměstnanců. 6b\| Organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené rozsahu poskytované činnosti a potřebám umístěných dětí. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má kromě zaměstnanců zajišťujících osobní péči o děti vždy v pracovním poměru v rozsahu úvazku 1,0 sociálního pracovníka minimálně na každých 10 umístěných dětí, který splňuje podmínky odborné způsobilosti stanovené zákonem o sociálních službách. 6c\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má vždy zajištěnu pro umístěné děti dostupnou zdravotní péči a péči psychologa. Pokud je zdravotní péče nebo péče psychologa zajišťována externě, pak zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zveřejní, kdo tuto péči pro zařízení zajišťuje a v jakém rozsahu. 6d\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má v rámci organizační struktury písemně stanovena oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím. 7\\. Přijímání a zaškolování zaměstnanců Kritérium 7a\| Zaměstnanci zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kteří přímo poskytují sociálně právní ochranu, splňují požadavky odborné způsobilosti a bezúhonnosti podle zákona. 7b\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracována pravidla pro přijímání nových zaměstnanců a tato pravidla uplatňuje v praxi. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má zpracována pravidla pro zaškolování nových zaměstnanců. 7c\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracována pravidla pro působení osob, které nejsou se zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc v základním pracovněprávním vztahu, zejména dobrovolníků a stážistů. 8\\. Profesní rozvoj zaměstnanců Kritérium 8a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracován postup pro pravidelné hodnocení zaměstnanců, který obsahuje zejména stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeby další odborné kvalifikace zaměstnance. 8b\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracovány plány dalšího vzdělávání jednotlivých zaměstnanců. 8c\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má zpracován systém finančního a morálního oceňování zaměstnanců. 8d\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má zajištěnu pro své zaměstnance podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. 9\\. Přijímání dětí do zařízení Kritérium 9a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má vypracován písemný postup pro příjem dítěte do zařízení, pro návštěvy dítěte mimo zařízení, pro návštěvy rodičů, jiných osob dítěti příbuzných nebo blízkých a dalších osob v zařízení, pro co nejširší osobní, telefonický nebo písemný styk anebo jakoukoliv jinou formu komunikace dítěte s rodiči nebo jinými osobami dítěti příbuznými nebo blízkými a dalšími osobami; s těmito postupy prokazatelně seznámí dítě, jeho rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a další osoby dítěti příbuzné nebo blízké a podle nich postupuje v praxi. 9b\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracována vnitřní pravidla pro uzavírání smluv o poskytování ochrany a pomoci, zejména kdo je oprávněn smlouvu uzavřít, jaké další náležitosti, vedle těch zákonem stanovených, smlouva obsahuje, jaké přílohy jsou spolu se smlouvou předány dítěti nebo oprávněnému zástupci dítěte, je-li s ním smlouva uzavírána, a též možnosti zrušení smlouvy. Při uzavírání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc postupuje tak, aby obsah a účel smlouvy byl pro smluvní strany srozumitelný. 9c\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracována pravidla a postupy pro situace, kdy lze žádost o uzavření smlouvy o poskytování ochrany a pomoci odmítnout. Tato pravidla nesmí být diskriminující. 9d\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ve spolupráci se zákonnými zástupci dítěte nebo jinými osobami odpovědnými za jeho výchovu, s dítětem nebo obecním úřadem obce s rozšířenou působností projedná požadavky, očekávání, cíle a účel pobytu dítěte v zařízení; toto vždy formuluje v souladu s nejlepším zájmem dítěte a výkonem sociálně-právní ochrany. 10\\. Plán sociálně-právní ochrany dítěte umístěného v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Kritérium 10a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracována pravidla pro vytváření plánu poskytování sociálně-právní ochrany v konkrétním případě a pravidla a postupy určující způsob hodnocení, zda je plán poskytování sociálně-právní ochrany naplňován. V souladu s pravidly zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zpracovává plán poskytování sociálně-právní ochrany dětí v konkrétním případě. 10b\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracována pravidla upravující spolupráci zařízení s rodiči, obecním úřadem obce s rozšířenou působností a dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, které jsou zapojeny do řešení situace dítěte při vytváření plánu poskytování sociálně -právní ochrany dítěti v zařízení. 10c\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má pro vypracování a vyhodnocování naplňování plánu sociálně-právní ochrany pro každé dítě určeného sociálního pracovníka. 10d\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracována pravidla a postupy pro případ změny sociálního pracovníka nebo zaměstnance zajišťujícího osobní péči o dítě. 11\\. Předávání informací Kritérium 11a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má zpracována pravidla, která stanoví způsob a rozsah informování dítěte, jeho rodiny, osob odpovědných za výchovu dítěte nebo osob blízkých dítěti, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a případně další oprávněných orgánů veřejné moci, o průběhu sociálně-právní ochrany a naplňování plánu sociálně-právní ochrany. 11b\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má pro zaměstnance písemně stanovený postup pro získávání a předávání informací o průběhu výkonu sociálně-právní ochrany u jednotlivých dětí a rodin (systém předávání informací mezi jednotlivými zaměstnanci, kteří se podílejí na řešení situace dítěte a rodiny), a to též za účelem ochrany práv a oprávněných zájmů dětí a členů jejich rodin, zejména na ochranu soukromí a osobních údajů. 12\\. Ukončení péče v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Kritérium 12a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně stanovena pravidla práce pro situace významných změn v životě dětí a rodin, včetně ukončení pobytu dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. 13\\. Dokumentace o poskytování sociálně-právní ochrany Kritérium 13a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracována pravidla pro zpracování, vedení a evidenci písemné, případně elektronické dokumentace o dětech, kterým poskytuje ochranu a pomoc, zejména pravidla pro založení, uzavření a zapůjčení dokumentace, pravidla pro nahlížení do dokumentace a pořizování kopií z této dokumentace a pravidla pro odmítnutí žádosti o nahlédnutí do této dokumentace. Evidence dokumentace o dětech, jimž je poskytována ochrana a pomoc, vždy obsahuje údaje, podle nichž lze zjistit totožnost dítěte, datum a čas přijetí dítěte do zařízení a ukončení poskytování ochrany a pomoci tomuto dítěti, důvod pro poskytování ochrany a pomoci a záznam o splnění oznamovací povinnosti vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí o přijetí dítěte do zařízení. 14\\. Vyřizování a podávání stížností Kritérium 14a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně zpracována a zveřejněna pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností na kvalitu nebo způsob poskytování sociálně-právní ochrany, zejména informuje cílovou skupinu jakou formou stížnost podat, na koho se obrátit, kdo a jakým způsobem bude stížnost vyřizovat a v jaké lhůtě. 15\\. Rizikové, havarijní a nouzové situace Kritérium 15a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně definovány rizikové, havarijní a nouzové situace a postup při jejich řešení, s nimiž prokazatelně seznámí zaměstnance. S těmito postupy jsou v nezbytném rozsahu seznámeny přiměřeným způsobem i umístěné děti, jejich rodiče či jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a další osoby dítěti příbuzné nebo blízké. 16\\. Zvyšování kvality poskytování sociálně-právní ochrany Kritérium 16a\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně stanoven systém pravidelné revize naplňování standardů kvality, systém průběžné kontroly a hodnocení způsobu výkonu sociálně-právní ochrany. 16b\| Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má písemně stanovena pravidla pro zjišťování zpětné vazby od cílové skupiny a dalších spolupracujících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci. Příloha č. 4 Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami podle § 48 odst. 2 písm. a), c) a f) zákona 1\\. Cíle a způsoby poskytování sociálně-právní ochrany --- Kritérium 1a\| Pověřená osoba má písemně definováno a zveřejněno poslání, cíle a zásady poskytované sociálně-právní ochrany a okruh osob, kterým je určena, a to v souladu se zákonem stanovenými základními principy sociálně-právní ochrany, druhem vydaného pověření a individuálně určenými potřebami osob, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována; podle tohoto poslání, cílů a zásad pověřená osoba postupuje. 1b\| Pověřená osoba vytváří podmínky, aby osoby, kterým poskytuje sociálně-právní ochranu, mohly uplatňovat vlastní vůli při poskytování sociálně-právní ochrany. 1c\| Pověřená osoba má písemně zpracovány pracovní postupy zaručující řádný průběh poskytování sociálně-právní ochrany a podle nich postupuje. 1d\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla pro ochranu osob, kterým poskytuje sociálně-právní ochranu, před předsudky a negativním hodnocením, ke kterému by mohlo dojít v důsledku poskytování sociálně-právní ochrany; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. \| Kritéria 1a, 1c a 1d se nehodnotí u pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. 2\\. Ochrana práv osob Kritérium 2a\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla pro předcházení situacím, v nichž by v souvislosti s poskytováním sociálně-právní ochrany mohlo dojít k porušení základních lidských práv a svobod osob, kterým poskytuje sociálně-právní ochranu, a pro postup, pokud k porušení těchto práv osob dojde; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 2b\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla, ve kterých vymezuje situace, kdy by mohlo dojít ke střetu jejích zájmů se zájmy osob, kterým poskytuje sociálně-právní ochranu, včetně pravidel pro řešení těchto situací; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 2c\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání darů; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. \| Kritéria 2a až 2c se nehodnotí u pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. 3\\. Jednání se zájemcem o sociálně-právní ochranu Kritérium 3a\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociálně-právní ochranu srozumitelným způsobem o možnostech a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 3b\| Pověřená osoba projednává se zájemcem o sociálně-právní ochranu jeho požadavky, očekávání a osobní cíle, které by vzhledem k jeho možnostem a schopnostem bylo možné realizovat prostřednictvím sociálně-právní ochrany. 3c\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla pro postup při odmítnutí zájemce o sociálně-právní ochranu z důvodů stanovených zákonem; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. \| Kritéria 3a a 3c se nehodnotí u pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. 4\\. Smlouva o poskytování sociálně-právní ochrany Kritérium 4a\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla pro uzavírání smlouvy o poskytování sociálně-právní ochrany s ohledem na druh poskytované sociálně-právní ochrany a okruh osob, kterým je určena; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 4b\| Pověřená osoba při uzavírání smlouvy o poskytování sociálně-právní ochrany postupuje tak, aby osoba, se kterou smlouvu uzavírá, rozuměla obsahu a účelu smlouvy. 4c\| Pověřená osoba sjednává s osobou, které je sociálně-právní ochrana určena, rozsah a průběh poskytování sociálně-právní ochrany s ohledem na osobní cíl závislý na možnostech, schopnostech a přání této osoby. \| Kritérium 4a se nehodnotí u pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. 5\\. Individuální plánování průběhu poskytování sociálně-právní ochrany Kritérium 5a\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla podle druhu a poslání sociálně-právní ochrany, kterými se řídí plánování a způsob přehodnocování procesu poskytování sociálně-právní ochrany; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 5b\| Pověřená osoba plánuje společně s osobou, které je sociálně-právní ochrana poskytována, průběh poskytování sociálně-právní ochrany s ohledem na osobní cíle a možnosti této osoby. 5c\| Pověřená osoba společně s osobou, které je sociálně-právní ochrana poskytována, průběžně hodnotí, zda jsou naplňovány její osobní cíle. 5d\| Pověřená osoba má pro postup podle kritérií 5b a 5c pro každou osobu, které je sociálně-právní ochrana poskytována, určeného zaměstnance. 5e\| Pověřená osoba vytváří a uplatňuje systém získávání a předávání potřebných informací mezi zaměstnanci o průběhu poskytování sociálně-právní ochrany jednotlivým osobám. \| Kritéria 5a až 5e se nehodnotí u pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. Kritéria 5d a 5e se nehodnotí u pověřené osoby, která je fyzickou osobou a nemá zaměstnance. 6\\. Dokumentace o poskytování sociálně-právní ochrany Kritérium 6a\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zpracování, vedení a evidenci dokumentace o osobách, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována, včetně pravidel pro nahlížení do dokumentace; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 6b\| Pověřená osoba vede anonymní evidenci jednotlivých osob, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována, v případech, kdy to vyžaduje charakter sociálně-právní ochrany nebo kdy o to osoba požádá. 6c\| Pověřená osoba má stanovenu dobu pro uchování dokumentace o osobě, které je sociálně-právní ochrana poskytována, po ukončení poskytování sociálně-právní ochrany a po tuto dobu ji uchovává. \| Kritéria 6a až 6c se nehodnotí u pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. 7\\. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociálně-právní ochrany Kritérium 7a\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována, na kvalitu nebo způsob poskytování sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné těmto osobám; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 7b\| Pověřená osoba informuje srozumitelnou formou osoby, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována, o možnosti podat stížnost, jakou formou stížnost podat, na koho je možno se obracet, kdo bude stížnost vyřizovat a jakým způsobem, a o možnosti zvolit si zástupce pro podání a vyřizování stížnosti; s těmito postupy jsou rovněž prokazatelně seznámeni zaměstnanci pověřené osoby. 7c\| Pověřená osoba stížnosti eviduje a vyřizuje je písemně v přiměřené lhůtě. 7d\| Pověřená osoba informuje osoby, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována, o možnosti obrátit se v případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti na orgán provádějící inspekci sociálně-právní ochrany s podnětem na prošetření postupu při vyřizování stížnosti. 8\\. Návaznost poskytované sociálně-právní ochrany na další dostupné zdroje Kritérium 8a\| Pověřená osoba nenahrazuje běžně dostupné veřejné služby a vytváří příležitosti, aby osoba, které je sociálně-právní ochrana poskytována, mohla takové služby využívat. 8b\| Pověřená osoba zprostředkovává osobě, které je sociálně-právní ochrana poskytována, služby jiných fyzických a právnických osob podle jejích individuálně určených potřeb. 8c\| Pověřená osoba podporuje osoby, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována, v kontaktech a vztazích s přirozeným sociálním prostředím; v případě konfliktu těchto osob v těchto vztazích pověřená osoba zachovává neutrální postoj. \| Kritéria 8a až 8c se nehodnotí u pověřené osoby, která je pověřenou osobou podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. Kritérium 8c se nehodnotí u pověřené osoby, která je pověřenou osobou podle § 48 odst. 2 písm. f) zákona. 9\\. Personální a organizační zajištění sociálně-právní ochrany Kritérium 9a\| Pověřená osoba má písemně stanovenu strukturu a počet pracovních míst, pracovní profily, kvalifikační požadavky a osobnostní předpoklady zaměstnanců uvedených v § 49a zákona; organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené druhu poskytované sociálně-právní ochrany, její kapacitě a počtu a potřebám osob, kterým je poskytována. 9b\| Pověřená osoba má písemně zpracovánu vnitřní organizační strukturu, ve které jsou stanovena oprávnění a povinnosti jednotlivých zaměstnanců. 9c\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání a zaškolování nových zaměstnanců a fyzických osob, které nejsou v pracovněprávním vztahu s pověřenou osobou; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 9d\| Pověřená osoba, pro kterou vykonávají činnost fyzické osoby, které nejsou s pověřenou osobou v pracovněprávním vztahu, má písemně zpracována vnitřní pravidla pro působení těchto osob při poskytování sociálně-právní ochrany; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. \| Kritéria 9a až 9d se nehodnotí u pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona a u pověřené osoby, která je fyzickou osobou a nemá zaměstnance. 10\\. Profesní rozvoj zaměstnanců Kritérium 10a\| Pověřená osoba má písemně zpracován postup pro pravidelné hodnocení zaměstnanců, který obsahuje zejména stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeby další odborné kvalifikace; podle tohoto postupu pověřená osoba postupuje. 10b\| Pověřená osoba má písemně zpracován program dalšího vzdělávání zaměstnanců; podle tohoto programu pověřená osoba postupuje. 10c\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla výměny informací mezi zaměstnanci o poskytované sociálně-právní ochraně; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 10d\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla finančního a morálního oceňování zaměstnanců; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 10e\| Pověřená osoba zajišťuje pro zaměstnance, kteří vykonávají přímou práci s osobami, kterým je poskytována sociálně-právní ochrana, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. \| Kritéria 10a až 10d se nehodnotí u pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona a u pověřené osoby, která je fyzickou osobou a nemá zaměstnance. 11\\. Místní a časová dostupnost poskytované sociálně-právní ochrany Kritérium 11a\| Pověřená osoba určuje místo a dobu poskytování sociálně-právní ochrany podle druhu sociálně-právní ochrany, okruhu osob, kterým je poskytována, a podle jejich potřeb. 12\\. Informovanost o poskytované sociálně-právní ochraně Kritérium 12a\| Pověřená osoba má zpracován soubor informací o poskytované sociálně-právní ochraně, a to ve formě srozumitelné okruhu osob, kterým je služba určena. \| Kritérium 12a se nehodnotí u pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. 13\\. Prostředí a podmínky Kritérium 13a\| Pověřená osoba zajišťuje materiální, technické a hygienické podmínky přiměřené druhu poskytované sociálně-právní ochrany a její kapacitě, okruhu osob, kterým je sociálně-právní ochrana určena, a jejich individuálním potřebám. 13b\| Pověřená osoba poskytuje sociálně-právní ochranu v takovém prostředí, které je důstojné a odpovídá okruhu osob, kterým je sociálně-právní ochrana určena, a jejich individuálním potřebám. 14\\. Nouzové a havarijní situace Kritérium 14a\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla pro řešení nouzových a havarijních situací, které mohou nastat v souvislosti s poskytováním sociálně-právní ochrany; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 14b\| Pověřená osoba prokazatelně seznámí zaměstnance a osoby, kterým poskytuje sociálně-právní ochranu, s postupem při nouzových a havarijních situacích a vytváří podmínky, aby zaměstnanci a osoby, kterým poskytuje sociálně-právní ochranu, byli schopni stanovené postupy použít. 14c\| Pověřená osoba vede dokumentaci o průběhu a řešení nouzových a havarijních situací. \| Kritéria 14a až 14c se nehodnotí u pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. 15\\. Zvyšování kvality sociálně-právní ochrany Kritérium 15a\| Pověřená osoba průběžně kontroluje a hodnotí, zda je způsob poskytovaní sociálně-právní ochrany v souladu s definovaným posláním, cíli a zásadami sociálně-právní ochrany a osobními cíli jednotlivých osob, kterým poskytuje sociálně-právní ochranu. 15b\| Pověřená osoba má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zjišťování spokojenosti osob, kterým poskytuje sociálně-právní ochranu, se způsobem poskytování sociálně-právní ochrany; podle těchto pravidel pověřená osoba postupuje. 15c\| Pověřená osoba zapojuje do hodnocení poskytované sociálně-právní ochrany také zaměstnance a další zainteresované fyzické a právnické osoby. 15d\| Pověřená osoba využívá stížností na kvalitu nebo způsob poskytování sociálně-právní ochrany jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociálně-právní ochrany. Kritéria 15a až 15d se nehodnotí u pověřené osoby podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. Kritérium 15c se nehodnotí u pověřené osoby, která je fyzickou osobou a nemá zaměstnance. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 473/2012 Sb. Vzor služebního průkazu A. Vzor služebního průkazu zaměstnance zařazeného k výkonu práce v orgánu sociálně-právní ochrany, který není státním zaměstnancem, ve formě plastové karty 1. Popis a) Služební průkaz zaměstnance zařazeného k výkonu práce v orgánu sociálně-právní ochrany, který není státním zaměstnancem, (dále jen „služební průkaz“) je plastová karta rozměrů 85,60 x 53,98 mm se zakulacenými rohy s poloměrem 2,88 až 3,48 mm. b) Na lícové straně může být umístěn kontaktní elektronický čip. Údaje, které služební průkaz obsahuje, se zapisují do bílých polí. Orgán sociálněprávní ochrany se označuje označením úřadu, dále jeho úseku a oddělení, v nichž je zaměstnanec k výkonu práce zařazen, a adresou sídla úřadu. Datum vystavení a popřípadě datum platnosti se uvádí ve formátu dd.mm.rrrr. Všechny texty včetně zapisovaných údajů jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v černé barvě. Požadavky na provedení fotografie zaměstnance odpovídají požadavkům kladeným na pořizování podoby pro vydání občanského průkazu. c) Ve středu rubové strany je umístěno bílé pole s tímto textem, vyhotoveným bezpatkovým písmem v černé barvě: „Tento služební průkaz je veřejnou listinouveřejnou listinou. Jeho držitel se jím prokazuje při plnění všech úkolů orgánu sociálně-právní ochrany dětí a má oprávnění vykonávat všechna oprávnění podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, podle přímo použitelných předpisů Evropské unie a zvláštních právních předpisů, zejména podle občanského soudního řádu, trestního řádu nebo zákona o soudnictví ve věcech mládeže. U držitele tohoto služebního průkazu, který je pověřen výkonem kontrolních činností, je tento služební průkaz pověřením ke kontrole podle kontrolního řádu. Nálezce tohoto služebního průkazu se žádá o jeho odevzdání orgánu sociálně-právní ochrany dětí, uvedenému na lícové straně, nebo obciobci, na jejímž území byl průkaz nalezen. Zneužití služebního průkazu je trestné.“. 2. Vyobrazení lícové strany vzoru služebního průkazu a) s kontaktním čipem 1.3MB b) bez kontaktního čipu 1.2MB 3. Vyobrazení rubové strany vzoru služebního průkazu 1.3MB B. Vzor služebního průkazu zaměstnance zařazeného k výkonu práce v orgánu sociálně-právní ochrany, který není státním zaměstnancem, v papírové formě 1. Popis a) Služební průkaz s časovým omezením platnosti je vyroben z papíru o rozměrech 75 x 105 mm se zaoblenými rohy, který je zatavený do fólie o rozměrech 80 x 110 mm. b) Údaje, které služební průkaz obsahuje, se zapisují do bílých polí. Orgán sociálně - právnísociálně - právní ochrany se označuje označením úřadu, dále jeho úseku a oddělení, v nichž je zaměstnanec k výkonu práce zařazen, a adresou sídla úřadu. Datum vystavení a popřípadě datum platnosti se uvádí ve formátu dd.mm.rrrr. Všechny texty včetně zapisovaných údajů jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v černé barvě. Požadavky na provedení fotografie zaměstnance odpovídají požadavkům kladeným na provedení fotografie pro vydání dočasného občanského průkazu. c) Ve středu rubové strany je umístěno bílé pole s tímto textem, vyhotoveným bezpatkovým písmem v černé barvě: „Tento služební průkaz je veřejnou listinouveřejnou listinou. Jeho držitel se jím prokazuje při plnění všech úkolů orgánu sociálně-právní ochrany dětí a má oprávnění vykonávat všechna oprávnění podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, podle přímo použitelných předpisů Evropské unie a zvláštních právních předpisů, zejména podle občanského soudního řádu, trestního řádu nebo zákona o soudnictví ve věcech mládeže. U držitele tohoto služebního průkazu, který je pověřen výkonem kontrolních činností, je tento služební průkaz pověřením ke kontrole podle kontrolního řádu. Nálezce tohoto služebního průkazu se žádá o jeho odevzdání orgánu sociálně-právní ochrany dětí, uvedenému na lícové straně, nebo obciobci, na jejímž území byl průkaz nalezen. Zneužití služebního průkazu je trestné.“. 2. Vyobrazení lícové strany vzoru služebního průkazu 1.7MB 3. Vyobrazení rubové strany vzoru služebního průkazu 1.8MB . Příloha č. 6 1.9MB Příloha č. 7 1.5MB 1) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 470/2012 Sb.	Vyhláška č. 470/2012 Sb. Vyhláška o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným Vyhlášeno 27. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 176/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Pozemní komunikace, za jejichž užívání je vybíráno mýtné * § 3 - Výše kauce * § 4 - Evidence údajů o mýtném * § 5 - Způsob provádění evidence údajů o mýtném * § 6 - Evidované údaje * § 7 - Způsob evidence údajů o mýtném při změně provozovatele vozidla * § 8 - Odhlášení ze systému elektronického mýtného * § 9 - Způsoby úhrady mýtného * § 10 - Elektronické zařízení * § 11 - Ztráta elektronického zařízení * § 12 - Přeprava elektronického zařízení bez povinnosti platit mýtné * § 13 - Nastavení údajů do elektronického zařízení * § 14 - Kontrola funkčnosti elektronického zařízení * § 15 - Popis nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena * § 15a - Popis nákladů vyvolaných znečištěním ovzduší při provozu vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena * § 15b - Popis nákladů vyvolaných hlukem při provozu vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena * § 15c - Popis nákladů vyvolaných emisemi CO2 při provozu vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena * § 16 - Způsob výpočtu nákladů, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena * § 17 - Způsob stanovení sazeb mýtného * § 17a - Způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného * § 18 - Náležitosti plánu pro řízení rizik * § 18a - Výjimky z této vyhlášky * § 19 - Zrušovací ustanovení * § 20 - Účinnost č. 1 č. 2 č. 3 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (354/2024 Sb.) 470 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2012 o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 406/2010 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb. a zákona č. 196/2012 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie5) a upravuje a) pozemní komunikace, jejichž užití podléhá mýtnému, b) další skutečnosti uváděné v evidenci údajů o mýtném nezbytné pro provozování systému elektronického mýtného, c) výši kauce při poskytnutí elektronického zařízení, d) způsob provádění evidence údajů o mýtném, e) způsob nakládání s elektronickým zařízením a podmínky jeho užívání, f) způsob úhrady mýtného, g) druhy údajů, které jsou potřebné k zadání do elektronického zařízení a které umožňují stanovení mýtného, h) strukturu, popis a způsob výpočtu nákladů a způsob stanovení sazeb mýtného, i) způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a j) náležitosti plánu rizik. § 2 Pozemní komunikace, za jejichž užívání je vybíráno mýtné Pozemní komunikace, za jejichž užívání je vybíráno mýtné, jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce. § 3 Výše kauce Kauce činí 2 468 Kč. § 4 Evidence údajů o mýtném Evidence údajů o mýtném obsahuje informace uvedené v § 22c odst. 2 zákona a dále: a) číslo mýtného účtu vozidla v systému elektronického mýtného, b) režim placení a způsob placení mýtného. § 5 Způsob provádění evidence údajů o mýtném (1) Evidence údajů o mýtném zahrnuje přihlášení vozidla do režimu placení předem nebo následného placení, které se provádí na kontaktních nebo distribučních místech anebo prostřednictvím zákaznické samoobsluhy. (2) Evidence údajů o mýtném se provádí na základě kopie osvědčení o registraci vozidla nebo na základě obdobného dokladu vydaného jiným než členským státem Evropské unie a údaje o tom, zda evidované vozidlo má pokovené čelní sklo. (3) Jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného registrované v České republice, provozovatel systému elektronického mýtného provádí evidenci údajů o mýtném rovněž na základě údajů, které mu byly vydány z registru silničních vozidel. (4) Emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného se určí a zapíše v evidenci údajů o mýtném a) na základě údajů z registru silničních vozidel, b) na základě údajů obsažených v osvědčení o registraci vozidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným než členským státem Evropské unie, c) na základě údajů obsažených v prohlášení o shodě vozidla s typem vozidla6) nebo souboru informací pro zákazníky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího stanovení emisí CO2 a spotřebu paliva u těžkých nákladních vozidel7), byl-li některý z těchto dokladů provozovatelem vozidla předložen a obsahuje-li údaje potřebné pro určení emisní třídy CO2 vozidla, nebo d) postupem podle § 17a odst. 3 věty druhé. § 6 Evidované údaje Provozovatel vozidla informuje nejdéle do pěti dnů provozovatele systému elektronického mýtného o změnách v evidovaných údajích včetně režimu placení a předloží mu elektronické zařízení. § 7 Způsob evidence údajů o mýtném při změně provozovatele vozidla Při převodu vozidla na jiného provozovatele odhlásí původní provozovatel vozidlo ze systému elektronického mýtného. § 8 Odhlášení ze systému elektronického mýtného (1) Provozovatel vozidla odhlásí vozidlo u provozovatele systému elektronického mýtného a vrátí mu elektronické zařízení na kontaktním nebo distribučním místě anebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Při odhlášení vozidla provozovatel vozidla předloží osvědčení o registraci vozidla anebo jiný doklad prokazující vyjmutí vozidla z registru vozidel. Uvedené doklady lze nahradit dokladem totožnosti provozovatele vozidla nebo zástupce provozovatele vozidla, je-li zástupce provozovatele vozidla v mýtném systému registrován. (2) V případě, kdy elektronické zařízení nemůže být vráceno (například v případě jeho ztráty nebo zničení), odhlašuje se vozidlo písemným oznámením provozovateli systému elektronického mýtného na kontaktní nebo distribuční místo. (3) Pokud při odhlášení zbývá nespotřebované předplacené mýtné, bude tato částka vrácena provozovateli vozidla. § 9 Způsoby úhrady mýtného (1) Mýtné se hradí buď v režimu placení předem, nebo v režimu následného placení. (2) V režimu placení předem lze mýtné předplatit: a) hotově na kontaktních a distribučních místech, nebo b) platebními prostředky stanovenými ve smluvních podmínkách provozovatele systému elektronického mýtného. § 10 Elektronické zařízení (1) Elektronické zařízení smí být užíváno pouze způsobem upraveným zákonem a touto vyhláškou. (2) Pokud dojde k poruše elektronického zařízení, zajistí provozovatel nebo řidič vozidla před užitím zpoplatněné komunikace jeho výměnu za plně funkční. V případě poruchy elektronického zařízení v průběhu užívání zpoplatněné pozemní komunikace zajistí provozovatel nebo řidič vozidla výměnu za plně funkční elektronické zařízení na nejbližším kontaktním nebo distribučním místě. (3) Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn zablokovat elektronické zařízení z důvodu závažného porušení smluvních podmínek provozovatele systému elektronického mýtného; na zablokování elektronického zařízení musí být provozovatel vozidla předem upozorněn. Pokud dojde k zablokování elektronického zařízení v průběhu užívání zpoplatněné pozemní komunikace, zajistí provozovatel nebo řidič vozidla výměnu za plně funkční elektronické zařízení na nejbližším kontaktním nebo distribučním místě. (4) Elektronické zařízení může být použito jen v tom režimu placení, pro který bylo vozidlo zaevidováno do systému elektronického mýtného. § 11 Ztráta elektronického zařízení Ztrátu, krádež a jiné případy, kdy se elektronické zařízení dostane z držení provozovatele nebo řidiče vozidla (dále jen „ztráta“), provozovatel nebo řidič vozidla okamžitě nahlásí provozovateli systému elektronického mýtného včetně identifikačních údajů o vozidle. § 12 Přeprava elektronického zařízení bez povinnosti platit mýtné V případě, že má být elektronické zařízení přepravováno po zpoplatněné pozemní komunikaci bez povinnosti platit mýtné (například při přepravě pro jiné vozidlo), musí být deaktivováno nebo uvedeno do režimu určeného pro takovouto přepravu. § 13 Nastavení údajů do elektronického zařízení Řidič zadá při každé změně údajů před užitím zpoplatněné pozemní komunikace do elektronického zařízení údaje o počtu všech náprav, a to způsobem uvedeným v návodu. Dvojnáprava nebo trojnáprava1) na přípojném vozidle se považuje za dvě nebo tři nápravy. § 14 Kontrola funkčnosti elektronického zařízení Řidič kontroluje před začátkem, v průběhu a po ukončení užívání zpoplatněné pozemní komunikace, zda je elektronické zařízení plně funkční, a bezodkladně nahlásí provozovateli systému elektronického mýtného nebo poskytovateli evropského mýtného jakékoliv zjištěné vady nebo nedostatky ve fungování elektronického zařízení. V průběhu jízdy řidič dbá signálů elektronického zařízení podle návodu. Pro účely tohoto ustanovení se ukončením užívání zpoplatněné pozemní komunikace a jeho opětovným začátkem myslí také jakékoliv přerušení jízdy po zpoplatněné pozemní komunikaci. § 15 Popis nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena (1) Náklady na výstavbu zpoplatněných pozemních komunikací zahrnují veškeré náklady bezprostředně související s jejich výstavbou, které tvoří a) cena staveb a pozemků, b) náklady na financování výstavby zpoplatněných pozemních komunikací, c) náklady na zpracování projektových dokumentací, d) náklady na archeologický, geologický a jiný obdobný průzkum, e) odpisy ve smyslu jiných právních předpisů3). (2) Náklady na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací zahrnují podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích8), veškeré náklady na a) běžnou údržbu, b) souvislou údržbu, c) opravy a d) zimní údržbu. (3) Náklady na správu související s provozem zpoplatněných pozemních komunikací zahrnují ostatní náklady neuvedené v odstavcích 1 a 2, jejichž vynaložení přímo souvisí s provozem na zpoplatněných pozemních komunikacích a které zároveň nesouvisí s výstavbou a provozem systému elektronického mýtného. Mezi tyto náklady patří též platby vyplývající z koncesních smluv. (4) Náklady na výstavbu a provoz systému elektronického mýtného zahrnují a) náklady na výstavbu, zřízení a údržbu stanovišť pro výběr mýtného, b) náklady související s provozem, správou, výběrem a vymáháním mýtného, c) odpisy ve smyslu jiných právních předpisů3). (5) Do nákladů na výstavbu zpoplatněných pozemních komunikací podle odstavce 1 se zahrnou a) náklady na výstavbu pozemních komunikací dokončených po 10. červnu 1978 do data aktualizace výpočtu nákladů, které se určí poměrem, jenž odpovídá podílu plánované doby životnosti zpoplatněných pozemních komunikací, která zbývá po datu aktualizace výpočtu nákladů na celkové předpokládané době životnosti zpoplatněných pozemních komunikací, b) náklady vynaložené a předpokládané na výstavbu pozemních komunikací, které jsou k datu aktualizace výpočtu nákladů ve výstavbě, c) předpokládané náklady na výstavbu plánovaných pozemních komunikací, které jsou zaneseny v územně plánovací dokumentaci; tyto náklady jsou rozloženy podle plánované životnosti pozemní komunikace, nejméně však na období 20 let. § 15a Popis nákladů vyvolaných znečištěním ovzduší při provozu vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena Náklady vyvolané znečištěním ovzduší při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena, tvoří a) náklady na vysazování a ošetřování silniční vegetace zpoplatněných pozemních komunikací, b) náklady na opatření vedoucí ke snížení znečištění ovzduší v tunelech zpoplatněných pozemních komunikací, c) náklady na ochranu před znečišťováním půdy smyvy ze zpoplatněných pozemních komunikací vynaložené na 1. odvodňovací zařízení, 2. čištění vod a likvidaci kalů, d) náklady na realizaci opatření souvisejících se zvýšením plynulosti dopravy na zpoplatněných pozemních komunikacích, které zahrnují náklady na inteligentní dopravní systémyinteligentní dopravní systémy, e) ostatní náklady neuvedené v písmenech a) až d), přímo vyvolané znečištěním ovzduší při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích. § 15b Popis nákladů vyvolaných hlukem při provozu vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena Náklady vyvolané hlukem při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena, tvoří a) náklady na realizaci protihlukových opatření vedoucích ke snížení hluku z provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích vynaložené na 1. směsi pro obrusné vrstvy se sníženou hlučností, 2. zemní valy, 3. protihlukové stěny, 4. protihlukové polovegetační stěny, 5. zemní valy kombinované s protihlukovou stěnou, 6. mobilní protihlukové stěny, b) náklady na protihlukové úpravy na pozemních objektech ohrožených hlukem z provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích vynaložené na 1. výměnu oken s deklarovanou vzduchovou neprůzvučností, 2. dotěsnění otvorů a výplně otvorů (např. další vrstvou skla či typem výplně s vyšším stupněm zvukové izolace), 3. průhledné předstěny, 4. akustické absorpční obklady, c) ostatní náklady neuvedené v písmenu a) nebo b) přímo vyvolané hlukem při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích. § 15c Popis nákladů vyvolaných emisemi CO2 při provozu vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena Náklady vyvolané emisemi CO2 při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena, tvoří náklady na a) dosažení úspor energií v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury, b) podporu obnovitelných zdrojů energie v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury, c) výstavbu dobíjecích a plnicích stanic a jiných staveb a zařízení, které slouží k prodeji nebo výdeji alternativních paliv k pohonu dopravních prostředků, d) změnu postupů při výstavbě a správě dopravní infrastruktury vedoucí ke snížení emisí CO2, e) adaptaci na změny klimatu a f) náhradu újmy vyvolané změnami klimatu. § 16 Způsob výpočtu nákladů, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena Náklady, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena, se určí poměrem ze součtu nákladů uvedených v § 15, 15a, 15b a 15c vztažených ke skutečným nebo předpokládaným provozním výkonům vozidel v systému elektronického mýtného. Při výpočtu nákladů pouze pro určitou část komunikací se použije jen odpovídající část nákladů vztažená ke skutečným nebo předpokládaným provozním výkonům vozidel v systému elektronického mýtného. Pro výpočet se použijí náklady za kalendářní rok. § 17 Způsob stanovení sazeb mýtného (1) Výpočet sazeb mýtného se provede na skutečném nebo předpokládaném podílu vozidel v systému elektronického mýtného na ujetých kilometrech na zpoplatněných pozemních komunikacích. Pro výpočet lze použít pouze podíl nákladů vypočtených podle § 15, 15a, 15b a 15c a vztažených zvlášť pro dálnice a zvlášť pro vybrané silnice I. třídy, uvedené v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce. Uvedený podíl nákladů se přiřadí pouze ke skutečnému nebo předpokládanému podílu vozidel v systému elektronického mýtného. Takto stanovený podíl nákladů se rozdělí podle podmínek stanovených v jiném právním předpise4) a vztahuje se vždy ke skutečným nebo předpokládaným provozním výkonům vozidel v systému elektronického mýtného. (2) Jednotlivé sazby mýtného jsou rozlišeny tak, aby celkový výnos z uloženého mýtného za období kalendářního roku nepřekročil poměrnou část nákladů, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena. § 17a Způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného (1) Vozidlu v systému elektronického mýtného používajícímu jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík se určí emisní třída CO2 č. 5. (2) Vozidlu v systému elektronického mýtného, které nepoužívá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, které patří do podskupiny vozidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla9) a které bylo poprvé zaregistrováno po dni 30. června 2019, se určí emisní třída CO2 č. 1, 2, 3 nebo 4 podle předpisu Evropské unie upravujícího výběr poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly10). Provozovatel systému elektronického mýtného určí emisní třídu CO2 vozidla v souladu s přílohou č. 3 k této vyhlášce podle podskupiny, do níž vozidlo patří, jeho specifických emisí CO2 a data jeho první registrace. (3) Vozidlu v systému elektronického mýtného, které není uvedeno v odstavci 1 ani 2, se určí emisní třída CO2 č. 1. Tato emisní třída CO2 se určí rovněž vozidlu, u něhož nelze určit emisní třídu CO2 č. 2, 3, 4 nebo 5 na základě údajů z registru silničních vozidel nebo údajů obsažených v osvědčení o registraci vozidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným než členským státem Evropské unie, pokud provozovatel vozidla nepředložil provozovateli systému elektronického mýtného prohlášení o shodě vozidla s typem vozidla6) nebo soubor informací pro zákazníky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího stanovení emisí CO2 a spotřebu paliva u těžkých nákladních vozidel7) obsahující údaje potřebné pro určení emisní třídy CO2 vozidla. § 18 Náležitosti plánu pro řízení rizik Plán řízení rizik obsahuje určení a vyhodnocení rizik souvisejících s poskytováním evropské služby elektronického mýtného, jakož i vhodné postupy pro zmírňování, odstraňování a průběžné sledování těchto rizik. Plán řízení rizik obsahuje opatření zaměřující se především na řízení rizik souvisejících s a) likviditou podniku poskytovatele evropského mýtného a peněžními toky z provozní činnosti, b) makroekonomickým vývojem, c) změnami konkurenceschopnosti při poskytování evropské služby elektronického mýtného, d) poškozením pověsti podniku poskytovatele evropského mýtného, e) potížemi při zajištění nepřetržitého poskytování evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného a možnými výpadky pokrytí některého systému elektronického mýtného, f) přerušením podnikání, g) potížemi při dosahování požadované úrovně poskytovaných služeb, h) právní odpovědností vůči třetím osobám, i) změnou právní úpravy. § 18a Výjimky z této vyhlášky (1) Ustanovení § 5 až 8, § 10 odst. 3 a § 11 se nepoužijí v případě, kdy provozovatel vozidla nemá uzavřenu smlouvu s provozovatelem systému elektronického mýta a má uzavřenu výhradně smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s poskytovatelem evropského mýtného. (2) V případě provozovatelů vozidel, kteří mají uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, se zápis do evidence údajů o mýtném provádí na základě těch údajů, které provozovateli systému elektronického mýtného poskytl poskytovatel evropského mýtného. § 19 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 2. Vyhláška č. 323/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3. Vyhláška č. 14/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 4. Vyhláška č. 483/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 333/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 356/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. § 20 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Ing. Stanjura v. r. Příloha č. 1 Seznam dálnic, jejichž užití podléhá mýtnému Označení\| Úsek\| Délka (km) ---\|---\|--- D0\| Praha-Satalice – Praha-Běchovice (exity 58–62)\| 4,6 D0\| Modletice – Praha-Ruzyně (exity 76–28)\| 37,1 D1\| Průhonice – státní hranice (exit 6 až km 377)\| 370,5 D2\| Brno-jih – státní hranice (exit 1 až km 61)\| 61,4 D3\| Mezno – Kaplice-nádraží (km 62 až exit 159)\| 97,1 D4\| Jíloviště – Třebkov (exity 9–84)\| 75,2 D5\| Praha-Třebonice – státní hranice (exit 1 až km 151)\| 156,1 D6\| Praha-Řepy – Bukov (exity 1–62)\| 63,8 D6\| Lubenec-východ – Bošov (km 75 až exit 83)\| 8,8 D6\| Jenišov – Cheb-sever (exity 131–169)\| 39,2 D7\| Praha-Ruzyně – Knovíz (exity 2–18)\| 17,0 D7\| Panenský Týnec – Louny-západ (km 34,5–51)\| 17,0 D7\| Postoloprty – Spořice (exity 56–78)\| 23,6 D8\| Praha-Březiněves – státní hranice (km -3,5 až km 92)\| 98,7 D10\| Praha-Satalice – Ohrazenice (exity 1–71)\| 72,7 D11\| Praha-Horní Počernice – Jaroměř-sever (exity 1–113)\| 116,1 D35\| Hořice – Sadová (exity 109–121)\| 11,6 D35\| Sedlice – Ostrov (exit 127 až km 158)\| 32,4 D35\| Vysoké Mýto-sever – Vysoké Mýto-jih (exity 166–171)\| 5,1 D35\| Janov – Svitavy (exity 189–201)\| 11,6 D35\| Mohelnice-jih – Lipník nad Bečvou (exity 235–296)\| 61,1 D46\| Vyškov-východ – Olomouc-Slavonín (exit 1 až km 39)\| 41,1 D48\| Bělotín – Nový Jičín-centrum (exit 1 až km 20)\| 20,0 D48\| Rybí – Žukov (km 24 až exit 70)\| 45,7 D49\| Hulín – Fryšták (exit 1 až km 18)\| 17,3 D52\| Rajhrad – Pohořelice-jih (exity 10–26)\| 17,0 D55\| Holice – Kokory (exit 1 až km 8)\| 7,6 D55\| Hulín – Napajedla (exit 16 až km 36)\| 21,5 D55\| Babice – Bzenec (exity 42–64)\| 21,7 D56\| Ostrava-Hrabová – Frýdek-Místek (exit 39 až km 54)\| 14,9 Příloha č. 2 Seznam silnic I. třídy, jejichž užití podléhá mýtnému Označení\| Úsek\| Délka (km) ---\|---\|--- I/3\| Mirošovice – Mezno\| 46,8 I/4\| Praha – Jíloviště\| 5,3 I/6\| Bošov – Karlovy Vary\| 29,7 I/7\| Spořice – Chomutov\| 3,4 I/11\| Krásné Pole – Ostrava\| 8,7 I/12\| Praha – Kolín\| 32,5 I/16\| Řevničov – Bezděčín\| 75,6 I/16\| Mladá Boleslav – Úlibice\| 37,6 I/19\| Oltyně – Čekanice\| 10,4 I/19\| Tábor – Pelhřimov\| 38,1 I/20\| Plzeň – České Budějovice\| 109,0 I/22\| Vodňany – Klatovy-východ\| 55,5 I/26\| Plzeň – Folmava\| 51,7 I/27\| Plzeň-Litice – Klatovy-východ\| 37,3 I/30\| Lovosice – Ústí nad Labem\| 14,4 I/33\| Hořenice – Náchod\| 18,2 I/34\| České Budějovice – Jindřichův Hradec\| 43,7 I/34\| Jarošov nad Nežárkou – Koclířov\| 120,8 I/35\| Bílý Kostel nad Nisou – Ohrazenice\| 33,8 I/35\| Turnov – Jičín\| 13,8 I/35\| Úlibice – Všestary (MÚK s D11)\| 28,8 I/35\| Hradec Králové – Mohelnice\| 89,3 I/35\| Křelov – Olomouc\| 2,9 I/37\| Hradec Králové – Pardubice\| 17,3 I/38\| Jestřebí – Mladá Boleslav\| 31,1 I/38\| Poděbrady – Hatě\| 157,4 I/43\| Brno – Svitavy\| 53,8 I/46\| Olomouc-Slavonín – Olomouc-centrum\| 0,9 I/47\| Kroměříž – Hulín\| 3,4 I/47\| Přerov – Bělotín\| 26,1 I/48\| Jeseník nad Odrou – Palačov\| 3,6 I/48\| Nový Jičín-centrum – Rybí\| 4,0 I/50\| Holubice – Rovné\| 86,1 I/52\| Brno – Rajhrad\| 5,9 I/52\| Pohořelice – Mikulov\| 23,3 I/55\| Přerov – Hulín\| 11,4 I/58\| Příbor – Krmelín\| 12,2 I/63\| Bystřany – Řehlovice\| 7,5 I/68\| Třanovice – Mosty u Jablunkova\| 33,7 Příloha č. 3 Určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného Období, ve kterém bylo vozidlo poprvé zaregistrováno\| 07/2019 - 06/2020\| 07/2020 - 06/2021\| 07/2021 - 06/2022\| 07/2022 - 06/2023\| 07/2023 - 06/2024\| 07/2024 - 06/2025\| 07/2025 - 06/2026\| 07/2026 - 06/2027\| 07/2027 - 06/2028\| 07/2028 - 06/2029\| 07/2029 - 06/2030\| 07/2030 - 06/2031 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Podskupina vozidel 4-UD Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné\| 291,869\| 284,572\| 277,275\| 269,978\| 262,682\| 255,385\| 248,088\| 239,332\| 230,576\| 221,8201\| 213,064\| 204,308 Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 291,869\| 284,572\| 277,275\| 269,978\| 262,682\| 255,385\| 248,088\| 239,332\| 230,576\| 221,8201\| 213,064\| 204,308 Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 282,652\| 275,585\| 268,519\| 261,453\| 254,386\| 247,3202\| 240,254\| 231,774\| 223,295\| 214,815\| 206,336\| 197,856 Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 153,615\| 153,615\| 153,615\| 153,615\| 153,615\| 153,615\| 153,615\| 153,615\| 153,615\| 153,615\| 153,615\| 153,615 Podskupina vozidel 4-RD Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné\| 187,302\| 182,619\| 177,937\| 173,254\| 168,572\| 163,889\| 159,207\| 153,588\| 147,969\| 142,3495\| 136,7305\| 131,111 Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 187,302\| 182,619\| 177,937\| 173,254\| 168,572\| 163,889\| 159,207\| 153,588\| 147,969\| 142,3495\| 136,7305\| 131,111 Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 181,387\| 176,853\| 172,318\| 167,783\| 163,248\| 158,714\| 154,179\| 148,738\| 143,296\| 137,854\| 132,413\| 126,971 Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 98,580\| 98,580\| 98,580\| 98,580\| 98,580\| 98,580\| 98,580\| 98,580\| 98,580\| 98,580\| 98,580\| 98,580 Podskupina vozidel 4-LH Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné\| 100,662\| 98,145\| 95,629\| 93,112\| 90,596\| 88,079\| 85,563\| 82,543\| 79,523\| 76,503\| 73,483\| 70,463 Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 100,662\| 98,145\| 95,629\| 93,112\| 90,596\| 88,079\| 85,563\| 82,543\| 79,523\| 76,503\| 73,483\| 70,463 Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 97,483\| 95,046\| 92,609\| 90,172\| 87,735\| 85,298\| 82,861\| 79,936\| 77,012\| 74,087\| 71,163\| 68,238 Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 52,980\| 52,980\| 52,980\| 52,980\| 52,980\| 52,980\| 52,980\| 52,980\| 52,980\| 52,980\| 52,980\| 52,980 Podskupina vozidel 5-RD Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné\| 79,800\| 77,805\| 75,810\| 73,815\| 71,820\| 69,825\| 67,830\| 65,436\| 63,042\| 60,648\| 58,254\| 55,860 Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 79,800\| 77,805\| 75,810\| 73,815\| 71,820\| 69,825\| 67,830\| 65,436\| 63,042\| 60,648\| 58,254\| 55,860 Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 77,280\| 75,348\| 73,416\| 71,484\| 69,552\| 67,620\| 65,688\| 63,3696\| 61,051\| 58,733\| 56,414\| 54,096 Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 42,000\| 42,000\| 42,000\| 42,000\| 42,000\| 42,000\| 42,000\| 42,000\| 42,000\| 42,000\| 42,000\| 42,000 Podskupina vozidel 5-LH Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné\| 53,770\| 52,426\| 51,082\| 49,737\| 48,393\| 47,049\| 45,705\| 44,091\| 42,478\| 40,865\| 39,252\| 37,639 Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 53,770\| 52,426\| 51,082\| 49,737\| 48,393\| 47,049\| 45,705\| 44,091\| 42,478\| 40,865\| 39,252\| 37,639 Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 52,072\| 50,7702\| 49,468\| 48,167\| 46,865\| 45,563\| 44,261\| 42,699\| 41,137\| 39,575\| 38,013\| 36,4504 Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 28,300\| 28,300\| 28,300\| 28,300\| 28,300\| 28,300\| 28,300\| 28,300\| 28,300\| 28,300\| 28,300\| 28,300 Podskupina vozidel 9-RD Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné\| 105,431\| 102,795\| 100,159\| 97,524\| 94,888\| 92,252\| 89,616\| 86,453\| 83,2905\| 80,128\| 76,965\| 73,802 Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 105,431\| 102,795\| 100,159\| 97,524\| 94,888\| 92,252\| 89,616\| 86,453\| 83,2905\| 80,128\| 76,965\| 73,802 Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 102,102\| 99,549\| 96,997\| 94,444\| 91,891\| 89,339\| 86,786\| 83,723\| 80,6603\| 77,597\| 74,534\| 71,471 Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 55,490\| 55,490\| 55,490\| 55,490\| 55,490\| 55,490\| 55,490\| 55,490\| 55,490\| 55,490\| 55,490\| 55,490 Podskupina vozidel 9-LH Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné\| 61,902\| 60,354\| 58,807\| 57,259\| 55,712\| 54,164\| 52,617\| 50,7596\| 48,903\| 47,046\| 45,188\| 43,331 Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 61,902\| 60,354\| 58,807\| 57,259\| 55,712\| 54,164\| 52,617\| 50,7596\| 48,903\| 47,046\| 45,188\| 43,331 Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 59,947\| 58,449\| 56,9498\| 55,451\| 53,952\| 52,454\| 50,955\| 49,157\| 47,358\| 45,5599\| 43,761\| 41,963 Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 32,580\| 32,580\| 32,580\| 32,580\| 32,580\| 32,580\| 32,580\| 32,580\| 32,580\| 32,580\| 32,580\| 32,580 Podskupina vozidel 10-RD Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné\| 79,097\| 77,1196\| 75,142\| 73,165\| 71,187\| 69,2099\| 67,232\| 64,8595\| 62,487\| 60,114\| 57,741\| 55,368 Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 79,097\| 77,1196\| 75,142\| 73,165\| 71,187\| 69,2099\| 67,232\| 64,8595\| 62,487\| 60,114\| 57,741\| 55,368 Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 76,599\| 74,684\| 72,769\| 70,854\| 68,939\| 67,024\| 65,109\| 62,811\| 60,513\| 58,215\| 55,917\| 53,619 Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 41,630\| 41,630\| 41,630\| 41,630\| 41,630\| 41,630\| 41,630\| 41,630\| 41,630\| 41,630\| 41,630\| 41,630 Podskupina vozidel 10-LH Emisní třída CO2 č. 1 = specifické emise CO2 (g/tkm) vyšší nebo rovné\| 55,347\| 53,963\| 52,5797\| 51,196\| 49,812\| 48,429\| 47,045\| 45,385\| 43,724\| 42,064\| 40,403\| 38,743 Emisní třída CO2 č. 2 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 55,347\| 53,963\| 52,5797\| 51,196\| 49,812\| 48,429\| 47,045\| 45,385\| 43,724\| 42,064\| 40,403\| 38,743 Emisní třída CO2 č. 3 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 53,599\| 52,259\| 50,919\| 49,579\| 48,239\| 46,899\| 45,559\| 43,951\| 42,343\| 40,735\| 39,127\| 37,519 Emisní třída CO2 č. 4 = specifické emise CO2 (g/tkm) nižší než\| 29,130\| 29,130\| 29,130\| 29,130\| 29,130\| 29,130\| 29,130\| 29,130\| 29,130\| 29,130\| 29,130\| 29,130 1) Vyhláška č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel. 3) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 3 a 4 nařízení vlády č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného za užívání určených pozemních komunikací, ve znění pozdějších předpisů. 5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací. 6) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 7) Nařízení Komise (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011, v platném znění. 8) Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES. 10) Čl. 7ga odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly, v platném znění.
Sdělení Ústavního soudu č. 469/2012 Sb.	Sdělení Ústavního soudu č. 469/2012 Sb. Sdělení Ústavního soudu ze dne 18. prosince 2012 č. Org. 72/12 k účinkům zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, na neskončená řízení před Ústavním soudem zahájená před 1. lednem 2013 Vyhlášeno 27. 12. 2012, částka 175/2012 469 SDĚLENÍ Ústavního soudu Plénum Ústavního soudu přijalo dne 18. prosince 2012 pod č. Org. 72/12 následující sdělení k účinkům zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, na neskončená řízení před Ústavním soudem zahájená před 1. lednem 2013. Plénum Ústavního soudu se na svém neveřejném zasedání 18. prosince 2012 dohodlo – s ohledem na částečnou absenci intertemporálních ustanovení v zákoně č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jenž s účinností od 1. ledna 2013 novelizuje i zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů – na procesním postupu v řízeních zahájených, avšak neskončených do 31. prosince 2012 takto: 1. V souladu s obecným principem časové působnosti zákonů upravujících postup v řízení před soudem budou ustanovení zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb. účinného od 1. ledna 2013, upravující řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem uplatňována i na řízení zahájená, avšak neskončená do 31. prosince 2012. Ústavní soudÚstavní soud tak bude v těchto řízeních uplatňovat nová znění § 14 (odlišná stanoviska), § 40 odst. 2 (přidělování věcí soudcům zpravodajům a senátům), § 41 odst. 2 (pověření asistenta prováděním procesních úkonů), § 41 odst. 3 (pověření úředních osob Ústavního souduÚstavního soudu odkládáním podání), § 43 odst. 3 (odůvodňování usnesení o odmítnutí návrhu), § 44 a § 48 odst. 3 (konání ústního jednání a rozhodování bez ústního jednání), § 59 odst. 3 (uveřejňování údajů o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců), § 59 odst. 6 (uveřejňování rozhodnutí dálkovým přístupem) a § 60 odst. 3 (doručování) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb. 2. S ohledem na bod 1 tohoto sdělení ve vztahu k § 59 odst. 3 a 6 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., plénum Ústavního souduÚstavního soudu upozorňuje, že rozhodnutí přijatá po 1. lednu 2013 bez ohledu na datum zahájení řízení budou uveřejňována včetně údajů o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců. Tyto údaje se neuveřejní toliko tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo vyžadují-li to důležité zájmy těchto osob nebo státu anebo mravnost; rozhodnout o tom přísluší tomu, kdo řídí vydávání Sbírky nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu. Návrh, aby se údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců neuveřejnily z uvedených zákonných důvodů (§ 59 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., obdobně § 45 odst. 1 část věty za středníkem), mohou účastníci a vedlejší účastníci řízení, jejich zástupci, svědci a znalci učinit v návrhu na zahájení řízení, v průběhu řízení i po jeho skončení, lze-li o něm ještě s ohledem na formu uveřejnění rozhodnout. 3. Nová znění ustanovení § 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., upravujících možnost vlády a veřejného ochránce práv sdělit, že vstupují do řízení dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky jako vedlejší účastníci, budou uplatňována jen na řízení zahájená po 1. lednu 2013, neboť tato ustanovení se váží k okamžiku zahájení řízení a nevztahují se z povahy věci na řízení zahájená dříve. 4. Nová znění ustanovení § 72 odst. 3 až 5 (lhůta k podání ústavní stížnosti) a § 75 odst. 1 (přípustnost ústavní stížnosti) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., budou uplatňována v souladu s přechodnými ustanoveními v čl. IV části druhé zákona č. 404/2012 Sb. 5. Nové znění ustanovení § 119 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., upravujícího obnovu řízení bude uplatňováno i na neskončená řízení o návrhu na obnovu řízení zahájená před 1. lednem 2013 za předpokladu, že k 1. lednu 2013 ještě neuplynula lhůta k podání návrhu dle § 119 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Plénum Ústavního souduÚstavního soudu se ve snaze šetřit právní jistotu účastníků a vedlejších účastníků řízení rozhodlo, že toto sdělení přijaté pod č. Org. 72/12 bude publikováno ve Sbírce zákonů podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 467/2012 Sb.	Vyhláška č. 467/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 174/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb., vyhlášky č. 101/2002 Sb., vyhlášky č. 291/2002 Sb., vyhlášky č. 493/2005 Sb., v * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2013 467 VYHLÁŠKA ze dne 18. prosince 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2011 Sb. a zákona č. 369/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb., vyhlášky č. 101/2002 Sb., vyhlášky č. 291/2002 Sb., vyhlášky č. 493/2005 Sb., vyhlášky č. 620/2006 Sb., vyhlášky č. 331/2007 Sb., vyhlášky č. 439/2008 Sb., vyhlášky č. 244/2009 Sb., vyhlášky č. 472/2009 Sb., vyhlášky č. 397/2010 Sb. a vyhlášky č. 411/2011 Sb., se mění takto: 1. V příloze v Kapitole 1 položce 2 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“. 2. V příloze v Kapitole 1 položce 4 se slovo „zdravotní“ zrušuje. 3. V příloze v Kapitole 1 položce 19 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“ a slova „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 4“. 4. V příloze v Kapitole 2 bodu 1 položkách 1 a 2 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“. 5. V příloze v Kapitole 2 bodu 1 položce 3 se slovo „LSPP“ nahrazuje slovy „pohotovostní služby“ a slova „poskytnuté péče“ se nahrazují slovy „poskytnutých hrazených služeb“. 6. V příloze v Kapitole 2 bodu 1 položce 5 ve větě první se slova „Veškerá zdravotní péče, která byla vykázána prostřednictvím zdravotních“ nahrazují slovy „Veškeré hrazené služby, které byly vykázány prostřednictvím“, slovo „dokumentována“ se nahrazuje slovem „dokumentovány“, za slova „zdravotnické dokumentaci“ se vkládají slova „(dále jen „dokumentace“)“ a ve větě druhé se slovo „zdravotních“ zrušuje. 7. V příloze v Kapitole 2 bodu 1 položce 9 se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatel“. 8. V příloze v Kapitole 2 bodu 1 položce 10 ve větě druhé se slovo „zdravotnické“ zrušuje. 9. V příloze v Kapitole 2 bodu 2 položce 1 se slova „zdravotního“ a „zdravotní“ zrušují. 10. V příloze v Kapitole 2 bodu 2 položce 2 se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelem“. 11. V příloze v Kapitole 2 bodu 3 se položka 2 zrušuje. Dosavadní položky 3 a 4 se označují jako položky 2 a 3. 12. V příloze v Kapitole 2 bodu 5 ve větě první se slova „jedno zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „jednoho poskytovatele“, ve větě druhé se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelem“ a ve větě třetí se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“. 13. V příloze v Kapitole 2 bodu 6 poslední větě se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“. 14. V příloze v Kapitole 2 bodu 6.3 položce 1 se za slovo „oboru“ vkládají slova „a akreditovaným kvalifikačním kurzem se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání“. 15. V příloze v Kapitole 2 bodu 6.3 položce 2 se slova „nebo akreditovaným kvalifikačním kurzem se způsobilostí k výkonu zdravotnickému povolání“ zrušují. 16. V příloze v Kapitole 2 bod 6.4 zní: „6.4 Indexy NLZP“. 17. V příloze v Kapitole 2 bodu 6.4 položce 4. se za slova „vysokoškolským vzděláním“ vkládají slova „v příslušném oboru a se“. 18. V příloze v Kapitole 2 nadpis bodu 8 zní: „8. LŮŽKOVÁ PÉČE (DÁLE JEN „HOSPITALIZACE“)“. 19. V příloze v Kapitole 2 bodu 8.1 se slova „v tomto zařízení“ nahrazují slovy „u tohoto poskytovatele“. 20. V příloze v Kapitole 2 se bod 8.3 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje. 21. V příloze v Kapitole 2 bodu 9.2 ve větě poslední se za slova „specialisty v“ vkládá slovo „pobytovém“. 22. V příloze v Kapitole 2 bodu 10.1 se slovo „lékaře“ nahrazuje slovem „poskytovatele“ a slova „ze zdravotnické“ se nahrazují slovem „z“. 23. V příloze v Kapitole 2 bodu 10.2 položce 1 se slovo „zdravotnické“ zrušuje. 24. V příloze v Kapitole 2 bodu 10.2 položce 2 se slova „léčebně preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovaných hrazených služeb“. 25. V příloze v Kapitole 2 bodu 10.2 položce 3 se slovo „lékaři“ nahrazuje slovem „poskytovateli“. 26. V příloze v Kapitole 2 bodu 10.3 ve větě první se slovo „terapeutickou“ nahrazuje slovem „léčebnou“. 27. V příloze v Kapitole 2 bodu 10.5 v nadpise se slova „poskytnuté zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytnutých hrazených služeb“. 28. V příloze v Kapitole 2 bodu 10.5 se za slova „náročnější variantu“ vkládají slova „hrazených služeb“. 29. V příloze v Kapitole 2 bodu 11.2 položkách 1 a 2 se slovo „terapeutické“ nahrazuje slovem „léčebné“. 30. V příloze v Kapitole 2 bodu 11.2 položce 5 se slovo „léků“ nahrazuje slovy „léčivých přípravků“ a slovo „ZP“ se nahrazuje slovy „zdravotnických prostředků“. 31. V příloze v Kapitole 2 bodu 11.2 položce 7 se slovo „zdravotnické“ zrušuje. 32. V příloze v Kapitole 2 bodu 12. ve větě první se slovo „terapií“ nahrazuje slovem „léčbou“. 33. V příloze v Kapitole 2 nadpis bodu 13 zní: „13. POHOTOVOSTNÍ SLUŽBA“. 34. V příloze v Kapitole 2 bodu 13 ve větě první a ve větě čtvrté se slovo „lékařské“ nahrazuje slovem „pohotovostní“ a slova „první pomoci“ se zrušují. 35. V příloze v Kapitole 2 bodu 14 ve větě první se slova „zdravotnická zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatelé“. 36. V příloze v Kapitole 2 bodu 14 položce 3 se slova „ambulantní specializovanou zdravotní“ nahrazují slovy „specializovanou ambulantní“. 37. V příloze v Kapitole 2 bodu 14 se slova „lékaře pro“ nahrazují slovy „lékařem pro“. 38. V příloze v Kapitole 2 bodu 15 ve větě první se slova „ve zdravotnické“ nahrazují slovem „v“. 39. V příloze v Kapitole 3 ve větě první se slova „zdravotnická zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatelé“ a slova „zdravotní péči poskytnutou“ se nahrazují slovy „hrazené služby poskytnuté“. 40. V příloze v Kapitole 3 se věta třetí zrušuje. 41. V příloze v Kapitole 3 bodu 2 položce 1. se slova „praktického lékaře“ nahrazují slovy „všeobecného praktického lékaře“ a slova „praktického zubního lékaře“ se nahrazují slovy „klinického stomatologa“. 42. V příloze v Kapitole 3 bodu 2.1 položce 9 se slovo „terapeutickém“ nahrazuje slovem „léčebném“ a slova „léků či ZP“ se nahrazují slovy „léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků“. 43. V příloze v Kapitole 3 bodu 2.1 položce 10 se slovo „terapeutického“ nahrazuje slovem „léčebného“. 44. V příloze v Kapitole 3 bodu 2.1 položce 17 se slovo „terapeutickými“ nahrazuje slovem „léčebnými“. 45. V příloze v Kapitole 3 bodu 2.1 položce 18 se slovo „zdravotnické“ zrušuje. 46. V příloze v Kapitole 3 bodu 3 se slova „praktický lékař pro dospělé“ nahrazují slovy „všeobecný praktický lékař“ a slova „praktický zubní lékař - stomatolog“ se nahrazují slovy „klinický stomatolog“. 47. V příloze v Kapitole 3 bodu 3.1 se slova „praktickým lékařem pro dospělé“ nahrazují slovy „všeobecným praktickým lékařem“ a slova „praktickým zubním lékařem - stomatologem“ se nahrazují slovy „klinickým stomatologem“. 48. V příloze v Kapitole 3 bodu 3.2 položce 9 se slovo „terapeutickém“ nahrazuje slovem „léčebném“ a slova „léků či ZP“ se nahrazují slovy „léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků“. 49. V příloze v Kapitole 3 bodu 3.2 položce 10 se slovo „terapeutického“ nahrazuje slovem „léčebného“. 50. V příloze v Kapitole 3 bodu 3.2 položce 17 se slovo „terapeutickými“ nahrazuje slovem „léčebnými“. 51. V příloze v Kapitole 3 bodu 3.2 položce 18 se slovo „zdravotnické“ zrušuje. 52. V příloze v Kapitole 3 bodu 4.1 položce 6 se za slovo „lázeňskou“ vkládají slova „léčebně rehabilitační“. 53. V příloze v Kapitole 3 bodu 4.2 položce 9 se slovo „terapeutickém“ nahrazuje slovem „léčebném“ a slova „léků či ZP“ se nahrazují slovy „léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků“. 54. V příloze v Kapitole 3 bodu 4.2 položce 10 se slovo „terapeutického“ nahrazuje slovem „léčebného“. 55. V příloze v Kapitole 3 bodu 4.2 položce 18 se slovo „zdravotnické“ zrušuje. 56. V příloze v Kapitole 3 bodu 5.1 položce 5 se slovo „terapeutického“ nahrazuje slovem „léčebného“. 57. V příloze v Kapitole 3 bodu 5.2 položce 6 se slova „léků nebo ZP“ nahrazují slovy „léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků“. 58. V příloze v Kapitole 3 bodu 5.2 položce 14 se slovo „zdravotnické“ zrušuje. 59. V příloze v Kapitole 3 bodu 6 se věty druhá až čtvrtá zrušují. 60. V příloze v Kapitole 3 bodu 6.2 položce 9. se slovo „terapeutického“ nahrazuje slovem „léčebného“ a slova „léků nebo ZP“ se nahrazují slovy „léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků“. 61. V příloze v Kapitole 3 bodu 6.2 položce 17 se slovo „zdravotnické“ zrušuje. 62. V příloze v Kapitole 4 bodu 1 se označení a text výkonu č. 01441 „Stanovení glukózy glukometrem“ zrušuje. 63. V příloze v Kapitole 4 bodu 3 se slova „014 – ZUBNÍ LÉKAŘSTVÍ“ nahrazují slovy „014 – KLINICKÁ STOMATOLOGIE“. 64. V příloze v Kapitole 4 bodu 3.1 název výkonu č. 04010 zní: „Komplexní vyšetření klinickým stomatologem“. 65. V příloze v Kapitole 4 bodu 4 se zrušuje text: „Výkony číslo\| název ---\|--- 05611\| Sejmutí a navázání oblouku 05619\| Sejmutí pevného aparátu a zařízení - na zub 05711\| Zábrus zubu z ortodontických důvodů - na zub nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt.“. 66. V příloze v Kapitole 4 název bodu 12. zní: „12. 205 – PNEUMOLOGIE A FTIZEOLOGIE“. 67. V příloze v Kapitole 4 bodu 16. se výkony č. 31012 „Cílené vyšetření dětským lékařem 1“ a č. 31011 „Komplexní vyšetření dětským lékařem 1“ zrušují a u výkonů č. 31022 a 31021 se slova „lékařem 2“ nahrazují slovem „lékařem“. 68. V příloze v Kapitole 4 bodu 17.2 se výkony č. 39111 „Falometrie, vulvometrie“ a č. 39113 „Nativní spermiogram“ a slova „nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt“ zrušují. 69. V příloze v Kapitole 4 bodu 22.3 v posledním odstavci se slovo „zdravotnické“ zrušuje. 70. V příloze v Kapitole 4 se bod 27.1 zrušuje. 71. V příloze v Kapitole 4 bodu 29.4 se zrušuje text: „Výkony číslo\| název ---\|--- 71113\| Kalorický test 71115\| Vyšetření semispontánních vestibulárních jevů 71117\| Optokinetický test 71119\| Gustometrie 71121\| Posturografie 71123\| Rotační testy k vyšetření poruch rovnováhy 71511\| Vyjmutí cizího tělesa ze zvukovodu 71615\| Excize jednoho nosního polypu 71211\| Biopsie z nosu 71611\| Vynětí cizího tělesa z nosu – jednoduché 71623\| Terapie epistaxe kauterizací 71625\| Přední tamponáda nosní provedená otorhinolaryngologem 71661\| Výplach čelistní dutiny 71713\| Nepřímá laryngoskopie s odstraněním léze nebo cizího tělesa hypofaryngu nebo laryngu 71781\| Sondáž, dilatace, výplach slinné žlázy 71580\| Vyčištění trepanační dutiny 71525\| Lokální odstranění polypu ze zvukovodu 71719\| Výměna tracheostomické kanyly 71614\| Anemizace s odsáváním z vedlejších nosních dutin 71212\| Diafanoskopie vedlejších nosních dutin 71613\| Intramukózní injekce do nosní sliznice jako samostatný výkon 71565\| Politzerace nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt.“. 72. V příloze v Kapitole 4 se body 30.1 a 31.3 zrušují. 73. V příloze v Kapitole 4 bodu 33 se slova „708 – ARO – ANESTEZIOLOGIE, RESUSCITACE A INTENZÍVNÍ MEDICÍNA“ nahrazují slovy „708 – ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA“. 74. V příloze v Kapitole 4 bodu 33.2.2 ve větě první se slova „ve zdravotnické dokumentaci“ nahrazují slovy „v dokumentaci“. 75. V příloze v Kapitole 4 bodu 33.2.2 položka 1 zní: „1. Průkazné vedení dokumentace v souladu s vyhláškou o zdravotnické dokumentaci.“. 76. V příloze v Kapitole 4 bodu 33.2.2 se položka 4 zrušuje. 77. V příloze v Kapitole 4 bodu 33.2.3.1 položce 5. se slovo „ZZ“ zrušuje, v položce 8. se slovo „kódu“ nahrazuje slovy „výkonu číslo“ a v položce 18. se slovo „lék“ nahrazuje slovy „léčivý přípravek“. 78. V příloze v Kapitole 4 bodu 33.2.3.2 položce 10. se slova „ve zdravotní“ nahrazují slovem „v“, v položce 12. se slova „ve zdravotnické“ nahrazují slovem „v“, slovo „léčiva“ se nahrazuje slovy „léčivého přípravku“ a v položce 27. se slovo „pánec“ nahrazuje slovem „pánev“. 79. V příloze v Kapitole 4 bodu 33.2.3.4 položce 6. se slova „ve zdravotní“ nahrazují slovem „v“. 80. V příloze v Kapitole 4 bodu 34 se slova „do zdravotnického zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“. 81. V příloze v Kapitole 4 bodu 36 se slovo „KV“ nahrazuje slovem „kardiovaskulárním“, slovo „DM“ se nahrazuje slovy „diabetes mellitus“ a slovo „osvědční“ se nahrazuje slovem „osvědčení“. 82. V příloze v Kapitole 4 bodu 38 se za slova „AG sadu“ vkládají slova „(zavaděč, cévka, jehla, vodič, kohout)“. 83. V příloze v Kapitole 4 bodu 44 se slova „ve zdravotnických zařízeních ústavní“ nahrazují slovy „pro poskytovatele lůžkové“. 84. V příloze v Kapitole 4 bodu 47. ve větě první se slova „zdravotnická zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatelé“ a v posledním odstavci se slova „náleží registrujícímu“ nahrazují slovy „náleží registrujícímu všeobecnému“. 85. V příloze v Kapitole 4 bodu 49.1 se slovo „dopravou“ nahrazuje slovem „přepravou“ a slovo „dopravy“ se nahrazuje slovem „přepravy“. 86. V příloze v Kapitole 4 bodu 49.2 se za slova „návštěvu v“ vkládá slovo „pobytovém“. 87. V příloze v Kapitole 5 ve větě první se slova „oddělení zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „pracovišti poskytovatele“. 88. V příloze v Kapitole 5 bodu 1 se za položku 39. vkládá položka 40., která zní: „40. 00085 je Ošetřovací den intenzivní psychiatrické péče“. Dosavadní položky 40. a 41. se označují jako položky 41. a 42. 89. V příloze v Kapitole 5 bodu 3 se slova „lůžkového zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele lůžkové péče“, slova „lůžkovým zdravotnickým zařízením“ se nahrazují slovy „poskytovateli lůžkové péče“, slova „zdravotnickým zařízením“ se nahrazují slovem „poskytovatelům“, slova „zdravotnické zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatel“, slova „jiného zdravotnického zařízení“ se nahrazují slovy „jiného poskytovatele“ a slova „zdravotnickému zařízení, které výkon provedlo“ se nahrazují slovy „poskytovateli, který výkon provedl“. 90. V příloze v Kapitole 5 bodu 3.2 se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelem“. 91. V příloze v Kapitole 5 bodu 5.2 se za položku 00082 vkládá položka 00085, která zní: „00085 \| 4 059“. ---\|--- 92. V příloze v Kapitole 5 bodu 6.1 se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelem“. 93. V příloze v Kapitole 5 bodu 6.2 se slova „lůžkovým zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelem lůžkové péče“. 94. V příloze v Kapitole 5 bodu 7. se text bodu 7. zrušuje. 95. V příloze v Kapitole 5 se za bod 7.1.6 doplňuje bod 7.1.7, který zní: „7.1.7 Obligatorní obsah OD intenzivní psychiatrické péče Jedná se o OD 00085. Obligatorním obsahem OD 00085 je: 1. trvalé monitorování kamerovým systémem se záznamovým zařízením, maximálně tři pacienti na pokoji 2. neodkladné psychiatrické vyšetření, krizová intervence, emergentní psychoterapie a farmakoterapie, elektrokonvulzivní psychoterapie, ošetřovatelský proces a psychiatrická rehabilitace OD je možné vykázat maximálně 7 dní v měsíci.“. 96. V příloze v Kapitole 5 se bod 9. včetně nadpisu zrušuje. Dosavadní body 10. a 11. se označují jako body 9. a 10. 97. V příloze v Kapitole 5 bodu 10. ve větě druhé se slova „lůžkového zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele lůžkové péče“ a ve větě třetí se slova „V zařízeních“ nahrazují slovy „U poskytovatelů“ a slova „zdravotnickému zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovateli“. 98. V příloze v Kapitole 6 bodu 1 ve větě šesté se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatel“ a věta sedmá se zrušuje. 99. V příloze v Kapitole 6 tabulka Hodnota kategorií pacienta zní: „kategorie\| body\| název\| legenda ---\|---\|---\|--- 0\| 0\| pacient na propustce\| vykáže se každý den, kdy je pacient na propustce 1\| 0\| pacient soběstačný\| pacient je nezávislý na základní ošetřovatelské péči pacient ve stabilizovaném psychickém stavu dítě nad 10 let 2\| 75\| pacient částečně soběstačný\| pacient je částečně soběstačný, sám se obslouží s dopomocí, je schopen pohybu mimo lůžko s dopomocí či samostatně na invalidním vozíku pacient vykazující mírné příznaky duševní poruchy, spolupracující dítě od 6 do 10 let 3\| 150\| pacient vyžadující zvýšený dohled\| lucidní pacient, neschopný pohybu mimo lůžko ani s dopomocí či samostatně na invalidním vozíku, vyžaduje téměř úplnou obsluhu psychicky alterovaný pacient nebo pacient vykazující středně těžké příznaky duševní poruchy vyžadující zvýšený dohled, případně přechodné omezení pohybu či farmakologické zklidnění dítě od 2 do 6 let 4\| 225\| pacient imobilní\| lucidní, zcela imobilní pacient, případně inkontinentní, vyžaduje ošetřovatelskou pomoc při všech úkonech pacient vykazující příznaky závažné duševní poruchy vyžadující omezení pohybu a farmakologické zklidnění dítě do 2 let věku 5\| 300\| pacient v bezvědomí\| pacient je v bezvědomí, případně v deliriózním stavu, pacient vykazující příznaky těžké duševní poruchy, nebezpečný sobě či okolí, vyžadující trvalý ošetřovatelský dohled, případně použití omezovacích prostředků intenzívní psychiatrické péče“. 100. V příloze v Kapitole 7 větě první se slovo „dopravy“ nahrazuje slovem „přepravy“ a ve větě druhé se slovo „zdravotní“ zrušuje. 101. V příloze v Kapitole 7 body 1 a 2 znějí: „1. MINUTOVÁ REŽIJNÍ SAZBA PŘIŘAZENÁ K VÝKONU K výkonům autorské odbornosti 001, 002, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108 (vyjma nefrologické hemoeliminační metody), 109, 201, 202, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 222, 301, 302, 303, 304, 305, 306, 308, 309, 401, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 710, 720, 801, 802, 804, 805, 807, 808, 809, 812, 813, 814, 815, 816, 817, 818, 819, 822, 823, 901, 902, 903, 904, 905, 910, 917, 919, 925, 931, 999 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 2,87 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 115, 117, 215, 312, 413, 697, 806 a 810 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 4,31 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 108 (pouze nefrologické hemoeliminační metody), 203, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 507, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 701, 702, 704, 705, 706, 707, 708, 709 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 3,44 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 511, 512, 513, 514, 515, 516, 517, 611, 612, 613, 614, 615, 616, 711, 714, 715, 716 a 717 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 5,16 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 521, 522, 523, 524, 525, 526, 527, 621, 622, 623, 624, 625, 626, 721, 724, 725, 726, 727 a 728 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 6,89 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 531, 532, 533, 534, 535, 536, 537, 631, 632, 633, 634, 635, 636, 731, 734, 735, 736 a 737 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 10,33 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 911, 913, 914, 916, 921, 927, je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 2,09 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 014, 015 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 3,59 bodu za jednu minutu času výkonu. Minutová režijní sazba za jednu minutu času výkonu přiřazená touto vyhláškou k výkonům jednotlivých autorských odborností se vypočte vždy k 1. červenci kalendářního roku tak, že se k současné hodnotě přičte průměrná roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) za uplynulý rok publikovaná Českým statistickým úřadem. Takto vypočtené minutové režijní sazby se zaokrouhlují na dvě desetinná místa a použijí se v době od 1. ledna do 31. prosince následujícího kalendářního roku. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout vyšší minutovou režijní sazbu, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 300 % uvedené hodnoty. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout nižší minutovou režijní sazbu, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 30 % uvedené hodnoty. 2. REŽIE PŘIŘAZENÁ K OD Další část režie vyplývající z rozdílných nákladů jednotlivých poskytovatelů lůžkové péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění ve formě režie přiřazené k výkonu ošetřovacího dne. 2.1 Poskytovatelé lůžkové péče poskytující akutní lůžkovou péči V jednom nebo několika nasmlouvaných oborech nasmlouvávají hodnotu režijních nákladů přiřazenou k ošetřovacímu dni v bodech, a to v rozmezí 28,78 – 93,50 bodu. Režie přiřazená k ošetřovacímu dni se stanovuje pro poskytovatele jednotně. 2.2 Poskytovatelé poskytující jinou lůžkovou péči Jedná se především o poskytovatele následné lůžkové péče, dlouhodobé lůžkové péče a zvláštní lůžkové péče, tedy o poskytovatele, kteří nevykazují s ošetřovacími dny, kromě vyšetření při příjmu a propuštění, žádné jiné zdravotní výkony. Hodnota režie přiřazená k ošetřovacímu dni u poskytovatelů dlouhodobé lůžkové péče je stanovena na 172,60 bodu. Hodnota režie přiřazená touto vyhláškou k ošetřovacímu dni se vypočte vždy k 1. červenci kalendářního roku tak, že se k současné hodnotě přičte průměrná roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) za uplynulý rok publikovaná Českým statistickým úřadem. Takto vypočtené minutové režijní sazby se zaokrouhlují na dvě desetinná místa a použijí se v době od 1. ledna do 31. prosince následujícího kalendářního roku. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout vyšší hodnotu režie přiřazené k OD, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 400 %. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout nižší hodnotu režie přiřazené k OD, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 30 %.“. 102. V příloze v Kapitole 7 bodě 3. v části Osobní náklady se slovo „všeobecné“ nahrazuje slovem „veřejné“. 103. V příloze Kapitola 8 zní: „Kapitola 8 Přeprava a náhrada cestovních nákladů 1. PŘEPRAVA Přepravou se rozumí součást zdravotních služeb, která je poskytována poskytovatelem zdravotnické záchranné služby (dále ZZS), zdravotnické dopravní služby (dále ZDS), přepravy pacientů neodkladné péče (dále jen PPNP) nebo jinými subjekty, které splňují stanovené podmínky podle zvláštních předpisů. 1.1 Přeprava zahrnuje 1. přepravu pacientů 2. přepravu doprovodů pacientů 3. přepravu infekčních pacientů 4. jízdy vozidly ZZS 5. jízdy vozidly PPNP 6. přepravu patologických novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností 7. leteckou přepravu 8. přepravu k pitvě a z pitvy 9. přepravu zdravotnických pracovníků v návštěvní službě 10. přepravu lékařů při lékařské pohotovostní službě 11. přepravu transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, přepravu lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu. 1.1.1 Přeprava pacientů Přepravou pacienta se rozumí přeprava pacienta mezi poskytovateli hrazených služeb nebo k poskytovateli hrazených služeb k ošetření, vyšetření nebo léčení a zpět do vlastního sociálního prostředí. 1.1.2 Přeprava doprovodů pacientů Doprovodem pacienta se rozumí doprovázející osoba, která není členem posádky vozidla a její přítomnost je s ohledem na zdravotní stav pacienta nezbytně nutná. Doprovod pacienta je vykazován tak, že je připočten počet kilometrů ujetých s doprovodem k počtu kilometrů ujetých s pacientem a je vykazován té zdravotní pojišťovně, u které je pacient pojištěn. Jako doprovod pacienta je vykazována pouze cesta s pacientem, cesta doprovodu bez pacienta (návrat) není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. 1.1.3 Přeprava infekčních pacientů Přepravou infekčních pacientů se rozumí přeprava pacientů s infekčními a parazitárními nemocemi, prováděná za zvláštního režimu podle hygienických předpisů. 1.1.4 Sekundární přeprava Sekundární přepravou se rozumí přeprava pacienta mezi poskytovateli hrazených služeb příslušnou ZDS nebo přeprava pacienta mezi smluvními poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy příslušnou PPNP k takovému smluvnímu poskytovateli, který disponuje personálním zabezpečením, technickým a věcným vybavením potřebným k zajištění dalších hrazených služeb. 1.1.5 Přeprava pacientů ZZS Přepravou pacientů ZZS se rozumí přeprava výjezdové skupiny ZZS k pacientovi a přeprava pacienta za podmínek soustavného poskytování přednemocniční neodkladné péče. 1.1.6 Přeprava pacientů PPNP Přepravou pacientů neodkladné péče se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy. 1.1.7 Letecká přeprava Letecká přeprava pacientů se provádí v mimořádných případech na základě schválení revizního lékařem. 1.1.8 Přeprava k pitvě a z pitvy Přeprava k pitvě a z pitvy se vykazuje výkonem přepravy s pevnou sazbou na jeden ujetý kilometr. Jízda nevytíženého vozidla bez zemřelého se nevykazuje. 1.2 V sazbě za jeden km je zahrnuto: 1. příjem požadavku 2. zpracování a třídění informací 3. zadání realizace posádce vozidla 4. jízda k pacientovi a k zemřelému při přepravě k pitvě a z pitvy 5. odborné naložení pacienta a jeho přeprava ke smluvnímu poskytovateli, popřípadě do místa určení 6. odborný dohled a nezbytná péče v průběhu přepravy 7. průběžná komunikace s dispečinkem, předání pacienta smluvnímu poskytovateli, popřípadě v místě bydliště nebo v místě určení, odborné vyložení pacienta 8. návrat na stanoviště 9. úklid, desinfekce a příprava vozidla. 2. TARIFNÍ PODMÍNKY Výkony přepravy zahrnují přímé i nepřímé (režijní) účelně vynaložené náklady na provoz vozidel v daných režimech přeprav na jednoho pacienta. 2.1 Přeprava pacientů 2.1.1. ZDS vykáže počet kilometrů ujetých v pásmech dle odst. 7 s každým konkrétním pacientem vhodnou komunikací do místa určení dle indikace lékaře, a to i v případě, je-li současně přepravováno více pacientů, nejvíce však 4 osoby, včetně doprovodů pacientů. 2.1.2. Přeprava pacientů provedená ZDS krajských měst může být hrazena paušální částkou. Při sjednávání paušální částky se postupuje podle vzorce: počet bodů v pásmu 1 – 30 km x hodnota bodu x průměrná vzdálenost na jednotku převozu v km. Jízda nevytížené sanitky bez pacienta se nevykazuje. Na základě smlouvy mezi smluvním poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou lze dohodnout i jiný způsob úhrady než za ujeté kilometry. V takovém případě lze přepravu hradit sjednanou paušální částkou. Při sjednávání paušální částky se vychází ze stanovených sazeb za 1 km, průměrné přepravní vzdálenosti v konkrétní lokalitě a vytížení sanitních vozů. 2.2 Přeprava infekčních pacientů ZDS vykáže počet kilometrů ujetých s každým konkrétním pacientem, vhodnou komunikací do místa určení, dle indikace lékaře, a to i v případě, je-li současně přepravováno více pacientů, nejvíce však 4. Jízda nevytíženého sanitního vozidla bez pacienta se nevykazuje. 2.3 Jízda vozidly ZZS, jízda vozidly PPNP, jízda vozidly při přepravě patologických novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností, jízda vozidly při přepravě transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, jízda vozidly při přepravě lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu. V režimu jízdy vozidla ZZS, jízdy vozidla PPNP, jízdy vozidla patologických novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností, transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu, vykáže poskytovatel všechny ujeté kilometry v souvislosti se zásahem u pacienta, včetně jízdy vozidla zpět na stanoviště, pokud nebyla přerušena cestou k dalšímu zásahu. Kromě úhrady za ujeté kilometry může být jízda vozidla ZZS, jízda PPNP, jízda vozidla při přepravě patologických novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností, jízda vozidla při přepravě transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, jízda vozidla při přepravě lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu hrazena rovněž paušálem na jeden výjezd. Tento paušál se určí výpočtem vycházejícím ze stanovených sazeb za 1 km jízdy vozidla ZZS a průměrné přepravní vzdálenosti v konkrétní lokalitě. V dopravních výkonech jízda vozidly ZZS, jízda vozidly přepravy pacientů neodkladné péče, jízda vozidly při přepravě patologických novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností za 1 km (případně za jeden výjezd vozidla ZZS) nejsou zahrnuty zdravotní výkony lékaře, ani výkony ostatních odborných zdravotnických pracovníků, které jsou vykazovány samostatně. 2.4 Přistavení vozidla a jízda zpět na stanoviště Ve všech případech mimo přepravy pacientů včetně infekčních a přepravy k pitvě a z pitvy vykáže poskytovatel všechny ujeté kilometry, včetně přistavení vozidla a jízdy zpět na stanoviště, pokud nebyla jízda přerušena cestou k další přepravě. Místo a čas zahájení a ukončení výkonu musí být vždy uvedeno v příslušné dokumentaci. 3. ZVLÁŠTNÍ TARIFNÍ PODMÍNKY Zdravotní pojišťovny v rámci smluv s poskytovateli mohou dohodnout: a) Individuální úhradu mimo ustanovení bodu 2. b) Zvýšení úhrady za výkony až o dalších 50% v případech odůvodněných demografickými a geografickými zvláštnostmi a charakteristikami území, znemožňující potřebné vytěžování vozidel ZDS nebo jejich ekonomický provoz. 4. NÁHRADY CESTOVNÍCH NÁKLADŮ POJIŠTĚNCŮM V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM HRAZENÝCH SLUŽEB Přeprava pojištěnce soukromým vozidlem je hrazena podle příslušného výkonu přepravy ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadované hrazené služby poskytnout. Soukromý vůz musí být řízen jinou osobou, než které ošetřující lékař přepravu soukromým vozidlem schválil. Účtuje se pouze skutečný počet kilometrů ujetých s konkrétním pacientem, nikoli cesta vozidla bez pacienta. Úhrada je provedena pojištěnci, kterému byla přeprava soukromým vozidlem schválena, a to pouze při předložení poukazu vystaveného ošetřujícím lékařem s vyznačením nutnosti individuální přepravy. 5. NÁHRADY CESTOVNÍCH NÁKLADŮ ZDRAVOTNICKÝM PRACOVNÍKŮM V JEJICH NÁVŠTĚVNÍ SLUŽBĚ A V DOMÁCÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI Cestovní náklady při návštěvní službě zdravotnických pracovníků jsou hrazeny podle příslušného výkonu přepravy poskytovateli, který hrazené služby v návštěvní službě poskytl. Zdravotní pojišťovna a poskytovatel mohou ve smlouvě dohodnout paušální náhrady cestovních nákladů zdravotnických pracovníků v návštěvní službě. Paušální náhrady mohou být dohodnuty na časové období nebo na navštíveného pojištěnce. Maximální vzdálenost, do které hradí zdravotní pojišťovna cestovní náklady zdravotnickým pracovníkům, je dohodnuta ve smlouvě mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou s přihlédnutím k místním podmínkám a typu poskytovaných služeb. 6. JINÉ FORMY PŘEPRAVY Jiné formy přepravy nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. 7. VÝKONY PŘEPRAVY číslo výkonu\| Název výkonu\| ---\|---\|--- \| Popis výkonu\| body/1 km 10\| Přeprava zdravotnického pracovníka v návštěvní službě\| 13,21 12\| Přeprava lékaře v pohotovostní službě\| 13,42 20\| Přeprava pacienta soukromým vozidlem \| 5,71 45\| Přeprava pacienta v pásmu 1 – 30 km\| 22,09 46\| Přeprava pacienta v pásmu 31 – 60 km\| 20,47 47\| Přeprava pacienta v pásmu 61 – 130 km\| 18,85 48\| Přeprava pacienta v pásmu 131 – 450 km\| 18,32 49\| Přeprava pacienta v pásmu 451 a více km\| 9,84 50\| Přeprava k pitvě a z pitvy\| 37,71 60\| Přeprava transfuzních přípravků, speciálních léčiv, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, přeprava lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu\| 31,17 70\| Jízda vozidly ZZS, jízda vozidly PPNP\| 41,05 72\| Přeprava patologického novorozence a novorozence s nízkou porodní hmotností k nejbližšímu specializovanému poskytovateli\| 41,05 74\| Přeprava lékaře ZZS v setkávacím systému\| 31,17 80\| Přeprava infekčního pacienta\| 28,01“. 104. V příloze Kapitola 001 – všeobecné praktické lékařství zní: „01021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 01022 OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM Preventivní prohlídka. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 40 body: 318 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 40 ZUM: ne ZULP: ne 01023 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 15 body: 124 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 01024 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 01025 KONZULTACE PRAKTICKÉHO LÉKAŘE RODINNÝMI PŘÍSLUŠNÍKY PACIENTA Nutný zápis o konsultaci ve zdravotické dokumentaci (mimo doprovod pacienta). Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 10 body: 40 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 01030 ADMINISTRATIVNÍ ÚKONY PRAKTICKÉHO LÉKAŘE Administrativní úkony nutné k dalšímu diagnostickému či terapeutickému postupu. Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 10 body: 40 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 01040 PODROBNÝ VÝPIS Z DOKUMENTACE Administrativní úkon registrujícího lékaře při předávání pacienta jinému registrujícímu lékaři. Kategorie: P - hrazen plně OM: A - pouze ambulantně čas výkonu: 30 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 01150 NÁVŠTĚVA PRAKTICKÉHO LÉKAŘE U PACIENTA Jde o návštěvu praktického lékaře u pacienta na jeho výzvu nebo u osob, které se nemohou k praktickému lékaři dostavit a jejich zdravotní stav vyžaduje kontrolu lékařem. Jedná se o návštěvu vykonanou v době vyhražené pro návštěvní službu praktického lékaře. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 0 body: 60 ZUM: ne ZULP: ne 01160 NÁVŠTĚVA LÉKAŘE U PACIENTA V DOBĚ MEZI 19 – 22 HOD. Návštěva u pacienta v době po ukončení odpoledních ordinačních hodin, tedy již v době odpočinku lékaře. Registrace pacienta u lékaře je podmínkou – neplatí pro pohotovostní služby! Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 0 body: 100 ZUM: ne ZULP: ne 01170 NÁVŠTĚVA LÉKAŘE U PACIENTA V DOBĚ MEZI 22 – 06 HOD. Neodkladná návštěva na výzvu pacientem registrovaným u lékaře, který je mimo službu. Registrace pacienta u lékaře je podmínkou – neplatí pro pohotovostní služby! Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 0 body: 200 ZUM: ne ZULP: ne 01180 NÁVŠTĚVA LÉKAŘE U PACIENTA V DEN PRACOVNÍHO VOLNA NEBO PRACOVNÍHO KLIDU Neodkladná návštěva na výzvu pacientem registrovaným u lékaře, který je mimo službu. Registrace pacienta u lékaře je podmínkou – neplatí pro pohotovostní služby! Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 0 body: 200 ZUM: ne ZULP: ne 01201 PÉČE O STABILIZOVANÉHO NEKOMPLIKOVANÉHO DIABETIKA 2. TYPU VŠEOBECNÝM PRAKTICKÝM LÉKAŘEM Vyšetření diabetika 2. typu, který není v pravidelné péči diabetologa a je dispenzarizován u PL. Kategorie: P – hrazen plně OF: 4/1 rok OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 30 body: 233 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 01441 STANOVENÍ GLUKÓZY GLUKOMETREM Výkon se používá k ověření změn hladiny glykemie při podezření z dekompenzace diabetika, nebo v rámci dispenzární prohlídky, dále ke stanovení postprandiální glykemie u osob, které nemají možnost selfmonitoringu a u osob neléčených pro diabetes, kdy charakter obtíží je suspektní z dekompenzace diabetu. Výkon nelze použít jako screeningové vyšetření, při preventivních prohlídkách a pokud je současně odebírána venozní krev za účelem biochemického vyšetření. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A - pouze ambulantně čas výkonu: 2 body: 12 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 2 ZUM: ne ZULP: ne 01443 KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ INR Z KAPILÁRNÍ KRVE (POCT) Indikací je sekundární prevence hluboké žilní trombózy a plicní embolie a prevence nitrosrdeční trombózy a jejích embolizačních komplikací ve velkém oběhu, lékař musí být proškolený v trombotickém centru. Není určeno k self-monitoringu pacientů. Výkon nelze vykázat, pokud je současně odebírána venosní krev za účelem i jiného laboratorního vyšetření. Podmínkou je dodržení externího hodnocení kvality (systém mezilaboratorních porovnávacích zkoušek) 1 x ročně. Kategorie: P – hrazen plně OF: 8/3 měsíce, 32/1 rok OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 5 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 5 ZUM: ne ZULP: ne 01445 STANOVENÍ GLYKOVANÉHO HEMOGLOBINU HBA1C V AMBULANCI Kategorie: P – hrazen plně OF: 4/1 rok OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 5 body: 139 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 2 ZUM: ne ZULP: ne 15120 STANOVENÍ OKULTNÍHO KRVÁCENÍ VE STOLICI SPECIÁLNÍM TESTEM V RÁMCI SCREENINGU KRCA – NÁLEZ NEGATIVNÍ Možnost použití gTOKS i kvalitativního imunochemického testu u asymptomatického jedince. Kategorie: P – hrazen plně OF: 50 - 55 let 1/1 rok, dále 1/2 roky OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 10 body: 118 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 15121 STANOVENÍ OKULTNÍHO KRVÁCENÍ VE STOLICI SPECIÁLNÍM TESTEM V RÁMCI SCREENINGU KRCA – NÁLEZ POZITIVNÍ Možnost použití gTOKS i kvalitativního imunochemického testu u asymptomatického jedince. Kategorie: P – hrazen plně OF: 50 - 55 let 1/1 rok, dále 1/2 roky OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 10 body: 118 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 105. V příloze Kapitola 002 – praktické lékařství pro děti a dorost zní: „02021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST – DÍTĚ DO 6 LET Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 65 body: 512 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 65 ZUM: ne ZULP: ne 02022 OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST – DÍTĚ DO 6 LET Preventivní prohlídka. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 45 body: 357 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 45 ZUM: ne ZULP: ne 02023 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST – DÍTĚ DO 6 LET Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 02024 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST – DÍTĚ DO 6 LET Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 02031 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST – DÍTĚ NAD 6 LET Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 02032 OPAKOVANÉ KOMLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST – DÍTĚ NAD 6 LET Preventivní prohlídka. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 40 body: 318 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 40 ZUM: ne ZULP: ne 02033 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST – DÍTĚ NAD 6 LET Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 15 body: 124 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 02034 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST – DÍTĚ NAD 6 LET Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 02100 PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ PODLE PŘEDPISŮ O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ JE HRAZENO Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ – PŘÍPAD, KDY OČKOVACÍ LÁTKU NA ZÁKLADĚ VOLBY HRADÍ POJIŠTĚNEC NEBO JEHO ZÁKONNÝ ZÁSTUPCE Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 15 body: 126 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 02105 PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ PODLE PŘEDPISŮ O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ JE HRAZENO Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ – PŘÍPAD, KDY ZULP HRADÍ PŘÍSLUŠNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA Jde o očkování, které je součástí schváleného očkovacího kalendáře, tj. povinné očkování vyplývající z příslušného právního předpisu upravujícího a definujícího povinné očkování. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 15 body: 126 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ano 02125 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Pro případy, kdy očkování včetně očkovací látky je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 15 body: 126 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ano 02130 OČKOVÁNÍ V PŘÍPADECH, KDY OČKOVACÍ LÁTKA JE HRAZENA PODLE PŘEDPISŮ O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 15 body: 126 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 02200 NÁVŠTĚVA NOVOROZENCE DĚTSKOU SESTROU Z ORDINACE PRAKTICKÉHO LÉKAŘE PRO DĚTI A DOROST Návštěva v domácím prostředí zaměřená na kontrolu zdravotního stavu dítěte, stavu prostředí a poskytované rodinné péče. Obvykle 1krát na jedno rodné číslo. Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 60 body: 143 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 02210 ODBĚR PRO NOVOROZENECKÝ SCREENING NEBO RESCREENING VROZENÝCH VAD U NOVOROZENCE Ve výjimečných případech odběr pro primární screening a nebo rescreening vrozených vad provedený z kapilárního odběru krve. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 10 body: 69 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 5 ZUM: ne ZULP: ne 02230 KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ CRP (POCT) Kvantitativní stanovení CRP z plné krve. Rozhodnutí o nasazení antibiotické terapie v situaci diferenciální diagnostiky bakteriálního a virového infektu. Případná kontrola vyšetření do 48 hodin po zahájení antibiotické terapie. Kategorie: P – hrazen plně OF: 6/1 čtvrtletí OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 5 body: 86 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 2 ZUM: ne ZULP: ne“. 106. V příloze název Kapitoly 014 zní: „Kapitola 014 – klinická stomatologie“. 107. V příloze v Kapitole 014 – klinická stomatologie výkony č. 04010, 04020 a 04030 znějí: „04010 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM STOMATOLOGEM Vyšetření stavu chrupu, parodontu, sliznic a měkkých tkání dutiny ústní, stavu čelistí a mezičelistních vztahů, anamnézy a stanovení léčebného plánu v rámci péče hrazené ZP. Motivace k prevenci a ústní hygieně. Možno vykázat při prvním vyšetření pacienta u jednoho lékaře. Hrazeno 1x ročně. Kategorie: W – hrazen za určitých podmínek OF: 1/1 rok OM: bez omezení čas výkonu: 45 body: 180 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 45 ZUM: ne ZULP: ne 04020 OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM STOMATOLOGEM Preventivní prohlídka vázaná na předchozí ukončení léčby pacienta; jednoduchý léčebný plán převážně v rozsahu konzervačních a profylaktických úkonů v rámci péče hrazené ZP. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 rok OM: bez omezení čas výkonu: 35 body: 140 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 35 ZUM: ne ZULP: ne 04030 CÍLENÉ AKUTNÍ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM STOMATOLOGEM Akutní vyšetření zaměřené na konkrétní obtíže pacienta. Možno vykázat u registrovaného i neregistrovaného pacienta v případě akutních potíží. U neregistrovaného pacienta při první návštěvě, po které může následovat vstupní komplexní vyřetření. Kategorie: P – hrazen plně OF: bez omezení OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 41 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 108. V příloze v Kapitole 014 – klinická stomatologie u výkonu č. 04508 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 109. V příloze v Kapitole 015 – ortodoncie u výkonů č. 05611, 05619 a 05711 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 110. V příloze v Kapitole 101 – vnitřní lékařství – interna se výkony č. 11011, 11012 a 11013 zrušují. 111. V příloze v Kapitole 101 – vnitřní lékařství – interna výkony č. 11021, 11022 a 11023 znějí: „11021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ INTERNISTOU Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 11022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ INTERNISTOU Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 11023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ INTERNISTOU Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 112. V příloze v Kapitole 102 – angiologie u výkonů č. 12110, 12120, 12130, 12140 a 12220 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 113. V příloze v Kapitole 103 – diabetologie výkony č. 13021, 13022 a 13023 znějí: „13021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DIABETOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 13022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ DIABETOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 13023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ DIABETOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 114. V příloze v Kapitole 104 – endokrinologie výkony č. 14021, 14022 a 14023 znějí: „14021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ ENDOKRINOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 14022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ ENDOKRINOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 14023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ ENDOKRINOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 115. V příloze v Kapitole 105 – gastroenterologie výkony č. 15021, 15022 a 15023 znějí: „15021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ GASTROENTEROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 15022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ GASTROENTEROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 15023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ GASTROENTEROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 116. V příloze v Kapitole 106 – geriatrie výkony č. 16021, 16022 a 16023 znějí: „16021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ GERIATREM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 16022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ GERIATREM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 16023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ GERIATREM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 117. V příloze v Kapitole 107 – kardiologie výkony č. 17021, 17022 a 17023 znějí: „17021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ KARDIOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 17022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ KARDIOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 17023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ KARDIOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 118. V příloze v Kapitole 107 – kardiologie u výkonu č. 17111 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 119. V příloze v Kapitole 108 – nefrologie výkony č. 18021, 18022 a 18023 znějí: „18021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ NEFROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 18022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ NEFROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 18023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ NEFROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 120. V příloze v Kapitole 109 – revmatologie výkony č. 19021, 19022 a 19023 znějí: „19021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ REVMATOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 19022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ REVMATOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 19023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ REVMATOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 121. V příloze v Kapitole 201 – rehabilitační a fyzikální medicína výkony č. 21021, 21022 a 21023 znějí: „21021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ REHABILITAČNÍM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 21022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ REHABILITAČNÍM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 21023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ REHABILITAČNÍM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 122. V příloze v Kapitole 202 – hematologie výkony č. 22021, 22022 a 22023 znějí: „22021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ HEMATOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 22022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ HEMATOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 22023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ HEMATOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 123. V příloze v Kapitole 203 – infekční lékařství výkony č. 23021, 23022 a 23023 znějí: „23021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ INFEKCIONISTOU Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 23022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ INFEKCIONISTOU Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 23023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ INFEKCIONISTOU Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 124. V příloze v Kapitole 204 – tělovýchovné lékařství výkony č. 24021, 24022 a 24023 znějí: „24021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ TĚLOVÝCHOVNÝM LÉKAŘEM ZE ZDRAVOTNÍ INDIKACE Osobní a rodinná anamnéza se speciálním zaměřením na pohybový režim a subjektivní potíže. Fyzikální vyšetření interní a pohybového systému, orientační vyšetření neurologické, oční, ORL, indikace doplňujících vyšetření. Závěr s doporučením vhodné pohybové aktivity, výživy a dalších režimových opatření a návrh terapie. Informace pacienta. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 rok OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 24022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ TĚLOVÝCHOVNÝM LÉKAŘEM ZE ZDRAVOTNÍ INDIKACE Anamnéza se zaměřením na předpokládané onemocnění. Fyzikální vyšetření. Indikace doplňujících vyšetření. Závěr s doporučením vhodné pohybové aktivity a dalších režimových opatření. Návrh terapie. Informace pro pacienta. Kód se použije i při řešení akutního onemocnění či úrazu. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 24023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ TĚLOVÝCHOVNÝM LÉKAŘEM ZE ZDRAVOTNÍ INDIKACE Doplnění anamnézy. Fyzikální vyšetření zaměřené na postižený systém. Zhodnocení léčebného postupu nebo intervence a jejich úprava dle potřeby. Závěr diagnostický a posudkový. Informace pro pacienta. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 125. V příloze v Kapitole 205 – pneumologie a ftizeologie výkony č. 25021, 25022, 25023, 25311, 25313 a 25315 znějí: „25021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PNEUMOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 25022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PNEUMOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 25023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PNEUMOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 25311 APLIKACE TUBERKULINOVÉHO TESTU Přesná intradermální aplikace 0,1 ml PPD RT 23 a další úkony s výkonem přímo související. Toto vyšetření se používá při vyhledávání jedinců s latentní tuberkulózní infekcí, nebo slouží jako pomocné vyšetření při diagnostice mykobakteriálních infekcí. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 měsíc OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 10 body: 98 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 25313 BCG INOCULACE Indikace BCG vakcinace s následnou intradermální aplikací BCG vakcíny. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 rok OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 15 body: 123 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ano 25315 PNEUMOLOGICKÁ DEPISTÁŽ, KONTROLA REAKCE NA APLIKACI TUBERKULINU A BCG VAKCINY Náplní výkonu je vyhledávání zdrojů a kontaktů tuberkulózy a hodnocení reakcí na tuberkulin a BCG vakcinu, které zahrnuje: 1) hodnocení reakce tuberkul. testu 72 hod. po aplikaci, 2) hodnocení reakcí po očkování – postvakcinační kontroly, 3) sledování a odborná péče o děti s komplikacemi po očkování BCG. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 10 body: 78 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 126. V příloze v Kapitole 207 – alergologie a klinická imunologie výkony č. 27021, 27022 a 27023 znějí: „27021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ ALERGOLOGEM A KLINICKÝM IMUNOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 27022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ ALERGOLOGEM A KLINICKÝM IMUNOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 27023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ ALERGOLOGEM A KLINICKÝM IMUNOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 127. V příloze v Kapitole 208 – lékařská genetika výkony č. 28021, 28022 a 28023 znějí: „28021 KLINICKO GENETICKÉ VYŠETŘENÍ KOMPLEXNÍ NAPLNĚNÉ STANOVENÍM KLINICKÉ DIAGNÓZY Zpravidla lze vykázat jedenkrát za život pojištěnce – probanda v péči genetického pracoviště. Za 20 let jedna problematika (výjimkou je zjištění zcela nové genetické problematiky). Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 život OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 180 body: 1796 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 180 ZUM: ne ZULP: ne 28022 CÍLENÉ KLINICKOGENETICKÉ VYŠETŘENÍ PŘI DOSUD NEUZAVŘENÉ KLINICKÉ DIAGNÓZE NEBO KLINICKOGENETICKÁ KONZULTACE PŘI PRVNÍM VYŠETŘENÍ Lze vykázat nejvíce jedenkrát měsíčně na pojištěnce – probanda v péči genetického pracoviště, pokud není uzavřena diagnóza. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 měsíc OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 90 body: 1178 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 90 ZUM: ne ZULP: ne 28023 KLINICKOGENETICKÉ VYŠETŘENÍ KONTROLNÍ Lze vykázat nejvíce jedenkrát týdně na pojištěnce – probanda v péči genetického pracoviště v mezidobí před uzavřením diagnózy. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 týden OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 237 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne“. 128. V příloze v Kapitole 209 – neurologie se výkony č. 29011, 29012 a 29013 zrušují. 129. V příloze v Kapitole 209 – neurologie výkony č. 29021, 29022 a 29023 znějí: „29021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ NEUROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 29022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ NEUROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 29023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ NEUROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 130. V příloze v Kapitole 209 – neurologie u výkonu č. 29510 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P - hrazen plně“. 131. V příloze v Kapitole 301 – dětské lékařství se výkony č. 31011, 31012 a 31013 zrušují. 132. V příloze v Kapitole 301 – dětské lékařství výkony č. 31021, 31022 a 31023 znějí: „31021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 31022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 31023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 133. V příloze v Kapitole 302 – dětská kardiologie výkony č. 32021, 32022 a 32023 znějí: „32021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM KARDIOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 32022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM KARDIOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 32023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM KARDIOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 134. V příloze v Kapitole 303 – dorostové lékařství výkony č. 33021, 33022 a 33023 znějí: „33021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DOROSTOVÝM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 33022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ DOROSTOVÝM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 33023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ DOROSTOVÝM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 135. V příloze v Kapitole 305 – psychiatrie se výkony č. 35011, 35012 a 35013 zrušují. 136. V příloze v Kapitole 305 – psychiatrie výkony č. 35021, 35022 a 35023 znějí: „35021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PSYCHIATREM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 120 body: 939 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 120 ZUM: ne ZULP: ne 35022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PSYCHIATREM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 35023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PSYCHIATREM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 237 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne“. 137. V příloze v Kapitole 306 – dětská a dorostová psychiatrie výkon č. 36021 zní: „36021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM PSYCHIATREM Pozorování a podrobné vyšetření pacienta, kompletní anamnesa s rodiči (jinými zákonnými zástupci pacienta), psychopatologický rozbor, dg, plán léčby, založení dokumentace. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 140 body: 1094 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 140 ZUM: ne ZULP: ne“. 138. V příloze v Kapitole 309 – sexuologie výkony č. 39021, 39022 a 39023 znějí: „39021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ SEXUOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 rok OM: bez omezení čas výkonu: 120 body: 939 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 120 ZUM: ne ZULP: ne 39022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ SEXUOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 39023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ SEXUOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 237 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne“. 139. V příloze v Kapitole 309 – sexuologie u výkonů č. 39111 a 39113 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 140. V příloze v Kapitole 401 – pracovní lékařství výkony č. 41021, 41022 a 41023 znějí: „41021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRACOVNÍM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 41022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PRACOVNÍM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 41023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PRACOVNÍM LÉKAŘEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 141. V příloze v Kapitole 402 – klinická onkologie výkony č. 42021, 42022 a 42023 znějí: „42021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM ONKOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 42022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM ONKOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 42023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM ONKOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 142. V příloze v Kapitole 403 – radiační onkologie výkony č. 43021, 43022 a 43023 znějí: „43021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ RADIAČNÍM ONKOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 43022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ RADIAČNÍM ONKOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 43023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ RADIAČNÍM ONKOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 143. V příloze v Kapitole 404 – dermatovenerologie se výkony č. 44001, 44002, 44003, 44011, 44012 a 44013 zrušují. 144. V příloze v Kapitole 404 – dermatovenerologie výkony č. 44004, 44005, 44006, 44021, 44022 a 44023 znějí: „44004 KOMPLEXNÍ VENEROLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ano ZULP: ne 44005 CÍLENÉ VENEROLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ano ZULP: ne 44006 KONTROLNÍ VENEROLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 44021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DERMATOVENEROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ano ZULP: ne 44022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ DERMATOVENEROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ano ZULP: ne 44023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ DERMATOVENEROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ano ZULP: ne“. 145. V příloze v Kapitole 404 – dermatovenerologie u výkonů č. 44111, 44113, 44115, 44119 a 44237 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 146. V příloze v Kapitole 405 – dětská dermatologie výkony č. 45021, 45022 a 45023 znějí: „45021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM DERMATOVENEROLOGEM Výkon lze vykázat u pacienta ve věku do 18 let. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 45022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM DERMAVETOVENEROLOGEM Výkon lze vykázat u pacienta ve věku do 18 let. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 45023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM DERMATOVENEROLOGEM Výkon lze vykázat u pacienta ve věku do 18 let. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 147. V příloze v Kapitole 406 – korektivní dermatologie výkony č. 46021, 46022 a 46023 znějí: „46021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ KOREKTIVNÍM DERMATOLOGEM Hrazeno jen v případě, kdy předmětem návštěvy jsou zdravotní důvody. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 46022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ KOREKTIVNÍM DERMATOLOGEM Hrazeno jen v případě, kdy předmětem návštěvy jsou zdravotní důvody. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 46023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ KOREKTIVNÍM DERMATOLOGEM Hrazeno jen v případě, kdy předmětem návštěvy jsou zdravotní důvody. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 148. V příloze v Kapitole 407 – nukleární medicína výkony č. 47021, 47022 a 47023 znějí: „47021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ LÉKAŘEM SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ V NUKLEÁRNÍ MEDICÍNĚ Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: SH – pouze na spec. prac. při hospitalizaci čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 47022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ LÉKAŘEM SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ V NUKLEÁRNÍ MEDICÍNĚ Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 47023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ LÉKAŘEM SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ V NUKLEÁRNÍ MEDICÍNĚ Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 149. V příloze v Kapitole 407 – nukleární medicína se za výkon č. 47353 doplňuje výkon č. 47355, který zní: „47355 HYBRIDNÍ VÝPOČETNÍ A POZITRONOVÁ EMISNÍ TOMOGRAFIE (PET/CT) Kombinované PET a spirální CT vyšetření s použitím speciální hybridní PET/CT kamery po aplikaci jednoho druhu radiofarmaka a p. o. a případně i i. v. aplikaci rentgen-kontrastní látky. Kategorie: P – hrazen plně OF: 4/1 rok OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 90 body: 14070 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 90 L3\| 3\| 90 J2\| 2\| 45 ZUM: ano ZULP: ano“. 150. V příloze v Kapitole 501 – chirurgie se výkony č. 51011, 51012 a 51013 zrušují. 151. V příloze v Kapitole 501 – chirurgie výkony č. 51021, 51022 a 51023 znějí: „51021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 51022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 51023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 152. V příloze v Kapitole 501 – chirurgie se za výkon č. 51023 vkládá nový výkon č. 51909, který zní: „51909 ČAS STRÁVENÝ TRANSPORTEM ODBĚROVÉHO TEAMU Mzdové náklady členů odběrového týmu při cestě k odběru orgánů a zpět. Vykazuje se na rodné číslo příjemce orgánu. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 240 body: 3723 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3\| 240 L3\| 3\| 240 ZUM: ne ZULP: ne“. 153. V příloze v Kapitole 502 – dětská chirurgie výkony č. 52021, 52022 a 52023 znějí: „52021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 52022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 52023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 154. V příloze v Kapitole 503 – úrazová chirurgie (traumatologie) se pod nadpis vkládají nové výkony č. 53021, 53022 a 53023, které znějí: „53021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ TRAUMATOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 53022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ TRAUMATOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 53023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ TRAUMATOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 155. V příloze v Kapitole 503 – úrazová chirurgie (traumatologie) u výkonu č. 53411 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 156. V příloze v Kapitole 504 – cévní chirurgie se pod nadpis vkládají nové výkony č. 54021, 54022 a 54023, které znějí: „54021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ CÉVNÍM CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 54022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ CÉVNÍM CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 54023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ CÉVNÍM CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 157. V příloze v Kapitole 505 – kardiochirurgie se pod nadpis vkládají nové výkony č. 55021, 55022 a 55023, které znějí: „55021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ KARDIOCHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 55022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ KARDIOCHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 55023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ KARDIOCHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 158. V příloze v Kapitole 506 – neurochirurgie výkony č. 56021, 56022 a 56023 znějí: „56021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ NEUROCHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 56022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ NEUROCHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 56023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ NEUROCHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 159. V příloze v Kapitole 601 – plastická chirurgie výkony č. 61021, 61022 a 61023 znějí: „61021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PLASTICKÝM CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 61022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PLASTICKÝM CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 61023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PLASTICKÝM CHIRURGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 160. V příloze v Kapitole 611 – plastická chirurgie – skupina 1 u výkonů č. 61113, 61123, 61125, 61129 a 61131 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 161. V příloze v Kapitole 602 – popáleninová medicína výkony č. 62021, 62022 a 62023 znějí: „62021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ LÉKAŘEM SE ZVLÁŠTNÍ ODBORNOU ZPŮSOBILOSTÍ V POPÁLENINOVÉ MEDICÍNĚ Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 62022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ LÉKAŘEM SE ZVLÁŠTNÍ ODBORNOU ZPŮSOBILOSTÍ V POPÁLENINOVÉ MEDICÍNĚ Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 62023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ LÉKAŘEM SE ZVLÁŠTNÍ ODBORNOU ZPŮSOBILOSTÍ V POPÁLENINOVÉ MEDICÍNĚ Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 162. V příloze v Kapitole 603 – gynekologie a porodnictví se výkony č. 63011, 63012, 63013, 63052 a 63054 zrušují. 163. V příloze v Kapitole 603 – gynekologie a porodnictví výkony č. 63021, 63022, 63023, 63053 a 63055 znějí: „63021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ GYNEKOLOGEM A PORODNÍKEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 63022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ GYNEKOLOGEM A PORODNÍKEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 63023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ GYNEKOLOGEM A PORODNÍKEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 63053 KOMPLEXNÍ PRENATÁLNÍ VYŠETŘENÍ Komplexní prenatální vyšetření se zařazením do prenatální poradny, vystavení těhotenské legitimace s rozpisem všech požadovaných vyšetření v celém těhotenství. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 rok OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 30 body: 264 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 63055 VYŠETŘENÍ V PRENATÁLNÍ PORADNĚ Pravidelné vyšetření v prenatální poradně. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 20 body: 170 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne“. 164. V příloze v Kapitole 603 – gynekologie a porodnictví výkony č. 63227, 63229, 63235 znějí: „63227 UMĚLÁ INSEMINACE INTRAKAVITÁLNÍ NEBO INTRATUBÁRNÍ Aplikace promytých kapacitovaných spermií do vyšších etáží vnitř. rodidel ženy Transfer soupravou. Výkon smluvně omezit na jednotlivá konkrétní pracoviště. V případě IVF hrazeno ze zdravotního pojištění celkem 3 x na jedno rodné číslo. V případě tubární sterility se výkon neprovádí. Kategorie: P – hrazen plně OF: 6/1 rok OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 20 body: 841 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 63229 IN VITRO FERTILIZACE (IVF) Oplození odebraných oocytů v embryologické laboratoři a jejich kultivace. Ze zdravotního pojištění hrazeno celkem 4 x na jedno rodné číslo. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 rok, 4/1 život OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 180 body: 9822 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 180 ZUM: ne ZULP: ne 63235 TRANSFER EMBRYA V případě IVF hrazeno ze zdravotního pojištění celkem 4 x na jedno rodné číslo. Kategorie: P – hrazen plně OF: 4/1 rodné číslo OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 60 body: 1790 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 60 J2\| 2\| 30 ZUM: ne ZULP: ne“. 165. V příloze v Kapitole 613 – gynekologie a porodnictví – skupina 1 u výkonů č. 63511, 63521, 63540 a 63591 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 166. V příloze v Kapitole 604 – dětská gynekologie výkony č. 64021, 64022 a 64023 znějí: „64021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM GYNEKOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 64022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM GYNEKOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 64023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM GYNEKOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 167. V příloze v Kapitole 604 – dětská gynekologie u výkonu č. 64215 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 168. V příloze v Kapitole 606 – ortopedie se výkony č. 66011, 66012, 66013 zrušují. 169. V příloze v Kapitole 606 – ortopedie výkony č. 66021, 66022 a 66023 znějí: „66021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ ORTOPEDEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 66022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ ORTOPEDEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 66023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ ORTOPEDEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 170. V příloze v Kapitole 701 – otorinolaryngologie se výkony č. 71011, 71012, 71013 zrušují. 171. V příloze v Kapitole 701 – otorinolaryngologie výkony č. 71021, 71022 a 71023 znějí: „71021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ OTORINOLARYNGOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 71022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ OTORINOLARYNGOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 71023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ OTORINOLARYNGOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 172. V příloze v Kapitole 701 – otorinolaryngologie u výkonů č. 71113, 71115, 71117, 71119, 71121, 71123, 71212, 71511, 71565, 71580, 71611, 71613, 71614, 71623, 71625, 71661 a 71781 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 173. V příloze v Kapitole 711 – otorinolaryngologie – skupina 1 u výkonů č. 71211, 71525, 71615 a 71713 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 174. V příloze Kapitola 702 zní: „Kapitola 702 – foniatrie“. 175. V příloze v Kapitole 702 – foniatrie u výkonu č. 72115 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 176. V příloze v Kapitole 702 – foniatrie výkony č. 72021, 72022 a 72023 znějí: „72021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ FONIATREM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 rok OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 72022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ FONIATREM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den, 6/1 rok OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 72023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ FONIATREM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 týden OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 177. V příloze v Kapitole 704 – dětská otorinolaryngologie výkony č. 74021, 74022 a 74023 znějí: „74021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DÍTĚTE DĚTSKÝM OTORINOLARYNGOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 74022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ DÍTĚTE DĚTSKÝM OTORINOLARYNGOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 74023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ DÍTĚTE DĚTSKÝM OTORINOLARYNGOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 178. V příloze v Kapitole 705 – oftalmologie se výkony č. 75011, 75012, 75013 zrušují. 179. V příloze v Kapitole 705 – oftalmologie výkony č. 75021, 75022 a 75023 znějí: „75021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ OFTALMOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 75022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ OFTALMOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 75023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ OFTALMOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 180. V příloze v Kapitole 705 – oftalmologie u výkonů č. 75113, 75131, 75135, 75137, 75139, 75141, 75143, 75145, 75153, 75157 a 75389 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 181. V příloze v Kapitole 715 – oftalmologie – skupina 1 u výkonů č. 75385 a 75387 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 182. V příloze v Kapitole 706 – urologie se výkony č. 76011, 76012 a 76013 zrušují. 183. V příloze v Kapitole 706 – urologie výkony č. 76021, 76022 a 76023 znějí: „76021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ UROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 76022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ UROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 76023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ UROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 184. V příloze v Kapitole 707 – dětská urologie výkony č. 77021, 77022 a 77023 znějí: „77021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM UROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 77022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM UROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 77023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM UROLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 185. V příloze Kapitola 708 zní: „Kapitola 708 – anesteziologie a intenzivní medicína“. 186. V příloze v Kapitole 708 – anesteziologie a intenzivní medicína se výkony č. 78011, 78012, 78013 zrušují. 187. V příloze v Kapitole 708 – anesteziologie a intenzivní medicína výkony č. 78021, 78022, 78023 a 78880 znějí: „78021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ ANESTEZIOLOGEM Pouze pro příjem na ARO. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: H - pouze při hospitalizaci čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 78022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ ANESTEZIOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 163 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 78023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ ANESTEZIOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den, 4/1 v den, operace OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 78880 PÉČE O DÁRCE ORGÁNU, SPOLUPRÁCE S TRANSPLANTAČNÍM CENTREM Á 1 HOD. Vykazuje se na rodné číslo dárce orgánu. Péče o možného zemřelého dárce orgánů (jedinec se stanovenými klinickými známkami smrti mozku včetně organizační činnosti umožňující odběr orgánu. Současně s tímto výkonem nelze vykazovat jiný výkon resuscitační péče. Výkon mohou vykazovat i ostatní jednotky intenzivní péče (iktová centra, trauma centra, koronární jednotky, atd). Kategorie: P – hrazen plně OF: 24/1 den OM: H – pouze při hospitalizaci čas výkonu: 60 body: 904 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3 \| 20 L3\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne“. 187. V příloze Kapitola 728 zní: „Kapitola 728 – anesteziologie a intenzivní medicína – skupina 2“. 189. V příloze v Kapitole 710 – algeziologie – léčba bolesti výkony č. 80021, 80022 a 80023 znějí: 80021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ ALGEZIOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 60 body: 473 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 80022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ ALGEZIOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 30 body: 241 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 80023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ ALGEZIOLOGEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 týden OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 15 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 190. V příloze v Kapitole 801 – klinická biochemie výkony č. 81021, 81022 a 81023 znějí: „81021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM BIOCHEMIKEM Komplexní vyšetření provedené klinickým biochemikem hrazeno pouze ve specializovaných metabolických poradnách nebo při konziliárním vyšetření. Kategorie: P – hrazen plně OF: bez omezení OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 465 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 81022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM BIOCHEMIKEM Cílené vyšetření pacienta při konkrétních obtížích provedené klinickým biochemikem ve specializovaných metabolických poradnách nebo v rámci konzilia. Kategorie: P – hrazen plně OF: bez omezení OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 233 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 81023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM BIOCHEMIKEM Kontrolní vyšetření k posouzení zdrav. stavu pacienta provedené klinickým biochemikem ve specializovaných metabolických poradnách nebo při konziliu. Kategorie: P – hrazen plně OF: bez omezení OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 116 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 191. V příloze v Kapitole 801 – klinická biochemie u výkonu č. 81211 se slova „Kategorie Q – nelze vykázat s klinickým vyšetřením“ nahrazují slovy „Kategorie P – hrazen plně“. 192. V příloze v Kapitole 901 – klinická psychologie se výkony č. 37011, 37012 a 37013 zrušují. 193. V příloze v Kapitole 901 – klinická psychologie výkony č. 37021, 37022 a 37023 znějí: „37021 KOMPLEXNÍ PSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ (Á 60 MINUT) Obvykle probíhá ve více sezeních. Součástí vyšetření je zpráva, která je obvykle zpracovaná, sepsaná a vykázaná bez přítomnosti pacienta v jiný den. Kategorie: P – hrazen plně OF: 4/1 den, 8/1 rok OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 366 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 37022 CÍLENÉ PSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ (Á 60 MINUT) Obvykle probíhá ve více sezeních. Součástí vyšetření je zpráva, která je obvykle zpracovaná, sepsaná a vykázaná bez přítomnosti pacienta v jiný den. Kategorie: P – hrazen plně OF: 4/1 den, 6/1 měsíc OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 366 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 37023 KONTROLNÍ PSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ (Á 30 MINUT) Obvykle probíhá ve více sezeních. Součástí vyšetření je zpráva, která je obvykle zpracovaná, sepsaná a vykázaná bez přítomnosti pacienta v jiný den. Kategorie: P – hrazen plně OF: 6/1 den, 30/1 měsíc OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 183 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 30 ZUM: ne ZULP: ne“. 194. V příloze v Kapitole 903 – klinická logopedie se výkony č. 72011, 72012 a 72013 zrušují. 195. V příloze v Kapitole 903 – klinická logopedie výkony č. 72015, 72016 a 72017 znějí: „72015 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM LOGOPEDEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den, 1/2 roky OM: bez omezení čas výkonu: 40 body: 230 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 40 ZUM: ne ZULP: ne 72016 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM LOGOPEDEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den, 2/1 čtvrtletí OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 175 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 72017 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ KLINICKÝM LOGOPEDEM Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den, 2/1 čtvtletí OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 88 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 196. V příloze v Kapitole 931 – dětská psychologie se výkony č. 37051, 37052 a 37053 zrušují. 197. V příloze v Kapitole 931 – dětská psychologie výkony č. 37061, 37062 a 37063 znějí: „37061 KOMPLEXNÍ PEDOPSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ (Á 60 MINUT) Slouží k celkovému posouzení psychického stavu pacienta, tj. základních psychických funkcí, procesů a struktury osobnosti ve vztahu ke klinickému stavu a rodinnému systému. Obvykle probíhá ve více sezeních. Celkový čas výkonu se rovná součtu násobků v jednotlivých sezeních. Součástí vyšetření je zpráva, která je obvykle zpracovaná, sepsaná a vykázaná bez přítomnosti pacienta v jiný den. Kategorie: P – hrazen plně OF: 4/1 den, 8/1 rok OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 367 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 37062 CÍLENÉ PEDOPSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ (Á 60 MINUT) Je zaměřeno na dílčí oblasti psychického vývoje dítěte nebo aktuálního psychického stavu. Může probíhat ve více sezeních. Celkový čas výkonu se rovná součtu násobků v jednotlivých sezeních. Součástí vyšetření je zpráva, která je obvykle zpracovaná, sepsaná a vykázaná bez přítomnosti pacienta v jiný den. Kategorie: P – hrazen plně OF: 6/1 měsíc OM: bez omezení čas výkonu: 60 body: 367 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 60 ZUM: ne ZULP: ne 37063 KONTROLNÍ PEDOPSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ (Á 30 MINUT) Je zaměřeno na zjištění změn psychického stavu pacienta ve srovnání s výsledky předchozích pedopsychologických vyšetření včetně zhodnocení výsledků terapie. Součástí vyšetření je zpráva, která je obvykle zpracovaná, sepsaná a vykázaná bez přítomnosti pacienta v jiný den. Kategorie: P – hrazen plně OF: 6/1 den, 30/1 měsíc OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 183 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- K2\| 2\| 30 ZUM: ne ZULP: ne“. 198. V příloze Kapitola 999 – univerzální mezioborové výkony zní: „09111 ODBĚR KAPILÁRNÍ KRVE Kategorie: P – hrazen plně OF: 5/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 5 body: 14 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 5 ZUM: ne ZULP: ne 09113 ODBĚR KRVE Z ARTERIE Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 15 body: 71 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 09115 ODBĚR BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU JINÉHO NEŽ KREV NA KVANTITATIVNÍ BAKTERIOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Jen je-li provedeno v ordinaci či odběrové místnosti. Odběr moče pouze u dětí do 6ti let. Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 10 body: 27 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 09117 ODBĚR KRVE ZE ŽÍLY U DÍTĚTE DO 10 LET Odběr krve ze žíly u dítěte mladšího 10 let k diagnostickým účelům. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 10 body: 34 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 09119 ODBĚR KRVE ZE ŽÍLY U DOSPĚLÉHO NEBO DÍTĚTE NAD 10 LET Jde o odběr krve ze žíly vpichem. Krev slouží k diagnostickým vyšetřením v laboratoři. Jen výjimečně může jít o výkon léčebný. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 5 body: 21 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 5 ZUM: ne ZULP: ne 09121 PUNKCE PARENCHYMATICKÉHO ORGÁNU NEBO DUTINY Výkon zahrnuje přípravu pacienta, punkci, zpracování materiálu. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 25 body: 205 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 25 ZUM: ano ZULP: ne 09123 ANALÝZA MOČI CHEMICKY Provedení analýzy moči chemicky pomocí diagnostického papírku. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 6 body: 18 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 6 ZUM: ne ZULP: ne 09125 PULZNÍ OXYMETRIE Opakované pravidelné měření saturace kyslíku a tepové frekvence perkutánní metodou za účelem posouzení tíže respirační insuficience nebo k ověření vzniku respirační insuficience. Nesmí být vykazován s výkony celkové anestezie a intenzivní a resuscitační péče. Kategorie: P – hrazen plně OF: 3/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 10 body: 47 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 09127 EKG VYŠETŘENÍ Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 10 body: 83 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 09129 FRAGILITA KAPILÁR Stanovení resistence kapilár in vivo. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 týden OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 24 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 09131 KRVÁCIVOST PODLE DUKE Stanovení doby krvácivosti in vivo. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 týden OM: bez omezení čas výkonu: 5 body: 14 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 5 ZUM: ne ZULP: ne 09133 SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ Přičti k odběru krve. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 týden OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 5 body: 12 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 5 ZUM: ne ZULP: ne 09135 UZ VYŠETŘENÍ POUZE JEDNOHO ORGÁNU V NĚKOLIKA ROVINÁCH Při funkční diagnostice, i když se daný orgán vyšetřuje vícekrát, počítá se pouze jednou. Podmínkou výkonu je obrazová dokumentace. Výkon nelze vykázat při vyšetření prsu. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: SA – pouze na spec. prac. ambulantně – ag. do OD čas výkonu: 15 body: 103 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 09137 UZ VYŠETŘENÍ DVOU ORGÁNŮ V NĚKOLIKA ROVINÁCH Párový orgán = vyšetření dvou orgánů. Podmínkou výkonu je obrazová dokumentace. Výkon nelze vykázat při vyšetření prsu. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: SA – pouze na spec. prac. ambulantně – ag. do OD čas výkonu: 20 body: 137 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 09139 UZ VYŠETŘENÍ TŘÍ A VÍCE ORGÁNŮ V NĚKOLIKA ROVINÁCH Párový orgán = vyšetření dvou orgánů. Podmínkou výkonu je obrazová dokumentace. Výkon nelze vykázat při vyšetření prsu. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: SA – pouze na spec. prac. ambulantně – ag. do OD čas výkonu: 30 body: 205 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 09141 UZ DOPPLEROVSKÉ VYŠETŘENÍ CÉV BEZ B ZOBRAZENÍ Jde o izolované dopplerovské vyšetření cév jednoúčelovými přístroji kontinuálním dopplerovským paprskem. Výkon lze vykázat pouze jednou i v případě vyšetření více cév. Obrazová dokumentace není podmínkou výkonu. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: SA – pouze na spec. prac. ambulantně – ag. do OD čas výkonu: 10 body: 40 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 09211 NEODKLADNÁ PÉČE V TERÉNU POSKYTOVANÁ LÉKAŘEM Á 10 MIN. Řešení akutních příhod v terénu (v ambulanci či při výjezdu). Jedná se o akutní stavy nejrůznější etiologie (mimo výkony kardiopulmonální resuscitace), které vyžadují urgentní řešení, např. astmatický záchvat, infarkt myokardu, epileptický záchvat, hypoglykemické koma, iktus, koliky, úrazy spojené s velkým krvácením, rozsáhlé popáleniny apod. Vykáže se za každých dokončených 10 minut Kategorie: P – hrazen plně OF: bez omezení OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 10 body: 40 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM: ano ZULP: ano 09213 NEODKLADNÁ KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE ZÁKLADNÍ Á 15 MINUT Kategorie: P – hrazen plně OF: bez omezení OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 60 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 09215 INJEKCE I. M., S. C., I. D. Injekční aplikace léku lege artis nitrosvalově, nitrokožně nebo podkožně. Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 5 body: 16 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 5 ZUM: ne ZULP: ano 09216 INJEKCE DO MĚKKÝCH TKÁNÍ NEBO INTRADERMÁLNÍ PUPENY V RÁMCI REFLEXNÍ LÉČBY Aplikace léku do měkkých tkání paraartikulárně, k úponům šlach, fascie apod. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den, 20/3 měsíce OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 10 body: 44 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ano 09217 INTRAVENÓZNÍ INJEKCE U KOJENCE NEBO DÍTĚTE DO 10 LET Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 15 body: 64 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM: ne ZULP: ano 09219 INTRAVENÓZNÍ INJEKCE U DOSPĚLÉHO ČI DÍTĚTE NAD 10 LET Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 10 body: 27 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ano 09220 KANYLACE PERIFERNÍ ŽÍLY VČETNĚ INFÚZE Napojení infúzního setu. Nelze vykazovat společně s výkony infúze. Tímto výkonem nelze vykazovat odběry. Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 30 body: 70 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ano 09221 INFÚZE U KOJENCE NEBO DÍTĚTE DO 10 LET Rozpis infúze, příprava infúzní láhve, fixace dítěte, venepunkce a spojení dítěte s infúzním setem, fixace dítěte a jeho sledování po dobu infúze. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 30 body: 100 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM: ne ZULP: ano 09223 INTRAVENÓZNÍ INFÚZE U DOSPĚLÉHO NEBO DÍTĚTE NAD 10 LET Venepunkce a zavedení infúze, nikoliv pouhá výměna. Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 30 body: 55 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ano 09225 KANYLACE CENTRÁLNÍ ŽÍLY ZA KONTROLY CELKOVÉHO STAVU PACIENTA (TK, P, D, PŘÍPADNĚ EKG) Včetně lokální anestézie. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 týden OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 617 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 30 ZUM: ne ZULP: ano 09227 I. V. APLIKACE KRVE NEBO KREVNÍCH DERIVÁTŮ Kategorie: P – hrazen plně OF: bez omezení OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 99 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM: ano ZULP: ano 09231 ZAVEDENÍ KATÉTRU PRO INTRAARTERIÁLNÍ PERFÚZI Včetně lokální anestezie. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 týden OM: H – pouze při hospitalizaci čas výkonu: 45 body: 1005 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 45 ZUM: ne ZULP: ne 09233 INJEKČNÍ OKRSKOVÁ ANESTÉZIE Bez ohledu na počet použitých vpichů Kategorie: P – hrazen plně OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 52 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ano 09234 OŠETŘENÍ NEHTU, INCIZE SUBKUTÁNNÍHO ABSCESU NEBO HEMATOMU, OŠETŘENÍ RÁNY STERISTRIPEM Tímto výkonem se vykazuje parciální nebo úplná ablace nehtu, či fenestrace nehtové ploténky, incise subkutánního abscesu vycházejícího z kožních adnex či punkce hematomu, či ošetření rány nepronikající podkožím steristripem – v přijatelných anatomických lokalizacích. Použitá anestézie se účtuje zvláštním výkonem. Pracoviště musí mít zajištěn sterilní materiál a nástroje. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 10 body: 141 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ano ZULP: ne 09235 ODSTRANĚNÍ MALÝCH LÉZÍ KŮŽE Výkon nelze ani při ošetření více kožních lézí vykazovat v jednom dni opakovaně. Případná lokální anestesie se vykáže zvlášť. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 10 body: 59 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L1\| 1\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 09237 OŠETŘENÍ A PŘEVAZ RÁNY VČETNĚ OŠETŘENÍ KOŽNÍCH A PODKOŽNÍCH AFEKCÍ DO 10 CM2 Možno vykázat u incise povrchní hnisavé afekce i u fenestrace nehtové ploténky Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 10 body: 51 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 10 ZUM: ano ZULP: ne 09239 SUTURA RÁNY A PODKOŽÍ DO 5 CM Lokální anestesie se vykáže zvlášť. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 15 body: 75 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L1\| 1\| 15 ZUM: ano ZULP: ne 09241 OŠETŘENÍ A PŘEVAZ RÁNY, KOŽNÍCH A PODKOŽNÍCH AFEKCÍ 10 CM2 – 30 CM2 Jedná se o rány: 1) otevřené, s porušením kožního krytu bez ztráty i se ztrátou kožního krytu, 2) již ošetřené nebo chronické rány, 3) zánětlivé a ischemické poškození měkkých tkání (phlegmony, gangreny), 4) pooperační rány včetně extrakce stehů. Případná lokální anestesie se vykáže zvlášť. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 10 body: 74 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 09245 ZAVEDENÍ GASTRICKÉ SONDY PRO ENTERÁLNÍ VÝŽIVU Kategorie: P – hrazen plně OF: 3/1 týden OM: bez omezení čas výkonu: 5 body: 42 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 5 ZUM: ne ZULP: ne 09247 ŽALUDEČNÍ LAVÁŽ LÉČEBNÁ Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 45 body: 156 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 09249 KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE U MUŽE JEDNORÁZOVÁ Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 5 body: 48 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S3\| 3\| 5 ZUM: ne ZULP: ne 09251 PUNKCE TRACHEY SE ZAVEDENÍM KANYLY Včetně lokální anestezie. Kategorie: P – hrazen plně OM: bez omezení čas výkonu: 20 body: 860 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 09253 UVOLNĚNÍ PREPUCIA, VČETNĚ NEOPERAČNÍ REPOZICE PARAFIMOZY Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den, 4/1 čtvrtletí OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 72 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 09507 PSYCHOTERAPIE PODPŮRNÁ PROVÁDĚNÁ LÉKAŘEM NEPSYCHIATREM Psychoterapie prováděná lékařem jakéhokoliv oboru ke zvládnutí akutních obtíží a posílení motivace a aktivizace nemocného. Výkon bude hrazen jen na jednoho pacienta 1x ročně v jednom oboru po podrobném zápisu v dokumentaci. Kategorie: W – hrazen za určitých podmínek OF: 1/1 rok OM: bez omezení čas výkonu: 30 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 09509 OŠETŘENÍ HANDICAPOVANÉHO PACIENTA Výkon zohledňuje zvýšenou náročnost ošetření osob považovaných podle zákona č.108/2006 Sb. za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, stupni III, nebo stupni IV a osob, kterým náleží průkaz ZTP a ZTP/P dle zákona č. 329/2011 Sb. Důvody použití výkonu musí být ze zdravotní dokumentace zřejmé. Vykazuje se max. 1x denně a lze vykazovat jen při klinickém vyšetření. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den/1 odbornost OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 0 body: 100 ZUM: ne ZULP: ne 09511 MINIMÁLNÍ KONTAKT LÉKAŘE S PACIENTEM Nutný zápis o konsultaci v dokumentaci. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den/1 odbornost OM: bez omezení čas výkonu: 5 body: 20 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 5 ZUM: ne ZULP: ne 09513 TELEFONICKÁ KONZULTACE OŠETŘUJÍCÍHO LÉKAŘE PACIENTEM Nutný zápis o konsultaci ve zdravotní dokumentaci. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 10 body: 40 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 09519 KONZÍLIUM SPECIALISTOU – NÁVŠTĚVA SPECIALISTY U PACIENTA Návštěva specialisty u lůžka nemocného v bytě. Vyšetření je hrazeno jen pokud je na žádost praktického lékaře. Kategorie: W – hrazen za určitých podmínek OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 45 body: 349 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 45 ZUM: ne ZULP: ne 09521 ČAS LÉKAŘE STRÁVENÝ DOPRAVOU ZA PACIENTEM V RÁMCI NÁVŠTĚVY Á 10 MIN. Na 1 km nejvíce 2 minuty. Vykáže se za každých 10 dokončených minut strávených dopravou za pacientem a zpět v rámci návštěvy. Nesmí být vykázán spolu s výkonem dopravy. Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 10 body: 40 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 09523 EDUKAČNÍ POHOVOR LÉKAŘE S NEMOCNÝM ČI RODINOU Poučení a nácvik dovedností v rozsahu nezbytném k získání racionální spolupráce na léčbě. Hrazeno pouze při zdravotní indikaci zdůvodněné písemně v dokumentaci a stvrzené podpisem edukovaného nebo jeho zákonného zástupce. Kategorie: W – hrazen za určitých podmínek OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 30 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 09525 ROZHOVOR LÉKAŘE S RODINOU Cílevědomý pohovor lékaře s rodinou nemocného, přesahující běžné informování o zdravotním stavu, k posílení motivací a získání žádoucí aktivní spolupráce rodiny na léčbě. Výkon bude hrazen na jednoho pacienta ve věku do 15 let maximálně 2krát ročně, u dospělého 1krát ročně, po podrobném zápisu v dokumentaci. Kategorie: W – hrazen za určitých podmínek OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 30 body: 120 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 30 ZUM: ne ZULP: ne 09527 PROHLÍDKA ZEMŘELÉHO – MIMO LŮŽKOVÉ ODDĚLENÍ Obsahuje úkony prováděné při prohlídce zemřelého na místě nálezu mrtvého těla včetně zjištění potřebných údajů o mrtvém a okolnosti úmrtí, sepsání listu o prohlídce zemřelého a vyjádření se k případné pitvě. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 rodné číslo OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 45 body: 349 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 45 ZUM: ne ZULP: ne 09532 PROHLÍDKA OSOBY DISPENZARIZOVANÉ Vykazuje se společně s výkonem příslušného klinického vyšetření v případě provedení dispenzární prohlídky v souladu s vyhláškou o dispenzární péči, časové rozmezí dispenzárních prohlídek a označení specializace dispenzarizujícího lékaře. Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 0 body: 10 ZUM: ne ZULP: ne 09541 APLIKACE LÉČIVA DO PORTU A PRŮPLACH PORTU Aplikace látky přes speciální membránu vstupní komůrky, vyžadující použití jehel se speciálním ošetřením hrotu. Dlouhodobá kontinuální aplikace vyžaduje použití speciálních jehel, aby nedošlo k paravenózní aplikaci a zničení portálního vstupu. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 35 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 10 ZUM: ano ZULP: ano 09543 REGULAČNÍ POPLATEK ZA NÁVŠTĚVU – POPLATEK UHRAZEN Pojištěnec hradí regulační poplatek za návštěvu u všeobecného praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, gynekologa a porodníka, zubního lékaře, ambulantního specialisty, klinického psychologa, klinického logopeda a při návštěvní službě poskytnuté všeobecným praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost. Kategorie: P – hrazen plně OM: bez omezení čas výkonu: 0 body: 0 ZUM: ne ZULP: ne 09544 REGULAČNÍ POPLATEK ZA KAŽDÝ DEN LŮŽKOVÉ PÉČE – POPLATEK UHRAZEN Pojištěnec hradí regulační poplatek za každý den lůžkové péče, komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo lůžková péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách, i v případě pobytu průvodce dítěte, je-li pobyt hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Kategorie: P – hrazen plně OM: bez omezení čas výkonu: 0 body: 0 ZUM: ne ZULP: ne 09545 REGULAČNÍ POPLATEK ZA POHOTOVOSTNÍ SLUŽBU – POPLATEK UHRAZEN Pojištěnec hradí regulační poplatek za pohotovostní službu včetně pohotovostní služby poskytované zubními lékaři, ústavní pohotovostní službu v sobotu, neděli nebo svátek a v pracovních dnech v době od 17:00 hod. do 7:00 hod., pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do lůžkové péče. Kategorie: P – hrazen plně OM: bez omezení čas výkonu: 0 body: 0 ZUM: ne ZULP: ne 09547 REGULAČNÍ POPLATEK – POJIŠTĚNEC OD ÚHRADY POPLATKU OSVOBOZEN Výkon se vykazuje v souvislosti s poskytováním hrazených služeb v případě, kdy regulační poplatek neměl být uhrazen, protože je pojištěnec od úhrady poplatku ze zákona osvobozen. Kategorie: P – hrazen plně OM: bez omezení čas výkonu: 0 body: 0 ZUM: ne ZULP: ne 09550 SIGNÁLNÍ VÝKON – INFORMACE O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO ROZHODNUTÍ O POTŘEBĚ OŠETŘOVÁNÍ (PÉČE) Signálním výkonem se poskytuje zdravotní pojišťovně informace o tom, že podle předpisů o nemocenském pojištění bylo vystaveno Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti nebo Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). Signální výkon vykazuje ošetřující lékař, který Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, případně Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) vystavil. Praktický lékař hrazený kombinovanou kapitačně výkonovou platbou vykazuje signální výkon nad rámec kapitace. Kategorie: P – hrazen plně OM: bez omezení čas výkonu: 0 body: 5 ZUM: ne ZULP: ne 09551 SIGNÁLNÍ VÝKON – INFORMACE O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O UKONČENÍ DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO ROZHODNUTÍ O UKONČENÍ POTŘEBY OŠETŘOVÁNÍ (PÉČE) Signálním výkonem se poskytuje zdravotní pojišťovně informace o tom, že podle předpisů o nemocenském pojištění bylo vystaveno Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče). Signální výkon vykazuje ošetřující lékař, který Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, případně Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče) vystavil. Praktický lékař hrazený kombinovanou kapitačně výkonovou platbou vykazuje signální výkon nad rámec kapitace. Kategorie: P – hrazen plně OM: bez omezení čas výkonu: 0 body: 5 ZUM: ne ZULP: ne 09553 SIGNÁLNÍ VÝKON PRO VYKAZOVÁNÍ EKONOMICKY NÁROČNĚJŠÍ VARIANTY POSKYTNUTÝCH ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB Výkon se vykáže v případě, že si pojištěnec zvolil ekonomicky náročnější variantu poskytnutých zdravotních služeb, a vykazuje se spolu s výkonem, který představuje variantu základní. Kategorie: P – hrazen plně OM: bez omezení čas výkonu: 0 body: 0 ZUM: ne ZULP: ne 09555 OŠETŘENÍ DÍTĚTE DO 6 LET U dítěte do 6 let přičti k výkonu klinického vyšetření. Nelze kombinovat s výkony 36021, 36022 a 36023. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den/odbornost OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 10 body: 78 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne 09561 VYBAVENÍ PACIENTA PRO PÉČI MIMO ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ Výkon se navrhuje pro stavy, kdy aplikace léčiva, či vybavení přístrojem nebo aplikační technikou je prokazatelně v zájmu pacienta, jde o postup nejhospodárnější a pacient s tímto postupem souhlasí. U léčivých přípravků jde o řešení výjimečné situace, kdy s ohledem na stanovené podmínky úhrady nelze předepsat pacientovi konkrétní léčivý přípravek na lékařský recept a pacient se musí pouze pro aplikaci dostavit do zdravotnického zařízení, přičemž to není nezbytně nutné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu. Kategorie: Z – hrazen po schválení revizním lékařem OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 0 body: 0 ZUM: ano ZULP: ano 09563 VÝKON ÚSTAVNÍ POHOTOVOSTNÍ SLUŽBY Přičti k výkonu prvního klinického vyšetření v rámci jedné ústavní pohotovostní služby u jednoho poskytovatele zdravotních služeb v pracovních dnech v době od 17 hod. do 7 hod., v sobotu, v neděli, ve svátek. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně čas výkonu: 0 body: 200 ZUM: ne ZULP: ne 22349 AUTOTRANSFÚZE PŘI HEMODILUCI (NA OPRÁVNĚNÉM PRACOVIŠTI) Odběr autologní krve k transfúzi se provádí plánovaně před některými chirurgickými výkony (krev je určena k podání téhož dne) přímo na operačním sále. Kategorie: P – hrazen plně OF: 3/1 den OM: SH – pouze na spec. prac. při hospitalizaci čas výkonu: 12 body: 66 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 5 ZUM: ne ZULP: ne 25211 SCREENING (ORIENTAČNÍ SPIROMETRIE) Měření (FVC), (FEV1), FEV % případně PEF. Signalizuje potřebu dalších vyšetření – kombinace s jinými výkony spirometrie není možná. Kategorie: P – hrazen plně OF: 2/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 5 body: 20 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L2\| 2\| 5 ZUM: ne ZULP: ne 25235 INHALAČNÍ AEROSOLOVÁ LÉČBA Inhalační aerosolová léčba prováděná různými typy inhalátorů, při níž se používají léky protizánětlivé, mukolytické a bronchodilatační. Kategorie: P – hrazen plně OF: 4/1 den OM: A – pouze ambulantně – agregován do OD čas výkonu: 15 body: 37 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- S2\| 2\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 47277 RADIAČNĚ NAVIGOVANÝ CHIRURGICKÝ VÝKON (PŘIČTI K CHIRURGICKÉMU VÝKONU Á 15 MINUT) Peroperační detekce ložiska akumulujícího radiofarmakon (např. sentinelové uzliny) pomocí gamasondy pro radiačně navigovanou chirurgii – jedno patologické ložisko. Aplikace radiofarmaka je obsažena v jiném výkonu. Typ použité anestezie se vykazuje samostatným výkonem. Samotná extirpace sentinelové uzliny se vykazuje samostatným výkonem. Kategorie: P – hrazen plně OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 15 body: 264 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3 S2\| 3 2\| 15 15 ZUM: ne ZULP: ne 71823 POUŽITÍ MIKROSKOPU PŘI OPERAČNÍM VÝKONU Á 10 MINUT Kategorie: P – hrazen plně OM: S – pouze na specializovaném pracovišti čas výkonu: 10 body: 36 ZUM: ano ZULP: ne 76801 POUŽITÍ TELEVIZNÍHO ŘETĚZCE PŘI ENDOSKOPICKÉM VÝKONU Á 10 MINUT Kontrola endoskopického výkonu pomocí televizního řetězce při užití rigidního či flexibilního endoskopu. Kategorie: P – hrazen plně OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 13 ZUM: ano ZULP: ne 99012 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ OŠETŘUJÍCÍM LÉKAŘEM Cílené vyšetření pacienta při poskytování zdravotních služeb osobám, které jsou v lůžkových zdravotnických zařízeních umístěny z jiných než zdravotních důvodů za účelem indikace ošetřovatelského výkonu odbornosti 913. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 15 body: 124 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 15 ZUM: ne ZULP: ne 99013 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ OŠETŘUJÍCÍM LÉKAŘEM Kontrolní vyšetření pacienta při poskytování zdravotních služeb osobám, které jsou v lůžkových zdravotnických zařízeních umístěny z jiných než zdravotních důvodů za účelem indikace ošetřovatelského výkonu odbornosti 913. Kategorie: P – hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení čas výkonu: 10 body: 82 Nositel\| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Vyhláška č. 466/2012 Sb.	Vyhláška č. 466/2012 Sb. Vyhláška o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby Vyhlášeno 21. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 173/2012 * § 1 - Při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby postupuje Český telekomunikační úřad podle pravidel, stanovených v § 2 až 12 této vyhlášky s tím, že podkladem pro výpočet čistých nákladů držitele poštovní licence jsou tato pravi * Výpočet čistých nákladů * § 2 - Čisté náklady se spočítají jako rozdíl přírůstkových nákladů a přírůstkových výnosů držitele poštovní licence. Zohlední se veškeré nehmotné a tržní výhody, nárok na přiměřený zisk vyjádřený formou nákladů kapitálu a pobídky k nákladové efektivnosti. * § 3 - (1) Přírůstkovými náklady se rozumí rozdíl nákladů držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v jeho poštovní licenci a nákladů, jaké by držitel poštovní licence vynakládal, pokud by služby poskytoval bez povinnosti poskytovat základní služ * § 3a - (1) Náklady kapitálu držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v jeho poštovní licenci podle § 7 odst. 2 se počítají podle tohoto vzorce: * § 3b - (1) Procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním při základním i alternativním scénáři je vyjádřeno prostřednictvím vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC) před zdaněním a počítá se podle těchto vzorců: * § 3c - (1) Vloženým kapitálem při základním scénáři (VKZS) se rozumí hodnota dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu držitele poštovní licence nezbytného k poskytování poštovních služeb v rozsahu vymezeném v základním scénáři podle § 7 odst. 2. * § 4 - (1) Přírůstkovými výnosy se rozumí rozdíl výnosů z poskytování služeb držitele poštovní licence obsažených v jeho poštovní licenci a výnosů, kterých by držitel poštovní licence dosáhl, pokud by služby poskytoval bez povinnosti poskytovat základní služby. * § 5 - (1) Při výpočtu čistých nákladů se zohlední vliv plnění povinnosti poskytovat základní služby na náklady a výnosy takto: * § 6 - Při posuzování nákladové efektivnosti a účelnosti se bere v úvahu způsob poskytování základních služeb. Za účelně a efektivně vynaložené náklady se považují takové náklady, které jsou nezbytně nutné k poskytování základních služeb obsažených v poštovní lic * § 7 - (1) Podkladem pro výpočet čistých nákladů je základní a alternativní scénář. * § 8 - (1) Při tvorbě alternativního scénáře se dodržují tyto podmínky: * Vymezení nehmotných a tržních výhod * § 9 - (1) Nehmotnými a tržními výhodami v souvislosti s držením poštovní licence jsou: * § 10 - (1) Výhody z nepoštovních služeb, k jejichž poskytování využívá držitel poštovní licence poštovní síť, jsou zohledněny přímo na částech poštovní sítě, které využívají, a to v podobě skutečných nákladů a výnosů evidovaných v účetnictví, pokud tyto náklady a * § 11 - Výpočet čistých nákladů jednotlivých základních služeb * § 12 - Doložení žádosti o úhradu čistých nákladů * § 13 - Účinnost k vyhlášce č. 466/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 8. 2019 (187/2019 Sb.) 466 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012 o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., k provedení § 34b odst. 7 zákona o poštovních službách: § 1 Při výpočtu čistých nákladůčistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby postupuje Český telekomunikační úřad podle pravidel, stanovených v § 2 až 12 této vyhlášky s tím, že podkladem pro výpočet čistých nákladůčistých nákladů držitele poštovní licence jsou tato pravidla a ukazatele obsažené v její příloze. Výpočet čistých nákladů § 2 Čisté nákladyČisté náklady se spočítají jako rozdíl přírůstkových nákladůpřírůstkových nákladů a přírůstkových výnosůpřírůstkových výnosů držitele poštovní licence. Zohlední se veškeré nehmotné a tržní výhody, nárok na přiměřený zisk vyjádřený formou nákladů kapitálu a pobídky k nákladové efektivnosti. § 3 (1) Přírůstkovými nákladyPřírůstkovými náklady se rozumí rozdíl nákladů držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v jeho poštovní licenci a nákladů, jaké by držitel poštovní licence vynakládal, pokud by služby poskytoval bez povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby. (2) Přírůstkové nákladyPřírůstkové náklady se počítají podle tohoto vzorce: PN = NZS \\- NAS, kde: PN – přírůstkové nákladypřírůstkové náklady, NZS – náklady poskytování služeb držitele poštovní licence při základním scénářizákladním scénáři podle § 7 odst. 2, NAS – náklady držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3. § 3a (1) Náklady kapitálu držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v jeho poštovní licenci podle § 7 odst. 2 se počítají podle tohoto vzorce: NKZS = WACCZS * VKZS, kde: NKZS – náklady kapitálu držitele poštovní licence při základním scénářizákladním scénáři podle § 7 odst. 2, WACCZS – procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním při základním scénářizákladním scénáři podle § 7 odst. 2, VKZS – vložený kapitál při základním scénářivložený kapitál při základním scénáři podle § 7 odst. 2. (2) Náklady kapitálu držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v alternativním scénáři podle § 7 odst. 3 se počítají podle tohoto vzorce: NKAS = WACCAS * VKAS, kde: NKAS – náklady kapitálu držitele poštovní licence při alternativním scénáři podle § 7 odst. 3, WACCAS – procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním při alternativním scénáři podle § 7 odst. 3, VKAS – vložený kapitál při alternativním scénářivložený kapitál při alternativním scénáři podle § 7 odst. 3. § 3b (1) Procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním při základním i alternativním scénáři je vyjádřeno prostřednictvím vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC) před zdaněním a počítá se podle těchto vzorců: WACCBT = WACCAT / (1 - t), kde: WACCBT – vážené průměrné náklady kapitálu před zdaněním, WACCAT – vážené průměrné náklady kapitálu po zdanění, t – sazba daně z příjmu právnických osob vyjádřená desetinným číslem. WACCAT=reED+E+rd1-t*DD+E, kde: re – náklady vlastního kapitálu, rd – náklady cizího kapitálu, E – hodnota vlastního kapitálu společnosti, D – hodnota cizího kapitálu společnosti. (2) Procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním pro základní scénářzákladní scénář (WACCZS) je vyjádřeno procentem návratnosti vloženého kapitálu držitele poštovní licence v České republice. (3) Procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním pro alternativní scénář (WACCAS) je vyjádřeno procentem návratnosti vloženého kapitálu poskytovatele poštovních služebpoštovních služeb bez uložené povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby. (4) Výši procenta návratnosti vloženého kapitálu podle odstavců 2 a 3 určí Český telekomunikační úřad a tato hodnota je platná po dobu platnosti poštovní licence. Hodnota WACC je určena při ověřování žádosti o čisté nákladyčisté náklady v prvním období platnosti licence. § 3c (1) Vloženým kapitálem při základním scénářiVloženým kapitálem při základním scénáři (VKZS) se rozumí hodnota dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu držitele poštovní licence nezbytného k poskytování poštovních služebpoštovních služeb v rozsahu vymezeném v základním scénářizákladním scénáři podle § 7 odst. 2. (2) Vloženým kapitálem při alternativním scénářiVloženým kapitálem při alternativním scénáři (VKAS) se rozumí hodnota dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu držitele poštovní licence nezbytná k poskytování poštovních služebpoštovních služeb v rozsahu vymezeném v alternativním scénáři podle § 7 odst. 3. (3) Pokud není uvedeno jinak, držitel poštovní licence vykazuje hodnotu vloženého kapitálu v souladu s Českými účetními standardy podle právních předpisů upravujících účetnictví. (4) V hodnotě dlouhodobého majetku se zohlední majetek pořízený formou leasingu, a to v souladu s Mezinárodními účetními standardy. § 4 (1) Přírůstkovými výnosyPřírůstkovými výnosy se rozumí rozdíl výnosů z poskytování služeb držitele poštovní licence obsažených v jeho poštovní licenci a výnosů, kterých by držitel poštovní licence dosáhl, pokud by služby poskytoval bez povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby. (2) Přírůstkové výnosyPřírůstkové výnosy se počítají podle tohoto vzorce: PV = VZS \\- VAS, kde: PV – přírůstkové výnosypřírůstkové výnosy, VZS – výnosy držitele poštovní licence z poskytování služeb při základním scénářizákladním scénáři podle § 7 odst. 2, VAS – výnosy držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3. § 5 (1) Při výpočtu čistých nákladůčistých nákladů se zohlední vliv plnění povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby na náklady a výnosy takto: a) zohlední se pouze náklady na prvky sítě a činnosti související s povinností poskytovat základní službyzákladní služby, b) dodržuje se zásada průhlednosti, c) nedojde ke dvojímu započtení nákladů, výnosů a nehmotných a tržních výhod, d) zohlední se nárok na přiměřený zisk vyjádřený formou nákladů kapitálu. (2) Čisté nákladyČisté náklady se počítají podle tohoto vzorce: ČN = [PN + ΔNK] – [PV + ΣTv], kde: ČN – výše čistých nákladůčistých nákladů, PN – přírůstkové nákladypřírůstkové náklady, PV – přírůstkové výnosypřírůstkové výnosy, ΔNK – rozdíl mezi NKZS a NKAS podle § 3a, Tv – nehmotné a tržní výhody plynoucí držiteli poštovní licence v důsledku uložení povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby, vyjádřené v penězích. § 6 Při posuzování nákladové efektivnosti a účelnosti se bere v úvahu způsob poskytování základních služebzákladních služeb. Za účelně a efektivně vynaložené náklady se považují takové náklady, které jsou nezbytně nutné k poskytování základních služebzákladních služeb obsažených v poštovní licenci tak, aby splňovaly základní kvalitativní požadavky definované v poštovní licenci. § 7 (1) Podkladem pro výpočet čistých nákladůčistých nákladů je základní a alternativní scénář. (2) Základním scénářemZákladním scénářem se rozumí popis chování držitele poštovní licence, který poskytuje základní službyzákladní služby v rozsahu podle jeho poštovní licence. K činnostem popsaným v základním scénářizákladním scénáři se přiřadí efektivně a účelně vynaložené náklady a výnosy. (3) Alternativním scénářem se rozumí model chování držitele poštovní licence, kdyby neměl povinnost poskytovat základní službyzákladní služby v rozsahu jeho poštovní licence a poskytoval jím zvolené druhy služeb za podmínek, které pro něj nejsou ekonomicky nevýhodné. V alternativním scénáři se určí požadavky na poskytování uložených základních služebzákladních služeb, které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami, a skupiny uživatelů, kterým lze poskytovat základní službyzákladní služby pouze se ztrátou, nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami (dále jen „zatěžující požadavek“). § 8 (1) Při tvorbě alternativního scénáře se dodržují tyto podmínky: a) určí se, které požadavky na poskytování služeb obsažených v poštovní licenci představují pro držitele poštovní licence takovou finanční zátěž, že by je v případě alternativního scénáře neposkytoval nebo poskytoval za jiných podmínek, b) určí se, jak by držitel poštovní licence měnil způsob poskytování služeb oproti základnímu scénářizákladnímu scénáři, c) pro každý zatěžující požadavek se sestaví alternativní scénář, d) alternativní scénář musí být reálný a prokazující snahu držitele poštovní licence udržet si postavení na trhu a zákazníky. Při jeho vypracování se bere v úvahu, že se jedná o téhož držitele poštovní licence, který i bez povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby plní svoje závazky a povinnosti vyplývající z uzavřených smluv nebo jiných právních předpisů, e) pro každý alternativní scénář se vyhodnotí náklady, které jsou s jeho poskytováním spojeny, a výnosy, které by v daném alternativním scénáři držitel poštovní licence vytvářel, f) alternativní scénář se sestavuje tak, aby předpokládaná úspora nákladů se zohledněním přiměřeného zisku byla vyšší než předpokládaný úbytek výnosů se zohledněním nehmotných a tržních výhod, g) zohledňuje se vzájemný vliv jednotlivých alternativních scénářů, h) porovnají se základní a alternativní scénáře a určí se přírůstkové nákladypřírůstkové náklady a přírůstkové výnosypřírůstkové výnosy. (2) V případě, že držitel poštovní licence určí rozsah sítě provozoven, které provozuje povinně podle základních kvalitativních požadavků jako zatěžující požadavek, sestaví se alternativní scénář sítě provozoven. Při sestavování alternativního scénáře sítě provozoven se vychází z těchto předpokladů: a) držitel poštovní licence by rušil pouze ty provozovny, které by za běžných obchodních podmínek neprovozoval, přičemž se bere v úvahu, že držitel poštovní licence je celostátním poskytovatelem poštovních služebpoštovních služeb a rozmístil by své provozovny tak, aby zajistil dostupnost svých služeb po celém území státu a dále aby zajistil plnění ostatních služeb ve veřejném zájmu, které vyplývají z uzavřených smluv nebo z jeho hlavní náplně činnosti, nezávisle na poštovní licenci, b) při vyčíslení nákladů se započtou náklady, které jsou vztaženy k procesům na jednotlivých provozovnách. Náklady na provozovnu zahrnují veškeré náklady, které při procesech na dané provozovně vznikají včetně odpovídajícím poměrem přiřazené celopodnikové režie. Celopodniková režie, která prokazatelně nesouvisí s činnostmi provozoven, se v alternativním scénáři přiřadí provozovnám, které zůstanou zachovány, c) při vyčíslení výnosů je z prodeje všech produktů a služeb držitele poštovní licence jednotlivým provozovnám přiřazena část výnosů, odpovídající činnostem na provozovně, d) v případě uzavření jedné provozovny dojde ke ztrátě výnosů z prodeje daného produktu ve výši, která odpovídá změně poptávky po daném produktu, možnosti zakoupit si daný produkt na jiné provozovně držitele poštovní licence a možnosti zakoupení si daného produktu u jiného provozovateleprovozovatele, e) v případě, že je uvažována možnost přesunu části poptávky po daném produktu na jinou provozovnu nebo jiné místo zajišťující obsluhu zákazníků, bere se v úvahu nejen přesun části výnosů, ale i souvisejících nákladů ze ztrátové provozovny nebo jiného místa zajišťujícího obsluhu zákazníků, f) u budov, které držitel poštovní licence vlastní a podle alternativního scénáře v nich nebude mít provozovnu, se zohlední možnost dodatečných výnosů z těchto budov v podobě možných výnosů z pronájmu nebo prodeje či úspor nákladů vzniklých využitím těchto budov pro účely vlastních aktivit držitele poštovní licence. Výše těchto výnosů se určí na základě ceny pronájmu nebo prodeje obvyklé v dané lokalitě; výsledný počet provozoven v alternativním scénáři odpovídá nejenom obchodní strategii držitele poštovní licence, ale rovněž musí splňovat všechny podmínky vyplývající z uzavřených smluv nebo vyplývající z povinností uložených držiteli poštovní licence jinými právními předpisy, pokud definují kvalitativní a kvantitativní požadavky na síť provozoven držitele poštovní licence, g) u budov, které má držitel poštovní licence v dlouhodobém nájmu a podle alternativního scénáře v nich nebude mít provozovnu, se zohlední smluvně sjednané pokuty a penále za předčasné ukončení nájemní smlouvy tak, aby nedocházelo k jejich dvojímu započtení a vycházelo se z charakteru sjednané sankce. (3) V případě, že držitel poštovní licence určí požadavky na dodávání jako zatěžující požadavek, sestaví se alternativní scénář dodávání. Při sestavování tohoto alternativního scénáře se vychází z těchto předpokladů: a) při změně režimu dodávání neztratí držitel poštovní licence významnou část svých zákazníků a neztratí tím svoje postavení na trhu. V případě, že by se změna režimu dodávání projevila na poptávce po poštovních službáchpoštovních službách jím poskytovaných, započítá se změna poptávky odpovídajícím způsobem do změny výnosů, b) změna režimu dodávání se projeví pouze u těch geografických lokalit, ve kterých změna dodávání vytváří úspory nákladů, c) při vyčíslení nákladů alternativního scénáře dodávání se berou v úvahu náklady související se samotným dodáváním a odpovídající podíl celopodnikové režie. (4) V případě, že držitel poštovní licence určí jako zatěžující požadavek některou z dalších povinností vyplývajících z povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby obsažené v jeho poštovní licenci, sestaví se alternativní scénář vztahující se k této povinnosti. Zohlední se: a) náklady na činnosti, které držitel poštovní licence realizuje pouze z důvodu uložené povinnosti a nepřináší mu žádný prospěch ve vztahu k jeho podnikání, b) změna výnosů, v případě, že z činnosti, pro kterou je sestavován alternativní scénář, držiteli poštovní licence výnosy vznikají. Vymezení nehmotných a tržních výhod § 9 (1) Nehmotnými a tržními výhodami v souvislosti s držením poštovní licence jsou: a) výhoda vyšších výnosůvýhoda vyšších výnosů, b) výhoda plynoucí z výhradního práva držitele poštovní licence uvádět do oběhu poštovní známky a ceniny, c) výhoda dodatečných možností reklamy, d) osvobození základních poštovních služebpoštovních služeb od daně z přidané hodnoty, e) jiná kvantifikovatelná výhoda vzniklá držiteli poštovní licence. (2) Výhodou vyšších výnosůVýhodou vyšších výnosů se rozumí výhoda, na jejímž základě držitel poštovní licence získává vyšší výnosy ze všech jím poskytovaných služeb v důsledku všeobecného povědomí o držiteli poštovní licence na poštovním trhu, kdy je vnímán jako důvěryhodný, garantující určitou kvalitu služeb, dostupnost podacích a výdejních míst, a jeho silnější vyjednávací pozice. Tato výhoda se finančně vyjádří jako: IB = PC x r, kde: IB – hodnota výhody vyšších výnosůvýhody vyšších výnosů, PC – výše výnosů držitele poštovní licence z poštovních služebpoštovních služeb v zúčtovacím období, r – procento klientů využívajících služby držitele poštovní licence, kteří by přestali využívat jeho služeb, pokud by neposkytoval základní službyzákladní služby. (3) Výhoda plynoucí z výhradního práva držitele poštovní licence uvádět do oběhu poštovní známky a ceniny se finančně vyjádří jako součet odhadu hodnoty prodaných a neupotřebených poštovních známek a cenin a odhadu výnosů z prodeje poštovních známek a cenin a dalších obdobných produktů k filatelistickým účelům. (4) Výhodou dodatečných možností reklamy se rozumí výhoda využití vybraných částí majetku držitele poštovní licence k marketingovým účelům. Při finančním vyjádření této výhody se zohlední úspora marketingových nákladů držitele poštovní licence v případě, že by za propagaci své značky a produktů platil cenu obvyklou v daném místě, a případné skutečné příjmy získané pronájmem reklamní plochy, nebo prostor na provozovnách jiným subjektům. Vyčíslená úspora nákladů nebo dosažené výnosy se budou týkat té části sítě provozoven nebo vozového parku nebo jiného majetku držitele poštovní licence, kterou by držitel poštovní licence dle alternativního scénáře neprovozoval, kdyby neměl povinnost poskytovat základní službyzákladní služby. (5) Úřad vyhodnotí dopad osvobození základních služebzákladních služeb od daně z přidané hodnoty z hlediska nákladů držitele poštovní licence i jeho výnosů. § 10 (1) Výhody z nepoštovních služeb, k jejichž poskytování využívá držitel poštovní licence poštovní síťpoštovní síť, jsou zohledněny přímo na částech poštovní sítěpoštovní sítě, které využívají, a to v podobě skutečných nákladů a výnosů evidovaných v účetnictví, pokud tyto náklady a výnosy lze na danou část přímo přiřadit. (2) V případě, že držitel poštovní licence získá odměnu na základě smlouvy nebo povinnosti uložené jiným právním předpisem, která je vázána na rozsah sítě provozoven nebo doručovací sítě a není jednoznačně přiřaditelná dotčeným prvkům poštovní sítěpoštovní sítě podle odstavce 1, započte se tato odměna v plné výši jako tržní výhoda. § 11 Výpočet čistých nákladů jednotlivých základních služeb (1) Čisté nákladyČisté náklady připadající na jednotlivé základní službyzákladní služby vychází z nákladů a výnosů základního a alternativního scénáře a zohledňují objem jednotlivých základních služebzákladních služeb a jejich nákladovost. (2) Součet vyčíslené hodnoty čistých nákladůčistých nákladů připadající na základní službyzákladní služby a výnosů získaných držitelem poštovní licence z této služby nesmí být vyšší než předpokládaná výše výnosů, kterou by držitel poštovní licence dosáhl v případě, že by tuto službu nabízel za podmínek podle § 33 odst. 5 zákona o poštovních službách. Při posuzování oprávněnosti výše čistých nákladůčistých nákladů vychází Úřad z údajů vykázaných v oddělené evidenci nákladů a výnosů vedené v souladu s § 33a zákona o poštovních službách. § 12 Doložení žádosti o úhradu čistých nákladů (1) K žádosti o úhradu čistých nákladůčistých nákladů předloží držitel poštovní licence veškeré doklady potřebné při výpočtu čistých nákladůčistých nákladů. Jedná se zejména o základní a alternativní scénář, zprávu auditora včetně auditované účetní závěrky za příslušné zúčtovací období, seznam účtů včetně zůstatků na začátku a konci zúčtovacího období, odpisový plán, výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů a veškeré další podklady, které jsou nezbytné k doložení věcné správnosti výpočtů předložených podle odstavce 2. (2) Držitel poštovní licence předloží Úřadu podklady pro výpočet čistých nákladůčistých nákladů podle vzoru v příloze k této vyhlášce v elektronické podobě ve formátu MS Excel. § 13 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda Rady: PhDr. Dvořák, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 466/2012 Sb. Doklady k výpočtu čistých nákladů Tabulka č. 1: Celková hodnota čistých nákladů držitele poštovní licence (Kč) 459kB Tabulka č. 2: Vyčíslení celkové hodnoty nehmotných a tržních výhod (Kč) 329kB Tabulka č. 3: Evidence dat potřebných k vyčíslení hodnoty čistých nákladů plynoucích ze změny v síti provozoven (k provedení § 8 odst. 2) - část 1 - část 2 - část 3 1013kB Tabulka č. 4: Ztráta výnosů na uzavřené provozovny (k provedení § 8 odst. 2 písm. c) až e) 329kB Tabulka č. 5: Evidence dat potřebných k vyčíslení hodnoty čistých nákladů plynoucích ze změny ve způsobu dodávání (k provedení § 8 odst. 3) 814kB Tabulka č. 6: Náklady kapitálu (v Kč) 729kB
Vyhláška č. 465/2012 Sb.	Vyhláška č. 465/2012 Sb. Vyhláška o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence Vyhlášeno 21. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 173/2012 * § 1 - Metodika účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování * § 2 - Způsob vedení oddělené evidence nákladů a výnosů * § 3 - (1) Oddělenou evidenci nákladů a výnosů ostatních poštovních služeb, poštovních služeb, které jsou svými znaky podobné kvalitativním znakům základních služeb obsažených v jeho poštovní licenci, vede držitel poštovní licence tak, aby bylo možné ověřit, zda * § 4 - Přiměřený zisk * § 5 - Struktura vykazovaných informací * § 6 - Účinnost k vyhlášce č. 465/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2023 (259/2022 Sb.) 465 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012 o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., k provedení § 33a odst. 2 zákona o poštovních službách: § 1 Metodika účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování (1) Držitel poštovní licence člení náklady a výnosy podle účelu, na který byly vynaloženy nebo se kterým souvisí. Toto členění je alespoň tak podrobné, aby každá základní službazákladní služba obsažená v jeho poštovní licenci byla sledována odděleně. Ostatní služby mohou být sdruženy do tolika skupin, aby nebyl zpochybněn účel oddělené evidence. (2) Držitel poštovní licence rozlišuje při účelovém členění nákladů podle odstavce 1 procesy a činnosti v návaznosti na využití poštovní sítěpoštovní sítě při zajišťování poštovních služebpoštovních služeb. (3) Za ekonomicky oprávněné náklady se považují náklady, které byly vynaloženy za účelem poskytování služeb a zahrnují přímé mzdové a ostatní osobní náklady, ostatní přímé náklady a technologicky nezbytné společné náklady. Za ekonomicky oprávněné náklady nelze uznat náklady uvedené v tabulce č. 5 v příloze k této vyhlášce. Tyto náklady se nepřiřazují. (4) Přímé náklady přiřazuje držitel poštovní licence přímo činnosti nebo službě, se kterou přímo souvisejí. Za společné náklady se považují nepřímé náklady a ostatní (režijní) náklady. Nepřímé náklady přiřazuje držitel poštovní licence na základě příčinné souvislosti s procesy, činnostmi nebo poskytovanými službami pomocí vazby na jinou kategorii nákladů nebo na jinou technickou veličinu vyjádřenou ve formě alokačních klíčů. Ostatní náklady (režijní) přiřazuje držitel poštovní licence pomocí vazby na již přiřazené náklady. (5) Pro přiřazování nákladů a výnosů, které jsou společné jak pro služby poskytované na základě poštovní licence, tak pro ostatní služby, držitel poštovní licence použije stejné alokační klíče. § 2 Způsob vedení oddělené evidence nákladů a výnosů (1) Držitel poštovní licence vede oddělenou evidenci nákladů a výnosů takovým způsobem, aby bylo možné zřetelně rozlišovat náklady a výnosy na jednotlivé základní službyzákladní služby obsažené v jeho poštovní licenci a na ostatní poštovní službypoštovní služby. (2) Držitel poštovní licence rozlišuje náklady v souladu se svou organizační strukturou v systému vnitropodnikového účetnictví tak, aby bylo zachyceno místo vzniku nákladů. I v případě, že držitel poštovní licence nevede vnitropodnikové účetnictví, vede oddělenou evidenci nákladů a výnosů v systému nákladových středisek. (3) Držitel poštovní licence vede odděleně náklady, které se nepřiřazují, a nekalkulované výnosy podle tabulky č. 5 uvedené v příloze k této vyhlášce. (4) Oddělenou evidenci přímých nákladů, nepřímých nákladů a ostatních nákladů vede držitel poštovní licence tak, že vychází z ocenění podle zákona o účetnictví. (5) Držitel poštovní licence vede oddělenou evidenci nákladů a výnosů tak, aby bylo prokazatelné, že žádné náklady ani výnosy nebyly započteny nebo přiřazeny více než jedenkrát. Evidence musí být úplná, srozumitelná a průkazná. § 3 (1) Oddělenou evidenci nákladů a výnosů ostatních poštovních služebpoštovních služeb, poštovních služebpoštovních služeb, které jsou svými znaky podobné kvalitativním znakům základních služebzákladních služeb obsažených v jeho poštovní licenci, vede držitel poštovní licence tak, aby bylo možné ověřit, zda nedochází ke křížovému financování mezi těmito službami a službami základními. (2) Náklady a výnosy z ostatních poštovních služebpoštovních služeb, které nejsou podobné základním službámzákladním službám, může vykazovat držitel poštovní licence v souhrnu za všechny tyto služby. (3) Náklady a výnosy z nepoštovních služeb může držitel poštovní licence vykazovat v souhrnu za všechny tyto služby. Evidenci nákladů a výnosů nepoštovních služeb poskytovaných s využitím některé části poštovní sítěpoštovní sítě zajistí držitel poštovní licence takovým způsobem, aby byl schopen předložit Úřadu při ověřování čistých nákladůčistých nákladů z poskytování základních služebzákladních služeb podrobné údaje o těchto nákladech a výnosech. (4) Náklady a výnosy za služby spojené s přístupem k poštovní infrastruktuře vede držitel poštovní licence odděleně za jednotlivé nabízené služby přístupu. § 4 Přiměřený zisk Přiměřený zisk držitele poštovní licence se stanoví ve výši 5,25 % z ekonomicky oprávněných nákladů přiřazených základním poštovním službám a službám spojeným s přístupem k poštovní infrastruktuře. § 5 Struktura vykazovaných informací Držitel poštovní licence předkládá výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů prostřednictvím výkazů uvedených v příloze k této vyhlášce. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda Rady: PhDr. Dvořák, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 465/2012 Sb. Výkazy - výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů Tabulka č. 1: Náklady a výnosy podle činnosti 704kB Tabulka č. 2: Náklady služeb v druhovém členění a výnosy podle služeb 864kB Tabulka č. 3: Náklady služeb podle technologie zpracování a výnosy podle služeb 908kB Tabulka č. 4: Náklady na jednotlivé typy režijních nákladů 512kB Tabulka č. 5: Náklady, které se nepřiřazují, a nekalkulované výnosy 754kB
Vyhláška č. 464/2012 Sb.	Vyhláška č. 464/2012 Sb. Vyhláška o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování Vyhlášeno 21. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 173/2012 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - TECHNICKÁ SPECIFIKACE ZÁKLADNÍCH SLUŽEB (§ 2 — § 13) * ČÁST TŘETÍ - ZÁKLADNÍ KVALITATIVNÍ POŽADAVKY (§ 14 — § 27) * ČÁST ČTVRTÁ - § 28 (§ 28 — § 28) * ČÁST PÁTÁ - § 29 (§ 29 — § 29) Aktuální znění od 1. 7. 2023 (147/2023 Sb.) 464 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012 o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., k provedení § 3 odst. 3 zákona o poštovních službách: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) poštoupoštou provozovna, ve které držitel poštovní licence sám nebo prostřednictvím třetí osoby poskytuje a zajišťuje všechny základní službyzákladní služby obsažené v jeho poštovní licenci a která je nezbytná k naplnění podmínek dostupnosti a hustoty podle § 14, b) sídelním celkem souvisle zastavěná část území obceobce, která je zřetelně oddělena od jiné zástavby v okolí, přičemž zástavba několika sousedních obcíobcí, která na sebe přímo navazuje, se považuje za jeden sídelní celeksídelní celek; za sídelní celeksídelní celek se však nepovažují samostatné objekty nebo místa s minimální zástavbou, c) určeným zahraničním provozovatelemurčeným zahraničním provozovatelem zahraniční provozovatelzahraniční provozovatel oznámený členskou zemí Světové poštovní unii jako provozovatelprovozovatel, který je povinen se na území dané země podílet na poskytnutí základní službyzákladní služby do zahraničí nebo poskytovat základní zahraniční poštovní službyzahraniční poštovní služby. ČÁST DRUHÁ TECHNICKÁ SPECIFIKACE ZÁKLADNÍCH SLUŽEB § 2 Služba dodání poštovních zásilek do 2 kg (1) Při poskytování služby dodánídodání poštovních zásilekpoštovních zásilek do 2 kg provozovatelprovozovatel převzetí poštovní zásilkypoštovní zásilky nestvrzuje a příjemcepříjemce její převzetí nepotvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky se náhrada škody neposkytuje. Místo dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky je v České republice nebo v zahraničí. (2) V případě služby podle odstavce 1 hmotnost poštovní zásilkypoštovní zásilky nepřesahuje 2 kg a její rozměry jsou minimálně 14 x 9 cm. Největší rozměr poštovní zásilkypoštovní zásilky nepřesahuje 60 cm a součet všech tří rozměrů 90 cm. § 3 Služba dodání poštovních balíků do 10 kg (1) Při poskytování služby dodánídodání poštovních balíků do 10 kg, je-li místo dodánídodání a) v České republice, provozovatelprovozovatel převzetí poštovní zásilkypoštovní zásilky nestvrzuje a příjemcepříjemce její převzetí nepotvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky se náhrada škody neposkytuje; b) v zahraničí, provozovatelprovozovatel převzetí poštovní zásilkypoštovní zásilky stvrzuje a příjemcepříjemce její převzetí potvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky se náhrada škody poskytuje v rozsahu sjednaném v poštovní smlouvě. (2) V případě služby podle odstavce 1 písm. a) hmotnost poštovní zásilkypoštovní zásilky a) přesahuje 2 kg a nepřesahuje 10 kg a její rozměry jsou minimálně 14 x 9 cm, nebo b) nepřesahuje 2 kg a současně některý z rozměrů poštovní zásilkypoštovní zásilky přesahuje rozměry stanovené pro poštovní zásilkupoštovní zásilku do 2 kg podle § 2 odst. 2 věty druhé. (3) V případě služby podle odstavce 1 písm. b) hmotnost poštovní zásilkypoštovní zásilky nepřesahuje 10 kg a její rozměry jsou minimálně 14 x 9 cm. (4) Největší rozměr poštovní zásilkypoštovní zásilky podle odstavce 2 písm. a) nebo b), jejíž místo dodánídodání je v České republice, nepřesahuje 240 cm a součet všech tří rozměrů 300 cm. U poštovní zásilkypoštovní zásilky, jež má být dodána v zahraničí, odpovídají její největší rozměry rozměrům stanoveným určeným zahraničním provozovatelemurčeným zahraničním provozovatelem nebo zahraničním provozovatelemzahraničním provozovatelem, se kterým má provozovatelprovozovatel uzavřenou smlouvu. § 4 Služba dodání peněžní částky poštovním poukazem (1) Služba dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem zahrnuje poštovní poukazpoštovní poukaz hotovost – hotovost, poštovní poukazpoštovní poukaz účet – hotovost a poštovní poukazpoštovní poukaz hotovost – účet. (2) Při poskytování služby poštovní poukazpoštovní poukaz hotovost – hotovost se peněžní částka předává provozovateliprovozovateli v hotovosti nebo převodem peněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a provozovatelprovozovatel její převzetí stvrzuje. Výplata peněžní částky se uskutečňuje v hotovosti a příjemce převzetí peněžní částky potvrzuje. Místo dodánídodání peněžní částky je v České republice nebo v zahraničí. (3) Při poskytování služby poštovní poukazpoštovní poukaz účet – hotovost se peněžní částka předává provozovateliprovozovateli bezhotovostním převodem peněžních prostředků, s výjimkou převodu peněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a provozovatelprovozovatel její převzetí stvrzuje. Výplata peněžní částky se uskutečňuje v hotovosti a příjemce převzetí peněžní částky potvrzuje. Místo dodánídodání peněžní částky je v České republice. (4) Při poskytování služby poštovní poukazpoštovní poukaz hotovost – účet se peněžní částka předává provozovateliprovozovateli v hotovosti nebo převodem peněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a provozovatelprovozovatel její převzetí stvrzuje. Výplata peněžní částky se uskutečňuje bezhotovostním převodem peněžních prostředků a příjemcepříjemce převzetí peněžní částky potvrzuje. Místo dodánídodání peněžní částky je v České republice. § 5 Služba dodání doporučených zásilek (1) Při poskytování služby dodánídodání doporučených zásilek provozovatelprovozovatel převzetí poštovní zásilkypoštovní zásilky stvrzuje a příjemcepříjemce její převzetí potvrzuje. Místo dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky je v České republice nebo v zahraničí. V případě ztráty poštovní zásilkypoštovní zásilky se náhrada škody poskytuje v paušální výši a v případě poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky se náhrada škody poskytuje až do výše částky určené odesílatelem nebo částky sjednané pro tyto případy v poštovní smlouvě. Je-li místo dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky v České republice, činí paušální výše náhrady škody nejméně dvacetinásobek ceny za tuto službu u zásilek nejnižší hmotnostní kategorie. Je-li místo dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky v zahraničí, odpovídá výše paušální náhrady škody hodnotě odpovídající 30 účetním a měnovým jednotkám Mezinárodního měnového fondu zvláštní práva čerpání podle průměrné hodnoty kurzu vyhlášené Ministerstvem průmyslu a obchodu pro příslušný kalendářní rok v Poštovním věstníku. (2) V případě služby podle odstavce 1 hmotnost poštovní zásilkypoštovní zásilky nepřesahuje 2 kg a její rozměry jsou minimálně 14 x 9 cm. Největší rozměr poštovní zásilkypoštovní zásilky nesmí přesáhnout 60 cm a součet všech tří rozměrů 90 cm. (3) V rámci služby dodánídodání doporučené zásilky musí být zajištěno poskytnutí: a) dodejky, kterou se rozumí zajištění písemného potvrzení pro odesílatele prokazujícího dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky příjemcipříjemci, b) dodánídodání do vlastních rukou, kterým se rozumí, že poštovní zásilkapoštovní zásilka bude dodána: 1. je-li adresátem fyzická osoba, jen adresátovi, zmocněnci adresáta, zákonnému zástupci adresáta nebo zmocněnci zákonného zástupce adresáta, 2. je-li adresátem právnická osoba, jen oprávněné osobě, c) dodánídodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta, kterým se rozumí, že poštovní zásilkapoštovní zásilka adresovaná fyzické osobě bude dodána výhradně jen adresátovi. (4) Je-li místo dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky v zahraničí, poskytuje se služba podle odstavce 3 jen tehdy, umožňuje-li to určený zahraniční provozovatelurčený zahraniční provozovatel nebo zahraniční provozovatelzahraniční provozovatel, se kterým má provozovatelprovozovatel uzavřenou smlouvu. § 6 Služba dodání cenných zásilek (1) Při poskytování služby dodánídodání cenných zásilek provozovatelprovozovatel převzetí poštovní zásilkypoštovní zásilky stvrzuje a příjemcepříjemce její převzetí potvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky se náhrada škody poskytuje až do výše udané hodnoty, kterou se rozumí částka určená odesílatelem nebo sjednaná v poštovní smlouvě pro výši náhrady škody. Maximální výše udané hodnoty může být provozovatelemprovozovatelem omezena, u poštovní zásilkypoštovní zásilky, jejíž místo dodánídodání je v České republice, však nesmí být omezena na méně než 1 000 000 Kč. Místo dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky je v České republice nebo v zahraničí. (2) V případě služby podle odstavce 1 hmotnost poštovní zásilkypoštovní zásilky nepřesahuje 10 kg a její rozměry jsou minimálně 14 x 9 cm. Největší rozměr poštovní zásilkypoštovní zásilky, jejíž místo dodánídodání je v České republice, nepřesahuje 240 cm a součet všech tří rozměrů 300 cm. U poštovní zásilkypoštovní zásilky, jež má být dodána v zahraničí, její největší rozměry odpovídají rozměrům stanoveným určeným zahraničním provozovatelemurčeným zahraničním provozovatelem nebo zahraničním provozovatelemzahraničním provozovatelem, se kterým má provozovatelprovozovatel uzavřenou smlouvu. § 7 Služba bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby (1) U služby bezúplatného dodánídodání poštovních zásilekpoštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby je místo dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky v České republice nebo v zahraničí. (2) Jako obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky při poskytování služby podle odstavce 1 jsou povoleny jen věci pro potřebu nevidomé osobynevidomé osoby, kterými se rozumí písemnostpísemnost pořízená hmatným písmem pro nevidomé osobynevidomé osoby, publikace včetně zvukového záznamu pro osobní potřebu nevidomé osobynevidomé osoby nebo jiné věci upravené pro potřebu nevidomé osobynevidomé osoby, za podmínky, že odesílatelem nebo adresátem je nevidomá osobanevidomá osoba nebo právnická osoba, jejímž předmětem činnosti je poskytování služeb nevidomým osobámnevidomým osobám nebo uspokojování nebo ochrana jejich zájmů. Nevidomou osobouNevidomou osobou se pro účely této vyhlášky rozumí osoba se silnou nebo těžkou slabozrakostí nebo osoba s praktickou nebo úplnou nevidomostí5). Poštovní zásilkaPoštovní zásilka je zabalena tak, aby bylo možno bez porušení obalu přezkoušet její obsah. Hmotnost poštovní zásilkypoštovní zásilky nepřesahuje 7 kg. Rozměry poštovní zásilkypoštovní zásilky jsou minimálně 14 x 9 cm. Největší rozměr zásilky nepřesahuje 60 cm a součet všech tří rozměrů 90 cm. (3) Při poskytování služby bezúplatného dodánídodání poštovních zásilekpoštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby provozovatelprovozovatel převzetí poštovní zásilkypoštovní zásilky nestvrzuje a příjemcepříjemce její převzetí nepotvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky se náhrada škody neposkytuje. (4) Služba bezúplatného dodánídodání poštovních zásilekpoštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby zahrnuje i dodánídodání doporučených zásilek. Je-li v rámci této služby odesílatelem požadováno dodánídodání doporučené zásilky, provozovatelprovozovatel převzetí poštovní zásilkypoštovní zásilky stvrzuje a příjemcepříjemce její převzetí potvrzuje. V případě ztráty poštovní zásilkypoštovní zásilky se náhrada škody poskytuje v paušální výši a v případě poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky se náhrada škody poskytuje až do výše částky určené odesílatelem nebo částky sjednané v poštovní smlouvě. Je-li místo dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky v České republice, činí paušální výše náhrady škody nejméně dvacetinásobek ceny za službu doporučených zásilek podle § 5 nejnižší hmotnostní kategorie. Je-li místo dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky v zahraničí, odpovídá výše paušální náhrady škody hodnotě odpovídající 30 účetním a měnovým jednotkám Mezinárodního měnového fondu zvláštní práva čerpání podle průměrné hodnoty kurzu vyhlášené Ministerstvem průmyslu a obchodu pro příslušný kalendářní rok v Poštovním věstníku. (5) Bezúplatnost služby podle odstavců 1 až 4 se nemusí vztahovat na příplatek za leteckou přepravu. § 8 Základní zahraniční poštovní služby Při poskytování základní zahraniční poštovní službyzahraniční poštovní služby je zajišťováno dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky v rámci zahraniční poštovní službyzahraniční poštovní služby, která je svou povahou obdobná některé ze základních služebzákladních služeb uvedených v § 2 a 3, § 4 odst. 2, § 5 až 7 a § 12. U poštovních služebpoštovních služeb, u nichž lze sjednat dodejku [§ 5 odst. 3 písm. a)], se zajistí poskytnutí této služby. § 9 Služba dodání poštovních balíků nad 10 kg podaných v zahraničí Služba dodánídodání poštovních balíků nad 10 kg podaných v zahraničí zahrnuje dodánídodání poštovních balíků, jejichž hmotnost přesahuje 10 kg a současně nepřesahuje 20 kg, v rámci zahraniční poštovní službyzahraniční poštovní služby, jejíž poskytnutí bylo sjednáno u určeného zahraničního provozovateleurčeného zahraničního provozovatele. § 10 Služba mezinárodních odpovědek Služba mezinárodních odpovědek zajišťuje výměnu mezinárodní odpovědky vydané Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie a zakoupené v kterékoliv členské zemi Světové poštovní unie za poštovní známky v nominální hodnotě odpovídající nejnižší ceně za službu dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky podle § 2 do zahraničí přepravovanou nejrychlejším způsobem, bez ohledu na zemi určení. § 11 Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku (1) Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku umožňuje uhrazení ceny poštovní službypoštovní služby při dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky, jejíž hmotnost nepřesahuje 50 g, v rámci základní poštovní službypoštovní služby podle § 2, jejíž místo dodánídodání je v zahraničí, v případě, že se zahraniční adresát zavázal určenému zahraničnímu provozovateliurčenému zahraničnímu provozovateli uhradit cenu při dodánídodání. (2) Služba podle odstavce 1 je zajišťována pro odpovědní zásilky zasílané zpět do zahraničí. § 12 Služba dodání tiskovinového pytle (1) U služby dodánídodání tiskovinového pytle je místo dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky v zahraničí. (2) Jako obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky při poskytování služby podle odstavce 1 jsou povoleny jen tiskoviny, kterými se rozumí noviny, periodika, knihy a podobné tištěné dokumenty. Hmotnost poštovní zásilkypoštovní zásilky nepřesahuje 30 kg. (3) Při poskytování služby dodánídodání tiskovinového pytle provozovatelprovozovatel převzetí poštovní zásilkypoštovní zásilky nestvrzuje a příjemcepříjemce její převzetí nepotvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky se náhrada škody neposkytuje. (4) Služba dodánídodání tiskovinového pytle zahrnuje i dodánídodání doporučeného tiskovinového pytle. V tomto případě provozovatelprovozovatel převzetí poštovní zásilkypoštovní zásilky stvrzuje a příjemcepříjemce její převzetí potvrzuje. V případě ztráty poštovní zásilkypoštovní zásilky se náhrada škody poskytuje v paušální výši a v případě poškození nebo úbytku obsahu se náhrada škody poskytuje až do výše částky určené odesílatelem nebo částky sjednané v poštovní smlouvě. Výše paušální náhrady škody odpovídá hodnotě odpovídající 150 účetním a měnovým jednotkám Mezinárodního měnového fondu zvláštní práva čerpání dle průměrné hodnoty kurzu vyhlášené Ministerstvem průmyslu a obchodu pro příslušný kalendářní rok v Poštovním věstníku. § 13 Úřední doručování písemností Základní službyZákladní služby umožní zejména dodánídodání do vlastních rukou, dodánídodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta, poskytnutí dodejky, určení lhůty pro uložení poštovní zásilkypoštovní zásilky a vyloučení změny místa dodánídodání, a to podle požadavků podle jiných právních předpisů upravujících pravidla pro úřední doručování písemnostípísemností, zejména v trestním, správním, daňovém a soudním řízení1) nebo stanovujících závazným způsobem pravidla pro doručování písemnostípísemností v jiných případech6). ČÁST TŘETÍ ZÁKLADNÍ KVALITATIVNÍ POŽADAVKY § 14 Dostupnost a hustota pošt (1) Dostatečná dostupnost poštpošt je zajištěna, pokud celkový počet poštpošt odpovídá počtu provozoven stanovenému nařízením vlády podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o poštovních službách. (2) Dostatečná hustota poštpošt je zajištěna, pokud je provozována poštapošta a) v každé obciobci, která má 2 500 a více obyvatel, b) v každé obciobci, která má méně než 2 500 obyvatel a v níž je ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky poštapošta provozována a zároveň je zde matriční úřad2), obecný stavební úřad3) nebo základní škola s prvním a druhým stupněm, c) v obcíchobcích tak, aby dojezdová vzdálenost z kteréhokoliv místa v obciobci na území České republiky k poštěpoště nepřesahovala 10 km, d) tak, aby vzdálenost z kteréhokoliv místa s výjimkou území, která slouží výlučně jinému účelu než bydlení, v obciobci, která má více než 2 500 obyvatel, k poštěpoště nepřesahovala 3 km vzdušnou čarou. (3) Požadavek podle odstavce 2 písm. c) nemusí být splněn pro 5 % obyvatel nacházejících se v území, pro něž daná poštapošta zajišťuje dostupnost, pokud bude dostupnost základních služebzákladních služeb zajištěna jiným vhodným způsobem. (4) Požadavek podle odstavce 2 písm. d) nemusí být splněn pro 5 % obyvatel ze součtu obyvatel obcíobcí, které mají více než 2 500 obyvatel, za podmínky, že bude splněn požadavek podle odstavce 2 písm. c). (5) PoštaPošta podle odstavce 2 musí být dostupná veřejnosti každý pracovní den tak, aby součet otevíracích hodin činil alespoň 15 hodin v týdnu, který má 5 pracovních dní. PoštaPošta nad rámec počtu stanoveného podle odstavce 2 musí být dostupná veřejnosti každý pracovní den tak, aby součet otevíracích hodin činil alespoň 10 hodin v týdnu, který má 5 pracovních dní. § 15 Dostupnost poštovních schránek (1) Dostatečná hustota poštovních schránek je zajištěna, pokud je a) v každém sídelním celkusídelním celku, který má nejvýše 10 000 obyvatel, umístěn takový počet poštovních schránek, aby na každých i započatých 1 000 obyvatel připadala nejméně jedna poštovní schránka. Tento požadavek nemusí být splněn, jestliže je splněn požadavek podle písmene b); b) v každém sídelním celkusídelním celku, který má více než 10 000 obyvatel, umístěn takový počet poštovních schránek, aby vzdálenost z kterékoliv části sídelního celkusídelního celku, s výjimkou okrajových částí s podstatně menší hustotou zástavby, nepřesahovala 1 km k nejbližší poštovní schránce. (2) Poštovní schránky musí být umístěny především v těch místech, do nichž obyvatelé sídelního celkusídelního celku pravidelně docházejí z jiného důvodu, zejména u nákupních center nebo v blízkosti zastávek veřejné dopravy. (3) Poštovní schránky musí být vybírány každý pracovní den. § 16 Výjimečné případy, kdy nemusí být zajištěno dodání na adresu každé fyzické a právnické osoby (1) DodáníDodání na adresu každé fyzické nebo právnické osoby nemusí být zajištěno, jestliže a) cesta do místa určeného v poštovní adrese nebo dodánídodání v tomto místě jsou spojené s důvodnými obavami z ohrožení života, zdraví nebo majetku nebo věci v držení provozovateleprovozovatele, b) místo dodánídodání se nachází mimo sídelní celeksídelní celek a není dostupné po veřejně přístupné pozemní komunikaci nebo je dostupné pouze po veřejně přístupné účelové komunikaci, jejíž technický stav znemožňuje provozovateliprovozovateli dodánídodání i při vynaložení veškerého úsilí, nebo c) poštovní zásilkapoštovní zásilka má udanou hodnotu vyšší než 150 000 Kč, nebo poukázaná peněžní částka přesahuje 150 000 Kč. (2) Využití výjimky podle odstavce 1 písm. a) a b) musí být písemně oznámeno každé fyzické osobě, která se v daném místě zdržuje, a každé právnické osobě, která má v daném místě zejména své sídlo nebo provozovnu, a Úřadu. Oznámení podle odstavce 2 musí být učiněno do 3 měsíců ode dne udělení poštovní licence a v každém dalším případě alespoň 1 měsíc přede dnem, od kterého má být využito výjimky podle odstavce 1 písm. a) a b), anebo bezodkladně poté, co nastane nepředvídatelná skutečnost, která je důvodem pro využití výjimky podle odstavce 1 písm. a) a b). (3) Součástí oznámení podle odstavce 2 je výzva, aby si výjimkou dotčené osoby zvolily jiný vhodný způsob dodávání, zejména: a) dodávání do dodávací schrány, b) dodávání v jiném místě, nebo c) uložení poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky v provozovně držitele poštovní licence. V případě podle písmene a) nese náklady na zřízení dodávací schrány provozovatelprovozovatel. § 17 Prodloužení lhůty (1) Na základě písemné žádosti adresáta uplatněné u kterékoliv poštypošty se prodlouží lhůta k vyzvednutí poštovních zásilekpoštovních zásilek nebo poukázaných peněžních částek, které pro daného adresáta budou u provozovny uloženy v období uvedeném v žádosti. Na požádání je potvrzeno převzetí této žádosti. (2) Na základě žádosti adresáta uplatněné u provozovny, kde je poštovní zásilkapoštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka uložena, se prodlouží lhůta k vyzvednutí uložené poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky. (3) Lhůtu podle odstavců 1 a 2 nelze prodloužit, pokud je to v rozporu s poštovní smlouvou uzavřenou s odesílatelem. (4) Žádosti podle odstavce 1 nemusí být vyhověno nebo podle ní nemusí být postupováno, pokud by vzhledem k okolnostem nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilkypoštovní zásilky a poukázané peněžní částky, jichž se žádost týká. O takovém postupu musí být žadatel neprodleně písemně informován. (5) Úkony podle odstavců 1 a 2 jsou součástí poštovní službypoštovní služby poskytované odesílateli na základě uzavřené poštovní smlouvy. § 18 Změna ukládací pošty (1) Na základě písemné žádosti adresáta uplatněné u kterékoliv poštypošty se uloží poštovní zásilkapoštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka k vyzvednutí u jiné adresátem zvolené provozovny. Na požádání je potvrzeno převzetí této žádosti. (2) Na základě žádosti adresáta uplatněné u provozovny, kde je poštovní zásilkapoštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka uložena, se připraví uložená poštovní zásilkapoštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka k vyzvednutí u jiné než původní provozovny. (3) Žádosti podle odstavců 1 a 2 nemusí být vyhověno nebo podle ní nemusí být postupováno v případech, pokud by požadovaná změna ukládací poštypošty byla spojena s neúměrnými komplikacemi, nebo pokud by vzhledem k okolnostem nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilkypoštovní zásilky a poukázané peněžní částky, jichž se žádost týká. O takovém postupu musí být žadatel neprodleně písemně informován. (4) Úkony podle odstavců 1 a 2 jsou součástí poštovní službypoštovní služby poskytované odesílateli na základě uzavřené poštovní smlouvy. § 19 Změna místa dodání (1) Na základě písemné žádosti adresáta uplatněné u kterékoliv poštypošty, se dodá poštovní zásilkapoštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka v jiném místě než uvedeném v poštovní adrese (dále jen „dosílka“). Na požádání je potvrzeno převzetí této žádosti. (2) Dosílku nelze poskytnout, pokud je to v rozporu s poštovní smlouvou uzavřenou s odesílatelem nebo pokud by vzhledem k okolnostem nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilkypoštovní zásilky a poukázané peněžní částky, jichž se žádost týká. (3) Dosílku lze ukončit u kterékoli poštypošty na základě jejího písemného odvolání adresátem. Na požádání je potvrzeno odvolání žádosti. Dosílku lze ukončit i ze strany provozovateleprovozovatele, pokud by vzhledem ke změněným okolnostem již nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilkypoštovní zásilky a poukázané peněžní částky, pro něž má být dosílka poskytnuta. O takovém postupu musí být žadatel neprodleně písemně informován. § 20 Vyloučení náhradního dodání (1) Pokud je umožněno náhradní dodánídodání, které spočívá ve vydání poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky jiné vhodné fyzické osobě, která souhlasí s tím, že poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku adresátovi předá, musí být současně umožněno vyloučení tohoto způsobu dodánídodání na základě písemné žádosti adresáta učiněné u kterékoliv poštypošty. Na požádání je potvrzeno převzetí této žádosti. Postup podle žádosti je součástí poštovní službypoštovní služby poskytované odesílateli na základě uzavřené poštovní smlouvy. (2) Pokud by vzhledem k okolnostem nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku, které se žádost podle odstavce 1 týká, vyloučí se z náhradního dodánídodání veškeré poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky, jež by mohly být touto žádostí dotčeny. O takovém postupu musí být žadatel neprodleně písemně informován. § 21 Odnáška (1) Na základě písemné žádosti adresáta jsou ukládány poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky u dohodnuté provozovny, aniž by byl učiněn pokus o jejich dodánídodání na adresu adresáta. Odnáška nemůže být sjednána pro případy, u nichž by to bylo v rozporu s poštovní smlouvou uzavřenou s odesílatelem. Postup podle žádosti je součástí poštovní službypoštovní služby poskytované odesílateli na základě uzavřené poštovní smlouvy. (2) Žádosti podle odstavce 1 nemusí být vyhověno nebo podle ní nemusí být postupováno, pokud by vzhledem k okolnostem nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilkypoštovní zásilky a poukázané peněžní částky, jichž se žádost týká. O takovém postupu musí být žadatel neprodleně písemně informován. § 22 Rychlost základních služeb (1) U základní službyzákladní služby podle § 2 se provádí měření přepravních dob poštovních zásilekpoštovních zásilek o hmotnosti do 50 g. Při měření přepravních dob musí být dosaženo za kalendářní rok výsledku nejméně 92 % poštovních zásilekpoštovních zásilek dodaných první pracovní den následující po dni, ve kterém bylo učiněno jejich poštovní podánípoštovní podání. (2) Při měření přepravních dob podle odstavce 1 se postupuje podle metody obsažené v české technické normě, která obsahuje způsob měření přepravní doby služeb mezi koncovými body pro jednotlivé poštovní zásilkypoštovní zásilky4), a podle metodiky pro provádění měření specifikující obecné požadavky stanovené touto českou technickou normou, při jejichž použití se má za to, že měření bylo provedeno a výsledek měření je způsobilý k ověření. Metodika pro provádění měření podle věty předchozí podléhá předchozímu schválení Úřadem. (3) Výsledky měření přepravních dob včetně všech podkladů výsledku měření musí být předány Úřadu pro provedení auditu, a to nejpozději do 45 dnů ode dne ukončení měření podle odstavce 1. § 23 Informace na poštovních schránkách Každá poštovní schránka musí být opatřena informačním štítkem, na kterém je uvedena doba výběru poštovní schránky, název provozovny, která výběr poštovní schránky zajišťuje, její adresa a telefonní číslo, údaje o cenách základních služebzákladních služeb, které připadají v úvahu v případě služby podle § 2, jestliže a) hmotnost vnitrostátní poštovní zásilkypoštovní zásilky nepřesahuje 200 g, b) hmotnost poštovní zásilkypoštovní zásilky do zahraničí nepřesahuje 50 g. § 24 Informace o otevírací době (1) U vchodu do provozovny, ve které jsou poskytovány základní službyzákladní služby, musí být uvedena informace o otevírací době provozovny, a to takovým způsobem, aby tato informace byla viditelná i v době, kdy je provozovna uzavřena. (2) Součástí informace podle odstavce 1 je údaj o tom, která poštapošta v okolí zajišťuje základní službyzákladní služby v době, kdy je nezajišťuje místní provozovna, a jaká je její otevírací doba. § 25 Informace dostupné na požádání nebo zveřejněné u pošt V provozovnách zajišťujících poskytování alespoň jedné ze základních služebzákladních služeb musí být zveřejněna nebo na požádání sdělena informace o: a) poštáchpoštách a dalších provozovnách, včetně jejich poštovních směrovacích čísel, adres, otevíracích dob, telefonních čísel, způsobu zajištění obsluhy osob na vozíku pro invalidy a osob, které mají s sebou kočárek s dítětem, a rozlišení, zda se jedná o poštupoštu nebo jinou provozovnu, b) poštovním směrovacím čísle, které je určeno pro udanou adresu, c) případech, kdy není zajištěno dodánídodání na adresu každé fyzické a právnické osoby podle § 16 odst. 1 písm. a) a b), d) základních službáchzákladních službách včetně základní charakteristiky těchto služeb, které jsou rozhodující pro kvalifikovanou volbu odesílatele, a to včetně ceníku služeb, v případě poštovních služebpoštovních služeb do zahraničí i informace zahrnující označení jednotlivých zemí určení, případně jejich zkratek, v podobě vyžadované poštovními podmínkami, orientační informace o zahraničních podmínkách platných pro jednotlivé země určení a další informace týkající se jednotlivých zemí určení, včetně informací o celních předpisech platných v zemi určení, jestliže byly držiteli poštovní licence předány a jestliže mohou být pro zájemce o základní službyzákladní služby významné, e) ustanovení poštovních podmínek, týkající se zejména podmínek, jejichž splnění je nezbytné pro řádné dodávání v místě určeném v poštovní adrese, alternativních možnostech při dodávání, které mohou být na návrh adresáta zavedeny, informace o způsobu, jakým držitel poštovní licence spolupůsobí při celní kontrole týkající se zahraničních poštovních služebzahraničních poštovních služeb, jakož i upozornění na nutné nebo možné způsoby součinnosti adresáta s držitelem poštovní licence při úkonech souvisejících s celní kontrolou, upozornění na způsob, jakým lze reklamovat nesplnění povinnosti podle uzavřené poštovní smlouvy nebo vzniklou škodu, informace o způsobu, jakým budou reklamace vyřízeny, včetně lhůt, ve kterých mají být vyřízeny, f) zkratkách, které jsou v rámci poskytované služby používány v případech, kdy se s nimi mohou setkat uživatelé. § 26 Informace dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup Způsobem umožňujícím dálkový přístup musí být na internetových stránkách držitele poštovní licence dostupné: a) informace podle § 25 písm. a) až d) a f), b) informace o jiných vhodných způsobech zajištění poštovních služebpoštovních služeb; pokud je vhodným způsobem zajištění poštovních služebpoštovních služeb mobilní obslužné místo, pak i údaje o tom, kdy a kde lze mobilní obslužné místo zastihnout a jak ho lze kontaktovat, c) doporučené vzory psaní adres, v případě poštovních služebpoštovních služeb do zahraničí vzory správného psaní poštovní adresy do jednotlivých zemí určení. § 27 Informace o změnách v poštovní síti (1) Pokud má být poštapošta nebo jiná provozovna držitele poštovní licence, v níž je zajišťována některá ze základních služebzákladních služeb obsažených v jeho poštovní licenci, dočasně uzavřena nebo zrušena, musí být informace o této skutečnosti a o způsobu dalšího zajištění dostupnosti poštovních služebpoštovních služeb v daném místě uveřejněna způsobem podle § 24 odst. 1 nejméně 1 měsíc přede dnem jejího plánovaného dočasného uzavření nebo zrušení, anebo bezodkladně v případech, které držitel poštovní licence nemohl předvídat. (2) Informace podle odstavce 1 musí být předána ve lhůtě podle odstavce 1 v písemné formě Úřadu a základním územním samosprávným celkům, které mohou být danou změnou dotčeny. ČÁST ČTVRTÁ § 28 Přechodné ustanovení Pokud držitel poštovní licence podle čl. II bod 2 zákona č. 221/2012 Sb. hodlá uzavřít provozovnu, v níž je zajišťována některá ze základních služebzákladních služeb a která je provozována ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky nad rámec požadavků podle § 14, je povinen v dostatečném časovém předstihu před jejím uzavřením projednat tento záměr se základními územními samosprávnými celky, které mohou být danou změnou dotčeny, a usilovat o zajištění dostupnosti základních služeb ve spolupráci s třetí osobou, případně zajistit tuto dostupnost jiným vhodným způsobem. Ustanovení § 27 tímto není dotčeno. ČÁST PÁTÁ § 29 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda Rady: PhDr. Dvořák, CSc., v. r. 1) Například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb. 3) § 13 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 4) ČSN EN 13850 Poštovní služby – Kvalita služby – Měření přepravní doby služeb mezi koncovými body pro jednotlivé prioritní zásilky a zásilky první třídy. 5) Kapitola VII přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity. 6) Například zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 461/2012 Sb.	Vyhláška č. 461/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 172/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záz * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 461 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012, kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8: Čl. I Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění vyhlášky č. 434/2010 Sb. a vyhlášky č. 437/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 6 větě první se slova „technický manuál“ nahrazují slovy „Technický manuál centrálního systému účetních informací státu“ a ve větě druhé se za slovo „manuál“ vkládají slova „centrálního systému účetních informací státu“. 2. V § 3 odst. 7, § 6 odst. 1, § 7 odst. 1, § 10 odst. 1, § 13 písm. c), § 19 odst. 1 a 3, § 20 odst. 4, v poznámce v příloze č. 2b a v poznámce v příloze č. 5 se slova „technickém manuálu“ nahrazují slovy „Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu“. 3. V § 3 odst. 7 písmeno f) zní: „f) strukturu jednotlivých číselníků, registrů a informací z registrů, včetně jejich použití při členění účetních záznamů a jejich přenosu,“. 4. V § 3 se doplňuje nový odstavec 8, který zní: „(8) Při členění účetních záznamů jsou využívány číselníky, rejstříky a informace z registrů spravovaných centrálními orgány veřejné správy nebo spravovaných správcem centrálního systému účetních informací státu.“. 5. V § 3a odst. 2 písm. c) se číslo „1 000“ nahrazuje číslem „3 000“. 6. V § 3a odst. 2 písm. d) se číslo „10 000 000“ nahrazuje číslem „100 000 000“. 7. V § 3a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pomocný analytický přehled se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v korunách českých s přesností na dvě desetinná místa.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 8. V § 4 odst. 1 se za slova „podle § 3“ vkládají slova „a 3a“. 9. V § 5 odst. 1 se číslo „2013“ nahrazuje číslem „2014“. 10. V § 5 odst. 3 se slova „skutečnostmi nebo“ zrušují. 11. V § 5 odst. 7 a § 7 odst. 3 se slova „technický manuál“ nahrazují slovy „Technický manuál centrálního systému účetních informací státu“. 12. V § 7 odst. 1 se za slova „nemá-li vybraná účetní jednotka“ vkládají slova „zřízenou a zpřístupněnou“. 13. V § 8 odst. 4 a § 9 odst. 3 se slova „technickým manuálem“ nahrazují slovy „Technickým manuálem centrálního systému účetních informací státu“. 14. V § 18 odst. 3 písm. b) se slovo „pětkrát“ nahrazuje slovem „devětadevadesátkrát“. 15. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) Správce centrálního systému účetních informací státu předává zodpovědné osobě jmenované vybranou účetní jednotkou, případně náhradní zodpovědné osobě dokumenty obsahující osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. a) a e). Vybraná účetní jednotka poskytne zajišťovací a identifikační soubory zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě. Zodpovědná osoba, případně náhradní zodpovědná osoba pomocí těchto osobních přístupových kódů a zajišťovacích a identifikačních souborů předaných podle § 19 odst. 1 vygeneruje technickým prostředkem uvedeným v § 14 odst. 3 osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. b) a f).“. 16. V § 21 odstavec 4 zní: „(4) Na základě požadavku vybrané účetní jednotky podle odstavce 2 předá správce centrálního systému účetních informací státu vybrané účetní jednotce zajišťovací a identifikační soubory. Správce centrálního systému účetních informací státu zašle zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. a), c) a e).“. 17. Příloha č. 2a zní: „Příloha č. 2a k vyhlášce č. 383/2009 Sb. 10.5MB “. 18. V příloze č. 3 v řádce číslo výkazu 3 se slova „čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a“ zrušují. 19. V příloze č. 4 ve sloupci „Četnost předávání účetního záznamu“ se na konci textu každého řádku doplňují slova „státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín“. 20. V příloze č. 4 se za řádek 12 vkládá nový řádek 12a, který zní: „ 12a\| Vyžádaný soubor primárních účetních záznamů z účetních knih\| do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín ---\|---\|--- “. 21. V příloze č. 4 se za řádek 13 vkládá nový řádek 13a, který zní: „ 13a\| Vyžádaný soubor jiných účetních záznamů\| do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín ---\|---\|--- “. 22. V příloze č. 5 se na konci poznámky doplňuje nový odstavec, který zní: „Operativní účetní záznamy k poslednímu dni kalendářního roku (za měsíc prosinec) a k poslednímu dni následujícího měsíce ledna předává vybraná účetní jednotka v termínu pro předání řádné účetní závěrky sestavované k poslednímu dni tohoto kalendářního roku.“. 23. Příloha č. 7 zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 383/2009 Sb. Způsob tvorby osobních přístupových kódů a jejich předávání zodpovědným osobám a náhradním zodpovědným osobám 1. Statutární orgán účetní jednotky nebo osoba jím určená zašle správci centrálního systému účetních informací státu informace požadované po vybrané účetní jednotce stanovené v příloze č. 14 k této vyhlášce prostřednictvím formuláře uveřejněného správcem centrálního systému účetních informací státu. 2. Správce centrálního systému účetních informací státu vygeneruje zajišťovací a identifikační soubory podle přílohy č. 12 k této vyhlášce zodpovědným osobám, případně náhradním zodpovědným osobám. Správce centrálního systému účetních informací státu zašle prostřednictvím informačního systému datových schránek zprávu účetní jednotce (v případě, že účetní jednotka nemá zřízenu datovou schránku, tak jiným způsobem) pouze při registraci první zodpovědné osoby, případně náhradní zodpovědné osoby k dané účetní jednotce nebo na vyžádání vyplněním bodu 6 v registračním formuláři. Zpráva obsahuje přístupové kódy (přihlašovací jméno a heslo). 3. Účetní jednotka se pomocí údajů podle bodu 2 přihlásí k centrálnímu systému účetních informací státu a stáhne zajišťovací a identifikační soubory, které předá zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě. 4. Správce centrálního systému účetních informací státu zašle každé zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě, listovní zásilku v chráněné obálce zajišťující, aby informace v ní obsažené nemohla zneužít třetí osoba; tato obálka obsahuje informace popsané v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu. 5. Zodpovědná osoba, případně náhradní zodpovědná osoba odemkne předepsaným způsobem pomocí zaslaných informací popsaných v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu přihlašovací údaje a šifrovací klíč (klíče) a prostřednictvím svého programového vybavení vygeneruje kontrolní součet. Kontrolní součet zodpovědná osoba, případně náhradní zodpovědná osoba předá účetní jednotce, která zašle příslušný formulář správci centrálního systému účetních informací státu způsobem popsaným v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu. 6. Správce centrálního systému účetních informací státu aktivuje přístupy zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě dané účetní jednotky, která zaslala potvrzení podle bodu 5 se správným kontrolním součtem. 7. Při žádosti účetní jednotky o změnu zodpovědné osoby či náhradní zodpovědné osoby se body 1 až 6 použijí obdobně.“. 24. V příloze č. 14 se slovo „ID“ nahrazuje slovem „identifikátor“, slova „(dále jen ZO/NZO)“ se zrušují, slova „ZO/NZO“ se nahrazují slovy „zodpovědné osoby nebo náhradní zodpovědné osoby“ a slovo „CSÚIS“ se nahrazuje slovy „centrálním systému účetních informací státu“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2013 a později. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Vyhláška č. 460/2012 Sb.	Vyhláška č. 460/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 172/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., vyhlášky č. 403/2011 Sb. a vyhlášky č. 436/2011 Sb. * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 460 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8 a § 24 odst. 5: Čl. I Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., vyhlášky č. 403/2011 Sb. a vyhlášky č. 436/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 9 se slovo „Zůstatek“ nahrazuje slovy „Kladný zůstatek“. 2. V § 11 odst. 6 písm. d) se věty druhá až čtvrtá zrušují. 3. V § 11 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 2 a 5 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v položce „A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 4. V § 14 odst. 7 se na konci textu věty první doplňují slova „, s výjimkou zvířat v zoologických zahradách, služebních psů a služebních koní“. 5. V § 14 odst. 10 se věty druhá až čtvrtá zrušují. 6. V § 14 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 9 a 12, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 9 a 12, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 9 a 12 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni běžného účetního období technické zhodnocení v položce „A.II.8. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12. 7. V § 22 odst. 1 písm. e) se za slovo „obsahuje“ vkládají slova „zejména pohledávky z titulu pokut, penále a jiných sankcí, místních, správních a soudních poplatků a jiné“. 8. V § 28 odst. 2 se slova „rozhodnutí příslušného orgánu“ nahrazují slovy „schválení účetní závěrky“. 9. V § 28 odstavec 3 zní: „(3) Položka „C.III.3. Výsledek hospodaření minulých účetních období“ obsahuje výsledky hospodaření účetní jednotky za minulá účetní období.“. 10. V § 33 odst. 6 písm. a) se slova „podle odpisového plánu“ nahrazují slovy „zejména podle odpisového plánu,“. 11. V § 37 odst. 2 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí: „d) „B.I.13. Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku“ obsahuje výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku včetně drobného dlouhodobého nehmotného majetku, e) „B.I.14. Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků“ obsahuje výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku včetně drobného dlouhodobého hmotného majetku, s výjimkou výnosů z prodeje pozemků,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno f). 12. V § 55 odst. 1 se slova „§ 14 odst. 11“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 12“. 13. V § 68 odst. 1 písm. c) se slovo „inventarizačním“ nahrazuje slovem „účetním“. 14. V příloze č. 1 se ve všech položkách C.III.3. slova „Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let“ nahrazují slovy „Výsledek hospodaření minulých účetních období“. 15. V příloze č. 7 v Účtové skupině 38 se slova „Přechodné účty aktiv a pasiv“ nahrazují slovy „Účty příštích období a dohadné účty“ a v Účtové skupině 43 v názvu účtu 432 se slova „Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let“ nahrazují slovy „Výsledek hospodaření minulých účetních období“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2013 a později. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n3/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. n3/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v nálezu Ústavního soudu č. 444/2012 Sb. Vyhlášeno 20. 12. 2012, částka 170/2012 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v nálezu Ústavního soudu č. 444/2012 Sb. ze dne 30. října 2012 sp. zn. Pl. ÚS 8/09 ve věci návrhu na zrušení čl. IV bodů 3, 5 a vět druhé a poslední bodu 6 zákona č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání Na straně č. 5739 na konci nálezu za bodem 63. mají být slova: „Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.“
Vyhláška č. 456/2012 Sb.	Vyhláška č. 456/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 170/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb., vyhlášky č. 194/2008 Sb., vyhlášky č. 15/2009 Sb., vyhlášky č. 484/2009 Sb., vyhlášky č. 384 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 456 VYHLÁŠKA ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 21 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování): Čl. I Vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb., vyhlášky č. 194/2008 Sb., vyhlášky č. 15/2009 Sb., vyhlášky č. 484/2009 Sb., vyhlášky č. 384/2010 Sb. a vyhlášky č. 441/2011 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 v části „Jihočeský kraj“, písm. c) se za slovo „Křemže,“ vkládají slova „Lipno nad Vltavou,“ a za slovo „Loučovice,“ se vkládá slovo „Mirkovice,“. 2. V příloze č. 1 v části „Jihočeský kraj“, písm. d) se za slovo „Slavonice,“ vkládají slova „Staré Hobzí,“. 3. V příloze č. 1 v části „Jihočeský kraj“, písm. h) se zrušuje slovo „, Žďár“. 4. V příloze č. 1 v části „Jihomoravský kraj“, písm. b) se za slovo „Svitávka,“ vkládá slovo „Šebetov,“. 5. V příloze č. 1 v části „Jihomoravský kraj“, písm. e) se za slovo „Bučovice,“ vkládá slovo „Dražovice,“. 6. V příloze č. 1 v části „Jihomoravský kraj“, písm. s) se za slovo „Luleč,“ vkládá slovo „Lysovice,“, za slovo „Olšany,“ se vkládá slovo „Orlovice,“, za slova „Račice-Pístovice,“ se vkládá slovo „Radslavice,“ a za slovo „Vyškov“ se vkládají slova „, Zelená Hora“. 7. V příloze č. 1 v části „Jihomoravský kraj“, písm. t) se za slovo „Hodonice,“ vkládají slova „Horní Břečkov,“. 8. V příloze č. 1 v části „Královéhradecký kraj“, písm. c) se za slovo „Borovnice,“ vkládá slovo „Borovnička,“ a za slovo „Kocbeře,“ se vkládá slovo „Kohoutov,“. 9. V příloze č. 1 v části „Královéhradecký kraj“, písm. f) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Dolany,“ a za slovo „Jaroměř,“ se vkládá slovo „Jasenná,“. 10. V příloze č. 1 v části „Královéhradecký kraj“, písm. g) se za slovo „Dětenice,“ vkládá slovo „Dřevěnice,“. 11. V příloze č. 1 v části „Královéhradecký kraj“, písm. i) se za slova „Suchý Důl,“ vkládají slova „Velká Jesenice,“. 12. V příloze č. 1 v části „Královéhradecký kraj“, písm. l) se za slova „Nový Bydžov,“ vkládá slovo „Petrovice,“. 13. V příloze č. 1 v části „Moravskoslezský kraj“, písm. f) se za slovo „Krmelín,“ vkládá slovo „Lhotka,“. 14. V příloze č. 1 v části „Olomoucký kraj“, písm. j) se za slovo „Komárov,“ vkládá slovo „Lipina,“. 15. V příloze č. 1 v části „Olomoucký kraj“, písm. m) se za slovo „Kamenná,“ vkládá slovo „Kolšov,“. 16. V příloze č. 1 v části „Pardubický kraj“, písm. d) se za slovo „Klešice,“ vkládá slovo „Kněžice,“. 17. V příloze č. 1 v části „Pardubický kraj“, písm. i) se za slova „Opatovice nad Labem,“ vkládá slovo „Ostřešany,“. 18. V příloze č. 1 v části „Pardubický kraj“, písm. k) se za slovo „Jeníkovice,“ vkládají slova „Kladruby nad Labem,“, za slovo „Lipoltice,“ se vkládá slovo „Mokošín,“ a za slovo „Valy,“ se vkládá slovo „Vyšehněvice,“. 19. V příloze č. 1 v části „Plzeňský kraj“, písm. b) se za slova „Bělá nad Radbuzou,“ vkládají slova „Česká Kubice, Díly,“, za slovo „Domažlice,“ se vkládá slovo „Drahotín,“ a za slovo „Újezd“ se vkládá slovo „, Vlkanov“. 20. V příloze č. 1 v části „Plzeňský kraj“, písm. h) se za slovo „Úherce,“ vkládá slovo „Úlice,“. 21. V příloze č. 1 v části „Plzeňský kraj“, písm. j) se za slovo „Nezdice,“ vkládá slovo „Oplot,“. 22. V příloze č. 1 v části „Plzeňský kraj“, písm. m) se za slovo „Kostelec,“ vkládá slovo „Ošelín,“. 23. V příloze č. 1 v části „Středočeský kraj“, písm. d) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Adamov,“. 24. V příloze č. 1 v části „Středočeský kraj“, písm. e) se za slovo „Karlík,“ vkládá slovo „Klínec,“, za slovo „Libeř,“ se vkládá slovo „Líšnice,“, za slovo „Středokluky,“ se vkládá slovo „Svrkyně,“, za slovo „Tuchoměřice,“ se vkládá slovo „Úholičky,“ a za slovo „Vestec,“ se vkládá slovo „Vonoklasy,“. 25. V příloze č. 1 v části „Středočeský kraj“, písm. g) se za slovo „Rosovice“ vkládá slovo „, Voznice“. 26. V příloze č. 1 v části „Středočeský kraj“, písm. i) se za slovo „Stochov,“ vkládá slovo „Svárov,“. 27. V příloze č. 1 v části „Středočeský kraj“, písm. k) se za slovo „Vojkovice“ vkládá slovo „, Zlosyň“. 28. V příloze č. 1 v části „Středočeský kraj“, písm. n) se za slovo „Kokořín,“ vkládá slovo „Lhotka,“. 29. V příloze č. 1 v části „Středočeský kraj“, písm. p) se za slova „Mnichovo Hradiště,“ vkládá slovo „Strážiště,“. 30. V příloze č. 1 v části „Středočeský kraj“, písm. s) se za slovo „Sány,“ vkládá slovo „Sloveč,“. 31. V příloze č. 1 v části „Středočeský kraj“, písm. x) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Hospozín,“. 32. V příloze č. 1 v části „Ústecký kraj“, písm. n) se za slovo „Stebno,“ vkládá slovo „Tašov,“. 33. V příloze č. 1 v části „Kraj Vysočina“, písm. g) se za slova „Kralice nad Oslavou,“ vkládá slovo „Kuroslepy,“. 34. V příloze č. 1 v části „Kraj Vysočina“, písm. m) se za slovo „Stařeč,“ vkládají slova „Šebkovice, Štěměchy,“. 35. V příloze č. 1 v části „Zlínský kraj“, písm. i) se na konci textu doplňují slova „, Vysoké Pole“. 36. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 36/2006 Sb. OVĚŘOVACÍ DOLOŽKA PRO VIDIMACI 328kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Kubice v. r.
Vyhláška č. 455/2012 Sb.	Vyhláška č. 455/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 170/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 660/2004 Sb., vyhl * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 455 VYHLÁŠKA ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 96 písm. a) a k) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů: Čl. I Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 660/2004 Sb., vyhlášky č. 539/2005 Sb., vyhlášky č. 300/2006 Sb., vyhlášky č. 352/2006 Sb., vyhlášky č. 389/2007 Sb., vyhlášky č. 419/2008 Sb., vyhlášky č. 445/2008 Sb., vyhlášky č. 485/2009 Sb., vyhlášky č. 315/2010 Sb. a vyhlášky č. 417/2011 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 v části Zlínský kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 10. „Valašské Meziříčí“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 4. „Valašské Meziříčí“, ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se vkládá nový bod 3. „Krhová“. Dosavadní body 3. až 6. se označují jako body 4. až 7. 2. V příloze č. 1 v části Zlínský kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 10. „Valašské Meziříčí“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 4. „Valašské Meziříčí“, ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se vkládá nový bod 6. „Poličná“. Dosavadní body 6. a 7. se označují jako body 7. a 8. 3. V příloze č. 2 vzor 16 zní: „Vzor 16 DOTAZNÍK K UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ 1.5MB “. 4. V příloze č. 2 vzor 17 zní: „Vzor 17 PROTOKOL O UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ 1.3MB “. Čl. II Přechodné ustanovení Matriční tiskopisy vydané podle dosavadních právních předpisů mohou být ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky používány nejdéle do dne 31. prosince 2015 za předpokladu, že v nich budou vyznačeny změny uvedené v čl. I bodech 3 a 4. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Kubice v. r.
Vyhláška č. 452/2012 Sb.	Vyhláška č. 452/2012 Sb. Vyhláška o náležitostech žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínkách pro posuzování těchto žádostí Vyhlášeno 20. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 168/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Žádost o udělení, prodloužení a zrušení autorizace * § 3 - Posuzování žádostí * § 4 - Zrušovací ustanovení * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 452/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 452/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 452/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 452/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 452/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2013 452 VYHLÁŠKA ze dne 7. prosince 2012 o náležitostech žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínkách pro posuzování těchto žádostí Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízeníplynových zařízení (dále jen „autorizace“), včetně vzorů žádostí, a podmínky pro posuzování těchto žádostí. § 2 Žádost o udělení, prodloužení a zrušení autorizace (1) Žádost o udělení autorizace se podává pro každé vybrané plynové zařízeníplynové zařízení zvlášť. (2) Žádost o udělení autorizace se podává na všechna nová vybraná plynová zařízeníplynová zařízení, a také v případech rekonstrukcí stávajících vybraných plynových zařízeníplynových zařízení, pokud výměnou zařízení dochází ke zvýšení jejich kapacity, s výjimkou přeložky vybraných plynových zařízeníplynových zařízení. (3) Vzor žádosti o udělení autorizace na výstavbu přímého plynovodupřímého plynovodu je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, vzor žádosti o udělení autorizace na výstavbu zásobníku plynuzásobníku plynu je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce, vzor žádosti o udělení autorizace na výstavbu plynovoduplynovodu spojujícího plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavamiplynárenskými soustavami je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce, vzor žádosti o udělení autorizace na výstavbu plynovoduplynovodu o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce, vzor žádosti o udělení autorizace na výstavbu výrobny plynuvýrobny plynu, produkující plynplyn1) a biometan2) je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. (4) Žádost o prodloužení autorizace podává držitel autorizace a uvede v ní číslo udělené autorizace, požadovanou dobu prodloužení platnosti autorizace a důvod jejího prodloužení. (5) Žádost o zrušení autorizace podává držitel autorizace a uvede v ní číslo udělené autorizace a důvod jejího zrušení. § 3 Posuzování žádostí Při rozhodování o žádosti o udělení autorizace podle § 2 ministerstvo posuzuje a) zda výstavba vybraného plynového zařízeníplynového zařízení je v souladu se státní energetickou koncepcí, b) zda výstavba vybraného plynového zařízeníplynového zařízení je v souladu s územní energetickou koncepcí, c) účelnost, efektivnost a hospodárnost navržené výstavby vybraného plynového zařízeníplynového zařízení, d) finanční předpokladyfinanční předpoklady žadatele k výstavbě vybraného plynového zařízeníplynového zařízení, e) význam výstavby vybraného plynového zařízeníplynového zařízení pro zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu plynárenské soustavyplynárenské soustavy a zásobování zákazníkůzákazníků, f) zda výstavba vybraného plynového zařízeníplynového zařízení je v souladu s ochranou životního prostředí, pokud tak stanoví jiný právní předpis3), g) u výroben biometanu, zda jejich výstavba je v souladu s národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů. § 4 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 245/2001 Sb., o podrobnostech udělování státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení, její změny, prodloužení anebo zrušení. 2. Vyhláška č. 118/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/2001 Sb., o podrobnostech udělování státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení, její změny, prodloužení anebo zrušení. 3. Vyhláška č. 52/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/2001 Sb., o podrobnostech udělování státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení, její změny, prodloužení anebo zrušení, ve znění vyhlášky č. 118/2005 Sb. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: MUDr. Kuba v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 452/2012 Sb. VZOR Žádost o udělení autorizace na výstavbu přímého plynovodu 968kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 452/2012 Sb. VZOR Žádost o udělení autorizace na výstavbu zásobníku plynu 1.1MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 452/2012 Sb. VZOR Žádost o udělení autorizace na výstavbu plynovodu spojujícího plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami 1.1MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 452/2012 Sb. VZOR Žádost o udělení autorizace na výstavbu plynovodu o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa 998kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 452/2012 Sb. VZOR Žádost o udělení autorizace na výstavbu výrobny plynu 1.2MB 1) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb. 2) Zákon č. 165/2012 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. 3) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí), ve znění zákona č. 167/2012 Sb. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 99/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 99/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz Vyhlášeno 17. 12. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2012, částka 53/2012 * 1\\. Rozsah zastupování - Belgie bude zastupovat Českou republiku ohledně všech typů schengenských víz v těchto zemích: * 2\\. Podmínky zastupování: - Podpůrné doklady k žádostem o víza budou v případě potřeby přeloženy do jednoho z pracovních jazyků užívaných zastupitelským úřadem vydávajícím víza. Náklady na překlad hradí žadatelé o víza. * 3\\. Doba trvání zastupování a způsob jeho ukončení - Toto Ujednání se sjednává na dobu neurčitou. Uplatňování tohoto Ujednání lze zcela či zčásti pozastavit písemným oznámením podaným druhé smluvní straně, s účinností ode dne doručení takového oznámení druhé smluvní straně. Každá ze smluvních stran může toto Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2012 99 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 24. září 2012 a 8. listopadu 2012 bylo sjednáno Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz. Ujednání vstoupilo v platnost dne 1. prosince 2012. Anglické znění belgické nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Ujednání, se vyhlašují současně. PŘEKLAD Velvyslanectví Belgického království v Praze naše reference B1.2 639 Velvyslanectví Belgie v Praze projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má tu čest předat návrh na uzavření Ujednání mezi vládou Belgického království a vládou České republiky o zastupování při udělování schengenských víz tohoto znění: Vláda Belgického království a vláda České republiky (dále jen „smluvní strany“) se v souladu s článkem 8 odstavcem 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (dále jen „vízový kodex“), které vstoupilo v platnost dne 5. dubna 2010, dohodly takto: 1. Rozsah zastupování Belgie bude zastupovat Českou republiku ohledně všech typů schengenských víz v těchto zemích: Země\| Název belgického zastupitelského úřadu ---\|--- Burundi\| Velvyslanectví Belgie v Bujumbuře Demokratická republika Kongo\| Velvyslanectví Belgie v Kinshase Rwanda\| Velvyslanectví Belgie v Kigali Zastupování bude spočívat v: - shromažďování dokladů k žádostem o víza a, v případě potřeby, biometrických dat; - posuzování vízových žádostí a udělování víz podle článku 8 odstavce 1 vízového kodexu; - předchozí konzultaci s ústředními orgány České republiky v případě žádostí podaných určitými kategoriemi státních občanů Demokratické republiky Kongo, které budou stanoveny později, podle článku 8 odstavce 4 písmene c) vízového kodexu (po zajištění všech technických náležitostí); - zamítání víz po posouzení žádosti podle článku 8 odstavce 4 písmene d) vízového kodexu. 2. Podmínky zastupování: Podpůrné doklady k žádostem o víza budou v případě potřeby přeloženy do jednoho z pracovních jazyků užívaných zastupitelským úřadem vydávajícím víza. Náklady na překlad hradí žadatelé o víza. Belgické zastupitelské úřady budou oprávněny vyznačovat víza pouze do cestovních dokladů, které jsou jak belgickými, tak českými orgány uznávány jako platné v souladu s tabulkou cestovních dokladů. Česká strana uvědomí belgickou stranu, dojde-li k jakékoli změně seznamu cestovních dokladů, které uznává. Vízový poplatek bude vybírat zastupující stát. Žádosti o víza přijaté zastupující stranou, jejichž konzultování je vyžadováno jiným členským státem v souladu s článkem 22 vízového kodexu, provede zastupující stát. Bude-li zastupovaná strana vyžadovat konzultace dle článku 8 odst. 4 písm. c) vízového kodexu, oznámí takový požadavek zastupující straně oficiální diplomatickou cestou. Toto ustanovení vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v jehož průběhu byla doručena pozdější nóta smluvních stran, ve které se prohlašuje, že technická opatření pro provádění konzultací dle článku 8 odst. 4 písm. c) vízového kodexu byla učiněna. Ústřední orgány České republiky poskytnou belgickým zastupitelským úřadům a belgickým ústředním orgánům seznam korespondentů (ministerstvo zahraničních věcí a příslušné zastupitelské úřady) s centrálními emailovými adresami, telefonními a faxovými čísly, na něž se lze obrátit v případě jakýchkoli konkrétních problémů při vyřizování vízové žádosti v zastoupení. Belgická strana každých šest měsíců předá české straně statistiku vízových žádostí vyřízených v zastoupení. Držitelé diplomatických a služebních pasů budou osvobozeni od vízového poplatku pouze v případě, jestliže byli pozváni vládou České republiky nebo mezinárodní organizací za oficiálním účelem. Ve výjimečných případech, kdy Česká republika má zájem na vydání víza žadateli, který nemá povolený pobyt ve třetí zemi, kde je Česká republika zastoupena, příslušný český zastupitelský úřad zašle žádost přímo příslušnému belgickému zastupitelskému úřadu. Ve výjimečných případech, kdy Česká republika má zájem na vydání víza s omezenou územní platností, příslušný český zastupitelský úřad zašle žádost přímo příslušnému belgickému zastupitelskému úřadu. 3. Doba trvání zastupování a způsob jeho ukončení Toto Ujednání se sjednává na dobu neurčitou. Uplatňování tohoto Ujednání lze zcela či zčásti pozastavit písemným oznámením podaným druhé smluvní straně, s účinností ode dne doručení takového oznámení druhé smluvní straně. Každá ze smluvních stran může toto Ujednání kdykoli vypovědět podáním písemné výpovědi. V takovém případě toto Ujednání pozbývá platnosti uplynutím třiceti dnů ode dne doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně. Velvyslanectví Belgie v Praze navrhuje, aby v případě, že tento návrh je pro vládu České republiky přijatelný, tato nóta a odpovědní nóta Ministerstva zahraničních věcí České republiky tvořily Ujednání mezi vládou Belgického království a vládou České republiky o zastupování při vydávání schengenských víz, které vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v jehož průběhu byla doručena odpovědní nóta. Velvyslanectví Belgie v Praze využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou nejhlubší úctou. V Praze dne 24. září 2012 Velvyslanectví Belgického království Praha PŘEKLAD Č.j.: 308020/2012-KKM Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Belgického království a má čest odvolat se na nótu váženého velvyslanectví č.j. B 1.2 639 z 24. září 2012 v následujícím znění: Velvyslanectví Belgie v Praze projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má tu čest předat návrh na uzavření Ujednání mezi vládou Belgického království a vládou České republiky o zastupování při udělování schengenských víz tohoto znění: Vláda Belgického království a vláda České republiky (dále jen „smluvní strany“) se v souladu s článkem 8 odstavcem 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (dále jen „vízový kodex“), které vstoupilo v platnost dne 5. dubna 2010, dohodly takto: 1. Rozsah zastupování Belgie bude zastupovat Českou republiku ohledně všech typů schengenských víz v těchto zemích: Země\| Název belgického zastupitelského úřadu ---\|--- Burundi\| Velvyslanectví Belgie v Bujumbuře Demokratická republika Kongo\| Velvyslanectví Belgie v Kinshase Rwanda\| Velvyslanectví Belgie v Kigali Zastupování bude spočívat v: - shromažďování dokladů k žádostem o víza a, v případě potřeby, biometrických dat; - posuzování vízových žádostí a udělování víz podle článku 8 odstavce 1 vízového kodexu; - předchozí konzultaci s ústředními orgány České republiky v případě žádostí podaných určitými kategoriemi státních občanů Demokratické republiky Kongo, které budou stanoveny později, podle článku 8 odstavce 4 písmene c) vízového kodexu (po zajištění všech technických náležitostí); - zamítání víz po posouzení žádosti podle článku 8 odstavce 4 písmene d) vízového kodexu. 2. Podmínky zastupování: Podpůrné doklady k žádostem o víza budou v případě potřeby přeloženy do jednoho z pracovních jazyků užívaných zastupitelským úřadem vydávajícím víza. Náklady na překlad hradí žadatelé o víza. Belgické zastupitelské úřady budou oprávněny vyznačovat víza pouze do cestovních dokladů, které jsou jak belgickými, tak českými orgány uznávány jako platné v souladu s tabulkou cestovních dokladů. Česká strana uvědomí belgickou stranu, dojde-li k jakékoli změně seznamu cestovních dokladů, které uznává. Vízový poplatek bude vybírat zastupující stát. Žádosti o víza přijaté zastupující stranou, jejichž konzultování je vyžadováno jiným členským státem v souladu s článkem 22 vízového kodexu, provede zastupující stát. Bude-li zastupovaná strana vyžadovat konzultace dle článku 8 odst. 4 písm. c) vízového kodexu, oznámí takový požadavek zastupující straně oficiální diplomatickou cestou. Toto ustanovení vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v jehož průběhu byla doručena pozdější nóta smluvních stran, ve které se prohlašuje, že technická opatření pro provádění konzultací dle článku 8 odst. 4 písm. c) vízového kodexu byla učiněna. Ústřední orgány České republiky poskytnou belgickým zastupitelským úřadům a belgickým ústředním orgánům seznam korespondentů (ministerstvo zahraničních věcí a příslušné zastupitelské úřady) s centrálními emailovými adresami, telefonními a faxovými čísly, na něž se lze obrátit v případě jakýchkoli konkrétních problémů při vyřizování vízové žádosti v zastoupení. Belgická strana každých šest měsíců předá české straně statistiku vízových žádostí vyřízených v zastoupení. Držitelé diplomatických a služebních pasů budou osvobozeni od vízového poplatku pouze v případě, jestliže byli pozváni vládou České republiky nebo mezinárodní organizací za oficiálním účelem. Ve výjimečných případech, kdy Česká republika má zájem na vydání víza žadateli, který nemá povolený pobyt ve třetí zemi, kde je Česká republika zastoupena, příslušný český zastupitelský úřad zašle žádost přímo příslušnému belgickému zastupitelskému úřadu. Ve výjimečných případech, kdy Česká republika má zájem na vydání víza s omezenou územní platností, příslušný český zastupitelský úřad zašle žádost přímo příslušnému belgickému zastupitelskému úřadu. 3. Doba trvání zastupování a způsob jeho ukončení Toto Ujednání se sjednává na dobu neurčitou. Uplatňování tohoto Ujednání lze zcela či zčásti pozastavit písemným oznámením podaným druhé smluvní straně, s účinností ode dne doručení takového oznámení druhé smluvní straně. Každá ze smluvních stran může toto Ujednání kdykoli vypovědět podáním písemné výpovědi. V takovém případě toto Ujednání pozbývá platnosti uplynutím třiceti dnů ode dne doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně. Velvyslanectví Belgie v Praze navrhuje, aby v případě, že tento návrh je pro vládu České republiky přijatelný, tato nóta a odpovědní nóta Ministerstva zahraničních věcí České republiky tvořily Ujednání mezi vládou Belgického království a vládou České republiky o zastupování při vydávání schengenských víz, které vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v jehož průběhu byla doručena odpovědní nóta. Velvyslanectví Belgie v Praze využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou nejhlubší úctou. V Praze dne 24. září 2012. Ministerstvo zahraničních věcí Černínský palác Ministerstvo zahraničních věcí potvrzuje, že předchozí text je přijatelný. Proto se nótou Velvyslanectví Belgického království v Praze č.j. B1.2 639 z 24. září 2012 a touto odpovědí zakládá Ujednání mezi vládou Belgického království a vládou České republiky o zastupování při udělování schengenských víz. Toto ujednání vstupuje v platnost prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla odpovědní nóta doručena. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Belgického království v Praze o své nejhlubší úctě. V Praze, dne 8. listopadu 2012 Velvyslanectví Belgického království v Praze
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 101/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 101/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují změny pravidel 4, 51bis, 53 a 90bis prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci Vyhlášeno 17. 12. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2013, částka 54/2012 * (a) S výhradou pravidla 51bis.2 mohou vnitrostátní předpisy uplatňované určeným úřadem v souladu s článkem 27 požadovat, aby přihlašovatel dodal zejména: - (i) až (iii) [Beze změny] * (b) až (f) [Beze změny] * (i) týkající se totožnosti vynálezce (pravidlo 51bis.1(a)(i) (jiný než dokument obsahující přísahu nebo prohlášení o autorství k vynálezu (pravidlo 51bis.1(a)(iv), jestliže jsou údaje týkající se vynálezce podle pravidla 4.6 obsaženy v žádosti nebo jestliž * (ii) [Beze změny] * (iii) týkající se práva přihlašovatele k datu mezinárodního podání uplatňovat prioritu dřívější přihlášky (pravidlo 51bis. 1(a) (iii), jestliže je prohlášení o této skutečnosti podle pravidla 4.17 (iii) obsaženo v žádosti nebo je předloženo přímo určenému * (iv) obsahující přísahu nebo prohlášení o autorství k vynálezu (pravidlo 51bis. 1 (a)(iv), jestliže je prohlášení o autorství k vynálezu podle pravidla 4.17 (iv) obsaženo v žádosti nebo je předloženo přímo určenému úřadu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2013 101 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňují sdělení č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb., č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m. s., č. 21/2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s., č. 41/2008 Sb. m. s., č. 88/2008 Sb. m. s., č. 52/2009 Sb. m. s., č. 53/2010 Sb. m. s., č. 60/2011 Sb. m. s. a č. 63/2012 Sb. m. s. o Smlouvě o patentové spolupráci a prováděcím předpisu ke Smlouvě Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že rozhodnutím Shromáždění Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci byly dne 9. října 2012 v Ženevě přijaty změny pravidel 4, 51bis, 53 a 90bis prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci1). Změny vstupují v platnost na základě rozhodnutí Shromáždění dne 1. ledna 2013 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změn pravidel prováděcího předpisu ke Smlouvě a jejich český překlad se vyhlašují současně. PŘEKLAD Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci přijaté dne 9. října 2012 Pravidlo 4 Žádost (obsah) 4.1 až 4.14bis [Beze změny] 4.15 Podpis Žádost musí být podepsána přihlašovatelem nebo všemi přihlašovateli, je-li jich více. 4.16 až 4.19 [Beze změny] Pravidlo 51bis Některé národní požadavky přípustné podle článku 27 51bis.1 Některé přípustné národní požadavky (a) S výhradou pravidla 51bis.2 mohou vnitrostátní předpisy uplatňované určeným úřadem v souladu s článkem 27 požadovat, aby přihlašovatel dodal zejména: (i) až (iii) [Beze změny] (iv) jestliže je v mezinárodní přihlášce určen stát, jehož vnitrostátní právní předpisy k 9. říjnu 2012 vyžadují dodání přísahy nebo prohlášení o autorství k vynálezu, jakýkoli dokument obsahující přísahu nebo prohlášení o autorství k vynálezu, (v) až (vii) [Beze změny] (b) až (f) [Beze změny] 51bis.2 Určité okolnosti, kdy se dokumenty nebo důkaz nemusí vyžadovat Určený úřad nebude vyžadovat, s výjimkou případu, kdy má důvodné pochybnosti o věrohodnosti příslušných údajů nebo prohlášení, žádný dokument nebo důkaz: (i) týkající se totožnosti vynálezce (pravidlo 51bis.1(a)(i) (jiný než dokument obsahující přísahu nebo prohlášení o autorství k vynálezu (pravidlo 51bis.1(a)(iv), jestliže jsou údaje týkající se vynálezce podle pravidla 4.6 obsaženy v žádosti nebo jestliže prohlášení týkající se totožnosti vynálezce podle pravidla 4.17(i) je obsaženo v žádosti nebo předloženo přímo určenému úřadu; (ii) [Beze změny] (iii) týkající se práva přihlašovatele k datu mezinárodního podání uplatňovat prioritu dřívější přihlášky (pravidlo 51bis. 1(a) (iii), jestliže je prohlášení o této skutečnosti podle pravidla 4.17 (iii) obsaženo v žádosti nebo je předloženo přímo určenému úřadu; (iv) obsahující přísahu nebo prohlášení o autorství k vynálezu (pravidlo 51bis. 1 (a)(iv), jestliže je prohlášení o autorství k vynálezu podle pravidla 4.17 (iv) obsaženo v žádosti nebo je předloženo přímo určenému úřadu. 51bis.3 [Beze změny] Pravidlo 53 Návrh 53.1 až 53.7 [Beze změny] 53.8 Podpis Návrh musí být podepsán přihlašovatelem nebo jestliže je více než jeden přihlašovatel, všemi přihlašovateli, kteří návrh vypracovali. 53.9 [Beze změny] Pravidlo 90bis Vzetí zpět 90bis.1 až 90bis.4 [Beze změny] 90bis.5 Podpis Každé oznámení o vzetí zpět podle pravidel 90bis.l až 90bis.4 musí být podepsáno přihlašovatelem nebo, jsou-li dva nebo více přihlašovatelů,všemi přihlašovateli. Přihlašovatel, který je považován za společného zmocněnce podle pravidla 90.2(b) není oprávněn podepsat takové oznámení jménem ostatních přihlašovatelů. 90bis.6 až 90bis.7 [Beze změny] 1) Smlouva o patentové spolupráci, přijatá ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984, byla vyhlášena pod č. 296/1991 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 100/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 100/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní podepsané dne 8. června 2006 v Praze Vyhlášeno 17. 12. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 11. 2012, částka 54/2012 * ČLÁNEK I - Úvodní část odstavce 2 článku 22 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK II - Článek 25 Smlouvy se nahrazuje následujícím: * ČLÁNEK III - Následující odstavec 4 se doplňuje do existujícího Protokolu: * ČLÁNEK IV - Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup v platnost tohoto protokolu. Protokol, který bude tvořit nedílnou součást Smlouvy, vstoupí v platnost dnem pozděj Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 11. 2012 100 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. března 2012 byl ve Vídni podepsán Protokol mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní podepsané dne 8. června 2006 v Praze1). S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku IV dne 26. listopadu 2012 a jeho ustanovení se budou provádět v souladu se zněním tohoto článku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PROTOKOL MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A RAKOUSKOU REPUBLIKOU, KTERÝ UPRAVUJE SMLOUVU MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A RAKOUSKOU REPUBLIKOU O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU A Z MAJETKU A PROTOKOL K NÍ PODEPSANÉ DNE 8. ČERVNA 2006 V PRAZE ČESKÁ REPUBLIKA A RAKOUSKÁ REPUBLIKA, přejíce si uzavřít Protokol, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní podepsané dne 8. června 2006 v Praze (dále jen „Smlouva“), se dohodly takto: ČLÁNEK I Úvodní část odstavce 2 článku 22 Smlouvy se mění následovně: „2. S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně:“ ČLÁNEK II Článek 25 Smlouvy se nahrazuje následujícím: „Článek 25 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. I v takových případech může být důvěrnost dat vztahujících se k osobě nebrána v úvahu pouze do té míry, jak je to nezbytné k ochraně převládajících a oprávněných zájmů jiné osoby nebo převládajících veřejných zájmů. Informace obdržené smluvním státem mohou být bez ohledu na výše uvedené použity pro jiné účely, pokud takové informace mohou být použity pro takové jiné účely podle právních předpisů obou států a pokud příslušný úřad státu poskytujícího informace dá souhlas k takovému použití. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem nebo se základními právy přiznanými státem v oblasti ochrany dat. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě.“ ČLÁNEK III Následující odstavec 4 se doplňuje do existujícího Protokolu: „4. Pokud jde o článek 25 1. Příslušný úřad žádajícího státu poskytne při požádání o informaci podle Smlouvy příslušnému úřadu dožádaného státu následující informace, aby prokázal předpokládanou relevanci požadované informace: a) totožnost osoby, u které je prováděna kontrola nebo šetření; b) specifikaci požadované informace, včetně jejího charakteru a formy, ve které si žádající stát přeje informaci obdržet od dožádaného státu; c) daňový účel, pro který je informace požadována; d) důvody, na základě kterých se domnívá, že požadovaná informace je k dispozici v dožádaném státě nebo že s ní disponuje osoba nebo že ji má pod kontrolou osoba v rámci jurisdikce dožádaného státu; e) pokud je zná, jméno a adresu jakékoliv osoby, o které se domnívá, že disponuje požadovanou informací nebo že je schopna požadovanou informaci získat; f) prohlášení, že žádající stát využil všech dostupných prostředků na svém vlastním území, aby získal informaci, s výjimkou těch, které by vedly ke vzniku nepřiměřených obtíží. 2. Rozumí se, že rozsah výměny informací stanovený v článku 25 nezahrnuje spekulativní žádosti, které nemají zřejmou spojitost ve vztahu k probíhající kontrole nebo šetření. 3. Rozumí se, že odstavec 5 článku 25 nepřikazuje smluvním státům vyměňovat informace spontánně či automaticky.“ ČLÁNEK IV Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup v platnost tohoto protokolu. Protokol, který bude tvořit nedílnou součást Smlouvy, vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a v obou státech se bude provádět ve vztahu k daňovým obdobím začínajícím 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Protokol vstoupí v platnost, nebo později. Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tento protokol. Dáno ve Vídni dne 9. března 2012 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce. Za Českou republiku Jan Koukal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Rakouské republice Za Rakouskou republiku Andreas Schieder státní tajemník Spolkového ministerstva financí 1) Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní podepsané dne 8. června 2006 v Praze byly vyhlášeny pod č. 31/2007 Sb. m. s. a opraveny sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2007 Sb. m. s.
Nařízení vlády č. 448/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 448/2012 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů, a některá související nařízení vlády Vyhlášeno 14. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 165/2012 * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za cukr pěstitelům cukrové řepy * ČÁST ČTVRTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu * ČÁST PÁTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě * ČÁST ŠESTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření * ČÁST SEDMÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy * ČÁST OSMÁ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování * ČÁST DEVÁTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích * ČÁST DESÁTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu * ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2015 (309/2014 Sb.) 448 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 5. prosince 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů, a některá související nařízení vlády Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.: ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem Čl. III V příloze č. 2 k nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění nařízení vlády č. 83/2006 Sb., nařízení vlády č. 82/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb., bod 2 zní: „2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí, b) mírně erozně ohrožená zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 245/2004 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 245/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za cukr pěstitelům cukrové řepy Čl. V V příloze k nařízení vlády č. 45/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za cukr pěstitelům cukrové řepy, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb., bod 2 zní: „2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí, b) mírně erozně ohrožená zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 45/2007 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 45/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ČTVRTÁ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu Čl. VII V příloze k nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb., bod 2 zní: „2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí, b) mírně erozně ohrožená zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 47/2007 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 47/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST PÁTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě Čl. IX V příloze č. 2 k nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb., bod 2 zní: „2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí, b) mírně erozně ohrožená zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“. Čl. X Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 75/2007 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 75/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ŠESTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Čl. XI Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., nařízení vlády č. 45/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 78/2010 Sb., nařízení vlády č. 112/2010 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 282/2011 Sb., nařízení vlády č. 61/2012 Sb. a nařízení vlády č. 263/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 4 písm. f) se za slovo „sadu“ vkládají slova „s tímto převládajícím druhem ovocných stromů, případně ovocných keřů“. 2. V § 9 se na konci odstavce 15 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) nemusí plnit podmínku uvedenou v bodě 9 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.“. 3. V § 9 se na konci odstavce 16 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) nemusí plnit podmínku uvedenou v bodě 9 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.“. 4. V § 9 se na konci odstavce 17 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) udržuje zřetelnou hranici suchého stepního trávníku a vřesoviště v terénu.“. 5. V § 14 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „nebo j)“. 6. Poznámky pod čarou č. 33, 34, 36 a 37 se včetně odkazů na poznámky pod čarou zrušují. 7. V příloze č. 2 bod 2 zní: „2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí, b) mírně erozně ohrožená zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30 stupňů a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“. 8. V příloze č. 3 body 8 až 10 znějí: „8. podmínka stanovená v čl. 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS a § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů 9. podmínka stanovená v § 61 odst. 1 a § 64 odst. 4 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů 10. podmínka stanovená v § 86 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 9. V příloze č. 3 se bod 11 zrušuje. 10. V příloze č. 10 písmena B a C znějí: „B. Mezní hodnoty chemických látek, které může obsahovat vzorek ovoce Chemická látka\| Mezní hodnota celkového obsahu chemické látky v ovoci (mg.kg-1) ---\|--- Olovo (Pb)\| 0,09 Kadmium (Cd)\| 0,03 Rtuť (Hg)\| 0,005 Chrom (Cr)\| 0,1 Arsen (As)\| 0,18 C. Mezní hodnoty chemických látek, které může obsahovat vzorek zeleniny Chemická látka\| Mezní hodnota celkového obsahu chemické látky v zelenině (mg.kg-1) ---\|--- Olovo (Pb)\| 0,09 Kadmium (Cd)\| 0,045 Rtuť (Hg)\| 0,027 “. Čl. XII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST SEDMÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy Čl. XIII V příloze č. 2 k nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb., bod 2 zní: „2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí, b) mírně erozně ohrožená zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“. Čl. XIV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST OSMÁ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování Čl. XV V příloze k nařízení vlády č. 95/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb., bod 2 zní: „2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí, b) mírně erozně ohrožená zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“. Čl. XVI Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 95/2008 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 95/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DEVÁTÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích Čl. XVII V příloze č. 3 k nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb., bod 2 zní: „2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí, b) mírně erozně ohrožená zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“. Čl. XVIII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DESÁTÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření Čl. XIX V příloze č. 4 k nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb., bod 2 zní: „2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí, b) mírně erozně ohrožená zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“. Čl. XX Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka Čl. XXI V příloze k nařízení vlády č. 87/2010 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, ve znění nařízení vlády č. 369/2010 Sb., bod 2 zní: „2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí, b) mírně erozně ohrožená zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“. Čl. XXII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 87/2010 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 87/2010 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DVANÁCTÁ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Čl. XXIII V příloze č. 2 k nařízení vlády č. 60/2012 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům, bod 2 zní: „2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí, b) mírně erozně ohrožená zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“. Čl. XXIV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 60/2012 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 60/2012 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu Čl. XXV V § 11 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Na zemědělských pozemcích, označených od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku, podle evidence půdy vedené podle jiného právního předpisu12), vyskytuje půda a) silně erozně ohrožená se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí13), b) mírně erozně ohrožená širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií13). Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30 stupňů a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina, s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy. (2) Z důvodů ochrany vod před znečištěním se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod.“. Čl. XXVI Přechodné ustanovení Řízení podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ČTRNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXVII Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr zemědělství: Ing. Bendl v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 447/2012 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 447/2012 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 14. 12. 2012, částka 164/2012 447 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 3. prosince 2012 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenová rozhodnutí č. 3/2012 ze dne 26. listopadu 2012, o cenách regulovaných služeb souvisejících s dodávkou plynuplynu, č. 4/2012 ze dne 26. listopadu 2012, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie, č. 5/2012 ze dne 30. listopadu 2012, kterým se stanovují ceny regulovaných služeb souvisejících s dodávkou elektřiny, a č. 6/2012 ze dne 30. listopadu 2012, kterým se stanovují ceny regulovaných služeb souvisejících s dodávkou elektřiny odběratelům ze sítí nízkého napětí. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 3/2012 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 27. listopadu 2012, v částce 7 a cenové rozhodnutí č. 4/2012 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 27. listopadu 2012, v částce 8. Uvedeným dnem nabyla cenová rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývají obě cenová rozhodnutí dnem 1. ledna 2013. Dále úřad vydal cenové rozhodnutí č. 5/2012 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 30. listopadu 2012, v částce 9 a cenové rozhodnutí č. 6/2012 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 30. listopadu 2012, v částce 10. Uvedeným dnem nabyla cenová rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývají obě cenová rozhodnutí dnem 1. ledna 2013. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 446/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 446/2012 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2012 pro účely zákona o zaměstnanosti Vyhlášeno 14. 12. 2012, částka 164/2012 446 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 6. prosince 2012 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2012 pro účely zákona o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 57 odst. 2, § 77 odst. 2, § 82 odst. 1, § 113 odst. 7, § 114 odst. 2 a § 122 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2012 činí 24 408 Kč. Ministryně: Ing. Müllerová v. r.
Nález Ústavního soudu č. 444/2012 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 444/2012 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 30. října 2012 sp. zn. Pl. ÚS 8/09 ve věci návrhu na zrušení čl. IV bodů 3, 5 a vět druhé a poslední bodu 6 zákona č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání Vyhlášeno 13. 12. 2012, částka 163/2012 * Odůvodnění * I. - 1. Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) svým návrhem domáhal, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedená ustanovení. Při předběžném projednání kasační stížnosti stěžovatelky MINORITY, a. s., proti žalované Rad * II. - 17. Ústavní soud si k návrhu Nejvyššího správního soudu vyžádal vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky a o stanovisko požádal rovněž Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. * III. - 31. Ústavní soud nejdříve v souladu s § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zkoumal, zda zákon, u kterého navrhovatel namítá protiústavnost jeho ustanovení, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené komp * IV. - 33. Dne 21. 8. 2012 byl Ústavnímu soudu doručen další návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení čl. IV bodu 3 zákona č. 304/2007 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud v nyní projednávané věci jedná o návrhu zčásti identickém (napaden je čl. IV bod * V. - 34. Podle názoru Ústavního soudu je dále třeba - z hlediska eventuálního posouzení aktivní legitimace navrhovatele - reagovat na závěr obsažený nepřímo ve vyjádřeních Parlamentu a výslovně ve stanovisku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, totiž že z * VI. - 40. Pro přehlednost je namístě zopakovat znění napadených zákonných ustanovení, u kterých v rámci tzv. konkrétní kontroly ústavnosti přezkoumal Ústavní soud jejich soulad s ústavním pořádkem České republiky. * VII. - 42. Ústavní soud shledal, že návrh není důvodný. (n3/2012 Sb.), po opravě 444 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 8/09 dne 30. října 2012 v plénu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler (soudce zpravodaj), Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Pavel Rychetský a Miloslav Výborný o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení čl. IV bodů 3, 5 a vět druhé a poslední bodu 6 zákona č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. 1. Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) svým návrhem domáhal, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil v záhlaví uvedená ustanovení. Při předběžném projednání kasační stížnostikasační stížnosti stěžovatelky MINORITY, a. s., proti žalované Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (dále též jen „Rada“), vedené u navrhovatele pod sp. zn. 1 As 101/2008, totiž dospěl k závěru, že napadená ustanovení citovaného zákona jsou v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 81 a 90 Ústavy, jakož i s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“). 2. V úvodní části svého návrhu se navrhovatel zabýval podstatou výše označeného řízení ve věci stěžovatelky MINORITY, a. s. Uvedl, že rozhodnutím ze dne 26. 2. 2008 sp. zn. 2008/153/řeh/BAR, č. j. mal/1753/08, udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle čl. IV bodu 5 zákona č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, (dále též jen „napadený zákon“) společnosti Barrandov Televizní Studio, a. s., kompenzační licenci k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání programu Televize Barrandov, a to na základě žádosti této společnosti ze dne 10. 1. 2008. Stěžovatelka MINORITY, a. s., jejíž žádosti o udělení licence byly zamítnuty předchozími rozhodnutími Rady ze dne 4. 4. 2006 č. j. Ru 25/06 a č. j. Ru/26/06, napadla žalobou u Městského soudu v Praze jak toto rozhodnutí žalované ze dne 26. 2. 2008, tak i rozhodnutí o udělení kompenzační licence společnosti První zpravodajská, a. s. Městský soud usnesením ze dne 20. 8. 2008 odmítl žalobu stěžovatelky jako podanou osobou zjevně neoprávněnou ve smyslu § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, neboť jediným účastníkem řízení o udělení kompenzační licence (čl. IV bod 5 zákona č. 304/2007 Sb.) je dle čl. IV bodu 6 zákona č. 304/2007 Sb. žadatel. 3. V kasační stížnostikasační stížnosti proti tomuto usnesení se stěžovatelka domáhala zrušení tohoto usnesení městského soudu. Uvedla, že čl. IV bod 5 zákona č. 304/2007 Sb., kterým městský soud argumentuje, je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Rozhodnutí Rady, které prý bylo vydáno bez řádného licenčního řízení, podle ní bezdůvodně zvýhodnilo určitou skupinu žadatelů o licenci a porušilo ústavně zaručené právo žalobkyně-stěžovatelky na rovnost v právech. V důsledku vydání rozhodnutí totiž budou obsazeny volné pozice v budovaných digitálních sítích, což znamená nezákonnou diskriminaci žalobkyně ve prospěch držitelů kompenzačních licencí. Udělením kompenzačních licencí podle citovaného zákona byl podle stěžovatelky rovněž popřen smysl soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu. 4. V další části svého návrhu navrhovatel podrobněji rozebral problematiku napadeného zákona č. 304/2007 Sb., účinného od 1. 1. 2008, v kontextu tzv. digitalizace. Jeho ustanovení jednak ukládají Radě pro rozhlasové a televizní vysílání udělit kompenzační licenci osobě, které byla přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 304/2007 Sb. udělena licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání rozhodnutím Rady, proti němuž byla podána žaloba, jednak určují, že účastníkem řízení o udělení kompenzační licence je pouze žadatel, a upravují náležitosti rozhodnutí o jejím udělení. 5. K pochopení problematiky kompenzačních licencí je podle navrhovatele vhodné nastínit dosud proběhlá řízení ve věci licencí k provozování celoplošného televizního vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů v systému DVB-T, tj. licencí k digitálnímu vysílání. Licenční řízení, z nichž měli vzejít historicky první provozovatelé digitálního televizního vysílání na území České republiky, byla ukončena vydáním dvou rozhodnutí Rady ze dne 4.4. 2006 č. j. Ru/25/06 (pro tzv. multiplex B) a č. j. Ru/26/06 (pro tzv. multiplex C); v každém z těchto řízení bylo uděleno několik licencí. Neúspěšní žadatelé o licenci, mezi nimi i stěžovatelka, napadli tato rozhodnutí Rady žalobami u Městského soudu v Praze, nadanými ze zákona odkladným účinkem (§ 66 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Městský soud žalobcům vyhověl a zrušil obě rozhodnutí Rady rozsudky ze dne 30.3. 2007 sp. zn. 8 Ca 169/2006, ze dne 10.4. 2007 sp. zn. 7 Ca 165/2006, jakož i sp. zn. 7 Ca 157/2006, ze dne 11.4. 2007 sp. zn. 10 Ca 157/2006 a ze dne 20.4. 2007 sp. zn. 10 Ca 156/2006 a vrátil věci Radě k dalšímu řízení, tj. k vydání nových rozhodnutí o žádostech o licence. Pro úplnost navrhovatel doplnil, že všechny tyto rozsudky městského soudu byly napadeny kasačními stížnostmikasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu a v kasačním řízení zrušeny. Stalo se tak však až rozsudky ze dne 11.3. 2008 č.j. 1 As 21/2005-271 a ze dne 20.3. 2008 č.j. 1 As 22/2007-337, tedy po účinnosti zákona č. 304/2007 Sb., jehož některá ustanovení jsou nyní napadena. 6. Dne 1. 1. 2008, tedy v době, kdy po zrušení obou rozhodnutí Rady byla licenční řízení znovu otevřena, a Rada tak měla o licencích opětovně rozhodovat, nabyl účinnosti zákon č. 304/2007 Sb. Jak plyne z důvodové zprávy, jeho cílem bylo odstranit některé překážky stojící v cestě digitálnímu vysílání. Jednou z těchto překážek byl i fakt, že osoby, jimž Rada udělila licence, nemohly zahájit vysílání; to nejprve kvůli odkladnému účinku žalob, které proti rozhodnutí podali neúspěšní žadatelé, poté v důsledku zrušení rozhodnutí o licencích. Zákonodárce se proto rozhodl jednak zastavit původní licenční řízení, jednak umožnit osobám, jejichž původní licence byla posléze napadena správní žalobou, získat tzv. kompenzační licence, jejichž obsah měl být totožný s obsahem původních licencí. K získání licence však již nebylo třeba uspět ve vyhlášeném licenčním řízení. Jediným účastníkem řízení o udělení kompenzační licence měl totiž být pouze držitel původní licence, a pokud nepřestal splňovat obecné předpoklady pro účast v licenčním řízení, měla mu být kompenzační licence udělena automaticky. 7. Nejvyšší správní soud má za to, že zákonodárce přijetím zákona č. 304/2007 Sb. porušil zásadu rozdělení mocí ve státě a svými vlastními akty vstoupil do sféry vyhrazené moci soudní, případně i moci výkonné. Zákon, včetně jeho přechodného ustanovení v článku IV, byl přijat rok a půl poté, co byla rozhodnutí Rady o udělení licencí napadena správními žalobami, a půl roku poté, co Městský soud v Praze obě tato rozhodnutí zrušil a věci vrátil Radě k dalšímu řízení. Okamžikem právní moci rozsudků městského soudu vznikla Radě povinnost opětovně rozhodnout o tom, komu ze žadatelů budou licence uděleny, a řídit se při tom závazným názorem městského soudu. Než však Rada tuto povinnost splnila, uložil jí zákonodárce v čl. IV bodu 3 zákona č. 304/2007 Sb., aby zastavila licenční řízení k provozování zemského digitálního televizního vysílání zahájená a pravomocně nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zároveň zákonodárce v čl. IV bodu 5 tohoto zákona stanovil, aby Rada, bez jakéhokoli vlastního uvážení, udělila v řízení s jediným účastníkem kompenzační licenci tomu, komu v takto zastaveném řízení byla již dříve udělena, pokud o to požádá. Zákonodárce tak podle názoru navrhovatele nepřípustným způsobem zasáhl do výkonu moci soudní: i když totiž soud k žalobě neúspěšných žadatelů o licenci zrušil obě rozhodnutí Rady a přikázal jí, aby pokračovala v neskončeném řízení s týmž okruhem žadatelů - tedy aby znovu posoudila všechny žádosti o udělení licence a aby vzala v potaz výtky městského soudu a napravila svá procesní pochybení - zákon č. 304/2007 Sb. učinil již proběhlý soudní přezkum zcela zbytečným. 8. Vytvořením nového institutu kompenzační licence (tj. náhrady za licenci, kterou nelze použít k provozování digitálního vysílání, protože rozhodnutí o ní bylo napadeno žalobou) pak zákonodárce podle navrhovatele rovněž narušil výsostnou doménu soudní moci. Žaloba proti rozhodnutí, jímž se zamítá žádost o udělení (běžné) licence podle § 12 až 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je totiž ze zákona nadána odkladným účinkem; již samotné zahájení soudního řízení tak - i když prý poněkud nestandardně - oslabuje účinky rozhodnutí správního orgánu, kterému sice nadále svědčí presumpce správnosti, ovšem práva jím udělená nelze do rozhodnutí soudu o žalobě vykonávat. Odkladný účinek má podle navrhovatele své místo i v těch případech, kdy se o omezený počet licencí uchází více žadatelů a rozhodnutí o neudělení licence některým žadatelům je tak zpravidla spojeno s udělením licencí žadatelům jiným. Provozování rozhlasového a televizního vysílání je totiž natolik finančně náročné, že by zahájení vysílání na základě správního rozhodnutí, které soud později shledá nezákonným, zřejmě způsobilo držitelům licencí značné škody, kterých by se pak mohli domáhat i na státu. Odkladný účinek žaloby ve spojení se lhůtou devadesáti dnů k rozhodnutí soudu o žalobě by tak měly za cenu jistého zdržení zabránit popsaným nepříznivým následkům. Zákonodárce přijal obecné pravidlo, podle něhož soudnímu přezkoumání podléhají zásadně veškerá rozhodnutí správních orgánů o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy [§ 4 odst. 1 písm. a) a § 65 odst. 1 soudního řádu správního]; pro určitou oblast rozhodování podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pak s pomocí odkladného účinku správní žaloby ze zákona do budoucna stanovil, že samotný fakt aktivace soudní moci převáží nad možností uplatňovat práva z presumovaného správného rozhodnutí správního orgánu. Přijetím zákona č. 304/2007 Sb. však podle navrhovatele zákonodárce tato obecná pravidla popřel v zájmu řešení konkrétní situace nastalé na trhu digitálního vysílání. Odkladný účinek žaloby i výkon soudní pravomoci v konkrétním případě se zákonodárci staly nepohodlnými; obešel proto pravomocná rozhodnutí městského soudu o zrušení licencí a sám zákonem stanovil, že právě těm osobám, které v řízení před soudem neuspěly, se stejně dostane možnosti vysílat, i když nikoli ve standardním řízení o udělení licence. 9. Zákonodárce podle názoru navrhovatele tento svůj úmysl ani nijak neskrýval. Důvodová zpráva k zákonu č. 304/2007 Sb. hovoří o „mimořádném veřejném zájmu na odblokování situace na mediálním trhu“, jemuž se musí podřídit i nezávislé soudní rozhodování a právo neúspěšných účastníků původního licenčního řízení na spravedlivý proces vyplývající z čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny. Odblokování situace na mediálním trhu přitom podle navrhovatele patrně není samo o sobě cílem; skutečnou hodnotou, jíž zákonodárce hodlal svými legislativními kroky v oblasti digitálního vysílání dosáhnout, je mj. „zvýšení vzdělanosti a informovanosti občanů“, jak se o tom zmiňuje programové prohlášení vlády. Ani tyto hodnoty však nemohou podle názoru navrhovatele ospravedlnit svévolné vstupování zákonodárné moci do probíhajících soudních řízení a správních řízení na ně navazujících. 10. Jak vyslovil Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 24/04 ze dne 28.6. 2005 [(N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.), tzv. „jezy na Labi“] a v nálezu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 24/08 ze dne 17. 3. 2009 [(N 56/52 SbNU 555; 124/2009 Sb.), „letiště Ruzyně“], stanovit veřejný zájem v konkrétní věci náleží moci výkonné, nikoli zákonodárci. Zákon č. 304/2007 Sb. sice na rozdíl od zákonů zrušených právě citovanými nálezy nestanovil, že započetí digitálního vysílání do určitého data je veřejným zájmem; sleduje se jím však stejný cíl, a sice dosáhnout vydání individuálních správních aktů v souladu s pojetím veřejného zájmu, jaký zastává zákonodárce. Podle navrhovatele je tedy zřejmé, že formálně bezvadné právní normy obsažené v čl. IV bodech 3 a 5, resp. též v ustanovení bodu 6, které na předchozí body navazuje, nesplňují jeden z materiálních znaků právní normy, jímž je obecnost. Navzdory formě tu normativní právní akt míří k řešení konkrétní situace, totiž k jakémusi vytěsnění soudní moci a k nové úpravě poměrů na mediálním trhu bez ohledu na ni. 11. Nepřípustný zásah zákonodárce do sféry působnosti soudní moci nemůže být podle navrhovatele zhojen ani tím, že zahájená soudní řízení ve věcech žalob proti původním rozhodnutím o udělení licencí budou, slovy důvodové zprávy, „probíhat nerušeně dál“. I kdyby totiž soud zrušil rozhodnutí Rady, jako to již dříve učinil, nebude mít tento akt pro úspěšné žalobce žádný význam, neboť Rada nebude moci pokračovat v řízení, které bylo podle čl. IV bodu 3 zákona č. 304/2007 Sb. zastaveno. 12. Jak je již výše uvedeno, navrhovatel spatřuje v postupu zákonodárce - z hlediska subjektivního - i porušení přístupu žadatelů k soudu. Listina ve svém čl. 36 odst. 2 umožňuje tomu, kdo byl podle svého tvrzení zkrácen na svých právech rozhodnutím orgánu veřejné správy, aby se obrátil na soud s návrhem na přezkoumání zákonnosti tohoto rozhodnutí. Podle Nejvyššího správního soudu odňal zákonodárce přijetím zákona č. 304/2007 Sb. neúspěšným žadatelům o udělení licence k digitálnímu vysílání právo na přezkoumání správního rozhodnutí v řízení před soudem, resp. vyprázdnil jeho materiální obsah. Skutečnost, že kompenzační licence - která shodně s původně udělenými licencemi umožňuje vysílání v tzv. multiplexu B či v multiplexu C - byla udělena jen některým z původních účastníků licenčního řízení, však zasahuje dle navrhovatele do práv zbylých účastníků stejnou měrou jako dřívější rozhodnutí o udělení licencí, které rovněž vyhovělo jen omezenému počtu žadatelů. To ostatně plyne z textu čl. IV bodu 6 věty poslední, podle níž rozhodnutí Rady o udělení kompenzační licence obsahuje licenční podmínky pro vysílání shodné s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o udělení licence, proti němuž byla podána žaloba. Je tedy zřejmé, že kompenzační licence není rozhodnutím zcela odlišného charakteru, které by mělo být vydáváno v jiném typu řízení než „běžná“ licence: právě naopak, po obsahové stránce se jedná o kopii předchozího rozhodnutí o licenci, neboť rozdíl je pouze v časovém omezení kompenzační licence. Zájem o vysílání v multiplexu B a/nebo v multiplexu C měli všichni žadatelé, jichž se týkala rozhodnutí Rady ze dne 4. 4. 2006 (vyhotovená dne 12. 5. 2006) č. j. Ru/25/06 a č. j. Ru/26/06; poté, co soud tato rozhodnutí zrušil a vrátil věci Radě k dalšímu řízení, založil všem žadatelům veřejné subjektivní právo na to, aby Rada všechny žádosti znovu posoudila a rozhodla o nich. Proti dalšímu rozhodnutí Rady by neúspěšní žadatelé opět mohli podat správní žalobu. Zákonodárce však žadatelům upřel právo zpochybňovat u soudu rozhodnutí Rady o tom, kdo bude provozovat vysílání v multiplexu B a v multiplexu C, neboť je v čl. IV bodu 6 větě druhé zákona č. 304/2007 Sb. vyloučil z účastenství na řízení ve věcí kompenzační licence, a tím je zbavil i legitimace k podání správní žaloby. Tím podle navrhovatele zákonodárce porušil jejich právo na přístup k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny. 13. V doplnění argumentační části návrhu zaslal navrhovatel Ústavnímu souduÚstavnímu soudu podání, věcně se týkající otázky jeho aktivní legitimace ve vztahu ke všem napadeným ustanovením, které Ústavní soudÚstavní soud obdržel dne 21. 8. 2012. Uvádí se v něm zejména, že na základě napadených ustanovení čl. IV bodu 5 a druhé a poslední věty bodu 6 zákona č. 304/2007 Sb. Městský soud v Praze odmítl žalobu pro nedostatek aktivní legitimace (viz č. 1. 56 soudního spisu); jelikož kasační stížnostíkasační stížností je právě tento právní závěr městského soudu zpochybňován (viz č. 1. 63-64 soudního spisu), bude muset Nejvyšší správní soud tato ustanovení vyložit a aplikovat. Pokud by Ústavní soudÚstavní soud shledal tuto úpravu protiústavní a zrušil ji, Nejvyšší správní soud by musel kasační stížnostíkasační stížností napadené usnesení městského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. V tomto řízení by však nutně vyvstaly otázky ústavnosti tzv. „kompenzačních licencí“ a řízení o nich, jejichž úprava je obsažena opět v citovaném čl. IV bodu 5 a druhé a poslední větě bodu 6 (viz žalobu žalobkyně na č. 1. 1-6 soudního spisu). Jestliže by byla i tato úprava shledána protiústavní, nezbylo by městskému soudu než napadené kompenzační licence zrušit. Současně by však byl konfrontován s tím, že tento akt nebude mít pro stěžovatelku žádný význam, jelikož řízení o původních licencích je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání povinna zastavit (čl. IV bod 3 zákona č. 304/2007 Sb.). Soudy jsou přitom podle čl. 90 Ústavy povolány k ochraně práv a správní soudy mají poskytovat ochranu veřejným subjektivním právům, která je efektivní a smysluplná. Z uvedeného - podle názoru navrhovatele - vyplývá, že jednotlivé otázky (účastenství žalobkyně ve správním řízení a její aktivní žalobní legitimace; úprava kompenzačních licencí a řízení o nich; zastavení řízení o licencích ze zákona) jsou spojité nádoby, o nichž nelze uvažovat odděleně. 14. Navrhovatel dále zastává názor, že „věc“ ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy je vymezena především žalobním řízením. Právě v něm vyvstaly všechny otázky, které Nejvyšší správní soud předložil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu k posouzení. Ačkoliv se tedy uvedený soud zabývá v kasačním řízení jen určitou částí nadnesené problematiky, zbývající část bude muset být v dalším řízení též řešena, ať už Městským soudem v Praze nebo Nejvyšším správním soudem. Bylo by možné představit si postup, v němž by správní soudy předkládaly Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrhy na zrušení jednotlivých ustanovení zákona č. 304/2007 Sb. postupně; až by Ústavní soudÚstavní soud rozhodl o první otázce, byla by mu předložena druhá, až by o ní rozhodl, byla by mu předložena třetí a tak případně dále až do úplného vyčerpání obsahu žaloby. Takové řešení lze sice dle navrhovatele považovat za formálně odůvodnitelné, nicméně z pohledu stěžovatelky a dalších osob zúčastněných na řízení coby „zákazníků justice“ se bude jednat pouze o prodlužování řízení, ačkoliv všechny otázky byly správnímu soudu předloženy již na jeho počátku. 15. Navrhovatel je tedy přesvědčen o tom, že všechna napadená ustanovení zákona č. 304/2007 Sb. splňují podmínky čl. 95 odst. 2 Ústavy. 16. Proto navrhl, aby Ústavní soudÚstavní soud nálezem rozhodl, že napadená ustanovení zákona č. 304/2007 Sb. se zrušují dnem, který Ústavní soudÚstavní soud stanoví. II. 17. Ústavní soudÚstavní soud si k návrhu Nejvyššího správního soudu vyžádal vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky a o stanovisko požádal rovněž Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. 18. Ve vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je uvedeno, že návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně vládou dne 26. července 2007 a byl rozeslán poslancům jako tisk 262. První čtení proběhlo na 19. schůzi Poslanecké sněmovny dne 15. srpna 2007, ve kterém byl návrh zákona přikázán výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a stálé komisi pro sdělovací prostředky. Výbor vydal usnesení obsahující pozměňovací návrhy; komise však na svém mimořádném zasedání toto usnesení nepřijala. Lhůta k projednání ve výboru byla zkrácena o 50 dní. Druhé čtení se uskutečnilo na 21. schůzi dne 25. září 2007, přičemž lhůta k zahájení třetího čtení byla zkrácena na 48 hodin po doručení pozměňovacích návrhů poslancům. Veškeré podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 262/2 a byly rozeslány dne 25. září 2007. Třetí čtení se uskutečnilo na téže schůzi dne 27. září 2007 a návrh zákona byl schválen; ze 146 poslanců hlasovalo pro 142, nikdo proti. Návrh zákona byl postoupen Senátu, který jej dne 1. listopadu 2007 schválil. Poté byl doručen prezidentovi republiky, který jej podepsal dne 22. listopadu 2007. Z výše uvedeného vyplývá, že zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl řádně vyhlášen. 19. K věcnému obsahu návrhu je ve vyjádření citováno z důvodové zprávy k napadenému zákonu. Podle ní je návrh zákona „v souladu s Ústavou i Listinou základních práv a svobod, včetně čl. 17, který upravuje právo na svobodu projevu, a čl. 36, stanovujícího možnost pro každého se domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.“. 20. Ve vyjádření Poslanecké sněmovny se dále odkazuje na důvodovou zprávu vlády, v níž se uvádějí tyto argumenty pro navrhovanou právní úpravu: „V přechodných ustanoveních novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání má být upravena tzv. kompenzační licence, která se má udělovat rovněž tomu, kdo splňuje zákonné předpoklady pro účast v licenčním řízení a byla mu přede dnem nabytí účinnosti navrženého zákona udělena licence k digitálnímu televiznímu vysílání, proti jejímuž udělení však byla podána správní žaloba. Navrhované ustanovení zaručuje tomu, komu byla udělena licence rozhodnutím, jež bylo napadeno žalobou, možnost provozovat na základě kompenzační licence digitální televizní vysílání již v období od účinnosti navrženého zákona do dne dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, a to bez ohledu na výsledek soudního řízení. Tento mimořádný postup je odůvodněn mimořádným veřejným zájmem na odblokování situace na mediálním trhu, na zahájení digitálního televizního vysílání, jak ostatně doporučuje Evropská unie, a na vytvoření konkurenčního prostředí v této oblasti. To lze považovat za jednoznačně formulovaný veřejný zájem, který lze poměřovat s nutností respektovat nezávislost soudního rozhodování, která ostatně nebude narušena, neboť zahájená soudní řízení budou probíhat nerušeně dál. Dále je třeba uvést, že nemožnost vysílání je způsobena odkladným účinkem podané žaloby daným ze zákona, což představuje výjimku z pravidla, že pravomocná rozhodnutí správních úřadů lze vykonávat. Osoby, kterým byla rozhodnutím Rady v původním řízení udělena ,řádná‘ licence k zemskému digitálnímu televiznímu vysílání, nabyly z tohoto rozhodnutí v dobré víře v jeho zákonnost (viz zásadu presumpce správnosti veřejnoprávní aktů) veřejné subjektivní právo na provozování televizního vysílání, na čemž nic nemění ani ze zákona plynoucí odkladný účinek správní žaloby, který pouze znamená, že práva plynoucí z tohoto rozhodnutí nelze vykonávat; tato práva však de iure existují až do případného zrušení tohoto rozhodnutí soudem. Případným zrušením takového rozhodnutí soudem by těmto osobám vznikla majetková újma, jejíž kompenzaci by mohly požadovat po státu, jehož orgánem Rada je. Tomuto potenciálnímu riziku se proto navrhovaná právní úprava snaží čelit institutem kompenzační licence udělované tomu, komu byla přede dnem nabytí účinnosti navrženého zákona udělena licence k digitálnímu televiznímu vysílání, proti jejímuž udělení byla podána správní žaloba. Právo neúspěšných účastníků původního licenčního řízení na spravedlivý proces vyplývající z čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny tak stojí v kontrapozici s principem ochrany v dobré víře nabytých práv úspěšných účastníků licenčního řízení, tedy s principem, který odpovídá konceptu materiálního právního státu [viz čl. 1 odst. 1 Ústavy a např. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 163/02 ze dne 9. 11. 2004 (N 169/35 SbNU 289), v němž Ústavní soudÚstavní soud uvedl, že jedním ze základních atributů právního státu je důvěra jednotlivce v rozhodovací činnost orgánů státu, ať už se jedná o rozhodování orgánů moci zákonodárné, výkonné či soudní. Snaha o nastolení stavu, kdy jednotlivec může důvěřovat v akty státu a v jejich věcnou správnost, je základním předpokladem fungování materiálního právního státu.].“ 21. Vyjádření Poslanecké sněmovny se uzavírá tak, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a naším právním řádem. Je však na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil jeho ústavnost a vydal příslušné rozhodnutí. 22. Senát Parlamentu České republiky ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že předmětná ustanovení zákona č. 304/2007 Sb. dopadla na právní vztahy v oblasti provozování televizního vysílání s účinností od 1. ledna 2008. Obdobná ustanovení se předtím v našem právním řádu nevyskytovala a svůj původ mají v řešení situace, jaká v oblasti provozování televizního vysílání nastala v souvislosti s přechodem zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání. 23. Senát zákon projednal poté, co mu byl dne 9. 10. 2007 Poslaneckou sněmovnou postoupen jeho návrh. Tím se zabýval výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a rovněž stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky; výbor doporučil plénu Senátu návrh schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, komise doporučovala se návrhem zákona nezabývat. Při projednání návrhu v plénu Senátu dne 1. listopadu 2007 zástupce navrhovatele umocnil argumentaci stran kompenzační licence slovy: „Návrh obsahuje také princip udílení tzv. kompenzačních licencí, což byl zřejmě jeden z největších problémů, který tento návrh obsahuje, a hledali jsme způsob, jak při zachování právního řádu České republiky umožnit vysílání šesti digitálním televizím, kterým byly uděleny licence, jež následně byly napadeny žalobou, a tím konečně rozběhnout digitální vysílání v České republice“. Zpravodaj komise doplnil, že „návrh zákona řešil téměř neřešitelný propletenec, gordický uzel, který nastal poté, co v podstatě zkolabovalo výběrové řízení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na udělení licencí pro digitální vysílání. Aby se tento proces zcela nezastavil, bylo nutno najít řešení a samozřejmě to řešení nemůže být ideální, protože nevznikalo v ideálním prostředí. Nicméně, proč vlastně potřebujeme tento návrh zákona? Z toho prostého důvodu, že zkrátka existuje evropská dohoda o tom, že bude k určitému datu vypnuto analogové vysílání a Česká republika pochopitelně, nechce-li se ocitnout v televizní tmě a v televizním tichu, tak musí tento problém vyřešit“. Týž řečník dále argumentoval: „Vyřešení zadrhnutého výběrového řízení tento zákon hledá ve dvou věcech. Za prvé úvodního vítěze tohoto výběrového řízení obdařuje kompenzačními licencemi a za druhé ruší to výběrové řízení. To znamená, určuje Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, že toto řízení má zrušit. To je samozřejmě nezbytné, udělení nějakého majetku, a licence k vysílání samozřejmě je jistou formou majetku, udělení majetku zákonem je problematické. Nicméně je to forma, jakou bylo možno vyjít z tohoto začarovaného kruhu, kdy by nekonečným sledem soudních protestů a žalob bylo možno blokovat toto řízení ,donekonečna‘. Určité pozitivum, které zmenšuje tento negativní aspekt, je v tom, že tyto kompenzační licence mají platnost pouze do switch off, neboli vypnutí analogového vysílání, tzn., že budou účinné prakticky jenom několik let. Pro jejich držitele to znamená, že sice budou mít jistou výhodu pro rozjezd svého vysílání, ale nebudou mít jistotu, že tuto licenci podrží tak dlouho, aby se jejich investice bezpečně vrátily. Čili řekl bych, že i oni ponesou jistou nevýhodu z tohoto řešení.“. 24. Po proběhlé obecné rozpravě Senát přijal usnesení na své 9. schůzi v 6. funkčním období dne 1. listopadu 2007, jímž návrh zákona hlasy 60 senátorů z přítomných 64 schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 25. Dále Senát, obdobně jako Poslanecká sněmovna, citoval obecnou část důvodové zprávy k tomuto zákonu (viz výše) a doplnil, že ve své zvláštní části potom důvodová zpráva k čl. IV, nynějším bodům 3, 5 a 6 uvádí: K bodu 3 - „Vzhledem k zásadní systémové změně udělování licencí k zemskému digitálnímu televiznímu vysílání se navrhuje, aby Rada zastavila zahájená a pravomocně nedokončená licenční řízení vedená podle dosavadní právní úpravy. Toto ustanovení se vztahuje i na řízení, v nichž by měla případně Rada opětovně rozhodovat, bylo-li původní rozhodnutí zrušeno správním soudem. Účastníci těchto licenčních řízení mohou získat licenci k zemskému digitálnímu televiznímu vysílání, pokud o ni požádají podle nového znění § 25 zákona č. 231/2001 Sb.“ K bodu 5 - „Navrhují se podmínky, za jakých mají být uděleny kompenzační licence dalším subjektům v souvislosti se zastavením licenčních řízení vyvolaným zásadní změnou právní úpravy udělování licencí k zemskému digitálnímu televiznímu vysílání.“ K bodu 6 - „Stanoví se náležitosti žádosti o udělení kompenzační licence a postup Rady při jejím udělování.“ 26. Senát ještě připomněl, že napadaná ustanovení zákona č. 304/2007 Sb. nebyla dotčena ani jedinou novelou tohoto zákona, tj. zákonem č. 302/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon zrušoval v relevantním čl. IV toliko bod 12, což se úpravy institutu kompenzační licence nijak nedotklo. 27. Rovněž Senát své vyjádření uzavřel s tím, že je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost napadených ustanovení. 28. Ve stanovisku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je uvedeno, že ustanovení čl. IV zákona č. 304/2007 Sb. byla přechodnými ustanoveními, která sloužila k překlenutí období do dokončení přechodu zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání. Konkrétně na základě ustanovení čl. IV bodů 3, 5 a vět druhé a poslední bodu 6 byla Rada povinna udělit kompenzační licenci na žádost osoby, které byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělena licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání rozhodnutím Rady, proti němuž byla podána žaloba. Za předpokladu, že osoba žadatele splňovala předpoklady pro účast v licenčním řízení dle § 13 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byl na udělení kompenzační licence v podstatě právní nárok a o žádosti bylo rozhodováno v řízení, jehož jediným účastníkem byl žadatel o licenci. Rada pak u podané žádosti posuzovala pouze naplnění formálních náležitostí (zákonných náležitostí žádosti o licenci), nikoliv však obsahovou stránku (pokud jde o programovou skladbu a další programové podmínky), neboť zákonodárcem bylo stanoveno, že rozhodnutí Rady o udělení kompenzační licence podle bodu 5 muselo obsahovat licenční podmínky pro vysílání shodné s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o udělení licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání, proti němuž byla podána žaloba. 29. Tímto způsobem Rada na základě žádostí udělila kompenzační licence společnosti Barrandov Televizní Studio, a. s., a společnosti První zpravodajská, a. s. Dle ustanovení bodu 8 čl. IV zákona č. 304/2007 Sb. kompenzační licence zaniká dnem dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání. Platnost kompenzačních licencí, stejně tak jako aplikovatelnost inkriminovaných ustanovení, byla tedy omezena na dobu do dokončení přechodu na zemské digitální televizní vysílání. V čl. IV bodu 1 přechodných ustanovení zákona č. 302/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bylo stanoveno, že za den dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání v České republice se považuje 11. listopad 2011. K tomuto datu zanikly mimo jiné také kompenzační licence udělené podle ustanovení čl. IV bodu 5 zákona č. 304/2007 Sb. Současná právní úprava již neobsahuje společné licenční řízení s více účastníky, pokud jde o udělení licence k provozování zemského digitálního televizního vysílání. Řízení o udělení tohoto typu licence upravuje § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné stanoví, že řízení nelze zahájit z vlastního podnětu Rady a účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci. Rada licenci k provozování zemského digitálního televizního vysílání neudělí pouze tehdy, pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky podle § 31 a § 32 odst. 1 nebo by udělení licence bylo v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. Na základě § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy každé osobě, která naplní zákonem stanovené podmínky, může být udělena licence k provozování zemského digitálního televizního vysílání. Osoby, kterým zanikly kompenzační licence v souvislosti s dokončením přechodu na zemské digitální televizní vysílání, byly pak nuceny podat žádost o udělení nových licencí k provozování televizního vysílání v řízení dle § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které již nadále nejsou žádným způsobem vázány na původní zaniklé kompenzační licence. Žádnému z provozovatelů zemského digitálního televizního vysílání již tedy v současnosti neplynou práva a povinnosti z ustanovení čl. IV bodů 3, 5 a vět druhé a poslední bodu 6 zákona č. 304/2007 Sb. 30. Podle stanoviska Rady je tedy nutno konstatovat, že ustanovení čl. IV bodů 3, 5 a vět druhé a poslední bodu 6 zákona č. 304/2007 Sb., která Nejvyšší správní soud navrhuje zrušit, nejsou již v současné době aplikovatelná, neboť jejich působnost byla z povahy věci omezena na dobu do dokončení procesu přechodu zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání. Kompenzační licence udělené na jejich základě ze zákona zanikly k datu 11. listopadu 2011. Z uvedených ustanovení již provozovatelům digitálního televizního vysílání nevyplývají, a ani z povahy věci nemohou vyplývat, žádná práva a povinnosti. Jedná se tedy o ustanovení obsoletní a jejich zrušení by nemělo do budoucna již žádné právní účinky. III. 31. Ústavní soudÚstavní soud nejdříve v souladu s § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zkoumal, zda zákon, u kterého navrhovatel namítá protiústavnost jeho ustanovení, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 32. Z vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, jakož i z příslušných sněmovních tisků a údajů o průběhu hlasování zjistil, že napadený zákon č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, byl přijat při dodržení kvor stanovených v čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy, řádně podepsán příslušnými ústavními činiteli a vyhlášen ve Sbírce zákonů; byl tedy vydán Ústavou předepsaným způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence. IV. 33. Dne 21. 8. 2012 byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen další návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení čl. IV bodu 3 zákona č. 304/2007 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soudÚstavní soud v nyní projednávané věci jedná o návrhu zčásti identickém (napaden je čl. IV body 3, 5 a věty druhá a poslední bodu 6 zákona č. 304/2007 Sb.), byl později podaný návrh, vedený pod sp. zn. Pl. ÚS 22/12 (usnesení sp. zn. Pl. ÚS 22/12 ze dne 9. 10. 2012, dostupné na http://nalus.usoud.cz), na zrušení uvedeného zákonného ustanovení (čl. IV bodu 3 zákona č. 304/2007 Sb.) pro překážku litispendence dne 9. 10. 2012 jako nepřípustný (§ 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) Ústavním soudem podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu uvedeného v § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítnut. Oprávněný navrhovatel má sice jinak právo účastnit se jednání nyní projednávané věci jako vedlejší účastník (§ 35 odst. 2 věta za středníkem zákona o Ústavním soudu), jelikož se však jedná o téhož navrhovatele, nelze uvedené ustanovení použít. Rovněž návrhu na spojení věcí, obsaženému v posléze podaném návrhu, nelze z výše uvedených důvodů vyhovět. Předmětný návrh nelze chápat ani tak, že jde o doplnění argumentace, shora již podrobně vyložené, jelikož i materiálně se jedná o téměř totožné argumentační formulace, obsažené již v původním návrhu. V. 34. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu je dále třeba - z hlediska eventuálního posouzení aktivní legitimace navrhovatele - reagovat na závěr obsažený nepřímo ve vyjádřeních Parlamentu a výslovně ve stanovisku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, totiž že z napadených ustanovení již účastníkům řízení, resp. provozovatelům digitálního televizního vysílání nevyplývají žádná práva ani povinnosti, a jedná se tedy o ustanovení obsoletní a jejich zrušení by nemělo do budoucna již žádné právní účinky. To proto, že ustanovení čl. IV bodů 3, 5 a vět druhé a poslední bodu 6 zákona č. 304/2007 Sb., která Nejvyšší správní soud navrhuje zrušit, nejsou (prý) již v současné době aplikovatelná, neboť jejich působnost byla z povahy věci omezena na dobu do dokončení procesu přechodu zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání a kompenzační licence udělené na jejich základě ze zákona zanikly k datu 11. listopadu 2011. 35. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že napadená přechodná ustanovení zákona č. 304/2007 Sb. již skutečně splnila svůj legislativní účel a situace, pro kterou byla zamýšlena, tedy nemůže v budoucnu objektivně nastat. Přesto zůstávají z právního hlediska součástí platného práva, jelikož nedošlo k jejich formální derogaci (srov. též dále). 36. Cílem tzv. konkrétní kontroly právních předpisů podle čl. 95 odst. 2 Ústavy je soudní kontrola ústavnosti zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož má být obecným soudem použito při projednání a rozhodnutí určité konkrétní věci. Tím je rovněž určen prostor obecného soudu pro postup dle čl. 95 odst. 2 Ústavy, jenž je omezen toliko a výlučně na v dané věci relevantní hmotné a procesní právo; na rozdíl od abstraktní kontroly ústavnosti je tak konkrétní kontrola vedena v poměrně úzkém rámci soudního rozhodování, do kterého může Ústavní soudÚstavní soud vstupovat jen za poměrně přísně vymezených podmínek. Procesní podmínkou aktivní legitimace obecného soudu dle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je tudíž takový vztah zákona, případně jeho jednotlivého ustanovení, jehož zrušení je navrhováno, k předmětu kmenového řízení, jež zakládá k posouzení věci ze strany obecného soudu rozhodovací důvody. 37. Z výše uvedené narativní části tohoto nálezu vyplývá, že podstata zkoumaného případu natolik úzce souvisí s napadenými zákonnými ustanoveními, že k postupu podle citovaného článku Ústavy navrhovatel oprávněn byl; to proto, že bude muset v řízení předmětná ustanovení aplikovat. I když jsou napadená ustanovení pro futuro obsoletní, jsou přesto ještě v některých případech soudně aplikovatelná; obecný soud se v souladu s Ústavou obrátil na Ústavní soudÚstavní soud, který je jediný povolán závazně posoudit, zda předmětná, formálně stále platná ustanovení, jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Proto je za této situace dána i povinnost Ústavního souduÚstavního soudu otázku jejich ústavnosti posoudit a rozhodnout. 38. Pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud \\- v širší souvislosti - dodává, že v rámci konkrétní kontroly ústavnosti je za určité situace oprávněn přezkoumat i zákon, který je již neplatný, ale - ve vztahu k době, která se konkrétní věci týká - ještě aplikovatelný. K interpretaci uvedené situace se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil zejména v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/06 ze dne 6. 2. 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.), ve kterém podrobně shrnul i veškerou svoji relevantní judikaturu vztahující se k dané problematice. Ústavní soudÚstavní soud tam, poněkud zjednodušeně vyjádřeno, dospívá k závěru, že v případě neexistence explicitních intertemporálních ustanovení, tj. za situace, kdy zákonodárce mlčí jak k otázce, zda je nárok podle předchozí úpravy zachován, tak k aplikovatelnosti nové úpravy, je třeba přijmout takový výklad, který šetří smysl a podstatu základního práva, v daném případě práva na legitimní očekávání. Pokud má obecný soud, který se obrátil na Ústavní soudÚstavní soud podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, v řízení aplikovat právní předpis ve znění před jeho změnou, připouští se tak možnost, aby Ústavní soud ve věci rozhodl akademickým, deklaratorním, výrokem konstatujícím protiústavnost již zrušeného zákonného ustanovení. 39. Po uvedených zjištěních se tedy Ústavní soudÚstavní soud mohl návrhem zabývat věcně. VI. 40. Pro přehlednost je namístě zopakovat znění napadených zákonných ustanovení, u kterých v rámci tzv. konkrétní kontroly ústavnosti přezkoumal Ústavní soudÚstavní soud jejich soulad s ústavním pořádkem České republiky. 41. Přechodná ustanovení čl. IV bodů 3, 5 a vět druhé a poslední bodu 6 zákona č. 304/2007 Sb., která navrhovatel požaduje zrušit, zní: 3. Licenční řízení k provozování zemského digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů zahájená a pravomocně nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) zastaví. 5. Kompenzační licenci udělí Rada na žádost rovněž osobě, a) které byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělena licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání rozhodnutím Rady, proti němuž byla podána žaloba, a b) která splňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. 6. ... Účastníkem řízení o udělení kompenzační licence je pouze žadatel. ... Rozhodnutí Rady o udělení kompenzační licence podle bodu 5 obsahuje licenční podmínky pro vysílání shodné s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o udělení licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání, proti němuž byla podána žaloba; program se umístí ve stejné síti elektronických komunikací, pokud se držitel kompenzační licence nedohodne s podnikateli zajišťujícími síť elektronických komunikací jinak. VII. 42. Ústavní soudÚstavní soud shledal, že návrh není důvodný. 43. Shrne-li se ještě jednou stručněji podstata návrhu, navrhovatel s odvoláním na údajný nesoulad napadených ustanovení s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 81 a 90 Ústavy, jakož i s čl. 36 odst. 2 Listiny požadoval zrušit část přechodných ustanovení (novelizujícího) zákona č. 304/2007 Sb. (pozn. přechodná ustanovení mají samostatný význam a novelizujícími ustanoveními nejsou), jelikož je (zejména) toho názoru, že zákonodárce jejich přijetím porušil zásadu rozdělení mocí ve státě a svými vlastními akty vstoupil do sféry vyhrazené moci soudní; to proto, že zákon byl přijat přibližně rok a půl poté, co byla rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o udělení licencí napadena správními žalobami, a půl roku poté, co Městský soud v Praze napadená rozhodnutí zrušil a věci vrátil Radě k dalšímu řízení. Než však Rada povinnost uloženou soudem splnila, uložil jí zákonodárce v čl. IV citovaného zákona, aby zastavila licenční řízení k provozování zemského digitálního televizního vysílání zahájená a pravomocně nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zároveň zákonodárce přikázal, aby Rada udělila v řízení s jediným účastníkem kompenzační licenci tomu, komu v takto zastaveném řízení byla již dříve udělena, pokud o to požádá. Zákonodárce tak - podle názoru navrhovatele - učinil již proběhlý soudní přezkum - v zájmu řešení konkrétní situace nastalé na trhu digitálního vysílání - zbytečným, jelikož odkladný účinek žalob se mu stal nepohodlným a tento svůj úmysl ani nijak neskrýval (viz důvodovou zprávu). Podle navrhovatele jinak formálně bezvadné právní normy obsažené v napadených ustanoveních nesplňují jeden z materiálních znaků právního předpisu, jímž je obecnost, jelikož směřují k řešení konkrétní situace, totiž k nové úpravě poměrů na mediálním trhu, bez ohledu na mínění soudní moci. Tento zásah zákonodárce do sféry působnosti soudní moci nemůže být podle navrhovatele zhojen ani tím, že zahájená soudní řízení ve věcech žalob proti původním rozhodnutím o udělení licencí budou moci probíhat dále, jelikož ani případné opětovné zrušení rozhodnutí Rady v těchto řízeních nebude mít pro úspěšné žalobce žádný význam; Rada totiž nebude moci pokračovat v licenčním řízení, které bylo podle čl. IV bodu 3 zákona č. 304/2007 Sb. zastaveno. Navrhovatel v tomto postupu zákonodárce spatřuje i porušení subjektivního práva na přístup k soudu s odkazem na čl. 36 odst. 2 Listiny, jenž umožňuje tomu, kdo byl podle svého tvrzení zkrácen na svých právech rozhodnutím orgánu veřejné správy, aby se obrátil na soud s návrhem na přezkoumání zákonnosti tohoto rozhodnutí; přijetím zákona č. 304/2007 Sb. byla totiž neúspěšným žadatelům o udělení licence k digitálnímu vysílání odňata možnost nechat správní rozhodnutí přezkoumat v řízení před soudem. 44. Ústavní soudÚstavní soud předesílá, že pokud by byla daná věc přísně kategoricky posuzována v „ ideálním světě“, v příslovečné věži ze slonoviny, měl by navrhovatel ve své argumentaci do jisté míry pravdu, Ústavní soudÚstavní soud však musel přihlédnout i k širším okolnostem případu a k jeho povaze (tím spíše, že jde o konkrétní kontrolu norem) a vzít mj. v úvahu i legislativní vývoj, jakož i úpravu předmětné problematiky v současnosti. Nemohl opominout vážné důvody, pro které zákonodárce přistoupil k přijetí opatření, která jsou podstatou napadené právní úpravy. Tyto důvody jsou podrobně obsaženy ve shora uvedených vyjádřeních účastníků řízení a jejich odrazem je i citovaná důvodová zpráva k napadenému zákonu. 45. Legislativní vývoj byl následující: 46. Napadenými ustanoveními zákona č. 304/2007 Sb., účinného od 1. 1. 2008, bylo Radě pro rozhlasové a televizní vysílání uloženo udělit tzv. kompenzační licenci osobě, které již byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělena licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání rozhodnutím Rady, proti němuž byla podána (správní) žaloba (neúspěšnými žadateli o licenci); účastníkem nového řízení o udělení kompenzační licence byl pouze tento žadatel. Podstatnou skutečností totiž bylo, že žaloby neúspěšných žadatelů o licenci byly nadány odkladným účinkem. Jak konstatuje důvodová zpráva k napadenému zákonu, nemožnost zahájit vysílání byla „způsobena odkladným účinkem podané žaloby daným ze zákona, což představuje výjimku z pravidla, že pravomocná rozhodnutí správních úřadů lze vykonávat. Osoby, kterým byla rozhodnutím Rady v původním řízení udělena řádná licence k zemskému digitálnímu televiznímu vysílání, přitom nabyly z tohoto rozhodnutí v dobré víře v jeho zákonnost (viz zásadu presumpce správnosti veřejnoprávní aktů) veřejné subjektivní právo na provozování televizního vysílání, na čemž nic neměnil ani ze zákona plynoucí odkladný účinek správní žaloby, který pouze znamená, že práva plynoucí z tohoto rozhodnutí nelze vykonávat; tato práva však de iure existují až do případného zrušení tohoto rozhodnutí soudem. Případným zrušením takového rozhodnutí soudem by těmto osobám vznikla majetková újma, jejíž kompenzaci by mohly požadovat po státu, jehož orgánem Rada je.“. 47. Napadená právní úprava tedy zaručila tomu, komu byla udělena licence rozhodnutím, jež bylo napadeno žalobou, možnost provozovat na základě kompenzační licence digitální televizní vysílání již v období od účinnosti daného zákona do dne dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, a to bez ohledu na výsledek soudního řízení. Tento mimořádný postup byl - podle důvodové zprávy - „odůvodněn mimořádným veřejným zájmem na odblokování situace na mediálním trhu, na zahájení digitálního televizního vysílání, jak ostatně doporučuje Evropská unie, a na vytvoření konkurenčního prostředí v této oblasti. To lze považovat za jednoznačně formulovaný veřejný zájem, který lze poměřovat s nutností respektovat nezávislost soudního rozhodování, která ostatně nebude narušena, neboť zahájená soudní řízení budou probíhat nerušeně dál.“. 48. Tzv. kompenzační licence přitom platily omezenou dobu - do vypnutí analogového signálu, než došlo k přechodu na digitální televizní vysílání. Jak ve svém stanovisku uvedla mj. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, v čl. IV bodu 1 přechodných ustanovení zákona č. 302/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bylo stanoveno, že za den dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání v České republice se považuje 11. listopad 2011. K tomuto datu zanikly, mimo jiné, také kompenzační licence udělené podle ustanovení čl. IV bodu 5 zákona č. 304/2007 Sb. Současná právní úprava již neobsahuje společné licenční řízení s více účastníky, pokud jde o udělení licence k provozování zemského digitálního televizního vysílání. Řízení o udělení tohoto typu licence upravuje § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné stanoví, že účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci. Rada licenci k provozování zemského digitálního televizního vysílání neudělí pouze tehdy, pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky podle § 31 a § 32 odst. 1 nebo by udělení licence bylo v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. Na základě § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy každé osobě, která naplní zákonem stanovené podmínky, může být udělena licence k provozování zemského digitálního televizního vysílání. I osoby, kterým zanikly kompenzační licence v souvislosti s dokončením přechodu na zemské digitální televizní vysílání, byly pak nuceny podat žádost o udělení nových licencí k provozování televizního vysílání v řízení dle § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které již nadále nebyly žádným způsobem vázány na původní zaniklé kompenzační licence. 49. Ústavní soudÚstavní soud v prvé řadě považuje za jeden ze stěžejních ústavněprávních problémů zkoumané věci otázku možné neakceptovatelné nerovnosti, jež by mohla spočívat v neodůvodněné výhodě držitelů tzv. kompenzační licence, tedy úspěšných žadatelů o licenci k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání, ve srovnání s neúspěšnými žadateli o tuto licenci, kteří proti rozhodnutí Rady o udělení této licence podali správní žalobu. 50. Při chápání ústavního principu rovnosti se Ústavní soudÚstavní soud zejména ztotožnil [a to především v nálezech ve věcech vedených pod sp. zn. Pl. ÚS 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/93 ze dne 17.5. 1994 (N 24/1 SbNU 175; 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/95 ze dne 8. 11. 1995 (N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 9/95 ze dne 28. 2. 1996 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.)] se závěrem, jak byl vyjádřen již Ústavním soudem České a Slovenské Federativní Republiky [nález Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR sp. zn. Pl. ÚS 22/92 z 8. 10. 1992 (nález č. 11 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR, Praha: Linde Praha, a. s., 2011, str. 49, vyhlášen v částce 96/1992 Sb.)],: „Je věcí státu, aby v zájmu zabezpečení svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Ani zde však nesmí postupovat libovolně ... Pokud zákon určuje prospěch jedné skupiny a zároveň tím stanoví neúměrné povinnosti jiné, může se tak stát pouze s odvoláním na veřejné hodnoty.“ Ústavní soudÚstavní soud tím odmítl absolutní chápání principu rovnosti, přičemž dále konstatoval: „rovnost občanů nelze chápat jako kategorii abstraktní, nýbrž jako rovnost relativní, jak ji mají na mysli všechny moderní ústavy“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 36/93). Obsah principu rovnosti tím posunul do oblasti ústavněprávní akceptovatelnosti hledisek odlišování subjektů a práv. Hledisko první spatřuje přitom ve vyloučení libovůle [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 12/02 ze dne 19. 2. 2003 (N 20/29 SbNU 167; 83/2003 Sb.)]. Hledisko druhé vyplývá z právního názoru vyjádřeného v nálezu ze dne 7.6. 1995 ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 4/95 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.): „nerovnost v sociálních vztazích, má-li se dotknout základních lidských práv, musí dosáhnout intenzity, zpochybňující, alespoň v určitém směru, již samu podstatu rovnosti. Tak se zpravidla děje tehdy, je-li s porušením rovnosti spojeno i porušení jiného základního práva, např. práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, některého z politických práv podle čl. 17 a násl. Listiny ... apod.“ [shodně nález sp. zn. Pl. ÚS 5/95 (viz výše)]. Hlediskem druhým při posuzování protiústavnosti právního předpisu zakládajícího nerovnost je tímto založené dotčení některého (jiného) ze základních práv a svobod. Ústavní soud ve své judikatuře tedy interpretuje ústavní princip rovnosti ve smyslu akcesorické i neakcesorické rovnosti. 51. V předmětné věci však bylo nutno tato hlediska - podobně jako ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 12/02 [transformace státní organizace České dráhy na akciovou společnostakciovou společnost, viz nález sp. zn. Pl. ÚS 12/02 ze dne 19. 2. 2003 (N 20/29 SbNU 167; 83/2003 Sb.); str. 167, 189 a násl.] - vztáhnout na posouzení zákona, jenž upravuje jedinečný případ svého druhu, který tudíž vybočuje i z jednoho ze základních materiálních znaků pojmu zákon, jímž je obecnost. Ve shora citovaném nálezu uvedl Ústavní soud k dané otázce zejména: „Argumenty ve prospěch všeobecnosti zákona jsou tyto: dělba moci, rovnost a právo na vlastního, nezávislého soudce. Jaké předpoklady lze však zformulovat pro výjimky, za splnění jakých předpokladů by bylo lze uvažovat o ústavnosti, resp. protiústavnosti zákona upravujícího jedinečný (tj. konkrétní) případ? Za splnění jakých předpokladů lze dospět k závěru, že zákon týkající se jedinečného případu představuje porušení principu rovnosti? Hledisko, jež nutno testovat jako první, je kritériem posouzení ústavnosti stavu založeného neakcesorickou nerovností: ,princip rovnosti však nenabízí nijaké skutečné omezení zákonů, týkajících se jedinečného případu, protože právě umožňuje, aby se s něčím jedinečným a výjimečným zacházelo odpovídajíc jeho zvláštnosti. Otázkou ale je, zdali v daném případě skutečně existuje takováto zvláštnost, že se zdá všeobecné uspořádání svévolné a nařízení pro jedinečný případ přiměřené. V míře, ve které je zákon týkající se jedinečného případu výrazem ratia - ne pouhé voluntas - se začleňuje do uspořádané struktury právního státu.‘ (H. Schneider, Gesetzgebung. 2. Auflage, Heidelberg 1991, s. 31). Pokud přijetí zákona týkajícího se jedinečného případu není výrazem voluntas (libovůle), musí tudíž pro ně existovat racionální argumenty. Není přitom součástí pravomoci Ústavního souduÚstavního soudu posuzovat míru této racionality. Hledisko druhé je představováno kritériem posuzování ústavnosti stavu založeného akcesorickou nerovností; je jím nepřípustnost nerovnosti, která má za následek dotčení základních ústavních práv a svobod. Zvláštním argumentem proti zákonům týkajícím se jedinečných případů je princip dělby moci, čili odčlenění zákonodárné, výkonné a soudní moci v demokratickém právním státě: ,Přijímání zákonů týkajících se jedinečných případů se nejvíce brání oblast aplikace práva. Nárok na zákonného soudce a nezávislost právní ochrany vylučují individuální nařízení zákonodárce rovněž v oblastech, které nejsou chráněny prostřednictvím principu nulla poena sine lege (přičemž tady lex smysluplným způsobem může být jenom všeobecná a psaná právní věta).‘ (tamtéž, s. 32). Ustanovení čl. I oddílu 9 Ústavy USA v této souvislosti stanovilo: ,Nesmí být vydán žádný zákon, jehož obsahem by byl soudní rozsudek.‘.“ 52. Rovněž mezinárodní instrumenty o lidských právech [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (vyhlášen pod č. 220/2012 Sb.; veškerá citovaná judikatura Ústavního souduÚstavního soudu je dostupná v elektronické databázi na http://nalus.usoud.cz)] a mnohá rozhodnutí mezinárodních kontrolních orgánů vycházejí z toho, že ne každé nerovné zacházení s různými subjekty lze kvalifikovat jako porušení principu rovnosti, tedy jako protiprávní diskriminaci jedněch subjektů ve srovnání se subjekty jinými. Aby k porušení došlo, musí být splněno několik podmínek: s různými subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, se zachází rozdílným způsobem, aniž by existovaly objektivní a rozumné důvody pro uplatněný rozdílný přístup. Určitá zákonná úprava, jež zvýhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jiným, nemůže tedy být sama o sobě bez dalšího označena za porušení principu rovnosti. Zákonodárce má určitý prostor k úvaze, zda takové preferenční zacházení zakotví. Musí přitom dbát o to, aby zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti (viz např. rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Abdulaziz, Cabales a Balkandali z r. 1985, § 72; Lithgow z r. 1986, § 177 a Inze z r. 1987, § 41). 53. V dané věci je namístě zvážit i otázku retroaktivity (nepravé). Zde Ústavní soudÚstavní soud připomíná své závěry obsažené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), podle něhož je zrušení staré a přijetí nové právní úpravy nutně spjato se zásahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo; dochází k němu v důsledku ochrany jiného veřejného zájmu či základního práva nebo svobody. Rozhodnutí zákonodárce o způsobu řešení časového střetu staré a nové právní úpravy není však z ústavního hlediska věcí nahodilou nebo věcí libovůle, nýbrž věcí zvažování v kolizi stojících ústavněprávních principů. K závěru o druhu legislativního řešení časového střetu právních úprav by tak mělo vést posuzování uvedeného konfliktu hodnot hlediskem proporcionality s ohledem na intertemporalitu. Proprocionalitu lze charakterizovat tak, že vyšší stupeň intenzity veřejného zájmu, resp. ochrany základních lidských práv a svobod, odůvodňuje vyšší míru zásahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo novou právní regulací. Omezení základního práva přitom musí ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit jeho podstatu a smysl. Při posouzení způsobu legislativního řešení uvedeného časového střetu tak sehrává svou roli nejen míra odlišnosti staré a nové právní úpravy, nýbrž i další skutečnosti, jako společenská naléhavost zavedení posléze přijaté právní úpravy. Jak Ústavní soudÚstavní soud uvedl v nálezu ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (bod 58), limity ústavněprávní přípustnosti nepravé retroaktivity jsou překročeny až tehdy, pokud by zákonem založená nepravá retroaktivita byla nevhodná nebo nepotřebná k dosažení účelu zákona nebo pokud by trvalé zájmy dotčených osob převážily nad zákonodárcovými důvody pro legislativní změny. Všeobecné očekávání občanů, že platné právo zůstane nezměněno, totiž není ústavněprávně chráněno. 54. Pod zorným úhlem shora vyjádřených základních principů a již dříve přijatých závěrů Ústavního souduÚstavního soudu bylo tedy v daném případě posuzováno, zda napadená právní úprava není neodůvodněným projevem legislativní libovůle a zda jde o legitimní snahu o svým způsobem odůvodněný preferenční přístup, a nikoli o protiústavní rozlišování mezi dotčenými subjekty, jež by nebylo založeno na objektivních a rozumných důvodech a hlediscích. 55. V podmínkách demokratického právního státu není totiž zákonodárce suverénem a nemůže postupovat libovolně, ale musí mít pro svou činnost významný a racionální důvod; to souvisí i s pojetím tzv. racionálního zákonodárce, jenž má, z povahy věci, i možnost přehodnotit - s ohledem na vývoj situace - podstatu již přijaté právní úpravy za dodržení podmínek ústavně akceptovatelné nepravé retroaktivity. Rovněž nelze - samozřejmě - dovodit, že by zákonodárce nikdy nesměl změnit zákon, pokud již na jeho základě bylo zahájeno soudní řízení. Tvorba práva přísluší primárně zákonodárci a ani ústavní zásadu dělby moci nelze absolutizovat. Znovu je však nutno zdůraznit, že nezbývá-li než v takových případech respektovat vůli zákonodárce k přijetí jím zvolených opatření, je přitom rovněž třeba trvat na splnění požadavku legitimního zákonného účelu prosazovaného racionálními prostředky za současného vyloučení svévole. 56. S přihlédnutím ke shora popsaným specifickým okolnostem dané věci lze podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu považovat naznačené ústavní limity - a to i ve vztahu k výše popsané otázce nepravé retroaktivity - za nepřekročené a akceptovat důvodnost speciální úpravy vzniku tzv. kompenzačních licencí, jak jsou obsaženy v citované důvodové zprávě k návrhu zákona, jakož i ve vyjádření účastníků řízení a stanovisku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. 57. Ačkoliv ve zkoumaném případě fakticky došlo k velmi nestandardní změně pravidel „v průběhu hry“, nelze podle Ústavního souduÚstavního soudu přehlédnout, co vše bylo v sázce. Došlo totiž k velmi specifické situaci, kdy se zákonodárce ocitl v časové tísni, resp. v pasti svého předchozího přijatého řešení; byl veden nutností urychleně přijmout řešení nové, a to i s ohledem na závazky, které stát převzal na evropské úrovni. Jak je citováno ve vyjádření Senátu z vystoupení zpravodaje stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky (srov. výše): „návrh zákona řešil téměř neřešitelný propletenec, gordický uzel, který nastal poté, co v podstatě zkolabovalo výběrové řízení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na udělení licencí pro digitální vysílání. Aby se tento proces zcela nezastavil, bylo nutno najít řešení a samozřejmě to řešení nemůže být ideální .... zkrátka existuje evropská dohoda o tom, že bude k určitému datu vypnuto analogové vysílání a Česká republika pochopitelně, nechce-li se ocitnout v televizní tmě a v televizním tichu, tak musí tento problém vyřešit“. Sám Ústavní soudÚstavní soud se sice nedomnívá, že by nutně musela nastat „televizní tma a ticho“, jak vyplývá z tohoto poněkud sugestivního vyjádření, leč - přinejmenším - nebezpečí velmi nepříjemných a komplikovaně řešitelných důsledků zde bezpochyby existovalo. Proto lze podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu připustit, že v dané věci existoval silný veřejný zájem na řádném zahájení digitálního televizního vysílání, jenž v konfliktu se zájmy neúspěšných žadatelů o licenci, kteří zahájili soudní řízení, převážil. 58. Bylo rovněž nutno zvažovat - z povahy věci - zájmy omezeného počtu žadatelů o licenci versus většiny obyvatel na televizním vysílání, jakož i otázku legitimního očekávání úspěšných žadatelů o licenci, že mohou skutečně začít vysílat. Neúspěšní žadatelé o licenci v zásadě o možnost soudního řešení věci nepřišli, i když domoci se zrušení již udělené licence samozřejmě nemohou, neboť předmětná právní úprava byla už konzumována; týkala se pouze doby do dokončení přechodu z analogového na digitální televizní vysílání. Jiná věc by byla, kdyby se sporný zákon vztahoval na velké množství potenciálních žalobců; zde však, jak je již řečeno výše, se z povahy věci jednalo o poměrně úzký počet subjektů (kdo může být schopen vysílat), a naopak v protikladu stál zřetelný veřejný zájem na vysílání. Zákonodárce se, zjednodušeně řečeno, rozhodl pod tlakem objektivně nahlížené nastalé situace favorizovat úspěšné žadatele o licenci formou licencí kompenzačních. Původní licenční řízení byla zastavena, ale do pravomocně ukončených věcí legislativně vstoupeno nebylo. 59. Z uvedených důvodů neshledal Ústavní soudÚstavní soud postup zákonodárce svévolným a napadenými ustanoveními sledovaný cíl, vedoucí k odvrácení možných negativních sociálně-ekonomických dopadů, považuje za legitimní. Prostředky, které byly zvoleny k dosažení tohoto cíle, se z toho pohledu jeví jako rozumné a přiměřené. Zkoumaný postup zákonodárce tedy za ústavně souladný považovat lze. Ústavní soudÚstavní soud však připouští, že věc je velmi hraniční a za jiných okolností by mohlo podobné řešení již hranici ústavnosti překročit. Právě s ohledem na výše vyložené specifické okolnosti věci také Ústavní soudÚstavní soud nepoměřoval dotčenou právní úpravu podrobným a zcela striktním třístupňovým testem principu proporcionality, jenž mj. předpokládá, že lze-li zákonodárcem sledovaného účelu dosáhnout alternativními normativními prostředky, je pak ústavně konformní ten, jenž ústavně chráněnou hodnotu omezuje v míře nejmenší. Ústavní soudÚstavní soud nehodlá v této věci poučovat zákonodárce, jednajícího mj. pod časovým tlakem, o případných, teoreticky snad vhodnějších variantách řešení nastalé situace. 60. Pro úplnost je nutno uvést, že poukaz navrhovatele na nálezy ve věci sp. zn. Pl. ÚS 24/04 ze dne 28. 6. 2005 (tzv. „jezy na Labi“, viz výše) a ve věci sp. zn. Pl. ÚS 24/08 ze dne 17. 3. 2009 („letiště Ruzyně“, viz výše) s odůvodněním, že stanovit veřejný zájem v konkrétní věci náleží moci výkonné, nikoli zákonodárci, se jeví případným jen prima vista. Ústavním problémem zákonů přezkoumávaných v uvedených věcech totiž bylo, že přímo slovy zákona byl označen za veřejný zájem rozvoj konkretizované vodní cesty, resp. stavba vzletové a přistávací dráhy; v nyní zkoumaném případě napadený zákon takto formulován nebyl (srov. shora) a zejména okolnosti vedoucí k jeho přijetí byly jiné. 61. V uvedeném postupu zákonodárce reagujícím na aktuální situaci, jenž vyvrcholil přijetím napadených zákonných ustanovení, tak nelze podle přesvědčení Ústavního souduÚstavního soudu shledat prvky neodůvodněné libovůle a lze jej považovat za legitimní a provedený způsobem, jenž je jeho účelu přiměřený. 62. Proto Ústavní soudÚstavní soud návrh zamítl, jak je zřejmé z výroku i z odůvodnění tohoto nálezu. 63. Ústavní soudÚstavní soud usoudil, že k objasnění věci není třeba nařizovat ústní jednání, a proto se souhlasem účastníků od něho ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu upustil. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 443/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 443/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 13. 12. 2012, částka 163/2012 443 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 30. listopadu 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 13. dubna 2013 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Újezd nade Mží \| Plzeň-sever \| Plzeňský Ministr: Kubice v. r.
Vyhláška č. 441/2012 Sb.	Vyhláška č. 441/2012 Sb. Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Vyhlášeno 13. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 162/2012 * § 1 - Předmět a rozsah úpravy * § 2 - Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie * § 3 - Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny * § 4 - Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepla * § 5 - Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv * § 6 - Četnost vyhodnocování minimální účinnosti užití energie * § 7 - Zrušovací ustanovení * § 8 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 16 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 17 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 18 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 19 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 20 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 21 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 22 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. č. 23 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2013 441 VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2012 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb. a zákona č. 318/2012 Sb., k provedení § 6 odst. 1 a podle § 53 odst. 1 písm. b) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů: § 1 Předmět a rozsah úpravy (1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energieúčinnost užití energie pro výstavbu nové výrobny elektřiny nebo tepla nebo pro výrobnu elektřiny nebo tepla, u které se provádí změna dokončené stavby, podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a) při výrobě tepelné energie pro 1. kotlekotle, 2. spalinové kotlekotle a 3. solární kolektory, b) při výrobě elektřiny pro 1. parní turbosoustrojí s kondenzační turbínou, 2. plynovou turbínu, 3. paroplynové zařízení, 4. spalovací motor, c) při kombinované výrobě elektřiny a tepla pro 1. paroplynové zařízení s dodávkou tepla, 2. parní protitlakou turbínu, 3. kondenzační odběrovou turbínu, 4. plynovou turbínu, 5. spalovací motor, 6. mikroturbínu, 7. Stirlingův motor, 8. palivový článek, 9. parní stroj, 10. organický Rankinův cyklus, nebo 11. kombinace technologií uvedených v bodech 1 až 10. (2) Minimální účinnost užití energieúčinnost užití energie podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií se nestanoví pro výrobny elektřiny nebo výrobny tepla a) se spalovacími motory do celkového elektrického výkonu výrobny energie 90 kW, b) využívající jaderné palivo, c) využívající odpadní tepelnou energii z chemických procesů, nebo d) určené jako náhradní nebo nouzové zdroje provozované pouze při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energie a zdroje sloužící k uvádění výrobny tepla nebo výrobny elektřiny do provozu, které jsou takto navrženy a specifikovány v dokumentaci pro umístění a povolení stavby. (3) Vyhláška dále stanoví minimální účinnost užití energieúčinnost užití energie pro splnění nároku na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů podle § 4 odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nároku na podporu elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie a nároku na podporu tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů podle § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie a) při výrobě tepelné energie pro 1. kotlekotle, 2. technologie uvedené v odstavci 1 písm. c) do celkového elektrického instalovaného výkonu 7,5 MW, při jejich instalaci do stávající výrobny tepla však jen do výše odpovídající možnému využití jejího dosavadního tepelného výkonu pro výrobu elektřiny, 3. výrobny tepla využívající geotermální energii s výkonem nad 200 kW, b) při výrobě elektřiny pro technologie uvedené v odstavci 1 písm. c). (4) Vyhláška stanoví dále a) způsob stanovení účinnosti užití energieúčinnosti užití energie ve výrobnách elektřiny, výrobnách tepla nebo v kombinované výrobě elektřiny a tepla, b) četnost vyhodnocování skutečné účinnosti užití energieúčinnosti užití energie a její porovnání s hodnotami minimální účinnosti užití energieúčinnosti užití energie. § 2 Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie (1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu nové výrobny tepla nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na provozní podporu tepla z podporované biomasy se jmenovitým tepelným výkonem nad 200 kW podle § 24 a investiční podporu tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů podle § 25 zákona o podporovaných zdrojích energie. (2) Účinnost užití energieÚčinnost užití energie při výrobě tepelné energie a) v palivovém a spalinovém kotlikotli se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) v solárním kolektoru se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. (3) Účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Minimální účinnost výroby tepla při provozu kotlůkotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonujmenovitém výkonu kotlekotle je uvedena v příloze č. 15 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlůkotlů za plynovou turbínou je uvedena v příloze č. 16 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla je uvedena v příloze č. 17 k této vyhlášce. (5) Jestliže je ve výrobně tepla instalováno více kotlůkotlů, nevztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie na kotelkotel, který byl v daném roce z provozních důvodů využíván opakovaně jen v časových intervalech kratších než 168 hodin a nepřekračujících celkovou dobu provozu 2 000 hodin/rok nebo jde-li o kotelkotel provozovaný s výkonem sníženým na 60 % jmenovité hodnoty nebo méně. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce. (6) Není-li ve výrobně tepla instalováno měření vyrobené tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlíchkotlích, zjišťuje se dodržení minimální účinnosti výroby u kotlůkotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlůkotlů se dodržení minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotelkotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce. (7) Při rekonstrukci kotlekotle nemusí být dodržena minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nebo přílohy č. 16 k této vyhlášce nebo minimální účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 17 k této vyhlášce, prokáže-li energetický auditenergetický audit nebo energetický posudekenergetický posudek, že její dodržení není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují veškerá dostupná technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energieúčinnosti užití energie. (8) Minimální účinnost podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nemusí splňovat za provozu parní kotlekotle, které se podílejí na výrobě elektřiny, jestliže účinnost výroby elektřiny splňuje požadavky přílohy č. 18 k této vyhlášce. (9) Minimální účinnost výroby tepelné energie ze solárního kolektoru je uvedena v příloze č. 22 k této vyhlášce. § 3 Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny (1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu nové výrobny elektřiny nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na podporu elektřiny vyrobené z degazačního nebo důlního plynu podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie. (2) Účinnost užití energieÚčinnost užití energie při výrobě elektřiny a) v parním soustrojí s kondenzační turbínou se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce, b) v soustrojí se spalovacím motorem se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce, c) v plynové turbíně se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce, d) v paroplynovém zařízení se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. (3) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního turbosoustrojí je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce. Je-li ve výrobně elektřiny více parních turbosoustrojí, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny elektřiny. (4) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce se nevztahuje na parní kondenzační soustrojí, které odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku, než je na výstupu z kotlůkotlů, a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry. (5) Při rekonstrukci parního kondenzačního turbosoustrojí nemusí být dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce, prokáže-li energetický auditenergetický audit nebo energetický posudekenergetický posudek, že pro její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. § 4 Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepla (1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují na výstavbu nové výrobny pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na podporu elektřiny vyrobené z biomasy nebo biokapalin nebo bioplynu podle § 4 odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nárok na podporu elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů jiných, než je degazační nebo důlní plyn podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie, a nárok na provozní podporu tepla vyrobeného z biomasy s instalovaným elektrickým výkonem do 7,5 MWe podle § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie. (2) Účinnost užití energieÚčinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepla a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 6 k této vyhlášce, b) v parní protitlaké turbíně nebo v kondenzační odběrové turbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, c) v plynové turbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, d) ve spalovacím motoru se účinnost výroby energie a v kombinaci s kotlikotli stanoví postupem podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, e) v palivovém článku se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, a v kombinaci s kotlikotli se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, f) v organickém Rankinově cyklu se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce, a v kombinaci se spalovacím motorem se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce, g) v mikroturbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce, h) ve Stirlingově motoru se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce, i) v parním stroji se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce. (3) Minimální účinnost výroby elektřiny a tepla a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla je uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce, b) v parní protitlaké turbíně a v kondenzační odběrové turbíně je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce, c) v plynové turbíně je uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce, d) ve spalovacím motoru je uvedena v příloze č. 20 k této vyhlášce a v kombinaci s kotlikotli v příloze č. 21 k této vyhlášce, e) v palivovém článku, v mikroturbíně, ve Stirlingově motoru, v parním stroji a v kombinaci spalovacího motoru s palivovým článkem nebo s ORC cyklem navrhuje na základě výpočtu podle odstavce 2 písm. e), g), h) a i) stavebník nebo vlastník uvedené výrobny elektřiny nebo výrobny tepla. Navržené hodnoty minimální účinnosti odsouhlasuje ministerstvo, f) v organickém Rankinově cyklu je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce. (4) Je-li ve výrobně energie více stejných technologií uvedených v odstavci 1, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny a tepelné energie na průměrnou hodnotu celé výrobny energie. (5) Při rekonstrukci parní kondenzační odběrové turbíny nemusí být dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce, prokáže-li energetický auditenergetický audit nebo energetický posudekenergetický posudek, že pro její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. § 5 Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv (1) Při stanovení minimální účinnosti jednotlivých typů technologií na výrobu energie se vychází z výhřevnosti jednotlivých druhů paliv uvedené v příloze č. 23 k této vyhlášce a v případě biomasy také z obsahu vody v palivu. (2) Výhřevnosti jednotlivých druhů paliv jiné, než jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce, doloží vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie protokolem vystaveným akreditovanou laboratoří nebo jinou oprávněnou osobou. (3) VýrobceVýrobce energie ověřuje výhřevnost paliva alespoň jednou za 6 měsíců a při každé změně dodavatele paliva. § 6 Četnost vyhodnocování minimální účinnosti užití energie (1) Účinnost výroby tepelné energie, účinnost výroby elektřiny včetně účinnosti výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla se vyjma případů uvedených v odstavci 2 vyhodnocuje minimálně jednou ročně. (2) V případě uplatňování nároku na podporu podle § 4, 5, 24 a 25 zákona o podporovaných zdrojích energie se vyhodnocuje účinnost jednou měsíčně. (3) Výsledky porovnání vypočtené účinnosti užití energieúčinnosti užití energie s minimální účinností užití energieúčinností užití energie se použijí a) ve zprávě o pravidelné kontrole kotlekotle a tepelných rozvodů podle zákona o hospodaření energií, b) ve výkazu o výrobě elektřiny z podporovaných zdrojů a ve výkazu o výrobě tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie. (4) Na vyžádání se předkládá výpočet, vyhodnocení účinnosti užití energieúčinnosti užití energie a porovnání s minimální účinností užití energieúčinností užití energie za požadovaná období ministerstvu nebo Státní energetické inspekci. § 7 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, se zrušuje. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: MUDr. Kuba v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích (1) Účinnost výroby tepelné energie ηv ve všech typech kotlůkotlů se všemi druhy paliv se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotlikotli Qv [GJ] a energie paliva spáleného v kotlikotli Qpal [GJ] za stejnou dobu vyjádřený ηηv=Qv×100Qpal=Qv×100Mpal×Qir% (2) Tepelná energie vyrobená v kotlikotli Qv se stanoví podle druhu teplonosné látky a) pro teplovodní a horkovodní kotlekotle Qv=Mv×ivy-ivs1000GJ b) pro parní kotlekotle s výrobou přehřáté páry Qv=Mp×ip-inv1000GJ c) pro parní kotlekotle s výrobou syté páry Qv=Mnv×ip-inv1000GJ (3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotlekotle o jmenovitém výkonujmenovitém výkonu do 2,5 MW na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, stanoví se účinnost výroby tepelné energie ηv prostřednictvím provedeného měření v příslušném roce podle vztahu ηv = 100 - ξk \\- 4 [%] (4) U kotlůkotlů o jmenovitém výkonujmenovitém výkonu nad 2,5 MW se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví podle normy ČSN 07 0305 - Hodnocení kotlových ztrát. (5) U kotlůkotlů instalovaných ve spalovnách komunálního nebo průmyslového odpadu se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví prostřednictvím kontinuálně nebo pravidelně prováděného měření v příslušném roce podle vztahu: ηv = 100 - ξk − 8 [%] (6) U spalinových kotlůkotlů za plynovou turbínou se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotlekotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotlekotle do okolí podle vztahu: ηξηv=ts-tkts-ξss100×100% (7) Ztrátu citelným teplem spalin ξk pro případ podle odst. 3 a odst. 5 je možno stanovit pomocí změření obsahu CO2 ( ωCO2 ) ve spalinách za kotlemkotlem, tzn. ztrátu citelným teplem spalin ξk \\- podle ČSN 07 0305 - Hodnocení kotlových ztrát ξωξk=K1.tk-tvzωCO2% Hodnota ωCO2 se stanoví bud přímým měřením nebo přepočtem z naměřeného obsahu O2 ve spalinách za kotlemkotlem a přebytku vzduchu α ωωαωCO2=ωCO2maxα α=2121-ωO2 kde K1 [-] Koeficient pro uhlí podle ČSN 070305; pro LTO = 0,58; pro TTO = 0,6; pro ZP = 0,48; pro komunální odpad = 0,7; Mnv [t] množství napájecí vody na vstupu do kotlekotle Mp [t] množství páry na výstupu z kotlekotle Mpal [t, tis.m3] množství spáleného paliva Mv [t] množství oběhové vody proteklé kotlemkotlem Qir [MJ/kg, MJ/m3] výhřevnost paliva Qpal [GJ] energie paliva spáleného v kotlikotli, resp. ve výrobně tepla Qv [GJ] teplo vyrobené v kotlikotli ξss [%] Ztráta sdílením tepla z kotlekotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se ξss = 1 %) ξk [%] Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlemkotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce) inv [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie napájecí vody na vstupu do kotlekotle ip [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z kotlekotle ivs [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotlekotle ivy [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotlekotle tk [°C] průměrná roční nebo měsíční teplota spalin (resp. teplota spalin při stanovení ztráty citelným teplem spalin) na výstupu z kotlekotle do komína ts [°C] průměrná roční nebo měsíční teplota spalin z turbíny na vstupu do kotlekotle ηv [%] účinnost výroby tepla v kotlikotli tvz [°C] teplota vzduchu vstupujícího do kotlekotle α [-] přebytek vzduchu ve spalinách za kotlemkotlem ωCO2 [obj.% ] naměřený obsah CO2 ve spalinách za kotlemkotlem ωCO2¨max [obj.% ] obsah CO2 ve spalinách při teoretickém spalování (závisí na druhu paliva) pro černé uhlí = 18,7; pro hnědé uhlí = 19; pro LTO = 15,6; pro TTO =16; pro ZP = 11,9; pro komunální odpad =17; ωCO2 [obj.% ] naměřený obsah O2 ve spalinách za kotlemkotlem Příloha č. 2 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie z výrobny tepla (1) Účinnost dodávky tepelné energie ηd se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z výrobny tepla Qd [GJ] a energie paliva spáleného ve všech kotlíchkotlích Qpal [GJ] za stejnou dobu vyjádřený ηηd=Qd×100Qpal=Qd×100Mpal×Qir% (2) Tepelná energie dodaná z výrobny tepla Qd se stanoví podle druhu teplonosné látky a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě Qd=Mvd×idv-idz1000GJ b) tepelná energie dodávaná v páře Qd=Mpd×ipd-ik1000GJ c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla) Qd=Mpd×ipd-Mk×ik1000GJ d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu Qd=∑i=1nMpdi×ipd-iki1000resp.Qd=∑i=1nMpdi×ipdi-∑i=1nMki×iki1000GJ kde Mk [t] množství vratného kondenzátu na vstupu do výrobny tepla, Mki [t] množství vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do výrobny tepla Mpal [t, tis.m3] množství spáleného paliva Mpd [t, tis.m3] množství páry měřené na výstupu z výrobny tepla Mpdi [t] množství páry jednotlivých parametrů na výstupu z výrobny tepla Mvd [t] množství oběhové vody měřené na výstupu z výrobny tepla Qd [GJ] teplo dodané z výrobny tepla Qir [MJ/kg, MJ/m3] výhřevnost paliva Qpal [GJ] energie paliva spáleného v kotlikotli, resp. ve výrobně tepla idv [kJ/kg] průměrná roční entalpie oběhové vody na výstupu z výrobny tepla idz [kJ/kg] průměrná roční entalpie oběhové vody na vstupu do výrobny tepla ik [kJ/kg] průměrná roční entalpie vratného kondenzátu iki [kJ/kg] roční entalpie vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do výrobny tepla ipd [kJ/kg] průměrná roční entalpie páry v místě měření průtoku ipdi [kJ/kg] roční entalpie páry jednotlivých parametrů na výstupu z výrobny tepla ηd [%] účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla Příloha č. 3 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v solárním kolektoru (1) Účinnost solárního kolektoru Závislost účinnosti kapalinového solárního kolektoru na definovaných okrajových podmínkách se stanovuje z křivky účinnosti (při kolmém úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru ηηηsk=ηo-a1.tm-teG-a2.tm-te2G% kde ηo [-] účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním spádu mezi střední teplotou teplonosné kapaliny tm a okolím te (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně označovaná jako optická účinnost a1 [W/m2K] lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru a2 [W/m2K] kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru G [W/m2] sluneční ozáření Tři konstanty křivky účinnosti ηo, a1, a2 vztažené k ploše apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek. (2) Účinnost kolektoru Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky: a) sluneční ozáření G = W/m2 b) zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru tm a venkovním prostředím te podle typu kolektoru c) minimální účinnost kolektoru ηr pro instalace větších výkonů Hodnoty ηo, a1, a2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby energie v parním turbosoustrojí Vzorce uvedené v části a) této přílohy platí pro výpočet a porovnání účinnosti a měrné spotřeby energie v palivu u zařízení ve výrobnách elektřiny a ve výrobnách elektřiny a tepla bez rozdílu výkonu. Podle Směrnice LCP1) pro velká spalovací zařízení je porovnávací hodnotou čistá účinnost (netto účinnost), jejíž výpočet je uveden v části b). Pro tato zařízení mohou vzorce v části a) sloužit k výpočtu dílčích účinností, popř. k porovnání se zařízením menšího výkonu. a) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně s jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW (1) Účinnost výroby elektřiny ηel v parním turbosoustrojí bez dodávky tepla se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] k energii paliva spotřebovaného na její výrobu Qepal [GJ] za stejnou dobu: ηηel=3,6×Esv×100Qpale% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí bez využití tepla ηSpalev=QpaleEsv=3,6×100ηelGJ/MWh (2) Účinnost výroby elektřiny ηel v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] k energii paliva připadajícího na její výrobu Qepal [GJ] za stejnou dobu: ηηel=3,6×Esv×100Qpale=3,6×Esv×100Qel×Qel+QtepQpal% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou ηSpalev=QpaleEsv=QpalEsv×QelQel+Qtep=3,6×100ηelGJ/MWh Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí bez mezipřehřátí páry Qel=Mad×iad-Me×ie-Mu×iu-∑i=1nMoi×ioi1000GJ (3) Účinnost výroby energie ηet v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] a užitečného tepla dodaného z výrobny Qtep [GJ] k energii paliva spotřebovaného na jejich výrobu Qpal [GJ] za stejnou dobu: ηηet=3,6×Esv+QtepQpal×100% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou ηSpalet==Qpal3,6×Esv+Qtep=100ηelGJ/GJ kde Esv [MWh] výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru Evs [MWh] část vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně připadající na výrobu elektřiny včetně transformačních ztrát Mad [t] celkové množství páry na vstupu do turbíny (admisní) Me [t] množství páry do protitlaku nebo množství turbinového kondenzátu (podle druhu turbíny) Moi [t] množství páry do jednotlivých odběrů Mu [t] množství ucpávkové páry, pokud je její teplo využíváno (není-li využíváno, člen Mu x iu odpadá) Qel [GJ] tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí Qpal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlíchkotlích ke krytí výroby elektřiny a tepla Qepal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlíchkotlích připadajícího na výrobu elektřiny Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo) Sevpal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí Setpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a tepla) v parním turbosoustrojí iad [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na vstupu do turbíny (admisní) ie [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry vystupující z turbíny do protitlaku nebo entalpie kondenzátu (podle druhu turbíny) ioi [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z turbíny do jednotlivých odběrů iu [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie ucpávkové páry (pokud je využívána) ηel [%] účinnost výroby elektřiny v parním turbosoustrojí ηet [%] účinnost výroby energie (elektrické a tepelné) v parním turbosoustrojí b) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW (1) Účinnost (čistá, netto) výroby elektřiny ηnetel v parním turbosoustrojí bez dodávky tepla se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně Evs [MWh] k energii paliva spotřebovaného na její výrobu Qepal [GJ] za stejnou dobu: ηηηelnet=3,6×Esv-Evs×100Qpale=ηel×Esv-EvsEsv% Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (na netto elektřinu) v parním turbosoustrojí bez využití tepla ηηSpaled=QpalEsv-Evs=3,6×100ηelnet=3,6×100ηel×EsvEsv-Evs=Spalev×EsvEsv-EvsGJ/MWh (2) Účinnost (čistá, netto) výroby elektřiny ηnetel v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně Evs [MWh] k energii paliva připadajícího na její výrobu Qepal [GJ] za stejnou dobu: ηηηelnet=3,6×Esv-EvsQpale×100=3,6×Esv×100Qel×Qel+QtepQpal×Esv-EvsEsv=ηel×Esv-EvsEsv% Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (netto elektřinu) v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou ηηSpaled=QpaleEsv-Evs=QpalEsv-Evs×QelQel+Qtep=3,6×100ηelnet=3,6×100ηel×EsvEsv-Evs=Spalev×EsvEsv-EvsGJ/MWh Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí s jedním mezipřehřátím Qel=Mad×iad-Me×ie-Mu×iu-∑i=1nMoi×ioi+Mvtint-ivt+Mv1×int1000GJ Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí s dvojnásobným mezipřehřátím Qel=Mad×iad-Me×ie-Mu×iu-∑i=1nMoi×ioi+Mvtist-ivt+Mstint-isn+Mv1×ist+Mv2×int1000GJ (3) Čistá účinnost výroby elektrické a tepelné energie ηnetel v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně Evs [MWh] a užitečného tepla dodaného z výrobny k energii paliva připadajícího na jejich výrobu Qpal [GJ] za stejnou dobu: ηηηetnet=3,6×Esv-Evs+QtepQpal×100=ηet-3,6×100×EvsQpal% Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (netto elektřinu) a dodávku užitečného tepla z výrobny v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou ηSpaledt=Qpal3,6×Esv-Evs+Qtep=100ηelnetGJ/GJ kde Mvt [t] množství páry na výstupu z vysokotlakého dílu turbíny do 1. mezipřehříváku Mst [t] množství páry ze středotlakého dílu turbíny do 2. mezipřehříváku Mv [t] množ.vody (vstřiku) pro regulaci teploty páry v 1. mezipřehříváku Mv2[t] množ. vody (vstřiku) pro regulaci teploty páry v 2. mezipřehříváku Sedtpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla zvýšená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně ist [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na vstupu do středního dílu turbíny int [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na vstupu do nízkotlakého dílu turbíny ivt [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z vysokotlakého dílu turbíny do 1. mezipřehříváku isn [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu ze středotlakého dílu turbíny do 2. mezipřehříváku ηnetel [%] účinnost výroby elektřiny a tepla snížená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně Příloha č. 5 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW (1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití tepla) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně, vyjádřený: ηηel=3,6×EsvoQpalo% Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla), např. při poruše kotlekotle nebo při nutnosti špičkové výroby elektřiny bez možnosti odběru tepla ηSpalev=QpaloEsvo=3,6×100ηetGJ/MWh (2) Účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlemkotlem (včetně příp. přitápění) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru a užitečného tepla dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotlikotli (popř. také v palivovém kotlikotli, je-li instalován), vyjádřený: ηηet=3,6×Esvs+Esvo+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald×100% Měrná spotřeba energie v palivu, které bylo spáleno v plynové turbíně a v kotlikotli a využito k výrobě elektrické a tepelné energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlemkotlem ηSpalet=Qpals+Qpalo+Qpald3,6×Esvs+esvo+Qtep+Qvov=100ηetGJ/GJ b) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW (1) Čistá (netto) účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlemkotlem (včetně přitápění) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru, snížené o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a užitečného tepla dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotlikotli, vyjádřený v %: ηηηetnet=3,6×Esvs+Esvo-Evs+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald×100=ηet-3,6×100×EvsQpals+Qpalo+Qpald×100% Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (netto elektřinu) a dodávku užitečného tepla v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlemkotlem ηSpaledt=Qpals+Qpalo+Qpald3,6×Esvs+Esvo-Evs+Qtep+Qvov=100ηetnetGJ/GJ kde E0sv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbosoustrojí při provozu do u (bez využití odpadního tepla) Essv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbo soustrojí při provozu se spalinovým kotlemkotlem Evs [MWh] část vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně připadající na výrobu elektřiny včetně transformačních ztrát (do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu) Qdpal [GJ] energie paliva spáleného v kotlikotli pomocí přitápěcího hořáku Qopal [GJ] energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu do obchozu (bez využití tepla) Qspal [GJ] energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu s kotlemkotlem Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo) Qvov [GJ] tepelná energie dodaná vodě v nízkoteplotním ohříváku spalinového kotlekotle (ve vychlazovací smyčce) pro vytápěnívytápění nebo jiné účely, nikoliv pro napájení spalinového kotlekotle Setpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla Sedtpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla zvýšená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně ηet [%] účinnost výroby energie (elektřiny a tepelné energie) v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlemkotlem ηnetet [%] účinnost (čistá, netto) výroby energie (elektřiny a tepelné energie) v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlemkotlem snížená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně Příloha č. 6 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu a) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW Účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů a užitečné tepelné energie dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotlikotli (popř. také v palivovém kotlikotli, je-li instalován) vyjádřený: ηηet=3,6×Esvs+Esvo+Esv+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald+Qpalk×100% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie v paroplynovém cyklu ηSpalet=Qpals+Qpalo+Qpald+Qpalk3,6×Esvs+Esvo+Esv+Qtep+Qvov=100ηetnetGJ/GJ b) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW Účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů, snížené o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a užitečné tepelné energie dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotlikotli (popř. také v palivovém kotlikotli, je-li instalován) vyjádřený: ηηet=3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald+Qpalkx100% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu netto energie v paroplynovém cyklu ηSpalet=Qpals+Qpalo+Qpald+Qpalk3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+Qvov=100ηetnetGJ/GJ kde Esv [MWh] elektřina vyrobená v parním turbosoustrojí Eosv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbo soustrojí při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla) Essv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbo soustrojí při provozu se spalinovým kotlemkotlem Evs [MWh] část vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně připadající na výrobu elektřiny včetně transformačních ztrát (do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu) Qdpal [GJ] energie paliva spáleného v kotlikotli pomocí přitápěcího hořáku Qkpal [GJ] energie paliva spáleného v palivovém kotlikotli, který dodává další páru do parního turbo soustrojí, pokud je ve výrobně instalován Qopal [GJ] elektrická energie vyrobená v plynovém turbosoustrojí při provozu do obchozu Qspal [GJ] energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu s kotlemkotlem Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo) Qvov [GJ] tepelná energie dodaná vodě v nízkoteplotním ohříváku spalinového kotlekotle (ve vychlazovací smyčce) pro vytápěnívytápění nebo jiné účely, nikoliv pro napájení spalinového kotlekotle Setpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a dodávku užitečného tepla z výrobny Sedtpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu vztažená na vyrobenou elektřinu, sníženou o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a na dodávku tepelné energie z výrobny ηet [%] účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny a na dodávku tepelné energie z výrobny ηnetet [%] čistá (netto) účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny, sníženou o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a na dodávku tepelné energie z výrobny Příloha č. 7 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce se spalovacím motorem a ve výrobně s více kogeneračními jednotkami (1) Účinnost výroby elektřiny v jednom soustrojí se spalovacím motorem ηekj při provozu bez využití tepla se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru Ekj [MWh] k energii paliva spáleného v této jednotce Qkjpal [GJ] vyjádřený ηηkje=3,6xEkjQpalkjx100% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie v jedné kogenerační jednotce se spalovacím motorem při provozu bez využití tepla ηSpalev=QpalkjEkj=3,6x100ηkjeGJ/MWh (2) Účinnost výroby elektrické a tepelné energie v jednom soustrojí se spalovacím motorem ηkj se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru Ekj [MWh] a tepelné energie dodané z kogenerační jednotky Qkj [GJ]k energii paliva spáleného v této jednotce Qkjpal [GJ], vyjádřený ηηkj=3,6×Ekj+QkjQpalkj×100% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v jedné kogenerační jednotce se spalovacím motorem ηSpalet=Qpalkj3,6×Ekj+Qkj=100ηkjGJ/GJ kde Ekj [MWh] elektřina vyrobená v kogenerační jednotce, měřená na svorkách generátoru Qkj [GJ] tepelná energie dodaná z kogenerační jednotky Qkjpal [GJ] energie paliva spáleného v kogenerační jednotce Sevpal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v kogenerační jednotce při provozu bez využití tepla Setpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla v kogenerační jednotce ηekj [%] účinnost výroby elektřiny v kogenerační jednotce při provozu bez využití tepla ηkj [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v kogenerační jednotce (3) Účinnost výroby energie ve výrobně zahrnující jednu nebo více kogeneračních jednotek se spalovacím motorem a jeden nebo více kotlůkotlů, obvykle teplovodních, se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách generátorů ∑ Ekj a tepelné energie dodané celkem z kogeneračních jednotek a z kotlůkotlů Qvyt [GJ] k celkové energii paliva spáleného v kogeneračních jednotkách a v kotlíchkotlích, vyjádřený v %: ηηet=3,6×∑Ekj+QvytQpalkj+Qpalko×100% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie ve výrobně s více kogeneračními jednotkami se spalovacím motorem a s kotlikotli ηSpalet=Qpalkj+Qpalko3,6×Ekj+Qvyt=100ηetGJ/GJ kde ∑Ekj [MWh] součet elektřiny vyrobené v kogeneračních jednotkách, měřené na svorkách generátorů, popř. součtovým elektroměrem Qkopal [GJ] energie paliva spáleného v kotlíchkotlích Qvyt [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny celkem (z kogeneračních jednotek a kotlůkotlů) Setpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie ve výrobně ηet [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie ve výrobně Příloha č. 8 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby energie v palivovém článku Účinnost výroby energie v palivovém článku ηpc se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku Epc [MWh] a tepelné energie dodané z palivového článku Qpc [GJ] k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce vyjádřený: ηηpc=3,6×Epc+QpcQpalpc×100% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v palivovém článku ηSpalet=Qpalpc3,6×Epc+Qpc=100ηpcGJ/GJ kde Epc [MWh] elektřina vyrobená v palivovém článku, měřená na jeho svorkách Qpc [GJ] tepelná energie vyrobená v palivovém článku Qpcpal [GJ] energie paliva (nosiče energie) spáleného v palivovém článku Sevpal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie paliva (nosiče energie) spotřebovaného v palivovém článku na výrobu elektrické a tepelné energie ηpc [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v palivovém článku Příloha č. 9 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně s palivovými články a kotli Účinnost výroby energie ve výrobně ηet zahrnující jeden nebo více palivových článků a jeden nebo více kotlůkotlů (obvykle teplovodních) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách palivových článků a tepelné energie dodané celkem z palivových článků a z kotlůkotlů k celkové energii paliva spáleného v palivových článcích a v kotlíchkotlích vyjádřený: ηηet=3,6×Epc+QvytQpalpc+Qpalko×100% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie ve výrobně ηSpalet=Qpalpc+Qpalko3,6×Epc+Qvyt=100ηetGJ/GJ kde Epc [MW] elektřina vyrobená v palivových článcích, měřená na jejich svorkách Qkopal [GJ] energie paliva spáleného v kotlíchkotlích Qpcpal [GJ] energie paliva (nosiče energie) spáleného v palivových článcích Qvyt [GJ] tepelná energie dodaná celkem z výrobny (z palivových článků a z kotlůkotlů) Setpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie ve výrobně (v palivových článcích a v kotlíchkotlích) ηet [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie ve výrobně Příloha č. 10 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby energie v ORC turbosoustrojí (1) Účinnost výroby elektřiny v ORC turbosoustrojí ηeORC se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru EORC [MWh] k energii paliva spáleného v kotlíchkotlích připadajícího na její výrobu Qepal [GJ] vyjádřený: ηηORCe=3,6×EORCQpale×100=3,6×EORCQelORC×QelORC+QORCQpalORC×100% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie ηSpalev=QpaleEORC=QpalORCEORC×QelORCQelORC+QORC=3,6×100ηORCeGJ/MWh (2) Účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC turbínou ηORC se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru EORC [MWh] a tepelné energie dodané z výrobny (užitečného tepla) QORC [GJ] k energii paliva spáleného v kotlíchkotlích zásobujících jednotku QORCpal [GJ] vyjádřený: ηηORC=3,6×EORC+QORCQpalORC×100% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC parní turbínou ηSpalet=QpalORC3,6×EORC+QORC=100ηORCGJ/GJ kde EORC [MWh] elektřina vyrobená v ORC turbosoustrojí měřená na svorkách generátoru QORC [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo) QORCpal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlíchkotlích ke krytí výroby elektřiny a tepla Qepal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlíchkotlích, připadajícího na výrobu elektřiny QORCel [GJ] tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v ORC turbosoustrojí Sevpal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v ORC [GJ/GJ] turbosoustrojí Setpal měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC turbínou ηeORC [%] účinnost výroby elektřiny v ORC turbosoustrojí ηORC [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC turbínou Příloha č. 11 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby energie v kombinovaném cyklu se spalovacím motorem a ORC turbínou Účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu se spalovacím motorem a ORC turbínou ηet se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátorů (motoru a ORC turbíny) Ekj, EORC [MWh]) a užitečného tepla dodaného z výrobny Qtep k energii paliva spáleného ve spalovacím motoru Qkjpal [GJ] vyjádřený: ηηet=3,6Ekj+EORC+QtepQpalkj% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v kombinovaném cyklu se spalovacím motorem a ORC turbínou Spalet=Qpalkj3,6×Ekj+EORC+QtepGJ/GJ kde Ekj [MWh] elektřina měřená na svorkách generátoru spalovacího motoru EORC [MWh] elektřina měřená na svorkách generátoru turbíny ORC Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo) Qkjpal [GJ] energie paliva spotřebovaného ve spalovacím motoru ke krytí výroby elektřiny a tepla Setpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a tepla) v spalovacím motoru a ORC turbosoustrojí ηet [%] účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů a na dodávku tepelné energie z výrobny Příloha č. 12 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby energie ve Stirlingově motoru Účinnost výroby energie v soustrojí se Stirlingovým motorem se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Est [MWh] a užitečného tepla Qst [GJ] dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného ve Stirlingově motoru (resp. jiné energie dodané motoru) Qstpal, vyjádřený: ηηst=3,6×Est+QstQpalst×100% Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě energie ve Stirlingově motoru ηSpalet=Qpalst3,6×Est+Qst=100ηstGJ/GJ kde Est [MWh] elektrická energie vyrobená ve Stirlingově motoru Qstpal [GJ] energie paliva spáleného ve Stirlingově motoru (resp. jiné energie dodané do motoru) Qst [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo) Setpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie vztažená na výrobu elektřiny na svorkách generátoru a na dodávku tepelné energie z výrobny ηst [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí se Stirlingovým motorem Příloha č. 13 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby elektřiny v kombinovaném cyklu s parním strojem Účinnost výroby elektrické a tepelné energie v parním soustrojí se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Eps [MWh] a užitečného tepla dodaného z výrobny Qtep [GJ] k energii paliva připadajícího na její výrobu Qepal [GJ] za stejnou dobu: ηηet=3,6×Eps+QtepQpal×100% Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním soustrojí ηSpalet=Qpal3,6×Eps+Qtep=100ηetGJ/GJ kde Eps [MWh] výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru parního stroje Qpal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlíchkotlích ke krytí výroby elektřiny a tepla Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo) Setpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla v parním soustrojí ηet [%] účinnost výroby energie (elektřiny a tepla) v parním soustrojí Příloha č. 14 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Stanovení účinnosti výroby energie v plynové mikroturbíně Účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou mikroturbínou se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny Emt [MWh] měřené na svorkách generátoru a užitečného tepla Qtep [GJ] dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové mikroturbíně Qmtpal [GJ] vyjádřený: ηηet=3,6×Emt+QtepQpalmt×100% Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektrické a tepelné energie v plynové mikroturbíně ηSpalet=Qpalmt3,6×Emt+Qtep=100ηetGJ/GJ kde Emt [MWh] elektrická energie vyrobená v plynové mikroturbíně Qmtpal [GJ] energie paliva spáleného v plynové mikroturbíně Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo) Setpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie vztažená na výrobu elektřiny na svorkách generátoru a na dodávku tepelné energie z výrobny ηet [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí s plynovou mikroturbínou Příloha č. 15 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle a) neobnovitelné zdroje energie Palivo\| účel\| účinnost ηv [%] ---\|---\|--- výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW\| výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW výkon kotle\| \| do 0,5 MW\| 0,51- 3 MW\| 3,1- 6 MW\| 6,1- 20 MW\| nad 20 MW\| hořák\| rošty\| prášk.\| fluidní spal. zař.\| \| roštové\| prášk. koks\| výstavba \| 69\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| - změna \| 69\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| - černé uhlí *\| výstavba \| 68\| 70\| 75\| 81\| 82\| 86\| -\| 83\| 87\| 84 změna \| 68\| 70\| 75\| 79\| 80\| 84\| -\| 81\| 85\| 84 brikety\| výstavba \| 67\| 69\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| - změna \| 67\| 69\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| - hnědé uhlí *\| výstavba \| 66\| 68\| 72\| 78\| 79\| 85\| -\| -\| 86\| 84 změna \| 66\| 67\| 70\| 76\| 77\| 83\| -\| -\| 84\| 83 spal.zař.\| →\| hořáky\| -\| -\| -\| - LTO\| výstavba \| 80\| 83\| 84\| 85\| 87\| 89\| -\| -\| - změna \| 80\| 83\| 84\| 85\| 86\| 88\| -\| -\| - TTO\| výstavba \| -\| -\| 82\| 83\| 85\| 87\| -\| -\| - změna \| -\| -\| 82\| 82\| 84\| 86\| -\| -\| - zemní plyn\| výstavba \| 85\| 86\| 87\| 90\| 92\| 93\| -\| -\| - změna \| 85\| 86\| 87\| 89\| 91\| 92\| -\| -\| - spol. spal. \| 82\| 83\| 84\| 87\| 89\| 90\| -\| -\| - Poznámky: * výstavba značí hodnotu min. účinnosti pro novou výstavbu kotlekotle, změna značí hodnotu min. účinnosti pro změnu (rekonstrukci) kotlekotle spol.spal. značí hodnotu min. účinnosti pro společné spalování s jiným palivem a * platí pro standardní uhlí podle přílohy č. 23 této vyhlášky, kde je uveden také způsob přepočtu účinnosti pro uhlí jiných parametrů b) obnovitelné zdrojeobnovitelné zdroje energie Palivo\| účel\| účinnost ηv [%] ---\|---\|--- výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW\| výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW výkon kotle\| do 0,5 MW\| 0,51 - 3 MW\| 3,1 - 6 MW\| 6,1 - 20 MW\| nad 20 MW dřevěná paliva*\| výstavba \| 65\| 67\| 72\| 74\| 76\| 79 změna \| 65\| 67\| 70\| 72\| 74\| 77 podpora \| 64\| 66\| 69\| 71\| 73\| 76 zemědělská biomasa\| výstavba \| 64\| 66\| 71\| 73\| 76\| 78 změna \| 64\| 65\| 70\| 72\| 74\| 76 podpora \| 63\| 64\| 69\| 71\| 73\| 75 biologicky rozložitelná složka komunálního a průmyslového odpadu\| výstavba \| 65\| 67\| 72\| 74\| 75\| 79 změna \| 64\| 66\| 70\| 72\| 74\| 77 podpora \| 63\| 65\| 69\| 71\| 73\| 76 ostatní biomasa jinde neuvedená\| výstavba \| 60\| 59\| -\| -\| -\| - změna \| 60\| 59\| -\| -\| -\| - podpora \| 59\| 58\| -\| -\| -\| - biokapaliny (rostlinné oleje, alkoholy)\| výstavba \| 80\| 83\| -\| -\| -\| - změna \| 80\| 82\| -\| -\| -\| - podpora \| 78\| 80\| -\| -\| -\| - bioplyn, kalový plyn\| výstavba \| 80\| 83\| 85\| 88\| -\| - změna \| 79\| 82\| 84\| 87\| -\| - podpora \| 78\| 81\| 83\| 86\| -\| - skládkový plyn\| výstavba \| 80\| 82\| 84\| 87\| -\| - změna \| 79\| 81\| 83\| 85\| -\| - podpora \| 78\| 80\| 82\| 84\| -\| - Poznámky: * výstavba značí hodnotu min. účinnosti pro novou výstavbu kotlekotle, změna značí hodnotu min. účinnosti pro změnu (rekonstrukci) kotlekotle, podpora značí hodnotu min. účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie ** dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty c) druhotné zdroje energie Palivo\| účel\| účinnost ηv [%] ---\|---\|--- výrobny se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW\| výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW výkon kotle →\| do 0,5 MW\| 0,51 - 3 MW\| 3,1 - 6 MW\| 6,1 - 20 MW\| nad 20 MW biologicky nerozložitelná složka komunálního a průmyslového odpadu\| výstavba \| 65\| 67\| 72\| 74\| 75\| 79 změna \| 64\| 66\| 70\| 72\| 74\| 77 podpora \| 63\| 65\| 69\| 71\| 73\| 76 koksárenský plyn\| výstavba \| -\| -\| 84\| 87\| 89\| 90 změna \| -\| -\| 84\| 86\| 88\| 89 podpora \| -\| -\| 83\| 86\| 87\| 88 vysokopecní plyn\| výstavba \| -\| -\| -\| -\| 83\| 85 změna \| -\| -\| -\| -\| 82\| 84 podpora \| -\| -\| -\| -\| 81\| 83 důlní a degazační plyn\| výstavba \| 80/79/78\| 82/81/80\| 84/8382\| -\| -\| - změna \| 79/78/77\| 81/80/79\| 82/81/80\| -\| -\| - podpora \| 77\| 79\| 80\| -\| -\| - Poznámky: * výstavba značí hodnotu min. účinnosti pro novou výstavbu kotlekotle, změna značí hodnotu min. účinnosti pro změnu (rekonstrukci) kotlekotle, podpora značí hodnotu min. účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie ** nejvyšší hodnota na každém řádku platí pro plyn s obsahem metanunad 40 %, prostřední s obsahem 25 až 40 %, nejnižší s obsahem metanu pod 25 % Příloha č. 16 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Minimální účinnost výroby tepelné energie pro spalinové kotle za plynovou turbínou teplota spalin na vstupu do kotle ts\| účinnost výroby tepelné energie ηv\| měrná spotřeba energie v palivu Stvpal ---\|---\|--- [°C]\| [%]\| [GJ/GJ] do 400\| 74\| 1,35 401 - 450\| 76\| 1,32 451 - 500\| 78\| 1,28 501 - 550\| 80\| 1,25 nad 550\| 81\| 1,24 Příloha č. 17 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Minimální účinnost dodávky tepla z výrobny tepla Minimální účinnost dodávky tepla z výrobny tepla ηd může být oproti účinnosti výroby tepelné energie ηv podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlůkotlů a horkovodních kotlůkotlů a až o 3 % nižší u parních kotlůkotlů při blokovém uspořádání a 8 % při neblokovém uspořádání. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlůkotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapáječek. Příloha č. 18 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Minimální účinnost výroby energie v parním turbosoustrojí a v soustrojí ORC a) pro výrobu elektřiny Palivo\| účel\| výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW\| výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW ---\|---\|---\|--- ηel\| Sevpal\| spalovací zařízení\| ηnetel\| Sedpal [%]\| [GJ/MWh]\| [%]\| [GJ/MWh] černé uhlí\| výstavba \| 28\| 12,86\| práškové\| 43\| 8,37 fluidní\| 41\| 8,78 změna \| 24\| 15,0\| -\| 36\| 10,0 hnědé uhlí\| výstavba \| 28\| 12,86\| práškové\| 42\| 8,57 fluidní\| 40\| 9,0 změna \| 23\| 15,65\| -\| 36\| 10,0 TTO (mazut)\| výstavba \| 28\| 12,86\| hořáky\| 40\| 9,0 změna \| 24\| 15,0\| 36\| 10,0 zemní plyn\| výstavba \| 30\| 12,0\| hořáky\| 40\| 9,0 změna \| 28\| 12,86\| 36\| 10,0 biomasa*\| změna \| 19\| 18,95\| rošty\| 20\| 18,0 důlní a degazační plyn, koksárenský plyn\| výstavba \| 20\| 18,0\| -\| 35\| 10,28 změna \| 19\| 18,95\| -\| 33\| 10,91 podpora \| 18\| 20,0\| -\| 32\| 11,25 biologicky rozložitelná i nerozložitelná složka komunálního a průmyslového odpadu\| změna \| 24\| 15,0\| -\| 24\| 15,0 Poznámky: * výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny elektřiny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny elektřiny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie ** biomasa = dřevěná paliva (dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty), zemědělská biomasa a ostatní biomasa jinde neuvedená Hodnoty uvedené v tabulce platí i pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv [MWh]/Qtep [MWh] rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla). b) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v parním turbosoustrojí Turbosoustrojí\| účel\| výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW\| výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW ---\|---\|---\|--- parní turbína\| -\| kondenzační odběrová\| protitlaká\| kondenzační odběrová\| protitlaká -\| -\| ηel\| Sevpal\| ηel\| Sevpal\| ηnetel\| Sedpal\| ηnetel\| Sedpal -\| -\| [%]\| [GJ/MWh]\| [%]\| [GJ/MWh]\| [%]\| [GJ/MWh]\| [%]\| [GJ/MWh] fosilní paliva\| výstavba\| 49/48\| 7,35/7,5\| 67/64\| 5,35/5,6\| 49\| 7,35\| 68\| 5,29 změna\| 49/48\| 7,35/7,5\| 65/62\| 5,55/5,8\| 49\| 7,35\| 66\| 5,45 podpora\| 48/47\| 7,5/7,65\| 64/61\| 5,6/5,9\| 48\| 7,5\| 65\| 5,54 druhotný zdroj\| výstavba\| 49/48*\| 7,35/7,5\| 65/64\| 5,55/5,6\| 47\| 7,65\| 65\| 5,55 změna\| 47/46*\| 7,65/7,8\| 63/62\| 5,7/5,8\| 46\| 7,8\| 64\| 5,6 podpora\| 46/45\| 7,8/8,0\| 62/61\| 5,8/5,9\| 45\| 8,0\| 63\| 5,7 biomasa\| výstavba\| 49/48*\| 7,35/7,5\| 65/64\| 5,55/5,6\| 47\| 7,65\| 65\| 5,55 změna\| 46/45*\| 7,8/8,0\| 63/62\| 5,7/5,8\| 46\| 7,8\| 64\| 5,6 podpora\| 45/44*\| 8,0/8,2\| 62/61\| 5,8/5,9\| 45\| 8,0\| 63\| 5,7 Poznámky: výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie nižší hodnoty platí pro turbínu o elektrickým výkonem menším než 6 MW * biomasa = dřevní paliva (dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty), zemědělská biomasa a ostatní biomasa jinde neuvedená c) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v soustrojí ORC Palivo\| účel\| výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW ---\|---\|--- Výkon kotle\| -\| do 0,5 MW\| 0,5 – 3MW\| od 3,1MW \| -\| ηORC\| Sevpal\| ηORC\| ηel\| ηORC\| ηel -\| -\| [%]\| [GJ/MWh]\| [%]\| [GJ/MWh]\| [%]\| [GJ/MWh] dřevěná paliva*\| výstavba\| 64\| 5,6\| 66\| 5,45\| 71\| 5,05 změna\| 64\| 5,6\| 66\| 5,45\| 69\| 5,2 podpora\| 63\| 5,7\| 65\| 5,55\| 68\| 5,3 zemědělská biomasa\| výstavba\| 63\| 5,7\| 65\| 5,55\| 70\| 5,15 změna\| 63\| 5,7\| 64\| 5,6\| 69\| 5,2 podpora\| 62\| 5,8\| 63\| 5,7\| 68\| 5,3 ostatní biomasa jinde neuvedená\| výstavba\| 63\| 5,7\| 65\| 5,55\| 70\| 5,15 změna\| 63\| 5,7\| 64\| 5,6\| 69\| 5,2 podpora\| 62\| 5,8\| 63\| 5,7\| 68\| 5,3 Poznámky: * výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie ** dřevní paliva - dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty Příloha č. 19 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Minimální účinnost výroby elektřiny a výroby elektřiny a tepla v kombinovaném cyklu s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu Provozní soubor\| účel\| výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW\| výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW ---\|---\|---\|--- -\| ηel\| Sevpal\| ηet\| Setpal\| ηnetel\| Sevpal -\| [%]\| [GJ/MWh]\| [%]\| [GJ/GJ]\| [%]\| [GJ/MWh] plynová turbína\| výstavba\| 32\| 11,25\| -\| -\| 36\| 10,0 změna \| 32\| 11,25\| -\| -\| 36\| 10,0 paroplynové zařízení s kondenzací*\| výstavba\| -\| -\| -\| -\| 54\| 1,85 změna \| -\| -\| -\| -\| 54\| 1,85 plynová turbína se spalinovým kotlemkotlem\| výstavba\| -\| -\| 81\| 1,23\| 84\| 1,19 změna \| -\| -\| 80\| 1,25\| 83\| 1,20 podpora \| -\| -\| 79\| 1,26\| 82\| 1,22 paroplynové zařízení s dodávkou tepla**\| výstavba\| -\| -\| 75\| 1,33\| 75\| 1,33 změna \| -\| -\| 75\| 1,33\| 75\| 1,33 podpora\| -\| -\| 75\| 1,33\| 75\| 1,33 Poznámky: * výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie plynová turbína + spalinový kotelkotel \\+ parní kondenzační turbína * plynová turbína + spalinový kotelkotel \\+ parní protitlaká turbína Do vlastní spotřeby není zahrnuta spotřeba kompresoru plynu. Příloha č. 20 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Minimální účinnost výroby elektřiny v kogenerační jednotce se spalovacím motorem Jedná se o výrobu elektřiny v kogenerační jednotce, kde není k dispozici odběr tepelné energie Qtep (např. zdroje elektřiny na degazační plyn). Uvedené účinnosti kogenerační jednotky platí jak pro její výstavbu, tak pro provoz. Hodnoty pro degazační plyn platí i pro jiný odpadní plyn s obsahem metanu nad 40 %. Jmenovitý elektrický výkon kogenerační jednotky\| účinnost výroby elektrické energie\| měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny ---\|---\|--- \| ηekj\| Sevpal [kW]\| [%]\| [GJ/MWh] \| \| zemní plyn, nafta\| bioplyn\| degazační, kalový, skládkový plyn\| zemní plyn, nafta\| bioplyn\| degazační, kalový skládkový plyn do 30\| výstavba\| 26\| 26\| -\| 13,85\| 13,85\| - změna\| 26\| 25\| -\| 13,85\| 14,4\| - podpora\| -\| 25\| -\| -\| 14,4\| - 31 -100\| výstavba\| 30\| 30\| -\| 12,0\| 12,0\| - změna\| 30\| 29\| -\| 12,0\| 12,4\| - podpora\| -\| 29\| -\| -\| 12,4\| - 101 - 300\| výstavbav\| 32\| 31\| 29\| 11,25\| 11,6\| 12,4 změna\| 32\| 30\| 28\| 11,25\| 12,0\| 12,85 podpora\| -\| 30\| 28\| -\| 12,0\| - 301 - 700\| výstavba\| 36\| 35\| 32\| 10,0\| 10,3\| 11,25 změna\| 36\| 34\| 31\| 10,0\| 10,6\| 11,6 podpora\| -\| 34\| 31\| -\| 10,6\| 11,6 701 -1100\| výstavba\| 41\| 40\| 37\| 8,78\| 9,0\| 9,7 změna\| 41\| 39\| 36\| 8,78\| 9,2\| 10,0 podpora\| -\| 39\| 36\| -\| 9,2\| 10,0 nad 1100\| výstavba\| 42\| 41\| 38\| 8,57\| 8,8\| 9,45 změna\| 42\| 40\| 37\| 8,57\| 9,0\| 9,7 podpora\| -\| 40\| 37\| 8,57\| 9,0\| 9,7 Poznámky: výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie Příloha č. 21 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce se spalovacím motorem a minimální účinnost výroby energie ve výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli Jmenovitý elektrický výkon kogenerační jednotky\| teplota vody na výstupu z kogenerační jednotky\| účinnost výroby energie v kogenerační jednotce\| měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny\| účinnost výroby energie (elektr.+tepel.) ve výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli ---\|---\|---\|---\|--- \| t\| ηkj\| Sevpal\| ηet* [kW]\| [°c]\| [%]\| [GJ/MWh]\| [%] \| \| zemní plyn, nafta\| bioplyn\| degazační plyn\| zemní plyn, nafta\| bioplyn\| degazační plyn\| zemní plyn, nafta do 100\| do 90\| 75\| 74\| -\| 4,8\| 4,85\| -\| 75 + 9 x K/(1+K) 101 - 1100\| do 90\| 80\| 79\| 72\| 4,5\| 5,0\| 5,0\| 80 + 5 x K/(1+K) nad 1100\| do 90\| 85\| 84\| 76\| 4,2\| 4,3\| 4,75\| 85 nad 100\| 91 - 100\| 75\| 74\| 67\| 4,8\| 4,85\| 5,35\| 75 + 10 x K/(1+K) nad 100\| 101 - 110\| 69\| 68\| 62\| 5,2\| 5,3\| 5,8\| 69 + 16 x K/(1+K) nad 100\| 111 - 120\| 64\| 63\| 57\| 5,6\| 5,7\| 6,3\| 64 + 21 x K/(1+K) nad 100\| 121 - 130\| 59\| 58\| 53\| 6,1\| 6,2\| 6,8\| 59 + 26 x K/(1+K) nad 100\| nad 130\| 54\| 53\| 48\| 6,65\| 6,8\| 7,5\| 54 + 31 x K/(1+K) Poznámky: *K=QpalkoQpalkj kde Qkjpal [GJ] energie paliva spáleného v kogenerační jednotce Qkopal [GJ] energie paliva spáleného v kotlíchkotlích Příloha č. 22 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárním kolektoru Hodnoty minimální účinnosti Typ solárního kolektoru\| rozdíl teplot tm \\- te\| minimální účinnost ηr ---\|---\|--- [°C]\| [%] nezasklený kolektor (absorbér)\| 10\| 70 plochý zasklený kolektor\| 30\| 60 trubkový vakuový kolektor\| 50\| 55 Příloha č. 23 k vyhlášce č. 441/2012 Sb. Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv 1. Způsoby prokazování kvality paliv a) Obecné zásady 1) U fosilních a uhlovodíkových paliv výhřevnost nebo spalné teplo stanovuje, pokud není dohodnuto jinak, dodavatel paliva. Odběratel paliva (výrobcevýrobce energie) může dodatečně laboratorně stanovit obsah tepla v palivu. 2) U obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie a druhotných zdrojů energie stanovuje, pokud není stanoveno jinak, obsah tepla v palivu odběratel paliva (výrobcevýrobce energie). b) Analýza paliva 1) Provádí se podle pravidel uvedených v technické normě ČSN EN 15234-1 - Tuhá biopaliva - Prokazování kvality paliv - Část 1: Obecné požadavky (v bodu 6.6.1) 2) Použití typických hodnot, např. uvedených v technické normě ČSN EN 14961-1 - Tuhá biopaliva - Specifikace a třídy paliv - Část 1: Obecné požadavky (příloha B), nebo získaných praktickými zkušenostmi. 3) Výpočet vlastností, např. použitím typických hodnot a s ohledem na dokumentované specifické hodnoty. 4) Provedení fyzikálních a chemických analýz způsobem používaným v akreditovaných laboratořích s použitím příslušných technických norem. 5) V případě, že vlastnosti paliva jsou dostatečně známy z hlediska získaných informací o původu, pak nemusí být prováděn fyzikální a chemický rozbor paliva. c) Vzorkování a manipulace se vzorky Provádí podle norem ČSN EN 15234-1 - Tuhá biopaliva - Prokazování kvality paliv - Část 1: Obecné požadavky, ČSN EN 14961-1 - Tuhá biopaliva - Specifikace a třídy paliv - Část 1: Obecné požadavky. d) Výhřevnost tuhých paliv pro malé a střední stacionární výrobny1 1) Výhřevnost tuhých fosilních paliv ke spalování v malých stacionárních výrobnách do výkonu 0,2 MW nesmí být u hnědého uhlí nižší než 10 MJ/kg a u černého uhlí nižší než 15 MJ/kg. 2) Výhřevnost tuhých fosilních paliv ke spalování ve středních stacionárních výrobnách do výkonu 5 MW nesmí být u hnědého uhlí nižší než 9,2 MJ/kg a u černého uhlí 14,2 MJ/kg. 3) Výhřevnost tuhých paliv vyrobených z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie ke spalování biomasy ve stacionárních výrobnách s uvedeným obsahem vody: Obsah vody\| Výhřevnost\| Spalné teplo ---\|---\|--- W\| Qir\| Qnr [%]\| [MJ/kg]\| [MJ/kg] 0\| 18,5\| 19,858 5\| 17,452\| 18,865 10\| 16,405\| 17,872 15\| 15,357\| 16,879 20\| 14,309\| 15,886 25\| 13,262\| 14,894 30\| 12,214\| 13,901 35\| 11,166\| 12,908 40\| 10,119\| 11,915 45\| 9,071\| 10,922 50\| 8,023\| 9,929 55\| 6,976\| 8,936 60\| 5,928\| 7,943 65\| 4,880\| 6,950 70\| 3,833\| 5,957 75\| 2,785\| 4,965 80\| 1,737\| 3,972 Výhřevnost ostatních paliv vyrobených z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů ke spalování v malých a středních stacionárních výrobnách se stanovuje individuálně na základě měření a dokládá se protokolem. e) Výhřevnost kapalných paliv pro malé a střední stacionární výrobny 1) Výhřevnost kapalných uhlovodíkových paliv ke spalování v malých a středních stacionárních výrobnách do výkonu 5 MW nesmí být u topné nafty nižší než 41,5 MJ/kg, u lehkého topného oleje 41,9 MJ/kg a u mazutu 40,8 MJ/kg. 2) Výhřevnost kapalných paliv vyrobených z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie ke spalování v malých a středních stacionárních výrobnách do výkonu 5 MW se stanovuje individuálně na základě měření a dokládá se protokolem. f) Výhřevnost plynných paliv pro malé a střední stacionární výrobny 1) Přepočet ze spalného tepla na výhřevnost zemního plynu Qir=3600×QpalVp×ksMJ/m3 Qir \\- výhřevnost ZP [MJ/m3] Qpal \\- množství dodané energie plynu [MWh] Vp \\- množství dodaného plynu [m3] ks \\- přepočítávací koeficient spalného tepla na výhřevnost - 0,901 2) Výhřevnost plynných paliv vyrobených z obnovitelných nebo druhotných zdrojů energie se stanovuje individuálně na základě měření a dokládá se protokolem. g) Výhřevnost tuhých, kapalných a plynných paliv pro velké výrobny do výkonu 50 MW a zvlášť velké o výkonu nad 50 MW je předmětem dodavatelsko - odběratelských vztahů. 2. Referenční parametry pro stanovení minimální účinnosti výroby tepla pro palivové kotlekotle Černé uhlí: a) Hodnoty uvedené v tabulce a) v příloze 15 a v tabulkách a) a b) v příloze 18 platí pro standardní uhlí, které je definované parametry: voda Wstr=7 %, popel v sušině Astd=16 %, výhřevnost Qistr=26630 kJ/kg. b) Pro uhlí s vyšším obsahem vody Wr a popela Ad při výpočtové hodnotě (projektové nebo naměřené) ηk [%] platí: • roštových kotlůkotlů ηk \\+ 0,04 × (Wr \\- 7) + 0,33 × (Ad \\- 16) ≥ ηv [%] • granulačních kotlůkotlů ηk \\+ 0,04 × (Wr-7) + 0,22 × (Ad-16) ≥ ηv [%] Hnědé uhlí: a) Hodnoty uvedené v tabulce a) v příloze 15 a v tabulkách a) a b) v příloze 18 platí pro standardní uhlí, které je definované parametry: voda Wstr=26,5 %, popel v sušině Astd=21,5 %, výhřevnost Qistr=13600 kJ/kg. b) Pro uhlí s vyšším obsahem vody Wr a popela Ad při výpočtové hodnotě (projektové nebo naměřené) ηk [%] platí: • roštových kotlůkotlů ηk \\+ 0,01 × (Wr \\- 26,5) + 0,5 × (Ad \\- 21,5) ≥ ηv [%] • granulačních kotlůkotlů ηk \\+ 0,01 × (Wr-26,5) + 0,35 × (Ad-21,5) ≥ ηv [%] 1) Směrnice 2001/80/ES z 23.10.2001 o omezování emisí určitých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení 1 Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 13/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 98/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 98/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o dočasném užívání části státního území a majetku Slovenské republiky pro výstavbu a provoz stavby „Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice – Rohatec“ na hraničním vodním toku Radějovka (Radejovka) v katastrálních územích obcí Sudoměřice a Rohatec a města Skalica Vyhlášeno 10. 12. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 10. 2012, částka 52/2012 * Článek 1 - 1) Předmětem této dohody je dočasné užívání části státního území Slovenské republiky, která je ve vlastnictví Slovenské republiky, a majetku Slovenské republiky nacházejícího se na státním území České republiky, a to v souvislosti s výstavbou a provozem st * Článek 2 - Příslušnými orgány obou smluvních stran k provádění této dohody jsou: * Článek 3 - 1) Česká smluvní strana vybere v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky investora a provozovatele stavby, kterého bez zbytečného odkladu oznámí slovenské smluvní straně. * Článek 4 - Dokončená stavba se bude provozovat a užívat na základě zvláštních smluv uzavřených mezi příslušnými vodohospodářskými organizacemi obou smluvních stran. * Článek 5 - Realizace stavby nemění průběh státních hranic podle platného hraničního dokumentárního díla. * Článek 6 - Stavba bude ve výlučném vlastnictví České republiky. * Článek 7 - 1) Případné spory týkající se výkladu a provádění této dohody budou řešeny přímými konzultacemi a jednáními na úrovni příslušných orgánů uvedených v článku 2 této dohody. * Článek 8 - Tato dohoda může být měněna anebo doplňována na základě vzájemné dohody obou smluvních stran. Změny a doplňky musí být provedené písemnou formou. * Článek 9 - 1) Tato dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 10. 2012 98 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. října 2012 byla v Trenčíně podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o dočasném užívání části státního území a majetku Slovenské republiky pro výstavbu a provoz stavby „Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice – Rohatec“ na hraničním vodním toku Radějovka (Radejovka) v katastrálních územíchkatastrálních územích obcíobcí Sudoměřice a Rohatec a města Skalica. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 9 odst. 1 dnem podpisu. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o dočasném užívání části státního území a majetku Slovenské republiky pro výstavbu a provoz stavby „Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice - Rohatec“ na hraničním vodním toku Radějovka (Radejovka) v katastrálních územích obcí Sudoměřice a Rohatec a města Skalica Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“), vycházejíce ze Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci, podepsané 23. listopadu 1992 v Bratislavě, vycházejíce ze Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, podepsané 4. ledna 1996 v Židlochovicích (dále jen „Smlouva“), vycházejíce z Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí, podepsané 29. října 1992 v Praze, vycházejíce z Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách, podepsané 16. prosince 1999 v Židlochovicích, v souvislosti s výstavbou a provozem stavby „Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice – Rohatec“ na hraničním vodním toku Radějovka (Radejovka), v katastrálních územích obcí Sudoměřice a Rohatec a města Skalica, se dohodly takto: Článek 1 1) Předmětem této dohody je dočasné užívání části státního území Slovenské republiky, která je ve vlastnictví Slovenské republiky, a majetku Slovenské republiky nacházejícího se na státním území České republiky, a to v souvislosti s výstavbou a provozem stavby „Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice – Rohatec“ (dále jen „stavba“). Jedná se o pozemky v katastrálních územíchkatastrálních územích obceobce Sudoměřice a města Skalica mezi hraničními znaky IX/1S a IX/1C na hraničním vodním toku Morava a mezi hraničními znaky IX/1S a VIII/32/14C až VIII/31C a VIII/30/35S na hraničním vodním toku Radějovka (Radejovka). 2) Slovenská smluvní strana souhlasí, aby česká smluvní strana dočasně užívala část pozemku ve vlastnictví Slovenské republiky nacházející se na státním území Slovenské republiky, ve správě Slovenského vodohospodářského podniku, š. p. se sídlem v Banské Štiavnici (dále jen „SVP“), ve výměře 95 m2 pro výstavbu a provoz objektů stavby. Jde o část pozemku v katastrálním územíkatastrálním území slovenského města Skalica, parcelní číslo 32820/6, zapsaného v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 9056, na Správě katastru Skalica, druh pozemku vodní plocha, v celkové výměře 1351 m2. 3) Slovenská smluvní strana souhlasí, aby česká smluvní strana dočasně užívala pozemky ve vlastnictví Slovenské republiky nacházející se na státním území České republiky, ve správě SVP, v celkové výměře 3216 m2 pro výstavbu a provoz stavby. Jde o pozemky anebo jejich části v katastrálním územíkatastrálním území české obceobce Sudoměřice, vedené na Katastrálním úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovišti Hodonín: a) parcelní číslo 5268, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 2303, druh pozemku vodní plocha, v celkové výměře 19 m2, b) parcelní číslo 5269, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 2303, druh pozemku vodní plocha, v celkové výměře 2420 m2, stavbou dotčená část ve výměře 1679 m2, c) parcelní číslo 5270, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 2303, druh pozemku ostatní plocha, v celkové výměře 1102 m2, d) parcelní číslo 5271, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 2303, druh pozemku ostatní plocha, v celkové výměře 416 m2. 4) Slovenská smluvní strana bere na vědomí, že česká smluvní strana užívá pozemky ve vlastnictví České republiky nacházející se na státním území Slovenské republiky, ke kterým má právo hospodaření Povodí Moravy, s. p. se sídlem v Brně, Dřevařská 932/11, IČ 70890013, (dále jen „Povodí Moravy“) v celkové výměře 5908 m2, a které budou použité pro výstavbu a provoz stavby. Jde o pozemky anebo jejich části v katastrálním územíkatastrálním území slovenského města Skalica, vedené na Správě katastra Skalica: a) parcelní číslo 41867, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 11541, druh pozemku ostatní plocha, v celkové výměře 567 m2, b) parcelní číslo 41866/2, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 11541, druh pozemku vodní plocha, v celkové výměře 1731 m2, c) parcelní číslo 41866/3, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 11541, druh pozemku vodní plocha, v celkové výměře 1582 m2, d) parcelní číslo 42921/3, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 11541, druh pozemku vodní plocha, v celkové výměře 1946 m2, e) parcelní číslo 43420/2, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 11541, druh pozemku vodní plocha, v celkové výměře 17500 m2, stavbou dotčená část ve výměře 82 m2. Článek 2 Příslušnými orgány obou smluvních stran k provádění této dohody jsou: a) za Slovenskou republiku - Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky; b) za Českou republiku - Ministerstvo dopravy a Ministerstvo zemědělství. Článek 3 1) Česká smluvní strana vybere v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky investora a provozovatele stavby, kterého bez zbytečného odkladu oznámí slovenské smluvní straně. 2) Česká smluvní strana zabezpečí užívání pozemků ve vlastnictví Slovenské republiky podle článku 1 odst. 2 a 3 této dohody investorem na výstavbu a provoz stavby. 3) Jestliže se smluvní strany nedohodnou jinak, zavazuje se česká smluvní strana, že přeruší-li se výstavba stavby na dobu delší než jeden (1) rok z jakýchkoliv důvodů nezpůsobených slovenskou smluvní stranou, anebo stavba nebude dokončena v termínu stanoveném ve stavebním povolení, anebo stavba nebude uvedena do provozu do jednoho (1) roku od termínu ukončení stavby uvedeného ve stavebním povolení pro investora stavby, anebo z jiných důvodů nebude stavba řádně a v termínech ukončena, nahradí škody vzniklé slovenské smluvní straně z tohoto stavu. 4) Česká smluvní strana se zavazuje, že v případě nedokončení stavby uvede státní území Slovenské republiky uvedené v čl. 1 odst. 2 této dohody do původního stavu, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Za nedokončení stavby se považuje nejen nezapočetí stavby, ale i skutečnosti uvedené v odstavci 3. Zdokumentování stavu pozemků týkajících se stavby před začátkem stavby na státním území Slovenské republiky bude po vzájemné dohodě odevzdané SVP protokolem investorovi české smluvní strany. Článek 4 Dokončená stavba se bude provozovat a užívat na základě zvláštních smluv uzavřených mezi příslušnými vodohospodářskými organizacemi obou smluvních stran. Článek 5 Realizace stavby nemění průběh státních hranic podle platného hraničního dokumentárního díla. Článek 6 Stavba bude ve výlučném vlastnictví České republiky. Článek 7 1) Případné spory týkající se výkladu a provádění této dohody budou řešeny přímými konzultacemi a jednáními na úrovni příslušných orgánů uvedených v článku 2 této dohody. 2) V případě, že spor nebude vyřešen podle odstavce 1, bude předložen oběma smluvním stranám. Článek 8 Tato dohoda může být měněna anebo doplňována na základě vzájemné dohody obou smluvních stran. Změny a doplňky musí být provedené písemnou formou. Článek 9 1) Tato dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu. 2) Tato dohoda se uzavírá na dobu určitou. Její platnost skončí dnem vstupu v platnost zvláštní smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, uzavřené na základě článku 32 odst. 1 Smlouvy. Ukončením platnosti této dohody nebude dotčeno vlastnické právo České republiky vzniklé podle článku 6 této dohody. 3) Při uzavření zvláštní smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou na základě článku 32 odst. 1 Smlouvy budou obě smluvní strany řešit užívání části státního území Slovenské republiky, která je ve vlastnictví Slovenské republiky a která bude zastavěna stavbou podle článku I odstavec 1 této dohody, samostatnou mezinárodní smlouvou. Dáno v Trenčíně dne 29. října 2012 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a slovenském jazyce, přičemž obě dvě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Mgr. Pavel Dobeš v. r. ministr dopravy Za vládu Slovenské republiky Peter Žiga v. r. ministr životního prostředí
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 97/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 97/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí nového znění Přílohy I (Seznam zakázaných látek a metod – Mezinárodní standard Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu Vyhlášeno 10. 12. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2012, částka 52/2012 * S0. NESCHVÁLENÉ LÁTKY - Jakákoliv farmaceutická látka, která není zahrnuta v následujících sekcích Seznamu a není aktuálně schválena pro humánní terapeutické použití jakýmkoliv vládním zdravotnickým regulačním úřadem (např. léčiva v preklinickém nebo klinickém stadiu výzkumu nebo * S1. ANABOLICKÉ LÁTKY - Anabolické látky jsou zakázány. * S2. PEPTIDOVÉ HORMONY, RŮSTOVÉ FAKTORY A PŘÍBUZNÉ LÁTKY - Následující látky a jejich uvolňující faktory jsou zakázány: * S3. BETA2- AGONISTÉ - Všichni beta-2 agonisté (včetně obou případných optických isomerů) jsou zakázáni kromě salbutamolu (maximálně 1600 mikrogramů za 24 hodin), formoterolu (maximálně 36 mikrogramů za 24 hodin) a salmeterolu pokud jsou podány v inhalaci v souladu s doporučeným * S4. HORMONOVÉ A METABOLICKÉ MODULÁTORY - Zakázané je následující: * S5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY - Maskovací látky jsou zakázané. Zahrnují: * M1. ZVYŠOVÁNÍ PŘENOSU KYSLÍKU - Zakázané je následující: * M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE - Zakázané je následující: * M3. GENOVÝ DOPING - Z důvodu potenciálu ke zvýšení sportovního výkonu je zakázáno následující: * S6. STIMULANCIA - Všechna stimulancia (včetně obou jejich případných optických isomerů) jsou zakázaná, s výjimkou derivátů imidazolu v případě jejich místního použití a stimulancií zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2012. S7. NARKOTIKA - Zakázané je následující: * S8. KANABINOIDY - Přírodní (např. hašiš, konopí a marihuana) nebo syntetický delta9-tetrahydrokanabinol (THC) a kanabimimetika (např. „Spice“ /obsahující JWH018, JWH073/ a HU-210) jsou zakázané. * S9. GLUKOKORTIKOSTEROIDY - Všechny glukokortikosteroidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo nitrosvalovou aplikací jsou zakázané. * P1. ALKOHOL - Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při Soutěži v následujících sportech. Detekce se bude provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro porušení dopingového pravidla (hematologická hodnota) je 0.10 g/l. * P2. BETA-BLOKÁTORY - Pokud není jinak určeno, beta-blokátory jsou zakázány pouze Při Soutěži v následujících sportech. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2012 97 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s., č. 46/2008 Sb. m. s. a č. 47/2012 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě proti dopingu ve sportu Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. listopadu 2011 bylo generální ředitelkou UNESCO oznámeno schválení nového znění Přílohy I – Seznamu zakázaných látek a metod – Mezinárodní standard Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu.1) S novým zněním Přílohy I vyslovil souhlas Parlament České republiky. Nové znění Přílohy I vstoupilo v platnost v souladu s článkem 34 odst. 3 Úmluvy dne 1. ledna 2012 a tímto dnem vstoupilo v platnost i pro Českou republiku. Dnem vstupu nového znění Přílohy I v platnost přestalo platit znění Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu platné od 1. ledna 2011 a vyhlášené pod č. 47/2012 Sb. m. s. Anglické znění Přílohy I a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD 5kB MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA PROTI DOPINGU VE SPORTU Příloha I – Seznam zakázaných látek a metod – Mezinárodní standard Paříž, 1. ledna 2012 SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2012 SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX Platný od 1. ledna 2012 Podle článku 4.2.2 Světového antidopingového kodexu všechny Zakázané látky budou považovány za „Specifické látky“ kromě látek ze skupin S1, S2, S4.4, S4.5 a S6(a) a Zakázaných metod M1, M2 a M3. LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE (PŘI SOUTĚŽI I MIMO SOUTĚŽ) ZAKÁZANÉ LÁTKY S0. NESCHVÁLENÉ LÁTKY Jakákoliv farmaceutická látka, která není zahrnuta v následujících sekcích Seznamu a není aktuálně schválena pro humánní terapeutické použití jakýmkoliv vládním zdravotnickým regulačním úřadem (např. léčiva v preklinickém nebo klinickém stadiu výzkumu nebo po ukončené registraci, syntetické drogy, veterinární léky), je zakázána stále. S1. ANABOLICKÉ LÁTKY Anabolické látky jsou zakázány. 1. ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS): (a) Exogenní* AAS, zahrnující: 1-androstendiol (5α-androst-1-en-3β,17β-diol ); 1-androstendion (5α-androst-1-en-3,17-dion); bolandiol (estr-4-en-3β,17β-diol); bolasteron; boldenon; boldion (androsta-1,4-dien-3,17-dion); danazol (17α-ethynyl-17β-hydroxyandrost-4-eno[2,3-d]isoxazol); dehydrochlormethyltestosteron (4-chloro-17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); desoxymethyltestosteron (17α-methyl-5α-androst-2-en-17β-ol); drostanolon; ethylestrenol (19-nor-17α-pregn-4-en-17-oI); fluoxymesteron; formebolon; furazabol (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androstano[2,3-c]-furazan); gestrinon; 4-hydroxytestosteron (4,17β-dihydroxyandrost-4-en-3-on); kalusteron; klostebol; mestanolon; mesterolon; metandienon (17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); metenolon; methandriol; metasteron (2α, 17α-dimethyl-5α-androstan-3-on-17β-ol); methyldienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9-dien-3-on); methyl-1-testosteron (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androst-1-en-3-on); methylnortestosteron (17β-hydroxy-17α-methylestr-4-en-3-on); methyltestosteron; metribolon (methyltrienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9,11-trien-3-on); miboleron; nandrolon; 19-norandrostendion (estr-4-en-3,17-dion); norboleton; norethandrolon; norklostebol; oxabolon; oxandrolon; oxymesteron; oxymetolon; prostanozol (17β-hydroxy-5α-androstano [3,2-c]pyrazol); quinbolon; stanozolol; stenbolon; 1-testosteron (17β-hydroxy-5α-androst-1-en-3-on); tetrahydrogestrinon (18a-homo-pregna-4,9,11-trien-17β-ol-3-on); trenbolon a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. b. Endogenní** AAS, pokud jsou podány exogenně: Androstendiol (androst-5-en-3β,17β-diol), androstendion (androst-4-en-3,17-dion), dihydrotestosteron, prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA), testosteron a jejich metabolity a isomery, ale ne s omezením pouze na ně: 5α-androstan-3α,17α-diol \| 5-androstendion (androst-5-en-3,17-dion) ---\|--- 5α-androstan-3α,17β-diol\| epi-dihydrotestosteron 5α-androstan-3β,17α-diol\| epitestosteron 5α-androstan-3β,17β-diol \| 3α-hydroxy-5αandrostan-17-on androst-4-en-3α,17α-diol\| 3β-hydroxy-5αandrostan-17-on androst-4-en-3α,17β-diol\| 7α-hydroxy-DHEA androst-5-en-3β,17α-diol\| 7β-hydroxy-DHEA androst-5-en-3α,17α-diol\| 7-keto-DHEA androst-5-en-3α,17β-diol\| 19-norandrosteron androst-5-en-3β,17α-diol\| 19-noretiocholanolon 4-androstendiol (androst-4-en-3β,17β-diol)\| 2. Ostatní anabolické látky, zahrnující: Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM), tibolon, zeranol, zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně. Pro účely skupiny této sekce: * „exogenní“ se vztahuje k látce, kterou tělo není normálně schopno produkovat přirozeně. ** „endogenní“ se vztahuje k látce, kterou může tělo produkovat přirozeně. S2. PEPTIDOVÉ HORMONY, RŮSTOVÉ FAKTORY A PŘÍBUZNÉ LÁTKY Následující látky a jejich uvolňující faktory jsou zakázány: 1. Látky stimulující erytropoesu (např. erytropoetin (EPO), darbepoetin (dEPO), stabilizátory hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF), methoxypolyethylenglykol-epoetin beta (CERA), peginesatid /Hematide/); 2. Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) u mužů; 3. Insuliny; 4. Kortikotropiny; 5. Růstový hormon (GH), fibroblastové růstové faktory (FGFs), hepatocytový růstový faktor (HGF), insulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1), mechanické růstové faktory (MGF), růstový faktor odvozený z krevních destiček (PDGF) a vaskulárně-endoteliární růstový faktor (VEGF), stejně jako jakékoliv jiné růstové faktory ovlivňující syntézu nebo degradaci bílkovin svalů, šlach a vaziva, krevní zásobení, využití energie, regenerativní kapacitu nebo ovlivňující typy svalových vláken; a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. S3. BETA2- AGONISTÉ Všichni beta-2 agonisté (včetně obou případných optických isomerů) jsou zakázáni kromě salbutamolu (maximálně 1600 mikrogramů za 24 hodin), formoterolu (maximálně 36 mikrogramů za 24 hodin) a salmeterolu pokud jsou podány v inhalaci v souladu s doporučeným léčebným režimem výrobce. Přítomnost salbutamolu v moči v koncentraci vyšší než 1000 ng/ml a přítomnost formoterolu v moči v koncentraci vyšší než 30 ng/ml nebude považována za zamýšlené terapeutické použití, ale bude považována za pozitivní laboratorní nález, pokud sportovec neprokáže kontrolovanou farmakokinetickou studií, že abnormální výsledek byl způsoben užíváním terapeutické inhalační dávky nižší než výše uvedené maximum. S4. HORMONOVÉ A METABOLICKÉ MODULÁTORY Zakázané je následující: 1. Inhibitory aromatáz, zahrnující: Aminoglutethimid, anastrozol, androsta-1,4,6-trien-3-17-dion (androstatriendion), 4-androsten-3,6,17-trion (6-oxo),exemestan, formestan, letrozol, testolacton, ale ne s omezením pouze na ně. 2. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující: Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně. 3. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující: Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně. 4. Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně. 5. Metabolické modulátory: Receptor delta aktivovaný peroxizomovými proliferátory /Peroxisome Proliferator Activated Receptor δ (PPARδ) agonists/ (např. GW 1516) a Agonisté proteinkinasové osy aktivované AMP v součinnosti s PPAR delta / PPARδ-AMP-activated protein kinase (AMPK) axis agonists/ (např. AICAR) S5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY Maskovací látky jsou zakázané. Zahrnují: Diuretika, desmopressin, plasmaexpandery (např. glycerol, nitrožilní podání albuminu, dextranu, hydroxyethylškrobu a mannitolu), probenecid a další látky s podobnými biologickými účinky. Lokální aplikace felypressinu pro zubní anestézi není zakázána. Diuretika zahrnují: Acetazolamid, amilorid, bumetanid, furosemid, chlortalidon, indapamid, kanrenon, kyselina etakrynová, metolazon, spironolakton, thiazidy (např. bendroflumethiazid, hydrochlorothiazid, chlorothiazid), triamteren a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky (kromě drospirenonu, pamabromu a lokálního podání dorzolamidu a brinzolamidu, které nejsou zakázané). Pro použití (Při Soutěži, případně Mimo Soutěž) jakéhokoliv množství látky se stanoveným prahovým limitem (tj. formoterol, salbutamol, morfin, katin, efedrin, metylefedrin a pseudoefedrin) ve spojení s diuretikem nebo jinou maskovací látkou je vyžadováno udělení specifické Terapeutické výjimky na tuto látku navíc k té, která již byla udělena na diuretikum nebo jinou maskovací látku. ZAKÁZANÉ METODY M1. ZVYŠOVÁNÍ PŘENOSU KYSLÍKU Zakázané je následující: 1. Krevní doping, včetně použití autologní, homologní nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu. 2. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové produkty (např.krevní náhražky založené na hemoglobinu, mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně. Dodávání kyslíku zakázáno není. M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE Zakázané je následující: 1. Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole je zakázané. To zahrnuje záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně. 2. Nitrožilní infuze a/nebo injekce více než 50 ml za 6 hodin jsou zakázány kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků nebo klinických vyšetřovacích metod. 3. Postupný odběr, manipulace a navrácení jakéhokoliv množství celé krve do oběhového systému je zakázáno. M3. GENOVÝ DOPING Z důvodu potenciálu ke zvýšení sportovního výkonu je zakázáno následující: 1. Transfer nukleových kyselin nebo jejich sekvencí; 2. Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk; LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽI Kromě kategorií S0 až S5 a M1 až M3 uvedených výše jsou Při Soutěži zakázané i následující skupiny: ZAKÁZANÉ LÁTKY S6. STIMULANCIA Všechna stimulancia (včetně obou jejich případných optických isomerů) jsou zakázaná, s výjimkou derivátů imidazolu v případě jejich místního použití a stimulancií zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2012. Stimulancia zahrnují: (a) Nespecifická stimulancia: Adrafinil, amfepramon, amfetaminil, amfetamin, amifenazol, benfluorex, benzfetamin, benzylpiperazin, bromantan, dimethylamfetamin, ethylamfetamin, famprofazon, fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin, fenkamin, fenmetrazin, fenproporex, fentermin, 4-fenylpiracetam (karfedon), furfenorex, klobenzorex, kokain, kropropamid, krotetamid, mefenorex, mefentermin, metamfetamin (d-), methylendioxyamfetamin, methylendioxymetamfetamin, mezokarb, modafinil, norfenfluramin, p-methylamfetamin, prenylamin, prolintan. Stimulancium, které není výslovně uvedeno v tomto odstavci, je Specifickou látkou. (b) Specifická stimulancia (příklady): Adrenalin, katin, efedrin, etamivan, etilefrin, fenbutrazát, fenkamfamin, fenprometamin, heptaminol, isomethepten, levmetamfetamin, meklofenoxát, metylefedrin, methylfenidát, methylhexanamin (dimetylpentylamin), niketamid, norfenefrin, oktopamin, oxilofrin, parahydroxyamfetamin, pemolin, pentetrazol, propylhexedrin, pseudoefedrin**selegilin, sibutramin, strychnin, tuaminoheptan a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. Následující látky zahrnuté do Monitorovacího programu 2012 (bupropion, fenylefrin, fenylpropanolamin, kofein, nikotin, pipradrol, synefrin) nejsou považovány za Zakázané látky. Lokální podání adrenalinu (např. nosní, oční aplikace) nebo jeho podání společně s lokálními anestetiky není zakázáno. * Katin je zakázaný pouze při koncentraci vyšší než 5 mikrogramů v 1 ml moči. ** Efedrin a methylefedrin jsou zakázány při koncentraci vyšší než 10 mikrogramů v 1 ml moči. *** Pseudoefedrin je zakázán, pokud jeho koncentrace v moči je vyšší než 150 mikrogramů na mililitr S7. NARKOTIKA Zakázané je následující: Buprenorfin, dextromoramid, diamorfin(heroin), fentanyl a jeho deriváty, hydromorfon, metadon, morfin, oxykodon, oxymorfon, pentazocin, petidin. S8. KANABINOIDY Přírodní (např. hašiš, konopí a marihuana) nebo syntetický delta9-tetrahydrokanabinol (THC) a kanabimimetika (např. „Spice“ /obsahující JWH018, JWH073/ a HU-210) jsou zakázané. S9. GLUKOKORTIKOSTEROIDY Všechny glukokortikosteroidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo nitrosvalovou aplikací jsou zakázané. LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH P1. ALKOHOL Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při Soutěži v následujících sportech. Detekce se bude provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro porušení dopingového pravidla (hematologická hodnota) je 0.10 g/l. • Automobilový sport (FIA) • Karate (WKF) • Letecké sporty a parašutismus(FAI) • Lukostřelba (FITA) • Motocyklový sport (FIM) • Vodní motorismus (UIM) P2. BETA-BLOKÁTORY Pokud není jinak určeno, beta-blokátory jsou zakázány pouze Při Soutěži v následujících sportech. • Automobilový sport (FIA) • Billiard (všechny disciplíny) (WCBS) • Bridž (FMB) • Golf (IGF) • Kuželky a bowling (FIQ) • Letecké sporty a parašutismus (FAI) • Lukostřelba (FITA, IPC) (zakázané také Mimo soutěž) • Lyžování (FIS) – skoky na lyžích a akrobatické lyžování-skoky a U-rampa,a snowboard U-rampa a „big air“ • Petanque a obdobné sporty (CMSB) • Střelba (ISSF, IPC) (zakázané také Mimo soutěž) • Šipky (WDF) • Vodní motorismus (UIM) Beta-blokátory zahrnují následující látky: Acebutolol, alprenolol, atenolol, betaxolol, bisoprolol, bunolol, celiprolol, esmolol, karteolol, karvedilol, labetalol, levobunolol, metipranolol, metoprolol, nadolol, oxprenolol, pindolol, propranolol, sotalol, timolol, ale ne s omezením pouze na ně. 1) Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu přijatá dne 19. října 2005 v Paříži byla vyhlášena pod č. 58/2007 Sb. m. s.
Nález Ústavního soudu č. 437/2012 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 437/2012 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 27. listopadu 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ve věci zrušení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některých ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), a návrhu na zrušení některých dalších zákonů Vyhlášeno 10. 12. 2012, částka 160/2012 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Argumentace navrhovatelů a vedlejších účastníků * III. - Vyjádření účastníků řízení a amicorum curiae * IV. - Replika navrhovatelů a vedlejších účastníků * V. - Ústní jednání * VI. - Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu * VII. - Posouzení ústavní konformity ustanovení zákona, které za důvod vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání stanoví odmítnutí výkonu veřejné služby * VIII. - Posouzení ústavní konformity povinnosti nové registrace poskytovatelů zdravotních služeb podle § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách * IX. - Posouzení ústavní konformity shromažďování a zveřejňování některých údajů o zdravotnických pracovnících * X. - Posouzení ústavní konformity vymezení skutkových podstat některých přestupků nebo jiných správních deliktů v zákoně o zdravotních službách a výše sankcí za ně * XI. - Další námitky proti zákonu o zdravotních službách nebo jeho jednotlivým ustanovením * XII. - Formulace derogačních výroků a jejich právní důsledky 437 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 1/12 dne 27. listopadu 2012 v plénu složeném z předsedy soudu a soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Jeronýmem Tejcem, na zrušení zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, zákona č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zákona č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zákona č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě, zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a zákona č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, eventuálně na zrušení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., § 18a odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., ve slovech „a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54)“, a § 121 odst. 1 a 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), eventuálně o návrhu vedlejšího účastníka na zrušení § 70 až 78, § 114 odst. 1 písm. g), § 117 odst. 1 písm. e), f), g), n) a r) a odst. 3 písm. d), e), f), g), h), i) a m) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), eventuálně o návrhu vedlejšího účastníka na zrušení § 4 odst. 5, § 14, § 28 odst. 2, § 35, § 36 odst. 3, 5 a 6, § 45 až 47, § 48 odst. 1 a 2, § 50, § 52 až 54 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. J. M., advokátem, a skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem, jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. II. Ustanovení § 121 odst. 1 ve slovech „a to po dobu nejdéle 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak“, včetně čárky jim předcházející, odst. 4 věty první ve slovech „nejpozději však uplynutím 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“, včetně čárky jim předcházející, odst. 4 věty druhé a odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. III. Ustanovení § 76 a 77 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. IV. Ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se ve slovech „Platnost dříve vysloveného přání je 5 let.“ ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. V. Ve zbývající části se návrh zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Dne 6. ledna 2012 byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen návrh skupiny 45 poslanců, za kterou jedná poslanec Mgr. Bohuslav Sobotka, od 12. listopadu 2012 zastoupené poslancem JUDr. Jeronýmem Tejcem (dále též „navrhovatelé“), na zrušení v záhlaví uvedených čtrnácti zákonů. Podle navrhovatelů došlo k jejich přijetí způsobem, který nebyl v souladu s některými ústavními principy vztahujícími se k zákonodárnému procesu, neboť poté, co byly návrhy těchto zákonů zamítnuty nebo vráceny Senátem, je Poslanecká sněmovna projednala ve sloučené rozpravě ke všem z nich a v rámci této rozpravy omezila řečnickou dobu jednotlivých poslanců na deset minut a počet jejich vystoupení na nejvýše dvě. 2. Pro případ, že by Ústavní soudÚstavní soud tomuto návrhu nevyhověl, se navrhovatelé dále domáhali zrušení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění napadeného zákona č. 367/2011 Sb., a § 18a odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění napadeného zákona č. 366/2011 Sb., ve slovech „a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54)“. Těmito ustanoveními byla rozšířena možnost výkonu veřejné služby i na osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání s tím, že odmítnutí jejího výkonu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně bez vážného důvodu je důvodem vyřazení z této evidence, pokud v ní byl uchazeč veden nepřetržitě déle než 2 měsíce. Současně navrhli zrušení přechodných ustanovení § 121 odst. 1 a 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), kterými byla stanovena povinnost nové registrace poskytovatelů zdravotních služeb. 3. V průběhu řízení obdržel Ústavní soudÚstavní soud další dva návrhy jiných aktivně legitimovaných subjektů, jež směřovaly proti původním návrhem napadenému zákonu o zdravotních službách, resp. některým jeho ustanovením. Skupina 20 senátorů, za kterou jedná senátorka MUDr. Alena Dernerová, podala dne 9. ledna 2012 návrh na zrušení § 70 až 78 zákona o zdravotních službách, obsahujících novou právní úpravu Národního zdravotnického informačního systému. Její návrh však směřoval i proti § 114 odst. 1 písm. g), § 117 odst. 1 písm. e), f), g), n) a r) a odst. 3 písm. d), e), f), g), h), i) a m) zákona o zdravotních službách, jež vymezují skutkové podstaty některých přestupkůpřestupků v oblasti poskytování zdravotních služeb a sankce za ně, jakož i proti výše uvedeným přechodným ustanovením § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách, jichž se týkal i návrh skupiny poslanců. 4. Návrh na zrušení zákona o zdravotních službách jako celku, jenž byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen 13. února 2012, nakonec podala i další, od navrhovatelů odlišná skupina 41 poslanců, za kterou jedná poslanec JUDr. Vojtěch Filip. Tito poslanci formulovali v první řadě obecné námitky ve vztahu ke způsobu přijetí tohoto zákona a určitosti jeho obsahu. Pokud jde o jeho jednotlivá ustanovení, poslanci namítali porušení práva občanů na zdravotní péči, jež je nově ve smyslu § 28 odst. 2 ve spojení s § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách poskytována toliko „s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.“ Za jsoucí v rozporu s ústavním pořádkem ale považovali i omezení účinků tzv. „předem vysloveného přání“ podle § 36 odst. 3, 5 a 6, povinnost souhlasu zákonných zástupců s poskytnutím zdravotních služeb nezletilým pacientům nebo pacientům zbaveným způsobilosti k právním úkonům podle § 35, vymezení práv a povinností poskytovatelů zdravotních služeb podle § 45 až 47, možnosti ukončení péče o pacienta podle § 48 odst. 1 a 2 a § 50, možnost nakládání s rodným číslem pacienta podle § 52, úpravu vedení zdravotní dokumentace podle § 53 a úpravu postavení odborného zástupce podle § 14 zákona o zdravotních službách. Pokud by Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvody pro zrušení napadeného zákona jako celku, navrhli zrušení alespoň těchto ustanovení. 5. Řízení o návrhu skupiny senátorů bylo vedeno pod sp. zn. Pl. ÚS 2/12 a o návrhu posledně uvedené skupiny poslanců pod sp. zn. Pl. ÚS 7/12. Ústavní soudÚstavní soud svými usneseními ze dne 24. ledna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 2/12 a ze dne 6. března 2012 sp. zn. Pl. ÚS 7/12 (všechna rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) postupně odmítl návrhy skupiny senátorů a skupiny poslanců. O zrušení zákona o zdravotních službách jako celku již totiž bylo zahájeno řízení, v důsledku čehož se podle § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, staly oba návrhy nepřípustnými. Protože však jinak splňovaly formální náležitosti stanovené tímto zákonem, získaly skupina senátorů i skupina poslanců právo zúčastnit se řízení o původním návrhu jako jeho vedlejší účastníci s tím, že návrh na zrušení zákona o zdravotních službách bude v rozsahu jimi uplatněných námitek podroben řádnému přezkumu z hlediska jeho souladu s ústavním pořádkem. To znamená, že předmět tohoto řízení byl vymezen návrhy a námitkami všech tří výše uvedených aktivně legitimovaných subjektů. II. Argumentace navrhovatelů a vedlejších účastníků 6. Ve prospěch svých návrhů uplatnili navrhovatelé a vedlejší účastníci následující argumentaci. II./a Omezení práv opozičních poslanců v rozpravě k napadeným čtrnácti zákonům 7. Navrhovatelé mají za to, že při projednávání návrhů napadených zákonů byla za účelem jejich rychlého přijetí použita některá opatření, jež měla jako celek za následek porušení ústavních principů vztahujících se k zákonodárnému procesu. Mělo k tomu dojít konkrétně tím, že: a) Předsedkyně Poslanecké sněmovny zařadila návrhy zákonů, jež byly zamítnuty nebo vráceny Senátem, na pořad probíhající 25. schůzi Poslanecké sněmovny proti námitce nejméně 20 poslanců. Podle navrhovatelů tím postupovala v rozporu s § 97 odst. 3 a 4 ve spojení s § 54 odst. 4 větou prvou, odst. 5 a 6 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „jednací řád“). b) V rámci jejich opětovného projednávání sloučila Poslanecká sněmovna rozpravu ke všem čtrnácti návrhům zákonů. Současně byla jejím usnesením omezena řečnická doba poslanců na deset minut a počet jejich vystoupení ve sloučené rozpravě na nejvýše dvě. I v tomto případě spatřují navrhovatelé porušení jednacího řádu, a to konkrétně jeho § 59 odst. 2 ve spojení s § 54 odst. 8 větou prvou. c) Po celou dobu jejich opětovného projednávání nebyl k řízení schůze Poslanecké sněmovny připuštěn její místopředseda Lubomír Zaorálek, který byl v této době jako jediný člen vedení Poslanecké sněmovny zástupcem parlamentní opozice. Předsedkyně Poslanecké sněmovny se v tomto směru ani nepokusila o dohodu, což navrhovatelé hodnotí jako porušení § 30 odst. 3 jednacího řádu. d) V případě jedenácti napadených zákonů - konkrétně zákonů č. 341/2011 Sb., 365/2011 Sb., 369/2011 Sb., 370/2011 Sb., 372/2011 Sb., 373/2011 Sb., 374/2011 Sb., 375/2011 Sb., 426/2011 Sb., 427/2011 Sb. a 428/2011 Sb. - byly podstatně zkráceny lhůty pro jejich projednávání. Lhůta pro projednávání návrhu zákona ve výborech podle § 91 odst. 1 jednacího řádu byla zkrácena o 20, případně až 30 dnů. Rovněž došlo ke zkrácení lhůty podle § 95 odst. 1 jednacího řádu, jež vymezuje období mezi doručením pozměňovacích návrhů poslancům a zahájením třetího čtení, na mezních 48 hodin, přičemž v případě zákona č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, k tomu mělo dojít v rozporu s uvedeným ustanovením na návrh poslance, a nikoliv navrhovatele. Tento postup byl zvolen navzdory tomu, že v usneseních výborů k návrhům zákonů byly zpravidla obsaženy rozsáhlé a podstatné pozměňovací návrhy zahrnující v některých případech i desítky stran textu. e) V případě zákonů týkajících se důchodové reformy, tj. zákonů č. 426/2011 Sb., 427/2011 Sb. a 428/2011 Sb. došlo ke sloučení rozpravy již ve druhém čtení, tedy nejen po jejich zamítnutí Senátem. 8. Cílem všech uvedených opatření bylo rychlé prosazení vládních návrhů zákonů na půdě Poslanecké sněmovny, aby mohly nabýt účinnosti co možná nejdříve, zpravidla již k 1. lednu 2012. Prostředkem dosažení tohoto cíle však bylo takové využití ustanovení jednacího řádu, které eliminovalo nebo alespoň podstatně ztížilo možnosti opozice kritizovat jednotlivé návrhy zákonů, předkládat k nim pozměňovací návrhy nebo se případně pokusit jejich přijetí oddálit. Tím byla dále oslabována možnost opozice, která již tak byla v informační nevýhodě oproti vládním poslancům, důsledně využít prostředky hájení zájmů a práv politické menšiny, které jí dávají k dispozici Ústava České republiky (dále jen „Ústava“) a jednací řád. 9. Z ústavního principu demokratického právního státu vyplývají i minimální požadavky na možnost a kvalitu parlamentní debaty, přičemž jedním z nich je, že k přijímání zákonů má docházet formou racionálního diskurzu. Navrhovatelé v této souvislosti poukazují na právní závěry Ústavního souduÚstavního soudu obsažené v nálezu ze dne 15. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), podle nichž musí zákonodárný proces umožnit otevřenou diskusi mezi zastánci konkurenčních názorů. Parlamentní rozprava plní legitimační funkci ve vztahu k přijímaným politickým rozhodnutím, neboť právě v ní jsou veřejně vyloženy argumenty pro a proti, které hrály roli při jejich přijímání. Jejím prostřednictvím je pak s těmito argumenty seznámena a konfrontována veřejnost, jež si o věci může učinit vlastní úsudek a přizpůsobit výsledku této debaty své chování. 10. Požadavek dostatečné diskuse v zákonodárném sboru v souvislosti s omezením volebního práva vězňům vyslovil rovněž Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ze dne 6. října 2005 ve věci stížnosti Hirst proti Spojenému království č. 74025/01 a lze jej dovodit i z nedávného rozhodnutí německého Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 9. února 2010 sp. zn. 1 BvL 1/09 (BVerfGE 125, 175 - Hartz IV), jež rovněž klade na zákonodárce obrovské nároky, aby svá normativní rozhodnutí přesvědčivě a transparentně zdůvodnil. Tímto rozhodnutím bylo zrušeno stanovení životního minima pro některé skupiny lidí, protože německý zákonodárce veřejnosti nepředložil transparentní kalkulaci, jak dospěl k některým částkám. 11. Ve své další argumentaci navrhovatelé shrnují některé obecné principy, jež ve vztahu k zákonodárnému procesu formuloval Ústavní soudÚstavní soud ve svých nálezech týkajících se přijímání zákonů ve stavu legislativní nouze. Jde především o vázanost Parlamentu právem při výkonu své působnosti a jeho povinnost respektovat pravidla, která si jako představitel moci zákonodárné sám stanovil. Zároveň se i na něj vztahuje elementární požadavek formálně chápaného právního státu, kterým je vyloučení libovůle z rozhodování orgánů veřejné moci. Nedodržení těchto pravidel může vést nejen ke zpochybnění legitimity přijatého zákona, nýbrž i jeho legality. Podoba i interpretace jednacích řádů parlamentních komor proto musí být založena na principu reprezentativní demokracie, na svobodném výkonu mandátu členů Parlamentu, na jejich rovnosti jako reprezentantů lidu, na svobodě projevu a na svobodné parlamentní rozpravě. Musí být dodržena přirozenoprávní zásada nechat slyšet všechny strany. 12. Mezi výše uvedené principy je třeba řadit i princip ochrany menšin, kterou na parlamentní půdě představuje parlamentní opozice. Jejím zástupcům musí být v rámci legislativních procedur umožněn nerušený výkon jejich ústavně garantovaných práv, jež se neomezují toliko na právo účasti na nich, nýbrž lze mezi ně řadit i práva umožňující parlamentní opozici blokovat či oddalovat rozhodnutí přijímaná většinou. Za nejvážnější porušení práv parlamentní opozice považují navrhovatelé právě sloučení rozpravy k Senátem zamítnutým nebo vráceným návrhům zákonů. Opoziční poslanci během projednávání napadených zákonů vyhověli postulátu odpovědné a konstruktivní opozice, když z jejich strany nedocházelo k nadužívání či zneužívání těchto práv, a tím ani k oslabení či znemožnění efektivního výkonu moci ze strany vládní většiny. Přiznávají sice, že po vyčerpání všech možností, které měla opozice k dispozici při projednávání předmětných vládních návrhů zákonů na půdě komor Parlamentu, přistoupili k obstrukci vyznačující se několikerým předložením většího množství procedurálních návrhů na změny v pořadu schůze a větším počtem přihlášek do rozpravy, tento přístup však nebyl veden primárně myšlenkou obstrukce, nýbrž věcnou kritikou jejich obsahu. Předmětné sloučení rozpravy tak bylo zjevně trestem za to, že opozice předtím způsobila dvoudenní projednávání jiného návrhu zákona (posléze publikovaného jako zákon č. 353/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů; sněmovní tisk č. 378, 6. volební období). Důvodem tohoto omezení naopak nemohl být časový tlak na přijetí napadených zákonů, neboť i kdyby jejich projednávání trvalo obdobně dlouho, Poslanecká sněmovna by je nepochybně všechny schválila do konce listopadu 2011. Takovýto časový tlak by navíc ve smyslu nálezu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.) nebylo možné ani jinak považovat za legitimní a ústavně aprobovatelný důvod omezení rozpravy. 13. Vedle uvedených ústavněprávních aspektů nelze opominout ani to, že ke sloučení rozpravy ke čtrnácti napadeným zákonům došlo v rozporu s § 54 odst. 8 jednacího řádu, ačkoliv právě o toto ustanovení opírala vládní většina svůj postup. Navrhovatelé odkazují na stanovisko legislativního odboru Poslanecké sněmovny, jež si v průběhu předmětné schůze vyžádal místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Podle tohoto v návrhu obsáhle citovaného stanoviska je sloučení rozprav obvyklé pouze u bodů, které spolu logicky a obsahově souvisí (např. u návrhů zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a souvisejícího „změnového“ zákona). Právě tato souvislost je důvodem sloučení, neboť nemá smysl, aby byla opakovaně vedena rozprava k obsahově téměř totožné nebo velmi podobné věci. Tento účel však nemůže být naplněn v případě sloučení rozprav k jakýmkoliv obsahově nesouvisejícím zákonům. Uvedené stanovisko připouští, že důvodem sloučení rozpravy by mohla být snaha o omezení počtu vystoupení poslanců na celkově dvě vystoupení po deseti minutách, vzhledem k dikci § 59 odst. 2 jednacího řádu, podle něhož se může Sněmovna bez rozpravy usnést, že „k téže věci“ může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát, by však i v takovémto případě musel mít každý poslanec možnost vystoupit dvakrát ke každé věci, tj. ke každému jednotlivému tisku, resp. bodu schůze. 14. K postupu místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřiny Klasnové, která jako řídící schůze vymazávala třetí a další přihlášky poslanců do rozpravy, se legislativní odbor nevyjadřoval, poukázal však na to, že mezi běžně akceptované právní principy se řadí i zákaz zneužití práv, tvořící součást principu právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy. V souladu s tímto principem přitom lze za určitých situací omezit výkon práva tomu, kdo jej pouze prokazatelně zneužívá, k čemuž by mohlo dojít i v případě, kdy by při provádění tzv. obstrukcí byla překročena únosná míra. Pokud by totiž zákonem stanovené právo poslance muselo být vždy a za všech okolností formalisticky vykonáváno, mohlo by to znamenat materiální popření smyslu činnosti Sněmovny, potažmo parlamentarismu jako takového. Legislativní odbor se však nedomnívá, že by v předmětné situaci k překročení této míry došlo. 15. Návrh na zrušení napadených zákonů navrhovatelé odůvodňují i znehodnocením ústavní role Senátu v zákonodárném procesu. Senát svým oprávněním zamítnout návrh zákona nebo jej vrátit s pozměňovacími návrhy plní funkci korektivu Poslanecké sněmovny. Právě v této skutečnosti spočívá i důvod, pro který jednací řád vyžaduje, aby Senátem zamítnuté nebo vrácené předlohy byly předloženy až na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny, tj. zjevně nikoli na schůzi probíhající, a to nejdříve za deset dnů od doručení usnesení Senátu, resp. jeho pozměněné verze. Smysl této minimální lhůty spočívá v zajištění potřebného času k tomu, aby se poslanci mohli s usnesením Senátu a jeho důvody seznámit, a rozhodovat tak s plnou znalostí jeho postoje. Z těchto důvodů se navrhovatelům jeví předmětná omezení rozpravy jako nepřiměřená a neodpovídající ústavním principům našeho parlamentarismu. Návrh zákona po svém zamítnutí nebo vrácení s pozměňovacími návrhy již není projednáván ve výborech, čímž podstatně vzrůstá význam rozpravy konané na plénu Poslanecké sněmovny. Ta se totiž stává jediným fórem, na němž mohou poslanci využít argumentů zazněvších při jeho projednávání v Senátu a pokusit se přesvědčit většinu Poslanecké sněmovny ke změně jejího stanoviska, případně ke schválení senátní pozměněné verze návrhu zákona. Důsledky omezení rozpravy přitom nelze relativizovat ani poukazem na již proběhlá tři čtení návrhu zákona, neboť po přijetí usnesení Senátu o zamítnutí nebo vrácení návrhu zákona vstupují do parlamentního diskurzu jeho nové argumenty coby opravné instituce a polemického prvku k druhé parlamentní komoře. V tom ostatně spočívá samotný smysl dvoukomorové parlamentní soustavy. 16. V dané věci se navrhovatelé obracejí na Ústavní soudÚstavní soud jako představitelé parlamentní opozice, aby vzhledem k vážným pochybnostem o ústavnosti rozhodnutí parlamentní většiny otevřeli cestu k projednání věci Ústavním soudemÚstavním soudem, a tím i k přenesení sporné otázky do ústavněprávního diskurzu, jenž je pro soudobý demokratický právní stát podstatný. Jsou přesvědčeni, že s výjimkou Senátu selhaly v případě napadených zákonů ostatní pojistky ústavně konformního výkonu legislativního procesu, mezi něž Ústavní soudÚstavní soud řadí i předsedu Poslanecké sněmovny, resp. předsedající její schůze, a prezidenta republiky. V případě nejzávažnějšího porušení pravidel demokratického legislativního procesu, tj. sloučení rozpravy k nesouvisejícím návrhům zákonům, totiž nechtěly zasáhnout, zatímco Senát vzhledem k tomu, že ke sloučení došlo až po zamítnutí nebo vrácení předmětných předloh, již zasáhnout nemohl. Shrnují tak, že přijetím napadených zákonů došlo k zásahu do práv, principů a záruk zakotvených v čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 5, 6, 15, 26 a 36 Ústavy a v čl. 4 odst. 2 a 4, čl. 21 odst. 1 a 4 a čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Kumulací opatření omezujících demokratickou diskusi na půdě Poslanecké sněmovny, zejména krácením lhůt pro projednávání napadených zákonů, omezením řečnické lhůty a počtu vystoupení a nakonec i sloučením sněmovní rozpravy poté, co Senát návrhy napadených zákonů zamítl či vrátil s pozměňovacími návrhy, došlo k zásahu do práv řady poslanců (především opozičních), kteří neměli možnost proti návrhům těchto zákonů argumentovat v parlamentní rozpravě. Jednalo se o extrémní případ svévole vládní většiny. U zákonů, které nikoli nepodstatně omezují základní práva a svobody podle čl. 26, 28, 30, 31 a čl. 32 odst. 5 Listiny, tak Parlament naprosto selhal ve své ústavní roli legitimační instance. 17. Způsob projednávání napadených zákonů označují navrhovatelé za projev pokračování tendence vedoucí k marginalizaci Parlamentu a parlamentních debat, jež se projevila již v minulosti v souvislosti s projednáváním zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, nebo přijímáním zákonů ve stavu legislativní nouze v listopadu 2010. Mezi její další projevy lze zařadit i častou neúčast vládní většiny během parlamentních debat k významným tématům nebo považování každé kritiky vládních předloh za zdržování a obstrukce. Důsledkem této tendence tak je, že se Parlament stává pouhým hlasovacím strojem, pouhou fasádou. II./b Svévolný postup při schvalování zákona o zdravotních službách v Poslanecké sněmovně 18. Nesprávný postup při přijímání návrhu zákona, tentokrát však pouze v případě návrhu zákona o zdravotních službách, vytýká Poslanecké sněmovně i skupina poslanců, jež má v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka. Důvodem je především skutečnost, že nebyl reflektován význam tohoto zákona, jenž má charakter kodexu a svým obsahem vymezuje novou terminologii, základní podmínky poskytování zdravotních služeb, postavení státu, poskytovatelů zdravotních služeb a pacienta a jejich vztahy. Vzhledem k jeho obsahu bylo proto namístě očekávat, že k jeho projednání dojde v náležitém časovém rámci, a to pokud možno při dosažení širšího konsenzu na jeho obsahu, zahrnujícího vedle koalice alespoň část parlamentní opozice, aby byla zachována kontinuita této právní úpravy i po dalších volbách. K tomu však nedošlo. 19. Způsob schvalování byl podle vedlejších účastníků zcela mimo rámec jednacího řádu a zvyklostí projednávání. O tom nesvědčí jen sloučení rozpravy k nesouvisejícím návrhům zákonů, které provázela řada nočních jednání, nýbrž i skutečnosti předcházející této rozpravě. Jde např. o to, že návrh předmětného zákona byl poslancům rozeslán 1. července 2011, tedy v období dovolených, a to aniž by byl v této době k dispozici i návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“), který s tímto zákonem po věcné stránce úzce souvisí. Ten byl dán do připomínkového řízení až v průběhu října, a to původně jen na 10 dnů, později na 20 dnů, za současného vnitřního připomínkového řízení k novele zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Takto krátké lhůty znemožnily uplatnění kvalifikovaných připomínek ze strany odborné veřejnosti, byť se jedná o kodex dotýkající se rozsáhlé oblasti lidských práv. Většina uplatněných připomínek a námitek odborné veřejnosti k návrhu zákona navíc nebyla vůbec akceptována. V tomto postupu spatřují vedlejší účastníci prvky svévole a v jejich důsledku porušení čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 23 odst. 3 a čl. 44 odst. 3 Ústavy. 20. Předmětem jejich námitek je nakonec i skutečnost, že přijímání návrhu zákona se neobešlo bez tzv. přílepků, když do něj byly zařazeny např. pasáže o instalaci vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny či úprava systému tvorby úhrad a cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely o regulaci cen léků. Takovýto postup není v souladu ani s legislativními pravidly vlády ani s judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu, konkrétně nálezem sp. zn. Pl. ÚS 77/06. II./c Porušení zákazu nucených prací a některých dalších základních práv v důsledku podmínění nároku na podporu v nezaměstnanosti výkonem veřejné služby 21. Napadeným zákonem č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla s účinností od 1. ledna 2012 novelizována právní úprava institutu veřejné služby podle § 18a odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Předmětný institut, jenž sám byl do právního řádu zaveden s účinností od 1. ledna 2009, původně sledoval účel motivovat příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi, aby si svou aktivní činností navýšili příspěvek na živobytí. K tomu postačoval výkon veřejné služby v minimální délce 20 hodin měsíčně, přičemž navýšení bylo možné dosáhnout i výkonem výdělečné činnosti či výkonem dobrovolnické služby. Nová právní úprava přinesla zásadní změny tohoto institutu. Veřejná služba již není vykonávána jen osobami v hmotné nouzi, nýbrž též osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to na základě písemné smlouvy, obsahující vedle základních údajů o těchto osobách i místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby. Tato smlouva se uzavírá s krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky (dále jen „úřad práce“) po dohodě s obcíobcí nebo dalším subjektem, v jejichž prospěch má být poskytována, přičemž za ni nenáleží odměna. Ostatní podmínky výkonu veřejné služby jsou obdobné podmínkám pracovněprávním. 22. Stejným dnem nabylo účinnosti i související doplnění § 30 odst. 2 zákona o zaměstnanosti. Podle nového znění písmene d) tohoto ustanovení je krajská pobočka úřadu práce oprávněna a povinna vyřadit z evidence uchazečů o zaměstnání takového uchazeče, jenž bez vážného důvodu odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je v této evidenci veden nepřetržitě déle než 2 měsíce. 23. Navrhovatelé mají za to, že obě napadená ustanovení jsou v rozporu s právem svobodně si zvolit zaměstnání a zákazem nucených prací. Prvně uvedené právo je zakotveno v čl. 23 odst. 1 Všeobecné deklarace lidských práv, čl. 6 odst. 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, vyhlášeného pod č. 120/1976 Sb., a čl. 6 odst. 1 deklarace Valného shromáždění OSN o pokroku a rozvoji v sociální oblasti z roku 1969, jakož i v čl. 1 odst. 1 Evropské sociální charty, vyhlášené pod č. 14/2000 Sb. m. s., a čl. 1 odst. 1 Úmluvy o politice zaměstnanosti [Úmluva Mezinárodní organizace práce (dále též jen „MOP“) č. 122], vyhlášené pod č. 490/1990 Sb., z nichž pro Českou republiku vyplývají závazky, aby cílem své politiky učinila možnost každého mít příležitost získat prostředky ke svému živobytí prací, kterou si svobodně zvolí. Pokud jde o zákaz nucených prací, ten stanovují především čl. 9 Listiny a čl. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), v nichž je zároveň vymezeno, co nelze považovat za nucenou práci. Její pozitivní vymezení se naopak nachází v Úmluvě o nucené nebo povinné práci (Úmluva MOP č. 29), vyhlášené pod č. 506/1990 Sb., pro jejíž účely se podle jejího čl. 2 odst. 1 označuje výrazem „nucená nebo povinná práce“ každá práce nebo služba, která se na kterékoliv osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoliv trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně. Podle navrhovatelů je třeba trestem rozumět jakoukoliv újmu, která by se týkala zbavení nebo omezení některého práva či svobody dotyčné osoby, přičemž zákaz se vztahuje jak na orgány veřejné moci, tak i soukromé subjekty. V čl. 2 odst. 2 této úmluvy jsou stanoveny výjimky, na které se tento zákaz nevztahuje. 24. Namítaný rozpor se v první řadě týká toho, že § 18a zákona o pomoci v hmotné nouzi zahrnul mezi veřejné práce i pomoc jiným subjektům než obcímobcím. Ty tak mohou být vykonávány ve prospěch státu, územně samosprávných celků, neziskových organizací, nebo dokonce podnikatelských subjektů. Takovéto vymezení je však podle navrhovatelů problematické. Veřejná služba by měla být vykonávána ve veřejném zájmu, tj. ve prospěch širšího okruhu osob, k charitativním nebo humanitárním účelům, nikoliv však k dosažení zisku podnikatelských subjektů. Tomu odpovídá i čl. 2 odst. 2 písm. e) Úmluvy o nucené nebo povinné práci, jenž jako výjimku ze zákazu nucených prací připouští menší obecní služby vykonávané členy obceobce v jejím přímém zájmu, pokud mohou být považovány za obvyklé občanské povinnosti připadající na členy obceobce a tito nebo jejich přímí zástupci mají právo vyjádřit se ohledně potřeby takových služeb. Je zřejmé, že tyto podmínky výkon veřejné služby ve prospěch soukromých společností nesplňuje. Napadená ustanovení jsou z tohoto důvodu zároveň ve zjevném rozporu s čl. 4 odst. 1 Úmluvy o nucené nebo povinné práci a čl. 4 odst. 3 písm. d) Úmluvy. Pokud se k tomu vezme v úvahu skutečnost, že zákon nestanoví ani žádnou hranici pro délku trvání výkonu veřejných služeb, lze konstatovat, že úvaha úřadu práce při jejich zprostředkování není nijak omezena, a je tedy namístě obava z možného zneužívání tohoto institutu k podnikatelským účelům. Vyloučit ale nelze ani jeho zneužití pro účely hospodářského rozvoje, včetně pomoci v oblastech zlepšování životního prostředí, případně jako prostředku pracovní kázně, ačkoliv využívání nucené nebo povinné práce za těmito účely zakazuje čl. 1 písm. b) a c) Úmluvy o odstranění nucené práce (Úmluva MOP č. 105), vyhlášené pod č. 231/1998 Sb. 25. Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání má rovněž sankční charakter, s nímž je spojena řada dalších negativních důsledků. Jde o odnětí podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, vznik povinnosti hradit pojistné na veřejné zdravotní pojištění a neposkytnutí dávek pomoci v hmotné nouzi. Zákon předpokládá, že výkon veřejné služby má charakter výkonu závislé činnosti podle pracovněprávních předpisů, což navrhovatelé dokládají výčtem jednotlivých dílčích aspektů právní úpravy. Výše uvedená sankce proto působí, resp. uchazeč o zaměstnání ji vnímá jako vyhrůžku pro případ, že by výkon veřejné služby odmítl, v důsledku čehož je k jejímu výkonu nucen. Tento závěr odpovídá i způsobu, jakým pohrůžku v souvislosti se zákazem nucených prací vnímá Evropský soud pro lidská práva, tedy jako jakoukoliv citelnou sankci (tj. trest v oblasti trestního práva a správního trestání) nebo jiný citelný zásah do právní sféry dotčené osoby. Rovněž orgány Mezinárodní organizace práce ve svých stanoviscích upozorňují, že postih může mít též formu ztráty práv či výhod. Nedobrovolnost, jak dále uvádí navrhovatelé, předpokládá jednání proti vůli dotčené osoby, přičemž případný formálně udělený souhlas je nutno zkoumat podle okolností, zda byl poskytnut dotčenou osobou svobodně, a nikoliv pod nepřípustnou pohrůžkou trestu. Ústavní soudÚstavní soud sám v minulosti znak donucení konkretizoval jako donucení k práci, jež je „administrativní povahy“, „s pohrůžkou sankce vyplývající z poměru nadřízenosti a podřízenosti“, a to v situacích typově srovnatelných s negativním výčtem toho, co zakázanou nucenou prací ve smyslu čl. 9 odst. 2 Listiny není [srov. nález ze dne 22. března 1994 sp. zn. Pl. ÚS 37/93 (N 9/1 SbNU 61; 86/1994 Sb.); nález ze dne 7. července 1994 sp. zn. I. ÚS 2/93 (N 37/1 SbNU 267)]. Všechny tyto znaky platné zákonné vymezení veřejné služby splňuje. 26. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva i Ústavního souduÚstavního soudu vyžaduje posouzení tíživosti břemene spočívajícího ve výkonu nucené práce nebo služby pro dotčenou osobu, tj. zda se jedná o zjevnou nespravedlnost, útlak, případně zbytečnou, neodůvodněnou tvrdost či trápení. V souladu s čl. 4 Úmluvy, jakož i právními závěry obsaženými v bodech 33 a 37 rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. listopadu 1983 ve věci stížnosti Van der Mussele proti Belgii č. 8918/80, je tedy třeba posoudit proporcionalitu přijatého opatření. Jde-li totiž o břemeno zanedbatelné či běžné, tedy způsobující povinné osobě nulovou, zanedbatelnou, příp. zcela standardní a běžnou újmu, lze s použitím variace na argument de minimis aprobovat i práci, která by jinak všechny ostatní znaky zakázané nucené práce naplňovala. Pokud by se však naopak jednalo o břemeno mimořádně tíživé a nesnesitelné, může tím být zpochybněna dobrovolnost převzetí povinnosti takovou práci vykonávat. Tato východiska se podle navrhovatelů uplatní i v dané věci. Vezme-li se do úvahy, že výkon veřejné služby může být nařízen až na polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tj. 20 hodin, přičemž za výkon této práce není pracující žádným způsobem odměněn, lze soudit, že břemeno výkonu této služby pro něj může být velmi tíživé, protože za výkon své práce neobdrží přiměřenou odměnu. V průběhu výkonu veřejné služby navíc dotčená osoba není důchodově pojištěna, což se může značně negativně odrazit na jejím postavení při následném rozhodování o její důchodové dávce, zejména při rozhodování o invalidním důchodu. 27. Další námitka se týká rozporu napadené právní úpravy s právem na přiměřené hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny, jež představuje jeden z podstatných aspektů práva na práci, jak je upraveno v řadě mezinárodních dokumentů, včetně mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách. Tyto smlouvy ukládají České republice povinnost poskytovat dávky v nezaměstnanosti. Jde o Úmluvu o minimální normě sociálního zabezpečení (Úmluva MOP č. 102), vyhlášenou pod č. 461/1991 Sb., a Evropský zákoník sociálního zabezpečení (Úmluva Rady Evropy č. 48), vyhlášený pod č. 90/2001 Sb. m. s., které definují pojem kryté sociální události a vymezují okruh chráněných osob i dobu poskytování dávek. Uvedený pojem zahrnuje podle jejich čl. 20 zastavení výdělku, jak je stanoveno vnitrostátními právními předpisy, způsobené nemožností získat přiměřené, resp. vhodné zaměstnání, pokud chráněná osoba je schopna práce a ochotna pracovat. Poskytování dávek v nezaměstnanosti může být podle těchto smluv omezeno pouze ze dvou důvodů, které tyto smlouvy taxativně stanoví ve svých čl. 24 odst. 1. Důvod vymezený v napadeném ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti však pod ně podřadit nelze. 28. Odmítnutí vykonávat veřejnou službu bude mít u osoby, která dosud pobírá podporu v nezaměstnanosti, za následek její odnětí. Tato podpora je přitom dávkou sociálního zabezpečení, jejíž poskytování je podmíněno předchozím odváděním pojistného z výdělečné činnosti. Osoby vykonávající výdělečnou činnost si tak prostřednictvím těchto odvodů hradí pojistné pro případ vzniku nepříznivé sociální události, kterou je nezaměstnanost. Vzhledem k tomu, že poskytování podpory v nezaměstnanosti je navázáno na pojistný princip, měla by osoba, která odváděla po stanovenou dobu pojistné, obdržet při vzniku pojistné události pojistné plnění na základě předem zákonem stanovených podmínek postrádajících prvek nahodilosti. V případě osob, kterým bude úřadem práce nabídnuta veřejná služba, se však další poskytování podpory v nezaměstnanosti stane po dvou měsících evidence podmíněným právě výkonem veřejné služby, aniž by bylo možné dopředu určit, zda a kdy tuto nabídku dostanou, jaká práce bude předmětem veřejné služby a jaký bude mít rozsah a délku trvání. Po dvou měsících tak k zákonným podmínkám pro poskytnutí podpory v nezaměstnanosti přibude další, která záleží pouze na libovůli krajské pobočky úřadu práce, na čemž vzhledem k široké míře uvážení nic nemění ani možnost podání opravného prostředku. Nelze přehlédnout ani přístup Ministerstva práce a sociálních věcí, podle něhož si uchazeči o zaměstnání musí „odpracovat“ podporu v nezaměstnanosti vyplácenou z „kapes nás všech“, který zcela přehlíží, že tyto osoby již při výkonu své výdělečné činnosti platily na případnou budoucí dávku v nezaměstnanosti. U naprosté většiny výdělečně činných osob přitom dojde v průběhu jejich aktivního života k odvodu výrazně vyšší částky, než jim je vyplacena v této formě. Někteří uchazeči, typicky absolventi středních a vysokých škol, jichž se napadená ustanovení rovněž dotýkají, navíc dostávají pouze částku pojistného na veřejné zdravotní pojištění, jež v minulém roce činila 723 Kč měsíčně. 29. Navrhovatelé se neztotožňují ani s jiným prezentovaným argumentem ministerstva, podle něhož je veřejná služba nabízena osobám dlouhodobě nezaměstnaným, tj. déle než jeden rok. Dlouhodobá nezaměstnanost je totiž spojena s několika typickými skupinami, což je doložitelné ze statistického sledování. Buď jde o osoby, jež jsou ztrátou zaměstnání ohrožené více než jiné (např. osoby zdravotně postižené, osoby ve vyšším produktivním věku nebo rodiče malých dětí), nebo osoby, které se skutečně práci vyhýbají. Sankční vyřazení osob, které dostatečně neusilovaly o nalezení zaměstnání, přitom umožňovala i dosavadní právní úprava. V případě důsledné kontroly u těch cílových skupin, které by evidenci zneužívaly, tak existovaly nástroje pro postižení takového jednání. Nová právní úprava již ale nespojuje institut veřejné služby toliko s dlouhodobě nezaměstnanými a osobami závislými na dávkách pomoci v hmotné nouzi, ale pouze a jedině se samotnou evidencí uchazečů o zaměstnání, a to v délce pouhých dvou měsíců, tj. s krátkodobou nezaměstnaností. 30. Veřejná služba byla původně jedním z aktivizačních prvků v systému pomoci v hmotné nouzi, tj. byla součástí pomoci nezbytné k zajištění základních životních podmínek zakotvené v čl. 30 odst. 2 Listiny. Jejím hlavním cílem bylo zachování nebo obnovení pracovních návyků osoby, která se dlouhodobě nacházela v hmotné nouzi. V důsledku předmětných změn se však tento institut stal součástí zákonného vymezení práva na přiměřené hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti ve smyslu čl. 26 odst. 3 a čl. 41 odst. 1 Listiny. Již z dikce těchto ustanovení je nepochybné, že „přiměřené hmotné zabezpečení“ garantuje mnohem vyšší míru ochrany než „zajištění základních životních podmínek“. Platná zákonná úprava ale tyto dvě kategorie, resp. ústavní práva směšuje. Právo na přiměřené hmotné zabezpečení je v jejím důsledku v podstatě negováno posunutím na úroveň zajištění základních životních podmínek, což je realizace jiného sociálního práva. Uchazeči o zaměstnání, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, mohou na základě výše uvedeného vnímat nabídku veřejné služby jako citelný zásah do svého práva na lidskou důstojnost ve smyslu čl. 1 a čl. 10 odst. 1 Listiny. 31. Závěrem navrhovatelé uvádějí, že napadená ustanovení jsou v rozporu s právem na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny, neboť rozsah výkonu veřejné služby může dosahovat až 20 hodin týdně, aniž by za to osoba vykonávající tyto služby obdržela odměnu. Nesoulad nakonec spatřují i s právem na pomoc v hmotné nouzi podle čl. 30 odst. 2 Listiny. Skutečnost, že osoba odmítne vykonávat veřejnou službu, způsobí, že v následujících šesti měsících po vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání není podle § 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) považována za osobu v hmotné nouzi, a tedy nemá nárok na poskytnutí dávek pomoci v hmotné nouzi, byť by ostatní podmínky pro jejich přiznání splňovala. U mnoha nezaměstnaných proto vážně hrozí jejich výrazné zadlužení či sociální vyloučení. Navrhovatelé vyslovují pochybnost, zda by odmítnutí výkonu veřejné služby mělo být důvodem pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, resp. pro to, aby stát odňal osobě, která se fakticky nachází v hmotné nouzi, právo na pomoc k zajištění jejích základních životních podmínek. Ustanovení § 3 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi sice dává krajské pobočce úřadu práce v odůvodněných případech možnost považovat i takovouto osobu za osobu v hmotné nouzi, ta však na takovéto uznání nemá právní nárok. 32. Ze všech uvedených důvodů považují navrhovatelé napadená ustanovení za jsoucí v rozporu s čl. 1, čl. 9, čl. 10 odst. 1, čl. 26 odst. 3 a čl. 30 odst. 2 ve spojení s čl. 41 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny, jakož i výše zmíněnými ustanoveními mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách. II./d Nepřípustný retroaktivní účinek povinnosti nové registrace poskytovatelů zdravotních služeb 33. Navrhovatelé se nakonec domáhají zrušení přechodných ustanovení § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách, stanovujících povinnost nové registrace provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení podle dosavadního zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 34. Úvodem své argumentace uznávají, že zákonodárce má právo stanovit nové, třeba i přísnější podmínky pro provozování podnikatelské činnosti a současně zákonem uložit těm, kdo tuto podnikatelskou činnost vykonávají, aby tyto podmínky do určité zákonem stanovené lhůty splnili. Jejich případné nesplnění by přitom mohlo být důvodem k odnětí podnikatelského oprávnění v příslušném řízení. Neztotožňují se však s řešením, podle něhož pozbývá podnikající fyzická nebo právnická osoba dosavadní oprávnění ze zákona, tedy bez jakéhokoli správního řízení, aniž by nesplnila některou z nově stanovených podmínek. 35. Podle napadených ustanovení mohou provozovatelé nestátních zdravotnických zařízení provozovat podnikatelskou činnost, k níž získali oprávnění na základě dosavadní právní úpravy, pouze 36 měsíců od nabytí účinnosti zákona o zdravotních službách. Chtějí-li tyto služby poskytovat i po uplynutí této lhůty, musí do 9 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona podat žádost o nové oprávnění k poskytování zdravotních služeb, v důsledku čehož musí znovu předkládat již jednou předložené doklady o své odborné způsobilosti k výkonu povolání, o splnění podmínek pro věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení nebo o schválení již jednou schváleného provozního řádu zdravotnického zařízení příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Rovněž musí opětovně dokládat svou bezúhonnostbezúhonnost, zdravotní způsobilost i oprávnění užívat prostory, ve kterých poskytují zdravotní služby. 36. Důsledky napadených ustanovení mohou být v některých případech mnohem závažnější než pouhé „zcela zbytečné“ administrativní obtěžování dosavadních provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení. Tuto skutečnost navrhovatelé demonstrují na příkladu lékaře provozujícího soukromou lékařskou praxi, jenž získal registraci nestátního zdravotnického zařízení na základě toho, že absolvoval atestaci druhého stupně, tedy svého času zkoušku opravňující k výkonu funkce primáře, např. v oboru interního lékařství. Správní orgán dospěl oprávněně a v souladu s tehdy platnými právními předpisy k závěru, že tato kvalifikace opravňuje tohoto lékaře vykonávat i soukromou lékařskou praxi v oboru kardiologie, byť příslušný lékař neměl v tomto oboru bývalou nástavbovou atestaci, nýbrž pouze atestaci druhého stupně z oboru interního lékařství. Je totiž všeobecně známo a vyplývá to z kvalifikačních programů té doby, že lékař s atestací druhého stupně musel zvládnout všechny nástavbové obory interního lékařství (včetně kardiologie) ve stejném rozsahu, jako kdyby z těchto oborů absolvoval nástavbovou atestaci. V současné době však podle nových právních předpisů, mj. zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon č. 95/2004 Sb.“), je obor kardiologie samostatným základním oborem. Soukromý lékař, který se bude nově ucházet o oprávnění poskytovat zdravotní služby v oboru kardiologie, proto nebude splňovat nově stanovené kvalifikační předpoklady pro výkon povolání v tomto oboru, neboť nebude mít tzv. specializovanou způsobilost v oboru kardiologie podle posledně uvedeného zákona. Může přitom jít o soukromého lékaře, který je velmi zkušený a dlouhá léta úspěšně vykonává soukromou praxi ke spokojenosti svých pacientů jak v oboru interního lékařství, tak i v oboru kardiologie, a to na základě dnes již zrušené atestace druhého stupně z interního lékařství, aniž v minulosti absolvoval nástavbovou atestaci z oboru kardiologie. Její dodatečné absolvování ve lhůtě 36 měsíců navíc může být pro věkově starší soukromé lékaře nesmírně obtížné, protože kvalifikační a výukový program pro specializační průpravu z oboru kardiologie, stejně jako z jiných atestačních lékařských oborů, vyžaduje nejen složení zkoušky před komisí, ale rovněž absolvování stáže na klinikách a dalších vyšších pracovištích v rozsahu řady měsíců. Nepochybně by za tímto účelem museli dlouhodobě přerušit svou praxi. 37. Z uvedeného je podle navrhovatelů zřejmé, že jde o retroaktivní zásah do již dříve nabytých práv takovéhoto soukromého lékaře. Podobná situace přitom nastává i v dalších lékařských oborech, kdy na základě atestace druhého stupně byla udělena registrace nestátního zdravotnického zařízení pro původně nástavbový a nyní základní lékařský obor, což však nově již nestačí pro splnění podmínky k provozování soukromé lékařské praxe v příslušné odbornosti. Dotčený lékař tak pozbývá svého oprávnění pouze na základě změny zákona, aniž by se jakkoliv provinil. Z těchto důvodů napadená ustanovení porušují podstatu práva na podnikání zakotveného v čl. 26 odst. 1 Listiny a představují nepřípustný retroaktivní zásah do již jednou nabytých práv, odporující principu právní jistoty, který je součástí konceptu demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. 38. Předmětné námitky proti napadeným přechodným ustanovením zákona o zdravotních službách, jež současně uzavírají argumentaci navrhovatelů, byly se stejným odůvodněním uplatněny i skupinou senátorů mající v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka. II./e Neurčitý účel nové právní úpravy Národního zdravotnického informačního systému a nepřípustný rozsah osobních údajů zveřejňovaných o zdravotnických pracovnících 39. Skupina senátorů dále navrhuje zrušit ustanovení § 70 až 78 zákona o zdravotních službách, jež obsahují novou právní úpravu Národního zdravotnického informačního systému. Ve srovnání s dosud platnou právní úpravou (tj. především § 67c až 67i zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 552/2004 Sb., o předávání osobních a dalších údajů do Národního zdravotnického informačního systému pro potřeby vedení národních zdravotních registrů) nepředstavuje tato databáze pouhé propojení dosud existujících registrů, které mají zákonem přesně stanovené a limitované účely, nýbrž umožňuje předávání údajů i pro účely jiné. Není již však stanoveno, jak má být databáze technicky vytvořena ani jakým způsobem a kdy mají být kódovány v ní umístěné údaje a které z nich mají být anonymizovány. Účel této databáze, vymezený v § 70 odst. 1 zákona o zdravotních službách, je navíc velmi obecný, vágní a všezahrnující. Nijak neomezuje její budoucí podobu a využívání, čímž se napadená úprava dostává do rozporu nejen se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES“), podle které mohou být takovéto údaje shromažďovány jen pro stanovené a výslovně vyjádřené účely, ale též s čl. 10 odst. 3 Listiny a čl. 10 odst. 1 Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, vyhlášené pod č. 96/2001 Sb. m. s., (dále jen „Úmluva o lidských právech a biomedicíně“). 40. Součástí Národního zdravotnického informačního systému je podle § 72 odst. 1 písm. d) zákona o zdravotních službách i Národní registr zdravotnických pracovníků. Jak vyplývá z § 76 tohoto zákona, tento registr obsahuje strukturované údaje o zdravotnických pracovnících, včetně hostujících osob a osob, které způsobilost k výkonu zdravotnických povolání získaly mimo území České republiky. Jde o rodné číslo, adresu obvyklého pobytu, datum a místo získání odborné či specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti, údaje o zahájení, přerušení nebo ukončení výkonu zdravotnického povolání a údaje o ztrátě oprávnění k výkonu zdravotnického povolání, jakož i o ztrátě zdravotní způsobilosti, ztrátě bezúhonnostibezúhonnosti a délce období, na které je výkon činnosti zakázán. S výjimkou údajů o rodném čísle a adresy místa trvalého pobytu má být tento registr veřejně přístupný na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví. 41. V takto vymezeném rozsahu zveřejněných údajů spatřují vedlejší účastníci nesoulad posledně uvedeného ustanovení se smyslem a účelem čl. 10 odst. 3 Listiny, podle něhož má každý právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě, jakož i s právem na ochranu před zasahováním do soukromého života ve smyslu čl. 10 odst. 2 Listiny. Mají za to, že neexistuje důvod, pro který má být veden takovýto seznam všech zdravotnických pracovníků v České republice, včetně některých diskrétních osobních údajůosobních údajů. V případě lékařů, zubních lékařů a farmaceutů jsou duplicitní seznamy již vedeny, a to jejich komorami podle § 6a odst. 9 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 220/1991 Sb.“). Tyto veřejné seznamy ale neobsahují některé závažné osobní údajeosobní údaje o evidovaných osobách, např. údaje o zdravotní způsobilosti, zdravotním stavu nebo přerušení výkonu zdravotnického povolání, které budou muset být nově rovněž zveřejněny, což lze považovat za nepřípustný a nedůvodný zásah do soukromí občanů vykonávajících zdravotnické povolání. 42. Vedlejší účastníci ve své argumentaci odkazují i na vyjádření ředitele právního odboru Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů (dále též „úřad“) z listopadu 2011, podle něhož předmětná (tehdy ještě jen navrhovaná) právní úprava není konformní s právem Evropské unie ani se standardní právní úpravou ochrany osobních údajůosobních údajů v zemích Evropské unie. Vedení duplicitního veřejného seznamu lékařů, zubních lékařů a lékárníků podle něj odporuje zásadě, že má-li být veden nějaký veřejný seznam osob, měl by být veden pouze jedenkrát na jediném místě. Za situace, kdy již jsou vedeny seznamy zdravotnických pracovníků jednotlivými komorami, by proto stačil Národní registr nelékařských zdravotnických pracovníků, tedy osob uvedených v zákoně č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto vyjádření nebyla předloha zákona o zdravotních službách s úřadem projednána. Ten přitom namítal nedůvodné, duplicitní a závažné zásahy do soukromí fyzických osob, které vznikají na základě vedení předmětného registru. II./f Neurčitost a rozpornost vymezení správních deliktů v oblasti poskytování zdravotních služeb a nepřiměřenost výše sankcí za jejich spáchání 43. V další části svého návrhu se senátoři domáhají zrušení některých ustanovení zákona o zdravotních službách, jež vymezují skutkové podstaty správních deliktů. Jde především o správní delikt podle § 117 odst. 3 písm. d) zákona o zdravotních službách, jehož se dopustí poskytovatel zdravotních služeb tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51 tohoto zákona, a za jehož spáchání lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Vedlejší účastníci spatřují protiústavnost napadeného ustanovení v nepřiměřenosti uvedené sankce, kterou odůvodňují skutečností, že se tento správní delikt musí vzhledem ke skutkové podstatě § 180 trestního zákoníku týkat jen méně závažných případů porušení povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků. Rovněž však poukazují na vágnost mnoha ustanovení zákona o zdravotních službách, jež zdravotnického pracovníka často staví před právní výklad otázky, kdy je povinen zachovat mlčenlivost a kdy naopak poskytnout informace. Týká se to například jeho ustanovení § 33 odst. 3. Za situace, kdy jde o pacienta, jenž s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže určit osoby mající právo na informace o jeho aktuálním zdravotním stavu a pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, je pro poskytovatele zdravotních služeb a jeho jednotlivé zdravotnické pracovníky nesmírně obtížné posoudit, kdo je a kdo není osobou pacientovi blízkou, nebo si tuto informaci ověřit. Na jedné straně je tak povinen tyto informace pod sankcí podat, na straně druhé je však nesmí podat osobě k tomu neoprávněné. Zejména v případech, kdy se někdo domáhá informací na základě toho, že by újmu, kterou pociťuje pacient, právem pociťoval jako újmu vlastní, např. z titulu družby, přítele či podobně, což jsou situace obvykle značně emočně vypjaté, může dojít k tomu, že některé informace jsou podány osobě, u níž se později ukáže, že osobou blízkou nebyla. Už jen sankce nacházející se třeba v polovině zákonného rozpětí (tj. 500 000 Kč) by proto byla nepochybně zcela zjevně nepřiměřená. 44. Vedlejší účastníci ale v této souvislosti poukazují i na § 51 odst. 2 písm. d) zákona o zdravotních službách, podle něhož se za porušení mlčenlivosti nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízenítrestního řízení, způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízenítrestní řízení. Názory na výklad tohoto ustanovení se rozcházejí. Podle jednoho názoru je každý povinen sdělit na vyžádání orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení skutečnosti, o které žádají, i bez souhlasu pacienta, byť jde o případy nepodléhající oznamovací povinnosti nebo povinnosti překazit trestný čintrestný čin. Existuje ale i názor odlišný, podle něhož tyto informace nelze bez dalšího orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení podat, neboť podle speciálního ustanovení § 8 odst. 5 trestního řádu lze tyto informace podat pouze se souhlasem soudce. Zdravotnickému pracovníkovi tak hrozí v případě neoprávněného nepodání informací pokuta do 50 000 Kč od orgánu činného v trestním řízení, pokud by se však uplatnil odlišný právní výklad a k předání těchto údajů by došlo např. PoliciíPolicií České republiky bez souhlasu soudce, hrozila by poskytovateli zdravotních služeb pokuta do 1 000 000 Kč. Vzhledem k nejasně a vágně formulovanému ustanovení zákona je velmi nebezpečné stanovit takto přísně sankce za jeho porušování, a to zvláště za situace, kdy pracovník mnohdy ani při nejlepší vůli nedokáže jednat tak, aby se vždy vyhnul nebezpečí, že některé informace poskytne neoprávněně, nebo je naopak neposkytne, ač je poskytnout měl. 45. Námitku nepřiměřenosti výše sankce uplatňují vedlejší účastníci i ve vztahu k dalším správním deliktům, jichž se mohou dopustit poskytovatelé zdravotních služeb. Jde o poskytnutí zdravotní služby pacientovi bez jeho souhlasu podle § 117 odst. 1 písm. n) zákona o zdravotních službách, za jehož spáchání lze uložit pokutu do 500 000 Kč. Vedlejší účastníci poukazují na to, že je velmi obtížné rozhodnout, zda již nastala situace, kdy lze zdravotní služby poskytnout občanovi i bez jeho souhlasu a kdy ještě tato situace nenastala. Mohou se vyskytnout nejasné a nepřehledné případy, např. kdy osoba sice ohrožuje sebe nebo své okolí, ale neděje se tak „bezprostředně“, nebo kdy zdravotník má za to, že je třeba poskytnout neodkladnou péči nezletilému dítěti nutnou k záchraně života a zdraví bez ohledu na stanovisko zákonného zástupce, a posléze je soudem případ vyhodnocen jinak. 46. Za porušení povinnosti vést nebo uchovávat zdravotnickou dokumentaci nebo nakládat se zdravotnickou dokumentací podle ustanovení § 53 odst. 1, neumožnění přístupu do zdravotnické dokumentace podle ustanovení § 64 odst. 1 a nahlížení do ní podle ustanovení § 65, umožnění nahlížet do zdravotnické dokumentace v rozporu s ustanovením § 65 a nepořízení výpisu nebo kopií zdravotnické dokumentace podle ustanovení § 66 odst. 1 nebo 2, tedy za správní delikty podle § 117 odst. 3 písm. e), f), g), h) a i) zákona o zdravotních službách, hrozí poskytovateli zdravotních služeb pokuta ve výši do 500 000 Kč. Podle navrhovatelů se i zde dostává poskytovatel zdravotních služeb do stejně svízelné situace jako v případě, kdy hrozí sankce za porušení povinné mlčenlivosti. To platí zvlášť tehdy, kdy otázku, kdo je a kdo není blízkou osobou pacienta nebo komu je pod vysokou sankcí povinen zpřístupnit zdravotnickou dokumentaci a pořídit kopie a komu naopak vyhovět nesmí, je někdy velmi složité posoudit. 47. Pokud jde o nesplnění oznamovací povinnosti, nezveřejnění informace a nezajištění předání kopie zdravotnické dokumentace nebo výpisu ze zdravotnické dokumentace jinému poskytovateli zdravotních služeb, tedy správní delikty podle § 117 odst. 1 písm. e), f) a g) zákona o zdravotních službách, někteří pacienti vůbec nemají registrujícího praktického lékaře a není ani stanovena zákonná povinnost registrujícího praktického lékaře mít. Z tohoto důvodu bývá pro ambulantního specialistu poměrně složité zajistit zákonnou povinnost předat informace o pacientovi registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb. Za nesplnění těchto povinností nicméně hrozí sankce ve výši až 300 000 Kč. V případě nezajištění těla zemřelého podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. a), c) a d), což je správní delikt ve smyslu ustanovení § 117 odst. 3 písm. m), zas bývá problém pro registrujícího všeobecného praktického lékaře splnit tuto povinnost za situace, kdy je nucen především zajistit péči o pacienty, kteří se dostavili k ošetření do jeho zdravotnického zařízení, a posléze zajistit návštěvní službu u pacientů, kteří s ohledem na svůj zdravotní stav nemohou přijít do zdravotnického zařízení. Všechny tyto případy péče o živé osoby by přitom měly mít přednost před situací, kdy má registrující praktický lékař pro dospělé provést ohledání a prohlídku těla zemřelého. Pokud by tedy došlo k tomu, že povinnost nesplní, sankce ve výši 300 000 Kč se jeví jako zcela neúměrná, přičemž i sankce ve výši jen 100 000 Kč by byla pro běžného soukromého praktického lékaře velmi citelnou. 48. Námitku nepřiměřenosti sankce nakonec vedlejší účastníci uplatňují i ve vztahu ke správním deliktům podle ustanovení § 117 odst. 1 písm. r) a § 114 odst. 1 písm. g), jichž se poskytovatel dopustí neopatřením zdravotnického zařízení označením podle § 45 odst. 2 písm. d) zákona o zdravotních službách nebo nepředáním údajů do Národního zdravotnického informačního systému, za což hrozí v prvním případě sankce ve výši 200 000 Kč a ve druhém až 100 000 Kč. 49. Vedlejší účastníci zastávají názor, že napadená ustanovení nejsou v souladu s pravidly přiměřenosti a účelnosti podle čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny. Jsou si vědomi toho, že není úlohou Ústavního soudu přezkoumávat výši jednotlivých sankcí za jednotlivé správní delikty nebo přestupkypřestupky, jakož i toho, že zákon stanoví pouze horní hranici těchto sankcí, přičemž k určení přiměřené výše sankce v konkrétním případě takovéhoto provinění bude třeba správního uvážení. Ústavní soudÚstavní soud by však měl zvážit velmi vysoké hrozící sankce pro poskytovatele zdravotních služeb za delikty, u nichž pravidlo chování není zákonem stanoveno jasně a umožňuje několik možných právních výkladů. Z tohoto důvodu vedlejší účastníci navrhují, aby byla předmětná ustanovení zákona zrušena s tím, že zákonodárci bude stanovena lhůta ke stanovení přiměřených sankcí a specifikaci pravidel chování, za jejichž porušení lze sankce ukládat. II./g Omezení práva občanů na zdravotní péči a svobody pacientů rozhodovat o vlastních právech 50. Poslední okruh námitek ve vztahu k zákonu o zdravotních službách, jimiž se Ústavní soudÚstavní soud zabýval v tomto řízení, ve svém návrhu uplatnila skupina poslanců, jež v něm má postavení vedlejšího účastníka. Úvodem svého návrhu poslanci uvádějí, že napadený zákon lze podle jeho důvodové zprávy charakterizovat jako zákon kodexového typu, obsahující obecnou úpravu poskytování zdravotních služeb, jehož důvodem přijetí byla skutečnost, že dosavadní úprava nezaručovala rovnost podmínek provozování zdravotnických zařízení pro všechny subjekty, neumožňovala efektivní postih v případě porušení právních povinností při provozování zdravotnických zařízení, byla neúplná a věcně i právně překonaná a k tomu zcela opomíjela kvalitu a bezpečnost poskytované zdravotní péče jako základní požadavek státu kladený na provozovatele zdravotnických zařízení. Navzdory sledovaným cílům považují vedlejší účastníci novou právní úpravu za jsoucí v rozporu s Ústavou, Listinou i řadou mezinárodních smluv. Pacient se totiž v jejím důsledku stává jen pasivním účastníkem s omezenými právy rozhodovat o tom, která péče, v jakém zařízení a na jaké úrovni mu má být poskytnuta. 51. Pokud jde o konkrétní nedostatky, napadený zákon nově upravuje zdravotní služby, a nikoliv dosud užívanou zdravotní péči, na kterou se odvolávají Ústava i Listina. To samo o sobě představuje porušení ústavních norem. Podle § 28 odst. 2 zákona o zdravotních službách je pacientovi zaručeno právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, kterou se podle jeho § 4 odst. 5 rozumí „poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.“ Důsledkem této změny je podle vedlejších účastníků omezení základního práva pacienta na péči poskytovanou podle § 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o péči o zdraví lidu“) v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, jakož i snížení důvěry pacienta k lékařům a k úrovni jimi poskytovaných služeb. Rovněž jí došlo ke snížení právní jistoty pacientů, že budou léčeni řádně a nejlépe, jak to ve zdravotnictví v 21. století jde. Léčba pacienta by měla vždy vycházet z aktuálních vědeckých poznatků, pokud však zákon umožňuje poskytovat zdravotní služby s „ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti“, tak tím aprobuje „léčbu“ i nedostatečně přístrojově a personálně vybavenými a podfinancovanými subjekty. Pacient se přitom proti takovému postupu nemůže bránit. 52. Uvedené ustanovení je současně v rozporu s čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, jež státy zavazuje k zajištění toho, že jakýkoliv zákrok v oblasti zdraví bude v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. Tato úmluva ve svém čl. 24 rovněž upravuje právo osob, které byly poškozeny, na spravedlivou náhradu, kterou však nová právní úprava s odkazem na „konkrétní podmínky a objektivní možnosti“ příslušného zařízení vylučuje. 53. Vláda se místo toho, aby komplexně a na základě vyjednaného politického konsensu a po projednání s odborníky systematicky řešila dlouhodobé problémy ve zdravotnictví, snaží snížit kvalitu (a tím současně i cenu) poskytované péče. Svým obsahem zákon porušuje čl. 31 Listiny, podle něhož má každý právo na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči. Pokud se tak razantně zvyšuje spoluúčast pacientů na léčbě a současně se zdravotnická zařízení při čerpání státních i mezinárodních dotací zaštiťují snahou o kvalitnější a modernější léčbu, potom musí být dopřána všem občanům. Ustanovení § 45 až 47 zákona o zdravotních službách ale žádnou povinnost léčit pacienta co nejlépe a včas neupravuje. 54. Proti právu občanů svobodně se rozhodnout o svých právech, zdraví a budoucím životě působí úprava podle § 36 odst. 5 zákona o zdravotních službách. Tímto ustanovením je zaváděn dlouho očekávaný institut „předem vysloveného přání“, které pacientovi umožňuje rozhodování o tom, jaké lékařské zákroky si přeje nebo nepřeje v budoucnu podstoupit v případě, kdy již o nich později nebude sám schopen rozhodnout. Uvedené ustanovení (vedlejší účastníci zde měli na mysli pravděpodobně § 36 odst. 3 zákona o zdravotních službách) však omezuje jeho přání pouze na 5 let, což je proti účelu tohoto institutu. Například u lidí trpících Alzheimerovou chorobou se schopnost racionálně uvažovat postupem času zcela vytrácí. Právě pro ně může mít dříve vyslovené přání smysl, s ohledem na délku trvání nemoci však nakonec nemusí být respektováno. 55. Za nejasnou považují vedlejší účastníci i právní úpravu obsaženou v § 36 odst. 6 zákona o zdravotních službách, podle níž „dříve vyslovené přání nelze uplatnit, jde-li o nezletilé pacienty nebo pacienty zbavené způsobilosti k právním úkonům.“ V tomto případě zcela chybí upřesnění úmyslu zákonodárce, zda se má jednat o přání vyslovené v době, kdy byl pacient již zbaven způsobilosti k právním úkonům, a lze předpokládat, že této nepřesnosti by bylo možné zneužít proti vůli nemocných. Vzhledem k procesu stárnutí populace a zhoršujícím se mezilidským vztahům se tato chyba může týkat stále většího počtu lidí, pročež je její náprava veřejným zájmem. 56. Stejně zásadní dopad na svobodu rozhodování se o vlastních právech má i § 35 zákona o zdravotních službách, jenž znemožňuje všem pacientům zbaveným způsobilosti k právním úkonům, jakož i nezletilým pacientům bez ohledu na věk a vyspělost navštěvovat lékaře bez souhlasu zákonných zástupců. V jeho odstavci 1 je sice stanovena povinnost zjistit názor nezletilého pacienta, který je s ohledem na svůj věk schopen vnímat situaci a vyjadřovat se, jakož i pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům, tento názor se však pouze zaznamená do zdravotnické dokumentace, aniž by bylo zřejmé, jaký má uvedený záznam význam pro jeho další léčbu. To platí i o případném zaznamenání důvodů, pro které nemohl být jeho názor zjištěn. 57. Opomíjením faktické způsobilosti nezletilých k udělování souhlasu se zdravotní péčí se zákon dostal do rozporu s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně, která stanoví, že s narůstajícím věkem a stupněm vyspělosti nezletilého se zvyšuje závaznost jeho názoru. V této úmluvě i v bodě 45 vysvětlující zprávy k ní se mimo jiné uvádí, že názor nezletilých se má pokládat za rozhodující faktor, jehož význam vzrůstá úměrně s jejich věkem a stupněm vyspělosti. To znamená, že v určitých situacích, kdy se bere v úvahu povaha a závažnost zákroku, jakož i věk nezletilého a jeho schopnost chápat, se má názoru nezletilých vzrůstající měrou přisuzovat závažnost při konečném rozhodování. To by dokonce mohlo vést k závěru, že by měl být souhlas nezletilého pro některé zákroky nezbytný nebo alespoň postačující. Zákon je v rozporu i s dosud platným a s nově schváleným občanským zákoníkem, který přiznává nezletilým způsobilost k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Také dosud platný zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, umožňuje přerušení těhotenství ženě ve věku od šestnácti do osmnácti let s tím, že její zákonný zástupce je o tomto zákroku pouze vyrozuměn. 58. Další závažný dopad do základního práva pacienta má úprava obsažená v § 48 odst. 1 a 2 zákona o zdravotních službách. Poskytovatel může ukončit péči o pacienta např. v případě, že „pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb“, což je sám o sobě velmi vágní a zavádějící důvod, a to zejména za situace, kdy důvody odmítnutí přijetí pacienta nebo ukončení péče posuzuje právě poskytovatel. Ten sice o svých důvodech musí vydat pacientovi písemnou zprávu, pacient však nemá žádnou možnost bránit se proti takovému rozhodnutí, a to ani v případě, pokud by bylo lékaři nebo poskytovateli zneužíváno. Již nyní navíc dochází v praxi k odmítání péče onkologickým pacientům, kteří z určitých důvodů nechtějí podstoupit veškerou navrhovanou léčbu. Napadený zákon tuto nepřípustnou praxi legalizuje, čímž dochází nejen k porušení Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, ale i čl. 1, čl. 4 a čl. 7 odst. 1 Listiny. Rozpor lze přitom konstatovat i s povinnostmi zdravotnických pracovníků podle příslušných zákonů a s obsahem lékařské přísahy. 59. Podle § 50 odst. 1 zákona o zdravotních službách může zdravotnický pracovník neposkytnout zdravotní služby i v případě, pokud by při jejich poskytování došlo k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví. Kromě toho, že je pacient zcela bez své viny vystaven riziku, že mu nebude lékařská péče poskytnuta včas nebo vůbec, naplňuje schválená úprava podle vedlejších účastníků i skutkovou podstatu trestného činutrestného činu neposkytnutí pomoci podle § 150 trestního zákoníku. Zákon kromě tolerance k vystavení pacienta úmyslnému riziku ohrožení zdraví navádí ke spáchání trestného činutrestného činu. Jde o výrazný právní a etický průlom, o kterém navíc nebyla veřejnost předem informována, ani se o této plánované úpravě nevedla diskuse. Dosud platilo, že zdravotník poskytuje pomoc bez ohledu na vlastní riziko. Pokud např. zdravotníci odmítnou pomoc při rozšíření neznámé epidemie se slovy, že by se mohli nakazit a zemřít, nebude zdravotní péče vůbec poskytována a tisíce lidí budou umírat bez pomoci. Vedlejší účastníci ale zpochybňují i § 50 odst. 2 zákona o zdravotních službách, podle něhož může dojít k odmítnutí poskytnutí zdravotních služby i z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání. Každý občan má sice právo zcela svobodně se rozhodnout o svém budoucím povolání, pokud si však zvolí zdravotnictví, činí tak s vědomím, že bude jeho povinností lidské životy zachraňovat i na úkor vlastního života. Z toho vychází i lékařská přísaha, Etický kodex lékaře, přijatý na sjezdu České lékařské komory, nebo Etický kodex zdravotnického pracovníka nelékařských oborů, zveřejněný ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 7/2004. Např. podle § 2 Etického kodexu lékaře se lékařům ukládá povinnost v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc, a to i v situacích veřejného ohrožení a při katastrofách přírodní či jiné povahy. 60. Vedlejší účastníci upozorňují i na nesoulad právní úpravy vedení zdravotnické dokumentace a zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů pacientů s čl. 4 odst. 1 a 4, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 1, čl. 10 odst. 1, 2, 3 a čl. 13 Listiny a čl. 8 odst. 1 Úmluvy. Konkrétně vytýkají § 52 zákona o zdravotních službách, že při zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů umožňuje nakládat s rodným číslem pacienta v jeho zdravotnické dokumentaci a v Národním zdravotnickém informačním systému, pokud se shromažďování nebo zpracování údajů anebo jejich uchovávání vztahuje ke konkrétnímu pacientovi. V § 53 a 54 je zas podrobně řešen způsob zpracování a uchovávání zdravotnické dokumentace, aniž by však byla sebemenším způsobem ošetřena povinnost chránit dokumentaci v listinné podobě. 61. Zdraví občanů a také plnění čl. 31 Listiny nakonec ohrožuje i § 14 zákona o zdravotních službách, jenž poměrně podrobně vymezuje práva a povinnosti odborného zástupce, který odborně řídí poskytování zdravotních služeb. Není již však zřejmé, za co je skutečně odpovědný, resp. zda se jeho odbornost a odpovědnost týká poskytování zdravotních služeb nebo odborného řízení poskytování těchto služeb. Odpověď neplyne ani z jeho odstavce 3, podle něhož musí odborný zástupce vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro řádné odborné řízení poskytovaných zdravotních služeb. Rozpor zakládá i skutečnost, že určitá osoba může vykonávat funkci odborného zástupce až pro dva poskytovatele. Pokud by přitom např. dvě velké nemocnice měly pouze jednoho odborného zástupce, tedy jednu osobu s klíčovou funkcí kontroly kvality služeb, byla by zcela zásadním způsobem ohrožena kvalita poskytované zdravotní péče. 62. Závěrem svého podání vedlejší účastníci formulují některé obecné výhrady k zákonu jako celku. Poukazují na to, že se v něm na mnoha místech objevují nepřesnosti, které nejenže povedou k rozdílným výkladům, ale také se mohou stát základem pro různě závažné nezákonné jednání. Zákon popírá principy legitimního očekávání nároku, který byl již individualizován právním aktem nebo je individualizovatelný na základě právní úpravy, neboť nezohledňuje dosavadní právní stav. Změny musí být prováděny citlivě a jen v míře nezbytné pro dosažení cíle regulace, neboť pouze tím se garantuje stabilita sféry svobodného jednání. Zákon navíc obsahuje i diskriminační ustanovení. Jestliže Listina přiznává každému právo na život a na pomoc v případě, kdy si ji není schopen zajistit sám, je povinností demokratického státu a systému zdravotnictví, jenž je financován veřejným zdravotním pojištěním, aby mu byla náležitá péče poskytnuta na nejvyšší možné úrovni. Ze všech těchto důvodů navrhují vedlejší účastníci zrušit zákon jako celek nebo jeho části, jichž se jimi uplatněná argumentace týká. III. Vyjádření účastníků řízení a amicorum curiae 63. Ústavní soudÚstavní soud podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, požádal účastníky řízení, kterými jsou Poslanecká sněmovna a Senát, o vyjádření ke všem třem návrhům. 64. Vzhledem ke specifičnosti problematiky dále považoval za účelné vyžádat si k těmto návrhům i stanoviska jiných subjektů, jež by k nim vzhledem ke své působnosti mohly uvést relevantní skutečnosti a argumentaci. Konkrétně požádal Ústavní soudÚstavní soud o vyjádření Ministerstvo práce a sociálních věcí a veřejného ochránce práv k návrhu na zrušení nové právní úpravy institutu veřejné služby, Ministerstvo zdravotnictví, Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru a Českou lékárnickou komoru k návrhu na zrušení zákona o zdravotních službách a Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů k námitkám týkajícím se nové právní úpravy Národního zdravotnického informačního systému. Ke způsobu přijetí napadených zákonů obdržel Ústavní soudÚstavní soud stanovisko předsedy vlády. III./a Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu 65. Poslanecká sněmovna ve svých vyjádřeních z 24. února 2012 a 29. března 2012, podepsaných její předsedkyní Miroslavou Němcovou, a Senát ve svých vyjádřeních z 21. února 2012 a 12. dubna 2012, podepsaných jeho předsedou Milanem Štěchem, shrnuly průběh legislativního procesu ve vztahu ke všem napadeným zákonům nebo ustanovením. III./b Vyjádření předsedy vlády 66. Ústavní soudÚstavní soud obdržel dne 27. února 2012 vyjádření předsedy vlády RNDr. Petra Nečase k návrhu skupiny poslanců na zrušení čtrnácti zákonů, jež se týkalo argumentace navrhovatelů zpochybňující ústavnost procedury jejich přijetí. Z jeho obsahu vyplývá, že vláda předložila Poslanecké sněmovně návrhy napadených zákonů již v období od 8. dubna 2011 do 30. června 2011. Je tedy zřejmé, že byl dán dostatečný prostor k jejich projednání v obou komorách Parlamentu při dodržení veškerých standardních lhůt legislativního procesu. Vláda neiniciovala vyslovení souhlasu s přijetím těchto zákonů již v prvním čtení ani jejich projednávání ve stavu legislativní nouze a ve zkráceném řízení. Naopak postupovala způsobem, aby legislativní proces vyhovoval všem požadavkům vyplývajícím z judikatury, v níž se Ústavní soudÚstavní soud zabýval rolí a postavením parlamentní opozice a některými principy ovládajícími legislativní procedury v obou komorách Parlamentu. Byl tedy vytvořen časový prostor pro veřejnou diskusi nad projednávanými návrhy, jakož i k jejich posouzení a prodiskutování v řádném, plnohodnotném a racionálním parlamentním diskursu. Rovněž délka legisvakanční doby byla úměrná rozsahu a významu změn, které předmětné návrhy právních předpisů přinášejí. Parlamentní diskuse k těmto zákonům proto mohla dostát své legitimizační funkci a mohlo dojít k naplnění veškerých pojmových znaků náležitého, ústavně konformního zákonodárného procesu. 67. Dále uvedl, že poté, co byly návrhy zákonů řádně a standardním způsobem projednány Poslaneckou sněmovnou, dostaly se opětovně na pořad jejího jednání v důsledku vrácení nebo zamítnutí ze strany Senátu. V rámci projednávání návrhů zákonů podle § 97 jednacího řádu již nebylo možné na jejich obsahu nic měnit, pouze bylo třeba rozhodnout, zda návrhy mají být opravdu přijaty, resp. zda mají být přijaty ve znění konkrétních Senátem přijatých pozměňovacích návrhů. Až v této fázi legislativního procesu došlo k navrhovateli napadenému sloučení rozpravy a omezení řečnické doby v této rozpravě. Na rozdíl od navrhovatelů se však předseda vlády domnívá, že ke sloučení rozpravy došlo v souladu s § 54 odst. 8 jednacího řádu Poslanecké sněmovny ústavně konformním způsobem, když toto rozhodnutí bylo přijato formou autonomního procesního usnesení Poslanecké sněmovny, které bylo racionálně odůvodněno a přijato potřebným počtem hlasů. Žádnému koaličnímu nebo opozičnímu poslanci nebyla v této fázi projednávání návrhů odepřena možnost vyjádřit se k projednávané materii. Omezením řečnické doby na dvakrát 10 minut proto nedošlo k podstatnému porušení základních principů parlamentarismu, neboť parlamentní diskurs fakticky proběhl, byť na jeho úroveň a obsah lze mít rozdílné názory. 68. Parlamentní diskuse by neměla být samoúčelná, neboť jejím smyslem je výměna názorů poslanců, resp. jednotlivých politických frakcí, k tématům, jež jsou v parlamentním procesu aktuálně projednávána. Takovouto racionální diskusí byla výměna názorů na to, zda má Poslanecká sněmovna projednávané návrhy vůbec přijmout, resp. zda tak má učinit ve znění, na němž se již dříve usnesla, anebo ve znění pozměňovacích návrhů přijatých Senátem. Žádnému poslanci sice nelze upřít právo, aby se od takto racionálně vymezeného obsahu diskuse odchýlil. Pokud tak však učiní, popř. zvolí-li obstrukční přístup, na který má rovněž právo, je legitimní, pokud parlamentní většina přiměřeným způsobem využije procesních nástrojů, které jí dává jednací řád, aby při respektování práva každého poslance na vystoupení a vyslovení svého názoru nedopustila úplné ochromení činnosti dané komory, které by bylo v rozporu s posláním Parlamentu jako zákonodárného sboru. Posouzení přípustnosti opatření k omezení obstrukcí je pak vždy otázkou posouzení proporcionality a toho, zda byla respektována práva jednotlivých obstruujících poslanců na účast v parlamentní diskusi, resp. právo na ochranu parlamentní menšiny jako takové. 69. V souvislosti s otázkou proporcionality, resp. otázkou posouzení míry „újmy“, jež měla být způsobena parlamentní opozici sloučením rozpravy a omezením řečnické doby v této rozpravě, poukázal na argumentaci a závěry, ke kterým dospěl Ústavní soudÚstavní soud při posuzování ústavnosti ad hoc rozhodnutí většiny senátorů vůbec se nezabývat návrhem zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů [srov. část X/b nálezu ze dne 31. ledna 2008 sp. zn. Pl. ÚS 24/07 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)]. V situaci, kdy bylo jednáno o návrzích buď vrácených Senátem s pozměňovacími návrhy, nebo kdy se jednalo o jediné hlasování k návrhům zamítnutým Senátem, byla ochrana práv parlamentní opozice naplněna, pročež námitky navrhovatelů k průběhu zákonodárné procedury nejsou z hlediska možného konstatování jeho protiústavnosti důvodné, a navrhovatelé proto neunesli důkazní břemeno tvrzení jejich protiústavnosti. Minimálně z tohoto důvodu nelze než považovat návrh za rozporný s ustanovením § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a tedy nezpůsobilý meritorního projednání. III./c Vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí 70. Ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek úvodem svého obsáhlého vyjádření ze dne 6. února 2012 podrobně popsal důvody, pro které byl institut veřejné služby zakotven s účinností od 1. ledna 2009 v § 18a zákona o pomoci v hmotné nouzi, jakož i dosavadní zkušenosti s jeho využíváním ze strany obcíobcí. Lze shrnout, že smyslem tohoto institutu bylo podpořit vlastní aktivitu osob v hmotné nouzi při řešení jejich momentální životní situace a současně pomoci všem obcímobcím v České republice v činnostech, které jsou v jejich zájmu (např. zlepšování životního prostředí v obciobci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství). Většina obcíobcí, jež zřídila veřejnou službu, tak učinila poté, co byl systém pomoci v hmotné nouzi od července 2009 vedle motivačních opatření doplněn i o sankční opatření ke zvýšení aktivity u osob, které pobírají déle než šest měsíců příspěvek na živobytí a pro nárok na tuto dávku mají povinnost zvyšovat si příjem vlastní prací, avšak žádnou nevyvíjejí. Výkon veřejné služby odůvodňoval zachování výše tohoto příspěvku i nad tuto dobu, aniž by došlo k jeho poklesu na úroveň životního minima. Významným přínosem tohoto institutu ale byla především aktivizace osob v hmotné nouzi, jež získaly příležitosti k navázání nových sociálních vazeb a jejich dalšímu rozvoji a k udržení či k znovuzískání pracovních návyků. S tím je spojeno i získání nových vědomostí, zkušeností a dovedností, které zvyšují šance při hledání trvalého zaměstnání. 71. Nová právní úprava vychází ze zkušeností s dosavadní aplikací institutu veřejné služby, přičemž sleduje za cíl jeho rozšíření i na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání vedené úřadem práce. Ministerstvo tudíž s tímto institutem pracovalo a počítalo s ním jako se součástí komplexní politiky zaměstnanosti, resp. jako s nástrojem umožňujícím opětovné začleňování nezaměstnaných osob do pracovního procesu. Organizovat veřejnou službu bylo umožněno nejen obcímobcím, ale i dalším subjektům, přičemž demonstrativní výčet okruhu vhodných činností zůstal zachován v původní podobě. V zájmu zjednodušení plnění administrativních povinností byla její organizace přenesena na úřad práce, resp. na jeho jednotlivé krajské pobočky, a to i v souvislosti s tím, že pod něj byla sjednocena agenda nepojistných sociálních dávek. Zároveň byl vytvořen prostor pro zvýšení spoluúčasti úřadu práce na některých nákladech spojených s organizací veřejné služby. 72. Ve vztahu k ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti, jehož zrušení se navrhovatelé rovněž domáhají, zdůraznil, že jím stanovený důvod vyřazení uchazeče z evidence uchazečů o zaměstnání není důvodem jediným, nýbrž zákon takovýto důsledek spojuje i s jinými důvody (např. když odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce). I v těchto případech přitom uchazeč o zaměstnání ztrácí právo na podporu v nezaměstnanosti a není za něho hrazeno zdravotní pojištění. Jen v roce 2011 bylo z výše uvedených důvodů vyřazeno z evidence uchazečů o zaměstnání přibližně 85 000 uchazečů o zaměstnání z celkových 657 000 zaevidovaných. Úřad práce však musí vždy přihlédnout k případným vážným důvodům uchazeče o zaměstnání, pro které nemohl svoji povinnost splnit. Zmiňované důvody hodné zvláštního zřetele jsou taxativně vyjmenovány v § 5 písm. c) uvedeného zákona, přičemž v případě jejich existence (nikoliv uznání) nemůže k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání dojít. Prvních pět důvodů je zcela jasně daných a snadno prokazatelných, např. péče o dítě do věku 4 let, péče o závislou fyzickou osobu nebo zdravotní důvody. V posledním bodě, kde se hovoří o „jiných vážných osobních důvodech“, je však ponechán částečný prostor pro správní uvážení, aby mohly být zohledněny případné skutečnosti, které zákon nemůže předvídat a které zpravidla tkví v osobě, o jejíchž povinnostech, právech a nárocích se rozhoduje. Není tedy pravda, že by osobám zvláště ohroženým na trhu práce hrozilo vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Naopak, tyto osoby jsou zvláště chráněné a napadené ustanovení se na ně nevztahuje. Důvody zahrnuté v ustanovení § 5 písm. c) také plně pokrývají okolnosti, jejichž překročení by mohlo znamenat porušení důstojnosti člověka, pročež není veřejná služba v rozporu ani s tímto požadavkem. Pokud dojde k vyřazení právě z důvodu odmítnutí nabídky veřejné služby, fyzická osoba může opětovně požádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání až po uplynutí 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence. 73. Aplikační praxe úřadu práce ve věci veřejné služby je od 1. ledna 2012 následující. Uchazečům o zaměstnání je výkon veřejné služby nabízen jako jedna z aktivit v rámci individuálního akčního plánu, jehož obsahem je stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření, která jsou zaměřena na zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Mezi jeho ostatní aktivity patří zejména zpracování životopisu a jeho nabídky prostřednictvím informačních systémů služeb zaměstnanosti, seznámení se s technikami vyhledávání zaměstnání prostřednictvím tzv. job klubů a dalších poradenských programů k získání techniky vyhledávání zaměstnání, vysílání do specifických a nespecifických rekvalifikací nebo zabezpečení pracovního umístění v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, včetně společensky účelného pracovního místa. Individuální akční plán je koncipován s přihlédnutím k dosažené kvalifikaci, zdravotnímu stavu, možnostem a schopnostem uchazeče o zaměstnání, který se podílí na jeho vypracování, přičemž jeho účelem je zvýšení možnosti jeho uplatnění a jeho aktivizace. Je vypracováván vždy, pokud je uchazeč v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Od 1. ledna 2012 ale může být individuální akční plán na žádost uchazeče vypracován i před uplynutím této doby. Průběžně dochází rovněž k jeho aktualizaci, jejíž součástí je i zhodnocení plnění v něm obsažených opatření a návrh dalšího postupu. 74. Veřejná služba nebyla nikdy masovou záležitostí ani se takovým nástrojem nemá stát. Např. v roce 2010 veřejnou službu vykonávalo v průměru 11 400 lidí v daném měsíci, kdy celkový počet nezaměstnaných osob činil přibližně 500 000. To znamená, že do veřejné služby bylo zapojováno méně než 2,5 % evidovaných nezaměstnaných osob. Její výkon přitom nikdy nebyl a není podmínkou pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. Odmítnutí veřejné služby může vést k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, jedná se však o jeden z mnoha důvodů, přičemž v případě ostatních zákonných důvodů může k vyřazení dojít kdykoliv, tedy i v kratší než dvouměsíční lhůtě. 75. Z hlediska mezinárodního srovnání není institut veřejné služby ojedinělým, a to i pokud jde o země, jež jsou signatáři mezinárodních smluv uvedených navrhovateli v jejich podání. Platí to i pro ekonomicky a politicky blízké země Visegrádské skupiny. 76. V mnoha ohledech tvrdší právní úprava byla 11. července 2011 přijata v Maďarsku. Nezaměstnaní mají právo pobírat sociální dávky pouze po dobu 90 dnů, přičemž pro další příjem dávek musí splňovat podmínky, z nichž jednou je i účast na programu veřejné služby. Může se jednat např. o zajišťování úklidu veřejných prostor, budování infrastruktury, ale též manuální práce při výstavbě stadionů či vodních děl. Neberou se přitom žádné ohledy na vzdálenost místa výkonu této práce od bydliště nezaměstnaného a veřejná služba může mít též podobu práce pro soukromé subjekty. Odmítnutí znamená ztrátu možnosti získat jakoukoliv podporu v nezaměstnanosti i pomoc v hmotné nouzi. Výkon veřejné služby ale nepředstavuje jedinou podmínku dalšího příjmu dávek, nýbrž mezi ty patří (s totožnými důsledky porušení) i např. povinnost udržovat v čistotě dům či zahradu. Uvedená úprava je v Maďarsku funkční, ačkoliv se dočkala částečné kritiky ze strany levice. Obdobně jako domácí právní úprava je orientována na prevenci sociálního vyloučení nezaměstnaných. 77. Také v Polsku vykazuje právní úprava podobné rysy s úpravou domácí, neboť úřad práce může nezaměstnanému nařídit vykonávat veřejné práce (tzn. práce organizované a financované veřejnou správou nebo též nevládními organizacemi) až po dobu 12 měsíců. Pokud přitom nezaměstnaný bez vážného důvodu výkon veřejné práce odmítne, nemá nárok na další podporu v nezaměstnanosti. Polská úprava není považována za problematickou a je plně funkční. 78. Na Slovensku je aktuální právní úprava do jisté míry obdobou původní domácí úpravy veřejné služby, účinné do 31. prosince 2011. Pomoc v hmotné nouzi má totiž více složek, z nichž základní náleží všem a příplatek jen těm, kdo vykonávají veřejnou službu. Z odborných vyjádření však vyplývá, že poměr základní výše pomoci v hmotné nouzi a příplatku je nevyvážený, a celá úprava je proto dlouhodobě neudržitelná. Kritici zejména poukazují na to, že nízká výše příspěvku za veřejnou službu fakticky podporuje pasivitu a nezaměstnanost, pročež se plánuje snížení základní výše pomoci v hmotné nouzi až do výše, jež pokryje pouze náklady na jedno teplé jídlo denně. Vyšší příspěvek bude náležet jen těm nezaměstnaným, kteří vykonávají veřejnou službu, čímž dojde k faktické konvergenci slovenské úpravy s úpravami výše uvedených zemí. 79. Z jiných vyspělých států poukazuje na řešení aplikované v nizozemském Rotterdamu, kde byl pro příjemce sociálních dávek zaveden projekt veřejně prospěšných prací. Obdobně jako u současné právní úpravy není hlavní myšlenkou donucení k práci, ale reintegrace nezaměstnaných do pracovního života a zabránění sociálnímu vyloučení. V praxi tak musí nezaměstnaný, jenž má zájem o sociální dávky, přijmout práci u soukromého subjektu dotovaného pro tento účel městem. Ve Spojeném království zas došlo v roce 2011 k zavedení tzv. povinné pracovní činnosti, která je vykonávána až po 30 hodin týdně, a odmítnutí účasti na ní znamená též odmítnutí příspěvku pro uchazeče o zaměstnání. Ještě dříve zavedla podobný systém také Austrálie, kde nezaměstnaní museli po dobu více než 6 měsíců pracovat jako dobrovolníci, aby měli nárok na sociální dávky. Jiné vyspělé země (např. Německo, Francie, Belgie, Rakousko nebo některé státy Spojených států amerických) zavedení podobných systémů zvažují. 80. Opominout nakonec nelze ani to, že česká právní úprava vychází z nezávazných dokumentů Evropské unie, jmenovitě doporučení Komise ze dne 3. října 2008 č. 2008/867/ES o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce, podle něhož by v rámci strategie aktivního začleňování uchazečů o práci mělo být právo na dostatečné prostředky kombinováno s aktivní připraveností pracovat nebo se účastnit odborné přípravy pro účely získání zaměstnání v případě osob, jejichž situace tuto aktivní připravenost umožňuje. Napadená ustanovení rovněž implementují hlavní směry podle rozhodnutí Rady ze dne 21. října 2010 č. 2010/707/EU o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států. Hlavní směr č. 7 mimo jiné stanoví klíčový charakter motivace k ekonomické aktivitě. Členské státy by proto měly zavést odpovídající systémy sociálního zabezpečení, které jasně stanoví práva a povinnosti nezaměstnaného tak, aby aktivně hledal práci. 81. Na základě uvedeného přehledu tak ministr konstatuje několik celosvětových trendů, mezi které patří, že být nezaměstnaný se nemá vyplácet a právo na sociální dávky bývá spojeno s aktivitou na trhu práce, přičemž ta může zahrnovat též povinnost výkonu veřejně prospěšné práce. Dále mezi ně lze řadit skutečnost, že veřejná práce brání sociálnímu vyloučení nezaměstnaných a pozitivně ovlivňuje jejich setrvání v zavedených sociálních vazbách a naučených morálně přijatelných vzorcích chování. Každý stát nakonec může poskytovat jen takové sociální dávky, jaké odpovídají stupni jeho ekonomických možností a schopností, a to i s přihlédnutím k aktuální situaci. Těmto trendům odpovídá i novelizovaná právní úprava, jež je ve svém jádru pouze důslednou implementací principu, podle něhož sociální dávky náleží sociálně potřebným, a nikoliv těm, kdo pracovat nechtějí a spoléhají na systém sociálních dávek. 82. Předmětem zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o zaměstnanosti“) je zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. V případě zákona o pomoci v hmotné nouzi je tímto cílem poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám nacházejícím se v hmotné nouzi. Oba uvedené zákony je tak třeba chápat jako bezprostředně provádějící čl. 26 odst. 3 a čl. 30 odst. 2 Listiny, jež obsahují práva, jichž se lze ve smyslu čl. 41 Listiny domáhat jen zákonem. Text těchto článků obsahuje principy, které musí být zákonem rozvedeny. V případě čl. 26 odst. 3 Listiny to znamená, že zákonodárce musí stanovit podmínky přiměřeného rozsahu hmotného zajištění občanů, kteří bez své viny nemohou prostředky pro své životní potřeby získávat prací, přičemž pokud by tak neučinil nebo by stanovil podmínky nesplnitelné nebo odporující nějakému ústavnímu principu, vznikl by protiústavní stav. To platí i pro případ, kdy by byly stanoveny podmínky, s jejichž splněním by byly spojeny nepřiměřené postupy nebo které by měly nepřiměřené (rdousící, likvidační) následky. Obdobně je v Listině konstituován i její čl. 30 odst. 2 týkající se pomoci, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek osoby, která je v hmotné nouzi. Je tedy zřejmé, že pro stanovení podmínek hmotného zajištění, resp. zajištění základních životních podmínek, má zákonodárce relativně „volné pole působnosti“. Jejich rozsah a obsah se mohou v čase velmi významně měnit zejména s ohledem na hospodářský a sociální vývoj v dané zemi, přičemž v této souvislosti nelze přehlížet ani aktuální bezprecedentní hospodářskou krizi. Konkrétní řešení tak záleží především na politických preferencích zákonodárce, nesmí ovšem vybočit ze základního ústavního rámce, což ale není případ předmětné právní úpravy. 83. Zákonnou úpravu institutu veřejné služby ministr konfrontoval i s čl. 28 Listiny, podle kterého mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky, a to s ohledem na to, že za výkon veřejné služby nenáleží odměna. V čl. 28 Listiny není explicitně stanoveno, co má být považováno za odměnu, resp. není výslovně stanoveno, že má jít o peněžitou odměnu, byť ta je zřejmě nejobvyklejší a nejtradičnější formou odměny za práci. Napadené ustanovení zákona o zaměstnanosti toto právo uchazečům neodpírá. Evidovanému uchazeči bude, splní-li zákonné podmínky, vyplacena dávka, tedy mu budou státem poskytnuty prostředky k zajištění základních životních podmínek. Sama Listina garantuje právo na odměnu za práci, a je tudíž zcela legitimním požadavkem, aby vyplacení prostředků (peněz) bylo vázáno na vykonání určité práce, v daném případě veřejné služby. Tato konstrukce samozřejmě platí, pokud vyjdeme z extenzivního výkladu, že i evidovaný uchazeč o zaměstnání je zaměstnanec ve smyslu čl. 28 Listiny. Pokud by tomu tak nebylo, nebyl by evidovaný uchazeč nositelem základního práva podle tohoto ustanovení a konfrontace § 18a odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi v části, podle které za výkon veřejné služby nenáleží odměna, s tímto právem by nebyla nutná. Každopádně ani v čl. 28 Listina nestanoví limity a bližší vymezení pro zákon, který má stanovit podrobnosti. 84. K namítanému rozporu napadených ustanovení s některými mezinárodněprávními dokumenty ministr uvedl, že posuzovaná úprava se z podstatné části nedotýká práva na svobodnou volbu zaměstnání, neboť cílí na zcela jiné situace. Použije se totiž až tam, kde si člověk na své živobytí svobodně zvolenou prací již více než dva měsíce nevydělává. Gramatickým a logickým výkladem mezinárodních úmluv upravujících toto právo (srov. bod 23 tohoto nálezu) lze rozlišit pozitivní složku tohoto práva, kterou tvoří právo svobodně si hledat zaměstnání, vyhledané zaměstnání svobodně přijmout a práci v něm vykonávat, a negativní složku, která je tvořena právem být bez zaměstnání. Oběma složkám odpovídají povinnosti státu nebránit lidem ve svobodném vyhledání zaměstnání, chránit pracovní poměr a jeho slabší smluvní stranu (zaměstnance) a vykonávat aktivní politiku zaměstnanosti. V této souvislosti připomenul, že maximální rozsah veřejné služby je pro účely § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti stanoven na 20 hodin týdně, přičemž zbývající čas zůstává uchazeči o zaměstnání k dispozici k tomu, aby využil svého práva svobodně si hledat zaměstnání, chce-li jej využít. Pro srovnání lze uvést, že zaměstnanec ve výpovědní době, který chce využít svého práva aktivně hledat nové zaměstnání, má k dispozici pouze pracovní volno v rozsahu jedné poloviny pracovního dne týdně, tedy nejméně pětkrát menší. Argumentem a maiori ad minus lze dospět k závěru, že jestliže zaměstnanci, jehož pracovní poměr se chýlí ke konci, a žije tak v nejistotě o své další budoucnosti, na výkon jeho popsaného práva stačí 4 hodiny týdně, tím spíše stačí uchazeči o zaměstnání k výkonu tohoto práva 20 či více hodin týdně. Je tedy namístě závěr, že povinnost vykonávat veřejnou službu se nijak nedotýká práva svobodně si hledat zaměstnání a vyhledané zaměstnání přijmout. Omezena přitom není ani negativní složka práva na svobodnou volbu zaměstnání, neboť uchazeč může veřejnou službu kdykoliv odmítnout a dobrovolně zůstat bez zaměstnání. 85. Napadené ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti je možné konfrontovat i se zákazem nucených prací nebo služeb podle čl. 9 Listiny a některých mezinárodněprávních dokumentů. Jejich ustanovení obsahují především negativní vymezení nucené práce. Pozitivní lze nalézt pouze v čl. 2 Úmluvy o nucené nebo povinné práci, který pro potřeby této úmluvy definuje nucenou práci tak, že se jí rozumí práce nebo služba, a) která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoliv trestu a b) ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně. Tyto podmínky musí být splněny zároveň. Při absenci jiné definice z ní lze vyjít i při posuzování souladu napadených ustanovení se zákazem nucených prací podle mezinárodních úmluv. 86. V posuzované právní úpravě chybí již první z podmínek, neboť veřejná služba není vymáhána pod pohrůžkou trestu. Je třeba důsledně odlišovat trest jakožto sankci za spáchaný trestný čintrestný čin, přestupekpřestupek nebo jiný správní delikt, spočívající v odebrání nebo omezení existujícího práva nebo svobody (např. práva na osobní svobodu při trestu odnětí svobody, práva vlastnit majetek při peněžitém trestu, práva svobodně podnikat při trestu zákazu činnosti) od stanovení podmínek pro přiznání nároku na sociální dávku, o které jde i v daném případě. Vzhledem k tomu, že výčet těchto podmínek je taxativní a srozumitelný, každý uchazeč předem ví, co musí splňovat pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. Předmětná právní úprava proto není překvapivá ani neumožňuje široké správní uvážení. Zároveň nelze přisvědčit ani tvrzení, že by měl uchazeč vnímat vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání jako újmu. Uchazeči nelze v důsledku tohoto kroku uložit žádnou pokutu či podobnou sankci, pročež mu vyřazením z evidence nevzniká ani žádná materiální újma. V této souvislosti neobstojí poukaz na nutnost hradit si sám zdravotní pojištění, neboť tato povinnost tíží i osoby bez zdanitelných příjmů. V případě nezaměstnaných je jeho hrazení ze strany státu určitým benefitem. Rovněž nelze hovořit ani o ušlém zisku. Uchazeč totiž dopředu ví, jaké podmínky musí splnit, pokud chce být veden v předmětné evidenci a pobírat podporu v nezaměstnanosti. To, že je svobodně odmítne splnit, jde k jeho tíži a nejedná se o zavinění třetích osob nebo snad o vyšší moc. Vznik případné nemateriální újmy nakonec vylučuje skutečnost, že je v silách uchazeče o zaměstnání splnit všechny tyto podmínky a nárok získat. 87. Uvedenou argumentaci lze doplnit i gramatickým výkladem § 30 zákona o zaměstnanosti, z něhož vyplývá, že toto ustanovení zcela zjevně stanovuje podmínky, jejichž porušení vede k vyřazení osoby z evidence uchazečů o zaměstnání krajskou pobočkou úřadu práce. Společným rysem těchto podmínek je, že na krajské pobočce úřadu práce nelze spravedlivě žádat, aby takovou osobu dále vedla v evidenci uchazečů o zaměstnání. Nejedná se však o trest, ale pouze o nevyhnutelný následek nedostatečné spolupráce osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání, jako je tomu i v případě nesplnění jiných podmínek, např. v důsledku maření stanovené součinnosti, odebrání souhlasu s poskytnutím osobních údajůosobních údajů, výkonem nelegální práce či odmítnutím nástupu do vhodného zaměstnání. Z uvedených příkladů dále vyplývá, že pokud má za porušení podmínek pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání následovat trest, zákonodárce zcela správně vytvořil navazující skutkovou podstatu přestupkupřestupku. Odmítnutí výkonu veřejné služby ale přestupkempřestupkem není. I z hlediska systematického výkladu lze poukázat na to, že předmětné ustanovení je součástí hlavy II části druhé zákona o zaměstnanosti, zatímco přestupkypřestupky a jiné správní delikty jsou upraveny zcela samostatně v části sedmé tohoto zákona. Závěr, podle něhož by nesplnění podmínek pro přiznání určitého nároku mělo být považováno za trest, lze označit za absurdní. 88. Za naplněnou ale nelze považovat ani druhou z podmínek nucené práce, a sice rys nedobrovolnosti. Právním základem výkonu veřejné služby je totiž písemná smlouva (tj. dvoustranný projev vůle), uzavřená mezi osobou v hmotné nouzi nebo osobou evidovanou jako uchazeč o zaměstnání a krajskou pobočkou úřadu práce po dohodě s obcíobcí nebo jiným subjektem. Je jen na konkrétním uchazeči, zda ji uzavře, nebo nikoliv. Není přitom podstatné, že zákon spojuje s neuzavřením smlouvy vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Ačkoliv lze uznat, že vůle uchazeče uzavřít smlouvu není z tohoto důvodu zcela svobodná, v našem právním řádu je mnoho obdobných vztahů, kdy postavení smluvních stran sice je procesně rovné, oferta však vychází z fakticky silnějšího (zejména ekonomicky) postavení oferenta. Pokud bychom za nucenou práci nebo službu označili každou práci nebo službu, která je „vynucena“ potřebou získat peníze, byla by nucenou prací zřejmě drtivá většina všech pracovněprávních vztahů, do kterých lidé vstupují primárně proto, aby si vydělali peníze, neboli slovy Listiny, „aby získali prostředky pro své životní potřeby“. Smluvní charakter veřejné služby vyplývá jasně z § 18a zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle něhož má uchazeč možnost nabídku odmítnout. Vzhledem k této smluvní svobodě nemůže být institut veřejné služby a jeho využití jako podmínka pro ponechání v evidenci uchazečů o zaměstnání ve vztahu k čl. 9 Listiny považován za protiústavní. 89. Už předchozí zákonná úprava zákona o zaměstnanosti znala v § 30 odst. 2 vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, a to z mnoha důvodů, které se svou podstatou ani svými důsledky neodlišují od napadeného ustanovení. Nová právní úprava tak nově nezavedla ani institut veřejné služby ani bližší specifikované podmínky pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Nezměnila podstatu a smysl daného ustanovení, jímž je umožnit vyřazení uchazeče z předmětné evidence, nýbrž pro toto vyřazení stanovila další důvod. Z ústavního hlediska není zásadní rozdíl mezi odmítnutím nastoupit do vhodného zaměstnání nebo na dohodnutou rekvalifikaci, což napadáno pro neústavnost nebylo a není, a mezi odmítnutím nabídky vykonávat veřejnou službu podle zákona. Napadené ustanovení nemění kvalitativní úpravu, přidává pouze další podmínku pro vyřazení z evidence, jež není ani nesplnitelná ani vyžadující od uchazečů o zaměstnání nepřiměřené postupy. Nelze ji považovat ani za „rdousící“ ve smyslu závěrů obsažených v nálezu ze dne 20. května 2008 sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.). Výkon veřejné služby ve smyslu napadených ustanovení rozhodně nezhoršuje sociální postavení fyzických osob nebo osob jim blízkých. Na tuto činnost evidovaní uchazeči o zaměstnání nemusí vynakládat žádné finanční ani materiální prostředky. 90. Ze všech výše uvedených důvodů je zřejmé, že veřejná služba není ani vymáhána pod pohrůžkou trestu ani není prací nedobrovolnou. Za nucenou práci by ji však nebylo možné považovat ani v případě, že by tyto znaky splňovala, neboť by byla kryta prostřednictvím výjimek stanovených relevantními mezinárodními smlouvami. Veřejná služba by konkrétně spadala pod výjimku ve smyslu čl. 4 odst. 3 písm. c) Úmluvy, podle níž se zákaz nucených prací nevztahuje na služby vyžadované v případě nouze nebo pohromy ohrožující blaho společenství. Současná ekonomická situace, vyznačující se značnou nejistotou a balancováním několika evropských zemí na hraně bankrotu, je za posledních 80 let zcela nevídaná, přináší s sebou stav hospodářské nouze a ohrožuje blaho společenství. Za této situace je veřejná služba zcela legitimním prostředkem boje s hospodářskou krizí, tak jako byla legitimním prostředkem např. ve Spojených státech amerických ve 30. letech 20. století. Za použití naprosto obdobných argumentů lze dospět k tomu, že je naplněna též výjimka dle čl. 2 odst. 2 písm. d) Úmluvy o nucené nebo povinné práci, protože současná ekonomická situace je mimořádnou okolností, která ohrožuje nebo může ohrozit normální životní poměry veškerého obyvatelstva nebo jeho části. 91. Neobstál by ani argument týkající se čl. 4 posledně uvedené úmluvy, podle něhož je zakázáno dovolovat ukládání nucené práce ve prospěch soukromých subjektů. Nelze totiž směšovat, pro koho je veřejná služba vykonávána, s tím, v čí prospěch je veřejná služba vykonávána. Citovaný článek je zaměřený pouze na to, že z nucené práce nesmí mít prospěch soukromé osoby. Posuzovaná právní úprava je s tímto požadavkem v souladu, protože z vymezení veřejné služby je patrné, že z ní bude mít prospěch celé společenství, a nikoliv jednotlivci, když všichni budou profitovat ze zlepšeného životního prostředí, čistých ulic a veřejných prostranstvíveřejných prostranství, rozvinuté kultury a sportu a kvalitní sociální péče. Naopak je zcela nerozhodné, pro koho je veřejná služba vykonávána. Na posouzení, zda se jedná o nucenou práci, totiž nemá vliv, že se o životní prostředí nebo čistotu ulic a veřejných prostranstvíveřejných prostranství starají na základě smluv uzavřených s příslušnými správními orgány soukromé subjekty. V praxi je navíc výkon veřejné služby pro soukromé subjekty spíše zátěží než přínosem, což se projevuje mj. tím, že soukromé subjekty umožňující výkon veřejné služby jsou za to státem dotovány. 92. Konečně by nebyla naplněna ani jedna ze zakázaných forem nucené práce dle čl. 1 Úmluvy o odstranění nucené práce. O nucenou práci dle čl. 1 písm. b) citované úmluvy se jednat nemůže, protože účelem není hospodářský rozvoj. V aktuální ekonomické situaci je účelem z hospodářského hlediska nanejvýš zmírnění dopadů recese na podstatnou část obyvatelstva, ale pravým účelem posuzované právní úpravy od počátku deklarovaný je prevence sociálního vyloučení a pomoc uchazečům o zaměstnání. Sekundárním účelem je pak zlepšení kvality v oblastech lidské činnosti, k nimž je veřejná služba určena. Z výčtu uvedeného v § 18a zákona o pomoci v hmotné nouzi rozebraného výše je patrné, že se jedná o oblasti lidské činnosti ve veřejném zájmu bez přímých hospodářských dopadů. Nejedná se ani o nucenou práci ve smyslu čl. 1 písm. c) této úmluvy, protože nejde o prostředek pracovní kázně. V takovém případě by muselo být možné výkon veřejné služby uložit i proti vůli osoby, která ji konat nechce, a to za účelem utužení její pracovní kázně. Zákon ale krajskou pobočku úřadu práce nevybavuje prostředky umožňujícími nutit k výkonu veřejné služby uchazeče o zaměstnání, který ji vykonávat nechce. 93. Nesoulad není dán ani s právem na přiměřené zabezpečení v nezaměstnanosti, jež je pozitivně upraveno v Úmluvě o minimální normě sociálního zabezpečení a v Evropském zákoníku sociálního zabezpečení. Toto právo lze definovat jako právo chráněné osoby (resp. občana podle dikce Listiny) na poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, pokud je nezaměstnanost způsobená nemožností získat přiměřené zaměstnání a chráněná osoba je schopna a ochotna pracovat. Podle příslušných ustanovení zákona o zaměstnanosti má na poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nárok pouze evidovaný uchazeč o zaměstnání, přičemž na vedení v předmětné evidenci má nárok každá fyzická osoba, která splňuje zákonem stanovené podmínky. O nezařazení nebo vyřazení z evidence musí krajská pobočka úřadu práce vydat správní rozhodnutí, čímž je rovněž zajištěna možnost využití opravných prostředků proti němu, včetně možného přezkumu ve správním soudnictví. Tato právní úprava je tak v souladu s čl. 70 odst. 1 uvedené úmluvy i s čl. 69 odst. 1 Evropského zákoníku sociálního zabezpečení. 94. Nezaměstnané osoby lze rozdělit do tří kategorií, a to na a) osoby neschopné pracovat, b) osoby schopné, ale neochotné pracovat a c) osoby schopné a ochotné pracovat, přičemž citované dokumenty zavazují signatářské státy zaopatřit v nezaměstnanosti pouze poslední skupinu osob. Neobstojí tak argument navrhovatelů, že omezit poskytování podpory v nezaměstnanosti lze pouze z důvodů uvedených v čl. 24 Úmluvy o minimální normě sociálního zabezpečení a čl. 23 Evropského zákoníku sociálního zabezpečení. Obě tyto smlouvy omezují okruh oprávněných chráněných osob již definicí ve svých čl. 20, jež první dvě výše uvedené skupiny osob nezahrnují. Tomu odpovídá i právní úprava podle zákona o zaměstnanosti, když osoby neschopné pracovat nejsou zařazeny do evidence uchazečů o zaměstnání, a před sociálním vyloučením a hmotnou nouzí je chrání jiné dávky než podpora v nezaměstnanosti. V případě osob schopných, ale neochotných pracovat umožňuje domácí právní úprava vyřazení z evidence správním rozhodnutím poté, co jejich neochota pracovat vyjde najevo. Jestliže pak jedním z „rozpoznávacích“ znaků této neochoty je odmítnutí nástupu do vhodného zaměstnání, lze za použití argumentu a simili dovodit, že podobným ústavně konformním znakem je též odmítnutí nabídky výkonu veřejné služby. Rysů, pro které uchazeč o zaměstnání vnímá nabídku vhodného zaměstnání obdobně jako nabídku výkonu veřejné služby, je přitom více. Veřejná služba totiž připomíná pracovní poměr na zkrácený úvazek a uchazeč za ni obdrží odměnu, byť ve formě sociální dávky. Naopak třetí skupina, tedy osoby schopné a ochotné pracovat, jsou chráněny čl. 20 obou mezinárodních smluv. Tyto osoby jsou taktéž podle českého práva řádně a důvodně vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání a oprávněny k příjmu podpory v nezaměstnanosti. 95. Ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti na základě odmítnutí výkonu veřejné služby je předvídáno v čl. 69 písm. g) Úmluvy o minimální normě sociálního zabezpečení i v čl. 68 písm. g) Evropského zákoníku sociálního zabezpečení. Podle těchto ustanovení lze dávku, na niž by chráněná osoba měla nárok, zastavit, nedbá-li zúčastněná osoba pravidel upravujících chování příjemců dávek, aniž by byl jimi obsah těchto pravidel nějak limitován. Na základě toho, že dávka má náležet pouze osobám schopným a ochotným pracovat, lze uzavřít, že upravit chování příjemce dávky uložením povinnosti veřejné služby v omezeném rozsahu je zcela konformní. 96. Napadené úpravě nakonec nelze nic vytknout ani z hlediska judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Úmluva obsahuje zákaz otroctví a nucené práce ve svém čl. 4, dosud ale nebyl řešen žádný případ, který by byl typově podobný institutu veřejné služby. Vzhledem k tomu, že Listina se významněji neodchyluje od způsobu, jakým je předmětný zákaz formulován na úrovni Úmluvy, lze konstatovat, že výše uvedené závěry se uplatní i ve vztahu k ní. I zde nicméně platí, že veřejná služba nenaplňuje znaky nucené práce. 97. Evropský soud pro lidská práva již v minulosti judikoval, že porušením čl. 4 Úmluvy není výkon povinnosti, který souvisí s určitým povoláním, jehož výkon si stěžovatel zvolil a o dané souvislosti věděl, pokud se nejedná o povinnost zjevně zcela neproporcionální v relaci k povaze daného povolání (srov. rozsudek ve věci Van der Mussele proti Belgii). K tomu je třeba podotknout, že tento případ se na posuzovaný institut typově nevztahuje, neboť se týkal zaměstnance, a nikoliv uchazeče o zaměstnání. Pokud z něj však vezmeme základní obecné pravidlo ohledně toho, že povinnost nemá být zcela zjevně neproporcionální, v dané věci se o takovýto případ nejedná, resp. nelze v ní spatřovat „rdousící efekt“. V jiných svých rozhodnutích tento soud uvedl, že za nucené či povinné práce se považuje každá práce či služba, která je vyžadována pod hrozbou nějakého trestu a kterou jedinec nevykonává ze své vlastní vůle (např. rozsudek ze dne 26. července 2005 ve věci stížnosti Siliadin proti Francii č. 73316/01, bod 116). Souhlas stěžovatele je tak zpravidla skutečností vylučující existenci donucení, a tím i porušení čl. 4 Úmluvy. Nesmí se však jednat o situaci, kdy je souhlas stěžovatele s určitou činností s ohledem na význam dané skutečnosti pro něj samotného fakticky nevyhnutelný, tj. kdy mu v podstatě nezbývá než souhlasit. V případě veřejné služby již ale bylo uvedeno, že kontraktační volnost uchazečů o zaměstnání, kterým byla nabídka veřejné služby učiněna, omezena není. Nelze ani tvrdit, že by se mohlo jednat o autoritativní založení povinnosti veřejné služby orgány veřejné moci na základě zákona, protože uchazeč o zaměstnání v žádném případě takovou povinnost nemá. 98. Na předmětný institut nelze vztáhnout ani jiný judikatorní závěr Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož je nepřípustné zneužití tísně určité osoby s cílem přimět ji vykonávat činnost, kterou by za daných podmínek dobrovolně nevykonávala. Zákon totiž uvádí velmi široký rozsah vážných důvodů, jež umožňují nabídku veřejné služby bez jakýchkoliv dalších účinků odmítnout. Jak již bylo podrobně uvedeno výše, rozsah a charakter vážných důvodů zcela odpovídá potřebě ochrany důstojnosti každého jednotlivce. Rovněž se nemůže jednat o zneužití tísně, protože rozsah prací nabízený v rámci veřejné služby je velmi široký. Mediální zjednodušování, že se jedná o „zametání ulic“, se nezakládá na pravdě. Nabízeny jsou práce nejrůznějšího druhu, včetně prací v knihovnách a prací v rámci zařízení sociální péče. Posledním důvodem je nakonec absence tísně jako takové, protože jak již bylo podrobně uvedeno, vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ve skutečnosti nemá „rdousící efekt“. Důsledky nijak nevybočují z toho, s čím se musí vyrovnávat jiná osoba bez příjmů, např. živnostník, který v daném období nemá zakázky, nebo např. rodič v domácnosti. Posuzovaný institut z hlediska čl. 4 Úmluvy nevybočuje ani v tom, že by zakládal podmínky pro ponižující zacházení. Lze tedy dospět k závěru, že napadená ustanovení nejsou ani v rozporu s uvedenou Úmluvou, ani neporušují principy vyjádřené v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. III./d Vyjádření veřejného ochránce práv 99. Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský ve svém vyjádření ze 7. září 2012 upozorňuje na obsah tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. prosince 2011, podle níž měla být veřejná služba zpočátku nabízena osobám, které se nachází v hmotné nouzi a zároveň jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok. Následně měl úřad práce nabízet veřejnou službu i uchazečům o zaměstnání, kteří nejsou v hmotné nouzi a jsou evidováni déle než jeden rok, a současně těm, kteří byli za poslední tři roky vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání v součtu celkem déle než jeden rok. Uvedené znamená, že veřejná služba se může týkat i osob, za které stát „pouze“ hradí zdravotní pojištění, jež však nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo dávky. Tyto osoby přitom musí současně plnit i řadu jiných povinností, např. dostavovat se pravidelně ve stanoveném termínu na úřad práce, hledat si aktivně zaměstnání, účastnit se výběrového řízení, dostanou-li na konkrétní pozici doporučenku od úřadu práce, nebo naplňovat individuální akční plán. Skupina osob s „nezaměstnaností déle než jeden rok v období posledních tří let“ zahrnuje i řadu uchazečů, kterým má být naopak věnována zvýšená péče pro jejich zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo jiný vážný důvod (osoby nad 55 let, zdravotně postižení, osoby po rodičovské dovolené). V této souvislosti lze zdůraznit, že ze samotné délky evidence nelze bez dalšího usuzovat na hrozbu ztráty pracovních návyků. Napadená právní úprava navíc umožňuje nabídnutí veřejné služby již po dvou měsících evidence bez dalšího, přičemž její nepřijetí má za následek sankční vyřazení uchazeče. V případě takto krátké evidence tak veřejná služba může být nabídnuta komukoliv, kdo poprvé v životě očekává pomoc státu při ztrátě zaměstnání (zejména v době hospodářské krize), často po dlouhodobém placení sociálního pojištění. Samotná právní úprava (ostatně, jak dokládají opakovaně měněné metodické pokyny) umožňuje, aby stát vůči jednotlivci postupoval nepředvídatelně a aby bez rozumného opodstatnění stanovil další podmínky pro přístup k sociální pomoci poskytované na základě sociálního pojištění. 100. V návaznosti na přijetí napadených ustanovení obdržel veřejný ochránce práv několik desítek stížností týkajících se výkonu veřejné služby. Z případů osob, které se na něj obrátily, nasvědčuje vše tomu, že předmětná právní úprava by mohla porušovat Listinou garantovaná práva na spravedlivou odměnu za práci, přiměřené hmotné zabezpečení, či dokonce zákaz nucené práce. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani deklarovaný účel veřejné služby, kterým je možnost zachování, popř. rozvíjení pracovních schopností a dovedností osob, které dlouhodobě nemají trvalé zaměstnání a mají objektivní či subjektivní problémy s nalézáním odpovídajícího zaměstnání, neboť tento účel není v praxi reálně naplněn. Za společný jmenovatel předmětných stížností označuje nesouhlas s novým konceptem veřejné služby jako takové, a to zejména pro její bezplatný výkon. Stěžovatelé často uvádí, že aktuálně nepobírají ani nepobírali žádné sociální dávky a že výkon veřejné služby je pro ně finančně zatěžující, protože si musí hradit např. jízdné do místa výkonu práce. Veřejná služba rovněž nepředstavuje zvýšenou péči, která by v případě některých osob měla být věnována při zprostředkování zaměstnání, např. z důvodu jejich zdravotního stavu, věku, péče o děti nebo jiných vážných důvodů. Uchazeči jsou veřejnou službou naopak často zasaženi na své důstojnosti, pokud mají vykonávat např. úklidové práce, a to přesto, že by svým vzděláním mohli přispět ke kvalifikované práci. 101. Pro ilustraci reálných dopadů aplikace napadených ustanovení veřejný ochránce práv stručně shrnuje obsah některých z obdržených stížností. Jednotliví stěžovatelé v nich upozorňují na to, že je v rámci veřejné služby vykonávána práce, která je zbytečná, a naopak nejsou efektivně využívány jiné nástroje politiky zaměstnanosti, např. dotace na vytvoření pracovního místa. Při nabídkách veřejné služby nejsou zohledňovány konkrétní poměry jednotlivých uchazečů, např. péče o příbuzné nebo jejich kvalifikace. Uchazeči si navíc musí sami hradit související náklady, typicky např. cestovné. Za jsoucí v rozporu s lidskou důstojností někteří stěžovatelé považují i skutečnost, že při výkonu veřejné služby jsou uchazeči nuceni strpět označení reflexní vestou, na které je napsáno „velké VS a číslo“. 102. Závěrem konstatuje, že jeho postoj k současné podobě veřejné služby je odmítavý. Za velmi spornou považuje zejména snahu státu, který namísto důsledné kontroly osob, u nichž existuje podezření na dlouhodobé vyhýbání se práci a zneužívání sociálního systému, vytvořil „preventivní“ systém, který postihuje rovněž osoby, jejichž jediným problémem na trhu práce je věk, rodičovství apod. Velký problém spatřuje rovněž v porušování pojistného principu, na němž je systém podpory v nezaměstnanosti vybudován. Stát totiž fakticky nutí řádně pojištěné osoby, aby si při nastalé pojistné události (ztráta zaměstnání) příslušná plnění dále „odpracovaly“. 103. Dne 14. listopadu 2012 bylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručeno doplňující stanovisko veřejného ochránce práv, v němž poukazuje na velmi strohou úpravu institutu veřejné služby v § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti i § 18a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Zmíněná ustanovení neobsahují bližší podmínky pro postup úřadu práce při provádění veřejné služby, což lze demonstrovat na tom, že nejsou jasně daná pravidla komu, za jakých podmínek a jaká práce má být nabídnuta nebo jaká může být maximální délka veřejné služby. De facto volná úvaha úřadu práce tak vytváří prostor pro široké spektrum zásahů do práv adresátů veřejné správy, neboť samotný postup úřadu práce se pro ně stává nepředvídatelným a logicky může nést i znaky libovůle. Z tohoto důvodu by měl Ústavní soudÚstavní soud posoudit napadenou právní úpravu i z hlediska čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny, jež vyžadují, aby měl státní orgán zákonem jasně vymezenou působnost a pravomoc. Ve zbylé části svého doplňujícího vyjádření zmiňuje další příklady, které mají vypovídat o tíživosti požadavku přijmout nabídku výkonu veřejné služby. Ve všech z nich šlo o osoby, jež nepobírají ani podporu v nezaměstnanosti ani dávky v hmotné nouzi. III./e Vyjádření Ministerstva zdravotnictví 104. Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., reagoval na argumentaci navrhovatelů a obou vedlejších účastníků, kterou tito odůvodňovali svůj návrh na zrušení některých ustanovení zákona o zdravotních službách, vyjádřeními z 22. února 2012 a 26. dubna 2012. Úvodem poznamenal, že předmětem návrhů na zrušení je základní a stěžejní zákon, kterým se bude v dalších desetiletích spravovat české zdravotnictví a jenž sleduje zajištění kvalitní a bezpečné zdravotní péče poskytované na odpovídající úrovni všem pacientům v České republice. Tento reformní a moderní zákon sjednocuje dosud roztříštěnou a nesčetněkrát novelizovanou právní úpravu obsaženou v právních předpisech nejen síly zákona, ale i v řadě prováděcích předpisů, o jejichž závaznosti byly vedeny diskuse. Poprvé v historii se zároveň sjednocují podmínky poskytování zdravotních služeb pro všechny poskytovatele bez rozdílu. III./ea Povinnost nové registrace podle § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách 105. Napadená právní úprava § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách poskytuje subjektům, jejichž právní postavení se řídí dosavadní právní úpravou, dostatek času k vytvoření podmínek pro přizpůsobení se právní úpravě nové. Současně zajišťuje, aby bylo všem adresátům zákonné úpravy garantováno, že po uplynutí přiměřené přechodné doby budou nové a aktuálním potřebám a možnostem moderní medicíny odpovídající podmínky a požadavky splňovat všichni ti, kteří hodlají zdravotní služby i nadále poskytovat v našem zdravotnickém systému. Zvolené řešení plně respektuje Ústavním soudemÚstavním soudem opakovaně deklarovaný zákaz pravé retroaktivity a obecnou přípustnost retroaktivity nepravé, jež je v každém právním státě nezbytným principem ovládajícím vztah dřívější a následující právní normy. Hovoří-li navrhovatelé o „nepřípustném retroaktivním zásahu do již nabytých práv“, tak v daném případě lze uvažovat výlučně o prvcích odpovídajících retroaktivitě nepravé, jež spočívá v aplikaci nových podmínek na právní vztahy vzniklé za úpravy dříve platné, novou právní úpravou však zrušené či změněné. Nové podmínky se na stávající právní vztahy uplatní až po nabytí účinnosti nového zákona, a to s dostatečně dlouhým (tříletým) časovým odstupem, jenž na ně umožní provozovatelům nestátních zdravotnických zařízení zareagovat a přizpůsobit jim svoji činnost, nebo se rozhodnout pro ukončení činnosti. 106. Rozhodnou-li se dosavadní provozovatelé pro pokračování ve své činnosti, mohou do devíti měsíců ode dne účinnosti zákona o zdravotních službách požádat o vydání oprávnění, přičemž postačí, když doloží pouze náležitosti žádosti o vydání tohoto oprávnění podle § 18 odst. 1 zákona o zdravotních službách. Rozhodnutí jim bude vydáno nejdéle do 1. dubna 2015 tak, aby v poskytování zdravotních služeb mohli bez přerušení a bez omezení pokračovat, a to již plně v režimu nové právní úpravy. 107. Doložení uvedených náležitostí nepovažuje ministr za rozsáhlé a jejich získání není spojeno se zvláštními obtížemi, pročež jej nelze považovat za administrativní zátěž. V praxi se bude u poskytovatelů - fyzických osob jednat o uvedení údajů typu jméno a příjmení, státní občanství, adresa místa trvalého pobytu a datum a místo narození žadatele (poskytovatele), identifikační číslo, bylo-li přiděleno, identifikační údaje o odborném zástupci, musí-li být ustanoven, forma, obory a druhy zdravotní péče, které žadatel hodlá poskytovat, adresa místa či míst poskytování zdravotních služeb či doba, po kterou hodlá žadatel zdravotní služby poskytovat, žádá-li o vydání oprávnění pouze na dobu určitou. Analogické informace pak uvádějí poskytovatelé - právnické osoby. Jinými slovy, jde o nejnezbytnější rozsah údajů, jež lze ještě vyžadovat k tomu, aby mohlo dojít k bezproblémovému přechodu dosavadních registrací zdravotnických zařízení na oprávnění poskytování zdravotních služeb. Menší rozsah údajů by tohoto cíle nemohl dosáhnout. Zároveň není pravda, že by provozovatelé zdravotnických zařízení k této žádosti museli předkládat již jednou předložené doklady odborné nebo specializované způsobilosti nebo o splnění podmínek věcného a technického vybavení provozovny. Zde lze odkázat na výslovné znění § 121 odst. 5 zákona o zdravotních službách, jakož i na § 18 odst. 1 tohoto zákona. 108. Dosavadním provozovatelům zdravotnických zařízení také nic nebrání v tom požádat o vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb plně v režimu zákona o zdravotních službách, a to bez omezení, tedy nikoliv ve smyslu napadených přechodných ustanovení. Takto zahájené správní řízení by se přitom řídilo zákonem o zdravotních službách a správním řádem v plném rozsahu. Je tedy na rozhodnutí současných provozovatelů zdravotnických zařízení, jakou právní cestu zvolí. Zákon o zdravotních službách jim nabízí několik variant, byť bez výjimky požaduje, aby od 1. dubna 2015 každý, kdo hodlá poskytovat zdravotnické služby, splňoval požadavky jím kladené na tuto činnost a zachovával jím nastavenou úroveň zdravotních služeb, jak lze v moderním právním státě očekávat. 109. Přijaté řešení přechodu staré a nové právní úpravy není v českém právním řádu ničím novým, neobvyklým, neočekávatelným anebo nepředvídatelným, k čemuž postačí poukázat např. na přechodná ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví, živnostenského zákona a jeho novel, obchodního zákoníku a jeho novel apod. 110. Pokud jde o námitky navrhovatelů, že nová právní úprava zasáhne retroaktivně do získaných specializovaných způsobilostí lékařů podle zákona č. 95/2004 Sb., nezbývá než konstatovat, že tyto námitky jsou s ohledem na předmět přezkumu napadených ustanovení zákona o zdravotních službách, který petitem svého návrhu vymezili sami navrhovatelé, irelevantní. Svým obsahem totiž směřují nikoliv proti napadenému zákonu, ale právě proti prvně uvedenému zákonu, účinnému již od 2. dubna 2004. Poněvadž však navrhovatelé nenavrhli zrušení některých ustanovení tohoto zákona, tak ani Ústavní soudÚstavní soud nemůže v tomto řízení přezkoumávat jeho ústavnost. Přesto považoval ministr za vhodné vyjádřit se i k těmto námitkám. 111. Navrhovatelé v první řadě opomněli rozlišovat osobu provozovatele nestátního zdravotnického zařízení, resp. nově poskytovatele zdravotních služeb, jímž může být osoba fyzická (nemusí jít o lékaře) nebo osoba právnická, a lékaře, který u tohoto provozovatele provádí lékařské výkony a přímo vykonává zdravotní péči v oborech uvedených v registraci, resp. nově v oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Lékař je v tomto směru osobou tzv. odborně způsobilou, resp. podle zákona o zdravotních službách odborným zástupcem. Postavení provozovatele nelze směšovat s postavením lékaře, který je jeho zaměstnancem. Samozřejmě není vyloučeno, aby tatáž fyzická osoba byla zároveň provozovatelem, resp. poskytovatelem, a odborným zástupcem, napadená přechodná ustanovení se však týkají pouze provozovatelů, nikoli lékařů a jejich specializované způsobilosti, která je nezbytnou podmínkou pro samostatný výkon povolání lékaře. Ta se totiž řídí pravidly stanovenými zákonem č. 95/2004 Sb., a to ať už v přechodných ustanoveních § 44, která jsou v současné době, tj. více než sedm let po účinnosti tohoto zákona, v zásadě konzumovaná (s výjimkou novelizací, které přinesly některá nová přechodná ustanovení), nebo v ostatních pravidelných částech zákona. Navrhovatelé brojí především proti těmto přechodným ustanovením, čímž fakticky brání postavení té části lékařů, kteří chtějí vykonávat povolání lékaře v oborech, pro něž nemají specializovanou způsobilost. Neuvádějí již ale žádný relevantní důvod, proč právě jim má být takové beneficium poskytnuto. Takovýto požadavek by po více než sedmi letech účinnosti zákona založil nedůvodné rozdíly mezi lékaři, byl by narušen zavedený systém specializačního vzdělávání, do něhož jsou zapojeny např. i univerzity, fakultní nemocnice, akreditovaná pracoviště, jakož i struktura oborů specializačního vzdělávání, která vznikala v úzké součinnosti s odbornými lékařskými společnostmi. Ani příklad uvedený navrhovateli podle ministra nereflektuje současný právní stav, neboť zákon č. 346/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, lékařům, kteří podle dřívějších předpisů získali atestaci I. stupně v základním oboru a licenci České lékařské komory k výkonu soukromé praxe v jiném oboru specializace, přiznal specializovanou způsobilost v tomto jiném oboru (např. v kardiologii, jak je uvedeno v návrhu). 112. Lze tedy uzavřít, že ti lékaři, kteří dosud nemají specializovanou způsobilost v oboru, ve kterém chtějí samostatně poskytovat zdravotní péči, tuto péči nemohou legálně poskytovat, přičemž na této skutečnosti nic nemění ani ustanovení § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách ani tento zákon jako celek. Nelze tedy souhlasit s tvrzením, že napadená ustanovení jsou retroaktivní a zasahují do již dříve nabytých práv. III./eb Nová právní úprava Národního zdravotnického informačního systému 113. K námitce neústavnosti právní úpravy Národního zdravotnického informačního systému podle § 70 až 78 zákona o zdravotních službách ministr uvedl, že se nejedná o zcela novou databázi, ale o informační systém navazující na právní úpravu obsaženou v § 67c zákona o péči o zdraví lidu. Novou právní úpravu, tak jak tomu bylo i v případě právní úpravy předcházející, doplňuje příloha zákona, v níž jsou uvedeny jednotlivé složky tohoto systému - registry. 114. Při tvorbě napadených ustanovení bylo dbáno na právo na informační sebeurčení ve smyslu nálezu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.), stejně jako na mezinárodní závazky České republiky, zejména na Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (Úmluva Rady Evropy č. 108), vyhlášenou pod č. 115/2001 Sb. m. s., a relevantní rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva nebo Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů. Nová i dosavadní právní úprava, jež tvořila zákonný rámec zpracování osobních údajů v oblasti zdravotnictví, plně respektuje požadavek zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), aby osobní údajeosobní údaje, nejsou-li zpracovávány se souhlasem subjektu údajů, byly zpracovány pouze, stanoví-li to zvláštní zákon. Ministerstvo zdravotnictví si bylo rovněž vědomo, že pouhým zákonem upravený rámec pro zpracování osobních údajůosobních údajů nestačí, ale že zpracování těchto údajů musí být nezbytné, důvodné, účelné, logické a obhajitelné, bude-li důvodnost tohoto zpracování vystavena testu přiměřenosti zásahu do osobní a osobnostní sféry jedince, která je přímo pod ochranou norem ústavního pořádku. V této souvislosti lze podotknout, že nová právní úprava Národního zdravotnického informačního systému je racionální a odůvodněná ve vztahu k sledovaným cílům, jež jsou vymezeny jednak obecně v § 70 odst. 1, a pokud jde o samotné registry, tak i v § 73 odst. 1 písm. a) až f) zákona o zdravotních službách. Není tak pravda, že účel tohoto systému a registrů samotných je vágní či všezahrnující. Právní úprava odpovídá kritériím ochrany osobních údajů ve vedlejšími účastníky citované směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES, tedy požadavku jednoznačného a výslovně vyjádřeného účelu zpracování osobních údajů. 115. Zákon o zdravotních službách kromě účelu Národního zdravotnického informačního systému rovněž podrobně popisuje, o kom (§ 70 odst. 1 a 2, § 74 odst. 1, § 76 odst. 1, příloha zákona) a kdy se údaje anonymizují (příloha zákona) nebo kdo má k údajům, které nejsou určeny ke zveřejnění, přístup (§ 73 odst. 2). Jiný než v něm stanovený způsob zacházení přitom není možný. Pokud jde o technické zabezpečení tohoto systému, lze vznést pochybnost, zda tento aspekt lze vůbec při abstraktní kontrole norem přezkoumávat, když nejde o otázku právní nebo legislativně-právní, ale věcnou. Funkčnost technického zabezpečení Národního zdravotnického informačního systému lze prověřovat až v době, kdy bude v praxi používán a realizován. Současný systém je po této stránce bezvadný a stejný výsledek ministr očekává i u systému nově zaváděného, neboť ten nebude nastaven zásadně jinak než systém předchozí. Navíc bude propracovanější a s přísnější ochranou dat. Prováděcí právní předpisy, které předpokládá ustanovení § 78 zákona o zdravotních službách, budou k zákonu k problematice zdravotnických registrů vydány následně, přičemž upraví technické otázky spojené s naplňováním a správou těchto registrů. 116. Vedlejší účastníci směřují své námitky i ve vztahu ke dvěma z devíti registrů, které přináší zákon o zdravotních službách, a to Registru zdravotnických pracovníků a Registru poskytovatelů zdravotních služeb. Na jejich obhajobu ministr připomíná jejich účel, jímž je poskytovat a) veřejnosti údaje o oprávnění k výkonu zdravotnického povolání a kvalifikaci zdravotnických pracovníků, b) veřejnosti informace o počtech a skladbě zdravotnických pracovníků z hlediska demografických (věk, pohlaví) charakteristik a odborných, resp. kvalifikačních kritérií (dosažená způsobilost) ve vztahu k vykonávané činnosti (poskytovatel, obor), c) údaje pro mezinárodní statistiky (např. pro Eurostat, Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitelespotřebitele, Světovou zdravotnickou organizaci, Organizaci pro evropskou spolupráci a rozvoj) o personálních kapacitách, d) informace a podklady pro plánování, rozhodování a predikci počtu pracovníků ve vztahu k počtu obyvatel, přijímání do pregraduálního a postgraduálního vzdělávání, specializačních kurzů. 117. Určitou nadstavbou k účelům registrů je jejich přínos pro pacienta, který se na základě údajů z těchto dvou veřejných registrů bude moci mnohem lépe orientovat v rozmanitosti zdravotních služeb, jež mu jsou nebo mohou být poskytovány, vybírat si poskytovatele zdravotních služeb ve svém okolí, a to včetně možnosti hodnotit takového poskytovatele podle lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří tyto služby u konkrétního poskytovatele realizují. Touto možností se zákon snaží významně napomáhat pacientovi při vykonávání práva na volbu poskytovatele zdravotních služeb podle § 28 odst. 3 zákona o zdravotních službách, potažmo kde, jak a kým může být zasahováno do jeho zdravotního stavu jako nedílné a zásadní složky osobnosti každé lidské bytosti. Napadené registry také implementují směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (srov. čl. 4 této směrnice). 118. Uvedenému právu by neměly stát v cestě nepodložené názory vedlejších účastníků, že shromažďování a veřejnost údajů o tom, kde konkrétní lékař získal svoji odbornost, zda neztratil bezúhonnostbezúhonnost nebo zda neztratil způsobilost vykonávat zdravotnické povolání, je neoprávněným zásahem do práva těchto osob na ochranu jejich osobnosti nebo ochranu osobních údajůosobních údajů. Ustanovení § 13 zákona o zdravotních službách výslovně stanoví, za jakých podmínek se pro jeho účely nepovažuje osoba za bezúhonnou. Jedná se o podmínky přiměřené sledovanému účelu, kdy není bezúhonným ten, kdo spáchal úmyslně trestný čintrestný čin a byl za něj odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, nebo ten, kdo spáchal trestný čintrestný čin při poskytování zdravotních služeb. 119. K námitce duplicity registrů o zdravotnických pracovnících ministr uvádí, že v současnosti v České republice neexistuje jednotná evidence všech zdravotnických pracovníků vykonávajících, resp. způsobilých vykonávat zdravotnické povolání. Existují pouze dílčí evidence, např. Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostujících osob, který je podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních součástí stávajícího Národního zdravotnického informačního registru. Do tohoto registru jsou zapsáni zdravotničtí pracovníci nelékařských zdravotnických povolání, kterým bylo vydáno osvědčení podle hlavy VI citovaného zákona, a hostující osoby, neobsahuje však evidenci lékařů, zubních lékařů ani farmaceutů. Registr je veřejně přístupný s výjimkou údajů o rodném čísle a trvalém pobytu, chybí mu ale řada nově požadovaných funkcí zejména pro účely statistického sledování, protože je ze zákona založen za jiným účelem. Ústavnost tohoto registru nebyla dosud zpochybňována. Dále shrnuje, že v Registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů podle zákona o péči o zdraví lidu jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje potřebné pro identifikaci lékaře, zubního lékaře, farmaceuta (rodné číslo, titul), údaje o vzdělání a specializaci, údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení, k němuž má lékař, zubní lékař nebo farmaceut pracovní nebo obdobný poměr (identifikační číslo organizace, název oddělení) a úvazek. 120. Uvedené registry dnes nejsou vzájemně propojené a každý sleduje částečně shodné i odlišné druhy údajů, což nemá objektivní a racionální důvod. Rovněž není důvodné odlišovat zdravotnické pracovníky mezi sebou podle toho, zda vykonávají lékařská nebo nelékařská povolání. Proto jsou údaje o nich vedené v zákoně o zdravotních službách stejné, nebrání-li tomu povaha věci. Dalším důvodem vedení registrů je úkol Ministerstva zdravotnictví stanovovat ve spolupráci s univerzitami, komorami a odbornými společnostmi počet rezidenčních míst a kalkulovat výhledově náklady na specializační vzdělávání a úkol zajistit přehled o počtu pracovníků s odbornou, specializovanou a zvláštní odbornou způsobilostí, kteří vykonávají zdravotnické povolání na území České republiky. Informace získané z registrů také slouží k efektivnímu využívání finančních prostředků určených na vzdělávání zdravotnických profesí na trhu práce. Výše popsané důvody, účely nebo záměry zdravotnických registrů, jež se odrážejí v textu zákona o zdravotních službách, nesleduje a nemůže splnit evidence lékařů podle zákona č. 220/1991 Sb., která je pouhým seznamem členů komor bez potřebného rozsahu údajů. Podrobný popis účelu a fungování jednotlivých registrů ministr předložil v příloze ke svému vyjádření. 121. Případné zrušení napadené právní úpravy Národního zdravotnického informačního systému by znamenalo přinejmenším trvalou ztrátu veškeré zdravotnické statistiky rezortu zdravotnictví o zdravotním stavu obyvatelstva, která zde funguje již od dob tzv. první republiky, jakož i zásah do státní statistické služby (např. údaje o potratech jsou zdrojovými daty pro státní statistiku demografického rozvoje Českého statistického úřadu). Za nevyčíslitelnou lze označit i případnou ztrátu mnohdy desítky let sbíraných dat, včetně možnosti tato data konfrontovat s ostatními zeměmi Evropy a světa. Informace z registrů totiž slouží k dlouhodobému sledování a analýze výskytu sledovaných onemocnění a léčebných metod v České republice, přičemž zjištěná data jsou zpracovávána v epidemiologických studiích a slouží zdravotnického výzkumu. Současně by se narušila funkčnost i jiných registrů, když např. Národní registr poskytovatelů je registrován jako tzv. agendový resortní registr ve vztahu k základním registrům podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a v důsledku jeho zrušení by byla narušena funkce těchto registrů jako jednoho z nástrojů snížení administrativní zátěže a odbřemenění veřejné správy. Znemožnilo by se i plnění mezinárodních závazků vůči mezinárodním organizacím. 122. Vznik zdravotnických registrů je nepochybně zásahem do ústavně zaručeného práva na soukromí a tajnost osobních údajůosobních údajů ve smyslu čl. 10 odst. 3 Listiny, jde však o zásah přípustný. Vedle uvedených legálních a legitimních cílů je dán i ústavně aprobovaný zájem na existenci oprávněného shromažďování osobních údajůosobních údajů, který je ve vztahu k lidskému právu, do něhož je zasahováno, v konkurenčním vztahu. Na jedné straně tak stojí právo na ochranu zdraví zakotvené v čl. 31 Listiny, veřejný zájem na ochraně veřejného zdraví jako veřejného statku a na mezinárodní úrovni pak závazky plynoucí z Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, na straně druhé právo před neoprávněným zásahem do osobní sféry jedince v podobě ochrany před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů. Ministr se domnívá, že v napadené právní úpravě se odráží nejen uvedený veřejný zájem na ochraně veřejného zdraví, ale je jím nepřímo chráněno i právo konkrétních lidí na ochranu zdraví (srov. např. Národní registr osob vyloučených z dárcovství krve nebo Národní registr nemocí z povolání). Výše popsaný smysl zpracovávání osobních údajůosobních údajů a ústavně aprobované zájmy společnosti odůvodňují podle požadavků čl. 10 odst. 3 Listiny účelnost i oprávněnost vedení informačních systémů ve zdravotnictví, které zastřešuje Národní zdravotnický informační systém. III./ec Vymezení některých správních deliktů podle zákona o zdravotních službách 123. Skupina senátorů napadla i některé správní delikty zavedené zákonem o zdravotních službách, a to v zásadě ty, s nimiž je spojena nejvyšší sankce až 1 000 000 Kč. Právě výše sankce, jejíž horní hranici považují za ipso facto protiústavní, je ve spojení s tvrzenou vágností zákonného vyjádření znaků skutkové podstaty napadených správních deliktů považována za hlavní důvod protiústavnosti. V této souvislosti ministr podotýká, že vedlejší účastníci sami relativizují vážnost a důvodnost své argumentace, neboť tvrdí, že „není úlohou Ústavního souduÚstavního soudu přezkoumávat výši jednotlivých sankcí za jednotlivé správní delikty nebo přestupkypřestupky, tak jak je stanovil zákonodárce, jakož i skutečnosti, že zákon stanoví pouze horní hranici těchto sankcí a podle zásady přiměřenosti bude třeba správního uvážení k tomu, aby byla volena sankce přiměřená provinění toho kterého poskytovatele zdravotních služeb v té které situaci, za které k porušení zákona došlo“, a odkazují na roli judikatury a praxe při aplikaci nových zákonných norem obsahujících skutkové podstaty správních deliktů. K tomuto názoru se připojuje a konstatuje, že plně odráží jeho postoj, jakož i názory Ústavního souduÚstavního soudu vyslovené např. v nálezu ze dne 25. října 2011 sp. zn. Pl. ÚS 14/09 (22/2012 Sb.), usnesení ze dne 24. ledna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 10/09 a nálezu ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.), jež korespondují s principem sebeomezení a minimalizace zásahů. V případě napadených ustanovení nejde o exces z mezí, ve kterých se zákonodárce při tvorbě deliktních ustanovení zákona může pohybovat, k čemuž postačuje poukázat např. na to, že skutkové podstaty správních deliktů jsou jasné, srozumitelné a konkrétní, sazba pokut nemá určenu spodní hranici, jsou zavedeny liberační důvody a ne každé porušení zákonné povinnosti je správním deliktem. 124. Sankce za jednotlivé správní delikty lze považovat za přiměřené a splňující jejich preventivní i represivní funkce. Zákon obsahuje toliko horní hranici sazby pokuty za správní delikty, když konkrétní výše sankce se stanoví až při jejím uložení ad hoc v konkrétním řízení, a to při respektování všech principů ukládání sankcí, jako jsou legitimní očekávání nebo neukládání zcela likvidačních sankcí. Zákonné rozmezí sazby pokuty za správní delikty bylo zákonem určeno tak, aby příslušný správní orgán v konkrétním správním řízení mohl konkrétnímu porušiteli zákona uložit pokutu ve výši, která jej od opakování protiprávního jednání odradí nebo přímo odstraší, stejně tak jako případné další porušitele, a zároveň kterou skutečně a opravdově bude pociťovat jako újmu za to, že se dopustil porušení zákona. Rozmezí sazeb pokut za správní delikty odpovídá tomu, že struktura, charakter, majetkové poměry, výše zisku nebo velikost poskytovatelů zdravotních služeb jsou velmi široké. Je zřejmé, že částka 10 000 Kč pokuty bude mít jiný účinek na velkou nemocnici a jiný na tzv. praktického lékaře s jednou provozovnou. Proto není zavedena spodní hranice pokuty, ale toliko horní. 125. Protiprávnost určitého chování osob je vždy stejná, ať se jí dopustí „malý“ nebo „velký“ poskytovatel zdravotních služeb. Míra zásahu do zákonem chráněného zájmu se pak odráží v hodnocení intenzity naplnění znaků skutkové podstaty deliktu ze strany správního orgánu a zejména ve výši uložené sankce. Protože zákon stanoví široké rozmezí výše sankce, může správní orgán při jeho aplikaci plně uplatnit individualizaci trestu v konkrétním řízení u konkrétního porušitele zákona. Taková právní úprava je smysluplná a sleduje účel skutečně potrestat toho, kdo jedná protiprávně, a vést jej k tomu, aby toto jednání neopakoval. Vedlejší účastníci pouze odkazují na čl. 4 odst. 4 Listiny, aniž by uvedli, které základní právo by mělo být napadenou právní úpravou zasaženo co do jeho smyslu a podstaty. Uvedené ustanovení přitom nemůže být porušeno pouhým stanovením rozmezí sankce za správní delikt. 126. Pokud jde o příklady uváděné vedlejšími účastníky, jimiž se snaží prokázat nejasnost a vágnost vyjádření objektivní stránky správních deliktů a nepřiměřenost sankce za ně, ministr se omezil na konstatování, že v řízení o abstraktní kontrole norem se Ústavní soudÚstavní soud podle své ustálené praxe zabývá ústavností právní úpravy co do její obecnosti a normativnosti, nikoli smyšlenými eventualitami a příklady, které navíc, pokud by nastaly, by byly řešeny podle okolností případu při zachování možnosti soudního přezkumu správního rozhodnutí. K případu zmíněnému vedlejšími účastníky, podle nichž porušení povinnosti mlčenlivosti, které představuje správní delikt podle § 117 odst. 3 písm. d) zákona o zdravotních službách, může být za určitých okolností trestným činemtrestným činem neoprávněného nakládání s osobními údajiosobními údaji podle § 180 trestního zákoníku, nicméně poznamenává, že dvojkolejnost postihu za protiprávní jednání v rovině trestního i správního práva je v českém právním řádu obvyklá a běžná, přičemž její protiústavnost nebyla dosud konstatována. Orgánům činným v trestním řízenítrestním řízení a správním orgánům nečiní zvláštní obtíže rozpoznávat rozdíl v intenzitě jednání, jež může být trestným činemtrestným činem i správním deliktem, pročež není důvod očekávat problémy ani při aplikaci těchto ustanovení. III./ed Nově zavedený pojem „zdravotní služby“ 127. Skupina poslanců, jež má v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka, zastává názor, že nově zavedené pojmosloví v čele s pojmem „zdravotní služba“ odporuje ústavnímu pořádku, neboť Ústava a Listina hovoří o zdravotní péči. Ministr považuje vytvoření pojmového aparátu v zákoně o zdravotních službách nejen za zcela běžnou legislativní techniku, ale především v něm spatřuje prostředek pro jasné a jednoznačné chápání zákona o zdravotních službách všemi jeho adresáty. Jedním z jeho stěžejních pojmů je přitom právě „zdravotní služba“. Z její definice podle § 2 odst. 2 a 3 zákona o zdravotních službách vyplývá, že tento zákon nerezignuje na pojem zdravotní péče, s nímž pracují právní předpisy ústavního pořádku (čl. 31 Listiny), ale integruje ho do širšího pojmu zdravotní služba [srov. § 2 odst. 2 písm. a) zákona o zdravotních službách], když zdravotními službami se kromě jiného rozumí poskytování zdravotní péče zdravotnickými pracovníky. Zdravotní péče je jako další ze stěžejních pojmů zákona o zdravotních službách vymezena v jeho § 2 odst. 4, její druhy a formy pak v § 5 až 10. 128. Takovýto postup má oporu v čl. 41 odst. 1 Listiny, podle kterého se lze práva podle čl. 31 Listiny domáhat pouze v mezích prováděcích zákonů, což předpokládá také rozvedení pojmu zdravotní péče při zachování jeho ústavního rozměru, podstaty a smyslu podle čl. 4 odst. 4 Listiny. Listina ani další právní předpisy ústavního pořádku přitom nezakazují ani nepřikazují, v jakých formách a jakým způsobem lze pojmy a instituty v nich zavedené rozvádět v jednotlivých zákonech nebo dokonce vytvářet pojmy nové. Mezi takto nově do právního řádu zavedené pojmy patří i pojem „zdravotní služba“, jenž lze považovat nejen za pojem možný a přípustný ve vztahu k ústavnímu pořádku, ale také výstižný. Adresát zákona o zdravotních službách, kterým je v prvé řadě pacient, dostává již v prvních ustanoveních zákona základní informaci, že zdravotní péče je službou. Postavení pacienta ve všech nových zákonech tvořících tzv. zdravotnickou reformu se posiluje, což se jako základní východisko zdravotnické reformy promítlo i ve zvoleném pojmosloví, a to jednak, pokud jde o obsah (konkrétní vymezení) pojmu „zdravotní služba“ v § 2 odst. 2 a 4 zákona o zdravotních službách, jednak z hlediska gramatické a jazykové volby slova „služba“. III./ee Poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni ve smyslu § 28 odst. 2 ve spojení s § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách 129. K námitce neústavnosti § 28 odst. 2 ve spojení s § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách, jejíž podstatou je tvrzení, že právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni podle uvedených ustanovení je užší než právo na zdravotní péči poskytovanou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy ve smyslu § 11 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu, ministr uvedl, že základní právo na zdravotní péči, potažmo na zdraví a na život, je chráněno především právními předpisy ústavního pořádku a není a nebylo postaveno na posledně uvedeném zákonném ustanovení. Vedlejší účastníci vedle jeho porušení neuvádějí jiné ustanovení, které má být nově vymezeným právem pacienta porušeno nebo omezeno. Jak bylo přitom uvedeno výše, sama Listina předpokládá, že zákony provádějící její čl. 31 blíže rozvedou a vymezí, co je zdravotní péčí a zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Ustanovení § 28 odst. 2 zákona o zdravotních službách v tomto duchu upravuje právo pacienta na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. Tato odbornost je vázána na pravidla vědy, uznávané medicínské postupy, individualitu pacienta a konkrétní podmínky a objektivní možnosti. 130. Pravidla vědy jsou podle názoru ministra nezávislá na konkrétním znění zákona nebo vyjádření nároku pacienta na zdravotní služby v právní normě, lze je označit za objektivní, empiricky prokázaná a ověřená a jejich užití pro vymezení práva pacienta na poskytování zdravotních služeb je výrazem postoje, že pacienta lze léčit jen takovými postupy, které jsou prověřené, a mezi odborníky na nich existuje konsensus. Uznávané medicínské postupy jsou vlastně odrazem zmíněných pravidel vědy, tedy jejich konkretizací na straně jedné a jejich rozšířením na straně druhé, pokud jde o medicínskou prací prověřené a vyzkoušené zákroky, výkony apod. Oba uvedené pojmy logicky patří k tomu, co se obvykle chápe pod náležitou odbornou úrovní. 131. Zdravotní služby nelze poskytovat jinak než vždy a jen ve vazbě na jednotlivce a tomu musí odpovídat i zákonné vymezení práva pacienta na poskytování zdravotních služeb. Z tohoto důvodu bylo v § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách použito spojení „individualita pacienta“ jako jedno z kritérií náležité a odborné úrovně poskytovaných zdravotních služeb. Ke skutečnostem stojícím na straně pacienta musí konečně v napadené definici náležité odborné péče přistoupit pojmy odrážející skutečnosti stojící mimo osobu a osobnost pacienta, byť se v každém konkrétním případě vážou na daného pacienta v daném místě a čase. Tyto „konkrétní podmínky a objektivní možnosti“ však nesmí podkročit hranici minimálního standardu poskytovaných zdravotních služeb, který vychází z dalších souvisejících ustanovení zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách, zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalších zákonů. K napadené definici lze rovněž odkázat na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 219/2005, ve kterém Nejvyšší soud pracuje s vymezením nároku pacienta na postup lege artis (náležitá odborná úroveň), a to tak, že jde o postup lékaře, při němž musí dodržet rámec pravidel vědy a medicínských způsobů, a to v mezích daných rozsahem svých úkolů podle pracovního zařazení i konkrétních podmínek a objektivních možností. Je zřejmé, že Ministerstvo zdravotnictví jako předkladatel zákona o zdravotních službách a Parlament jako jeho tvůrce nezvolily definici obsaženou v § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách svévolně či libovolně, ale vyšly z toho, jak k dřívějšímu vymezení pojmu lege artis ve smyslu § 11 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu přistupoval Nejvyšší soud. Nedochází tedy k zásadnímu nebo dokonce fatálnímu posunu v jeho chápání ani ke snížení standardu ve vztahu k pacientovi. Nakonec je třeba poukázat i na čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, podle něhož jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy, čemuž odpovídá i pojem „pravidla vědy a uznávané medicínské postupy“ podle § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách. 132. Na základě výše uvedeného ministr konstatuje, že definice práva pacienta na zdravotní péči na náležitě odborné úrovni je vyvážená a neodporuje ústavnímu pořádku nebo mezinárodním úmluvám, kterými je Česká republika vázána. Pouze na okraj dodává, že vymezení rozsahu a obsahu práva pacienta na zdravotní služby se nijak nedotýká jeho práva na náhradu za újmu na zdraví, která eventuálně může být při poskytování zdravotních služeb způsobena. Zákon o zdravotních službách totiž není základním zákonem, kterým se náhrada takové újmy řídí. Tvrzené omezení nebo snížení práva na náhradu za újmu, která může být při poskytování zdravotních služeb způsobena, je spekulací a pro přezkum ústavnosti napadené právní úpravy není podstatné, protože předmětem přezkumu nejsou právní předpisy upravující právo na náhradu škody nebo odpovědnost za způsobenou újmu nebo škodu vůbec. 133. Uvedená argumentace je relevantní i ve vztahu k námitce protiústavnosti ustanovení § 45 až 47 zákona o zdravotních službách, jimž vedlejší účastníci vytýkají, že neobsahují povinnost léčit pacienta co nejlépe a včas. III./ef Další námitky 134. Vedlejší účastníci napadají právní úpravu institutu tzv. dříve vysloveného přání podle § 36 odst. 5 a 6 zákona o zdravotních službách. K namítanému omezení platnosti dříve vysloveného přání na dobu pěti let ministr uvedl, že jeho smyslem je ochrana pacientů. Během této doby může dojít k zásadní změně okolností na straně pacienta, o kterých nemusí být poskytovateli zdravotních služeb nic známo (a tudíž nemůže postupovat podle § 36 odst. 5 zákona o zdravotních službách), včetně pokroku v medicíně. Informace pacienta, které byly aktuální v době, kdy učinil dříve vyslovené přání, tak již vůbec nemusí platit, a může být velice pravděpodobné, že po pěti letech budou alespoň částečně překonané postupy, které byly běžně používány v době vyslovení onoho přání a které byly pacientovi známy. Omezení platnosti dříve vysloveného přání nelze považovat ani za nepřiměřené ani za nevhodné nebo neúčinné. Neomezená platnost je navíc velmi diskutabilní u mladých lidí, kteří tohoto práva mohou využít, byť jsou v některých případech jistě ovlivnitelní a nemají dostatek životních zkušeností. Neměli by proto být vystaveni tomu, že jejich dříve vyslovené přání bude platit po zbytek jejich života. Zbývá dodat, že pacientovi nic nebrání v tom, aby po uplynutí lhůty pěti let dříve vyslovené přání obnovil nebo změnil jeho obsah. 135. Zákaz využití možnosti dříve vysloveného přání v případě osob nezletilých nebo zbavených způsobilosti k právním úkonům odráží související právní úpravu, podle které mohou tyto osoby činit pouze takové úkony, na něž mají rozumovou a mravní vyspělost. Jinak je za ně činí, pokud vůbec, právní zástupce. Ustanovení § 36 odst. 6 zákona o zdravotních službách právnímu zástupci zakazuje, aby za tyto osoby učinil dříve vyslovené přání. Opět je důvodem ochrana pacienta, která je legitimní a důležitá vzhledem k tomu, jaké právní a faktické následky může takovéto přání mít na život pacienta. 136. Pokud jde o námitky ve vztahu k § 35 zákona o zdravotních službách, ministr upozornil na jeho odstavec 2 písm. b), podle něhož nezletilému pacientovi, který dovršil 15 let věku, lze zdravotní služby poskytované registrujícím poskytovatelem poskytovat bez zjišťování souhlasu zákonného zástupce, pokud zákonný zástupce s takovým postupem vyjádří písemný souhlas, který může podmínit následným informováním o poskytnutých zdravotních službách. Tento písemný souhlas je součástí zdravotnické dokumentace vedené o nezletilém pacientovi. Společně s povinností respektovat názor nezletilého je tím vyvráceno tvrzení vedlejších účastníků o nesmyslnosti právní úpravy poskytování zdravotních služeb nezletilým, pokud jde o asistenci rodičů. Je samozřejmé, že doprovod nebo souhlas zákonných zástupců se nevyžaduje u zdravotních služeb poskytovaných registrujícím poskytovatelem. To neplatí v případě ošetření nezletilého v nemocnici, kde se předpokládá, že může dojít k závažnějším zásahům do zdraví nezletilého nebo k provedení náročnějších zdravotních výkonů, a kde by tedy zákonný zástupce neměl chybět, ať jde o jeho souhlas nebo přítomnost. 137. Ustanovení § 35 odst. 1 a 2 zákona o zdravotních službách je rovněž plně kompatibilní s čl. 6 odst. 2 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, který stanoví, že „názor nezletilé osoby bude zohledněn jako faktor, jehož závaznost narůstá úměrně s věkem a stupněm vyspělosti“, nebo s čl. 12 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené pod č. 104/1991 Sb., který stanoví, že „státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni.“ 138. Nesoulad § 48 odst. 1 a 2 zákona o zdravotních službách s ústavním pořádkem spatřují vedlejší účastníci v tom, že pacient nemá možnost bránit se proti rozhodnutí poskytovatele, který odmítne přijmout pacienta do péče nebo ukončí péči o něho. Ministr má za to, že tímto ustanovením vymezené důvody odmítnutí přijetí do péče nebo ukončení péče jsou legitimní, rozumné, důvodné a přiměřené. Odráží se v nich potřeba vyvážit právo pacienta na zdravotní službu a zdravotní péči na jedné straně a práva ostatních pacientů téhož poskytovatele zdravotních služeb, kteří by neúnosným zatížením poskytovatele zdravotních služeb mohli být poškozeni [§ 48 odst. 1 písm. a) a b) zákona o zdravotních službách], stejně jako právo poskytovatele zdravotních služeb dostat za poskytnutou péči zaplaceno, které má koneckonců oporu v čl. 26 odst. 1 Listiny, a to i v případě, že podléhá úhradě z veřejného zdravotního pojištění [§ 48 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách]. To se netýká tzv. neodkladné péče. Dále uvedené důvody zohledňují vůli pacienta [§ 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona o zdravotních službách] a objektivní skutečnost [§ 48 odst. 2 písm. b) zákona o zdravotních službách] nebo chrání ostatní pacienty před nedisciplinovaným pacientem, jehož jednání je ohrožuje [§ 48 odst. 2 písm. d) zákona o zdravotních službách]. Konečně zákon počítá s tím, že zdravotní služby nelze náležitě ani řádně poskytovat tehdy, neposkytuje-li pacient součinnost. V takovém případě nelze poskytovatele zdravotních služeb spravedlivě nutit, aby nadále léčil pacienta, který poskytované služby bez racionálních důvodů odmítá [§ 48 odst. 2 písm. e) zákona o zdravotních službách]. K tomu je však třeba podotknout, že ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta. I když jsou tedy dány výše uvedené důvody pro ukončení péče o pacienta, je tento vždy chráněn tak, aby nedošlo k nezvratným změnám v jeho stavu, jež by mohly vést ke smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, a to i proti jeho vůli. 139. Důvody odmítnutí přijetí pacienta do péče nebo jejího ukončení posuzuje poskytovatel, jenž o případném odmítnutí přijetí do péče nebo ukončení péče podle § 48 odst. 2 písm. d) a e) nebo o odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb podle § 50 odst. 2 zákona o zdravotních službách vydá ve stanovených případech pacientovi písemnou zprávu, v níž je uveden důvod, pro který k tomu došlo. Všechny tyto případy jsou tedy přezkoumatelné co do důvodů i oprávněnosti a správnosti jejich použití, ať už pořadem práva nebo příslušnou zdravotní pojišťovnou. 140. Ustanovení § 50 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách, které umožňuje zdravotnickému pracovníkovi neposkytnout zdravotní služby v případě, že by při jejich poskytování došlo k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví, chrání život a zdraví zdravotnického pracovníka jako člověka, který má stejně jako pacient právo na ochranu života a zdraví ve smyslu čl. 6 odst. 1 a čl. 31 Listiny a jehož život a zdraví nejsou méně hodnotné než život a zdraví pacienta. Není přijatelné ani přiměřené ve srovnání se všemi ostatními základními lidskými právy a svobodami, aby byl zdravotnický pracovník zákonem nucen ohrožovat svůj život a zdraví, byť by to bylo z důvodu ochrany nebo záchrany života a zdraví jiného. V této souvislosti ministr dodal, že nejen zákon o zdravotních službách chrání život a zdraví těch, kdo zachraňují a pomáhají druhým, a poukázal např. na § 58 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jenž obsahuje obdobné pravidlo. 141. Ve vztahu k § 50 odst. 2 zákona o zdravotních službách, jenž umožňuje zdravotnickému pracovníkovi odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi v případě, že by jejich poskytnutí odporovalo jeho svědomí nebo náboženskému vyznání, ministr poznamenává, že je výsledkem vyvažování mezi povinností zdravotnického pracovníka poskytnout péči a pomoc na jedné straně a právem téhož zdravotnického pracovníka na svobodu svědomí a vyznání garantovanou čl. 15 Listiny. Nadto nikdy nemůže dojít k ohrožení života pacienta nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví, neboť právě v těchto případech nesmí zdravotnický pracovník poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo vyznání odmítnout. Podle názoru ministra lze předvídat, že dotčené ustanovení nebude v praxi příliš využíváno a v zásadě se bude týkat především případů vyvolaných povinností respektovat dříve vyslovené přání ve smyslu § 36 zákona o zdravotních službách. 142. Právní úpravě vedení zdravotnické dokumentace podle § 53 a 54 zákona o zdravotních službách je vytýkáno, že nedostatečně chrání její listinnou podobu. Prvně uvedené ustanovení nicméně stanoví, že se zdravotnickou dokumentací musí být nakládáno podle zákona o zdravotních službách a dalších zákonů, mezi něž je třeba řadit i zákon o ochraně osobních údajů. Nakládáním se rozumí i ochrana zdravotnické dokumentace před neoprávněným zásahem, odcizením, zničením apod. Rovněž lze upozornit na povinnost zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotních služeb zachovávat mlčenlivost podle § 51 zákona o zdravotních službách, která zdravotnickou dokumentaci, resp. především údaje v ní, ať v listinné nebo elektronické podobě, rovněž chrání. Porušení povinnosti mlčenlivosti může naplňovat znaky trestného činutrestného činu neoprávněného nakládání s osobními údajiosobními údaji podle § 180 trestního zákoníku. 143. Ustanovení § 14 zákona o zdravotních službách, upravující osobu tzv. odborného zástupce, je vedlejšími účastníky rozporováno, neboť podle jejich názoru dostatečně neupravuje, za co je odborný zástupce odpovědný. V tomto případě však není zřejmé, v čem by toto ustanovení mělo být protiústavní. Odpovědnost odborného zástupce podle právních norem práva občanského, pracovního i trestního není zákonem o zdravotních službách nijak dotčena. Žádné ustanovení ústavního pořádku přitom nenutí zákonodárce k tomu, aby za každých okolností a pro jakoukoli funkci nebo postavení, které v určitém zákoně vymezí nebo upraví, výslovně a zvlášť oproti obecným právním předpisům stanovil nový druh odpovědnosti. 144. Poslední námitku, podle níž zákon obsahuje nepřesnosti, které povedou k rozdílným výkladům a které se mohou stát základem pro různě závazné nezákonné jednání, považuje ministr za natolik neurčitou a nepřesnou, že se k ní není možné relevantními argumenty vymezit. Na základě všech výše uvedených důvodů tak ministr uzavírá své vyjádření konstatováním, že podle jeho názoru napadený zákon není v rozporu s ústavním pořádkem. III./f Vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů 145. Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů se vyjádřil prostřednictvím svého předsedy RNDr. Igora Němce k té části návrhu skupiny senátorů, která směřovala proti právní úpravě Národního zdravotního informačního systému. Ve svém vyjádření ze dne 24. února 2012 podotkl, že úřad považuje za nezbytné, aby vytvoření či změně jakéhokoliv podobného systému veřejné správy předcházelo vyhodnocení dopadů do soukromí občanů. Není mu však známo, že by v některé fázi legislativního procesu došlo k takovémuto vyhodnocení, jež by popsalo důvody nově navrhovaného systému, klady a zápory dosavadních řešení (existujících registrů), odůvodnění potřebných změn, případně srovnání praxe v jiných evropských zemích. Takovéto hodnocení je přitom potřebné i z toho důvodu, že Česká republika důsledně nevyužila ani jednu z možností nabízených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (recitál č. 54 a čl. 18 až 20), aby každý komplexní informační systém s osobními údaji zaváděný státem byl pečlivě předběžně posouzen. 146. Posuzovaná materie zahrnuje zpracování velkého množství osobních a citlivých údajůcitlivých údajů, pročež je namístě, že k němu musí docházet na základě jasné a jednoznačné zákonné úpravy, aby byla naplněna ústavněprávní klauzule a současně imperativ veřejného práva, že výkon státní moci musí být prováděn v mezích, způsobem a prostředky stanovenými zákonem. V tomto případě zákony obvykle nedávají občanům možnost upravit podmínky zpracování jejich osobních údajůosobních údajů, občané musí zákonem nařízené postupy strpět. Na zpracování prováděná na základě zákonného zmocnění se vztahuje výjimka z registrační povinnosti podle § 18 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů. Pokud jde o citlivé údajecitlivé údaje (např. o zdravotním stavu), jsou základní zákonné podmínky pro jejich zpracování uvedeny v § 9 zákona o ochraně osobních údajů. S ohledem na odkaz na zvláštní zákony uvedený v jeho písmenu c) a analogicky s přihlédnutím k formě výslovnosti souhlasu vykládá úřad ve své praxi toto ustanovení tak, že ke zpracování citlivých údajůcitlivých údajů ve zdravotnictví může dojít pouze za zákonem výslovně a velmi přesně vymezených podmínek. Jistou podporu pro restriktivní výklad oprávnění státních institucí pro zpracování citlivých údajůcitlivých údajů ve zdravotnictví lze spatřovat i v recitálech č. 33 a 34 a čl. 9 výše uvedené směrnice. 147. Napadenou právní úpravu považuje úřad za jsoucí v rozporu vůči premise, že zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů musí být prováděno zákonným a korektním způsobem vůči dotčeným jednotlivcům. Musí se tedy týkat údajů přiměřených, podstatných a v množství úměrném účelům zpracování. Účel zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů podle napadených ustanovení však jimi není blíže objasněn nebo deklarován. Není odůvodněna účelnost centralizované koncepce povinného uchovávání citlivých údajůcitlivých údajů občanů ani slučování některých registrů sloužících samostatným výzkumným a lékařským účelům namísto toho, aby byly v potřebných případech předávány či sdíleny jen potřebné údaje. Příkladem je nový Národní registr reprodukčního zdraví, který slučuje celkem pět stávajících registrů: Národní registr rodiček, Národní registr novorozenců, Národní registr vrozených vad, Národní registr potratů a Národní registr asistované reprodukceasistované reprodukce. Doba uchovávání údajů v těchto registrech byla bez jakéhokoliv vysvětlení a zdůvodnění prodloužena na 30 let. 148. Slova vedení, realizace a získávání jsou velmi obecné ekvivalenty zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů, jež nevyjadřují ani jeho podstatné náležitosti ani limit zpracování. Tento nedostatek nemůže nahradit prostý výčet či vzájemná kombinace kategorií oprávněných orgánů, množin dat a oprávnění pro transfer (vyžadování a předávání) určitých údajů popisovaných v jiných částech zákona, na což úřad upozorňoval již ve svých připomínkách k návrhu napadených ustanovení, když poukázal na vadnou strukturu Národního zdravotního informačního systému z hlediska zásad zpracování a ochrany osobních údajůosobních údajů, samoúčelnost a nadbytečnost definice tohoto systému. S ohledem na § 9 zákona o ochraně osobních údajů platí, že absenci jasného účelu zpracování citlivých údajů nemůže zhojit ani podzákonný předpis, byť by popisoval sebepřesněji dílčí operace s údaji. 149. Pokud jde o argumentaci ohledně vedení seznamů lékařů, zubních lékařů a lékárníků podle § 72 zákona o zdravotních službách, v tomto bodu považuje úřad vedení dvou podle účelu totožných evidencí (seznamů osob) za nepřiměřené, a to navíc v množství neúměrném účelům zpracování. Navrhovaným ustanovením dochází k duplicitnímu zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů, které již vedou komory. Potřebují-li přitom ústřední správní úřady s těmito údaji pracovat, lze nastavit jak jejich vyžádání, tak sdílení dat. V této souvislosti připomíná princip eGovernmentu, v němž by mělo existovat jediné autorizované místo s aktuálními daty. 150. Nad rámec argumentace vedlejších účastníků úřad uvádí, že odůvodnění vládního návrhu zákona o zdravotních službách zcela opomíjí otázku přístupu k údajům uchovávaným v registrech a jejich zabezpečení před neoprávněnými přístupy a zneužitím. Protože se navrhuje uchovávat a sdružovat informace, které jsou mnohdy kopiemi části zdravotnické dokumentace, vzniká návrhem na zpracování údajů v elektronických systémech a na internetu významné riziko ohrožení soukromí občanů. Ve složitých informačních systémech nepostačuje analogicky aplikovat zákonná ustanovení vztahující se na klasické, resp. lokální nahlížení do listinné zdravotnické dokumentace. 151. Závěrem úřad konstatuje, že vymezení Národního zdravotního informačního systému považuje za natolik obecné, že není zřejmé, zda a jak zásadně by se mělo změnit dosud platné shromažďování osobních údajůosobních údajů ve zdravotnictví, které bylo založeno již v 60. letech minulého století. Předmětný záměr pak nemůže bez jasné informační politiky vůči občanům přispívat ani k posílení právní jistoty, důvěry a etiky v oblasti veřejného zdravotnictví. Za hlavní nedostatek zákona považuje úřad velmi obecné zaměření na celkový rámec informačního systému, aniž by byly definovány účelné a přesně stanovené postupy zpracování citlivých údajůcitlivých údajů občanů a přitom odůvodněna jejich potřebnost dlouhodobého uchovávání v registrech a nutnost sdružování či sdílení citlivých údajůcitlivých údajů napříč registry. Zkušenosti z jiných evropských států ukazují, že pro účel, jehož má docílit Národní zdravotní informační systém, postačují databáze klinických studií vedených lékaři a odbornými pracovišti, vedené buď se souhlasem pacienta, nebo anonymně. 152. Své vyjádření doplnil předseda úřadu dopisem ze dne 14. března 2012, jehož součástí byly připomínky úřadu k návrhu vyhlášky o předávání osobních a dalších údajů do Národního zdravotnického informačního systému, Národního registru poskytovatelů, Národního registru zdravotnických pracovníků a pro potřeby vedení národních zdravotních registrů. Návrh vyhlášky v něm odmítl jako celek. Současně reprodukoval řadu námitek, jež uplatnil i ve svém původním vyjádření v tomto řízení. III./g Vyjádření dotázaných profesních komor 153. Česká lékařská komora se vyjádřením ze dne 2. února 2012, jež bylo podepsáno jejím prezidentem MUDr. Milanem Kubkem, ztotožnila v podstatě se všemi námitkami proti zákonu o zdravotních službách uplatněnými navrhovateli a skupinou senátorů. Podle svého vlastního tvrzení je dokonce sama iniciovala. Nad rámec jejich stručného shrnutí pouze doplnila, že jejich námitky ohledně možného retroaktivního účinku § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách původně akceptovali ministr zdravotnictví i Legislativní rada vlády. Předložený návrh zákona tak předpokládal, že se držitel registrace nestátního zdravotnického zařízení stane dnem jeho účinnosti poskytovatelem zdravotních služeb, aniž by o tom muselo být rozhodnuto ve správním řízení. Ke změně však došlo při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, když byla na základě pozměňovacího návrhu schválena právě napadená úprava. 154. Česká stomatologická komora považuje shromažďování a uchovávání údajů o pacientech a zdravotnických pracovnících (v jejich případě navíc i zveřejňování) za jednoznačný zásah do jejich práva na informační sebeurčení, jak jej chápe Ústavní soudÚstavní soud i Evropský soud pro lidská práva. Jak vyplývá z jejího vyjádření ze dne 22. února 2012, podepsaného jejím prezidentem MUDr. Pavlem Chrzem, komora nepovažuje za nežádoucí existenci odpovídajícího a obsahem i rozsahem přiměřeného zdravotnického informačního systému, jehož účelem je sledování zdravotního stavu obyvatelstva, získání informací o činnosti poskytovatelů, o rozsahu a kvalitě poskytovaných služeb a pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky státu. Napadená právní úprava však neobstojí z hlediska čl. 8 odst. 2 Úmluvy, neboť nakládání s uvedenými údaji neodpovídá jeho parametrům, případně požadavku, aby zásah do základního práva byl přiměřený svému účelu. Problémem je duplicita a především absence věcného důvodu shromažďování (příp. zveřejňování) citlivých údajůcitlivých údajů o pacientech, jakož i o zdravotnických pracovnících. Komora dále upozornila na vnitřní rozpornost návrhu skupiny senátorů, která ponechala stranou celou přílohu zákona upravující národní zdravotní registry. Právě tato příloha přitom obsahuje významná a věcně nepřiměřená ustanovení o rozsahu zpracovávaných osobních údajůosobních údajů pacientů. 155. Pokud jde o další připomínky skupiny senátorů, oslovená komora nesdílí závěr o neústavnosti v zákoně o zdravotních službách obsažené úpravy správních deliktů, byť jim vytýká nepřehlednost a přebujelost. Do budoucna vzniklé interpretační problémy budou nepochybně muset řešit i správní soudy. Rovněž se neztotožňuje s návrhem na zrušení povinnosti tzv. přeregistrace. Ačkoliv ji od počátku odmítala a nesouhlasila s ní, neboť představuje nemalou administrativní zátěž pro všechny stávající provozovatele zdravotnických zařízení, přijaté řešení považuje za ústavně konformní. Tvrzený rozpor s právem na podnikání ve smyslu čl. 26 Listiny měl spočívat v tom, že stávající provozovatelé pozbývají oprávnění k činnosti ze zákona pouhým uplynutím času. Tak tomu ale ve skutečnosti není, neboť podáním žádosti o udělení nového oprávnění ve stanovené lhůtě si provozovatelé zajistí, že nové oprávnění bude bezprostředně navazovat na oprávnění stávající. Komora naopak upozorňuje na negativní důsledky, jaké by pro poskytovatele mělo okamžité zrušení napadených přechodných ustanovení. Tím by totiž stávající provozovatelé bez dalšího pozbyli oprávnění poskytovat zdravotní služby. 156. Možnosti vyjádřit se k návrhům využila i Česká lékárnická komora, podle níž je zrušení všech senátorským návrhem napadených ustanovení zákona o zdravotních službách namístě. Ve svém stanovisku ze dne 16. února 2012, podepsaném prezidentem této komory PharmDr. Lubomírem Chudobou, poukázala na absenci věcných důvodů pro shromažďování a zveřejňování údajů o osobách v takovém rozsahu, jak činí zákonem nově upravený Národní registr zdravotnických informací. Výši sankcí u jednotlivých správních deliktů považuje v souladu s návrhem za nepřiměřeně vysokou. V zásadě se ztotožňuje i s námitkami ve vztahu k povinnosti přeregistrace, nesouhlasí však s argumentem vedlejších účastníků, že dosavadní provozovatel musí v devítiměsíční lhůtě dokládat spolu s žádostí o vydání oprávnění také již jednou předložené doklady o své odborné způsobilosti, o splnění podmínek věcné a technické způsobilosti, schválený provozní řád apod. Podle jejího názoru totiž musí žádost, kterou lze podat pouze do 9 měsíců od účinnosti zákona, obsahovat pouze náležitosti podle § 18 odst. 1 zákona o zdravotních službách, a nikoliv též přílohy podle jeho odstavce 2. Nedojde-li ke zrušení těchto ustanovení, hodlá tato komora prosazovat právě tento výklad. Nemůže totiž připustit, aby byli nynější provozovatelé podle ustanovení § 121 nuceni předkládat při podávání žádosti také všechny přílohy, jejichž příprava je časově i finančně velmi náročná. I z této argumentace vyplývá zbytečnost celého procesu, pro nějž se vžil název přeregistrace. III./h Další vyjádření 157. Dne 15. března 2012 byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen dopis amicus curiae od občanského sdružení Iuridicum Remedium, se sídlem Praha 9, Vírská 14/278, jehož přílohu tvořilo stanovisko tohoto sdružení k ústavní konformitě úpravy národních zdravotních registrů podle zákona o zdravotních službách. IV. Replika navrhovatelů a vedlejších účastníků 158. Ústavní soudÚstavní soud zaslal uvedená vyjádření navrhovatelům i vedlejším účastníkům pro případ, že by na ně chtěli replikovat. Navrhovatelé této možnosti využili podáním ze dne 13. dubna 2012, kterým prostřednictvím svého zástupce reagovali na vyjádření Poslanecké sněmovny, předsedy vlády a Ministerstva práce a sociálních věcí. 159. K vyjádření Poslanecké sněmovny uvedli, že se vůbec nezabývá námitkami směřujícími k jimi tvrzenému porušení ústavních kautel demokratického zákonodárného procesu. Se závěrem, že napadené zákony byly přijaty po řádně provedeném zákonodárném procesu, se neztotožňují. 160. Za nepřípadnou či nepostačující dále označili argumentaci předsedy vlády, jenž svůj závěr o ústavní konformitě zákonodárného procesu opřel o skutečnost, že vláda ani nenavrhla schválení návrhů zákonů již v prvém čtení, ani se při jejich prosazování neodhodlala k opětovnému zneužití stavu legislativní nouze a institutu zkráceného jednání. Též jeho tvrzení, že v případě napadených zákonů existoval dostatečný časový prostor k jejich parlamentnímu projednání a veřejné diskusi k nim, má pouze vytvořit zdání, že legislativní proces probíhal řádným způsobem. Navrhovatelé v této souvislosti stručně shrnuli své již uplatněné stěžejní námitky, přičemž zdůraznili, že vládní většina důsledně využila nebo dokonce až zneužila kumulace zákonných institutů umožňujících zkrácení doby jejich projednávání v Poslanecké sněmovně. Zařazení návrhů zákonů po jejich zamítnutí nebo vrácení Senátem na právě probíhající schůzi Poslanecké sněmovny přes námitku nejméně 20 poslanců, jakož i následný způsob jejich projednání jsou samy o sobě dostatečnými důvody pro závěr o porušení zákonných pravidel přijímání zákonů s důsledky dopadajícími na ústavní konformitu celého zákonodárného procesu. Intenzita jejich protiústavního působení byla navíc zvýšena tím, že již v předchozích fázích projednávání napadených zákonů docházelo v Poslanecké sněmovně k podstatnému omezování možností jednotlivých poslanců i opozice vyjádřit se k těmto vládním předlohám, předkládat k nim pozměňovací návrhy a vůbec orientovat se v reálném čase v překotně podávaných rozsáhlých pozměňovacích návrzích vládních poslanců. 161. Přisvědčit podle jejich názoru ale nelze ani dalším jeho tvrzením. Jeho tvrzení, že délka legisvakanční doby byla úměrná rozsahu a významu změn, které předmětné návrhy přinášejí, je zcela nepodložené a paušalizující, neboť s výjimkou jednoho byly všechny zákony vyhlášeny teprve v prosinci 2011, přičemž sedm z nich nabylo účinnosti již k 1. lednu 2012 a u některých ustanovení k tomu došlo dokonce již dnem jejich vyhlášení. Rovněž závěr, že zákony byly projednány v obou komorách Parlamentu při dodržení veškerých lhůt standardního legislativního procesu, není pravdivý. Vzhledem k tomu, že vláda předložila návrhy napadených zákonů poměrně pozdě na to, aby mohly být při respektu k právům opozice a jednotlivých poslanců skutečně řádně, tj. bez výrazného krácení lhůt, projednávány v Poslanecké sněmovně, uchýlila se vládní většina po vrácení nebo zamítnutí návrhů Senátem k bezprecedentnímu způsobu projednání těchto návrhů zákonů, zejména pokud jde o omezení či znemožnění rozpravy k nim a s tím i možnosti poslanců podrobně se seznámit s projednávanými návrhy zákonů a vyjádřit se k jejich obsahu. Není přitom podstatné, že v této fázi legislativního procesu již nebylo možné předkládat pozměňovací návrhy k návrhům zákonů, protože požadavek ústavní konformity se vztahuje na všechny jeho fáze. V neprospěch tvrzení, že žádnému poslanci - koaličnímu nebo opozičnímu - nebyla ve fázi projednávání napadených zákonů odepřena možnost vyjádřit se k projednávané materii, uvádějí, že byla odepřena celkem 25 poslancům opozičních poslaneckých klubů a jednomu nezařazenému. V této souvislosti poukazují na konkrétní případy poslanců, kteří se z legitimních (např. rodinných nebo pracovních) důvodů k zákonu nemohli vyjádřit v žádném ze tří čtení projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně. 162. Navrhovatelé zdůrazňují, že nezpochybňují institut autonomního rozhodnutí Poslanecké sněmovny nebo dokonce svou schopnost přijímat zákony, nýbrž se pouze domáhají zrušení zákonů, jež byly podle jejich přesvědčení přijaty způsobem porušujícím ústavní normy chránící demokratickou podstatu zákonodárného procesu. Závěrem této části vyjádření konstatují, že ve svém návrhu nepochybně unesli břemeno tvrzení protiústavnosti, pročež je názor předsedy vlády, podle něhož je tento návrh nezpůsobilý meritorního projednání, zcela nesmyslný. 163. Pokud jde o vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí, považují jej za vnitřně rozporné a obsahující nepravdivé, zkreslené a zavádějící informace. Dále se však vyjadřují pouze k některým jeho částem, neboť část argumentace ministerstva podle nich jednoznačně vyvrací již jejich původní návrh. 164. V první řadě nesouhlasí se závěrem, že změna institutu veřejné služby nebyla nijak významná, resp. že celkově nedošlo ke změně smyslu, účelu a podmínek jeho realizace oproti původní úpravě, jež nebyla z hlediska možné protiústavnosti nijak napadána. Navrhovatelé uvádějí, že zákonem č. 366/2011 Sb. došlo k zásadní změně povahy veřejné služby, neboť se rozšířil okruh osob, jimž mohla být zprostředkována, i na uchazeče o zaměstnání a zrušila se bonifikace za její výkon. Zákonem č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl pak určen nový maximální rozsah povinné veřejné služby na 20 hodin týdně a byly zavedeny sankce za její odmítnutí, tj. vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, na něž navazuje odnětí podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci, odnětí dávek pomoci v hmotné nouzi a vznik povinnosti hradit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Tyto instituty předchozí právní úprava neobsahovala, tudíž nebyl zpochybňován její soulad s ústavním pořádkem. 165. Zatímco dosavadní vymezení veřejné služby sloužilo k aktivizaci dlouhodobě nezaměstnaných osob a její výkon byl pro tyto osoby motivační, což se promítalo i do velkého zájmu o ni, v současné době tento zájem klesl. Jde o důsledek toho, že s jejím výkonem není spojena žádná odměna. K tomu navíc může být její výkon nařízen i v případě krátkodobě nezaměstnané osoby, v podstatě ihned po nástupu do evidence uchazečů o zaměstnání, přičemž po dvou měsících hrozí této osobě v případě odmítnutí vyřazení z evidence. Je zřejmé, že v těchto případech veřejná služba neslouží svému základnímu účelu, a to zachování pracovních návyků dotčené osoby z předchozí výdělečné činnosti, resp. zabránění jejímu sociálnímu vyloučení. K těmto důsledkům dochází obvykle až při střednědobé nebo dlouhodobé nezaměstnanosti. Navrhovatelé navrhují, aby si Ústavní soudÚstavní soud od ministerstva vyžádal informace o fungování veřejné služby v praxi, o poskytnutí statistických údajů o tom, kolik osob vykonávalo veřejnou službu v říjnu, listopadu a prosinci 2011 a v lednu, únoru a březnu 2012, dále kolik osob bylo z důvodu odmítnutí veřejné služby v evidenci uchazečů o zaměstnání vyřazeno, případně i údaj, zda u některých osob došlo ke kombinaci výkonu veřejné služby a povinnosti docházet na Czech Point [systém DONEZ („docházka nezaměstnanosti“)], příp. ke kombinaci výkonu nekolidujícího zaměstnání a veřejné služby. Ke zvážení navrhují i vyžádání vyjádření některých dalších mimovládních organizací či veřejného ochránce práv. 166. Ve vztahu k mezinárodnímu srovnání, jež je obsaženo ve vyjádření ministerstva, navrhovatelé poukazují na opomenutí skutečnosti, že je ve všech uvedených státech spojena s výkonem práce odměna, resp. bonifikace pro osobu, která tyto práce vykonává. Rovněž rozsah prací konaných ve zmíněných státech v rámci veřejné služby je oproti domácí právní úpravě, která je bezbřehá, výrazně limitován. 167. Ministerstvo se nijak nevypořádalo se stěžejním argumentem navrhovatelů, že napadená právní úprava není v souladu se zákazem nucené práce. Jde o právo základní, pro jehož realizaci není nutné provedení zákonem, a dotčená fyzická osoba se může domáhat ochrany před nucenou prací nebo službou nikoliv pouze v rámci zákona, který zákaz nucené práce upravuje. Při určování, zda veřejná služba je nucenou prací, je třeba vyjít z toho, jaké subjekty uzavírají příslušnou smlouvu, jaké je jejich vzájemné postavení, co je předmětem smlouvy a jaká jsou vzájemná práva a povinnosti účastníků. Uvedené znázorňují na srovnání zprostředkování veřejné služby a zprostředkování zaměstnání. Přihlášením do evidence uchazečů o zaměstnání fyzická osoba deklaruje svůj zájem získat vhodné zaměstnání a zároveň skutečnost, že se jí ho vlastními silami zatím nepodařilo nalézt. Cílem evidence je tak pomoci uchazeči s jeho získáním. Vhodným zaměstnáním se přitom ve smyslu § 20 zákona o zaměstnanosti rozumí výkon závislé prácezávislé práce v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Na jeho zprostředkování ze strany krajské pobočky úřadu práce má uchazeč nárok, přičemž je povinen poskytovat jí potřebnou součinnost a dbát jejích pokynů při zprostředkování zaměstnání (§ 19 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 73/2011 Sb.). Pokud tak nečiní, hrozí mu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Úřad práce je tak na základě zákona oprávněn rozhodovat o právech a povinnostech uchazeče o zaměstnání, vykonává vůči němu státní moc, tudíž je vzájemný vztah těchto subjektů vztahem vrchnostenským, tj. nadřízenosti a podřízenosti. Pokud úřad práce zprostředkuje uchazeči vhodné zaměstnání, je uchazeč povinen toto zaměstnání přijmout, vyjma případu, kdy by mu v tom bránily vážné důvody. Pracovní smlouvu, resp. některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr však mezi sebou uzavírají uchazeč a potenciální zaměstnavatel, přičemž zmíněné subjekty jsou si mezi sebou rovny. Zaměstnavatel není oprávněn rozhodovat o právech a povinnostech uchazeče. 168. Zákon o zaměstnanosti naopak nehovoří o tom, že uchazeč má právo na zprostředkování veřejné služby. Kontraktační autonomie, na kterou odkazuje ministerstvo, se může uplatnit pouze tam, kde jsou si oba subjekty právního vztahu rovny a jeden nemůže v daném právním vztahu autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech subjektu druhého, případně, nejsou-li si subjekty rovny, pokud podřízený subjekt může uplatnit právo a subjekt silnější je povinen výkon tohoto práva strpět. Rozhodne-li se podřízený subjekt svého práva nevyužít, nemělo by dojít ke změně jeho dosavadního právního postavení k horšímu. Pokud je však podřízenému subjektu v daném právním vztahu uložena povinnost a s jejím nesplněním může dojít ke změně právního postavení spojené s negativními důsledky, nelze o kontraktační autonomii vůbec uvažovat. Nastoupení těchto důsledků je ve správním právu považováno za mocenské donucení k řádnému plnění povinnosti. Poněvadž je uchazeč o zaměstnání povinen řídit se po celou dobu evidence, a tedy i při zprostředkování veřejné služby, pokyny krajské pobočky úřadu práce a za odmítnutí jejího výkonu mu hrozí vyřazení z této evidence, je patrné, že nemá kontraktační autonomii, nýbrž naopak právní povinnost smlouvu o výkonu veřejné služby uzavřít. Důsledkem je, že uchazeč nabídku veřejné služby vnímá jako pokyn úřadu práce, který je pro něj závazný, a v případě jeho nesplnění očekává sankci. 169. Ministerstvo uznalo, že výkon veřejné služby je v podstatě výkonem závislé prácezávislé práce, pročež musí mít ten, kdo ji vykonává, právo na spravedlivou odměnu za práci ve smyslu čl. 28 Listiny. Vzhledem k tomu, že právní úprava nezakotvuje žádnou odměnu za práci odvedenou v rámci veřejné služby, nýbrž § 18a odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi naopak výslovně uvádí, že za výkon veřejné služby odměna nenáleží, lze tento stav považovat za zásah do samotné podstaty předmětného práva. Neobstojí přitom poukaz na hospodářskou krizi v České republice, neboť stav ekonomiky našeho státu není v současné době natolik nepříznivý, aby odůvodňoval naprosté odepření odměny za práci osobám, které vykonávají práci ve veřejném zájmu. Požadavku na zachování esenciálního základu práva na spravedlivou odměnu za práci by bylo učiněno zadost, pokud by za výkon zmíněné práce byla poskytnuta odměna, byť by byla nižší než minimální hodinová mzda. 170. Rovněž nelze přehlédnout, že podpora v nezaměstnanosti je dávkou odvozenou z předchozí účasti osoby na pojištění pro případ ztráty zaměstnání a pro poskytování tohoto plnění by měly být zákonem přesně stanoveny podmínky, které by neměly být v průběhu poskytování této dávky měněny na základě nahodilých skutečností (tj. na základě volné úvahy úřadu práce, zda konkrétnímu uchazeči veřejnou službu zprostředkuje či nikoliv). Uchazeč pobírající podporu v nezaměstnanosti získal na toto plnění právní nárok již na základě skutečností vzniklých v minulosti, protože po stanovenou dobu odváděl z předchozího zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti pojistné kryjící případ vzniku nepříznivé sociální události, kterou je ztráta zaměstnání. Z tohoto důvodu po něm nelze spravedlivě požadovat, aby si v průběhu pobírání zmíněné dávky její poskytování znovu „zasloužil“ výkonem veřejné služby. Většina osob, která pobírá podporu v nezaměstnanosti, navíc není příjemcem dávek v hmotné nouzi, které ministerstvo považuje za spravedlivou odměnu za práci. Pomoc v hmotné nouzi je plnění, které je stát povinen osobě, která se nachází v hmotné nouzi, poskytovat k zajištění základních životních podmínek. S ohledem na čl. 30 odst. 2 Listiny by tak neměla být poskytována na základě principu zásluhovosti, ale na základě principu potřebnosti. Jinými slovy, pomoc k zajištění elementárních životních podmínek je třeba poskytovat na základě principu potřebnosti, zákonodárci však nic nebrání, aby nad rámec zajištění elementárních životních podmínek zvýšil částky poskytované pomoci na základě principu zásluhovosti. Nakonec neobstojí ani argument, že osoba, jíž veřejná služba nabídnuta nebyla, pobírá stejné plnění jako osoba, která veřejnou službu vykonává a má stejné právo být vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, když právě tato skutečnost je převážnou většinou uchazečů o zaměstnání hlavním demotivujícím faktorem, který je v současné době od výkonu veřejné služby odrazuje. 171. Závěrem svého vyjádření navrhovatelé uvádějí, že podle platné právní úpravy může úřad práce nařídit uchazeči o zaměstnání výkon veřejné služby až v rozsahu 20 hodin týdně, zákon však již nestanoví maximální možnou délku výkonu veřejné služby v tomto rozsahu ani zákaz jeho souběhu s výkonem nekolidujícího zaměstnání (zaměstnání maximálně na polovinu stanovené pracovní doby s příjmem maximálně ve výši poloviny minimální mzdy - srov. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti) ani zákaz souběhu výkonu veřejné služby s povinností dostavovat se na Czech Point. Již s přihlédnutím k tomu, že uchazeč za tuto práci neobdrží žádnou odměnu, jakož i k uvedenému časovému rozsahu, lze výkon veřejné služby považovat za velmi tíživý, což by v případě obou výše uvedených situací platilo ještě víc. Podle navrhovatelů by ústavně konformní právní úprava musela stanovit meze správní úvahy úřadu práce při zprostředkování veřejné služby tak, aby pro uchazeče nepřiměřeně tíživá nebyla. Současná právní úprava jeho uvážení přitom hraničí se svévolí správního orgánu při výkonu státní moci, která je podle Listiny nepřípustná. 172. Skupina senátorů možnost replikovat vyjádření k jejich návrhu nevyužila. 173. Skupina poslanců, jež má v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka, ve svém vyjádření stručně uvedla, že se ztotožňuje s argumentací navrhovatelů i skupiny senátorů, jakož i vyjádřením Senátu. Rovněž nemá námitek k vyjádřením zaslaným Českou lékařskou komorou, Českou stomatologickou komorou, Českou lékárnickou komorou a Úřadem pro ochranu osobních údajůosobních údajů. Na druhé straně nesouhlasí s vyjádřeními Poslanecké sněmovny, předsedy vlády, Ministerstva práce a sociálních věci a Ministerstva zdravotnictví, tento nesouhlas již ale dále nezdůvodňuje, a to s odvoláním na výše zmíněná vyjádření, jakož i vlastní argumentaci obsaženou v jejím vlastním návrhu. V. Ústní jednání 174. Ústavní soudÚstavní soud si v souladu s § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyžádal od účastníků řízení souhlas s upuštěním od ústního jednání, tento souhlas však nebyl udělen ze strany skupiny poslanců, jež má v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka. Z tohoto důvodu bylo v dané věci nařízeno ústní jednání na 27. listopadu 2012. Ústního jednání se zúčastnil poslanec Jeroným Tejc jako zástupce navrhovatelů, advokátadvokát J. M. jako zástupce skupiny senátorů, místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková a poslanec Marek Benda jako zástupce Poslanecké sněmovny, kterého k zastupování pověřila předsedkyně Poslanecké sněmovny. Za skupinu poslanců, která má v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka, se nikdo neúčastnil. Její zástupce se z jednání omluvil v den ústního jednání. Poněvadž tato skupina jako jediná trvala na ústním jednání a Ústavní soud by jinak ústní jednání nenařizoval, uložil předseda Ústavního souduÚstavního soudu usnesením pořádkové opatření skupině poslanců podle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve výši 100 000 Kč. V průběhu ústního jednání položil soudce Jan Musil dotaz zástupci Poslanecké sněmovny, zda některý z napadených zákonů neobsahuje technické nedostatky, které by si vyžadovaly přijetí novely k jejich odstranění. Zástupce Poslanecké sněmovny existenci případných technických nedostatků nevyloučil, nicméně v případě žádného z těchto zákonů nemusela být přijímána jejich novela v průběhu týdnů nebo měsíců po jejich přijetí. Následně zástupci účastníků řízení a skupiny senátorů zrekapitulovali obsah svých dosavadních vyjádření. Zástupce skupiny senátorů upřesnil, že by v případě návrhu na zrušení § 121 odst. 1 zákona o zdravotních službách postačovalo zrušení části první věty ve slovech „a to po dobu 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak; tato osoba se považuje za poskytovatele.“ a věty druhé. VI. Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu 175. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že návrhy podané navrhovateli i vedlejšími účastníky splňovaly formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pročež nic nebránilo jejich věcnému posouzení. 176. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., sestává posouzení ústavnosti zákona s ústavním pořádkem, případně jiného právního předpisu i se zákony, ze třech komponentů. Jedná se o zodpovězení otázek, zda zákon nebo jiný právní předpis byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony a v případě jiného právního předpisu i se zákony. 177. V případě všech napadených zákonů je mimo jakoukoliv pochybnost, že Parlament měl ve smyslu čl. 15 odst. 1 Ústavy kompetenci k jejich přijetí. Ještě před tím, než Ústavní soudÚstavní soud přistoupil k posouzení samotné zákonodárné procedury, považoval za účelné připomenout, že je v tomto typu řízení vázán návrhem na zrušení určitého právního předpisu nebo jeho části pouze, pokud jde o rozsah, v jakém má k němu podle navrhovatelů dojít, nikoliv však i jeho odůvodněním. To znamená, že k přezkoumání napadeného právního předpisu může přistoupit i z jiných než navrhovateli tvrzených důvodů [srov. nález ze dne 3. července 2000 sp. zn. Pl. ÚS 18/99 (N 104/19 SbNU 3; 320/2000 Sb.), nález ze dne 30. dubna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 18/01 (N 53/26 SbNU 73; 234/2002 Sb.)]. Uvedené východisko se uplatní při posouzení nejen obsahového souladu napadeného právního předpisu, ale i ústavnosti procedury jeho přijetí. Nelze z něho však dovozovat, že k jeho přezkumu dochází pokaždé z hlediska všech v úvahu přicházejících námitek neboli možných derogačních důvodů [srov. mutatis mutandis nález ze dne 3. listopadu 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/09 (N 233/55 SbNU 197; 387/2009 Sb.), body 98 až 100]. Takovýto přezkum by nakonec ve většině případů ani nebylo možné důsledným a vyčerpávajícím způsobem provést a případná akceptace odlišného pojetí by znamenala toliko založení fikce, která by neměla žádné rozumné opodstatnění. Jejím důsledkem by totiž bylo omezení možnosti, aby ve vztahu k napadenému právnímu předpisu byly později uplatněny i jiné (než dosud posouzené) důvody jeho možného nesouladu, což by zvlášť v případech konkrétní kontroly ústavnosti mohlo vést v neprospěch jednotlivce k odepření přezkumu ústavnosti zákona z hlediska dotčených základních práv a svobod. 178. Uvedené se promítá i do rozsahu, v jakém Ústavní soudÚstavní soud v dané věci zkoumal ústavnost způsobu přijetí napadených zákonů a jemuž odpovídá následující shrnutí k němu se vztahujících relevantních skutečností. Ve svém přezkumu se tak zabýval především námitkami uplatněnými v návrzích obou skupin poslanců, přičemž nad jejich rámec posuzoval předmětné ustanovení toliko z těch hledisek, na jejichž základě přezkoumává ústavnost zákonodárného procesu vždy. Jeho přezkum tak zahrnoval i posouzení, zda byl zachován ústavně stanovený postup zákonodárného procesu ve smyslu účasti jednotlivých ústavních orgánů na něm a zda pro návrhy zákonů hlasovala v každé z komor předepsaná většina poslanců nebo senátorů. Jde o skutečnosti, u nichž by porušení ústavně stanovených pravidel bez dalšího vedlo ke zpochybnění samotné legitimity právního předpisu, pročež k nim musí být přihlédnuto pokaždé, kdy je posuzován soulad právního předpisu s ústavním pořádkem. Z důvodu přehlednosti budou v následující části shrnuty nejdřív posledně uvedené skutečnosti ve vztahu ke každému napadenému zákonu zvlášť a následně ty, jež se dotýkají jejich společného projednávání v Poslanecké sněmovně. VI./a Shrnutí průběhu legislativního procesu 179. Z vyjádření účastníků řízení i těsnopiseckých zpráv Poslanecké sněmovny a Senátu a dalších veřejně přístupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu zjistil Ústavní soudÚstavní soud následující skutečnosti. 180. Návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů (sněmovní tisk č. 410, nebude-li uvedeno jinak, jedná se o sněmovní tisky v 6. volebním období, trvajícím od roku 2010) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 30. června 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 9. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 684), kdy pro něj hlasovalo 79 z přítomných 139 poslanců, 30 z nich bylo proti a 30 se hlasování zdrželo. Senát projednal návrh zákona (senátní tisk č. 189, nebude-li uvedeno jinak, jedná se o senátní tisky v 8. funkčním období, 2010-2012) a vrátil jej s připomínkami dne 6. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 325). Z přítomných 68 senátorů hlasovalo pro jeho vrácení 48, 1 byl proti a 19 se zdrželo hlasování. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu (usnesení č. 824), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 108 ze 180 přítomných poslanců, 69 bylo proti a 3 se hlasování zdrželi. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsán jím byl 16. listopadu 2011. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 24. listopadu 2011 v částce 120 pod č. 341/2011 Sb. Účinnost nabyl dne 1. ledna 2012 s výjimkou některých ustanovení, u nichž se tak stalo již dnem vyhlášení. 181. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, (sněmovní tisk č. 315) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 8. dubna 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 2. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 664), kdy pro něj hlasovalo 101 z přítomných 171 poslanců a 70 z nich bylo proti. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 180) dne 7. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 338). Z přítomných 59 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 35, 20 bylo proti a 4 se hlasování zdrželi. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 825), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 108 ze 178 přítomných poslanců a 70 bylo proti. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsán jím byl 16. listopadu 2011. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 6. prosince 2011 v částce 128 pod č. 364/2011 Sb., účinnost nabyl dne 1. ledna 2012. 182. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (sněmovní tisk č. 411) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 30. června 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 9. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 683), kdy pro něj hlasovalo 87 z přítomných 149 poslanců a 62 z nich bylo proti. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 188) dne 7. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 339). Z přítomných 56 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 37, 18 bylo proti a 1 se zdržel hlasování. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 833), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 109 ze 180 přítomných poslanců, 70 bylo proti a 1 se zdržel hlasování. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsán jím byl 16. listopadu 2011. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 6. prosince 2011 v částce 128 pod č. 365/2011 Sb., účinnost nabyl dne 1. ledna 2012. 183. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (sněmovní tisk č. 372) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 25. května 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 9. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 688), kdy pro něj hlasovalo 89 z přítomných 147 poslanců, 58 z nich bylo proti. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 193) dne 7. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 340). Z přítomných 56 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 38, 17 bylo proti a 1 se zdržel hlasování. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 826), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 109 ze 179 přítomných poslanců a 70 bylo proti. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsán jím byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 6. prosince 2011 v částce 128 pod č. 366/2011 Sb. Účinnost nabyl dne 1. ledna 2012 s výjimkou některých ustanovení, u nichž se tak stane dne 1. ledna 2014. Tímto zákonem byl změněn § 18a odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi, jehož zrušení se domáhají navrhovatelé. 184. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (sněmovní tisk č. 373) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 25. května 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 9. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 689), kdy pro něj hlasovalo 84 z přítomných 143 poslanců, 58 z nich bylo proti a 1 se hlasování zdržel. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 194) dne 13. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 369). Z přítomných 58 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 35, 18 bylo proti a 5 se zdrželo hlasování. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 827), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 108 ze 179 přítomných poslanců, 69 bylo proti a 2 se zdrželi hlasování. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsán jím byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 6. prosince 2011 v částce 128 pod č. 367/2011 Sb., účinnost nabyl dne 1. ledna 2012. Jde o zákon, jímž bylo do zákona o zaměstnanosti doplněno napadené ustanovení § 30 odst. 2 písm. d). 185. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, (sněmovní tisk č. 409) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 30. června 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 7. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 682), kdy pro něj hlasovalo 95 z přítomných 158 poslanců, 61 z nich bylo proti a 2 se hlasování zdrželi. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 187) dne 12. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 345). Z přítomných 65 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 40, 21 bylo proti a 4 se zdrželi hlasování. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 832), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 108 ze 178 přítomných poslanců a 70 bylo proti. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsán jím byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 6. prosince 2011 v částce 129 pod č. 369/2011 Sb., účinnost nabyl dne 1. dubna 2012. 186. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (sněmovní tisk č. 377) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 25. května 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 2. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 665), kdy pro něj hlasovalo 99 z přítomných 167 poslanců a 68 z nich bylo proti. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 181) dne 7. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 337). Z přítomných 61 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 41 a 20 bylo proti. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 828), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 110 ze 180 přítomných poslanců a 70 bylo proti. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsán jím byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 6. prosince 2011 v částce 129 pod č. 370/2011 Sb. Účinnost nabyl dne 1. dubna 2012 s výjimkou některých ustanovení, která nabudou účinnosti až 1. ledna 2013. 187. Návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) (sněmovní tisk č. 405) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 30. června 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 7. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 678), kdy pro něj hlasovalo 108 z přítomných 175 poslanců a 67 z nich bylo proti. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 183) dne 6. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 332). Z přítomných 65 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 44, 16 bylo proti a 10 se hlasování zdrželo. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 829), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 110 ze 180 přítomných poslanců a 70 bylo proti. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsán jím byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 8. prosince 2011 v částce 131 pod č. 372/2011 Sb. Účinnost nabyl dne 1. dubna 2012 s výjimkou některých ustanovení, která nabudou účinnosti až 1. dubna 2013. 188. Návrh zákona o specifických zdravotních službách (sněmovní tisk č. 407) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 30. června 2011. Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona ve třetím čtení dne 7. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 680), kdy pro něj hlasovalo 92 z přítomných 160 poslanců, 64 z nich bylo proti a 4 se zdrželi hlasování. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 185) dne 12. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 343). Z přítomných 60 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 38, 16 bylo proti a 6 se hlasování zdrželo. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původním návrhu zákona (usnesení č. 830), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 107 ze 178 přítomných poslanců a 70 bylo proti, 1 se hlasování zdržel. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsán jím byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 8. prosince 2011 v částce 131 pod č. 373/2011 Sb., účinnost nabyl dne 1. dubna 2012. 189. Návrh zákona o zdravotnické záchranné službě (sněmovní tisk č. 406) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 30. června 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 7. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 679), kdy pro něj hlasovalo 93 z přítomných 157 poslanců, 38 z nich bylo proti a 26 se zdrželo hlasování. Senát projednal návrh zákona (senátní tisk č. 184) a vrátil jej s připomínkami dne 12. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 342). Z přítomných 69 senátorů hlasovalo pro jeho vrácení 52, žádný nebyl proti a 17 se hlasování zdrželo. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu (usnesení č. 823), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 109 ze 181 přítomných poslanců, 51 bylo proti a 21 se hlasování zdrželo. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsán jím byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 8. prosince 2011 v částce 131 pod č. 374/2011 Sb., účinnost nabyl dne 1. dubna 2012. 190. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě, (sněmovní tisk č. 408) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 30. června 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 7. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 681), kdy pro něj hlasovalo 92 z přítomných 158 poslanců, 59 z nich bylo proti a 7 se zdrželo hlasování. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 186) dne 12. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 344). Z přítomných 55 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 35, 16 bylo proti a 4 se hlasování zdrželi. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 831), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 109 ze 179 přítomných poslanců a 70 bylo proti. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsán jím byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 8. prosince 2011 v částce 131 pod č. 375/2011 Sb., účinnost nabyl dne 1. dubna 2012. 191. Návrh zákona o důchodovém spoření (sněmovní tisk č. 412) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 30. června 2011. V úvodu prvního i druhého čtení byl schválen návrh, aby byla sloučena rozprava k tomuto bodu a k tiskům č. 413 a 414 (viz níže), podle čehož bylo dále postupováno. Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona ve třetím čtení dne 9. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 685), kdy pro něj hlasovalo 86 z přítomných 147 poslanců a 61 z nich bylo proti. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 190) dne 12. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 349). Z přítomných 61 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 43 a 18 bylo proti. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 834), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 109 ze 179 přítomných poslanců a 70 bylo proti. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011, přičemž ten jej ve lhůtě stanovené čl. 50 odst. 1 Ústavy ani nepodepsal, ani nevrátil zpět. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 28. prosince 2011 v částce 149 pod č. 426/2011 Sb. Účinnost nabude 1. ledna 2013 s výjimkou některých ustanovení, jež nabyla účinnosti 1. ledna 2012. 192. Návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření (sněmovní tisk č. 413) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 30. června 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 9. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 686), kdy pro něj hlasovalo 86 z přítomných 149 poslanců, 61 z nich bylo proti a 2 se hlasování zdrželi. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 191) dne 12. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 350). Z přítomných 58 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 36, 19 bylo proti a 3 se hlasování zdrželi. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 835), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 109 ze 179 přítomných poslanců a 70 bylo proti. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011, přičemž ten jej ve lhůtě stanovené čl. 50 odst. 1 Ústavy ani nepodepsal, ani nevrátil zpět. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 28. prosince 2011 v částce 149 pod č. 427/2011 Sb. Účinnost nabude 1. ledna 2013 s výjimkou některých ustanovení, jež nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení nebo šest měsíců po dni jeho vyhlášení nebo ji nabudou dne 1. ledna 2014. 193. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření (sněmovní tisk č. 414) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 30. června 2011. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 9. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 687), kdy pro něj hlasovalo 87 z přítomných 146 poslanců, 57 z nich bylo proti a 2 se hlasování zdrželi. Senát projednal a zamítl návrh zákona (senátní tisk č. 192) dne 12. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 351). Z přítomných 54 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 35, 8 bylo proti a 11 se hlasování zdrželo. Následně Poslanecká sněmovna setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 836), když pro jeho opětovné schválení hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na její 25. schůzi 107 ze 177 přítomných poslanců a 70 bylo proti. Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011, přičemž ten jej ve lhůtě stanovené čl. 50 odst. 1 Ústavy ani nepodepsal, ani nevrátil zpět. K jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo 28. prosince 2011 v částce 149 pod č. 428/2011 Sb. Účinnost nabude 1. ledna 2013 s výjimkou některých ustanovení, jež nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení nebo dne 1. ledna 2012. 194. Dále je třeba uvést, že u sněmovních tisků č. 405, 406, 407, 408, 409, 410, 412, 413 a 414 byla podle § 91 odst. 2 jednacího řádu zkrácena lhůta pro projednání návrhu zákona ve výborech na 40 dnů, v případě sněmovních tisků č. 377 a 411 na 30 dnů. S výjimkou sněmovních tisků č. 372 a 373 byl závěrem druhého čtení pokaždé schválen návrh na zkrácení lhůty k zahájení třetího čtení na 48 hodin ve smyslu § 95 odst. 1 jednacího řádu. V případě sněmovního tisku č. 315 k tomu došlo na návrh poslance Jana Vidíma, jenž nebyl navrhovatelem zákona. 195. Z výše uvedených údajů je patrné, že v případě všech napadených zákonů rozhodl Senát na své 12. schůzi konané ve dnech 6. až 13. října 2011 o jejich zamítnutí nebo vrácení s připomínkami. Poslanecká sněmovna se jimi následně zabývala na své 25. schůzi, přičemž o nich hlasovala 6. listopadu 2011. Návrh pořadu této schůze, který schválil organizační výbor Poslanecké sněmovny na své 37. schůzi dne 13. října 2011 (usnesení č. 177), předpokládal případné projednávání „zákonů ze Senátu, budou-li splněny zákonné lhůty“ ve dnech 1. a 2. listopadu 2011. To, jakých zákonů se toto projednávání bude týkat, nebylo v pozvánce na schůzi specifikováno. Úvodem jednání dne 25. října 2011, a to ještě před schválením pořadu schůze, sdělila předsedkyně Poslanecké sněmovny poslancům, že ve středu 19. října 2011 vrátil Senát patnáct návrhů zákonů projednaných Poslaneckou sněmovnou k dokončení legislativního procesu. Kromě výše uvedených čtrnácti návrhů se jednalo i o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk č. 378, senátní tisk č. 182). Tento návrh byl projednán Senátem dne 12. října 2011 na jeho 12. schůzi a vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Ke schválení pořadu 25. schůze Poslanecké sněmovny došlo, pokud jde o zařazení Senátem zamítnutých nebo vrácených návrhů zákonů, v podobě navržené organizačním výborem. 196. Po zahájení jednání Poslanecké sněmovny dne 1. listopadu 2011, tedy dalšího jednacího dne její 25. schůze, informovala předsedkyně Poslanecké sněmovny poslance, že jeho úvodem budou projednávány zákony zamítnuté nebo vrácené Senátem. Poté, co opoziční poslanec Jeroným Tejc předložil řadu návrhů na změnu pořadu této schůze dotýkajících se i předmětných bodů, přednesl předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík návrh, aby Poslanecká sněmovna jednala v tento den a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích i po 19:00 a po 21:00 hod., případně i další den po půlnoci. Návrh byl přijat, když pro něj ze 185 přítomných poslanců hlasovalo 104, 62 bylo proti. Dále se do rozpravy přihlásil předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura s návrhem, aby se Poslanecká sněmovna usnesla na omezení řečnické doby na 10 minut, dále, že každý poslanec může k téže věci vystoupit maximálně dvakrát, a nakonec, aby jednacím dnem této schůze byly také sobota 5. listopadu, neděle 6. listopadu a pondělí 7. listopadu. O jednotlivých návrzích bylo samostatně hlasováno, přičemž všechny byly přijaty (k prvním dvěma srov. usnesení č. 813). Ze 185 přítomných poslanců hlasovalo pro první návrh 102, proti bylo 80, pro druhý návrh 103, proti bylo 78 a pro třetí návrh 105, proti bylo 78 poslanců. 197. Přijaté usnesení označil předseda poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické Bohuslav Sobotka za zmatečné, neboť podle § 59 odst. 1 jednacího řádu lze takovéto omezení řečnické doby přijmout jen ve vztahu ke konkrétnímu projednávanému bodu. V této souvislosti vyslovil nesouhlas s tvrzením předsedkyně Poslanecké sněmovny, podle níž bylo toto omezení přijato ve vztahu ke všem jí zmíněným bodům, tedy Senátem vráceným nebo zamítnutým návrhům zákonů. Takovémuto výkladu totiž brání nejen neuvedení těchto bodů v přijatém usnesení, ale i skutečnost, že tyto body zatím nebyly žádným usnesením zařazeny do schváleného pořadu. Předseda poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy Pavel Kováčik její výklad zpochybnil i z toho důvodu, že se o předmětném návrhu konalo hlasování předtím, než bylo hlasováno o předložených návrzích na změnu zařazení jednotlivých bodů. V daném okamžiku tak nemohlo být jasné, kdy a jaké body pořadu se budou projednávat. K námitkám se připojil i poslanec Vojtěch Filip z téhož klubu, který poukázal na to, že doplnění pořadu schůze o vrácené nebo zamítnuté zákony je možné pouze na návrh, o kterém musí být hlasováno a proti němuž mohou uplatnit námitku dva poslanecké kluby nebo nejméně 20 poslanců. Stejným způsobem nakonec postupovala předsedkyně Poslanecké sněmovny již na 13. schůzi dne 1. února 2011, kdy se o zařazení Senátem vrácených nebo zamítnutých návrhů zákonů hlasovalo. Následně 22 poslanců z klubu Komunistické strany Čech a Moravy uplatnilo námitku proti zařazení těchto bodů podle § 54 odst. 6 jednacího řádu. Ke stejné argumentaci i námitce se prostřednictvím svého předsedy připojil i poslanecký klub České strany sociálně demokratické. 198. Na uvedené argumenty reagovala předsedkyně Poslanecké sněmovny poukazem na jiný precedent z roku 2005, kdy tehdejší předseda Lubomír Zaorálek neuznal námitku proti zařazení takovýchto návrhů zákonů do pořadu schůze. Ze zákona mu totiž vyplývala povinnost zařadit na nejbližší schůzi zákony, které Senát vrátil, přičemž zákon vůbec nepočítá s možností, že by o jejich zařazení bylo hlasováno. Na základě této argumentace tak místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová, která v daném okamžiku předsedala schůzi, neuznala platnost námitky skupiny poslanců proti doplnění schváleného pořadu schůze. Námitka proti postupu předsedající byla zamítnuta, když pro její vyhovění hlasovalo pouze 75 ze 181 přítomných poslanců, 106 bylo proti. 199. Poslanecká sněmovna schválila dne 2. listopadu 2011 návrh poslance Zbyňka Stanjury, aby i v tento den jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích po 19:00, po 21:00 hod., jakož i následujícího dne po půlnoci. K tomu je třeba uvést, že ve dnech 1. a 2. listopadu 2011 probíhala až do ranních hodin rozprava k návrhu zákona, kterým se mění zákon o stavebním spoření (viz výše bod 195 tohoto nálezu), přičemž o tom, zda bude opětovně přijat, hlasovala Poslanecká sněmovna až 3. listopadu 2011 večer. Ještě před ukončením nočního jednání navrhl poslanec Petr Gazdík, aby se i 3. listopadu 2011 jednalo bez časového omezení. Když pak téhož dne večer poslanci opětovně schválili posledně uvedený návrh zákona, jenž byl vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy, předložil poslanec Zbyněk Stanjura návrh, aby byla podle § 54 odst. 8 jednacího řádu sloučena rozprava ke zbylým čtrnácti návrhům zákonů. Svůj návrh odůvodnil tím, že k prvnímu ze Senátem vrácených zákonů trvala rozprava několik desítek hodin, což zahrnovalo 110 vystoupení opozičních poslanců. Rovněž jim vytkl neustálé předkládání různých „nesmyslných“ pozměňovacích návrhů. Pro návrh hlasovalo 104 ze 181 přítomných poslanců, proti bylo 37. Poslanec Pavel Kováčik namítal, že rozprava neměla být sloučena, neboť projednávané body spolu věcně nesouvisí. Jedinou souvislost spatřoval v tom, že se jedná o součásti tzv. reformy. Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Vlasta Parkanová jako předsedající nicméně otevřela „první bod z tohoto bloku“, přičemž následovalo uvedení jednotlivých návrhů zákonů vystoupením zástupců vlády jako navrhovatele a zpravodajů. Poté byla otevřena sloučená rozprava k těmto bodům. 200. V úvodu sloučené rozpravy navrhl poslanec Marek Benda jménem koaličních poslaneckých klubů Občanské demokratické strany, TOP 09 a Starostové a Věcí veřejných omezení řečnické doby k projednávaným 14 bodům na 10 minut pro poslance a omezení jejich možnosti vystoupit k těmto bodům nejvýše dvakrát. Své návrhy odůvodnil obstrukcí ze strany opozice, odmítnutím nechat se terorizovat zneužíváním jednacího řádu: „Prostě je právo opozice mluvit, hovořit, argumentovat, není právo opozice donekonečna zdržovat a obtěžovat.“ (těsnopisecká zpráva z jednání Poslanecké sněmovny dne 3. listopadu 2011, 25. schůze, www.psp.cz). Oba návrhy byly přijaty, když pro první z nich hlasovalo 100 ze 147 přítomných poslanců, proti bylo 42, a pro druhý 97 ze 146 přítomných poslanců, proti bylo rovněž 42 (usnesení č. 820). Tento postup byl následně zpochybněn ve vystoupeních poslance Bohuslava Sobotky a místopředsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka, jejichž námitky se částečně shodovaly s argumentací navrhovatelů v tomto řízení. Důsledkem schváleného návrhu byl postup, kdy předsedající schůze nepřipustily jednotlivým poslancům třetí nebo další vystoupení v rozpravě. 201. Sloučená rozprava pokračovala ve dnech 4., 5. a 6. listopadu 2011. Ve všech případech došlo na návrh některého z předsedů koaličních poslaneckých klubů ke schválení usnesení, aby Poslanecká sněmovna jednala meritorně i procedurálně o všech návrzích po 19:00 i po 21:00 hod., případně i na druhý den po půlnoci. Pro návrh ve vztahu k jednání dne 4. listopadu 2011 hlasovalo ze 149 přítomných poslanců 97, proti bylo 49. Pro návrh ve vztahu k jednání dne 5. listopadu 2011 hlasovalo ze 113 přítomných poslanců 71, proti bylo 39. Pro návrh ve vztahu k jednání dne 6. listopadu 2011 hlasovalo ze 101 přítomných 62 poslanců, 27 bylo proti. Sloučená rozprava byla ukončena téhož dne před 22:00 hod. Po 23:00 hod. bylo hlasováno o jednotlivých čtrnácti návrzích zákonů. V celém jejím průběhu se v řízení schůze střídaly předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a místopředsedkyně Vlasta Parkanová a Kateřina Klasnová. Místopředseda Lubomír Zaorálek, jenž jako jediný člen vedení Poslanecké sněmovny byl členem opozičního poslaneckého klubu, konkrétně České strany sociálně demokratické, schůzi v průběhu této rozpravy neřídil. VI./b Vymezení předmětu ústavněprávního přezkumu a jeho obecná východiska 202. Na základě zjištěných skutečností nemá Ústavní soudÚstavní soud žádné pochybnosti o tom, že v případě všech čtrnácti napadených zákonů byl dodržen Ústavou stanovený postup rozhodování jednotlivých komor a prezidenta republiky v rámci procedury jejich přijímání a že k jejich schválení došlo pokaždé předepsanou většinou poslanců nebo senátorů. Tyto skutečnosti nijak nerozporují ani navrhovatelé. Ústavní soudÚstavní soud proto přistoupil k jednotlivým námitkám, které ve vztahu ke způsobu přijetí napadených zákonů uplatnily obě skupiny poslanců. 203. Podle navrhovatelů bylo sloučení rozpravy k návrhům všech napadených zákonů v rozporu s § 54 odst. 8 jednacího řádu, protože tyto návrhy spolu navzájem věcně nesouvisely. Současně mělo dojít i k porušení § 59 odst. 1 a 2 jednacího řádu. Omezení řečnické doby a počtu vystoupení jednotlivých poslanců bylo totiž možné prosadit jen k individuálním bodům pořadu schůze, nikoliv však ke všem, o nichž byla vedena sloučená rozprava. V nerespektování těchto pravidel spatřují navrhovatelé prvky libovůle ústící až ve zpochybnění legitimity a legality přijatých zákonů, dále porušení některých práv opozice, která byla omezena v možnosti věcně kritizovat jejich obsah, a znehodnocení role Senátu v legislativním procesu, když na důvody, pro které vrátil nebo zamítl návrhy zákonů, nemohlo být v rozpravě adekvátně reagováno. Tyto negativní důsledky měly být umocněny zařazením návrhů zákonů bez hlasování na probíhající schůzi Poslanecké sněmovny, k čemuž podle navrhovatelů došlo v rozporu s § 54 odst. 6 a § 97 odst. 3 a 4 jednacího řádu. Důvod pro zrušení napadených zákonů shledávají navrhovatelé kumulativně v uvedených pochybeních, a to i s ohledem na to, že v případě většiny z nich došlo již v rámci původního projednávání v Poslanecké sněmovně ke zkrácení lhůt k projednání návrhu zákona ve výboru podle § 91 odst. 1 a 2 jednacího řádu z 60 na 40 nebo 30 dnů a ke zkrácení lhůty pro zahájení třetího čtení podle § 95 odst. 1 jednacího řádu ze 72 na 48 hodin. Jako poslední podpůrný argument v této souvislosti uvádějí, že během jednání ve dnech 3. až 6. listopadu 2011 nebyl k řízení schůze připuštěn jediný místopředseda Poslanecké sněmovny, který zastupuje parlamentní opozici. 204. Námitky vůči průběhu zákonodárné procedury, byť tentokrát jen ve vztahu k přijetí zákona o zdravotních službách, formulovala i skupina poslanců, jež má v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka. Způsobu projednávání uvedeného zákona je především vytýkána absence náležitého časového rámce, který by s ohledem na jeho charakter „kodexu“ umožnil dosažení širšího konsenzu na jeho obsahu. K tomu byl návrh zákona předložen začátkem léta 2011, tedy v období dovolených, aniž by měli poslanci již tehdy k dispozici i související návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, jenž byl dán do připomínkového řízení až v říjnu tohoto roku. V rozporu s ústavním pořádkem má být i skutečnost, že při projednávání návrhu zákona byly schváleny tzv. přílepky. 205. Ústava vymezuje základní strukturu zákonodárného procesu, stanoví, které ústavní orgány na něm participují, a předepisuje potřebné většiny pro přijetí zákonů. Z podstatné části jde o pravidla, která jsou dostatečně určitá, aby je bylo možné aplikovat přímo. Jejich obsah nicméně nelze vnímat izolovaně od mnohem obecnějších ústavních principů, jež jsou v demokratickém právním státě určující pro přijímání politických rozhodnutí. Lze mezi ně zařadit především demokratický princip a s ním spojenou zásadu většinového rozhodování, vyplývající z čl. 1 odst. 1 a čl. 5 Ústavy, dále zákaz svévole, princip ochrany menšin při přijímání politických rozhodnutí, požadavek demokratické kontroly, jak ze strany poslanců a senátorů, tak i ze strany veřejnosti, a nakonec, nikoliv však v poslední řadě, princip volné soutěže politických stran [blíže k jejich obsahu srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, části V.A a V.B, a nález ze dne 19. dubna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), část IV./b]. Tyto ústavní principy musí být reflektovány při výkladu jednotlivých článků Ústavy upravujících průběh zákonodárného procesu, a tudíž se musí promítat i do jeho podrobné úpravy na úrovni jednacích řádů, a být tak určující pro výklad a aplikaci jejich ustanovení (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06, bod 38). Jsou to přitom právě jednací řády, jejichž prostřednictvím jsou tyto principy účinně garantovány a promítány do každodenní parlamentní praxe. 206. Z argumentace navrhovatelů je zřejmé, že v případě napadených zákonů mělo dojít k nepřípustnému zásahu právě do těch principů, jimiž je poskytována ochrana právům parlamentní opozice v zákonodárném procesu, a to konkrétně právu vyjádřit se k předloženým návrhům. Ústavní soudÚstavní soud již v minulosti zdůraznil, že zákonodárná procedura musí umožnit osobám na ní zúčastněným „reálné posouzení a projednání předlohy parlamentem“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07). Je zřejmé, že jednotliví poslanci nebo senátoři musí mít skutečnou možnost seznámit se s obsahem předloženého návrhu zákona, posoudit ho a zaujmout k němu stanovisko v rámci jeho projednávání v příslušné komoře Parlamentu nebo v jejích orgánech, k čemuž jim musí být vytvořen dostatečný časový prostor (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 108). Výše uvedený požadavek „reálného posouzení“ se ale nevztahuje jen na členy parlamentních komor, nýbrž se týká i širší veřejnosti, jejíž kontrole a kritickému hodnocení musí být zákonodárný proces v demokratickém státě vždy otevřen. Nakonec ani samotná parlamentní rozprava nesměřuje jen dovnitř zákonodárného sboru. Volení zástupci občanů jsou v přímé konfrontaci s názory svých oponentů nuceni veřejně zdůvodňovat a obhajovat své návrhy, čímž umožňují veřejnosti zjistit, zda a z jakých důvodů určitý návrh podpořili nebo nikoliv. Vzájemná konfrontace se tak neomezuje toliko na výměnu argumentů mezi jednotlivými poslanci a senátory, nýbrž je nezbytné ji pojímat v širším smyslu, a to ve spojitosti se současně probíhající veřejnou diskusí, jež může mít ty nejrůznější představitelné podoby. Platí přitom, že stejným způsobem, jakým volení zástupci působí na formování názorů veřejnosti k jednotlivým otázkám veřejného zájmu, ovlivňuje i veřejné mínění formování postojů a rozhodování jednotlivých poslanců a senátorů (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 106, nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06, body 55 a 56). Tím je nakonec naplňována legitimační funkce zákonodárného procesu. 207. Právo (nejen opozičních) poslanců či senátorů prezentovat své stanovisko na parlamentní půdě, a to ještě předtím, než se o návrhu zákona hlasováním rozhodne, je nezbytné posuzovat právě ve vazbě na výše uvedenou legitimační funkci, jakož i ústavní principy svobodné soutěže politických sil ve smyslu čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny a ochrany parlamentní opozice ve smyslu čl. 6 Ústavy. Nelze jej interpretovat toliko jako jejich subjektivní právo, jehož účel je dán sám o sobě. Význam parlamentní diskuse totiž spočívá v umožnění konfrontace názorů napříč politickým spektrem, ať už se jedná o střet parlamentní většiny s opozicí nebo jednotlivých frakcí či případně toliko názorových proudů (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06, bod 38), a nikoliv v neomezené realizaci práva každého jednotlivého poslance či senátora vyjádřit se v ní. Toto právo mohou jednací řády přiměřeným způsobem omezit za účelem racionalizace průběhu parlamentní debaty, která umožní projednání návrhu zákona (či jiného bodu) v rozumném časovém rámci za ponechání prostoru pro vyjádření všem zúčastněným ve výše uvedeném smyslu. Tím samozřejmě není řečeno, že jednací řád může v případě jednotlivých poslanců či senátorů zcela vyloučit jejich možnost účastnit se rozpravy. Může ale stanovit pravidla zamezující tomu, aby se parlamentní rozprava svým průběhem stala místo prostředku legitimace určitého rozhodnutí překážkou jeho přijetí. V tomto smyslu je nezbytné hledat a posoudit rovnováhu mezi legitimními zájmy vládnoucí většiny a parlamentní opozice či menšiny (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, bod 76). 208. Ústavní soudÚstavní soud sdílí náhled navrhovatelů, že k porušení ústavních principů vztahujících se k legislativnímu procesu, jež by zakládalo důvod pro zrušení přijatých návrhů zákonů, může dojít i v důsledku kumulativního působení řady dílčích opatření, byť by každé z nich samo o sobě takovýto závěr neodůvodňovalo. Tato opatření přitom nemusí mít vždy charakter porušení zákona. Uvedené platí obzvlášť v případě, je-li předmětem jeho posouzení namítané nepřípustné omezení práv parlamentní opozice. Ochrana jejího postavení v rámci legislativního procesu totiž není koncentrována toliko do určité jeho fáze, nýbrž se jedná o obecný princip vztahující se k celému jeho průběhu. Intenzita a od ní se odvíjející přípustnost omezení ale závisí od více skutečností. Nesoulad napadených zákonů s ústavním pořádkem může založit zejména takové omezení práv parlamentní opozice, jež se dotýká samotné její možnosti účastnit se zákonodárné procedury jako její plnohodnotný účastník, tedy ji zbavuje možnosti reálně se seznámit s návrhem zákona a vyjádřit k němu své stanovisko, a tím jí znemožňuje nebo podstatným způsobem ztěžuje možnost kontroly ve vztahu k vládě nebo parlamentní většině. Stejný důsledek by v závislosti na intenzitě takovéhoto omezení bylo možné přiznat i svévolnému postupu při projednávání těchto návrhů. Zbývá dodat, že vedle zjištění, že došlo k takovémuto omezení, bude třeba vždy zkoumat i jeho význam, pokud jde o účast opozice na zákonodárném procesu. Rovněž bude podstatné, v jaké fázi zákonodárného procesu k tomuto omezení došlo a zda jeho případné negativní důsledky nebyly zmírněny v jeho předchozích nebo následujících fázích. VI./c Vlastní posouzení ústavnosti způsobu projednání návrhů zákonů Poslaneckou sněmovnou po jejich zamítnutí nebo vrácení Senátem 209. S výjimkou některých námitek uplatněných skupinou poslanců, jež má v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka, se navrhovatelé domáhají zrušení napadených zákonů z důvodu, že byli jako představitelé parlamentní opozice v rámci legislativního procesu zkráceni na svých ústavně zaručených právech. Ústavní soudÚstavní soud v minulosti uznal, že takovýto zásah je způsobilým důvodem pro zrušení zákona v řízení o kontrole norem, vyhovění odpovídajícímu návrhu však podmínil tím, že k podání dojde bez zbytečného odkladu po jeho přijetí, resp. po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Toto časové rozmezí vymezil negativně v tom smyslu, že se nesmí jednat o delší časový odstup, tedy odstup několika měsíců či let [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, body 103 až 105; nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, body 127 a 128; nález ze dne 15. května 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (220/2012 Sb.), bod 36]. Předmětná materiální podmínka je ve své podstatě promítnutím principů oprávněné důvěry občanů v právo, právní jistoty a ochrany nabytých práv do rozhodování Ústavního souduÚstavního soudu v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů, neboť důsledkem pozdější derogace jinak (obsahově) ústavně konformního zákona by mohlo být nepřiměřeným způsobem zasaženo do práv jeho adresátů. Zároveň je jejím prostřednictvím zohledněna skutečnost, že v daném případě jde o práva parlamentní opozice, jejichž ochrany se dotčení poslanci mohou nejen aktivně domáhat, ale též dobrovolně zříct. Nelze přitom akceptovat, aby tato námitka zůstala k dispozici neomezeně do budoucna, kdy bude její uplatnění ze strany dotčených poslanců vyhodnoceno jako účelné. Nepodání návrhu ve výše uvedeném časovém rozmezí je proto třeba interpretovat jako souhlas s předmětným omezením, v důsledku čehož nebude později možné považovat předmětnou námitku za důvodnou. 210. Poněvadž se navrhovatelé v dané věci domáhali zrušení zákonů vyhlášených ve Sbírce zákonů v průběhu měsíce prosince 2011 (resp. v jednom případě koncem listopadu 2011), lze jejich návrh, jenž byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen 6. ledna 2012, hodnotit jako podaný bezprostředně po jejich vyhlášení. Byly tedy splněny podmínky pro to, aby Ústavní soudÚstavní soud posoudil ústavní konformitu legislativní procedury z hlediska všech navrhovateli uplatněných námitek. 211. Ústavní soudÚstavní soud se v první řadě zabýval způsobem, jakým byly Senátem zamítnuté nebo vrácené návrhy zákonů zařazeny na pořad tehdy probíhající 25. schůze Poslanecké sněmovny. Podle § 97 odst. 3 a 4 jednacího řádu „předloží“ předseda Poslanecké sněmovny zamítnutý nebo vrácený návrh zákona po uplynutí alespoň deseti dnů „na nejbližší schůzi“, aby o něm Poslanecká sněmovna znovu hlasovala. Je zřejmé, že z uvedených ustanovení plyne jejímu předsedovi povinnost iniciovat projednávání těchto návrhů na nejbližší schůzi, aby o nich bylo možné co nejdřív rozhodnout. Konkrétní způsob této iniciace sice zákon nestanoví, lze však vycházet z toho, že jeho forma bude odpovídat jednacím řádem stanoveným prostředkům, jež umožňují zařazení určitého bodu do pořadu schůze. Standardně tak půjde o samotný návrh pořadu schůze podle § 54 odst. 4 jednacího řádu, případně může jít i o návrh na doplnění schváleného pořadu schůze podle § 54 odst. 6 jednacího řádu, proti jehož projednání však mohou uplatnit námitku dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců. Za takovýto prostředek naopak nelze označit doplnění pořadu schůze rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny, a to z následujících důvodů. 212. Z celkové koncepce jednacího řádu vyplývá, že schvalování pořadu schůze je v působnosti Poslanecké sněmovny, přičemž jeho rozšíření bez jejího souhlasu umožňuje zákon pouze výjimečně. Jde v podstatě o mimořádné situace, mezi které patří např. vyhlášení válečného stavu nebo stavu ohrožení státu. V těchto případech jednací řád výslovně stanoví, že koná-li se schůze, zařadí se projednávání určitého bodu na její pořad (§ 100a odst. 3, § 109m odst. 2 jednacího řádu). Od této dikce je naopak třeba odlišit ta ustanovení, jež pouze přikazují zařazení bodu na pořad nejbližší schůze (např. § 82 odst. 1, § 109j odst. 6 jednacího řádu), což je obdobná formulace jako v § 97 odst. 3 a 4 jednacího řádu. Jejich smyslem je zabezpečit, aby byly předmětné body projednány při nejbližší příležitosti. Tato ustanovení nicméně neumožňují, aby k jejich zařazení došlo do schváleného pořadu probíhající schůze jiným postupem než podle § 54 odst. 6 jednacího řádu. S doplněním pořadu schůze je totiž vždy spojeno riziko, že parlamentní většina překvapivým zařazením určitého bodu odepře jednotlivým poslancům možnost připravit se na jeho projednávání, nebo se tohoto projednávání vůbec zúčastnit (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 126), což jsou zároveň i důvody, proč může parlamentní menšina námitkou takovýto návrh zablokovat. Uvedené by se přitom uplatnilo i v případě eventuálního zařazení určitého návrhu k bezprostřednímu projednání na schůzi, k němuž by došlo rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny závisejícím jen na základě jeho vlastního uvážení, pročež se k takovémuto výkladu jeho pravomocí přiklonit nelze. 213. Navzdory těmto závěrům neshledal Ústavní soudÚstavní soud nepřípustné omezení práv parlamentní opozice v namítaném postupu předsedkyně Poslanecké sněmovny. Schválený pořad schůze totiž počítal s projednáním Senátem zamítnutých nebo vrácených návrhů zákonů. Tyto návrhy sice přímo nespecifikoval, k jeho schválení ale došlo v době, kdy již byla Poslanecké sněmovně doručena usnesení o zamítnutí nebo vrácení návrhů napadených zákonů. Bylo tedy možné předpokládat, že doplnění pořadu se bude týkat právě jich. Termín jejich projednávání byl navíc stanoven tak, aby nebyl v kolizi s desetidenní lhůtou podle § 97 odst. 3 a 4 jednacího řádu, jejímž smyslem je vytvoření adekvátního časového prostoru pro seznámení se se stanoviskem, které k návrhu zákona zaujal Senát. Lze proto shrnout, že i když by dodatečné doplnění pořadu 25. schůze Poslanecké sněmovny o Senátem vrácené nebo zamítnuté návrhy zákonů vyžadovalo postup podle § 54 odst. 6 jednacího řádu, v případě napadených zákonů počítal s jejich projednáním již schválený pořad schůze. V dané věci proto nebyl prostor pro uplatnění námitky proti doplnění pořadu schůze ze strany opozičních poslanců. 214. Pokud jde o namítané sloučení rozpravy za současného omezení řečnické doby poslanců a počtu jejich vystoupení, Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že zákonodárce je při vytváření struktury právního řádu z hlediska jeho formálního rozdělení na zákony vázán atributy právního státu, mezi které patří zásady předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti [srov. nález ze dne 12. února 2002 sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), též nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07]. Právě z nich lze dovodit požadavek, aby zákon ve formálním smyslu současně neupravoval více materií, jež nejsou vzájemně obsahově a systematicky provázány. Tomuto požadavku lze přiznat opodstatnění i ve vztahu ke způsobu, jakým jsou projednávány návrhy zákonů. Má-li totiž zákonodárná procedura umožnit jejich otevřené a kritické zhodnocení, je žádoucí, aby byl její předmět vymezen právě s ohledem na výše zmíněnou obsahovou souvislost, a k jeho projednávání tak došlo přehledným a srozumitelným způsobem. Z těchto důvodu sdílí Ústavní soud názor navrhovatelů, podle něhož je třeba § 54 odst. 8 jednacího řádu vykládat v tom smyslu, že sloučení rozpravy ke dvěma nebo více bodům pořadu předpokládá jejich vzájemnou věcnou souvislost. Její sloučení k více vzájemně nesouvisejícím bodům by naopak vedlo k absurdnímu důsledku „všezahrnující“ rozpravy, která by právě pro rozsah svého předmětu postrádala jakýkoliv rozumný smysl. 215. Uvedený výklad má význam i pro případnou aplikaci § 59 odst. 1 a 2 jednacího řádu, podle nichž se může Poslanecká sněmovna „k projednávanému bodu“ usnést na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než deset minut, jakož i na tom, že „k téže věci“ může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. Ústavní soudÚstavní soud neshledává extrémním výklad, podle něhož by uvedené pojmy bylo možné vztáhnout k předmětu rozpravy, kterým jsou v případě sloučené rozpravy všechny v jejím rámci projednávané body. Důvodem je přitom právě požadavek věcné souvislosti, z hlediska kterého je podstatné jen to, že předmětem rozpravy je určitá ucelená materie, nikoliv to, zda je formálně rozdělena mezi více návrhů zákonů, a tvoří tak v rámci pořadu schůze více bodů. Odlišný výklad by nakonec vedl jen k umělé snaze přijmout určitou materii v jediném zákoně, ačkoliv z praktických či jiných důvodů by mohlo být mnohem účelnější ponechat ji formálně ve větším počtu zákonů. 216. Ústavní soudÚstavní soud si je samozřejmě vědom, že smyslem uvedených prostředků, jež mohou být prosazeny ze strany parlamentní většiny, je právě zkrácení celkové doby trvání rozpravy, s čímž je vždy spojeno i omezení možnosti (nejen) opozičních poslanců vystoupit v ní. Neznamená to však, že by se bez dalšího jednalo o prostředky nelegitimní nebo dotýkající se práv opozice nepřiměřeným způsobem. Jednací řád může parlamentní většině umožnit přijetí takových opatření, jejichž smyslem je reagovat na situace, kdy se opozice maximálním využitím všech zákonných prostředků pokusí oddálit přijetí projednávaného rozhodnutí. Omezením řečnické doby nebo počtu vystoupení podle § 59 odst. 1 a 2 jednacího řádu nedochází k vyloučení práva jednotlivých poslanců zúčastnit se rozpravy, ale jen k jeho časovému omezení. Jak bylo naznačeno výše, jde o nalezení rovnováhy mezi zájmy vládní většiny na přijetí určitého rozhodnutí a právem opozice usilovat přípustnými prostředky o dosažení opačného výsledku. 217. Pro posouzení všech těchto omezení z hlediska práv parlamentní opozice tak zůstává klíčovou otázka, zda byla splněna podmínka věcné souvislosti, jež by odůvodňovala sloučení rozpravy ve smyslu § 54 odst. 8 jednacího řádu, a pokud tomu tak nebylo, zda její nesplnění je způsobilé založit ve vztahu k napadeným zákonům derogační důvod. Lze stručně shrnout, že předmětná rozprava se po věcné stránce týkala zákonů obsahujících významné (nebo dokonce zásadní) změny v oblasti poskytování zdravotní péče, důchodového systému, sociálního systému a pracovněprávních vztahů. Mezi některými zákony tato souvislost nepochybně existovala, což je evidentní na zákonech z oblasti zdravotnictví nebo důchodového zabezpečení. Dovodit ji ve vztahu ke všem z nich však lze jen ve velmi abstraktní a od vlastního obsahu vzdálené podobě, což zjevně neodpovídá smyslu sloučení. Na rozdíl od v minulosti posuzovaného zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů (nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07) není v tomto případě možné srozumitelným způsobem identifikovat ani společný účel těchto zákonů. V případě zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, není dokonce dána obsahová souvislosti se žádným z ostatních napadených zákonů. Ústavní soudÚstavní soud proto ani při zdrženlivém hodnocení neshledal, že by v případě návrhů napadených zákonů byly dány zákonné předpoklady pro sloučení rozpravy. Dospěl však k závěru, že v daném případě nejde o pochybení takové intenzity, které by s ohledem na celkové posouzení způsobu přijetí napadených zákonů bylo s to založit jejich nesoulad s ústavním pořádkem. 218. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že k předmětnému omezení došlo v poslední fázi zákonodárné procedury, kdy již v Poslanecké sněmovně proběhla tři čtení ke všem těmto návrhům, a to v obvyklém časovém rozpětí. Stejně tak došlo i k jejich řádnému projednání ze strany Senátu. Poslanecká sněmovna tak stála pouze před rozhodnutím, zda setrvá na již jednou schválených návrzích zákonů, nebo zda je zamítne, případně, pokud jde o dva vrácené návrhy zákonů, zda je schválí v Senátem pozměněném znění. Tyto skutečnosti se zásadním způsobem promítají do hodnocení průběhu zákonodárné procedury z hlediska naplnění její legitimační funkce. Předmětná omezení totiž svým obsahem nijak nezpochybňují závěr, že výsledkem této procedury jako celku jsou zákony, u nichž měly všechny osoby na ní zúčastněné možnost seznámit se s jejich obsahem, zaujmout k nim své stanovisko a v průběhu jejich projednávání toto stanovisko veřejně (nejen) na parlamentní půdě sdělit, případně i navrhnout jejich změny. Nelze jim vytknout ani případnou nepředvídatelnost nebo překvapivost ve vztahu k jejich adresátům, resp. ve vztahu k širší veřejnosti. 219. Na rozdíl od navrhovatelů se Ústavní soudÚstavní soud nedomnívá, že by z hlediska posouzení dodržení základních ústavních principů vztahujících se k legislativnímu procesu bylo možné srovnávat způsob přijetí napadených zákonů s případem projednání a přijetí několika zákonů ve zkráceném řízení ve stavu legislativní nouze v listopadu 2010, jež byly předmětem jeho hodnocení v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 55/10 a sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (resp. též v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 17/11). Zatímco v tehdejším případě došlo ke zkrácení celé zákonodárné procedury jen na několik dní, aniž by pro tak extrémní zásah do jejího průběhu proti vůli parlamentní opozice byly dány mimořádné a závažné důvody, napadené zákony byly, byť právě s výjimkou namítané sloučené rozpravy, projednány standardním způsobem a v dostatečném časovém rámci. V dané věci tak nejde o případ, kdy museli poslanci zaujmout k vládnímu návrhu zákona konečné stanovisko bezprostředně po jeho podání. Poslanecká sněmovna se naopak k návrhům zákonů již jednou vyjádřila, přičemž smyslem opětovné rozpravy k nim bylo umožnit poslancům reagovat v návaznosti na dosavadní průběh zákonodárné procedury na v Senátu zazněvší důvody, pro které byly tyto návrhy zamítnuty nebo vráceny s připomínkami. Je třeba zdůraznit, že Poslanecká sněmovna přistoupila k opětovnému hlasování až po uplynutí lhůty deseti dnů ve smyslu § 97 odst. 3 a 4 jednacího řádu, čímž bylo všem poslancům umožněno seznámit se v předstihu se stanoviskem Senátu. Zároveň byla parlamentní opozici jako celku zachována možnost vystoupit k návrhům zákonů v rozpravě, i když lze uznat, že z hlediska jednotlivých poslanců byla výrazným způsobem omezena. 220. Na uvedeném hodnocení nic nemění skutečnost, že v případě většiny napadených zákonů došlo k určitému zkrácení lhůt pro projednání návrhu zákona ve výborech podle § 91 odst. 1 a pro zahájení třetího čtení podle § 95 odst. 1 jednacího řádu, byť na důvodnost těchto opatření lze mít s ohledem na posuzovanou materii a její rozsah různé názory. Nešlo však o takové zkrácení, jež by mohlo z výše uvedených pozic ústavně relevantním způsobem zpochybnit uskutečněnou zákonodárnou proceduru, a to ani svým kumulativním účinkem se sloučením rozpravy v její poslední fázi. Pokud jde o námitky nepřipuštění místopředsedy Poslanecké sněmovny k řízení schůze a schválení zkrácení lhůty podle § 95 odst. 1 jednacího řádu v rozporu s tímto ustanovením na návrh poslance, nikoliv navrhovatele, nelze jim z hlediska hodnocení souladu napadených zákonů s ústavním pořádkem přiznat v prvním případě žádnou a ve druhém případě dostatečnou relevanci. Jiná věc samozřejmě je, zda výše uvedený postup při projednávání nelze hodnotit kriticky z hlediska politické kultury, kterou by měla být Poslanecká sněmovna rovněž vázána. Zjevně neopodstatněnými jsou nakonec i námitky vedlejších účastníků, podle nichž byl zákon o zdravotních službách předložen v období dovolených a bez souvisejícího návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. 221. K návrhu vedlejších účastníků je třeba dodat, že v něm bylo poukázáno na Ústavním soudemÚstavním soudem opakovaně kritizovanou praxi tzv. přílepků při projednávání návrhu zákona o zdravotních službách. Jednalo se však pouze o poznámku, jež nebyla nijak blíže konkretizována, v důsledku čehož se jí Ústavní soudÚstavní soud dál nezabýval. 222. Ústavní soudÚstavní soud nakonec poznamenává, že mu nepřísluší žádným způsobem hodnotit, zda by v případě určitého zákona bylo bývalo s ohledem na předmět jeho úpravy vhodnější, aby jeho přijetí bylo výsledkem širšího politického konsenzu, nebo spekulovat, zda součástí zákona o zdravotních službách měly být blíže neurčené připomínky odborné veřejnosti. Jde primárně o otázky politické, jež ve vztahu k ústavněprávnímu posouzení procedury přijímání tohoto zákona nemají žádný přesah. 223. Ze všech těchto důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že způsob přijetí napadených zákonů byl v souladu s čl. 1 odst. 1, čl. 5, 6 a 15 Ústavy a čl. 4, čl. 21 odst. 1 a 4 a čl. 22 Listiny, resp. s jinými jejich články, které v této souvislosti uváděli navrhovatelé a vedlejší účastníci. K přijetí a vydání napadených zákonů došlo v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Ústavní soudÚstavní soud tak mohl přistoupit k věcnému posouzení jejich napadených ustanovení. VII. Posouzení ústavní konformity ustanovení zákona, které za důvod vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání stanoví odmítnutí výkonu veřejné služby 224. První skupina ustanovení, jejichž věcného přezkumu se domáhají navrhovatelé, doplňuje právní úpravu institutu veřejné služby obsaženou v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Na základě nabídky ze strany krajské pobočky úřadu práce je její výkon nově umožněn i evidovaným uchazečům o zaměstnání, kteří však její výkon v zásadě nemohou odmítnout, neboť jinak by byli z předmětné evidence vyřazeni. Právě tato skutečnost je hlavním důvodem, pro který se navrhovatelé domáhají zrušení dotčených ustanovení. Mají za to, že jimi napadená ustanovení jsou v rozporu s právem na svobodnou volbu povolání podle čl. 26 odst. 1 Listiny, zákazem nucených prací podle čl. 9 Listiny a právem na přiměřené hmotné zajištění podle čl. 26 odst. 3 Listiny, resp. rovněž s příslušnými ustanoveními některých mezinárodních smluv. Vzhledem k tomu, že za výkon veřejné služby nenáleží odměna, namítají i rozpor s právem na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny. VII./a Dikce a kontext napadených ustanovení 225. Napadené ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., zní: „§ 30 Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání … (2) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu … d) odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 2 měsíce,“. 226. Ustanovení § 18a odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 366/2006 Sb., jehož zrušení se navrhovatelé domáhají v části vyjádřené slovy „a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54)“ zní: „§ 18a Veřejná služba (1) Veřejnou službou se rozumí pomoc obcímobcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Veřejná služba je vykonávána osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54) na základě písemné smlouvy, která obsahuje základní údaje o těchto osobách (jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt), místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby, uzavřené s krajskou pobočkou Úřadu práce po dohodě s obcíobcí nebo dalším subjektem. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.“ 227. Z napadených ustanovení je zřejmé, že ačkoliv nestanoví přímou povinnost evidovaného uchazeče o zaměstnání přijmout nabídku vykonávat veřejnou službu, s jeho rozhodnutím spojují důsledek, zda bude dál veden v předmětné evidenci a zda bude dál mít možnost uplatňovat z tohoto postavení plynoucí práva. Tato podmíněnost je klíčová pro ústavněprávní posouzení v dané věci. Jeho provedení nicméně vyžaduje podrobněji vymezit relevantní aspekty předmětné právní úpravy, které Ústavní soudÚstavní soud vzal ve svém rozhodování v úvahu. 228. Citované ustanovení § 18a zákona o pomoci v hmotné nouzi stanoví, že veřejnou službou se rozumí pomoc obcímobcím nebo dalším subjektům v některých dále specifikovaných oblastech. Tuto pomoc lze definovat podle jednotlivých zákonem stanovených znaků. Patří mezi ně, že veřejná služba je vykonávána osobně, přičemž místo, předmět a doba jejího výkonu jsou stanoveny písemnou smlouvou mezi uchazečem a krajskou pobočkou úřadu práce. Tato smlouva je právním základem výkonu veřejné služby. Krajská pobočka je odpovědná za existenci sjednaných podmínek pro výkon veřejné služby a zadávání konkrétních úkolů jejím vykonavatelům (srov. § 61 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi), pročež lze konstatovat, že mezi pobočkou a jednotlivými vykonavateli je vztah nadřízenosti a podřízenosti. Všechny tyto prvky lze hodnotit jako znaky závislé prácezávislé práce (srov. § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.), byť vykonávané mimo základní pracovněprávní vztah (§ 3 zákoníku práce), přičemž tuto charakteristiku lze jen podtrhnout tím, že na některé aspekty jejího výkonu, konkrétně rozsah pracovní doby, doby odpočinku, podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákon předpokládá subsidiární použití pracovněprávních předpisů. 229. Krajská pobočka úřadu práce nemá povinnost, nýbrž možnost nabídnout výkon veřejné služby. Zákon nestanoví konkrétní pravidla, na jejichž základě budou oslovováni jednotliví uchazeči s určitou nabídkou, a tedy kterémukoliv z uchazečů může být nabídnut (nebo nenabídnut) výkon jakéhokoliv druhu veřejné služby, která je k dispozici. Způsob, na jehož základě bude rozhodováno o tom, kdo a jakou nabídku má (může) dostat, však může být upraven příslušnými interními směrnicemi. Pokud jde o samotné nabídky, jejich počet a konkrétní obsah závisí na uzavřených smlouvách mezi krajskou pobočkou úřadu práce a jednotlivými obcemiobcemi, případně jinými subjekty (srov. § 61 odst. 4 zákona o pomoci v hmotné nouzi), včetně těch, jež byly zřízeny podle soukromého práva. Vyloučeni tedy nejsou ani podnikatelé. Vlastní obsah činnosti, jež přichází v úvahu jako veřejná služba, zákon nedefinuje, musí však existovat souvislost mezi touto činností a oblastmi (nebo přesněji řečeno účely) stanovenými v § 18a odst. 1 první větě zákona o pomoci v hmotné nouzi. Zákon konkrétně stanoví oblasti zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Jde o demonstrativní výčet, a tedy lze připustit i činnosti v jiných oblastech veřejného zájmu na místní úrovni, jež budou typově srovnatelné. 230. Podle § 18a zákona o pomoci v hmotné nouzi nenáleží za výkon veřejné služby odměna. Její protiplnění tak lze spatřovat pouze v tom, že uchazeč o zaměstnání bude dál veden v příslušné evidenci a bude mít s tím spojená práva. Jde v první řadě o právo na zprostředkování vhodného zaměstnání (§ 20 zákona o zaměstnanosti) a právo na podporu v nezaměstnanosti (§ 39 zákona o zaměstnanosti), která je uchazeči po splnění zákonem stanovených podmínek poskytována po podpůrčí dobu, jež činí v závislosti od věku uchazeče 5 až 11 měsíců (srov. § 43 téhož zákona), a právo na podporu při rekvalifikaci (§ 40 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 73/2011 Sb.). Dále je za něj stát po celou dobu, po kterou je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění [§ 7 odst. 1 písm. e) zákona o veřejném zdravotním pojištění]. Uchazeč se rovněž účastní na důchodovém pojištění z titulu náhradní doby pojištění (§ 12 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů), a to po dobu, po kterou mu náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu tří let též po dobu, po kterou mu tyto podpory nenáleží, byť v tomto případě stanoví zákon některá další omezení [§ 5 odst. 1 písm. n) téhož zákona]. V rozsahu dvou ze tří let lze přitom posledně uvedenou dobu započíst toliko tehdy, pokud k ní došlo po dosažení věku 55 let. Zvlášť u osob starších tohoto věku tak může být započtení rozhodné doby významné pro výpočet výše důchodu, protože brání jejímu krácení. Vyřazením z evidence ztrácí uchazeč o zaměstnání výše uvedená práva, pročež musí tuto skutečnost zvažovat i při rozhodování o tom, zda přijme nebo odmítne nabídku veřejné služby. Podle § 30 odst. 4 písm. b) zákona o zaměstnanosti pak může být do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen na základě nové písemné žádosti až po uplynutí 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. 231. Kromě uvedených práv je třeba dále zmínit, že se zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání jsou spojeny i povinnosti, jež musí uchazeč plnit vedle případného výkonu veřejné služby. Jde především o povinnost poskytovat krajské pobočce úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a řídit se pokyny této pobočky (§ 19 odst. 2 zákona o zaměstnanosti). Ta může mít přitom různou intenzitu, zejména pokud se jedná o povinnost hlásit se na této pobočce nebo na jejím kontaktním pracovišti, které v současnosti představují pracoviště pošty, tzv. Czech Pointy. 232. Napadené ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti v zásadě předpokládá, že odmítnutí nabídky veřejné služby je důvodem vyřazení z evidence. Platí to za předpokladu, že v ní byl uchazeč veden déle než dva měsíce, aniž by pak bylo jakkoliv rozlišováno mezi tím, zda je nezaměstnaný krátkodobě nebo dlouhodobě. Jinak k vyřazení nedojde jen tehdy, pokud jsou pro odmítnutí veřejné služby vážné důvody. Obsah tohoto pojmu je vymezen v § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, a to výčtem v zásadě jednoznačně vymezených důvodů (např. nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupních II až IV). I toto ustanovení ale vytváří prostor pro správní uvážení, a to konkrétně ve svém bodu 7, podle něhož mohou vážné důvody spočívat i v „jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele“. O tom, zda jsou splněny podmínky pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, rozhoduje příslušná krajská pobočka úřadu práce, přičemž dotčenému uchazeči je zaručena možnost domáhat se ochrany svých práv v rámci správního soudnictví. Zbývá dodat, že zákon výslovně neupravuje situace, kdy sice uchazeč neodmítne výkon veřejné služby, nicméně poruší s tím spojené povinnosti, resp. tuto službu nevykonává řádně. VII./b Obecně k právu na svobodnou volbu povolání podle čl. 26 odst. 1 Listiny a zákazu nucených prací podle čl. 9 Listiny 233. Úvodem posouzení souladu napadených ustanovení s právem na svobodnou volbu povolání podle čl. 26 odst. 1 Listiny a zákazem nucených prací a služeb podle čl. 9 Listiny považuje Ústavní soud za potřebné zdůraznit obsahovou spojitost mezi těmito právy. Prvně uvedené zaručuje (rovný) přístup k jednotlivým povoláním a s tím spojenou možnost jeho volby. Toto právo lze ale vymezit i negativně, a to v tom smyslu, že nikdo nesmí být k výkonu žádného povolání donucován. V tomto smyslu mu vlastně odpovídá zákaz nucených prací. 234. Je zřejmé, že při posuzování napadených ustanovení nelze tuto spojitost přehlédnout, a jejich soulad s uvedenými ústavně zaručenými právy by proto měl být hodnocen jako celek. Přesto však nelze ze systematiky Listiny dovozovat duplicitní charakter obou jejích ustanovení, neboť i když se jejich předmět překrývá, každé z nich vymezuje jiné jeho prvky. Důvody tohoto dělení jsou částečně historické. Jde o reflexi skutečnosti, že každé z těchto práv plnilo v ústavním vývoji evropských zemí jinou funkci. Zatímco uznání zákazu nucených prací předcházela zkušenost s otroctvím a jinými, byť mírnějšími, formami nucených prací v jednotlivých historických obdobích, zakotvení práva na svobodnou volbu povolání v lidskoprávních instrumentech bylo reakcí na omezování přístupu k některým povoláním pro úzkou skupinu lidí, ať již byla definovaná původem nebo přísnými cechovními pravidly (podrobně srov. Wagnerová, E.; Šimíček, V.; Langášek, T.; Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 260-262, 575-576). Svůj smysl ale toto dělení neztrácí ani dnes. Jak bylo nakonec již naznačeno, právo na svobodnou volbu povolání se týká širšího okruhu právních vztahů než zákaz nucených prací, neboť zahrnuje i otázky přístupu k jednotlivým povoláním a způsobu jejich výkonu. Zákaz nucených prací se zas odlišuje tím, že působí ve vztahu k veřejné moci bezprostředně na základě čl. 9 Listiny a neuplatní se u něj omezení vyplývající pro prvně uvedené právo z čl. 41 Listiny, podle něhož se některých práv zaručených Listinou lze domáhat pouze v mezích prováděcích zákonů. 235. Zákaz nucených prací směřuje k ochraně lidské svobody a důstojnosti, a to v jejich samotné podstatě. Možnost jednotlivce rozhodnout se, jaké profesi, zaměstnání nebo jiné činnosti věnuje svůj čas a úsilí, a především, jakým způsobem bude získávat prostředky ke svému živobytí, představuje garanci jeho svobodné sféry v oblasti, která má zásadní význam pro rozvoj jeho osobnosti a v mnoha směrech podstatným způsobem ovlivňuje všechny stránky jeho života. Jde o možnost jeho vlastní seberealizace, možnost uvážit, jaká činnost jej bude naplňovat a co sám může v tomto směru nabídnout. V neposlední řadě jde ale i o možnost každého mít ve vlastních rukou své místo ve společnosti a požívat respekt ze strany těch, již tvoří jeho širší nebo blízké okolí. Bylo by samozřejmě iluzorní se domnívat, že rozhodování o tom, zda vykonávat určitou práci nebo nikoliv, je prosté dalších vlivů a že i svobodný projev vůle v tomto směru nemůže být u konkrétní osoby „vynucen“ okolnostmi situace. Podstata tohoto zákazu ale míří jinam. Nelze ji spatřovat v bránění jednotlivci, aby se vší odpovědností zvažoval své potřeby a přizpůsoboval jim své jednání, např. tím, že přijme práci, o kterou by sice jinak neměl zájem, ale vzhledem ke své aktuální finanční situaci má za to, že ji přijmout musí. To, vůči čemu zákaz směřuje, je právě vyloučení možnosti učinit takovéto vážné a svobodné rozhodnutí. Jak bylo uvedeno výše, rozhodnutí se pro výkon určité pracovní činnosti může mít zásadní vliv na život jednotlivce, přičemž stejný dopad je třeba přiznat i stavu, kdy toto rozhodnutí již není v jeho dispozici, nýbrž mu je nařízeno a je na něm vynucováno. V závislosti na obsahu předmětné povinnosti je tím totiž rozhodováno i o tom, jak a kde stráví významnou část svého času, jakému povolání se bude muset věnovat a jakou za to dostane odměnu, která bude muset být rovněž stanovena autoritativně. Všechny tyto skutečnosti přitom jsou nebo mohou být významné pro soukromý a rodinný život dotčeného jednotlivce, pro jeho životní úroveň, případně i společenskou prestiž, a v neposlední řadě i pro jeho vlastní pocit uspokojení. Takovýto stav a případné nerovné postavení, které by ve vztahu k jiné - určitým opatřením nedotčené - skupině osob mohlo v této souvislosti vzniknout, jím přitom může být vnímáno jako ponižující a oprávněně tak vyvolávat otázku, zda jím není zasažena jeho lidská důstojnost. 236. Ústavní soudÚstavní soud se shoduje s navrhovateli v tom, že pro posouzení, zda požadavek přijetí nabídky veřejné služby ve smyslu napadených ustanovení představuje nucenou práci nebo službu podle čl. 9 odst. 1 Listiny, resp. nucenou nebo povinnou práci podle čl. 4 odst. 2 Úmluvy, lze vyjít z definice tohoto pojmu, která je obsažena v čl. 2 odst. 1 Úmluvy o nucené nebo povinné práci (srov. též obdobné závěry v rozsudku ve věci Van der Mussele proti Belgii, bod 32). „Nucenou nebo povinnou prací“ se tak rozumí každá práce nebo služba, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně. Lze podotknout, že již v minulosti Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil relevanci této definice pro výklad pojmu „nucená práce nebo služba“. Tehdy však tento pojem vymezil restriktivně, tedy jako „zpravidla práce a služby, jež velmi výrazně a omezujícím způsobem zasahují do osobních práv a svobod občana a jejichž nucený výkon představuje donucení administrativní povahy“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 37/93, srov. též nález sp. zn. I. ÚS 2/93), aniž by zdůraznil, že s ohledem na svůj účel, kterým je ochrana svobody a důstojnosti jednotlivce, působí předmětný zákaz i ve vztahu k fyzickým a právnickým osobám. Státu z něj tak vyplývá pozitivní povinnost učinit trestným takové jejich jednání, jež by po komkoliv vynucovalo činnosti vymezené v čl. 9 Listiny, resp. čl. 4 Úmluvy, a účinně jej potírat (srov. rozsudek ve věci Siliadin proti Francii, bod 89). Jinak se Ústavní soudÚstavní soud ke znakům nucené práce doposud vyjádřil pouze ojediněle. Ve svých nálezech mimo jiné označil za podmínku nucené práce nebo služby (resp. toho, aby bylo možné uvažovat o výjimce z jejich zákazu) absenci souhlasu jejich vykonavatele [srov. nález ze dne 25. června 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), nález ze dne 25. října 2005 sp. zn. Pl. ÚS 20/04 (N 203/39 SbNU 133; 195/2006 Sb.)]. VII./c Posouzení souladu se zákazem nucených prací 237. Na základě těchto východisek si Ústavní soudÚstavní soud položil několik otázek, a to v následujícím pořadí. V první řadě zkoumal, zda veřejná služba v případě osob vedených v evidenci uchazečů o zaměstnání je prací nebo službou ve smyslu uvedených ustanovení, dále, zda je vykonávána dobrovolně, resp. zda není vykonávána v důsledku donucení nebo pod hrozbou případné sankce, a nakonec, bylo-li možné kladně zodpovědět obě tyto otázky, zda nejde o případ nucené práce nebo služby, na kterou se vztahuje výjimka podle čl. 9 odst. 2 Listiny nebo čl. 4 odst. 3 Úmluvy, případně též čl. 2 odst. 2 Úmluvy o nucené nebo povinné práci nebo čl. 8 odst. 3 písm. b) a c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, vyhlášeného pod č. 120/1976 Sb. 238. Na první otázku je třeba odpovědět kladně. Již bylo uvedeno, že veřejná služba má charakter závislé prácezávislé práce ve smyslu § 2 zákoníku práce, pročež ji lze mimo jakoukoliv pochybnost podřadit pod širší pojem „práce nebo služby“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 Listiny. Ústavní soud tedy mohl přistoupit k další položené otázce, a to, zda k výkonu veřejné služby dochází dobrovolně nebo v důsledku donucení. V tomto případě již ale odpověď není prima facie zřejmá a vyžaduje bližší vymezení předmětného kritéria. 239. Především je třeba poznamenat, že povinnost, které by bylo možné přiznat charakter nucené práce nebo služby, nemusí být jednotlivci stanovena samostatně, nýbrž může být součástí práv a povinností, které mu vyplývají z právního vztahu, jehož je účastníkem. Pro posouzení, zda vyslovil souhlas i s jejím vznikem, je proto nezbytné zvažovat, zda měl možnost ovlivnit obsah tohoto právního vztahu, dále jaký účel vlastně sledoval tím, že do něj vstoupil, a zda daná povinnost rovněž slouží k jeho dosažení, zda obsahově souvisí s předmětem právního vztahu a zda ve vztahu k němu není nepřiměřeně zatěžující. 240. Uvedené abstraktní úvahy lze přiblížit na některých případech z judikatury. V navrhovateli zmíněném rozsudku ve věci Van der Mussele proti Belgii se Evropský soud pro lidská práva zabýval otázkou, zda nucenou nebo povinnou práci ve smyslu čl. 4 odst. 2 Úmluvy nepředstavuje povinnost advokátního koncipientaadvokátního koncipienta poskytovat nemajetným klientům právní pomoc v určitém rozsahu, aniž by za to měl nárok na odměnu a náhradu výdajů. Ačkoliv neshledal porušení tohoto článku, ve svém odůvodnění neabsolutizoval význam skutečnosti, že se stěžovatel rozhodl stát advokátemadvokátem dobrovolně, byť je zřejmé, že s tímto svým rozhodnutím musel předvídat výhody i nevýhody, které jsou s výběrem tohoto povolání spojené. Poukázal naopak na jiný aspekt tohoto rozhodování, a to, že pokud chtěl být stěžovatel koncipientem (a posléze advokátemadvokátem), tak neměl jinou možnost než tuto povinnost akceptovat. Otázku, zda se jedná o nucenou nebo povinnou práci, tím ve své podstatě posunul do roviny, kterou by z hlediska práva na svobodný výkon povolání podle čl. 26 odst. 1 Listiny bylo možné přirovnat k úvaze, zda určitá povinnost nepředstavuje natolik intenzivní omezení způsobu výkonu povolání, že z hlediska osoby, která jej vykonává, postrádá jeho výkon rozumný smysl (srov. čl. 4 odst. 4 Listiny). Konkrétně uvedl, že za povinnou práci by mohla být považována služba, jejíž vykonání je nezbytné k získání přístupu k určité profesi, jestliže tato služba ukládá břemeno, které je natolik nadměrné či nepřiměřené vzhledem k výhodám spojeným s budoucím výkonem této profese, že nelze mít za to, že výkon takové služby byl předtím dobrovolně akceptován (bod 37 rozsudku, srov. též Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 454). Předmětná povinnost však takovýto případ nepředstavovala, což stručně řečeno zdůvodnil tím, že mezi ní a činností advokátaadvokáta existovala obsahová spojitost, dále její uložení bylo vyváženo jinými výhodami, byla vykonávána ve veřejném zájmu a zátěž spojená s výkonem dané služby nebyla nepřiměřená (bod 39 rozsudku). 241. Obdobný přístup se promítl do řady dalších rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, v nichž posuzoval soulad určité povinnosti vztahující se k povolání nebo jiné činnosti se zákazem nucených prací, aniž by automaticky vycházel ze skutečnosti, že předmětné povolání nebo činnost vykonával stěžovatel dobrovolně (např. rozhodnutí ze dne 14. září 2010 ve věci stížnosti Steindel proti Německu č. 29878/07, rozhodnutí ze dne 28. června 2011 ve věci stížnosti Bucha proti Slovensku č. 43259/07, rozhodnutí ze dne 28. června 2011 ve věci stížností Mihal proti Slovensku č. 23360/08 a č. 31303/08), a lze jej nalézt i v relevantní judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu [srov. stanovisko pléna ze dne 21. května 1996 sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 (ST 1/9 SbNU 471)]. Platí přitom, že uvedená obecná východiska lze aplikovat i na jiné případy než ty, jež mají souvislost s čl. 26 odst. 1 Listiny. 242. Ani povinnost uchazeče o zaměstnání přijmout nabídku výkonu veřejné služby nelze posuzovat samostatně, nýbrž jako součást tomuto jeho postavení odpovídajícího právního vztahu. S tím ale souvisí stěžejní otázka, kterou je v dané věci třeba zodpovědět, a to, zda může být veřejná služba považována za nucenou práci za situace, kdy byl uchazeč zařazen do příslušné evidence na základě vlastní žádosti, aniž by k podání této žádosti měl povinnost, a zároveň kdykoliv mohl požádat o ukončení svého vedení v ní. V této souvislosti je třeba se zabývat účelem zařazení uchazeče do předmětné evidence, jakož i způsobem, jakým lze tohoto účelu dosáhnout prostřednictvím povinnosti vykonávat veřejnou službu. 243. Právní úprava zprostředkování zaměstnání podle hlavy II druhé části zákona o zaměstnanosti, která tvoří právní základ evidence uchazečů o zaměstnání, ve svém souhrnu provádí čl. 26 odst. 3 Listiny. Toto ustanovení zaručuje občanům, kteří bez své viny nemohou vykonávat své právo získávat prací prostředky pro své životní potřeby (a zároveň nejsou nezpůsobilí k práci ve smyslu čl. 30 odst. 1 Listiny), že jim bude ze strany státu poskytnuto v přiměřeném rozsahu hmotné zajištění. Ústavodárce tímto zavázal stát k tomu, že přijme takovou právní úpravu, která alespoň částečně zmírní negativní důsledky, jež pro jednotlivce a osoby na něm závislé může mít ztráta příjmu, a poskytne mu tak prostor k tomu, aby se s touto situací mohl vypořádat. Co se rozumí přiměřeným rozsahem, není dáno bez dalšího toliko ze znění Listiny. K vymezení tohoto pojmu, jakož i stanovení podmínek pro uplatnění předmětného práva, je povolán zákonodárce, jemuž náleží uvážit všechny další souvislosti, možnosti veřejných financí nevyjímaje [srov. nález ze dne 23. dubna 2008 sp. zn. Pl. ÚS 2/08 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), bod 59]. Jím zvolené normativní řešení však musí respektovat účel dané garance a svým obsahem nesmí znemožňovat jeho dosažení (bod 52 citovaného nálezu). 244. Uvedené závěry navazují i na předchozí judikaturu týkající se sociálních práv [např. nálezy ze dne 5. října 2006 sp. zn. Pl. ÚS 61/04 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.) a ze dne 12. března 2008 sp. zn. Pl. ÚS 83/06 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)], kterou Ústavní soud rozvinul ve svém nálezu ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 (186/2012 Sb.) konstrukcí testu rozumnosti jakožto nástroje k přezkumu zásahu zákonodárce do oblasti ústavně garantovaných sociálních práv. Tento test, jenž bude níže aplikován i ve vztahu k napadené právní úpravě, reflektuje jak nutnost respektovat poměrně rozsáhlou diskreci zákonodárce, tak i potřebu vyloučit jeho případné excesy. Skládá se přitom ze čtyř následujících kroků: 1) vymezení smyslu a podstaty sociálního práva, tedy jeho esenciálního obsahu, 2) zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu, 3) posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl, tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv, 4) zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší (bod 48 tohoto nálezu). 245. Lze dodat, že vedle hmotného zajištění sleduje právní úprava podle hlavy II druhé části zákona o zaměstnanosti jako celek i jiný účel, a to poskytnutí aktivní součinnosti uchazečům při hledání nového zaměstnání. Tím přispívá k realizaci závazků plynoucích z čl. 1 odst. 3 Evropské sociální charty a čl. 6 odst. 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a v širším smyslu i výše uvedeného práva podle čl. 26 odst. 3 Listiny. 246. Zákonodárce je oprávněn stanovit podmínky a rozsah, v němž lze uplatnit právo na přiměřené hmotné zajištění v nezaměstnanosti ve smyslu čl. 26 odst. 3 Listiny, včetně podmínek pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a setrvání v ní, od čehož se vedle nároku na podporu v nezaměstnanosti odvíjí i další práva, např. hrazení zdravotního pojištění ze strany státu. Nepochybně tak může vyžadovat poskytování součinnosti a plnění dalších povinností za účelem zajištění, že předmětná pomoc bude poskytována právě osobám, které mají zájem pracovat, avšak nemají možnost se zaměstnat. Ve svém uvážení však musí brát zřetel na to, že osoby, vůči nimž tento nárok směřuje, se zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání domáhají svých zákonem stanovených práv v důvěře, že jejich smyslem je zmírnění dopadu ztráty zaměstnání na jejich finanční situaci a součinnost při hledání nového zaměstnání. Tato důvěra je posilována nejen předmětnou ústavní garancí tohoto práva, nýbrž též tím, že podmínkou vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti je předchozí doba zaměstnání, v rámci které byly tyto osoby povinny platit pojistné na sociální zabezpečení. Zařazení do předmětné evidence je zároveň jediný způsob, jakým se mohou domoci nějakého plnění z důvodu, že se staly nezaměstnanými. 247. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že veřejná služba je veřejnoprávním vztahem, jehož obsahem je výkon činnosti splňující znaky závislé prácezávislé práce ve smyslu § 2 odst. 1 zákoníku práce. To, co jej odlišuje od základních pracovněprávních vztahů (§ 3 druhá věta zákoníku práce), je v první řadě vzájemné postavení jeho účastníků. Zatímco při uzavření pracovní smlouvy vystupují zaměstnanec i zaměstnavatel formálně v rovném postavení a její obsah je výsledkem jejich shodných projevů vůle, v případě veřejné služby jde o vztah mezi uchazečem o zaměstnání a krajskou pobočkou úřadu práce, která v něm však vystupuje jako orgán veřejné moci. I jeho předpokladem je smlouva, nicméně konkrétní nabídka jejího uzavření závisí na správním uvážení příslušného orgánu. Uchazeč nemá žádnou možnost ovlivnit, co bude jejím předmětem nebo kde a jak dlouho ji bude vykonávat. Nabídku může pouze odmítnout jako celek, důsledkem čehož však bude jeho vyřazení z evidence uchazečů. Výjimku představuje toliko případ, kdy měl uchazeč k odmítnutí vážné důvody ve smyslu § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, ani tam uvedené „důvody hodné zvláštního zřetele“, jež představují jediný otevřený pojem v rámci v tomto ustanovení uvedeného taxativního výčtu, však nevytvářejí možnost pro vyslovení pouhého nesouhlasu s nabídkou. Tyto důvody totiž míří na výjimečné případy, kdy je namístě požadavek zmírnění možných nepřiměřených důsledků této povinnosti. Zdůraznit lze ale i jiné rozdíly mezi veřejnou službou a základními pracovněprávními vztahy. Jak bude uvedeno níže, v případě veřejné služby nemá její vykonavatel právo na odměnu. Těmto osobám nejsou hrazeny ani náklady, jež jim v souvislosti s výkonem veřejné služby vznikly, a nevztahuje se na ni ani řada ustanovení, jež v základních pracovněprávních vztazích v různých směrech chrání postavení zaměstnance (např. týkající se dovolené). 248. Uvedené se promítá do ústavněprávního hodnocení napadených ustanovení a svým způsobem vypovídá o protismyslnosti dnešního právního stavu. Pokud se totiž osoba, která přišla o zaměstnání, rozhodne požádat o jeho zprostředkování, musí po dvou měsících v evidenci strpět, že v případě nabídky bude po dobu o délce až poloviny stanovené týdenní pracovní doby (§ 79 odst. 1 zákoníku práce) vykonávat v podstatě závislou práci pro státem určený subjekt, a to bez nároku na mzdu a při podstatně nižší míře ochrany než zaměstnancům poskytuje zákoník práce. Jinými slovy, stát podmiňuje uplatnění jejích práv, která jí přiznává pro případ nezaměstnanosti, tím, že jí v rozsahu polovičního úvazku fakticky nařídí závislou práci. Dotčený uchazeč však přesto zůstává formálně nezaměstnaným, což znamená, že mu jsou odepřena práva, jež v pracovněprávním vztahu zaměstnanci standardně náleží, a stát mu nemusí poskytovat protiplnění, jež pod hrozbou sankce jinak sám vyžaduje od jakéhokoliv jiného zaměstnavatele. K tomu mu navíc zůstává řada povinností spojená s jeho zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání (např. poskytování součinnosti krajské pobočce úřadu práce) a ve vlastním zájmu je nadále nucen si sám zaměstnání hledat. 249. Odmítnutí nabídky veřejné služby (bez vážného důvodu) znamená pro uchazeče vždy i zřeknutí se souvisejících práv, což se může významně promítnout do jeho finanční situace. Tyto důsledky lze ilustrovat na příkladu podpory v nezaměstnanosti. Ta činí v závislosti na době, po kterou je vyplácena, postupně 65 %, 50 % a 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku z předchozího zaměstnání (srov. blíže § 50 a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů), nejvýše však 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. V případě podání příslušné žádosti v roce 2012 to znamená, že její maximální výše může dosáhnout až 13 761 Kč měsíčně. Upozornit lze ale též na výši zdravotního pojištění, jež v případě osob bez zdanitelných příjmů představuje 13,5 % z vyměřovacího základu, jímž je minimální mzda (§ 2 a 3b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Takto vypočítaná částka, která aktuálně činí 1 080 Kč měsíčně, by v případě vyřazení musela být uchazečem o zaměstnání rovněž hrazena, neboť stát by za něj dál nehradil zdravotní pojištění. Již povinnost hradit posledně uvedenou částku může v závislosti na konkrétní situaci jednotlivce představovat natolik intenzivní zátěž, že z jeho pohledu nebude existovat jiná alternativa než nabídku veřejné služby přijmout. 250. Výše vymezená ambivalentnost postavení uchazeče o zaměstnání prohlubuje negativní účinky, jež napadená právní úprava působí do sféry jeho základních práv a svobod. Nejde jen o omezení svobody rozhodnout se, zda veřejnou službu přijmout, nebo nikoliv. Je-li smyslem opatření státu podle zákona o zaměstnanosti zprostředkování zaměstnání, pak je pochopitelné, že uchazeč nemůže zprostředkovanou nabídku zaměstnání bezdůvodně odmítnout (srov. v této souvislosti přístup Evropského soudu pro lidská práva např. v rozhodnutí ze dne 4. května 2010 ve věci stížnosti Schuitemaker proti Nizozemsku č. 15906/08). Podmínka, že uchazeč nemůže bez své viny získávat prostředky pro své životní potřeby prací, by totiž v takovémto případě byla významným způsobem zpochybněna. Veřejná služba a s ní spojený důvod vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti ale nevede ke zprostředkování zaměstnání. Jak vyplývá z vyjádření ministra práce a sociálních věci, její účel je třeba spatřovat v zabezpečení adresnosti součinnosti ze strany státu, tj. aby směřovala k osobám sociálně potřebným a nebyla zneužívána („být nezaměstnaným se nemá vyplácet“). Zároveň má být prostředkem udržení či znovuzískání pracovních návyků a prevence sociálního vyloučení nezaměstnaných. Napadená ustanovení však tyto účely sledují jen zdánlivě a jimi stanovená povinnost přijmout nabídku veřejné služby již po dvou měsících nezaměstnanosti v žádném případě nepředstavuje vhodný a přiměřený prostředek k jejich dosažení. 251. Především není vůbec zřejmé, z jakého důvodu předpokládá zákonodárce ztrátu pracovních návyků již po dvou měsících nezaměstnanosti. V případě osob, jež vykonávaly zaměstnání několik let nebo dokonce desetiletí, nemá takovýto obecný předpoklad žádné opodstatnění. Otázky však nepochybně vyvolává i to, zda takovýto způsob výkonu práce může vést k udržení nebo znovuzískání pracovních návyků. Jednotlivé garance, které ústavní pořádek vymezuje formou zákazu nucených prací a práva na svobodnou volbu povolání, ale i práva na spravedlivou odměnu a práva na přiměřené hmotné zajištění v nezaměstnanosti, ve svém celku formulují imperativ pro zákonodárce, aby právní úprava vztahující se k výkonu práce vždy reflektovala její význam pro svobodný a důstojný život jednotlivce. Výkon práce tedy zákonodárce nemůže pojímat izolovaně, toliko jako samotnou činnost, bez zohlednění všech dalších souvisejících aspektů (srov. bod 235 tohoto nálezu). Podmínka obsažená v § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti staví uchazeče do pozice, že pokud chce dál pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo jiná plnění, resp. pokud mu má být nadále poskytována součinnost ze strany úřadu práce, musí být k dispozici, aby si tuto pomoc ze strany státu odpracoval. Tato plnění mají podle ministra práce a sociálních věcí dokonce představovat ekvivalent práce vykonávané v rámci veřejné služby neboli „spravedlivou odměnu“, byť mají podobu „sociálních dávek“. Jak lze usuzovat z jeho vyjádření, veřejná služba míří na osoby, jež jsou „schopné a ochotné pracovat“, přičemž důkazem jejich „ochoty“, která je nezbytným předpokladem pro setrvání v evidenci, je právě nastoupení výkonu veřejné služby. Důsledkem je tak zcela opačný náhled na podstatu práce, než vyplývá z výše uvedených ústavních norem. K zachování a trvání pracovních návyků má totiž sloužit takový její výkon, v jehož rámci jsou kromě činnosti samotné zcela popřeny všechny její další přirozené aspekty, jež dávají jejímu výkonu smysl a působí motivačně na jejího vykonatele. 252. Z obdobných důvodů lze ale zpochybnit i druhý účel veřejné služby, jímž je prevence sociálního vyloučení. Skutečnost, že uchazeč o zaměstnání vykonává veřejnou službu, nemění nic na tom, že nadále zůstává nezaměstnaným a po příjmové stránce dostává příslušnou sociální podporu ze strany státu. Jen stěží lze proto nalézt oporu pro závěr o zlepšení jeho sociálního postavení. Ústavní soudÚstavní soud se naopak domnívá, že s ohledem na specifika veřejné služby je její účinek přesně opačný. Stát přiznává práci jejích vykonavatelů nižší hodnotu, než je tomu v jiných obdobných případech, což se samo o sobě promítá i do způsobu, jakým výkon veřejné služby vnímá širší veřejnost. V tomto směru však nelze opominout ani podobnost mezi výkonem veřejné služby a výkonem trestu obecně prospěšných prací (§ 65 trestního zákoníku), v jejímž důsledku se v očích veřejnosti stírají rozdíly mezi oběma instituty. O tom svědčí zejména to, že druh a rozsah vykonávaných prací jsou obdobné, že zpravidla jsou totožní i „dohlížitelé“ na jejich řádný výkon a že v obou případech dochází k tomuto výkonu bez nároku na odměnu. Uvedený důsledek je k tomu často umocněn viditelným označováním dotčených pracovníků vestami s nápisem „veřejná služba“. Ve svém souhrnu tak s nimi stát zachází stejným způsobem jako s osobami odsouzenými pro trestný čintrestný čin, a to pouze z důvodu, že se stali nezaměstnanými a uplatňují si zákonem přiznaná práva, aniž by přitom porušili jakoukoliv právní povinnost. Povinnost přijmout nabídku veřejné služby proto neslouží zamezení sociálního vyloučení, ale jeho prohloubení, a svým vykonavatelům, jejichž práce má navenek (pro ostatní lidi) shodné prvky jako výkon trestu, může způsobit ponížení dotýkající se jejich vlastní důstojnosti. 253. Napadenou povinnost nakonec nelze považovat ani za přiměřený prostředek bránící zneužívání předmětné pomoci ze strany státu, čehož lze dosáhnout i šetrnějším způsobem. Nabídka veřejné služby může mít (a v řadě případů nepochybně má) tento účinek pro ty uchazeče, kteří podporu ze strany státu využívali, ačkoliv by si mohli sami zaopatřit prostředky na živobytí svou prací. Tito uchazeči nemají důvod přijímat veřejnou službu za stanovených podmínek, protože ji budou pochopitelně považovat za nepřiměřenou ve vztahu k poskytovaným plněním ze strany státu, případně pro ně bude představovat překážku pro práci načerno. Zneužívání předmětné pomoci však nelze presumovat u všech uchazečů a zejména u některých skupin uchazečů takováto situace rozhodně nebude pravidlem. Jako příklad, pro jehož doložení postačí každému věnovat pozornost lidem ve svém okolí, lze nepochybně uvést osoby, které ztratily zaměstnání pár let před dosažením důchodového věku a přes veškeré úsilí si nemohou najít nové zaměstnání. Tyto osoby uplynutím dvou měsíců zpravidla neztratí své pracovní návyky, přesto i na ně dopadne tento prostředek, požádají-li o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Aniž by se jakkoliv provinily proti stanoveným pravidlům, budou nuceny přijmout a vykonávat veřejnou službu za výše uvedených podmínek, a to často i po dobu několika měsíců. Předmětného účelu by přitom bylo nepochybně možné dosáhnout adresnějšími opatřeními, jež by postihovala toliko ty uchazeče, kteří skutečně nerespektovali podmínky pro setrvání v příslušné evidenci, např. posilněním kontrolních mechanismů. 254. Uvedené nedostatky, které zpochybňují způsobilost tohoto institutu být vhodným nebo přiměřeným prostředkem k dosažení sledovaných cílů, nelze odstranit ani za použití správního uvážení ze strany krajských poboček úřadu práce při výběru uchazečů. Základní problém představuje skutečnost, že tyto krajské pobočky nemají povinnost, nýbrž jen možnost nabídnout výkon veřejné služby, která je podmíněna počtem míst sjednaných s obcemiobcemi nebo jinými subjekty. Veřejná služba v rozsahu až 20 hodin týdně, jejíž výkon je místo jakékoliv odměny motivován pouze hrozbou sankce vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, pochopitelně nebude ze strany podstatné nebo dokonce převážné části uchazečů vnímána jako příležitost, ale jako zátěž. Vznikne tak stav, kdy bude záviset na počtu sjednaných míst, zda určitá osoba bude nebo nebude vykonávat veřejnou službu, pročež nebude výjimkou situace, že ze dvou uchazečů, kteří jsou z hlediska relevantních kritérií ve srovnatelném postavení, bude muset veřejnou službu vykonávat toliko jeden z nich. Ve výsledku si bude určitá skupina uchazečů muset všechny nároky plynoucí z jejího zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání fakticky odpracovat, zatímco jiná nikoliv, aniž by tuto nerovnost bylo možné odůvodnit jiným způsobem než jako důsledek nahodilosti. Tím se navíc otevírá i prostor pro případné zneužití předmětného uvážení, protože určitou osobu bude možné fakticky, tedy bez jakéhokoliv zdůvodnění, vynechat z této nabídky. 255. Z dikce § 18a zákona o pomoci v hmotné nouzi vyplývá, že zákon neobsahuje kritéria, podle nichž jsou vybíráni uchazeči o zaměstnání, jimž má být učiněna nabídka výkonu veřejné služby. Jejich stanovení proto závisí až na praxi jednotlivých krajských poboček úřadu práce, čímž se jim otevírá velmi široký prostor pro správní uvážení. Jednotlivých variant nastavení těchto kritérií si lze představit několik. Zohledňovat lze např. délku období, během kterého je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, jakož i kvalifikaci, ekonomické a společenské postavení, rodinný nebo zdravotní stav, věk apod. Jakýkoliv klíč však nebude moci změnit to, že nabídka veřejné služby a s ní spojená povinnost uchazeče ji přijmout se budou dotýkat vždy jen části uchazečů, jež jsou vedeni v předmětné evidenci déle než dva měsíce. Nejde přitom o nerovnost, kterou by bylo možné aprobovat pouhým odkazem na její preventivní funkci. Pokud by bylo možné veřejnou službu považovat výlučně za opatření proti zneužívání postavení uchazeče o zaměstnání a s tím spojených plnění, pak by se dalo nepochybně akceptovat, že její nabídka bude činěna podle určitého předem vymezeného klíče jen ve vztahu k některým uchazečům a již samotná možnost jejího učinění bude působit výstražně. Takovéto řešení Ústavní soudÚstavní soud potvrdil v případě provádění namátkových daňových kontrol [srov. nález ze dne 18. listopadu 2008 sp. zn. I. ÚS 1835/07 (N 196/51 SbNU 375), včetně odlišného stanoviska soudkyně Ivany Janů, a stanovisko pléna ze dne 8. listopadu 2011 sp. zn. Pl. ÚS-st. 33/11 (368/2011 Sb.), jímž byl překonán právní názor obsažený v tomto nálezu]. Srovnání s daňovou kontrolou ale přestává být přiléhavé, pokud se vezmou v úvahu i další obsahové prvky veřejné služby, tedy samotný výkon práce v rozsahu až 20 hodin týdně po dobu několika měsíců. Jde totiž o povinnost natolik tíživou, že se jí u té skupiny uchazečů, kterým byl výkon veřejné služby nabídnut, zásadním způsobem mění podmínky pro uplatnění nároků hmotného zajištění pro případ nezaměstnanosti. 256. Ve svém souhrnu se tak s ohledem na § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti vytvářejí dvě skupiny uchazečů o zaměstnání, u nichž se zásadně liší podmínky pro setrvání v příslušné evidenci, přičemž určení, do jaké skupiny patří určitý uchazeč, závisí ve velké míře na širokém uvážení krajské pobočky úřadu práce. Vzhledem k omezenému počtu míst bude mít rozhodování o tom, komu bude nabídnut výkon veřejné služby, vždy určitý prvek nahodilosti. Takováto nerovnost mezi oběma skupinami uchazečů, která bude v podstatě nastávat pokaždé, nebude-li veřejná služba nabízena vždy všem uchazečům, jež mohou být v důsledku jejího nepřijetí vyřazeni z evidence, postrádá ústavně aprobované zdůvodnění a je v rozporu se zákazem libovůle, vyplývajícím ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. 257. Skutečnost, že se uchazeči o zaměstnání mohou bránit proti rozhodnutí o vyřazení z evidence ve správním soudnictví, nijak nezpochybňuje uvedené závěry. Příslušnou žalobou se lze bránit proti vyřazení, pro které nebyly dány zákonné důvody, což bude v případě důvodu podle § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti znamenat i posouzení, zda uchazeč neměl právo odmítnout veřejnou službu z vážného důvodu ve smyslu § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, tj. např. z důvodu, že druh nabízené veřejné služby je zjevně nepřiměřený dosavadní odborné kvalifikaci uchazeče o zaměstnání. Takovýto přezkum nicméně nemůže vést k odstranění strukturálních problémů posuzovaného institutu, kterými jsou kromě uvedené nerovnosti i další jeho v tomto nálezu pojmenované nedostatky. Ty jsou totiž důsledkem napadené právní úpravy a mohou být odstraněny toliko zásahem ze strany zákonodárce. 258. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že účely právní úpravy zprostředkování zaměstnání podle hlavy II části druhé zákona o zaměstnanosti a veřejné služby se významným způsobem rozcházejí. Vzhledem k tomu, že veřejná služba nabízí nezaměstnaným jen možnost bezplatného výkonu stanovené pracovní činnosti, lze povinnost vykonávat ji v rozsahu až 20 hodin týdně pro uchazeče o zaměstnání za všech výše uvedených omezení považovat za nepřiměřené břemeno pro uplatňování jednotlivých zákonem vymezených práv, jež jsou mu přiznána za účelem hmotného zajištění v nezaměstnanosti. Jde přitom o povinnost stanovenou zákonem, kterou musí každá osoba žádající o zprostředkování zaměstnání v průběhu svého vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání strpět. V opačném případě by si totiž žádné z těchto práv uplatňovat nemohla. Všechny tyto skutečnosti vylučují, aby hodnocení napadené povinnosti vykonávat nabídnutou veřejnou službu vycházelo z předpokladu, že se na ni vztahuje souhlas uchazeče se zařazením do předmětné evidence. Na jejich základě je naopak možné dospět k závěru opačnému, a to, že § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti stanoví uchazečům nepřiměřenou povinnost výkonu práce, jejíž odmítnutí sankcionuje vyřazením z evidence. V tomto smyslu lze nakonec podpůrně odkázat i na stanovisko Výboru expertů MOP, podle něhož by podmínění práva na podporu v nezaměstnanosti, jež pracovníkovi vzniklo na základě jeho účasti na pojistném systému a určité doby výkonu zaměstnání, dodatečným požadavkem výkonu práce pod sankcí ztráty tohoto práva mohlo představovat zakázanou nucenou práci [International Labour Office. Eradication of Forced Labour. Report III (Part 1B). General Survey concerning the Forced Labour Convention, 1930 (No. 29), and the Abolition of Forced Labour Convention, 1957 (No. 105). Geneve, 2007, s. 70, bod 129, přístupná na http://www.ilo.org/gb/WCMS_089199/lang-en/index.htm]. Ústavní soudÚstavní soud proto dospěl k závěru, že v případě této povinnosti jsou naplněny oba znaky nucené práce ve smyslu čl. 9 Listiny a čl. 4 Úmluvy, resp. čl. 2 odst. 1 Úmluvy o nucené nebo povinné práci. 259. Závěrem této části tak zbývá zodpovědět poslední z položených otázek, a to, zda napadenou povinnost nelze podřadit pod některou z výjimek ze zákazu nucených prací stanovených Listinou, případně Úmluvou nebo jinou mezinárodní smlouvou. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že jedinou v úvahu přicházející výjimku z tohoto zákazu lze spatřovat v argumentu mimořádných okolností v důsledku ekonomické krize, který formuloval ministr práce a sociálních věcí. Tento argument by podle jeho názoru bylo možné podřadit pod čl. 4 odst. 3 písm. c) Úmluvy, podle něhož se za nucenou nebo povinnou práci nepovažuje služba vyžadovaná v případě nouze nebo pohromy, která ohrožuje život nebo blaho společenství, a pod čl. 2 odst. 2 písm. d) Úmluvy o nucené nebo povinné práci, který tuto výjimku stanoví pro práci vymáhanou v případech mimořádných okolností, jež ohrožují nebo by mohly ohrozit život nebo normální životní poměry veškerého obyvatelstva nebo jeho části. Obdobně by ale bylo možné nepochybně argumentovat i čl. 8 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, podle něhož nucená a povinná práce nezahrnuje jakoukoliv službu vynucenou v mimořádných případech nebo při pohromě ohrožující život nebo blahobyt společenství, a v neposlední řadě i čl. 9 odst. 2 Listiny, podle níž se zákaz nucených prací nebo služeb nevztahuje na službu vyžadovanou v případě nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty. Ústavní soud však takovéto hodnocení důrazně odmítá. 260. Poukaz na probíhající ekonomickou krizi je především velmi vágní a vůbec z něho neplyne, jakým způsobem má k jejímu překonání, resp. k překonání jejích důsledků, přispět povinnost uchazečů o zaměstnání přijmout nabídku vykonávat veřejnou službu. Její účel, byť lze mít výhrady ve vztahu ke schopnosti předmětné povinnosti dosáhnout jej, směřuje především k ochraně jednotlivých uchazečů před důsledky (nejen) dlouhodobé nezaměstnanosti. To sice neznamená, že by nebyl kompatibilní s veřejným zájmem na snížení nezaměstnanosti a že by jeho dosažením nebylo možné v širších souvislostech přispět k hospodářskému rozvoji, takováto souvislost je však velmi abstraktní a bylo by jí možné odůvodnit v podstatě jakoukoliv pracovní povinnost, pročež ji ani Ústavní soudÚstavní soud nemůže považovat za postačující. Předmětnou výjimku by bylo možné akceptovat jen v případě, pokud by určitá povinnost byla stanovena právě za účelem zabránění nebo odstranění nebezpečí, jež by ohrožovala životy a zdraví nebo majetkové hodnoty (blahobyt). Z povahy věci přitom musí jít o povinnosti mimořádného charakteru, což nevylučuje jejich stanovení na delší dobu. Povinnost uchazečů o zaměstnání vykonávat veřejnou službu ale není prostředkem k odstranění nějaké mimořádné situace, ale je koncipována jako stálý prostředek v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, jehož prostřednictvím mají být u uchazečů zachovány pracovní návyky a má dojít k prevenci jejich sociálního vyloučení. Z těchto důvodů jej proto nelze podřadit pod žádnou z výše uvedených výjimek. 261. Ze všech těchto důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že povinnost uchazečů o zaměstnání přijmout nabídku vykonávat veřejnou službu, kterou je podmíněno jejich setrvání v evidenci uchazečů o zaměstnání, je v rozporu se zákazem nucených prací ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny, čl. 4 odst. 2 Úmluvy a čl. 8 odst. 3 písm. a) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a stejně tak porušuje i zákaz svévole podle čl. 1 odst. 1 Ústavy a zásadu rovnosti v důstojnosti podle čl. 1 Listiny, resp. právo na zachování lidské důstojnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny. VII./d Posouzení souladu s právem na přiměřené hmotné zajištění v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny 262. Pokud jde o namítaný nesoulad s právem na přiměřené hmotné zajištění v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny, Ústavní soud považuje za účelné navázat na argumentaci uvedenou zejména v bodech 243 a 244 tohoto nálezu. Zákonodárci náleží stanovit konkrétní způsob, jakým bude uplatnění tohoto práva realizováno, jakož i provádět jeho případné změny. Jím zvolenou právní úpravou ale nesmí dojít k faktickému popření tohoto sociálního práva (nález sp. zn. Pl. ÚS 2/08, body 54 a 56; též nález sp. zn. Pl. ÚS 54/10, body 46 až 49). Vždy musí být dbáno na jeho podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny). Ústavní soud tak přistoupil k posouzení, zda napadený důvod vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti obstojí v tzv. testu rozumnosti (bod 244 tohoto nálezu). Vycházeje z již vymezeného esenciálního obsahu tohoto sociálního práva, kterým je částečně zmírnění negativních důsledků, jež pro jednotlivce a osoby na něm závislé může mít ztráta příjmu, a vytvoření prostoru k tomu, aby se s touto situací mohl vypořádat (bod 243 tohoto nálezu), přitom mohl rovnou přistoupit k druhému kroku tohoto testu, jímž je zhodnocení, zda se posuzované ustanovení tohoto esenciálního obsahu nedotýká. 263. Nárok na podporu v nezaměstnanosti není neměnný a nelze vyloučit, že jej zákonodárce do budoucna rozšíří nebo omezí. Případné změny se přitom mohou týkat jak výše podpory, tak délky podpůrčí doby nebo podmínek, za nichž nárok vznikne nebo bude trvat. Vždy je však třeba zvažovat, zda zákonem stanovený rozsah práv, jejichž účelem je hmotné zajištění v nezaměstnanosti, bude i nadále umožňovat reálné uplatňování předmětného ústavně zaručeného práva. Zároveň musí být brán zřetel na to, že uvedený nárok je u uchazeče o zaměstnání podmíněn tím, že v rozhodném období získal dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, po kterou za něj muselo být toto pojištění hrazeno [§ 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 382/2008 Sb., ve spojení s § 11 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů]. Podpora v nezaměstnanosti je tak vlastně garantována prostřednictvím státem vytvořeného pojistného systému s povinnou účastí zaměstnanců v pracovním poměru, osob samostatně výdělečně činných či jiných zákonem stanovených osob. Případný nárok jim sice vznikne až tím, že nastane zákonem předpokládaná pojistná událost, již samotné splnění ostatních podmínek u nich však konstituuje legitimní očekávání, že v takovémto případě obdrží určité plnění. Jakákoliv změna zákonem stanovených podmínek pro vznik a trvání tohoto nároku proto musí tuto skutečnost zohlednit. 264. Stanovení nového důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání v důsledku odmítnutí nabídky vykonávat veřejnou službu působí současně jako změna podmínek pro vznik a trvání nároku na podporu v nezaměstnanosti, neboť tento nárok může vzniknout jen evidovanému uchazeči (§ 39 zákona o zaměstnanosti). Jejím důsledkem je tak v první řadě zásadní omezení nároku, který se uplynutím doby dvou měsíců stává nárokem podmíněným přijetím případné nabídky. Jde nepochybně o velmi zásadní změnu, jež může v závislosti na věku uchazeče, který odmítne předmětnou nabídku, znamenat zkrácení podpůrčí doby o 3, 6 nebo dokonce 9 měsíců a mít tak zásadní negativní průmět do jeho sociální situace. Již z tohoto důvodu proto vyvolává pochybnosti skutečnost, že zákonodárce nijak nezohlednil legitimní očekávání účastníků tohoto pojištění ve vztahu k rozhodnému období a nestanovil přiměřená přechodná ustanovení, která by pro takovéto změny vytvořila delší časový rámec. Ještě předtím, než mohl Ústavní soudÚstavní soud zvažovat případnou intenzitu tohoto zásahu z hlediska principu právní jistoty nebo důvěry v právo, si však musel položit otázku obecnější, a to, zda toto omezení lze akceptovat již s ohledem na samotný obsah dané povinnosti. 265. Ústavní soudÚstavní soud opětovně zdůrazňuje, že veřejná služba je veřejnoprávním vztahem, jehož vykonavatelé, jde-li o uchazeče o zaměstnání, zůstávají navzdory výkonu závislé prácezávislé práce v rozsahu až 20 hodin týdně nadále formálně nezaměstnanými a jsou jim odepřena práva, která by jim jako zaměstnancům náležela v základních pracovněprávních vztazích. Jejich povinnost přijmout nabídku vykonávat ji tak pro ně vlastně zakládá novou podmínku pro poskytování podpory v nezaměstnanosti, která spočívá ve výkonu činnosti, jež fakticky není ničím jiným než zaměstnáním, a mění tak samotný význam předmětné podpory, neboť ta se tím, jak otevřeně uvedl ve svém vyjádření ministr práce a sociálních věcí, stává odměnou za veřejnou službu. Tím je ale zcela popřen účel, pro který má být podpora v nezaměstnanosti poskytována, a především, pro který je hrazeno předmětné pojistné. Uchazeči si totiž plnění, na které by podle zákona měli mít nárok již v důsledku nastání pojistné události, musí opětovně odpracovat. V žádném případě nejde toliko o povinnost, jejímž smyslem by měla být zejména kontrola, zda jsou skutečně dány podmínky pro vznik nároku, např. zda uchazeč skutečně nemůže vykonávat zaměstnání bez vlastní viny. Bez povšimnutí nakonec nelze ponechat ani neodůvodněnou nerovnost, která v důsledku stanovení nového důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti mezi uchazeči vzniká. 266. Takto shrnuté důvody (blíže zejména body 246 až 258) vedly Ústavní soudÚstavní soud k výše uvedenému závěru, že v důsledku napadeného ustanovení se podpora v nezaměstnanosti, jakož i všechna další plnění, jež stát poskytuje jako hmotné zajištění v nezaměstnanosti ve smyslu čl. 26 odst. 3 Listiny, staly prostředkem, kterým stát pod sankcí jejich odepření a v rozporu s čl. 9 Listiny vynucuje na uchazečích výkon veřejné služby. Na tomto místě je třeba stejným důvodům přiznat širší ústavněprávní relevanci. Opodstatňují totiž i závěr o tom, že se napadená právní úprava dotýká hmotné existence a skutečné realizace esenciálního obsahu ústavně zaručeného sociálního práva na přiměřené hmotné zajištění v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny tím, že již po dvou měsících, a nadto v některých případech bez jakýchkoliv objektivně přezkoumatelných důvodů, připouští vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence těchto uchazečů s popsanými důsledky ztráty přiměřeného hmotného zajištění. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti proto nemohlo obstát již ve druhém kroku testu rozumnosti. VII./e Posouzení souladu s právem na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny 267. Závěrem této části nálezu se Ústavní soudÚstavní soud zabýval otázkou souladu napadených ustanovení s právem na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny. Jeho podstatou je princip, že za výkon závislé prácezávislé práce v jakékoliv formě pracovněprávního vztahu náleží zaměstnancům odměna, přičemž i v tomto případě náleží zákonodárci široký prostor pro uvážení, jakým způsobem zajistí jeho uplatňování, včetně možnosti blíže regulovat způsob odměňování a jeho výši. Uvedené nevylučuje, aby k výkonu práce pro určitý subjekt docházelo i bez nároku na odměnu, k čemuž zákonodárce může stanovit přiměřenou formu právního vztahu. Vždy se však musí jednat o práci, která je za těchto podmínek vykonávána dobrovolně, přičemž odmítnutí jejího výkonu nesmí být důvodem pro uložení sankce. Případná jiná povinnost, jež by jejímu vykonavateli vznikla v důsledku tohoto odmítnutí, by musela s tímto právním vztahem věcně souviset a nesměla by být natolik zatěžující, aby vůči němu fakticky působila jako prostředek donucení k výkonu předmětné práce. V takovém případě by totiž tato osoba musela být považována za „zaměstnance“ ve smyslu čl. 28 Listiny, protože by u ní nebylo možné předpokládat, že za těchto podmínek vykonává práci na základě svobodného projevu vůle. Absence nároku na odměnu by tak nezbytně musela vést k závěru o porušení tohoto článku. 268. Pro posouzení souladu napadených ustanovení s tímto právem postačí zodpovězení dvou otázek, a to, zda se princip obsažený v čl. 28 Listiny uplatní i na výkon veřejné služby, a pokud ano, zda lze za spravedlivou odměnu považovat plnění, jež zákon přiznává uchazečům o zaměstnání jako hmotné zajištění v nezaměstnanosti. K první otázce je třeba uvést, že institut veřejné služby podle § 18a zákona o pomoci v hmotné nouzi sice vytváří rámec pro výkon činnosti, jež může mít charakter závislé prácezávislé práce bez nároku na odměnu, s odmítnutím její činnosti však tento zákon nespojuje žádnou sankci. Takováto sankce nemůže být sjednána ani v písemné smlouvě veřejnoprávní povahy, jež představuje právní základ pro výkon veřejné služby, neboť krajské pobočce úřadu práce chybí k takovémuto ujednání potřebné zákonné zmocnění. Předmětná charakteristika se však uplatní toliko v případě, že je veřejná služba vykonávána osobami v hmotné nouzi nebo osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu nepřesahující dva měsíce. Pokud by naopak byly jako uchazeči o zaměstnání vedeny po dobu delší, pak by se na nich uplatnila povinnost přijmout nabídku veřejné služby podle § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti a z hlediska čl. 28 Listiny by musely být považovány za zaměstnance, jimž za výkon závislé prácezávislé práce musí náležet odměna. 269. Je zřejmé, že absence jakékoliv odměny by v případě povinnosti uchazečů o zaměstnání vykonávat veřejnou službu vedla k nepřípustnému zásahu do samotné podstaty a smyslu jejich práva na spravedlivou odměnu za práci, neboť toto právo by bylo zcela popřeno (druhý krok testu rozumnosti, srov. bod 244 tohoto nálezu). Jak již bylo zmíněno, z hlediska Listiny je třeba na výkon závislé prácezávislé práce nahlížet ve všech jeho aspektech, a nikoliv pouze jako na samotnou činnost. Právě odměna za práci představuje protiplnění, jež motivuje zaměstnance k jejímu výkonu a nejlépe ilustruje vzájemné postavení obou stran v pracovněprávních vztazích. Současně zaměstnancům umožňuje vytvářet si podmínky pro důstojný život a tvorbu a udržování sociálních vztahů. Je proto velmi obtížné pochopit, jakým způsobem má výkon veřejné služby bez nároku na mzdu vést k obnovení a zachování pracovních návyků. Zákon v tomto směru vytváří jejím vykonavatelům dokonce horší podmínky než odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody, u nichž je v případě jejich zařazení k výkonu práce nárok na odměnu naopak garantován (§ 33 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů). Jiný přístup u odsouzených by přitom zpochybňoval samotnou resocializační funkci, kterou má toto jejich zařazení plnit [srov. rozsudek Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 1. července 1998 sp. zn. 2 BvR 441/90 (BVerfGE 98, 169)]. 270. Zůstává tak zodpovědět druhou z položených otázek, která míří k tomu, co lze za spravedlivou odměnu považovat. Na tomto místě již ale postačí pouze odkázat na výše uvedenou argumentaci, podle které sleduje podpora v nezaměstnanosti a jiná práva, jež tvoří přiměřené hmotné zajištění pro tento případ, odlišný účel a nelze je považovat za odměnu nebo protiplnění za výkon veřejné služby. Pro ilustraci absence jakékoliv souvislosti lze poukázat na to, že výše těchto plnění se mění podle kritérií, jež nemají žádnou souvislost ve vztahu k vykonávané práci. Vykonavatel veřejné služby, kterému byla učiněna nabídka již po dvou měsících v evidenci uchazečů o zaměstnání, bude dostávat několik měsíců všechna plnění včetně podpory v nezaměstnanosti. Bude-li však po skončení podpůrné doby nadále vykonávat stejnou práci, pak k ní bude docházet již jen „výměnou“ za ostatní práva, zejména za hrazení zdravotního pojištění. Tak tomu bude nakonec i během doby, po kterou nebude dostávat podporu v nezaměstnanosti z důvodu vyplacení odstupného (srov. § 44a zákona o zaměstnanosti). Ústavní soudÚstavní soud proto konstatuje, že § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti není v souladu s právem zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny, resp. též podle čl. 7 písm. a) Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. 271. Předmětný derogační důvod se neuplatní ve vztahu k samotné možnosti uchazečů o zaměstnání vykonávat veřejnou službu podle § 18a zákona o pomoci v hmotné nouzi, jehož zrušení se v příslušné části návrhu rovněž domáhají navrhovatelé. Veřejná služba tak zůstává právní formou výkonu činnosti za některým z účelů vymezených v tomto ustanovení, jehož využití ze strany osob v hmotné nouzi nebo uchazečů o zaměstnání závisí plně na jejich souhlasu. Otázka, jakou motivaci budou tyto osoby mít pro její výkon, která v této souvislosti pochopitelně vyvstává, již přesahuje rámec tohoto ústavněprávního hodnocení. VII./f Shrnutí 272. Ze všech uvedených důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., je v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 1, čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a 3 a čl. 28 Listiny, čl. 4 odst. 2 Úmluvy a čl. 8 odst. 3 písm. a) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. 7 písm. a) Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Návrh na zrušení § 18a odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 366/2006 Sb., v části vyjádřené slovy „a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54)“, u něhož s ohledem na argumentaci navrhovatelů přicházelo v úvahu posouzení souladu jen s čl. 28 Listiny, důvodným neshledal. VIII. Posouzení ústavní konformity povinnosti nové registrace poskytovatelů zdravotních služeb podle § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách 273. Navrhovatelé i skupina senátorů, která má v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka, dále spatřují nesoulad § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách se zákazem retroaktivity a principem právní jistoty podle čl. 1 odst. 1 Ústavy a s právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Poukazují na to, že provozovatelé nestátních zdravotnických zařízení, kteří vykonávají svoji činnost na základě rozhodnutí o registraci podle zákona o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, musí nově žádat o oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Příslušná žádost přitom předpokládá opětovné doložení některých dokumentů, v důsledku čehož může těmto subjektům vzniknout nepřiměřená zátěž. Jako příklad uvádějí lékaře provozující soukromou praxi, již budou muset - navzdory svým zkušenostem - nově prokázat (a případně i doplnit) své kvalifikační předpoklady pro výkon povolání v určitém oboru. Námitky navrhovatelů ale směřují i proti tomu, že k zániku dosavadního oprávnění má dojít ze zákona uplynutím lhůty 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o zdravotních službách, aniž by se dotčení provozovatelé nestátních zdravotnických zařízení dopustili jakéhokoliv provinění. V průběhu ústního jednání navrhl zástupce skupiny senátorů, aby v případě § 121 odst. 1 zákona o zdravotních službách nedošlo ke zrušení celého ustanovení, ale jen jeho části (bod 174 tohoto nálezu), Ústavní soudÚstavní soud nicméně zdůrazňuje, že v řízení o kontrole norem není podle ustálené judikatury zúžení návrhu nebo jeho zpětvzetí možné. VIII./a Dikce a kontext napadených ustanovení 274. Ačkoliv oba návrhy směřují jen proti § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách, s ohledem na obsahovou souvislost považuje Ústavní soudÚstavní soud za účelné citovat nejen plné znění těchto ustanovení, nýbrž též znění § 121 odst. 4 téhož zákona. Tato ustanovení zní: „Přechodná ustanovení § 121 (1) Osoba, která je oprávněna provozovat nestátní zdravotnické zařízení na základě rozhodnutí o registraci podle dosavadního zákona o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních (dále jen „registrace“), může na základě registrace poskytovat zdravotní služby, které odpovídají druhu a rozsahu zdravotní péče uvedené v registraci, a to po dobu nejdéle 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak; tato osoba se považuje za poskytovatele. Držitelé registrace podle dosavadních právních předpisů mají právo na vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona za předpokladu, že doloží náležitosti nutné k udělení registrace podle tohoto zákona. … (4) Registrace pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nejpozději však uplynutím 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, požádá-li poskytovatel uvedený v odstavci 1 o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve lhůtě stanovené v odstavci 5 a řízení o žádosti nebude pravomocně skončeno do 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v tomto případě registrace pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. Registrace opravňující provozovat zařízení zdravotnické záchranné služby poskytovatelem uvedeným v odstavci 2 pozbývá platnosti uplynutím 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Pokud poskytovatel uvedený v odstavci 1 hodlá poskytovat zdravotní služby po uplynutí 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádá do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb obsahuje náležitosti uvedené v § 18 odst. 1. Příslušný správní orgán je povinen vydat rozhodnutí o žádosti nejpozději do 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“ 275. Ústavní soudÚstavní soud úvodem přezkumu těchto ustanovení podotýká, že zákon o zdravotních službách novým způsobem upravil právní vztahy v oblasti poskytování zdravotní péče, resp. zdravotních služeb, přičemž ode dne jeho účinnosti jsou jím stanovená pravidla závazná pro všechny poskytovatele. Za účelem zabezpečení kontinuity poskytování zdravotních služeb se tento zákon musel vypořádat s otázkou právního postavení jejich dosavadních poskytovatelů, včetně další platnosti jejich oprávnění podle předchozí právní úpravy. Napadená ustanovení tak činí ve vztahu k provozovatelům nestátních zdravotnických zařízení, kteří dosud poskytovali zdravotní péči na základě registrace podle již neúčinného zákona o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Jde o přechodná ustanovení, na jejichž základě bylo těmto subjektům dočasně (pro období nejdéle 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona) přiznáno postavení poskytovatelů zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách. Stejnou lhůtou byla podle § 121 odst. 4 tohoto zákona omezena i platnost dosavadních registrací, k čemuž je třeba poznamenat, že odstavec 5 současně vymezil zvláštní (a zjednodušený) postup umožňující uvedeným subjektům získat předmětné oprávnění tak, aby mohly poskytovat zdravotní služby kontinuálně i po uplynutí této lhůty. Podmínkou vydání příslušného rozhodnutí je podání žádosti do 9 měsíců od nabytí účinnosti zákona o zdravotních službách, která bude obsahovat náležitosti uvedené v jeho § 18 odst. 1, což zjednodušeně znamená, že v ní musí být uvedeny údaje vztahující se k žadateli, resp. jeho odbornému zástupci, jakož i údaje týkající se rozsahu zdravotní péče, kterou chce tento žadatel poskytovat, místa, kde ji bude poskytovat, a časového období, v němž tak bude činit. I kdyby přitom příslušný správní orgán o takovéto žádosti pravomocně nerozhodl v zákonem stanovené lhůtě 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dotčený žadatel by mohl poskytovat zdravotní služby, které odpovídají druhu a rozsahu zdravotní péče uvedené v registraci, až do okamžiku, kdy rozhodnutí o jeho žádosti nabude právní moci. Tímto okamžikem by současně pozbyla platnost jeho dosavadní registrace. Možnost podat žádost o oprávnění k poskytování zdravotních služeb je pro dosavadní provozovatele zachována i po uplynutí lhůty 9 měsíců podle § 121 odst. 5 zákona o zdravotních službách, v takovém případě se ale na její náležitosti a řízení o ní uplatní obecná úprava podle tohoto zákona. VIII./b Obecná východiska 276. Zákaz retroaktivity (zpětné účinnosti) právních norem i zásada právní jistoty jsou pojmovou součástí principu právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy [srov. nález ze dne 8. června 1995 sp. zn. IV. ÚS 215/94 (N 30/3 SbNU 227), nález Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 10. prosince 1992 sp. zn. Pl. ÚS 78/92 (nález č. 15, Sbírka usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR, Praha: Linde Praha, a. s., 2011, s. 92], a tedy případný nesoulad zákona nebo jiného právního předpisu s nimi je důvodem pro jeho zrušení v řízení o kontrole norem. Ústavní soudÚstavní soud ve svých dosavadních rozhodnutích definoval rozdíl mezi pojmy pravé a nepravé retroaktivity a v obecné rovině vymezil podmínky, za nichž lze zpětné působení určité právní normy považovat za přípustné (srov. shrnutí obsažené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bodech 144 až 149). V případě pravé retroaktivity působí právní norma vznik právních vztahů před svou účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila, nebo pokud dochází ke změně právních vztahů vzniklých podle staré právní úpravy, a to ještě před účinností nového zákona. Nepravá retroaktivita naopak předpokládá, že nový zákon právní následky pro minulost nezakládá, v minulosti nastalé skutečnosti však právně kvalifikuje jako podmínku budoucího právního následku nebo pro budoucnost modifikuje právní následky založené podle dřívějších předpisů. 277. Vzhledem k výše uvedenému vymezení obsahu napadených ustanovení lze v jejich případě zjevně uvažovat pouze o retroaktivitě nepravé. Na rozdíl od případů pravé retroaktivity, která je zásadně nepřípustná, pokud je s ní současně spojen zásah do principů ochrany důvěry v právo, právní jistoty, resp. ochrany nabytých práv [srov. nález ze dne 4. února 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), nález ze dne 13. března 2001 sp. zn. Pl. ÚS 51/2000 (N 42/21 SbNU 369; 128/2001 Sb.), nález ze dne 6. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 38/06 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.)], lze v případě nepravé retroaktivity konstatovat její obecnou, byť nikoliv bezvýjimečnou, přípustnost (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 147, nález sp. zn. Pl. ÚS 17/11, bod 53). Platí, že nepravá retroaktivita je v souladu se zásadou ochrany důvěry v právo tehdy, pokud je vhodná a potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle a při celkovém poměřování „zklamané“ důvěry a významu a naléhavosti důvodů právní změny bude zachována hranice únosnosti (srov. rozhodnutí Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 7. července 2010 sp. zn. 2 BvL 14/02, bod 58). Již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 nakonec Ústavní soud sám uvedl, že zrušení staré a přijetí nové právní úpravy je nutně spjato se zásahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo, k němuž dochází v důsledku ochrany jiného veřejného zájmu či základního práva nebo svobody. Rozhodnutí zákonodárce o způsobu řešení časového střetu staré a nové právní úpravy ale není z ústavního hlediska věcí nahodilou nebo věcí libovůle, nýbrž zvažováním v kolizi stojících hodnot. K závěru o druhu legislativního řešení časového střetu právních úprav by tak mělo vést posuzování uvedeného konfliktu hodnot hlediskem proporcionality s ohledem na intertemporalitu. Proporcionalitu lze přitom charakterizovat tak, že vyšší stupeň intenzity veřejného zájmu, resp. ochrany základních lidských práv a svobod, odůvodňuje vyšší míru zásahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo novou právní regulací. Omezení základního práva musí zároveň ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit jeho podstatu a smysl. Při posouzení způsobu legislativního řešení uvedeného časového střetu tak sehrává svoji roli nejen míra odlišnosti staré a nové právní úpravy, nýbrž i další skutečnosti, jako společenská naléhavost zavedení posléze uvedené právní úpravy [srov. též odlišné stanovisko šesti soudců k nálezu ze dne 7. června 1995 sp. zn. Pl. ÚS 4/95 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.)]. 278. Pokud jde o tvrzený zásah do práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, Ústavní soud podotýká, že tohoto práva se může jednotlivec ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat pouze v mezích zákonů, které jej provádějí. Ustanovení čl. 26 odst. 2 Listiny současně předpokládá možnost omezení výkonu některých povolání nebo činností zákonem, aniž by specifikoval účel takovéhoto omezení [srov. nález ze dne 20. června 2006 sp. zn. Pl. ÚS 38/04 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.), bod 29]. Zákonodárce má tedy relativně širokou dispozici pro konkrétní vymezení obsahu a způsobu realizace tohoto článku, leč ani ta není absolutní. Ve svém uvážení je vázán především čl. 4 odst. 4 Listiny, který brání tomu, aby se omezení základního práva podnikat dotýkalo samotné jeho podstaty a smyslu [srov. nález ze dne 23. května 2000 sp. zn. Pl. ÚS 24/99 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.), nález ze dne 12. července 2001 sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.), část VIII písm. H]. Rovněž je však povinen respektovat zásadu rovnosti v právech ve smyslu čl. 1 Listiny, resp. čl. 3 odst. 1 Listiny. 279. Je třeba zdůraznit, že omezení práva podnikat, stejně jako omezení práva na svobodný výkon povolání, se může týkat nejen způsobu, jakým má být předmětná činnost vykonávána, nýbrž i samotné možnosti tuto činnost vykonávat. Zákonodárce může stanovit, že určité povolání nebo činnosti mohou vykonávat pouze osoby, které splňují předepsané podmínky, typicky např. kvalifikační předpoklady. Důsledkem takovéto úpravy však bude vždy zásadní omezení práva podle čl. 26 odst. 1 Listiny v případě těch subjektů, které tyto podmínky nesplňují. Takto vzniklá nerovnost, která se dotýká samotné podstaty předmětného základního práva, přitom z ústavněprávního hlediska obstojí pouze tehdy, nebude-li výsledkem libovůle a pro rozdílné zacházení s jednotlivými skupinami osob budou existovat objektivní a rozumné důvody. To ve smyslu dosavadní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu znamená, že omezení možnosti výkonu některých povolání nebo činností za určitým ústavně aprobovaným účelem musí v případě jednotlivých dotčených osob obstát v testu proporcionality [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 38/04, body 27 a násl., též nález ze dne 7. dubna 2009 sp. zn. Pl. ÚS 35/08 (N 83/53 SbNU 51; 151/2009 Sb.)]. 280. Uvedené požadavky se vztahují nejen na obsah případných nových podmínek pro výkon určitého povolání nebo činnosti, nýbrž i na časový rámec jejich naplňování. Jejich náhlá změna, jejímž důsledkem by byla povinnost určité osoby přestat vykonávat svou činnost, se totiž může v závislosti na situaci této osoby zásadním způsobem promítat do její osobní nebo majetkové sféry. S ní spojený zásah do základního práva podle čl. 26 odst. 1 Listiny by proto obstál pouze za předpokladu, že by byl odůvodněn naléhavým veřejným zájmem a byl by nezbytným opatřením pro dosažení svého účelu. Za obecně přijatelný lze naopak označit takový způsob provádění těchto změn, jenž poskytne dotčeným subjektům dostatečný časový prostor pro přizpůsobení se novým podmínkám. VIII./c Vlastní posouzení 281. Ústavní soudÚstavní soud se v dané věci musel zabývat otázkou, zda napadenými ustanoveními provedená změna právního postavení dosavadních provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení neodůvodňuje závěr o natolik intenzivním zásahu do jejich právní jistoty, jenž by odůvodňoval závěr o jejich rozporu s principy právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. Tuto otázku přitom posuzoval společně s možným zásahem do práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, neboť s ohledem na povahu napadenými ustanoveními dotčených právních vztahů lze předpokládat, že jakýkoliv takto intenzivní zásah do právní jistoty se bude dotýkat i tohoto práva. 282. Zákon o zdravotních službách stanoví podmínky pro získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jež svým obsahem sice omezují možnost podnikat v této oblasti, jejich nezbytnost však v obecné rovině, aniž by se Ústavní soudÚstavní soud na tomto místě vyjadřoval ke konkrétní právní úpravě, odůvodňuje požadavek náležité odborné úrovně poskytování zdravotní péče. Navrhovatelé svým návrhem novou úpravu nijak nezpochybňují. Porušení čl. 26 odst. 1 Listiny spatřují pouze ve způsobu, jakým je řešena otázka dalšího trvání oprávnění těch poskytovatelů zdravotních služeb, kteří po účinnosti zákona o zdravotních službách vykonávají svoji činnost na základě registrace podle zákona o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Konkrétně brojí proti podmínění dalšího poskytování zdravotních služeb získáním nového oprávnění podle zákona o zdravotních službách. Vychází přitom z předpokladu, že teprve v důsledku této podmínky budou dosavadní provozovatelé nestátních zdravotnických zařízení, jde-li o fyzické osoby, nebo jejich odborní zástupci, jde-li o fyzické osoby, které nemají požadovanou odbornou způsobilost, nebo o právnické osoby, nuceni prokazovat svou odbornou specializaci podle zákona č. 95/2004 Sb., zatímco jinak by u nich postačovala specializace podle předpisů tomuto zákonu předcházejících. Ústavní soudÚstavní soud se s takovýmto hodnocením neztotožňuje. 283. Zákon č. 95/2004 Sb. ve svých přechodných ustanoveních podrobně stanovil, jakým způsobem, příp. též za jakých podmínek, budou specializace získané podle dosavadních právních předpisů považovány za specializace podle nového zákona a jeho prováděcích předpisů. Jde o právní úpravu, která nabyla účinnosti několik let před účinností zákona o zdravotních službách a byla relevantní i ve vztahu k osobám, prostřednictvím kterých nestátní zdravotnická zařízení poskytovala zdravotní péči v souladu s dosavadními právními předpisy. Již za účinnosti zákona o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních tak mohlo pozbytí způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb. vést ke zrušení registrace, což se pochopitelně vztahovalo i na případy, kdy nebyly splněny podmínky pro to, aby byla specializace podle předchozích právních předpisů považována za specializaci podle posledně uvedeného zákona. Napadená ustanovení tak, pokud jde o požadavek specializace lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nepředstavují oproti dosavadnímu právnímu stavu žádnou změnu. 284. Uvedené znamená, že získání nového oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 121 odst. 5 zákona o zdravotních službách není pro dosavadní provozovatele nestátních zdravotnických zařízení podmíněno požadavkem vyšší nebo jiné kvalifikace jeho pracovníků, již vykonávají povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta. Lze-li proto v případě napadených ustanovení vůbec uvažovat o tom, že v jejich důsledku dochází k dalšímu omezení práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, může tomu tak být pouze z důvodu časového omezení možnosti poskytovat zdravotní služby na základě dosavadní registrace a z důvodu vzniklé administrativní zátěže, která je se získáním nového oprávnění nezbytně spojena. Prvně uvedený důvod zmiňují rovněž navrhovatelé. Ústavní soudÚstavní soud proto přezkoumal, zda tato opatření, která stanoví nové podmínky pro možnost poskytování zdravotních služeb, obstojí jako zásah do práva vykonávat určité zaměstnání nebo činnost v testu proporcionality. 285. Předmětná opatření navzájem obsahově souvisí a lze na ně nahlížet jako na jeden celek, protože obě tvoří součást řešení intertemporálních dopadů zákona o zdravotních službách na dosavadní právní vztahy. Určitý problém nicméně vzniká již v rámci prvního kroku testu proporcionality, tj. identifikace účelu, kterým lze zásah do základního práva odůvodnit. Výše bylo uvedeno, že čl. 26 odst. 2 Listiny nestanoví konkrétní účely, pro které lze omezit jím chráněné právo. Tím sice ponechává stěžovateli široký prostor pro jejich výběr, neznamená to však, že by určitý zásah do tohoto práva mohl být svévolný nebo bezdůvodný. 286. V případě napadených ustanovení by bylo možné účel předmětného časového omezení dosavadního oprávnění a souvisejícího požadavku nového oprávnění k poskytování zdravotních služeb formulovat jako zájem na tom, aby po uplynutí přechodné doby vykonávali všichni poskytovatelé zdravotních služeb svou činnost na základě oprávnění podle zákona o zdravotních službách. Takto formulovaný účel však není postačující z toho důvodu, že sám zahrnuje záměr omezit právo podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, jenž však nemůže být účelem sám o sobě. Aby mohl obstát, muselo by jeho slovní vyjádření poskytovat srozumitelnou odpověď na otázku, proč má k tomuto omezení dojít, tedy proč mají mít všichni poskytovatelé zdravotních služeb právě oprávnění vydané za účinnosti tohoto zákona. Takovouto odpověď však z napadených ustanovení dovodit nelze. 287. Jak plyne z jejich obsahu, již ode dne nabytí účinnosti zákona o zdravotních službách se na všechny poskytovatele zdravotních služeb vztahuje stejná právní úprava, a to bez ohledu na to, zda svou činnost vykonávají na základě dosavadní registrace, nebo nového oprávnění. Zákon tak umožnil dosavadním provozovatelům nestátních zdravotnických zařízení po určitou dobu působit v režimu nového zákona, aniž by tato změna vyžadovala na straně těchto subjektů splnění nějakých zvláštních podmínek. S podáním žádosti podle § 121 odst. 5 zákona o zdravotních službách ale není spojena žádná povinnost prokazovat nové kvalifikační nebo jiné předpoklady, která by, pokud jde o podmínky k získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb, umožňovala z tohoto hlediska rozlišovat mezi poskytovateli na základě registrace podle dosavadních předpisů, kteří tyto podmínky prozatímně splňovat nemusí, a poskytovateli s oprávněním podle nového zákona, na něž se plně uplatní nová právní úprava. Předmětná žádost vyžaduje v podstatě jen uvedení údajů, jež musely být obsaženy již v žádosti o registraci podle § 10 zákona o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, a jimiž tak příslušné správní úřady disponují. Neuplatní se zde ani důvody, jež naopak legitimizují požadavek oprávnění u osob, které jsou oprávněny provozovat zdravotnická zařízení státu, neboť ty byly zřizovány státem, kraji nebo obcemiobcemi podle zvláštní právní úpravy a dosud obdobné registrační povinnosti nepodléhaly. Na základě nové právní úpravy u nich proto dojde ke sjednocení podmínek pro výkon činnosti s podmínkami dosavadních provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení, u nichž však k žádné podstatné změně nedojde. 288. Účel požadavku nového oprávnění ve svých vyjádřeních neformuloval ani ministr zdravotnictví ani Ústavním soudemÚstavním soudem oslovené profesní komory. Ministr poukázal toliko na to, že rozsah údajů je nezbytný pro bezproblémový přechod dosavadních registrací na oprávnění k poskytování zdravotních služeb, otázce účelu samotného přechodu se však vyhnul. Jednotlivé komory naopak shodně upozornily na zbytečnost tohoto požadavku, příp. též na nejasný výklad napadených ustanovení, pokud jde o rozsah požadovaných údajů, a související administrativní zátěž. Odpověď na otázku účelu nakonec nedává ani důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, neboť jeho původní verze předpokládala, že dosavadní provozovatelé nestátních zdravotnických zařízení budou moci poskytovat zdravotní služby na základě své registrace bez časového omezení. Ke změně došlo až k pozměňovacímu návrhu výboru pro zdravotnictví, který nebyl nijak odůvodněn. 289. V případě napadených ustanovení nedokázal Ústavní soudÚstavní soud identifikovat žádný účel, k jehož dosažení by mohlo vést podmínění dalšího poskytování zdravotních služeb požadavkem nového oprávnění, s nímž není spojeno doložení žádných nových skutečností. Zákaz svévole, jenž vyplývá ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, přitom neumožňuje, aby zákonodárce stanovil povinnost, resp. omezení určitého základního práva, jejíž splnění nemá žádný objektivně seznatelný účel, který by takovýto zásah ústavně aproboval. Spojil-li by navíc zákonodárce s porušením této povinnosti určitou sankci, bylo by namístě v závislosti na jejím obsahu uvažovat o jejím šikanózním charakteru. V případě napadených ustanovení si je Ústavní soudÚstavní soud vědom, že předmětný požadavek nového oprávnění nepředstavuje výraznou nebo dokonce neúnosnou zátěž. Zákonodárce pro získání tohoto oprávnění stanovil zjednodušené podmínky a pro podání žádosti vytvořil dostatečný časový rámec. Tyto skutečnosti jsou však významné pro posouzení intenzity zásahu do základního práva, kterou lze posuzovat toliko ve vztahu k sledovanému cíli. Jeho absence naopak odůvodňuje závěr o svévolném charakteru předmětné povinnosti, protože omezení práv a svobod jednotlivce, které je účelem samo o sobě, není v právním státě akceptovatelné. 290. Ústavní soudÚstavní soud proto dospěl k závěru, že povinnost dosavadních provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení získat nové oprávnění k poskytování zdravotních služeb a s ní spojené časové omezení možnosti jejich poskytování na základě registrace podle zákona o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních je v rozporu se zákazem libovůle, jenž vyplývá ze zásady právního státu obsažené v čl. 1 odst. 1 Ústavy, a zároveň představuje porušení práva těchto subjektů podnikat ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny. Předmětný derogační důvod přitom dopadá na část napadeného ustanovení § 121 odst. 1 zákona o zdravotních službách vyjádřenou slovy „a to po dobu nejdéle 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak“ a § 121 odst. 5 téhož zákona, pročež Ústavní soudÚstavní soud rozhodl o jejich zrušení. Ve zbylé části § 121 odst. 1 zákona o zdravotních službách návrh naopak zamítl, neboť samotná možnost poskytovat zdravotní služby na základě oprávnění, jež bylo vydáno za předchozí právní úpravy, rozpor s ústavním pořádkem nezakládá. Její stanovení alespoň po přechodnou dobu by bylo naopak zvlášť žádoucí v případě, pokud by skutečně došlo ke změně podmínek u poskytovatelů zdravotních služeb pro přístup k povolání nebo výdělečné činnosti, a zákonodárce by za účelem zajištění jejich splnění stanovil povinnost změny nebo získání nového oprávnění. 291. Přestože se navrhovatelé i skupina senátorů domáhali zrušení pouze § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách, Ústavní soudÚstavní soud má za to, že zjištěný derogační důvod dopadá i na omezení platnosti dosavadních registrací podle jeho odstavce 4 věty první ve slovech „nejpozději však uplynutím 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“, včetně čárky jim předcházející, a odstavce 4 věty druhé. Toto časové omezení je obsahově úzce spojeno právě s požadavkem získání nového oprávnění, navazuje na obsah napadených ustanovení a vypořádává se s otázkou platnosti dosavadních registrací. Zrušením napadených ustanovení se sice stane obsoletním pouze částečně [a tedy nejde o analogickou situaci jako v nálezu ze dne 31. října 2001 sp. zn. Pl. ÚS 15/01 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.), část VII/d], zachování jím stanoveného zániku registrací uplynutím 36 měsíců od nabytí účinnosti zákona o zdravotních službách a z něj plynoucího požadavku získání nového oprávnění však nejenže neumožní odstranit konstatovaný zásah do základního práva dotčených subjektů, nýbrž nutností podání nové žádosti se všemi náležitosti obsaženými v § 18 zákona o zdravotních službách a bez garance rozhodnutí v průběhu platnosti registrace tento zásah výrazně prohloubí. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že předmětem tohoto řízení není návrh na zrušení pouze § 121 odst. 1 a 5 zákona o zdravotních službách, nýbrž tohoto zákona jako celku. Je jím tedy i jeho ustanovení § 121 odst. 4. Není přitom rozhodné, že navrhovatelé nebo vedlejší účastníci neuplatnili svoji argumentaci i proti tomuto ustanovení, neboť Ústavní soudÚstavní soud je při svém rozhodování vázán pouze návrhem, nikoliv i jeho odůvodněním. V dané věci proto zohlednil předmětnou obsahovou spojitost všech těchto ustanovení, jakož i požadavek zdrženlivosti při přezkumu právního předpisu z jiného než navrhovateli uplatněného důvodu (srov. níže body 326 až 328 tohoto nálezu), a ze stejného důvodu jako v případě napadených ustanovení dospěl k závěru o nesouladu výše uvedených částí § 121 odst. 4 zákona o zdravotních službách s ústavním pořádkem. IX. Posouzení ústavní konformity shromažďování a zveřejňování některých údajů o zdravotnických pracovnících 292. Skupina senátorů, mající v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka, se svým návrhem domáhá zrušení ustanovení § 70 až 78 zákona o zdravotních službách, jež novým způsobem upravují Národní zdravotnický informační systém. Ústavní soudÚstavní soud již na tomto místě uvádí, že některé z uplatněných námitek nejsou způsobilé meritorního posouzení. Vedlejší účastníci sice v obecné rovině konstatují, že účel tohoto systému je vymezen velmi obecně, dále však již neobjasňují, zda touto námitkou zpochybňují účel všech dílčích (a relativně samostatných) registrů, které ho tvoří, nebo jen některých z nich. Za neurčité považuje Ústavní soudÚstavní soud i tvrzení, že na rozdíl od původní právní úpravy není nově stanoven způsob, jakým má být databáze technicky vytvořena a jakým mají být kódovány v ní umístěné údaje, a že není stanoven rozsah údajů, které mají být anonymizovány. Ani v tomto případě vedlejší účastníci nespecifikují, vůči které části Národního zdravotnického informačního systému jejich námitky směřují, a kromě poukazu na některá ustanovení Listiny a Úmluvy o lidských právech a biomedicíně nevedou ani žádnou úvahu, ze které by vyplynulo, z jakého důvodu by měly konstatované skutečnosti zakládat rozpor s ústavním pořádkem. Tento nedostatek argumentace je přitom umocněn skutečností, že ani napadená právní úprava ani vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému, nevymezují technické aspekty týkající se zřízení databáze nebo anonymizace údajů způsobem, který by se, pokud jde o koncepci, výrazně odlišoval od předchozí právní úpravy. 293. V řízení o kontrole norem zatěžuje navrhovatele břemeno tvrzení, což znamená, že „brojí-li navrhovatel proti obsahovému nesouladu zákona s ústavním pořádkem, pro účely ústavního přezkumu nepostačuje toliko označení ke zrušení navrhovaného zákona, příp. jeho jednotlivých ustanovení, nýbrž je nezbytné z jeho strany i uvést důvod namítané protiústavnosti“. Nic na tom nemění, že samotný Ústavní soudÚstavní soud je vázán toliko petitem tohoto návrhu, nikoliv i jeho odůvodněním [srov. nález ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. Tvrzený důvod protiústavnosti musí být samozřejmě vyjádřen určitě. Tyto požadavky tak s ohledem na obsah uplatněné argumentace splňuje návrh jen v té části, která směřuje proti právní úpravě Národního registru zdravotnických pracovníků. Vedlejší účastníci konkrétně namítají rozsah v něm obsažených údajů o zdravotnických pracovnících, které budou nově navíc zveřejňovány na příslušných internetových stránkách. Současně neshledávají účelnost duplicitního shromažďování osobních údajůosobních údajů o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech. Jak je totiž patrno z jejich návrhu, domnívají se, že tyto skutečnosti zakládají rozpor napadené právní úpravy s právem na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajůosobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny a právem na ochranu před zasahováním do soukromého života podle čl. 10 odst. 2 Listiny. IX./a Dikce a kontext posuzovaných ustanovení 294. Pro účely tohoto řízení považuje Ústavní soudÚstavní soud za postačující citovat znění § 70 odst. 1 a odst. 2 písm. c), § 72 odst. 1 písm. d) a odst. 2, § 73 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) a e), odst. 3, 4 a 5, § 76 a 77 zákona o zdravotních službách, jež mají souvislost s Národním registrem zdravotnických pracovníků. Tato ustanovení zní: „HLAVA III NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM § 70 (1) Národní zdravotnický informační systém je jednotný celostátní informační systém veřejné správy určený a) ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví za účelem získání informací o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky, b) k vedení Národních zdravotních registrů a zpracování údajů v nich vedených, c) k vedení Národního registru poskytovatelů a Národního registru zdravotnických pracovníků a zpracování údajů v nich vedených, d) k realizaci a zpracování výběrových šetření o zdravotním stavu obyvatel, o determinantách zdraví, o potřebě a spotřebě zdravotních služeb a spokojenosti s nimi a o výdajích na zdravotní služby, e) pro potřeby vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví, a f) ke zpracování údajů uvedených v písmenech a) a d) pro statistické účely a k poskytování údajů a statistických informací v rozsahu určeném tímto nebo jinými právními předpisy, včetně poskytování informací pro mezinárodní instituce. (2) Pro zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému podle odstavce 1 písm. b) a c) se předávají bez souhlasu subjektu údajů33), pokud dále není stanoveno jinak, údaje, kterými jsou, je-li subjektem údajů … c) zdravotnický pracovník, údaje uvedené v § 76 odst. 1, … § 72 (1) Součástí Národního zdravotnického informačního systému jsou … d) Národní registr zdravotnických pracovníků, … (2) V Národním zdravotnickém informačním systému zdravotnické registry vytvářejí vzájemně propojenou soustavu a pro účely uvedené v § 73 je možné sdružovat údaje v nich vedené. Pro vedení těchto zdravotnických registrů lze využívat údaje získané z informačních systémů veřejné správy a zdravotních pojišťoven. § 73 (1) Účelem zdravotnických registrů je a) sběr informací k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence společensky závažných nemocí a jejich důsledků; zároveň slouží jako podklad pro hodnocení účelnosti diagnostických a léčebných postupů a podporu nebo usměrnění jejich rozvoje s návazně možnou podporou vybavenosti zdravotnických zařízení přístrojovou technikou, b) sledovat vývoj, příčiny a důsledky nejenom závažných onemocnění, a to včetně důsledků ekonomických, a jejich dopady do sociální sféry a ekonomiky sociálního systému, c) evidence a sledování pacientů, včetně zemřelých, s vybranými společensky závažnými nemocemi, sledování výskytu, vývoje, příčin a důsledků těchto nemocí a návaznosti další péče, a evidence a sledování pacientů s úrazy, a dále statistická a vědecká zpracování dat registrů zaměřená zejména na analýzy zdravotního stavu obyvatel a kvalitu a využívání zdravotní péče s cílem zlepšovat zdraví populace, d) evidence poskytovatelů, poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují zdravotní služby, a osob poskytujících zdravotní služby podle § 20, personálního zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb a technického a věcného vybavení, e) evidence zdravotnických pracovníků z hlediska jejich oprávnění k výkonu zdravotnického povolání a dosaženého vzdělání, f) získávání potřebných údajů pro statistické účely a poskytování informací. (2) Přístup k osobním údajůmosobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech má, nestanoví-li tento zákon jinak, a) oprávněný pracovník správce a zpracovatele zdravotnického registru, … c) oprávněný zaměstnanec osoby poskytující do zdravotnického registru údaje, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c), a zdravotnický pracovník poskytující do zdravotnického registru údaje o své osobě, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. d), a to v rozsahu jimi poskytovaných údajů; tím není dotčen přístup k veřejným částem zdravotnických registrů, … e) oprávněný pracovník instituce, která má ze zákona právo využívat data určeného zdravotnického registru pro svou činnost (dále jen „oprávněný pracovník“); oprávněného pracovníka určují a žádost podle odstavce 2 předkládají subjekty uvedené v písmenech a) až e). Subjektem oprávněným podat žádost podle odstavce 3 se též rozumí zdravotnický pracovník podle písmene c), který poskytuje do zdravotnického registru údaje o své osobě. (3) Přístup k osobním údajůmosobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech zajistí oprávněnému pracovníkovi ministerstvo, a to na základě žádosti předložené k tomu oprávněným subjektem podle odstavce 2. Žádost se předkládá způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti musí být uvedeny identifikační údaje subjektu, který předkládá žádost, a oprávněného pracovníka, účel, pro který jsou údaje, k nimž má být v rámci příslušného zdravotnického registru umožněn přístup, požadovány, a rozsah požadovaných přístupových práv. Ministerstvo sdělí oprávněnému subjektu rozsah přístupových práv k osobním a dalším údajům vedeným v příslušném zdravotnickém registru. Jestliže ministerstvo přístup k osobním údajůmosobním údajům a dalším údajům vedeným v příslušném zdravotnickém registru nezajistí, sdělí subjektu, který žádost podal, důvody, které ho k tomu vedly. (4) Subjekt podle odstavce 2 je povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu změny skutečností, na základě kterých byl zajištěn oprávněnému pracovníkovi přístup k osobním a dalším údajům vedeným ve zdravotnickém registru. Ministerstvo podle závažnosti změn přístup zruší nebo změní. Ministerstvo přístup zruší též na základě žádosti oprávněného subjektu. (5) Pro statistické a vědecké účely poskytuje ministerstvo nebo pověřená právnická osoba z národních zdravotních registrů údaje pouze v anonymizované podobě. … Národní registr zdravotnických pracovníků § 76 (1) Národní registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání obsahuje strukturované údaje o zdravotnických pracovnících, včetně hostujících osob a osob, které způsobilost k výkonu zdravotnického povolání získaly mimo území České republiky, a to a) jméno, popřípadě jména a příjmení zdravotnického pracovníka a akademický, vědecký a pedagogický titul, b) datum a místo narození, c) pohlaví, d) rodné číslo, e) státní občanství, f) adresu místa obvyklého pobytu na území České republiky nebo u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, adresu bydliště mimo území České republiky, g) datum a místo získání odborné, specializované, zvláštní odborné způsobilosti a označení odbornosti nebo odborností, h) datum a místo získání odborné, specializované, zvláštní odborné způsobilosti a označení odbornosti nebo odborností v případě zdravotnických pracovníků, kteří způsobilost získali mimo území České republiky, i) údaje o zahájení, přerušení nebo ukončení výkonu zdravotnického povolání, j) údaj, zda jde o hostující nebo usazenou osobu, k) údaje o ověření znalosti českého jazyka u zdravotnických pracovníků, kteří získali odbornou způsobilost ve studijním programu v cizím jazyce na území České republiky, l) identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatelů nebo poskytovatelů sociálních služeb, u kterých je zdravotnický pracovník zaměstnán, m) kraj, na jehož území zdravotnické povolání vykonává, n) údaje o ztrátě oprávnění k výkonu zdravotnického povolání, o ztrátě zdravotní způsobilosti, ztrátě bezúhonnostibezúhonnosti a délku období, na které je výkon činnosti zakázán. (2) Obsah Národního registru zdravotnických pracovníků je a) veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva v rozsahu údajů zpracovaných podle odstavce 1 s výjimkou písmen d) a f), b) přístupný osobě, která získala způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, c) přístupným dalším subjektům uvedeným v § 77, d) přístupný oprávněným zaměstnancům zdravotních pojišťoven, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění. (3) Ministerstvo poskytne a) příslušnému správnímu orgánu na jeho žádost neveřejné údaje vedené v Národním registru zdravotnických pracovníků, a to pouze v rozsahu nezbytném k výkonu státní správy v oblasti zdravotnictví a šetření stížností podle tohoto zákona nebo jiných právních přepisů upravujících poskytování zdravotních služeb, b) Ministerstvu obrany na jeho žádost neveřejné údaje vedené v registru zdravotnických pracovníků, a to pouze za účelem zajištění obrany státu podle jiného zákona36). § 77 (1) Do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají údaje podle a) § 76 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), i), l) a m) zdravotnický pracovník, b) § 76 odst. 1 písm. g) vzdělávací zařízení, akreditovaná zařízení nebo pověřené organizace, c) § 76 odst. 1 písm. h), j) a k) ministerstvo nebo pověřené organizace, d) § 76 odst. 1 písm. i), l), m) a n) poskytovatelé, poskytovatelé sociálních služeb nebo komory. (2) Za pravdivost a úplnost poskytovaných údajů do registru nese odpovědnost subjekt předávající údaje. Subjekt údajů uvedený ve zdravotnických registrech je povinen neprodleně oznámit správci změny jím poskytovaných údajů. (3) Údaje do registru podle odstavce 1 se předávají v elektronické podobě způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Strukturu předávaných dat stanoví ministerstvo ve zdravotnickém datovém standardu.“ 295. Jak vyplývá z citovaných ustanovení, Národní zdravotnický informační systém, jehož správcem je Ministerstvo zdravotnictví, je informační systém sestávající z několika zdravotnických registrů (§ 72 odst. 1 zákona o zdravotních službách). Jde především o tzv. národní zdravotní registry, v nichž jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje a jiné údaje o pacientech, včetně těch o jejich zdravotním stavu, a to za účelem získání informací ohledně zdravotního stavu obyvatelstva jako celku, jejich (nejen statistického) zpracování a vyhodnocení. Jednotlivé registry, jež jsou vymezeny v příloze k zákonu o zdravotních službách, se liší svým předmětem, který je vymezen např. druhem nemoci nebo poskytované zdravotní služby. Nová právní úprava v tomto směru navazuje na předchozí právní úpravu Národního zdravotnického informačního systému podle § 67c až 67i zákona o péči o zdraví lidu, po obsahové stránce ji však mění a doplňuje. Tyto změny se týkají jak struktury těchto registrů, tak i souvisejících otázek předávání údajů nebo přístupu k těmto údajům. 296. Součástí Národního zdravotnického informačního systému jsou i Národní registr poskytovatelů (§ 74 zákona o zdravotních službách) a Národní registr zdravotnických pracovníků (§ 76 zákona o zdravotních službách). Námitky vedlejších účastníků se týkají jen posledně uvedeného registru, v němž jsou shromážděny údaje o jednotlivých zdravotnických pracovnících, tedy osobách vykonávajících povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, nebo zdravotnické povolání ve smyslu § 2 písm. a) zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Tyto údaje jsou získávány od jednotlivých zdravotnických pracovníků nebo jiných subjektů, kterým povinnost jejich předání i bez souhlasu dotčených osob vyplývá z § 77 zákona o zdravotních službách. Nová úprava jako celek nahrazuje dosavadní Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (existující již od roku 1962) podle bodu 6 přílohy k zákonu č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 156/2004 Sb., v němž byly vedeny jejich identifikační údaje (rodné číslo, titul), dále údaje o jejich vzdělání a specializaci, údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení, k němuž mají tyto osoby pracovní nebo obdobný poměr (identifikační číslo osoby, název oddělení) a údaje o jejich úvazku. Tyto údaje se anonymizovaly jeden rok po ukončení výkonu povolání. 297. Nový registr bude dále zahrnovat i údaje obsažené v již existujícím Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostujících osob podle § 72 zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, který byl i dosud součástí Národního zdravotnického informačního systému. Konkrétně tento registr zahrnuje údaje o osobách, jimž bylo vydáno osvědčení podle § 66 citovaného zákona, tedy např. o všeobecných sestrách, porodních asistentkách nebo zubních technicích (srov. § 3 a násl. vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, resp. § 3 a násl. již zrušené vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků), a o hostujících osobách ve smyslu § 76 citovaného zákona. Jde ve stručnosti o číslo, pod kterým bylo vydáno osvědčení, jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu, adresu zaměstnavatele a pracovní zařazení nebo nestátního zdravotnického zařízení, kde je povolání vykonáváno, údaje o dosaženém vzdělání, datum ukončení platnosti osvědčení nebo oznámení, též údaj, zda se jedná o osobu usazenou nebo hostující, a datum vyškrtnutí z registru. Kromě údajů o rodném čísle a trvalém pobytu je tento registr veřejně přístupný. Je třeba podotknout, že zákon o zdravotních službách nijak neřeší další existenci registru podle posledně uvedeného ustanovení, který se tak zřízením Národního registru zdravotnických pracovníků stane duplicitním. 298. Podle § 127 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách ministerstvo zřídí Národní registr zdravotnických pracovníků do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Fyzickým osobám, jež vykonávají zdravotnické povolání na území České republiky, následně vznikne podle odstavce 5 tohoto ustanovení povinnost přihlásit se do tohoto registru do 180 dnů ode dne jeho zřízení a poskytnout ministerstvu, popřípadě pověřené právnické osobě, údaje podle § 76 zákona o zdravotních službách. Údaje vedené v Registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů budou převedeny do nového registru. K okamžiku vydání tohoto nálezu nebyl tento registr fakticky zřízen. 299. Závěrem této části je třeba zmínit, že v případě lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a u každého z těchto povolání i hostujících osob vedou příslušné komory seznam svých členů, jenž nemá pouhý informační charakter, nýbrž se zařazením do něj je spojeno oprávnění k výkonu lékařského povolání [srov. povinnost členství podle § 3 zákona č. 220/1991 Sb.; k tomu rovněž nález ze dne 14. října 2008 sp. zn. Pl. ÚS 40/06 (N 171/51 SbNU 93; 6/2009 Sb.)]. Rozsah údajů, které jsou v tomto seznamu vedeny, zákon přímo nestanoví, a jsou konkretizovány až v příslušných stavovských předpisech [§ 3 písm. b) Organizačního řádu České lékařské komory, § 2 odst. 1 písm. i) Organizačního řádu České stomatologické komory a § 4c Organizačního řádu České lékárnické komory]. Ve všech případech jsou evidovány jméno a příjmení (a titul), rodné číslo (nebo i datum narození), bydliště, dosažená odbornost, místo (tj. adresa zdravotnického zařízení) a forma výkonu povolání a disciplinární provinění. Již u těchto seznamů zákon předpokládá, že budou veřejně přístupné, s výjimkou údajů o datu narození, adrese pro doručování na území České republiky a adrese pro doručování na území členského státu usazení (§ 6a odst. 9 zákona č. 220/1991 Sb.). Předmětem evidence ze strany komor jsou pochopitelně i údaje týkající se členství v komoře nebo jejích orgánech. IX./b Obecně k právu na respekt k soukromému životu a právu na informační sebeurčení 300. Ústavní soudÚstavní soud úvodem přezkumu napadených ustanovení konstatuje, že v dané věci jsou předmětem posouzení otázky shromažďování a zveřejňování osobních údajůosobních údajů, tedy materie spadající v širším smyslu do rámce práva na respekt k soukromému životu. Význam tohoto práva, jež je normativně vyjádřeno v čl. 7 odst. 1, čl. 10, 12 a 13 Listiny, resp. též čl. 8 Úmluvy, jako jedné z hlavních záruk autonomie jednotlivce byl v dosavadní judikatuře opakovaně zdůrazňován. Zahrnuje přitom nejen tradiční vymezení soukromí v jeho prostorové dimenzi (ochrana obydlí v širším slova smyslu) a v souvislosti s autonomní existencí a veřejnou mocí nerušenou tvorbou sociálních vztahů (v manželství, v rodině, ve společnosti), ale i garanci sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování jednotlivce o sobě samém, včetně otázek, zda, v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům [srov. zejména nález ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.), bod 29, též nález ze dne 20. prosince 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/11 (43/2012 Sb.), bod 16]. 301. Uvedený aspekt práva na respekt k soukromému životu je v judikatuře označován jako právo na informační sebeurčení a lze jej dovodit především z čl. 10 odst. 3 Listiny [srov. nález ze dne 17. července 2007 sp. zn. IV. ÚS 23/05 (N 111/46 SbNU 41), bod 34; nález ze dne 1. prosince 2008 sp. zn. I. ÚS 705/06 (N 207/51 SbNU 577), bod 27; nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10, body 29 a následující]. Jeho podstatou je právo každé osoby, aby sama rozhodovala o tom, jaké údaje o sobě poskytne jiným osobám nebo je učiní veřejnými, přičemž její souhlas je nezbytný i pro jejich shromažďování nebo zveřejňování ze strany dalších osob. Toto právo nicméně neplatí absolutně a lze jej omezit, byť posledně uvedené ustanovení takovouto možnost výslovně nepředpokládá. Musí se však jednat o omezení za účelem ochrany jiného ústavního práva nebo dosažení ústavně aprobovaného veřejného statku, které musí být stanoveno zákonem, a to způsobem odpovídajícím nárokům plynoucím z principu právního státu. Současně musí s ohledem na sledovaný účel obstát z hlediska proporcionality (nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10, bod 37, srov. též např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 6. června 2006 ve věci stížnosti Segerstedt-Wiberg a ostatní proti Švédsku č. 62332/00, body 76 a 88). 302. Obdobná východiska jsou výslovně vyjádřena i v některých dalších právních předpisech, jež se týkají problematiky zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů. Například Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat ve svém čl. 5 formuluje zásady pro automatizované zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů. Ty musejí být a) získány a zpracovány poctivě a v souladu se zákony, b) shromažďovány pro stanovené a oprávněné účely a nesmí jich být použito způsobem neslučitelným s těmito účely, dále musejí být c) přiměřené, týkající se účelů, pro něž byly uloženy na nosiče, a nepřesahující tyto účely, d) přesné, a pokud je to potřebné, udržované v aktuálním stavu, a e) uchovávány ve formě umožňující zjistit totožnost subjektů údajů po dobu nikoliv delší, než je třeba pro účely, pro něž jsou údaje shromážděny. Obdobným způsobem jsou tyto zásady vymezeny i ve vedlejšími účastníky zmíněné směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES, která na uvedenou úmluvu přímo navazuje (srov. recitál č. 11). Požadavek, aby rozsah a způsob shromažďování osobních údajů byl proporcionální ve vztahu ke sledovanému účelu, je zdůrazněn i v některých recitálech této směrnice, zejména recitálu č. 28. 303. Aplikace testu proporcionality (bod 330 tohoto nálezu) v případě shromažďování a zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů bez souhlasu jejich subjektu předpokládá, že jím bude poměřován samostatně každý z nich. V obecné rovině musí jakékoliv omezení základního práva na informační sebeurčení podle čl. 10 odst. 3 Listiny především sledovat legitimní, tj. ústavně aprobovaný, cíl a musí být způsobilé tohoto cíle dosáhnout (požadavek vhodnosti). Tento účel musí být zákonem dostatečně určitě vyjádřen. 304. Jsou-li tyto podmínky splněny, je třeba posuzovat šetrnost tohoto zásahu do základního práva, a to nejen z hlediska nezbytnosti získání určitého údaje pro dosažení sledovaného cíle, nýbrž též způsobu jeho získání a následného nakládání s ním (požadavek potřebnosti). Tento údaj nesmí být použit za jiným účelem, než k jakému byl bez souhlasu jeho subjektu získán (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10, body 50 a 51; nález sp. zn. Pl. ÚS 24/11, body 27 až 29), z čehož pochopitelně plynou požadavky ve vztahu k jeho zajištění. Efektivní ochrana práv jednotlivce, jehož osobní údajeosobní údaje jsou bez jeho souhlasu zpracovávány, musí dbát toho, že s ohledem na míru citlivosti může mít zveřejnění těchto údajů pro dotčenou osobu zásadní a neodstranitelné důsledky, které nebude možné žádným způsobem dodatečně plně kompenzovat. Typicky půjde např. o otázky zdravotního stavu nebo majetkových poměrů. Skutečnost, že někdo má přístup k těmto údajům, tak musí být odůvodněna konkrétním účelem. Zákon musí v každém případě jasně definovat okruh osob, jež mají k jednotlivým údajům přístup, v jakém rozsahu jej mají a za jakých podmínek. Zároveň by měl stanovit nejen dostatečné garance, které budou zamezovat neoprávněnému přístupu nebo zneužití oprávněného přístupu (např. povinnost mlčenlivosti), ale v tomto směru i příslušné sankce (srov. v této souvislosti např. závěry Evropského soudu pro lidská práva v rozsudku ze dne 17. prosince 2009 ve věci stížnosti Bouchacourt proti Francii č. 5335/06, body 67 až 69). Jako jednu z garancí nakonec nelze opominout ani povinnost, aby byl údaj veden jen po nezbytnou dobu a poté byl smazán nebo anonymizován, tedy zachováván bez možnosti zjištění jeho subjektu. 305. Poslední krok testu proporcionality zahrnuje hodnotovou úvahu o tom, zda veřejný zájem na zpracování určitého osobního údajeosobního údaje převáží nad právem jednotlivce rozhodovat o tom, zda tento údaj poskytne jiné osobě, nebo nikoliv (proporcionalita v užším smyslu). V tomto kroku bude třeba zvažovat zejména význam předmětného údaje s ohledem na dopady jeho sdělení jiné osobě pro soukromou sféru jednotlivce (subjektu údaje), tedy zda nejde o údaj natolik citlivý, že jeho poskytnutí za daným účelem nelze spravedlivě požadovat. 306. Zbývá dodat, že tato kritéria je třeba hodnotit zvlášť přísně v případě, kdy dochází rovněž ke zveřejnění zpracovávaných údajů. Právě v případě neomezeného přístupu veřejnosti k určitému údaji musí být brán zřetel na to, že tím dochází k jeho úplnému vynětí ze soukromé sféry jednotlivce. IX./c Vlastní přezkum napadených ustanovení 307. Z § 70 a 73 zákona o zdravotních službách vyplývá, že Národní registr zdravotnických pracovníků má za cíl především evidenci personálního zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb [§ 73 odst. 1 písm. d) tohoto zákona] a evidenci zdravotnických pracovníků z hlediska jejich oprávnění k výkonu zdravotnického povolání a dosaženého vzdělání [§ 73 odst. 1 písm. e) tohoto zákona]. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že samotná evidence údajů o zdravotnických pracovnících, ke které dochází na základě zákona bez jejich souhlasu, představuje zásah do jejich základního práva na informační sebeurčení, a proto nelze akceptovat, aby byla účelem sama o sobě. Vždy musí sledovat nějaký konkrétní ústavně aprobovaný účel. Ten je v tomto případě vyjádřen v § 70 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách, jenž vymezuje širší účel Národního zdravotnického informačního systému jako celku, a to získání souhrnných údajů o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky. Kromě toho má být registr zdrojem statistických údajů [§ 73 odst. 1 písm. f) tohoto zákona]. 308. Otázce účelu Národního registru zdravotnických pracovníků se podrobně věnuje i důvodová zpráva k návrhu zákona o zdravotních službách (sněmovní tisk č. 405/0, 6. volební období, str. 132-133). Ta za hlavní záměry § 76 a 77 tohoto zákona označuje poskytování údajů veřejnosti o oprávnění k výkonu zdravotnického povolání a kvalifikaci zdravotnických pracovníků, dále získání informací o počtech a skladbě zdravotnických pracovníků z hlediska demografických charakteristik (věk, pohlaví) a odborných kvalifikačních kritérií (dosažená způsobilost) ve vztahu k vykonávané činnosti (poskytovatel, obor), údajů pro mezinárodní statistiky o personálních kapacitách a nakonec informací a podkladů pro plánování, rozhodování a predikci počtu pracovníků ve vztahu k počtu obyvatel, přijímání do negraduálního a postgraduálního vzdělávání či specializačních kurzů. Smyslem tohoto registru má být rovněž vytvoření sjednocení několika dosavadních samostatných evidencí, jež nejsou obsahově propojeny, ačkoliv se jimi sledované údaje částečně překrývají. 309. Důvodová zpráva upřesňuje základní účel zpracovávání osobních údajůosobních údajů v předmětném registru, kterým je získání informací o personálním zajištění poskytování zdravotních služeb pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky. Jde vlastně o stejný účel, jaký sledují dosavadní Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostujících osob, které nový registr nahrazuje. Tato shoda platí v případě obou z nich, i pokud jde o zákonem výslovně formulované statistické či vědecké účely. Poslední účel, který je, byť implicitně, vyjádřen ve výše citovaných napadených ustanoveních, je zajištění přístupu veřejnosti k takto shromážděným údajům o zdravotnických pracovnících. Ústavní soudÚstavní soud tak mohl přistoupit k posouzení právní úpravy Národního registru zdravotnických pracovníků z toho hlediska, zda její účely lze považovat za způsobilé odůvodnit zásah do základního práva na informační sebeurčení podle čl. 10 odst. 3 Listiny, a pokud ano, zda k jejich dosažení stanovená povinnost předat osobní údajeosobní údaje, resp. strpět jejich zpracování a zveřejňování, obstojí z hlediska proporcionality. O tom, že tato povinnost má zákonný základ, nejsou žádné pochybnosti. 310. Prvně uvedený účel, kterým je získání údajů o personálním zabezpečení poskytování zdravotní péče pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky, za ústavně aprobovaný nepochybně označit lze. Vytvoření registru obsahujícího údaje o zdravotnických pracovnících, a to konkrétně jejich identifikační a kontaktní údaje [§ 76 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zdravotních službách], základní údaje o jejich struktuře [§ 76 odst. 1 písm. c), e), ve své podstatě též písm. j) zákona o zdravotních službách], o jejich kvalifikaci [§ 76 odst. 1 písm. g), h) a k) zákona o zdravotních službách] i údaje spojené s výkonem zdravotnického povolání [§ 76 odst. 1 písm. i), j), l), m) a n) zákona o zdravotních službách], je přitom rovněž prostředkem způsobilým k dosažení stanoveného cíle. Předmětné údaje umožňují příslušným státním orgánům vyhodnotit, v jaké míře je na celostátní i regionální úrovni zabezpečeno poskytování zdravotní péče (resp. zdravotních služeb) z hlediska počtu a kvalifikace zdravotnických pracovníků, zaznamenávat a vyhodnocovat relevantní změny, včetně různých aspektů migrace zdravotnických pracovníků, a přijímat potřebná opatření, jež považují za účelná k tomu, aby jejich případný nedostatek v krátkodobém nebo dlouhodobém časovém období neohrozil dostupnost zdravotní péče pro občany. V širších souvislostech tím přispívají k ochraně ústavních hodnot života, zdraví a lidské důstojnosti. 311. Určité pochybnosti lze mít jen v případě údaje o ověření znalosti českého jazyka u zdravotnických pracovníků, kteří získali odbornou způsobilost ve studijním programu v cizím jazyce na území České republiky [§ 76 odst. 1 písm. k) zákona o zdravotních službách], neboť v jeho případě není ze zákona vůbec zřejmý ani důvod jeho zařazení právě do tohoto registru ani vztah ke sledovanému účelu. Jde o specifický údaj o jednom z kvalifikačních předpokladů, který zákon vyžaduje u absolventů akreditovaných zdravotnických studijních programů uskutečňovaných vysokými školami v České republice v jiném vyučovacím jazyku než českém, pokud chtějí své povolání vykonávat na jejím území (srov. § 35 zákona č. 95/2004 Sb. a § 86 zákona o nelékařských zdravotnických povoláních). U těchto osob má Ministerstvo zdravotnictví na základě jejich žádosti stanoveným úředním způsobem ověřit, že jsou schopny odborně se vyjadřovat v českém jazyce, jehož znalost se za tímto účelem vyžaduje v rozsahu nezbytném k výkonu zdravotnického povolání. Stejný požadavek ale platí i pro osoby, jež žádají o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání získané v jiném členském státě. Je proto namístě otázka, z jakého důvodu je tento údaj vyžadován toliko u jedné skupiny zdravotnických pracovníků, a nikoliv u všech, jichž se tento požadavek dotýká. Na druhé straně nelze přehlédnout, že tento údaj představuje v podstatě jen konstatování splnění podmínky, která je u některých osob vyžadována pro vznik oprávnění k výkonu zdravotnického povolání. Již ze samotné skutečnosti, že zdravotnický pracovník uvedený v § 76 odst. 1 písm. k) zákona o zdravotních službách byl zařazen do předmětného registru, totiž vyplývá, že u něj muselo dojít k ověření této znalosti. Uvedení tohoto údaje v předmětném registru je tak třeba hodnotit, a to i pokud jde o požadavek vhodnosti, ve spojení s ostatními údaji ohledně vzdělání zdravotnických pracovníků, které jej implicitně zahrnují. Žádným způsobem se jím nezvyšuje intenzita omezení (resp. zásahu do) jejich základního práva na informační sebeurčení. 312. V dalším kroku testu proporcionality posuzoval Ústavní soudÚstavní soud, zda napadená úprava obstojí z hlediska požadavku potřebnosti. Podstatná část údajů v předmětném registru je evidována již v souvislosti se vznikem a trváním oprávnění zdravotnických pracovníků k výkonu předmětné činnosti, když v případě lékařů, zubních lékařů a farmaceutů těmito údaji disponují příslušné profesní komory, jež je vedou v rámci seznamů svých členů. Tato duplicita však není pro posouzení potřebnosti rozhodující. Nový registr má totiž sloužit vyhodnocování personálního zajištění poskytování zdravotních služeb pro účely řízení zdravotnictví, tedy nepochybně účelu odlišujícímu se od toho, jenž opodstatňuje vedení seznamu u jednotlivých komor. Zároveň je spravován jiným subjektem a jako celek zahrnuje mnohem širší rozsah údajů o větším počtu subjektů. Samotné jeho zřízení proto nelze považovat za nerozumné nebo dokonce svévolné a požadavek potřebnosti je v jeho případě třeba hodnotit až z hlediska rozsahu zpracovávaných údajů a způsobu nakládání s nimi, a to ve vazbě na jeho účel. 313. Výše (bod 310 tohoto nálezu) byla vymezena vazba jednotlivých údajů na sledované cíle, která představuje i východisko pro hodnocení nezbytnosti rozsahu zpracovávaných údajů. Ústavní soudÚstavní soud zastává názor, že v případě identifikačních údajů zdravotnických pracovníků, údajů o jejich struktuře (pohlaví, věk, občanství) a kvalifikaci (vzdělání, specializace) a výkonu zdravotnického povolání (místo výkonu, zahájení, přerušení a ukončení výkonu) je důvod, pro který jsou vyžadovány právě tyto údaje, zřejmý. Ve všech těchto oblastech jde v podstatě o základní údaje, bez nichž by nebylo možné získat informace, jež jsou cílem jejich zpracování. Uchovávání identifikačních údajů po dobu výkonu povolání umožňuje kontrolu zpracovávaných údajů, jsou-li tyto poskytovány ze strany více subjektů, jakož i sledování jejich změn, včetně jejich časového aspektu. V případě údaje o ověření znalosti českého jazyka lze opětovně zdůraznit, že s ohledem na svoji povahu nečiní způsob dosažení sledovaného cíle méně šetrným k základnímu právu na informační sebeurčení. 314. Zbylé údaje souvisí s výkonem zdravotnického povolání. Zatímco na údaje o tom, zda jde o hostující nebo usazenou osobu, dále o poskytovateli, u kterého je zdravotnický pracovník zaměstnán, a kraji se bez dalšího uplatní výše uvedené hodnocení, v případě údajů o ztrátě oprávnění k výkonu zdravotnického povolání, o ztrátě zdravotní způsobilosti, ztrátě bezúhonnostibezúhonnosti a délce období, na které je výkon činnosti zakázán, je žádoucí uvést podrobnější důvody. Všechny pojmy uvedené v § 76 odst. 1 písm. n) zákona o zdravotních službách je třeba vykládat z toho hlediska, zda mají relevanci ve vztahu k existenci oprávnění vykonávat zdravotnické povolání, nebo nikoliv. Ztráta zdravotní způsobilosti nebo bezúhonnostibezúhonnosti zdravotnického pracovníka ve smyslu § 3 zákona č. 95/2004 Sb. nebo § 3 zákona o nelékařských zdravotnických povoláních znamená bez dalšího, že své povolání nesmí dál vykonávat, a stejný důsledek má i ztráta oprávnění k výkonu zdravotnického povolání (např. vyloučení komory) nebo uložení zákazu činnosti. Předmětný registr ale neslouží ke shromažďování konkrétních údajů o zdravotním stavu zdravotnických pracovníků nebo o tom, jakého konkrétního jednání naplňujícího znaky trestného činutrestného činu nebo disciplinárního provinění se dopustili. Tyto údaje již nejsou nezbytné k získání informace o tom, zda zdravotnický pracovník vykonává své povolání. Pro účely tohoto registru proto postačují informace o tom, že takováto skutečnost nastala a její případná právní kvalifikace. Z tohoto důvodu je i rozsah údajů vedených podle § 76 odst. 1 písm. n) zákona o zdravotních službách nezbytné vykládat restriktivně, a to ve výše uvedeném smyslu. 315. Pokud jde o přístup ke zpracovávaným údajům, zásadní význam má především § 76 odst. 2 písm. a) zákona o zdravotních službách, podle něhož je předmětný registr veřejně přístupný na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví v rozsahu údajů zpracovávaných podle odstavce 1. Výjimku představují jen údaje o rodném čísle a bydlišti. První otázka, která v této souvislosti vyvstává, tak směřuje k účelu tohoto zveřejnění, a to, zda jím lze odůvodnit takto intenzivní zásah do práva na informační sebeurčení. 316. Napadená právní úprava sice nepochybně sleduje účel umožnit přístup k údajům o zdravotnických pracovnících veřejnosti, zveřejnění osobních údajůosobních údajů bez souhlasu jejich subjektu však nemůže být účelem samo o sobě, nýbrž pouze prostředkem k dosažení jiného účelu, který musí být v zákoně buď výslovně definován, nebo jej musí být alespoň možné jednoznačně dovodit. V tomto případě zákonná úprava konkrétní účel výslovně nevymezuje. Legitimní důvod zveřejňování lze nicméně spatřovat ve vztahu k údajům týkajícím se samotného výkonu povolání, a to obdobně, jak je tomu v případě seznamů komor (srov. bod 299 tohoto nálezu). Povinné zveřejňování údajů o tom, že určitá osoba vykonává (a tím i splňuje podmínky pro) zdravotnické povolání, jakou má k tomuto výkonu kvalifikaci, jakou má specializaci a kde působí, umožňuje každému ověřit si, zda mu služby poskytuje osoba, která k tomu splňuje všechny právními předpisy stanovené podmínky. Vykonavatelé těchto povolání si musí být vědomi toho, že ačkoliv výkon jejich činnosti slouží ochraně života a zdraví pacienta, jsou s ním rovněž spojena i významná rizika (typicky nesprávné provedení určitého zákroku), a proto možnost ověření si jejich kvalifikace je třeba vnímat jako legitimní prostředek ochrany pacientů (resp. garance, že jim bude poskytnuta zdravotní péče na náležité odborné úrovni, srov. též bod 282 tohoto nálezu) a jako omezení související s výkonem povolání ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny. 317. Uvedené závěry nepochybně odůvodňují zveřejňování významné části údajů podle § 76 odst. 1 zákona o zdravotních službách, nelze je však vztáhnout na všechny z nich. V případě data a místa narození či státního občanství, stejně jako u nezveřejňovaného rodného čísla či místa obvyklého pobytu, se jedná o osobní údaje, u nichž nelze dovodit žádný důvod, pro který by měly být v případě všech uvedených pracovníků veřejné přístupné. To platí i pro evidenci údajů o ztrátě oprávnění k výkonu zdravotnického povolání, o ztrátě zdravotní způsobilosti, ztrátě bezúhonnosti a délce období, na které je výkon činnosti zakázán. Má-li být účelem zveřejnění možnost ověřit si informaci, zda zdravotnický pracovník skutečně splňuje všechny zákonné podmínky pro výkon svého povolání, pak je dostatečně vypovídající již skutečnost, že je v tomto registru veden. Pokud je ale splňovat přestal, resp. přestal vykonávat činnost, pak není důvod jeho údaje zpřístupňovat. Tyto skutečnosti postačí uvést bez dalších konkretizací, tedy bez jakéhokoliv údaje vztahujícího se ke ztrátě bezúhonnosti nebo zdravotní způsobilosti. Veřejný přístup k údajům o zdravotnických pracovnících podle § 76 odst. 2 písm. a) zákona o zdravotních službách, týká-li se údajů podle jeho odstavce 1 písm. b), e) a n) zákona o zdravotních službách, proto neobstojí ve druhém kroku testu proporcionality. 318. Ústavní soudÚstavní soud nevylučuje, že veřejný přístup k předmětným údajům může mít i jiný legitimní účel, který by dokázal odůvodnit větší část těchto údajů, nebo dokonce všechny z nich, zákon jej však nevymezuje a nelze jej jednoznačně dovodit ani implicitně. To se nakonec týká i doby, po kterou mají být údaje zveřejňovány a jež není vymezena dostatečně určitě. Ačkoliv z výše uvedené argumentace vyplývá, že veřejný přístup k údajům podle § 76 odst. 1 písm. n) zákona o zdravotních službách neobstojí ve druhém kroku testu proporcionality, nelze opominout, že zákonodárce s ním počítal. Stanovil totiž, že veřejně přístupné budou i údaje o ztrátě oprávnění k výkonu zdravotnického povolání či o zákazu činnosti, resp. též o ukončení výkonu zdravotnického povolání [§ 76 odst. 1 písm. i) zákona o zdravotních službách], z čehož je zřejmý jeho úmysl, aby tomu tak bylo i poté, co tento pracovník přestal své povolání vykonávat. Otázka však zní, jak dlouho má tento přístup trvat, resp. co je kritériem, podle něhož by bylo možné posoudit přiměřenost toho, aby byla informace o zdravotnickém povolání určité osoby veřejně přístupná i po uplynutí delšího období bez souhlasu jejích subjektů nebo dokonce proti jejich vůli. Spočívá-li účel, jak bylo implicitně dovozeno, toliko v umožnění veřejnosti ověřit si kvalifikaci a oprávnění zdravotnického pracovníka, který své povolání aktuálně vykonává, pak pro následné (dlouhodobé) zveřejňování těchto údajů není žádný důvod. I v tomto směru by tak jiný účel, který by opodstatňoval delší období zveřejňování, musel stanovit zákon. Zbývá dodat, že ze stejných důvodů lze mít pochybnosti i o tom, po jakou dobu vlastně mají být v tomto registru uchovávány údaje v neanonymizované podobě. Právní úprava nedává žádnou odpověď na otázku, zda a kdy má dojít k jejich výmazu nebo anonymizaci, přičemž s ohledem na nedostatečné vymezení účelu ji dostatečným způsobem neposkytuje ani § 20 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů. 319. Skutečnost, že rozsah veřejně přístupných údajů neobstojí ve druhém kroku testu proporcionality, má význam i pro ústavněprávní hodnocení přístupu jiných subjektů. Problematické samozřejmě není ustanovení § 76 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 73 odst. 2 písm. c) zákona o zdravotních službách, jež garantuje zdravotnickým pracovníkům přístup do tohoto registru v rozsahu jimi sdělovaných údajů, kterých jsou subjektem. V případě ostatních oprávněných subjektů ve smyslu § 76 odst. 2 zejména ve spojení s § 77 odst. 1 zákona o zdravotních službách již však není dostatečně upravena otázka, za jakým účelem a v jakém rozsahu mají mít tyto subjekty přístup k osobním údajůmosobním údajům zpracovávaným v tomto registru. Tento nedostatek je částečně důsledkem toho, že právní úprava počítala v zásadě s veřejným přístupem k předmětnému registru. Ani v takovém případě by však nebyl zřejmý důvod, pro který by například vzdělávací zařízení nebo poskytovatelé zdravotních služeb mohli mít přístup k rodným číslům nebo adresám místa obvyklého pobytu všech zdravotnických pracovníků. Zda jej budou mít, sice závisí na rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, které podle § 73 odst. 3 zákona o zdravotních službách zajišťuje jednotlivým pracovníkům oprávněného subjektu přístup do registru a určuje jeho rozsah a účel, jakékoliv jeho rozhodnutí však bude při absenci zákonného vymezení účelu tohoto přístupu nepřezkoumatelné a bude představovat zásah do práva na informační sebeurčení. Poněvadž podmínka zákonného vymezení účelu není v případě většiny oprávněných subjektů podle § 76 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 77 odst. 1 zákona o zdravotních službách splněna, lze i v tomto případě dospět k závěru, že napadená úprava nedostála požadavku potřebnosti. 320. Ze všech těchto důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že napadená právní úprava Národního registru zdravotnických pracovníků stanoví veřejný přístup k zpracovávaným osobním údajůmosobním údajům v takovém rozsahu a po takovou dobu, které nelze odůvodnit žádným ústavně aprobovaným účelem, a stejně tak nelze takovýto účel dovodit ani ve vztahu k oprávnění některých subjektů, k jehož dosažení má Ministerstvo zdravotnictví vymezit rozsah přístupových práv jejich pracovníkům. Tyto závěry mají vliv na hodnocení, zda napadená právní úprava obstojí jako omezení jejich základního práva na informační sebeurčení podle čl. 10 odst. 3 Listiny v testu proporcionality, přičemž odůvodňují závěr, že z hlediska potřebnosti v tomto testu jednoznačně neobstojí § 76 odst. 2 písm. a) a c) zákona o zdravotních službách. Zároveň je třeba zdůraznit, že zrušení těchto ustanovení by mělo zásadní dopad na právní úpravu tohoto registru jako celek, protože by došlo k podstatnému omezení možnosti jeho využití, aniž by bylo možné přesně zhodnotit, zda i nadále odpovídá účelu, pro který vznikl. Tato skutečnost, společně s neurčitostí, pokud jde o dobu uchovávání zpracovávaných údajů, tak opodstatňuje závěr, že právní úprava obsažená v § 76 a 77 zákona o zdravotních službách neobstojí ve druhém kroku testu proporcionality jako celek, pročež je v rozporu s čl. 10 odst. 3 Listiny. 321. Závěrem této části Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že v tomto řízení nepřezkoumával ústavnost právní úpravy Národního zdravotnického informačního systému jako celku, nýbrž se zabýval toliko některými aspekty těch ustanovení, jež se vztahují k Národnímu registru zdravotnických pracovníků. Tento nález proto nad rámec tohoto přezkumu nezakládá vůči § 70 až 78 zákona o zdravotních službách překážku věci rozhodnuté, a tedy nic nebrání, aby vedlejší účastníci (nebo jakýkoliv jiný oprávněný navrhovatel) proti těmto ustanovením podali nový návrh, v němž konkretizují důvody, pro které se jejich zrušení domáhají. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom toho, že shromažďování a zpracovávání osobních údajůosobních údajů o zdravotním stavu pacientů bez jejich souhlasu představuje velmi intenzivní zásah do jejich základních práv a že v tomto směru je třeba na zákonnou úpravu klást zvlášť přísné požadavky, a to zejména pokud jde o stanovení účelů, pro které mají být tyto údaje shromažďovány a zpracovávány, rozsah těchto údajů, dále okruh osob, jež mají mít k těmto údajům přístup, a účel tohoto přístupu, období, po jaké mají být zpracovány, a zabezpečení, že nedojde k neoprávněnému přístupu nebo jejich zneužití, včetně opatření k následné kontrole nakládání s těmito údaji. V tomto smyslu přitom musí takováto úprava obstát ve vztahu ke všem osobním údajůmosobním údajům, jež jsou předmětem zpracování. Je proto žádoucí, aby zákonodárce při přijímání nové právní úpravy Národního registru zdravotnických pracovníků pečlivě zvážil, do jaké míry z těchto hledisek obstojí i ostatní registry tvořící Národní zdravotnický informační systém, a svým včasným zásahem odstranil jejich případné nedostatky, jež by mohly vést k porušování práva pacientů, zdravotnických pracovníků či jiných osob na informační sebeurčení. X. Posouzení ústavní konformity vymezení skutkových podstat některých přestupků nebo jiných správních deliktů v zákoně o zdravotních službách a výše sankcí za ně 322. Návrh skupiny senátorů dále směřoval proti ustanovením § 114 odst. 1 písm. g) a § 117 odst. 1 písm. e), f), g), n) a r) a odst. 3 písm. d), e), f), g), h), i) a m) zákona o zdravotních službách, jež vymezují skutkové podstaty některých přestupkůpřestupků nebo jiných správních deliktů v oblasti poskytování zdravotních služeb. Vedlejší účastníci mají za to, že horní hranice pokut, které tento zákon stanoví za spáchání uvedených deliktů, jsou s ohledem na jejich závažnost stanoveny v nepřiměřené výši, a tudíž neobstojí z hlediska čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny. Tato nepřiměřenost je přitom v případě některých z těchto deliktů zapříčiněna i nejednoznačností, vágností nebo dokonce rozporností jejich skutkových podstat, která zdravotnickým pracovníkům neumožňuje jednoznačně posoudit, zda jejich postup je nebo není v souladu se zákonem. X./a Dikce a kontext napadených ustanovení 323. Napadená ustanovení vymezující skutkové podstaty správních deliktů v oblasti poskytování zdravotních služeb zní: „§ 114 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že … g) jako zdravotnický pracovník v rozporu s § 70 odst. 4 písm. e) bodem 5 nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému, … § 117 (1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že … e) nesplní oznamovací povinnost podle § 21 odst. 1 a 2 nebo § 27 odst. 1 písm. c), f) nesplní oznamovací povinnost nebo nezveřejní informaci podle § 26 odst. 2 nebo 4, g) v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí předání kopie zdravotnické dokumentace nebo výpisu ze zdravotnické dokumentace jinému poskytovateli, … n) v rozporu s § 28 odst. 1 poskytne pacientovi zdravotní služby bez jeho souhlasu, … r) neopatří zdravotnické zařízení označením podle § 45 odst. 2 písm. d), … (3) Poskytovatel se dopustí správního deliktu též tím, že … d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51, e) poruší povinnost vést nebo uchovávat zdravotnickou dokumentaci nebo nakládat se zdravotnickou dokumentací podle § 53 odst. 1, f) neumožní přístup do zdravotnické dokumentace podle § 64 odst. 1, g) neumožní nahlížení do zdravotnické dokumentace podle § 65, h) umožní nahlížet do zdravotnické dokumentace v rozporu s § 65, i) nepořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace podle § 66 odst. 1 nebo 2, … m) nezajistí prohlídku těla zemřelého podle § 84 odst. 2 písm. a), c) nebo d),“. 324. Nad rámec tohoto znění Ústavní soudÚstavní soud dodává, že napadená ustanovení vymezují toliko skutkové podstaty jednotlivých správních deliktů. Za jejich spáchání lze nicméně uložit pokutu, jejíž maximální výše je stanovena v případě přestupkupřestupku podle § 114 odst. 1 písm. g) zákona o zdravotních službách v jeho odstavci 2 písm. d) na 100 000 Kč, v případě správních deliktů podle § 117 odst. 1 písm. e), f) a g) a odst. 3 písm. m) zákona o zdravotních službách v jeho odstavci 4 písm. c) na 300 000 Kč, v případě správních deliktů podle § 117 odst. 1 písm. n) a odst. 3 písm. e), f), g), h) a i) zákona o zdravotních službách v jeho odstavci 4 písm. b) na 500 000 Kč, v případě správního deliktu podle § 117 odst. 1 písm. r) zákona o zdravotních službách v jeho odstavci 4 písm. d) na 200 000 Kč a v případě správního deliktu podle § 117 odst. 3 písm. d) zákona o zdravotních službách v jeho odstavci 4 písm. a) na 1 000 000 Kč. U žádného z nich naopak zákon nestanoví dolní hranici pokuty. X./b K námitce nepřiměřené výše pokut 325. Základní námitka vedlejších účastníků se týká nepřiměřenosti výše pokut, které lze uložit za tyto správní delikty. Takováto námitka však svým obsahem nesměřuje vůči napadeným ustanovením, nýbrž vůči relevantním částem § 114 odst. 2 písm. d) a § 117 odst. 4 písm. a), b), c) a d) zákona o zdravotních službách, které vymezují příslušné sankce. Lze samozřejmě uznat, že zrušením zákonného vymezení skutkové podstaty správního deliktu by se zbylá sankční ustanovení stala obsoletní, čímž by byla fakticky odstraněna i možnost porušení základního práva v důsledku jejich aplikace. Otázkou však zůstává, zda by takovýto postup byl slučitelný se smyslem pravomoci Ústavního souduÚstavního soudu rozhodovat o zrušení zákonů nebo jiných právních předpisů, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, jakož i zásadou minimalizace zásahů, kterou Ústavní soudÚstavní soud aplikuje ve své rozhodovací činnosti [srov. nález ze dne 6. října 2010 sp. zn. Pl. ÚS 39/08 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.), bod 60]. Pokud by se totiž takovýto rozpor týkal pouze výše sankce, je zřejmé, že k jeho odstranění by postačovalo zrušení příslušného ustanovení zákona, jež tuto sankci pro předmětný správní delikt stanoví. Současné zrušení skutkové podstaty správního deliktu by bylo naopak nadbytečné a uvažovat o něm by bylo možné pouze za předpokladu, že právě v ní spočívá důvod protiústavnosti. 326. Tyto skutečnosti odůvodňují závěr, že námitky směřující vůči horní hranici pokuty nejsou s ohledem na skupinou senátorů vymezený předmět řízení relevantní. Směřují totiž vůči ustanovením zákona o zdravotních službách, která jejich návrhem nejsou napadena. Ústavní soudÚstavní soud se však musel vypořádat se specifickou situací, jež vznikla v důsledku odmítnutí návrhu vedlejších účastníků z důvodu překážky litispendence a jeho následným věcným projednáváním v tomto řízení, jehož předmětem je návrh jiného navrhovatele na zrušení zákona o zdravotních službách jako celku. To znamená, že ačkoliv vedlejší účastníci nenavrhli zrušení příslušných ustanovení, jež stanoví sankce za správní delikty, Ústavní soudÚstavní soud v daném řízení rozhoduje i o jejich zrušení. Vyplývá-li přitom z jeho ustálené judikatury, že je při svém rozhodování vázán pouze petitem návrhu, a nikoliv jeho odůvodněním [srov. např. nález ze dne 23. listopadu 1999 sp. zn. Pl. ÚS 28/98 (N 161/16 SbNU 185; 2/2000 Sb.)], nabízí se přirozeně otázka, zda za těchto okolností mohl nebo dokonce měl přezkoumat předmětná ustanovení stanovující sankce i z hlediska argumentace vedlejších účastníků. 327. Ústavní soudÚstavní soud v této otázce obecně zaujímá zdrženlivý přístup. I když není vázán odůvodněním návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, a tedy napadená ustanovení může přezkoumat i z jiných než navrhovateli uplatněných důvodů, jeho postup nemůže být projevem libovůle. Jakýkoliv další vlastní přezkum tak musí mít s těmito důvody obsahovou souvislost, případně, půjde-li o případ tzv. konkrétní kontroly ústavnosti, musí být zachována jeho vazba na věc, v souvislosti s níž bylo takovéto řízení iniciováno. Tato možnost naopak nemůže sloužit k tomu, aby Ústavní soudÚstavní soud využil určitého návrhu a bez jakékoliv souvislosti s uplatněnou argumentací v abstraktní rovině předestřel vlastní argumentační linii, na jejímž základě by přezkoumal a případně i zrušil napadený právní předpis nebo jeho část. To platí obzvlášť v případě, kdy je určitý právní předpis napaden toliko pro způsob jeho přijetí, aniž by byl současně namítán jeho věcný nesoulad, a kdy nález o tom, zda tento předpis byl přijat způsobem stanoveným ústavním pořádkem, není způsobilý založit překážku věci rozhodnuté vůči případnému pozdějšímu obsahovému přezkumu napadených ustanovení [srov. nález ze dne 15. května 2012 sp. zn. Pl. ÚS 23/09 (245/2012 Sb.), body 34 až 36]. 328. V dané věci se zrušení ustanovení, jež stanovují sankce za správní delikty, domáhali pouze navrhovatelé a skupina poslanců, jež má v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka, v obou případech tomu tak ale bylo z důvodu způsobu přijetí zákona o zdravotních službách, resp. z důvodů vztahujících se k tomuto zákonu jako celku. Věcnou argumentaci proti těmto ustanovením uplatnila jen skupina senátorů, která je však naopak nezahrnula do petitu svého návrhu. Ústavní soudÚstavní soud přesto právě v tomto návrhu shledává dostatečný základ pro jejich věcný přezkum. Z jeho obsahu je totiž zřejmé, že se jím vedlejší účastníci domáhali právě posouzení přiměřenosti horní hranice sankcí. Za situace, kdy jsou dotčená ustanovení předmětem téhož řízení, byť k návrhu jiného aktivně legitimovaného subjektu, proto nic nebrání tomu, aby Ústavní soudÚstavní soud přihlédl i k jejich argumentaci. 329. Poté, co Ústavní soudÚstavní soud přistoupil k přezkumu relevantních částí § 114 odst. 2 písm. d) a § 117 odst. 4 písm. a), b), c) a d) zákona o zdravotních službách, jež upravují předmětné sankce, dospěl k závěru, že uplatněná námitka nepřiměřenosti výše sankce neodůvodňuje jejich zrušení. Jak vyplývá z ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, peněžitá sankce mající povahu veřejnoprávní povinnosti peněžitého plnění státu je sice zásahem do majetkového substrátu, a tudíž i vlastnického práva povinného subjektu, sama o sobě však nepředstavuje porušení tohoto práva, jež je ústavně zaručeno v čl. 11 Listiny nebo čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě (nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03). Posouzení, zda tato sankce obstojí jako přípustný zásah, závisí obecně na splnění některých podmínek. Především musí být takováto sankce, a to i v případě správního deliktu, stanovena zákonem, což je v dané věci splněno (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 14/09, bod 29). Předmětná zákonná úprava ale musí rovněž obstát z hlediska testu proporcionality, který se však v takovémto případě neaplikuje ve své úplné formě. Důvod tohoto postupu přitom plyne z povahy sankčních opatření. 330. Ústavní soudÚstavní soud při hodnocení otázky přípustnosti zásahu do určitého základního práva standardně posuzuje, zda předmětné opatření sleduje legitimní (ústavně aprobovaný) cíl jeho omezení, a pokud ano, zda je toto opatření k dosažení tohoto cíle vhodné (požadavek vhodnosti), dále, zda tohoto cíle nelze dosáhnout jiným způsobem, jenž by byl k dotčenému základnímu právu šetrnější (požadavek potřebnosti), a nakonec, zda - jsou-li uvedené podmínky splněny - zájem na dosažení tohoto cíle v rámci určitého právního vztahu převáží nad dotčeným základním právem (proporcionalita v užším smyslu). 331. Aplikace tohoto testu v případě omezení vlastnického práva udělením peněžité sankce v určité maximální výši bude zpravidla vést k závěru, že takováto sankce sleduje legitimní cíl zamezení porušování dotčené právní povinnosti. Zároveň jde o prostředek, který je způsobilý tohoto cíle dosáhnout. Zodpovězení otázky potřebnosti horní hranice sankce v určité výši, resp. související otázky intenzity veřejného zájmu na takovémto nastavení, již ale soudním výkladem provést nelze. Jde totiž o otázky politického charakteru, jejichž řešení je ve výlučné kompetenci zákonodárce, jemuž nakonec obecně náleží legislativní úprava otázek, zda určité jednání má být trestné nebo nikoliv, definování skutkových podstat deliktů (trestných činůtrestných činů, přestupkůpřestupků, jiných správních deliktů) a stanovení druhu a výše sankcí. Právě on tak může v rámci svého uvážení zohlednit jednotlivá kriminálně-politická hlediska, např. hledisko generální prevence, intenzitu rizika deliktního jednání a z toho plynoucí stupeň ohrožení spořádaného lidského soužití nebo proměny v axiologickém nazírání veřejnosti na význam individuálních a společenských hodnot a právních statků poškozovaných deliktním chováním pachatelů (nález sp. zn. Pl. ÚS 14/09, body 29, 34 a 36). 332. Výsledek těchto úvah, jenž zahrnuje i stanovení druhu a výše sankce za spáchání určitého deliktu, sice může Ústavní soudÚstavní soud dál přezkoumávat v mezích své kompetence, nicméně prostor pro jakýkoliv jeho zásah je velmi úzký. V zásadě tak může zkoumat, zda předmětná peněžitá sankce obstojí z hlediska testu vyloučení extrémní disproporcionality, tedy zda s touto sankcí spojený zásah do ústavně zaručeného vlastnického práva nevede k takové zásadní změně majetkových poměrů dotčeného subjektu, jež by u něj znamenala „zmaření samé podstaty majetku“, tj. „zničení majetkové základny“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02), resp. zda nejde o případ, v němž „hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivcem vůči státu nabyla škrtícího (rdousícího) působení“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03). K jejímu přezkumu ale může přistoupit i z hlediska dodržení ústavního principu rovnosti, a to jak akcesorické ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny, který zakazuje diskriminovat osoby při výkonu jejich základních práv, tak i neakcesorické, zakotvené v čl. 1 Listiny a spočívající ve vyloučení libovůle zákonodárce při rozlišování práv určitých skupin subjektů [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01, nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03, nález ze dne 21. dubna 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.), bod 56]. Jsou-li přitom zachovány takto vymezené meze uvážení, je konečné slovo ve vztahu k účelnosti peněžní sankce v určité výši vyhrazeno zákonodárci. 333. Výše shrnutá východiska mají význam pro hodnocení argumentace vedlejších účastníků, jež spočívá v námitce nepřiměřenosti horní hranice pokut s ohledem na závažnost předmětných deliktů, jakož i neurčitost jejich vymezení. Pokud jde o prvně uvedené hledisko, je zřejmé, že uplatněná námitka je především projevem nesouhlasu se způsobem, jakým zákonodárce využil svého oprávnění při stanovení možné výše sankcí v zákoně o zdravotních službách. Vedlejší účastníci se vlastně domáhají jejich přehodnocení, protože jednotlivé správní delikty nepovažují za natolik závažné, aby odůvodňovaly stanovení sankce v namítané výši. K takovémuto přezkumu ale Ústavní soudÚstavní soud povolán není. Přiměřenost napadených peněžitých sankcí ve smyslu uplatněné námitky může v rámci abstraktní kontroly přezkoumávat pouze z hlediska jejich případného likvidačního nebo „rdousícího“ účinku, přičemž ani v takovémto případě se nemůže omezit jen na úvahy o přiměřenosti jejich horní hranice. I kdyby totiž uložení pokuty na této úrovni, která v případě napadených sankcí činí 100 000 až 1 000 000 Kč, mělo takovýto charakter ve vztahu k určité skupině odpovědných subjektů, příslušnému správnímu orgánu by při rozhodování o výši sankce byla v každém jednotlivém případě zachována možnost zohlednit kromě závažnosti deliktu a okolností jeho spáchání i majetkové poměry odpovědného subjektu. 334. Povinnost zvažovat dopady ve vztahu k majetkové podstatě odpovědného subjektu vyplývá přímo z ústavního pořádku, protože jakékoliv uložení peněžité sankce je vždy zásahem do jeho vlastnického práva podle čl. 11 Listiny, a musí proto v každém individuálním případě obstát z hlediska výše uvedených ústavních kritérií pro přezkum výše sankcí. Je-li přitom takováto sankce uložena poskytovateli zdravotních služeb za porušení povinnosti vztahující se k výkonu této podnikatelské činnosti, musí být brán zřetel i na to, zda její uložení fakticky neznemožňuje poskytovateli dále pokračovat v jeho činnosti. Jinými slovy, musí být posuzováno, zda tato pokuta nezasahuje do samotné podstaty a smyslu práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, resp. zda ve vztahu k tomuto právu nemá likvidační účinek, jenž není účelem této sankce. Z těchto důvodů nelze skutečnost, že § 118 odst. 2 zákona o zdravotních službách nezmiňuje případné dopady sankce ve vztahu k majetkové podstatě odpovědného subjektu, interpretovat tím způsobem, že k nim správní orgán nemusí nebo dokonce nesmí přihlížet. Na tomto závěru nic nemění ani srovnání s § 12 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., jež se uplatní v případě přestupkupřestupku podle § 114 odst. 1 písm. g) zákona o zdravotních službách, nebo s jinými ustanoveními zvláštních zákonů, které vymezují meze správního uvážení pro ukládání pokut fyzickým nebo právnickým osobám, a povinnost přihlédnout k majetkovým poměrům odpovědného subjektu naopak výslovně stanoví. Samotná absence tohoto hlediska v některých zákonných úpravách, jež je především negativním důsledkem přetrvávající roztříštěnosti a nekoncepčnosti právní úpravy správního trestání, neodůvodňuje závěr o úmyslu zákonodárce vyloučit povinnost správních orgánů dbát ústavně zaručených práv odpovědných subjektů při použití správního uvážení. Takovýto výklad by nakonec ani nebylo možné považovat za ústavně konformní a za situace, kdy lze zohlednění majetkových poměrů odpovědného subjektu dovozovat přímo z uvedených článků Listiny, je třeba upřednostnit výklad jiný. 335. Zrušení předmětné právní úpravy by tak bylo namístě toliko tehdy, pokud by při ukládání sankcí bylo uvedené hledisko vyloučeno, což by mohl být typicky důsledek stanovení její dolní hranice ve výši, která by mohla mít likvidační nebo „rdousící“ účinek alespoň pro určitou část odpovědných subjektů [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02, nález ze dne 10. března 2004 sp. zn. Pl. ÚS 12/03 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 14/09]. V dané věci jde však o úvahu hypotetickou, neboť zákon o zdravotních službách u napadených správních deliktů žádnou dolní hranici sankce nestanoví. Případná protiústavnost zákonných ustanovení stanovujících horní hranice pokut v důsledku možnosti uložit pokutu ve výši tak extrémně vysoké, že by udělení sankce na této úrovni bylo za všech okolností nepřípustné, je v daném případě jednoznačně vyloučena. Tento závěr se nicméně týká této hranice v obecné rovině a neznamená, že by uložení pokuty v této výši v konkrétním případě nemohlo být protiústavní např. s ohledem na majetkové poměry konkrétního odpovědného subjektu a s tím spojenou intenzitu zásahu do jeho vlastnického práva a práva podnikat. 336. Zbývá dodat, že námitka nepřiměřenosti horní hranice pokut neobstojí ani v té části, ve které vychází z tvrzené neurčitosti skutkových podstat jednotlivých správních deliktů. Požadavek určitosti totiž v případě právní úpravy trestných činůtrestných činů nebo správních deliktů vyplývá přímo z principu právní jistoty, jenž je jedním ze znaků demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. Jeho dodržení je proto nezbytným předpokladem ústavní konformity takovéto právní úpravy, a to bez ohledu na výši sankce, která za spáchání těchto deliktů hrozí. Vztah úměrnosti mezi určitostí skutkové podstaty a výší sankce tak nelze z ústavního pořádku dovozovat. 337. Ze všech těchto důvodů proto Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nezbývá než konstatovat, že posuzovaná ustanovení zákona o zdravotních službách stanovující sankce za některé správní delikty nejsou v rozporu s čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny. Možnost případného přezkumu konkrétní aplikace těchto ustanovení z výše uvedených ústavněprávních hledisek v řízení o ústavních stížnostech zůstává nedotčena. X./c K námitce neurčitosti a rozpornosti skutkových podstat 338. Námitky nepřiměřenosti výše sankcí sice nebyly způsobilé odůvodnit závěr o protiústavnosti napadených ustanovení, jež vymezují skutkové podstaty jednotlivých správních deliktů, Ústavní soudÚstavní soud se však ve vztahu k nim musel vypořádat i se související argumentací ohledně jejich neurčitosti, vágnosti či rozpornosti. Případný závěr, že napadená ustanovení stanoví právní povinnosti, jejichž obsah není seznatelný pro jejich adresáty, by totiž znemožňoval, aby za takovéto jednání bylo možné uložit odpovědnému subjektu sankci, a současně by zakládal jejich rozpor s principy právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, zahrnujícími i požadavky na vnitřní koherenci právního řádu a na jeho určitost a srozumitelnost [srov. nález ze dne 28. února 1996 sp. zn. Pl. ÚS 9/95 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.), nález ze dne 2. července 1997 sp. zn. Pl. ÚS 2/97 (N 91/8 SbNU 325; 186/1997 Sb.)]. 339. Ačkoliv při posuzování, zda právní předpis odpovídá z ústavního pořádku vyplývajícímu požadavku jeho určitosti, nelze obecně upřít relevanci poukazům na možné složitější nebo nejednoznačné případy jeho aplikace, samotná skutečnost, že tyto případy mohou nastat, ještě neodůvodňuje závěr o jeho protiústavnosti. Ten by přicházel v úvahu toliko tehdy, pokud by znění právního předpisu neumožňovalo určit jeho normativní obsah ani pomocí obvyklých interpretačních metod (k tomu blíže zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 2/97, rovněž nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06, bod 186). Takovýto závěr ale vedlejší účastníci netvrdí a nelze k němu dospět ani na základě jejich argumentace sestávající především z poukazů na rozličné situace, které mohou nastat v aplikační praxi, kdy bude podle jejich názoru pro zdravotnického pracovníka obtížné rozpoznat, jaké jednání odpovídá nebo neodpovídá právní povinnosti stanovené zákonem o zdravotních službách, nebo dostatečně zjistit skutkový stav, případně, kdy splnění této povinnosti nebude s ohledem na konkrétní okolnosti možné. V případě všech těchto situací, jež jsou shrnuty v narativní části tohoto nálezu (část II./f), umožňují napadená ustanovení, resp. ustanovení, na která napadená ustanovení při vymezení správních deliktů odkazují (a ve vztahu k nimž se vzhledem k tomu, že dotvářejí skutkovou podstatu těchto deliktů, uplatní požadavky určitosti ve stejné míře), dostatečně určitě identifikovat obsah a účel jimi stanovených právních povinností. 340. K jednotlivým příkladům Ústavní soudÚstavní soud pouze stručně uvádí, že nesouhlasí s tvrzením vedlejších účastníků o údajné neurčitosti § 117 odst. 3 písm. d), resp. též písm. e), f), g), h) a i) ve spojení s § 51 odst. 2 písm. d) částí před středníkem zákona o zdravotních službách. Podle posledně uvedeného ustanovení dochází ke sdělování údajů nebo jiných skutečností, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona, pro potřeby trestního řízenítrestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízenítrestní řízení. Jde tedy o ustanovení s jednoznačným zněním, z něhož vyplývá, že ke sdělení těchto skutečností musí dojít v souladu s § 8 odst. 5 trestního řádu se souhlasem soudce. Ostatní příklady, které se vztahovaly i ke správním deliktům podle § 117 odst. 1 písm. e), f), g) a n) a odst. 3 písm. m) zákona o zdravotních službách, se již týkají možné aplikace napadených ustanovení v určitých domnělých situacích, jejichž právní hodnocení však Ústavnímu souduÚstavnímu soudu v tomto typu řízení nepřísluší. Určitost § 114 odst. 1 písm. g) a § 117 odst. 1 písm. r) zákona o zdravotních službách nebyla vedlejšími účastníky zpochybněna vůbec. 341. Závěrem této části Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že napadená ustanovení přezkoumával jen z hlediska argumentace uplatněné vedlejšími účastníky, přičemž v tomto rozsahu neshledal jejich nesoulad s čl. 1 odst. 1 Ústavy a čl. 4 odst. 4 Listiny. XI. Další námitky proti zákonu o zdravotních službách nebo jeho jednotlivým ustanovením 342. Ústavní soudÚstavní soud přistoupil k posouzení posledního z podaných návrhů, a to návrhu skupiny poslanců, jež má v tomto řízení postavení vedlejšího účastníka, na zrušení zákona o zdravotních službách jako celku, případně na zrušení některých jeho ustanovení. 343. Podstatou jednotlivých námitek je nejen tvrzený nesoulad s ustanoveními Ústavy a Listiny, nýbrž též Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Hned v úvodu této části nálezu proto považuje Ústavní soudÚstavní soud za účelné konstatovat, že posledně uvedená úmluva byla jako mezinárodní smlouva o lidských právech a základních svobodách ve smyslu čl. 10 Ústavy v původním znění, se kterou vyslovil souhlas Parlament a schválil ji podle čl. 39 odst. 4 Ústavy v původním znění, referenčním hlediskem v řízení o kontrole norem již v době, kdy se stala pro Českou republiku závaznou, tj. ode dne 1. října 2001. Tento význam přitom neztratila ani v důsledku vypuštění této kategorie mezinárodních smluv ze znění Ústavy, k němuž došlo novelou provedenou ústavním zákonem č. 395/2001 Sb., protože pojem ústavního pořádku ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, ve znění této novely, zahrnuje i ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách [k tomu podrobně nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01, část VII, dále též nález ze dne 15. dubna 2003 sp. zn. I. ÚS 752/02 (N 54/30 SbNU 65), nález ze dne 24. června 2003 sp. zn. Pl. ÚS 44/02 (N 98/30 SbNU 417; 210/2003 Sb.)]. Z těchto důvodů proto bylo možné posoudit soulad napadeného zákona i s touto úmluvou. XI./a Pojem zdravotní služby 344. Ve vztahu k zákonu o zdravotních službách vedlejší účastníci namítají, že místo pojmu zdravotní péče, na kterou se odvolávají Listina i Ústava, užívá nový pojem zdravotních služeb, čímž se jako celek dostává do rozporu s ústavním pořádkem. Ústavní soudÚstavní soud ale s takovýmto hodnocením nesouhlasí. 345. V první řadě je třeba zdůraznit, že zavedení pojmu zdravotní služby jako ústředního pojmu nové právní úpravy svým významem nepochybně přesahuje pouhou změnu terminologie a lze na něj nahlížet i jako na prvek určitého kulturního či hodnotového posunu ve způsobu, jakým společnost nahlíží na otázky vztahu lékaře a pacienta, odpovědnosti jednotlivce za své zdraví a role státu při zabezpečování dostupnosti zdravotní péče. Důsledkem bude jeho postupný průnik a etablování se v myšlení lidí a časem také v související širší společenské diskusi o uvedených otázkách, což může mít vliv mimo jiné na obsah řady dnes existujících právních pojmů či institutů. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nicméně nepřísluší kritizovat tuto změnu z hlediska účelnosti či správnosti. Je oprávněn hodnotit pouze její soulad s ústavně zaručeným právem na ochranu zdraví a poskytování zdravotní péče ve smyslu čl. 31 Listiny, přičemž v tomto smyslu lze zpochybnit již základní východisko argumentace vedlejších účastníků, protože zdravotní péče nepřestává být pojmem zákonným (srov. § 2 odst. 4 a § 5 zákona o zdravotních službách). Nedochází k jeho nahrazení, ale jen podřazení pod obsahově širší pojem zdravotní služby. I nadále si tak zachovává svůj autonomní obsah vyplývající z čl. 31 Listiny. Zavedení nového pojmu navíc nelze interpretovat způsobem, který by omezoval obsah pojmu zdravotní péče, a tedy i předmětné ústavní právo zůstává nadále beze zbytku zachováno. 346. Z návrhu vedlejších účastníků nelze dovolit žádné další důvody, na jejichž základě by zákonodárcem zvolené nové pojmosloví mělo být protiústavní. Pouhá úvaha, že ústavní pořádek neupravuje určitý pojem, k takovémuto důsledku nepochybně vést nemůže, přičemž zákonodárci nelze vytknout ani to, že by zavedením nového pojmu působil neurčitost jednotlivých ustanovení zákona. Z těchto důvodů považuje Ústavní soudÚstavní soud tuto námitku za neopodstatněnou. XI./b Nová definice standardu zákonem garantované zdravotní péče 347. Pokud jde o námitky ve vztahu k jednotlivým ustanovením, vedlejší účastníci brojí v první řadě proti § 4 odst. 5 a § 28 odst. 2 zákona o zdravotních službách. Na rozdíl od dosavadního § 11 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu, podle něhož poskytovala zdravotnická zařízení zdravotní péči „v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy“, stanoví nová právní úprava pacientům právo na poskytování zdravotních služeb pouze na „náležité odborné úrovni“, kterou vymezuje „s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.“ V této změně spatřují vedlejší účastníci snížení standardu (kvality) zákonem garantované zdravotní péče, kterou jsou zdravotnická zařízení povinna poskytovat pacientům, a to v rozporu s čl. 4 a 24 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a čl. 31 Listiny, jakož i snížení jejich právní jistoty, že budou léčeni řádně a nejlépe, jak to ve zdravotnictví v 21. století jde. 348. Napadená ustanovení zní: „§ 4 … (5) Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. … § 28 (2) Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.“ 349. Argumentace vedlejších účastníků sice směřuje i proti § 45 až 47 zákona o zdravotních službách, jež vymezují povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb, její podstata však spočívá v tvrzeném opominutí zákonodárce stanovit povinnost léčit pacienta co nejlépe a včas. Vzhledem k tomu, že se jejich obsahu jinak nedotýká, nepovažoval Ústavní soudÚstavní soud za potřebné, a to i s ohledem na jejich rozsah, uvádět tato ustanovení v plném znění. 350. Ústavní soudÚstavní soud se musel v první řadě zabývat obsahem napadené právní úpravy, zhodnotit, v jakém směru představuje posun oproti dosavadnímu právnímu stavu, a posoudit její ústavněprávní význam. Napadená ustanovení obecným způsobem vymezují odborný standard (postup lege artis), jemuž musí odpovídat poskytování zdravotní péče a ostatních zdravotních služeb na území České republiky. Ve své podstatě jde o zákonem stanovené omezení způsobu výkonu této činnosti (čl. 26 Listiny), jež se týká všech zdravotnických pracovníků a jehož účelem je ochrana života a zdraví osob, které poskytují určitý druh a formu zdravotní péče. Neodborné zacházení při jejím poskytování by totiž s ohledem na povahu konkrétního zákroku mohlo vést k závažným negativním zásahům do zdraví nebo tělesné integrity jednotlivce, v jejímž důsledku by se poskytovaná péče nejen míjela se svým účelem, nýbrž by se sama stala nebezpečím pro hodnoty, jejichž ochraně má sloužit. Smysl takto vymezeného požadavku je nicméně širší a promítá se i do naplňování práva na život podle čl. 6 Listiny a práva na ochranu zdraví a na zdravotní péči podle čl. 31 Listiny. Tomuto právu odpovídá povinnost státu vytvořit systém veřejného zdravotního pojištění a jeho prostřednictvím zajistit občanům spravedlivý, tedy i vznik možných nerovností vylučující, způsob přístupu ke zdravotní péči přiměřené kvality [usnesení ze dne 5. května 1999 sp. zn. Pl. ÚS 23/98 (U 33/14 SbNU 319)]. Všichni pojištěnci by tak měli mít stejnou měrou nárok na taková ošetření a léčby, jež odpovídají objektivně zjištěným potřebám a požadavkům náležité úrovně a lékařské etiky. Vhodnost a účinnost léčby (tedy její kvalita) naopak nesmí představovat kritéria pro rozlišování zdravotní péče na základní (levnější) a nadstandardní (dražší) [srov. nález ze dne 4. června 2003 sp. zn. Pl. ÚS 14/02 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.)]. 351. Zákonná povinnost, aby zdravotní péče, resp. zdravotní služby byly poskytovány „v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy“ (§ 11 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu) nebo „podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů“ (napadená ustanovení), je vymezena pouze rámcově a její obsah je konkretizován souhrnem dostupných, odbornou veřejností akceptovaných a praxí ověřených poznatků lékařské vědy v konkrétním časovém období. To však neznamená, že by byla pro své adresáty vymezena vágně nebo neurčitě. Možnost zodpovězení otázky, zda jí určitý postup odpovídá nebo nikoliv, je třeba vnímat v kontextu kvalifikačních předpokladů pro výkon jednotlivých zdravotnických povolání. Obdobným způsobem je nakonec vymezena tato povinnost i v čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, podle něhož je jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. 352. Mezi požadavky plynoucími z dosavadní i nové právní úpravy není, pokud jde o citovanou část, zásadní rozdíl, přičemž jiný závěr neodůvodňují ani ostatní znaky obsažené v definici „náležité odborné úrovně“ podle § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách. Požadavek respektování individuality pacienta vyplývá již ze samotné skutečnosti, že účinek nebo vhodnost konkrétního typu léčby nebo zákroku se může lišit v závislosti na osobě pacienta, jeho duševním a fyzickém stavu. Za novum ale nelze označit ani ohled „na konkrétní podmínky a objektivní možnosti“, jimiž jsou nepochybně míněny jak specifické okolnosti, za nichž k poskytnutí zdravotních služeb došlo, tak i aktuální možnosti jednotlivých zdravotnických zařízení postupovat při jejich poskytování určitým způsobem. 353. Právě k tomuto znaku definice náležité odborné péče vztahují vedlejší účastníci své námitky, když tvrdí, že v jeho důsledku již zákon o zdravotních službách (oproti předchozí právní úpravě) netrvá na co nejlepší možné léčbě pacienta, tedy - jinými slovy - na tom, aby byl léčen v souladu s nejvyšším stupněm vědeckého poznání. Ústavní soudÚstavní soud však zastává názor, že takovýto požadavek z ústavního pořádku dovodit nelze. Především je třeba uvést, že vymezení podmínek, za nichž se jednotlivec může domoci práva na zdravotní péči, náleží ve smyslu čl. 31 ve spojení s čl. 41 odst. 1 Listiny zákonodárci. Jeho uvážení je přitom omezeno jednak obecnými principy spojenými se zásadou právního státu, především zásadou rovnosti a zákazem svévole, jednak požadavkem respektování podstaty a smyslu ústavně zaručeného práva (čl. 4 odst. 4 Listiny), jenž má v případě sociálních práv zpravidla povahu garance určitého plnění nebo služby, které sledují nějaký ústavně aprobovaný účel. Je tedy na něm, aby vymezil takové podmínky uplatňování práva podle čl. 31 Listiny, jež jednotlivým pojištěncům umožní přístup ke zdravotní péči, jež dostojí výše uvedeným požadavkům její kvality. Jakékoliv přiznané nároky jsou však vázány na rámec zdravotního pojištění a s tím spojený limitující faktor, kterým je omezený objem finančních zdrojů na úhradu zdravotní péče [srov. nález ze dne 10. července 1996 sp. zn. Pl. ÚS 35/95 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.), též poukaz na „dostupné zdroje“ podle čl. 3 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně]. Zákonný požadavek garance z celosvětového hlediska nejlepší úrovně poskytování zdravotní péče by proto místo skutečného zvýšení jejího standardu vedl s největší pravděpodobností k tomu, že by se tato úroveň stala v převážném množství případů nedosažitelnou a s ohledem na své náklady by přístup jednotlivce k zdravotní péči naopak fakticky omezovala. Jiný výklad nakonec nepřipouštěl ani § 11 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu, který vedlejší účastníci považují za ústavně konformní. Ani v jeho případě nemohly být přehlíženy faktické (finanční, znalostní i personální) limity, které byly a jsou určující pro rozsah a podobu poskytované zdravotní péče v České republice (srov. např. Císařová, D. - Sovová, O. Trestní právo a zdravotnictví, Praha: Nakladatelství Orac, 2000, s. 16-17). Odpověď na otázku, zda bude konkrétní typ léčby vždy tím nejlepším možným, nebo zda bude upřednostněna jiná (levnější) varianta, proto vždy závisí na uvážení zákonodárce, respektive na tom, jakým způsobem stanoví pravidla, jež budou pro rozhodnutí v této otázce určující. Takováto právní úprava samozřejmě nesmí vybočit z mezí, jež pro vymezení obsahu práva podle čl. 31 Listiny vyplývají z ústavního pořádku. 354. Z těchto důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že napadená ustanovení zjevně nejsou v rozporu s čl. 31 Listiny ani s čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, se kterým je v obsahové shodě. Tím je rovněž vyloučen i namítaný rozpor s čl. 24 této úmluvy, jež zaručuje osobě, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem, nárok na spravedlivou náhradu škody, a to za podmínek a postupů stanovených zákonem. Vedlejší účastníci takovýto rozpor namítali z důvodu, že podle jejich názoru zákon garantoval nižší úroveň zdravotní péče než uvedená úmluva. Závěrem Ústavní soudÚstavní soud neshledal protiústavnost napadených ustanovení, resp. § 45 až 47 zákona o zdravotních službách, z důvodu tvrzené absence povinnosti zdravotnických zařízení poskytovat zdravotní péči řádně a včas. K tomu postačí poznamenat, že uvedená povinnost je zahrnuta právě v povinnosti postupovat podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, pročež je tato námitka zcela bezpředmětná. XI./c Opomíjení faktické způsobilosti pacienta rozhodnout se o svých právech 355. Úmluva o lidských právech a biomedicíně ve svém čl. 6 odst. 2 stanoví, že „jestliže nezletilá osoba není podle zákona způsobilá k udělení souhlasu se zákrokem, nemůže být zákrok proveden bez svolení jejího zákonného zástupce, úřední osoby či jiné osoby nebo orgánu, které jsou k tomu zmocněny zákonem. Názor nezletilé osoby bude zohledněn jako faktor, jehož závaznost narůstá úměrně s věkem a stupněm vyspělosti.“ Vedlejší účastníci se domnívají, že § 35 zákona o zdravotních službách je v rozporu s uvedeným ustanovením, neboť opomíjí faktickou způsobilost nezletilých k udělování souhlasu se zdravotní péčí. Místo toho pouze stanoví povinnost zaznamenat názor nezletilého, příp. též pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům, do zdravotnické dokumentace. 356. Napadené ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách zní: „§ 35 (1) Nezletilému pacientovi a pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům se zdravotní služby poskytují se souhlasem jeho zákonného zástupce, s výjimkou případů, kdy lze zdravotní služby poskytovat bez souhlasu. Vždy je však třeba zjistit názor nezletilého pacienta, který je s ohledem na svůj věk schopen vnímat situaci a vyjadřovat se, a názor pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům. Vyjádří-li pacient uvedený ve větě druhé svůj názor, zaznamená se do zdravotnické dokumentace; do zdravotnické dokumentace se rovněž zaznamená důvod, pro který nemohl být názor pacienta zjištěn. (2) Jde-li o nezletilého pacienta, a) jehož zákonnými zástupci jsou rodiče, vyžaduje se 1. souhlas obou rodičů, a to k poskytnutí zdravotních služeb, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života, 2. souhlas alespoň jednoho z rodičů, a to k poskytnutí zdravotních služeb, které nejsou zdravotními službami podle bodu 1, nebo k postupu podle písmene b); tím není dotčena možnost poskytovat zdravotní péči bez souhlasu podle § 38, b) který dovršil 15 let věku, lze mu zdravotní služby poskytované registrujícím poskytovatelem poskytovat bez zjišťování souhlasu zákonného zástupce, pokud zákonný zástupce s takovým postupem vyjádří písemný souhlas, který může podmínit následným informováním o poskytnutých zdravotních službách; písemný souhlas zákonného zástupce je součástí zdravotnické dokumentace vedené o nezletilém pacientovi. (3) Poskytovatel oznámí soudu do 24 hodin za účelem ustanovení opatrovníka, že a) nelze získat k poskytnutí zdravotních služeb souhlas obou rodičů podle odstavce 2 písm. a) bodu 1, nebo b) názor pacienta uvedeného v odstavci 1 na poskytnutí zdravotních služeb, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit jeho další zdravotní stav nebo kvalitu života a které nelze poskytnout bez souhlasu, je v rozporu s názorem jeho zákonného zástupce. (4) Jde-li o zdravotní služby, které lze podle § 38 poskytovat bez souhlasu a jsou-li nezbytné k záchraně života nebo zdraví pacienta uvedeného v odstavci 1 a odpírají-li rodiče nebo jeden z nich nebo jiný zákonný zástupce souhlas, rozhodne o poskytnutí zdravotních služeb ošetřující lékař nebo jiný zdravotnický pracovník, určený poskytovatelem. (5) Jde-li o pacienta uvedeného v § 28 odst. 4, poskytovatel vyloučí, má-li podezření, že je tento pacient zneužíván nebo týrán, popřípadě, že je ohrožován jeho zdravý vývoj, přítomnost osob uvedených v § 28 odst. 3 písm. e) při poskytování zdravotních služeb, pokud jde o vyšetření za účelem vyloučení známek uvedených skutečností.“ 357. Napadené ustanovení vychází ze znění čl. 6 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, jehož znění ve svém odstavci 1 v podstatě přebírá a ve svých dalších odstavcích jej dále rozvádí. Zatímco uvedený článek předpokládá, že i když může být zákrok na nezletilém proveden jen se svolením jeho zákonného zástupce, bude zohledněn i názor nezletilé osoby jako faktor, jehož závaznost narůstá úměrně s věkem a stupněm vyspělosti, ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách stanoví pouze povinnost zápisu názoru nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům do zdravotnické dokumentace. Tato skutečnost však nijak nebrání provést jeho ústavně konformní výklad, který by mu přiznal širší význam spočívající v tom, že k tomuto názoru bude přihlédnuto. Zákon navíc sám předpokládá jeho relevanci, neboť řeší situaci, kdy se liší názor nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům a jejich zákonného zástupce. Ústavní soudÚstavní soud proto konstatuje, že nespatřuje nesoulad s ústavním pořádkem v otázce nedostatečného zohlednění vůle těchto osob. XI./d Omezení uplatnění dříve vysloveného přání 358. Další uplatněné námitky směřují proti časovému omezení platnosti dříve vysloveného přání podle § 36 odst. 3 zákona o zdravotních službách na 5 let. Vedlejší účastníci jsou rovněž přesvědčeni, že z § 36 odst. 6 zákona o zdravotních službách není zřejmé, zda je důvodem neuplatnění dříve vysloveného přání zbavení způsobilosti k právním úkonům v době vyslovení souhlasu, nebo v době poskytnutí zdravotní služby. Za působící proti svobodě občanů rozhodnout se o svých právech, zdraví a budoucím životě považují § 36 odst. 5 zákona o zdravotních službách, byť v tomto případě může s ohledem na další argumentaci jít pouze o nesprávné označení (místo odstavce 3). 359. Napadené ustanovení § 36 zákona o zdravotních službách zní: „§ 36 Dříve vyslovené přání (1) Pacient může pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit (dále jen „dříve vyslovené přání“). (2) Poskytovatel bude brát zřetel na dříve vyslovené přání pacienta, má-li ho k dispozici, a to za podmínky, že v době poskytování zdravotních služeb nastala předvídatelná situace, k níž se dříve vyslovené přání vztahuje, a pacient je v takovém zdravotním stavu, kdy není schopen vyslovit nový souhlas nebo nesouhlas. Bude respektováno jen takové dříve vyslovené přání, které bylo učiněno na základě písemného poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacient registrován, nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí. (3) Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání je písemné poučení podle odstavce 2. Platnost dříve vysloveného přání je 5 let. (4) Pacient může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče poskytovatelem nebo kdykoliv v průběhu hospitalizacehospitalizace, a to pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek; v tomto případě se nepostupuje podle odstavce 3. (5) Dříve vyslovené přání a) není třeba respektovat, pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím; rozhodnutí o nerespektování dříve vysloveného přání pacienta a důvody, které k němu vedly, se zaznamenají do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, b) nelze respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti, c) nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby, d) nelze respektovat, pokud byly v době, kdy poskytovatel neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti. (6) Dříve vyslovené přání nelze uplatnit, jde-li o nezletilé pacienty nebo pacienty zbavené způsobilosti k právním úkonům.“ 360. Vedlejší účastníci přímo neoznačují ústavní normu, se kterou má být napadené ustanovení v rozporu, z obsahu jejich argumentace je však zřejmé, že jde o čl. 9 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, podle něhož bude brán zřetel na dříve vyslovená přání pacienta ohledně lékařského zákroku, pokud pacient v době zákroku není ve stavu, kdy může vyjádřit své přání. Je třeba uvést, že i když toto ustanovení bylo od okamžiku, kdy se úmluva stala závaznou, přímo aplikovatelným, zákonodárce na existenci tohoto práva dlouho nereagoval ani pro jeho výkon neupravoval bližší podmínky. Vůbec poprvé tak činí až v § 36 zákona o zdravotních službách. 361. Institut dříve vysloveného přání umožňuje, aby pacient vyslovil souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím určité zdravotní služby nebo způsobem jejího poskytnutí pro případ, že by se dostal do takového zdravotního stavu, v němž jej nebude moci vyslovit. Vážnost důsledků tohoto projevu vůle vyžaduje, aby o tom, zda jej učinil právě dotčený pacient, neexistovaly žádné pochybnosti. Nesouhlas s určitým zákrokem totiž může vést ke zhoršení zdravotního stavu pacienta nebo dokonce i k jeho smrti. Ústavní soudÚstavní soud proto nepovažuje za nepřípustné omezení tohoto práva, pokud zákon jeho uplatnění podmíní určitými formálními požadavky, které budou bránit případnému zneužití tohoto institutu a umožní, aby byl skutečný obsah vůle tohoto pacienta jednoznačně seznatelný. Rovněž nelze nic vytknout ani požadavku poučení pacienta příslušným lékařem o důsledcích jeho rozhodnutí, jehož vztažení i na tento projev vůle plně odpovídá smyslu informovaného souhlasuinformovaného souhlasu podle čl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. V obou případech tak lze právní základ pro tato omezení spatřovat v čl. 5 a 9 ve spojení s čl. 27 této úmluvy, který umožňuje poskytnout větší právní ochranu při aplikaci biologie a medicíny, než je stanoveno v této úmluvě. 362. Vedle uvedených podmínek ale zákon stanoví rovněž časové ohraničení platnosti dříve vysloveného přání na dobu 5 let. Účelem tohoto opatření, na který ve svém vyjádření poukázal i ministr zdravotnictví, je ochrana pacienta s ohledem na předpokládaný vývoj v medicíně. Nové medicínské postupy, jež v době vyslovení přání nemohly být pacientovi známy, by totiž mohly být relevantním důvodem pro změnu jeho rozhodnutí, pokud by o nich věděl a zdravotní stav by mu umožňoval rozhodnout o poskytnutí určité zdravotní služby. Zákon tedy předpokládá, že má-li pacient zájem na trvání dříve vyjádřeného přání, musí toto přání vyslovovat (a tím i potvrzovat) opakovaně s určitým časovým odstupem. Možnost tak opětovně učinit přitom není nijak limitována a lze ji využít kdykoliv, a to i před uplynutím této doby. 363. Ústavní soudÚstavní soud si v této souvislosti položil otázku, zda takováto úprava neodporuje čl. 9 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, který stanoví povinnost přihlédnout k přání pacienta, aniž by se platnost tohoto přání s ohledem na plynutí času jakkoliv omezovala. Při jejím posouzení přitom vycházel z účelu tohoto institutu. Jak již bylo uvedeno, čl. 27 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně umožňuje přijmout taková zákonná opatření, v jejichž důsledku bude poskytnuta větší právní ochrana při aplikaci biologie a medicíny. Tato možnost v případě institutu dříve vysloveného přání nepochybně zahrnuje i opatření, jež zaručí, že toto přání bylo učiněno vážně a s vědomím možných důsledků, přičemž požadavek opětovného potvrzování tohoto přání s určitým časovým odstupem nepochybně je způsobilý plnit tuto garanční funkci. Neplatí to však vždy. Je třeba odlišit situace, kdy nové vyslovení tohoto přání je ze strany pacienta bez větších obtíží možné, a kdy naopak - s ohledem na jeho zdravotní stav - možné není. Právě v těchto případech se napadené časové ohraničení dostává do rozporu se smyslem institutu dříve vysloveného přání. Pacient totiž toto přání projevil právě pro případ, že o sobě nebude schopen sám rozhodnout, zákon však i v případě, kdy taková situace nastane, podmiňuje jeho další platnost novým projevem vůle, jenž již však ze strany pacienta nemůže být učiněn. Důsledky uvedeného nedostatku právní úpravy lze demonstrovat na příkladu pacienta postiženého Alzheimerovou chorobou, který ještě předtím, než mu jeho zdravotní stav přestane umožňovat vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotním služby, projeví předepsaným způsobem vůli, aby v případě infarktu nebyl resuscitován. Toto přání může platit několik měsíců nebo let poté, co již nebude moci souhlas poskytnout, den po uplynutí pětileté doby již k tomuto přání ale nebude moci být vůbec přihlédnuto, ačkoliv s výjimkou uplynutí této doby nedošlo k žádné skutečnosti, jež by zpochybňovala další trvání předmětného přání, a pacient sám své původní přání nemůže vyslovit opětovně. Důvody původního přání přitom mohou být výrazem dlouhodobého hodnotového přesvědčení pacienta, u něhož by jakákoliv obecná úvaha o neaktuálnosti tohoto projevu vůle v důsledku plynutí času neměla věcného opodstatnění. 364. Ústavní soudÚstavní soud zastává názor, že není slučitelné s právem pacienta podle čl. 9 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, aby na jeho dříve vyslovené přání nemohl být brán zřetel jen v důsledku uplynutí zákonem stanovené doby jeho platnosti, pokud tento pacient nebude mít současně skutečnou možnost toto přání svým projevem vůle obnovit. Vzhledem k tomu, že napadené ustanovení takovouto možnost umožňuje, je třeba jej hodnotit jako omezení předmětného práva postrádající jakýkoliv ústavně aprobovaný důvod (srov. čl. 26 a 27 uvedené úmluvy), v důsledku čehož je v rozporu s čl. 9 uvedené úmluvy. Tento nesoulad se samozřejmě týká toliko poslední věty § 36 odst. 3 zákona o zdravotních službách, podle které je platnost dříve vysloveného přání 5 let. 365. Pokud jde o námitku zákazu využití možnosti dříve vysloveného přání v případě osob nezletilých nebo zbavených způsobilosti k právním úkonům, vedlejší účastníci namítali v podstatě neurčitost § 36 odst. 6 zákona o zdravotních službách. Takovémuto závěru ale nelze přisvědčit již z toho důvodu, že toto ustanovení se jednoznačně vztahuje na situace, kdy osoba v něm uvedená chce vyslovit dříve vyslovené přání, a nikoliv, kdy byla určitá osoba až poté, co učinila předmětný projev vůle, zbavena způsobilosti k právním úkonům. Posledně uvedená situace bude naopak v praxi typicky vytvářet prostor pro aplikaci tohoto institutu. Uvedená námitka proto není důvodná. 366. Případným nesouladem § 36 odst. 5 zákona o zdravotních službách z důvodu jeho působení proti svobodě občanů rozhodnout se o svých právech, zdraví a budoucím životě se Ústavní soudÚstavní soud nezabýval, protože jej vedlejší účastníci nijak blíže nerozvedli. Jeho podstatu přitom nelze dovodit ani z jejich ostatní argumentace. XI./e Odmítnutí přijetí pacienta nebo ukončení péče o něj 367. Vedlejší účastníci upozorňují na závažný dopad § 48 odst. 1 a 2 zákona o zdravotních službách, jenž upravuje důvody ukončení péče o pacienta, do základních práv pacienta. Argumentují poukazem na podle jejich názoru vágní a zavádějící důvod obsažený v odstavci 2 písmenu c), podle něhož bude péče o pacienta ukončena, pokud ten vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb. Posouzení, zda tento důvod nastal, bude přitom jen v moci poskytovatele, proti jehož rozhodnutí se pacient nebude moci nijak bránit. Tím dojde v rozporu s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně a čl. 1, 4 a čl. 7 odst. 1 Listiny k legalizaci existující nepřípustné praxe odmítání péče onkologickým pacientům, kteří z určitých důvodů nechtějí podstoupit veškerou navrhovanou léčbu. 368. Napadené ustanovení § 48 odst. 1 a 2 zákona o zdravotních službách zní: „§ 48 (1) Poskytovatel, kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud a) by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým, b) by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby, nebo c) není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace, či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči. (2) Poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že a) prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele, b) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele; ustanovení § 47 odst. 2 není dotčeno, c) pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb, d) pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem, e) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta; ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo váženému poškození zdraví pacienta.“ 369. Ústavní soudÚstavní soud neshledává důvod ukončení zdravotní péče podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona o zdravotních službách vágním nebo neurčitým. Poskytování zdravotních služeb je podle § 28 odst. 1 tohoto zákona a v souladu s čl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně vázáno na svobodný a informovaný souhlasinformovaný souhlas pacienta, přičemž ukončení péče o pacienta je logickým vyústěním situace, kdy pacient nesouhlasí s poskytováním žádné zdravotní služby. 370. Kromě uvedeného důvodu napadají vedlejší účastníci absenci možnosti bránit se proti nesprávnému posouzení existence důvodů ukončení péče ze strany poskytovatele zdravotního zařízení, ani tato námitka ale není namístě. Odmítnutí přijetí pacienta nebo ukončení péče o něj, aniž by k tomu byly splněny zákonné podmínky, by mohlo vést k důsledkům v rovině občanskoprávních vztahů, a to především, pokud jde o případnou otázku náhrady škody. Dotčenému pacientovi je tedy v tomto smyslu zaručena soudní ochrana jeho práva v souladu s čl. 36 odst. 1 Listiny. K tomu lze dodat, že tato ochrana je zároveň doplněna formou správního dozoru v oblasti poskytování zdravotních služeb, neboť postup poskytovatele zdravotních služeb v rozporu s § 48 zákona o zdravotních službách je správním deliktem podle § 117 odst. 3 písm. a) a b) téhož zákona. Argumentace vedlejších účastníků není ve vztahu k napadeným ustanovením důvodná. XI./f Neposkytnutí zdravotní služby 371. Zákon o zdravotních službách umožňuje zdravotnickým pracovníkům neposkytnout zdravotní služby v případě přímého ohrožení jejich života nebo vážného ohrožení zdraví nebo odporuje-li to jejich svědomí nebo náboženskému vyznání. Vedlejší účastníci jsou přesvědčeni, že napadené ustanovení § 50 zákona o zdravotních službách vystavuje pacienty riziku ohrožení jejich zdraví, nebo dokonce navádí ke spáchání trestného činutrestného činu. Kritice podrobují skutečnost, že zdravotničtí pracovníci dál nebudou muset poskytovat pomoc bez ohledu na vlastní riziko, ačkoliv jim tato povinnost vyplývá z lékařské přísahy i z řady profesních kodexů. 372. Napadené ustanovení § 50 zákona o zdravotních službách zní: „§ 50 Práva zdravotnického pracovníka (1) Zdravotnický pracovník má právo a) získat od pacienta informace o tom, že pacient, kterému má poskytovat zdravotní služby, je nosičem infekční nemoci podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a o dalších závažných skutečnostech týkajících se pacientova zdravotního stavu, b) neposkytnout zdravotní služby v případě, že by došlo při jejich poskytování k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví. (2) Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi v případě, že by jejich poskytnutí odporovalo jeho svědomí nebo náboženskému vyznání. O této skutečnosti je povinen ihned informovat poskytovatele, který zajistí pacientovi jiného zdravotnického pracovníka. Nemůže-li poskytovatel zajistit jiného zdravotnického pracovníka, zajistí pacientovi jiného poskytovatele, který mu zdravotní služby poskytne, pokud pacient zajištění jiného poskytovatele neodmítne. Záznam o odmítnutí zajištění jiného zdravotnického pracovníka nebo poskytovatele je součástí zdravotnické dokumentace; záznam podepíší pacient a zdravotnický pracovník. Zdravotnický pracovník nemůže odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi z důvodu uvedeného ve větě první, pokud by odmítnutím došlo k ohrožení života pacienta nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví a poskytovatel není schopen zajistit poskytnutí zdravotních služeb jiným zdravotnickým pracovníkem. Podle věty první až čtvrté se obdobně postupuje, odmítne-li poskytnutí zdravotních služeb poskytovatel. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.“ 373. Ve svém návrhu vedlejší účastníci výslovně neoznačují, s jakou ústavní normou má být napadené ustanovení v rozporu, a omezují se na tvrzení nesouladu s profesními kodexy nebo dokonce s ustanoveními trestního zákoníku, jenž však v tomto řízení posuzovat nelze. Ústavněprávní argumentaci je tak možné spatřovat pouze v poukazu na to, že neposkytnutím zdravotní péče by mohli být pacienti vystaveni riziku poškození zdraví, jenž Ústavní soudÚstavní soud po obsahové stránce hodnotí jako námitku nesouladu s právem na ochranu zdraví a na zdravotní péči podle čl. 31 Listiny. 374. Již bylo uvedeno, že zákonodárce má velmi široké uvážení pro regulaci této oblasti právních vztahů. Listina mu totiž svěřuje, aby zákonem vymezil podmínky a rozsah, v jakém bude realizováno právo na bezplatnou zdravotní péči na základě zdravotního pojištění, přičemž současně v čl. 41 odst. 1 Listiny stanoví, že tohoto práva se může občan domáhat jen v mezích prováděcích zákonů. Posouzení souladu této právní úpravy se základním právem podle čl. 31 Listiny ale závisí v první řadě na tom, zda tato regulace svou povahou zasahuje do samotné podstaty tohoto základního práva (druhý krok testu rozumnosti, srov. bod 244 tohoto nálezu). V opačném případě by vymezení obsahu tohoto práva záviselo na politickém uvážení zákonodárce, a to i pokud jde o otázku účelnosti nebo potřebnosti. Případný přezkum ze strany Ústavního souduÚstavního soudu se v těchto případech omezuje na respektování požadavku vyloučení svévole, což znamená, že konkrétní právní úprava musí být vhodná dosáhnout účelu prováděného práva a nesmí být zjevně nerozumná [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 1/08, bod 103; nález ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10, bod 48]. 375. Podstatou práva podle čl. 31 Listiny je požadavek, aby zákon umožňoval rovný přístup občanů ke zdravotní péči přiměřené kvality, a to na základě veřejného zdravotního pojištění. K reálnému naplňování tohoto práva pak dochází prostřednictvím složitého systému právních vztahů, z nichž některé vznikají mezi jednotlivcem a veřejnou mocí (např. povinnost platit pojistné), jiné zas mezi subjekty, které jsou vzájemně v rovném postavení. Tak tomu je především v případě právních vztahů mezi pacientem a poskytovatelem zdravotní péče nebo mezi tímto poskytovatelem a konkrétním zdravotnickým pracovníkem, jež pacientovi určitou zdravotní službu poskytuje. Právě posledně uvedeného pracovníka se týká napadené ustanovení, které v dotčené části řeší kolizi mezi jeho povinností poskytovat zdravotní služby, jež byla stanovena jako „omezení pro výkon určitého povolání“ ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny, a jeho právy na život a ochranu zdraví a svobodou svědomí a náboženského vyznání. Činí tak přitom prostřednictvím stanovení výjimek z uvedené povinnosti. 376. Námitky vedlejších účastníků se netýkají otázky, zda předmětná povinnost nezasahuje nepřípustným způsobem do základního práva zdravotnických pracovníků, což je i důvod, pro který se touto rovinou nezabýval (alespoň ne primárně) ani Ústavní soudÚstavní soud. Možný nesoulad s ústavním pořádkem naopak spatřují z hlediska práva na ochranu zdraví a zdravotní péči osob, v jejichž prospěch má být zdravotní služba poskytnuta, jež má být v důsledku zákonem stanovených výjimek z povinnosti zdravotnických pracovníků ohroženo. Tento závěr však podle Ústavního souduÚstavního soudu není správný. Z posledně uvedeného práva vyplývá obecná povinnost státu zabezpečit poskytování zdravotní péče občanům, což však neznamená, že každý zdravotnický pracovník musí bez ohledu na své svědomí nebo náboženské přesvědčení, resp. hodnoty, které vyznává, vždy poskytnout jakoukoliv zdravotní péči. Z hlediska předmětného práva totiž není podstatné, který zdravotnický pracovník tuto službu poskytne, nýbrž to, aby k jejímu poskytnutí došlo. Zaručuje-li zároveň § 50 odst. 2 věta pátá zákona o zdravotních službách, že k tomuto odmítnutí nedojde v případě, pokud by odmítnutím došlo k ohrožení života pacienta nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví a poskytovatel není schopen zajistit poskytnutí zdravotních služeb jiným zdravotnickým pracovníkem, je zcela evidentní, že se tato úprava nedotýká podstaty práva podle čl. 31 Listiny. 377. O jinou situaci se jedná při neposkytnutí zdravotní služby podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách, tedy v případě, že by při jejich poskytování došlo k přímému ohrožení života zdravotnického pracovníka nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví. Tato výjimka se totiž uplatní bez ohledu na to, zda je pacient vystaven riziku poškození zdraví nebo dokonce smrti, a v konkrétních případech bude vlastně aprobovat důsledek, že určité osobě vůbec nebude poskytnuta zdravotní péče. Napadené ustanovení se tak v tomto smyslu dotýká samotné podstaty práva na ochranu zdraví a na zdravotní péči, pročež musí být zkoumáno, zda zásah do tohoto práva za účelem ochrany práva zdravotnického pracovníka na život a ochranu jeho zdraví obstojí v testu proporcionality. Jinými slovy, je třeba posoudit, zda právo neposkytnout zdravotní péči s ohledem na předmětná rizika, které je nepochybně vhodným (způsobilým) opatřením pro dosažení ochrany života a zdraví zdravotnického pracovníka, převáží nad právem osoby na ochranu jejího zdraví, resp. na poskytnutí zdravotní péče. 378. V rámci abstraktní kontroly ústavnosti je prostor pro zodpovězení této otázky omezen na obecné vážení v kolizi stojících hodnot. Ústavní soudÚstavní soud je přesvědčen, že život a zdraví zdravotnického pracovníka jsou hodnoty, kterým při výkonu tohoto povolání rovněž náleží ochrana a které odůvodňují existenci meze ve vztahu k míře rizika, jehož postoupení lze od zdravotnického pracovníka bezpodmínečně vyžadovat. Co lze považovat za přímé ohrožení života nebo vážné ohrožení zdraví ale závisí na vyhodnocení konkrétních okolností. Z hlediska tohoto přezkumu je podstatné, že neposkytnutí zdravotní služby musí být opatřením nezbytným, a tedy nemůže být akceptováno v případě, pokud by rizika spojená s jejím poskytnutím bylo možné s ohledem na tyto okolnosti účinným způsobem eliminovat. Zároveň však platí, že určení míry rizika není věcí exaktní a možnost jeho objektivního posouzení může být vždy ovlivněna rozsahem informací, které měl zdravotnický pracovník v relevantním okamžiku k dispozici. Jsou-li tyto podmínky splněny, lze konstatovat, že napadené ustanovení umožňuje omezit právo na zdravotní péči podle čl. 31 Listiny způsobem, který je v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny. Jakékoliv bližší posouzení proporcionality bude možné až v konkrétních případech aplikace napadeného ustanovení. XI./g Zpracování osobních údajů pacienta a vedení zdravotnické dokumentace 379. Námitka směřující proti právní úpravě zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů pacienta a konkrétně nakládání s jeho rodným číslem podle § 52 zákona o zdravotních službách spočívá toliko v tvrzení jeho nesouladu s řadou ustanovení především Listiny a Úmluvy, aniž by vedlejší účastníci jakýmkoliv způsobem naznačili, v čem konkrétně má tento rozpor spočívat. Ústavní soudÚstavní soud se jí proto nezabýval. 380. Stejný závěr platí i pro jejich námitku ve vztahu k § 53 a 54 zákona o zdravotních službách, jež upravují způsob vedení zdravotnické dokumentace a jimž vedlejší účastníci vytýkají, že nestanovují povinnost chránit dokumentaci v listinné podobě. Ani v tomto případě nijak nevysvětlují, v čem má spočívat její ústavněprávní relevance. Zmíněnému požadavku na napadená ustanovení navíc podle Ústavního souduÚstavního soudu nepochybně odpovídá povinnost uchovávat zdravotnickou dokumentaci a nakládat s ní podle příslušných právních předpisů podle § 53 odst. 1 zákona o zdravotních službách ve spojení s právní úpravou nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořizování jejích výpisů nebo kopií podle § 65 až 69 zákona o zdravotních službách. XI./h Vymezení postavení odborného zástupce 381. Poslední námitka vedlejších účastníků směřovala proti § 14 zákona o zdravotních službách, jenž stanoví podmínky ustanovení určité osoby odborným zástupcem poskytovatele zdravotních služeb. Napadenému ustanovení vytýkají, že neurčitě definuje, za co je odborný zástupce odpovědný, a že připouští, aby jedna osoba působila jako odborný zástupce až ve dvou zdravotnických zařízeních. Nesoulad s právem na bezplatnou zdravotní péči ve smyslu čl. 31 Listiny přitom spatřují v nedostatečných zárukách, zda tato péče bude poskytována v dostatečné kvalitě. 382. Napadené ustanovení zní: „§ 14 Odborný zástupce (1) Odborný zástupce odborně řídí poskytování zdravotních služeb. Odborným zástupcem může být ustanovena fyzická osoba, která je a) způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle § 12 a je členem České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory (dále jen „komora“), jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, b) plně způsobilá k právním úkonům, c) bezúhonná, d) držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít. Odborným zástupcem nemůže být ustanovena fyzická osoba, u níž trvá některá z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17. (2) Funkce odborného zástupce musí být vykonávána v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli. Tato podmínka neplatí, je-li odborný zástupce statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu poskytovatele nebo je-li odborný zástupce manželem nebo registrovaným partnerem poskytovatele; i v tomto případě musí být odborný zástupce k poskytovateli ve smluvním vztahu. (3) Odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro řádné odborné řízení poskytovaných zdravotních služeb. Stejná osoba nemůže vykonávat funkci odborného zástupce pro více než 2 poskytovatele. (4) Odborný zástupce je povinen písemně oznámit poskytovateli všechny změny údajů uvedených o něm v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, v žádosti o udělení tohoto oprávnění a v dokladech předkládaných s touto žádostí a změny a doplnění údajů týkajících se podmínek pro výkon funkce odborného zástupce a předložit doklady o nich. Změny a doplnění údajů podle věty první musí odborný zástupce oznámit do 10 dnů ode dne, kdy k nim došlo. (5) Přestane-li odborný zástupce vykonávat svou funkci nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon této funkce, je poskytovatel povinen ustanovit nového odborného zástupce nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se o některé z těchto skutečností dozvěděl.“ 383. Z ustanovení § 14 odst. 1 zákona o zdravotních službách vyplývá, že odborný zástupce odborně řídí poskytování zdravotních služeb, sám však není jejich poskytovatelem ve smyslu tohoto zákona. Jeho odpovědnost proto nelze zaměňovat s odpovědností poskytovatele. Námitka, podle níž není zřejmé, zda „se jeho odbornost a odpovědnost týká poskytování zdravotních služeb nebo odborného řízení poskytování těchto služeb“ proto není nijak opodstatněná a zcela postrádá jakoukoliv ústavněprávní relevanci. 384. Zbylá argumentace vedlejších účastníků vychází z předpokladu, že obsahem práva na zdravotní péči ve smyslu čl. 31 Listiny není jen vymezení rozsahu, v jakém bude tato péče bezplatně poskytována na základě veřejného zdravotního pojištění, nýbrž i určité další požadavky, směřující k její kvalitě. S tímto východiskem lze souhlasit v tom smyslu, že přiměřená kvalita poskytované zdravotní péče je nevyhnutelným předpokladem toho, aby tato péče byla způsobilá dosáhnout sledovaného účelu. Její standard tak v podstatě musí odpovídat požadavkům vyplývajícím z čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Pokud by přitom v tomto směru zákon neposkytoval žádné nebo pouze domnělé garance, bylo by možné uvažovat i o jeho nesouladu s uvedeným ústavním právem. Takovýto závěr by nicméně předpokládal, že napadená právní úprava svým obsahem nedbá samotné podstaty a smyslu základního práva, čemuž však Ústavní soudÚstavní soud přisvědčit nemůže. 385. Připuštění možnosti, aby byla jedna osoba odborným zástupcem až dvou poskytovatelů, se sice v širším smyslu týká kvality poskytování zdravotní péče, svým obsahem však nijak nezpochybňuje existenci jejích účinných záruk. Předmětné omezení, a to za současně stanovené podmínky, že tato osoba musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro řádné odborné řízení poskytovaných zdravotních služeb, směřuje právě k tomu, aby tato funkce nebyla u více poskytovatelů vykonávána toliko formálně. Posouzení vhodnosti a správnosti tohoto opatření, tedy zda je postačující omezení na dvě zdravotnická zařízení, ale Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší. Jeho přezkum se může omezit pouze na již zmíněnou otázku vyloučení svévole, v níž napadené ustanovení nepochybně obstojí, neboť je způsobilé dosáhnout svůj výše uvedený účel a v žádném případě jej nelze označit za nerozumné. Ani ve vztahu k tomuto ustanovení proto není návrh vedlejších účastníků důvodný. XI./i Ostatní ustanovení zákona o zdravotních službách 386. Vůči ostatním ustanovení zákona o zdravotních službách vedlejší účastníci žádné námitky neuplatnili, pročež se Ústavní soudÚstavní soud jejich souladem s ústavním pořádkem nezabýval. XII. Formulace derogačních výroků a jejich právní důsledky 387. Ze všech uvedených důvodů rozhodl Ústavní soudÚstavní soud o tom, že § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., § 36 odst. 3 ve slovech „Platnost dříve vysloveného přání je 5 let.“, § 76 a 77, § 121 odst. 1 ve slovech „a to po dobu nejdéle 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak“, včetně čárky jim předcházející, odst. 4 věty první ve slovech „nejpozději však uplynutím 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“, včetně čárky jim předcházející, odst. 4 věty druhé a odst. 5 zákona o zdravotních službách nejsou v souladu s ústavním pořádkem, pročež je podle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zrušil. 388. V případě § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., dopadají důvody derogace na všechny případy aplikace, kdy došlo na základě tohoto ustanovení k vyřazení osoby z evidence uchazečů o zaměstnání. Tím sice není dotčena platnost rozhodnutí, jimiž bylo rozhodnuto podle tohoto ustanovení, tato skutečnost však nebrání tomu, aby předmětné derogační důvody byly zohledněny v rámci případného následného přezkumu těchto rozhodnutí, uplatnila-li proti nim dotčená osoba právní prostředky, jež jí zákon poskytuje k ochraně jejích práv. Podle § 71 odst. 2 zákona o Ústavním soudu tato rozhodnutí zároveň dál nebrání opětovnému zařazení těchto osob do evidence uchazečů o zaměstnání na základě jejich nové žádosti, a to i před uplynutím lhůty podle § 30 odst. 4 písm. b) zákona o zaměstnanosti. 389. Dále je třeba uvést, že zrušení příslušných částí § 121 zákona o zdravotních službách znamená, že nadále zůstanou v platnosti dosavadní registrace podle zákona o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Poslední větu § 121 odst. 1 zákona o zdravotních službách, která není derogačním důvodem nijak dotčena, je přitom třeba interpretovat tím způsobem, že jednotliví poskytovatelé mají i nadále možnost, nikoliv však povinnost požádat o nové oprávnění. Tento závěr však platí jen za předpokladu, že u poskytovatele zdravotních služeb nedošlo k takové změně, v důsledku které by nemohl vykonávat svoji činnost za podmínek stanovených v registraci. V takovém případě by musel postupovat podle obecné právní úpravy zákona o zdravotních službách, což naznačuje i znění jeho ustanovení § 121 odst. 3. Musel by tedy požádat o její změnu. 390. Pokud došlo v mezidobí k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb na základě již vyřízené žádosti podle § 121 odst. 5 zákona o zdravotních službách, a tím podle jeho odstavce 4 i k zániku dosavadní registrace, vykonatelnost takovéhoto rozhodnutí není tímto nálezem nijak dotčena. Ustanovení § 71 odst. 2 zákona o Ústavním soudu se v případě těchto rozhodnutí neuplatní, protože předmětný derogační důvod nijak nezpochybňuje možnost vydání nového oprávnění, ale pouze povinnost o něj žádat. 391. Zrušení § 76 a 77 zákona o zdravotních službách nemění nic na tom, že zákon nadále předpokládá existenci Národního registru zdravotnických pracovníků [srov. § 72 odst. 1 písm. d) zákona o zdravotních službách]. I po vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů se proto dál aplikuje přechodné ustanovení § 127 odst. 9 zákona o zdravotních službách, podle něhož se do doby zřízení nového registru postupuje podle dosavadních právních předpisů. V tomto případě to znamená, že se po takto vymezenou dobu aplikuje předchozí právní úprava Registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (srov. bod 296 tohoto nálezu). Ke zřízení Národního registru zdravotnických pracovníků bude moci dojít až poté, co zákonodárce novým způsobem stanoví jeho obsah. 392. Ve zbývající části Ústavní soudÚstavní soud neshledal návrh důvodným a podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jej zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k výroku I rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Ivana Janů a Vladimír Kůrka, k výroku V rozhodnutí pléna soudci Vlasta Formánková, Pavel Holländer, Jan Musil, Jiří Nykodým a Miloslav Výborný a k odůvodnění výroku I rozhodnutí pléna soudkyně Dagmar Lastovecká.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001 Vyhlášeno 7. 12. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2012, částka 51/2012 * ČÁST I - Změny průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI * Článek 2 - (1) Na základě článku 1 odst. 1 této smlouvy připadají k výsostnému území Rakouské republiky následující části výsostného území České republiky: * Článek 3 - Přechodem vlastnictví podle článku 2 této smlouvy zanikají všechna ostatní práva k přecházejícím nemovitostem, pokud tato práva nevyplývají z jiných mezinárodních smluv. * Článek 4 - V případě, že v důsledku přechodu vlastnictví podle článku 2 této smlouvy dojde k porušení práv třetích osob, smluvní stát, na jehož výsostném území se nemovitosti nacházely před přechodem vlastnictví, poskytne těmto třetím osobám náhradu podle svých vnitr * ČÁST II - Změny a doplňky jednotlivých ustanovení Smlouvy o státních hranicích * ČÁST III - Přechodná a závěrečná ustanovení 1 2 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2012 96 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. listopadu 2011 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 19731), ve znění Smlouvy ze dne 26. října 20012). Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Vídni dne 4. září 2012. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 7 odst. 1 dne 1. prosince 2012. Vstupem této smlouvy v platnost pozbývá platnosti Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Rakouskou spolkovou vládou o vstupu na části území dotčené úpravami hraničních vod podepsaná ve Vídni dne 11. května 1978 a vyhlášená pod č. 88/1978 Sb. České znění Dohody se vyhlašuje současně. SMLOUVA mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001 Česká republika a Rakouská republika vedeny přáním udržovat státní hranice mezi oběma státy v souvislosti se stavebními opatřeními provedenými na hraničních vodách i v budoucnosti zřetelné, zohledňujíce nové podmínky pro práce podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001 (dále jen „Smlouva o státních hranicích“), zejména v souvislosti se zrušením kontrol na společných státních hranicích, se dohodly takto: ČÁST I Změny průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI Článek 1 (1) Odchylně od úpravy článku 1 a přílohy 7 Smlouvy o státních hranicích je průběh státních hranic určen: 1. v hraničním úseku X od hraničního znaku X/41-06 až k hraničnímu znaku XI C - hráz na Dyji (česká obecobec Břeclav, okres Břeclav, na jedné straně, a rakouská obecobec Bernhardsthal, politický okres Mistelbach, na straně druhé) přílohou 1; 2. v hraničním úseku XI od hraničního znaku XI až k průsečíku státních hranic v řece Dyji s přímkou, která je určena polohami hraničních znaků XI/6/1 a XI/6/2 - průkopy na Dyji (české obceobce Břeclav a Lanžhot, okres Břeclav, na jedné straně, a rakouské obceobce Bernhardsthal a Rabensburg, politický okres Mistelbach, jakož i Hohenau an der March, politický okres Ganserndorf, na straně druhé), aniž by byla dotčena úprava článku 3 odst. 1 až 3 Smlouvy o státních hranicích, přílohou 2. (2) Přílohy 1 a 2 jsou součástí této smlouvy. Přílohy obsahují popis státních hranic, plán státních hranic, situační plán (se seznamem ploch) a seznam souřadnic. Ustanovení o přechodu částí území Článek 2 (1) Na základě článku 1 odst. 1 této smlouvy připadají k výsostnému území Rakouské republiky následující části výsostného území České republiky: v případě uvedeném pod číslem 1 citovaného ustanovení této smlouvy části území znázorněné v situačním plánu v příloze 1 o celkové výměře 15.161 m2; v případě uvedeném pod číslem 2 citovaného ustanovení této smlouvy části území znázorněné v situačním plánu v příloze 2 o celkové výměře 225.552 m2. NemovitostiNemovitosti nacházející se na uvedených částech území, včetně staveb, jiných zařízení a porostů, přecházejí do vlastnictví Rakouské republiky (Spolku). (2) Na základě článku 1 odst. 1 této smlouvy připadají k výsostnému území České republiky následující části výsostného území Rakouské republiky: v případě uvedeném pod číslem 1 citovaného ustanovení této smlouvy části území znázorněné v situačním plánu v příloze 1 o celkové výměře 15.395 m2; v případě uvedeném pod číslem 2 citovaného ustanovení této smlouvy části území znázorněné v situačním plánu v příloze 2 o celkové výměře 225.318 m2. NemovitostiNemovitosti nacházející se na uvedených částech území, včetně staveb, jiných zařízení a porostů, přecházejí do vlastnictví České republiky. Článek 3 Přechodem vlastnictví podle článku 2 této smlouvy zanikají všechna ostatní práva k přecházejícím nemovitostemnemovitostem, pokud tato práva nevyplývají z jiných mezinárodních smluv. Článek 4 V případě, že v důsledku přechodu vlastnictví podle článku 2 této smlouvy dojde k porušení práv třetích osob, smluvní stát, na jehož výsostném území se nemovitostinemovitosti nacházely před přechodem vlastnictví, poskytne těmto třetím osobám náhradu podle svých vnitrostátních právních předpisů. Vůči smluvnímu státu, do jehož vlastnictví nemovitostinemovitosti přechází, nemohou třetí osoby uplatňovat žádné nároky. ČÁST II Změny a doplňky jednotlivých ustanovení Smlouvy o státních hranicích Článek 5 Smlouva o státních hranicích se mění a doplňuje takto: 1. Do článku 32 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Příslušné úřady smluvních států mohou ve zvláštních případech, zejména s ohledem na ochranu životního prostředí, na návrh Stálé česko-rakouské hraniční komise (článek 35) povolovat výjimky ze závazku vyplývajícího z odstavce 1.“. 2. Dosavadní článek 32 odstavec 2 se označuje jako článek 32 odstavec 3. 3. Do článku 33 se vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Příslušné úřady smluvních států mohou ve zvláštních případech a při zachování zřetelnosti průběhu státních hranic na návrh Stálé česko-rakouské hraniční komise povolovat výjimky ze závazku vyplývajícího z odstavce 1.“. 4. Část VI, jakož i přílohy 18a a 18b se zrušují. 5. Za článek 42 se vkládá nový článek 43, který zní: „Článek 43 Komise vybaví osoby, které mají provádět práce podle této smlouvy, příslušným pověřením. Toto písemné pověření, jakož i platný cestovní doklad musí mít tyto osoby při provádění prací na výsostném území druhého smluvního státu při sobě.“. ČÁST III Přechodná a závěrečná ustanovení Článek 6 Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Ustanovení této smlouvy nelze s výjimkou článku 5 vypovědět. Článek 7 (1) Tato smlouva podléhá ratifikaci. Smlouva vstoupí v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém budou vyměněny ratifikační listiny. (2) Vstupem této smlouvy v platnost pozbývá platnosti Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Rakouskou spolkovou vládou o vstupu na části území dotčené úpravami hraničních vod ze dne 11. května 1978. NA DŮKAZ toho zmocněnci obou smluvních států tuto smlouvu podepsali. DÁNO v Praze dne 3. listopadu 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Českou republiku Jan Kubice v. r. ministr vnitra Za Rakouskou republiku Ferdinand Trauttmansdorff v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rakouské republiky v České republice Příloha 1 694kB 962kB 1015kB 648kB 632kB 551kB 311kB 330kB 532kB 676kB 498kB 364kB 416kB 272kB 252kB 246kB 396kB 293kB 323kB 1MB 400kB 677kB Příloha 2 709kB 958kB 1MB 538kB 464kB 329kB 322kB 286kB 291kB 296kB 264kB 284kB 278kB 230kB 303kB 361kB 205kB 329kB 270kB 325kB 342kB 383kB 298kB 281kB 379kB 496kB 268kB 292kB 684kB 673kB 1) Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích podepsaná ve Vídni dne 21. prosince 1973 byla vyhlášena pod č. 95/1975 Sb. 2) Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973 podepsaná v Praze dne 26. října 2001 byla vyhlášena pod č. 83/2004 Sb. m. s.
Vyhláška č. 434/2012 Sb.	Vyhláška č. 434/2012 Sb. Vyhláška o stanovení vzoru formuláře oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb Vyhlášeno 7. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 157/2012 * § 1 - Vzor formuláře oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb je uveden v příloze k této vyhlášce. * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. k vyhlášce č. 434/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (357/2023 Sb.) 434 VYHLÁŠKA ze dne 27. listopadu 2012 o stanovení vzoru formuláře oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., k provedení § 18 odst. 1 zákona o poštovních službách: § 1 Vzor formuláře oznámení podnikání v oblasti poštovních služebpoštovních služeb je uveden v příloze k této vyhlášce. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda Rady: PhDr. Dvořák, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 434/2012 Sb. 1MB
Vyhláška č. 433/2012 Sb.	Vyhláška č. 433/2012 Sb. Vyhláška o stanovení obsahu, formy a způsobu uveřejnění informací o výsledcích poskytování a zajišťování základních služeb a vyhodnocení plnění parametrů kvality Vyhlášeno 7. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 157/2012 * § 1 - Obsah a forma uveřejnění informací * § 2 - Způsob uveřejnění informací * § 3 - Účinnost k vyhlášce č. 433/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2013 433 VYHLÁŠKA ze dne 26. listopadu 2012 o stanovení obsahu, formy a způsobu uveřejnění informací o výsledcích poskytování a zajišťování základních služeb a vyhodnocení plnění parametrů kvality Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., k provedení § 33 odst. 4 písm. e) zákona o poštovních službách: § 1 Obsah a forma uveřejnění informací Obsah a forma uveřejnění informací o výsledcích poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb, které je držitel poštovní licence povinen každoročně uveřejňovat podle § 33 odst. 4 písm. e) zákona o poštovních službách, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. § 2 Způsob uveřejnění informací Držitel poštovní licence uveřejní informace podle § 1 způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách, a to tak, aby byly dostupné jednoduchým způsobem. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda Rady: PhDr. Dvořák, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 433/2012 Sb. Informace o výsledcích poskytování a zajišťování základních služeb a vyhodnocení parametrů kvality za rok .... 1\\. Přehled obslužných míst --- Ukazatel\| Počet Vlastní provozovny s plným rozsahem základních služebzákladních služeb\| Provozovny zajišťované smluvním partnerem s plným rozsahem základních služebzákladních služeb\| Vlastní provozovny s omezeným rozsahem základních služebzákladních služeb\| Provozovny zajišťované smluvním partnerem s omezeným rozsahem základních služebzákladních služeb\| Mobilní obslužná místa\| Jiný vhodný způsob zajištění základních služebzákladních služeb \\- uveďte konkrétní způsob\| Poštovní schránky\| 2\\. Výjimečné případy, kdy nebylo zajištěno dodání na adresu každé fyzické a právnické osoby --- Ukazatel\| Počet Místa, kde nebylo zajištěno dodánídodání na adresu každé fyzické a právnické osoby podle § 16 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky podle § 3 odst. 3 zákona o poštovních službách\| z toho místa, kde bylo dodávání zajištěno prostřednictvím dodávací schrány\| 3\\. Počet poskytnutých základních služeb --- Ukazatel\| Počet v tisících ks Počet dodaných poštovních zásilekpoštovních zásilek do 2 kg\| Počet dodaných poštovních balíků do 10 kg\| Počet dodaných doporučených zásilek\| Počet dodaných cenných zásilek\| Počet dodaných poštovních zásilekpoštovních zásilek pro nevidomé osoby\| Počet dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem hotovost - hotovost\| Počet dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem hotovost - účet\| Počet dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem účet -hotovost\| 4\\. Výsledek měření přepravních dob podle § 22 vyhlášky podle § 3 odst. 3 zákona o poštovních službách --- Ukazatel\| Hodnota\| Výsledek v % DodáníDodání v D+1\| 92 %\| Zpožděné zásilky - dodánídodání v D+2 a více\| —\| 5\\. Přehled námitek podle § 33 odst. 4 písm. c) zákona o poštovních službách (reklamace a jiná podání zákazníků) --- Ukazatel\| Počet Vyřízené reklamace dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky (vyjma reklamací na dodejky)\| \| z toho odůvodněné reklamace\| Vyřízené reklamace poštovních služebpoštovních služeb s dodejkou\| Vyřízené reklamace poškození nebo úbytku obsahu poštovních zásilekpoštovních zásilek\| \| z toho odůvodněné reklamace\| Jiné reklamace\| \| z toho odůvodněné reklamace\| Podání obsahující stížnost\| \| z toho na dlouhé čekací doby\| z toho na otevírací dobu pošt\| z toho na změnu ukládací pošty\| z toho na dodávání poštovních zásilekpoštovních zásilek\| z toho na vyřizování reklamací\| z toho na poštovní zásilkypoštovní zásilky do/ze zahraničí\| z toho na dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem\|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 95/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 95/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Českou republikou Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské arabské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd Vyhlášeno 5. 12. 2012, částka 50/2012 95 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. června 2012 bylo diplomatickou nótou oznámeno Jemenské republice rozhodnutí vlády České republiky vypovědět Dohodu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské arabské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd podepsanou v Sanaa dne 21. dubna 1985 a vyhlášenou pod č. 95/1985 Sb. Dohoda pozbude platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Jemenskou republikou v souladu s ustanovením svého článku IX odst. 1 dnem 20. dubna 2015.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 94/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 94/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatkového protokolu mezi Českou republikou a Marockým královstvím o změně Dohody mezi Českou republikou a Marockým královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 11. června 2001 v Rabatu Vyhlášeno 5. 12. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 12. 2012, částka 50/2012 * Článek I - Odstavec 3 článku 3 bude vypuštěn a nahrazen novými odstavci 3 a 4, které jsou následující: * Článek II - Článek 6 Dohody bude upraven tak, že za odstavec 1 v nezměněném znění budou vloženy dva nové odstavce následujícího znění: * Článek III - Za článek 9 „Řešení sporů mezi smluvními stranami“ se vkládá nový článek 10 „Základní bezpečnostní zájmy“. Tento článek bude formulován následovně: * Článek IV - Články následující za článkem 9 Dohody budou přečíslovány s ohledem na vložení nového článku 10. * Článek V - Tento dodatkový protokol je nedílnou součástí Dohody a jeho vstup v platnost podléhá zákonnému postupu, který vyžaduje příslušný právní řád smluvních stran pro jeho vstup v platnost. * Článek VI - Tento dodatkový protokol vstoupí v platnost devadesátý (90) den po dni přijetí poslední ze dvou písemných nót oznamujících splnění podmínek požadovaných vnitrostátním právním řádem jednotlivých smluvních stran pro vstup Dodatkového protokolu v platnost. Te Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 12. 2012 94 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. března 2010 byl v Rabatu podepsán Dodatkový protokol mezi Českou republikou a Marockým královstvím o změně Dohody mezi Českou republikou a Marockým královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 11. června 2001 v Rabatu1). S Dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Dodatkový protokol vstupuje v platnost na základě svého článku VI dne 18. prosince 2012. České znění Dodatkového protokolu a francouzské znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Dodatkový protokol mezi Českou republikou a Marockým královstvím o změně Dohody mezi Českou republikou a Marockým královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 11. června 2001 v Rabatu Zástupci České republiky a Marockého království, Vzhledem k úmyslu České republiky a Marockého království změnit Dohodu mezi Českou republikou a Marockým královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 11. června 2001 v Rabatu (dále jen „Dohoda“), dodržet závazky obou smluvních stran vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a z nynějšího nebo budoucího členství Marockého království v regionální hospodářské unii; Uznávajíce, že Česká republika je podle článku 307 Smlouvy o založení Evropského společenství povinna odstranit nesoulad mezi komunitárním právem a mezinárodními smlouvami, které podepsala, včetně smluv, které existují v rámci této dohody; Rozhodujíce se následně o nezbytnosti změny Dohody s cílem odstranit stávající neslučitelnosti, se dohodli na následujícím: Článek I Odstavec 3 článku 3 bude vypuštěn a nahrazen novými odstavci 3 a 4, které jsou následující: „3. Ustanovení článku 3 Dohody, která se týkají nediskriminačního zacházení a doložky nejvyšších výhod, nebudou uplatňována na výsady a výhody poskytované jednou smluvní stranou na základě jejího členství nebo stávajícího či budoucího přistoupení k celní, hospodářské nebo měnové unii, ke společnému trhu nebo k zóně volného obchodu, (i) investorům z takovéto unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu (ii) investorům z třetí země na základě smlouvy nebo dohody mezi touto třetí zemí a celní, hospodářskou nebo měnovou unií, společným trhem nebo zónou volného obchodu, kterých je nebo bude tato smluvní strana členem. Ustanovení tohoto odstavce se vztahují na zacházení, které Česká republika poskytuje na základě povinností vyplývajících z jejího členství v Evropské unii. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nevztahují na výhody, které některá smluvní strana udělila nebo udělí investorům třetí země na základě dohody o zamezení dvojímu zdanění nebo jiné vzájemné dohody týkající se daňového režimu.“. Článek II Článek 6 Dohody bude upraven tak, že za odstavec 1 v nezměněném znění budou vloženy dva nové odstavce následujícího znění: „2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku a s ohledem na závazky týkající se převodu kapitálu, které vyplývají z členství nebo příslušnosti k regionálnímu hospodářskému uskupení, si každá smluvní strana vyhrazuje právo omezit volný převod čistých likvidních aktiv týkajících se investic. Ochranná opatření, která jsou definována v tomto odstavci, zahrnují: - opatření přijatá Evropskou unií, která je Česká republika povinna dodržovat na základě svých závazků vyplývajících z členství v Evropské unii; - opatření přijatá některou smluvní stranou v následujících situacích: (a) v případě vážných potíží s platební bilancí a finančních problémů vůči zahraničí, nebo v případě hrozby takovýchto problémů; nebo (b) pokud za výjimečných okolností pohyb kapitálu představuje nebo by mohl představovat vážné potíže při provádění makroekonomické politiky. 3. Opatření přijatá některou smluvní stranou podle odstavce 2 tohoto článku (a) budou nestranná, nebudou svévolná a budou prováděna v dobré víře, (b) nepřesáhnou dobu nezbytně nutnou k nápravě okolností, které vedly k přijetí těchto opatření, (c) budou neprodleně oznámena druhé smluvní straně.“. Odstavce 2 a 3 článku 6 budou přečíslovány na odstavce 4 a 5 a jejich obsah zůstane beze změny. Článek III Za článek 9 „Řešení sporů mezi smluvními stranami“ se vkládá nový článek 10 „Základní bezpečnostní zájmy“. Tento článek bude formulován následovně: „1. Žádné ustanovení této dohody nemůže být vykládáno tak, aby bránilo smluvní straně přijímat opatření, která považuje za nezbytná z důvodu ochrany svých základních bezpečnostních zájmů, včetně ochrany veřejné morálky, udržení veřejného pořádku a ochrany veřejného zdraví a životního prostředí. 2. Základní bezpečnostní zájmy smluvní strany mohou zahrnovat základní bezpečnostní zájmy, které je smluvní strana povinna chránit za základě závazků vyplývajících z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, ve společném trhu nebo v zóně volného obchodu.“. Článek IV Články následující za článkem 9 Dohody budou přečíslovány s ohledem na vložení nového článku 10. Článek V Tento dodatkový protokol je nedílnou součástí Dohody a jeho vstup v platnost podléhá zákonnému postupu, který vyžaduje příslušný právní řád smluvních stran pro jeho vstup v platnost. Článek VI Tento dodatkový protokol vstoupí v platnost devadesátý (90) den po dni přijetí poslední ze dvou písemných nót oznamujících splnění podmínek požadovaných vnitrostátním právním řádem jednotlivých smluvních stran pro vstup Dodatkového protokolu v platnost. Tento dodatkový protokol zůstane v platnosti stejně dlouho jako Dohoda mezi Českou republikou a Marockým královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic. Dáno v Rabatu dne 19. března 2010 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém, arabském a francouzském, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě jakéhokoli rozporu ve výkladu je rozhodující francouzský text. Za Českou republiku Eduard Janota Ministr financí Za Marocké království Salaheddine Mezouar Ministr hospodářství a financí 1) Dohoda mezi Českou republikou a Marockým královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 11. června 2001 v Rabatu byla vyhlášena pod č. 15/2003 Sb. m. s.
Zákon č. 428/2012 Sb.	Zákon č. 428/2012 Sb. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) Vyhlášeno 5. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 155/2012 * ČÁST PRVNÍ - MAJETKOVÉ VYROVNÁNÍ S CÍRKVEMI A NÁBOŽENSKÝMI SPOLEČNOSTMI (§ 1 — § 19) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (§ 20 — § 20) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (§ 21 — § 21) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 22 — § 22) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o církvích a náboženských společnostech (§ 23 — § 23) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona (§ 24 — § 24) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 25 — § 25) * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 26 — § 26) Aktuální znění od 1. 1. 2020 (125/2019 Sb.) 428 ZÁKON ze dne 8. listopadu 2012 o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) Parlament pamětliv trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly na území dnešní České republiky potlačovány, odhodlán střežit a rozvíjet zděděné kulturní a duchovní bohatství, veden snahou zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, které byly spáchány komunistickým režimem v období let 1948 až 1989, vypořádat majetkové vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi jako předpoklad plné náboženské svobody a umožnit tak obnovením majetkové základny církví a náboženských společností svobodné a nezávislé postavení církví a náboženských společností, jejichž existenci a působení pokládá za nezbytný prvek demokratické společnosti, se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ MAJETKOVÉ VYROVNÁNÍ S CÍRKVEMI A NÁBOŽENSKÝMI SPOLEČNOSTMI HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem1) církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu2) (dále jen „registrované církve a náboženské společnosti“), v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen „rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi. § 2 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) původním majetkem registrovaných církví a náboženských společnostípůvodním majetkem registrovaných církví a náboženských společností věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty, včetně spoluvlastnických podílů a součástí a příslušenství věcí, které byly alespoň část rozhodného období ve vlastnictví nebo které příslušely registrovaným církvím a náboženským společnostem, právnickým osobám zřízeným nebo založeným jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, Náboženské matici nebo dalším právnickým osobám zřízeným nebo založeným za účelem podpory činnosti registrovaných církví a náboženských společností k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, nebo jejich právním předchůdcům, b) zemědělskými nemovitostmizemědělskými nemovitostmi 1. pozemky, které ke dni 24. června 1991 tvořily zemědělský půdní fond nebo do tohoto fondu náležely3), 2. pozemky, které ke dni 24. června 1991 tvořily lesní půdní fond4), 3. obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby patřící k původní zemědělské usedlosti, včetně zastavěných pozemků, 4. obytné a hospodářské budovy a stavby sloužící zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, včetně zastavěných pozemků. HLAVA II VYDÁNÍ NĚKTERÝCH VĚCÍ OPRÁVNĚNÝM OSOBÁM § 3 Oprávněné osoby Oprávněnou osobou je a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti, c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, d) Náboženská matice, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5. § 4 Povinné osoby Povinnou osobou je a) Pozemkový fond České republiky, b) Lesy České republiky, s. p., c) stát, za který jedná příslušná organizační složka státu, d) státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik a jiná státní organizace, za podmínky, že tato osoba je oprávněna hospodařit s majetkem státu nebo vykonávat správu majetku státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5. § 5 Skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám Skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou a) odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), b) odnětí věci podle zákona č. 185/1948 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákona č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školský zákon), zákona č. 125/1948 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku, a zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení, c) úkony učiněné Náboženskou maticí, jimiž nakládala s majetkem, který nevlastnila, zejména při postupu podle vyhlášky č. 351/1950 Ú. l. I., o převzetí správy některých majetkových podstat náboženským fondem, d) dražební řízení provedené zkrácenou formou na úhradu pohledávky státu, e) darovací smlouva, pokud k darování došlo v tísni, f) kupní smlouva, pokud k uzavření kupní smlouvy došlo v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek, g) odmítnutí dědictví v dědickém řízení, pokud k odmítnutí dědictví došlo v tísni, h) vyvlastnění za náhradu, pokud věc existuje a neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna, i) znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vyplacení náhrady, j) politická nebo náboženská perzekuce anebo postup porušující obecně uznávané principy demokratického právního státu nebo lidská práva a svobody, včetně odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo k) převzetí nebo ponechání si věci bez právního důvodu. § 6 Vydávání věcí Pozemkovým fondem České republiky a Lesy České republiky, s. p. Povinná osoba podle § 4 písm. a) a b) vydá oprávněné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společnostípůvodního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5. § 7 Vydávání věcí ostatními povinnými osobami (1) Povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společnostípůvodního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud a) funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona, nebo b) oprávněné osobě nebo jejímu právnímu předchůdci v rozhodném období sloužila k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních. (2) Povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osobě movitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společnostípůvodního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona. § 8 (1) Věc nelze vydat v případě, že se jedná o a) zastavěný pozemek; za zastavěný pozemek se považuje část pozemku, která byla poté, kdy se stala předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, zastavěna stavbou nebo částí stavby schopnou samostatného užívání (dále jen „stavba“), byla-li stavba zřízena v souladu se stavebním zákonem5) a je užívána, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby; za zastavěný pozemek se rovněž považuje část pozemku zastavěná stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby než je stát nebo oprávněná osoba, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby, b) nemovitou věc, která tvoří území vojenského újezdu6), a o stavbu, která se na tomto území nachází, c) církevní matriky, které přešly do majetku státu podle § 27 zákona č. 268/1949 Sb., o matrikách, d) nemovitou věc užívanou k plnění úkolů bezpečnostního sboru7) nebo k přípravě na plnění těchto úkolů, e) pozemek vyňatý ze zemědělského půdního fondu, na kterém bylo zřízeno v souladu se stavebním zákonem sportovní hřiště, které je užíváno, f) část pozemku nebo stavby, která je potřebná pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury, vymezenou ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; to neplatí, postačí-li pro veřejně prospěšnou stavbu zřízení věcného břemene, g) nemovitou věc tvořící území národního parku nebo národní přírodní rezervace a stavbu, která se na tomto území nachází, nebo h) věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. (2) Pokud nemovitou věc, která se vydává podle tohoto zákona, stát nezbytně potřebuje k plnění svých povinností vyplývajících z právních předpisů a k plnění těchto povinností nelze využít jiné nemovité věci, je oprávněná osoba povinna umožnit povinné osobě užívání této věci za v místě a čase obvyklé nájemné po dobu 10 let ode dne, kdy nabude vlastnictví věci. § 9 Postup při vydání zemědělské nemovitosti (1) Oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne. Ve výzvě oprávněná osoba označí zemědělskou nemovitostzemědělskou nemovitost a uvede právní důvod nároku na její vydání podle tohoto zákona; k určení zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti postačí, je-li označena podle stavu v době, kdy se stala předmětem majetkové křivdy. Dále oprávněná osoba a) připojí listinu nebo jinak doloží, že zemědělská nemovitostzemědělská nemovitost náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společnostípůvodního majetku registrovaných církví a náboženských společností, b) připojí listinu nebo uvede důvody, z nichž vyplývá, že je splněna některá ze skutečností podle § 5, c) připojí listinu nebo jinak doloží skutečnost osvědčující některou z podmínek podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), je-li povinnou osobou osoba uvedená v § 4 písm. c) nebo d), d) připojí listinu prokazující právní nástupnictví nebo právní nástupnictví jinak osvědčí, uplatňuje-li nárok na vydání zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti, která se stala předmětem majetkové křivdy v době, kdy ji vlastnil právní předchůdce oprávněné osoby. Výzvu, která byla doručena povinné osobě, lze doplňovat o další důvody, skutečnosti a listiny osvědčující uplatněný nárok; uplatněný nárok nelze takovým doplňováním rozšiřovat. Povinná osoba do 15 dnů ode dne, kdy obdrží výzvu, doručí její kopii příslušnému pozemkovému úřadu; stejně povinná osoba postupuje, obdrží-li doplnění výzvy o další důvody, skutečnosti a listiny osvědčující uplatněný nárok. (2) Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou písemnou dohodu o vydání zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti do 6 měsíců ode dne doručení výzvy, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 11). V dohodě budou nemovitostinemovitosti uvedeny údaji podle katastrálního zákona. Bude-li předmětem vydání pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostínemovitostí v podobě parcely, musí být neoddělitelnou součástí dohody geometrický plán. (3) Dohoda mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou o vydání zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti podléhá schválení pozemkovým úřadem8) ve správním řízení, jehož účastníky jsou oprávněná osoba a povinná osoba. (4) Zjistí-li pozemkový úřad, že uzavřená dohoda se netýká zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti, žádost o její schválení zamítne. V takovém případě se postupuje podle § 10 odst. 3. (5) Není-li dohoda o vydání zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti uzavřena v souladu se zákonem, pozemkový úřad ji neschválí. Marným uplynutím lhůty k podání žaloby v této věci, nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým soud žalobě nevyhoví, je zahájeno řízení o vydání zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti, které vede pozemkový úřad a jehož účastníky jsou oprávněná osoba a povinná osoba. O podání žaloby podle věty druhé a o rozhodnutí soudu o takové žalobě vyrozumí oprávněná osoba neprodleně pozemkový úřad. (6) Nedojde-li mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou k uzavření dohody o vydání zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti, rozhodne na základě návrhu oprávněné osoby o vydání zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti pozemkový úřad; návrh lze podat do 6 měsíců po uplynutí lhůty podle odstavce 2. Účastníky řízení jsou oprávněná osoba a povinná osoba. Zjistí-li pozemkový úřad, že se nejedná o zemědělskou nemovitostzemědělskou nemovitost, návrh oprávněné osoby na vydání nemovité věci zamítne; v takovém případě se postupuje podle § 10 odst. 4. (7) Rozhodnutí podle odstavce 5 nebo 6 vydá pozemkový úřad ve lhůtě 6 měsíců; jde-li o zvlášť složitý případ, pozemkový úřad vydá rozhodnutí ve lhůtě 12 měsíců. (8) Proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 4 až 6 se nelze odvolat. (9) Dohodu podle odstavce 3 spolu s rozhodnutím pozemkového úřadu o jejím schválení nebo rozhodnutí o vydání zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti podle odstavce 5 nebo 6 předloží pozemkový úřad do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí příslušnému katastrálnímu úřadu k záznamu vlastnického práva nebo jiných práv do katastru nemovitostínemovitostí9). (10) Rozhodl-li pozemkový úřad podle tohoto zákona, může být tato věc projednána v řízení podle části páté občanského soudního řádu. K řízení je v prvním stupni příslušný krajský soud. § 10 Postup při vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti (1) Oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání jiné věci než zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne. Ve výzvě oprávněná osoba označí věc a uvede právní důvod nároku na její vydání podle tohoto zákona; k určení věci postačí, je-li označena podle stavu v době, kdy se stala předmětem majetkové křivdy. Dále oprávněná osoba a) připojí listinu nebo jinak doloží, že věc náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společnostípůvodního majetku registrovaných církví a náboženských společností, b) připojí listinu nebo uvede důvody, z nichž vyplývá, že je splněna některá ze skutečností podle § 5, c) připojí listinu nebo jinak doloží skutečnost osvědčující některou z podmínek podle § 7, je-li povinnou osobou osoba uvedená v § 4 odst. c) nebo d), d) připojí listinu prokazující právní nástupnictví nebo právní nástupnictví jinak osvědčí, uplatňuje-li nárok na vydání jiné věci než zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti, která se stala předmětem majetkové křivdy v době, kdy ji vlastnil právní předchůdce oprávněné osoby. Výzvu, která byla doručena povinné osobě, lze doplňovat o další důvody, skutečnosti a listiny osvědčující uplatněný nárok; uplatněný nárok nelze takovým doplňováním rozšiřovat. (2) Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou písemnou dohodu o vydání jiné věci než zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti do 6 měsíců ode dne doručení výzvy, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 11). V dohodě budou nemovitostinemovitosti uvedeny údaji podle katastrálního zákona. Bude-li předmětem vydání pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostínemovitostí v podobě parcely, musí být neoddělitelnou součástí dohody geometrický plán. (3) Vlastnické právo k jiné nemovité věci než zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti evidované v katastru nemovitostínemovitostí nabývá oprávněná osoba na základě dohody o vydání věci vkladem do katastru nemovitostínemovitostí9). (4) Nedojde-li k uzavření dohody o vydání věci podle odstavce 2 nebo podle § 11, může se oprávněná osoba obrátit ve lhůtě 3 let na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle povinné osoby, jinak její nárok zanikne. Lhůta pro podání návrhu podle věty první počíná běžet marným uplynutím lhůty 6 měsíců stanovené v odstavci 2 nebo v § 11. § 11 Společná ustanovení o vydávání věcí (1) Pokud oprávněná osoba vyzve podle § 9 nebo 10 k vydání věci osobu uvedenou v § 4, která není oprávněna hospodařit s majetkem státu, který je předmětem výzvy, nebo není oprávněna vykonávat správu tohoto majetku (dále jen „nepříslušná osoba“), a nepříslušné osobě je z dokladů, které má k dispozici, nebo z katastru nemovitostínemovitostí povinná osoba známa, postoupí nepříslušná osoba výzvu povinné osobě do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí byla oprávněnou osobou doručena. (2) Není-li nepříslušné osobě na základě údajů podle odstavce 1 povinná osoba známa, požádá do 15 pracovních dnů ode dne doručení výzvy příslušný katastrální úřad o zjištění údajů o právních vztazích k zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti nebo k jiné věci než zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti. Katastrální úřad do 6 měsíců ode dne, kdy mu byla žádost nepříslušné osoby doručena, zjistí požadované údaje a podle potřeby vyhotoví identifikaci parcel nebo dokument, z něhož bude zřejmé, do které ze stávajících parcel příslušná nemovitostnemovitost nebo její část zasahuje (dále jen „doklady“), a tyto doklady zašle nepříslušné osobě. (3) Na základě dokladů, které nepříslušná osoba obdrží podle odstavce 2, a) postoupí výzvu spolu s doklady do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí byly doklady doručeny, povinné osobě, anebo b) postoupí výzvu spolu s doklady do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí byly doklady doručeny, 1. Pozemkovému fondu České republiky, pokud z dokladů vyplývá, že vlastníkem zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti je stát, ale povinnou osobu nelze zjistit, nebo povinná osoba zanikla, nebo 2. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových10), pokud z dokladů vyplývá, že vlastníkem jiné věci než zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti je stát, ale povinnou osobu nelze zjistit, nebo povinná osoba zanikla. (4) V případě podle odstavce 3 písm. b) bodu 1 se Pozemkový fond České republiky považuje za povinnou osobu a za podmínek stanovených tímto zákonem uzavře s oprávněnou osobou dohodu o vydání věci. V případě podle odstavce 3 písm. b) bodu 2 se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových do 1 měsíce ode dne, kdy mu byla výzva spolu s doklady doručena, jiné než zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti ujme podle jiného právního předpisu11) a za podmínek stanovených tímto zákonem uzavře s oprávněnou osobou dohodu o vydání věci. (5) Pro běh lhůt platí, že v případě podle a) odstavce 1 byl nárok na vydání zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti nebo jiné věci než zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti v rozsahu nárokovaném ve výzvě uplatněn ve stanovené lhůtě, b) odstavce 3 písm. a) počne lhůta pro uzavření dohody podle § 9 odst. 2 nebo podle § 10 odst. 2 běžet dnem doručení výzvy spolu s doklady povinné osobě, c) odstavce 3 písm. b) bodu 1 počne lhůta pro uzavření dohody podle § 9 odst. 2 běžet dnem doručení výzvy spolu s doklady Pozemkovému fondu České republiky, d) odstavce 3 písm. b) bodu 2 lhůta pro uzavření dohody o vydání věci podle § 10 odst. 2 počne běžet dnem následujícím po dni, v němž se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jiné věci než zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti ujal podle jiného právního předpisu. (6) Ten, kdo úkony uvedené v odstavcích 1 až 5 činí, o nich písemně a ve lhůtách, které jsou pro tyto úkony stanoveny, vyrozumí oprávněnou osobu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyrozumí oprávněnou osobu písemně rovněž o počátku běhu lhůty podle § 10 odst. 2, a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se jiné věci než zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti ujal. (7) Je-li podle údajů získaných z katastru nemovitostínemovitostí vlastníkem nemovité věci jiná osoba než stát, nebo podle těchto údajů nelze vlastníka věci zjistit, vyrozumí o tom nepříslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně oprávněnou osobu a zároveň jí výzvu vrátí. Oprávněná osoba může v tomto případě uplatnit nárok na vydání nemovité věci u soudu, a to ve lhůtě 3 let ode dne, kdy jí bylo doručeno písemné vyrozumění od nepříslušné osoby podle věty první, jinak její nárok zanikne. Není-li jako vlastník zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti v katastru nemovitostínemovitostí zapsána žádná osoba, je žalovaným Pozemkový fond České republiky; není-li jako vlastník jiné věci než zemědělské nemovitostizemědělské nemovitosti zapsána žádná osoba, je žalovaným stát, za který před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. (8) Je-li předmětem výzvy věc movitá a nepříslušné osobě není známa povinná osoba, ani jí není známo, kde se věc nachází, vyrozumí o tom do 15 pracovních dnů ode dne doručení výzvy písemně oprávněnou osobu a zároveň jí výzvu vrátí. Odstavec 7 věta druhá a část věty třetí za středníkem se použijí obdobně. (9) S nemovitou věcí vydávanou podle tohoto zákona se vydají rovněž movité věci z původního majetku registrovaných církví a náboženských společnostípůvodního majetku registrovaných církví a náboženských společností, které jsou ve vlastnictví státu a s nemovitou věcí funkčně souvisely anebo souvisejí. § 12 Vypořádání práv a povinností váznoucích na věci (1) Nedohodne-li se oprávněná osoba s povinnou osobou písemně jinak, věc se vydá oprávněné osobě ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení výzvy k jejímu vydání povinné osobě, s jejími součástmi a s příslušenstvím, které náležely do původního majetku registrovaných církví a náboženských společnostípůvodního majetku registrovaných církví a náboženských společností, nebo které zastoupily jejich funkci, anebo jsou nezbytné k řádnému užívání nemovité věci v souladu s jejím účelem. Povinná osoba nemá vůči oprávněné osobě jiná práva související s vydávanou věcí, než která stanoví tento nebo jiný zákon. Oprávněná osoba, které byla věc vydána, nemá vůči povinné osobě jiná práva související s vydávanou věcí, než která stanoví tento zákon. (2) Vázne-li na vydávané věci zástavní právo, okamžikem jejího vydání toto právo zaniká. Povinná osoba závazek zajištěný zástavním právem vypořádá nebo jej jinak zajistí k okamžiku vydání věci. (3) Uzavřela-li povinná osoba přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona smlouvu o užívání věci nebo smlouvu o právu odpovídajícímu věcnému břemeni za nápadně nevýhodných podmínek, může oprávněná osoba takový právní vztah vypovědět ve lhůtě 1 roku ode dne vydání věci, a to v 6 měsíční výpovědní lhůtě, nebude-li mezi oprávněnou osobou a uživatelem nebo mezi oprávněnou osobou a osobou oprávněnou z věcného břemene písemně dohodnuto jinak. § 13 Omezení převodu věcí, které byly předmětem majetkové křivdy (1) Věci tvořící původní majetek registrovaných církví a náboženských společností, které jsou ve vlastnictví státu, nelze po dobu 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení převést do vlastnictví jiné osoby, přenechat jiné osobě k užívání, ani zatížit právem jiné osoby. Po uplynutí lhůty podle věty první nelze z vlastnictví státu převést do vlastnictví jiné osoby, přenechat jiné osobě k užívání, ani zatížit právem jiné osoby, věci tvořící původní majetek registrovaných církví a náboženských společností, na jejichž vydání byl uplatněn nárok podle tohoto zákona, avšak k vydání věci nedošlo, a to po dobu, kdy probíhá řízení před pozemkovým úřadem podle tohoto zákona, nebo až do dne, kdy a) marně uplyne lhůta pro podání žaloby podle části páté občanského soudního řádu nebo pro uplatnění nároku na vydání věci u soudu, b) uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě podle části páté občanského soudního řádu, byla-li žaloba podána a nebylo-li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lhůta se prodlužuje do rozhodnutí dovolacího soudu, kterým se podanému dovolání nevyhoví, nebo c) uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nároku, byl-li nárok u soudu uplatněn a nebylo-li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lhůta se prodlužuje do rozhodnutí dovolacího soudu, kterým se podanému dovolání nevyhoví. (2) Právní úkony učiněné v rozporu s odstavcem 1 jsou neplatné. (3) Ode dne doručení výzvy k vydání movité věci do vydání movité věci nesmí povinná osoba movitou věc přemístit na jiné místo, než kde se nachází ke dni doručení výzvy, s výjimkou umístění ve svých prostorách nebo u vhodného schovatele na základě písemné smlouvy. Nevydá-li povinná osoba movitou věc na základě výzvy, omezení přemístit tuto věc podle věty první trvá do dne, kdy a) marně uplyne lhůta pro uplatnění nároku u soudu, nebo b) uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nároku, byl-li nárok u soudu uplatněn a nebylo-li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lhůta se prodlužuje do rozhodnutí dovolacího soudu, kterým se podanému dovolání nevyhoví. Oprávněná osoba má nárok na náhradu škody, kterou jí povinná osoba způsobí porušením této povinnosti. § 14 Nové uspořádání pozemků a úhrada nákladů s tím spojených (1) K dělení nebo scelení pozemku za účelem jeho vydání není třeba vydání rozhodnutí ani jiného opatření jiného orgánu veřejné správy než katastrálního úřadu. (2) Nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací věcí, identifikací parcel, vyhotovením dokladů podle § 11 odst. 2, vytyčením a zaměřením pozemků a vypracováním geometrického plánu hradí stát, a to v případě zemědělských nemovitostízemědělských nemovitostí prostřednictvím pozemkových úřadů a v ostatních případech prostřednictvím povinných osob. HLAVA III FINANČNÍ VYPOŘÁDÁNÍ MEZI STÁTEM A CÍRKVEMI A NÁBOŽENSKÝMI SPOLEČNOSTMI § 15 Finanční náhrada (1) Registrovaná církev a náboženská společnost uvedená v odstavci 2 (dále jen „dotčená církev a náboženská společnost“), která neodmítne uzavřít se státem smlouvu o vypořádání podle § 16, obdrží paušální finanční náhradu (dále jen „finanční náhrada“). (2) Výše finanční náhrady pro jednotlivou dotčenou církev a náboženskou společnost činí: a) Apoštolská církev 1 056 336 374 Kč, b) Bratrská jednota baptistů 227 862 069 Kč, c) Církev adventistů sedmého dne 520 827 586 Kč, d) Církev bratrská 761 051 303 Kč, e) Církev československá husitská 3 085 312 000 Kč, f) Církev řeckokatolická 298 933 257 Kč, g) Církev římskokatolická 47 200 000 000 Kč, h) Českobratrská církev evangelická 2 266 593 186 Kč, i) Evangelická církev augsburského vyznání v České republice 118 506 407 Kč, j) Evangelická církev metodistická 367 634 208 Kč, k) Federace židovských obcíobcí v České republice 272 064 153 Kč, l) Jednota bratrská 601 707 065 Kč, m) Luterská evangelická církev a. v. v České republice 113 828 334 Kč, n) Náboženská společnost českých unitářů 35 999 847 Kč, o) Pravoslavná církev v českých zemích 1 146 511 242 Kč, p) Slezská církev evangelická augsburského vyznání 654 093 059 Kč, r) Starokatolická církev v České republice 272 739 910 Kč. (3) Finanční náhrada se vyplatí ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách. Výše roční splátky se vypočte jako podíl nesplacené částky finanční náhrady a počtu dosud neuhrazených ročních splátek. (4) Roční splátku finanční náhrady vyplácí Ministerstvo kultury vždy nejpozději do 31. prosince kalendářního roku, za který je určena, a to počínaje rokem 2013. (5) Po vyplacení první roční splátky se výše nesplacené částky finanční náhrady každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky. Novou výši nesplacené částky finanční náhrady oznámí Ministerstvo kultury dotčené církvi a náboženské společnosti. § 16 Smlouva o vypořádání (1) O majetkovém vyrovnání uzavře stát s každou dotčenou církví a náboženskou společností smlouvu o vypořádání. Na smlouvu o vypořádání podle tohoto zákona se použijí ustanovení občanského zákoníku, s výjimkou ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví, a dále s výjimkou ustanovení o zániku závazku bez uspokojení věřitele, zejména ustanovení o odstoupení od smlouvy, ustanovení o výpovědi a ustanovení o nemožnosti plnění. Ohledně vyplacení finanční náhrady má stát postavení dlužníka a dotčená církev a náboženská společnost postavení věřitele. Proti pohledávce na finanční náhradu nebo splátce finanční náhrady není přípustné započtení, ani výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce. (2) Vedle náležitostí podle odstavce 1 je součástí smlouvy o vypořádání a) výslovné ujednání o tom, že uzavřením smlouvy o vypořádání jsou veškeré nároky dotčené církve a náboženské společnosti za původní majetek registrovaných církví a náboženských společnostípůvodní majetek registrovaných církví a náboženských společností, jenž se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, který se podle tohoto zákona nevydává, vypořádány s tím, že vydávání věcí podle tohoto zákona není tímto ujednáním dotčeno, b) výše finanční náhrady, c) ujednání o tom, že finanční náhrada bude vyplacena formou třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátek, d) ujednání o tom, že nesplacená částka finanční náhrady bude každoročně zvýšena za podmínek a postupem podle § 15 odst. 5, e) ujednání o tom, že závazek vyplatit finanční náhradu nemůže bez dohody smluvních stran zaniknout jinak než splněním, f) závazek státu, že bude vyplácet příspěvek na podporu činnosti dotčené církve a náboženské společnosti podle § 17, g) ujednání o tom, že účel této smlouvy se řídí tímto zákonem ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. (3) Za stát uzavírá smlouvu o vypořádání s každou dotčenou církví a náboženskou společností vláda. (4) Za dotčenou církev a náboženskou společnost uzavírá smlouvu o vypořádání statutární orgán. V případě, že ze základního dokumentu dotčené církve a náboženské společnosti vyplývá omezení statutárního orgánu dotčené církve a náboženské společnosti k majetkovým dispozicím, je k podpisu smlouvy zapotřebí předchozí zmocnění k tomu oprávněným orgánem dotčené církve a náboženské společnosti. (5) Návrh smlouvy o vypořádání doručí Ministerstvo kultury každé z dotčených církví a náboženských společností do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Smlouva o vypořádání mezi státem a dotčenou církví a náboženskou společností se uzavře do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uzavřenou smlouvu o vypořádání vyhlásí Ministerstvo kultury sdělením ve Sbírce zákonů do 2 měsíců ode dne jejího uzavření. (7) Nebude-li smlouva o vypořádání uzavřena ve lhůtě podle odstavce 6 z důvodu na straně státu, dotčená církev a náboženská společnost se může obrátit na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle. § 17 Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností (1) Po dobu 17 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „přechodné období“) stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem příspěvek na podporu jejich činnosti (dále jen „příspěvek“). (2) V prvních třech letech přechodného období se výše příspěvku rovná částce poskytnuté dotčené církvi a náboženské společnosti na základě zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2011. (3) Výše příspěvku se od čtvrtého roku přechodného období každoročně snižuje o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období. (4) Příspěvek se vyplácí na kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. ledna kalendářního roku, na který je určen. (5) Příspěvek není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění. HLAVA IV ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 18 Závěrečná ustanovení (1) Oprávněná osoba může podat soudu žalobu o určení vlastnického práva státu z důvodu, že věc z původního majetku registrovaných církví a náboženských společnostípůvodního majetku registrovaných církví a náboženských společností byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převedena nebo přešla z majetku státu do vlastnictví jiných osob v rozporu s ustanovením § 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, nebo v rozporu s ustanovením § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůta pro uplatnění výzvy k vydání věci počne běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu. (2) Pokud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nedošlo na základě aktů orgánů veřejné moci z rozhodného období ke zrušení evidence vlastnického práva v katastru nemovitostínemovitostí svědčící právnické osobě uvedené v § 3, platí, že tato právnická osoba je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastníkem nemovité věci evidované v jejím vlastnictví; to však pouze za podmínky, že se jedná o věc uvedenou v § 2 písm. a) tohoto zákona. (3) Oprávněná osoba domáhající se svého nároku podle tohoto zákona u soudu je osvobozena od soudních poplatků12). (4) Při aplikaci tohoto zákona musí být šetřen jeho účel, kterým je zmírnění majetkových křivd způsobených registrovaným církvím a náboženským společnostem v rozhodném období. Orgány veřejné moci poskytnou oprávněným osobám součinnost zejména tím, že jim bez zbytečného odkladu bezplatně poskytnou výpisy a opisy z evidence a jiné podklady, které mohou přispět k objasnění jejich nároků. (5) Je-li to třeba k prověření nároku oprávněné osoby, poskytne příslušný katastrální úřad oprávněné osobě, povinné osobě nebo nepříslušné osobě bezplatně příslušné údaje z katastru nemovitostínemovitostí a v případě potřeby vyhotoví identifikaci parcel nebo jiný dokument, z něhož bude vyplývat, do které z dnešních parcel nemovitá věc, která je předmětem nároku, nebo její část zasahuje. (6) Jménem oprávněné osoby uvedené v § 3 písm. b) a c), pokud neuplatnila nárok sama, může nárok na vydání věci uplatnit jí přímo nadřízená právnická osoba, popřípadě registrovaná církev a náboženská společnost, která tuto osobu zřídila nebo založila, nebo jíž byla tato osoba součástí. (7) Vydání movitých věcí nebrání, jestliže povinná osoba movitou věc neeviduje jako samostatnou věc nebo jako majetek podle zákona o účetnictví, nýbrž ve zvláštních evidencích podle jiných právních předpisů13). (8) Tímto zákonem není dotčeno právo oprávněných osob na soudní a jinou právní ochranu proti komukoli, kdo drží původní majetek registrovaných církví a náboženských společnostípůvodní majetek registrovaných církví a náboženských společností. (9) Práva a povinnosti zakladatele Náboženské matice vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Církev římskokatolická. (10) Tento zákon se nevztahuje na Katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha nacházející se na pozemku parc. č. 4 o výměře 5 005 m2 a pozemku parc. č. 5 o výměře 502 m2 v obciobci Praha, katastrálním územíkatastrálním území Hradčany, včetně těchto pozemků. Tento zákon se rovněž nevztahuje na budovu č.p. 37 nacházející se na pozemku parc. č. 85 o výměře 776 m2 a na budovu č.p. 48 nacházející se na pozemku parc. č. 6 o výměře 982 m2 v obciobci Praha, katastrálním územíkatastrálním území Hradčany, včetně těchto pozemků. (11) Povinné osoby předkládají na stanoveném formuláři Ministerstvu kultury údaje z účetnictví o věcech vydaných podle tohoto zákona, a to vždy do konce února kalendářního roku za předchozí kalendářní rok. Vzor formuláře, na kterém se předkládají údaje podle věty první, stanoví vyhláška, kterou vydá Ministerstvo kultury v dohodě s Ministerstvem financí a Českým statistickým úřadem. § 19 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. 2. Zákon č. 16/1990 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. 3. Zákon č. 522/1992 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění zákona č. 16/1990 Sb. 4. Nařízení vlády č. 36/1971 Sb., kterým se zrušují některá ustanovení vládních nařízení upravujících hospodářské zabezpečení církví a náboženských společností státem. 5. Nařízení vlády č. 566/2006 Sb., o úhradě osobních požitků duchovních církví a náboženských společností. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby § 20 V § 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku § 21 V zákoně č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 272/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 531/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 254/2011 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se § 29 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o daních z příjmů § 22 V § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) z bezúplatného nabytí nemovitosti a movité věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a z jejich prvního prodeje.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o církvích a náboženských společnostech § 23 Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 2. V § 7 odst. 2 a 3, § 11 odst. 3 a 4 a v § 18 odst. 1 písm. f) se slova „a) až e)“ nahrazují slovy „a) až d)“. 3. Část pátá se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona § 24 V zákoně č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění zákona č. 264/2006 Sb., se část první včetně nadpisu zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o správních poplatcích § 25 Příloha zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb. a zákona č. 375/2012 Sb., se mění takto: 1. V položce 3 se do ustanovení „Osvobození“ doplňuje bod 4, který zní: „4. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).“. 2. V položce 4 se do ustanovení „Osvobození“ doplňuje bod 3, který zní: „3. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti a právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).“. 3. V položce 16 se vkládá nové ustanovení „Osvobození“, které zní: „Osvobození Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).“. 4. V položce 119 v ustanovení „Osvobození“ bod 2 zní: „2. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, dále občanská sdružení a odborové organizace5) a Pozemkový fond České republiky, jde-li o úkony spojené s převodem nemovitého majetku z vlastnictví České republiky, a Lesy České republiky, s. p., souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).“. 5. V položce 120 v ustanovení „Osvobození“ bod 2 zní: „2. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, dále občanská sdružení a odborové organizace5), jde-li o úkony spojené s převodem nemovitého majetku z vlastnictví České republiky.“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST § 26 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou ustanovení § 13, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Nečas v. r. 1) Zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. 2) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů. 3) § 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. 4) § 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb. 5) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 30 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 7) § 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 8) § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 186/2006 Sb. 9) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb. 11) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 11 odst. 2 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb. 13) Například zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 427/2012 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 427/2012 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Vyhlášeno 5. 12. 2012, částka 154/2012 427 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 28. listopadu 2012 o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2013 aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů IR-DRG (dále jen „klasifikace IR-DRG“). Klasifikace IR-DRG (International Refined Diagnosis Related Groups - Mezinárodní zpřesněné skupiny vztažené k diagnóze) umožňuje klasifikovat pacienty v akutní nemocniční péči na základě jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich nemocniční pobyt. Pro klasifikaci IR-DRG se pro rok 2013 vydává definiční manuál, verze 010 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 010 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 010. Pro klasifikaci IR-DRG pacientů v akutní nemocniční péči během roku 2011 je v platnosti definiční manuál, verze 008.2011 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 008.2011 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 008.2011. Za vydání a distribuci výše uvedených materiálů odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2. Definiční manuál a grouper pro klasifikaci IR-DRG lze obdržet v elektronické podobě postupem uvedeným na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (www.mzcr.cz). Závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG jsou rovněž zveřejněné na těchto webových stránkách. Předsedkyně: doc. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 426/2012 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 426/2012 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) Vyhlášeno 5. 12. 2012, částka 154/2012 426 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 28. listopadu 2012 o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2013 aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (dále jen „MKN-10“). Aktualizované znění klasifikace MKN-10 nahrazuje dosavadní MKN-10, kterou Český statistický úřad aktualizoval sdělením č. 340/2011 Sb., o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10), platnou od 1. ledna 2012. MKN-10 je určena zejména pro statistiku příčin smrti, pro sledování zdravotního stavu obyvatel (např. zdravotnické registry, pracovní neschopnost) a pro účely zdravotního a sociálního pojištění. Náležitosti a podrobnosti použití MKN-10 určují metodické pokyny pro jednotlivé agendy a práce, kde je tato klasifikace požadována. Platné znění aktualizované MKN-10 bude k dispozici v elektronické podobě na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví (www.mzcr.cz) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (www.uzis.cz). Předsedkyně: doc. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
Vyhláška č. 425/2012 Sb.	Vyhláška č. 425/2012 Sb. Vyhláška o předkládání informací penzijní společností České národní bance Vyhlášeno 5. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 154/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Přehled předkládaných výkazů * § 4 - Společná ustanovení pro sestavování výkazů * § 5 - Další informace předkládané České národní bance * § 6 - Způsob a forma předkládání výkazů * § 7 - Opravy a změny ve výkazech * § 9 - Přechodná ustanovení * § 10 - Zrušovací ustanovení * § 11 - Účinnost k vyhlášce č. 425/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2021 (404/2020 Sb.) 425 VYHLÁŠKA ze dne 12. listopadu 2012 o předkládání informací penzijní společností České národní bance Česká národní banka stanoví podle § 110 odst. 1 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, k provedení § 69 odst. 4 tohoto zákona, podle § 170 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, k provedení § 119 odst. 4 tohoto zákona a podle § 41 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 57/2006 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví rozsah, strukturu, formu, periodicitu, lhůty a způsob zasílání informací penzijní společností České národní banceČeské národní bance. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) obhospodařovaným fondemobhospodařovaným fondem účastnický fondúčastnický fond a transformovaný fond obhospodařovaný penzijní společností, b) datovým souborem seskupení údajů s předem definovanými datovými strukturami, které jsou informačním systémem metodicky popsány, zpracovávány a předávány jako celek. § 3 Přehled předkládaných výkazů (1) Penzijní společnost sestavuje a) k poslednímu dni kalendářního měsíce a předkládá do 20 dnů po skončení kalendářního měsíce, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. PSP (ČNB) 10-12 „Měsíční rozvaha penzijní společnosti/fondu“, 2. PSP (ČNB) 20-12 „Měsíční výkaz zisku a ztráty penzijní společnosti/fondu“ a 3. PSP (ČNB) 30-12 „Hlášení o penzijní jednotce“, b) k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí a předkládá do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. PSP (ČNB) 50-04 „Hlášení o organizační struktuře penzijní společnosti“, 2. PSP (ČNB) 31-04 „Hlášení o přijatých a vyplacených prostředcích penzijní společností “, 3. PSP (ČNB) 32-04 „Hlášení o kapitálu a kapitálových požadavcích penzijní společnosti“ a 4. PSP (ČNB) 34-12 „Hlášení o skladbě portfolia penzijní společnosti/fondu“, c) k poslednímu dni kalendářního roku a předkládá do 30 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz PSP (ČNB) 40-01 „Doplňující informace pro vyhodnocování rizikovosti penzijní společnosti“. (2) Penzijní společnost dále sestavuje za každý obhospodařovaný fondobhospodařovaný fond jednotlivě k poslednímu dni kalendářního měsíce a předkládá do 20 dnů po skončení kalendářního měsíce, k němuž se vztahují, tyto výkazy: a) PSP (ČNB) 10-12 „Měsíční rozvaha penzijní společnosti/fondu“, b) PSP (ČNB) 20-12 „Měsíční výkaz zisku a ztráty penzijní společnosti/fondu“ a c) PSP (ČNB) 34-12 „Hlášení o skladbě portfolia penzijní společnosti/fondu“. § 4 Společná ustanovení pro sestavování výkazů (1) Obsah výkazů podle § 3 je uveden v příloze k této vyhlášce. Výkazy se sestavují podle stavu ke konci období, k němuž se vztahují, pokud není v příloze uvedeno jinak. (2) Penzijní společnost postupuje při sestavování předkládaných výkazů s přihlédnutím k jejich povaze v souladu s právními předpisy upravujícími vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky1) nebo s mezinárodními účetními standardy upravenými právem Evropské unie2). (3) Penzijní společnost přepočítává údaje vyjádřené v cizí měně, pokud je to požadováno, na údaje vyjádřené v české měně kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankouČeskou národní bankou a platným ke dni sestavení výkazu. Měny, které nejsou obsaženy v kurzech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankouČeskou národní bankou, se přepočítávají oficiálním středním kurzem centrální bankybanky příslušné země, popřípadě aktuálním kurzem mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru. (4) Penzijní společnost oceňuje aktiva a pasiva podle stavu ke dni sestavení výkazu. § 5 Další informace předkládané České národní bance (1) Penzijní společnost předkládá České národní banceČeské národní bance výroční zprávy podle právního předpisu upravujícího účetnictví za sebe a jednotlivé obhospodařované fondyobhospodařované fondy v elektronické podobě. Výroční zpráva v elektronické podobě podepsaná uznávaným elektronickým podpisem je předkládána na elektronickou adresu podatelny České národní bankyČeské národní banky nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky5). (2) Pokud velikost datové zprávy neumožňuje zasílání elektronickou poštou ani prostřednictvím datové schránky, zašle penzijní společnost výroční zprávu podle odstavce 1 v elektronické podobě na technickém nosiči dat na adresu České národní bankyČeské národní banky. § 6 Způsob a forma předkládání výkazů (1) Penzijní společnost předkládá České národní banceČeské národní bance výkazy podle § 3 v elektronické podobě jako datové zprávy ve formátu a struktuře datových souborů. (2) Datové zprávy podle odstavce 1 jsou předávány prostředky umožňujícími dálkový přístup prostřednictvím internetového aplikačního nebo uživatelského rozhraní sběrného systému České národní bankyČeské národní banky. (3) Datovou zprávu podle odstavce 1 podepíše penzijní společnost uznávaným elektronickým podpisem kontaktní osoby. (4) Penzijní společnost sdělí České národní banceČeské národní bance jméno, adresu pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty kontaktní osoby. O změnách těchto údajů informuje penzijní společnost Českou národní bankuČeskou národní banku bez zbytečného odkladu. § 7 Opravy a změny ve výkazech (1) Je-li po předložení výkazů České národní banceČeské národní bance zjištěna chyba nebo provedena změna v údajích výkazu, předloží penzijní společnost výkaz s upravenými údaji České národní banceČeské národní bance opětovně bez zbytečného odkladu. Pokud oprava ovlivní údaje i v jiných výkazech nebo výkazy k dalším časovým obdobím, opraví penzijní společnost též všechny tyto navazující výkazy. (2) Pokud dojde ve výkazu sestaveném k poslednímu dni kalendářního roku ke změně vykazovaného údaje na základě ověření účetní závěrky auditorem, penzijní společnost předloží výkaz opětovně s opravenými údaji nejpozději do 20 dnů po auditu účetní závěrky. Pokud oprava ovlivní údaje v jiném výkazu nebo výkazech k dalším časovým obdobím, opraví penzijní společnost též všechny tyto navazující výkazy. (3) Opravené výkazy penzijní společnost předloží ve lhůtě podle odstavce 1 nebo 2 České národní banceČeské národní bance způsobem stanoveným v § 6 společně s informací o obsahu a důvodu opravy. § 9 Přechodná ustanovení (1) Penzijní společnost za sebe a obhospodařovaný transformovaný fond sestaví ke dni účinnosti této vyhlášky a předloží do 20. dne od nabytí účinnosti této vyhlášky výkaz PSP (ČNB) 10-12 „Měsíční rozvaha penzijní společnosti /fondu“. (2) Pro povinnost sestavit a předložit výkazy nebo informace, které se vztahují k období do 31. prosince 2012, platí vyhláška č. 302/2010 Sb. § 10 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 302/2010 Sb., o předkládání výkazů a dalších informací penzijními fondy České národní bance pro účely dohledu se zrušuje. § 11 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 425/2012 Sb. Základní charakteristika a obsahová náplň výkazů předkládaných penzijními společnostmi České národní bance PSP (ČNB) 10-12 „Měsíční rozvaha penzijní společnosti/fondu“ Výkaz obsahuje základní účetní informace o struktuře aktiv, závazků a vlastního kapitálu. Základní struktura aktiv a pasiv je jednotná pro penzijní společnost i jí obhospodařované fondyobhospodařované fondy (účastnické a transformovaný). Penzijní společnost za sebe uvádí i vybrané ukazatele pohledávek a závazků vůči obhospodařovaným fondůmobhospodařovaným fondům a státnímu rozpočtu. PSP (ČNB) 20-12 „Měsíční výkaz zisku a ztráty penzijní společnosti/fondu“ Výkaz obsahuje základní účetní informace o výnosech, nákladech a výsledcích hospodaření. Detailnější struktura výnosů a nákladů vztahujících se k poplatkům a provizím a ostatním správním nákladům navazuje na jejich strukturu v zákoně upravujícím doplňkové penzijní spoření. Údaje jsou vykazovány od počátku roku do konce sledovaného období. Výkaz zisku a ztráty je jednotný pro penzijní společnost i jí obhospodařované fondyobhospodařované fondy (účastnické a transformovaný). PSP (ČNB) 30-12 „Hlášení o penzijní jednotce“ Výkaz obsahuje základní informace o penzijní jednotce a fondovém vlastním kapitálufondovém vlastním kapitálu jednotlivě za všechny obhospodařované účastnické fondyúčastnické fondy. Uvádí se celková bilance počtu penzijních jednotek, hodnota připsaných a odepsaných penzijních jednotek, aktuální hodnota penzijní jednotky a její nejvyšší hodnota ve sledovaném období. Údaje o průměrné roční výši penzijní jednotky a průměrné roční výši vlastního fondového kapitálu se uvádí pouze ve výkaze sestavovaném k 31. prosinci. PSP (ČNB) 34-12 „Hlášení o skladbě portfolia penzijní společnosti/fondu“ Výkaz obsahuje základní informace o cenných papírech, vkladech u bankbank a derivátechderivátech v portfoliu penzijní společnosti a fondu obhospodařovaného penzijní společností. Uvádějí se základní identifikační a klasifikační údaje jednotlivých investičních nástrojů, vazby na zákonné investiční limity vztahující se k obhospodařovanému fonduobhospodařovanému fondu a kvantitativní údaje vztahující se k danému aktivu, tj. zejména jmenovitá hodnota, pořizovací cena, čistá pořizovací cena a účetní netto hodnota, otevřená pozice u derivátůderivátů a hodnota podílu příslušného nástroje na majetku penzijní společnosti/fondu. PSP (ČNB) 31-04 „Hlášení o přijatých a vyplacených prostředcích penzijní společností“ Výkaz obsahuje základní informace o přijatých a vyplacených prostředcích souvisejících s doplňkovým penzijním spořením včetně penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, počtech vyplacených prostředků podle struktury dávek a bilanci účastníků v jednotlivých typech fondů obhospodařovaných penzijní společností. Údaje o přijatých a vyplacených prostředcích a počtech vyplacených případů jsou vykazovány od počátku roku do konce sledovaného období, údaje o počtu poživatelů penzí jsou vykazovány podle stavu k datu, ke kterému je výkaz sestavován. PSP (ČNB) 32-04 „Hlášení o kapitálu a kapitálových požadavcích penzijní společnosti“ Výkaz obsahuje informace potřebné pro vyčíslení kapitálových požadavků v souladu s § 38 zákona č. 427/2011 Sb. Uvádí se objem kapitálu, jednotlivých kapitálových požadavků, přebytku nebo nedostatku kapitálu a vzájemný poměr kapitálu a kapitálových požadavků. Dále se uvádějí za transformovaný fond detailní informace o členění expozic podle rizikových vah a členění derivátů podle typu a splatnosti. PSP (ČNB) 50-04 „Hlášení o organizační struktuře penzijní společnosti“ Výkaz obsahuje základní identifikační a klasifikační údaje o penzijní společnosti, o členech statutárního a dozorčího orgánu, o řídících a kontaktních osobách pro vymezené oblasti vykazujícího subjektu. Dále jsou zahrnuty údaje o základním kapitálu a počtu zaměstnanců. Výkaz rovněž obsahuje základní identifikační a klasifikační údaje o akcionářích s podílem na základním kapitálu vyšším než 5 % včetně strukturovaných údajů o velikosti tohoto podílu. PSP (ČNB) 40-01 „Doplňující informace pro vyhodnocování rizikovosti penzijní společnosti“ Výkaz obsahuje doplňkové informace o rizikovém profilu penzijní společnosti a jí obhospodařovaných fondůobhospodařovaných fondů, informace o vyplácené nebo plánované dividendě a o prostředcích přijatých a vyplacených penzijní společností v rozdělení podle roku narození účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření s intervaly po 5 letech. 1) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů. 2) Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů. 5) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 422/2012 Sb.	Vyhláška č. 422/2012 Sb. Vyhláška o stanovení minimální prahové hodnoty pro počet a objem dovozních operací, které jsou dostatečné pro vydání osvědčení schváleného hospodářského subjektu Vyhlášeno 5. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 154/2012 * § 1 - Hospodářský subjekt, který žádá o vydání osvědčení schváleného hospodářského subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), musí v daném kalendářním roce dosáhnout minimálního počtu 40 dovozních operací a současně souhrnné množství dovážených * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Aktuální znění od 1. 1. 2013 422 VYHLÁŠKA ze dne 23. listopadu 2012 o stanovení minimální prahové hodnoty pro počet a objem dovozních operací, které jsou dostatečné pro vydání osvědčení schváleného hospodářského subjektu Ministerstvo financí stanoví podle § 9 odst. 5 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb.: § 1 Hospodářský subjekt, který žádá o vydání osvědčení schváleného hospodářského subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), musí v daném kalendářním roce dosáhnout minimálního počtu 40 dovozních operací a současně souhrnné množství dovážených produktů rybolovu v rámci těchto dovozních operací musí dosáhnout alespoň 50 000 kg. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Ing. Kalousek v. r. 1) Čl. 16 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999, v platném znění. Čl. 10 nařízení Komise (ES) č. 1010/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, v platném znění.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 420/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 420/2012 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2013 Vyhlášeno 4. 12. 2012, částka 153/2012 420 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 22. listopadu 2012 o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2013 Ministerstvo zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2013: 1. Antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná očkování 1a) kombinovaná očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma), virové hepatitidě B, nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b (DTaPHibVHBIPV): Pertussis anatoxinum Pertussis haemagglutinum filamentosum Pertussis membranae externae proteinum Diphtheriae anatoxinum Tetani anatoxinum min. Antigenum tegiminis hepatitidis B biosyntheticum Virus poliomyelitidis inactivatum typus 1 Virus poliomyelitidis inactivatum typus 2 Virus poliomyelitidis inactivatum typus 3 Lyofilizát Hib: Polyribosylribitoli phosphas Haemophilus influenzae b, Tetani anatoxinum 1b) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu (DTaP): Diphtheriae anatoxinum ≥ 30 mezinárodních jednotek Tetani anatoxinum ≥ 40 mezinárodních jednotek Pertussis anatoxinum (PT) 25 mikrogramů Pertussis haemaglutininum filamentosum (FHA) 25 mikrogramů Pertactinum (69kD) 8 mikrogramů 1c) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, nákazám vyvolaným Hemofilem influenzae b (DTaPHib): Diphtheriae anatoxinum \| min. 30 mezinárodních jednotek ---\|--- Tetani anatoxinum \| min. 40 mezinárodních jednotek Pertussis anatoxinum (PT) \| 25 mikrogramů Pertussis haemaglutininum filamentosum \| (FHA) 25 mikrogramů Pertactinum (69kD) \| 8 mikrogramů Haemophilus influenzae B \| 10 mikrogramů cum anatoxino tetanico \| 20-40 mikrogramů 1d) očkovací látka proti záškrtu a tetanu - divakcína: Anatoxinum diphtheriae purificatum\| min. 30 mezinárodních jednotek ---\|--- Anatoxinum tetani purificatum\| min. 40 mezinárodních jednotek 1e) očkovací látka proti nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b: 1 dávka lyofilizované vakcíny obsahuje: Polysaccharidum Hib purificatum (10 mikrogramů) cum Anatoxino tetanico (30 mikrogramů). 1f) očkovací látka proti tetanu: Tetani anatoxinum\| min. 40 mezinárodních jednotek ---\|--- 1g) očkovací látka proti virové hepatitidě B v dětské formuli: Antigenum tegiminis hepatitidis B 1h) očkovací látka proti virové hepatitidě B v dospělé formuli: Antigenum tegiminis hepatitidis B 1ch) očkovací látka proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám: Morbillorum virus attenuatum (Schwarz) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 Parotitidis virus attenuatum (RIT 4385) min. 103,7 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 Rubeolae virus attenuatum (Wistar RA 27/3) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 1i) očkovací látka proti dětské přenosné obrně v inaktivované formě: Virus poliomyelitis inactivatum typus 1 (Mahoney)\| 40 antigenních D jednotek* ---\|--- Virus poliomyelitis inactivatum typus 2 (MEF-1)\| 8 antigenních D jednotek* Virus poliomyelitis inactivatum typus 3 (Saukett)\| 32 antigenních D jednotek* * nebo množství ekvivalentních antigenů stanovené pomocí vhodné imunochemické metody. 1j) očkovací látka proti nákazám vyvolaným Streptococcus pneumoniae v polysacharidové formuli: Polysaccharidum Streptococci pneumoniae typus: 1, 2, 3, 4, 5, 6B, 7F, 8, 9N, 9V, 10A, 11A, 12F, 14, 15B, 17F, 18C, 19A, 19F, 20, 22F, 23F, 33F\| 25 mikrogramů z každého sérotypu ---\|--- 1k) očkovací látka konjugovaná proti pneumokokovým infekcím: Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 1 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 3 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 4 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 5 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 6A Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 6B Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 7F Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 9V Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 14 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 18C Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 19A Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 19F Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 23F 1la) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma): Diphtheriae anatoxinum ne méně než 2 mezinárodní jednotky Tetani anatoxinum ne méně než 20 mezinárodních jednotek Pertusové antigeny: Pertussis anatoxinum 8 mikrogramů Pertussis haemagglutinum filamentosum 8 mikrogramů Pertaktin 2,5 mikrogramů Virus poliomyelitidis inactivatum: typus 1 (kmen Mahoney) 40 D jednotek antigenu typus 2 (kmen MEF-1) 8 D jednotek antigenu typus 3 (kmen Saukett) 32 D jednotek antigenu NEBO 1lb) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma): Difterický toxoid více nebo rovno 2 mezinárodní jednotky (2 Lf) Tetanický toxoid více nebo rovno 20 mezinárodních jednotek (5 Lf) Pertusové antigeny: Pertusový toxoid 2,5 mikrogramu Filamentózní hemaglutinin 5 mikrogramů Fimbrie typu 2+3 5 mikrogramů Pertaktin 3 mikrogramy Virus poliomyelitis typu 1 (inaktivovaný) 40 antigenních D jednotek Virus poliomyelitis typu 2 (inaktivovaný) 8 antigenních D jednotek Virus poliomyelitis typu 3 (inaktivovaný) 32 antigenních D jednotek 1m) očkovací látka proti tuberkulóze: Bacillus Calmette Guérin (atenuované) 100 000 - 300 000 V.U.* (kmen Copenhagen 1331) *V.U. = živé zárodky 1n) očkovací látka proti virové hepatitidě B pro osoby zařazené do dialyzačního programu: Antigenum tegiminis hepatitidis B biosyntheticum 20 mikrogramů; adjuvans AS04C obsahující 3-O-deacyl-4-monofosforyl-lipid A (MPL) 50 mikrogramů v 1 dávce 2. Antigenní složení očkovacích látek pro zvláštní očkování 2a) očkovací látka proti virové hepatitidě B ve formuli pro dospělé: Antigenum tegiminis hepatitidis B 2b) očkovací látka proti vzteklině Virus rabiei inactivatum (kmen Wistar rabies PM/WI 38 1503-3M více nebo rovno 2,5 mezinárodních jednotek v 1 dávce (0,5 ml) 3. Antigenní složení očkovacích látek pro mimořádná očkování 3a) očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro dospělé: Hepatitis A virus inactivatum 3b) očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro děti: Virus hepatitis A inactivatum Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Vyhláška č. 419/2012 Sb.	Vyhláška č. 419/2012 Sb. Vyhláška o ochraně pokusných zvířat Vyhlášeno 4. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 153/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 3 - Seznam údajů předkládaných posuzovatelům a obsah písemného posudku * § 6 - Požadavky na prostory a vybavení zařízení, požadavky na prostředí a jeho kontrolu a další požadavky na zařízení, prostory a vybavení * § 7 - Požadavky týkající se péče a umístění pokusných zvířat * § 8 - Kritéria přiřazování pokusů do jednotlivých kategorií závažnosti, faktory a příklady různých pokusů zařazených do jednotlivých kategorií závažnosti na základě faktorů * § 9 - Metody usmrcování jednotlivých druhů pokusných zvířat * § 10 - Počet pokusných zvířat při jejich přepravě v kontejneru * § 11 - Přechodné ustanovení * § 12 - Zrušovací ustanovení * § 13 - Účinnost č. 6 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. Aktuální znění od 15. 4. 2021 (158/2021 Sb.) 419 VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2012 o ochraně pokusných zvířat Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 359/2012 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 15b odst. 1, § 15c odst. 7, § 15g odst. 7, § 16a odst. 1, § 17 odst. 3, § 17a odst. 5 písm. b), c) a d), § 18c odst. 5 a § 18g odst. 8 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) seznam údajů, které je chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat povinen předložit posuzovatelům, a obsah písemného posudku posuzovatelů, b) požadavky na prostory a vybavení zařízenízařízení, pokud jde o jejich funkci a obecné uspořádání, chovné prostory, prostory pro provádění obecných a specifických pokusůpokusů, provozní prostory, požadavky na prostředí a jeho kontrolu, pokud jde o větrání a teplotu, osvětlení, hluk, poplašné systémy, a další požadavky na zařízenízařízení, prostory a vybavení, c) požadavky týkající se péče a umístění pokusných zvířatzvířat, pokud se jedná o zdravotní stav, zvířatazvířata odchycená ve volné přírodě k pokusůmpokusům, umístění pokusných zvířatzvířat, úpravu prostředí, konstrukci uzavřených prostor, krmení, napájení a konstrukci a vybavení pro odpočinek a spánek a manipulaci s pokusnými zvířatyzvířaty, d) požadavky týkající se péče a umístění ve vztahu k jednotlivým druhům pokusných zvířatzvířat, e) kritéria přiřazování, faktory, jež se vztahují k danému pokusupokusu, a příklady různých pokusůpokusů zařazených do jednotlivých kategorií závažnosti na základě faktorů, jež se vztahují k danému druhu pokusupokusu, f) metody usmrcování jednotlivých druhů pokusných zvířatzvířat, g) počet pokusných zvířatzvířat při jejich přepravěpřepravě v kontejneru. § 3 Seznam údajů předkládaných posuzovatelům a obsah písemného posudku (1) Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat, který žádá o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířatzvířat, oprávnění k dodávce pokusných zvířatzvířat nebo oprávnění k používání pokusných zvířatzvířat (dále jen „žadatel“), posuzovatelům předloží a) doklad opravňující k používání stavby k chovu nebo dodávce pokusných zvířatzvířat nebo k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech podle stavebního zákona nebo závazný posudek příslušné krajské veterinární správy v územním, stavebním a kolaudačním řízení, je-li požadován jinými právními předpisy2); to neplatí v případě 1. provádění pokusůpokusů ve volné přírodě, 2. zemědělského výzkumu podle přílohy č. 7 k této vyhlášce bodu 7, při němž cíl projektu pokusůprojektu pokusů vyžaduje, aby byla pokusná zvířatazvířata chována za obdobných podmínek jako hospodářská zvířatahospodářská zvířata chovaná pro komerční účely, b) písemné vyjádření příslušné krajské veterinární správy k činnosti zařízenízařízení, které 1. nesmí být v den podání žádosti o udělení oprávnění k používání pokusných zvířatzvířat, k chovu pokusných zvířatzvířat nebo k dodávce pokusných zvířatzvířat starší dvou měsíců, 2. se vztahuje na zařízenízařízení uvedená v žádosti o udělení oprávnění k používání pokusných zvířatzvířat, k chovu pokusných zvířatzvířat nebo k dodávce pokusných zvířatzvířat, c) provozní řád zařízenízařízení, včetně havarijního řádu zařízenízařízení chovatele pokusných zvířatchovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířatdodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, d) technologické postupy; chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat, který je povinen zpracovávat standardní operační postupy podle jiného právního předpisu3), předloží standardní operační postupy, e) dokumentaci o charakteru objektů zařízenízařízení, včetně 1. adresy, přesného umístění, názvu, popřípadě jiného označení jednotlivých prostor, které slouží k chovu nebo dodávce pokusných zvířatzvířat nebo kde jsou prováděny pokusypokusy na pokusných zvířatechzvířatech, zejména označení jednotlivých místností, stájí a obdobných částí zařízenízařízení, 2. druhů pokusných zvířatzvířat určených k chovu, dodávce nebo použití, jejich maximálních denních stavů celkem a v jednotlivých místnostech, stájích nebo obdobných částech zařízenízařízení a hmotnostní kategorie zvířatzvířat, ke které se maximální denní stav zvířatzvířat vztahuje, 3. uvedení, zda jsou jednotlivé místnosti, stáje nebo obdobné části zařízenízařízení určeny pro střídavé umístění různých druhů zvířatzvířat, které v nich nejsou nebo nesmí být umístěny současně; uvedení, které druhy zvířatzvířat a v jakém maximálním denním stavu mohou být v prostorech střídavě umístěny, pokud k takovému využití prostor v zařízenízařízení dochází, 4. uvedení systému chovu používaného v zařízenízařízení, zejména zda se jedná o systém otevřený, bariérový nebo izolátorový, nebo o používání zvířatzvířat ve volné přírodě, 5. popisu technického vybavení vhodného pro druhy pokusných zvířatzvířat, které jsou v něm umístěny, a jsou-li v daném zařízenízařízení prováděny pokusypokusy, rovněž pro provádění pokusůpokusů, zejména jejich počet, typ a velikost, 6. půdorysného plánu zařízenízařízení, ve kterém jsou vyznačeny jednotlivé místnosti, stáje a obdobné části zařízenízařízení, f) záznamy o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů a o odborné způsobilosti k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechzvířatech, péči o pokusná zvířatazvířata a usmrcování pokusných zvířatzvířat podle § 15d odst. 8 zákona, g) doklad o ustanovení osoby odpovědné za péči o pokusná zvířatazvířata a její osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů, h) doklad o zřízení odborné komise pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířatzvířat, i) seznam členů odborné komise pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířatzvířat, doklad o ustanovení členem této odborné komise, osvědčení členů této odborné komise o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů, j) doklad o ustanovení 1. určeného veterinárního lékaře a doklad prokazující získání jeho příslušného veterinárního vysokoškolského vzdělání podle zákona o vysokých školách nebo jeho osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů, nebo 2. patřičně kvalifikovaného odborníka, který je pověřen poskytováním poradenství ohledně dobrých životních podmínek pokusných zvířatzvířat a zacházení s nimi, a jeho osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů. (2) Žádá-li žadatel o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířatpokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířatpokusných zvířat nebo k používání pokusných zvířatpokusných zvířat na další období, předloží posuzovatelům za předchozí období uděleného oprávnění, kromě údajů a dokladů podle odstavce 1, a) dokumentaci o 1. chovu pokusných zvířatpokusných zvířat, jde-li o chovatele pokusných zvířatchovatele pokusných zvířat nebo dodavatele pokusných zvířatdodavatele pokusných zvířat, a 2. chovu a použití pokusných zvířatpokusných zvířat, jde-li o uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, b) záznamy vedené podle § 17g odst. 1 zákona, c) informace a dokumentaci podle § 17h odst. 1 zákona, pokud se jedná o žadatele, který chová, dodává nebo používá psy, kočky nebo subhumánní primáty, d) strategii pro udržování zdravotního stavu pokusných zvířatzvířat podle přílohy č. 8 k této vyhlášce písmene a) bodu 1, e) záznamy o kontrolách zdravotního stavu pokusných zvířatzvířat, včetně výsledků kontrolních laboratorních vyšetření, f) záznamy orgánů dozoru, g) projekty pokusůprojekty pokusů, včetně dokumentů, které nebyly schváleny odbornou komisí pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířatzvířat nebo státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů, jedná-li se o uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, h) protokoly pokusůpokusů, včetně zápisů o kontrole prováděné osobou odpovědnou za péči o pokusná zvířatazvířata a odbornou komisí pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířatzvířat, jedná-li se o uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, i) dokumentaci o použitých pokusných zvířatechzvířatech ve vztahu k příslušným projektům pokusůprojektům pokusů, které proběhly od předchozího posouzení posuzovateli, pokud tato dokumentace není součástí protokolu pokusůpokusů podle písmene h), jedná-li se o uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, j) podklady poskytnuté státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů podle § 15g odst. 5 zákona, jedná-li se o uživatele pokusných zvířat, k) změny údajů zařízenízařízení nebo chovatele pokusných zvířatchovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířatdodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat. (3) Písemný posudek obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem a náležitostí stanovených v § 15b odst. 4 zákona zejména a) jméno, popřípadě jména, a příjmení posuzovatelů, číslo osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusůpokusů a projektů pokusůprojektů pokusů posuzovatele, b) vyjádření, zda žadatel předložil všechny údaje a doklady uvedené v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2, c) posouzení předložené dokumentace, zejména zjištěné závady a nedostatky, d) posouzení prostorové kapacity zařízenízařízení a technického vybavení prostor, ve kterých jsou chována, dodávána a používána pokusná zvířatazvířata, zejména 1. druhy pokusných zvířatzvířat určených k chovu, dodávce nebo použití, jejich maximální denní stavy celkem a v jednotlivých místnostech, stájích nebo obdobných částech zařízenízařízení, a hmotnostní kategorii zvířatzvířat, ke které se maximální denní stav zvířatzvířat vztahuje, 2. zjištěné závady a nedostatky, e) systém chovu používaný v zařízenízařízení, zejména zda se jedná o systém otevřený, bariérový nebo izolátorový, nebo o používání zvířatzvířat ve volné přírodě, f) vyjádření, zda byla velikost prostor v zařízenízařízení posuzována podle této vyhlášky nebo podle vyhlášky upravující minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířathospodářských zvířat4), v případě zemědělského výzkumu podle přílohy č. 7 k této vyhlášce bodu 7, při němž cíl projektu pokusůprojektu pokusů vyžaduje, aby byla pokusná zvířatazvířata chována za obdobných podmínek jako hospodářská zvířatahospodářská zvířata chovaná pro komerční účely, g) vyjádření posuzovatelů k žádosti o udělení výjimky z povinnosti provádět pokusypokusy pouze ve schválených zařízeníchzařízeních uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat podle § 15a odst. 2 zákona, pokud žadatel tuto žádost podal, h) vyjádření posuzovatelů k žádosti o udělení výjimky z povinnosti používat k pokusůmpokusům pokusná zvířatazvířata uvedená v § 17f odst. 1 zákona pouze tehdy, byla-li pro použití k pokusůmpokusům chována, pokud žadatel tuto žádost podal, i) doporučená opatření k okamžitému provedení před vydáním rozhodnutí o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířatzvířat, k dodávce pokusných zvířatzvířat nebo k používání pokusných zvířatzvířat a doporučená opatření dlouhodobého charakteru spolu s termínem k jejich provedení, j) stanovisko posuzovatelů, zda žadatel splňuje či nesplňuje požadavky na chov pokusných zvířatzvířat, dodávku pokusných zvířatzvířat nebo na používání pokusných zvířatzvířat stanovené zákonem a touto vyhláškou; nesplňuje-li žadatel tyto požadavky, též uvedení nedostatků, které jsou v rozporu se zákonem nebo touto vyhláškou, k) název státního orgánu příslušného ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů podle § 23 zákona, jedná-li se o uživatele pokusných zvířat, l) prohlášení chovatele pokusných zvířatchovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířatdodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířatuživatele pokusných zvířat, že je s obsahem posudku seznámen, datum a podpisy posuzovatelů a žadatele. § 6 Požadavky na prostory a vybavení zařízení, požadavky na prostředí a jeho kontrolu a další požadavky na zařízení, prostory a vybavení (1) Požadavky na prostory a vybavení zařízenízařízení, pokud jde o jejich funkci a obecné uspořádání, chovné prostory, prostory pro provádění obecných a specifických pokusůpokusů, provozní prostory, požadavky na prostředí a jeho kontrolu, pokud jde o větrání a teplotu, osvětlení, hluk, poplašné systémy, jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. (2) Požadavky na prostory, jejich velikost a vybavení ve vztahu k jednotlivým druhům pokusných zvířatpokusných zvířat a požadavky týkající se péče a umístění ve vztahu k jednotlivým druhům pokusných zvířatpokusných zvířat jsou uvedeny v příloze č. 7 k této vyhlášce. § 7 Požadavky týkající se péče a umístění pokusných zvířat Požadavky týkající se péče a umístění pokusných zvířatpokusných zvířat, pokud se jedná o zdravotní stav, zvířatazvířata odchycená ve volné přírodě k pokusůmpokusům, umístění pokusných zvířatpokusných zvířat, úpravu prostředí, konstrukci uzavřených prostor, krmení, napájení a konstrukci a vybavení pro odpočinek a spánek a manipulaci s pokusnými zvířatypokusnými zvířaty jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce. § 8 Kritéria přiřazování pokusů do jednotlivých kategorií závažnosti, faktory a příklady různých pokusů zařazených do jednotlivých kategorií závažnosti na základě faktorů Kritéria přiřazování, faktory, jež se vztahují k danému pokusupokusu, a příklady různých pokusůpokusů zařazených do jednotlivých kategorií závažnosti na základě faktorů, jež se vztahují k danému druhu pokusupokusu, jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 9 Metody usmrcování jednotlivých druhů pokusných zvířat Metody usmrcování jednotlivých druhů pokusných zvířatpokusných zvířat jsou uvedeny v příloze č. 10 k této vyhlášce. § 10 Počet pokusných zvířat při jejich přepravě v kontejneru Počet pokusných zvířatpokusných zvířat při jejich přepravěpřepravě v kontejneru je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce. § 11 Přechodné ustanovení Do 31. prosince 2016 může chovatel pokusných zvířatchovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat zajistit v prostorech uvnitř zařízenízařízení, které jsou trvale určeny k chovu nebo využití pokusných zvířatpokusných zvířat, velikosti chovných nádob nebo klecí, prostorové uspořádání boxů nebo stání pro vybrané druhy pokusných zvířatpokusných zvířat podle dosavadní právní úpravy. § 12 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat. 2. Vyhláška č. 39/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat. 3. Vyhláška č. 128/2010 Sb., o způsobilosti k označování psů tetováním. § 13 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Ing. Bendl v. r. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. Požadavky na prostory a vybavení zařízení, pokud jde o jejich funkci a obecné uspořádání, chovné prostory, prostory pro provádění obecných a specifických pokusů, provozní prostory, požadavky na prostředí a jeho kontrolu, pokud jde o větrání a teplotu, osvětlení, hluk, poplašné systémy (1) Chovatel pokusných zvířatChovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířatdodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířatuživatel pokusných zvířat zajistí, aby prostory zařízenízařízení splňovaly následující požadavky a aby byly prováděny následující činnosti, pokud se jedná o a) funkci a obecné uspořádání, kde 1. všechna zařízenízařízení a vybavení musí být konstruována tak, aby druhům pokusných zvířatpokusných zvířat, které jsou v nich umístěny, poskytovala prostředí, které zohledňuje jejich fyziologické a etologické potřeby. Kromě toho musí být řešena a spravována tak, aby byla zabezpečena před vstupem nepovolaných osob, dále osob, které mají zjevné příznaky onemocnění přenosných na pokusná zvířatapokusná zvířata, a před vniknutím jiných zvířatzvířat či únikem pokusných zvířatpokusných zvířat zde umístěných, 2. v zařízeníchzařízeních musí být zaveden aktivní program údržby zajišťující prevenci a nápravu všech škod na budovách nebo vybavení, 3. musí být k dispozici zařízenízařízení a vybavení umožňující umístit nově získaná pokusná zvířatapokusná zvířata do izolace, dokud není zjištěn jejich zdravotní stav a zhodnoceno a minimalizováno případné riziko pro v zařízenízařízení žijící pokusná zvířatapokusná zvířata, 4. musí být k dispozici oddělené prostory pro umístění nemocných nebo poraněných pokusných zvířatpokusných zvířat, b) chovné prostory, kde 1. v zařízeníchzařízeních musí být zaveden pravidelný a účinný program čištění prostor a udržovány uspokojivé hygienické standardy, 2. stěny a podlahy v prostorách musí být opatřeny obzvlášť odolným povrchem, který nepodléhá silnému opotřebování pokusnými zvířatypokusnými zvířaty ani opotřebování čisticími pracemi. Materiál musí být pro pokusná zvířatapokusná zvířata zdravotně nezávadný a nesmí je zraňovat. Nástroje a vybavení musí být obzvláště chráněny, aby je pokusná zvířatapokusná zvířata nemohla poškodit nebo se o ně sama poranit, 3. nesnášenlivé druhy pokusných zvířatpokusných zvířat, například predátor a jeho případná kořist, nebo pokusná zvířatapokusná zvířata vyžadující odlišné životní podmínky, nesmějí být umístěny ve stejné místnosti a v případě predátora a kořisti musí být v takové vzdálenosti, aby se vzájemně neviděla, necítila ani neslyšela, c) prostory pro provádění obecných a specifických pokusůpokusů, kde 1. musí být k dispozici laboratoř s vybavením pro provádění jednoduchých diagnostických testů, postmortálních vyšetření nebo pro odběr vzorků, které budou jinde podrobeny důkladnějším laboratorním vyšetřením. Tam, kde jsou tyto činnosti prováděny, musí být k dispozici prostory pro provádění obecných a specifických pokusůpokusů, 2. musí být k dispozici jedna nebo více vhodně vybavených místností a zařízenízařízení pro pooperační zotavení, pokud je nutné provádět chirurgické zákroky za sterilních podmínek, d) provozní prostory, kde 1. musí být skladovací prostory řešeny, používány a udržovány tak, aby byla zajištěna kvalita krmiva a steliva. Tyto prostory musí být v rámci možností chráněny proti hmyzu a jiným škůdcům. Ostatní materiály, které by mohly být znečištěny nebo by mohly představovat nebezpečí pro pokusná zvířatapokusná zvířata či zaměstnance, musí být skladovány odděleně, 2. musí být prostory pro čištění a mytí tak velké, aby do nich bylo možné umístit zařízenízařízení pro čištění a dezinfekci použitého vybavení. Proces čištění musí probíhat tak, aby čisté vybavení při manipulaci nepřišlo do styku se znečištěným a čerstvě vyčištěné vybavení se tak chránilo před kontaminací, 3. musí zařízenízařízení zajišťovat hygienické ukládání a bezpečné odstraňování těl mrtvých pokusných zvířatpokusných zvířat a odpadu živočišného původu. (2) Prostředí a jeho kontrola musí splňovat následující požadavky, pokud se jedná o a) větrání a teplotu, kde 1. tepelná izolace, topení a větrání chovných prostor musí zajišťovat, aby se proudění vzduchu, prašnost a koncentrace plynů udržovaly v rozmezí, které není pro umístěná pokusná zvířatapokusná zvířata škodlivé, 2. teplota a relativní vlhkost v chovných prostorách musí být přizpůsobena umístěným druhům pokusných zvířatpokusných zvířat a věkovým skupinám. Teplota musí být denně měřena a zaznamenávána, 3. pokusná zvířatapokusná zvířata nesmějí být ve výbězích držena v klimatických podmínkách, které by v nich vyvolávaly strach, b) osvětlení, kde 1. v případě, že přirozené denní světlo neposkytuje náležitý rytmus dne a noci, musí být tento rytmus zajištěn umělým osvětlením s cílem uspokojit biologické potřeby pokusných zvířatpokusných zvířat a zároveň zajistit vyhovující pracovní podmínky, 2. osvětlení musí vyhovovat potřebám provádění chovatelských postupů a prohlídek pokusných zvířatpokusných zvířat, 3. musí být zajištěna pravidelná fotoperiodicita a intenzita osvětlení vhodná pro daný druh pokusných zvířatpokusných zvířat, 4. při chovu albinotických pokusných zvířatpokusných zvířat musí být osvětlení přizpůsobeno citlivosti těchto pokusných zvířatpokusných zvířat na světlo, c) hluk, kde 1. hladiny hluku včetně ultrazvuku nesmějí mít nepříznivý vliv na dobré životní podmínky pokusných zvířatpokusných zvířat, 2. zařízenízařízení musí mít poplašné systémy, jež jsou nastaveny na frekvence mimo pásmo, na něž jsou pokusná zvířatapokusná zvířata citlivá; přitom ale musí být slyšitelné lidským uchem, 3. chovné prostory musí být tam, kde je to nutné v zájmu dobrých životních podmínek pokusných zvířatpokusných zvířat, vybaveny hlukovou izolací a materiály pohlcujícími zvuk, d) poplašné systémy, kde 1. zařízenízařízení s elektrickým nebo mechanickým vybavením pro kontrolu a ochranu prostředí musí mít náhradní systém pro zajištění základních služeb a nouzového osvětlení i provozu samotných poplašných systémů, 2. systémy vytápění a větrání musí být vybaveny monitorovacím zařízenímzařízením a poplašnými zařízenímizařízeními, 3. jednoznačné pokyny pro nouzové situace musí být viditelně umístěny. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. Požadavky na prostory, jejich velikost a vybavení ve vztahu k jednotlivým druhům pokusných zvířat a požadavky týkající se péče a umístění ve vztahu k jednotlivým druhům pokusných zvířat 1. Myši, potkani, pískomilové, křečci a morčata V následujících tabulkách pro myši, potkany, pískomily, křečky a morčata se „výškou uzavřeného prostoru“ rozumí vertikální vzdálenost mezi podlahou a stropem prostoru, přičemž tuto výšku by měl prostor mít na více než 50 % své minimální podlahové plochy před doplněním zařízenízařízení pro úpravu prostředí. Při plánování pokusůpokusů musí být brán v úvahu možný růst pokusných zvířatpokusných zvířat s cílem zajistit pro ně dostatečný prostor (jak je uvedeno podrobně v tabulkách 1.1 až 1.5) po celou dobu studie. Tabulka 1.1 Myši \| Tělesná hmotnost (g)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (cm2)\| Podlahová plocha najedno zvíře (cm2)\| Minimální výška uzavřeného prostoru (cm) ---\|---\|---\|---\|--- K dispozici v zařízenízařízení a během pokusůpokusů\| až do 20\| 330\| 60\| 12 od 20 do 25\| 330\| 70\| 12 od 25 do 30\| 330\| 80\| 12 nad 30\| 330\| 100\| 12 Rozmnožování\| \| 330 Pro monogamní pár (outbrední/inbrední) nebo trojici (inbrední). Pro každou další samici a vrh se přidá 180 cm2.\| \| 12 Chovná zvířatazvířata1) Plocha uzavřeného prostoru 950 cm2\| méně než 20\| 950\| 40\| 12 Plocha uzavřeného prostoru 1500 cm2\| méně než 20\| 1500\| 30\| 12 Poznámka: 1) Myši po odstavení lze chovat při těchto vyšších hustotách osazeníhustotách osazení v krátkém období po odstavení do použití k pokusůmpokusům za předpokladu, že jsou zvířatazvířata umístěna ve větších uzavřených prostorách s přiměřeně upraveným prostředím a tyto podmínky umístění nemají nepříznivý vliv na životní podmínky zvířatzvířat, například nevyvolávají zvýšenou agresivitu, nemocnost a úmrtnost, rozvoj stereotypií a jiné poruchy chování, úbytek hmotnosti či jiné narušení fyziologických funkcí nebo chování v důsledku stresu. Tabulka 1.2 Potkani \| Tělesná hmotnost (g)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (cm2)\| Podlahová plocha na jedno zvíře (cm2)\| Minimální výška uzavřeného prostoru (cm) ---\|---\|---\|---\|--- K dispozici v zařízenízařízení a během pokusůpokusů1)\| až do 200\| 800\| 200\| 18 od 200 do 300\| 800\| 250\| 18 od 300 do 400\| 800\| 350\| 18 od 400 do 600\| 800\| 450\| 18 nad 600\| 1500\| 600\| 18 Rozmnožování\| \| 800 Matka a vrh. Pro každé další dospělé zvířezvíře umístěné nastálo do uzavřeného prostoru se přidá 400 cm2.\| \| 18 Chovná zvířatazvířata2) Plocha uzavřeného prostoru 1500 cm2\| až do 50\| 1500\| 100\| 18 od 50 do 100\| 1500\| 125\| 18 od 100 do 150\| 1500\| 150\| 18 od 150 do 200\| 1500\| 175\| 18 Chovná zvířatazvířata3) Plocha uzavřeného prostoru 2500 cm2\| až do 100\| 2500\| 100\| 18 od 100 do 150\| 2500\| 125\| 18 od 150 do 200\| 2500\| 150\| 18 Poznámky: 1) Při provádění dlouhodobých studií, je-li ke konci těchto studií prostor přidělený na každé jednotlivé pokusné zvířepokusné zvíře menší, než je uvedeno výše, je prioritou udržení sociálně stabilních struktur. 2) Potkany po odstavení lze chovat při těchto vyšších hustotách osazeníhustotách osazení v krátkém období po odstavení do použití k pokusůmpokusům za předpokladu, že jsou pokusná zvířatapokusná zvířata umístěna ve větších uzavřených prostorách s přiměřeně upraveným prostředím a tyto podmínky umístění nemají nepříznivý vliv na životní podmínky pokusných zvířatpokusných zvířat, například nevyvolávají zvýšenou agresivitu, nemocnost a úmrtnost, rozvoj stereotypií a jiné poruchy chování, úbytek hmotnosti či jiné narušení fyziologických funkcí nebo chování v důsledku stresu. 3) Potkany po odstavení lze chovat při těchto vyšších hustotách osazeníhustotách osazení v krátkém období po odstavení do použití k pokusůmpokusům za předpokladu, že jsou pokusná zvířatapokusná zvířata umístěna ve větších uzavřených prostorách s přiměřeně upraveným prostředím a tyto podmínky umístění nemají nepříznivý vliv na životní podmínky pokusných zvířatpokusných zvířat, například nevyvolávají zvýšenou agresivitu, nemocnost a úmrtnost, rozvoj stereotypií a jiné poruchy chování, úbytek hmotnosti či jiné narušení fyziologických funkcí nebo chování v důsledku stresu. Tabulka 1.3 Pískomilové \| Tělesná hmotnost (g)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (cm2)\| Podlahová plocha najedno zvíře (cm2)\| Minimální výška uzavřeného prostoru (cm) ---\|---\|---\|---\|--- K dispozici v zařízenízařízení a během pokusůpokusů\| až do 40\| 1200\| 150\| 18 nad 40\| 1200\| 250\| 18 Rozmnožování\| \| 1200 Monogamní pár nebo tříčlenná skupina s potomkem.\| \| 18 Tabulka 1.4 Křečci \| Tělesná hmotnost (g)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (cm2)\| Podlahová plocha najedno zvíře (cm2)\| Minimální výška uzavřeného prostoru (cm) ---\|---\|---\|---\|--- K dispozici v zařízenízařízení a během pokusůpokusů\| až do 60\| 800\| 150\| 14 od 60 do 100\| 800\| 200\| 14 nad 100\| 800\| 250\| 14 Rozmnožování\| \| 800 Matka nebo monogamní pár s vrhem mláďat.\| \| 14 Chovná zvířatazvířata1)\| méně než 60\| 1500\| 100\| 14 Poznámka: 1) Křečky po odstavení lze chovat při těchto vyšších hustotách osazeníhustotách osazení v krátkém období po odstavení do použití k pokusůmpokusům za předpokladu, že jsou pokusná zvířatapokusná zvířata umístěna ve větších uzavřených prostorách s přiměřeně upraveným prostředím a tyto podmínky umístění nemají nepříznivý vliv na životní podmínky pokusných zvířatpokusných zvířat, například nevyvolávají zvýšenou agresivitu, nemocnost a úmrtnost, rozvoj stereotypií a jiné poruchy chování, úbytek hmotnosti či jiné narušení fyziologických funkcí nebo chování v důsledku stresu. Tabulka 1.5 Morčata \| Tělesná hmotnost (g)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (cm2)\| Podlahová plocha najedno zvíře (cm2)\| Minimální výška uzavřeného prostoru (cm) ---\|---\|---\|---\|--- K dispozici v zařízenízařízení a během pokusůpokusů\| až do 200\| 1800\| 200\| 23 od 200 do 300\| 1800\| 350\| 23 od 300 do 450\| 1800\| 500\| 23 od 450 do 700\| 2500\| 700\| 23 nad 700\| 2500\| 900\| 23 Rozmnožování\| \| 2500 Pár s vrhem mláďat. Pro každou další chovnou samici se přidá 1000 cm2.\| \| 23 2. Králíci Během zemědělského výzkumu, při němž cíl projektu pokusůprojektu pokusů vyžaduje, aby byla pokusná zvířatapokusná zvířata chována za obdobných podmínek jako hospodářská zvířatahospodářská zvířata chovaná pro komerční účely, musí jejich chov přinejmenším splňovat normy podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. V uzavřeném prostoru musí být zajištěna vyvýšená plošina. Tato vyvýšená plošina musí pokusným zvířatůmpokusným zvířatům umožňovat ležet a sedět a snadno se pod ni schovat a nepokrývá více než 40 % podlahové plochy. Pokud z vědeckých nebo veterinárních důvodů nelze vyvýšenou plošinu použít, musí být uzavřený prostor pro králíky o 33 % větší pro jednoho králíka a o 60 % větší pro dva králíky. Je-li vyvýšená plošina použita pro králíky mladší deseti týdnů, musí být její rozměry nejméně 55 cm na 25 cm a musí být tak vysoko od podlahy, aby ji pokusná zvířatapokusná zvířata mohla využít. Tabulka 2.1 Králíci starší deseti týdnů Tabulka 2.1 se použije pro klece i kotce. Pro každého třetího, čtvrtého, pátého a šestého králíka se přidává dodatečná plocha nejméně 3000 cm2 a pro každého dalšího králíka plocha nejméně 2500 cm2. Konečná tělesná hmotnost (kg)\| Minimální podlahová plocha pro jedno nebo dvě sociálně slučitelná zvířata (cm2)\| Minimální výška (cm) ---\|---\|--- méně než 3\| 3500\| 45 od 3 do 5\| 4200\| 45 nad 5\| 5400\| 60 Tabulka 2.2 Králice a vrh Hmotnost králice (kg)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (cm2)\| Dodatečný prostor pro hnízdící boxy (cm2)\| Minimální výška (cm) ---\|---\|---\|--- méně než 3\| 3500\| 1000\| 45 od 3 do 5\| 4200\| 1200\| 45 nad 5\| 5400\| 1400\| 60 Tabulka 2.3 Králíci mladší deseti týdnů Tabulka 2.3 se použije pro klece i kotce. Stáří\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (cm2)\| Minimální podlahová plocha na jedno zvíře (cm2)\| Minimální výška (cm) ---\|---\|---\|--- do 7 týdnů po odstavení\| 4000\| 800\| 40 od 7 do 10 týdnů\| 4000\| 1200\| 40 Tabulka 2.4 Králíci: optimální rozměry vyvýšené plošiny v uzavřených prostorech o rozměrech uvedených v tabulce 2.1 Stáří (týdny)\| Konečná tělesná hmotnost (kg)\| Optimální velikost (cm × cm)\| Optimální výška od podlahy uzavřeného prostoru (cm) ---\|---\|---\|--- nad 10\| méně než 3\| 55 × 25\| 25 od 3 do 5\| 55 × 30\| 25 nad 5\| 60 × 35\| 30 3. Kočky Kočky nesmějí být umístěny jednotlivě na více než 24 hodin bez přestávky. Kočky, které se vůči ostatním kočkám projevují opakovaně agresivně, se umístí samostatně pouze tehdy, není-li možné nalézt jedince, s nímž se snesou. Sociální stres se u všech jedinců umístěných v párech či ve skupinách monitoruje alespoň jednou týdně. Samice s koťaty mladšími než čtyři týdny nebo v posledních dvou týdnech březosti mohou být umístěny samostatně. Tabulka 3 Kočky Minimální prostor pro držení chovné samice a vrhu je prostor určený pro jednu kočku, který je postupně zvětšován tak, že jsou mláďata do čtyř měsíců po narození přemístěna do prostor odpovídajících požadavkům na prostor dospělých zvířatzvířat. Plocha pro krmení a plocha pro nádobu na výkaly musí být vzdáleny nejméně 0,5 m a tyto plochy se nesmějí zaměňovat. \| Podlaha1) (m2)\| Římsy (m2)\| Výška (m) ---\|---\|---\|--- Minimum pro jedno dospělé zvířezvíře\| 1,5\| 0,5\| 2 Dodatečný prostor pro každé další zvířezvíře\| 0,75\| 0,25\| — Poznámka: 1) Podlahová plocha bez říms. 4. Psi Psi musí mít pokud možno venkovní výběhy. Psi nesmějí být umístěni jednotlivě na více než 4 hodiny bez přestávky. Vnitřní uzavřený prostor musí tvořit nejméně 50 % minimálního prostoru vyhrazeného pro psy, který je uveden v tabulce 4.1. Níže uvedené parametry přiděleného prostoru vycházejí z požadavků pro bígly, ale pro obří plemena, například pro bernardýny nebo irské vlkodavy, musí být vyhrazeny prostory značně větší než prostory uvedené v tabulce 4.1. U jiných plemen, než jsou laboratorní bíglové, musí být přidělený prostor konzultován s veterinárním personálem. Tabulka 4.1 Psi Prostor pro každého ze psů umístěných v páru nebo ve skupině může být v průběhu uplatňovaných pokusůpokusů omezen na polovinu celkového vyhrazeného prostoru (2 m2 u psa do 20 kg, 4 m2 u psa nad 20 kg), jak stanoví zákon nebo tato vyhláška, je-li toto oddělení zvířetezvířete důležité pro vědecké účely. Doba, během níž je prostor psa takto omezen, nesmí přesahovat 4 hodiny bez přestávky. Kojící feně a mláďatům musí být přidělen stejný prostor jako samotné feně stejné hmotnosti. Porodní kotec musí být řešen tak, aby se mohla fena od štěňat vzdálit do jiné části prostoru nebo na vyvýšenou plošinu. Váha (kg)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Minimální podlahová plocha pro jedno nebo dvě zvířata (m2)\| Pro každé další zvíře rozšíření nejméně o (m2)\| Minimální výška (m) ---\|---\|---\|---\|--- až do 20\| 4\| 4\| 2\| 2 nad 20\| 8\| 8\| 4\| 2 Tabulka 4.2 Psi – odstavená štěňata Hmotnost psa (kg)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Minimální podlahová plocha na jedno zvíře (m2)\| Minimální výška (m) ---\|---\|---\|--- až do 5\| 4\| 0,5\| 2 od 5 do 10\| 4\| 1,0\| 2 od 10 do 15\| 4\| 1,5\| 2 od 15 do 20\| 4\| 2\| 2 nad 20\| 8\| 4\| 2 5. Fretky Tabulka 5 Fretky \| Minimální plocha uzavřeného prostoru (cm2)\| Minimální podlahová plocha na jedno zvíře (cm2)\| Minimální výška (cm) ---\|---\|---\|--- zvířatazvířata do 600 g\| 4500\| 1500\| 50 zvířatazvířata nad 600 g\| 4500\| 3000\| 50 dospělí samci\| 6000\| 6000\| 50 fretka s mláďaty\| 5400\| 5400\| 50 6. Subhumánní primáti Mladí subhumánní primáti se od matky smějí oddělit nejdříve ve věku šesti až dvanácti měsíců, podle jednotlivých druhů. Prostředí musí subhumánním primátům umožňovat vykonávat kompletní program denních činností. Uzavřený prostor musí subhumánním primátům umožňovat ve velké míře uspokojovat jejich etologické potřeby a poskytovat jim pocit bezpečí a dostatečně rozmanité prostředí, v němž mohou zvířatazvířata běhat, chodit, šplhat a skákat. Tabulka 6.1 Kosmani a tamaríni \| Minimální podlahová plocha uzavřeného prostoru pro jedno1) nebo dvě zvířata a potomstvo do stáří pěti měsíců (m2)\| Minimální objem prostoru na každé další zvíře starší pěti měsíců (m3)\| Minimální výška uzavřeného prostoru (m)2) ---\|---\|---\|--- Kosmani\| 0,5\| 0,2\| 1,5 Tamaríni\| 1,5\| 0,2\| 1,5 V případě kosmanů a tamarínů se mláďata od matky oddělují nejdříve ve věku osmi měsíců. Poznámky: 1) ZvířataZvířata smějí být držena samostatně pouze za výjimečných okolností. 2) Strop uzavřeného prostoru musí být nejméně 1,8 m nad podlahou. Tabulka 6.2 Kotulové Minimální podlahová plocha pro jedno1) nebo dvě zvířata (m2)\| Minimální objem prostoru na každé další zvíře starší šesti měsíců (m3)\| Minimální výška uzavřeného prostoru (m) ---\|---\|--- 2,0\| 0,5\| 1,8 V případě kotulů se mláďata od matky smějí oddělit nejdříve ve věku šesti měsíců. Poznámka: 1) ZvířataZvířata smějí být držena samostatně pouze za výjimečných okolností. Tabulka 6.3 Makakové a kočkodani1) \| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Minimální objem uzavřeného prostoru (m3)\| Minimální objem prostoru na jedno zvíře (m3)\| Minimální výška uzavřeného prostoru (m) ---\|---\|---\|---\|--- ZvířataZvířata mladší tří let2)\| 2,0\| 3,6\| 1,0\| 1,8 ZvířataZvířata starší tří let3)\| 2,0\| 3,6\| 1,8\| 1,8 ZvířataZvířata držená pro chovné účely4)\| \| \| 3,5\| 2,0 V případě makaků a kočkodanů se mláďata od matky smějí oddělit nejdříve ve věku osmi měsíců. Poznámky: 1) ZvířataZvířata smějí být držena samostatně pouze za výjimečných okolností. 2) V uzavřeném prostoru s minimálními rozměry mohou být umístěna nejvýše tři zvířatazvířata. 3) V uzavřeném prostoru s minimálními rozměry mohou být umístěna nejvýše dvě zvířatazvířata. 4) V chovných populacích není vyžadována dodatečná plocha/prostor pro mláďata do dvou let umístěná spolu s matkou. Tabulka 6.4 Paviáni1) \| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Minimální objem uzavřeného prostoru (m3)\| Minimální objem prostoru na jedno zvíře (m3)\| Minimální výška uzavřeného prostoru (m) ---\|---\|---\|---\|--- ZvířataZvířata mladší čtyř let2)\| 4,0\| 7,2\| 3,0\| 1,8 ZvířataZvířata starší čtyř let3)\| 7,0\| 12,6\| 6,0\| 1,8 ZvířataZvířata držená pro chovné účely4)\| \| \| 12,0\| 2,0 V případě paviánů se mláďata od matky smějí oddělit nejdříve ve věku osmi měsíců. Poznámky: 1) ZvířataZvířata smějí být držena samostatně pouze za výjimečných okolností. 2) V uzavřeném prostoru s minimálními rozměry mohou být umístěna nejvýše dvě zvířatazvířata. 3) V uzavřeném prostoru s minimálními rozměry mohou být umístěna nejvýše dvě zvířatazvířata. 4) V chovných populacích není vyžadována dodatečná plocha/prostor pro mláďata do dvou let umístěná spolu s matkou. 7. Hospodářská zvířataHospodářská zvířata Během zemědělského výzkumu, při němž cíl projektu pokusůprojektu pokusů vyžaduje, aby byla pokusná zvířatapokusná zvířata chována za obdobných podmínek jako hospodářská zvířatahospodářská zvířata chovaná pro komerční účely, musí jejich chov přinejmenším splňovat normy podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tabulka 7.1 Skot Tělesná hmotnost (kg)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Minimální podlahová plocha na jedno zvíře (m2/zvíře)\| Prostor u žlabu při adlibitním krmení bezrohého skotu (m/zvíře)\| Prostor u žlabu při restriktivním krmení bezrohého skotu (m/zvíře) ---\|---\|---\|---\|--- až do 100\| 2,50\| 2,30\| 0,10\| 0,30 od 100 do 200\| 4,25\| 3,40\| 0,15\| 0,50 od 200 do 400\| 6,00\| 4,80\| 0,18\| 0,60 od 400 do 600\| 9,00\| 7,50\| 0,21\| 0,70 od 600 do 800\| 11,00\| 8,75\| 0,24\| 0,80 nad 800\| 16,00\| 10,00\| 0,30\| 1,00 Tabulka 7.2 Ovce a kozy Tělesná hmotnost (kg)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Minimální podlahová plocha na jedno zvíře (m2/zvíře)\| Minimální výška přepážky (m)\| Prostor u žlabu při adlibitním krmení (m/zvíře)\| Prostor u žlabu při restriktivním krmení (m/zvíře) ---\|---\|---\|---\|---\|--- méně než 20\| 1,0\| 0,7\| 1,0\| 0,10\| 0,25 od 20 do 35\| 1,5\| 1,0\| 1,2\| 0,10\| 0,30 od 35 do 60\| 2,0\| 1,5\| 1,2\| 0,12\| 0,40 nad 60\| 3,0\| 1,8\| 1,5\| 0,12\| 0,50 Tabulka 7.3 Prasata a miniprasata Živá hmotnost (kg)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru1) (m2)\| Minimální podlahová plocha na jedno zvíře (m2/zvíře)\| Minimální plocha pro ležení na jedno zvíře (v termoneutrálních podmínkách) (m2/zvíře) ---\|---\|---\|--- až do 5\| 2,0\| 0,20\| 0,10 od 5 do 10\| 2,0\| 0,25\| 0,11 od 10 do 20\| 2,0\| 0,35\| 0,18 od 20 do 30\| 2,0\| 0,50\| 0,24 od 30 do 50\| 2,0\| 0,70\| 0,33 od 50 do 70\| 3,0\| 0,80\| 0,41 od 70 do 100\| 3,0\| 1,00\| 0,53 od 100 do 150\| 4,0\| 1,35\| 0,70 nad 150\| 5,0\| 2,50\| 0,95 Dospělí samci (prase domácí)\| 7,5\| \| 1,30 Poznámka: 1) Prasata mohou být z veterinárních nebo pokusných důvodů na kratší dobu uzavřena v menších prostorách, vytvořených například přepažením hlavního prostoru, například je-li vyžadováno individuální krmení. Tabulka 7.4 Koňovití Nejkratší strana je alespoň o polovinu větší, než je výška zvířetezvířete v kohoutku. Výška vnitřních uzavřených prostor umožňuje zvířatůmzvířatům, aby se zcela napřímila. Výška v kohoutku (m)\| Minimální podlahová plocha na jedno zvíře (m2/zvíře)\| Minimální výška uzavřeného prostoru (m) ---\|---\|--- Pro každé zvíře držené jednotlivě nebo ve skupině do počtu tří zvířat\| Pro každé zvíře držené ve skupinách po čtyřech nebo více zvířatech\| Porodní box/klisna s hříbětem od 1,00 do 1,40\| 9,0\| 6,0\| 16\| 3,00 od 1,40 do 1,60\| 12,0\| 9,0\| 20\| 3,00 nad 1,60\| 16,0\| (2 × výška v kohoutku)1)\| 20\| 3,00 Poznámka: 1) Pro zajištění dostatečného prostoru musí prostorové podmínky pro každé jednotlivé pokusné zvířepokusné zvíře vycházet z jeho výšky v kohoutku. 8. Ptáci Během zemědělského výzkumu, při němž cíl projektu pokusůprojektu pokusů vyžaduje, aby byla pokusná zvířatapokusná zvířata chována za obdobných podmínek jako hospodářská zvířatahospodářská zvířata chovaná pro komerční účely, musí jejich chov přinejmenším splňovat normy podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tabulka 8.1 Kur domácí Pokud nelze z vědeckých důvodů tyto minimální rozměry uzavřeného prostoru zajistit, zdůvodní dobu uzavření ptáků v omezeném prostoru osoba provádějící pokuspokus po poradě s veterinárním personálem. Za těchto okolností mohou být ptáci umístěni v menších uzavřených prostorách s vhodnou úpravou prostředí a minimální podlahovou plochou 0,75 m2. Tělesná hmotnost (g)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Minimální plocha na jednoho ptáka (m2)\| Minimální výška (cm)\| Minimální délka krmítka na jednoho ptáka (cm) ---\|---\|---\|---\|--- až do 200\| 1,00\| 0,025\| 30\| 3 od 200 do 300\| 1,00\| 0,03\| 30\| 3 od 300 do 600\| 1,00\| 0,05\| 40\| 7 od 600 do 1200\| 2,00\| 0,09\| 50\| 15 od 1200 do 1800\| 2,00\| 0,11\| 75\| 15 od 1800 do 2400\| 2,00\| 0,13\| 75\| 15 nad 2400\| 2,00\| 0,21\| 75\| 15 Tabulka 8.2 Krůty Všechny strany uzavřeného prostoru pro pokusná zvířatapokusná zvířata musí být dlouhé alespoň 1,5 m. Pokud nelze z vědeckých důvodů tyto minimální rozměry zajistit, zdůvodní dobu uzavření ptáků v omezeném prostoru osoba provádějící pokuspokus po poradě s veterinárním personálem. Za těchto okolností mohou být ptáci umístěni v menších prostorách s vhodnou úpravou prostředí a minimální podlahovou plochou 0,75 m2 a minimální výškou 50 cm pro ptáky do hmotnosti 0,6 kg, 75 cm pro ptáky do hmotnosti 4 kg a 100 cm pro ptáky s hmotností větší než 4 kg. Tyto prostory mohou být použity pro umístění malých skupin ptáků v souladu s prostorovými podmínkami uvedenými v tabulce 8.2. Tělesná hmotnost (kg)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Minimální plocha na jednoho ptáka (m2)\| Minimální výška (cm)\| Minimální délka krmítka na jednoho ptáka (cm) ---\|---\|---\|---\|--- až do 0,3\| 2,00\| 0,13\| 50\| 3 od 0,3 do 0,6\| 2,00\| 0,17\| 50\| 7 od 0,6 do 1\| 2,00\| 0,30\| 100\| 15 od 1 do 4\| 2,00\| 0,35\| 100\| 15 od 4 do 8\| 2,00\| 0,40\| 100\| 15 od 8 do 12\| 2,00\| 0,50\| 150\| 20 od 12 do 16\| 2,00\| 0,55\| 150\| 20 od 16 do 20\| 2,00\| 0,60\| 150\| 20 nad 20\| 3,00\| 1,00\| 150\| 20 Tabulka 8.3 Křepelky Tělesná hmotnost (g)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Plocha na 1 ptáka umístěného v páru (m2)\| Plocha na každého dalšího ptáka ve skupinovém umístění (m2)\| Minimální výška (cm)\| Minimální délka krmítka na jednoho ptáka (cm) ---\|---\|---\|---\|---\|--- až do 150\| 1,00\| 0,5\| 0,10\| 20\| 4 nad 150\| 1,00\| 0,6\| 0,15\| 30\| 4 Tabulka 8.4 Kachny a husy Pokud nelze z vědeckých důvodů tyto minimální rozměry uzavřeného prostoru zajistit, musí dobu uzavření ptáků v omezeném prostoru zdůvodnit osoba provádějící pokuspokus po poradě s veterinárním personálem. Za těchto okolností mohou být ptáci umístěni v menších uzavřených prostorách s vhodnou úpravou prostředí a minimální podlahovou plochou 0,75 m2. Tyto prostory mohou být použity pro umístění malých skupin ptáků v souladu s prostorovými podmínkami uvedenými v tabulce 8.4. Tělesná hmotnost (g)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Plocha na jednoho ptáka (m2)1)\| Minimální výška (cm)\| Minimální délka krmítka na jednoho ptáka (cm) ---\|---\|---\|---\|--- Kachny\| \| \| \| až do 300\| 2,00\| 0,10\| 50\| 10 od 300 do 12002)\| 2,00\| 0,20\| 200\| 10 nad 1200 do 3500\| 2,00\| 0,25\| 200\| 15 nad 3500\| 2,00\| 0,50\| 200\| 15 Husy\| \| \| \| až do 500\| 2,00\| 0,20\| 200\| 10 od 500 do 2000\| 2,00\| 0,33\| 200\| 15 nad 2000\| 2,00\| 0,50\| 200\| 15 Poznámky: 1) Zahrnuje vodní nádrž o minimální rozloze 0,5 m2 na 2 m2 uzavřeného prostoru s minimální hloubkou 30 cm. Vodní nádrž může tvořit až 50 % minimální plochy uzavřeného prostoru. 2) Nedospělí ptáci mohou být drženi v uzavřených prostorách s minimální výškou 75 cm. Tabulka 8.5 Kachny a husy: minimální rozměry vodní nádrže1) \| Plocha (m2)\| Hloubka (cm) ---\|---\|--- Kachny\| 0,5\| 30 Husy\| 0,5\| od 10 do 30 Poznámka: 1) Rozměry vodní nádrže platí pro uzavřený prostor o rozloze 2 m2. Vodní nádrž může tvořit až 50 % minimální plochy uzavřeného prostoru. Tabulka 8.6 Holubi Uzavřené prostory musí být spíše dlouhé a úzké (například 2 m × 1 m) než čtvercové, aby umožňovaly ptákům krátké přelety. Velikost skupiny\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Minimální výška (cm)\| Minimální délka krmítka na jednoho ptáka (cm)\| Minimální délka hřadu na jednoho ptáka (cm) ---\|---\|---\|---\|--- až do 6\| 2\| 200\| 5\| 30 od 7 do 12\| 3\| 200\| 5\| 30 pro každého dalšího ptáka nad 12\| 0,15\| \| 5\| 30 Tabulka 8.7 Zebřičky pestré Uzavřené prostory musí být spíše dlouhé a úzké (například 2 m × 1 m) než čtvercové, aby umožňovaly ptákům krátké přelety. Pro výzkum chovu lze páry umístit v menších prostorách s vhodnou úpravou prostředí s minimální podlahovou plochou 0,5 m2 a minimální výškou 40 cm. Dobu uzavření ptáků v omezeném prostoru musí zdůvodnit osoba provádějící pokuspokus po poradě s veterinárním personálem. Velikost skupiny\| Minimální plocha uzavřeného prostoru (m2)\| Minimální výška (cm)\| Minimální počet krmných zařízení ---\|---\|---\|--- až do 6\| 1,0\| 100\| 2 od 7 do 12\| 1,5\| 200\| 2 od 13 do 20\| 2,0\| 200\| 3 pro každého dalšího ptáka nad 20\| 0,05\| \| 1 na 6 ptáků 9. Obojživelníci Tabulka 9.1 Vodní ocasatí Délka těla1) (cm)\| Minimální plocha vodního povrchu (cm2)\| Minimální plocha vodního povrchu pro každé další zvíře ve skupinovém umístění (cm2)\| Minimální hloubka vody (cm) ---\|---\|---\|--- až do 10\| 262,5\| 50\| 13 od 10 do 15\| 525\| 110\| 13 od 15 do 20\| 875\| 200\| 15 od 20 do 30\| 1837,5\| 440\| 15 nad 30\| 3150\| 800\| 20 Poznámka: 1) Měřeno od tlamy po kloaku. Tabulka 9.2 Vodní žáby1) Délka těla2) (cm)\| Minimální plocha vodního povrchu (cm2)\| Minimální plocha vodního povrchu pro každé další zvíře ve skupinovém umístění (cm2)\| Minimální hloubka vody (cm) ---\|---\|---\|--- nižší než 6\| 160\| 40\| 6 od 6 do 9\| 300\| 75\| 8 od 9 do 12\| 600\| 150\| 10 nad 12\| 920\| 230\| 12,5 Poznámky: 1) Tyto podmínky se vztahují na nádrže v chovných prostorách (t.j. při chovu), nikoli na nádrže pro přirozené páření a superovulaci z důvodu výkonnosti, kdy se vyžadují jednotlivé nádrže menší velikosti. Prostorové požadavky jsou stanoveny pro dospělé jedince v uvedených kategoriích velikosti; mladí jedinci nebo pulci jsou vyloučeni, nebo jim jsou rozměry úměrně přizpůsobeny. 2) Měřeno od tlamy po kloaku. Tabulka 9.3 Převážně vodní žáby Délka těla1) (cm)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru2) (cm2)\| Minimální plocha pro každé další zvíře ve skupinovém umístění (cm2)\| Minimální výška uzavřeného prostoru3) (cm)\| Minimální hloubka vody (cm) ---\|---\|---\|---\|--- až do 5,0\| 1500\| 200\| 20\| 10 od 5,0 do 7,5\| 3500\| 500\| 30\| 10 nad 7,5\| 4000\| 700\| 30\| 15 Poznámky: 1) Měřeno od tlamy po kloaku. 2) Jedna třetina suchozemské části, dvě třetiny vodní plochy dostatečné pro potápění zvířatzvířat. 3) Měřeno od podlahy suchozemské části až po vnitřní část stropu terária; kromě toho musí být výška uzavřeného prostoru přizpůsobena jeho vnitřnímu uspořádání. Tabulka 9.4 Převážně suchozemské žáby Délka těla1) (cm)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru2) (cm2)\| Minimální plocha pro každé další zvíře ve skupinovém umístění (cm2)\| Minimální výška uzavřeného prostoru3) (cm)\| Minimální hloubka vody (cm) ---\|---\|---\|---\|--- až do 5,0\| 1500\| 200\| 20\| 10 od 5,0 do 7,5\| 3500\| 500\| 30\| 10 nad 7,5\| 4000\| 700\| 30\| 15 Poznámky: 1) Měřeno od tlamy po kloaku. 2) Dvě třetiny suchozemské části, jedna třetina vodní plochy dostatečné pro potápění zvířatzvířat. 3) Měřeno od podlahy suchozemské části až po vnitřní část stropu terária; kromě toho musí být výška uzavřeného prostoru přizpůsobena jeho vnitřnímu uspořádání. Tabulka 9.5 Stromové žáby Délka těla1) (cm)\| Minimální plocha uzavřeného prostoru2) (cm2)\| Minimální plocha pro každé další zvíře ve skupinovém umístění (cm2)\| Minimální výška uzavřeného prostoru3) (cm) ---\|---\|---\|--- až do 3,0\| 900\| 100\| 30 nad 3,0\| 1500\| 200\| 30 Poznámky: 1) Měřeno od tlamy po kloaku. 2) Dvě třetiny suchozemské části, jedna třetina vodní plochy dostatečné pro potápění zvířatzvířat. 3) Měřeno od podlahy suchozemské části až po vnitřní část stropu terária; kromě toho musí být výška uzavřeného prostoru přizpůsobena jeho vnitřnímu uspořádání. 10. Plazi Tabulka 10.1 Vodní želvy Délka těla1) (cm)\| Minimální plocha vodního povrchu (cm2)\| Minimální plocha vodního povrchu pro každé další zvíře ve skupinovém umístění (cm2)\| Minimální hloubka vody (cm) ---\|---\|---\|--- až do 5\| 600\| 100\| 10 od 5 do 10\| 1600\| 300\| 15 od 10 do 15\| 3500\| 600\| 20 od 15 do 20\| 6000\| 1200\| 30 od 20 do 30\| 10000\| 2000\| 35 nad 30\| 20000\| 5000\| 40 Poznámka: 1) Měřeno po přímce od předního po zadní okraj krunýře. Tabulka 10.2 Suchozemští hadi Délka těla1) (cm)\| Minimální podlahová plocha (cm2)\| Minimální plocha pro každé další zvíře ve skupinovém umístění (cm2)\| Minimální výška uzavřeného prostoru**)(cm) ---\|---\|---\|--- až do 30\| 300\| 150\| 10 od 30 do 40\| 400\| 200\| 12 od 40 do 50\| 600\| 300\| 15 od 50 do 75\| 1200\| 600\| 20 nad 75\| 2500\| 1200\| 28 Poznámky: 1) Měřeno od tlamy po ocas. 2) Měřeno od podlahy suchozemské části až po vnitřní část stropu terária; kromě toho musí být výška uzavřeného prostoru přizpůsobena jeho vnitřnímu uspořádání. 11. Ryby 11.1 Přívod a kvalita vody Neustále musí být zajištěn odpovídající přívod vody vhodné kvality. Průtok vody v recirkulačních systémech nebo filtrace v nádržích musí být dostatečné a zajišťovat dodržení parametrů kvality vody na přijatelných úrovních. Přiváděná voda musí být filtrována nebo upravena tak, aby byly případně odstraněny látky, které jsou pro ryby nebezpečné. Parametry kvality vody musí být neustále v přijatelném rozsahu, který u daného druhu ryby a v dané fázi vývoje udržuje běžnou aktivitu a fyziologii. Průtok vody musí být dostatečný k tomu, aby rybám umožňoval náležitě plavat a chovat se obvyklým způsobem. Ryby musí mít dostatek času na aklimatizaci a přizpůsobení se změnám podmínek, pokud jde o kvalitu vody. 11.2 Kyslík, sloučeniny dusíku, pH a salinita Koncentrace kyslíku musí odpovídat potřebám jednotlivých druhů ryb a podmínkám, v nichž jsou ryby drženy. V případě potřeby musí být zajištěno dodatečné provzdušňování vody v nádržích. Koncentrace sloučenin dusíku musí být udržovány na nízkých hodnotách. Úroveň pH musí být přizpůsobena jednotlivým druhům ryb a udržována pokud možno stabilní. Salinita musí být přizpůsobena požadavkům druhů ryb a životní fázi jedinců. Změny salinity se musí provádět postupně. 11.3 Teplota, osvětlení, hluk Teplota musí být udržována v optimálním rozsahu pro daný druh ryb a pokud možno na stabilní hodnotě. Změny teploty se musí provádět postupně. Pro ryby musí být zajištěna vhodná fotoperiodicita. Hladiny hluku musí být udržovány na minimu a zařízenízařízení způsobující hluk nebo vibrace, například elektrické generátory nebo filtrační systémy, musí být tam, kde je to vhodné, oddělena od nádrží, v nichž jsou chovány ryby. 11.4 Hustota osazeníHustota osazení a rozmanitost prostředí Hustota osazeníHustota osazení ryb musí vycházet z celkových potřeb ryb, pokud jde o podmínky prostředí, zdravotní stav a dobré životní podmínky. Musí být zajištěn dostatečný objem vody, aby ryby mohly běžným způsobem plavat, přičemž se přihlíží k velikosti, věku, zdravotnímu stavu a způsobu krmení daných ryb. Prostředí ryb musí být vhodně upraveno, například musí být zajištěny úkryty a substrát na dně, vyjma případy, kdy z jejich vzorců chování vyplývá, že je nevyžadují. 11.5 Krmení a manipulace Ryby musí být krmeny potravou, která je pro ně vhodná, v náležitém množství a intervalech. Zvláštní pozornost je třeba věnovat krmení plůdku během každého přechodu z přírodní potravy na umělou. Manipulace s rybami musí být omezena na minimum. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. Požadavky týkající se péče a umístění pokusných zvířat, pokud se jedná o zdravotní stav, zvířata odchycená ve volné přírodě k pokusům, umístění pokusných zvířat, úpravu prostředí, konstrukci uzavřených prostor, krmení, napájení a konstrukci a vybavení pro odpočinek a spánek a manipulaci s pokusnými zvířaty Péče o pokusná zvířatapokusná zvířata a jejich umístění musí splňovat následující požadavky, pokud se jedná o a) zdravotní stav, kde 1. ve všech zařízeníchzařízeních musí být zavedena strategie pro udržování zdravotního stavu pokusných zvířatpokusných zvířat, která zajišťuje jejich dobré životní podmínky a odpovídá vědeckým požadavkům. Tato strategie musí zahrnovat pravidelnou kontrolu zdravotního stavu pokusných zvířatpokusných zvířat, program mikrobiologické kontroly a plány řešení zdravotních problémů pokusných zvířatpokusných zvířat a musí definovat zdravotní parametry a postupy pro přijímání nových pokusných zvířatpokusných zvířat, a 2. prohlídky pokusných zvířatpokusných zvířat musí provádět osoba odborně způsobilá k provádění pokusůpokusů na pokusných zvířatechpokusných zvířatech, péči o pokusná zvířatapokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířatpokusných zvířat alespoň jednou denně. Tyto prohlídky musí zajistit, že tato osoba zjistí všechna nemocná nebo zraněná pokusná zvířatapokusná zvířata a učiní náležitá opatření k nápravě stavu, b) pokusná zvířatapokusná zvířata odchycená ve volné přírodě, kde 1. na místě odchytu musí být k dispozici přepravní kontejnery a dopravní prostředky uzpůsobené pro příslušný druh pokusných zvířatpokusných zvířat pro případný převoz pokusných zvířatpokusných zvířat na vyšetření nebo ošetření a 2. zvláštní pozornost musí být věnována přivykání, karanténě, umístění a chovu pokusných zvířatpokusných zvířat odchycených ve volné přírodě a péči o ně a případně přípravě jejich vypuštění do volné přírody po skončení daného pokusupokusu a pro tyto situace musí být zajištěny podmínky vhodné pro daný druh pokusných zvířatpokusných zvířat, c) umístění pokusných zvířatpokusných zvířat, kromě od přírody samotářských pokusných zvířatpokusných zvířat musí být pokusná zvířatapokusná zvířata umístěna v sociálně stabilních skupinách jedinců, kteří jsou vůči sobě snášenliví. V případech, kdy je povoleno státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusůprojektů pokusů v rozhodnutí o schválení projektu pokusůprojektu pokusů individuální umístění, musí být délka tohoto umístění co nejvíce omezena a v jeho průběhu musí být s pokusným zvířetempokusným zvířetem udržován zrakový, sluchový, čichový nebo dotykový kontakt. Umístění nebo navrácení pokusných zvířatpokusných zvířat do zavedených skupin musí být pečlivě monitorováno, aby nevznikly problémy způsobené nesnášenlivostí a nedošlo k narušení sociálních vztahů, d) úpravu prostředí, všem pokusným zvířatůmpokusným zvířatům musí být zajištěn dostatečně rozmanitý prostor, který jim ve značném rozsahu umožní běžné chování. V rámci jejich prostředí jim musí být poskytnuta určitá míra kontroly a výběru, aby se omezily projevy chování vyvolané stresem. ZařízeníZařízení musí uplatňovat vhodné postupy úpravy prostředí, které rozšiřují okruh možných činností pokusných zvířatpokusných zvířat a podporují jejich přizpůsobení situaci, včetně tělesného pohybu, získávání potravy, hraní a kognitivních činností, podle druhu pokusných zvířatpokusných zvířat. Úprava prostředí v uzavřených prostorách pro pokusná zvířatapokusná zvířata musí být přizpůsobena danému druhu pokusných zvířatpokusných zvířat a individuálním potřebám dotyčných pokusných zvířatpokusných zvířat. Strategie v oblasti úpravy prostředí musí být v zařízeníchzařízeních pravidelně podrobována přezkumu a aktualizována, e) uzavřené prostory pro pokusná zvířatapokusná zvířata, nesmějí být vyráběny z materiálů, které jsou škodlivé pro zdraví pokusných zvířatpokusných zvířat. Musí být řešeny a konstruovány tak, aby se pokusná zvířatapokusná zvířata nemohla poranit. Nejsou-li určeny k jednorázovému použití, musí být z odolného materiálu, kterému neškodí čištění a dezinfekce. Podlahy uzavřených prostor musí být uzpůsobeny danému druhu pokusných zvířatpokusných zvířat a jejich stáří a být řešeny tak, aby usnadňovaly odstraňování výkalů, f) krmení, kde 1. forma, obsah a podávání krmiva musí odpovídat nutričním a etologickým potřebám dotyčného pokusného zvířetepokusného zvířete, 2. krmivo pokusných zvířatpokusných zvířat musí být chutné a nekontaminované. Při výběru surovin pro krmivo a při výrobě, přípravě a podávání krmiva musí být v zařízenízařízení učiněna opatření, aby se minimalizovalo riziko chemické, fyzikální a mikrobiální kontaminace, 3. krmivo musí být baleno, dopravováno a skladováno tak, aby se zabránilo kontaminaci, snížení kvality nebo zkáze. Veškeré násypky, koryta a jiné nářadí používané ke krmení musí být pravidelně čištěny a v případě potřeby sterilizovány, 4. každému pokusnému zvířetipokusnému zvířeti musí být zajištěn přístup ke krmivu s dostatečným prostorem, aby se omezilo soupeření, g) napájení, kde 1. s ohledem na fyziologické potřeby druhu musí mít pokusná zvířatapokusná zvířata stále k dispozici nekontaminovanou vodu, která neohrožuje jejich zdravotní stav, 2. musí být pravidelně kontrolovány, udržovány a proplachovány, používají-li se automatické napájecí systémy, aby se předcházelo nehodám. Používají-li se klece s pevným dnem, je nutné dbát na to, aby bylo co nejmenší nebezpečí zatopení, 3. musí být zajištěno, aby voda přiváděná do akvárií a nádrží byla přizpůsobena potřebám a hranicím tolerance jednotlivých druhů ryb, obojživelníků a plazů, h) prostory pro odpočinek a spánek, kde 1. pokusná zvířatapokusná zvířata musí mít neustále k dispozici podestýlku nebo konstrukce pro spaní, které jsou přizpůsobeny potřebám daných druhů pokusných zvířatpokusných zvířat, včetně materiálů nebo konstrukcí pro stavění hnízda u plemenných pokusných zvířatpokusných zvířat, a 2. v uzavřených prostorách pro pokusná zvířatapokusná zvířata musí být podle potřeb jednotlivých druhů pokusných zvířatpokusných zvířat zajištěna pevná a pohodlná plocha pro odpočinek. Veškeré prostory pro spánek musí být udržovány čisté a suché, i) manipulaci, kde v zařízenízařízení musí být zavedeny programy přivykání a výcviku přizpůsobené pokusným zvířatůmpokusným zvířatům, pokusůmpokusům a délce trvání projektu pokusůprojektu pokusů. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. Kritéria přiřazování, faktory, jež se vztahují k danému pokusu, a příklady různých pokusů zařazených do jednotlivých kategorií závažnosti na základě faktorů, jež se vztahují k danému druhu pokusu (1) Přiřazení kategorie závažnosti musí a) zohledňovat veškeré zákroky na pokusných zvířatechpokusných zvířatech nebo zacházení s nimi v rámci definovaného postupu, b) vycházet z nejzávažnějších účinků, které jednotlivá pokusná zvířatapokusná zvířata pravděpodobně pocítí po použití všech příslušných zmírňujících postupů, c) zohledňovat druh pokusupokusu a faktory uvedené v odstavci 2 a 3, všechny tyto faktory se musí posuzovat pro každý jednotlivý případ. (2) Mezi faktory, jež se vztahují k danému pokusupokusu, patří a) druh zacházení a manipulace s pokusným zvířetempokusným zvířetem, b) povaha bolesti, utrpeníutrpení, strachu nebo trvalého poškození pokusného zvířetepokusného zvířete v důsledku všech prvků pokusupokusu a jeho intenzita, délka trvání, četnost a rozmanitost použitých metod, c) kumulativní utrpeníutrpení pokusného zvířetepokusného zvířete v rámci pokusupokusu, d) bránění v projevech přirozeného chování pokusného zvířetepokusného zvířete, včetně omezení, pokud jde o standardy umístění, chovu a péče. (3) Pro účely konečné klasifikace závažnosti pokusůpokusů se musí zohlednit i tyto dodatečné faktory, jež se posuzují pro každý jednotlivý případ, a) druh pokusných zvířatpokusných zvířat a genotyp, b) dospělost, věk a pohlaví pokusného zvířetepokusného zvířete, c) navyklost pokusného zvířetepokusného zvířete na daný pokuspokus, d) v případě, že bude pokusné zvířepokusné zvíře použito opětovně, skutečná závažnost předchozích pokusůpokusů, e) metody použité ke zmírnění nebo vyloučení bolesti, utrpeníutrpení a strachu pokusného zvířetepokusného zvířete, včetně šetrného zacházení při umístění, chovu a péči, f) hlediska humánního zacházení s pokusným zvířetempokusným zvířetem. (4) Mírné druhy pokusůpokusů zahrnují a) provedení znecitlivění vyjma případy, kdy je výhradním účelem usmrceníusmrcení pokusného zvířetepokusného zvířete, b) farmakokinetické studie, kdy se pokusnému zvířetipokusnému zvířeti podává pouze jedna dávka a odebírá omezený počet krevních vzorků, tedy celkové množství menší než 10 % objemu v oběhu, a neočekává se, že daná látka způsobí zjistitelný nepříznivý účinek, c) neinvazivní zobrazování pokusných zvířatpokusných zvířat, například MRI, za použití příslušného sedativa či látky snižující bolest, d) povrchové pokusypokusy, například biopsie ucha a ocasu, nechirurgické podkožní implantace minipump a transponderů, e) použití externích telemetrických přístrojů, které pokusným zvířatůmpokusným zvířatům způsobují pouze nepatrnou újmu nebo nepatrně zasahují do běžné činnosti a chování, f) podání látek subkutánní, intramuskulární, intraperitoneální cestou, prostřednictvím sondy a nitrožilně prostřednictvím povrchových cév, kdy látka nemá na pokusné zvířepokusné zvíře větší než mírný dopad a objem je v rámci náležitých limitů pro velikost a druh pokusného zvířetepokusného zvířete, g) vyvolání nádorů nebo spontánní nádory, které nezpůsobují zjistitelné klinické nepříznivé účinky pokusnému zvířetipokusnému zvířeti, například malé, podkožní, neinvazivní uzliny, h) chov geneticky upravených pokusných zvířatpokusných zvířat, při němž se očekává vznik fenotypu s mírnými účinky, i) krmení pokusného zvířetepokusného zvířete upravenou potravou, jež nesplňuje všechny nutriční potřeby pokusného zvířetepokusného zvířete a u níž se očekává, že v průběhu studie způsobí mírné klinické abnormality, j) krátkodobé, tedy méně než 24 hodin trvající, uzavření pokusného zvířetepokusného zvířete v metabolické kleci, k) studie, jejichž součástí je krátkodobé odloučení pokusného zvířetepokusného zvířete od sociálních partnerů nebo krátkodobé samostatné umístění dospělých potkanů nebo myší se sociálními sklony v klecích, l) modely, jež vystavují pokusná zvířatapokusná zvířata škodlivým podnětům, které jsou krátce spojeny s nepatrnou až mírnou bolestí, utrpenímutrpením nebo strachem a kterým se pokusná zvířatapokusná zvířata mohou úspěšně vyhnout, m) na základě kombinace nebo kumulace následujících příkladů mohou být pokusypokusy klasifikovány jako mírné 1. posuzování složení těla pokusného zvířetepokusného zvířete za pomoci neinvazivních způsobů a minimálního omezení, 2. sledování EKG pokusného zvířetepokusného zvířete neinvazivními způsoby za minimálního omezení přivyklých pokusných zvířatpokusných zvířat nebo bez omezení, 3. použití externích telemetrických přístrojů, u nichž se neočekává žádná újma způsobená sociálně přizpůsobeným pokusným zvířatůmpokusným zvířatům ani zásah do běžné činnosti a chování pokusného zvířetepokusného zvířete, 4. chov geneticky upravených pokusných zvířatpokusných zvířat, u nichž se neočekává výskyt žádných klinicky zjistitelných škodlivých fenotypů, 5. přidání inertních značkovačů do potravy pokusných zvířatpokusných zvířat za účelem sledování průchodu tráveného materiálu, 6. odnětí potravy dospělým potkanům na dobu nepřesahující 24 hodin, 7. testy otevřeného pole. (5) Střední druhy pokusůpokusů zahrnují a) časté používání zkoušených látek, které vyvolává středně intenzivní klinické účinky, a odběr krevních vzorků, které představují méně než 10 % objemu v oběhu, u pokusného zvířetepokusného zvířete při vědomí během několika dní bez doplnění objemu, b) studie za účelem určení rozsahu účinného dávkování nebo zkoušky chronické toxicity a karcinogenity, které nekončí usmrcenímusmrcením pokusného zvířetepokusného zvířete, c) chirurgické zákroky v celkovém znecitlivění a za použití příslušných prostředků snižujících bolest spojené po zákroku s bolestí, utrpenímutrpením nebo zhoršením celkového stavu pokusného zvířetepokusného zvířete, zejména torakotomie, kraniotomie, laparotomie, orchidektomie, lymfadenektomie, tyroidektomie, ortopedický zákrok s účinnou stabilizací a ošetřením rány, transplantace orgánů s účinným zvládnutím rejekce, chirurgické zavedení cévky nebo použití biomedicínských přístrojů, například telemetrických vysílačů, minipump, d) způsoby vyvolání nádorů nebo spontánní nádory, u nichž se očekává, že způsobí středně intenzivní bolesti nebo strach nebo středně závažný zásah do běžného chování pokusného zvířetepokusného zvířete, e) ozařování pokusného zvířetepokusného zvířete nebo chemoterapie za použití subletální dávky nebo jinak letální dávky, ale při rekonstituci imunitního systému. Očekávané nepříznivé účinky by měly být mírné nebo střední a krátkodobé, tedy trvající méně než 5 dní, f) chov geneticky upravených pokusných zvířatpokusných zvířat, při němž se očekává vznik fenotypu se středními účinky, g) vytvoření geneticky upraveného pokusného zvířetepokusného zvířete na základě chirurgických postupů, h) dlouhodobější, tedy až 5 dní trvající, použití metabolických klecí se středně závažným omezením pohybu pokusného zvířetepokusného zvířete, i) studie za použití upravené potravy, jež nesplňuje všechny nutriční potřeby pokusného zvířetepokusného zvířete a u níž se očekává, že v průběhu studie způsobí pokusnému zvířetipokusnému zvířeti středně závažné klinické abnormality, j) odnětí potravy dospělým potkanům na dobu 48 hodin, k) vyvolání únikových nebo úhybných reakcí v situaci, kdy pokusné zvířepokusné zvíře nemůže podnětu uniknout nebo se mu vyhnout a kdy se očekává středně intenzivní strach. (6) Závažné druhy pokusůpokusů zahrnují a) zkoušky toxicity, které vedou k usmrceníusmrcení nebo u nichž se dá očekávat smrt pokusného zvířetepokusného zvířete nebo vznik vážného patofyziologického stavu u pokusného zvířetepokusného zvířete, například zkouška akutní toxicity po aplikaci jedné dávky, b) testování přístrojů, jejichž selhání může způsobit značnou bolest, strach nebo smrt pokusného zvířetepokusného zvířete, například přístroje podporující srdeční činnost, c) testování účinnosti vakcín provázené trvalým zhoršením stavu pokusného zvířetepokusného zvířete, pokusným onemocněním vedoucím ke smrti, spojeným s dlouhodobou středně intenzivní bolestí, strachem nebo utrpenímutrpením, d) ozařování pokusného zvířetepokusného zvířete nebo chemoterapie za použití letální dávky bez rekonstituce imunitního systému nebo s rekonstitucí vyvolávající reakci štěpu proti hostiteli, e) způsoby vyvolání nádorů nebo se vznikem spontánních nádorů, u nichž se očekává, že způsobí postupné smrtelné onemocnění pokusného zvířetepokusného zvířete provázené dlouhotrvající středně intenzivní bolestí, strachem nebo utrpenímutrpením, například nádory způsobující kachexii, invazivní kostní nádory, nádory vedoucí k šíření metastáz a nádory, kterým se umožní ulcerace, f) chirurgické a jiné zákroky na pokusném zvířetipokusném zvířeti v celkovém znecitlivění, u nichž se očekává, že způsobí značné nebo trvalé středně intenzivní pooperační bolesti, utrpeníutrpení nebo strach nebo vážné a trvalé zhoršení celkového stavu pokusného zvířetepokusného zvířete, způsobení nestabilních zlomenin nebo torakotomie pokusného zvířetepokusného zvířete bez přiměřeného snížení bolesti nebo traumatu za účelem vyvolání mnohočetného selhání orgánů pokusného zvířetepokusného zvířete, g) transplantace orgánu, při níž se očekává, že rejekce orgánu povede k značnému strachu nebo zhoršení celkového stavu pokusného zvířetepokusného zvířete, například xenotransplantace, h) chov pokusného zvířetepokusného zvířete s genetickými poruchami, při němž se očekává, že pokusné zvířepokusné zvíře postihne vážné a trvalé zhoršení celkového stavu, například Huntingtonova nemoc, svalová dystrofie, chronicky se opakující zánět nervů, i) dlouhodobější použití metabolických klecí s vážným omezením pohybu pokusného zvířetepokusného zvířete, j) elektrické šoky, před nimiž pokusné zvířepokusné zvíře nemůže uniknout, například s cílem vyvolat naučenou bezmocnost, k) dlouhodobější úplná izolace sociálních druhů pokusných zvířatpokusných zvířat, například psů a subhumánních primátů, l) imobilizační stres s cílem vyvolat u potkanů žaludeční vředy nebo srdeční selhání, m) zkoušky využívající nucené plavání či pohyb, jež končí vyčerpáním pokusného zvířetepokusného zvířete. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. Metody usmrcování jednotlivých druhů pokusných zvířat 72kB Požadavky: (1) Kde je to vhodné, použije se s předchozím podáním sedativ. (2) Použije se pouze u velkých plazů. (3) Plyn je do komory vpouštěn postupně. Nepoužije se u plodů a novorozených hlodavců. (4) Použije se pouze u ptáků s hmotností nižší než 1 kg. Ptákům s hmotností vyšší než 250 g se podávají sedativa. (5) Použije se pouze u hlodavců s hmotností nižší než 1 kg. Hlodavcům s hmotností vyšší než 150 g se podávají sedativa. (6) Použije se pouze u králíků s hmotností nižší než 1 kg. Králíkům s hmotností vyšší než 150 g se podávají sedativa. (7) Použije se pouze u ptáků s hmotností nižší než 5 kg. (8) Použije se pouze u hlodavců s hmotností nižší než 1 kg. (9) Použije se pouze u králíků s hmotností nižší než 5 kg. (10) Použije se pouze u novorozených jedinců. (11) Použije se pouze u ptáků s hmotností nižší než 250 g. (12) Použije se, pouze pokud není možné použití jiných metod. (13) Vyžaduje se zvláštní vybavení. (14) Použije se pouze u prasat. (15) Provádí pouze zkušený střelec v terénu. (16) Provádí pouze zkušený střelec v terénu, pokud není možné použít jiné metody. Vysvětlivky: 1) Je-li kolonka prázdná, je metoda usmrcování pro jednotlivý druh pokusných zvířatpokusných zvířat povolena. 2) Je-li kolonka proškrtnutá, je metoda usmrcování pro jednotlivý druh pokusných zvířatpokusných zvířat zakázána. 3) Je-li v kolonce uveden odkaz na požadavek, je metoda usmrcování pro jednotlivý druh pokusných zvířatpokusných zvířat povolena a provádí se v souladu s příslušným požadavkem. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 419/2012 Sb. Počet pokusných zvířat při jejich přepravě v kontejneru Počet pokusných zvířatpokusných zvířat při jejich přepravěpřepravě v kontejneru musí zohledňovat požadavky stanovené nařízením Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97, v platném znění. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. 2) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 86/2008 Sb., o stanovení zásad správné laboratorní praxe v oblasti léčiv. 4) Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 418/2012 Sb.	Vyhláška č. 418/2012 Sb. Vyhláška o ochraně zvířat při usmrcování Vyhlášeno 4. 12. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 153/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 3 - Dočasné osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat a dočasné osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat * § 5 - Žádost o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví nebo náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat * § 6 - Nákresy a popis stanovených míst na hlavě vybraných druhů zvířat pro vedení omračovacího úderu a umístění mechanického omračovacího nástroje * § 7 - Poměr hmotnosti vybraných druhů živých ryb a vody v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody * § 8 - Přechodné ustanovení * § 9 - Zrušovací ustanovení * § 10 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 418/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 418/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 418/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 418/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 418/2012 Sb. Aktuální znění od 9. 12. 2019 418 VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2012 o ochraně zvířat při usmrcování Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 359/2012 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 5a odst. 7, § 5c odst. 7, § 5f odst. 7, § 5g a § 5i odst. 6 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) a) způsob doložení odpovídající odborné praxe podle § 5a odst. 7 zákona a co se za ni považuje, b) vzor dočasného osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat, c) způsob doložení odpovídající odborné praxe podle § 5c odst. 7 zákona a co se za ni považuje, d) vzor dočasného osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat, e) vzor žádosti o udělení povolení k porážceporážce zvířatzvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, f) nákresy a popis stanovených míst na hlavě vybraných druhů zvířatzvířat pro vedení omračovacího úderu a umístění mechanického omračovacího nástroje, g) požadavky na omračování zvířatzvířat s výjimkou kožešinových zvířatzvířat, h) poměr hmotnosti vybraných druhů živých ryb a vody (hustotu obsádky) v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody. § 3 Dočasné osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat a dočasné osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat (1) Vzor dočasného osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířatzvířat je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Vzor dočasného osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířatzvířat je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 5 Žádost o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví nebo náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat Vzor žádosti o udělení povolení k porážceporážce zvířatzvířat pro potřeby církví nebo náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážkyporážky zvířatzvířat, je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 6 Nákresy a popis stanovených míst na hlavě vybraných druhů zvířat pro vedení omračovacího úderu a umístění mechanického omračovacího nástroje (1) Nákresy a popis stanovených míst na hlavě vybraných druhů zvířatzvířat pro vedení omračovacího úderu a umístění mechanického omračovacího nástroje jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. (2) Při omračování krokodýlů se přístroj s upoutaným projektilem umístí doprostřed čela mezi očnice a temporální jamky tak, aby projektil pronikl do kůry mozkové; tento úkon musí být proveden tak, aby zvířezvíře okamžitě upadlo do bezvědomí, ve kterém setrvá až do smrti. § 7 Poměr hmotnosti vybraných druhů živých ryb a vody v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody Poměr hmotnosti vybraných druhů živých ryb a vody (hustotu obsádky) v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody, je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 8 Přechodné ustanovení Ustanovení § 4 odst. 1 a 2 se nevztahují na nové jatky a na každé nové uspořádání, konstrukci nebo vybavení, na které se vztahují pravidla uvedená v příloze II nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování, a které nebyly uvedeny do provozu před 1. lednem 2013. § 9 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování. 2. Vyhláška č. 424/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování. § 10 Účinnost (1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. (2) Ustanovení § 2 pozbývá platnosti uplynutím dne 8. prosince 20152). (3) Ustanovení § 4 pozbývá platnosti uplynutím dne 8. prosince 20193). Ministr: Ing. Bendl v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 418/2012 Sb. Vzor dočasného osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat 488kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 418/2012 Sb. Vzor dočasného osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat 451kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 418/2012 Sb. Vzor žádosti o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, podle § 5f zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů 890kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 418/2012 Sb. Nákresy a popis stanovených míst na hlavě vybraných druhů zvířat pro vedení omračovacího úderu a umístění mechanického omračovacího nástroje 1. Skot (mimo býky a telata) Ústí se umístí v pravém úhlu k čelní kosti v místě, které je v polovině vzdálenosti mezi nejvyšším bodem lebky a spojnicí očí. 2. Býci Ústí se umístí v pravém úhlu k čelní kosti v místě, které je v polovině vzdálenosti mezi nejvyšším bodem lebky a spojnicí očí, přičemž se přikládá velmi pevně k čelu, maximálně 1 cm od okraje valu probíhajícího středem lebky. 3. Telata Ústí se umístí v pravém úhlu k čelní kosti blíže ke spojnici očí než u skotu. Boční pohled (skot) 10kB Boční pohled (telata) 7kB Čelní pohled (skot) 10kB Čelní pohled (telata) 7kB 4. Prasata (kromě kanců) Ústí se umístí v pravém úhlu k čelní kosti, asi 2,5 cm nad spojnici očí. 5. Kanci Ústí se umístí v pravém úhlu k čelní kosti, asi 5 cm nad spojnici očí k jedné straně valu probíhajícího středem lebky. Boční pohled (prasata) 8kB Čelní pohled (prasata) 7kB 6. Ovce U bezrohých ovcí se ústí umístí na nejvyšší bod lebky a směřuje k zaúhlení čelisti. U rohatých ovcí se ústí umístí těsně za val probíhající mezi rohy a směřuje k tlamě. Boční pohled (bezrohé ovce) 8kB Čelní pohled (bezrohé ovce) 7kB 7. Kozy U bezrohých koz se ústí umístí na nejvyšší bod lebky a směřuje k zaúhlení čelisti. U rohatých koz se ústí umístí těsně za val probíhající mezi rohy a směřuje k tlamě. U kůzlat se ústí umístí v pravém úhlu k čelní kosti stejně jako u telat. Boční pohled (rohaté kozy) 15kB 8. Koně Ústí se umístí v pravém úhlu k čelní kosti nad průsečík spojnice očí a uší. Boční pohled (koně) 12kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 418/2012 Sb. Poměr hmotnosti živých ryb a vody (hustota obsádky) v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody 1. Hustota obsádky Tabulka č. 1 Kapr v kg na 1000 litrů vody Teplota vody ve °C\| Hmotnost ryb v kg ---\|--- 0 – 5\| 1 200 5 – 10\| 1 000 10 - 15\| 700 Tabulka č. 2 Lososovité ryby v kg na 1000 litrů vody Teplota vody ve °C\| Hmotnost ryb v kg ---\|--- při provzdušňování vody\| při prokysličování vody 0 - 5\| 50 – 70\| 200 5 - 10\| 40 – 60\| 150 10 - 15\| do 25\| do 100 Při ochlazování vody ledem se hmotnost lososovitých ryb může zvýšit až o 50 % (přidáním 25 kg ledu na 1000 l vody). 2. Požadavky na kvalitu vody Tabulka č. 3 \| Kaprovité ryby\| Lososovité ryby ---\|---\|--- léto\| zima\| léto\| zima Teplota vody ve °C\| 10 - 15\| 0 - 10\| 10 - 12\| 0 – 10 Nejnižší % nasycení kyslíkem\| 70\| 40\| 80\| 60 1) Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování. 2) Čl. 29 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009. 3) Příloha C část II, odst. 3 písm. A bod 2, odst. 3 písm. B body 1, 2 a 4 a odst. 4 body 2 a 3 směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování. Čl. 28 odst. 1 a čl. 29 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 417/2012 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 417/2012 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Vyhlášeno 30. 11. 2012, částka 152/2012 417 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 16. listopadu 2012 o vydání cenového rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 2/2012 ze dne 25. října 2012, k cenám tepelné energie. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 2/2012 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 26. října 2012, v částce 6. Uvedeným dnem nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá cenové rozhodnutí dnem 1. ledna 2013. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Vyhláška č. 415/2012 Sb.	Vyhláška č. 415/2012 Sb. Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší Vyhlášeno 30. 11. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 151/2012 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ZJIŠŤOVÁNÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ (§ 3 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - SPALOVÁNÍ PALIV (§ 13 — § 16) * ČÁST ČTVRTÁ - POŽADAVKY NA KVALITU PALIV (§ 17 — § 18) * ČÁST PÁTÁ - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU (§ 19 — § 20) * ČÁST ŠESTÁ - NAKLÁDÁNÍ S TĚKAVÝMI ORGANICKÝMI LÁTKAMI (§ 21 — § 23) * ČÁST SEDMÁ - OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE (§ 24 — § 24) * ČÁST OSMÁ - OBECNÉ EMISNÍ LIMITY, OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKUMENTŮ A ROZSAH ÚDAJŮ OHLAŠOVANÝCH PROSTŘEDNICTVÍM INTEGROVANÉHO SYSTÉMU PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ (§ 25 — § 26) * ČÁST DEVÁTÁ - KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ (§ 27 — § 27) * ČÁST DESÁTÁ - REFERENČNÍ FINANČNÍ LIMIT (§ 27a — § 27a) * ČÁST JEDENÁCTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 28 — § 29) * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 30 — § 30) č. 1 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 16 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 17 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. č. 18 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2024 (265/2022 Sb.) 415 VYHLÁŠKA ze dne 21. listopadu 2012 o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9, § 6 odst. 9, § 12 odst. 8, § 16 odst. 10, § 17 odst. 7, § 18 odst. 4, § 32 odst. 8 a § 34 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 172/2018 Sb. (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanovuje a) intervaly, způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování měřením a výpočtem, způsob vyhodnocení výsledků zjišťování úrovně znečišťování a způsob zjišťování a vyhodnocení plnění tmavosti kouře, b) obecné emisní limityemisní limity, specifické emisní limityemisní limity, způsob stanovení emisních limitůemisních limitů pro látky obtěžující zápachem, způsob výpočtu emisních stropůemisních stropů a technické podmínky provozu stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů a způsob vyhodnocování jejich plnění, c) způsob stanovení počtu provozních hodin, d) požadavky na kvalitu palivpaliv, požadavky na způsob prokazování jejich plnění a formát a rozsah ohlašování splnění těchto požadavků, e) požadavky na výrobky s obsahem těkavých organických látek, f) náležitosti provozní evidence a souhrnné provozní evidence, provozního řádu, odborného posudku, rozptylové studie, protokolu o jednorázovém měření emisí, dokladu o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje na pevná palivapaliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a rozsah údajů ohlašovaných odborně způsobilou osobou prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, g) způsob uplatnění kompenzačních opatření a minimální hodnoty příspěvku stacionárního zdrojestacionárního zdroje k úrovni znečištěníúrovni znečištění, h) referenční finanční limit pro provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje na pevná palivapaliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění. (2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) biomasou ke spalování ve stacionárních zdrojíchbiomasou ke spalování ve stacionárních zdrojích produkt, který je tvořen z rostlinného materiálu pocházejícího ze zemědělství nebo lesnictví a který lze použít jako palivopalivo za účelem získání jeho energetického obsahu, a dále následující odpad použitý jako palivopalivo: 1. rostlinný odpad ze zemědělství nebo lesnictví, 2. rostlinný odpad z potravinářského průmyslu, pokud se využije vyrobené teplo, 3. rostlinný odpad z výroby čerstvé vlákniny a z výroby papíru z buničiny, pokud se spoluspaluje v místě výroby a vzniklé teplo se využije, 4. korkový odpad, 5. dřevný odpad s výjimkou dřevného odpadu, který může obsahovat halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo nátěrovými hmotami, zahrnující především takovéto dřevné odpady pocházející ze stavebnictví a z demolic, b) emisním faktorememisním faktorem měrná výrobní emiseměrná výrobní emise typická pro určitou skupinu stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, c) měrnou výrobní emisíměrnou výrobní emisí podíl hmotnosti znečišťující látkyznečišťující látky nebo stanovené skupiny látek vnášených ze stacionárního zdrojestacionárního zdroje do ovzdušíovzduší a vztažné veličiny, d) plynovým olejemplynovým olejem jakékoliv kapalné palivopalivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního palivapaliva5) uvedené pod kódy 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 47, 2710 19 48, 2710 20 17 nebo 2710 20 19 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873), nebo jakékoliv kapalné palivopalivo s výjimkou lodního palivapaliva5), z něhož se při teplotě 250 °C vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2) méně než 65 % objemových včetně ztrát a do teploty 350 °C se vydestiluje nejméně 85 % objemových včetně ztrát, e) těžkým topným olejemtěžkým topným olejem jakékoli kapalné palivopalivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního palivapaliva5) a plynového olejeplynového oleje uvedené pod kódy 2710 19 51 až 2710 19 68, 2710 20 31, 2710 20 35 nebo 2710 20 39 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873), které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých olejů určených k použití jako palivopalivo, z něhož se při teplotě 250 °C vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2) méně než 65 % objemových včetně ztrát; pokud není možno provést destilaci podle této metody, produkt je pokládán za těžký topný olejtěžký topný olej, f) oxidy dusíku (NOx) oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý. ČÁST DRUHÁ ZJIŠŤOVÁNÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ § 3 Intervaly jednorázového měření (K § 6 odst. 9 zákona) (1) Jednorázové měření emisí se provádí nejpozději do 4 měsíců po a) prvním uvedení stacionárního zdrojestacionárního zdroje do provozu, b) každé změně palivapaliva, suroviny nebo tepelně zpracovávaného odpadu v povolení provozu, nebo c) každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdrojestacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí. (2) V případě tepelného zpracování odpadutepelného zpracování odpadu činí lhůta podle odstavce 1 pouze 3 měsíce. (3) Kromě měření podle odstavců 1 a 2 se dále provádí jednorázové měření emisí v následujících intervalech: a) jedenkrát za kalendářní rok u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů neuvedených v písmenech b) a c), b) jedenkrát za 3 kalendářní roky 1. u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW spalujících plynná nebo kapalná palivapaliva a u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 1 MW spalujících pevná palivapaliva, 2. u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 1.1., 1.2., 1.3. a 1.4. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel v rozmezí 0,6–15 t/rok, 3. u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 4.1., 4.2. a 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel v rozmezí 0,6–5 t/rok, 4. u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 4.3. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel v rozmezí 0,5–2 t/rok, bodu 9. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel v rozmezí 0,6–20 t/rok a bodu 4.4., 5. u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 2.2.1., 3.8.1., 4.1.1., 6.6. a 6.13., 6. u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 3.5.1., 3.7.1., 3.8.3. a 5.2.1., pokud je zdroj vybaven zařízením ke snižování emisí, 7. u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 3.4.2. s projektovaným tepelným výkonem od 1 MW do 5 MW včetně a bodu 3.5.2. s projektovaným tepelným výkonem od 0,3 MW do 5 MW včetně, 8. u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.2., 9. u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.4., 10. u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.5. s roční projektovanou kapacitou vyšší než 50 tun hotových výrobků, nebo 11. u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, u nichž je stanovená úroveň znečišťování dosahována úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, pokud je současně v povolení provozu stanovena povinnost kontinuálního měření a zaznamenávání jednoho nebo více provozních parametrů určujících úroveň znečišťování; tato četnost měření se nevztahuje na spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším a na stacionární zdrojestacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad, c) dvakrát za kalendářní rok 1. u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, pokud jde o měření těžkých kovů, polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD), polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) a dále o měření plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík, plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík a oxidu siřičitého při uplatnění bodu 4 nebo 5 části B přílohy č. 4 zákona; během prvních 12 měsíců provozu se však provedou 4 měření, 2. u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepleném příkonu 50 MW a vyšším. (4) Jednorázové měření emisí podle odstavce 3 se provádí v případech uvedených a) v písmenu a) nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data předchozího jednorázového měření, b) v písmenu b) nejdříve po uplynutí 18 měsíců od data předchozího jednorázového měření, c) v písmenu c) vždy nejméně jednou za 6 měsíců s výjimkou prvních 12 měsíců provozu stacionárního zdrojestacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího odpad, kdy se provede jedno měření každé 3 měsíce. (5) Jednorázové měření podle odstavce 3 se neprovádí u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů vyjmenovaných v části A přílohy č. 4 zákona pro znečišťující látkyznečišťující látky tam uvedené; to neplatí v případě měření emisí rtuti a jejích sloučenin u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů spalujících uhlí, které se provádí jedenkrát za kalendářní rok. (6) Namísto měření emisí znečišťujících látekznečišťujících látek podle odstavce 3 se pro zjištění úrovně znečišťování použije výpočet a) u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 spalujících plynná a/nebo kapalná palivapaliva do celkového jmenovitého tepelného příkonu 1 MW, b) u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 3., c) u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 1.3., 2.1., 3.8.4. a 6.15., d) u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 3.5.1., 3.7.1., 3.8.3., 5.2.1., pokud tyto zdroje nejsou vybaveny zařízením ke snižování emisí, u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.5. s roční projektovanou kapacitou do 50 tun hotových výrobků včetně. (7) Pokud nemá stacionární zdrojstacionární zdroj pro určitou znečišťující látkuznečišťující látku stanoven specifický emisní limitemisní limit v této vyhlášce, ale pouze v povolení provozu, stanoví krajský úřad podle § 12 odst. 4 zákona v povolení provozu rovněž způsob, podmínky a intervaly jednorázového měření emisí této znečišťující látkyznečišťující látky. Při stanovení četnosti měření se přihlédne k době a způsobu provozování stacionárního zdrojestacionárního zdroje a jeho vlivu na kvalitu ovzduší. (8) U spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje, u něhož nelze s ohledem na jeho funkci v přenosové soustavě nebo soustavě zásobování tepelnou energií a s ohledem na způsob jeho provozování dodržet podmínky pro provedení jednorázového měření emisí stanovené v § 6 odst. 7 zákona v intervalu stanoveném v odstavci 3, se jednorázové měření emisí provede vždy při první příležitosti, kdy bude možné tyto podmínky splnit. (9) Od měření emisí těkavých organických látek podle odstavce 3 lze na základě rozhodnutí krajského úřadu podle § 6 odst. 2 zákona upustit a emise zjišťovat výpočtem u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v části II přílohy č. 5, pokud nepoužívají technologii ke snižování emisí těchto látek. § 4 Způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování jednorázovým měřením (K § 6 odst. 9 zákona) (1) Jednorázové měření emisí musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky2). Metody a postupy odběrů a stanovení znečišťujících látekznečišťujících látek a doplňkových veličin, pro něž je vyžadováno osvědčení o akreditaci, jsou uvedeny v části I přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) Jednorázové měření emisí se provádí manuálními metodami se samostatnými odběry jednotlivých na sebe navazujících vzorků nebo přístroji pro kontinuální měření emisí. V rámci jednorázového měření emisí se za jednotlivé měření považuje odběr jednotlivého vzorku a jeho vyhodnocení. Pro jednorázové měření emisí lze použít pouze těch měřicích metod, které umožní stanovit koncentrace znečišťujících látekznečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 200 % specifického emisního limituemisního limitu. (3) Při jednorázovém měření manuálními metodami se provádí a) nejméně 3 jednotlivá měření u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů s neměnnými provozními podmínkami, b) nejméně 6 jednotlivých měření u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů s proměnlivými provozními podmínkami, c) technickými podmínkami provozu a emisními koncentracemi znečišťujících látekznečišťujících látek určený počet jednotlivých na sebe navazujících měření u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným, šaržovitým způsobem výroby tak, aby měření postihlo celý časový interval cyklu nebo šarže; doba odběru jednotlivých na sebe navazujících měření se přizpůsobí očekávaným koncentracím v souladu s technickými postupy pro jednorázové měření a požadavky této vyhlášky, technickými normami pro jednorázové měření a podmínkami stanovenými v povolení provozu, d) jednotlivé měření po dobu nejméně 30 minut a nejvýše 8 hodin v případě těžkých kovů a nejméně 6 hodin a nejvýše 8 hodin v případě PCDD a PCDF, e) odlišně od ustanovení v písmenech a) a b) pouze jedno jednotlivé měření PCDD, PCDF a těžkých kovů u 1. stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících nebezpečný odpad se jmenovitou kapacitou do 1 tuny odpadu za hodinu, 2. stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících komunální odpad se jmenovitou kapacitou do 3 tun odpadu za hodinu, 3. stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících jiný než nebezpečný odpad se jmenovitou kapacitou do 50 tun odpadu za den, 4. stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, pokud nemůže při jeho tepelném zpracování docházet ke znečišťování danou znečišťující látkouznečišťující látkou. (4) Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 1, s výjimkou stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v odstavcích 6 a 7, a při jednorázovém měření za použití přístrojů pro kontinuální měření je a) 6 hodin u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů při jmenovitém výkonu stacionárního zdrojestacionárního zdroje, nebo b) u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po celou dobu trvání jednoho nebo více cyklů nebo šarží při jmenovitém výkonu stacionárního zdrojestacionárního zdroje; trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4 hodiny včetně, zahrnuje jednorázové měření nejméně měření 3 cyklů nebo šarží, pokud je tato měření možné provést během jednoho dne; trvá-li jeden cyklus nebo šarže déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést měření 3 cyklů nebo šarží během jednoho dne, měří se emise pouze po dobu trvání jednoho cyklu nebo šarže. Pokud nelze u stacionárního zdrojestacionárního zdroje dosáhnout z technických důvodů jmenovitého výkonu, provede se jednorázové měření při maximálním dosažitelném výkonu stacionárního zdrojestacionárního zdroje. (5) Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 3, s výjimkou stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v odstavcích 6 a 7, a při jednorázovém měření za použití přístrojů pro kontinuální měření je a) 6 hodin při obvyklém provozním výkonu stacionárního zdrojestacionárního zdroje, nebo b) u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po celou dobu trvání jednoho nebo více cyklů nebo šarží při obvyklém provozním výkonu zdroje; trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4 hodiny včetně, zahrnuje jednorázové měření nejméně měření 3 cyklů nebo šarží, pokud je tato měření možné provést během jednoho dne; trvá-li jeden cyklus nebo šarže déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést měření 3 cyklů nebo šarží během jednoho dne, měří se emise pouze po dobu trvání jednoho cyklu nebo šarže. (6) U spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalujících výhradně lehký topný olej, naftu, zemní plyn, degazační plyn, zkapalněný zemní plyn, vodík nebo zkapalněné ropné plyny a jejich směsi lze jednorázové měření oxidu uhelnatého a oxidů dusíku provádět potenciometricky přímým měřením přístroji s elektrochemickými články nebo jinými přístroji pro kontinuální měření emisí. V takovém případě se provádí nejméně a) 3 jednotlivá měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě s periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u stacionárního zdrojestacionárního zdroje s neměnnými provozními podmínkami, provedená v časovém intervalu minimálně 45 minut, nebo b) 6 jednotlivých měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě s periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u stacionárního zdrojestacionárního zdroje s proměnnými provozními podmínkami, provedených v časovém intervalu minimálně 90 minut. (7) U stacionárního zdrojestacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek s výstupní koncentrací nižší než 50 mg.m-3 za provozních stavových podmínek a s emisním limitememisním limitem stanoveným pro tuhé znečišťující látkyznečišťující látky se provádí 3 jednotlivá měření koncentrace tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek. Doba odběru dílčích na sebe navazujících vzorků se přizpůsobí očekávaným koncentracím v souladu s požadavky této vyhlášky, technickými normami pro jednorázové měření a podmínkami stanovenými v povolení provozu, minimálně však v trvání nepřetržitě 30 minut pro každé dílčí měření. (8) Jednorázové měření emisí se u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW provádí při stabilních provozních podmínkách a při reprezentativní a rovnoměrné zátěži, přičemž do výsledků jednorázového měření emisí se nezapočítávají hodnoty získané v době uvádění stacionárního zdrojestacionárního zdroje do provozu a při jeho odstavování z provozu. V případě, že tyto zdroje používají více druhů palivpaliv, se měření emisí provádí při spalování palivapaliva nebo palivové směsi s pravděpodobně nejvyšší hodnotou emisí a v době, která je s ohledem na běžné provozní podmínky reprezentativní. § 5 Vyhodnocení jednorázového měření (K § 6 odst. 9 zákona) (1) Výsledky jednorázového měření se vyhodnotí a) při použití manuálních metod jako hodnota váženého průměru podle doby odběru jednotlivých vzorků za celé měření z výsledků jednotlivých měření vyjádřených po přepočtu na stanovené stavové a referenční podmínky, b) při použití přístrojů pro kontinuální měření jako průměrné hodnoty za každých 30 minut měření vyjádřené po přepočtu na stanovené stavové a referenční podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot za celé měření, nebo c) při použití přístrojů s elektrochemickými články nebo jiných přístrojů pro kontinuální měření emisí k měření podle § 4 odst. 6 jako průměrné hodnoty za každých 15 minut měření vyjádřené po přepočtu na stanovené stavové a referenční podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot za celé měření. (2) U stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících nebezpečný odpad s instalovanou technologií ke snižování emisí je přepočet na referenční obsah kyslíku prováděn pouze tehdy, pokud zjištěný obsah kyslíku po dobu měření emisí překračuje stanovenou hodnotu referenčního obsahu kyslíku. U stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se nepoužije přepočet na referenční obsah kyslíku v případě jeho spalování v atmosféře obohacené kyslíkem. (3) Vyhodnocení jednorázového měření obsahuje údaje o hmotnostní koncentraci znečišťující látkyznečišťující látky, jejím hmotnostním toku, měrné výrobní emisiměrné výrobní emisi zpracované tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limityemisními limity, a dále specifikaci provozních a stavových podmínek, za nichž bylo měření na stacionárních zdrojíchstacionárních zdrojích provedeno. (4) Hodnoty koncentrací PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů se stanoví jako součty hodnot hmotnostních koncentrací jednotlivých PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů vynásobených koeficienty ekvivalentů toxicity uvedenými v části II přílohy č. 1. § 6 Vyhodnocení plnění emisních limitů při jednorázovém měření (K § 4 odst. 9 zákona) Emisní limitEmisní limit se považuje za dodržený, pokud a) průměr výsledků jednotlivých měření koncentrace znečišťující látkyznečišťující látky za celé jednorázové měření emisí provedené podle § 4 odst. 3 až 7 je menší nebo roven hodnotě emisního limituemisního limitu a současně každá hodnota koncentrace znečišťující látkyznečišťující látky zjištěná jednotlivým měřením je menší než 120 % emisního limituemisního limitu; obdobně se hodnotí dodržení emisního limituemisního limitu, je-li vyjádřen jinou měřitelnou veličinou než hmotnostní koncentrací znečišťující látkyznečišťující látky, a b) u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad žádná z hodnot koncentrací znečišťujících látekznečišťujících látek za dobu vzorkování těžkých kovů, PCDD a PCDF nepřekročí hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů. § 7 Způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením (K § 6 odst. 9 zákona) (1) Kontinuální měření, jeho kalibrace a ověřování správnosti jeho výsledků musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky2). (2) Pro kontinuální měření emisí se používá přístroj umožňující stanovit hmotnostní koncentrace znečišťujících látekznečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 250 % specifického emisního limituemisního limitu nebo v případě stacionárního zdrojestacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 250 % koncentrace garantované výrobcem této technologie. (3) Hodnota 95% intervalu spolehlivosti jednotlivého naměřeného výsledku stanoveného postupem podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2) nesmí na úrovni specifického emisního limituemisního limitu překročit následující procentní podíly specifického emisního limituemisního limitu: 10 % u oxidu uhelnatého, 20 % u oxidu siřičitého, 20 % u oxidů dusíku, 20 % u amoniaku, 30 % u tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek, 30 % u celkového organického uhlíku, 40 % u chlorovodíku, 40 % u fluorovodíku, 40 % u sulfanu, 40 % u sirouhlíku a 40 % u rtuti. U stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad je tímto emisním limitememisním limitem hodnota denního emisního limituemisního limitu. § 8 Vyhodnocení kontinuálního měření (K § 6 odst. 9 zákona) (1) Pro vyhodnocení kontinuálního měření emisí se použije tento postup a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se jako aritmetický průměr středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20minut ze sledovaného 30minutového intervalu vypočte půlhodinová průměrná hodnota koncentrace příslušné znečišťující látkyznečišťující látky při stanovených stavových podmínkách, resp. také 10minutová průměrná hodnota oxidu uhelnatého u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad; za půlhodinovou průměrnou hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného 30minutového intervalu, za 10minutovou průměrnou hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot, b) z půlhodinových průměrných hodnot koncentrace se vypočte průměrná denní hodnota koncentrace znečišťující látkyznečišťující látky a překročení emisního limituemisního limitu se zaznamená, c) u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nesmí být pro získání platných denních průměrných hodnot vypuštěno více než 5 půlhodinových průměrných hodnot z důvodů poruchy nebo údržby systému kontinuálního měření za den, d) pro získání validovaných průměrných půlhodinových a 10minutových průměrných hodnot se odečte od naměřeného výsledku hodnota stanovená postupem podle § 9 odst. 7. Validované průměrné hodnoty a z nich vypočtené průměrné denní hodnoty koncentrací se použijí pouze pro vyhodnocení plnění emisních limitůemisních limitů podle § 9 odst. 1, 2, 4, 5, 9 a 10. (2) Pro vyhodnocení kontinuálního měření objemového toku odpadního plynu se použije tento postup a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se vypočte půlhodinová průměrná hodnota objemového toku odpadního plynu při stanovených stavových podmínkách; za půlhodinovou průměrnou hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného 30minutového intervalu a b) z půlhodinových průměrných hodnot objemového toku odpadního plynu a denní doby provozu stacionárního zdrojestacionárního zdroje se vypočte celkový objem odpadního plynu při stanovených stavových a referenčních podmínkách vypuštěného do ovzdušíovzduší za den. (3) U stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se nepoužije přepočet na referenční obsah kyslíku v případě spalování v atmosféře obohacené kyslíkem. Pokud jsou emise znečišťujících látekznečišťujících látek sníženy čištěním odpadního plynu u stacionárního zdrojestacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího nebezpečný odpad, provede se přepočet na obsah kyslíku pouze tehdy, pokud měřený obsah kyslíku ve stejném období, v němž proběhlo měření znečišťujících látekznečišťujících látek, překračuje příslušný referenční obsah kyslíku. (4) Denní a v případech, kdy je stanovena povinnost vyhodnocovat plnění emisního limituemisního limitu na úrovni půlhodinových průměrných hmotnostních koncentrací, i půlhodinové výsledky kontinuálního měření emisí jsou uchovávány elektronicky a jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují překročení emisního limituemisního limitu. V první pracovní den následující po skončení kalendářního roku jsou zpracovány souhrnné výsledky za kalendářní rok, které jsou uchovávány v elektronické podobě. § 9 Vyhodnocení plnění emisních limitů při kontinuálním měření (K § 4 odst. 9 zákona) (1) Emisní limitEmisní limit při kontinuálním měření emisí na spalovacích stacionárních zdrojíchspalovacích stacionárních zdrojích, s výjimkou stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, je považován za splněný, pokud jsou splněny tyto podmínky a) žádná platná měsíční průměrná hodnota nepřekročí hodnotu specifického emisního limituemisního limitu, b) žádná platná denní průměrná hodnota nepřekročí 110 % hodnoty specifického emisního limituemisního limitu nebo v případě spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW a spalujícím pouze černé uhlí žádná denní průměrná hodnota nepřekročí 150 % hodnoty specifického emisního limituemisního limitu a c) žádná platná půlhodinová průměrná hodnota nepřekročí 200 % hodnoty specifického emisního limituemisního limitu. (2) Emisní limitEmisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních zdrojíchstacionárních zdrojích tepelně zpracovávajících odpad je považován za splněný, pokud jsou splněny tyto podmínky a) žádná z platných denních průměrných hodnot nepřekročí hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů, b) žádná z platných půlhodinových průměrných hodnot nebo v případech, kdy je to relevantní, 97 % ze všech půlhodinových průměrných hodnot v kalendářním roce nepřekročí žádnou hodnotu specifických emisních limitůemisních limitů, c) 97 % všech denních průměrných hodnot koncentrací oxidu uhelnatého v kalendářním roce nepřekročí hodnotu specifického emisního limituemisního limitu, d) 95 % desetiminutových průměrných hodnot nebo všechny půlhodinové průměrné hodnoty koncentrací oxidu uhelnatého za období 24 hodin nepřekročí specifické emisní limityemisní limity; u zdrojů, v nichž teplota plynu ze spalovacího procesu dosahuje nejméně 1 100 °C po dobu alespoň dvou sekund, může být použito pro vyhodnocení desetiminutových průměrů sedmidenní hodnotící období a e) za kalendářní rok není z důvodů poruchy nebo údržby systému kontinuálního měření vypuštěno více než 10 platných denních průměrných hodnot. Podmínky uvedené pod písmeny b), c) a d) se vztahují pouze na spalovny odpaduspalovny odpadu. (3) Emisní limitEmisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních zdrojíchstacionárních zdrojích používajících organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla se považuje za splněný, pokud jsou splněny tyto podmínky a) žádná z denních průměrných hodnot nepřekročí hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů a b) žádný hodinový průměr nepřekročí 150 % hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů. (4) Emisní limitEmisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních zdrojíchstacionárních zdrojích vyrábějících oxid titaničitý je považován za splněný, pokud žádná platná hodnota na úrovni doby průměrování stanovené v části 5.2.9. a 5.2.10. přílohy č. 8 k této vyhlášce nepřekročí zde stanovenou hodnotu emisního limituemisního limitu. (5) U stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů neuvedených v odstavcích 1 až 4 je emisní limitemisní limit považován za splněný, pokud jsou současně splněny tyto podmínky a) žádná roční průměrná hodnota koncentrace, měrné výrobní emiseměrné výrobní emise nebo jiného parametru, kterým je vyjádřen emisní limitemisní limit, nepřekročí hodnotu specifického emisního limituemisního limitu, b) žádná denní průměrná hodnota koncentrace nepřekročí 120 % hodnoty specifického emisního limituemisního limitu a c) žádná platná půlhodinová průměrná hodnota koncentrace nepřekročí 200 % hodnoty specifického emisního limituemisního limitu. (6) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limituemisního limitu se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění stacionárního zdrojestacionárního zdroje do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování poruchy, popřípadě havárie. Délka přípustné doby trvání těchto stavů musí být uvedena v provozním řádu. Za uvádění stacionárního zdrojestacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování z provozu se nepovažují zahajování a ukončování cyklů u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby. (7) Při posuzování plnění emisních limitůemisních limitů se za průměrné hodnoty uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. a) až c), v odstavci 4, v odstavci 5 písm. a) až c) a odstavcích 9 a 10 považují validované hodnoty podle § 8 odst. 1, které se získají z naměřených půlhodinových nebo desetiminutových výsledků odečtením následujícího procentního podílu hodnoty těchto výsledků: 10 % u oxidu uhelnatého, 20 % u oxidu siřičitého, 20 % u oxidů dusíku, 20 % u amoniaku, 30 % u tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek, 30 % u celkového organického uhlíku, 40 % u rtuti, 40 % u chlorovodíku, 40 % u fluorovodíku, 40 % u sulfanu a 40 % u sirouhlíku. U naměřených výsledků vyšších, než je hodnota emisního limituemisního limitu, se odečte výše uvedený procentní podíl hodnoty specifického emisního limituemisního limitu. U stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad je tímto emisním limitememisním limitem hodnota denního emisního limituemisního limitu. (8) Při hodnocení dodržení emisního limituemisního limitu se nepřihlíží k výpadkům kontinuálního měření, nepřekročí-li 5 % celkové provozní doby stacionárního zdrojestacionárního zdroje v kalendářním roce. To neplatí pro stacionární zdrojestacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad. (9) Emisní limitEmisní limit stanovený pro spalovací stacionární zdrojspalovací stacionární zdroj na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách je považován za splněný, pokud žádná z průměrných hodnot nepřekročí specifický emisní limitemisní limit a příslušná procenta hodnoty specifického emisního limituemisního limitu stanovené v povolení provozu způsobem, který současně zajišťuje splnění podmínek uvedených v odstavci 1 pro hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě znečišťujících látekznečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limityemisní limity stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce, se emisní limitemisní limit stanovený pro spalovací stacionární zdrojspalovací stacionární zdroj na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách považuje za splněný, pokud žádná z průměrných hodnot nepřekročí specifický emisní limitemisní limit, případně příslušná procenta hodnoty specifického emisního limituemisního limitu, stanovené v povolení provozu pro časová období. Nejsou-li v povolení provozu časová období stanovena, použijí se ta, která jsou uvedena v závěrech o nejlepších dostupných technikách. (10) K vyhodnocení plnění specifického emisního limituemisního limitu stanoveného pro stacionární zdrojstacionární zdroj na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách se namísto období uvedených v odstavci 5 použijí období uvedená v těchto závěrech o nejlepších dostupných technikách, za použití vztažných podmínek uvedených tamtéž, a to od data platnosti stanoveného v povolení provozu. Je-li v těchto případech specifický emisní limitemisní limit definován pouze jako roční průměr, nesmí současně žádná platná denní průměrná hodnota koncentrace za daných vztažných podmínek překročit 120 % hodnoty specifického emisního limituemisního limitu. (11) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limituemisního limitu se nezahrnují údaje zjištěné v době měření emisí, které je prováděno v souladu s povolením podle jiného právního předpisu6) za účelem získání informací o úrovni znečišťování pro stanovení podmínek provozu. Stanovená přípustná doba trvání tohoto stavu nesmí překročit 24 hodin za kalendářní rok. § 10 Způsob zjišťování tmavosti kouře (K § 4 odst. 9 zákona) (1) Pro zjišťování tmavosti kouře se používá Ringelmannova stupnice, která sestává ze 6 čtvercových polí tvořených pravoúhlou sítí černých čar o tloušťce a hustotě sítě na bílém podkladě odpovídající následujícím stupňům tmavosti kouře: a) stupeň 0 odpovídá 0 % černé barvy na bílém podkladě s definovanou odrazivostí světla 80 %, b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě, c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě, d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě, e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě, f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě. (2) Stupeň 5 Ringelmannovy stupnice slouží pro ověření jejích optických vlastností. Černá barva použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost světla 5 %. (3) Pro platnost měření tmavosti kouře musí být dodrženy následující podmínky: a) směr kouřové vlečky vystupující z komína je přibližně v pravém úhlu na směr pozorování, b) pozadí kouřové vlečky tvoří rozptýlené světlo oblohy během dne; měření nelze provádět proti slunci, proti zástavbě nebo okolnímu terénu a c) Ringelmannovu stupnici drží pozorovatel ve volně natažené paži tak, že se síť jednotlivých polí slije do rozdílných stupňů šedé barvy. (4) Při vyhodnocení měření tmavosti kouře se Ringelmannova stupnice porovná s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína a určí se stupeň tmavosti kouře. Při měření se provádí postupně 30 stanovení stupně tmavosti kouře v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře z 30 odečtů. Do vyhodnocení se nezohledňuje doba uvádění spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje do provozu v trvání nejdéle 30 minut, pokud není v povolení provozu stanoveno jinak. § 11 Vyhodnocení plnění přípustné tmavosti kouře (K § 4 odst. 9 zákona) Přípustná tmavost kouře je považována za dodrženou, pokud průměrná tmavost kouře není tmavší než stupeň 2 Ringelmannovy stupnice nebo jiné barvy. § 12 Způsob zjišťování úrovně znečišťování výpočtem (K § 6 odst. 9 zákona) (1) Výpočet za účelem zjištění emisí se provádí jednou za kalendářní rok jedním z těchto způsobů a) bilancí technologického procesu jako rozdíl mezi hmotností znečišťující látkyznečišťující látky do procesu vstupující a hmotností znečišťující látkyznečišťující látky z procesu vystupující jinými cestami než emisí do vnějšího ovzdušíovzduší (dále jen „hmotnostní bilance“), b) jako součin emisního faktoruemisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a počtu jednotek příslušné vztažné veličiny na stacionárním zdrojistacionárním zdroji v požadovaném časovém úseku, nebo c) jako součin měrné výrobní emiseměrné výrobní emise stanovené jednorázovým autorizovaným měřením a příslušné vztažné veličiny, pokud je tak stanoveno v povolení provozu. (2) U stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů uvedených v části II přílohy č. 5 se hmotnostní bilance pro těkavé organické látky provádí podle části IV přílohy č. 5. ČÁST TŘETÍ SPALOVÁNÍ PALIV § 13 Obecná ustanovení ke spalování paliv Tato část vyhlášky se vztahuje na spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, v nichž jsou spalována palivapaliva, s výjimkou a) stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, v nichž se spaliny používají pro přímý ohřev, pro sušení, pro vypalování nebo pro jinou tepelnou úpravu předmětů nebo materiálů, b) stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů pro dodatečné spalování, určené k čištění odpadních plynů spalováním, nejsou-li provozovány jako nezávislé spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, c) stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů pro regeneraci katalyzátorů katalytického štěpení, d) stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů pro zpracování sulfanu na síru, e) reaktorů užívaných v chemickém průmyslu, f) koksárenských baterií, g) stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, který není biomasou podle § 2 písm. a), h) ohřívačů větru vysokých pecí, i) plynových turbín a plynových motorů umístěných na těžebních plošinách, j) krematorií a zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat, k) stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW včetně. § 14 Specifické emisní limity (K § 4 odst. 9 zákona) (1) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014, jsou uvedeny v tabulce 1 části I přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) Specifické emisní limityemisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014, jsou uvedeny v tabulce 2 části I přílohy č. 2 k této vyhlášce. Tyto specifické emisní limityemisní limity a stavové a vztažné podmínky se použijí také pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, u nichž došlo ke změně, která může mít dopad na životní prostředí. (3) Specifické emisní limityemisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW jsou stanoveny v části II přílohy č. 2 k této vyhlášce. (4) Pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, v nichž jsou současně nebo střídavě spalovány dva nebo více druhů palivpaliv, se hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů stanoví výpočtem uvedeným v části III přílohy č. 2 k této vyhlášce. Použití jiných druhů palivpaliv při uvádění stacionárního zdrojestacionárního zdroje do provozu nebo při stabilizaci hoření, definované v provozním řádu, se nepovažuje za spalování více druhů palivpaliv. § 15 Technické podmínky provozu (K § 4 odst. 9 zákona) (1) U spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona musí být plněn alespoň minimální poměr hmotnosti síry odloučené v místě spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje v daném časovém úseku k hmotnosti síry obsažené v palivupalivu, které bylo do spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje přivedeno a ve stejném časovém úseku spáleno (dále jen „stupeň odsíření“). Stupeň odsíření se považuje za splněný, pokud vyhodnocení provedených měření prokáže, že všechny průměrné hodnoty stupně odsíření za daný kalendářní měsíc dosáhly stanoveného stupně. Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení minimálního stupně odsíření se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění stacionárního zdrojestacionárního zdroje do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování poruchy nebo havárie. (2) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, jsou stanoveny v tabulce 1 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce. (3) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, jsou stanoveny v tabulce 2 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce. (4) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014, jsou stanoveny v tabulce 3 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce. (5) Dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo lze spalovat pouze ve spalovacích stacionárních zdrojíchspalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 3 MW a vyšším, a to pouze v případě, že neobsahují halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo povrchových úprav. V místě, kde toto palivopalivo vzniká ve formě vedlejšího produktu výroby, jej lze spalovat také ve spalovacím stacionárním zdrojispalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 3 MW vybaveném automatickým dávkováním palivapaliva a automatickým řízením spalovacího procesu. (6) Spalovací stacionární zdrojeSpalovací stacionární zdroje se uvádí do provozu a odstavují z provozu v co nejkratší možné době. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud je dodržena doba uvádění do provozu a odstavování z provozu stanovená podle rozhodnutí Evropské komise vydaného podle článku 41 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU. § 16 Způsob stanovení počtu provozních hodin (K § 6 odst. 9 zákona) (1) U spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje se provozní hodiny stanoví jako doba vyjádřená v hodinách, během níž je stacionární zdrojstacionární zdroj ve stabilizovaném provozu. Do této doby se nezapočítává doba uvádění spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje do provozu a doba jeho odstavování z provozu, které se stanoví v provozním řádu. (2) U spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším se doba jejich uvádění do provozu a doba jejich odstavování z provozu stanovují postupem podle rozhodnutí Evropské komise vydaným podle článku 41 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU. ČÁST ČTVRTÁ POŽADAVKY NA KVALITU PALIV § 17 Požadavky na kvalitu paliv a způsob prokazování jejich plnění (K § 16 odst. 10 zákona) (1) Požadavky na kvalitu palivpaliv jsou stanoveny v části I přílohy č. 3 k této vyhlášce. (2) Prokazování plnění požadavků na kvalitu palivapaliva se provádí doklady o analýzách odebraných vzorků palivapaliva provedených osobou akreditovanou vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle jiného právního předpisu2). Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz musí být reprezentativní a průkazné a musí co nejpřesněji odrážet skutečnou kvalitu palivapaliva. Tyto postupy se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky2). § 18 Ohlašování údajů o kvalitě paliv (K § 16 odst. 10 zákona) (1) Ohlašování údajů o kvalitě palivpaliv podle § 16 odst. 1 zákona se vztahuje na těžký topný olejtěžký topný olej, plynový olejplynový olej a na pevná palivapaliva určená pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW včetně, pro která jsou stanoveny požadavky na kvalitu palivpaliv v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Náležitosti hlášení o kvalitě palivpaliv jsou stanoveny v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce. ČÁST PÁTÁ TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU § 19 Obecná ustanovení k tepelnému zpracování odpadu Tato část vyhlášky se vztahuje na stacionární zdrojestacionární zdroje, v nichž je tepelně zpracováván odpad, s výjimkou stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, v nichž je tepelně zpracováván pouze odpad spadající pod definici biomasy podle § 2 písm. a), radioaktivní odpad, těla uhynulých zvířat nebo odpad vznikající při průzkumu a těžbě ložisek ropy a zemního plynu z námořních zařízení a spalovaný na palubě těchto zařízení. Tato část vyhlášky se nevztahuje na tepelné zpracování odpadutepelné zpracování odpadu prováděné výhradně za účelem výzkumu a vývoje nebo zkoušení nových procesů tepelného zpracování odpadutepelného zpracování odpadu, pokud je množství zpracovaného odpadu menší než 50 t za rok a cílem je zlepšení procesu tepelného zpracování odpadutepelného zpracování odpadu. § 20 Specifické emisní limity a technické podmínky provozu (K § 4 odst. 9 zákona) (1) Specifické emisní limityemisní limity pro spalovny odpaduspalovny odpadu a stavové a vztažné podmínky jsou stanoveny v bodu 1. části I přílohy č. 4 k této vyhlášce. (2) Způsob stanovení specifických emisních limitůemisních limitů a stavových a vztažných podmínek pro tepelné zpracování odpadutepelné zpracování odpadu ve stacionárním zdrojistacionárním zdroji jiném než spalovna odpaduspalovna odpadu je stanoven v bodu 2. části II přílohy č. 4 k této vyhlášce. (3) U spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona, které tepelně zpracovávají odpad společně s palivempalivem, musí být namísto emisního limituemisního limitu pro oxid siřičitý plněn alespoň stupeň odsíření stanovený v části IV přílohy č. 2. Požadované stupně odsíření se považují za splněné, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 15 odst. 1. (4) Technické podmínky provozu pro stacionární zdrojestacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad jsou stanoveny v části II přílohy č. 4 k této vyhlášce. ČÁST ŠESTÁ NAKLÁDÁNÍ S TĚKAVÝMI ORGANICKÝMI LÁTKAMI § 21 Obecná ustanovení k nakládání s těkavými organickými látkami Pro účely této vyhlášky se těkavé organické látky dělí na a) těkavé organické látky, které jsou klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F, nebo které musí být těmito větami označovány, b) halogenované těkavé organické látky, jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H341 nebo H351, nebo které musí být těmito větami označovány, c) těkavé organické látky, které nespadají pod písmeno a) nebo b). § 22 Specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky provozu (K § 4 odst. 9 zákona) (1) Specifické emisní limityemisní limity, emisní stropyemisní stropy a technické podmínky provozu stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědelorganických rozpouštědel, jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) Specifické emisní limityemisní limity a technické podmínky provozu pro stacionární zdrojestacionární zdroje, ve kterých dochází k nakládání s benzinem, jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 23 Požadavky na výrobky s obsahem těkavých organických látek (K § 18 odst. 4 zákona) (1) Seznam vybraných barev, laků a výrobků pro opravy nátěru vozidel podle § 18 zákona (dále jen „vybrané výrobky“) je uvedený v části I přílohy č. 7 k této vyhlášce. (2) Limitní hodnoty obsahu organických sloučenin nebo směsi organických sloučenin, s výjimkou methanu, jejichž počáteční bod varu je menší nebo roven 250 °C, při normálním atmosférickém tlaku 101,3 kPa ve vybraných výrobcích (dále jen „těkavá organická látka ve vybraném výrobku“), jsou stanoveny v části II přílohy č. 7 k této vyhlášce. (3) Analytické metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek ve vybraných výrobcích jsou uvedeny v části III přílohy č. 7 k této vyhlášce. (4) Vybrané výrobky jsou opatřeny štítkem s označením a) kategorie a subkategorie vybraného výrobku podle části II přílohy č. 7, b) limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek ve vybraném výrobku v g/l podle části II přílohy č. 7 a c) maximálního obsahu těkavých organických látek ve vybraném výrobku ve stavu připraveném k použití v g/l. (5) U vybraných výrobků, u nichž se před použitím přidávají organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla, se limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek uvedené v části II přílohy č. 7 vztahují na výrobek ve stavu, ve kterém je připraven k použití. Za část obsahu těkavých organických látek se u vybraných výrobků nepovažuje hmotnost těkavých organických látek, které během zasychání chemicky reagují za vzniku ochranného filmu nátěrové hmoty. (6) Výrobky podle § 16 odst. 3 zákona jsou na štítku nebo v průvodní technické dokumentaci označeny a) údajem o celkovém obsahu těkavých organických látek dle § 2 písm. m) zákona ve výrobku vyjádřeným hmotnostním zlomkem nebo v hmotnostních procentech a b) v případě nátěrových hmot, adhesivních materiálů nebo tiskařských barev uvedených v příloze č. 5 také údajem o obsahu látek ve výrobku, které po odpaření vody nebo těkavých organických látek ztuhnou (dále jen „netěkavé látky“) v hmotnostních nebo objemových procentech a o hustotě výrobku v g/cm3, pokud je předchozí údaj uveden v objemových procentech. ČÁST SEDMÁ OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE § 24 Specifické emisní limity a technické podmínky provozu (K § 4 odst. 9 zákona) (1) Specifické emisní limityemisní limity, stavové a vztažné podmínky a technické podmínky provozu stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů neuvedených v částech třetí, páté a šesté (dále jen „ostatní stacionární zdrojestacionární zdroje“) jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce. (2) Způsob stanovení specifických emisních limitůemisních limitů pro látky obtěžující zápachem je uveden v příloze č. 17 k této vyhlášce. ČÁST OSMÁ OBECNÉ EMISNÍ LIMITY, OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKUMENTŮ A ROZSAH ÚDAJŮ OHLAŠOVANÝCH PROSTŘEDNICTVÍM INTEGROVANÉHO SYSTÉMU PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ § 25 Obecné emisní limity (K § 4 odst. 9 zákona) Obecné emisní limity pro koncentrace znečišťujících látekznečišťujících látek při tlaku 101,325 kPa a teplotě 273,15 K ve vlhkém plynu jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 26 Obsahové náležitosti dokumentů a rozsah údajů ohlašovaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (K § 12 odst. 8, § 16 odst. 10 a § 17 odst. 7 zákona) (1) Náležitosti provozní evidence jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce. (2) Náležitosti souhrnné provozní evidence jsou stanoveny v příloze č. 11 k této vyhlášce. (3) Náležitosti provozního řádu jsou stanoveny v příloze č. 12 k této vyhlášce. (4) Náležitosti odborného posudku jsou stanoveny v příloze č. 13 k této vyhlášce. (5) Náležitosti protokolu o jednorázovém měření jsou stanoveny v příloze č. 14 k této vyhlášce. (6) Náležitosti rozptylové studie jsou stanoveny v příloze č. 15 k této vyhlášce. (7) Náležitosti dokladu o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje na pevná palivapaliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, jsou stanoveny v příloze č. 18 k této vyhlášce. (8) Údaje o spalovacím stacionárním zdrojispalovacím stacionárním zdroji na pevná palivapaliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, jsou stanoveny v části B) přílohy č. 18 k této vyhlášce. ČÁST DEVÁTÁ KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ § 27 Způsob uplatnění kompenzačních opatření (K § 12 odst. 8 zákona) (1) Kompenzační opatření se uloží u stacionárního zdrojestacionárního zdroje a pozemní komunikace uvedené v § 11 odst. 1 písm. b) zákona v případě, že by jejich umístěním došlo k nárůstu úrovně znečištěníúrovně znečištění o více než 1 % imisního limituimisního limitu pro znečišťující látkuznečišťující látku s dobou průměrování 1 kalendářní rok. (2) Pro účely vyhodnocování kompenzačního opatření jsou v příloze č. 16 k této vyhlášce stanoveny koeficienty významnosti příspěvku zdroje ke znečištění ovzdušíovzduší (dále jen „koeficient významnosti“), a to v závislosti na efektivní výšce zdroje. (3) Kompenzační opatření je uplatněno dostatečným způsobem, pokud je snížení součinu změny množství vypouštěné znečišťující látkyznečišťující látky v tunách za rok a koeficientu významnosti stacionárních nebo mobilních zdrojůmobilních zdrojů, na nichž se realizuje kompenzační opatření, větší nebo rovno součinu změny množství vypouštěné znečišťující látkyznečišťující látky v tunách za rok a koeficientu významnosti nově umisťovaného stacionárního zdrojestacionárního zdroje nebo mobilních zdrojůmobilních zdrojů na posuzované pozemní komunikaci. (4) V případě uplatnění kompenzačního opatření formou izolační zeleně, čištění komunikací nebo jiných obdobných opatření se neuvažuje při hodnocení kompenzačního opatření podle odstavce 3 o vypouštění znečišťujících látekznečišťujících látek do ovzdušíovzduší, ale o odstraněném znečištění. ČÁST DESÁTÁ REFERENČNÍ FINANČNÍ LIMIT § 27a [K § 17 odst. 1 písm. h) a odst. 7 zákona] Referenční finanční limit rozhodný pro posouzení schopnosti výrobce zajistit odborně způsobilou osobu pro provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje na pevná palivapaliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, je stanoven ve výši 1 585 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje bez řídicí jednotky a ve výši 1 848 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje s řídicí jednotkou. ČÁST JEDENÁCTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Přechodná ustanovení § 28 (1) U stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, u nichž na základě § 3 nově vzniká nebo se zvyšuje četnost jednorázového měření emisí na měření jedenkrát ročně, se první měření provede nejpozději do 31. prosince 2013. (2) U stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, u nichž bylo v roce 2012 provedeno jednorázové měření emisí podle dosavadní právní úpravy, se toto měření započítává do četnosti měření podle požadavků stanovených v této vyhlášce. (3) U metod a postupů pro měření emisí uvedených pod body 11. a 12. v části II přílohy č. 1 je akreditace vyžadována od 1. září 2013. (4) Údaje souhrnné provozní evidence podle přílohy č. 11 se ohlašují poprvé za rok 2013. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2012 se ohlašují podle dosavadní právní úpravy, a to do 31. března 2013. (5) Pro Lepolovy pece a dlouhé rotační pece může krajský úřad do 1. ledna 2016 povolit výjimku z plnění emisních limitůemisních limitů pro oxidy dusíku stanovených v příloze č. 4, pokud emisní limitemisní limit stanovený v povolení provozu nepřekročí 800 mg.m-3. (6) Těkavé organické látky, které jsou klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F, s výjimkou benzinu, mohou být do 31. května 2015 zároveň označeny větami označujícími specifickou rizikovost R45, R46, R49, R60 nebo R61. Halogenované těkavé organické látky, jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H341 nebo H351, mohou být do 31. května 2015 zároveň označeny větami označujícími specifickou rizikovost R40 nebo R68. (8) Do 31. prosince 2015 se namísto § 9 odst. 1 při kontinuálním měření u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky, emisní limitemisní limit považuje za splněný, jestliže jsou v průběhu kalendářního roku splněny tyto podmínky a) roční průměr denních průměrných hodnot je nižší než hodnota emisního limituemisního limitu, b) 95 % všech půlhodinových průměrných hodnot je nižší než 120 % hodnoty emisního limituemisního limitu, c) všechny půlhodinové průměrné hodnoty jsou nižší než dvojnásobek hodnoty emisního limituemisního limitu a d) žádná z měsíčních průměrných hodnot nepřesáhne emisní limitemisní limit a pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující látkyznečišťující látky 97 % a pro oxidy dusíku 95 % všech 48hodinových průměrných hodnot nepřesáhne 110 % emisního limituemisního limitu; 48hodinovou průměrnou hodnotou se rozumí aritmetický průměr dvou platných po sobě jdoucích denních průměrných hodnot; pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty se použijí denní průměrné hodnoty počínaje 1. lednem a konče 31. prosincem kalendářního roku, přičemž pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty může být každý ze dnů v roce použit pouze jednou; osamocené denní průměry v průběhu roku se pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty nesčítají. § 29 (1) Specifické emisní limity stanovené v § 14 odst. 1 se uplatní od 1. ledna 2016. Do 31. prosince 2015 platí pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifické emisní limityemisní limity stanovené v tabulce 3 části I přílohy č. 2 a pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, specifické emisní limityemisní limity stanovené v tabulce 4 části I přílohy č. 2. (2) Minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 1 části IV přílohy č. 2 se pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se uplatní od 1. ledna 2016. Do 31. prosince 2015 platí pro tyto spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 4 části IV přílohy č. 2. (3) Minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 2 části IV přílohy č. 2 se pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, uplatní od 1. ledna 2016. Do 31. prosince 2015 platí pro tyto spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 5 části IV přílohy č. 2. (4) Specifické emisní limity uvedené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.3.2 části II přílohy č. 2 se u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů spalujících plynná palivapaliva uplatní od 1. ledna 2020. Do 31. prosince 2019 platí pro tyto spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje emisní limity uvedené v tabulkách 1.1.2, 1.2.2 a 1.3.2 části II přílohy č. 2. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST § 30 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012. Ministr: Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o akreditaci, a koeficienty ekvivalentu toxicity PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů Část I Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o akreditaci Číslo\| Název zkoušky\| Metoda stanovení ---\|---\|--- 1.\| Stanovení rychlosti proudění a objemového toku odpadního plynu\| Měření rychlosti proudění a průřezu 2.\| Stanovení vlhkosti odpadního plynu\| Kondenzační metoda Adsorpční metoda 3.\| Stanovení koncentrace kyslíku\| Metoda paramagnetická Elektrochemický článek (tuhý elektrolyt) 4.\| Stanovení hmotnostní koncentrace plynných znečišťujících látekznečišťujících látek automatizovanými analyzátory (oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý)\| Spektroskopie Chemiluminiscence 5.\| Stanovení úhrnné hmotnostní koncentrace organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík automatizovanými analyzátory\| Plamenoionizační detekce 6.\| Stanovení koncentrace organických látek\| Plynová chromatografie 7.\| Stanovení hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek\| Gravimetrie 8.\| Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií\| Dynamická olfaktometrie 9.\| Odběr vzorků pro stanovení těžkých kovů\| Izokinetický odběr a absorpce do kapaliny 10.\| Odběr vzorků pro stanovení persistentních organických látek\| Metoda filtračně-kondenzační Metoda zřeďovací Metoda s chlazenou sondou 11.\| Odběr vzorků pro stanovení oxidu siřičitého\| Absorpce do kapaliny 12.\| Odběr vzorků pro stanovení těkavých anorganických sloučenin chlóru\| Absorpce do kapaliny 13.\| Ověření správnosti výsledků kontinuálního měření emisí a kalibrace kontinuálního měřicího systému.\| Souběžné stanovení referenční metodou dle určené technické normy1) 1) Pokud není normovaná referenční metoda pro stanovení dané znečišťující látkyznečišťující látky, použije se jiná vhodná metoda. Část II Výčet PCDD, PCDF, polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených PCDD, PCDF polychlorovaných bifenylů před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity. 1. Výčet PCDD a PCDF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity PCDD/PCDF\| Koeficient ekvivalentu toxicity ---\|--- 2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD)\| 1 1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD)\| 0,5 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)\| 0,1 1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)\| 0,1 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)\| 0,1 1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HpCDD)\| 0,01 oktachlordibenzodioxin (OCDD)\| 0,001 2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF)\| 0,1 2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF)\| 0,5 1,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF)\| 0,05 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)\| 0,1 1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzofuran (HxCDF)\| 0,1 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)\| 0,1 2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)\| 0,1 1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzofuran (HpCDF)\| 0,01 1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzofuran (HpCDF)\| 0,01 oktachlordibenzofuran (OCDF)\| 0,001 2. Výčet polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity Kód UIPAC\| Polychlorovaný bifenyl\| Koeficient ekvivalentu toxicity ---\|---\|--- 77\| 3,3',4,4'-tetraCB\| 0,0005 126\| 3,3',4,4',5-pentaCB\| 0,1 169\| 3,3',4,4',5,5'-hexaCB\| 0,01 105\| 2,3,3',4,4'-pentaCB\| 0,0001 114\| 2,3,4,4',5-pentaCB\| 0,0005 118\| 2,3',4,4',5-pentaCB\| 0,0001 123\| 2',3,4,4',5-pentaCB\| 0,0001 156\| 2,3,3',4,4',5-hexaCB\| 0,0005 157\| 2,3,3',4,4',5'-hexaCB\| 0,0005 167\| 2,3',4,4',5,5'-hexaCB\| 0,00001 189\| 2,3,3',4,4',5,5'-heptaCB\| 0,0001 170\| \\- di-ortho PCB\| 0,0001 180\| \\- di-ortho PCB\| 0,00001 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. PODMÍNKY PROVOZU PRO SPALOVACÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE Část I Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším Specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných palivpaliv a 3 % v případě kapalných a plynných palivpaliv. Specifické emisní limityemisní limity pro plynové turbíny a pístové spalovací motory jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Specifické emisní limity pro plynové turbíny se uplatní pouze na provozní stavy, při kterých je překročeno 70 % instalovaného tepelného příkonu. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování palivapaliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování palivapaliva. Tabulka 1 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- 50-100 MW\| > 100-300 MW\| > 300 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Pevné palivopalivo obecně\| 4001)\| 3003),4)\| 307)\| 250\| 2501)\| 2003),4)\| 257)\| 250\| 2001)\| 2003),4)\| 207)\| 250 Biomasa podle § 2 písm. a)\| 2001)\| 3003),4)\| 30\| 250\| 2001)\| 2503)\| 20\| 250\| 2001)\| 2003)\| 20\| 250 Rašelina\| 3001)\| 3003),4)\| 30\| 250\| 3001)\| 2503)\| 20\| 250\| 2001)\| 2003)\| 20\| 250 Kapalné palivopalivo obecně\| 3501)\| 4503),4),5)\| 307)\| 1758)\| 2501)\| 2003),4),5)\| 257)\| 1758)\| 2001)\| 1503),4),5)\| 207)\| 1758) Zkapalněný plyn\| 5\| 2005),6)\| 5\| 100\| 5\| 2005),6)\| 5\| 100\| 5\| 2005),6)\| 5\| 100 Plynné palivopalivo obecně\| 35\| 2005),6)\| 5\| 100\| 35\| 2005),6)\| 5\| 100\| 35\| 2005),6)\| 5\| 100 Zemní plyn\| 35\| 1005)\| 5\| 100\| 35\| 1005)\| 5\| 100\| 35\| 1005)\| 5\| 100 Koksárenský plyn\| 400\| 2005),6)\| 30\| 100\| 400\| 2005),6)\| 30\| 100\| 400\| 2005),6)\| 30\| 100 Vysokopecní plyn\| 200\| 2005),6)\| 10\| 100\| 200\| 2005),6)\| 10\| 100\| 200\| 2005),6)\| 10\| 100 Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků\| 352)\| 2005),6)\| 5\| 100\| 352)\| 2005),6)\| 5\| 100\| 352)\| 2005),6)\| 5\| 100 Vysvětlivky: 1) Na spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatelprovozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadem 2003, se vztahují následující specifické emisní limityemisní limity pro SO2. Při spalování pevných palivpaliv specifický emisní limitemisní limit 800 mg.m-3, při spalování kapalných palivpaliv ve spalovacích stacionárních zdrojíchspalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 300 MW specifický emisní limitemisní limit 850 mg.m-3 a v případě spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 300 MW specifický emisní limitemisní limit 400 mg.m-3. Specifické emisní limityemisní limity uvedené v této poznámce platí také pro jednotlivé spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch. 2) Na spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatelprovozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadem 2003, se vztahuje specifický emisní limitemisní limit pro SO2 800 mg.m-3. 3) Na spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let se vztahují následující specifické emisní limityemisní limity pro NOx. Při spalování kapalných palivpaliv ve spalovacích stacionárních zdrojíchspalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limitemisní limit 400 mg.m-3. Při spalování pevných palivpaliv ve spalovacích stacionárních zdrojíchspalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým by lo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 1. červencem 1987, specifický emisní limitemisní limit 450 mg.m-3. Při spalování pevných nebo kapalných palivpaliv ve spalovacích stacionárních zdrojíchspalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limitemisní limit 450 mg.m-3. Specifické emisní limityemisní limity uvedené v této poznámce platí také pro jednotlivé spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch. 4) Na spalování práškového hnědého uhlí ve spalovacích stacionárních zdrojíchspalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 100 MW se vztahuje specifický emisní limitemisní limit pro NOx 450 mg.m-3. Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojíchspalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limitemisní limit 450 mg.m-3. Na spalování nekomerčních kapalných zbytků z chemické výroby pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojíchspalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW v chemických zařízeních, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limitemisní limit 450 mg.m-3. 5) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, spalující jako kapalná palivapaliva lehké a střední destiláty platí specifický emisní limitemisní limit pro NOx 90 mg.m-3, 120 mg.m-3 pokud spalují jiné plyny a 50 mg.m-3 pokud spalují zemní plyn. Pro plynové turbíny pracující v základním zatížení při kombinované výrobu tepla a elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75 %, s kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností vyšší než 55 % a pro mechanický pohon (plynové turbíny pohánějící kompresory rozvodné sítě dodávek plynu veřejnosti) platí specifický emisní limitemisní limit pro NOx 75 mg.m-3. Pro plynové turbíny s jednoduchým cyklem pracující v základním zatížení, které mají účinnost větší než 35 % (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limitemisní limit ve výši 50xŋ/35, kde n je účinnost plynové turbíny za podmínek základního zatížení podle ISO vyjádřená v procentech. Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, platí při spalování zemního plynu specifický emisní limitemisní limit 150 mg.m-3 a při spalování ostatních plynných palivpaliv nebo kapalných palivpaliv specifický emisní limitemisní limit 200 mg.m-3. Specifické emisní limityemisní limity uvedené v tomto odstavci této poznámce platí také pro jednotlivé plynové turbíny, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch. 6) Na spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, s výjimkou plynových turbín a pístových spalovacích motorů, o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, využívající jiné palivopalivo než zemní plyn, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limitemisní limit 300 mg.m-3. 7) Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojíchspalovacích stacionárních zdrojích, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limitemisní limit pro TZL 50 mg.m-3. 8) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, spalující jako kapalná palivapaliva lehké a střední destiláty platí specifický emisní limitemisní limit 100 mg.m-3. Tabulka 2 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- 50-100 MW\| > 100-300 MW\| > 300 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Pevné palivopalivo obecně\| 400\| 300 4001)\| 20\| 250\| 200\| 200\| 20\| 250\| 150 2002)\| 150 2001)\| 10\| 250 Biomasa podle § 2 písm. a)\| 200\| 250\| 20\| 250\| 200\| 200\| 20\| 250\| 150\| 150\| 20\| 250 Rašelina\| 300\| 250\| 20\| 250\| 300 2502)\| 200\| 20\| 250\| 150 2002)\| 150\| 20\| 250 Kapalné palivopalivo obecně\| 350\| 300 505)\| 20\| 175 1005)\| 200\| 150 505)\| 20\| 175 1005)\| 150\| 100 505)\| 10\| 175 1005) Zkapalněný plyn\| 5\| 300\| 5\| 175\| 5\| 150\| 5\| 175\| 5\| 150\| 5\| 175 Plynné palivopalivo obecně\| 35\| 100 503) 754)\| 5\| 100\| 35\| 100 503) 754)\| 5\| 100\| 35\| 100 503) 754)\| 5\| 100 Zemní plyn\| 35\| 100 503) 754)\| 5\| 100\| 35\| 100 503) 754)\| 5\| 100\| 35\| 100 503) 754)\| 5\| 100 Koksárenský plyn\| 400\| 100\| 30\| 100\| 400\| 100\| 30\| 100\| 400\| 100\| 30\| 100 Vysokopecní plyn\| 200\| 100\| 10\| 100\| 200\| 100\| 10\| 100\| 200\| 100\| 10\| 100 Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků\| 35\| 100\| 5\| 100\| 35\| 100\| 5\| 100\| 35\| 100\| 5\| 100 Vysvětlivky: 1) Vztahuje se pouze na spalování práškového hnědého uhlí. 2) Vztahuje se pouze na spalování ve fluidním loži. 3) Vztahuje se pouze na plynové turbíny s jednoduchým cyklem, které mají účinnost větší než 35 % (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limitemisní limit ve výši 50xŋ/35, kde ŋ je účinnost plynové turbíny pracující v základním zatížení (podle ISO) vyjádřená v procentech. U plynových turbín, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, emisní limitemisní limit platí pouze při zatížení větším než 70 % 4) Vztahuje se pouze na pístové spalovací motory. 5) Vztahuje se pouze na plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem. Tabulka 3 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2015 pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- 50-100 MW\| > 100-300 MW\| > 300 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Pevné palivopalivo\| 2000\| 6007)\| 100\| 250\| 2000-12001)\| 6007)\| 100\| 250\| 1200-4001),6) 4002),6)\| 6007) 5002),7)\| 100 502)\| 250 Kapalné palivopalivo\| 1700\| 450 3005)\| 504)\| 175 1005)\| 1700\| 450 3005)\| 504)\| 175 1005)\| 1700-4003) 4002)\| 400 3005)\| 504)\| 175 1007) Zkapalněný plyn\| 5\| 300\| 5\| 100\| 5\| 300\| 5\| 100\| 5\| 300 2002)\| 5\| 100 Plynné palivopalivo obecně\| 35\| 200 3005)\| 5\| 100\| 35\| 200 3005)\| 5\| 100\| 35\| 200 3005)\| 5\| 100 Zemní plyn\| 35\| 200\| 5\| 100\| 35\| 200\| 5\| 100\| 35\| 200\| 5\| 100 Koksárenský plyn\| 800\| 300\| 50\| 100\| 800\| 300\| 50\| 100\| 800\| 200\| 50\| 100 Vysokopecní plyn\| 800\| 300\| 10\| 100\| 800\| 300\| 10\| 100\| 800\| 300 2002)\| 10\| 100 Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků\| 800\| 300\| 5\| 100\| 800\| 300\| 5\| 100\| 800\| 200\| 5\| 100 Vysvětlivky: 1) Specifický emisní limitemisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním poklesem tak, že emisní limitemisní limit v mg.m-3 se rovná 2400 - 4P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů v MW. 2) Vztahuje se pouze na spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW. 3) Specifický emisní limitemisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním poklesem tak, že emisní limitemisní limit v mg.m-3 se rovná 3650 – 6,5P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů v MW. 4) Pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu < 500 MW, spalující kapalná palivapaliva s obsahem popela vyšším než 0,06 %, platí specifický emisní limitemisní limit 100 mg.m-3. 5) Vztahuje se pouze na plynové turbíny včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem. 6) Pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon je 400 MW a vyšší a který nebude do 31. prosince 2015 v provozu více než 2 000 provozních hodin ročně, vypočteno jako klouzavý průměr za 5 let, platí specifický emisní limitemisní limit 800 mg.m-3. 7) Pro spalovací stacionární zdrojspalovací stacionární zdroj spalující pevná palivapaliva s obsahem prchavé hořlaviny menším než 10 %, který byl v provozu nejméně 12 měsíců do 1. ledna 2001, platí specifický emisní limitemisní limit 1200 mg.m-3. Tabulka 4 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2015 pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- 50-100 MW\| > 100-300 MW\| > 300 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Pevné palivopalivo obecně\| 850\| 400\| 50\| 250\| 200\| 200\| 30\| 250\| 200\| 200\| 30\| 250 Biomasa podle § 2 písm. a)\| 200\| 400\| 50\| 250\| 200\| 300\| 30\| 250\| 200\| 200\| 30\| 250 Rašelina\| 850\| 400\| 50\| 250\| 200\| 200\| 30\| 250\| 200\| 200\| 30\| 250 Kapalné palivopalivo obecně\| 850\| 400 1201)\| 50\| 175\| 400-2002)\| 200 1201)\| 30\| 175\| 200\| 200 1201)\| 30\| 175 Zkapalněný plyn\| 5\| 200 501)\| 5\| 175\| 5\| 200 501)\| 5\| 175\| 5\| 200 501)\| 5\| 175 Plynné palivopalivo obecně\| 35\| 200 1201)\| 5\| 100\| 35\| 200 1201)\| 5\| 100\| 35\| 200 1201)\| 5\| 100 Zemní plyn\| 35\| 150 501)\| 5\| 100\| 35\| 150 501)\| 5\| 100\| 35\| 100 501)\| 5\| 100 Koksárenský plyn\| 400\| 200 1201)\| 30\| 100\| 400\| 200 1201)\| 30\| 100\| 400\| 200 1201)\| 30\| 100 Vysokopecní plyn\| 200\| 200 1201)\| 10\| 100\| 200\| 200 1201)\| 10\| 100\| 200\| 200 1201)\| 10\| 100 Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků\| 35\| 200 1201)\| 5\| 100\| 35\| 200 1201)\| 5\| 100\| 35\| 200 1201)\| 5\| 100 Vysvětlivky: 1) Pro plynové turbíny využívané pro kombinovanou produkci tepla a elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75 %, pro plynové turbíny s kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností vyšší než 55 % a pro plynové turbíny pro mechanický pohon (plynové turbíny pohánějící kompresory rozvodné sítě dodávek plynu veřejnosti) platí specifický emisní limitemisní limit 75 mg.m-3; pro ostatní plynové turbíny, které mají účinnost větší než 35 % (na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí specifický emisní limitemisní limit 50 mg.m-3. 2) Specifický emisní limitemisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním poklesem tak, že se rovná 500 - P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů v MW. Část II Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW 1. Specifické emisní limityemisní limity platné do 19. prosince 2018 Pro kotle jsou specifické emisní limityemisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných palivpaliv s výjimkou biomasy, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných palivpaliv. Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limityemisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn (pro TZL vztaženo na vlhký plyn), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování palivapaliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování palivapaliva. Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limityemisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Pro teplovzdušné spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje jsou specifické emisní limityemisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %. 1.1. Specifické emisní limityemisní limity pro kotle a teplovzdušné přímotopné stacionární zdrojestacionární zdroje Tabulka 1.1.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů 1. září 2013 nebo později a pro stacionární zdroje, které byly uvedeny do provozu po 1. září 2014 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3-1 MW\| > 1-5 MW\| > 5-50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Pevné palivopalivo\| -\| 600\| 100\| 400\| -\| 500\| 50\| 500\| 15001)\| 500\| 30\| 300 5003) Kapalné palivopalivo\| -\| 200\| -\| 80\| -\| 200 4504)\| 50\| 80\| 15004)\| 200 4504)\| 30\| 80 Plynné palivopalivo a zkapalněný plyn\| -\| 1002)\| -\| 50\| -\| 1002)\| -\| 50\| -\| 1002)\| -\| 50 Vysvětlivky: 1) Na spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje spalující hnědé uhlí, provozované nejvýše 3200 provozních hodin ročně, se vztahuje specifický emisní limitemisní limit 2000 mg.m-3. 2) Pokud provozovatelprovozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limitemisní limit 200 mg.m-3. 3) Platí v případě spalování biomasy ve stacionárních zdrojíchstacionárních zdrojích s výjimkou spalování výlisků z biomasy. 4) Vztahuje se na spalování těžkého topného olejetěžkého topného oleje a jemu podobných kapalných palivpaliv. Tabulka 1.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 – 1 MW\| > 1 – 5 MW\| > 5 – 50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Pevné palivopalivo obecně\| -\| 650 11002)\| 250\| 650\| -\| 650 11002)\| 250\| 650\| 2500 15001)\| 650 5001) 11002)\| 150 1001) 2505)\| 400 3001) 6505) PalivaPaliva dle § 15 odst. 5\| -\| 650\| 150\| 300\| -\| 650\| 150\| 300\| -\| 650\| 150\| 300 Kapalné palivopalivo\| -\| 500\| -\| 175\| -\| 500\| 100\| 175\| 1700\| 450\| 100\| 175 Plynné palivopalivo a zkapalněný plyn\| -\| 200 3003)\| -\| 100\| -\| 200 3003)\| -\| 100\| 9004)\| 200 3003)\| 504)\| 100 Vysvětlivky: 1) Vztahuje se na spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje s fluidním ložem. 2) Vztahuje se na spalování pevných palivpaliv ve výtavném topeništi. 3) Vztahuje se na spalování propan butanu. 4) Vztahuje se na spalování palivpaliv dodávaných mimo veřejné distribuční sítě. 5) Vztahuje se na spalování biomasy ve stacionárních zdrojíchstacionárních zdrojích. 1.2. Specifické emisní limityemisní limity pro pístové spalovací motory Tabulka 1.2.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů 1. září 2013 nebo později a pro stacionární zdroje, které byly uvedeny do provozu po 1. září 2014 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3-1 MW\| > 1-5MW\| > 5-50 MW NOx\| TZL\| CO\| NOx\| TZL\| CO\| NOx\| TZL\| CO Kapalné palivopalivo\| 400\| -\| 450\| 400\| 50\| 450\| 400\| 20\| 450 Plynné palivopalivo a zkapalněný plyn\| 500\| -\| 650\| 500\| -\| 650\| 500\| -\| 650 Tabulka 1.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014 Druh pístového spalovacího motoru\| Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|---\|--- > 0,3 – 1 MW\| > 1 – 5 MW\| > 5 MW-50 MW NOx\| TZL\| CO\| NOx\| TZL\| CO\| NOx\| TZL\| CO Plynový motor\| Kapalné palivopalivo\| 500\| -\| 650\| 500\| 130\| 650\| 500\| 130\| 650 Zemní plyn a degazační plyn\| 500\| -\| 650\| 500\| -\| 650\| 500\| -\| 650 Plynné palivopalivo obecně\| 1000\| \| 1300\| 500 10003)\| 130\| 1300\| 500\| 130\| 650 Dieselový motor\| Kapalné palivopalivo\| 4000\| \| 650\| 500 6002) 40003)\| 130\| 650\| 500 6002) 20003)\| 130\| 650 Zemní plyn a degazační plyn1)\| 4000\| \| 650\| 500 40003)\| \| 650\| 500 20003)\| \| 650 Plynné palivopalivo obecně\| 4000\| \| 1300\| 500 40003)\| 130\| 1300\| 500 20003)\| 130\| 650 Vysvětlivky: 1) Se vstřikovacím zapalováním. 2) Platí pro těžký topný olejtěžký topný olej. 3) Platí pouze pro pístové spalovací motory, jejichž stavba či přestavba byla zahájena před 17. květnem 2006. 1.3. Specifické emisní limityemisní limity pro plynové turbíny Tabulka 1.3.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů 1. září 2013 nebo později a pro stacionární zdroje, které byly uvedeny do provozu po 1. září 2014 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3-1 MW\| > 1-5MW\| > 5-50 MW NOx\| CO\| NOx\| CO\| NOx\| CO Kapalné palivopalivo\| 300\| 100\| 300\| 100\| 300\| 100 Plynné palivopalivo a zkapalněný plyn\| 250\| 100\| 50\| 100\| 50\| 100 Tabulka 1.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014 Celkový jmenovitý tepelný příkon\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- NOx\| CO > 0,3-5 MW\| 350\| 100 > 5 MW-50 MW\| 300\| 100 2. Specifické emisní limityemisní limity platné od 20. prosince 2018 do 31. prosince 2024 Specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných palivpaliv s výjimkou biomasy, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných palivpaliv. Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limityemisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn (není-li dále uvedeno jinak), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování palivapaliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování palivapaliva. Pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, jejichž provozní hodiny nepřekročí 500 hodin ročně, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období tří kalendářních let, platí specifické emisní limityemisní limity uvedené v tabulkách 1.1.1, 1.2.1 a 1.3.1. Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limityemisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně a v případě oxidů dusíku při zatížení nižším než 70 %. Pro teplovzdušné spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje jsou specifické emisní limityemisní limity uvedené v tabulce 2.1.2 vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %. Pro stacionární zdrojestacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitůemisních limitů podle tabulky 2.2.1. a 2.3.1. uplatní emisní limityemisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.2.2. a 2.3.2. Emisní limity uvedené v tabulce 2.1.2 se neuplatní pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje zařazené do kódu 1.4 přílohy č. 2 zákona jiné než teplovzdušné spalovací zdroje. 2.1. Specifické emisní limityemisní limity pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín Tabulka 2.1.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-5 MW\| > 5-50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Pevné palivopalivo s výjimkou biomasy\| -\| 600\| 100\| 400\| 400\| 500\| 50\| 500\| 400\| 300\| 205)\| 300 Pevné palivopalivo -biomasa\| -\| 600\| 100\| 400\| 1332)\| 333\| 33\| 500\| 1332)\| 200\| 136)\| 3001) Kapalné palivopalivo s výjimkou plynového olejeplynového oleje\| -\| 200\| -\| 80\| 350\| 200\| 50\| 80\| 350\| 200\| 20\| 80 Plynový olejPlynový olej\| -\| 200\| -\| 80\| -\| 200\| -\| 80\| -\| 200\| -\| 80 Plynné palivopalivo s výjimkou zemního plynu\| -\| 1003)\| -\| 50\| 354)\| 1003)\| -\| 50\| 354)\| 1003)\| -\| 50 Zemní plyn\| -\| 1003)\| -\| 50\| -\| 100\| -\| 50\| -\| 100\| -\| 50 Vysvětlivky: 1) Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limitemisní limit 500 mg.m-3. 2) Emisní limitEmisní limit neplatí pro spalování výlučně dřevní biomasy 3) Pokud provozovatelprovozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limitemisní limit 200 mg.m-3. 4) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limitemisní limit 100 mg.m-3. 5) V případě spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limitemisní limit 30 mg.m-3. 6) V případě spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limitemisní limit 20 mg.m-3 Tabulka 2.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-5 MW\| > 5-50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Pevné palivopalivo\| -\| 600\| 100\| 400\| -\| 500\| 50\| 500\| 15001)\| 500\| 30\| 300 5003) Kapalné palivopalivo\| -\| 200\| -\| 80\| -\| 200 4504)\| 50\| 80\| 15004)\| 200 4504)\| 30\| 80 Plynné palivopalivo a zkapalněný plyn\| -\| 1002)\| -\| 50\| -\| 1002)\| -\| 50\| -\| 1002)\| -\| 50 Vysvětlivky: 1) Na spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje spalující hnědé uhlí, provozované nejvýše 3600 provozních hodin ročně, se vztahuje specifický emisní limitemisní limit 2000 mg.m-3. 2) Pokud provozovatelprovozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limitemisní limit 200 mg.m-3. 3) Platí v případě spalování biomasy pro spalování ve stacionárních zdrojíchstacionárních zdrojích s výjimkou spalování výlisků z takové biomasy. 4) Vztahuje se na spalování těžkého topného olejetěžkého topného oleje a jemu podobných kapalných palivpaliv. 2.2. Specifické emisní limityemisní limity pro pístové spalovací motory Tabulka 2.2.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Kapalné palivopalivo s výjimkou plynového olejeplynového oleje\| -\| 400\| -\| 450\| 320\| 400\| 201)\| 450 Plynový olejPlynový olej\| -\| 400\| -\| 450\| -\| 400\| -\| 450 Plynné palivopalivo s výjimkou zemního plynu\| -\| 500\| -\| 650\| 402)\| 500\| -\| 650 Zemní plyn\| -\| 500\| -\| 650\| -\| 2533)\| -\| 650 Vysvětlivky: 1) Pro motory o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nižším než 5 MW platí emisní limitemisní limit 50 mg.m-3. 2) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limitemisní limit 107 mg.m-3. 3) Pro dvoupalivové motory při spalování pouze zemního plynu platí emisní limitemisní limit 507 mg.m-3. Tabulka 2.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-5 MW\| > 5-50 MW NOx\| TZL\| CO\| NOx\| TZL\| CO\| NOx\| TZL\| CO Kapalné palivopalivo\| 400\| -\| 450\| 400\| 501)\| 450\| 400\| 201)\| 450 Plynné palivopalivo a zkapalněný plyn\| 500\| -\| 650\| 500\| -\| 650\| 500\| -\| 650 Vysvětlivky: 1) Hodnoty vztažené k vlhkému plynu. 2.3. Specifické emisní limityemisní limity pro plynové turbíny Tabulka 2.3.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Kapalné palivopalivo s výjimkou plynového olejeplynového oleje\| -\| 300\| -\| 100\| 120\| 75\| 101)\| 100 Plynový olejPlynový olej\| -\| 300\| -\| 100\| -\| 75\| -\| 100 Plynné palivopalivo s výjimkou zemního plynu\| -\| 250\| -\| 100\| 152)\| 75\| -\| 100 Zemní plyn\| -\| 250\| -\| 100\| -\| 50\| -\| 100 Vysvětlivky: 1) Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW včetně platí emisní limitemisní limit 20 mg.m-3. 2) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limitemisní limit 40 mg.m-3. Tabulka 2.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-50 MW NOx\| CO\| NOx\| CO Kapalné palivopalivo\| 300\| 100\| 300\| 100 Plynné palivopalivo a zkapalněný plyn\| 250\| 100\| 50\| 100 3. Specifické emisní limityemisní limity platné od 1. ledna 2025 Specifické emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných palivpaliv s výjimkou biomasy, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných palivpaliv. Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limityemisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn (pokud není stanoveno jinak), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování palivapaliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování palivapaliva. Pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, jejichž provozní hodiny nepřekročí 500 hodin ročně, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období tří kalendářních let, platí specifické emisní limityemisní limity uvedené v tabulkách 1.1.1, 1.2.1 a 1.3.1. Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limityemisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně a v případě oxidů dusíku při nižším zatížení než 70 %. Pro teplovzdušné spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším jsou do 31. 12. 2029 specifické emisní limityemisní limity uvedené v tabulce 3.1.2 vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %. V případě tabulek 3.1.1, 3.2.1, 3.3.1 a 3.3.2 jsou specifické emisní limityemisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému příkonu a v případě tabulek 3.1.2 a 3.2.2 jsou vztaženy k jmenovitému tepelnému příkonu jednotlivých spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů; to neplatí v případě, že by emisní limitemisní limit stanovený s ohledem na celkový jmenovitý tepelný příkon z části 1.1.1, 1.2.1 nebo 1.3.1 byl přísnější, v tom případě se uplatní limit uvedený tam. Pro stacionární zdrojestacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitůemisních limitů podle tabulky 3.2.1. a 3.2.2. uplatní emisní limityemisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.2.2. Pro stacionární zdrojestacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitůemisních limitů podle tabulky 3.3.2. uplatní emisní limityemisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.3.2. Emisní limity uvedené v tabulce 3.1.2 se pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 5 MW zařazené do kódu 1.4 přílohy č. 2 zákona jiné než teplovzdušné spalovací zdroje uplatní až od 1. 1. 2030. 3.1. Specifické emisní limityemisní limity pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín Tabulka 3.1.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-5 MW\| > 5-50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Pevné palivopalivo s výjimkou biomasy\| -\| 600\| 100\| 400\| 400\| 500\| 50\| 500\| 400\| 300\| 205)\| 300 Pevné palivopalivo \\- biomasa\| -\| 600\| 100\| 400\| 1332)\| 333\| 33\| 500\| 1332)\| 200\| 136)\| 3001) Kapalné palivopalivo s výjimkou plynového olejeplynového oleje\| -\| 200\| -\| 80\| 350\| 200\| 50\| 80\| 350\| 200\| 20\| 80 Plynový olejPlynový olej\| -\| 200\| -\| 80\| -\| 200\| -\| 80\| -\| 200\| -\| 80 Plynné palivopalivo s výjimkou zemního plynu\| -\| 1003)\| -\| 50\| 354)\| 1003)\| -\| 50\| 354)\| 1003)\| -\| 50 Zemní plyn\| -\| 1003)\| -\| 50\| -\| 100\| -\| 50\| -\| 100\| -\| 50 Vysvětlivky: 1) Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limitemisní limit 500 mg.m-3. 2) Emisní limitEmisní limit neplatí pro spalování výlučně dřevní biomasy 3) Pokud provozovatelprovozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limitemisní limit 200 mg.m-3. 4) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limitemisní limit 100 mg.m-3. 5) V případě spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limitemisní limit 30 mg.m-3. 6) V případě spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limitemisní limit 20 mg.m-3 Tabulka 3.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-5 MW\| > 5-50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO29)\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Pevné palivopalivo s výjimkou biomasy\| -\| 600\| 100\| 400\| 1100\| 500\| 50\| 500\| 4001)\| 500\| 30\| 300 Biomasa\| -\| 600\| 100\| 400\| 1332)\| 433\| 33\| 500\| 1332)\| 433\| 208)\| 3003) Kapalné palivopalivo s výjimkou plynového olejeplynového oleje\| -\| 200\| -\| 80\| 350\| 200 4504)\| 50\| 80\| 3506)\| 200 4504)\| 30\| 80 Plynový olejPlynový olej\| -\| 200\| -\| 80\| -\| 200\| -\| 80\| -\| 200\| -\| 80 Plynné palivopalivo s výjimkou zemního plynu\| -\| 1005)\| -\| 50\| 200\| 1005)\| -\| 50\| 357)\| 1005)\| -\| 50 Zemní plyn\| -\| 1005)\| -\| 50\| -\| 1005)\| -\| 50\| -\| 1005)\| -\| 50 Vysvětlivky: 1) Pro stacionární zdrojestacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limitemisní limit 1100 mg.m-3. 2) Neplatí pro výlučné spalování dřevní biomasy. Pro spalování slámy platí emisní limitemisní limit 200 mg.m-3. 3) Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limitemisní limit 500 mg.m-3. 4) Vztahuje se na spalování těžkého topného olejetěžkého topného oleje a jemu podobných kapalných palivpaliv. 5) Pokud provozovatelprovozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limitemisní limit 200 mg.m-3. 6) Do 1. ledna 2030 pro stacionární zdrojestacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limitemisní limit 850 mg.m-3 při spalování těžkého topného olejetěžkého topného oleje. 7) Pro spalování bioplynu platí emisní limitemisní limit 170 mg.m-3. 8) Pro stacionární zdrojestacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limitemisní limit 33 mg.m-3. 9) Emisní limityEmisní limity pro SO2 se u zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším uplatní od 1. ledna 2030. 3.2. Specifické emisní limityemisní limity pro pístové spalovací motory Tabulka 3.2.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Kapalné palivopalivo s výjimkou plynového olejeplynového oleje\| -\| 400\| -\| 450\| 320\| 400\| 201)\| 450 Plynový olejPlynový olej\| -\| 400\| -\| 450\| -\| 400\| -\| 450 Plynné palivopalivo s výjimkou zemního plynu\| -\| 500\| -\| 650\| 402)\| 500\| -\| 650 Zemní plyn\| -\| 500\| -\| 650\| -\| 2533)\| -\| 650 Vysvětlivky: 1) Pro motory o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nižším než 5 MW platí emisní limitemisní limit 50 mg.m-3. 2) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limitemisní limit 107 mg.m-3. 3) Pro dvoupalivové motory při spalování pouze zemního plynu platí emisní limitemisní limit 507 mg.m-3. Tabulka 3.2.2 Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Kapalné palivopalivo s výjimkou plynového olejeplynového oleje\| -\| 400\| -\| 450\| 320\| 400\| 201)\| 450 Plynový olejPlynový olej\| -\| 400\| \| 450\| -\| 400\| -\| 450 Plynné palivopalivo s výjimkou zemního plynu\| -\| 500\| -\| 650\| 402)3)\| 500\| -\| 650 Zemní plyn\| -\| 500\| -\| 650\| -\| 500\| -\| 650 Vysvětlivky: 1) V případě motorů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a nižším platí emisní limitemisní limit 50 mg.m-3. 2) V případě spalování bioplynu platí emisní limitemisní limit 160 mg.m-3. 3) V případě spalování nízkovýhřevných plynů z koksárenských pecí platí emisní limitemisní limit 347 mg.m-3 a v případě spalování nízkovýhřevných plynů z vysokých pecí v železářském a ocelářském průmyslu platí emisní limitemisní limit 173 mg.m-3. 3.3. Specifické emisní limityemisní limity pro plynové turbíny Tabulka 3.3.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Kapalné palivopalivo s výjimkou plynového olejeplynového oleje\| -\| 300\| -\| 100\| 120\| 75\| 101)\| 100 Plynový olejPlynový olej\| -\| 300\| -\| 100\| -\| 75\| -\| 100 Plynné palivopalivo s výjimkou zemního plynu\| -\| 250\| -\| 100\| 152)\| 75\| -\| 100 Zemní plyn\| -\| 250\| -\| 100\| -\| 50\| -\| 100 Vysvětlivky: 1) Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW včetně platí emisní limitemisní limit 20 mg.m-3. 2) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limitemisní limit 40 mg.m-3. Tabulka 3.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018 Druh paliva\| Specifické emisní limity [mg.m-3] ---\|--- > 0,3 až < 1 MW\| 1-50 MW SO2\| NOx\| TZL\| CO\| SO2\| NOx\| TZL\| CO Kapalné palivopalivo s výjimkou plynového olejeplynového oleje\| -\| 300\| -\| 100\| 120\| 200\| 101)\| 100 Plynový olejPlynový olej\| -\| 300\| -\| 100\| -\| 200\| -\| 100 Plynné palivopalivo s výjimkou zemního plynu\| -\| 250\| -\| 100\| 152)3)\| 50\| -\| 100 Zemní plyn\| -\| 250\| -\| 100\| -\| 50\| -\| 100 Vysvětlivky: 1) Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nepřevyšujícím 20 MW platí emisní limitemisní limit 20 mg.m-3. 2) V případě spalování bioplynu platí emisní limitemisní limit 60 mg.m-3. 3) V případě spalování nízkovýhřevných plynů z koksárenských pecí platí emisní limitemisní limit 130 mg.m-3 a v případě spalování nízkovýhřevných plynů z vysokých pecí v železářském a ocelářském průmyslu platí emisní limitemisní limit 65 mg.m-3. Část III Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje ke spalování více druhů paliv 1. U spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje používajícího současně dva nebo více druhů palivpaliv se stanoví hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů následujícím postupem: a) přiřadí se hodnota specifického emisního limituemisního limitu odpovídající každému jednotlivému palivupalivu a znečišťující látceznečišťující látce v závislosti na celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů, b) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů podle jednotlivých druhů palivpaliv, a to tak, že jednotlivé hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů se vynásobí tepelným příkonem každého palivapaliva a tento součin se vydělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivypalivy, a c) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů pro jednotlivá palivapaliva. 2. U spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje spalujícího více druhů palivpaliv, ve kterém se používají zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy palivpaliv pro vlastní spotřebu, platí bez ohledu na ustanovení bodu 1 požadavky na spalování palivapaliva s nejvyšším specifickým emisním limitememisním limitem, pokud během provozu stacionárního zdrojestacionárního zdroje činí podíl, jímž přispívá toto palivopalivo k souhrnu tepelných příkonů dodaných všemi palivypalivy, alespoň 50 %. Je-li podíl tohoto palivapaliva nižší než 50 %, stanoví se hodnota specifického emisního limituemisního limitu na základě poměrného podílu tepelného příkonu zabezpečeného jednotlivými palivypalivy na součtu tepelných příkonů všech palivpaliv následujícím postupem: a) přiřadí se hodnota specifického emisního limituemisního limitu odpovídající každému jednotlivému palivupalivu a odpovídající znečišťující látceznečišťující látce v závislosti na celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů, b) následně se vypočte hodnota specifického emisního limituemisního limitu pro palivopalivo s nejvyšší hodnotou specifického emisního limituemisního limitu a v případě dvou druhů palivpaliv se stejnou hodnotou specifického emisního limituemisního limitu, palivopalivo s vyšším tepelným příkonem (dále jen „směrodatné palivopalivo“); tato hodnota se získá vynásobením hodnoty specifického emisního limituemisního limitu příslušného palivapaliva dvěma a od tohoto součinu se odečte hodnota specifického emisního limituemisního limitu palivapaliva s nejnižší hodnotou specifického emisního limituemisního limitu, c) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů pro jednotlivá palivapaliva, které se získají vynásobením vypočtené hodnoty specifického emisního limituemisního limitu palivapaliva tepelným příkonem směrodatného palivapaliva, a další jednotlivé hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů se vynásobí tepelným příkonem dodaným každým palivempalivem a výsledek násobení se podělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivypalivy, a d) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů pro jednotlivá palivapaliva. Ustanovení tohoto bodu nelze použít u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW a dále u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo které byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 bez ohledu na datum podání žádosti o povolení provozu; u těchto zdrojů se postupuje podle bodu 1. 3. Alternativně k bodu 2 lze pro oxid siřičitý použít následující průměrné hodnoty specifických emisních limitůemisních limitů (bez ohledu na použitou kombinaci palivpaliv): a) 1 000 mg.m-3 pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie využívající zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy palivpaliv pro vlastní spotřebu, kterým bylo uděleno první povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatelprovozovatel před tímto datem podal úplnou žádost o povolení a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 nebo b) 600 mg.m-3 pro ostatní spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie využívající zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy palivpaliv pro vlastní spotřebu. Tyto emisní limityemisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných palivpaliv a 3 % v případě kapalných a plynných palivpaliv. Ustanovení tohoto bodu nelze použít u plynových turbín a plynových motorů a dále u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo které byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 bez ohledu na datum podání žádosti o povolení provozu. Po 1. 1. 2025 nelze ustanovení tohoto bodu použít u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 5 MW a po 1. 1. 2030 u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW do 50 MW. Část IV Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším Tabulka 1 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 Celkový jmenovitý tepelný příkon\| Stupeň odsíření [%] ---\|--- 50-100 MW\| 80 > 100-300 MW\| 90 > 300 MW\| 96 Tabulka 2 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadu 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014 Celkový jmenovitý tepelný příkon\| Stupeň odsíření [%] ---\|--- 50-100 MW\| 92 > 100-300 MW\| 92 > 300 MW\| 96 Tabulka 3 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 Celkový jmenovitý tepelný příkon\| Stupeň odsíření [%] ---\|--- 50-100 MW\| 93 > 100-300 MW\| 93 > 300 MW\| 97 Tabulka 4 - Minimální stupně odsíření platné do 31. prosince 2015 pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 Celkový jmenovitý tepelný příkon\| Stupeň odsíření [%] ---\|--- 50-100 MW\| 60 > 100-300 MW\| 75 > 300-500 MW\| 90 > 500 MW\| 94 Tabulka 5 - Minimální stupně odsíření platné do 31. prosince 2015 pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadu 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014 Celkový jmenovitý tepelný příkon\| Stupeň odsíření [%] ---\|--- 50-300 MW\| 92 > 300 MW\| 951) Vysvětlivka: 1) Současně platí specifický emisní limitemisní limit 400 mg.m-3 vztaženo na referenční obsah kyslíku 6 %, normální stavové podmínky a suchý plyn. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. POŽADAVKY NA KVALITU PALIV A HLÁŠENÍ O KVALITĚ PALIVA Část I Požadavky na kvalitu paliv Stanovené limitní hodnoty obsahu prvků a jejich sloučenin jsou vztaženy k hmotnosti daného prvku. 1. Požadavky na kvalitu pevných palivpaliv 1.1. Požadavky na kvalitu uhlí a výlisky z uhlí pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně Kvalitativní ukazatel\| Jednotka\| Limitní hodnoty dle celkového jmenovitého tepelného příkonu určeného spalovacího stacionárního zdroje ---\|---\|--- ≤ 0,3 MW\| > 0,3-5 MW Voda\| % hm.\| < 33\| < 35 Kvalitativní ukazatel v bezvodém stavu Výhřevnost\| MJ∙kg-1\| >15\| >15 Obsah popela\| % hm.\| < 13\| < 20 Měrná sirnatost1)\| g∙MJ-1\| < 0,65 < 0,52)\| < 0,75 < 0,52) Podsítná frakce3)\| %\| ≤ 20\| – Obsah prachu4)\| %\| ≤ 10\| – Vysvětlivky: 1) Měrnou sirnatostí se rozumí celkový obsah síry v původním stavu, vztažený k výhřevnosti spalovaného palivapaliva v původním stavu, vyjádřený v g.MJ-1 2) Vztahuje se pouze na výlisky z uhlí. 3) Podíl zrna, který při třídicí zkoušce proséváním dle určených technických norem propadne sítem s otvory o rozměru rovném spodní hranici velikosti zrna, specifický pro danou sortu palivapaliva, vyjádřený v hmotnostních procentech z navážky vzorku. 4) Podíl frakce s velikostí zrn 0 - 10 mm v podsítné frakci, vyjádřený v hmotnostních procentech z navážky vzorku. 1.2. Požadavky na kvalitu výlisků z biomasy podle § 2 písm. a) pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně Kvalitativní ukazatel\| Jednotka\| Limitní hodnoty dle celkového jmenovitého příkonu určeného spalovacího stacionárního zdroje ---\|---\|--- ≤ 0,3 MW\| > 0,3-5 MW Voda\| % hm.\| < 15\| < 20 Kvalitativní ukazatel v bezvodém stavu Výhřevnost\| MJ.kg-1\| >15\| >13 Obsah popela\| % hm.\| < 10\| < 25 Obsah chlóru a jeho sloučenin\| mg.kg-1\| < 10 000\| < 10 000 Obsah arsenu a jeho sloučenin\| mg.kg-1\| < 5\| < 10 Obsah kadmia a jeho sloučenin\| mg.kg-1\| < 1,05\| < 1,5 Obsah rtuti a jejích sloučenin\| mg.kg-1\| < 0,05\| < 0,05 Obsah olova a jeho sloučenin\| mg.kg-1\| < 10\| < 10 2. Požadavky na kvalitu kapalných palivpaliv Kvalitativní ukazatel\| Jednotka\| Limitní hodnoty ---\|---\|--- Voda\| % hm.\| < 21) Kvalitativní ukazatel v bezvodém stavu Výhřevnost\| MJ∙kg-1\| > 321) Obsah síry a jejích sloučenin\| % hm.\| < 0,12) Obsah chlóru a jeho sloučenin\| mg∙kg-1\| < 300 Obsah arsenu a jeho sloučenin\| mg∙kg-1\| < 10 Obsah kadmia a jeho sloučenin\| mg∙kg-1\| < 0,3 Obsah rtuti a jejích sloučenin\| mg∙kg-1\| < 0,05 Obsah olova a jeho sloučenin\| mg∙kg-1\| < 25 Obsah polychlorovaných bifenylů a jejich sloučenin\| mg∙kg-1\| < 5 Vysvětlivky: 1) Vztahuje se pouze na palivapaliva pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW. 2) Nevztahuje se na těžký topný olejtěžký topný olej, u nějž nesmí maximální obsah síry a jejích sloučenin překročit 1 % hm. Tento požadavek se nevztahuje na těžký topný olejtěžký topný olej spalovaný a) ve spalovacích stacionárních zdrojíchspalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, b) v rafineriích, pokud měsíční průměr emisí oxidu siřičitého ze všech spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů v rafinerii s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů spadajících pod písmeno a), bez ohledu na druh palivapaliva nebo kombinace používaných palivpaliv, nepřekročí 1700 mg/m3 a tato podmínka je stanovena v povolení provozu c) v ostatních stacionárních zdrojíchstacionárních zdrojích, pokud emisní limitemisní limit pro oxid siřičitý stanovený pro ně v povolení provozu nepřekročí 1700 mg.m-3 při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemová, vztaženo na suchý plyn. 3. Požadavky na kvalitu plynných palivpaliv pro stacionární zdrojestacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně s výjimkou zemního a degazačního plynu Kvalitativní ukazatel v bezvodém stavu\| Jednotka\| Limitní hodnoty ---\|---\|--- Obsah síry a jejích sloučenin\| mg∙m-3\| < 1 0001) Obsah chlóru a jeho sloučenin\| mg∙m-3\| < 50 Vysvětlivky: 1) Vyjádřeno jako čtvrtletní průměr z minimálně 3 v čase rovnoměrně odebraných vzorků. Část II Náležitosti hlášení o kvalitě paliva 490kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. PODMÍNKY PROVOZU PRO STACIONÁRNÍ ZDROJE TEPELNĚ ZPRACOVÁVAJÍCÍ ODPAD Část I Specifické emisní limity 1. Specifické emisní limityemisní limity pro spalovny odpaduspalovny odpadu Emisní limity pro spalovny odpaduspalovny odpadu jsou vztaženy k celkové jmenovité kapacitě a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 11 %. Pro spalování odpadních olejů jsou emisní limityemisní limity vztaženy k referenčnímu obsahu kyslíku v odpadním plynu 3 %. V případě jednorázového měření emisí látek uvedených v tabulce 1.1. se za emisní limitemisní limit považují hodnoty denních průměrů. 1.1. Emisní limityEmisní limity pro znečišťující látkyznečišťující látky zjišťované primárně kontinuálním měřením Znečišťující látka\| Emisní limit1) [mg.m-3] ---\|--- Denní průměr\| Půlhodinové průměry\| 10 minutový průměr 97%\| 100 %\| 95% TZL\| 10\| 10\| 30\| NOx\| 4002) 200\| 200\| 400\| SO2\| 50\| 50\| 200\| TOC\| 10\| 10\| 20\| HCl\| 10\| 10\| 60\| HF\| 1\| 2\| 4\| CO\| 50\| \| 1003)\| 1503) Vysvětlivky: 1) V případě poruchy nesmí být za žádných okolností překročeny specifické emisní limityemisní limity pro celkový organický uhlík a oxid uhelnatý stanovené podle této tabulky a koncentrace tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek 150 mg.m-3, vyjádřené jako průměrné půlhodinové hodnoty. 2) Vztahuje se pouze na stacionární zdrojestacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad o celkové jmenovité kapacitě nižší než 6 t.h-1 povolené pro tepelné zpracování odpadutepelné zpracování odpadu před 28. prosincem 2002 a uvedené do provozu nejpozději 28. prosince 2003 nebo pokud provozovatelprovozovatel podal úplnou žádost o povolení před 28. prosincem 2002 za podmínky že stacionární zdrojstacionární zdroj byl uveden do provozu nejpozději 28. prosince 2004. Na tyto stacionární zdrojestacionární zdroje se nevztahuje povinnost plnit půlhodinové průměry koncentrací NOx. 3) Pro spalovny odpaduspalovny odpadu s fluidním ložem může příslušný orgán povolit výjimky z emisních limitůemisních limitů pro CO, pokud v povolení provozu současně stanoví emisní limitemisní limit vyjádřený jako průměrná hodinová hodnota nejvýše 100 mg.m-3. 1.2. Emisní limityEmisní limity pro znečišťující látkyznečišťující látky zjišťované primárně jednorázovým měřením Znečišťující látky\| Emisní limit ---\|--- Cd+Tl a jejich sloučeniny\| 0,05 mg.m-3 Hg a její sloučeniny\| 0,05 mg.m-3 Sb+As+Pb+Cr+Co+Cu+Mn+Ni+V a jejich sloučeniny\| 0,5 mg.m-3 PCDD/F\| 0,1 ng TEQ.m-3 2. Specifické emisní limityemisní limity pro stacionární zdrojestacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad společně s palivempalivem, jiné než spalovny odpaduspalovny odpadu 2.1. Specifické emisní limityemisní limity pro cementářské pece tepelně zpracovávající odpad společně s palivempalivem Emisní limityEmisní limity se vztahují na normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 10 % a představují v případě kontinuálního měření průměrnou denní hodnotu. Dále jsou uplatněny emisní limityemisní limity pro těžké kovy a PCDD/F jako v bodu 1.2 části I této přílohy. Znečišťující látka\| Emisní limit [mg.m-3] ---\|--- TZL\| 30 NOx\| 500 SO2\| 501), 2) TOC\| 101) HCl\| 10 HF\| 1 Vysvětlivky: 1) V případě, že emise oxidu siřičitého nebo celkového organického uhlíku nevznikají tepelným zpracováním odpadutepelným zpracováním odpadu, může krajský úřad udělit výjimky z emisních limitůemisních limitů stanovených pro tyto znečišťující látkyznečišťující látky. 2) Při stanovení emisního limituemisního limitu pro oxid siřičitý vychází krajský úřad z emisního limituemisního limitu uvedeného v bodě 4.1.2 přílohy č. 8 k této vyhlášce. 2.2. Specifické emisní limityemisní limity pro stacionární zdrojestacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad společně s palivempalivem jiné než spalovny odpaduspalovny odpadu a cementářské rotační pece Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky, suchý plyn, pro pevná palivapaliva jsou vztaženy k vypočtenému referenčnímu obsahu kyslíku. Emisní limity stanovené jako denní průměry pro TZL, NOx, SO2, TOC, HCl a HF pro tepelné zpracování odpadutepelné zpracování odpadu společně s palivempalivem se vypočtou podle následujícího vzorce: (Vodpad×Codpad)+Vproc×CprocVodpad+Vproc=C Vodpad\| Objem odpadního plynu vzniklého tepelným zpracováním pouze odpadu, stanovený podle odpadu s nejnižší výhřevností specifikovaného v povolení a přepočtený na příslušné podmínky stanovené v této vyhlášce. Jestliže je teplo uvolňované při tepelném zpracování nebezpečného odpadu nižší než 10 % celkového tepla uvolňovaného v tomto zařízení, vypočte se hodnota Vodpad z (teoretického) množství odpadu, jehož spálením by se dosáhlo 10 % uvolněného tepla při stanovené hodnotě celkového uvolňovaného tepla. ---\|--- Codpad\| Emisní limityEmisní limity stanovené v bodě 1 této přílohy. Vproc\| Objem odpadního plynu vznikajícího ve stacionárním zdrojistacionárním zdroji spalováním povolených palivpaliv, stanovený na základě referenčního obsahu kyslíku, na který musí být emise přepočteny v souladu s touto vyhláškou. Pokud pro daný druh stacionárního zdrojestacionárního zdroje není referenční obsah kyslíku stanoven, použije se skutečný obsah kyslíku v odpadním plynu nezředěný přídavkem vzduchu, který je pro vlastní proces nadbytečný. Cproc\| Emisní limityEmisní limity stanovené v této části, nebo pokud tyto hodnoty neexistují, emisní limityemisní limity stanovené touto vyhláškou pro spalování palivpaliv, případně stanovených v povolení provozu. Jestliže pro některé průmyslové činnosti tyto emisní limityemisní limity nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní koncentrace. C\| Emisní limityEmisní limity při referenčním obsahu kyslíku stanoveném v této příloze, nebo pokud takové hodnoty neexistují, emisní limityemisní limity, kterými se nahradí emisní limityemisní limity stanovené ve specifických přílohách této vyhlášky. Celkový obsah kyslíku, kterým se nahradí obsah kyslíku pro přepočtení, se vypočte na základě výše uvedeného obsahu kyslíku s respektováním parciálních objemů. U spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů se dále uplatní emisní limityemisní limity pro těžké kovy a PCDD/F jako v bodu 1.2 části I této přílohy, vztažené na normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných palivpaliv a 3 % v případě spalování kapalných palivpaliv. 2.2.1. Hodnoty Cproc, vyjádřené jako denní průměrné hodnoty, pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje s výjimkou plynových turbín a plynových motorů platné do 31. prosince 2015 Druh paliva\| Emisní limity [mg.m-3] ---\|--- < 50 MW\| 50-100 MW\| > 100-300 MW\| > 300 MW SO2\| NOx\| TZL\| SO2\| NOx\| TZL\| SO2\| NOx\| TZL\| SO2\| NOx\| TZL Pevné palivopalivo obecně\| -\| -\| 50\| 850\| 400\| 50\| 200\| 200\| 30\| 200\| 200\| 30 Biomasa podle § 2 písm. a)\| \| \| 50\| 200\| 350\| 50\| 200\| 300\| 30\| 200\| 200\| 30 Kapalné palivopalivo\| -\| -\| 50\| 850\| 400\| 50\| 400-2001)\| 200\| 30\| 200\| 200\| 30 Vysvětlivka: 1) Hodnota Cproc je stanovena v tomto rozmezí lineárním poklesem tak, že se rovná 500 - P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů v MW. Hodnota Cproc pro HCl je stanovena v případě spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů ve výši 50 mg.m-3. Hodnoty Cproc jsou vztaženy na normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných palivpaliv a 3 % v případě spalování kapalných palivpaliv. 2.2.2. Hodnoty Cproc pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje s výjimkou plynových turbín a plynových motorů platné od 1. ledna 2016 Hodnoty Cproc jsou vztaženy na normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných palivpaliv a 3 % v případě spalování kapalných palivpaliv. Hodnota Cproc pro HCl je stanovena v případě spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů ve výši 50 mg.m-3. 2.2.2.1. Hodnoty Cproc, vyjádřené jako denní průměrné hodnoty, pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014 Druh paliva\| Hodnoty Cproc [mg.m-3] ---\|--- < 50 MW\| 50-100 MW\| > 100-300 MW\| >\| 300 MW SO2\| NOx\| TZL\| SO2\| NOx\| TZL\| SO2\| NOx\| TZL\| SO2\| NOx\| TZL Pevné palivopalivo obecně\| -\| -\| 50\| 400\| 300 4001)\| 30\| 200\| 200\| 25\| 200\| 200\| 20 Rašelina\| -\| -\| 50\| 300\| 400\| 30\| 200\| 200\| 20\| 200\| 200\| 20 Biomasa podle § 2 písm. a)\| \| \| 50\| 200\| 300\| 30\| 200\| 250\| 20\| 200\| 200\| 20 Kapalné palivopalivo\| -\| -\| 50\| 350\| 400\| 30\| 250\| 200\| 25\| 200\| 150\| 20 Vysvětlivka: 1) Platí pro práškové hnědé uhlí 2.2.2.2. Hodnoty Cproc pro spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 Druh paliva\| Hodnoty Cproc [mg.m-3] ---\|--- < 50 MW\| 50-100 MW\| > 100-300 MW\| > 300 MW SO2\| NOx\| TZL\| SO2\| NOx\| TZL\| SO2\| NOx\| TZL\| SO2\| NOx\| TZL Pevné palivopalivo obecně\| -\| -\| 50\| 400\| 300\| 20\| 200\| 200\| 20\| 150 2001)\| 150 2002)\| 10 Rašelina\| -\| -\| 50\| 300\| 250\| 20\| 300 2503)\| 200\| 20\| 150 2003)\| 150\| 20 Biomasa podle § 2 písm. a)\| \| \| 50\| 200\| 250\| 20\| 200\| 200\| 20\| 150\| 150\| 20 Kapalné palivopalivo\| -\| -\| 50\| 350\| 300\| 20\| 200\| 150\| 20\| 150\| 100\| 10 Vysvětlivky: 1) Platí pro cirkulační nebo tlakové spalování ve fluidním loži 2) Platí pro spalování práškového hnědého uhlí 3) Platí pro spalování ve fluidním loži 2.3. Specifické emisní limityemisní limity pro stacionární zdrojestacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad jiné než spalovny odpaduspalovny odpadu, cementářské pece a spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje Na tyto stacionární zdrojestacionární zdroje se vztahují emisní limityemisní limity pro PCDD/F, rtuť, kadmium a thalium uvedené v části I. 1.2 vyjádřené jako průměrná hodnota bez přepočtu na referenční obsah kyslíku. Část II Technické podmínky provozu (1) V zásobníku odpadu stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících komunální odpad je trvale udržován podtlak a odsávaný vzduch přiváděn do ohniště. Pokud neprobíhá spalování, vzduch odsávaný ze zásobníku odpadu se odvádí do výduchu schváleného v rámci povolení provozu. (2) Stacionární zdrojeStacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad se konstruují a provozují způsobem, který zaručuje, že a) u spalovny odpaduspalovny odpadu je zajištěna dostatečná doba setrvání tepelně zpracovávaného odpadu v prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování, za účelem dokonalého vyhoření nebo tepelného rozkladu tak, aby struska a popel obsahovaly méně než 3 % celkového organického uhlíku, nebo aby ztráta žíháním byla menší než 5 % hmotnosti suchého materiálu, b) odpadní plyn je za posledním přívodem spalovacího vzduchu řízeným způsobem ohřát ve všech místech profilu toku odpadního plynu, a to i za nejméně příznivých podmínek, na teplotu nejméně 850°C po dobu nejméně dvou sekund, měřeno v blízkosti vnitřní stěny nebo v jiném reprezentativním místě spalovací komory schváleném v rámci povolení provozu; pokud se spaluje nebezpečný odpad s obsahem organických sloučenin chloru vyjádřených jako chlor vyšším než 1 %, musí tato teplota dosáhnout nejméně 1100°C po dobu nejméně dvou sekund, c) ve spalovně odpaduspalovně odpadu se automaticky zapne nejméně jeden pomocný hořák v každé spalovací komoře, který nesmí spalovat palivopalivo, jehož spálením by vznikly vyšší emise než ze spalování plynového oleje, zkapalněného plynu nebo zemního plynu, v těchto případech: 1. během uvádění stacionárního zdrojestacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího odpad do provozu a jeho odstavování s cílem zajistit, že stanovená teplota bude v prostoru, v němž dochází k tepelnému zpracování odpadutepelnému zpracování odpadu, udržena po celou tuto dobu, dokud je v prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování odpadutepelnému zpracování odpadu, nějaký nespálený odpad, 2. pokud teplota odpadního plynu po posledním vstřiku spalovacího vzduchu poklesne pod stanovenou teplotu 850°C nebo 1100°C podle tepelně zpracovávaného odpadu, d) při uvádění stacionárního zdrojestacionárního zdroje do provozu a při jeho odstavování, v případě poklesu teploty pod stanovenou minimální mez podle písm. b) nebo v případě překročení některého ze specifických emisních limitůemisních limitů bude automaticky zabráněno přívodu odpadu do prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování odpadutepelnému zpracování odpadu přímou oxidací. (3) Za předpokladu, že jsou splněny ostatní požadavky stanovené touto vyhláškou, lze v povolení provozu uvést technické podmínky provozu pro určité kategorie a druhy odpadu a pro určité tepelné procesy odlišně od podmínek stanovených v odstavci 2 písm. a) až c) a minimálních teplot uvedených v odstavci 2 písm. d), pokud budou dodrženy specifické emisní limityemisní limity pro celkový organický uhlík a oxid uhelnatý stanovené v bodu 1 části I této přílohy a pokud to v případě spaloven odpaduspaloven odpadu nepovede k produkci většího množství pevných zbytků nebo k vyššímu obsahu organických látek v pevných zbytcích než při dodržení podmínek podle odstavce 2 písm. a) až c). (4) Odpady ze zdravotnické a veterinární péče, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky, se dávkují přímo bez toho, aby byly nejdříve smíšeny s jinými druhy odpadu nebo s nimi bylo jinak manipulováno. (5) Nejméně jednou při prvním uvádění stacionárního zdrojestacionárního zdroje, v němž je povoleno tepelné zpracování odpadutepelné zpracování odpadu, do provozu a za předpokládaných nejméně příznivých provozních podmínek se ověří doba setrvání odpadního plynu při stanovené nejnižší teplotě za posledním přívodem spalovacího vzduchu podle bodu 2. Současně se zjišťuje obsah kyslíku v odpadním plynu. (6) Aniž je dotčeno ustanovení bodu 2 písm. d), nesmí být doba trvání provozu stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad při překročení specifických emisních limitůemisních limitů delší než 4 hodiny nepřetržitě a současně celková doba trvání provozu při překročení specifických emisích limitů v jednom kalendářním roce nesmí překročit 60 hodin. To platí pro všechny stacionární zdrojestacionární zdroje, jejichž odpadní plyny jsou svedeny do stejné technologie ke snižování emisí. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY, EMISNÍ STROPY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K POUŽÍVÁNÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL, ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK Část I Obecná ustanovení a pojmy 1. Pro účely této přílohy jsou použita tato označení a pojmy: a) fugitivní emise těkavých organických látek, kterými se rozumí jakékoli emise těkavých organických látek, které nejsou odváděny do ovzdušíovzduší komínem nebo výduchem b) pojem činnost používaný v této příloze zahrnuje rovněž čištění procesního zařízení a čištění pracovních prostorů, avšak nezahrnuje čištění výrobků, pokud není dále uvedeno jinak c) spotřeba organických rozpouštědelorganických rozpouštědel/VOC/práškových plastů, kterou se rozumí celkové vstupní množství organických rozpouštědelorganických rozpouštědel/VOC/práškových plastů do zdroje za kalendářní nebo běžný rok snížené o všechna organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla/VOC/práškové plasty, které byly regenerovány v rámci daného zdroje pro opakované použití jako vstup v daném zdroji d) emisní limitemisní limit TOC stanovený v této příloze znamená hmotnostní koncentraci těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík, e) VOCF se rozumí podíl hmotnosti fugitivních emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědelorganických rozpouštědel f) VOCE se rozumí podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a množství či velikosti produkce nebo množství vstupních organických rozpouštědelorganických rozpouštědel či celkového množství spotřebovaných vstupních surovin s obsahem VOC. 2. Požadavky na plnění specifických emisních limitůemisních limitů pro zdroje uvedené v části II této přílohy a) u stacionárního zdrojestacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21 písm. a) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících látekznečišťujících látek větším nebo rovném 10 g/h, překročen emisní limitemisní limit pro těkavé organické látky 2 mg/m3, vyjádřený jako celková hmotnostní koncentrace, b) u stacionárního zdrojestacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21 písm. b) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících látekznečišťujících látek větším nebo rovném 100 g/h, překročen emisní limitemisní limit pro těkavé organické látky 20 mg/m3, vyjádřený jako celková hmotnostní koncentrace; tento emisní limitemisní limit se nevztahuje na chemické čištění uvedené pod bodem 3. části II této přílohy, c) emisní limitemisní limit stanovený v této příloze se neuplatní, pokud u stacionárního zdrojestacionárního zdroje i přes použití nejlepší dostupné techniky není technicky a ekonomicky možné dosáhnout stanoveného emisního limituemisního limitu VOC, vyjádřeného jako podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědelorganických rozpouštědel, a zároveň tím nemohou vzniknout významná rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí, d) emisní limityemisní limity se uplatňují za normálních podmínek ve vlhkém plynu, e) není přípustné přisávat vzduch z vnějšího ovzdušíovzduší k odpadnímu plynu před měřicím místem (ředit odpadní plyn) za účelem plnění specifických emisních limitůemisních limitů; je-li odpadní plyn ředěn z důvodu správné funkce zařízení ke snižování emisí nebo chlazení, vyjadřuje se výsledná koncentrace při měření emisí výhradně v průtoku bez přisávaného vzduchu; tento požadavek platí pro stacionární zdrojestacionární zdroje uvedené v části II v bodech: i. 4.1. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 5 t za rok nebo větší, ii. 4.5. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 10 t za rok nebo větší, iii. 1.1., 1.3., 1.4., 4.2. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 15 t za rok nebo větší, iv. 1.2., 4.6., 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 25 t za rok nebo větší, v. v ostatních bodech s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel stanovenou pro povinnost plnit specifický emisní limitemisní limit, s výjimkou bodů 4.4. a 9. 3. Technické podmínky provozu stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů ProvozovatelProvozovatel stacionárního zdrojestacionárního zdroje uvedeného v této příloze používající těkavé organické látky podle § 21 písm. a) nebo směsi s obsahem těchto látek nahrazuje tyto látky nebo směsi s obsahem těchto látek co nejdříve a v nejvyšší možné míře méně škodlivými látkami nebo směsmi. Část II Specifické emisní limity a technické podmínky provozu 1. Polygrafie (kódy 9.1. až 9.4. přílohy č. 2 k zákonu) Polygrafické činnosti v podbodech 1.1. - 1.4. zahrnují procesy a operace reprodukování textu či obrazu, ve kterých se využívá tisková forma obrazu či textu a kde jsou tiskařské barvy přenášeny na jakýkoliv typ povrchů. Tyto činnosti zahrnují rovněž související postupy, výrobu tiskové formy a její přenos, laminování, natírání a lakování. Tiskařskou barvou se rozumí směs, včetně všech organických rozpouštědelorganických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, která se používá k tisku textu nebo obrazu na určitý povrch. 1.1. Ofset s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- TOC [mg/m3]\| VOCF1) [%]\| VOCE2) [%] 0,6 – 15\| 50\| -\| - > 15 – 200\| 20\| 30\| - > 200\| 20\| 30\| 103) Vysvětlivky: 1) Zbytky organických rozpouštědelorganických rozpouštědel v konečných výrobcích se nepovažují za součást fugitivních emisí. 2) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědelorganických rozpouštědel. Emisní limitEmisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením. 3) Platí od 1. ledna 2019. 1.2. Publikační hlubotisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- TOC [mg/m3]\| VOCF [%]\| VOCE1) [%] 0,6 – 15\| 50\| -\| - > 15 – 200\| 50\| 10\| - > 200\| 50\| 10\| 52) Vysvětlivky: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědelorganických rozpouštědel. Emisní limitEmisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením. 2) Platí od 1. ledna 2019. 1.3. Jiné tiskařské činnosti s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší Činnost\| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|---\|--- TOC [mg/m3]\| VOCF [%] rotační sítotisk na textil a lepenku\| 0,6 – 15\| 50\| - > 15 – 30\| 50\| 25 > 30\| 50\| 20 rotační válcový sítotisk, jiné hlubotisky, gumotisk, laminování, natírání, lakování\| 0,6 – 15\| 50\| - > 15 – 25\| 50\| 25 > 25\| 50\| 20 1.4. Knihtisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- TOC [mg/m3]\| VOCF [%] 0,6 – 15\| 50\| - > 15\| 50\| 15 2. Odmašťování a čištění povrchů Pod činnostmi v podbodech 2.1. a 2.2. (kód 9.5. - 9.6. přílohy č. 2 k zákonu) a v podbodu 2.3. jsou zahrnuty jakékoli procesy, při nichž jsou organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla používána k odstranění znečištění z povrchu materiálů, odmaštění, snímání povlaků, odlakování a další povrchové úpravy výrobních polotovarů a výrobků. Tyto činnosti se nevztahují na chemické čištění, které je vyjmenované jako samostatná činnost v bodu 3 této části přílohy. Dále se tyto činnosti nevztahují na čištění pracovních prostorů a čištění procesního zařízení. 2.1. Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a) s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,01 t za rok nebo větší; odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. b) s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,1 t za rok nebo větší Tyto činnosti nesmí být prováděny mimo zařízení, která jsou vybavena systémem záchytu par s recyklací organických rozpouštědelorganických rozpouštědel. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- VOC [mg/m3]\| hmotnostní tok [g/h]\| VOCF [%] > 1 -5\| 20 21)\| 100 101)\| 15 >5\| 20 21)\| 100 101)\| 10 Vysvětlivka: 1) Platí pro stacionární zdrojestacionární zdroje používající organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a). 2.2. Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny pod bodem 2.1., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit1) ---\|--- TOC [mg/m3]\| VOCF [%] > 2 – 10\| 75\| 20 > 10\| 50\| 15 Vysvětlivka: 1) Emisní limitEmisní limit se neuplatňuje v případě, že jsou při provozu zdroje používány výhradně čisticí prostředky, jejichž průměrný obsah organických rozpouštědelorganických rozpouštědel nepřesahuje 30 % hmotnostních. Odmašťování a čištění povrchů smí být provozováno ve vymezených prostorách především s využitím odmašťovacích stolů nebo podobných zařízení tam, kde je to technicky možné. Použitá organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k odstranění. 2.3. Jednorázové činnosti odmašťování a čištění, které se z důvodu nadměrných rozměrů odmašťovaných povrchů uskutečňují mimo prostory odmašťoven nebo lakoven, a jejichž celková spotřeba organických rozpouštědelorganických rozpouštědel je vyšší než 0,1 tun (stacionární zdrojestacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona) Při těchto činnostech musí být dodržovány následující technické podmínky provozu: průměrný obsah organických rozpouštědelorganických rozpouštědel ve všech užívaných čisticích prostředcích nepřesahuje 30 % hmotnostních tam, kde je to technicky možné, a nejsou používána organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a) nebo b). Použitá organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k odstranění. 3. Chemické čištění (kód 9.7. přílohy č. 2 k zákonu) Chemické čištění zahrnuje činnosti využívající organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla v zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a oděvním průmyslu, které jsou zařazeny pod činnosti uvedené v podbodech 2.1. a 2.2. této přílohy. Tato zařízení musí být vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací organických rozpouštědelorganických rozpouštědel. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- VOCE1) [g/kg] > 0\| 20 Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti vyčištěného a vysušeného výrobku. 4. Aplikace nátěrových hmot U činností v podbodech 4.1. až 4.7. (kód 9.8. - 9.14. přílohy č. 2 k zákonu) a v podbodu 4.8. se aplikací nátěrových hmot rozumí jakákoliv činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého filmu nátěrových hmot na různé typy povrchů včetně souvisejících procesů vytěkání, sušení a vypalování. Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou. Nátěrovou hmotou se rozumí jakákoliv směs, včetně transparentních laků a všech organických rozpouštědelorganických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, k vytváření filmu s dekorativním, ochranným nebo jiným funkčním účinkem na určitém povrchu. 4.1. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené v podbodech 4.2. až 4.8., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší Činnost\| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|---\|--- TOC1),2) [g/m2]\| TOC3) [mg/m3]\| VOCF [%] nanášení nátěrových hmot\| 0,6 – 5\| 90\| 100\| - > 5\| 60\| 50\| 20 nanášení nátěrových hmot – hromadné či kontinuální\| > 5\| 45\| 50\| 20 Vysvětlivky: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek vyjádřených jako TOC a celkové velikosti plochy finálního výrobku opatřeného nátěrem bez ohledu na počet aplikovaných nátěrů. 2) Nelze-li technicky a ekonomicky dosáhnout stanovené hodnoty emisního limituemisního limitu v g/m2, nebo pokud technicky nelze stanovit velikost upravovaného povrchu, nesmí být překročen emisní limitemisní limit TOC 50 mg/m3 v žádném z výduchů pro odpadní plyn z jednotlivých prostorů - nanášení, vytěkání, sušení, vypalování. 3) Od 1. 1. 2020 platí emisní limitemisní limit TOC v mg/m3 pro všechny výduchy z jednotlivých prostorů – nanášení, vytěkání, sušení, vypalování – a emisní limitemisní limit vyjádřený v g/m2 se nadále neuplatňuje. 4.2. Nátěry dřevěných povrchů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- TOC [mg/m3]\| VOCF [%] 0,6 – 5\| 100\| - > 5 – 200\| 501) 752)\| 20 > 200\| 501) 752)\| 153) Vysvětlivky: 1) Platí pro sušící procesy. 2) Platí pro proces nanášení nátěrových hmot. 3) Platí od 1. ledna 2019. 4.3. Přestříkávání vozidel – opravárenství s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,5 t za rok nebo větší a nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel menší než 15 t za rok Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého nátěrového filmu a související operace odmašťování, kterými se provádí a) nanášení nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo původní výrobní zařízení, b) nanášení originálních nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části za použití výrobků určených k přestříkávání vozidel, které je prováděno mimo původní výrobní zařízení, c) nanášení nátěrů na přívěsy (včetně polopřívěsů), d) nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel menší než 15 tun za rok. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- TOC [mg/m3]\| VOCF [%] > 0,5\| 50\| 25 Pro zdroje spadající pod činnost uvedenou pod písm. a) se namísto výše uvedených emisních limitůemisních limitů TOC a VOC uplatňuje tato technická podmínka provozu: V uvedených zdrojích jsou používány výhradně vybrané výrobky uvedené v části I kategorii B přílohy č. 7, splňující limitní hodnoty obsahu VOC stanovené pro tyto výrobky v bodu 2. části II přílohy č. 7. 4.4. Nanášení práškových plastů Celková projektovaná spotřeba práškových plastů [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- TOC1) [mg/m3] ≥ 1\| 50 Vysvětlivka: 1) Týká se vypalování a chlazení výrobků. 4.5. Nátěry kůže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 5 t za rok nebo větší Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- VOCE1) [g/m2] > 5\| 75 1502) Vysvětlivky: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy výrobku. 2) Platí pro nátěry bytových doplňků a malých kožených předmětů jako jsou tašky, peněženky, opasky a jiné. 4.6. Nátěry pásů a svitků Jakákoli činnost, při níž je nanášen souvislý film nátěrových hmot na pásové svitky kovových a jiných materiálů. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- TOC [mg/m3]\| VOCF [%] > 5\| 50 1501)\| 5 Vysvětlivka: 1) Platí pro stacionární zdrojestacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla. 4.7. Nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 15 t za rok nebo větší Velikost povrchu opatřeného nátěrem je v případech výrobků uvedených v této části definována jako a) plocha povrchu vypočtená jako součet celkové velikosti povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a velikosti povrchů všech částí připojených k výrobku v dalších fázích výroby, které jsou natírány stejným nátěrovým systémem, nebo b) celková velikost povrchu výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení. Velikost povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty se vypočítává ze vztahu: [2 x hmotnost karosérie] / [průměrná tloušťka plechu x hustota materiálu plechu] Tuto metodu lze rovněž použít pro jiné výrobky z plechu. K výpočtu celkové velikosti povrchu výrobku opatřovaného v daném zařízení vrstvou nátěrové hmoty lze rovněž využít softwarové systémy nebo jiné ekvivalentní metody. Jednotkou pro výpočet velikosti povrchu je m2. Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel od 15 t/rok platí údaje v následující tabulce. Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel menší než 15 t/rok platí požadavky stanovené v podbodu 4.3. této přílohy - Přestříkávání vozidel - opravárenství. Činnost s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel > 15 t/rok\| Roční produkce [ks]\| Emisní limit ---\|---\|--- VOCE1) [g/m2] nátěry nových osobních automobilů\| > 5000\| 45 352) ≤ 5000 samonosných karosérií nebo > 3500 karoserií upevněných na podvozek\| 90 nátěry nových kabin nákladních automobilů a dodávek\| ≤ 5000\| 65 > 5000\| 55 nátěry nových nákladních automobilů\| ≤ 2500\| 90 > 2500\| 70 502) nátěry nových autobusů,\| ≤ 2000\| 90 trolejbusů a kolejových vozidel\| > 2000\| 70 Vysvětlivky: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy výrobku. Hodnota podílu je vztažena na všechny fáze procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru, včetně použití organických rozpouštědelorganických rozpouštědel k čištění provozního zařízení. 2) Platí od 1. ledna 2019, při celkové projektované spotřebě organických rozpouštědelorganických rozpouštědel > 200 t/rok. 4.8. Jednorázové aplikace nátěrových hmot, které se z důvodu nadměrných rozměrů natíraných povrchů uskutečňují mimo prostory lakoven, a jejichž celková spotřeba organických rozpouštědelorganických rozpouštědel je vyšší než 0,1 tun (stacionární zdrojestacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona) Tyto činnosti zahrnují jednorázové aplikace nátěrových hmot, jako je natírání rozměrných dílů mimo prostory lakoven v areálu provozovny, nebo natírání na vnitřních nebo venkovních plochách, zejména na budovách, konstrukcích, stožárech atp. Technická podmínka provozu: Přijmout vhodná opatření k minimalizaci emisí těkavých organických látek, např. použitím nátěrových hmot se sníženým obsahem organických rozpouštědelorganických rozpouštědel, zvolením vhodné aplikační techniky (aplikace nátěrových hmot válečkováním či štětcem), omezením přestřiků. 5. Navalování navíjených drátů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.15. přílohy č. 2 k zákonu) Jakákoli činnost natírání kovových vodičů používaných k navíjení cívek v transformátorech, motorech atd. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- VOCE1) [g/kg] > 5\| 102) 53) Vysvětlivky: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti výrobku. 2) Platí pro nátěry drátu o průměru menším než 0,1 mm. 3) Platí v ostatních případech. 6. Nanášení adhesivních materiálů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.16. přílohy č. 2 k zákonu) Jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy včetně následného lisování těchto materiálů, s výjimkou adhesivních nátěrů a laminování v polygrafii. Pokud aplikace adhesivních materiálů zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást nanášení adhesivních materiálů. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou. Adhesivním materiálem se rozumí jakákoliv směs, včetně organických rozpouštědelorganických rozpouštědel a včetně složek nezbytných pro její správnou aplikaci, která je použita ke spojování oddělených částí vyráběných výrobků. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- TOC [mg/m3]\| VOCF [%] > 5 - 15\| 50 1501)\| 25 > 15 – 200\| 50 1501)\| 20 > 200\| 50 1001),2)\| 152) Vysvětlivky: 1) Platí pro stacionární zdrojestacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla. 2) Platí od 1. ledna 2019. 7. Impregnace dřeva s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.17. přílohy č. 2 k zákonu) Jakákoliv činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- VOCE1) [kg/m3]\| TOC2) [mg/m3]\| VOCF [%] 0,6 - 5\| 11\| 100\| - > 5 – 200\| 11\| 100\| 45 > 200\| 93)\| 100\| 353) Vysvětlivky: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkového objemu impregnovaného dřeva. Emisní limitEmisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením. 2) Uvedený emisní limitemisní limit TOC neplatí pro zařízení využívající k impregnaci dřeva kreosot. 3) Platí od 1. ledna 2019. 8. Laminování dřeva a plastů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.18. přílohy č. 2 k zákonu) Jakákoli činnost spojování vrstev dřeva a/nebo plastů k výrobě laminátů. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- VOCE1) [g/m2]\| TZL2) [mg/m3] > 5\| 30\| 3 Vysvětlivky: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové velikosti povrchu finální nalaminované plochy, ze které dochází k uvolňování těkavých organických látek do ovzdušíovzduší. 2) Platí v případech broušení a řezání laminátů v rámci daného zdroje. 9. Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.19. přílohy č. 2 k zákonu) Jakákoli činnost, při které jsou používány kapalné nenasycené polyesterové pryskyřice s obsahem styrenu k výrobě kompozitů. Celková projektovaná spotřeba VOC1) [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- VOCE2) [kg/t]\| TOC [mg/m3]\| TZL3) [mg/m3] 0,6 – 5\| 180\| 85\| 3 > 5 – 20\| 140\| 85\| 3 > 20 – 200\| 100\| 85\| 3 > 200\| 80\| 85\| 3 Vysvětlivky: 1) Do projektované spotřeby VOC se započítává také celkové množství styrenu obsaženého ve vstupních surovinách. 2) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkového množství spotřebovaných vstupních surovin s obsahem VOC (pryskyřice, gelcoaty, aceton a další). 3) Platí v případech broušení a řezání kompozitových výrobků v rámci daného zdroje. 10. Výroba nátěrových hmot, adhezivních materiálů a tiskařských barev s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 10 t za rok nebo větší (kód 9.20. přílohy č. 2 k zákonu) Výroba konečných výrobků nebo meziproduktů nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev vyráběných ve stejném místě míšením pigmentů, pryskyřic nebo adhesivních materiálů s organickými rozpouštědlyorganickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a přípravných predispergačních aktivit, včetně úprav viskozity nebo odstínu a operací plnění konečného výrobku do jeho obalů. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- TOC[mg/m3]\| VOCF1) [%]\| VOCE2)[%] > 100 – 1000\| 150\| 5\| 5 > 1000\| 150\| 3\| 3 Vysvětlivky: 1) Hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel, která jsou součástí nátěrových hmot prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí. 2) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědelorganických rozpouštědel. Emisní limitEmisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením. 11. Výroba obuvi s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší (kód 9.21. přílohy č. 2 k zákonu) Jakákoli činnost výroby obuvi nebo jejich částí. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| VOCE1) [g/pár] ---\|--- > 5\| 25 Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a počtu vyrobených párů. 12. Výroba farmaceutických směsí (kód 9.22. přílohy č. 2 k zákonu) Chemická syntéza, fermentace, extrakce, skladba a dokončení farmaceutických směsí a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném místě, i výroba meziproduktů. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- TOC [mg/m3]\| VOCF2) [%]\| VOCE3) [%] > 50\| 20 1501)\| 5\| 5 Vysvětlivky: 1) Platí pro stacionární zdrojestacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla. 2) Hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel, která jsou součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí. 3) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědelorganických rozpouštědel. Emisní limitEmisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením. 13. Zpracování kaučuku, výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 5 t za rok nebo větší (kód 9.23. přílohy č. 2 k zákonu) Operace plastikace kaučuku a sestavování kaučukových směsí míšením, hnětením, kalandrováním, drcením, mletím, barvením, operace zpracování kaučukových směsí vytlačováním (extruzí), lisováním, vstřikovacím lisováním, operace vulkanizace a jakékoliv další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku do konečného pryžového výrobku. Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| Emisní limit ---\|--- TOC [mg/m3]\| VOCF2) [%]\| VOCE3) [%] \| 20\| \| > 15\| 1501)\| 25\| 25 Vysvětlivky: 1) Platí pro stacionární zdrojestacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla. 2) Hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel, která jsou součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí. 3) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědelorganických rozpouštědel. Emisní limitEmisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením. 14. Extrakce a rafinace rostlinných olejů a živočišných tuků (kód 9.24. přílohy č. 2 k zákonu) Extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých (vyextrahovaných) zbytků rostlin na krmivo pro zvířata, přečišťování tuků a olejů získaných ze semen, z rostlinných nebo z živočišných materiálů. Činnost - extrakce a rafinace z následujících materiálů\| Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]\| VOCE1) [kg/t] ---\|---\|--- živočišný tuk\| > 10\| 1,5 ricin\| > 10\| 3 řepková nebo slunečnicová semena\| > 10\| 1 sojové boby – normální drť\| > 10\| 0,8 sojové boby – bílé vločky\| > 10\| 1,2 ostatní semena a jiný rostlinný materiál\| > 10\| 3 ostatní semena a jiný rostlinný materiál \\- procesy frakcionace vyjma odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů\| > 10\| 1,5 ostatní semena a jiný rostlinný materiál -odstraňování klovatiny či pryskyřice z olejů\| > 10\| 4 Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti zpracované suroviny. Část III Emisní strop a způsob jeho výpočtu 1) Emisní stropEmisní strop nepřesáhne maximální množství emisí těkavých organických látek za období jednoho roku, jaké by byly zdrojem vyprodukovány v případě uplatnění emisních limitůemisních limitů uvedených v části II této přílohy. 2) Odchylně od odstavce 1 se postupuje v případě stacionárního zdrojestacionárního zdroje uvedeného v části II této přílohy bodu 4.1. jehož emise těkavých organických látek nelze shromažďovat a kontrolovaným způsobem odvádět prostřednictvím výduchu, komínu nebo výpusti ze zařízení pro snižování emisí těkavých organických látek, a jehož emise jsou tudíž zcela fugitivní (např. nátěry lodí nebo letadel), a u kterého splnění požadavku na plnění emisního stropuemisního stropu dle odst. 1 není technicky a ekonomicky dosažitelné. V takovém případě se považuje emisní stropemisní strop za plněný, jestliže je vzhledem k emisím těkavých organických látek používána nejlepší dostupná technika. 3) Emisní stropEmisní strop nemůže nahrazovat emisní limitemisní limit stanovený v části I bodu 2 písm. a) a b). 4) V případě aplikace nátěrových hmot, adhezivních materiálů nebo tiskařských barev lze využít následujícího způsobu stanovení emisního stropuemisního stropu. Emisní stropEmisní strop = celková hmotnost netěkavých látek ve spotřebovaných materiálech x K1 x K2 Činnost\| faktor K1 ---\|--- publikační hlubotisk\| 4 rotační válcový sítotisk\| 1,5 ostatní polygrafické činnosti (s výjimkou publikačního hlubotisku a rotačního válcového sítotisku)\| 2,5 aplikace nátěrových hmot na dřevo, textil, tkaniny, filmy, fólie a papír\| 4 nanášení adhezivních materiálů\| 3 nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů\| 2,5 přestříkávání vozidel - opravárenství\| 2,5 nátěry pro styk s potravinami; nátěry v leteckém průmyslu\| 2,33 aplikace nátěrových hmot na ostatní materiály\| 1,5 V případě, že je při provozu zdroje dosahováno vyšší účinnosti využití netěkavých látek obsažených v nátěrových hmotách, adhezivních materiálech a tiskařských barvách, může být velikost faktoru K1 pro jednotlivé zdroje upravena. Hodnota faktoru K2 se určuje z hodnoty emisního limituemisního limitu pro fugitivní emise uvedeného pro jednotlivé činnosti v části II této přílohy takto: K2 = [emisní limitemisní limit pro fugitivní emise + 15] / 100 pro činnosti uvedené v bodu 4.3. části II této přílohy, dále pro činnosti uvedené v bodu 4.1. části II této přílohy s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel < 15 t/rok a pro činnosti uvedené v bodu 4.2. části II této přílohy s projektovanou spotřebou organických rozpouštědelorganických rozpouštědel < 25 t/rok nebo K2 = [emisní limitemisní limit pro fugitivní emise + 5] / 100 pro všechny ostatní činnosti. Část IV Způsob provedení roční hmotnostní bilance těkavých organických látek 1. Veličiny roční hmotnostní bilance Bilance se provádí pro organická rozpouštědlaorganická rozpouštědla vyjádřená jako VOC. V případě veličiny O1 změřené jako TOC se provede přepočet na VOC. Přepočet se provede na základě znalosti složení měřených emisí. V případě, že složení měřených emisí není známé, provede se přepočet na základě vztahu: VOC = TOC / 0,8. vstupy (I) --- I1\| celková hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel v čisté formě nebo ve směsích, která byla zakoupena a využita jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance I2\| celková hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel, v čisté formě nebo ve směsích, která byla interně regenerována a znovu (recyklovaně) využita jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance (recyklovaná rozpouštědla se započítávají pokaždé, kdy jsou využita v rámci provozu daného zdroje) výstupy (O) O1\| emise těkavých organických látek v odpadním plynu, který je odváděn do ovzdušíovzduší komínem nebo výduchem O2\| hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel obsažených v odpadní vodě; při výpočtu veličiny O5 se bere v úvahu i způsob zpracování odpadních vod O3\| hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel obsažených jako nečistoty nebo rezidua v konečných výrobcích O4\| hmotnost nezachycených těkavých organických látek uvolněných do ovzdušíovzduší vlivem větrání místností, kdy jsou tyto emise z pracovního prostředí vypouštěny do ovzdušíovzduší okny, dveřmi, ventilačními otvory apod. O5\| hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel spotřebovaných v průběhu chemických a fyzikálních procesů, například spalováním, sorpcí apod., pokud tato hmotnost nebyla započtena do veličin O6, O7 nebo O8 O6\| hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel obsažených ve shromážděných odpadech O7\| hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel v čisté formě nebo ve směsích prodaných nebo určených k prodeji jako komerční výrobek O8\| hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel, která byla interně regenerována ze směsí k opětovnému využití v rámci provozu daného zdroje, avšak nebyla v časovém rámci, pro který je zpracovávána tato bilance, opětovně využita jako vstup I2 ani nebyla započtena do veličiny O7 O9\| hmotnost organických rozpouštědelorganických rozpouštědel uvolněných do životního prostředí jiným způsobem 2. Základní bilanční výpočty a) Spotřeba organických rozpouštědelorganických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu: C = I1 - O8 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny) b) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic: F = I1 - O1 - O5 - O6 - O7 - O8 nebo F = O2 + O3 + O4 + O9 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny) Fugitivní emise lze stanovit též omezeným, leč reprezentativním souborem měření, a dokud nedojde ke změně vybavení, není nutné tato měření opakovat. c) Emise E se vypočtou ze vztahu: E = F + O1 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny) d) Měrná výrobní emiseMěrná výrobní emise se vypočte jako podíl množství emisí těkavých organických látek a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg, g/m2, kg/m3, g/pár nebo v kg/t). e) Emisní podíl fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství organických rozpouštědelorganických rozpouštědel I, kde I = I1 + I2 (uvádí se v %). f) Emisní podíl emisí se vypočte jako podíl množství emisí a vstupního množství organických rozpouštědelorganických rozpouštědel (uvádí se v %). g) V případě plnění emisního stropuemisního stropu stanoveného výpočtem podle části III bodu 4 této přílohy se určuje celkové množství netěkavých látek N obsažených ve spotřebovaných nátěrových hmotách, adhesivních materiálech nebo tiskařských barvách, které se vypočítá ze vztahu: N = celková roční spotřeba materiálu x obsah netěkavých látek v materiálu (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny) Vyplněný bilanční list provozovateléprovozovatelé uloží do své provozní evidence a na požádání jej poskytují příslušným orgánům ochrany ovzdušíochrany ovzduší současně se všemi podklady potřebnými pro ověření správnosti vstupních dat použitých pro výpočty. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU PRO STACIONÁRNÍ ZDROJE, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K NAKLÁDÁNÍ S BENZINEM 1. Pojmy Pro účely této přílohy se rozumí a) benzinem - jakýkoliv ropný výrobek, s aditivy nebo bez aditiv, který je určen pro použití jako palivopalivo motorových vozidel, vyjma kapalného propanbutanu, a jehož nasycené páry mají při teplotě 20 °C tlak roven nebo větší než 1,32 kPa, b) benzinovými parami - všechny plynné sloučeniny, které se odpařují z benzinu, c) čerpací stanicí – zařízení pro vydávání benzinu ze stacionárních skladovacích nádrží do palivových nádrží motorových vozidel, d) meziskladem par - prostor v nádrži s pevnou střechou, v němž jsou shromažďovány páry benzinu pro účely pozdější přepravy k jednotce omezování emisí par v jiném terminálu. Přeprava těchto par mezi jednotlivými skladovacími zařízeními v terminálu se nepovažuje za meziskladování par ve smyslu této přílohy, e) mobilním kontejnerem - cisterna pro přepravu benzinu po silnici, železnici nebo vodních cestách z jednoho terminálu do druhého nebo z terminálu do čerpací stanice, f) plnicí lávkou - každá konstrukce v terminálu, ze které lze kdykoliv plnit benzin do jednotlivých silničních cisteren, g) plnicím zařízením – jakékoli zařízení v terminálu pro plnění benzinu do mobilních kontejnerů, h) ročním obratem benzinu - největší celkové množství benzinu odebrané ze skladovacího zařízení terminálu do mobilních kontejnerů v průběhu předchozích 3 let, i) systémem rekuperace benzinových par etapy I - zařízení pro zpětné získávání benzinu z par skladovacích zařízení terminálů včetně všech vyrovnávacích zásobníkových systémů v terminálu, j) systémem rekuperace benzinových par etapy II - zařízení zajišťující rekuperaci benzinových par vytěsněných z palivové nádrže motorového vozidla při čerpání pohonných hmot na čerpací stanici a přenášející benzinové páry do skladovací nádrže na čerpací stanici nebo zpět do benzinového čerpacího automatu k opětovnému prodeji, k) terminálem - zařízení pro skladování a k plnění benzinu do mobilních kontejnerů, včetně technologického příslušenství na místě tohoto zařízení, l) účinností zachycení benzinových par – množství benzinových par zachycených systémem rekuperace benzinových par etapy II ve srovnání s množstvím benzinových par, které by bylo jinak vypouštěno do ovzdušíovzduší, pokud by takový systém neexistoval, a které je vyjádřeno jako procentní podíl. 2. Požadavky na skladovací zařízení terminálů a) Pro terminál, jehož skladovací zařízení je vybaveno systémem rekuperace benzinových par etapy I, je na výduchu z tohoto systému stanoven emisní limitemisní limit 150 mg/m3, vyjádřený jako hmotnostní koncentrace celkového organického uhlíku s výjimkou methanu, vztažený na normální stavové podmínky a vlhký plyn. b) Střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu musí být opatřeny vhodnou izolací a reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %. Toto ustanovení se nevztahuje na nádrže napojené na systém rekuperace benzinových par etapy I, který splňuje požadavky uvedené v písmenu a). c) Nádrže s vnějšími nebo vnitřními plovoucími střechami musí být vybaveny primárním těsněním pro zakrytí prstencového prostoru mezi stěnou nádrže a vnějším obvodem plovoucí střechy a sekundárním těsněním umístěným nad primárním těsněním. Tato těsnění jsou provedena tak, aby účinnost záchytu par benzinu činila nejméně 95 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem). d) Nádrže s pevnou střechou musí být napojeny na systém rekuperace benzinových par etapy I, který splňuje požadavky uvedené v písmenu a). e) Požadavky na omezení úniku benzinových par uvedené v písmenu d) se nevztahují na nádrže s pevnou střechou v terminálech, kde je povoleno meziskladování par podle bodu 3 této přílohy. 3. Požadavky na zařízení pro plnění a stáčení a) Páry vytěsněné z plněných mobilních kontejnerů musí být vedeny parotěsným potrubím do systému rekuperace benzinových par etapy I terminálu. Toto ustanovení se nevztahuje na mobilní kontejnery s horním plněním po dobu platnosti povolení tohoto plnicího systému. b) V terminálech, kde se plní benzin do plavidel, může být systém rekuperace benzinových par etapy I nahrazen jednotkou pro spalování par, pokud zpětné získávání par není bezpečné nebo technicky není možné vzhledem k objemu vytěsněných par. Požadavky na emise do ovzdušíovzduší z jednotek omezování par benzinu, které jsou uvedené v písm. a) bodu 2. této přílohy, se vztahují také na jednotku spalování par. c) V terminálech s ročním obratem benzinu do 25 000 tun může být systém rekuperace benzinových par etapy I nahrazen meziskladem par. d) V terminálech, kde je systém rekuperace benzinových par etapy I nahrazen meziskladem par, musí být vytěsněné páry vedeny plynotěsným potrubím do meziskladu par s účinností nejméně 99 %. Plnění mobilního kontejneru benzinem nesmí být zahájeno, dokud nejsou obě nádrže řádně propojeny potrubím pro odvod par a dokud není zajištěna řádná funkce systému přečerpání par. e) V případě úniku par benzinu musí být stáčení neprodleně zastaveno. Na plnicí lávce terminálu je umístěn ovladač, kterým lze stáčení kdykoli zastavit. f) Při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním musí být plnicí rameno zajištěno tak, aby jeho ústí bylo u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu. 4. Požadavky na zařízení pro spodní plnění, sběr par a ochranu před přeplněním silničních cisternových vozidel 4.1 Potrubní spojky a) Rychlospojky pro stáčení benzinu na plnicím rameni a na vozidle musí odpovídat ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 2.1.1.1 - Typ potrubní spojky pro spodní plnění. b) Rychlospojky potrubí pro sběr par benzinu na plnicí lávce a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 4.1.1.2 - Přípojka pro odvod par. 4.2. Podmínky plnění a) Obvyklý průtok benzinu jedním ramenem při plnění je 2 300 l/min, maximální povolený průtok je 2 500 l/min. b) Při nejvyšším zatížení terminálu se připouští v místě přípojky na vozidle maximální přetlak par 5,5 kPa. c) Všechna schválená vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem, na němž je uveden nejvyšší povolený počet plnicích ramen, která mohou být provozována současně tak, aby nedošlo k úniku par pojistnými ventily při maximálním povoleném přetlaku 5,5 kPa. Dále je na štítku uveden typ nainstalovaných čidel pro detekci horní hladiny (tj. dvouvodičové nebo pětivodičové) použitých na vozidle. 4.3. Připojení signalizace uzemnění a přeplnění Plnicí lávka musí být vybavena řídicí jednotkou pro signalizaci přeplnění. Pokud tato jednotka po připojení k vozidlu neindikuje naplnění cisterny, musí vyslat signál umožňující plnění cisterny. a) Vozidlo se k řídicí jednotce na plnicí lávce připojuje standardním desetipólovým elektrickým konektorem. Desetikolíková vidlice (přívodka) je připojena k vozidlu a zásuvka na pohyblivém vedení (nástrčka) je připojena k řídicí jednotce na plnicí lávce. b) Hladinové snímače na vozidle musí být buď dvouvodičová termistorová čidla, dvouvodičová optická čidla, pětivodičová optická čidla nebo jiná kompatibilní spolehlivá čidla c) Řídicí jednotka na plnicí lávce musí umožňovat propojení jak s dvouvodičovými, tak s pětivodičovými systémy vozidel. d) Společný vodič hladinových snímačů musí být připojen ke kolíku 10 na přívodce a dále k podvozku vozidla. Kolík 10 na nástrčce je připojen ke krytu řídicí jednotky, který je připojen k zemnění plnicí lávky. 4.4. Umístění spojek a) Konstrukce zařízení pro stáčení benzinu a sběr par na plnicí lávce musí splňovat následující požadavky 1. výška osy rychlospojky pro stáčení benzinu je maximálně 1,4 m (nenaložené vozidlo) a nejméně 0,5 m (naložené vozidlo); doporučená výška je 0,7 m až 1,0 m, 2. vodorovná mezera mezi rychlospojkami pro stáčení benzinu nesmí být menší než 0,25 m; doporučená nejmenší velikost mezery je 0,3 m, 3. všechny rychlospojky pro stáčení benzinu jsou v krytém prostoru, jehož délka nepřesahuje 2,5 m, 4. přípojka pro odvod par je umístěna pokud možno vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo), a) konektor signalizace uzemnění a přeplnění musí být umístěn vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu a odvod par ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo), b) veškeré rychlospojky, přípojky a konektory musí být umístěny na jedné straně vozidla. 4.5. Bezpečnostní blokování a) Signalizace uzemnění a přeplnění - plnění cisterny musí být zablokováno, dokud řídicí jednotka uzemnění a přeplnění nevyšle příslušný signál. V případě přeplnění nebo poruchy uzemnění vozidla je řídicí jednotka uzavřena uzavíracím ventilem na plnicí lávce. b) Signalizace odvodu par - plnění cisterny musí být zablokováno, dokud není k vozidlu připojena hadice pro odvod par a dokud není zajištěn volný průchod těchto par do sběrného systému terminálu. 5. Požadavky na plnicí a skladovací zařízení v čerpacích stanicích a terminálech, kde se provádí meziskladování par Páry vytlačované stáčeným benzinem z plněných skladovacích zařízení v čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin. Plnění nesmí být zahájeno, dokud tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná funkce. Roční ztráty motorového benzinu vznikající při plnění skladovacích zařízeních v čerpacích stanicích musí být nižší než 0,01 % hmotnostních z ročního obratu motorového benzinu. 6. Podmínky provozu čerpacích stanic 6.1. Podmínky provozu čerpacích stanic Všechny stojany sloužící k výdeji benzinu musí být vybaveny zřetelným nápisem, upozorňujícím zákazníky na nutnost úplného zasunutí výdejní pistole do plnicího hrdla nádrže motorového vozidla. Na všech stojanech sloužících k výdeji benzinu nebo v jejich blízkosti musí být umístěn nápis, který informuje o skutečnosti, že na čerpací stanici je instalován systém rekuperace benzinových par etapy II. Čerpací stanice musí být vybaveny systémem rekuperace benzinových par etapy II, který musí pracovat s minimální účinností zachycení benzinových par rovnou 85 %. Minimální účinnost zachycení benzinových par potvrdí výrobce metodou, která je průkazná a co nejpřesněji vypovídá o účinnosti prováděné rekuperace. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2). Poměr objemu odvedených benzinových par při atmosférickém tlaku k celkovému objemu benzinu přečerpaného do palivové nádrže motorového vozidla je v rozmezí 0,95 až 1,05. Kontrola funkčnosti systému rekuperace benzinových par etapy II u výdejních stojanů musí být prováděna jedenkrát za směnu. U stojanů vybavených optickou signalizací správné funkčnosti systému rekuperace benzinových par etapy II musí být kontrolována funkčnost tohoto systému při výdeji benzinu. Jsou-li stojany vybaveny automatickým monitorovacím systémem, musí tento systém automaticky zjišťovat poruchy řádné funkce systému rekuperace benzinových par etapy II a samotného automatického monitorovacího systému, signalizovat poruchy obsluze čerpací stanice a automaticky zastavovat průtok benzinu z vadného palivového automatu, pokud by porucha nebyla opravena do sedmi dnů. U výdejních stojanů, které nejsou vybaveny optickou signalizací správné funkčnosti systému nebo automatickým monitorovacím systémem, musí být správná funkčnost systému rekuperace benzinových par etapy II kontrolována mechanickým testerem rekuperace. 6.2. Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II je prováděna osobou, která je oprávněna k montážím a opravárenským zásahům výrobcem těchto zařízení. Kontrola je prováděna nejméně jedenkrát za kalendářní rok a při každém podezření na chybnou funkčnost tohoto zařízení. Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II musí být provedena zkušební metodou, která je průkazná a co nejpřesněji vypovídá o funkčnosti systému rekuperace. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2). Příloha č. 7 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. VYBRANÉ VÝROBKY, LIMITNÍ HODNOTY OBSAHU TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK V TĚCHTO VÝROBCÍCH A ANALYTICKÉ METODY PRO STANOVENÍ OBSAHU TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK V TĚCHTO VÝROBCÍCH Část I Dělení vybraných výrobků Kategorie A Nátěrové hmoty určené pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům, s výjimkou aerosolů. Subkategorie: a) matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku ≤ 25@60°, b) lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku > 25@60°, c) nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnější zdivo a cihlové, betonové nebo sádrové stěny, d) vnitřní/venkovní nátěrové hmoty na dřevo, kov nebo plasty pro vybavení a obklady budov jsou nátěrové hmoty vytvářející neprůhledný film a jsou určené pro dřevěné, kovové nebo plastové podklady. Tato podkategorie též zahrnuje podkladové nátěrové hmoty a nátěrové hmoty pro mezivrstvy, e) vnitřní/venkovní laky a mořidla jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na budovy a jejich vybavení a vytvářející transparentní nebo polotransparentní film pro účely dekorace nebo ochrany dřeva, kovu a plastů. Tato podkategorie zahrnuje též lazurovací hmoty na dřevo, kterými se rozumějí nátěrové hmoty vytvářející silnovrstvý film a sloužící k dekoraci nebo k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy podle normy EN 927-1 (kategorie polostabilní), f) nefilmotvorná mořidla jsou mořidla, která v souladu s normou EN 927-1:1996 tvoří vrstvu průměrné tloušťky menší než 5 μm, měřeno metodou 5A podle normy ISO 2808:1997, g) základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty s těsnicím a/nebo izolačním účinkem určené k použití na dřevu nebo stěnách a stropech, h) penetrační nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené ke stabilizaci volných částic podkladu nebo k dosažení hydrofobních vlastností a/nebo k ochraně dřeva proti zmodrání, i) jednosložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty se speciální funkcí na bázi filmotvorných látek. Jsou určeny pro aplikace se zvláštními požadavky, jako jsou základní a vrchní nátěry na plasty, základní nátěry na železné podklady, základní nátěry na lehké kovy jako je zinek a hliník, antikorozní nátěry, nátěrové hmoty na podlahy, včetně dřevěných a betonových podlah, ochrana proti graffiti, protipožární nátěry a nátěry odpovídající hygienickým normám v potravinářském průmyslu a ve zdravotnických zařízeních, j) vícesložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty ke stejnému použití jako jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí, avšak s druhou složkou (např. terciálními aminy) přidávanou před použitím, k) vícebarevné nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty, které přímo při prvním nanesení vytvářejí dvoubarevné nebo vícebarevné efekty, l) nátěrové hmoty s dekorativními efekty jsou nátěrové hmoty určené k vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně upravených, předem natřených podkladech nebo podkladových nátěrech, s následným opracováním různými nástroji během fáze zasychání. Kategorie B Výrobky určené pro opravy a přestříkávání silničních vozidel podle směrnice 70/156/EHS nebo jejich částí při jejich opravě, údržbě nebo za účely dekorace prováděné vně výrobních zařízeních. Subkategorie: a) výrobky pro přípravné a čisticí operace jsou výrobky určené k mechanickému nebo chemickému odstraňování starých nátěrů a rzi nebo k přípravě na nanášení nových nátěrů: i) přípravné prostředky zahrnují čisticí prostředky na nástroje (výrobky určené k čištění stříkacích pistolí a dalších zařízení), odstraňovače nátěrů, odmašťovadla (včetně antistatických činidel pro plasty) a odstraňovače silikonu, ii) čisticí prostředek je výrobek určený k odstranění povrchových nečistot během příprav na nanášení nátěrových hmot a před jejich nanesením, b) karosářské plniče a tmely jsou viskózní látky určené k vyplnění hlubokých nerovností povrchu před nanesením vyrovnávacího nátěru, c) základní nátěrové hmoty jsou veškeré nátěrové hmoty určené k nanášení na holý povrch kovu nebo na existující nátěry jako ochrana proti korozi před nanesením vyrovnávací nátěrové hmoty i) vyrovnávací nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení bezprostředně před nanesením vrchního nátěru ke zvýšení odolnosti proti korozi a přilnavosti vrchního nátěru a k dosažení rovnoměrné jakosti povrchu vyplněním drobných povrchových nerovností, ii) základní nátěrové hmoty na kov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako základní nátěr, jako jsou promotory přilnavosti, plniče, vyrovnávací nátěrové hmoty, podkladové nátěrové hmoty, základní nátěrové hmoty na plasty, nátěrové hmoty pro nanášení způsobem mokrý do mokrého, plniče neurčené k broušení a stříkací plniče, iii) reaktivní základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty obsahující nejméně 0,5 % hmotn. kyseliny fosforečné, určené k přímému nanášení na holý povrch kovu k zajištění odolnosti proti korozi a přilnavosti, nátěrové hmoty používané jako svařitelné základní nátěrové hmoty a mořicí roztoky pro galvanizované a pozinkované povrchy, d) vrchní nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k nanášení v jedné nebo několika vrstvách k dosažení lesku a trvanlivosti; zahrnují veškeré výrobky užívané k těmto účelům, jako jsou podkladové nátěrové hmoty a laky i) podkladové nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k dosažení požadovaných barevných odstínů a optických efektů, avšak nikoli lesku nebo odolnosti povrchu nátěrového systému, ii) laky jsou transparentní nátěrové hmoty určené k vytváření konečného lesku a odolnosti nátěrového systému, e) speciální vrchní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako vrchní nátěry se zvláštními vlastnostmi v jediné vrstvě, jako je metalíza a perleťové efekty, dále to jsou vysoce odolné barevné nebo transparentní nátěry (např. nátěry odolné proti poškrábání a fluorované transparentní nátěry), reflexní podkladové nátěry, vrchní nátěry se strukturními efekty (např. tepané efekty), protiskluzové nátěry, plniče na spodky karoserií, ochranné nátěry proti nárazům, nátěry interiérů a aerosoly. Část II Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek ve vybraných výrobcích 1. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro výrobky spadající pod kategorii A \| Subkategorie výrobků\| druh\| VOC g/l* ---\|---\|---\|--- a\| matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru (stupeň lesku ≤ 25@60°)\| VŘNH\| 30 RNH\| 30 b\| lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru (stupeň lesku > 25@60°)\| VŘNH\| 100 RNH\| 100 c\| nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu\| VŘNH\| 40 RNH\| 430 d\| vnitřní/venkovní nátěrové hmoty na dřevo, kov nebo plasty pro vybavení a obklady budov\| VŘNH\| 130 RNH\| 300 e\| vnitřní/venkovní laky a mořidla včetně silnovrstvých lazurovacích hmot na dřevo\| VŘNH\| 130 RNH\| 400 f\| vnitřní/venkovní nefilmotvorná mořidla\| VŘNH\| 130 RNH\| 700 g\| základní nátěrové hmoty\| VŘNH\| 30 RNH\| 350 h\| penetrační nátěrové hmoty\| VŘNH\| 30 RNH\| 750 i\| jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí\| VŘNH\| 140 RNH\| 500 j\| vícesložkové reaktivní nátěrové hmoty se speciální funkcí pro specifické účely\| VŘNH\| 140 RNH\| 500 k\| vícebarevné nátěrové hmoty\| VŘNH\| 100 RNH\| 100 l\| nátěrové hmoty s dekorativními efekty\| VŘNH\| 200 RNH\| 200 Vysvětlivky: ) obsah těkavých organických látek ve výrobku připraveném k použití. VŘNH - vodou ředitelné nátěrové hmoty RNH - rozpouštědlové nátěrové hmoty 2. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro výrobky spadající pod kategorii B \| Subkategorie výrobků\| Výrobky\| VOC g/l) ---\|---\|---\|--- a\| výrobky pro přípravné a čisticí operace\| přípravné prostředky\| 850 čisticí prostředky\| 200 b\| karosářské plniče a tmely\| všechny druhy\| 250 c\| základní nátěrové hmoty\| vyrovnávací nátěrové hmoty a základní nátěrové hmoty (na kov)\| 540 reaktivní základní nátěrové hmoty\| 780 d\| vrchní nátěrové hmoty\| všechny druhy\| 420 e\| speciální vrchní nátěrové hmoty\| všechny druhy\| 840 Vysvětlivka: ) obsah těkavých organických látek ve výrobku připraveném k použití. Případný obsah vody ve výrobku připraveném k použití se odečte, s výjimkou výrobků v subkategorii a. Část III Analytické metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek ve vybraných výrobcích Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC nižším než 15 % hmotnostních bez přítomnosti reaktivních ředidel Parametr\| Jednotky\| Zkouška ---\|---\|--- Metoda\| Datum zveřejnění Obsah VOC\| g/l\| ČSN ISO EN ISO 11890-2\| 2006 Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC 15 % hmotnostních a více bez přítomnosti reaktivních ředidel Parametr\| Jednotky\| Zkouška ---\|---\|--- Metoda\| Datum zveřejnění Obsah VOC\| g/l\| ČSN ISO EN ISO 11890-1\| 2007 Obsah VOC\| g/l\| ČSN ISO EN ISO 11890-2\| 2006 Povolené metody pro výrobky obsahující VOC za přítomnosti reaktivních ředidel Parametr\| Jednotky\| Zkouška ---\|---\|--- Metoda\| Datum zveřejnění Obsah VOC\| g/l\| ASTMD 2369\| 2003 Příloha č. 8 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. PODMÍNKY PROVOZU PRO OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE Část I Obecná ustanovení a pojmy 1. Pojmy Pro účely této přílohy se rozumí a) vztažnými podmínkami A pro emisní limitemisní limit \\- koncentrace příslušné látky při normálních stavových podmínkách v suchém plynu, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku, b) vztažnými podmínkami B pro emisní limitemisní limit \\- koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku, c) vztažnými podmínkami C pro emisní limitemisní limit \\- koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek, d) přímým procesním ohřevem - ohřev, u kterého jsou znečišťující látkyznečišťující látky vzniklé spalováním palivpaliv odváděny a vnášeny do ovzdušíovzduší společně se znečišťujícími látkamiznečišťujícími látkami vzniklými v technologickém procesu, e) flérou (pochodní) - zařízení pro snížení úrovně znečišťování, které pracuje jako havarijní výpust plynů do vnějšího ovzdušíovzduší, při spojení technologických prostorů s vnějším ovzdušímovzduším nebo při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů, f) TOC - hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík. 2. Technické podmínky provozu pro stacionární zdrojestacionární zdroje využívající fléry a) Všechna, i nouzová, technologická zařízení k likvidaci odpadních plynů jsou konstruována tak, aby při spalování odpadních plynů bylo zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování úrovně znečišťování. b) V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního plynu vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován současně s vhodným stabilizačním palivempalivem. c) Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci, lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování je třeba dávat přednost asistovaným flérám, tedy flérám, které mají konstrukční možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování. Část II Specifické emisní limity a technické podmínky provozu 1. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI 1.1 Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než 150 tun zpracovaného odpadu ročně (kód 2.3. přílohy č. 2 k zákonu) Technické podmínky provozu: a) Násypné bunkry jsou v uzavřeném provedení s komorou pro vozidla, u otevřených hal a při vykládce svozových vozidel s odpady, musí být plyny z bunkrů odsávány a odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů. b) Zkondenzované výpary a voda vznikající při kompostovacím procesu (zrání kompostů) smí být u stavebně neuzavřených a nezakrytých kompostáren používány k vlhčení kompostu pouze tehdy, nebude-li použití zvyšovat pachovou zátěž okolí. c) Odpadní plyny z dozrávání kompostů v uzavřených halách kompostárny jsou odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů. 1.2 Biodegradační a solidifikační zařízení (kód 2.4. přílohy č. 2 k zákonu) Technická podmínka provozu: V případě zpracovávání materiálů, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem, musí být zajištěna technicko-organizační opatření ke snížení těchto látek např. zakrytování biodegradačních ploch a odtah odpadních plynů do zařízení na čištění odpadních plynů. V případě volných zakládek snižovat vnášení tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek do ovzdušíovzduší, například umístěním zakládek na závětrné straně, jejich skrápěním nebo mlžením. 1.3. Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin) s celkovým projektovaným ročním výkonem vyšším než 1 t VOC včetně (kód 2.5. přílohy č. 2 k zákonu) Platí pro sanační zařízení provozovaná ex situ. Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TOC 50\| C 1.4. Čistírny odpadních vod, které jsou primárně určeny k čištění vod z průmyslových provozoven a provozů technologií produkujících odpadní vody v množství větším než 50 m3 za den (kód 2.6. přílohy č. 2 k zákonu) Technická podmínka provozu: Za účelem snížení emisí znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně. 1.5. Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel (kód 2.7. přílohy č. 2 k zákonu) Technická podmínka provozu: Za účelem snížení emisí znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně. 2. ENERGETIKA – OSTATNÍ 2.1. Rozmrazovny s přímým procesním ohřevem (kód 3.2. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- NOx\| CO 400\| 800\| A 2.2. Třídění a úprava uhlí, briketárny 2.2.1. Třídění a jiná studená úprava uhlí (kód 3.3. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 100 201)\| C A1) Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020. 2.2.2. Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace, sušení) (kód 3.4. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| TOC 100 201)\| 50\| C B1) Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020. 2.3. Výroba koksu 2.3.1. – 2.3.3. (kódy 3.5.1, 3.5.2, 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]\| O2R [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- TZL\| SO2\| NOx\| PAH1) 2.3.1. Otop koksárenských baterií (kód 3.5.1. přílohy č. 2 k zákonu) 20\| 500\| 500\| \| 5\| A 2.3.2. Příprava uhelné vsázky (kód 3.5.2. přílohy č. 2 k zákonu) 20\| -\| -\| -\| -\| A 2.3.3 Vytlačování koksu (kód 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu) 20\| -\| -\| 0,2\| -\| A Vysvětlivka: 1) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten. Technické podmínky provozu: a) Koksárenský plyn používaný pro otop koksárenských baterií musí být odsířený. b) Plnicí plyny při plnění koksovacích komor jsou odváděny do surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory. Podmínky průběhu operačního cyklu stanoví provozní řád. c) Zařízení chemických provozů koksoven jsou zabezpečena proti únikům VOC do vnějšího ovzdušíovzduší. Voda z přímého chlazení plynu nesmí být v přímém styku s ovzdušímovzduším. d) Obsah sulfanu v koksárenském plynu na výstupu z chemických provozů nesmí překročit 500 mg/m3. Obsah sulfanu se zjišťuje trvale provozním měřením. e) Vypouštění koksárenského plynu do ovzdušíovzduší není dovoleno. Podmínky pro jeho případné řízené spalování v souladu s bodem 2 části I této přílohy je třeba stanovit v provozním řádu. f) Těsnost dveří koksovacích komor musí být trvale zajištěna pravidelným čištěním, seřizováním, opravami a náhradním způsobem tak, aby nebyly zjevné emise posuzované ze vzdálenosti cca 30 m u více než 10 % dveří komor na strojové i koksové straně. g) Při vytlačování koksu z koksovacích komor musí být odpadní plyny jímány a zaváděny do odprašovacího zařízení. h) Při poruše na odsávání surového koksárenského plynu z koksárenských baterií a při nutnosti spalovat jej na flérách musí být zastaveno vytlačování a plnění koksovacích komor. 2.3.4. Třídění koksu (kód 3.5.5. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 10\| A 2.3.5. Chlazení koksu (kód 3.5.6. přílohy č. 2 k zákonu) Technické podmínky provozu: Hasicí věže musí být vybaveny přepážkami na snižování emisí tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek. U nových hasicích věží musí být jejich minimální výška alespoň 30 m. 2.4. Úprava uhlí a výroba plynů a olejů 2.4.1. Zplyňování nebo zkapalňování uhlí, výroba nebo rafinace plynů, minerálních olejů nebo pyrolýzních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) nebo syntézních plynů (kód 3.6. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]1)\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| SO2\| NOx\| CO\| sulfan\| amoniak 150 502)\| 2500\| 500\| 800\| 10\| 50\| A Vysvětlivky: 1) Platí pro zplyňování a zkapalňování uhlí. 2) Platí od 1. ledna 2020. 3. VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ A PLASTŮ 3.1. Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy 3.1.1. Příprava vsázky (kód 4.1.1. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 50\| C A1) Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020. 3.1.2. Spékací pásy aglomerace (kód 4.1.2. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| SO2\| NOx\| plynné sloučeniny rtuti\| PCDD/F 40\| 500\| 500\| 0,05\| 0,4 ng-I-TEQ/Nm3\| A 3.1.3. Manipulace se spečencem nebo jeho zpracování (chlazení, drcení, mletí, třídění) (kód 4.1.3. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 30\| A 3.1.4. Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace) (kód 4.1.4. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| SO2\| HF\| HCl Drcení, sušení 20\| -\| -\| -\| A Vytvrzovací pás 15\| 50\| 3\| 3\| A 3.2. Výroba železa Emisní limity [mg/m3]\| O2R [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- TZL\| SO2\| NOx\| CO 3.2.1. Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou (kód 4.2.1. přílohy č. 2 k zákonu) 20\| -\| -\| -\| -\| C A1) 3.2.2. Odlévání (vysoká pec) (kód 4.2.2. přílohy č. 2 k zákonu) 15\| -\| -\| -\| -\| A 3.2.3. Ohřívače větru (kód 4.2.3. přílohy č. 2 k zákonu) -\| 200\| 100\| 5000\| 3\| A Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020. Technická podmínka provozu: Vysokopecní plyn je třeba jímat, odprašovat a dále jej využívat; koncentrace zbytkového prachu ve vyčištěném vysokopecním plynu nesmí přesahovat 10 mg/m3 v suchém plynu za normálních podmínek. 3.3. Výroba oceli 3.3.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.3.1. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| 201)\| C A2) Vysvětlivka: 1) Platí rovněž pro mletí a třídění strusky. 2) Platí od 1. ledna 2020. Technická podmínka provozu: Definovat způsob odsávání a odlučování znečišťujících látekznečišťujících látek při dělení těžkého kovového odpadu řezáním kyslíkem. 3.3.2. Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem (kód 4.3.2. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| SO2\| NOx 50\| 400\| 400\| B A1) Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020. 3.3.3. Kyslíkové konvertory (kód 4.3.3. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 50 201)\| A Vysvětlivka: 1) Platí pro sekundární odprášení. Technické podmínky provozu: a) Konvertorový plyn je třeba jímat s ohledem na procesní možnosti a dále jej využívat. b) Účinnost odsávání prachu z haly ocelárny musí být vyšší než 90 %. Tato podmínka platí od 1. ledna 2020. 3.3.4. – 3.3.6. (kód 4.3.4. – 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| SO2\| NOx\| CO 3.3.4. Elektrické obloukové pece (kód 4.3.4. přílohy č. 2 k zákonu) 20\| -\| -\| -\| A 3.3.5. Pánvové pece (kód 4.3.5. přílohy č. 2 k zákonu) 20\| 400\| 400\| 1000\| A 3.3.6. Elektrické indukční pece s celkovou projektovanou kapacitou více než 2,5 t/hod (kód 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu) 50\| -\| -\| -\| A 3.4. Zpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry. Emisní limitEmisní limit na SO2 neplatí pro pece používající jako palivopalivo pouze zemní plyn. 3.4.1. Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na tepelné zpracování (kód 4.4. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- SO2\| NOx\| CO 400\| 400\| 800\| A 3.4.2. Kovárny - ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s celkovým projektovaným tepelným výkonem od 1 MW včetně (kód 4.5. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- SO2\| NOx\| CO 400\| 400\| 800\| A 3.5. Slévárny železných kovů (slitin železa) 3.5.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.6.1. přílohy č. 2 k zákonu) Včetně ostatních technologických uzlů, jako jsou úpravárenská zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovací operace. Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 100 201)\| C A2) Vysvětlivky: 1) Platí od 1. ledna 2020 pro slévárny železných kovů o celkové projektované výrobní kapacitě větší než 20 t za den. 2) Platí od 1. ledna 2020. Technické podmínky provozu: Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader běžně dostupnými prostředky např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků. Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek do ovzdušíovzduší. Lze použít například: a) opatření pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn, b) opatření pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků. 3.5.2. Žíhací a sušící pece (kód 4.6.2. přílohy č. 2 k zákonu) Emisní limity1) [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- SO2\| NOx\| CO\| A 4002)\| 400\| 800 Vysvětlivky: 1) Platí pro spalovací jednotky o celkovém jmenovitém tepelném výkonu od 0,3 MW včetně 2) Neplatí pro pece používající jako palivopalivo pouze zemní plyn. 3.5.3. – 3.5.7. (kód 4.6.3. – 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| SO2\| NOx\| CO\| TOC 3.5.3. Tavení v elektrické obloukové peci (kód 4.6.3. dle přílohy č. 2 zákona) 20\| -\| -\| -\| -\| A 3.5.4. Tavení v elektrické indukční peci (kód 4.6.4. dle přílohy č. 2 zákona) 20\| -\| -\| -\| -\| A 3.5.5. Kuplovny (kód 4.6.5. dle přílohy č. 2 zákona) 20\| 400\| 400\| 10001)\| 502)\| A 3.5.6. Tavení v ostatních pecích – kapalná paliva (kód 4.6.6. dle přílohy č. 2 zákona) 20\| 1700\| 400\| 300\| -\| A 3.5.7. Tavení v ostatních pecích – plynná paliva (kód 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona) 20\| \| 400\| 200\| -\| A Vysvětlivky: 1) Platí v komíně za rekuperátorem u horkovětrných kuploven. 2) Platí pro studenovětrné kuplovny. Technická podmínka provozu: U studenovětrných kuploven omezování emisí CO běžně dostupnými prostředky např. zlepšením tepelné účinnosti kuplovny, řízením jakosti koksu na vstupu, dodatečným spalováním, použitím biofiltru. 3.6. Metalurgie neželezných kovů 3.6.1. Úprava rud neželezných kovů (kód 4.7. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 50 101)\| A Vysvětlivka: 1) Při zpracování rud na získání olova. 3.7. Výroba nebo tavení neželezných kovů, včetně slévání slitin a přetavování produktů, rafinace a výroby odlitků 3.7.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.8.1. dle přílohy č. 2 zákona) Včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských zařízení, výroby forem a jader, spalovací procesy (žíhací a sušící pece), odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací apod. Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| SO21)\| NOx1)\| CO1) 50 202)\| 4003)\| 400\| 800\| C4) A4) Vysvětlivky: 1) Platí pro spalovací procesy. 2) Platí pro provoz sléváren neželezných kovů o celkové projektované kapacitě tavení větší než 4 t za den. 3) Neplatí pro pece používající jako palivopalivo pouze zemní plyn. 4) Vztažné podmínky C platí pro nespalovací procesy do 31. prosince 2019. Vztažné podmínky A platí pro spalovací procesy a od 1. ledna 2020 také pro nespalovací procesy. Technická podmínka provozu: Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků. Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek do ovzdušíovzduší. Lze použít například: a) opatření pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn, b) opatření pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků. 3.7.2. Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů (kód 4.8.2. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| NOX\| TOC 101) 202) 303)\| 400\| 50\| A Vysvětlivky: 1) Platí při výrobě olova 2) Platí při výrobě mědi a zinku, včetně pecí Imperial Smelting. 3) Platí pro ostatní výroby. 3.7.3. Elektrolytická výroba hliníku (kód 4.9. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| \| Vztažné podmínky ---\|---\|--- TZL\| HF\| \| A 20\| 2\| Emisní limity [kg/t hliníku] zjištěné z denních průměrů\| TZL\| HF\| 5\| 0,5\| 3.7.4. Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin o celkové projektované kapacitě větší než 50 kg za den (kód 4.10. dle přílohy č. 2 zákona) Technická podmínka provozu: Při roztavování hliníku se nesmí používat organické sloučeniny obsahující chlor. Emisní limity1) [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| NOx\| Zn 20\| 4002)\| 103)\| A Vysvětlivky: 1) Emisní limityEmisní limity platí pouze pro tavení a odlévání o celkové projektované kapacitě 200 kg slitiny/den a vyšší. 2) Neplatí pro tavení a odlévání s elektrickým otopem. 3) Platí pro tavení a odlévání zinku a jeho slitin. 3.8. Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů 3.8.1. Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně do 30 m3 včetně (vyjma oplachu), procesy bez použití lázní (kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona) Platí pro pokovování i nekovových předmětů, ale nevztahuje se na nanášení nátěrových hmot. Platí pro procesy moření, galvanické pokovování, fosfatizace, fosfátování a leštění s použitím elektrolytických nebo chemických postupů a dále smaltování, tryskání, metalizaci a související operace. Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| NOx1>\| HCl1) 502)\| 15003)\| 104)\| C Vysvětlivky: 1) Emisní limityEmisní limity platné pro lázně s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně od 3 m3 do 30 m3 včetně, vyjma oplachu. 2) Neplatí pro procesy s použitím lázní a ve vodném prostředí. 3) Platí při použití kyseliny dusičné při kontinuálně pracujícím zařízení. 4) Platí při použití HCl u povrchových úprav. Technická podmínka provozu platná pro povrchovou úpravu tryskáním: Prostor tryskání je zajištěn proti emisím tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek, např. těsněním, pod tlakem. 3.8.2. Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně nad 30 m3 (vyjma oplachu) (kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- SO2\| NOx\| H2SO4\| HCl\| HF\| B 201)\| 6502)\| 21)\| 103)\| 54) Vysvětlivky: 1) Platí při použití kyseliny sírové. 2) Platí při použití kyseliny dusičné. 3) Platí při použití HCl. 4) Platí při použití HF. 3.8.3. Broušení kovů a plastů s celkovým elektrickým příkonem vyšším než 100 kW (kód 4.13. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 501)\| C Vysvětlivka: 1) Platí pouze pro broušení za sucha. 3.8.4. Svařování kovových materiálů s celkovým elektrickým příkonem 1000 kW nebo vyšším (kód 4.14. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 501)\| C Vysvětlivka: 1) Neplatí pro odporové sváření. 3.8.5. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s celkovou projektovanou kapacitou 1 tuna pokovené oceli za hodinu nebo nižší (kód 4.15. dle přílohy č. 2 zákona) Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry. Technologický ohřev procesních van Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| NO2 50\| 400\| A 3.8.6. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů - procesní vany s celkovou projektovanou kapacitou větší než 1 tuna pokovené oceli za hodinu (kód 4.16. dle přílohy č. 2 zákona) Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry. Technologický ohřev procesních van Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| NO2 20\| 400\| A 3.8.7. Žárové pokovování zinkem (kód 4.17. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| zinek 10\| 5\| A 4. ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN (kód 5. dle přílohy č. 2 zákona) 4.1. Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žárovzdorných jílovců a zpracování produktů odsíření 4.1.1. Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice (kód 5.1.1. dle přílohy č. 2 zákona) Včetně drcení, třídění a mletí vápenců; chlazení, mletí a hydratace páleného vápna. Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 30\| C A1) Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020. Nevztahuje se na hydrataci páleného vápna. 4.1.2. Výroba cementářského slínku v rotačních pecích (kód 5.1.2. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| O2R [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- TZL\| SO2\| NOx 30\| 400\| 500\| 10\| A 4.1.3. Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu (kód 5.1.3. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 30\| C A1) Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020. 4.1.4. Výroba vápna v rotačních pecích (kód 5.1.4. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| O2R [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- TZL\| NOx 30\| 1200\| 11\| A 4.1.5. Výroba vápna v šachtových a jiných pecích (kód 5.1.5. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Emisní limit [% obj.]\| O2R [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|---\|--- TZL\| NOx\| CO 30\| 1200\| 31)\| 11\| A Vysvětlivka: 1) Platí pouze pro výrobu vápna v šachtových koksových pecích. 4.1.6. Pece pro zpracování produktů odsíření (kód 5.1.6. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity1) [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| NOx\| SO2\| CO 50\| 200\| 100\| 100\| A Vysvětlivka: 1) Platí pro pece pracující samostatně, nezávisle na provozu vlastního odsíření. 4.1.7. Úprava a zušlechťování žáruvzdorných jílovců a kaolínů v rotačních pecích (kód 5.1.7. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| NOx 75\| 500\| A 4.1a Výroba materiálů a produktů obsahujících azbest (kód 5.2. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- azbest 0,1\| C 4.2. Výroba skla, včetně skleněných vláken Emisní limity [mg/m3]\| O2R [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- TZL\| SO2\| NOx\| CO\| jiné 4.2.1. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování o celkové projektované kapacitě tavení vyšší než 150 t/rok (kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona) 1001) 502),20)\| 5003) 16004),20)\| 20005) 10006) 12007),8)\| 8009)\| 510) 211) 1021) 5012) 3013)\| 814) 136),15) 1515),22)\| A 4.2.2. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování o celkové projektované kapacitě tavení nižší než 150 t/rok včetně (kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona) 1001) 502)\| 5003) 16004)\| 2000\| -\| -\| 1315)\| A 4.2.3. Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.4. dle přílohy č. 2 zákona) 5016) 7517)\| 8003) 16004)\| 2000\| -\| 5018)\| -\| C 4.2.4. Zpracování a zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o celkové projektované kapacitě vyšší než 5 t zpracované skleněné suroviny ročně (kód 5.5. dle přílohy č. 2 zákona) 10019)\| -\| 50019)\| 80019)\| -\| -\| A Vysvětlivky: 1) Platí při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h. 2) Platí při hmotnostním toku vyšším a rovném 2,5 kg/h. 3) Platí při spalování zemního plynu. 4) Platí pro ostatní palivapaliva. 5) Platí pro regenerační kontinuální tavicí agregáty. 6) Platí pro diskontinuální tavicí agregáty. 7) Platí pro rekuperační kontinuální tavicí agregáty. 8) Při nitrátovém čeření nesmí příslušná hmotnostní koncentrace oxidů dusíku překročit dvojnásobek uvedených hodnot. 9) Platí při hmotnostním toku rovném nebo větším než 5 kg/h. 10) Platí pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,05kg/h). 11) Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01 kg/h) kromě výroby barevného selenového skla v odvětví plochého skla. 12) Platí pro HF (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h). 13) Platí pro HCl (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h). 14) Platí pro kontinuální tavicí agregáty. 15) Přepočet na O2R se neprovádí u diskontinuálních agregátů v době, kdy u nich nedochází ke spalovacímu procesu, a neprovádí se vždy při kyslíkovém tavení, a u pecí s elektrickým otopem. Dále pak se přepočet na O2R neprovádí pro ty znečišťující látkyznečišťující látky, jejichž koncentrace je snižována instalovaným odlučovačem, u kterého je pro chlazení použito mísení spalin se vzduchem. 16) V odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou a ostatních zařízení, která emitují TZL. 17) V odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení vláken s organickými pojivy. 18) Platí pro VOC. 19) Platí pro tavení z polotovarů nebo střepů, při kterém je zdrojem tepla spalování palivpaliv. Emisní limitEmisní limit na tuhé znečišťující látkyznečišťující látky platí pouze tehdy, je-li spalováno jiné palivopalivo než zemní plyn. 20) Platí pro zdroje, které mají termíny generálních oprav uvedeny v rozhodnutích podle jiného právního předpisu3), platí pro provedení generálních oprav. 21) Platí pro selen při výrobě barevného selenového skla v odvětví plochého skla. 22) Platí pro pece na tavení frity. 4.2.5. Chemické leštění skla (kód 5.6. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- HF 5\| C 4.3. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken 4.3.1. Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů, křemence apod. (kód 5.7. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| SO2\| NOx 201) 102)\| 4001)\| 10003) 15004,5)\| A Vysvětlivky: 1) Platí pro výpal a sušení hmoty. 2) Platí pro ostatní operace (manipulace se surovinou, manipulace s výrobkem, atd.) 3) Platí při teplotě nižší než 1300°C včetně. 4) Platí při teplotě vyšší než 1300°C. 5) Platí pro výpal z hmoty. 4.3.2. Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích (kód 5.8. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné Podmínky ---\|--- TZL\| SO2\| HF\| HCl 20\| 2500\| 10\| 50\| A 4.3.3. Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.9. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| TOC 20\| 50\| A 4.4. Výroba keramických výrobků 4.4.1. Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o celkové projektované kapacitě větší než 75 t/den (kód 5.10. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| SO2\| NOx\| CO\| TOC 150 751)\| 2500 15001)\| 500\| 800\| 50\| B A1) Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020. 4.5. Kamenolomy, povrchové doly palivpaliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, palivpaliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě vyšší než 25 m3 za den (kód 5.11. dle přílohy č. 2 zákona) Technické podmínky provozu: 1. Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek do ovzdušíovzduší. Lze použít například: a) zakrytování třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest, b) instalaci zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení, c) opatření pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn, d) opatření pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků. 2. Při těžbě a zpracování kameniva s obsahem azbestových vláken dodržovat od 1. 1. 2020 kromě výše uvedených podmínek následující postupy: a) používání pouze takových drtících linek, které umožňují instalaci odprašovacích zařízení, b) vrtací zařízení pro přípravu odstřelu musí být vybaveno zařízením pro odsátí a odloučení vrtaného prachu a toto zařízení musí být během vrtacích prací v provozu, c) na dopravních pásech může být dopravováno pouze skrápěné kamenivo, na volných (nezakrytých a neodsávaných) výsypkách z dopravních pásů musí být dodržována maximální výška volného pádu skrápěného kameniva 2 metry a u frakce 0/2 mm výška 1 metr, d) prašné úsypy z pásových dopravníků a technologických zařízení nesmí být vraceny zpět do procesu drcení a třídění kameniva, e) frakce 0/2 mm musí být skladována v silech, popřípadě boxech uzavřených minimálně ze třech stran, f) nákladní automobily vyjíždějící z areálu kamenolomu musí být před odjezdem očištěny tlakovou vodou nebo otřesem (roštové pásy, štěrková lože). ProvozovatelProvozovatel stacionárního zdrojestacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona výpočtem. Tímto ustanovením není dotčena povinnost provádět zjišťování úrovně znečišťování měřením, pokud je tak stanoveno v povolení provozu. 4.6. Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných povrchů (kód 5.14. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity1) [mg/m3]\| O2R [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- TZL\| NOx\| CO 20\| 500\| 800\| 17\| A Vysvětlivka: 1) Platí pouze pro obalovny. Technická podmínka provozu: Za účelem předcházení emisím znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisím tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek využívat opatření ke snižování emisí těchto látek např. zakrytování všech přepravních cest a dopravníků horké směsi, odsávání odpadních plynů ze zásobníků asfaltu a z míchačky směsi do zařízení k omezování emisí pachových látek, zaplachtování přepravních vozidel, opatření pro skladování prašných materiálů apod. Tato technická podmínka bude u mobilních recyklačních zařízení pro asfaltové směsi použita adekvátně dle technických a organizačních možností daného zařízení. 5. CHEMICKÝ PRŮMYSL 5.1. Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem 5.1.1. Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu (kód 6.1. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- \| 1,2-dichlorethan\| vinylchlorid Výroba 1,2-dichlorethanu \| 5\| -\| C Výroba vinylchloridu \| 5\| 5\| C 5.1.2. Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu (kód 6.3. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limit pro akrylonitril [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- za zařízením na snižování emisí\| ze sušáren 0,21), 2) 52), 3)\| -\| C 104)\| 204) 105), 6) 357), 5)\| 258) Vysvětlivky: 1) Platí pro zařízení na snižování emisí spalováním. 2) Platí pro výrobu vláken. 3) Platí na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí. 4) Platí pro výrobu a zpracování ACN polymerů. 5) Platí u spřádání vláken. 6) Platí při mokrém procesu zvlákňování. 7) Platí při suchém procesu zvlákňování. 8) Platí pro výrobu ABS polymerů (hmot). Technická podmínka provozu: Odvádění všech plynů s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken, plynů z reaktorů, sběrných nádob na suspenze a propíracích filtrů, které obsahují akrylonitril a butadien do zařízení k omezování emisí 5.1.3. Výroba polyvinylchloridu (kód 6.4. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Emisní limit [g/t]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- Vinylchlorid 5\| 101) 1002)\| C Vysvětlivky: 1) Platí pro vinylchlorid u hotového výrobku na jednotku PVC. 2) Platí pro zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním průměru, v suspenzi polymeru na jednotku PVC. 5.1.4. Výroba nebo zpracování syntetických polymerů a kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě vyšší než 100 t za rok nebo s celkovou projektovanou spotřebou5) organických rozpouštědelorganických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší; řezání syntetických polymerů laserem nebo odporovým drátem o celkové projektované kapacitě vyšší než 10 tun za rok (kód 6.5. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity1) [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TOC\| NH3 852) 503)\| 504)\| C Vysvětlivky: 1) Neplatí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic přímo v místě jejich konečného použití (např. během stavby budov). 2) Platí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic s aminy. 3) Platí pro zařízení na výrobu polyuretanových dílců, stavebnin s použitím polyuretanu, nevztahuje se na polyuretan nadouvaný uhlovodíkem (např. pentan). 4) Platí pro zařízení na výrobu předmětů tepelnou úpravou s použitím aminoplastů nebo fenoplastů jako např. furanových, močovinoformaldehydových, fenolových nebo xylenových pryskyřic, 5) Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědelorganických rozpouštědel zahrnuje spotřebu přípravků použitých při vlastní výrobní činnosti a rovněž přípravky užívané např. na čištění procesního zařízení či pracovních prostorů. Technická podmínka provozu: Za účelem předcházení emisím znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termického spalování, na filtr s aktivním uhlím apod. 5.1.5. Výroba a zpracování viskózy (kód 6.6. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- H2S\| CS2\| H2S a CS2 celkem 10 501)\| 100 4001)\| 2002)\| C Vysvětlivky: 1) Platí pro výrobu kordového hedvábí. 2) Platí pro výrobu střiže a textilního hedvábí. Technické podmínky provozu: a) Měrná výrobní emiseMěrná výrobní emise sirouhlíku ve výrobě střiže a textilního hedvábí je 200 000 g/t. b) Odvádění odpadních plynů z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích lázní a podle technických možností i z ostatních operací do zařízení k omezování emisí, uzavření zvlákňovacích strojů při kontinuálním způsobu zvlákňování, odsávání vznikajících plynů a jejich odvedení do zařízení k omezování emisí, např. do katalytické spalovací jednotky. 5.1.6. Výroba gumárenských pomocných přípravků (kód 6.7. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| O2R [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- TZL\| NOx 20\| 7001),2)\| 112)\| B Vysvětlivky: 1) Platí, pokud jsou odpadní plyny spalovány jiným způsobem než na fléře. 2) Neplatí pro technologická zařízení výroby sazí. Technická podmínka provozu: Výroba sazí musí být vybavena kontinuálně provozovaným zařízením dodatečného spalování odpadních plynů. 5.1.7. Výroba expandovaného polystyrenu (kód 6.9. dle přílohy č. 2 zákona) Technická podmínka provozu: Při výrobě expandovaného polystyrenu používat minimálně 50 % podílu surovin obsahujících nejvýše 5 % pentanu. 5.1.8. Výroba acetylenu mokrou metodou (kód 6.10. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TOC 200\| B 5.2. Výroba anorganických látek 5.2.1. Výroba chloru (kód 6.11. dle přílohy č. 2 zákona) Odpadní plyn z elektrolýzy a katalytické oxidace Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- Cl\| 3\| A 5.2.2. Výroba kyseliny chlorovodíkové (kód 6.12. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limit [mg/m3]\| Emisní limit1) [g/t]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- HCl 25\| 50\| A Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 36% kyselinu chlorovodíkovou. 5.2.3. Výroba síry (Clausův proces) (kód 6.13. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limit [mg/m3]\| Emisní limit [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- H2S\| Sloučeniny síry vyjádřené jako elementární síra 10\| 41) 22) 1,53) 0,54)\| A Vysvětlivky: 1) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem do 20 t/den síry včetně. 2) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 20 t/den až 50 t/den síry včetně. 3) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry. 4) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry povolených po 1. lednu 2007. Technická podmínka provozu: Odpadní plyny obsahující sulfan musí být spalovány. 5.2.4. Výroba kapalného oxidu siřičitého (kód 6.14. dle přílohy č. 2 zákona) Technická podmínka provozu: Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého je zaváděn ke zpracování do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či odsiřovacího zařízení. 5.2.5. Výroba kyseliny sírové (kód 6.15. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limit1) [kg/t]\| Vztažné podmínky ---\|--- SO2 2,2\| C Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 100% kyselinu sírovou. 5.2.6. Výroba amoniaku (kód 6.16. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limit1) [kg/t]\| Vztažné podmínky ---\|--- NH3 0,2\| C Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby amoniaku. 5.2.7. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí (kód 6.17. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Emisní limit1) [kg/t]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- NO2\| amoniak\| NO2 3502)\| 3003)\| 1,6\| A4) C4) Vysvětlivky: 1) Přepočteno na 65% kyselinu dusičnou. 2) Neplatí pro jednotky na úpravu koncentrace kyseliny dusičné. 3) V případě použití selektivní redukce oxidů dusíku amoniakem. 4) Vztažné podmínky A platí pro NO2, vztažné podmínky C platí pro amoniak. 5.2.8. Výroba hnojiv (kód 6.18. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| SO2\| NOx\| amoniak\| HCl\| HF 50 201)\| 25002)\| 500\| 50\| 503)\| 104)\| B Vysvětlivky: 1) Platí pro drcení fosfátové horniny. 2) Platí při použití kyseliny sírové. 3) Platí pro výrobu NPK hnojiv (vícesložková průmyslová hnojiva obsahující dusík, fosfor a draslík). 4) Platí pro výrobu hnojiv z fosfátové horniny. 5.2.9. Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.21. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Emisní limit [kg/t]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- TZL\| SO21)\| SO21)\| 502) 1503)\| 5004)\| 65)\| B Vysvětlivky: 1) Platí pro oxid siřičitý a oxid sírový vypuštěný ve fázi rozkladu a kalcinace, včetně kapiček kyseliny v přepočtu na ekvivalent SO2. 2) Platí pro hlavní výpusti jako hodinový průměr. 3) Platí pro vedlejší výpusti jako hodinový průměr. 4) Platí pro zařízení na koncentraci kyselého odpadu jako hodinový průměr. 5) Platí jako roční průměr. Vztahuje se na tunu vyrobeného oxidu titaničitého. Technická podmínka provozu: Proces musí být vybaven zařízením k předcházení emisí kapek kyseliny sírové. 5.2.10. Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.22. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| chlor 501) 1502)\| 53\| B Vysvětlivky: 1) Platí pro hlavní výpusti jako hodinový průměr. 2) Platí pro vedlejší výpusti jako hodinový průměr. 3) Platí jako denní průměr, žádný minutový průměr naměřených hodnot nepřekročí 40 mg/m3. 5.2.11. Výroba ostatních pigmentů (kód 6.23. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limit [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL 50 1001)\| C Vysvětlivka: 1) Platí pro výrobu litoponu, stálé běloby (blanc fix) a výrobu železitých pigmentů. Technická podmínka provozu: U kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího zařízení. 5.3. Ropná rafinerie, výroba, zpracování a skladování petrochemických výrobků a kapalných těkavých organických látek 5.3.1. Ropná rafinerie, výroba a zpracování petrochemických výrobků (kód 6.24. dle přílohy č. 2 zákona) Platí pro zpracování ropy a jejích ropných frakcí jako jsou těžké a lehké benziny, plyny, plynové olejeplynové oleje, petrolej, mazut apod. a pro výrobu alkenů a dienů, aromatických sloučenin a syntézního plynu. Technická podmínka provozu: Za účelem předcházení emisím znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látekznečišťujících látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termické spalování (teplota spalování nejméně 720°C) apod. 5.3.2. Skladování petrochemických výrobků a kapalných těkavých organických látek o objemu větším než 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče větším než 10 000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové benziny) (kód 6.25. dle přílohy č. 2 zákona) Technické podmínky provozu: a) Uspořádání a vybavení skladovacích nádrží o objemu rovném nebo větším než 1000 m3 nebo skladovacích nádrží s ročním obratem rovném nebo větším než 10 000 m3 při skladování surovin, meziproduktů a výrobků, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K: 1. Skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou musí být opatřeny účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy. 2. Nádrže s pevnou střechou 2.1 musí být vybaveny vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření, nebo 2.2 musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %; k dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování mimo případy, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné; spalování smí být použito jako druhý stupeň čištění. 3. Nádrže je třeba opatřit vhodnou izolací. V případě, že povrch izolace nádrže nedostatečně odráží sálavé teplo, nebo izolace nebyla provedena, pak i reflexním nátěrem světlého odstínu za účelem snížení objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní teploty. Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu menším než 1 000 m3 nebo pro zdroje s ročním obratem menším než 10 000 m3 platí tato opatření v přiměřeném rozsahu. 4. Při skladování petrochemických výrobků, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem, využívat opatření ke snižování emisí těchto látek. b) Podmínky provozu při přečerpávání látek, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K, zejména při jejich stáčení z mobilních zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích nádrží: 1. Musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par těchto látek s účinností nejméně 99 %. 2. Musí být používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou. 3. Manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem musí být zajištěno tak, aby konec plnicího potrubí byl během plnění udržován u dna mobilního zásobníku. 6. POTRAVINÁŘSKÝ, DŘOVEZPRACUJÍCÍ A OSTATNÍ PRŮMYSL 6.1 Jatka o celkové projektované kapacitě porážky větší než 50 t denně (kód 7.1. dle přílohy č. 2 zákona) Technická podmínka provozu: Za účelem snížení emisí znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látekznečišťujících látek, např.: provozovat zařízení k úpravě vedlejších produktů a odpadů, porážkovou linku, vykládku a nahánění v uzavřených prostorách, při vyprazdňování nádrží s krví používat odsávání plynů, zajistit pravidelné čištění zásobníků krve, jímat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů odpadní plyn ze skladování jatečního odpadu a vedlejších produktů v uzavřených zásobnících, odpadní plyn z výrobních zařízení a ze zařízení k úpravě a skladování vedlejších jatečních produktů a odpadů. 6.2 Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a vyšší (kód 7.2. dle přílohy č. 2 zákona) Technické podmínky provozu: a) V případě, že dochází k emisi tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek např. při úpravě semen, na úseku sušení, u sila na šrot, peletizace a u překládek šrotu apod., odvádět odpadní plyn a využívat zařízení na snižování TZL s účinností alespoň 80%. b) Při výrobě lihu, olejů a tuků využívat nejlepší dostupná a technicky realizovatelná opatření ke snižování emisí znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem. 6.3 Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a vyšší (kód 7.3. dle přílohy č. 2 zákona) Technická podmínka provozu: Za účelem snížení emisí znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. surové produkty a meziprodukty skladovat v uzavřených zásobnících a prostorách (popřípadě prostory chladit), jímat a odvádět odpadní plyn z technologických zařízení do zařízení na čištění odpadních plynů. 6.4 Pražírny kávy o celkové projektované kapacitě větší než 1 t za den (kód 7.5. dle přílohy č. 2 zákona) Technická podmínka provozu: Snižovat emise tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek a s ohledem na technické možnosti a povahu procesu provádět např.: vykládku materiálu v uzavřených prostorách hal, jímání odpadních plynů v místě vzniku do zařízení ke snižování emisí (u pražících zařízení včetně chladícího vzduchu, vakuových zařízení, sil) apod. 6.5. Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování více než 1 t výrobků denně (kód 7.6. dle přílohy č. 2 zákona) Technická podmínka provozu: Za účelem předcházení vzniku emisí znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisí TZL jímat odpadní plyn v místě vzniku a odvádět do zařízení ke snižování emisí, zajistit technicko-organizační opatření ke snížení emisí, např. výrobní odpad skladovat v uzavřených zásobnících, případně prostory chladit atd. 6.6. Zpracování dřeva, vyjma výroby uvedené pod kódem 7.8., o celkové projektované spotřebě materiálu 150 m3 nebo větší za rok (kód 7.7. dle přílohy č. 2 zákona) Neplatí pro pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů). Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| TOC2) 30 101)\| 250\| C B2) Vysvětlivky: 1) Platí pro broušení. 2) Platí pro sušení třísek a dřevních vláken. Technická podmínka provozu: Teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání. 6.7. Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek o celkové projektované roční kapacitě větší než 150 m3 včetně (kód 7.8. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| TOC2)\| Formaldehyd3) 30 101)\| 250\| 15\| C B2) A4) Vysvětlivky: 1) Platí pro broušení. 2) Platí pro sušení třísek a dřevních vláken. 3) Platí pro lisování dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek, kde je využíváno pryskyřic na bázi formaldehydu. 4) Platí při výrobní kapacitě větší než 600 m3/den. Technická podmínka provozu: Teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání. 6.8. Výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny (kód 7.9. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Emisní limity [g/t]\| O2R [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|---\|--- TZL\| síra a její sloučeniny1) 502),5)\| 20003) 3504)\| 52) 65)\| A Vysvětlivky: 1) Vyjádřené jako síra na hmotnostní jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny. 2) Platí pro regenerační kotle při sulfitovém způsobu výroby. 3) Platí při sulfitovém způsobu výroby včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů. 4) Platí při sulfátovém způsobu výroby pro centrálním odstraňování zapáchajících látek. 5) Platí pro regenerační kotle a vápenné pece při sulfátovém způsobu výroby. Technická podmínka provozu: Za účelem předcházení emisí znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látekznečišťujících látek, např. provedením místního nebo centrálního odsávání odpadních plynů z varny, z odparky, vyvařovací kolony do zařízení ke snižování emisí. 6.9. Výroby papíru a lepenky, které nespadají pod bod 6.8. (kód 7.10. dle přílohy č. 2 zákona) Platí pro výroby papíru a lepenky papírenskou technologií, které přímo nenavazují na výrobu buničiny nebo výroby lepenky z papíru. Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TOC1)\| B 40 Vysvětlivka: 1) Platí při impregnaci s použitím těkavých organických látek a při výrobě speciálních papírů s použitím těkavých organických látek ve výrobním procesu. 6.10. Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je od 1 t za den (kód 7.11. dle přílohy č. 2 zákona) Technická podmínka provozu: Za účelem předcházení emisí znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látekznečišťujících látek, například odsávání odpadních plynů do zařízení ke snižování emisí. 6.11. Vydělávání kůží a kožešin (kód 7.12. dle přílohy č. 2 zákona) Technická podmínka provozu: Za účelem předcházení emisím znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. pravidelnou údržbu a čištění výrobních zařízení a skladovacích prostor, surové kůže a odpady skladovat v uzavřených prostorech, popřípadě prostory chladit, řízené odsávání emisí těchto látek do zařízení ke snižování emisí (např. mokrá pračka, biofiltr). Technická podmínka provozu neplatí pro provozy s projektovanou kapacitou nižší než 12 t hotových výrobků ročně. 6.12. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitací a zpracování uhlíkatých materiálů (kód 7.14. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| Vztažné podmínky ---\|--- TZL\| TOC\| PAH4) 50\| 1001) 2002) 503)\| 0,2\| C A5) Vysvětlivky: 1) Platí pro formovací a mísicí zařízení, v nichž se zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě. 2) Platí pro kruhové pece pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly. 3) Platí pro jednotlivé komorové pece, spojené komorové a tunelové pece z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační prostředky na bázi dehtu. 4) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten. Platí pro zpracování pevného dehtu, z výroby surové pasty a surových bloků, z vypalování a opakovaného vypalování a z impregnace při výrobě uhlíku a/nebo grafitu. 5) Platí pouze pro stacionární zdrojestacionární zdroje zahrnuté do kategorie 6.8. přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Technická podmínka provozu: Odvádění emisí VOC z tepelných procesů při výrobě uhlíkatých materiálů do zařízení ke snižování emisí. 6.13. Krematoria a zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat (kód 7.15. dle přílohy č. 2 zákona) Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl zvířat a živočišných zbytků. Emisní limity [mg/m3]\| O2R [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- TZL\| NOx\| CO\| TOC 50\| 350\| 100\| 15\| 17\| A Technická podmínka provozu: Udržování takové teploty ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících znečišťujících látekznečišťujících látek (nejméně 850°C) s dobou setrvání spalin nejméně 2 s. 6.14. Veterinární asanační zařízení (kód 7.16. dle přílohy č. 2 zákona) Platí pro sběr, přepravu a neškodné odstraňování a další zpracování vedlejších živočišných produktů7) kategorie 1, 2 nebo 3 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1069/2009 na masokostní moučku, zpracované živočišné bílkoviny a tavený tuk8). Technická podmínka provozu: Za účelem předcházení emisí znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, skladování v uzavřených zásobnících a čištění přepravních zásobníků v uzavřených prostorech. 6.15. Regenerace a aktivace katalyzátorů pro katalytické štěpení ve fluidní vrstvě (kód 7.17. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]\| O2R [%]\| Vztažné podmínky ---\|---\|--- TZL\| SO2\| NOx 50\| 1700\| 700\| 17\| A 7. CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT 7.1. Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně (kód 8. přílohy č. 2 zákona) Technická podmínka provozu: Za účelem předcházení emisí znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit na všech částech technologie, včetně uskladnění a aplikace exkrementů, technicko-organizační opatření ke snížení těchto emisí např. využitím snižujících technologii, jejichž seznam je uveden ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. OBECNÉ EMISNÍ LIMITY Název znečišťující látky\| Hmotnostní tok [g/h]\| Hmotnostní koncentrace [mg/m3] ---\|---\|--- tuhé znečišťující látky\| ≤2500\| 200 >2500\| 150 oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý\| >20000\| 2500 oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý\| >10000\| 500 oxid uhelnatý\| >5000\| 500 organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)\| >3000\| 150 amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak\| >500\| 50 Sulfan\| >100\| 10 Sirouhlík\| >100\| 20 chlor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HCl\| >500\| 50 fluor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HF\| >100\| 10 Příloha č. 10 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍ EVIDENCE 1.1. Identifikace provozovateleprovozovatele a provozovny Stálé údaje Údaje o provozovateliprovozovateli Identifikační číslo provozovateleprovozovatele (IČ), bylo-li přiděleno, obchodní firma, sídlo a statutární zástupce nebo jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu. Údaje o provozovně Identifikační číslo provozovny (IČP), bylo-li přiděleno, název, počet stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů v provozovně, adresa provozovny), kód územně technické jednotky), odpovědná osoba, aktuální znění povolení provozu. 1.2. Údaje o stacionárním zdrojistacionárním zdroji Stálé údaje Pořadové (příp. také evidenční) číslo každého stacionárního zdrojestacionárního zdroje v rámci provozovny, název stacionárního zdrojestacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace, typ stacionárního zdrojestacionárního zdroje, zařazení stacionárního zdrojestacionárního zdroje podle zákona, výrobce, datum uvedení do provozu, směnnost, denní, týdenní a roční rytmus, jmenovitý tepelný výkon a příkon, projektovaná kapacita spalovny odpaduspalovny odpadu nebo výroby, tepelná účinnost spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje podle výrobce, druh topeniště, instalovaný elektrický výkon, druh výrobku, měrná jednotka množství výrobku, pořadová příp. evidenční čísla technologií ke snižování emisí a komínů nebo výduchů do nichž je stacionární zdrojstacionární zdroj zaústěn. Proměnné údaje Provozní hodiny (rok, měsíc, den), využití kapacity v %, množství vyrobené elektrické energie a množství vyrobeného tepla, včetně podílu množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění ve formě páry či horké vody, množství výrobku, adresy lokalit, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla kalendářním roce provozována činnost na několika místech. U stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, dosahované teploty a doby setrvání. 1.3. Údaje o palivechpalivech, surovinách nebo odpadech Proměnné údaje Druh a spotřeba palivpaliv, suroviny, tepelně zpracovávaného odpadu (den)), měsíc) rok), výhřevnost palivapaliva, hmotnostní toky jednotlivých druhů nebezpečných odpadů, jejich spalné teplo a obsah znečišťujících látekznečišťujících látek v nebezpečných odpadech (zejména polychlorovaných bifenylů, pentachlorfenolu, chloridů, fluoridů, síry a těžkých kovů), doklady o výsledcích analýz provedených podle § 17 odst. 2. U spaloven odpaduspaloven odpadu, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, hodnoty parametrů uvedených v odstavci 2 písm. a) části II přílohy č. 4. 1.4. Údaje o technologiích ke snižování emisí Stálé údaje Evidenční čísla a druh a počet technologií ke snižování emisí, výrobce, datum uvedení do provozu, odlučované znečišťující látkyznečišťující látky, garantovaná účinnost technologie ke snižování emisí případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci. Proměnné údaje Provozní doba (pokud je odlišná od provozních hodin stacionárního zdrojestacionárního zdroje), provozní účinnost, údaje o špatném fungování a o poruchách, objemový tok odpadního plynu, provozní parametr stanovený v provozním řádu dokladující plnění emisního limituemisního limitu. 1.5. Údaje o komínech a výduších Stálé údaje Pořadové, případně také evidenční číslo komínu nebo jiného výduchu, výška komínu od paty komínu, výška výduchu, převýšení ústí komínu nebo jiného výduchu nad okolním terénem, průřez v koruně komínu, zeměpisné souřadnice paty komínu nebo výduchu), materiál a tepelně-izolační vlastnosti komínu, vypouštěné znečišťující látkyznečišťující látky. Proměnné údaje Průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem nebo výduchem z technologie ke snižování emisí v místě měření emisí, v případě vypouštění emisí chladicí věží obsah vodní páry v odpadním plynu v %, časový režim vypouštění emisí z komína, výduchu nebo výpusti a provozní hodiny komína (výduchu nebo výpusti, pokud jsou odlišné od provozních hodin stacionárního zdrojestacionárního zdroje). 1.6. Údaje o emisích Stálé údaje Seznam znečišťujících látekznečišťujících látek, které má stacionární zdrojstacionární zdroj povinnost zjišťovat, na které látky se vztahuje jednorázové a na které kontinuální měření emisí a na které povinnost zjišťovat úroveň znečišťování výpočtem. Proměnné údaje Naměřená koncentrace znečišťující látkyznečišťující látky při referenčních podmínkách, hmotnostní tok znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emiseměrná výrobní emise, emisní faktoremisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, datum jednorázového měření emisí, datum ověření správnosti údajů kontinuálního měření, datum kalibrace systému kontinuálního měření, záznamy o překročení emisních limitůemisních limitů a přijatých opatřeních, roční hmotnostní bilance těkavých organických látek u stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědelorganických rozpouštědel, s výjimkou činnosti nanášení práškových plastů uvedené v části II bodu 4.4. přílohy č. 5, emisní faktoryemisní faktory použité pro výpočet. Jednotlivé údaje provozní evidence lze vést i samostatně v rámci provozní dokumentace, jako jsou např. operační listy, provozní deníky, záznamy v řídicím systému apod. Za součást provozní evidence jsou považovány protokoly z jednorázových měření emisí, protokoly z vyhodnocení a ověření kontinuálních měření emisí a doklady o kalibraci měřicích přístrojů a postup stanovení úrovně znečišťování výpočtem. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. NÁLEŽITOSTI SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE Obecné pokyny k vyplňování formulářů souhrnné provozní evidence: 1. Spalovací stacionární zdrojeSpalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující kapalná nebo plynná palivapaliva a spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3., na něž se vztahuje ustanovení § 6 odst. 8 zákona, spalující kapalná nebo plynná palivapaliva vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.2. v položkách 18. a 20. způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.2., 1.4. a 1.5. neohlašují. 2. Stacionární zdrojeStacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 10.2. vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.3. v položce 13 způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. neohlašují. 1\\. Údaje o provozovateli\| ---\|--- Identifikační číslo (IČ)1):\| Název provozovateleprovozovatele (obchodní firma nebo příjmení a jméno):\| Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):\| Adresa (obecobec, město - městská část):\| PSČ:\| 2\\. Údaje o provozovně\| Identifikační číslo provozovny (IČP)2):\| Identifikační číslo provozovny (IRZ)5):\| Identifikátor PID zařízení IPPC6):\| Územně technická jednotka (ÚTJ)3,4):\| Název provozovny:\| Adresa (ulice, číslo popisné/orientační)4):\| Adresa (obecobec, město - městská část)4):\| PSČ4):\| Souhrnná provozní evidence za rok:\| 1.1. Identifikace provozovateleprovozovatele a provozovny Vysvětlivky k tabulce: 1) Identifikační číslo (IČ), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČ vyplní ID přidělené ISPOP. 2) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené ISPOP - označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů. 3) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální územíkatastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek. 4) V případě zdroje, u nějž byla ve vykazovaném kalendářním roce provozována činnost na několika místech, se použije zástupná adresa, ÚTJ a souřadnice sídla krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje. 5) Identifikační číslo provozovny IRZ (integrovaný registr znečišťování životního prostředí), bylo-li přiděleno. 6) Identifikátor PID zařízení IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění), byl-li přidělen. 1.2. Souhrnná provozní evidence spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů a spaloven odpadůspaloven odpadů 1\| Pořadové číslo stacionárního zdrojestacionárního zdroje\| ---\|---\|--- 2\| Zařazení stacionárního zdrojestacionárního zdroje podle zákona\| 3\| Datum vydání povolení provozu\| 4\| Datum uvedení do provozu\| 5\| Název stacionárního zdrojestacionárního zdroje\| 6\| Tepelná účinnost [%]\| 7\| Jmenovitý tepelný výkon [MW]\| 8\| Instalovaný elektrický výkon [MW]\| 9\| Jmenovitý tepelný příkon [MW]\| 10\| Celkový jmenovitý tepelný příkon [MW]\| 11\| Projektovaná kapacita spalovny odpaduspalovny odpadu [t/rok]\| 12\| Druh topeniště\| 13\| Provozní hodiny [h/rok]\| 14\| Celkové provozní hodiny [h/rok]\| 15\| Využití kapacity [%]\| 16\| Teplo dodané k využití ze stacionárního zdrojestacionárního zdroje [GJ/rok]\| 17\| Podíl tepla dodaného ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií [%]\| 18\| Druh palivapaliva nebo odpadu\| 19\| Výhřevnost palivapaliva [kJ/kg, kJ/m3]\| 20\| Spotřeba palivapaliva nebo odpadů [t/rok, tis. m3/rok]\| 21\| Emise znečišťujících látekznečišťujících látek [t/rok]\| \| \| \| Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku: V případě spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů označených stejným kódem podle přílohy č. 2 k zákonu o jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW včetně, spalujících plynná palivapaliva, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně. 1 Pořadové číslo stacionárního zdrojestacionárního zdroje v rámci provozovny, přidělené ISPOP. 2 Zařazení stacionárního zdrojestacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) s uvedením doplňující informace, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla ve vykazovaném kalendářním roce provozována činnost na několika místech. 3 Uvede se datum vydání povolení provozu nebo jiného obdobného povolení vydaného podle dřívějších právních předpisů pro daný stacionární zdrojstacionární zdroj. 4 Uvede se datum prvního uvedení spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW do provozu. Pokud není skutečné datum uvedení do provozu známo a zdroj byl uveden do provozu před 20. 12. 2018, uvede se datum 1. 1. 1900. 5 Uvede se název stacionárního zdrojestacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace. 6 Vyplní se tepelná účinnost stacionárního zdrojestacionárního zdroje. 7 Vyplní se jmenovitý tepelný výkon spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje. 8 Vyplní se údaj o instalovaném elektrickém výkonu dle technické dokumentace stacionárního zdrojestacionárního zdroje znečišťování. 9 Vyplní se jmenovitý tepelný příkon spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje. 10 Vyplní se celkový jmenovitý tepelný příkon podle § 4 odst. 7 a 8 zákona. 11 Vyplní se údaj o projektované kapacitě spalovny odpadůspalovny odpadů dle technické dokumentace. 12 Vyplní se druh topeniště (např. roštové, fluidní, plynový hořák, atd.) dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. 13 Počet provozních hodin, po které byl spalovací stacionární zdrojspalovací stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu. 14 Celkový počet provozních hodin, po které byly spalovací stacionární zdrojespalovací stacionární zdroje, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4 odst. 7 a 8 zákona sčítají, ve vykazovaném roce provozovány. Je-li současně v provozu více spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4 odst. 7 a 8 zákona sčítají, každá hodina jejich společného provozu se započítává pouze jednou. Tento údaj se vyplňuje pouze u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a vyšším a u záložních zdrojů energie. 15 Počet provozních hodin stacionárního zdrojestacionárního zdroje za rok po přepočtu na stupeň využití instalované kapacity. 16 Celkové množství tepla dodaného k využití ze spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje ve vykazovaném kalendářním roce. 17 Celkové množství tepla dodaného do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona9) ve formě páry, horké či teplé vody, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let a jako procenta (%) z celkového množství vyrobeného užitného tepla dodaného k využití ze spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let. Tento údaj se vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a vyšším a u zdrojů využívajících výjimku z plnění emisních limitůemisních limitů na základě stanoveného minimálního podílu dodaného tepla. 18 Uvede se druh (druhy) spalovaného palivapaliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), u spaloven odpadůspaloven odpadů nebo u spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad společně s palivempalivem se uvede rovněž jako samostatná položka odpad (bez bližšího určení). 19 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti palivapaliva podle údajů dodavatele palivapaliva. 20 Uvede se celková spotřeba palivapaliva využívaného spalovacím stacionárním zdrojemspalovacím stacionárním zdrojem ve vykazovaném roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad, uvede se k údaji odpovídajícímu položce odpadu celkové množství tepelně zpracovaných odpadů. 21 Celkové množství emisí znečišťujících látekznečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzdušíovzduší ze stacionárního zdrojestacionárního zdroje za vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatelprovozovatel stacionárního zdrojestacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování. 1.3. Souhrnná provozní evidence jiných stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů 1\| Pořadové číslo stacionárního zdrojestacionárního zdroje\| ---\|---\|--- 2\| Zařazení stacionárního zdrojestacionárního zdroje podle zákona\| 3\| Označení sektoru\| 4\| Název stacionárního zdrojestacionárního zdroje\| 5\| Provozní hodiny [h/rok]\| 6\| Druh spalovaného palivapaliva nebo odpadu\| 7\| Výhřevnost palivapaliva v [kJ/kg, kJ/m3]\| 8\| Spotřeba spáleného palivapaliva a odpadů [t/rok, tis m3/rok]\| 9\| Spotřeba VOC (t/rok]\| dle § 21 písm. a)\| 10\| dle § 21 písm. b)\| 11\| dle § 21 písm. c)\| 12\| Druh výrobku\| 13\| Množství výrobku [t/rok]\| 14\| Emise znečišťujících látekznečišťujících látek [t/rok]\| \| \| \| Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku: V případě jiného stacionárního zdrojestacionárního zdroje, pro nějž je tato možnost uvedena v číselníku uveřejněném ve Věstníku MŽP, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně. 1 Pořadové číslo jiného stacionárního zdrojestacionárního zdroje v rámci provozovny, přidělené ISPOP. 2 Zařazení stacionárního zdrojestacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) s uvedením doplňující informace, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla ve vykazovaném kalendářním roce provozována činnost na několika místech. 3 Označení sektoru v souladu s nomenklaturou pro reporting (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP). 4 Název jiného stacionárního zdrojestacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP). 5 Počet provozních hodin, po které byl stacionární zdrojstacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu. 6 Uvede se druh (druhy) spalovaného palivapaliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP); v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady, uvede se jako samostatná položka odpad (bez bližšího určení). 7 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti palivapaliva podle údajů dodavatele palivapaliva. 8 Uvede se celková spotřeba palivapaliva využívaného stacionárním zdrojemstacionárním zdrojem ve vykazovaném kalendářním roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady, uvede se k údaji odpovídajícímu položce odpadu celkové množství spálených odpadů. 9-11 Spotřeba těkavých organických látek podle kategorií používaných těkavých organických látek podle § 21 písm. a), b) a c) této vyhlášky. 12 Druh výrobku u vybraných technologií (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP). 13 Množství výrobku v jednotkách uveřejněných ve Věstníku MŽP. 14 Celkové množství emisí znečišťujících látekznečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzdušíovzduší za stacionární zdrojstacionární zdroj a vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatelprovozovatel stacionárního zdrojestacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování. 1.4. Údaje o komínech a výduších 1\| Pořadové číslo výduchu/komínu\| ---\|---\|--- 2\| Pořadové číslo každého jednotlivého stacionárního zdrojestacionárního zdroje zaústěného do komína/výduchu\| 3\| Výška komínu/výduchu [m]\| 4\| Průřez v koruně komínu, průřez výduchu [m2]\| 5\| Zeměpisné souřadnice paty komínu/výduchu\| N\| 6\| E\| 7\| Průměrná rychlost plynů v [m/s]\| 8\| Průměrná teplota plynů [°C]\| 9\| Časový režim vypouštění emisí\| 10\| Provozní hodiny komína/výduchu [h/rok]\| 11\| Druh technologie ke snižování emisí\| 12\| Účinnost technologie ke snižování emisí\| 13\| Emise znečišťujících látekznečišťujících látek [t/rok]\| \| \| \| Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku: 1 Pořadové číslo komínu/výduchu v rámci provozovny, přidělené ISPOP. 2 Pořadové číslo stacionárního zdrojestacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3, u kterého jsou vypouštěny znečišťující látkyznečišťující látky, pro které má provozovatelprovozovatel stacionárního zdrojestacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování. 3 Stavební výška komínu nebo převýšení výduchu/komínu nad okolním terénem. 4 Plocha průřezu ústí komínu (vnitřní plocha v koruně komínu), plocha průřezu výduchu. 5,6 Zeměpisná šířka a délka umístění komínu/výduchu, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně přístroji GPS. 7 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná rychlost vzdušiny v ústí komínu/výduchu. 8 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná teplota vzdušiny v ústí komínu/výduchu. 9 Časový režim charakterizující denní, týdenní a roční období, v němž dochází k vypouštění podstatného množství škodlivin z komínu/výduchu dle schématu uveřejněného ve Věstníku MŽP (1 = znečišťující látkyznečišťující látky jsou v daném časovém úseku vypouštěny; 0 = je vypouštěno malé množství znečišťujících látekznečišťujících látek nebo nejsou v daném časovém úseku vůbec vypouštěny). 10 Provozní doba komínu/výduchu (doba, po kterou docházelo k vypouštění škodlivin z některého ze zaústěných stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů do komínu/výduchu). 11 Uvede se druh každé technologie ke snižování emisí každé znečišťující látkyznečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve věstníku MŽP); v případě tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek se uvede druh posledního stupně odlučovacího zařízení, v němž dochází ke snižování množství tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek. 12 Průměrná roční provozní účinnost každé technologie ke snižování emisí vyjádřená v % snížení koncentrace znečišťující látkyznečišťující látky vstupující do technologie ke snižování emisí. Není-li provozní účinnost sledována, uvede se garantovaná účinnost případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci. 13 Celkové množství emisí znečišťujících látekznečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) vypuštěných do ovzdušíovzduší za vykazovaný kalendářní rok daným komínem/výduchem, pro které má provozovatelprovozovatel stacionárního zdrojestacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 zákona. V případě, že dochází k vypouštění/úniku veškerých emisí ze stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů pouze jedním komínem/výduchem, tento údaj se nevyplňuje. 1.5. Údaje o měření emisí 1\| Pořadové číslo stacionárního zdrojestacionárního zdroje/zdrojů\| ---\|---\|--- 2\| Označení místa měření emisí\| 3\| Datum měření\| 4\| Emise znečišťujících látekznečišťujících látek\| specifický emisní limitemisní limit\| 5\| jednotka emisního limituemisního limitu\| 6\| emisní koncentrace BAT\| 7\| jednotka emisní koncentrace BAT\| 8\| hmotnostní koncentrace\| 9\| jednotka hmotnostní koncentrace\| 10\| hmotnostní tok [kg/h]\| 11\| měrná výrobní emiseměrná výrobní emise\| 12\| jednotka měrné výrobní emiseměrné výrobní emise\| Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku: 1 Pořadové číslo stacionárního zdrojestacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3. 2 Uvede se označení místa jednorázového nebo kontinuálního měření emisí dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace. 3 Datum posledního platného jednorázového měření emisí; v případě, že se zjišťování emisí provádí kontinuálním měřením, se datum měření nevyplňuje. 4 Uvede se specifický emisní limitemisní limit pro jednotlivé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) stanovený v povolení provozu, a pokud v povolení provozu specifický emisní limitemisní limit stanoven není, emisní limitemisní limit platný pro daný stacionární zdrojstacionární zdroj podle této vyhlášky. 5 Jednotka specifického emisního limituemisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP). 6 Emisní koncentrace odpovídající horní hranici úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) podle informací zveřejňovaných Evropskou komisí odpovídající příslušnému stacionárnímu zdrojistacionárnímu zdroji. Vyplní se v údajích za r. 2016 a v dalším období v případě uplatnění § 15, odst. 5 a odst. 6, písm. b) zákona. 7 Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP). 8 Hmotnostní koncentrace emisí jednotlivých znečišťujících látekznečišťujících látek přepočtená na podmínky stanovené pro emisní limitemisní limit stacionárního zdrojestacionárního zdroje v právním předpisu v mg.m-3, případně v jiných jednotkách uvedených v řádku č. 9; v případě kontinuálního měření se uvede hodnota vypočtená jako aritmetický průměr všech platných denních hodnot za kalendářní rok. 9 Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limitemisní limit (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP). 10 Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látekznečišťujících látek za hodinu. 11 Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látekznečišťujících látek a vztažné veličiny, která je stanovena pro emisní limitemisní limit stacionárního zdrojestacionárního zdroje v právním předpisu. 12 Jednotka měrné výrobní emiseměrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP). Příloha č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍHO ŘÁDU 1. Identifikace stacionárního zdrojestacionárního zdroje (stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů) a provozovny, ve které je stacionární zdrojstacionární zdroj umístěn, provozovateleprovozovatele, případně majitele stacionárního zdrojestacionárního zdroje. 2. Podrobný popis stacionárního zdrojestacionárního zdroje a dále popis technologií ke snižování emisí a jejich funkce. Číslování stacionárního zdrojestacionárního zdroje je shodné s provozní evidencí stacionárního zdrojestacionárního zdroje a v jednoznačné návaznosti na platné provozní a technologické předpisy provozovateleprovozovatele. 3. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná o záložní zdroj energie. 4. Vstupy do technologie - zpracovávané suroviny, palivapaliva a odpady tepelně zpracovávané ve stacionárním zdrojistacionárním zdroji. V případě tepelného zpracování odpadutepelného zpracování odpadu členění odpadu podle katalogu odpadů, uvedení minimálních a maximálních hmotnostních toků nebezpečných odpadů, jejich minimální a maximální výhřevnost a maximální obsahy PCB, pentachlorfenolu, chloru, fluoru, síry a těžkých kovů, případně jiných látek. 5. Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojíchstacionárních zdrojích se vstupními surovinami a s palivypalivy, mechanismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací (detailní podmínky zpracování surovin a podmínky spalování palivpaliv, podmínky provozu technologií ke snižování emisí nebo dalších operací sloužících ke snižování emisí).) 6. Výstupy z technologie - znečišťující látky a jejich vlastnosti, množství a způsob zacházení s nimi, místa výstupu znečišťujících látekznečišťujících látek ze stacionárního zdrojestacionárního zdroje do vnějšího ovzdušíovzduší. 7. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního zdrojestacionárního zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH). V případě stacionárního zdrojestacionárního zdroje, u nějž je emisní limitemisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující plnění emisního limituemisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot. 8. Popis měřicího místa pro jednorázové měření emisí. 9. Druh, odhadované množství a vlastnosti znečišťujících látekznečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě poruchy nebo havárie stacionárního zdrojestacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu. 10. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdrojestacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování. 11. Aktuální spojení) na příslušný orgán ochrany ovzdušíochrany ovzduší, způsob podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzdušíochrany ovzduší a veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích. 12. Způsob předcházení haváriím a poruchám; opatření, která jsou nebo budou provozovatelemprovozovatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a poruch a uvedení postupů provozovateleprovozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního zdrojestacionárního zdroje.) U stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nejvýše přípustné doby pro jakékoli technicky nezamezitelné odstávky, poruchy nebo závady technologického zařízení sloužícího ke snižování emisí nebo měřicích přístrojů, během kterých může koncentrace znečišťujících látekznečišťujících látek překročit stanovené hodnoty emisních limitůemisních limitů. 13. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřícího systému při výpadku kontinuálního měření emisí, z důvodů poruchy nebo údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním roce. Neplatným dnem z hlediska kontinuálního měření emisí se rozumí den, ve kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z důvodu poruchy nebo údržby kontinuálního měření neplatné. V případě vyhodnocování půlhodinových intervalů tvoří neplatnou hodinovou hodnotu dvě neplatné půlhodinové průměrné hodnoty v rámci jedné hodiny. 14. Vymezení doby uvádění spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů do provozu a jejich odstavování z provozu. 15. Termíny kontrol, revizí a údržby technologických zařízení sloužících ke snižování emisí. Uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných osob.) 16. Definice poruch a havárií s dopadem na vnější ovzdušíovzduší a jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii stacionární zdrojestacionární zdroje a podmínky odstavení stacionárního zdrojestacionárního zdroje z provozu.) 17. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojůspalovacích stacionárních zdrojů. 18. Výjimečné situace - odůvodnění neplnění stanovených emisních limitůemisních limitů v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látekznečišťujících látek při opravách, najíždění nebo odstavování stacionárního zdrojestacionárního zdroje.) 19. ProvozovatelProvozovatel chovu hospodářských zvířat dále uvede a) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat, b) způsob odvádění amoniaku do ovzdušíovzduší, c) referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí „Stanovení kategorie a uplatnění snižujících technologií u zemědělských zdrojů“ pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pozemek, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do ovzdušíovzduší, a které budou v rámci plánu u stacionárního zdrojestacionárního zdroje instalovány, nebo jiné technologie snižující emise amoniaku, d) další související technickoorganizační opatření. 20. ProvozovatelProvozovatel stacionárního zdrojestacionárního zdroje vypouštějící fugitivní emise tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek, nebo provozovatelprovozovatel stacionárního zdrojestacionárního zdroje, jehož součástí je výroba, zpracování, úprava, doprava, nakládka, vykládka a skladování prašných materiálů uvede v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení tuhých znečišťujících látekznečišťujících látek a resuspenze prachu. 21. ProvozovatelProvozovatel stacionárního zdrojestacionárního zdroje emitujícího znečišťující látkyznečišťující látky obtěžující zápachem, zejména kategorie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10, 7.11, 7.12, 7.16 a 8 přílohy č. 2 k zákonu, uvede v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení emisí těchto látek 22. Podpis provozovateleprovozovatele nebo v případě právnické osoby jejího statutárního zástupce nebo jím pověřené osoby. Vysvětlivky: ) Přípustný je odkaz na jinou dokumentaci provozovateleprovozovatele, která bude požadované údaje obsahovat. ) Takto označené údaje mohou být zpracovány společné pro všechny stacionární zdrojestacionární zdroje jediné provozovny. Příloha č. 13 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ODBORNÉHO POSUDKU 1. Určení posudku, základní identifikační údaje: Identifikační údaje zadavatele odborného posudku. Identifikační údaje zpracovatele odborného posudku, datum zpracování odborného posudku. Účel zpracování odborného posudku. Odborný posudek může být podepsán také platným elektronickým podpisem. 2. Obecné údaje: Podklady (popis šetření na místě, popis projektové dokumentace, metodické pokyny MŽP, protokoly autorizovaného měření, atd.). Identifikační údaje záměru (název stacionárního zdrojestacionárního zdroje, adresa, provozovatelprovozovatel, IČ provozovateleprovozovatele). Popis umístění stacionárního zdrojestacionárního zdroje (vzdálenost od nejbližší obytné zástavby, mapa oblasti s vyznačeným záměrem, měřítkem a legendou). 3. Popis stacionárního zdrojestacionárního zdroje a jeho provozu: Podrobný popis stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, pro které je posudek zpracován, resp. zdrojů, které jsou nově pořizovány a zdrojů, kterých se týkají jakékoliv změny; pro přehlednost výčet a stručný popis dotčených stávajících stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, 1) které stacionární zdrojestacionární zdroje (související s posuzovanými stacionárními zdrojistacionárními zdroji) jsou již provozovány, 2) u kterých zdrojů dochází ke změnám, v čem změny spočívají, 3) které zdroje vznikají v provozovně nově. Popis výrobního programu, údaj o provozu stacionárního zdrojestacionárního zdroje (počet provozních hodin, směnnost provozu). Projektovaná kapacita, jmenovitý tepelný příkon, výkon, spotřeba surovin, palivpaliv, látek apod. Informace o látkách, surovinách, palivechpalivech apod. vstupujících do procesu včetně jejich projektovaných spotřeb a vlastností. Porovnání stávajícího stavu s plánovaným stavem (informace o všech změnách, které realizací nastanou). Popis technologického procesu. Popis používané technologie, technický popis všech technologických zařízení (např. výrobce, typ, funkce, výkon, příkon, kapacita, provozní hodiny apod.). U spalovacích zdrojů dále používané palivopalivo a charakteristiky týkající se uvažovaného palivapaliva (množství palivapaliva, obsah popelovin, obsah síry, výhřevnost, skupenství, vlhkost apod.) a porovnání s parametry uvedenými v příloze č. 3 této vyhlášky. Používané suroviny v jednotlivých technologických stupních. Údaje o vzduchotechnice (samostatný či společný odvod odpadních plynů do vnějšího ovzdušíovzduší, charakteristika výduchů, umístění, počet, rychlost odsávané vzdušiny, stavové podmínky, výška komína), systém řízení, regulace a měření procesů (manuální/kontinuální/automatika). Zhodnocení umístění měřících míst s ohledem na požadavky norem. Podrobný popis technologií ke snižování emisí (garantovaná účinnost, způsob zajištění garantované účinnosti, způsob a interval výměny sorbentu apod.). Odborný posudek musí být doplněn schématickým nákresem areálu (opatřen legendou) s uvedením jednotlivých stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, jednotlivých výduchů a nákresem umístění měřicích míst. Posouzení aplikace sčítacího pravidla dle § 4 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb. Údaje o referenčních stavbách, schémata, nákresy (jsou-li k dispozici). Porovnání použitých technologií ke snižování emisí s nejlepšími dostupnými technikami (referenční dokumenty o BAT, Závěry o BAT) u zdrojů spadajících do působnosti těchto referenčních dokumentů. U ostatních stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů porovnání navrženého technického řešení s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi. Návrh zařazení uvedené technologie podle přílohy č. 2 k zákonu. 4. Emisní charakteristika stacionárního zdrojestacionárního zdroje: Specifikace znečišťujících látekznečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdrojestacionárního zdroje včetně emisí látek obtěžujících zápachem a fugitivních emisí. Musí být uvedeny všechny látky, případně skupiny látek, které mohou obtěžovat zápachem včetně koncentračních hodnot. Dále jsou uvedeny naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdrojistacionárním zdroji (přílohou kopie měřicího protokolu), případně na referenčním stacionárním zdrojistacionárním zdroji obdobné technologie (jsou-li k dispozici), vypočet emisí. Přehled stávajícího množství emisí uvolňované ze stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů a jejich porovnání s výhledovým stavem. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími právními předpisy. V případě stacionárního zdrojestacionárního zdroje, u nějž je emisní limitemisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, návrh vhodného provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující za všech okolností plnění emisního limituemisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot. 5. Zhodnocení úrovně znečištěníúrovně znečištění ovzdušíovzduší v lokalitě, kde má být stacionární zdrojstacionární zdroj umístěn: Zhodnocení vývoje úrovně znečištěníúrovně znečištění ovzdušíovzduší relevantními znečišťujícími látkamiznečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu (zhodnocení plnění imisních limitůimisních limitů). Posouzení splnění požadavků vyplývajících z Programů zlepšování kvality ovzdušíovzduší, vyhodnocení možnosti snížení emisí dle opatření kap. E dotčeného Programu. 6. Závěr a doporučení podmínek provozu: Návrh emisních limitůemisních limitů a podmínek provozu vycházející z použití nejlepších dostupných technik s ohledem na konkrétní umístění stacionárního zdrojestacionárního zdroje, z opatření uvedených v Programech zlepšování kvality ovzdušíovzduší a z úrovně znečištěníúrovně znečištění ovzdušíovzduší v dané lokalitě. Návrh podmínek pro činnosti a provoz technologií souvisejících s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdrojestacionárního zdroje. Návrh opatření vhodných pro zahrnutí do provozního řádu. Shrnutí případných rizik s ohledem na množství a charakter emisí znečišťujících látekznečišťujících látek, na kvalitu ovzdušíovzduší a na vzdálenost od obytné zástavby. Zhodnocení rizik přímého působení stacionárního zdrojestacionárního zdroje prachem a zápachem a návrh podmínek provozu nebo emisních limitůemisních limitů směřujících k jejich eliminaci, resp. ke snížení prašnosti nebo emisí znečišťujících látekznečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem. Závěr ohledně splnění požadavků vyplývajících z Programu zlepšování kvality ovzdušíovzduší a opatření k jejich naplnění. Závěr o plnění legislativních požadavků. Příloha č. 14 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROTOKOLU O JEDNORÁZOVÉM MĚŘENÍ EMISÍ 1. Datum provedení jednorázového měření emisí, datum vystavení protokolu 2. Jména osob provádějících jednorázové měření emisí 3. Jméno a podpis osoby odpovědné za správnost provedení měření a zpracování protokolu (odpovědný zástupce pro výkon autorizované činnosti) 4. Identifikace provozovateleprovozovatele stacionárního zdrojestacionárního zdroje 5. Účel jednorázového měření emisí 6. Předmět jednorázového měření emisí (pořadové číslo měřeného stacionárního zdrojestacionárního zdroje přidělené systémem ISPOP, základní technická data stacionárního zdrojestacionárního zdroje a instalovaných technologií ke snižování emisí), další související údaje (technologické vstupy a výstupy), hodnoty proměnných parametrů zařízení ke snižování emisí 7. Umístění měřicího místa, porovnání s požadavky určených norem, zhodnocení dopadu odchylky od normy, v případě nejednoznačnosti nákres s vyznačením odběrových míst 8. Rozsah jednorázového měření emisí (měřené veličiny včetně doprovodných veličin), metody stanovení jednotlivých znečišťujících látekznečišťujících látek a jejich skupin včetně odkazů na normy a standardní operační postupy 9. Použitá přístrojová technika (odběrová zařízení, analyzátory a jejich rozsahy, měřidla dalších souvisejících veličin), kalibrační materiály, způsoby sběru a vyhodnocování dat 10. Oblast spolupráce (identifikace spolupracujícího akreditovaného subjektu, předmět spolupráce - stanovované veličiny, metody stanovení) 11. Údaje o průběhu jednorázového měření emisí (odběry vzorků, slepé pokusy, měření souvisejících veličin, hodnoty provozních parametrů včetně hodnot parametrů zařízení ke snižování emisí) 12. Soubory výsledků naměřených veličin včetně stavových a dalších doprovodných veličin 13. Seznam dokumentů použitých pro jednorázové měření emisí a jeho vyhodnocení (právní předpisy, normy, standardní operační postupy), seznam značek 14. Vyhodnocení jednorázového měření emisí, které obsahuje: emisní limitemisní limit a podmínky za jakých je stanoven, výsledky naměřených hodnot koncentrací znečišťujících látekznečišťujících látek a souvisejících doprovodných veličin z jednotlivých měření, hodnoty hmotnostních koncentrací znečišťujících látekznečišťujících látek z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je stanoven emisní limitemisní limit a průměrnou hodnotu této hmotnostní koncentrace za celou dobu měření, hmotnostní tok a její měrnou výrobní emisiměrnou výrobní emisi. Příloha č. 15 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ROZPTYLOVÉ STUDIE 1. Zadání rozptylové studie 2. Použitá metodika výpočtu 3. Vstupní údaje 3.1. Umístění záměru Popis řešeného území, popis a mapa umístění zdroje ve vztahu k obytné a jiné zástavbě a reliéfu území. Mapové podklady jsou opatřeny legendou, měřítkem, identifikací souřadného systému a použitého digitálního výškopisu. 3.2. Údaje o zdrojích a) Popis technologického vybavení zdroje, souvisejících technologií a počtu provozních hodin. b) Podkladové údaje o emisích (z posuzovaného zdroje i emise přímo související s tímto zdrojem a emise z technologicky propojených či navazujících záměrů bez ohledu na investora) a výduších, a to: i. emisní koncentrace nebo hmotnostní toky znečišťujících látekznečišťujících látek, ii. průtoky odpadních vzdušin, jejich teplota a rychlost ve vyústění, iii. celkové roční emisní bilance látek; pro výpočet výchozího stavu se použijí emise vykázané v souhrnné provozní evidenci; pro roční emisní bilanci se použije pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data dostupná; pro výpočet emisí nového zdroje se použije příslušný emisní limitemisní limit nebo emisní faktoremisní faktor; použít lze také nižší emisní koncentraci, pokud bude zajištěno plnění této emisní koncentrace technickými podmínkami provozu stacionárního zdrojestacionárního zdroje uloženými v povolení provozu, iv. specifikace výduchů (konstrukce, výška, průměr). Množství spalin nebo odpadních vzdušin je doloženo technickou dokumentací zdroje nebo přiloženým výpočtem včetně vysvětlení postupu výpočtu. c) V případě emisí z mobilních zdrojůmobilních zdrojů jsou uvedeny rovněž údaje o intenzitě dopravy (denní a maximální hodinová intenzita; údaje o pojezdech vozidel) a složení dle kategorií a emisních tříd vozidel. 3.3. Meteorologické podklady Je uvedena větrná růžice odpovídající dané lokalitě, a to jak graficky, tak tabelárně s četností výskytu jednotlivých tříd stability a tříd rychlosti větru vzhledem k rozptylovým podmínkám v atmosféře a období, pro které byla zpracována. V případě volby větrné růžice jiné lokality je nutno uvést důvody a popsat případný vliv na přesnost výsledků. 3.4. Popis referenčních bodů Krok sítě výpočtových bodů je volen tak, aby byly vyhodnoceny maximální úrovně znečištěníúrovně znečištění v místě dotyku kouřové vlečky s terénem resp. v místě dosažení výpočtové (respirační) výšky. Volba velikosti modelovaného území zohledňuje i umístění zdroje a výškový profil území. Zohledněna musí být místa s nejvyšší koncentrací obyvatel v zájmovém území v podobě vybraných specifických referenčních bodů, jedná se zejména o nejbližší obytnou zástavbu, vzdělávací a zdravotnická zařízení apod. Výpočtová síť a vybrané specifické referenční body jsou zobrazeny v mapě tak, aby bylo zřejmé jejich rozložení s ohledem na obytnou zástavbu v okolí zdroje nebo v zájmovém území. 3.5. Znečišťující látkyZnečišťující látky a příslušné imisní limity Seznam relevantních znečišťujících látekznečišťujících látek včetně typu počítaných koncentrací (hodinové, denní koncentrace, roční průměrná koncentrace, apod.) a příslušných imisních limitůimisních limitů. 3.6. Hodnocení úrovní znečištěníúrovní znečištění v předmětné lokalitě Při hodnocení stávající úrovně znečištěníúrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištěníúrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km, ve formátu shapefile (.shp ESRI). Tyto mapy zveřejňuje ministerstvo na internetových stránkách. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látkyznečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven imisní limitimisní limit. Dále jsou uvedeny koncentrace znečišťujících látekznečišťujících látek naměřených na nejbližších stanicích imisního monitoringu. 4. Výsledky rozptylové studie Výsledky rozptylové studie jsou uvedeny a) ve stručném komentáři hodnotícím budoucí úrovně znečištěníúrovně znečištění ovzdušíovzduší a předpoklad plnění imisních limitůimisních limitů, b) v tabulkové formě (v případě výpočtu pro jednotlivé vybrané referenční body; pokud je výpočet prováděn v pravidelné síti referenčních bodů, lze výsledky v tabulkové formě přiložit k rozptylové studii na CD, zde je nutné číslo referenčního bodu doplnit jeho souřadnicemi), c) kartograficky (s uvedením umístění zástavby, mapy jsou v definovaném měřítku). 5. Návrh kompenzačních opatření Přesná identifikace stacionárního zdrojestacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, pro které budou prováděna kompenzační opatření. Podrobný popis kompenzačních opatření s termínem jejich realizace, v případě opakovaně uplatňovaných opatření s časovým plánem. Jsou popsána rizika realizace kompenzačních opatření a způsoby minimalizace těchto rizik. Je proveden výpočet podle § 27 dokládající dostatečnost navržených kompenzačních opatření. 6. Závěrečné hodnocení Kromě vyhodnocení vypočtených příspěvků k úrovni znečištěníúrovni znečištění je komentováno také plnění imisních limitůimisních limitů při zohlednění stávající úrovně znečištěníúrovně znečištění a příspěvku nového stacionárního zdrojestacionárního zdroje. Zároveň jsou komentována navržená kompenzační opatření a jejich přínos ke kvalitě ovzdušíovzduší v dané oblasti. 7. Seznam použitých podkladů Příloha č. 16 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Koeficienty významnosti pro výpočet kompenzačních opatření Efektivní výška zdroje) [m]\| Koeficient významnosti\| Efektivní výška zdroje) [m]\| Koeficient významnosti ---\|---\|---\|--- 0 - 1,5\| 50\| > 28 - 31\| 23 > 1,5 - 2,5\| 48\| > 31 - 35\| 22 > 2,5 - 3\| 46\| > 35 - 38\| 21 > 3 - 3,5\| 44\| > 38 - 43\| 20 > 3,5 - 4\| 42\| > 43 - 47\| 19 > 4 - 4,5\| 41\| > 47 - 53\| 18 > 4,5 - 5\| 40\| > 53 - 58\| 17 > 5 - 6\| 39\| > 58 - 65\| 16 > 6 - 6,5\| 38\| > 65 - 72\| 15 > 6,5 - 7\| 37\| > 72 - 80\| 14 > 7 - 8\| 36\| > 80 - 89\| 13 > 8 - 9\| 35\| > 89 - 99\| 12 > 9 - 10\| 34\| > 99 - 110\| 11 > 10 - 11\| 33\| > 110 - 122\| 10 > 11 - 12\| 32\| > 122 - 135\| 9 > 12 - 13,5\| 31\| > 135 - 150\| 8 > 13,5 - 15\| 30\| > 150 - 167\| 7 > 15 - 16,5\| 29\| > 167 - 185\| 6 > 16,5 - 18,5\| 28\| > 185 - 206\| 5 > 18,5 - 20,5\| 27\| > 206 - 229\| 4 > 20,5 - 23\| 26\| > 229 - 254\| 3 > 23 - 25\| 25\| > 254 - 282\| 2 > 25 - 28\| 24\| > 282 a více\| 1 ) Pro výpočet efektivní výšky zdroje se použije II. třída stability a rychlost větru 5 m.s-1. Příloha č. 17 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. ZPŮSOB STANOVENÍ SPECIFICKÉHO EMISNÍHO LIMITU PRO LÁTKY OBTĚŽUJÍCÍ ZÁPACHEM Specifický emisní limitemisní limit pro znečišťující látkuznečišťující látku nebo skupinu látek obtěžující zápachem se stanoví následujícím postupem: a) zjistí se množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem, b) identifikují se vhodná primární i sekundární opatření k omezení znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem s ohledem na technologii a jejich účinnost, c) v návaznosti na stanovené výchozí množství znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem, vybraná opatření a jejich účinnost se stanoví výstupní množství znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem v odpadním plynu, d) specifický emisní limitemisní limit pro znečišťující látkyznečišťující látky obtěžující zápachem se stanoví tak, aby s ohledem na způsob vyhodnocování plnění specifického emisního limituemisního limitu a proměnlivost provozních podmínek zajišťoval provoz stacionárního zdrojestacionárního zdroje na úrovni odpovídající stanovenému výstupnímu množství znečišťujících látekznečišťujících látek obtěžujících zápachem, a aby současně zajišťoval správnou funkci nebo provádění opatření ke snižování emisí. Výše uvedený postup je možné využít, pouze pokud lze znečišťující látkyznečišťující látky obtěžující zápachem u stacionárního zdrojestacionárního zdroje odvádět definovaným výduchem. Příloha č. 18 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. A) Doklad o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdrojespalovacího stacionárního zdroje 1.5MB B) Údaje ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností 1MB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES, ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím. Směrnice Rady 1999/13/ES ze dne 11. března 1999 o omezování emisí těkavých organických látek vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení. Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a omezování znečišťování životního prostředí azbestem. Směrnice Rady 92/112/EHS ze dne 15. prosince 1992 o postupech ke slaďování programů omezování a konečného vyloučení znečišťování způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého. Směrnice Komise 2014/99/EU ze dne 21. října 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice 2009/126/ES o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2193/EU ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení. 2) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 5) Vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší, ve znění vyhlášky č. 154/2014 Sb. ) neplatí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn 6) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 39 odst. 1 písm. a) a § 41 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. 8) Příloha č. I nařízení Komise (EU) č. 142/2011. 9) Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. ) V případě zdroje, u nějž je v povolení provozu stanovena činnost na několika místech, zástupná adresa sídlo krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje. ) Neplatí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn *) Neplatí pro záložní zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. s dobou provozu do 300 h ročně.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 414/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 414/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 30. 11. 2012, částka 150/2012 414 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 15. listopadu 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 13. dubna 2013 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Choteč\| Jičín\| Královéhradecký Ministr: Kubice v. r.
Vyhláška č. 411/2012 Sb.	Vyhláška č. 411/2012 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem BV 341 (pramen VIOLA) v katastrálním území Luhačovice Vyhlášeno 30. 11. 2012, datum účinnosti 15. 12. 2012, částka 150/2012 * § 1 - Stanovení ochranného pásma I. stupně * § 2 - Účinnost k vyhlášce č. 411/2012 Sb. Aktuální znění od 15. 12. 2012 411 VYHLÁŠKA ze dne 19. listopadu 2012 o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem BV 341 (pramen VIOLA) v katastrálním území Luhačovice Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon): § 1 Stanovení ochranného pásma I. stupně (K § 21 odst. 1 a § 22 lázeňského zákona) (1) K ochraně přírodního léčivého zdroje minerální vody VIOLA, který je jímán vrtem BV 341 na pozemkové parcele č. 950/2 katastrálního územíkatastrálního území Luhačovice, obecobec Luhačovice (dále jen „zdroj VIOLA“), se stanoví ochranné pásmo I. stupně, které je současně pásmem fyzické ochrany zdroje. (2) Ochranné pásmo I. stupně zdroje VIOLA tvoří bezprostřední okolí zdroje VIOLA a je vymezeno pozemkovou parcelou č. 950/2 katastrálního územíkatastrálního území Luhačovice. (3) Vymezení ochranného pásma I. stupně zdroje VIOLA je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 1 000, která je uvedena v příloze k této vyhlášce. Vymezení ochranného pásma I. stupně v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 1 000 je k nahlédnutí na Ministerstvu zdravotnictví, na Městském úřadu v Luhačovicích a na Krajském úřadu Zlínského kraje. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 2012. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 411/2012 Sb. OCHRANNÉ PÁSMO I. STUPNĚ PŘÍRODNÍHO LÉČIVÉHO ZDROJE MINERÁLNÍ VODY VIOLA M 1 : 1000 1.7MB
Vyhláška č. 410/2012 Sb.	Vyhláška č. 410/2012 Sb. Vyhláška o stanovení pravidel a postupů při lékařském ozáření Vyhlášeno 30. 11. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 150/2012 * § 1 - Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje * § 2 - Rozsah a způsob optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření * § 3 - Obsah činností indikujícího lékaře a aplikujícího odborníka, kteří se podílejí na lékařském ozáření * § 4 - Pravidla a postupy při radiační ochraně osob ozařovaných pro lékařsko-právní postupy bez lékařské indikace * § 5 - Pravidla a postupy při radiační ochraně při lékařském ozáření v rámci pracovnělékařských služeb a preventivní zdravotní péče * § 6 - Pravidla a postupy při radiační ochraně osob v rámci dobrovolné účasti zdravých osob nebo pacientů na lékařském ověřování nezavedené metody spojené s lékařským ozářením * § 7 - Pravidla a postupy radiační ochrany pacientek ozařovaných v průběhu těhotenství a kojení * § 8 - Pravidla a postupy při radiační ochraně nezletilého pacienta v rámci jeho lékařského vyšetření nebo léčby * § 9 - Pravidla a postupy hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy * § 10 - Minimální požadavky na personální zabezpečení externího klinického auditu * § 11 - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2012 410 VYHLÁŠKA ze dne 21. listopadu 2012 o stanovení pravidel a postupů při lékařském ozáření Ministerstvo zdravotnictví v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 95 odst. 4 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (dále jen „zákon“) k provedení § 72 odst. 3 zákona: § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) pravidla ochrany zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením, b) pravidla a postupy při radiační ochraně osob při lékařském ozáření neupravené národními radiologickými standardynárodními radiologickými standardy. § 2 Rozsah a způsob optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření V rámci optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření se vedle postupů stanovených právními předpisy upravujícími mírové využívání jaderné energie a ionizujícího záření2) zajistí tyto postupy: a) při vyšetření v oblasti radiodiagnostiky, včetně intervenční radiologie a kardiologie, se použije zobrazovací metoda tak, aby dávky ve tkáních byly co nejnižší, aniž by se tím omezilo získání nezbytných radiodiagnostických informací, b) při vyšetření v oblasti nukleární medicíny se aplikuje pouze nezbytné množství radionuklidu o požadované čistotě a aktivitě, které zaručuje dostatečnou diagnostickou informaci při co nejnižší radiační zátěži pacienta, c) při výkonech v oblasti radioterapie se zajistí, aby lékařské ozáření směřovalo na cílový objem tkání, na který je léčba zářením zaměřena; ozáření cílového objemu tkání se provádí pouze v rozsahu nezbytném k dosažení požadovaného léčebného účinku a ozáření ostatních tkání musí být tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout bez omezení léčebného přínosu. § 3 Obsah činností indikujícího lékaře a aplikujícího odborníka, kteří se podílejí na lékařském ozáření (1) Indikující lékařIndikující lékař a aplikující odborníkaplikující odborník v rámci procesu odůvodnění lékařského ozáření a) vždy vezme v úvahu účinky, přínosy a rizika dostupných metod, které vedou k témuž cíli, avšak nezahrnují žádné ozáření ionizujícím zářením nebo způsobují nižší ozáření ionizujícím zářením, b) se dotáže před každým použitím zdroje ionizujícího záření k lékařskému ozáření pacienta na předchozí aplikace radionuklidů a ionizujícího záření, které by mohly mít význam pro uvažované vyšetřování nebo léčbu; u ženy v reprodukčním věku se též dotáže na těhotenství nebo kojení dítěte; zjištěné údaje, které by mohly mít význam pro uvažované vyšetřování nebo léčbu, zaznamená do zdravotnické dokumentace pacienta. (2) Indikující lékařIndikující lékař dále a) jestliže doporučí provedení lékařského ozáření, v žádosti k provedení lékařského ozáření kromě náležitostí stanovených právními předpisy upravujícími obsah a náležitosti zdravotnické dokumentace3) dále uvede 1. klinickou diagnózu a číselnou diagnózu podle Mezinárodního statistického klasifikačního seznamu nemocí a přidružených zdravotních problémů, 2. informace o skutečnostech významných pro provedení lékařského ozáření pacienta, 3. cíl, očekávaný přínos a odůvodnění požadavku lékařského ozáření, 4. údaje o předchozích aplikacích radionuklidů a ionizujícího záření, které by mohly mít význam pro uvažované vyšetření nebo léčbu, b) zpracovává zvláštní písemné odůvodnění, jde-li o ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36 zákona. (3) Aplikující odborníkAplikující odborník dále posoudí cíl a očekávaný přínos vyžádaného lékařského ozáření a provedení ozáření a) schválí; v takovém případě v souladu s místními radiologickými standardy určí pracoviště, konkrétní zdroj ionizujícího záření, termín a čas pro provedení lékařského ozáření, nebo b) zamítne; v takovém případě tuto skutečnost uvede v informaci o vyšetření nebo léčbě, a připojí své jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum a podpis; k informaci o vyšetření nebo léčbě v elektronické formě připojí svůj uznávaný elektronický podpiselektronický podpis. § 4 Pravidla a postupy při radiační ochraně osob ozařovaných pro lékařsko-právní postupy bez lékařské indikace Při ozáření osoby v rámci lékařsko-právních postupů bez lékařské indikace se použijí pouze uznávané medicínské postupy. Při zjišťování, zda je ozáření v rámci lékařsko-právních postupů odůvodněno, se přihlíží ke zvláštní povaze účelu tohoto ozáření, jímž není diagnostický nebo léčebný přínos včetně přímého přínosu pro zdraví osoby, která ozáření podstupuje. Dávka nebo parametry ozáření umožňující odhad dávky nebo aktivita určená a aplikovaná v rámci lékařského ozáření se zaznamenává do zdravotnické dokumentace vedené o osobě uvedené ve větě první. § 5 Pravidla a postupy při radiační ochraně při lékařském ozáření v rámci pracovnělékařských služeb a preventivní zdravotní péče (1) Při lékařském ozáření osoby v rámci pracovnělékařských služeb a preventivní zdravotní péče, včetně vyhledávacích vyšetření, se použijí pouze uznávané medicínské postupy. Při zjišťování, zda je ozáření odůvodněno, se přihlíží ke zvláštní povaze účelu tohoto ozáření, jímž je zjištění onemocnění. Dávka nebo parametry ozáření umožňující odhad dávky nebo aktivita určená a aplikovaná v rámci lékařského ozáření se zaznamenává do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. (2) Lékařské ozáření v rámci preventivní péče, včetně nově zaváděných vyhledávacích vyšetření, může být provedeno pouze tehdy, pokud je optimalizační studií prokázáno, že celospolečenský přínos plynoucí z preventivní péče bude vyšší než možná újma způsobená ionizujícím zářením. (3) Optimalizační studie je postup, který zajišťuje odůvodnění a optimalizaci ozáření při lékařském ozáření, které je součástí preventivní péče, včetně vyhledávacích vyšetření, a provádí se před zařazením lékařského ozáření do postupů v rámci poskytování preventivní péče. V průběhu zpracování optimalizační studie se zejména vzájemně porovnává předpokládaný počet osob, které budou vystaveny lékařskému ozáření, předpokládaná úspěšnost zjištění vyhledávaného onemocnění a jeho léčby a předpokládaný počet osob, u nichž by na základě pravděpodobnosti vzniku stochastických účinků ionizujícího záření mohlo dojít k újmě. Současně se posuzuje, zda může být stejného účelu dosaženo použitím metody bez ionizujícího záření. (4) Optimalizační studie se provede opakovaně, pokud v průběhu poskytování preventivní zdravotní péče dojde k významnému odchýlení od ukazatelů, na nichž byla studie založena. § 6 Pravidla a postupy při radiační ochraně osob v rámci dobrovolné účasti zdravých osob nebo pacientů na lékařském ověřování nezavedené metody spojené s lékařským ozářením (1) Lékařské ozáření osob v rámci dobrovolné účasti zdravých osob nebo pacientů (dále jen „lékařské ozáření osoby“) na lékařském ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením lze provést, pokud a) tyto osoby jsou písemně informovány o riziku ozáření a poskytnutí informace bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace vedené o těchto osobách, b) účast těchto osob je dobrovolná a jejich souhlas s ozářením je vyjádřen písemně. Dávka nebo parametry ozáření umožňující odhad dávky nebo aktivita aplikovaná v rámci lékařského ozáření se zaznamená do zdravotnické dokumentace. (2) Lékařské ozáření osob, které se účastní ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36 zákona, lze provést, pokud jsou dodržena pravidla a postupy uvedené v odstavci 1, a dále a) jsou dodrženy tyto optimalizačních meze: 1. diagnostické referenční úrovně4), nebo 2. efektivní dávka na jednotlivce 1 mSv za kalendářní rok, nejvýše však 10 mSv za dobu 10 za sebou jdoucích kalendářních roků, b) bylo posouzeno a ve zdravotnické dokumentaci písemně odůvodněno, zda je možné využít jinou metodu nezahrnující ionizující záření, a c) bylo zpracováno zvláštní písemné odůvodnění podle § 3 odst. 2 písm. b). § 7 Pravidla a postupy radiační ochrany pacientek ozařovaných v průběhu těhotenství a kojení Lékařské ozáření pacientek v průběhu těhotenství lze provést pouze v neodkladných případech nebo z důvodů indikace pro potřeby porodu; přitom je nezbytné vždy zvlášť pozorně zvažovat nutnost získání požadované diagnostické informace nebo léčebného přínosu, kterého má být dosaženo při použití zdrojů ionizujícího záření. Současně je třeba volit zdroj ionizujícího záření a postupy, které zajistí maximální ochranu embrya nebo plodu. U kojících žen musí být při vyšetření v rámci nukleární medicíny věnována obdobná pozornost odůvodnění lékařského ozáření a posouzení jeho naléhavosti. § 8 Pravidla a postupy při radiační ochraně nezletilého pacienta v rámci jeho lékařského vyšetření nebo léčby Při vyšetření nezletilého pacienta může být lékařské ozáření provedeno pouze s použitím vhodných zdravotnických prostředků a postupů určených pro tuto skupinu pacientů. Při lékařském ozáření nezletilého pacienta se věnuje zvýšená pozornost hodnocení tohoto ozáření. § 9 Pravidla a postupy hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy (1) Hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardynárodními radiologickými standardy je zajišťováno provedením externího klinického auditu. Právnická osoba, které udělilo Ministerstvo zdravotnictví oprávnění k provádění externího klinického auditu podle § 75 zákona (dále jen „oprávněná osoba“), ověřuje a hodnotí, zda místní radiologické standardy a) jsou zpracovány na radiologickém pracovišti pro každý zdroj ionizujícího záření a pro všechny standardní výkony lékařského ozáření na něm prováděné, b) vycházejí z národních radiologických standardůnárodních radiologických standardů, konkrétních podmínek na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahu poskytovaných zdravotních služeb, c) obsahují správný způsob stanovení a hodnocení dávek pacientům nebo jim podané aktivity, d) obsahují indikační kritéria pro odůvodnění lékařského ozáření, e) stanovují místní diagnostické referenční úrovně a určují způsob hodnocení a evidence jejich dodržování na radiologickém pracovišti, f) obsahují požadavky na evidenci a vyhodnocování opakovaných lékařských ozáření pacientů a jejich příčin, g) obsahují požadavky na zaznamenávání, evidenci a archivaci všech dat potřebných ke stanovení dávky nebo aktivity aplikované pacientovi, zejména 1. expozičních parametrů lékařského ozáření nebo aktivity aplikované pacientovi, 2. identifikace zdroje ionizujícího záření, 3. protokolů o zkouškách dlouhodobé stability a zkouškách provozní stálosti zdroje ionizujícího záření, a h) jsou pravidelně aktualizované a revidované. (2) Dále oprávněná osoba ověřuje, zda je stanovena odpovědná osoba za místní radiologické standardy. (3) K získání potřebných informací využívá oprávněná osoba a) pohovory s pracovníky pracoviště, na němž probíhá klinický audit, b) prohlídku pracoviště, na němž probíhá klinický audit, c) informace poskytnuté v dotazníku, d) kontrolu dokumentace, e) sledování praktického naplňování pracovních postupů, f) kontrolní měření. § 10 Minimální požadavky na personální zabezpečení externího klinického auditu Externí klinický audit pro jednotlivé hodnocené radiologické pracoviště, na němž klinický audit probíhá, provádějí a) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru 1. radiologie a zobrazovací metody pro pracoviště s diagnostickými rentgenovými přístroji, 2. nukleární medicína pro pracoviště nukleární medicíny, nebo 3. radiační onkologie pro radioterapeutická pracoviště, b) klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro radiodiagnostiku, radioterapii nebo nukleární medicínu, c) radiologický asistent se specializovanou způsobilostí pro příslušnou hodnocenou činnost a d) lékař nebo zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru podle typu hodnoceného pracoviště, pokud je to účelné. § 11 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. 1) Směrnice Rady 97/43 EURATOM ze dne 30. června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom. 2) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. 4) § 2 písm. hh) zákona č. 18/1997 Sb. Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 409/2012 Sb.	Vyhláška č. 409/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb. Vyhlášeno 30. 11. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 150/2012 * Čl. I - V části I přílohy č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb., se na konci textu bodu 5 doplňují slova „, včetně instalace“. * Čl. II Aktuální znění od 1. 12. 2012 409 VYHLÁŠKA ze dne 20. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 37 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 331/2012 Sb.: Čl. I V části I přílohy č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb., se na konci textu bodu 5 doplňují slova „, včetně instalace“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012. Ministryně: Ing. Müllerová v. r.
Vyhláška č. 408/2012 Sb.	Vyhláška č. 408/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 150/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., vyhlášky č. 545 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 408 VYHLÁŠKA ze dne 19. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., vyhlášky č. 545/2004 Sb., vyhlášky č. 398/2005 Sb., vyhlášky č. 350/2007 Sb., vyhlášky č. 470/2008 Sb. a vyhlášky č. 420/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „k) penzijní společností23), 23) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena l) a m). 2. V § 2 odst. 2 se slova „písm. k) a l)“ nahrazují slovy „písm. l) a m)“. 3. V § 2 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Tato vyhláška se vztahuje, s výjimkou části páté, i na důchodový fond, účastnický fond a transformovaný fond, pro který vede penzijní společnost oddělené účetnictví podle zákona upravujícího důchodové spoření a zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 4. V § 20 odst. 1 se slova „přijaté příspěvky účastníků“ nahrazují slovy „závazky z“ a za slova „penzijního připojištění“ se vkládají slova „, důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření“. 5. V § 22 odst. 2 se za slova „Penzijní fondy“ vkládají slova „a penzijní společnosti za jimi obhospodařované transformované fondy“. 6. V § 29 odst. 2 se slova „a penzijní fondy“ nahrazují slovy „, penzijní fondy a penzijní společnosti za jimi obhospodařované transformované fondy“. 7. V § 47 odst. 2 se slova „a penzijní fondy“ nahrazují slovy „, penzijní fondy a penzijní společnosti za jimi obhospodařované transformované fondy“. 8. V § 64 úvodní části ustanovení se za slova „Penzijní fondy“ vkládají slova „a penzijní společnosti za jimi obhospodařované důchodové, účastnické a transformované fondy“. 9. V § 64 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření“. 10. V § 64 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo důchodových, účastnických a transformovaných fondů“. 11. V § 64 písm. d) se slova „to znamená zhodnocení z rozdělení zisku penzijního fondu,“ zrušují. 12. V § 68a odst. 1 se slova „a penzijní fondy“ nahrazují slovy „, penzijní fondy a penzijní společnosti za jimi obhospodařované transformované fondy“. 13. V § 76 odst. 10 se za slova „Penzijní fondy“ vkládají slova „a penzijní společnosti za jimi obhospodařované transformované fondy“ a za slova „penzijní fond“ se vkládají slova „nebo penzijní společnost za jí obhospodařovaný transformovaný fond“. 14. V příloze č. 4 se v účtové skupině 37 slovo „příspěvků“ zrušuje a na konci textu skupiny se doplňují slova „, důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Zákon č. 407/2012 Sb.	Zákon č. 407/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 27. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 149/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST ČTVRTÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o komoditních burzách * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o investičních pobídkách * ČÁST SEDMÁ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o finanční kontrole * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o omezení plateb v hotovosti * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST OSMNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 407 ZÁKON ze dne 25. října 2012, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se slova „celní orgány“ nahrazují slovy „orgány Celní správy České republiky“. 2. V § 3 písm. g), § 13 odst. 5, 6, 9, 12, 13, 15, 19, 20 a 24, § 15 odst. 13 a 14, § 20 odst. 5, 6, 8, 13, 15 až 17, § 20 odst. 22 písm. a) až d), § 21 odst. 1, 3, 5 a 13, § 21a odst. 3 a 4, § 22 odst. 5, 6, 8, 13, 16 a 17, § 23 odst. 4, 6 a 7, § 24 odst. 2 a 6, § 25 odst. 7, § 27 odst. 2 a 4, § 27a odst. 4, 7 a 8, § 27d odst. 2, § 27e odst. 3, § 27f odst. 2 a 3, § 28 odst. 11, § 29 odst. 2, 6 a 10, § 31 odst. 1, 3, 5 a 8, § 32 odst. 2, § 33 odst. 7 větě první, odst. 16 a 17, § 33a odst. 1, 3, 5, 10 a 11, § 36 odst. 1, 4, 8, 9, 12 a 15, § 42 odst. 2 až 5, § 42d odst. 1, § 42e odst. 1 a 2, § 43, § 50 odst. 2, 4 a 7, § 57 odst. 11, § 60a odst. 4, 6, 9, 10, 12 a 16, § 79 odst. 2 a 3, § 83 odst. 2, § 103 odst. 2, § 105 odst. 3, § 118 odst. 2, 3 a 6, § 121 odst. 2, § 122 odst. 2, 3, 5 až 7 a 9, § 134g odst. 1, § 134h odst. 1, 3 až 5, § 134i odst. 3, § 134r odst. 1, § 134s odst. 1, 3, 4 a 5 a v § 134t odst. 3 se slova „celní úřad“ nahrazují slovy „správce daně“. 3. V § 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „; provozovatel daňového skladu je daňovým subjektem“. 4. V § 3 se na konci textu písmene i) doplňují slova „; oprávněný příjemce je daňovým subjektem“. 5. V § 3 písm. p), § 13 odst. 18, § 13 odst. 21 písm. a), § 14 odst. 2 písm. a), § 15 odst. 12 písm. a) až e), § 15a odst. 9, § 21 odst. 6, 9 a 15, § 21a odst. 10, § 22 odst. 15, § 26 odst. 3 písm. a), § 27 odst. 2, § 27a odst. 1 a 2, § 27d odst. 1 a 2, § 27f odst. 1 a 2, § 29 odst. 1, § 33 odst. 4 a 13, § 33a odst. 7 až 9, § 36 odst. 12, § 42 odst. 4, § 50 odst. 6 a 7, § 60 odst. 10, § 60a odst. 10 a 15, § 66 odst. 2, § 80 odst. 2, § 88 odst. 1, 2 a 5, § 99 odst. 6 a 8, § 108 odst. 1, § 118 odst. 2, 3, 7, 12 a 15, § 121 odst. 2, § 122 odst. 1, 3, 4, 6 a 9, § 134h odst. 4, § 134i odst. 2, § 134s odst. 4 a v § 134t odst. 2 se slova „celnímu úřadu“ nahrazují slovy „správci daně“. 6. V § 3 písm. t), § 13 odst. 2 písm. l), § 15 odst. 13, § 18 odst. 5, § 21 odst. 1 písm. a), § 21a odst. 1, § 22 odst. 1, § 23 odst. 1 a 4, § 24 odst. 2, § 29 odst. 2, § 33 odst. 4, § 37 odst. 3, § 58 odst. 1, § 60a odst. 2 písm. g), § 71 odst. 1 písm. h), § 77 odst. 1 a 2, § 79 odst. 3, § 86 odst. 4, § 90, § 97 odst. 3, § 105 odst. 2 písm. a) a v § 116a odst. 1 a 2 se slova „celním úřadem“ nahrazují slovy „správcem daně“. 7. V § 4 odst. 1 písm. c) se číslo „56“ nahrazuje číslem „55“. 8. V § 4 odst. 2 se slova „u celního úřadu“ zrušují. 9. V § 4 odst. 5 písm. c) se slovo „lihovin11)“ nahrazuje slovy „lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin“. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. 10. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 11. V § 5 odst. 4 písmeno b) zní: „b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,“. 12. V § 5 odst. 5 a v § 6 odst. 3 se slova „celního úřadu o propuštění“ nahrazují slovy „o propuštění“ a slova „celního úřadu o vyměření“ se nahrazují slovy „správce daně o vyměření“. 13. V § 5 odst. 6 se slova „celního úřadu“ zrušují. 14. V § 5 se odstavec 8 zrušuje. 15. V § 6 a 12 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a 10“. 16. V § 12 odst. 2 se slova „u příslušného celního úřadu“ zrušují. 17. V § 12 odst. 3 a v § 13 odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „11“. 18. V § 13 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „vydaného správcem daně, a to na základě návrhu“ a věta druhá se zrušuje. 19. V § 13 odst. 2 se písmeno k) včetně poznámky pod čarou č. 18 zrušuje. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k). 20. V § 13 odst. 4, 6, 9 až 12, 14 a 23, § 15a odst. 8, § 20 odst. 4, 6, 8 až 13, 15 a 19, § 21 odst. 4, 11 až 13 a 16, § 21a odst. 6 a 7, § 22 odst. 4, 6, 8 až 13 a 19, § 23 odst. 4 a 5, § 24 odst. 3, § 25 odst. 3, § 27a odst. 4 až 6, § 27d odst. 3, § 27f odst. 2, § 28 odst. 6, § 29 odst. 5 a 9, § 30 odst. 4, § 31 odst. 7, § 32 odst. 5, § 33a odst. 3 a 13, § 36 odst. 6 až 8, 10, 11 a 14, § 42 odst. 1 a 5, § 42a odst. 2, § 42b odst. 1, § 42c odst. 1 až 3, § 49 odst. 15, § 50 odst. 2, 4 a 5, § 59a, § 60a odst. 4, 6 až 9, 11 a 18, § 78 odst. 6 a 7, § 79 odst. 2, § 86 odst. 2, § 90a, § 97 odst. 2, § 100b, § 134h odst. 1 až 3 a 5, § 134j odst. 2, § 134s odst. 1 až 3 a 5 a v § 134u odst. 2 se slova „Celní úřad“ nahrazují slovy „Správce daně“. 21. V § 13 odst. 8, § 13 odst. 21 písm. a), § 13 odst. 24, § 15a odst. 8, § 20 odst. 7 a 15, § 20 odst. 22 písm. a), § 21 odst. 11, § 21a odst. 8 a 9, § 22 odst. 7, § 23 odst. 4, § 27 odst. 2, § 27c odst. 8, § 29 odst. 2, § 33a odst. 4, § 36 odst. 1, 15 a 16, § 59 odst. 9, § 60a odst. 5, § 71 odst. 1 písm. g), § 78 odst. 1 a 2, § 99 odst. 4, § 105 odst. 2 písm. b), § 108 odst. 1, § 111 odst. 2, § 118 odst. 5, 9 a 10, § 119 odst. 2, § 119 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 122 odst. 7, § 131 písm. h), § 134g odst. 4 a v § 134r odst. 4 se slova „celního úřadu“ nahrazují slovy „správce daně“. 22. V § 13 odst. 10 a 18 se slovo „, g)“ zrušuje. 23. V § 13 odst. 12, § 20 odst. 13, § 21 odst. 13, § 22 odst. 13, § 36 odst. 8, § 60a odst. 9, § 134h odst. 3 a v § 134s odst. 3 se slova „Generální ředitelství cel“ nahrazují slovy „nejblíže nadřízený správce daně“. 24. V § 13 odst. 13 se slova „celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele“ nahrazují slovy „správci daně příslušnému dodavateli“. 25. V § 13 odst. 18, § 20 odst. 15, § 21 odst. 15, § 22 odst. 15, § 33a odst. 7 až 9, § 36 odst. 12, § 60a odst. 15, § 134i odst. 2 a v § 134t odst. 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „5“. 26. V § 13 odst. 21 písm. a), § 13 odst. 24, § 20 odst. 22 písm. a), § 36 odst. 15 a v § 99 odst. 4 se slovo „inventarizaci“ nahrazuje slovem „inventuru“. 27. V § 13 odst. 23 písm. b), § 20 odst. 19 písm. b), § 22 odst. 19 písm. b), § 33a odst. 13 písm. b) a v § 60a odst. 18 písm. b) se slova „nevede řádně účetnictví nebo“ nahrazují slovy „porušuje závažným způsobem povinnost vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů v souvislosti se skutečnostmi vyplývajícími z povolení nebo nevede“. 28. V § 13 odst. 24 větě druhé, § 20 odst. 22 písm. a) a v § 36 odst. 15 větě druhé se slovo „inventarizace“ nahrazuje slovem „inventura“. 29. V § 13 odst. 24 větě první, § 20 odst. 22 písm. b), § 36 odst. 15 větě poslední a v § 131 písm. f) se slovo „inventarizace“ nahrazuje slovem „inventury“. 30. V § 13 odst. 24 se slovo „Inventarizace“ nahrazuje slovem „Inventura“. 31. V § 14 odst. 9, § 15 odst. 15 a v § 15a odst. 10 se číslo „, 56“ zrušuje. 32. V § 15 odst. 12 písm. f) a g) a v § 27a odst. 2 a 3 se slova „Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy“. 33. V § 15a odst. 6 se slova „Celního úřadu pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „u správce daně vykonávajícího působnost na území hlavního města Prahy“. 34. V § 18 odst. 1 se slova „celnímu úřadu“ zrušují. 35. V § 19 odst. 3 a v § 60 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Porušení této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu.“. Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje. 36. V § 20 odst. 1 se slova „, které na návrh vydává celní úřad“ nahrazují slovy „vydaného na návrh správcem daně“. 37. V § 20 odst. 2 se na konci písmene n) čárka nahrazuje tečkou a písmeno o) se zrušuje. 38. V § 20 odst. 15 se slova „celnímu ředitelství“ nahrazují slovy „správci daně“. 39. V § 20 se na konci odstavce 16 doplňuje věta „Pokud dojde ke změně množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, může správce daně stanovit v povolení další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.“. 40. V § 20 odst. 19 písm. e) a v § 22 odst. 19 písm. e) se slova „ani na výzvu celního úřadu“ zrušují. 41. V § 20 odst. 22 písm. a) se slova „skladu. Inventarizace“ nahrazují slovy „skladu; inventura“. 42. Za § 20 se vkládají nové § 20a a 20b, které včetně nadpisů znějí: „§ 20a Způsoby zajištění daně (1) Daň lze zajistit pouze způsoby a ve výši stanovené tímto zákonem nebo způsoby podle daňového řádu ve výši stanovené rozhodnutím správce daně. (2) V rozhodnutí o zajištění daně způsobem podle daňového řádu správce daně zohlední výši případného zajištění daně podle tohoto zákona tak, aby celková výše zajištění byla přiměřená. § 20b Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.“. 43. V § 21 odst. 1 písm. b) se slovo „zárukou“ nahrazuje slovy „bankovní zárukou“. 44. V § 21 odst. 11 se slova „doručena, pokud byla daň zajištěna složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, správce daně rozdíl na zajištění daně vrátí provozovateli daňového skladu“ nahrazují slovy „postoupena. Vznikne-li tak vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti“. 45. V § 21 odst. 12 se slova „celními orgány“ nahrazují slovy „orgány Celní správy České republiky“. 46. V § 21 se odstavec 17 zrušuje. 47. V § 21a odst. 10 se slova „celní správy“ nahrazují slovy „Celní správy České republiky“. 48. V § 22 odst. 2 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. 49. V § 22 se na konci odstavce 16 doplňuje věta „Pokud skutečný objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně přesáhne předpokládaný roční objem vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. b), může správce daně stanovit v povolení další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.“. 50. V § 22 odst. 22 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „správce daně“. 51. V § 22 odst. 22 písm. a) a b) se slova „celní úřad“ zrušují. 52. V § 23 odst. 1 písm. c) se slova „příslušným správcem daně“ nahrazují slovy „správcem daně jiného členského státu“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „; pokud není možno uvést v návrhu údaje o registraci k dani dodavatele v jiném členském státě, uvede navrhovatel evidenční číslo dodavatele z jiného členského státu“. 53. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno d), které zní: „d) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení vybraných výrobků.“. 54. V § 23 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 55. V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel přijímajícího daňového skladu povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu povinen oznámit správci daně nejpozději 3 dny před zahájením dopravování vybraných výrobků.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. 56. V § 24 odst. 6 a v § 25 odst. 5 se slovo „výstupním“ zrušuje. 57. V § 25 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen oznámit správci daně nejpozději 3 dny před zahájením dopravování vybraných výrobků.“. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10. 58. V § 25 odst. 4 větě poslední se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 59. V § 25 odst. 7 se za slova „oprávněný příjemce“ vkládají slova „pro opakované přijímání vybraných výrobků“. 60. V § 25 odst. 8 se slovo „potvrdí“ nahrazuje slovy „je potvrzena“. 61. V § 26 odst. 4 a 5 se slova „Celní úřad“ nahrazují slovem „Orgán“. 62. V § 26 odst. 4 a v § 27c odst. 1 písm. c) se slova „2 nebo 3“ nahrazují slovy „3 nebo 4“ a slova „odst. 3“ se nahrazují slovy „odst. 4“. 63. V § 26 odst. 4, § 27 odst. 1 a v § 27 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „celní úřad“ nahrazují slovem „orgán“. 64. V § 26 odst. 4 se slova „§ 41 odst.“ nahrazují slovem „odstavce“. 65. V § 26 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Orgán uvedený v odstavci 3 může nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků.“. 66. V § 27 odst. 1 a 2 a v § 27a odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 67. V § 27 odst. 4 se slovo „odešle“ nahrazuje slovem „předá“ a slova „, je-li tento celní úřad odlišný od celního úřadu, který elektronický průvodní doklad obdržel“ se zrušují. 68. V § 27 odst. 5 se slova „na vyžádání celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství oprávněnému podle § 41“ nahrazují slovy „správci daně, který si jej vyžádal“. 69. V § 27 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 70. V § 27c odst. 1 písm. b) se slova „celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 písm. a) nebo b) a předloží tomuto celnímu úřadu kopii“ nahrazují slovy „orgán uvedený v § 26 odst. 3 a předloží mu kopii“. 71. V § 27c odst. 2 se slova „celního úřadu uvedeného v odstavci 1 písm. b)“ nahrazují slovy „orgánu uvedeného v § 26 odst. 3“. 72. V § 27c odst. 3 se slova „celnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. b)“ nahrazují slovy „orgánu uvedenému v § 26 odst. 3“. 73. V § 27c odst. 4 se slova „Celní úřad uvedený v odstavci 1 písm. b)“ nahrazují slovy „Orgán uvedený v § 26 odst. 3“ a slova „celní úřad uvedený v odstavci 1 písm. b)“ se nahrazují slovy „orgán uvedený v § 26 odst. 3“. 74. V § 27c odst. 7 se slova „sdělí celnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. b)“ nahrazují slovy „elektronicky sdělí orgánu uvedenému v § 26 odst. 3“ a slova „, a to pomocí datové zprávy nebo použitím přenosových technik podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní28b)“ včetně poznámky pod čarou č. 28b se zrušují. 75. V § 28 odst. 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „11“ a slova „celní úřad“ se nahrazují slovy „orgán uvedený v § 26 odst. 3“. 76. V § 28 odst. 7 závěrečné části ustanovení a v § 28 odst. 8 závěrečné části ustanovení se slova „celní úřad místně příslušný“ nahrazují slovy „správce daně místně příslušného“. 77. V § 28 odst. 9 se slova „uvědoměn celním úřadem“ nahrazují slovy „uvědoměn správcem daně“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „6“. 78. V § 33 odst. 7 větě druhé se slova „tento souhlas udělen, celní úřad“ nahrazují slovy „souhlas udělen, tento správce daně“ a slova „celního úřadu místně příslušného daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků“ se nahrazují slovy „tohoto správce daně“. 79. V § 33 odst. 8 se slova „Celní úřad“ nahrazují slovy „Správce daně místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků“. 80. V § 33 odst. 10 a 12 se slova „celní úřad“ nahrazují slovy „správce daně místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků“. 81. V § 33a odst. 2 písm. c) se slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní“ zrušují. 82. V § 36 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Takto dodané vybrané výrobky se považují za umístěné v režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich prodeje.“. 83. V § 36 odst. 5 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 84. § 41 včetně nadpisu zní: „§ 41 Pravomoci správce daně (1) Správce daně může nařídit daňovému subjektu provedení inventury ve lhůtě stanovené správcem daně. O výsledku inventury informuje daňový subjekt správce daně následující pracovní den po jejím skončení. (2) Úřední osoby mohou na základě předchozího oznámení za účelem výkonu správy daně být nepřetržitě přítomny v prostorách daňového subjektu, které jsou určeny pro účely podnikání. (3) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam daňových subjektů. Tento seznam obsahuje tyto údaje: a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo daňového subjektu, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu, popřípadě místo, kde se převážně zdržuje, a daňové identifikační číslo daňového subjektu, je-li fyzickou osobou, b) správce daně příslušného daňovému subjektu, c) vybrané výrobky, které daňový subjekt vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, d) datum vydání povolení k činnosti.“. 85. V § 42 odst. 3 se slovo „které“ nahrazuje slovem „který“. 86. V § 44 písmeno c) zní: „c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro 1. pohon motorů, 2. výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen „výroba tepla“), nebo 3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,“. 87. V § 44 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Plátcem není osoba, která nakládá s minerálními oleji výhradně podle § 58b.“. 88. V § 45 odst. 9 větě třetí se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 89. V § 45 odst. 12 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nebo pokud tato výsledná směs neobsahuje minerální oleje, u kterých lze uplatnit nárok na vrácení daně podle § 54 odst. 3“. 90. V § 46 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká v případech podle § 58b.“. 91. V § 49 odstavec 1 zní: „(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto nejsou osvobozeny a) ostatní benziny, b) minerální oleje používané k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.“. 92. V § 49 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5 a dosavadní odstavce 10 až 20 se označují jako odstavce 6 až 16. 93. V § 49 odst. 8 se za slova „písm. b)“ vkládají slova „nebo § 45 odst. 2 písm. j)“. 94. V § 50 odst. 1 písm. e) se slova „a 3“ zrušují. 95. V § 50 odst. 2 se slova „10 a 12“ nahrazují slovy „6 a 8“ a slova „a 3“ se zrušují. 96. V § 51 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud je místem určení čerpací stanice, musí být v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno její evidenční číslo, bylo-li Ministerstvem průmyslu a obchodu přiděleno.“. 97. V § 52 odst. 1 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 5“. 98. V § 53 odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „11“, číslo „14“ se nahrazuje číslem „10“ a číslo „20“ se nahrazuje číslem „16“. 99. V § 53 odst. 4 se slova „3, 6, 10, 12, 17 až 19“ nahrazují slovy „5, 6, 8, 13 až 15“. 100. V § 53 odst. 9 se slova „tj. právnická nebo fyzická osoba, která“ nahrazují slovem „který“. 101. V § 53 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Konečný spotřebitel, který plní minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 13 až 15 na čerpacích stanicích10a) do běžné nádrže motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2), přijímá tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11. 102. § 55 včetně nadpisu zní: „§ 55 Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje v mineralogických postupech a metalurgických procesech (1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu nebo přijala v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2, 3 nebo 6 a prokazatelně tyto minerální oleje použila k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech; to se nevztahuje na osobu, které byla vrácena daň podle § 15, 15a, 56 nebo 56a. (2) U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování a barvení vybraných minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy, pokud tyto minerální oleje byly prokazatelně označkovány a obarveny podle části čtvrté. U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování některých dalších minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy, pokud tyto minerální oleje byly prokazatelně označkovány podle části páté. (3) Osoba, které vzniká nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat. (4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby minerálních olejů v mineralogických postupech nebo metalurgických procesech. (5) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny minerálních olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na minerální oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně. (6) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě. Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba povinna prokázat, že minerální oleje, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2. V případě, kdy osoba použije k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech minerální oleje, které sama vyrobila nebo obarvila a označkovala v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem. (7) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou, b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou, c) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury, d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu, e) výše spotřební daně celkem, f) datum vystavení dokladu o prodeji, g) číslo dokladu o prodeji. (8) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou, b) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury, c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu, d) výše spotřební daně celkem, e) datum vystavení interního dokladu, f) číslo interního dokladu. (9) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku. (10) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání podáno, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.“. 103. V § 56 odst. 1 se slova „jsou barveny a značkovány podle části čtvrté, a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla“ nahrazují slovy „byly jimi prokazatelně použity pro výrobu tepla a které byly prokazatelně označkovány a obarveny podle části čtvrté, pokud jsou předmětem značkování a barvení vybraných minerálních olejů“ a slova „nebo 15a“ se nahrazují slovy „, 15a nebo 55“. 104. V § 56 odst. 2 větě druhé se slova „Toto ustanovení“ nahrazují slovem „To“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Nárok na vrácení daně nevzniká osobám, kterým byla vrácena daň podle § 55.“. 105. V § 56a odst. 5 větě první se slova „vedenou poplatníkem“ zrušují a za větu první se vkládá věta „Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba povinna prokázat, že ostatní benziny, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2.“. 106. V § 57 odst. 6 úvodní části ustanovení se slovo „poplatník“ nahrazuje slovem „se“. 107. V § 57 odst. 6 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se včetně poznámek pod čarou č. 40a a 43a zrušují. 108. V § 57 odst. 6 závěrečné části ustanovení se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“. 109. V § 57 se odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 43 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 14 se označují jako odstavce 7 až 13. 110. V § 57 odst. 7 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“ a číslo „10“ se nahrazuje číslem „9“. 111. V § 57 odst. 10 se slova „9 a 10“ nahrazují slovy „8 a 9“. 112. V § 57 odst. 13 se slova „9, 10 a 12“ nahrazují slovy „8, 9 a 11“. 113. Za § 58a se vkládá nový § 58b, který včetně nadpisu zní: „§ 58b Doprava minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky v jednotkovém balení do jiného členského státu Minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 29, které jsou uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro jiné účely než pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a které jsou prokazatelně dopravovány do jiného členského státu v jednotkovém balení o objemu do 5 litrů včetně, jsou dopravovány bez zjednodušeného průvodního dokladu.“. 114. V § 59 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) 3811 11 10, 3811 11 90, 3811 19 00 a 3811 90 00,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 115. V § 59 odstavec 3 zní: „(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny a) minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, b) minerální oleje, které byly uvedeny do volného daňového oběhu, umístěné v daňovém skladu za podmínek stanovených v § 19 odst. 5, nebo c) minerální oleje, které byly zajištěny správcem daně nebo orgánem Finanční správy České republiky nebo u kterých bylo rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu; o umístění minerálních olejů do daňového skladu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu.“. 116. V § 59 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Minerální oleje uvedené v odstavci 3 nemusí být odděleně skladovány, ale musí být odděleně evidovány.“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 5 až 11. 117. V § 59 odstavec 6 zní: „(6) Při dopravě minerálních olejů produktovodem, která se uskutečňuje mezi Českou republikou a jiným členským státem, jsou průvodní doklady podle § 26 až 27f nahrazeny elektronickou evidencí provozovatele produktovodu jako samostatného daňového skladu nebo elektronickou evidencí provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí, pouze pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.“. 118. V § 59 odst. 9 a 11 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 119. V § 60 odstavec 4 zní: „(4) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci podle § 40. Osoby uvedené v odstavci 1, které ve volném daňovém oběhu prodávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) konečnému spotřebiteli, v evidenci neuvádí údaje o tomto konečném spotřebiteli.“. 120. V § 60 odst. 9 větě druhé se za slova „dopravu zkapalněných ropných plynů“ vkládají slova „v technologicky oddělených soupravách dopravních prostředků, u nichž je zajištěno evidování množství vydaných zkapalněných ropných plynů přes ověřené stanovené měřidlo, a které neumožňují jakékoliv přečerpávání zkapalněných ropných plynů mezi jejich částmi, a“. 121. V § 60 se doplňuje odstavec 14, který zní: „(14) Osoby, které plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený měřicí systém10) (dále jen „hmotnostní průtokoměr“), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů, která musí být správná, úplná, průkazná, zaručující trvalost záznamů a umožňující výpis z tohoto systému. Hmotnostní průtokoměr musí být umístěn tak, aby evidoval množství plněných zkapalněných ropných plynů, a musí být opatřen závěrami správce daně.“. 122. V § 60a odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „vydaného správcem daně, a to na základě návrhu“ a věta druhá se zrušuje. 123. V § 60a odst. 2 písm. e) se slovo „dodavatelů“ nahrazuje slovem „dodavatele“. 124. V § 60a odst. 7 se slova „až d)“ nahrazují slovy „až e)“. 125. § 65 se zrušuje. 126. V § 72 odst. 4 se slova „celního ředitelství“ nahrazují slovy „správce daně“. 127. V § 73 odst. 1 se slova „celní ředitelství“ nahrazují slovy „správce daně“. 128. V § 79 odst. 4 se slova „písm. d), e), g), h), l) a m)“ zrušují. 129. Za § 79 se vkládá nový § 79a, který včetně nadpisu zní: „§ 79a Oznamování prodeje lihovin (1) Osoba, která hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny uvedené do volného daňového oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, je povinna 15 dnů před zahájením prodeje takový prodej oznámit správci daně. (2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat tyto údaje: a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo právnické osoby, hodlá-li lihoviny prodávat právnická osoba, b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo fyzické osoby, hodlá-li lihoviny prodávat fyzická osoba, c) množství a objem jednotkových balení lihovin s uvedením objemového procenta lihu, v členění podle 1. jednotlivých druhů a skupin podle právního předpisu upravujícího potraviny a tabákové výrobky, 2. kategorií podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin, d) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo právnické osoby, od které byly lihoviny nakoupeny, e) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo fyzické osoby, od které byly lihoviny nakoupeny, f) označení výrobce lihovin, g) místo a den zahájení prodeje, h) důvody pro prodej lihovin.“. 130. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který včetně nadpisu zní: „§ 87a Prokázání zdanění piva V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být uvedeno množství piva v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně z piva a příslušné koncentrace piva vyjádřené v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.“. 131. V § 88 odst. 4 se slova „celnímu úřadu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem59)“ včetně poznámky pod čarou č. 59 zrušují. 132. V § 98a odst. 2 a v § 100a odst. 6 se slova „podávat písemné sdělení podle zvláštního právního předpisu60f)“ nahrazují slovy „sdělit tuto skutečnost správci daně“. Poznámka pod čarou č. 60f se zrušuje. 133. V § 99 odst. 8 se za slovo „oznámit“ vkládají slova „do 5 dní“. 134. V § 100 odst. 2 se slova „dopravě.60a)“ nahrazují slovy „dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů.“. Poznámka pod čarou č. 60a se zrušuje. 135. V § 100 odst. 2 a v § 100a odst. 4 větě druhé se slova „celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství“ nahrazují slovy „správci daně“. 136. V § 100a odst. 1 se slova „výroba60b)“ nahrazují slovy „výroba podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů“. Poznámka pod čarou č. 60b se zrušuje. 137. V § 100a odst. 4 se slova „stanovený v příslušném předpisu Evropských společenství60a)“ nahrazují slovy „o dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů“. 138. V § 100a odst. 5 se slova „celní úřad místně příslušný“ nahrazují slovy „správce daně místně příslušného“. 139. V § 104 odstavec 1 zní: „(1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Text\| Sazba daně ---\|--- Procentní část\| Pevná část\| Minimální cigarety\| 27 %\| 1,16 Kč/kus\| celkem nejméně však 2,18 Kč/kus doutníky, cigarillos\| \| 1,30 Kč/kus\| tabák ke kouření\| \| 1 635,00 Kč/kg\| “. 140. V § 107 odst. 6 se slova „Prodejce tabákových výrobků je povinen prodávat tabákové výrobky“ nahrazují slovy „Tabákové výrobky lze prodávat pouze“ a věty druhá a třetí se zrušují. 141. V § 111a se věta poslední zrušuje. 142. § 115 včetně nadpisu zní: „§ 115 Porušení povinností při značení tabákových výrobků (1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně obecnímu živnostenskému úřadu. (2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy České republiky, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků, a) postupuje podle daňového řádu a b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu. (3) Zjistí-li správce daně nebo jiný příslušný orgán neznačené tabákové výrobky, zajistí je, přičemž bez zbytečného odkladu předá rozhodnutí o zajištění neznačených tabákových výrobků jejich držiteli. Nelze-li rozhodnutí o zajištění neznačených tabákových výrobků takto doručit, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.“. Poznámka pod čarou č. 62b se zrušuje. 143. V § 116 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 144. V § 118 odst. 2 se slova „vykonává kontrolu přepravy“ nahrazují slovy „prověřuje přepravu“. 145. V § 118 odst. 3 větě poslední se slovo „kontrolu“ nahrazuje slovem „prověření“. 146. V § 118 odst. 6 se číslo „60“ nahrazuje číslem „75“. 147. V § 118 odst. 6, § 122 odst. 2, 3 a 5 a v § 131 písm. i) se slova „Generálního ředitelství cel“ nahrazují slovy „nejblíže nadřízeného správce daně“. 148. V § 119 odst. 4 písm. a) se slova „celního úřadu“ nahrazují slovy „pověřeného správce daně“, slova „celní úřad“ se nahrazují slovy „pověřený správce daně“ a na konci se slovo „nebo“ zrušuje. 149. V § 119 odst. 4 písm. b) se slova „celním úřadem“ nahrazují slovy „pověřeným správcem daně“. 150. V § 119 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) pojištěním záruky poskytnutým pojišťovnou, pokud tento způsob zajištění povolí pověřený správce daně; na pojištění záruky se přiměřeně použije § 21 odst. 2 až 6.“. 151. V nadpisu § 121 se slovo „kontrola“ nahrazuje slovem „inventura“. 152. § 123 až 128 včetně nadpisů znějí: „§ 123 Žádost o snížení úhrady nebo zajištění (1) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o snížení úhrady nebo zajištění. (2) Snížením úhrady nebo zajištění se pro účely tohoto zákona rozumí snížení úhrady hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo snížení zajištění hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru. (3) Žádost o snížení úhrady nebo zajištění může podat odběratel, který v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění a) odebíral tabákové nálepky pravidelně a b) hradil hodnotu tabákových nálepek tak, že mu v případě prodlení s touto úhradou nevznikla povinnost uhradit úrok z prodlení. (4) Odběratel odebírá tabákové nálepky pravidelně, pokud doba mezi jednotlivými odběry nepřesáhne 90 dní. (5) Odběratel může o vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, požádat nejdříve 4 a nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo původní rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. (6) V případě zamítnutí žádosti o snížení úhrady nebo zajištění lze novou žádost podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto zamítavého rozhodnutí. § 124 Podmínky pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění Pověřený správce daně rozhodne o snížení úhrady nebo zajištění, pokud odběratel a) v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění plnil řádně povinnosti odběratele a řádně značil tabákové výrobky tabákovými nálepkami způsobem stanoveným právními předpisy a b) splňuje podmínky, za nichž může správce daně povolit snížení zajištění daně nebo povolit upuštění od zajištění daně. § 125 Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění (1) Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění se vydává na dobu 1 roku počínaje prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícím po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (2) Pověřený správce daně rozhodne o žádosti o snížení úhrady nebo zajištění do 60 dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne do 90 dní. (3) V případě, že rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, nelze toto nové rozhodnutí vydat před uplynutím lhůty pro podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění. § 126 Výše snížení úhrady nebo zajištění (1) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 10 % hodnoty tabákových nálepek. (2) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 20 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě po dobu 9 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí. (3) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 40 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě po dobu 21 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí. (4) Snížení úhrady nebo zajištění lze použít v daném kalendářním čtvrtletí pouze na ty bezprostředně po sobě jdoucí odběry tabákových nálepek, jejichž celková hodnota nepřesáhne 50 % celkové hodnoty tabákových nálepek odebraných za bezprostředně předcházející kalendářní rok. § 127 Zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění Pověřený správce daně zruší rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění v případě, že a) je ohroženo zaplacení hodnoty tabákových nálepek, nebo b) odběratel po vydání tohoto rozhodnutí přestal splňovat podmínky pro 1. podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění, nebo 2. vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění. § 128 Povinnosti odběratele v souvislosti se snížením úhrady nebo zajištění (1) Odběratel je povinen oznámit pověřenému správci daně všechny skutečnosti, které mají vliv na splnění podmínek pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, a to do 5 dní od jejího vzniku. (2) Odběratel je do 5 dní ode dne zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění povinen a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí, nebo b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí. (3) Jestliže na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění nenavazuje bezprostředně nové rozhodnutí, je odběratel povinen nejpozději následující pracovní den po uplynutí doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno, a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí, nebo b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí.“. 153. V § 133 odst. 5 se slova „příslušný celní úřad“ nahrazují slovy „správce daně, v jehož územní působnosti bude prodej uskutečňovat“. 154. § 134 včetně nadpisu zní: „§ 134 Porušení zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků (1) Zjistí-li správce daně, že byl porušen zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně obecnímu živnostenskému úřadu. (2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy České republiky, že byl porušen zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků, a) postupuje podle daňového řádu a b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu. (3) Lihoviny a tabákové výrobky zjištěné na místě, kde je zákaz jejich prodeje, správce daně nebo jiný příslušný orgán zajistí, přičemž bez zbytečného odkladu předá rozhodnutí o zajištění lihovin a tabákových výrobků jejich držiteli. Nelze-li rozhodnutí o zajištění lihovin a tabákových výrobků takto doručit, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.“. 155. V § 134b odst. 2 písm. b) a c) a v § 134f písm. c) se číslo „12“ nahrazuje číslem „8“. 156. V § 134e odst. 4 se slova „orgánu uvedeného v § 134k odst. 1“ nahrazují slovy „správce daně nebo příslušného orgánu“. 157. V § 134e odst. 6 písm. a), § 134e odst. 9, § 134m odst. 2 písm. i), § 134p odst. 6 písm. a) a v § 134p odst. 9 se slova „50 kg“ nahrazují slovy „20 litrů“. 158. V § 134e odst. 6 písm. b) až d) se slova „orgánům uvedeným v § 134k odst. 1“ nahrazují slovy „správci daně nebo příslušnému orgánu“. 159. V § 134e odst. 8 písmeno b) zní: „b) mít v evidenci prohlášení kupujícího, s výjimkou prodeje minerálních olejů nepodnikající fyzické osobě v jednotkovém balení do 20 litrů, o tom, že 1. splňuje podmínky podle odstavce 10, 2. značkování a barvení těchto olejů je na závadu jejich použití a 3. tyto minerální oleje nebudou použity pro jiné účely, než pro které nesmějí být značkovány a barveny,“. 160. V § 134e odst. 8 písm. c) a v § 134p odst. 8 písm. c) se slova „pro účely kontroly“ zrušují. 161. V § 134e se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Odběratelem minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 2 písm. f) může být pouze osoba, která a) je vybavená prokazatelně některou z technologií, pro niž je značkování nebo barvení minerálních olejů na závadu jejich použití, nebo b) tyto minerální oleje prodává nebo dodává osobě uvedené v písmeni a). (11) Seznam technologií podle odstavce 10 stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 12. 162. V § 134f písmeno e) zní: „e) nabízet k prodeji nebo používat minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 písm. e) a f) pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány a barveny.“. 163. V § 134g odst. 4 a v § 134r odst. 4 se slova „potřebné pro kontrolu“ nahrazují slovy „týkající se“. 164. § 134k včetně nadpisu zní: „§ 134k Porušení povinností při značkování a barvení vybraných minerálních olejů (1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značkování nebo barvení vybraných minerálních olejů, sdělí tuto skutečnost bezodkladně České obchodní inspekci. (2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy České republiky, že byla porušena povinnost při značkování nebo barvení vybraných minerálních olejů, a) postupuje podle daňového řádu a b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně.“. 165. V § 134m odst. 2 písm. h) se za slova „odstavci 1“ vkládají slova „písm. b) až e)“. 166. V § 134m odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) minerální oleje uvedené v odstavci 1 písm. a) a f) až h), u nichž je značkování na závadu jejich použití,“. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j). 167. V § 134m odst. 3 se za slova „písm. h)“ vkládají slova „a i)“. 168. V § 134p odst. 4 se slova „orgánu uvedeného v § 134v odst. 1“ nahrazují slovy „správce daně nebo příslušného orgánu“. 169. V § 134p odst. 6 písm. b) až d) se slova „orgánům uvedeným v § 134v odst. 1“ nahrazují slovy „správci daně nebo příslušnému orgánu“. 170. V § 134p odst. 8 úvodní části ustanovení se slovo „h)“ nahrazuje slovem „i)“. 171. V § 134p odst. 8 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího, že splňuje podmínky podle odstavce 10; to se nevztahuje na nákup a prodej minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 2 písm. i),“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 172. V § 134p odst. 9 se slovo „h)“ nahrazuje slovem „i)“. 173. V § 134p se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 až 12, které znějí: „(10) Odběratelem minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 2 písm. h) může být pouze osoba, která a) je vybavena prokazatelně některou z technologií, pro niž je značkování minerálních olejů na závadu jejich použití, nebo b) tyto minerální oleje prodává nebo dodává osobě uvedené v písmeni a). (11) Seznam technologií podle odstavce 10 stanoví prováděcí právní předpis. (12) Osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. h) jsou povinny na žádost prodávajícího vystavit prohlášení podle odstavce 8 písm. c), a to přede dnem vydání těchto olejů. To se nevztahuje na podnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 20 litrů.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 13. 174. V § 134q písm. e) se slovo „i)“ nahrazuje slovem „j)“. 175. V § 134q se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) nabízet k prodeji nebo používat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. h) a i) pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány.“. 176. § 134v včetně nadpisu zní: „§ 134v Porušení povinností při značkování některých dalších minerálních olejů (1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značkování některých dalších minerálních olejů, sdělí tuto skutečnost bezodkladně České obchodní inspekci. (2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy České republiky, že byla porušena povinnost při značkování nebo barvení vybraných minerálních olejů, a) postupuje podle daňového řádu a b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně.“. 177. Část šestá zní: „ČÁST ŠESTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY HLAVA I PŘESTUPKY Díl 1 Přestupky na úseku správy daně z minerálních olejů § 135 Přestupky proti skladování zkapalněných ropných plynů (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) uvedené do volného daňového oběhu a) skladuje společně ve stejném zásobníku, b) skladuje odděleně v zásobnících, které 1. nejsou technologicky odděleny, nebo 2. jsou vzájemně propojeny, c) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi neskladuje v zásobníku, který je pevně spojen se zemí, nebo d) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi skladuje v zásobníku pevně spojeném se zemí, který není užíván v souladu se stavebním zákonem. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 135a Přestupky proti nakládání se zkapalněnými ropnými plyny (1) Fyzická osoba se jako osoba, která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, dopustí přestupku tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. (2) Fyzická osoba se jako osoba, která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 10 tun za jeden kalendářní rok, dopustí přestupku tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) vydá osobě bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu, b) v rozporu s § 60 odst. 5, 6 nebo 7 prodá zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně, nebo c) zahájí dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) bez poskytnutého zajištění daně pro dopravu těchto plynů podle § 60 odst. 11. (4) Fyzická osoba se jako osoba, která plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, dopustí přestupku tím, že a) nepoužívá hmotnostní průtokoměr, b) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí není elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti, nebo c) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti, který není po celou dobu opatřen závěrami správce daně. (5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Díl 2 Přestupky na úseku správy daně z piva § 135b Přestupky proti oznamovací povinnosti osoby vyrábějící pivo pro vlastní spotřebu (1) Fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí pivo podle § 80 odst. 1, dopustí přestupku tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně a) datum zahájení výroby, b) místo výroby, nebo c) předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. Díl 3 Přestupky na úseku správy daně z tabákových výrobků § 135c Přestupek proti jednotkovému balení (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že prodá tabákové výrobky jinak než v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 135d Přestupek proti zákazu nákupu za cenu nižší než cenu pro konečného spotřebitele (1) Fyzická osoba se jako konečný spotřebitel dopustí přestupku tím, že nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 135e Přestupky proti nakládání s tabákovými výrobky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky neoprávněně drží nebo jinak nakládá s tabákovými výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Díl 4 Přestupky na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků § 135f Přestupky proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz prodeje lihovin nebo zákaz prodeje tabákových výrobků podle § 133. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 135g Přestupky proti oznamovací povinnosti při prodeji lihovin na veřejnosti přístupných akcích (1) Fyzická osoba se jako osoba, která prodává lihoviny na veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podnicích, včetně tanečních zábav a diskoték, dopustí přestupku tím, že a) o této činnosti ve stanovené lhůtě písemně neinformuje správce daně, v jehož územní působnosti se bude prodej uskutečňovat, nebo b) písemná informace o této činnosti neobsahuje údaje o 1. osobě, která lihoviny prodává, 2. časovém vymezení prodeje lihovin, 3. druhu prodávaných lihovin, nebo 4. množství prodávaných lihovin. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Díl 5 Přestupky na úseku značkování a barvení vybraných minerálních olejů § 135h Přestupky proti zákazu při značkování a barvení vybraných minerálních olejů (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1, které jsou a) značkované a barvené, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování nebo barvení mimo daňový sklad s povolením k barvení těchto olejů, b) neznačkované a nebarvené, uvádí do volného daňového oběhu, c) značkované a barvené, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů, nebo d) značkované a barvené, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 písm. e) a f) nabízí k prodeji nebo je používá pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány a barveny. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Díl 6 Přestupky na úseku značkování některých dalších minerálních olejů § 135i Přestupky proti zákazu při značkování některých dalších minerálních olejů (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1, které jsou a) značkované, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování, b) neznačkované, uvádí do volného daňového oběhu či je prodává, c) značkované, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů, nebo d) značkované, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje, které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm. c) až j), nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. h) a i) nabízí k prodeji nebo je používá pro jiné účely, než pro které tyto oleje nesmějí být značkovány. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. HLAVA II SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB Díl 1 Správní delikty na úseku správy spotřebních daní § 135j Správní delikt proti umístění přijatého vybraného výrobku (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neumístí přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno ve zvláštním povolení. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 135k Správní delikt proti oznamovací povinnosti při změně údajů uvedených ve zvláštním povolení (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně změnu údajů, které uvedl v návrhu na vydání zvláštního povolení a které správce daně v tomto povolení uvedl. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč. § 135l Správní delikt proti podmíněnému osvobození od daně (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 19 odst. 4 umístí vybrané výrobky do daňového skladu jinak než v režimu podmíněného osvobození od daně. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. § 135m Správní delikt proti oznamovací povinnosti při změně údajů nebo skutečností v povoleních nebo rozhodnutích (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí prostřednictvím správce daně místně příslušného daňovému skladu změnu skutečností a údajů uvedených v povolení k provozování daňového skladu. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný příjemce dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně každou změnu údajů uvedených v povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo rozhodnutí o upuštění od jeho poskytnutí. (4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 100 000 Kč. § 135n Správní delikty proti zajištění daně (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost a) průběžně sledovat výši zajištění daně, nebo b) předat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě nebo přijetí vybraných výrobků. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. § 135o Správní delikty proti elektronickému průvodnímu dokladu při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce vybraných výrobků přijatých v režimu podmíněného osvobození od daně dopustí správního deliktu tím, že a) ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků, nebo b) v oznámení o přijetí vybraných výrobků neuvede ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč. § 135p Správní delikty proti dopravě vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba odebírající vybrané výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání dopustí správního deliktu tím, že před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a) neoznámí správci daně jejich množství, nebo b) neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč. § 135q Správní delikty proti odesílání vybraných výrobků do jiného členského státu pro účely podnikání (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravovaných do jiného členského státu pro účely podnikání dopustí správního deliktu tím, že a) písemně neuvědomí správce daně o zahájení dopravy vybraných výrobků před jejím zahájením, nebo b) v písemném oznámení neuvede datum zahájení dopravy. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč. § 135r Správní delikty proti zasílání vybraných výrobků (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků dopustí správního deliktu tím, že před odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu a) neoznámí místně příslušnému správci daně zákonem požadované údaje, nebo b) neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč. § 135s Správní delikty proti oznamovací povinnosti při změně údajů uvedených v povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně každou změnu údajů, které uvedl v návrhu na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků a které správce daně v tomto povolení uvedl, a to o osobě a) odesílající vybrané výrobky, nebo b) daňového zástupce. (2) Osoba, která vypověděla plnou moc k zastupování, se dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí tuto skutečnost správci daně. (3) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta do 50 000 Kč. § 135t Správní delikt proti oznamovací povinnosti při změně údajů uvedených v povolení k prodeji za ceny bez daně (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel povolení k prodeji za ceny bez daně dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně změnu skutečností nebo údajů uvedených v návrhu na toto povolení. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč. Díl 2 Správní delikty na úseku správy daně z minerálních olejů Oddíl 1 Správní delikty proti nákupu, prodeji a dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu § 135u Správní delikty proti skladování zkapalněných ropných plynů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) uvedené do volného daňového oběhu a) skladuje společně ve stejném zásobníku, b) skladuje odděleně v zásobnících, které 1. nejsou technologicky odděleny, nebo 2. jsou vzájemně propojeny, c) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi neskladuje v zásobníku, který je pevně spojen se zemí, nebo d) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi skladuje v zásobníku pevně spojeném se zemí, který není užíván v souladu se stavebním zákonem. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč. § 135v Správní delikty proti dopravě minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, 2, 6 nebo 8 dopustí správního deliktu tím, že při dopravě těchto olejů neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) osvobozených od daně dopustí správního deliktu tím, že při dopravě těchto plynů neposkytne zajištění daně alespoň ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně, dopustí správního deliktu tím, že a) ve stanovené lhůtě neuvědomí správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy, o zahájení dopravy těchto olejů, b) navzdory námitkám správce daně zahájí dopravu těchto olejů, c) nedodrží správcem daně stanovenou 1. lhůtu, v níž má být doprava těchto olejů ukončena, nebo 2. trasu, po které mají být tyto oleje dopravovány, nebo d) v případě změny místa určení nebo příjemce, ke které došlo v průběhu dopravy těchto olejů, ve stanovené lhůtě 1. neoznámí tuto změnu správci daně, nebo 2. nezajistí zaznamenání této změny v dokladu o osvobození vybraných výrobků od daně. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, nebo b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo 3. Správní delikty proti nakládání se zkapalněnými ropnými plyny § 135w (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, dopustí správního deliktu tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 10 tun za jeden kalendářní rok, dopustí správního deliktu tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a) vydá osobě bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu, nebo b) při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu ve stanovené lhůtě neuvede do režimu podmíněného osvobození od daně. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 60 odst. 5, 6 nebo 7 prodá zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně. (5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč. § 135x (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) dopravuje zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) s rozdílnou sazbou daně, po jejich uvedení do volného daňového oběhu, společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, nebo b) zahájí dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) bez poskytnutého zajištění daně pro dopravu těchto plynů podle § 60 odst. 11. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne zajištění daně alespoň ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, dopustí správního deliktu tím, že a) nepoužívá hmotnostní průtokoměr, b) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí není elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti, nebo c) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti, který není po celou dobu opatřen závěrami správce daně. (4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč. § 135y Správní delikt proti oznamovací povinnosti při změně údajů uvedených v povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně změnu údajů, které uvedl v návrhu na vydání tohoto povolení a které správce daně v tomto povolení uvedl. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč. Díl 3 Správní delikty na úseku správy daně z lihu § 135z Správní delikt proti oznamovací povinnosti při nákupu nebo dovozu výrobků obsahujících líh (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakoupí nebo doveze výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c), dopustí správního deliktu tím, že v daném kalendářním roce neoznámí správci daně první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících tento líh. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč. § 135za Správní delikty proti dopravě lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) nebo d) dopustí správního deliktu tím, že při dopravě tohoto lihu neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že na daňovém území České republiky dopravuje líh obecně denaturovaný podle zákona upravujícího líh určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru bez zjednodušeného průvodního dokladu. (3) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, nebo b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2. § 135zb Správní delikty proti oznamování prodeje lihovin (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny uvedené do volného daňového oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, dopustí správního deliktu tím, že a) ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně takový prodej, nebo b) v oznámení o takovém prodeji neuvede zákonem stanovené údaje. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 500 000 Kč. Díl 4 Správní delikty na úseku správy daně z piva § 135zc Správní delikty proti oznamovací povinnosti při zařazení do velikostní skupiny (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako malý nezávislý pivovar dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně a) své zařazení do velikostní skupiny, nebo b) změnu svého zařazení do velikostní skupiny. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 250 000 Kč. Díl 5 Správní delikty na úseku správy daně z vína a meziproduktů § 135zd Správní delikt proti oznamovací povinnosti při přijetí tichého vína z jiného členského státu (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché víno vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě zákonem stanoveným způsobem neoznámí správci daně místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu toto přijetí. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč. § 135ze Správní delikt proti oznamovací povinnosti malého výrobce vína (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako malý výrobce vína dopustí správního deliktu tím, že neuvědomí správce daně místně příslušného místu, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá, o zahájení dopravy tichého vína do daňového skladu před jejím zahájením. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč. Díl 6 Správní delikty na úseku správy daně z tabákových výrobků § 135zf Správní delikt proti ceně pro konečného spotřebitele (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že uvede do volného daňového oběhu cigarety s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele v jiném období, než pro které byla tato cena stanovena. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 135zg Správní delikty proti jednotkovému balení (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že uvede do volného daňového oběhu, doveze nebo dopraví na daňové území České republiky z jiného členského státu a) tabákové výrobky, které nejsou v uzavřeném jednotkovém balení, nebo b) jednotkové balení s tabákovými výrobky, které nepodléhají stejné sazbě daně. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že prodá tabákové výrobky jinak než v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou. (3) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, nebo b) od 50 000 Kč do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2. § 135zh Správní delikt proti oznamovací povinnosti při dovozu tabákových výrobků (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě písemně neohlásí správci daně první dovoz tabákových výrobků. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 2 000 000 Kč. § 135zi Správní delikty proti zákazu prodeje za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodejce dopustí správního deliktu tím, že a) prodá konečnému spotřebiteli cigarety za cenu nižší nebo vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, b) při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytne slevu z ceny pro konečného spotřebitele. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) prodá konečnému spotřebiteli cigarety, ke kterým je přidán nebo přibalen jiný předmět, za celkovou cenu odlišnou od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce, nebo b) váže prodej cigaret konečnému spotřebiteli na prodej jiných předmětů. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako konečný spotřebitel dopustí správního deliktu tím, že a) spotřebuje cigarety zakoupené za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele, nebo b) nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo 2, nebo b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3. § 135zj Správní delikt proti předmětu výhry v loterii a jiné podobné hře (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že učiní tabákové výrobky předmětem výhry v loterii nebo jiné podobné hře. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 2 000 000 Kč. § 135zk Správní delikty proti značení tabákovými nálepkami (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) umožní skladování nebo prodej neznačených tabákových výrobků na daňovém území České republiky, nebo b) neznačí tabákové výrobky tabákovými nálepkami podle § 114. (2) Za správní delikt se uloží pokuta a) od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b). § 135zl Správní delikty proti značení a použití tabákových nálepek (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) použije ke značení tabákových výrobků tabákové nálepky, na kterých jsou vytištěny údaje neodpovídající skutečnému obsahu jednotkového balení, na kterém je tabáková nálepka umístěna, b) značí tabákové výrobky tabákovými nálepkami na jiném místě daňového území České republiky než v daňovém skladu, nebo c) řádně nepoužije tabákovou nálepku. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. § 135zm Správní delikt proti objednání, odběru a distribuci tabákových nálepek (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že tabákové nálepky prodá nebo bezúplatně předá. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. § 135zn Správní delikty proti evidenci a inventuře tabákových nálepek (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že a) nevede evidenci odebraných, použitých nebo vrácených tabákových nálepek, b) po stanovenou dobu neuchovává evidenci odebraných, použitých nebo vrácených tabákových nálepek nebo doklady, na jejichž základě byly zápisy v této evidenci provedeny, c) neprovede inventuru tabákových nálepek za daný kalendářní rok, nebo d) ve stanovené lhůtě neoznámí pověřenému správci daně výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok. (2) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b), nebo b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a d). § 135zo Správní delikty proti vracení tabákových nálepek (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že a) nevrátí ve stanovené lhůtě pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky starého vzoru, nebo b) v případě ukončení své činnosti nevrátí ve stanovené lhůtě pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 135zp Správní delikt proti oznamovací povinnosti při změně podmínek uvedených v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí pověřenému správci daně změnu všech skutečností, které mají vliv na splnění podmínek pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč. Díl 7 Správní delikty na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků § 135zq Správní delikty proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz prodeje lihovin nebo zákaz prodeje tabákových výrobků podle § 133. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 135zr Správní delikty proti oznamovací povinnosti při prodeji lihovin na veřejnosti přístupných akcích (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která prodává lihoviny na veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podnicích, včetně tanečních zábav a diskoték, dopustí správního deliktu tím, že a) o této činnosti ve stanovené lhůtě písemně neinformuje správce daně, v jehož územní působnosti se bude prodej uskutečňovat, nebo b) písemná informace o této činnosti neobsahuje údaje o 1. osobě, která lihoviny prodává, 2. časovém vymezení prodeje lihovin, 3. druhu prodávaných lihovin, nebo 4. množství prodávaných lihovin. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. Díl 8 Správní delikty na úseku značkování a barvení vybraných minerálních olejů Oddíl 1 Správní delikty proti povinnostem při značkování a barvení vybraných minerálních olejů § 135zs (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu dopustí správního deliktu tím, že do volného daňového oběhu uvede neznačkované nebo nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce nebo dovozce minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 dopustí správního deliktu tím, že nezajistí značkování nebo barvení těchto olejů před jejich vstupem na daňové území České republiky. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo uživatel směsi značkovací látky a barviva se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky dopustí správního deliktu tím, že nevede evidenci značkovací látky a barviva. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu, příjemce nebo dovozce s povinností značkovat nebo barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1, nebo s povinností takové značkování nebo barvení zajistit, dopustí správního deliktu tím, že na žádost správce daně nebo příslušného orgánu nepředloží certifikát. (5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč. § 135zt (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakoupí nebo jinak nabude neznačkované nebo nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném daňovém oběhu nebo je vyvézt do třetí země, dopustí správního deliktu tím, že v případě neuskutečnění dopravy nebo vývozu ve stanovené lhůtě nezajistí jejich značkování nebo barvení. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává, dopravuje, skladuje, nakupuje nebo jinak nabývá, prodává nebo spotřebovává v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, dopustí správního deliktu tím, že a) vykonává tyto činnosti, jejichž předmětem jsou oleje v jednotkovém balení nad 20 litrů, bez živnostenského oprávnění, nebo b) nevede nebo neuchovává stanoveným způsobem evidenci o druzích a množství těchto olejů nebo evidenci o uvedených způsobech nakládání s nimi. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává nebo prodává minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134b odst. 2 písm. f) značkovány a barveny, způsobem uvedeným v § 134e odst. 6, dopustí správního deliktu tím, že a) v průvodní technické dokumentaci nebo v dokladech výslovně neuvede, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů, b) nemá v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího podle § 134e odst. 8 písm. b), nebo c) neuchovává technickou dokumentaci nebo doklady k těmto olejům po stanovenou dobu. (4) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč. Oddíl 2 Správní delikty proti zákazům při značkování a barvení vybraných minerálních olejů § 135zu (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1, které jsou a) značkované a barvené, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování nebo barvení mimo daňový sklad s povolením k barvení těchto olejů, b) neznačkované a nebarvené, uvádí do volného daňového oběhu, c) značkované a barvené, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů, nebo d) značkované a barvené, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 písm. e) a f) nabízí k prodeji nebo je používá pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány a barveny. (3) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. Oddíl 3 Další správní delikty na úseku značkování a barvení vybraných minerálních olejů § 135zv Správní delikt proti povolení k barvení vybraných minerálních olejů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu dopustí správního deliktu tím, že značkuje nebo barví minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 bez povolení k barvení. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč. § 135zw Správní delikt proti oznamovací povinnosti při změně údajů v povolení k barvení (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel povolení k barvení dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně změnu údajů, které uvedl v návrhu na vydání povolení k barvení a které správce daně v tomto povolení uvedl, s výjimkou evidenčního čísla daňového skladu navrhovatele. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč. Díl 9 Správní delikty na úseku značkování některých dalších minerálních olejů Oddíl 1 Správní delikty proti povinnostem při značkování některých dalších minerálních olejů § 135zx (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo provozovatel daňového skladu dopustí správního deliktu tím, že do volného daňového oběhu uvede neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce nebo dovozce minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 dopustí správního deliktu tím, že nezajistí značkování těchto olejů před jejich vstupem na daňové území České republiky. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo uživatel značkovací látky se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky dopustí správního deliktu tím, že nevede evidenci značkovací látky. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce, příjemce nebo dovozce s povinností značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 nebo s povinností takové značkování zajistit, dopustí správního deliktu tím, že na žádost správce daně nebo příslušného orgánu nepředloží certifikát. (5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč. § 135zy (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakoupí nebo jinak nabude neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu nebo je vyvézt do třetí země, dopustí správního deliktu tím, že v případě neuskutečnění dopravy nebo vývozu ve stanovené lhůtě nezajistí jejich značkování. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává, dopravuje, skladuje, nakupuje nebo jinak nabývá, prodává nebo spotřebovává v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, dopustí správního deliktu tím, že a) vykonává tyto činnosti, jejichž předmětem jsou oleje v jednotkovém balení nad 20 litrů, bez živnostenského oprávnění, nebo b) nevede nebo neuchovává stanoveným způsobem evidenci o druzích a množství těchto olejů nebo evidenci o uvedených způsobech nakládání s nimi. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává nebo prodává minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134m odst. 2 písm. c) až i) značkovány, způsobem uvedeným v § 134p odst. 6, dopustí správního deliktu tím, že a) v průvodní technické dokumentaci nebo v dokladech výslovně neuvede, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů, b) nemá v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího podle § 134p odst. 8 písm. b) nebo c), nebo c) neuchovává technickou dokumentaci nebo doklady k těmto olejům po stanovenou dobu. (4) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč. Oddíl 2 Správní delikty proti zákazům při značkování některých dalších minerálních olejů § 135zz (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1, které jsou a) značkované, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování, b) neznačkované, uvádí do volného daňového oběhu či je prodává, c) značkované, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů, nebo d) značkované, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že minerální oleje, které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm. c) až j), nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. h) a i) nabízí k prodeji nebo je používá pro jiné účely, než pro které tyto oleje nesmějí být značkovány. (4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. Oddíl 3 Další správní delikty na úseku značkování některých dalších minerálních olejů § 135zza Správní delikt proti povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo provozovatel daňového skladu dopustí správního deliktu tím, že značkuje minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 bez povolení ke značkování. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč. § 135zzb Správní delikt proti oznamovací povinnosti při změně údajů v povolení ke značkování (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel povolení ke značkování dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně změnu údajů, které uvedl v návrhu na vydání povolení ke značkování a které správce daně v tomto povolení uvedl, s výjimkou evidenčního čísla daňového skladu navrhovatele. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč. HLAVA III PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ ZAJIŠTĚNÝCH LIHOVIN A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ § 135zzc Propadnutí lihovin a tabákových výrobků (1) Správní orgán uloží propadnutí a) neznačených tabákových výrobků, které zajistil v souvislosti s porušením povinnosti při značení tabákových výrobků, b) lihovin nebo tabákových výrobků, které zajistil v souvislosti s porušením zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků. (2) Propadnutí lihovin nebo tabákových výrobků podle odstavce 1 lze uložit, pokud a) náleží pachateli správního deliktu a b) byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny. § 135zzd Zabrání lihovin a tabákových výrobků Správní orgán, který neuložil propadnutí lihovin nebo tabákových výrobků, rozhodne o jejich zabrání, pokud a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela, nebo c) vlastník není znám. § 135zze Společná ustanovení o propadlých a zabraných lihovinách a tabákových výrobcích (1) Propadlé nebo zabrané lihoviny nebo tabákové výrobky připadají státu. (2) Generální ředitelství cel propadlé nebo zabrané lihoviny nebo tabákové výrobky zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená ze zaměstnanců v Generálním ředitelství cel. (3) Pachateli správního deliktu, kterému bylo uloženo propadnutí lihovin nebo tabákových výrobků, nebo osobě, u které byly zabrané lihoviny nebo tabákové výrobky zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením. (4) Proti rozhodnutí o zabrání lihovin nebo tabákových výrobků nebo o povinnosti nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením se nelze odvolat. (5) Nepropadnou-li nebo nebudou-li lihoviny nebo tabákové výrobky zabrány, musí být bez zbytečného odkladu vráceny tomu, komu nepochybně patří, jinak tomu, u koho byly zajištěny. HLAVA IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 135zzf Odpovědnost právnické osoby a podnikající fyzické osoby (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (3) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. § 135zzg Příslušnost k projednání správního deliktu (1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává celní úřad. (2) Česká obchodní inspekce nebo finanční úřad projednává a) přestupky na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to přestupky proti nakládání s tabákovými výrobky, b) přestupky na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to přestupky proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků, c) přestupky na úseku 1. značkování a barvení vybraných minerálních olejů, 2. značkování některých dalších minerálních olejů, d) správní delikty na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to 1. správní delikty proti jednotkovému balení, 2. správní delikty proti zákazu prodeje za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele, 3. správní delikty proti značení tabákovými nálepkami, e) správní delikty na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to správní delikty proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků, f) správní delikty na úseku 1. značkování a barvení vybraných minerálních olejů, s výjimkou správního deliktu proti oznamovací povinnosti při změně údajů v povolení k barvení, 2. značkování některých dalších minerálních olejů, s výjimkou správního deliktu proti oznamovací povinnosti při změně údajů v povolení ke značkování. (3) Státní zemědělská a potravinářská inspekce projednává a) přestupky na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to přestupky proti nakládání s tabákovými výrobky, b) přestupky na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to přestupky proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků, c) správní delikty na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to 1. správní delikty proti jednotkovému balení, 2. správní delikty proti zákazu prodeje za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele, 3. správní delikty proti značení tabákovými nálepkami, d) správní delikty na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to správní delikty proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků. (4) Obecní živnostenský úřad projednává a) přestupky na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to přestupky proti nakládání s tabákovými výrobky, b) přestupky na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to přestupky proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků, c) správní delikty na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to správní delikty proti značení tabákovými nálepkami, d) správní delikty na úseku omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, a to správní delikty proti zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků. § 135zzh Výše a splatnost pokuty (1) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (2) Pokuta je splatná do 30 dní ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. § 135zzi Zvláštní ustanovení o blokovém řízení V blokovém řízení lze za přestupky podle tohoto zákona uložit pokutu do 5 000 Kč.“. 178. V § 139 odst. 3 se číslo „16“ nahrazuje číslem „12“ a za slova „odst. 7“ se doplňují slova „a 11“. Čl. II Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Povolení vydaná podle § 23 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení vydaná podle § 23 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. S minerálními oleji osvobozenými od spotřební daně podle § 49 odst. 1 nebo 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze nakládat v souladu s osvobozením pro minerální oleje použité k mineralogickým postupům a v metalurgických procesech nejpozději do 30. června 2013; následujícím dnem vznikne osobám, které nabyly takové minerální oleje, povinnost daň přiznat a zaplatit. 3. Osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyly minerální oleje osvobozené od daně podle bodu 2, provedou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona inventuru těchto minerálních olejů, a to do 5 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pokud osoba podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, povolení oprávněného příjemce pro přijímání vybraných výrobků nebo změnu již vydaných povolení pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 3811 11 10, 3811 11 90, 3811 19 00 a 3811 90 00, na které musí být uplatněn režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1 písm. h) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 8 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se tato osoba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí právní moci rozhodnutí o tomto návrhu za provozovatele daňového skladu pro tyto oleje nebo za oprávněného příjemce pro přijímání těchto olejů, bylo-li návrhu vyhověno. 5. Povolení vydaná podle § 60a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení vydaná podle § 60a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Řízení o správním deliktu podle části šesté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. IV Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a kontroly podle § 2a“. 2. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a (1) Česká obchodní inspekce kontroluje dodržování a) povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně, b) zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně, c) povinností při značkování nebo barvení vybraných minerálních olejů podle zákona upravujícího spotřební daně, d) povinností při značkování některých dalších minerálních olejů podle zákona upravujícího spotřební daně. (2) Zjistí-li Česká obchodní inspekce, že byla porušena povinnost podle odstavce 1, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci spotřební daně a obecnímu živnostenskému úřadu. (3) Analýzu vzorků vybraných minerálních olejů a některých dalších minerálních olejů podle zákona upravujícího spotřební daně odebraných Českou obchodní inspekcí mohou provádět na žádost České obchodní inspekce pouze akreditované osoby podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna živnostenského zákona Čl. VI V § 60a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 167/2004 Sb. a zákona č. 130/2008 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Živnostenské úřady kontrolují dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně a dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně. Zjistí-li, že došlo k porušení povinnosti nebo porušení zákazu, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci spotřební daně.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o komoditních burzách Čl. VII Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 105/1995 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 285/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 247/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 písm. a) bod 5 zní: „5. nemají ke dni podání žádosti v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,“. 2. V § 5 odst. 4 písmeno d) zní: „d) potvrzení ne starší než 3 měsíce, že nemají v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,“. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o investičních pobídkách Čl. VIII Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 62/2005 Sb., zákona č. 443/2005 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb. a zákona č. 192/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 5 se slova „pro pracovníky místně příslušných územních finančních orgánů a pracovníky Ministerstva financí“ nahrazují slovy „pro zaměstnance v orgánu Finanční správy České republiky a zaměstnance v Ministerstvu financí“. 2. V § 7 odst. 2 písm. d) se slova „územním finančním orgánům“ nahrazují slovy „finančnímu úřadu“. ČÁST SEDMÁ Změna rozpočtových pravidel Čl. IX V § 44a odst. 4 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 465/2011 Sb. a zákona č. 171/2012 Sb., se slova „územním finančním orgánem“ nahrazují slovy „finančním úřadem“ a slova „územní finanční orgán“ se nahrazují slovy „finanční úřad“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. X V § 11 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., písmeno a) zní: „a) přísluší Generálnímu ředitelství cel, jedná-li se o majetek, který připadl státu 1. v souvislosti s porušením celních předpisů anebo na základě těchto předpisů, 2. v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících správu spotřebních daní anebo na základě těchto předpisů, 3. propadnutím nebo zabráním výrobku, který je předmětem spotřební daně, 4. na základě rozhodnutí orgánu Celní správy České republiky,“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o finanční kontrole Čl. XI Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 298/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb. a zákona č. 239/2012 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 7 se slova „územních finančních orgánů“ nahrazují slovy „orgánů Finanční správy České republiky“. 2. V § 7 odst. 2 a v § 11 odst. 5 se slova „Územní finanční orgány“ nahrazují slovy „Finanční úřady“. 3. V § 11 odst. 6 se slova „územního finančního orgánu“ nahrazují slovy „finančního úřadu“. 4. V § 11 odst. 6 a 7 se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „finanční úřad“. 5. V § 11 odst. 7 se slova „územnímu finančnímu orgánu“ nahrazují slovy „finančnímu úřadu“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. XII Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) kontroluje dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně, h) kontroluje dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně.“. 2. V § 3 odst. 4 písmeno z) zní: „z) informuje bezodkladně správce spotřební daně a obecní živnostenský úřad, zjistí-li, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně nebo že byl porušen zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků,“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o omezení plateb v hotovosti Čl. XIII V § 6a odst. 5 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 303/2008 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se slova „územní finanční orgány3)“ nahrazují slovy „finanční úřady“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XIV V položce 1 bodu 1 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb., písmeno i) zní: „i) o vydání povolení snížit zajištění spotřební daně nebo upustit od jeho poskytnutí podle zákona upravujícího spotřební daně nebo o snížení úhrady nebo zajištění podle zákona upravujícího spotřební daně Kč 1 000“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o Finanční správě České republiky Čl. XV Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 se slova „hlavní město Praha“ nahrazují slovem „Brno“. 2. V § 10 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 3. V § 10 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 4. V § 11 odst. 2 písmena b) až h) znějí: „b) banka, pobočka zahraniční banky, c) spořitelní a úvěrní družstvo, d) pojišťovna, pobočka pojišťovny z jiného členského státu nebo z třetího státu, zajišťovna, pobočka zajišťovny z jiného členského státu nebo z třetího státu, e) investiční společnost včetně všech jí obhospodařovaných podílových fondů, f) investiční fond, g) penzijní společnost včetně všech jí obhospodařovaných fondů a včetně transformovaného fondu, jehož prostřednictvím penzijní společnost provozuje penzijní připojištění, h) osoba provozující loterii nebo jinou podobnou hru, a to pro účely výkonu dozoru nad loteriemi a jinými podobnými hrami,“. 5. V § 11 odst. 2 písm. i) bodě 1 se slovo „h)“ nahrazuje slovem „g)“. 6. V § 11 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Stanoví-li jiný zákon, že Specializovaný finanční úřad vykonává určitou působnost jako jediný z finančních úřadů, je pro účely výkonu této působnosti příslušným i pro jiné než vybrané subjekty.“. 7. V § 12 odst. 2 se slova „d) a e)“ nahrazují slovem „c)“, za slovo „když“ se vkládá slovo „jinak“ a slova „podle jiného právního předpisu nebo podle odstavce 1“ se zrušují. 8. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Zvláštní ustanovení o příslušnosti soudů ve správním soudnictví V oblasti působnosti Specializovaného finančního úřadu jako správního orgánu prvního stupně je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.“. 9. V § 13 odst. 1 se slova „v sídle příslušného orgánu finanční správy nebo na jeho územním pracovišti, kde je umístěn spis nebo jeho příslušná část“ nahrazují slovy „buď v sídle příslušného orgánu finanční správy, anebo na jeho územním pracovišti, a to podle toho, kde je spis nebo jeho příslušná část umístěna“. 10. V § 19 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Specializovaný finanční úřad zřízený podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Specializovaný finanční úřad zřízený podle tohoto zákona. Dosavadní ředitel Specializovaného finančního úřadu se považuje za ředitele jmenovaného podle tohoto zákona.“. 11. V § 19 odstavec 5 zní: „(5) Při určení příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se zohlední dosažení obratu uvedeného v § 11 odst. 2 písm. a) nebo pokles obratu pod tuto hranici, které byly dosaženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které byly nebo měly být zohledněny při určení příslušnosti Specializovaného finančního úřadu podle dosavadních právních předpisů.“. 12. V § 20 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Jsou-li v plných mocech nebo pověřeních uplatněných u územních finančních orgánů zřízených podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, uvedeny územní finanční orgány zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, rozumí se jimi orgány finanční správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“. Čl. XVI Přechodná ustanovení 1. Pro určení místní příslušnosti soudu ve správním soudnictví v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončena, se použijí dosavadní právní předpisy. 2. Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí Městského soudu v Praze, které bylo vydáno Městským soudem v Praze ve správním soudnictví v řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po nabytí účinnosti tohoto zákona, ustanovení § 12a zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije a věc se vrátí Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. XVII Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, se mění takto: 1. V § 4 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami a bezpečnostními sbory.“. 2. V § 9 odst. 2 písm. c) se za slovo „doklady“ vkládají slova „pro určitý celní režim nebo druh přepravy zboží“. 3. V § 9 odst. 3 písmeno c) zní: „c) rozhoduje o zproštění povinnosti poskytnout jistotu v režimu tranzitu8) a o prodloužení, změně nebo odnětí tohoto zproštění povinnosti.“. 4. V § 9 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) rozhoduje o povolení ručitele a užívání souborné jistoty a o prodloužení, změně nebo odnětí tohoto povolení.“. 5. V § 9 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Celní úřad pro hlavní město Prahu rozhoduje o schválení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 6. V § 11 odst. 1 se slova „v sídle příslušného orgánu celní správy nebo na jeho územním pracovišti, kde je umístěn spis nebo jeho příslušná část“ nahrazují slovy „buď v sídle příslušného orgánu celní správy, anebo na jeho územním pracovišti, a to podle toho, kde je spis nebo jeho příslušná část umístěna“. 7. Nadpis § 35 zní: „Oprávnění ke kontrole osob, dopravních prostředků a poštovních a jiných zásilek“. 8. V § 35 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a poštovních a jiných zásilek“. 9. V § 35 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „nákladů“ vkládají slova „a poštovních a jiných zásilek“. 10. V § 35 odst. 7 se za slovo „prostředku“ vkládají slova „nebo poštovní nebo jiné zásilky“. 11. V § 35 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Oprávnění celníka ke kontrole poštovních a jiných zásilek podle odstavce 1 se nevztahuje na poštovní a jiné zásilky, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství.“. 12. V § 40 odstavec 3 zní: „(3) O vydání krycího dokladu rozhoduje ministr; toto vydání technicky zabezpečuje Ministerstvo vnitra.“. 13. V § 82 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Jsou-li v plných mocech nebo pověřeních uplatněných u Generálního ředitelství cel, celních ředitelství nebo celních úřadů zřízených podle dosavadních právních předpisů uvedeny Generální ředitelství cel, celní ředitelství nebo celní úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů, rozumí se jimi orgány celní správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o podporovaných zdrojích energie Čl. XVIII V § 21 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, se slova „územní finanční orgány“ nahrazují slovy „finanční úřady“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XIX V § 104 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 95/2011 Sb., odstavec 1 zní: „(1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Text\| Sazba daně ---\|--- Procentní část\| Pevná část\| Minimální cigarety\| 27 %\| 1,19 Kč/kus\| celkem nejméně však 2,25 Kč/kus doutníky, cigarillos\| \| 1,34 Kč/kus\| tabák ke kouření\| \| 1 800,00 Kč/kg\| “. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XX V § 13 odst. 6, § 20 odst. 6, § 22 odst. 6, § 33a odst. 3 a v § 60a odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007, zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se slova „celní úřad“ nahrazují slovy „správce daně“. ČÁST OSMNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou a) části šestnácté, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014, b) části sedmnácté, která nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 406/2012 Sb.	Zákon č. 406/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 11. 2012, datum účinnosti 1. 6. 2013, částka 148/2012 * Čl. I - Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákon * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2013 406 ZÁKON ze dne 26. října 2012, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se za písmeno x) vkládá nové písmeno y), které zní: „y) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti provozovaní rozhlasového a televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,“. Dosavadní písmena y) a z) se označují jako písmena z) a za). 2. V § 49 nadpis zní: „Povinnosti při zařazování reklam, teleshoppingu a označení sponzora do vysílání“. 3. V § 49 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby reklamy, teleshopping a označení sponzora byly vysílány takovým způsobem, že hladina hlasitosti jejich vysílání je v souladu s technickou specifikací stanovenou vyhláškou, kterou podle ustanovení § 5 písm. y) vydá Rada. Takový způsob vysílání se použije i při vysílání zvukových nebo zvukově-obrazových prostředků oddělujících reklamu a teleshopping od ostatních částí vysílání podle odstavce 1 písm. a).“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 4. V § 49 odst. 7 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“. 5. V § 60 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) poruší povinnosti podle § 49 odst. 3.“. 6. V § 67 odst. 1 se slova „§ 49 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 2 a 4“. 7. V § 67 odst. 2 se slova „§ 49 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 2 a 4“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 405/2012 Sb.	Zákon č. 405/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb. Vyhlášeno 27. 11. 2012, datum účinnosti 1. 2. 2013, částka 148/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vyvlastnění * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) 405 ZÁKON ze dne 25. října 2012, kterým se mění zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vyvlastnění Čl. I Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; bylo-li vlastnické právo ke stavbě nebo pozemku, jichž se vyvlastnění týká, převedeno k zajištění splnění závazku4), je vyvlastňovaným také povinný ze zajišťovacího převodu práva, který k zajištění svého závazku vlastnické právo převedl na oprávněného“. 2. § 5 zní: „§ 5 (1) Vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy3) vyvlastňovanému. (2) K návrhu smlouvy je vyvlastnitel povinen předložit a) znalecký posudek, podle kterého navrhl vyvlastňovanému cenu za získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě, a b) informaci o účelu vyvlastnění, tedy o konkrétním záměru, který nelze uskutečnit bez získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě od vyvlastňovaného, s upozorněním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je možné ve veřejném zájmu získat tato práva vyvlastněním. (3) Pokud je předmětem smlouvy část pozemku, je nedílnou součástí návrhu smlouvy geometrický plán tuto část pozemku vymezující. (4) Smlouva o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle odstavce 1 musí založit právo vyvlastňovaného na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od uzavření smlouvy. (5) Splnění podmínky podle odstavce 1 se nevyžaduje, a) není-li vyvlastňovaný znám, není-li znám jeho pobyt, nebo nepodařilo-li se mu doručit na známou adresu, nebo b) je-li vyvlastňovaný omezen ve smluvní volnosti právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci, kterým mu bylo zakázáno převést vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě na někoho jiného. (6) Jsou-li pozemek nebo stavba ve spoluvlastnictví vyvlastňovaného a vyvlastnitele, lze vyvlastnění provést, jen jestliže účelu vyvlastnění nelze dosáhnout zrušením tohoto spoluvlastnictví.“. 3. § 6 zní: „§ 6 Vyvlastněním spočívajícím v odnětí vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zanikají všechna práva třetích osob k vyvlastněnému pozemku nebo stavbě, není-li dále stanoveno jinak.“. 4. V § 7 odst. 1 se za slova „nájmu bytu“ vkládají slova „, nebytového prostoru, stavby nebo pozemku“. 5. V § 7 odst. 2 se za slova „vypovědět nájem bytu“ vkládají slova „, nebytového prostoru, stavby nebo pozemku“, za slovo „jestliže“ se vkládá slovo „jejich“ a slova „bytu nájemcem“ se zrušují. 6. V § 8 se slova „nájem pozemku nebo jeho části, nájem nebytového prostoru a“ zrušují a slovo „zatěžovaly“ se nahrazuje slovem „zatěžovala“. 7. § 9 se zrušuje. 8. V § 10 odst. 1 písm. a) se čárka za slovem „stavby“ zrušuje a slova „všech jejích součástí a“ se nahrazují slovem „jejich“. 9. V § 10 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 10. V § 10 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena7) pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu. (5) Cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.“. 11. V § 11 se slovo „obvyklé“ zrušuje. 12. V § 12 se slova „nájemní práva nebo“ a slova „nájemci a“ zrušují a slova „těchto práv“ se nahrazují slovy „tohoto práva“. 13. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Vyvlastnitel poskytne vyvlastňovanému určenou náhradu v plné výši, neváznou-li na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě věcná práva, která vyvlastněním zanikají a pokud z jeho náhrady nemají být zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva uhrazeny dosud nesplacené pohledávky. Vyvlastnitel poskytne určenou náhradu oprávněnému z věcného břemene, které vyvlastněním zanikne, vždy samostatně.“. 14. V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „(2) Váznou-li na pozemku nebo stavbě věcná práva, která vyvlastněním zanikají, a mají-li být z náhrady pro vyvlastňovaného uhrazeny zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva dosud nesplacené pohledávky, vyvlastňovací úřad rozhodne o náhradě pro vyvlastňovaného a určí, jakou část z této náhrady vyvlastnitel poskytne uvedeným osobám na základě předložené dohody o rozdělení náhrady s úředně ověřenými podpisy smluvních stran, jinak uloží vyvlastniteli složit náhradu do úschovy soudu10), 19), v jehož obvodu je pozemek nebo stavba. 19) § 185f občanského soudního řádu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 15. V § 14 odst. 3 se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“. 16. V § 17 odst. 1 se čárka za slovy „podzástavní věřitel“ nahrazuje slovem „a“ a slova „, a nájemce pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, nebo jejich částí s výjimkou nájemce bytu“ se zrušují. 17. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Bylo-li vlastnické právo ke stavbě nebo pozemku, jichž se vyvlastnění týká, převedeno k zajištění splnění závazku4), je účastníkem vyvlastňovacího řízení také oprávněný z tohoto zajišťovacího převodu práva.“. 18. V § 17 odst. 4 se slova „v cizině“ zrušují. 19. V § 18 odstavec 3 zní: „(3) K žádosti vyvlastnitel připojí a) katastrální mapu se zákresem pozemků a staveb navržených k vyvlastnění, doplněnou situací z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly dosud v katastrální mapě vyznačeny; navrhuje-li se vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím vyhotovení, b) územní rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění zvláštní právní předpis2) a není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím úřadem, c) listiny prokazující splnění podmínky vyvlastnění uvedené v § 5, včetně prohlášení o tom, že ve stanovené lhůtě se vyvlastniteli nepodařilo získat dohodou potřebná práva k pozemku nebo ke stavbě, d) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první, který v případě stanovení náhrady podle § 10 odst. 1 písm. a) obsahuje obvyklou cenu i cenu zjištěnou podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti; § 10 odst. 5 platí obdobně, e) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první, který v případě stanovení náhrady podle § 12 obsahuje výši náhrady pro oprávněného ze zaniklého věcného břemene podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti, f) dohodu vyvlastňovaného o rozdělení náhrady s těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou věcná práva zanikající vyvlastněním, pokud byla uzavřena před podáním žádosti, a vyvlastnitel má tuto dohodu k dispozici.“. 20. V § 19 odst. 3 se věta první nahrazuje větami „Po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem nebo stavbou, kterých se vyvlastnění týká, převést je, pronajmout nebo jinak zatížit. Právní úkony, kterými vyvlastňovaný poruší tuto povinnost, jsou neplatné; to neplatí v případě smluv uzavíraných s vyvlastnitelem.“. 21. V § 20 odst. 1 se slova „uvedená v § 10 odst. 1“ a slova „; znalecké posudky nesmí být při zahájení řízení starší 90 dnů“ zrušují. 22. V § 23 odst. 5 se slova „podléhající evidenci“ nahrazují slovem „zapsaná“. 23. § 24 a 25 včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí: „§ 24 (1) Nebude-li v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne. Je-li předmětem vyvlastnění nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí, vyvlastňovací úřad oznámí zamítnutí žádosti katastrálnímu úřadu ke zrušení poznámky bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vyvlastnění. Ustanovení § 23 odst. 4 o povinnosti vyvlastnitele nahradit vyvlastňovanému škodu nebo jinou újmu, která mu vznikla v souvislosti s podáním žádosti, se použije obdobně. (2) Dospěje-li vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou splněny, rozhodne samostatnými výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě a o náhradě za vyvlastnění. (3) Výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě vyvlastňovací úřad a) rozhodne o 1. zrušení nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, jichž se vyvlastnění týká, nebo 2. omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele a vymezí jeho obsah, anebo 3. odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k pozemku nebo ke stavbě a o jeho přechodu na vyvlastnitele, b) rozhodne, vyžaduje-li to veřejný zájem, která práva spojená s pozemkem, stavbou nebo jejich částí vyvlastněním nezaniknou, c) určí, v jaké lhůtě je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než 2 roky od právní moci rozhodnutí. (4) Výroky o náhradě za vyvlastnění vyvlastňovací úřad a) stanoví výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro oprávněného z věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží vyvlastniteli, aby jim náhrady zaplatil ve lhůtě, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí, b) dojde-li k dohodě podle § 11, určí, jaký pozemek nebo stavba přechází do vlastnictví vyvlastňovaného, popřípadě rozhodne též o vyrovnání rozdílu v ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby podle oceňovacího předpisu účinného v době vyvlastnění, včetně lhůty k poskytnutí plnění, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí, c) určí, jakou částku z náhrady pro vyvlastňovaného je vyvlastnitel povinen poskytnout zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva na úhradu splatných zajištěných pohledávek, pokud byla předložena dohoda, jinak uloží vyvlastniteli, aby náhradu za vyvlastnění složil do úschovy u příslušného soudu19), d) uloží vyvlastniteli, aby nahradil vyvlastňovanému jím vynaložené náklady na vyhotovení znaleckého posudku, a určí k tomu lhůtu, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí. § 25 (1) Rozhodnutí vydané podle § 23 a 24 nelze oznámit ústním vyhlášením. (2) Včas podané a přípustné odvolání směřující proti některému z výroků podle § 24 odst. 3 má odkladný účinek i na ostatní výroky rozhodnutí. Odkladný účinek takového odvolání nelze vyloučit. Včas podané a přípustné odvolání směřující pouze proti některému z výroků podle § 24 odst. 4, nemá odkladný účinek na ostatní výroky rozhodnutí. (3) Vyvlastnitel zaplatí stanovenou náhradu vyvlastňovanému, popřípadě třetím osobám, do 60 dnů od právní moci výroků o vyvlastnění; náhrada může být složena u soudu19) v případě, že oprávněný z náhrady neposkytne vyvlastniteli potřebnou součinnost. (4) Odvolací orgán nesmí v odvolacím řízení změnit výrok o náhradě v neprospěch vyvlastňovaného ani třetích osob. Bude-li pravomocně stanovena náhrada vyšší, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí. (5) Pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění zašle vyvlastňovací úřad k zápisu do katastru nemovitostí příslušnému katastrálnímu úřadu spolu s vyrozuměním o tom, která věcná práva k vyvlastněným nemovitostem zapsaná v katastru nemovitostí zanikla podle § 6. (6) Lhůtu určenou podle § 24 odst. 3 písm. c) může vyvlastňovací úřad prodloužit na žádost vyvlastnitele podanou ještě před jejím uplynutím, a to jen v případech hodných zvláštního zřetele, jen jednou a nejdéle o další 2 roky. 20) § 68 odst. 5 a 6 správního řádu.“. 24. V § 26 odst. 1 se slova „odst. 2 písm. c)“ nahrazují slovy „odst. 4 písm. a) nebo b)“, slova „odst. 2 písm. g)“ se nahrazují slovy „odst. 3 písm. c)“ a slova „odst. 4“ se nahrazují slovy „odst. 6“. 25. V § 26 odst. 2 se slova „§ 6, § 7 odst. 2 a § 9“ nahrazují slovy „§ 6 a § 7 odst. 2“. 26. § 28 zní: „§ 28 (1) Výrok podle § 24 odst. 3 lze přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Výrok podle § 24 odst. 4 lze projednat v občanském soudním řízení15); příslušný v prvním stupni je krajský soud. (2) Žaloba, kterou účastník řízení požaduje, aby výrok podle § 24 odst. 4 byl projednán v občanském soudním řízení15), musí být podána ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu; zmeškání této lhůty nelze prominout. Zrušením výroku podle § 24 odst. 3 pozbývá platnosti i výrok podle § 24 odst. 4. (3) Soud při určování výše náhrady zohlední všechny okolnosti tak, aby dospěl ke spravedlivé náhradě. V odůvodněných případech stanoví částku vyšší s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, popřípadě k mimořádným okolnostem věci. Kromě náhrad uvedených v § 10 lze za vyvlastnění poskytnout vyvlastňovanému a) částku v maximální výši 40 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 za zmírnění tvrdosti vyvlastnění, zohledňující i délku vlastnictví pozemku nebo stavby více než 15 let od nabytí za úplatu, b) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v zastavěném území, c) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v území se zvláštní architektonickou hodnotou, případně se zvláštní historickou hodnotou, nebo d) částku v maximální výši 20 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě významu pozemku nebo stavby pro podnikatelskou činnost. (4) Žaloba podaná vyvlastňovaným proti výroku podle § 24 odst. 3 písm. a) má odkladný účinek.“. 27. V § 29 se věta první včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje a za slovo „Ustanovení“ se vkládají slova „správního řádu“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Žádosti na vyvlastnění, o nichž bylo řízení zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a dosud nebylo pravomocně skončeno, se projednají a rozhodnou podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení ve věcech vyvlastnění projednávaných v občanském soudním řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a dosud nebyla pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury Čl. IV Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., se mění takto: 1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a (1) Pokud je mezi žadatelem o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby dopravní infrastruktury a účastníkem územního řízení, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby nebo na provedení stavební nebo terénní úpravy, jejíž umístění nebo provedení překračuje rámec řešení navrženého v dokumentaci záměru (dále jen „související stavba“), uzavírána dohoda o finanční spoluúčasti tohoto účastníka na nákladech na vybudování související stavby, musí tato dohoda obsahovat alespoň a) vymezení související stavby, na jejímž financování se má tento účastník podílet, b) výši finanční spoluúčasti na nákladech na vybudování související stavby nebo způsob stanovení výše finanční spoluúčasti a její horní hranici, c) způsob a termíny plnění. (2) Pokud je mezi žadatelem o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby dopravní infrastruktury a účastníkem územního řízení, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby, uzavírána dohoda o zajištění věcného plnění tímto účastníkem, musí tato dohoda obsahovat alespoň a) vymezení věcného plnění, b) způsob zajištění věcného plnění, c) dobu nebo termíny zajišťování věcného plnění. (3) Pokud žadatel o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby dopravní infrastruktury požádá stavební úřad o přerušení územního řízení za účelem uzavření dohody podle odstavce 1 nebo 2, stavební úřad přeruší územní řízení na dobu navrženou žadatelem.“. 2. V § 3 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 3. V § 3 odst. 5 se věta první a věta druhá zrušují. 4. Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3c, které včetně poznámek pod čarou č. 6 až 9 znějí: „§ 3a Návrh smlouvy o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle zákona upravujícího vyvlastnění6) musí v případě, že se jí získávají práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, založit též právo osoby, která touto smlouvou převádí potřebná práva k pozemku nebo stavbě, na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření smlouvy. § 3b (1) Výši kupní ceny v kupní smlouvě, získávají-li se koupí potřebná práva podle § 3a, lze sjednat maximálně do výše a) ceny stanovené znaleckým posudkem zvýšené o 100 % v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku7), b) ceny stanovené znaleckým posudkem zvýšené o 15 % v případě stavebního pozemku7) nebo stavby. (2) Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby8), včetně všech jejich součástí a příslušenství. Ocenění se provede podle oceňovacího předpisu účinného ke dni odeslání návrhu kupní smlouvy a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití k tomuto dni; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. (3) V případě, že se potřebná práva k pozemku nebo stavbě získávají směnnou smlouvou, použije se omezení výše sjednané ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 obdobně. V případě, že se potřebná práva k pozemku nebo stavbě získávají smlouvou o zřízení, změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu, použije se omezení výše sjednané ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 přiměřeně. (4) Omezení uvedená v odstavcích 1 až 3 se na získávání potřebných práv podle § 3a použijí jen v případě, že jejich nabyvatelem je Česká republika nebo právnická osoba zřízená státem. § 3c Dojde-li u pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury k vyvlastnění, nesmí být lhůta, v níž je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění, uvedená v rozhodnutí o vyvlastnění, delší než 4 roky od právní moci rozhodnutí. Možnost prodloužení této lhůty podle zákona upravujícího vyvlastnění9) tím není dotčena. 6) § 5 odst. 1 a 4 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 405/2012 Sb. 7) § 9 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 8) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. 9) § 25 odst. 6 zákona č. 184/2006 Sb., ve znění zákona č. 405/2012 Sb.“. 5. V § 4 odst. 1 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. Čl. V Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 404/2012 Sb.	Zákon č. 404/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 27. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 148/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Ústavním soudu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2013 404 ZÁKON ze dne 24. října 2012, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 se písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 1a zrušuje. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i). 2. V § 26 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Je-li ve věcech pracovních navrhovatelem (žalobcem) cizinec, může se dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu57c), k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců; totéž platí v řízení o propuštění cizince ze zajištění.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 3. V § 26 odst. 6 se slova „odstavce 3 nebo 4“ nahrazují slovy „odstavců 3 až 5“. 4. V § 36d odst. 1 se za slova „předseda senátu“ vkládají slova „nebo jím pověřený člen senátu“. 5. V § 38 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Notář pověřený podle odstavce 1 a jeho zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví. Povinnost mlčenlivosti není časově omezena a notář nebo jeho zaměstnanci jí mohou být zproštěni předsedou soudu, který notáře podle odstavce 1 pověřil. (6) Notář postoupí příslušnému soudu podání, která u něho jako soudního komisaře byla učiněna poté, co již provedl v řízení o dědictví všechny potřebné úkony a co věc předal soudu.“. 6. V § 50b odst. 4 písm. c) se slova „§ 191b odst. 2“ nahrazují slovy „§ 191b odst. 3“. 7. V § 82 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud je návrh na zahájení řízení učiněn prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání takového návrhu, platí, že řízení je zahájeno v okamžiku, kdy je návrh dostupný informačnímu systému určenému k příjmu takového podání.“. 8. V § 100 odst. 4 se na konci textu věty čtvrté doplňují slova „; přítomnost důvěrníka dítěte, který není jeho zákonným zástupcem a o jehož účast u výslechu dítě požádá, může soud vyloučit jen tehdy, je-li jeho přítomností mařen účel výslechu“. 9. V § 114b odst. 2 se za slova „ode dne“ vkládají slova „uplynutí lhůty k“. 10. V § 114b odst. 4 se slova „, náhradní doručení je vyloučeno“ zrušují a za větu první se vkládá věta „Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.“. 11. V § 114c se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky“. 12. V § 118b odst. 1 větě poslední se za slova „které nastaly po přípravném“ vkládají slova „, a nebylo-li provedeno, po prvním“ a slova „odst. 2“ se nahrazují slovy „odst. 1 až 3“. 13. V § 120 odst. 2 se za slova „nájmu bytu“ vkládají slova „, v řízení o neplatnost výpovědi z nájmu bytu, v řízení o jednostranném zvýšení nájemného z bytu“. 14. V § 122 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, anebo lze důkaz provést za využití technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku“. 15. V § 129 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, případně předloží účastníkům k nahlédnutí, je-li to postačující“. 16. V § 139 odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují. 17. V § 172 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 36a odst. 1 písm. a) se nepoužije.“. 18. V § 174a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) a náležitostí podle § 79 odst. 1 obsahovat datum narození fyzické osoby, identifikační číslo právnické osoby nebo identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 19. V § 174a se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Elektronický platební rozkaz nelze vydat, a) pokračuje-li soud v řízení po jeho přerušení, nebo b) nebyl-li zaplacen poplatek za řízení o vydání elektronického platebního rozkazu splatný podáním návrhu na zahájení řízení ani ve lhůtě soudem k tomu určené. (6) Odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu lze podat také na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem. Tento formulář zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 20. V § 175 odst. 1 se slovo „tří“ nahrazuje číslem „8“. 21. V § 191b se na konci odstavce 1 doplňují věty „Souhlas opatrovníka osoby zbavené nebo omezené ve způsobilosti k právním úkonům nenahrazuje souhlas umístěného. Jestliže ústav neučiní oznámení podle § 191a, jsou umístěný nebo jeho zákonný zástupce oprávněni podat návrh na zahájení řízení.“. 22. V § 191b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu nebo řízení o odvolání, které bylo zastaveno proto, že umístěný byl z ústavu propuštěn nebo dodatečně písemně souhlasil se svým umístěním, se pokračuje, pokud umístěný do 2 týdnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení řízení doručeno, prohlásí, že na projednání věci trvá. O tom je třeba umístěného poučit.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 23. V § 191b odst. 4 větě první se za slova „zákonných důvodů,“ vkládají slova „k tomu zejména“, slova „a ošetřujícího lékaře, popřípadě“ se nahrazují slovy „, ošetřujícího lékaře a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Je-li nařízeno jednání, koná se zpravidla v ústavu; ustanovení § 115 odst. 2 se nepoužije.“. 24. V § 191b odst. 5 se slovo „sedmi“ nahrazuje číslem „7“, na konci textu věty první se doplňují slova „, a pokud ano, zda tyto důvody trvají“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Dojde-li soud k závěru, že k převzetí nedošlo ze zákonných důvodů, nebo že tyto důvody již netrvají, nařídí propuštění umístěného z ústavu.“. 25. V § 191c odstavec 1 zní: „(1) Usnesení podle § 191b odst. 5 se do 24 hodin od jeho vydání doručí umístěnému, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, dále jeho zástupci nebo opatrovníkovi pro řízení a ústavu. Nedoručuje-li se umístěnému, učiní soud jiná vhodná opatření, aby se umístěný mohl vhodnou formou s obsahem usnesení seznámit a měl jej k dispozici. Nařídil-li soud propuštění umístěného z ústavu, je ústav po doručení usnesení povinen umístěného neprodleně propustit.“. 26. V § 191c odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, nebo že tyto důvody již netrvají“. 27. V § 191c se na konci odstavce 2 doplňují věty „Soud prvního stupně je povinen předložit spis odvolacímu soudu bez zbytečného odkladu poté, co mu bylo odvolání doručeno. O podaném odvolání rozhodne odvolací soud nejdéle do 1 měsíce od předložení spisu; tato lhůta neplatí, jestliže se v řízení pokračuje podle § 191b odst. 2.“. 28. V § 191d odst. 1 se za slova „zákonnými důvody“ vkládají slova „a že tyto důvody trvají“. 29. V § 191d odst. 3 větě druhé se za slova „Při jednání vyslechne“ vkládá slovo „umístěného,“ a slovo „, umístěného“ se zrušuje. 30. V § 191d odst. 4 se slovo „tří“ nahrazuje číslem „3“ a za slova „převzetí do ústavu“ se vkládají slova „a o trvání jeho důvodů“. 31. Za § 191g se vkládá nový § 191h, který zní: „§ 191h (1) Je-li do ústavu převzat umístěný, jehož zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopen činit právní úkony a tento stav není způsoben duševní poruchou, soud do 7 dnů ode dne, kdy došlo k převzetí, bez jednání usnesením rozhodne, zda s tímto převzetím souhlasí. (2) Předseda senátu ustanoví umístěnému opatrovníka pro řízení z řad osob blízkých, nebrání-li tomu zvláštní důvody; není-li to možné, ustanoví opatrovníkem jinou vhodnou osobu. Nemůže-li být opatrovníkem ustanovena osoba blízká nebo jiná vhodná osoba, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů. (3) Soud rozhodne zejména na základě vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu umístěného. Usnesení se doručí ústavu a opatrovníkovi pro řízení. Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. (4) Ústav má povinnost soudu oznámit do 24 hodin takovou změnu zdravotního stavu umístěného, která odůvodňuje zahájení řízení podle § 191b odst. 1. (5) Ustanovení § 191a odst. 1 a § 191g zde platí obdobně. Ustanovení § 191b odst. 1 se použije přiměřeně.“. 32. V § 200da odst. 2 se odkaz na poznámku pod čarou č. 53c zrušuje. 33. V § 200da odst. 8 se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „3 až 5“. 34. § 200ua se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 34g a 34h zrušuje. 35. V § 202 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) byl zrušen platební rozkaz podle § 173 odst. 2.“. 36. V § 208 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a ve věcech dědických též tehdy, bylo-li podáno ve lhůtě u notáře, který byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví“. 37. V § 218b se číslo „15“ nahrazuje číslem „7“. 38. Za § 218b se vkládá nový § 218c, který zní: „§ 218c O zastavení odvolacího řízení pro zpětvzetí odvolání před zahájením jednání před odvolacím soudem a o odmítnutí odvolání podle § 218 nebo podle § 218a může rozhodnout jen předseda senátu odvolacího soudu nebo pověřený člen senátu.“. 39. V § 229 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2.“. 40. V § 229 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost“. 41. § 237 až 239 znějí: „§ 237 Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. § 238 (1) Dovolání podle § 237 není přípustné a) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení, b) ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu62g), nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství62h), c) ve věcech upravených zákonem o registrovaném partnerství33c), d) proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, e) ve věcech odkladu provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, f) proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4, g) proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném. (2) U opětujícího se peněžitého plnění je pro závěr, zda dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [odstavec 1 písm. d)], rozhodný součet všech opětujících se plnění; jde-li však o peněžité plnění na dobu života, na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 5 let, je rozhodný pouze pětinásobek výše ročního plnění. § 238a Dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2). § 239 Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení § 241b odst. 1 a 2 tím nejsou dotčena.“. 42. V § 240 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a ve věcech dědických též tehdy, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u notáře, který byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví“. 43. V § 240 odst. 3 se slovo „čtyř“ nahrazuje slovem „tří“. 44. § 241a zní: „§ 241a (1) Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. (2) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). (3) Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. (4) V dovolání nelze poukazovat na podání, která dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení. (5) K obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v § 241, se nepřihlíží. (6) V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy.“. 45. V § 241b odst. 2 se za slova „proti němuž není dovolání“ vkládají slova „podle § 238“. 46. V § 241b odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.“. 47. V § 242 odst. 3 se slova „důvodů uplatněných“ nahrazují slovy „důvodu vymezeného“ a slova „, i když nebyly v dovolání uplatněny“ se zrušují. 48. V § 242 odstavec 4 zní: „(4) Účastníci mohou po dobu trvání lhůty k podání dovolání měnit vymezení důvodu dovolání a rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadají; ke změně není třeba souhlasu soudu.“. 49. § 243 až 243d včetně nadpisu znějí: „§ 243 Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení. § 243a (1) Dovolací soud rozhodne o dovolání zpravidla bez jednání. Považuje-li to za potřebné, nařídí k projednání dovolání jednání. (2) Nařídí-li dovolací soud jednání, postupuje obdobně podle § 215 a § 216 odst. 3. § 243b Pro dovolací řízení platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak; ustanovení § 43, 92, 95 až 99 a 107a však pro dovolací řízení neplatí. Rozhodnutí o dovolání § 243c (1) Dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Usnesení o tom dovolací soud vydá do 6 měsíců ode dne, kdy mu věc byla předložena (§ 241b). (2) K přijetí usnesení o odmítnutí dovolání z důvodu, že dovolání není podle § 237 přípustné, je třeba souhlasu všech členů senátu. (3) Ustanovení § 218 písm. b), § 218a, § 224 odst. 1 a 2 a § 225 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. § 243d Nepostupoval-li podle § 243c, dovolací soud a) dovolání zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, nebo b) může rozhodnutí odvolacího soudu změnit, jestliže odvolací soud rozhodl nesprávně a jestliže dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout.“. 50. Za § 243d se vkládají nové § 243e až 243g, které včetně nadpisu znějí: „§ 243e (1) Nejsou-li podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozhodnutí odvolacího soudu, dovolací soud je zruší. (2) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě věc postoupí k dalšímu řízení věcně příslušnému soudu. Dovolací soud zruší též další rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, která jsou na zrušovaném rozhodnutí odvolacího soudu závislá. (3) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu proto, že nebyl dodržen závazný právní názor (§ 243g odst. 1) nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby věc v dalším řízení projednal jiný senát nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému odvolacímu soudu. V případě, že dovolací soud zruší rovněž rozhodnutí soudu prvního stupně, může také nařídit, aby věc v dalším řízení projednal u soudu prvního stupně jiný senát (samosoudce) nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému soudu prvního stupně. (4) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně pro vady uvedené v § 229 odst. 1 písm. a), b) nebo d) a v § 229 odst. 2 písm. a) nebo b), rozhodne též o zastavení řízení, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. § 243f (1) Pro rozhodnutí dovolacího soudu je rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. (2) O zastavení dovolacího řízení nebo o odmítnutí dovolání, které bylo podáno opožděně, které bylo po-dáno někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo které nebylo řádně doplněno nebo opraveno a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, může rozhodnout předseda senátu dovolacího soudu nebo pověřený člen senátu. (3) V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno. (4) Dovolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže zamítá dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo jestliže mění či zrušuje rozsudek odvolacího soudu; jinak rozhoduje usnesením. § 243g Další průběh řízení (1) Jestliže dovolací soud zruší rozhodnutí odvolacího soudu (rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 226 zde platí obdobně. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci. (2) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny.“. 51. V § 261 odst. 4 se za slova „(dále jen „rozhodnutí orgánů Evropských společenství“)“ vkládají slova „ukládající povinnost k peněžitému plnění“. 52. § 353 zní: „§ 353 (1) Na žádost oprávněného ze soudního rozhodnutí, soudního smíru nebo veřejné listiny, které splňují podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie34f) k potvrzení jako evropský exekuční titul nebo částečný evropský exekuční titul, soud toto rozhodnutí, smír nebo veřejnou listinu jako evropský exekuční titul nebo částečný evropský exekuční titul potvrdí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie34f). Nejsou-li splněny podmínky pro vydání potvrzení, soud jej nevydá a o důvodech písemně vyrozumí oprávněného. (2) K vydání potvrzení evropského exekučního titulu a částečného evropského exekučního titulu je v případě rozhodnutí a soudního smíru příslušný soud, který rozhodnutí vydal nebo soudní smír schválil. K vydání potvrzení evropského exekučního titulu a částečného evropského exekučního titulu je v případě veřejné listiny příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo ten, kdo veřejnou listinu sepsal. (3) Za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropské unie34f) soud na žádost provede opravu nebo zruší potvrzení evropského exekučního titulu nebo částečného evropského exekučního titulu vydaného podle odstavce 1. Nejsou-li splněny podmínky pro opravu nebo zrušení, použije se věta druhá odstavce 1 obdobně. (4) K opravě nebo zrušení potvrzení evropského exekučního titulu nebo částečného evropského exekučního titulu je příslušný soud, který potvrzení vydal.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které byly v řízení učiněny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 120 odst. 2 zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. 3. Všechna řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 4. Odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 218c zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Všechna řízení podle § 200ua občanského soudního řádu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 6. Žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. 7. Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 243c odst. 3 zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Ústavním soudu Čl. III Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Každému soudci je jmenován alespoň jeden asistent soudce (dále jen „asistent“) na dobu určitou nepřesahující dobu, na kterou byl jmenován soudce, o jehož asistenta se jedná.“. 2. § 9 zní: „§ 9 (1) Asistentem může být jmenována bezúhonná osoba, která má vysokoškolské právnické vzdělání. (2) Asistent se může své funkce vzdát; pracovní poměr asistenta zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno předsedovi Ústavního soudu, nebyl-li v oznámení o vzdání se funkce uveden den pozdější. (3) Pracovní poměr asistenta dále zaniká a) zánikem funkce soudce, jehož asistentem byl jmenován, b) dnem právní moci rozsudku, kterým byl asistent odsouzen pro trestný čin, c) odvoláním, d) uplynutím doby, na kterou byl jmenován, byl-li jmenován na dobu určitou. (4) Vykonával-li asistent funkci alespoň tři měsíce, náleží asistentu, jehož pracovní poměr zanikl podle odstavce 3 písm. a), odstupné podle počtu započatých let výkonu funkce asistenta, nejvýše však ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. (5) Asistent je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce. Tato povinnost trvá i po zániku jeho funkce. Této povinnosti jej může zbavit předseda Ústavního soudu.“. 3. V § 14 se slova „ve věcech uvedených v § 11 odst. 2 písm. a) až k)“ zrušují. 4. V § 40 odst. 2 se za slova „soudci zpravodaji“ vkládají slova „a senátu“ a slova „, který je stálým členem senátu“ se zrušují. 5. V § 41 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Soudce může svého asistenta pověřit též prováděním procesních úkonů soudce zpravodaje podle § 42 odst. 3 a 4, s výjimkou provádění výslechu svědka. (3) Prováděním úkonů podle odstavce 1 písm. a) může předseda Ústavního soudu v rozvrhu práce pověřit i jiné úřední osoby Ústavního soudu.“. 6. V § 43 odstavec 3 zní: „(3) Usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.“. 7. § 44 zní: „§ 44 Nebyl-li návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnut, nařídí Ústavní soud ústní jednání, lze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Ústní jednání nařídí vždy, stanoví-li tak tento zákon nebo provádí-li Ústavní soud dokazování.“. 8. V § 48 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Koná-li se ústní jednání, je třeba výsledky takto prováděného dokazování při ústním jednání vždy sdělit.“. 9. V § 59 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo vyžadují-li to důležité zájmy těchto osob nebo státu anebo mravnost; rozhodnout o tom přísluší tomu, kdo řídí vydávání Sbírky rozhodnutí“. 10. § 59 odstavec 6 zní: „(6) Dokud nebyly nálezy nebo usnesení určená k uveřejnění zveřejněny ve Sbírce rozhodnutí, může do jejich vyhotovení určeného pro Sbírku rozhodnutí u Ústavního soudu nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup každý nahlédnout.“. 11. V § 60 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Má-li účastník nebo vedlejší účastník zástupce podle § 29, doručují se písemnosti jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 12. V § 69 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Soudce zpravodaj neprodleně zašle návrh na zahájení řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy také vládě, pokud se nejedná o její návrh, jež může Ústavnímu soudu do 30 dnů od doručení návrhu sdělit, že vstupuje do řízení; učiní-li tak, má postavení vedlejšího účastníka řízení.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 13. V § 69 odst. 3 se za slovo „písm.“ vkládají slova „a) a“. 14. V § 72 odst. 3 až 5 se slova „60 dnů“ nahrazují slovy „dvou měsíců“. 15. V § 75 odst. 1 se slova „to neplatí“ nahrazují slovy „to platí i“. 16. V § 119 odst. 1 se slova „v trestní věci“ nahrazují slovy „ve věci“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Ústavní stížnost proti rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, jež mohlo být napadeno mimořádným opravným prostředkem podle § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je přípustná, pokud lhůta pro jeho uplatnění podle dosavadních právních předpisů začala stěžovateli plynout přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a pokud stěžovatel tento mimořádný opravný prostředek ve lhůtě podle dosavadních právních předpisů neuplatnil. 2. Začala-li lhůta pro podání ústavní stížnosti plynout přede dnem nabytí tohoto zákona, určí se její konec podle zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. V V § 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 255/2000 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; toto ustanovení se nepoužije, vznikla-li poplatková povinnost podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu“. Čl. VI Přechodné ustanovení Za řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 403/2012 Sb.	Zákon č. 403/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony Vyhlášeno 27. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 148/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2013 403 ZÁKON ze dne 25. října 2012, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření Čl. I Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slova „zahájení výplaty dávky“ vkládají slova „ze všech prostředků účastníka“. 2. V § 6 odst. 1 se slova „kdykoliv vypovědět“ nahrazují slovy „vypovědět, není-li mu vyplácena dávka uvedená v § 19 písm. a) nebo b) nebo o dávku uvedenou v § 19 písm. a), b), e) nebo f) nepožádal“. 3. V § 8 se na konci textu písmen a), b) a c) doplňují slova „ze všech prostředků účastníka“. 4. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V rozporu se zásadou rovného zacházení není poskytování rozdílné výše příspěvku zaměstnavatele v závislosti na rizikovosti, obtížnosti nebo namáhavosti vykonávané práce, pokud je to ujednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise zaměstnavatele.“. 5. V § 15 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova „a datum narození účastníka,“. 6. V § 16 odst. 3 písm. c) se na konci bodu 2 doplňují slova „a datum narození účastníka,“. 7. V § 18 odst. 5 písm. c) se na konci bodu 2 doplňují slova „a datum narození účastníka,“. 8. V § 20 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „c),“ zrušuje. 9. V § 20 odst. 1 písm. a) se slova „60 let“ zrušují a za slovo „účastníka“ se vkládají slova „, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění,“. 10. V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Podmínkou vzniku nároku účastníka na dávku uvedenou v § 19 písm. c) je a) dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění a b) trvání spořící doby v délce nejméně 60 kalendářních měsíců; smlouva o doplňkovém penzijním spoření může stanovit delší spořící dobu, která však nesmí přesáhnout 120 kalendářních měsíců.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 11. V § 20 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Při stanovení věku podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3 písm. a), § 22 odst. 4 písm. c) a § 23 odst. 6 písm. c) se u žen postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.“. 12. V § 22 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, nebo nejméně 2 roky v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4“ a na konci odstavce 2 se doplňují věty „V žádosti o dávku splňující podmínky podle odstavce 4 účastník uvede zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu penzijní společnosti změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 4.“. 13. V § 22 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „to neplatí, jde-li o starobní penzi na určenou dobu podle odstavce 4“. 14. V § 22 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Penzijní společnost je povinna oznámit účastníkovi, zdravotní pojišťovně podle odstavce 2 a České správě sociálního zabezpečení nejpozději v den vyplacení první splátky den zahájení vyplácení starobní penze na určenou dobu a nejpozději v den vyplacení poslední splátky den ukončení vyplácení starobní penze na určenou dobu, jestliže v době započetí vyplácení starobní penze na určenou dobu a) splátka činí alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení starobní penze na určenou dobu, b) je sjednána výplata splátek v neklesající výši, měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit a c) výplata splátek je rozvržena tak, aby skončila nejdříve dosažením důchodového věku příjemce potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění sníženého o 3 roky. (5) Penzijní společnost oznámí skutečnost uvedenou v odstavci 4 zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení elektronicky. (6) V případě, že prostředky účastníka v průběhu vyplácení již nedostačují k výplatě splátky podle odstavce 4, penzijní společnost vyplatí zbývající prostředky účastníka v termínu pro výplatu nejbližší splátky.“. 15. V § 23 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, nebo nejméně 2 roky v případě této penze splňující podmínky podle odstavce 6“. 16. V § 23 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Pojišťovna je povinna oznámit účastníkovi, zdravotní pojišťovně podle odstavce 8 a České správě sociálního zabezpečení nejpozději v den vyplacení první splátky den zahájení vyplácení doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu a nejpozději v den vyplacení poslední splátky den ukončení vyplácení penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, jestliže je doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu vyplácena a) tak, že první splátka činí alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, b) v neklesající výši, měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit a c) tak, aby výplata splátek, pokud jde o penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, skončila nejdříve dosažením důchodového věku příjemce potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění sníženého o 3 roky. (7) Pojišťovna oznámí skutečnost uvedenou v odstavci 6 zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení elektronicky. (8) Jde-li o penzi splňující podmínky podle odstavce 6, sdělí účastník pojišťovně při uzavření pojistné smlouvy zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu pojišťovně změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 6.“. 17. V § 24 odst. 1 písm. a) se za slovo „účastníkovi“ vkládají slova „za podmínek podle § 20 odst. 3, a pokud mu z určené části prostředků nebyla zahájena výplata dávky uvedené“ a slova „místo dávek uvedených“ se zrušují. 18. V § 27 odst. 2 se slova „písm. a) nebo b), výplata dávky byla již zahájena nebo účastník o výplatu dávky požádal“ nahrazují slovy „písm. c)“. 19. V § 160 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) poruší povinnost podle § 22 odst. 4.“. 20. V § 161 odstavec 1 zní: „(1) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že a) uzavře pojistnou smlouvu v rozporu s § 23 odst. 2 nebo 3, b) poruší některou z povinností podle § 23 odst. 5, nebo c) poruší povinnost podle § 23 odst. 6.“. 21. V § 170 odst. 1 se slova „odst. 2 a 8“ nahrazují slovy „odst. 1 a 7“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. II Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 83 odst. 3 větě první se slova „až j)“ nahrazují slovy „až k)“. 2. V § 86 odst. 5 větě první a čtvrté se slova „až j)“ nahrazují slovy „až k)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III V § 6 odst. 9 písm. p) úvodní části ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se částka „24 000“ nahrazuje částkou „30 000“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. IV Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 16 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) pobírání starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.“. 2. V § 16 odst. 8 větě první se slova „až j)“ nahrazují slovy „až k)“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. V Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011, zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.“. 2. V § 7 odst. 2 se za slova „až i)“ vkládají slova „a q)“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 402/2012 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 402/2012 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přijatému Parlamentem dne 5. září 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 12. září 2012 Vyhlášeno 27. 11. 2012, částka 147/2012 402 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 7. listopadu 2012 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přijatém Parlamentem dne 5. září 2012 a vráceném prezidentem republiky dne 12. září 2012. Němcová v. r.
Zákon č. 401/2012 Sb.	Zákon č. 401/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 27. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 147/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rodině * ČÁST TŘETÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o Úřadu práce České republiky * ČÁST OSMNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2015 (205/2015 Sb.) 401 ZÁKON ze dne 5. září 2012, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. I Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.“. 2. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: „(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti dávek pěstounské péče55). 55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.“. 3. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a újezdní úřady; ustanovení tohoto zákona o obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady“. 4. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).“. 5. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 56 zní: „§ 4a Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte fyzická osoba, které bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, b) osobou pečující o dítě (dále jen „osoba pečující“) jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte, 1. která je pěstounem, 2. která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě56) nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, 3. které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče, 4. která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo 5. která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem, c) osobou v evidenci fyzická osoba, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu. 56) § 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. Nadpis části druhé zní: „ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY“. 7. § 5 zní: „§ 5 Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte.“. 8. V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „látky,“ vkládají slova „jsou ohroženy závislostí,“. 9. V § 6 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 10. V § 7 odst. 2, § 10 odst. 1, § 31, § 32 odst. 1 až 3 úvodní části ustanovení, § 34 odst. 1, § 41, § 43 odst. 1, § 54 písm. a), § 59e odst. 1 a v § 59k odst. 1 se text „§ 6 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 6“. 11. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Nastane-li situace, která ohrožuje řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte, kterou rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nemohou nebo nejsou schopni sami řešit, je nezbytné přijmout na ochranu dítěte a k poskytnutí pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte potřebné opatření sociálně-právní ochrany podle části třetí. (2) Opatření sociálně-právní ochrany musí být zvolena tak, aby na sebe navazovala a vzájemně se ovlivňovala. Při výkonu a realizaci opatření mají přednost ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte v jeho rodinném prostředí a není-li to možné v náhradním rodinném prostředí; při tom se postupuje s využitím metod sociální práce a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům. (3) Orgány sociálně-právní ochrany, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pověřené osoby jsou povinny se řídit při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálně-právní ochrany. Plnění standardů kvality sociálně-právní ochrany se hodnotí systémem bodů. (4) Standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují a) principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany, b) standardy sociální práce s klientem, c) standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálně-právní ochrany, d) technicko-provozní zajištění sociálně-právní ochrany.“. 12. V § 10 odstavce 3 až 5 znějí: „(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen a) sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny jejich vzniku, b) činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti, c) pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6, podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a poskytovat pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, d) zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle písmene c) individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje příčiny ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dítětem a odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny, e) pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami, zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob; pro účast na případové konferenci platí § 38 odst. 7 obdobně. (4) Státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatelé zdravotních služeb, popřípadě další zařízení určená pro děti, jsou povinni oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví. Pokud o to ten, kdo učinil oznámení podle věty první, požádá, obecní úřad obce s rozšířenou působností ho informuje ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených v oznámení shledal či neshledal, že jde o dítě uvedené v § 6. Zřizovatel zařízení uvedeného v § 39 odst. 1 písm. c) má při přijetí dítěte do zařízení povinnost tuto skutečnost ohlásit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má dítě trvalý pobyt, a není-li tento pobyt znám, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází zařízení, do kterého bylo dítě přijato. Při plnění povinností podle věty první a třetí se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu. (5) Individuální plán ochrany dítěte se a) zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, b) vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obce s rozšířenou působností, c) pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy.“. 13. Poznámka pod čarou č. 9a se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 14. V § 10 se odstavce 6 a 7 zrušují. 15. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Krajský úřad zajišťuje a) přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny a poskytuje těmto osobám poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu; časový rozsah přípravy k zařazení žadatele do evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče činí nejméně 48 hodin a u žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu nejméně 72 hodin; časový rozsah přípravy žadatelů, kteří přípravu již jednou dokončili, může krajský úřad snížit, b) přípravu dětí žijících v rodině osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny; příprava dětí se provádí přiměřeně vzhledem k jejich věku, rozumové vyspělosti a v nezbytném rozsahu, c) osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy.“. 16. V § 12 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „pomoc odborného poradenského zařízení“ nahrazují slovy „odbornou poradenskou pomoc“. 17. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) nevyužili možnosti odborné poradenské pomoci potřebné k překonání problémů rodiny a k odvrácení umístění dítěte do náhradní péče nebo nedbali na doporučení spolupracovat s pověřenými osobami, poskytovateli odborných poradenských služeb nebo mediátorem.“. 18. V § 12 odst. 2 se slova „Úřadem práce České republiky - krajskými pobočkami a pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“ nahrazují slovy „krajskými pobočkami Úřadu práce“ a slova „pomoc poradenského zařízení“ se nahrazují slovy „odbornou poradenskou pomoc“. 19. Nad § 13 se vkládá nový nadpis, který zní: „Výchovná opatření“. 20. § 13 zní: „§ 13 (1) Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obce s rozšířenou působností a) napomenout vhodným způsobem dítě, rodiče, jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, popřípadě toho, kdo narušuje řádnou péči o dítě, b) stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti orgánu sociálně-právní ochrany, školy, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště nebo pracoviště dítěte, c) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte omezení bránící působení škodlivých vlivů na výchovu dítěte, zejména zákaz určitých činností, návštěv určitých míst, akcí nebo zařízení nevhodných vzhledem k osobě dítěte a jeho vývoji, nebo d) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo uložit povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo terapie; ustanovení § 12 odst. 1 tím není dotčeno. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při rozhodování o výchovných opatřeních podle odstavce 1 přihlédne k tomu, že projednávání nedostatků podle § 10 odst. 1 písm. b) až d) nevedlo k nápravě. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může požádat příslušný obecní úřad, aby sledoval, zda jsou dodržována výchovná opatření, o nichž rozhodl.“. 21. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní: „§ 13a (1) Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 odst. 1 nevedla k nápravě, může soud dočasně odejmout dítě z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; přitom dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt ve a) středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo b) zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením. (2) Není-li možné zajistit dítěti potřebnou ochranu a pomoc jiným výchovným opatřením nebo opatřením sociálně-právní ochrany a zároveň není možné zajistit péči o dítě náhradní rodinnou péčí, zejména pěstounskou péčí na přechodnou dobu, může soud rozhodnout o svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 1 písm. a), jde-li o dítě, a) které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo zdraví vážně ohroženy, b) které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku, c) tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, nebo d) které se ocitlo v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem ohrožují jeho základní práva. (3) Soud v rozhodnutí označí zařízení, do kterého má být dítě podle odstavce 1 umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých. (4) V souvislosti s řešením sporu rodičů o výchově dítěte může soud rozhodnout o pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. b), jen vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte a za podmínek, že a) je prokázáno, že existuje naléhavá potřeba umístění dítěte do tohoto zařízení s ohledem na zájem dítěte a jeho další citový, psychický a rozumový vývoj, b) nepostačuje využití jiných opatření k ochraně dítěte, c) je soudem předem omezena doba pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb a d) současně je rodičům uložena povinnost využít odbornou poradenskou pomoc směřující k nápravě vztahů v rodině. (5) Soud může dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 1 zcela výjimečně prodloužit, zejména v případě, že si rodiče nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte prokazatelně upravuje své poměry tak, aby mohla převzít dítě do osobní péče. Celková doba nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 6 měsíců. (6) Doby pobytu dítěte ve středisku výchovné péče, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením, který je uložen na základě předběžného opatření podle § 76 nebo § 76a občanského soudního řádu nebo výchovného opatření podle odstavce 1, se pro účely posouzení celkové doby nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 5 sčítají. Povolení přechodného pobytu (návštěvy) u rodičů nebo jiných osob podle § 30 nemá na celkovou dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 5 vliv.“. 22. § 14 zní: „§ 14 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností podává za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem11) návrh soudu a) na rozhodnutí o splnění podmínky osvojení spočívající v tom, že rodiče neprojevují zájem o své dítě, b) na omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, c) na nařízení ústavní výchovy, d) na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy, e) na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení, f) na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení, g) na nařízení výchovného opatření podle § 13a, na prodloužení doby trvání tohoto výchovného opatření nebo na jeho zrušení. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen před podáním návrhu soudu podle odstavce 1, nebo byl-li návrh podán rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte anebo státním zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu a) projednat s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte důvody, pro které má dojít nebo došlo k podání návrhu soudu, poučit je srozumitelně a prokazatelně o jejich právech a povinnostech vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti a důsledcích neplnění těchto povinností; to neplatí v případě, že rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte je nezvěstná, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelná nebo pokud onemocněla chorobou, která znemožňuje takové projednání, b) v rámci případové konference předem projednat důvody podání návrhu podle odstavce 1 a zabývat se možnými způsoby jejich řešení; to neplatí, je-li zřejmé, že uspořádání případové konference by bylo nemožné nebo zjevně neúčelné, c) uspořádat případovou konferenci v průběhu řízení soudu o svěření dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána podle písmene b) již před zahájením tohoto řízení; ustanovení písmene b) věty za středníkem platí obdobně, d) uskutečnit opatření sociálně-právní ochrany vyplývající z vyhodnocení situace dítěte a individuálního plánu ochrany dítěte, zejména poskytnout nebo zprostředkovat poradenství a pomoc při výchově rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, popřípadě uložit povinnost využít odborné pomoci podle § 12, e) zvážit uložení výchovných opatření s hodnocením výsledků jejich využití. (3) Součástí návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností a) podle odstavce 1 je zpráva pro soud o projednání a přijetí opatření podle odstavce 2 písm. a) až d), b) podle odstavce 1 písm. c) až g) je vyhodnocení, že důvodem podání návrhu nejsou pouze nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, jestliže jsou jinak tyto osoby nebo rodiče způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnění povinností vyplývajících z jejich rodičovské zodpovědnosti. (4) Jestliže opatření učiněná soudem podle zvláštního právního předpisu10) vedla k nápravě v chování dítěte, v jednání rodičů nebo dalších osob, kteří narušovali řádnou výchovu dítěte, může podat obecní úřad obce s rozšířenou působností návrh soudu na zrušení těchto opatření. (5) Obecní úřad podává soudu podněty k opatřením týkajícím se výchovy dětí podle zvláštního právního předpisu12). O podání podnětu soudu obecní úřad neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje součinnost soudu při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí podle zvláštního právního předpisu12a). (7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a osoby účastnící se provádění výkonu rozhodnutí postupují ve vzájemné součinnosti podle odstavce 6 s cílem a) dosažení vynucení povinnosti uložené soudním rozhodnutím a b) působit na povinného, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil dobrovolně. (8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo osoby, které se účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny dítěti poskytnout potřebné vysvětlení nastalé situace, a to způsobem odpovídajícím jeho věku a rozumové vyspělosti, nevylučují-li to okolnosti případu. (9) Za součinnost podle odstavce 6 se považuje též poskytnutí nebo zprostředkování odborné pomoci dítěte, popřípadě jeho rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte. (10) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo osoby, které se účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny při provádění výkonu rozhodnutí postupovat s maximální možnou rychlostí.“. 23. V § 18 se slova „, nebo ministerstvo, jestliže zprostředkovalo svěření dítěte do pěstounské péče nebo osvojení dítěte (§ 24a)“ zrušují. 24. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o svěření dítěte a) do péče budoucích osvojitelů17), je-li dítě v pěstounské péči na přechodnou dobu, v ústavu nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů, nejde-li o případ uvedený v odstavci 2, b) do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem18), je-li dítě z rozhodnutí soudu v ústavu, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v pěstounské péči na přechodnou dobu; obdobně může být do péče budoucích pěstounů svěřeno i dítě, které není v ústavní výchově, se souhlasem rodičů; o svěření dítěte zašle informaci příslušnému soudu do 15 dnů ode dne rozhodnutí. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je oprávněn rozhodovat o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele nebo do péče budoucího pěstouna, nejde-li o případ uvedený v § 20 odst. 3, pouze tomu žadateli, který je uveden v oznámení krajského úřadu podle § 24 odst. 3.“. 25. V § 19 odst. 4 se slova „orgán státní sociální podpory, který“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce, která“ a slova „podle zvláštního právního předpisu20a)“ a poznámka pod čarou č. 20a se zrušují. 26. V § 19 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Úřad mohou kdykoli v době, po kterou je dítě svěřeno do výchovy jiných fyzických osob než rodičů rozhodnutím podle odstavců 1 a 2, ověřit, zda nedošlo ke změně skutečností rozhodných pro svěření dítěte do výchovy jiných fyzických osob než rodičů nebo pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, zejména zda jsou rodiče nebo jiné osoby dítěti blízké schopni a ochotni převzít dítě do své péče. Zjistí-li takové skutečnosti, provedou nové řízení. V případě, že došlo ke svěření dítěte po předchozím zprostředkování krajským úřadem, oznámí zahájení řízení krajskému úřadu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 27. V § 19a odst. 1 písm. a) se slova „vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče“ nahrazují slovy „, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení“. 28. V § 20 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 57 zní: „(1) Osvojení nebo pěstounská péče v České republice a osvojení dětí z ciziny do České republiky se zprostředkuje jen na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě nebo přijmout dítě do pěstounské péče (dále jen „žadatel“). Žádost občana České republiky nebo cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie57) nebo který má na území České republiky povolen trvalý pobyt anebo který podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky1a) přechodně pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu nejméně 365 dnů, se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. 57) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.“. 29. V § 20 odst. 2 písm. a) se slova „a ministerstvo“ zrušují. 30. § 21 včetně nadpisu zní: „§ 21 Postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností při zprostředkování osvojení a pěstounské péče (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vyhledává děti uvedené v § 19a odst. 1 a fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny; tyto děti a osoby může vyhledávat a doporučit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností také obec a pověřené osoby. Obecní úřad obce s rozšířenou působností založí spisovou dokumentaci o dítěti podle odstavce 4 pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a na základě individuálního plánu ochrany dítěte; tuto spisovou dokumentaci založí obecní úřad obce s rozšířenou působností vždy po podání návrhu soudu podle § 14 odst. 1 písm. a) až f) nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu, které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. (2) V žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podané obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žadatel uvede údaje a připojí doklady uvedené v odstavci 5 potřebné pro vedení spisové dokumentace. (3) Po obdržení žádosti obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost na základě údajů v ní uvedených a připojených dokladů posoudí a žádost zamítne, pokud a) nejsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 1 a 3, nebo b) zjistí, že osoba, která žádá o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče dítěte s obvyklým bydlištěm v České republice, splňuje podmínku pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé bydliště se nachází mimo území České republiky; zároveň jí sdělí, že žádost musí podat příslušnému orgánu státu, ve kterém má obvyklé bydliště. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci o dítěti uvedeném v § 19a odst. 1; spisová dokumentace obsahuje a) osobní údaje, b) doklad o státním občanství21), o povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo doklad o oprávnění trvale pobývat na území České republiky podle zvláštního právního předpisu2) anebo doklad o podání žádosti na zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany, c) údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců, popřípadě prarodičů, d) doklad, že dítě splňuje podmínky pro osvojení podle zvláštního právního předpisu22), e) rozhodnutí příslušných orgánů o výchově dítěte, bylo-li vydáno, f) zprávu o zdravotním stavu a vývoji dítěte. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci o žadateli; spisová dokumentace obsahuje a) žádost, v níž jsou obsaženy žadatelovy osobní údaje, jimiž jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu; b) doklad o státním občanství nebo o povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo o nepřetržitém přechodném pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky; jde-li o občana Evropské unie, je možné po žadateli požadovat rovněž předložení jiného dokladu, na základě kterého lze prokázat, že se tento žadatel zdržuje nepřetržitě na území České republiky nejméně po dobu 365 dnů, nejde-li o cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie57); c) opis z evidence Rejstříku trestů23) vyžádaný obecním úřadem obce s rozšířenou působností; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; d) doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů vydaný ve státech, ve kterých se žadatel zdržoval nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od dovršení patnáctého roku věku do podání žádosti; ustanovení § 27 odst. 3 se použije obdobně; e) zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem; f) údaje o ekonomických a sociálních poměrech; g) písemné vyjádření žadatele, zda 1. souhlasí s tím, aby po uplynutí lhůty uvedené v § 22 odst. 8 písm. b) byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny, 2. žádá výlučně o osvojení dítěte z ciziny; h) písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn 1. zjišťovat další údaje potřebné pro zprostředkování, zejména o tom, zda způsobem života bude žadatel zajišťovat pro dítě vhodné výchovné prostředí, 2. kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci; i) písemný souhlas s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny; j) stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče; k) vyjádření obecního úřadu, krajského úřadu, pověřené osoby nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který není příslušný k vedení spisové dokumentace o žadateli, pokud s nimi žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do pěstounské péče. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace o dítěti uvedeném v § 19a odst. 1 a spisové dokumentace o žadateli neprodleně krajskému úřadu. (7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o zastavení řízení o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, jestliže osoba, která o zprostředkování žádala, a) vezme svou žádost zpět před postoupením spisové dokumentace krajskému úřadu, nebo b) ani na výzvu obecního úřadu obce s rozšířenou působností nesdělí údaje a nedoloží doklady potřebné pro vedení spisové dokumentace.“. 31. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Vedení evidence pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče krajským úřadem (1) Krajský úřad vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci dětí uvedených v § 19a odst. 1 (dále jen „evidence dětí“) a evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny (dále jen „evidence žadatelů“). (2) Evidence dětí obsahuje a) kopii spisové dokumentace podle § 21 odst. 4; b) odborné posouzení podle § 27, je-li ho třeba s ohledem na 1. věk dítěte, 2. stanovisko odborného lékaře, nebo 3. jiné vážné skutečnosti; c) vyjádření dítěte zajištěné krajským úřadem (§ 8 odst. 2); d) další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. (3) Evidence žadatelů obsahuje a) kopii spisové dokumentace podle § 21 odst. 5, b) odborné posouzení podle § 27, c) další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. (4) Pokud žadatel chce osvojit výlučně dítě z ciziny [§ 21 odst. 5 písm. g) bod 2], krajský úřad provede odborné posouzení podle § 27 a neprodleně zašle kopii údajů obsažených v evidenci žadatelů Úřadu k zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení z ciziny. (5) Krajský úřad řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a) přeruší, je-li proti žadateli nebo proti jeho manželovi, druhovi, dítěti nebo jiné osobě tvořící s žadatelem společnou domácnost9b) vedeno trestní řízení pro trestný čin směřující proti životu, zdraví, svobodě, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte, a to až do vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízení, b) může přerušit, zjistí-li na straně žadatele důvody bránící jeho odbornému posouzení podle § 27, a to na nezbytně nutnou dobu. (6) Krajský úřad rozhoduje o zařazení žadatele do evidence žadatelů neprodleně po odborném posouzení žadatele podle § 27. Pokud krajský úřad v průběhu řízení zjistí závažné důvody, pro které nelze žadatele zařadit do evidence žadatelů, může rozhodnout o zamítnutí žádosti i před provedením odborného posouzení žadatele v rozsahu stanoveném v § 27. V rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů krajský úřad stanoví žadateli povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů ode dne jejich vzniku. (7) Krajský úřad oznámí, zda byl žadatel zařazen do evidence žadatelů, a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, b) obecnímu úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo pověřené osobě, s nimiž žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, s výjimkou případu, kdy žadatel uzavřel dohodu s krajským úřadem, který rozhodl o zařazení žadatele do evidence žadatelů, a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů. (8) Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení a) do 6 kalendářních měsíců ode dne zařazení dítěte do evidence dětí, nebo b) do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů, zpřístupní údaje z těchto evidencí Úřadu pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině a současně zašle oznámení o těchto skutečnostech obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. (9) Krajský úřad postupuje a) podle odstavce 8 písm. a) pouze tehdy, pokud je ze všech okolností zřejmé, že dítěti nelze zprostředkovat pěstounskou péči ani osvojení v České republice, nebo nelze předpokládat, že by v budoucnu mohla převzít dítě do péče osoba dítěti příbuzná nebo jemu blízká; tyto skutečnosti je krajský úřad povinen odůvodnit, nebo b) podle odstavce 8 písm. b) pouze tehdy, pokud žadatel vyjádřil souhlas podle § 21 odst. 5 písm. g) bodu 1. (10) Krajský úřad může zjistit kdykoliv v době, kdy je dítě vedeno v evidenci dětí nebo žadatel zařazen do evidence žadatelů, zda nedošlo ke změně skutečností rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, zejména je oprávněn provést nové odborné posouzení dítěte nebo žadatele podle § 27.“. 32. § 23 se včetně nadpisu zrušuje. 33. § 24 včetně nadpisu zní: „§ 24 Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem (1) Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů vedené jinými krajskými úřady. Krajský úřad při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče přihlíží k výsledkům odborného posouzení dítěte a žadatelů podle § 27, k vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a k plnění opatření vyplývajících z individuálního plánu ochrany dítěte. (2) Zjistí-li krajský úřad, že v jím vedené evidenci žadatelů, nebo v evidenci žadatelů, kterou vede jiný krajský úřad, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, oznámí písemně tuto skutečnost a) žadateli, b) jinému krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo pověřené osobě, pokud s nimi žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do pěstounské péče, c) Úřadu, jde-li o dítě, které je i v evidenci dětí vedené Úřadem, d) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato povinnost splněna oznámením podle písmene b). (3) Na základě písemného oznámení krajského úřadu podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo do péče budoucích pěstounů nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení krajského úřadu podle odstavce 2; tuto lhůtu může krajský úřad v odůvodněných případech prodloužit, nejvýše však o 30 dnů. (4) Krajský úřad může dávat podněty ke zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče i v případech, kdy jde o děti, které jsou v evidenci dětí vedené jiným krajským úřadem nebo Úřadem; tento jiný krajský úřad nebo Úřad jsou povinny se těmito podněty zabývat.“. 34. § 24a se včetně nadpisu zrušuje. 35. § 24b včetně nadpisu zní: „§ 24b Přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem (1) Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se přeruší, jestliže a) žadatel písemně o takové přerušení požádá, a to po dobu, kterou v žádosti označí, nebo b) žadateli bylo krajským úřadem podle § 24 odst. 2 písemně oznámeno, že v evidenci dětí je dítě, pro něž je vhodným osvojitelem nebo pěstounem, a to po dobu ode dne odeslání uvedeného písemného oznámení do dne, do něhož trvá zprostředkování krajským úřadem podle § 24 odst. 3, anebo do dne, kdy došlo k rozhodnutí o svěření dítěte do péče podle písmena c), nebo c) na základě rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností bylo dítě svěřeno do péče budoucího osvojitele nebo do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání této péče, nebo d) krajský úřad v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle § 24, zjistí podle § 22 odst. 10 závažné skutečnosti, které jsou překážkou zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. (2) O přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle odstavce 1 písm. d) vydá krajský úřad rozhodnutí. Doba přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se nezapočítává do lhůt uvedených v § 22 odst. 8. (3) Žadatel je povinen v žádosti uvedené v odstavci 1 písm. a) uvést důvod, pro který žádá o přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Žadatel zasílá žádost krajskému úřadu. V případě přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče oznámí krajský úřad tuto skutečnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a Úřadu, jde-li o žadatele vedené Úřadem, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. (4) Datum nabytí právní moci rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, je povinen pro účely přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče neprodleně oznámit a) obecní úřad obce s rozšířenou působností krajskému úřadu, b) krajský úřad bezodkladně poté, kdy mu toto datum sdělil obecní úřad obce s rozšířenou působností, Úřadu, jsou-li děti nebo žadatelé vedeni v evidenci Úřadu.“. 36. § 24c včetně nadpisu zní: „§ 24c Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené krajským úřadem (1) Krajský úřad a) vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí 1. na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, nebo 2. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči, b) vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů 1. na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, pokud žadatel nežádá o osvojení dalšího dítěte nebo o svěření dalšího dítěte do pěstounské péče, 2. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze žadateli zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči, 3. poruší-li žadatel závažným způsobem povinnost sdělovat změny v údajích rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, nebo 4. požádá-li o to žadatel, c) může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů, jestliže se bez vážného důvodu nezúčastnil přípravy k přijetí dítěte do rodiny, i když byl k účasti na této přípravě vyzván. (2) O vyřazení žadatele z evidence žadatelů vydá krajský úřad rozhodnutí jen v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 2 a 3 a odstavci 1 písm. c). V ostatních případech krajský úřad žadatelům vyřazení z evidence písemně oznámí. (3) Krajský úřad zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů oznámení o tomto vyřazení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jinému krajskému úřadu, obecnímu úřadu nebo pověřené osobě uvedené v § 21 odst. 5 písm. k). (4) Datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen pro účely vyřazení žadatele z evidence oznámit krajskému úřadu.“. 37. § 24d včetně nadpisu zní: „§ 24d Postup ministerstva při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče (1) Ministerstvo je oprávněno podávat podněty krajskému úřadu a Úřadu ke zprostředkování osvojení a pěstounské péče; krajský úřad nebo Úřad je povinen ministerstvo vyrozumět o tom, jak s podnětem naložil. (2) Krajský úřad je povinen umožnit ministerstvu za účelem kontroly přístup do evidence dětí nebo evidence žadatelů pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče.“. 38. § 25 včetně nadpisu zní: „§ 25 Zprostředkování osvojení Úřadem (1) Úřad vede pro účely zprostředkování osvojení evidenci a) dětí uvedených v § 2 odst. 2 vhodných k osvojení v cizině, b) dětí vhodných k osvojení v České republice, které nemají na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani nejsou oprávněny podle zvláštního právního předpisu2) trvale pobývat na území České republiky, c) žadatelů vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu b), d) fyzických osob vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu a), pokud tyto osoby nemají na území České republiky povolen trvalý pobyt, nepobývají přechodně na území České republiky po nepřetržitou dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani nejde o cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie57). (2) Děti uvedené a) v odstavci 1 písm. a) jsou vedeny v evidenci na základě oznámení krajského úřadu (§ 22 odst. 8), b) v odstavci 1 písm. b) jsou zařazovány do evidence na základě oznámení státních orgánů České republiky nebo státních orgánů nebo jiných organizací cizího státu řádně pověřených ve svém státě výkonem povinností při mezinárodním osvojení. Těmto orgánům nebo organizacím Úřad oznamuje zařazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) do evidence. (3) Žadatelé uvedení v odstavci 1 písm. c) a fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm. d) jsou zařazováni do evidence na základě rozhodnutí Úřadu. Do evidence nelze zařadit osobu vhodnou stát se osvojitelem dětí uvedených v odstavci 1 písm. b), jestliže sice splňuje podmínku pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé bydliště se prokazatelně nachází mimo území České republiky. (4) Úřad vyřadí z evidence a) dítě, žadatele nebo osobu uvedenou v odstavci 1 písm. d), došlo-li ke zprostředkování osvojení, a to ke dni rozhodnutí o osvojení; b) žadatele nebo osobu uvedenou v odstavci 1 písm. d), 1. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze osvojení zprostředkovat, 2. poruší-li žadatel nebo uvedená osoba závažným způsobem povinnost sdělovat údaje rozhodné pro tuto evidenci, nebo 3. požádají-li o to žadatel nebo uvedená osoba; c) dítě, požádají-li o to orgán nebo organizace uvedené v odstavci 2 písm. b). (5) Úřad vydá rozhodnutí o vyřazení z evidence jen v případech žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d), nejde-li o vyřazení z evidence proto, že bylo rozhodnuto o osvojení. Úřad zasílá krajskému úřadu rozhodnutí o vyřazení žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d); oznámení o vyřazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) zasílá Úřad orgánům nebo organizacím uvedeným v odstavci 2 písm. b) a krajskému úřadu. (6) Pro vedení evidence, jde-li o dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. c), platí přiměřeně § 22 odst. 2, 3, 6 a 10. (7) Úřad přeruší zprostředkování osvojení po doby uvedené v § 24b odst. 1, jde-li o děti, které jsou vedeny také v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny nebo evidenci dětí vhodných k osvojení v České republice [odstavec 1 písm. a) a b)], nebo jde-li o žadatele uvedené v odstavci 1 písm. c). (8) Pro účely vedení evidence Úřadem je krajský úřad povinen a) na žádost Úřadu zjistit potřebné údaje a doplnit spisovou dokumentaci o dítěti vhodném k osvojení v cizině nebo o žadateli vhodném stát se osvojitelem dítěte z ciziny, b) na žádost Úřadu prošetřit poměry, v nichž dítě žije, jde-li o dítě, které bylo v České republice osvojeno na základě zprostředkování osvojení z ciziny nebo které má být z ciziny osvojeno a nachází se v České republice v péči budoucích osvojitelů, c) neprodleně oznámit Úřadu datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení dítěte. (9) Osvojení dítěte do ciziny je Úřad povinen oznámit a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, b) matričnímu úřadu příslušnému podle zvláštního právního předpisu23a), c) krajskému úřadu, na základě jehož oznámení Úřad do evidence dítě zařadil.“. 39. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Odborné posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče (1) Odborné posouzení pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče zahrnuje a) posouzení dítěte a žadatele podle odstavce 2, b) zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu (§ 11 odst. 2), c) vyjádření dětí žadatele k přijetí osvojovaného dítěte nebo dítěte svěřovaného do pěstounské péče do rodiny, jsou-li takového vyjádření schopny s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost, d) posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny, e) zjištění bezúhonnosti žadatele, jeho manžela, druha, dítěte a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost; za bezúhonného se pro tyto účely nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který směřoval proti životu, zdraví, svobodě, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte, f) u žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu posouzení schopnosti pečovat o děti vyžadující speciální péči a schopnost spolupráce s rodiči těchto dětí. (2) Pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče se a) u dětí 1. posuzuje úroveň tělesného a duševního vývoje dítěte, včetně jeho specifických potřeb a nároků, 2. posuzuje vhodnost náhradní rodinné péče a jejích forem; b) u žadatelů posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského vztahu a prostředí v rodině, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče. Posouzení krajský úřad provede do 30 dnů ode dne zjištění všech potřebných skutečností. (3) Za účelem zjištění bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. e) si orgán sociálně-právní ochrany vyžádá podle zvláštního právního předpisu28a) opis z evidence Rejstříků trestů nebo doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů vydávaný ve státech, ve kterých se žadatel, jeho manžel, druh, dítě a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost zdržovali nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od dovršení patnáctého roku věku do podání žádosti; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. V případě, že cizí stát opis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nevydává, odmítá jej žadateli vydat nebo je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou, může žadatel doklad takového státu nahradit svým čestným prohlášením. Žádost o opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříků trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Odborné posuzování provádí krajský úřad, jde-li o děti nebo žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem. (5) Krajský úřad je oprávněn vyzvat žadatele a fyzické osoby uvedené v § 25 odst. 1 písm. d) k osobnímu jednání za účelem posouzení jejich předpokladů a skutečností rozhodných pro svěření dítěte. Krajský úřad přitom spolupracuje s obecními úřady obcí s rozšířenou působností, obcemi, poskytovateli zdravotních služeb a školskými zařízeními i dalšími odbornými zařízeními, pověřenými osobami a s odborníky pro otázky výchovy a péče o dítě. (6) Zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu mohou za účelem přípravy podkladů pro odborné posouzení podle odstavce 2 navštívit dítě nebo pozvat dítě k jednání, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem. Právnické nebo fyzické osoby, u nichž se dítě nachází, jsou povinny tuto návštěvu, účast dítěte na uvedeném jednání a posouzení dítěte umožnit. (7) Pro zpracování vyjádření krajského úřadu podle § 18 platí odstavce 2 až 6 přiměřeně. (8) Pro účely odvolacího řízení je ministerstvo oprávněno provést nové odborné posouzení žadatele.“. 40. § 27a zní: „§ 27a (1) Krajský úřad vede pro účely zajištění pěstounské péče pro dítě na přechodnou dobu podle zvláštního právního předpisu23b) evidenci osob, které mohou pěstounskou péči po přechodnou dobu vykonávat. Do evidence se osoby zařazují na základě žádosti podané u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen po doplnění žádosti o údaje a doklady uvedené v odstavci 3 neprodleně žádost postoupit krajskému úřadu. (2) Do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu, se zařazují osoby, které na základě odborného posouzení mají předpoklady pro výkon takové péče o dítě, a to zejména z hlediska krátkodobosti takové péče a péče o dítě krátce po jeho narození. (3) Evidence obsahuje a) žadatelovy osobní údaje uvedené v § 21 odst. 5 písm. a), b) doklady uvedené v § 21 odst. 5 písm. b) až f) a i), c) písemný souhlas s tím, že krajský úřad je oprávněn kdykoliv 1. zjišťovat další údaje potřebné pro zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu, 2. zjišťovat, zda nedošlo ke změně skutečností uvedených v žádosti, d) stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zařazení žadatele do evidence, e) stejnopis správního rozhodnutí podle § 47b s vyznačením právní moci nebo stejnopis dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b, f) údaje o charakteristice a počtu dětí, kterým je osoba v evidenci schopna poskytovat pěstounskou péči na přechodnou dobu. (4) Odborné posouzení žadatele se provede na základě žádosti podané podle odstavce 3; pro odborné posouzení žadatele platí § 27 obdobně. (5) Krajský úřad rozhodne o zařazení žadatele do evidence uvedené v odstavci 1 a o jeho vyřazení z této evidence nebo o tom, že žadatel do této evidence zařazen nebyl. Opis rozhodnutí uvedeného v předchozí větě zašle krajský úřad obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. O vedení evidence o zařazení žadatele do evidence a o jeho vyřazení platí § 22 až 24c přiměřeně. (6) Krajský úřad předá opis seznamu osob zařazených do evidence osob, které mohou po přechodnou dobu vykonávat pěstounskou péči, a to včetně údajů uvedených v odstavci 3, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu. Krajský úřad je povinen tento seznam bezodkladně doplňovat na základě změn, ke kterým v evidenci podle odstavce 1 došlo, a toto doplnění sdělit také uvedeným obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. (7) Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám v evidenci, a to na a) dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat, b) dobu, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením, nebo c) dobu do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že souhlasu rodičů k osvojení není třeba. (8) Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 7, je soud povinen nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumat, zda důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, stále trvají. Za tím účelem si vyžaduje zejména zprávy příslušného orgánu sociálně-právní ochrany. Soud rozhodne o výchově dítěte vždy, odpadnou-li důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 7. (9) Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. To neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče podle věty první u sourozence, který byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž pěstounovi svěřen jako poslední.“. 41. V § 29 odst. 1 se slova „v ústavech sociální péče27)“ nahrazují slovy „v domovech pro osoby se zdravotním postižením“ a poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje. 42. V § 29 odstavec 7 zní: „(7) Ústavní zařízení uvedené v odstavci 1 může navštívit také zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo zaměstnanec státu zařazený k výkonu práce v ministerstvu. Pro zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu nebo zaměstnance státu zařazeného k výkonu práce v ministerstvu platí obdobně odstavce 3 až 6 a pro povinnost mít zvláštní oprávnění k návštěvě ústavního zařízení platí obdobně odstavec 2. Oprávnění vydává, jde-li o zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, krajský úřad, a jde-li o zaměstnance státu zařazeného k výkonu práce v ministerstvu, ministerstvo.“. 43. V § 30 odst. 1 se číslo „14“ nahrazuje číslem „30“. 44. V § 30 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „, a individuálnímu plánu ochrany dítěte, je-li zpracován“. 45. V § 31 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Péče o děti uvedené zejména v § 6 písm. c) a d) je obecním úřadem obce s rozšířenou působností zabezpečována prostřednictvím sociální kurately pro děti a mládež (dále jen „sociální kuratela“); sociální kuratela spočívá v provádění opatření směřujících k odstranění, zmírnění nebo zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte. (3) Sociální kuratelu vykonává kurátor pro děti a mládež, který je zaměstnancem obce s rozšířenou působností zařazeným do obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Kurátor pro děti a mládež se při výkonu sociální kurately prokazuje zvláštním oprávněním vydaným obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Zvláštní oprávnění musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení kurátora, titul, označení zaměstnavatele a vymezení činností, které může vykonávat.“. 46. V § 32 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Sociální kuratela se zaměřuje zejména na a) analyzování situace v oblasti sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a navrhování preventivních opatření, b) účast na přestupkovém řízení vedeném proti mladistvému v souladu se zákonem o přestupcích, trestním řízení vedeném proti mladistvému a řízení o činech jinak trestných u dětí mladších 15 let podle zvláštního právního předpisu29), c) návštěvy dětí s nařízenou ústavní výchovou z důvodu závažných výchovných problémů, dětí s uloženou ochrannou výchovou, dětí vzatých do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodičů těchto dětí, d) spolupráci s příslušným střediskem Probační a mediační služby, a to zejména při zjišťování poměrů mladistvého pro účely trestního řízení a u dětí mladších 15 let pro účely řízení o činech jinak trestných, a při výkonu opatření uložených dítěti či mladistvému podle zvláštního právního předpisu29), e) pomoc dětem uvedeným v písmenu c) po propuštění z ochranné nebo ústavní výchovy a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody s cílem působit k obnovení jejich narušených sociálních vztahů, jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a k zamezení opakování protiprávní činnosti, f) zajištění návazné péče dětem uvedeným v písmenu c) i po dosažení zletilosti, zejména dojde-li k prodloužení ústavní nebo ochranné výchovy; při zajištění návazné péče je kurátor pro děti a mládež povinen spolupracovat zejména s obcemi v samostatné i přenesené působnosti, s krajskou pobočkou Úřadu práce, s poskytovateli sociálních služeb a zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy.“. 47. V § 34 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence jsou povinny informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností o nástupu dítěte do výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, a o tom, kdy bude dítě z výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo z výkonu zabezpečovací detence propuštěno.“. 48. V § 35 odst. 2 písm. f) se za slova „žijí v cizině,“ vkládají slova „rodinných příslušnících a osobách povinných výživou,“. 49. V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která včetně poznámky pod čarou č. 58 znějí: „l) plní úkoly ústředního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie58), m) zajišťuje překlady listin potřebných pro výkon působnosti v sociálně-právní ochraně podle mezinárodních smluv a přímo použitelných předpisů Evropské unie. 58) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.“. 50. V § 35 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 59 zní: „(4) Pro výkon působnosti Úřadu podle odstavce 2 písm. f) a l) jsou příslušné orgány a další fyzické a právnické osoby povinny poskytnout Úřadu v potřebném rozsahu požadovanou součinnost, přičemž platí přiměřeně ustanovení exekučního řádu o součinnosti třetích osob59). 59) § 33 až 34 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 51. V § 35a se za slova „zákonnému zástupci dítěte“ vkládají slova „nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte“ a za slova „zákonného zástupce“ se vkládají slova „nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte“. 52. V § 38 odst. 2 písm. a) se za slova „§ 39“ vkládají slova „odst. 1“. 53. V § 38 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) v rozsahu své působnosti podle písmen a) až e) pořádá případové konference.“. 54. V § 38 odst. 7 se částka „80 Kč“ nahrazuje částkou „120 Kč“ a částka „680 Kč“ se nahrazuje částkou „1 020 Kč“. 55. § 38a zní: „§ 38a (1) Hejtman kraje zřizuje k plnění úkolů kraje a krajského úřadu na úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor zejména a) spolupracuje na vytváření programů a koncepcí kraje v oblasti zajištění a rozvoje služeb pro rodiny s dětmi, náhradní rodinné péče, prevence sociálně patologických jevů a vytváření předpokladů pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí, b) posuzuje záměry kraje na zřízení a provozování zařízení sociálně-právní ochrany podle § 39 a jiných zařízení pro péči o děti, c) na žádost krajského úřadu posuzuje žádosti o změnu pověření nebo o vydání nového pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí v případě, že pověřená osoba chce na území kraje zřídit nové zařízení sociálně-právní ochrany nebo jiné pracoviště téhož zařízení sociálně-právní ochrany, d) na žádost krajského úřadu projednává a posuzuje další otázky spojené s plněním úkolů krajského úřadu podle tohoto zákona a s výkonem sociálně-právní ochrany na území kraje. (2) Hejtman kraje jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který vykonává činnost na úseku sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru. U předsedy poradního sboru se nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany. (3) Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní ochrany. Zejména jde o odborníky z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupce obcí, pověřených osob, poskytovatelů sociálních služeb, škol a školských zařízení, poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů policie, státních zastupitelství, zaměstnance krajského úřadu a obecního úřadu obcí s rozšířenou působností zařazené na úseku sociálně-právní ochrany. Poradní sbor má nejméně 5 členů. Pro jednání poradního sboru a způsob usnášení platí § 38 odst. 4 a 5 obdobně. (4) Pro účast členů na jednání poradního sboru a stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí krajský úřad.“. Poznámka pod čarou č. 39a se zrušuje. 56. § 38b zní: „§ 38b (1) Ministerstvo zřizuje k plnění úkolů ministerstva na úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor má nejméně 5 členů a je usnášeníschopný, jestliže je přítomna nadpoloviční většina členů. (2) Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec státu zařazený k výkonu práce v ministerstvu, který vykonává činnost v oblasti sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru. (3) Pro složení poradního sboru, jeho jednání a způsob usnášení platí § 38a odst. 3 obdobně. Pro účast členů na jednání poradního sboru platí § 38 odst. 5 obdobně a pro stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí ministerstvo.“. 57. § 39 zní: „§ 39 (1) Zařízeními sociálně-právní ochrany jsou a) zařízení odborného poradenství pro péči o děti, b) zařízení sociálně výchovné činnosti, c) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, d) výchovně rekreační tábory pro děti. (2) Zařízení sociálně-právní ochrany mohou zřizovat fyzické osoby, právnické osoby nebo obce a kraje v samostatné působnosti na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany podle § 49.“. 58. Nad označení § 42 se vkládá nadpis „Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“. 59. § 42 zní: „§ 42 (1) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku (§ 15), jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotních služeb a v psychologické a jiné obdobné nutné péči. (2) Dítě se umísťuje v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a) na základě rozhodnutí soudu, b) na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, c) na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, nebo d) požádá-li o to dítě. (3) Počet dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nesmí přesáhnout 28 dětí, a to i v případě, že toto zařízení je umístěno ve více budovách; tento počet dětí může být překročen jen v případě, že do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou svěřeni sourozenci. Ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech na žádost zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc udělit výjimku z nejvýše povoleného počtu dětí umístěných v jednom zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na nezbytnou dobu, jejíž délku zároveň určí. (4) Jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může současně zajišťovat osobní péči nejvýše o 4 děti svěřené do péče zařízení. (5) Délka pobytu dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může trvat nejdéle po dobu a) 3 měsíců od jeho umístění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě žádosti zákonného zástupce dítěte; v případě opakované žádosti zákonného zástupce o umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může být dítě přijato do péče zařízení v délce dalších 3 měsíců jen s předchozím písemným souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, b) 6 měsíců, je-li dítě umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na základě žádosti dítěte, jestliže s pobytem dítěte vyslovil souhlas rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte; výjimečně lze tuto dobu prodloužit v případě, že si rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte prokazatelně upravují své poměry tak, aby mohli převzít dítě do osobní péče; celková doba nepřetržitého pobytu dítěte v zařízení nesmí přesáhnout dobu 12 měsíců, c) stanovenou v rozhodnutí soudu o výchovném opatření podle § 13a, kterým byl nařízen pobyt dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo po dobu, po kterou trvá rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 46 zákona o rodině. (6) Jde-li o dítě, které se umisťuje do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) a d), je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen neprodleně podat návrh soudu na nařízení předběžného opatření, pokud nelze do doby, do níž musí o předběžném opatření rozhodnout soud39b), zajistit souhlas rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte s pobytem dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (7) Je-li dítě umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, a) je zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu povinen navštívit dítě podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce, b) může být povolen pobyt dítěte mimo toto zařízení u rodičů nebo jiných fyzických osob obdobně podle § 30, c) platí pro plnění povinností zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc § 29 obdobně. (8) Dítě může být umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, jen jestliže byla mezi uvedeným zařízením a zákonným zástupcem dítěte uzavřena písemná dohoda, která obsahuje a) název zařízení, jeho adresu a adresu sídla jeho zřizovatele, b) jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, adresu místa trvalého pobytu dítěte, případně též jeho obvyklého bydliště, c) jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, případně též obvyklého bydliště zákonných zástupců dítěte, d) údaje o zdravotním stavu dítěte a způsob zajištění zdravotních služeb, e) důvody pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, f) datum a čas dohodnutého přijetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, g) souhlas zákonného zástupce s tím, že při pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou se na pobyt dítěte vztahovat pravidla stanovená ve vnitřním řádu tohoto zařízení, h) podmínky a způsob osobního, telefonického a písemného styku dítěte s dalšími osobami a vymezení okruhu těchto osob, i) způsob a výše úhrady příspěvku za pobyt dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s tím, že výše příspěvku může být sjednána nejvýše v částce uvedené v § 42c odst. 1 podle věku dítěte, j) podpis dohody zástupcem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zákonným zástupcem dítěte. (9) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno poskytovat služby a zajistit jeho provoz nepřetržitě. (10) V zařízení se poskytuje ochrana a pomoc dítěti v případech uvedených též v § 37 odst. 1, a to po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na nařízení předběžného opatření13). (11) Zřizovatel zařízení je povinen vést evidenci dětí, které byly přijaty do zařízení, v níž musí být uvedeny a) datum přijetí dítěte do zařízení, b) jméno a příjmení dítěte, pokud je známo, c) datum narození dítěte, pokud je známo; není-li známo datum narození dítěte, uvede se přibližný věk dítěte, d) záznam o splnění povinnosti stanovené v § 10 odst. 4 větě třetí, e) datum a čas propuštění dítěte ze zařízení. (12) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je při přijetí dítěte do tohoto zařízení povinno tuto skutečnost neprodleně ohlásit zřizovateli a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany.“. 60. § 42a zní: „§ 42a (1) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a) zabezpečuje plné přímé zaopatření dítěte v zařízení spočívající v poskytování ubytování, stravování a ošacení, b) poskytuje výchovnou péči, c) zajišťuje poskytnutí zdravotních služeb28), d) poskytuje poradenství dítěti, jeho rodičům nebo osobám odpovědným za výchovu dítěte, e) zajišťuje pomoc při přípravě dětí na školní vyučování a doprovod dětí do školy, f) vytváří podmínky pro zájmovou činnost dětí, g) je povinno poskytovat dítěti odbornou péči prostřednictvím sociálního pracovníka a psychologa, h) je povinno spolupracovat s rodinou dítěte a poskytnout této rodině pomoc při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, zajistit jim terapii, nácvik rodičovských a dalších dovedností, které rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nezbytně potřebuje pro péči a výchovu dítěte, a to v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte zpracovaným orgánem sociálně-právní ochrany, i) je povinno vydat vnitřní řád zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který vychází z vymezení činnosti zařízení tímto zákonem. (2) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vede o dětech v tomto zařízení a) evidenci, která obsahuje 1. jméno a příjmení dítěte, pokud je známo, 2. datum narození dítěte, pokud je známo; není-li známo datum narození dítěte, uvede se přibližný věk dítěte, 3. adresu místa trvalého pobytu; není-li známa adresa místa trvalého pobytu, uvede se jiný údaj o místě pobytu dítěte před přijetím do zařízení, 4. datum a čas přijetí dítěte do zařízení a datum jeho ukončení, 5. důvod přijetí dítěte do zařízení, b) spisovou dokumentaci, která obsahuje 1. údaje uvedené v evidenci v písmenu a) bodech 1 až 5, 2. kopie rozhodnutí soudu o umístění dítěte v zařízení, žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností o umístění dítěte v zařízení, doklad o přijetí dítěte a písemnou dohodu podle § 42 odst. 8, 3. záznamy o spolupráci zařízení s orgány sociálně-právní ochrany, s dalšími orgány, právnickými i fyzickými osobami, 4. záznamy o pomoci a léčbě poskytnuté dítěti, o přijatých opatřeních ve vztahu k dítěti, o poskytnuté lékařské péči a jejich důvodech, 5. kopie hlášení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností o tom, že dítě pobývá v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, 6. další údaje potřebné pro poskytování sociálně-právní ochrany. (3) Ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je a) oprávněn 1. zakázat nebo přerušit návštěvu rodičů nebo jiných osob v zařízení v případě jejich nevhodného chování, které by nepříznivě působilo na výchovu dětí, jde-li o děti umístěné v zařízení na základě rozhodnutí soudu, 2. být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem, pokud je důvodné podezření, že zásilka má z výchovného hlediska závadný obsah nebo by mohla ohrozit zdraví či bezpečnost dětí, a uschovat ji na dobu omezenou dnem propuštění dítěte ze zařízení, a provést o tom záznam do spisové dokumentace o dítěti, 3. převzít od dítěte do dočasné úschovy finanční hotovost a předměty ohrožující výchovu, zdraví či bezpečnost dětí a v odůvodněných případech i cenné předměty; písemný zápis o převzetí a jeho důvodech ověřený ředitelem, dalším odborným pracovníkem zařízení a dítětem je založen do spisové dokumentace o dítěti, 4. povolit dětem umístěným podle § 42 odst. 2 písm. b) cestovat bez dozoru mimo zařízení do místa pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob, 5. zastoupit dítě v běžných záležitostech, 6. nařídit vyšetření dítěte, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, b) povinen 1. seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi, 2. předat dítě podle rozhodnutí příslušného orgánu do péče budoucího osvojitele nebo pěstouna, 3. dát příslušnému soudu podnět ke zrušení umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pokud pominuly důvody pro další pobyt dítěte v tomto zařízení, a vyrozumět o tom příslušný orgán sociálně-právní ochrany, 4. dát příslušnému soudu podnět k úpravě styku rodičů nebo jiných osob s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, vyžaduje-li to zájem dítěte, a vyrozumět o tom příslušný orgán sociálně-právní ochrany, 5. podávat informace o dítěti zákonným zástupcům, jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte nebo orgánům sociálně-právní ochrany na jejich žádost, 6. projednat předem opatření zásadní důležitosti s dítětem, s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti, a se zákonnými zástupci dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, a bezodkladně je informovat o provedeném opatření; nejsou-li zákonní zástupci dosažitelní, dát soudu podnět k ustanovení opatrovníka, 7. propustit dítě poté, co se dozvěděl o rozhodnutí soudu, kterým bylo zrušeno svěření dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ne však dříve, než dítě převezme osoba odpovědná za jeho výchovu. (4) Ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy sociálně-právní ochrany, pokud jde o zamítnutí žádosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte o povolení pobytu mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Nadřízeným správním orgánem ředitele je krajský úřad, v jehož obvodu se nachází adresa sídla zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Odvolání proti rozhodnutí ředitele nemá odkladný účinek. (5) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen určit zástupce ředitele, který má, v případě, že zastupuje ředitele, oprávnění a povinnosti podle odstavců 3 a 4. (6) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může vykonávat činnost jen v objektu nebo prostorách, které umožňují zajištění přijetí dítěte, ubytování a přípravu dětí na školní vyučování, stravování, zájmovou a další činnost ve volném čase. (7) Přemístění dítěte umístěného v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc do jiného takového zařízení je možné jen a) na základě rozhodnutí soudu, pokud bylo dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěno na základě rozhodnutí soudu, a po předchozím oznámení o přemístění příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany, b) s předchozím souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností a rodiče či jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud bylo dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěno podle § 42 odst. 2 písm. b), nebo c) s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce dítěte, který uzavřel dohodu o umístění dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 8. (8) Ustanovení odstavce 7 se nepoužije pouze v případě, že ve stávajícím zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc není možné zajistit péči o dítě z vážných provozních důvodů a přemístění dítěte nesnese odkladu. V tomto případě je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno bezodkladně oznámit přemístění dítěte a důvody, které vedly k přemístění dítěte, osobám, jejichž souhlasu je třeba k přemístění podle odstavce 7 písm. b) a c), příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo soudu, jenž má vydat rozhodnutí podle odstavce 7 písm. a). K přemístění dítěte do jiného zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 7 písm. a) je nutný souhlas příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí a návrh soudu na vydání nového rozhodnutí. (9) Stejné podmínky jako pro přemístění dítěte do jiného zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc stanovené v odstavcích 7 a 8 platí také v případě, že má dojít k přemístění dítěte do jiného pracoviště téhož zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.“. Poznámka pod čarou č. 39c se zrušuje. 61. V § 42c odst. 1 se číslo „0,8“ nahrazuje slovy „nejvýše 1,6“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Výši příspěvku v jednotlivých případech stanoví ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc rozhodnutím.“. 62. V § 42d odst. 1 se slova „částku životního minima stanovenou zvláštním právním předpisem39f)“ nahrazují slovy „součet částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu39f) a částky normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře“. 63. § 42g zní: „§ 42g (1) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má nárok na státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti v tomto zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Nárok na státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti vzniká také v případě, že obecní úřad obce s rozšířenou působností považuje umístění dítěte v zařízení za důvodné. Vyjádření o důvodnosti umístění s uvedením počátečního data důvodného pobytu zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc do osmi dnů ode dne doručení ohlášení o přijetí dítěte podle § 42 odst. 12. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností, že další pobyt dítěte v zařízení již není důvodný, vyrozumí o tom zařízení a jeho zřizovatele. (2) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen využít státní příspěvek pouze pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v němž je dítě umístěno. (3) Státní příspěvek a) náleží měsíčně za každé dítě ve výši 22 800 Kč, b) se snižuje o jednu třicetinu za každý den, v němž dítě pobývá mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pobyt mimo toto zařízení trvá po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních dnů; den, ve kterém dítě odejde ze zařízení v době po patnácté hodině, nebo den, ve kterém se vrátí do zařízení před patnáctou hodinou, se do doby 2 dnů po sobě jdoucích nezahrnuje, c) náleží i po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy dítěte umístěného dosud v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jestliže je dítěti nadále poskytována péče v tomto zařízení, a to až do dne přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy sjednaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností podle § 28. (4) Nárok na státní příspěvek zaniká a) dnem, kterým bylo zrušeno nebo pozbylo platnosti rozhodnutí soudu, kterým bylo dítě svěřeno do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nejde-li o případ uvedený v odstavci 3 písm. c); pokud dítě pobývá v péči zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc i po tomto dni, zaniká nárok na státní příspěvek dnem, kdy dítě opustilo zařízení, nebo b) za předpokladu, že dítě bylo svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na žádost orgánu sociálně-právní ochrany, zákonného zástupce nebo dítěte, dnem, v němž obecní úřad obce s rozšířenou působností odeslal zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc sdělení, že nepovažuje nadále umístění dítěte v tomto zařízení za důvodné. (5) Jestliže splňuje dítě po část kalendářního měsíce podmínky pro stanovení státního příspěvku v nižší výměře a po část kalendářního měsíce ve zvýšené výměře, stanoví se výše státního příspěvku ve vyšší výměře.“. 64. V § 42h odstavec 1 zní: „(1) Státní příspěvek se vyplácí měsíčně v české měně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do 30 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí o přiznání státního příspěvku nebo o změně výše státního příspěvku. Před uplynutím této lhůty rozhodne krajský úřad bezodkladně na žádost zřizovatele o přiznání části státního příspěvku, u které byl nárok na státní příspěvek prokázán.“. 65. V § 42l odst. 3 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo žádost zákonného zástupce podle § 42 odst. 2 písm. c) a vyjádření o důvodnosti podle § 42g odst. 1“. 66. § 44 až 47 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 40 až 44 zrušují. 67. Za část čtvrtou se vkládá nová část pátá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 60 až 66 zní: „ČÁST PÁTÁ PĚSTOUNSKÁ PÉČE HLAVA I PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE § 47a Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci (1) Pro účely tohoto zákona se jako pěstounská péče posuzuje péče o dítě poskytovaná osobou pečující nebo skutečnost, že je fyzická osoba osobou v evidenci. (2) Osoba pečující a osoba v evidenci má a) právo na poskytnutí trvalé nebo dočasné pomoci při zajištění osobní péče o svěřené dítě; tato pomoc spočívá zejména v zajištění krátkodobé péče 1. po dobu, kdy je osoba pečující nebo osoba v evidenci uznána dočasně práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké, 2. při narození dítěte, 3. při vyřizování nezbytných osobních záležitostí, 4. při úmrtí osoby blízké, b) právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let, c) právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci alespoň jednou za 6 měsíců, d) právo na zprostředkování nebo zajištění bezplatné možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti podle písmene f), e) právo na pomoc při plnění povinností podle písmene h), včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku, f) povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, g) povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b odst. 5 a spolupracovat se zaměstnancem pověřeným sledovat vývoj dětí podle § 19 odst. 6, h) v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými, zejména s rodiči a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak. Dohoda o výkonu pěstounské péče § 47b (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má trvalý pobyt osoba pečující nebo osoba v evidenci, navrhne této osobě uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, která upraví podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností založených v § 47a a současně informuje o možnosti uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče podle odstavce 4. (2) Pokud nebude dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu o svěření prvního dítěte do péče osoby pečující nebo rozhodnutí o zařazení osoby v evidenci do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, upraví podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností založených v § 47a svým rozhodnutím. (3) Dohoda o výkonu pěstounské péče nebo rozhodnutí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností musí být v souladu s rozhodnutím soudu o svěření dítěte do péče osoby pečující nebo osoby v evidenci a s individuálním plánem ochrany dítěte, pokud byl zpracován. Při vydávání rozhodnutí nebo uzavírání dohody o výkonu pěstounské péče se přihlíží k zájmům a individuálním potřebám dítěte a k potřebám osoby pečující nebo osoby v evidenci, pokud jsou spojeny s výkonem péče o svěřené dítě. (4) Pokud není dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena s příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, může dohodu o výkonu pěstounské péče se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností uzavřít s osobou pečující nebo osobou v evidenci obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu nemá osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, krajský úřad nebo pověřená osoba. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu nemá osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, obecní úřad, krajský úřad nebo pověřená osoba o této skutečnosti bezodkladně informuje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a zašle tomuto obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností opis dohody o výkonu pěstounské péče. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad, krajský úřad nebo pověřená osoba, pokud uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče, nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydal rozhodnutí podle odstavce 2, jsou povinny sledovat naplňování dohody o výkonu pěstounské péče nebo rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří jsou povinni minimálně jednou za 2 měsíce být v osobním styku s osobou pečující nebo osobou v evidenci a s dětmi svěřenými do její péče. O průběhu výkonu pěstounské péče zpracuje zaměstnanec obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu nemá osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, obecního úřadu, krajského úřadu nebo pověřená osoba jednou za 6 měsíců zprávu, kterou předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt. § 47c (1) Dohoda o výkonu pěstounské péče trvá po dobu, po kterou a) trvá pěstounská péče, b) trvá péče fyzické osoby, které bylo před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, c) je osoba rozhodnutím krajského úřadu vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, d) je fyzická osoba poručníkem, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo e) probíhá soudní řízení o ustanovení fyzické osoby poručníkem dítěte, k němuž nemá vyživovací povinnost. (2) Obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo pověřená osoba mohou vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče a) pro závažné nebo opakované porušování povinností, ke kterým se osoba pečující nebo osoba v evidenci zavázala v dohodě o výkonu pěstounské péče, b) pro opakované maření sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče nad výkonem pěstounské péče, c) pro odmítnutí přijetí dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu bez vážného důvodu na straně osoby v evidenci. (3) Osoba pečující nebo osoba v evidenci mohou vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče bez udání důvodu. (4) Smluvní strana, která dohodu o výkonu pěstounské péče s osobou pečující nebo s osobou v evidenci vypověděla, o tom bez zbytečného odkladu informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt. To neplatí, pokud je smluvní stranou vypovězené dohody o výkonu pěstounské péče obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt, je povinen poté, co se dozví o vypovězení dohody o výkonu pěstounské péče podle odstavce 2, do 30 dnů vydat rozhodnutí, které upraví podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností založených v § 47a. (6) Pokud bude dohoda o výkonu pěstounské péče vypovězena osobou pečující nebo osobou v evidenci a nebude nahrazena novou dohodou o výkonu pěstounské péče do 30 dnů ode dne doručení výpovědi druhé smluvní straně, upraví podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností založených v § 47a příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností svým rozhodnutím podle § 47b odst. 2. (7) Výpovědní lhůta skončí nejpozději uplynutím 30 dnů ode dne, kdy byla výpověď doručena druhé smluvní straně, ne však dříve, než bude uzavřena nová dohoda o výkonu pěstounské péče. V případě, kdy obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá rozhodnutí podle § 47b odst. 2, končí výpovědní lhůta dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. § 47d Státní příspěvek na výkon pěstounské péče (1) Nárok na státní příspěvek na výkon pěstounské péče má obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě vydání správního rozhodnutí podle § 47b nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad, krajský úřad, nebo pověřená osoba, které uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče podle § 47b. Tento státní příspěvek je určen na pokrytí nákladů vynakládaných na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí. (2) Výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče činí a) 48 000 Kč za kalendářní rok, pokud pravomocné správní rozhodnutí nebo dohoda o výkonu pěstounské péče trvaly po celý kalendářní rok, b) částku, odpovídající jedné dvanáctině z částky uvedené v písmenu a), a to za každý kalendářní měsíc nebo jeho část v rámci kalendářního roku, v němž existovalo pravomocné správní rozhodnutí, nebo trvala dohoda o výkonu pěstounské péče. (3) O přiznání státního příspěvku na výkon pěstounské péče rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu se nachází sídlo nebo místo trvalého pobytu žadatele. O přiznání státního příspěvku na výkon pěstounské péče se rozhoduje na základě žádosti. Žadatel je povinen v žádosti a) uvést seznam všech osob pečujících a osob v evidenci, se kterými uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče nebo jejichž práva a povinnosti upravil pravomocným správním rozhodnutím v kalendářním roce a dobu, na kterou byla takto práva a povinnosti upraveny, b) uvést jméno, popřípadě jména, příjmení osoby pečující nebo osoby v evidenci, je-li to nezbytné i datum narození, a dále adresu místa pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště v cizině, c) přiložit kopii dohody o výkonu pěstounské péče nebo pravomocného správního rozhodnutí. (4) Státní příspěvek na výkon pěstounské péče se přiznává za kalendářní rok a vyplatí se ve lhůtě do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o jeho přiznání. Jestliže po 31. prosinci kalendářního roku, za který byl státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplacen, trvá dohoda o výkonu pěstounské péče nebo pravomocné správní rozhodnutí nadále, vyplatí se státní příspěvek na výkon pěstounské péče pro další kalendářní rok dopředu, a to ve výši, v níž tento příspěvek náležel k 1. lednu tohoto roku. V tomto případě se státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplatí do 15. února tohoto roku. (5) Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče je povinen oznámit krajské pobočce Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala, do 15 dnů všechny skutečnosti rozhodné pro nárok na tento příspěvek, zejména ukončení dohody o výkonu pěstounské péče nebo zrušení správního rozhodnutí. (6) Krajská pobočka Úřadu práce na základě oznámení podle odstavce 5 rozhodne o změně výše státního příspěvku nebo o zastavení jeho výplaty. Zjistí-li se, že obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad, krajský úřad nebo pověřená osoba pobíraly státní příspěvek na výkon pěstounské péče i po ukončení dohody o výkonu pěstounské péče nebo zrušení správního rozhodnutí, je příjemce příspěvku povinen vrátit část příspěvku za kalendářní měsíce, následující po ukončení dohody o výkonu pěstounské péče nebo zrušení správního rozhodnutí, jen jestliže tato dohoda nebo správní rozhodnutí v kalendářním roce trvaly po dobu kratší než 6 kalendářních měsíců. (7) Nárok na státní příspěvek nebo nárok na zvýšení státního příspěvku lze přiznat zpětně, nejdéle za dobu 3 kalendářních měsíců od právní moci správního rozhodnutí nebo od uzavření dohody o výkonu pěstounské péče. (8) Pro rozhodování o státním příspěvku podle odstavců 5 až 7 platí odstavec 4 obdobně. HLAVA II DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE § 47e Okruh dávek pěstounské péče Dávkami pěstounské péče jsou a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte, b) odměna pěstouna, c) příspěvek při převzetí dítěte, d) příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla, e) příspěvek při ukončení pěstounské péče. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte § 47f (1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě56) svěřené do pěstounské péče. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle věty první se vyplácí osobě pečující. (2) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu56), které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby9b) s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Příspěvek náležející dítěti podle věty první se vyplácí tomuto dítěti od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. (3) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc a) 4 500 Kč pro dítě ve věku do 6 let, b) 5 550 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let, c) 6 350 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let, d) 6 600 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let. (4) Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí příspěvek na úhradu potřeb dítěte Dítě ve věku\| Dítě ve stupni závislosti I (lehká závislost) Kč\| Dítě ve stupni závislosti II (středně těžká závislost) Kč\| Dítě ve stupni závislosti III (těžká závislost) Kč\| Dítě ve stupni závislosti IV (úplná závislost) Kč ---\|---\|---\|---\|--- Do 6 let\| 4 650\| 5 550\| 5 900\| 6 400 6 – 12 let\| 5 650\| 6 800\| 7 250\| 7 850 12 – 18 let\| 6 450\| 7 800\| 8 300\| 8 700 18 – 26 let\| 6 750\| 8 100\| 8 600\| 9 000 § 47g (1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů. Plné přímé zaopatření se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. (2) Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem. § 47h Příspěvek při ukončení pěstounské péče (1) Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku této osoby na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f. (2) Výše jednorázového příspěvku činí 25 000 Kč. (3) Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče náleží jen jednou. Odměna pěstouna § 47i (1) Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující a osoba v evidenci. Nárok na odměnu pěstouna má i osoba pečující nebo osoba v evidenci, jestliže nezaopatřené dítě56), které jí bylo svěřeno do péče, nemá po dosažení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek. (2) Pokud jsou oba manželé osobou pečující nebo osobou v evidenci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich. Ustanovení § 47n věty druhé platí obdobně. § 47j (1) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak, a) 8 000 Kč, je-li pečováno o jedno dítě, b) 12 000 Kč, je-li pečováno o 2 děti, c) 20 000 Kč, 1. je-li pečováno alespoň o 3 děti, 2. je-li pečováno alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), 3. jde-li o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné dítě, nebo d) 24 000 Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost). (2) Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující se odměna pěstouna podle odstavce 1 písm. c) bodů 1 a 2 zvyšuje o polovinu částky uvedené v odstavci 1 písm. a). Za každé další dítě, které je osobě v evidenci svěřeno do jiné péče, než je pěstounská péče na přechodnou dobu, se odměna pěstouna podle odstavce 1 písm. c) bod 3 nebo písm. d) zvyšuje o polovinu částky uvedené v odstavci 1 písm. a). (3) Odměna pěstouna podle odstavce 1 písm. a) a b) náleží osobě pečující nebo osobě v evidenci, která je rodičem nebo prarodičem otce nebo matky svěřeného dítěte, pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry osoby pečující nebo osoby v evidenci a jejich rodiny a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte. Pro účely rozhodnutí o přiznání odměny pěstouna je krajská pobočka Úřadu práce povinna si vyžádat vyjádření příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. (4) Odměna pěstouna se poskytuje i po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby pečující nebo osoby v evidenci, nejdéle však do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo v němž byla nařízena karanténa. Je-li dítě svěřené osobě pečující nebo osobě v evidenci v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, odměna pěstouna za péči o tyto děti nenáleží. (5) Odměna pěstouna nenáleží osobě v evidenci po dobu, po kterou je přerušeno zprostředkování pěstounské péče na přechodnou dobu podle § 24b odst. 1 písm. a) a d). § 47k Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na úrazové pojištění a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění60) považuje za příjem ze závislé činnosti. § 47l Příspěvek při převzetí dítěte (1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující, která převzala dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží osobě pečující jen jednou. (2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku a) do 6 let 8 000 Kč, b) od 6 let do 12 let 9 000 Kč, c) od 12 let do 18 let 10 000 Kč. (3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově. § 47m Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla (1) Nárok na příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla má osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna, pokud zakoupila osobní motorové vozidlo (dále jen „motorové vozidlo“) nebo zajistila nezbytnou celkovou opravu motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost. (2) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých osobě pečující v období posledních 10 kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč. (3) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je osoba pečující povinna prokázat do 6 měsíců od jeho poskytnutí; pokud tohoto příspěvku nepoužila k zakoupení motorového vozidla, je povinna příspěvek vrátit. (4) Pokud osoba pečující do 5 let ode dne, kdy jí byl příspěvek poskytnut, motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodala, darovala, započala je používat pro výdělečnou činnost nebo přestala vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy osoba pečující přestala vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinna vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období 5 let, kdy uvedené podmínky nesplňovala. § 47n Společná pěstounská péče manželů Při společné pěstounské péči manželů náleží dávka pěstounské péče jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí příslušná krajská pobočka Úřadu práce, kterému z manželů se dávka pěstounské péče přizná. HLAVA III SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH PĚSTOUNSKÉ PÉČE § 47o Okruh oprávněných osob (1) Nárok na dávky pěstounské péče má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně pouze fyzická osoba, jestliže je a) na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu61), jde-li o státního občana České republiky, b) na území České republiky oprávněna k přechodnému nebo trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu62), jde-li o cizince, c) nezletilým cizincem svěřeným na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů, d) cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62), e) rodinným příslušníkem cizince uvedeného v písmenu d), kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62), f) cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu63) udělena mezinárodní ochrana nebo žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, pokud není ubytován v azylovém zařízení Ministerstva vnitra, g) cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu64) přiznána dočasná ochrana nebo žadatelem o přiznání dočasné ochrany, pokud není ubytován v humanitárním středisku, nebo h) cizincem nebo jeho rodinným příslušníkem, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie57), a to pokud má na území České republiky bydliště; co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi39g). Podmínka bydliště se nevztahuje na fyzické osoby uvedené v písmenu h). (2) Ministerstvo může v odůvodněných případech vydat rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu stanovené v odstavci 1 písm. a) a d). Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o prominutí podmínky trvalého pobytu se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat v přezkumném řízení. § 47p Vznik nároku na dávku pěstounské péče a na její výplatu (1) Nárok na dávku pěstounské péče vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu dávky pěstounské péče vzniká na základě vykonatelnosti rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany nebo soudu o svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku pěstounské péče a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky pěstounské péče. (3) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky vzniku nároku na dávku pěstounské péče uvedenou v § 47e písm. a) a b) a) jen po část kalendářního měsíce, náleží uvedené dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc, nebo b) po část kalendářního měsíce v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka pěstounské péče ve vyšší výměře. (4) Podmínkou vzniku nároku na výplatu dávky pěstounské péče je písemný souhlas oprávněné osoby s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům sociálně-právní ochrany, pokud o dávce pěstounské péče rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte56), stupeň závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona o sociální službách, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 47w, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce pěstounské péče, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě56) nárok na dávku pěstounské péče před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky pěstounské péče po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. § 47q Změna nároku na dávku pěstounské péče (1) Dávka pěstounské péče neprávem přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží, nevyplacená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží, odepřená nebo přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala. (2) Dávka pěstounské péče neprávem přiznaná, vyplácená, nebo vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla dávka pěstounské péče neprávem vyplacena. Ustanovení § 47z zůstává nedotčeno. (3) Změní-li se v období, na něž byla dávka pěstounské péče přiznána, skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo a dávka pěstounské péče se a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala, b) sníží, od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o snížení dávky pěstounské péče, c) odejme nebo se její výplata zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla dávka pěstounské péče vyplacena. Ustanovení § 47z zůstává nedotčeno. § 47r Zánik nároku na dávku pěstounské péče (1) Nárok na dávku pěstounské péče nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. (2) Nárok na výplatu dávky pěstounské péče uvedené v § 47e písm. a) a b) zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží, s výjimkou případů uvedených v § 47q odst. 1. (3) Nárok na dávku pěstounské péče uvedenou v § 47e písm. c), d) a e) zaniká, nebyl-li uplatněn do 1 roku a) ode dne převzetí dítěte nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte, b) ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla, c) ode dne zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jde-li o příspěvek při ukončení pěstounské péče. (4) Lhůta uvedená v odstavci 3 se nepoužije, jde-li o případ uvedený v § 47q odst. 1. (5) Lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3 neplynou po dobu řízení o dávce pěstounské péče. (6) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle věty první sčítají. (7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož nárok na dávku podle odstavce 6 zaniká. § 47s Přechod nároku na dávku pěstounské péče (1) Nárok na dávku pěstounské péče nelze postoupit ani dát do zástavy. (2) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku pěstounské péče, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby postupně manželka (manžel), děti, rodiče nebo osoba pečující, jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti v domácnosti. Podmínka domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém. (3) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, postupně osobám uvedeným v odstavci 2. (4) Nároky na dávky pěstounské péče nejsou předmětem dědictví. § 47t Způsob výplaty dávek pěstounské péče (1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za které náležely, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. (2) Příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla se vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána. (3) Dávky pěstounské péče vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávkách. (4) Dávky pěstounské péče se vyplácejí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na platební účet určený příjemcem, v hotovosti, nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů. Způsob výplaty určuje příjemce dávky. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena. (5) Dávky pěstounské péče se do ciziny nevyplácejí. § 47u Příjemce a zvláštní příjemce dávky pěstounské péče (1) Příjemcem dávky pěstounské péče je oprávněná osoba. Namísto nezletilé oprávněné osoby je příjemcem dávky pěstounské péče jiná fyzická osoba, jíž byla oprávněná osoba příslušným orgánem svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. (2) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce dávek pěstounské péče, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiná fyzická osoba, jíž byla oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nemůže dávky pěstounské péče přijímat. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiná fyzická osoba, jíž byla oprávněná osoba příslušným orgánem svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu souhlasit; souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat. Zvláštním příjemcem nemůže být ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby. (3) Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem pouze fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí. (4) Jiná fyzická osoba, jíž byla oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, a zvláštní příjemce, jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Na žádost oprávněné osoby nebo na žádost krajské pobočky Úřadu práce je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti. (5) Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4. § 47v Řízení o dávkách pěstounské péče (1) O dávkách pěstounské péče rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. (2) Řízení o přiznání dávek pěstounské péče se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopise předepsaném ministerstvem. (3) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední. (4) Jde-li o příspěvek na úhradu potřeb dítěte, zastupuje nezletilé dítě v řízení o příspěvku osoba pečující nebo osoba v evidenci. (5) Jde-li o odměnu pěstouna, provede krajská pobočka Úřadu práce srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů60) z přiznané odměny pěstouna. Na úseku zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků plní Úřad práce České republiky povinnosti plátce daně podle zvláštních právních předpisů60). § 47w Náležitosti žádosti Žádost o dávku musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat a) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte56), je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné, b) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, nebo návrh, který byl podán soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje, c) doklad prokazující stupeň závislosti dítěte na pomoci jiné fyzické osoby, jde-li o nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f nebo o nárok na odměnu pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. c) bod 2 nebo písm. d), d) doklad prokazující výši důchodu v případě dětí, které požívají důchod z důchodového pojištění, jde-li o nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, e) doklad o výši nákladů na zakoupení motorového vozidla nebo nezbytnou celkovou opravu motorového vozidla, jde-li o nárok na příspěvek při zakoupení motorového vozidla. § 47x Odvolání O odvolání proti rozhodnutí o dávkách pěstounské péče vydanému krajskou pobočkou Úřadu práce rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný účinek. § 47y Povinnosti příjemce a žadatele o dávku (1) Příjemce dávky pěstounské péče nebo žadatel je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu. (2) Byl-li příjemce dávky nebo žadatel vyzván příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku pěstounské péče, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčí-li příslušná krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce nebo žadatel byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn. § 47z Přeplatky (1) Příjemce dávky pěstounské péče, který přijal dávku pěstounské péče nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byly vyplaceny neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, nebo jinak způsobil, že dávky pěstounské péče byly vyplaceny neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. (2) Nárok na vrácení dávky pěstounské péče poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka pěstounské péče vyplacena. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky pěstounské péče nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. (3) O povinnosti vrátit dávku pěstounské péče nebo její část podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávky pěstounské péče vyplácí nebo vyplácela naposledy. (4) Vrácené a vymožené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu. § 47za Povinnost sdělovat údaje (1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, s výjimkou příjemců dávek pěstounské péče a oprávněných osob, jsou povinny na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce nebo na požádání žadatele o dávku pěstounské péče, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku pěstounské péče, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce, platí o úhradě zdravotních výkonů poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy50). (2) Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce, uvedené údaje. 60) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 61) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 62) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 63) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 64) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní části pátá až devátá se označují jako části šestá až desátá. 68. V § 48 odstavec 2 zní: „(2) Pověřené osoby mohou v sociálně-právní ochraně a) vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a) až c), b) vykonávat činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku podle § 31 a 32, c) zřizovat zařízení sociálně-právní ochrany uvedená v § 39, d) uzavírat dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b, e) převzít zajišťování přípravy žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny [§ 19a odst. 1 písm. c)], kterou jinak zajišťuje krajský úřad (§ 11 odst. 2), provádět přípravy žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a poskytovat odborné poradenství a pomoc těmto žadatelům a poskytovat fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, f) poskytovat osobě pečující, s níž uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče (§ 47b), výchovnou a poradenskou péči při výkonu pěstounské péče a sledovat výkon pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout, g) vyhledávat fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny a oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, h) vyhledávat děti uvedené v § 2 odst. 2, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení, a oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.“. 69. V § 48 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 65 zní: „(4) Osoby, které se podílejí na výkonu činností uvedených v odstavci 2 písm. e), jsou povinny splnit požadavky odborné způsobilosti podle § 49a odst. 2 písm. a) a b). V případě, že osoby nesplní podmínky uvedené ve větě první, jsou povinny prokázat praxi v oblasti náhradní rodinné péče v trvání nejméně 2 roky a absolvovat akreditované vzdělávací kurzy pro sociální pracovníky podle zákona o sociálních službách65) v rozsahu nejméně 200 hodin. 65) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.“. 70. § 49 včetně nadpisu zní: „§ 49 Vydávání pověření (1) O pověření rozhoduje krajský úřad, pokud není k rozhodování o pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a). (2) Podmínkou pro vydání pověření je a) podání písemné žádosti, b) prokázání odborné způsobilosti u všech osob, které budou sociálně-právní ochranu přímo poskytovat, předložení dokladu o ukončení jejich vzdělání a předložení seznamu jejich dřívějších zaměstnání a dalších pracovních činností; prokazování odborné způsobilosti a předložení uvedeného seznamu se nevztahuje na osoby uvedené v § 49a odst. 5, c) bezúhonnost 1. všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, 2. právnické osoby, která bude sociálně-právní ochranu poskytovat, d) zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro výkon sociálně-právní ochrany prokázané posudkem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, jde-li o pověření ke zřízení a provozování zařízení sociálně-právní ochrany uvedeného v § 39 odst. 1 písm. b) až d), e) vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž bude poskytována sociálně-právní ochrana, prokázané příslušným dokladem, f) potřebné materiální a technické podmínky pro poskytování sociálně-právní ochrany a provozování zařízení sociálně-právní ochrany, g) předložení výroční zprávy o činnosti a hospodaření, a pokud pověřená osoba nevydává výroční zprávu, předložení jiného dokladu, který obsahuje popis její činnosti a pravidla hospodaření. (3) Pro účely rozhodování o vydání pověření si krajský úřad nebo komise vyžádá vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt nebo bydliště, sídlo nebo sídlo organizační složky, a v případě, že žadatel vyvíjí činnost ve správním obvodu jiného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, než má trvalý pobyt nebo sídlo, vyžádá si také vyjádření tohoto obecního úřadu. Obecní úřad obce s rozšířenou působností se vyjádří zejména k dosavadní činnosti žadatele. (4) Žádost o vydání pověření musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem a) u právnické osoby doklad o registraci, popřípadě zápisu do příslušného rejstříku podle zvláštních právních předpisů45) a jméno a příjmení osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, b) u fyzické osoby rodné číslo, c) rozsah poskytování sociálně-právní ochrany a podrobný popis činností, na které se žádá o vydání pověření, d) místo výkonu sociálně-právní ochrany, e) jméno, příjmení a rodné číslo všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, f) výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené ve státech, ve kterých 1. se v posledních 3 letech fyzická osoba zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, 2. má právnická osoba sídlo nebo v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců vykonávala činnost nebo měla sídlo; tento doklad nesmí být starší než 3 měsíce. (5) Pověření se vydá, prokáže-li žadatel, že splňuje podmínky uvedené v odstavci 2. V případě, že žadatel žádá o vydání pověření ke zřízení a provozování zařízení sociálně-právní ochrany, které má být zřízeno v obvodu jiného krajského úřadu, je krajský úřad povinen požádat o vydání závazného stanoviska podle odstavce 7 krajský úřad, v jehož obvodu má být zařízení zřízeno. V rozhodnutí o pověření se uvede rozsah poskytované sociálně-právní ochrany a místo, kde může být taková činnost vykonávána. Jde-li o rozhodnutí, kterým se osoba pověřuje ke zřízení a provozování zařízení sociálně-právní ochrany, s výjimkou výchovně rekreačních táborů pro děti, uvede se v rozhodnutí název a adresa sídla zařízení, pro které se pověření vydává. (6) Krajský úřad nebo komise rozhoduje také o změně pověření k poskytování sociálně-právní ochrany, a) jestliže pověřená osoba chce vykonávat jinou činnost, než je činnost, na kterou jí bylo vydáno pověření, b) jestliže chce sociálně-právní ochranu vykonávat na jiném místě, než je uvedeno v rozhodnutí o vydání pověření. (7) V případě, že pověřená osoba chce zřídit nové zařízení sociálně-právní ochrany anebo jiné pracoviště téhož zařízení sociálně-právní ochrany v obvodu jiného krajského úřadu, rozhoduje krajský úřad o změně pověření nebo o vydání nového pověření k výkonu sociálně-právní ochrany na základě závazného stanoviska krajského úřadu, v jehož obvodu má být zařízení nebo pracoviště zřízeno. Závazné stanovisko krajského úřadu musí být odůvodněno zejména potřebami poskytování sociálně-právní ochrany v jednotlivých typech zařízení sociálně-právní ochrany na území kraje, s přihlédnutím k dalším zařízením určeným pro poskytování péče a pomoci dětem na území kraje. Na vydání pověření o rozšíření nebo změně vykonávání sociálně-právní ochrany se vztahují odstavce 2 až 4 obdobně. (8) Za bezúhonné se pro účely vydání pověření považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin ani nebyly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností srovnatelných s činnostmi vykonávanými při poskytování sociálně-právní ochrany; je-li proti žadateli nebo fyzickým osobám, které jsou v žádosti o vydání pověření uvedeny jako fyzické osoby, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v části věty před středníkem, řízení o vydání pověření se přeruší, a to až do doby vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízení. Za účelem doložení bezúhonnosti si krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud je k rozhodování o pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a), vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Pověřená osoba může vykonávat sociálně-právní ochranu, pokud před započetím jejího výkonu uzavřela pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem sociálně-právní ochrany. Pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou pověřená osoba sociálně-právní ochranu podle tohoto zákona poskytuje. Pověřená osoba je povinna do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její kopii orgánu, který pověření vydal. (10) Pověřená osoba je povinna a) oznámit orgánu, který rozhodl o pověření, změny skutečností rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení činností uvedených v pověření, a to do 15 dnů od jejich vzniku, b) poskytnout orgánu, který rozhodl o pověření, potřebné podklady a umožnit mu vstup do prostor, v nichž se sociálně-právní ochrana vykonává, k prověření splnění podmínek uvedených v odstavci 2, c) vést záznamy o své činnosti související s poskytováním sociálně-právní ochrany v rozsahu odpovídajícímu udělenému pověření a předložit je na požádání orgánu, který rozhodl o vydání pověření, d) vypracovat za kalendářní rok výroční zprávu o své činnosti v sociálně-právní ochraně nebo jiný doklad, který obsahuje popis této činnosti a pravidla hospodaření, pokud výroční zprávu nevydává, a zaslat jej nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku orgánu, který rozhodl o vydání pověření; výroční zpráva může být zveřejněna v rozsahu a za podmínek stanovených v § 57 odst. 2, e) oznámit termín a místo konání výchovně rekreačního tábora pro děti příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany nejpozději 1 měsíc před započetím jeho konání. (11) Orgány, které vydaly pověření, jsou povinny sdělovat ministerstvu údaje o tom, kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření vydáno, popřípadě kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření odňato a z jakých důvodů. Tuto povinnost jsou orgány, které vydaly pověření, povinny splnit do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o vydání pověření nebo jeho odnětí. Ministerstvo vede na základě těchto údajů evidenci pověřených osob. Ministerstvo poskytuje pro účely rozhodování o pověření orgánům, které pověření vydávají, údaje z této evidence, a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (12) Orgán, který rozhodl o vydání pověření, je oprávněn kontrolovat výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Pověřená osoba je povinna zajistit orgánům, které vydávají pověření, podmínky pro výkon kontroly a při kontrole spolupracovat. Oprávnění kontrolovat výkon sociálně-právní ochrany podle věty první má i krajský úřad, v jehož obvodu je místo sídla zařízení sociálně-právní ochrany nebo v jehož obvodu vykonává pověřená osoba činnost související se sociálně-právní ochranou; pověřená osoba plní povinnosti uvedené ve větě druhé vůči tomuto krajskému úřadu. Tento krajský úřad je povinen sdělit skutečnosti zjištěné při kontrole krajskému úřadu, který je příslušný k vydání pověření.“. 71. § 49a včetně nadpisu zní: „§ 49a Odborná způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (1) Sociálně-právní ochranu mohou přímo poskytovat osoby, které získaly odbornou způsobilost. (2) Odbornou způsobilostí pro účely poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami se rozumí a) řádně ukončené vysokoškolské studium ve studijních programech v oblasti pedagogických a společenských věd zaměřených na sociální péči, sociální politiku, sociální práci, pedagogiku, právo, psychologii, vychovatelství nebo ošetřovatelství, a v oblasti lékařství zaměřených na všeobecné a dětské lékařství, b) řádně ukončené studium ve vzdělávacích programech uskutečňovaných vyššími odbornými školami v oboru sociální práce, pedagogika, charitní a sociální péče, charitní a sociální činnost, sociálně-právní činnost, dvouoborové studium pedagogika a teologie a ukončené studium pro diplomované zdravotní sestry nebo řádně ukončené maturitní studium v těchto oborech, c) vzdělání v rozsahu, ve kterém se vyžaduje pro získání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti na úseku sociálně-právní ochrany podle zvláštního právního předpisu45b), a praxe v trvání nejméně 1 roku, nebo d) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů pro sociální pracovníky podle zákona o sociálních službách65) v rozsahu nejméně 200 hodin a praxe v oblasti péče o rodinu a dítě v trvání nejméně 2 roky, jde-li o osoby, které 1. řádně ukončily vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v jiné oblasti studia nebo v téže oblasti studia, avšak v jiném zaměření, než je uvedeno v písmenech a) a b), 2. dosáhly středního nebo základního vzdělání, nebo 3. absolvovaly přípravu pro dobrovolníky organizovanou vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra podle zvláštního právního předpisu45c), je-li tato příprava zaměřena na pomoc při péči o děti, mládež a rodinu v jejich volném čase. (3) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o absolvování studia a potvrzením o odborné praxi, které vystavují ty orgány nebo osoby, u nichž byla odborná praxe konána. (4) Při uznávání odborné kvalifikace a praxe nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci členských států Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci45d) získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu45a). (5) Na přímém poskytování sociálně-právní ochrany se mohou podílet také osoby, které nezískaly odbornou způsobilost, pokud tuto činnost vykonávají pod dozorem odborně způsobilé osoby a nejde o poskytování poradenství dětem, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, osvojitelům, pěstounům a zájemcům o osvojení dítěte nebo o přijetí do pěstounské péče. Osoby uvedené ve větě první jsou povinny získat odbornou způsobilost podle odstavce 2 ve lhůtě 2 let od zahájení přímého poskytování sociálně-právní ochrany. Do lhůty 2 let se nezapočítává doba, po kterou se osoba bez odborné způsobilosti přímo na poskytování sociálně-právní ochrany nepodílela.“. 72. V § 50 odst. 1 písm. c) se slova „§ 49 odst. 8 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 10 písm. a)“ a v písmenu e) se slova „§ 49 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 8“. 73. Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která zní: „ČÁST SEDMÁ INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY § 50a Inspekci poskytování sociálně-právní ochrany provádí u pověřených osob krajská pobočka Úřadu práce. Předmětem inspekce je kvalita poskytování sociálně-právní ochrany stanovená standardy kvality sociálně-právní ochrany. Pro postup při této inspekci platí obdobně ustanovení zákona o sociálních službách65) o postupu při provádění inspekce sociálních služeb.“. Dosavadní části sedmá až desátá se označují jako části osmá až jedenáctá. 74. § 51 včetně nadpisu zní: „§ 51 Povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany při sdělování údajů (1) Orgány sociálně-právní ochrany, komise a poradní sbory jsou povinny sdělovat si navzájem údaje z evidence a spisové dokumentace, které vedou, a to v rozsahu nezbytném pro potřeby těchto orgánů. (2) Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo pěstounskou péči podle tohoto zákona. (3) Obecní úřad na vyžádání a) podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření, b) doporučuje soudu osobu vhodnou stát se poručníkem a toto své doporučení oznamuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, c) podává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávy o poměrech dítěte, d) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, u něhož soud na návrh státního zastupitelství v občanskoprávním řízení uložil ochrannou výchovu podle zvláštního právního předpisu29). (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na vyžádání a) podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření, b) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, pokud státní zastupitelství vede podle zvláštního právního předpisu29) řízení týkající se dítěte, c) poskytuje krajskému úřadu a ministerstvu spisovou dokumentaci vedenou o dětech a zobecněné informace a souhrnné údaje, které získá při své činnosti, s výjimkou jmenných údajů, d) poskytuje pověřené osobě údaje potřebné pro poskytování sociálně-právní ochrany těmito osobami a poskytovateli sociálních služeb údaje potřebné pro poskytnutí sociální služby, e) může poskytovat potřebné údaje poskytovateli zdravotních služeb. (5) Orgán sociálně-právní ochrany je povinen a) na žádost poskytnout 1. soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení, 2. orgánu činnému v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení, 3. orgánu sociálního zabezpečení, orgánu pomoci v hmotné nouzi a orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro rozhodování o sociálních dávkách, a to v rozsahu odpovídajícím potřebám řízení před těmito orgány, 4. krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro řízení a povolování výkonu činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu47a), 5. krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro podání návrhu soudu na stanovení výživného a návrhu na výkon rozhodnutí, jde-li o výživné na děti uvedené v § 19 odst. 4, 6. zařízení uvedenému v § 29 odst. 1 informace o poměrech v rodině dítěte, které bylo do tohoto zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, a je-li tomuto dítěti zprostředkovávána pěstounská péče nebo osvojení, též informace o postupu při tomto zprostředkování, 7. věznici, ve které mladistvý vykonává trest odnětí svobody, informace potřebné pro dosažení účelu trestu, 8. intervenčnímu centru údaje, které má orgán sociálně-právní ochrany o osobě ohrožené násilným chováním pro účely poskytování pomoci této osobě intervenčním centrem podle zákona o sociálních službách65), 9. obecní policii údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů obecní policie; b) orgánu činnému v trestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čin48), nebo že dítě bylo použito ke spáchání trestného činu, nebo že dochází k násilí mezi rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a dalšími fyzickými osobami v domácnosti obývané dítětem, nebo že není plněna vyživovací povinnost k dítěti; c) poskytnout Probační a mediační službě na její žádost informace v rozsahu potřebném pro trestní řízení; d) oznámit krajské pobočce Úřadu práce, která povolila výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu47a), skutečnosti, které odůvodňují zahájení řízení o zákazu činnosti dítěte; orgán sociálně-právní ochrany je také povinen sledovat, zda došlo k nápravě; e) poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá při šetření podle zvláštního zákona. (6) Evidence vedené podle tohoto zákona jsou informačními systémy veřejné správy47b).“. 75. V § 52 odst. 1 a 2 a § 57 se slova „Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovy „Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu“. 76. V § 52 odst. 3 se slova „Zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovy „Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu“. 77. V § 53 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) poskytovatelé sociálních služeb,“. 78. V § 53a se vkládají nové odstavce 1 až 4, které včetně poznámky pod čarou č. 66 znějí: „(1) Ministerstvo je správcem informačního systému sociálně-právní ochrany dětí, který obsahuje údaje a) o dávkách pěstounské péče a jejich výši, o žadatelích o tyto dávky a o příjemcích těchto dávek, b) o žadatelích o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a o dětech zařazených v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, c) o osobách v evidenci. Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí66). (2) Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) krajským pobočkám Úřadu práce v souvislosti s řízením o dávkách pěstounské péče, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodování a poskytování dávek pěstounské péče. (3) Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, a to v rozsahu nezbytném k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona v oblasti náhradní rodinné péče, zprostředkování osvojení a pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu a pěstounské péče. (4) Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro plnění jejich úkolů podle tohoto zákona, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách pěstounské péče po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. 66) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“. Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 5 až 11. 79. V § 55 odstavec 8 zní: „(8) Pro vedení evidence krajským úřadem podle § 22 a 27a platí ustanovení odstavce 7 obdobně.“. 80. V § 57 odst. 1 se slova „(§ 51)“ zrušují. 81. V § 57 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Oprávnění mají i pověřené osoby, a to v rozsahu a způsobem, který je nezbytný pro výkon sociálně-právní ochrany v souladu s uděleným pověřením.“. 82. Za § 58a se vkládá nový § 58b, který včetně nadpisu zní: „§ 58b Zmocňovací ustanovení (1) Vláda může nařízením zvýšit dávky pěstounské péče, pokud došlo od počátku měsíce nabytí účinnosti právní úpravy stanovující platnou výši dávek k růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnost celkem zjištěného Českým statistickým úřadem alespoň o 5 %. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) zaměření a rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny podle § 10 odst. 3 písm. c), b) obsah individuálního plánu ochrany dítěte podle § 10 odst. 3 písm. d), c) obsah a rozsah odborné přípravy fyzických osob vhodných stát se osvojitelem nebo pěstounem k přijetí dítěte do rodiny podle § 11 odst. 2 písm. a), d) minimální rozsah poradenství, které je osobě pečující nebo osobě v evidenci trvale nebo dočasně poskytováno při zajištění osobní péče o dítě svěřené do péče a obsah, zaměření a způsob zajištění zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě pro osoby pečující a osoby v evidenci. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah standardů kvality sociálně-právní ochrany a jejich bodové hodnocení při poskytování sociálně-právní ochrany a) orgány sociálně-právní ochrany, b) pověřenými osobami vykonávajícími na základě pověření činnosti podle § 48 odst. 2 písm. d) až f), c) zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc.“. 83. § 59 zní: „§ 59 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako osoba, u níž se dítě nachází, neumožní seznámení dítěte se žadatelem podle § 24 odst. 3, b) vykonává bez pověření činnost uvedenou v § 48 odst. 2, c) neoprávněně, v rozporu s § 19a odst. 2, zprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči podle § 19a odst. 1 písm. d), d) nesplní povinnost podle § 10a odst. 2 oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že převzala do své péče dítě s úmyslem přijmout je do péče trvalé, e) ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením údajů o osvojení, f) maří výkon ochranné výchovy dítěte anebo narušuje výchovu dítěte svěřeného do výchovy jiného občana než rodiče nebo do pěstounské péče, g) jako osoba odpovědná za dítě ponechá dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a tím je vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví, nebo v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou, h) v úmyslu ponížit lidskou důstojnost dítěte použije vůči němu nepřiměřeného opatření, nebo i) úmyslně ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1, j) zneužívá nezletilého dítěte k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni tělesného a rozumového vývoje. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) až j) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 200 000 Kč.“. 84. V § 59a odst. 1 písm. a) se slova „pomoc odborného poradenského zařízení“ nahrazují slovy „odbornou poradenskou pomoc nebo účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem nebo rodinné terapie“ a za slova „§ 12“ se vkládají slova „nebo § 13“. 85. V § 59f odst. 1 písm. a) se slova „a § 24a odst. 4“ zrušují. 86. V § 59i odst. 1 se za slova „pověřená osoba“ vkládají slova „anebo jako poskytovatel sociálních služeb“. 87. § 59j se zrušuje. 88. V § 59l odst. 5 písm. b) se slova „§ 59d“ nahrazují slovy „§ 59f“. 89. V § 59l odst. 5 písm. d) se slova „§ 59 odst. 1 písm. e) až h)“ nahrazují slovy „§ 59 odst. 1 písm. e) až j), § 59a odst. 1 písm. a)“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „, pokud nebyla zřízena komise pro výkon přenesené působnosti podle zvláštního zákona67)“. Poznámka pod čarou č. 67 zní: „67) Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 90. V § 59l odst. 5 písm. e) se za slova „který vydal pověření,“ vkládají slova „krajský úřad, v jehož obvodu má sídlo zařízení sociálně-právní ochrany provozované pověřenou osobou“. 91. § 60 včetně poznámek pod čarou č. 68 a 69 zní: „§ 60 (1) Žádosti podle § 21 odst. 2, § 47v a podle § 49 se podávají na tiskopisu předepsaném ministerstvem. (2) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon stanoven tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též a) se souhlasem příslušného orgánu sociálně-právní ochrany na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem, b) v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb68), pokud z charakteru podání nebo jiného úkonu vyplývá, že je lze učinit v elektronické podobě; příslušný orgán sociálně-právní ochrany je povinen zveřejnit tyto tiskopisy v elektronické podobě, přičemž je povinen tyto tiskopisy zveřejnit vždy na portálu veřejné správy69), pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě. 68) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. 69) § 6f zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 92. § 61 včetně nadpisu zní: „§ 61 Místní příslušnost (1) Místní příslušnost krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu se řídí místem trvalého pobytu dítěte, není-li dále stanoveno jinak. (2) Místní příslušnost krajského úřadu se řídí a) místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 11 odst. 2 písm. a), § 22, § 24 odst. 2 a 3, § 24b odst. 1 a 3, § 24c odst. 1 písm. b) a c), § 24c odst. 3 a § 27, b) místem trvalého pobytu fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem a místem trvalého pobytu osvojitele nebo pěstouna, jde-li o případy uvedené v § 11 odst. 2 písm. b), c) místem, kde se nachází adresa sídla zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jde-li o státní příspěvek pro zřizovatele tohoto zařízení, d) místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání, rozšíření nebo změnu pověření podle § 49 nebo odnětí pověření podle § 50, e) místem, kde se nachází objekt nebo prostory, v nichž má být poskytována sociálně-právní ochrana a provozováno zařízení sociálně-právní ochrany, jde-li o vydání stanoviska podle § 49, f) místem trvalého pobytu osoby zařazené do evidence pěstounů na přechodnou dobu. (3) Místní příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností se řídí a) místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10a odst. 1, § 15 odst. 2, § 16 a § 37 odst. 2, b) místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 11 odst. 1 písm. d), § 20 odst. 1, § 21 odst. 1 a § 27a odst. 2, c) místem trvalého pobytu fyzické osoby, jde-li o případy uvedené v § 30 odst. 5, d) místem, kde se zdržuje rodič, jde-li o přijetí souhlasu rodiče s osvojením dítěte předem bez vztahu k určitým osvojitelům (§ 19 odst. 3), e) místem trvalého pobytu fyzické osoby, která uzavírá dohodu o výkonu pěstounské péče nebo vůči níž směřuje správní rozhodnutí. (4) Místní příslušnost obecního úřadu se řídí místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10 odst. 1 písm. a), § 15 odst. 1 a § 37 odst. 1. (5) Místní příslušnost komise se řídí místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání pověření podle § 38 odst. 2 písm. a) nebo odnětí pověření podle § 50. (6) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce, jde-li o rozhodování o dávkách pěstounské péče, se řídí místem trvalého pobytu osoby pečující a osoby v evidenci a v případě osoby, která má od zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte nebo na příspěvek při ukončení pěstounské péče se místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce řídí místem trvalého pobytu této osoby; jde-li o fyzickou osobu uvedenou v § 47o odst. 1 písm. h) řídí se místní příslušnost místem jejího pobytu na území České republiky, a nelze-li místní příslušnost takto určit, řídí se místní příslušnost místem sídla zaměstnavatele nebo místem podnikání této osoby na území České republiky.“. 93. V § 62 odst. 3 se věta třetí zrušuje. 94. § 63 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí se zastavuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí předá spisovou dokumentaci krajskému úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu žadatele nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba, po kterou bylo dítě vedeno v evidenci dětí, a doba, po kterou byl žadatel veden v evidenci žadatelů vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí, se započítává do doby vedení evidence krajským úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pokud je v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěn větší počet dětí nebo zde děti pobývají delší dobu, než je stanoveno v § 42 odst. 3 až 5 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno učinit opatření, aby nejpozději do 31. prosince 2013 nepřesáhl počet dětí v takovém zařízení počet dětí stanovený v § 42 odst. 3 a 4 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a aby doba pobytu dětí v takovém zařízení nepřesáhla délku pobytu stanovenou v § 42 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě, že ani v uvedeném termínu nedojde v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ke snížení počtu dětí a k úpravě délky pobytu dětí tak, aby odpovídaly § 42 odst. 3 až 5 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je příslušný orgán sociálně-právní ochrany povinen podat soudu nejpozději do 5 měsíců od uplynutí lhůty stanovené do 31. prosince 2013 návrh na změnu výchovných opatření, popřípadě učinit jiná vhodná opatření na snížení počtu dětí a k úpravě délky pobytu dětí v tomto zařízení. 3. Nárok na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ve výši stanovené podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na který vznikl nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a náležel podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyl do dne účinnosti tohoto zákona vyplacen, se doplatí ve výši, v jaké náležel do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Rozsah práv a povinností osoby pečující nebo osoby v evidenci podle § 47b zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo svěřeno dítě do náhradní rodinné péče přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen upravit správním rozhodnutím nebo namísto správního rozhodnutí uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče nejpozději do 30. června 2013. Tato povinnost se nevztahuje na osoby pečující, které uzavřely do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dohodu o výkonu pěstounské péče v zařízení pro výkon pěstounské péče, pokud tato dohoda zůstává i nadále v platnosti podle bodu 5. 5. Písemné dohody o výkonu pěstounské péče v zařízení mezi pěstounem a zřizovatelem zařízení pro výkon pěstounské péče, uzavřené podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Práva a povinnosti pěstouna a zřizovatele zařízení, které vyplývají z těchto dohod, se vztahují pouze k dětem, které byly svěřeny do pěstounské péče, osobě, která má zájem stát se pěstounem, nebo poručnické péče přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Platnost dohody o výkonu pěstounské péče v zařízení skončí nejpozději dnem ukončení uvedené péče u posledního dítěte, které bylo do takové péče svěřeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Fyzická nebo právnická osoba, kterým bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno pověření ke zřizování a provozování zařízení pro výkon pěstounské péče, mohou na základě tohoto pověření vykonávat práva a povinnosti zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče podle dohod o výkonu pěstounské péče v zařízení uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tyto pověřené osoby mohou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat krajský úřad o vydání pověření k uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče. Na základě dohody pěstouna a zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče může být dohoda o výkonu pěstounské péče v zařízení pro výkon pěstounské péče změněna na dohodu o výkonu pěstounské péče. Odměnu pěstouna, která pěstounovi náleží na základě dohody o výkonu pěstounské péče v zařízení pro výkon pěstounské péče uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je zřizovatel zařízení povinen vyplatit pěstounovi naposledy za kalendářní měsíc předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Osoby, které přímo poskytovaly sociálně-právní ochranu dětem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny splnit podmínky uvedené v § 49a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Řízení o žádostech o vydání pověření ke zřízení a provozování zařízení sociálně-právní ochrany, o nichž nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, dokončí krajský úřad podle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Právnické nebo fyzické osoby, kterým bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajským úřadem vydáno pověření výkonu sociálně-právní ochrany dětí, jsou povinny krajskému úřadu, který pověření vydal, nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit všechna místa výkonu činnosti, ke kterým jim bylo vydáno pověření. Tyto osoby jsou povinny krajskému úřadu, v jehož obvodu mají sídla zařízení sociálně-právní ochrany, nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit název a adresu sídla všech zařízení, v nichž je sociálně-právní ochrana dětí vykonávána v obvodu tohoto krajského úřadu. 9. Krajský úřad, v jehož obvodu je zařízení sociálně-právní ochrany provozované právnickou nebo fyzickou osobou, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajským úřadem vydáno pověření výkonu sociálně-právní ochrany dětí, je povinen nejpozději do 6 měsíců ode dne splnění povinnosti pověřenou osobou podle bodu 8 posoudit, zda jsou v zařízení sociálně-právní ochrany splněny podmínky pro výkon sociálně-právní ochrany dětí. Tento krajský úřad je povinen vydat závazné stanovisko, ve kterém bude uveden název a adresa sídla všech zařízení, která splňují podmínky pro provozování těchto zařízení, popřípadě název a adresa sídla zařízení, která podmínky pro výkon sociálně-právní ochrany dětí nesplňují; závazné stanovisko přitom bezodkladně zašle krajskému úřadu, který pověření vydal. 10. Krajský úřad, který pověření vydal, je povinen nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení závazného stanoviska, nejdéle však do 8 měsíců ode dne splnění povinnosti právnickou nebo fyzickou osobou podle bodu 8 vydat rozhodnutí, ve kterém budou uvedena zařízení, v kterých může být sociálně-právní ochrana dětí vykonávána, popřípadě zařízení, která podmínky pro výkon sociálně-právní ochrany dětí nesplňují. 11. Kraj nebo obec, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona byly provozovateli zařízení sociálně-právní ochrany, jsou povinny nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat krajský úřad, v jehož obvodu se nachází adresa sídla zařízení, o vydání pověření k provozování zařízení sociálně-právní ochrany a doložit splnění podmínek pro vydání pověření podle § 49 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o žádosti o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí může kraj nebo obec provozovat zařízení sociálně-právní ochrany bez pověření, pokud jsou v zařízení splněny podmínky pro poskytování sociálně-právní ochrany stanovené v § 49 odst. 2 písm. b) až f), odst. 8 a 9 a § 49a zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Standardy kvality jsou orgány sociálně-právní ochrany, právnická nebo fyzická osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajským úřadem vydáno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 48 odst. 2 písm. d) až f), a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinny vypracovat do 31. prosince 2014. Nejpozději od tohoto data jsou povinny se jimi při výkonu své činnosti řídit. 13. Řízení o uložení výchovných opatření, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí příslušný obecní úřad podle právních předpisů ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li o uložení výchovného opatření pravomocně rozhodnuto obecním úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je příslušný k dohledu nad dodržováním výchovného opatření a k ukládání sankcí za ztěžování nebo maření výkonu rozhodnutí o uložení výchovného opatření, nebo ke zrušení uloženého výchovného opatření obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu dítěte. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rodině Čl. III Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 72/1995 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 301/2000 Sb., zákona č. 109/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 321/2002 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 244/2010 Sb. a zákona č. 84/2012 Sb., se mění takto: 1. § 43 včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 43 (1) Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, a neučiní-li tak orgán sociálně-právní ochrany dětí, může soud rozhodnout o výchovném opatření podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí13). (2) Soud sleduje, zda je dodržováno výchovné opatření, o kterém rozhodl, a hodnotí jeho účinnost zpravidla v součinnosti s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, případně dalšími osobami. (3) Učinil-li orgán sociálně-právní ochrany dětí výchovné opatření podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, nepotřebuje schválení soudu. 13) § 13 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 45 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Dítě je možno svěřit i do společné výchovy manželů. Rozvodem manželství společná výchova manželů zaniká. Rozvodu manželství musí předcházet nová úprava práv a povinností manželů k dítěti. Zemře-li jeden z manželů, zůstává dítě ve výchově druhého manžela. (3) Do výchovy jen jednoho manžela je možno dítě svěřit pouze se souhlasem druhého manžela. Tohoto souhlasu není třeba, jestliže druhý z manželů není plně způsobilý k právním úkonům nebo je-li opatření tohoto souhlasu spojeno s překážkou těžko překonatelnou.“. 3. V § 45 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pokud není možné rodičům uložit vyživovací povinnost k dítěti, ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí.“. 4. § 45a včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „§ 45a (1) Soud může svěřit dítě do pěstounské péče fyzické osobě (dále jen „pěstoun“), jestliže zájem dítěte vyžaduje svěření do takové péče a osoba pěstouna poskytuje záruku řádné výchovy dítěte. Ujala-li se osobní péče o dítě osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou, ledaže to není v souladu se zájmy dítěte. Podrobnosti stanoví zvláštní právní předpis14). (2) Soud může dítě svěřit též do pěstounské péče na přechodnou dobu. Důvody svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a podrobnosti úpravy stanoví zákon o sociálně-právní ochraně dětí14). (3) Dítě může být svěřeno též do společné pěstounské péče manželů; ustanovení § 45 odst. 2 a 3 platí obdobně. (4) Pěstounská péče může být zrušena rozhodnutím soudu. Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důležitých důvodů; učiní tak vždy, jestliže o to požádá pěstoun. 14) Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 45b odstavec 2 zní: „(2) Je-li dítě z rozhodnutí soudu v ústavu, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v pěstounské péči na přechodnou dobu, může být před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dočasně svěřeno rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem a splňuje stanovené podmínky; obdobně může být do péče budoucích pěstounů svěřeno i dítě, které není v ústavní výchově, se souhlasem rodičů. Nebude-li do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí u soudu zahájeno řízení o svěření dítěte do pěstounské péče, rozhodnutí o dočasném svěření dítěte pozbude právní účinky.“. 6. § 46 zní: „§ 46 (1) Jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit, může soud nařídit ústavní výchovu nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí). Jestliže je to v zájmu nezletilého nutné, může soud nařídit ústavní výchovu nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc i v případě, že jiná výchovná opatření nepředcházela. Z důležitých důvodů může soud prodloužit ústavní výchovu až na jeden rok po dosažení zletilosti. Za vážné ohrožení nebo vážné narušení výchovy dítěte se nepovažují nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, jestliže jsou jinak tyto osoby nebo rodiče způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnit povinnosti vyplývající z jejich rodičovské zodpovědnosti. (2) Ústavní výchovu lze nařídit nejdéle na dobu 3 let. Ústavní výchovu lze před uplynutím 3 let od jejího nařízení prodloužit, jestliže důvody pro nařízení ústavní výchovy stále trvají. Trvání ústavní výchovy lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle na dobu 3 let. Po dobu, než soud rozhodne o zrušení nebo o prodloužení ústavní výchovy, dítě zůstává v ústavní výchově, i když již uběhla doba dříve rozhodnutím soudu stanovená. (3) Ustanovení odstavce 2 se obdobně použije i na dobu trvání a prodlužování rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (4) Před nařízením ústavní výchovy je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí nebo péčí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které mají přednost před výchovou ústavní. Pominou-li po nařízení ústavní výchovy její důvody nebo lze-li dítěti zajistit náhradní rodinnou péči, soud ústavní výchovu zruší. (5) Bylo-li nařízeno opatření podle odstavce 1, je soud povinen nejméně jednou za 6 měsíců přezkoumat, zda trvají důvody pro nařízení tohoto opatření nebo zda není možné zajistit dítěti náhradní rodinnou péči. Za tím účelem zejména a) si vyžádá zprávy příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, b) si opatří vyjádření dítěte, je-li ho dítě s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost schopné, a c) vyzve rodiče dítěte k vyjádření jejich stanoviska.“. 7. § 68 zní: „§ 68 (1) K osvojení není třeba souhlasu rodiče, který zjevně nemá o dítě zájem. (2) Má se za to, že nezájem rodiče o dítě je zjevný, trvá-li alespoň 3 měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu. Nelze-li však v chování rodiče spatřovat hrubé porušování jeho povinností, je třeba, aby byl orgánem sociálně-právní ochrany dětí poučen o možných důsledcích svého chování a aby od takového poučení uplynuly alespoň 3 měsíce. Orgán sociálně-právní ochrany dětí je povinen poskytnout rodiči nejpozději po tomto poučení poradenství a pomoc za podmínek stanovených jiným právním předpisem. (3) Poučení podle odstavce 2 se nevyžaduje, opustil-li rodič místo, kde se dříve zdržoval, aniž sdělil, kde se nyní zdržuje, a nepodařilo-li se ani za 3 měsíce zjistit místo, kde se rodič zdržuje. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně i v případě, že je rodič nezletilý. (5) O splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 rozhoduje na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako opatrovníka dítěte, popřípadě na návrh rodiče dítěte, soud.“. 8. V § 69 odstavec 2 zní: „(2) O svěření dítěte, které je v pěstounské péči na přechodnou dobu, v ústavu nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů, do péče budoucích osvojitelů rozhodne orgán sociálně-právní ochrany dětí; ustanovení § 67 až 68b platí obdobně.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Řízení o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, do společné výchovy manželů, do pěstounské péče, do společné pěstounské péče manželů nebo do pěstounské péče na přechodnou dobu, jakož i řízení o nařízení ústavní výchovy a řízení o výchovných opatřeních podle zákona č. 94/1963 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi spojená se posoudí podle zákona č. 94/1963 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí soudu o tom, že není třeba souhlasu rodičů k osvojení dítěte, vydaná podle § 68 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti a splnění podmínek pro osvojení dítěte se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení zahájená podle § 68 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi spojená se posoudí podle § 68 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna občanského soudního řádu Čl. V Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 76a odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „Soud může předběžným opatřením nařídit rovněž svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.“. 2. V § 162 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 102 zní: „(1) Předběžně vykonatelné jsou rozsudky a) odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední 3 měsíce před vyhlášením rozsudku, b) odsuzující k navrácení dítěte, vydané v řízení o navrácení dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí podle § 193a, c) jimiž se prodlužuje trvání výchovného opatření, kterým bylo dítě dočasně odňato z péče rodičů nebo jiné fyzické osoby102). 102) § 13a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 178 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Jestliže orgán sociálně-právní ochrany dětí nepodal soudu návrh na zahájení řízení ve věci péče soudu o nezletilé a ani nebyl v tomto řízení ustanoven dítěti jako opatrovník, má orgán sociálně-právní ochrany dětí v řízení ve věci péče soudu o nezletilé postavení účastníka řízení. (4) Bylo-li řízení ve věci péče soudu o nezletilé zahájeno na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí, je soud povinen přezkoumat náležitosti návrhu stanovené zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. V případě, že návrh neobsahuje všechny stanovené náležitosti, vyzve předseda senátu usnesením orgán sociálně-právní ochrany dětí k doplnění návrhu a stanoví lhůtu pro toto doplnění. Ustanovení § 43 odst. 2 se nepoužije.“. 4. V § 180a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) V řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, se použijí ustanovení § 178 odst. 3 a 4 obdobně.“. 5. V § 299 odst. 1 a 2 se za slova „dávek státní sociální podpory“ vkládají slova „a pěstounské péče“. 6. V § 317 odstavec 2 zní: „(2) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče.“. Poznámka pod čarou č. 85 se zrušuje. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. VII V § 36 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., písmeno m) včetně poznámky pod čarou č. 71c zní: „m) osoby pečující o dítě a osoby v evidenci, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí71c), orgán, který vyplácí odměnu, 71c) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 71d se zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. VIII Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. b) bod 10, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně poznámky pod čarou č. 1c zní: „10. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí1c), 1c) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 1d se zrušuje. 3. V § 5 odst. 3, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se věta první nahrazuje větou „Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnuje kromě příjmů uvedených v odstavci 1 odměna pěstouna vyplácená podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí1c).“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. IX Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 408/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. b) se bod 2 zrušuje. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2. 2. V části třetí se hlava sedmá včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 47e, 48 a 49a zrušuje. 3. V § 45 odst. 3 se slova „a b)“ zrušují. 4. V § 51 odst. 4 se slova „, § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b), s výjimkou odměny pěstouna podle § 40a,“ zrušují. 5. V § 54 odst. 2 se slova „a v § 36 písm. a) a b),“ zrušují. 6. V § 54 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „§ 2 písm. b) bodu 3 a § 36 písm. c) a d),“ nahrazují slovy „§ 2 písm. b) bodu 2“. 7. V § 54 odst. 3 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena a) až c). 8. V § 57 odst. 1 se slova „§ 2 písm. b) bodech 1 a 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b)“ nahrazují slovy „§ 2 písm. b) bodu 1“. 9. V § 57 odst. 2 se slova „§ 2 písm. b) bodu 3, § 36 písm. c) a § 36 písm. d)“ nahrazují slovy „a § 2 písm. b) bodu 2“. 10. V § 58 odst. 2 se slova „, § 36 písm. a) a § 36 písm. b)“ zrušují. 11. V § 62 odst. 4 se věta třetí zrušuje. 12. V § 68 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). Čl. X Přechodná ustanovení 1. Nároky na dávky pěstounské péče podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zanikají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Výplata dávek pěstounské péče, která náleží podle věty první do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede naposledy za měsíc prosinec 2012. 2. O zániku nároku na dávky pěstounské péče podle bodu 1 zašle nejpozději do 30. listopadu 2012 krajská pobočka Úřadu práce oprávněné osobě písemné sdělení, v němž současně informuje o nárocích na pěstounské dávky a jejich uplatnění po dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle jiného právního předpisu. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. XI Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písmeno k) včetně poznámky pod čarou č. 37a zní: „k) osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí37a), 37a) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 52 odst. 3 se slova „pěstounovi nebo jeho manželovi“ nahrazují slovy „osobě uvedené v § 5 odst. 1 písm. k) nebo jejímu manželovi“. 3. V § 102a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Účast pěstounů, kteří vykonávali pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo kterým byla za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech, na důchodovém pojištění před 1. lednem 2013 se posuzuje podle právních předpisů účinných před tímto dnem.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. XII Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících předpisů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 písmeno k), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně poznámky pod čarou č. 16c zní: „k) u osoby pečující o dítě a osoby, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí16c), den, od něhož jim tato odměna náleží, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost, 16c) § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 8 odst. 2, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se písmeno l) včetně poznámky pod čarou č. 16d zrušuje. Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena l) až n). ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. XIII Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 55/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 4. V § 3 odst. 3, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se slova „odměna ve zvláštních případech vyplácená pěstounům podle zákona o státní sociální podpoře7)“ nahrazují slovy „odměna pěstouna vyplácená podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí7)“. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu Čl. XIV Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 409/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 písm. e) se za slova „státní sociální podpory“ vkládají slova „a dávky pěstounské péče31)“. Poznámka pod čarou č. 31 zní: „31) § 47e a násl. zákona č. 359/1999 Sb.“. 2. Poznámka pod čarou č. 26 zní: „26) § 47f odst. 3 a 4 zákona č. 359/1999 Sb.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XV Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 410/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písm. a) bod 13 včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „13. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí13) (dále jen „osoba pečující a osoba v evidenci“), 13) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje. 2. V § 10 odst. 1 písmeno l) zní: „l) bodě 13 dnem, od něhož náleží odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí13), a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa,“. 3. V § 19 odstavec 11 zní: „(11) Denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského osoby pečující nebo osoby v evidenci je jedna třicetina částky odměny náležející osobě pečující nebo osobě v evidenci naposledy za kalendářní měsíc předcházející měsíci, v němž jí dočasná pracovní neschopnost vznikla. Nenáležela-li osobě pečující nebo osobě v evidenci odměna za žádný z kalendářních měsíců před měsícem, v němž jí vznikla dočasná pracovní neschopnost, je jejím denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského jedna třicetina částky odměny, která jí náležela za kalendářní měsíc, v němž jí dočasná pracovní neschopnost vznikla. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského při karanténě nařízené podle zvláštního právního předpisu a pro výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění se u osoby pečující nebo osoby v evidenci stanoví obdobně.“. 4. V § 92 odst. 2 písmeno p) zní: „p) osob pečujících a osob v evidenci orgán, který vyplácí odměnu pěstouna podle zvláštního právního předpisu13),“. 5. V § 97 odst. 1 větě třetí se slovo „pěstounovi“ nahrazuje slovy „osobě pečující a osobě v evidenci“ a slova „ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu14)“ se nahrazují slovy „podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí“. Čl. XVI Přechodná ustanovení 1. Ten, kdo bude plnit povinnosti zaměstnavatele po dni nabytí účinnosti tohoto zákona u pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu, a kterým trvá účast na nemocenském pojištění i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, kdo byl zaměstnavatelem těchto pěstounů do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Oznámení podle věty první je třeba provést do 28. února 2013, a to formou seznamu, v němž se uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo tohoto pěstouna a název a adresa sídla zaměstnavatele. Tím je zároveň splněna povinnost původního zaměstnavatele oznámit změnu zaměstnavatele. 2. Den nástupu zaměstnance do zaměstnání u pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu, kterým vzniká účast na nemocenském pojištění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je zaměstnavatel povinen oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise nejpozději do 28. února 2013. 3. Den skončení zaměstnání se zaměstnancem u pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu, kterým zanikla účast na nemocenském pojištění ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je zaměstnavatel povinen oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise nejpozději do 28. února 2013. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. XVIII Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 25 odst. 1 písmeno p) zní: „p) osobou pečující o dítě nebo osobou, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. c) a d) zákona o sociálně-právní ochraně dětí,“. Poznámky pod čarou č. 30 a 30a se zrušují. 2. V § 53 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci a kompenzace podle § 44b se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů83), a to převodem na platební účet určený uchazečem o zaměstnání, v hotovosti nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů.“. 3. V § 75 odst. 2 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“. 4. V § 75 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. c), pokud výše uložené pokuty nepřesáhla 50 000 Kč.“. Dosavadní odstavce 4 až 12 se označují jako odstavce 5 až 13. 5. V § 75 odst. 8 se slova „odstavci 5“ nahrazují slovy „odstavci 6“. 6. V § 75 odst. 12 se slova „odstavce 1 až 9“ nahrazují slovy „odstavce 1 až 10“. 7. V § 75 odst. 13 se slova „odstavci 8“ nahrazují slovy „odstavci 9“ a slova „odstavce 8“ se nahrazují slovy „odstavce 9“. 8. V § 76 odst. 2 a 5 se slova „§ 75 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 75 odst. 6“. 9. V § 76 odst. 6 se slova „§ 75 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 75 odst. 9“ a slova „odst. 9“ se nahrazují slovy „odst. 10“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních Čl. XIX Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákon č. 352/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a zní: „(4) Zařízení a střediska spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte1a). 1a) § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 16 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo o výchovném opatření podle zvláštního právního předpisu20)“. 3. Poznámka pod čarou č. 20 zní: „20) § 13 a 13a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. XX Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odst. 4 se za slova „ústavní výchova“ vkládají slova „, výchovná opatření“. 2. Poznámka pod čarou č. 23 zní: „23) § 46 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. § 13 a 13a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 74 odst. 2 větě první se za slova „nařízení ústavní výchovy“ vkládají slova „, výchovného opatření“. 4. V § 91 odst. 1 větě první za středníkem se za slova „ústavní výchovy“ vkládají slova „, výchovného opatření“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XXI Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. i), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za slova „dávky státní sociální podpory“ vkládají slova „dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,“. 2. V § 35ba odst. 1 písm. b) se za slova „dávky státní sociální podpory,“ vkládají slova „dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o Úřadu práce České republiky Čl. XXII Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „(1) Úřad práce plní úkoly v oblastech a) zaměstnanosti, b) ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, c) státní sociální podpory, d) dávek pro osoby se zdravotním postižením, e) příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb, f) pomoci v hmotné nouzi, g) inspekce poskytování sociálně-právní ochrany, h) dávek pěstounské péče, v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti3), zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů4), zákonem o sociálně-právní ochraně dětí11), zákonem o státní sociální podpoře5), zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů8), zákonem o sociálních službách9) a zákonem o pomoci v hmotné nouzi10). 11) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 4a odst. 1 se za slova „o dávkách státní sociální podpory,“ vkládají slova „sociálně-právní ochrany dětí“. 3. V § 4b odst. 3 se za slova „o dávkách státní sociální podpory,“ vkládají slova „sociálně-právní ochrany dětí,“. ČÁST OSMNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení čl. X, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Nečas v. r.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.