Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 400/2012 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 400/2012 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření, přijatému Parlamentem dne 7. září 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 24. září 2012 Vyhlášeno 27. 11. 2012, částka 146/2012 400 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 7. listopadu 2012 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření, přijatém Parlamentem dne 7. září 2012 a vráceném prezidentem republiky dne 24. září 2012. Němcová v. r.
Zákon č. 399/2012 Sb.	Zákon č. 399/2012 Sb. Zákon o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření Vyhlášeno 27. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 146/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření * ČÁST ŠESTÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (250/2023 Sb.) 399 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření Čl. I Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, se mění takto: 1. § 74 včetně nadpisu zní: „§ 74 Osoby oprávněné nabízet a zprostředkovat doplňkové penzijní spoření (1) Vyvíjet činnosti směřující k tomu, aby zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, a uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o doplňkovém penzijním spoření je oprávněn pouze a) obchodník s cennými papíry, který má podle jiného právního předpisu povolení k poskytování investičních služeb přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů a investiční poradenství týkající se investičních nástrojů (dále jen „obchodník s cennými papíry“), b) investiční zprostředkovatel, c) vázaný zástupce investičního zprostředkovatele, d) vázaný zástupce obchodníka s cennými papíry a e) vázaný zástupce penzijní společnosti. (2) Činnosti uvedené v odstavci 1 Česká národní banka obchodníkovi s cennými papíry zaregistruje nebo povolí v udělené licenci, pokud obchodník s cennými papíry splňuje podmínku odborné způsobilosti. (3) Činnosti uvedené v odstavci 1 zaregistruje Česká národní banka investičnímu zprostředkovateli, pokud splňuje podmínku odborné způsobilosti. (4) Činnosti uvedené v odstavci 1 zapíše Česká národní banka vázanému zástupci investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry do seznamu vázaných zástupců, pokud zastoupený investiční zprostředkovatel nebo obchodník s cennými papíry má tyto činnosti registrovány nebo povoleny v udělené licenci podle odstavce 2 nebo 3. (5) Zahájit činnost uvedenou v odstavci 1 lze až po splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 až 4. (6) Pravidla pro neslučitelnost činností vázaného zástupce penzijní společnosti uvedená v § 78 odst. 4 se na vázaného zástupce investičního zprostředkovatele a vázaného zástupce obchodníka s cennými papíry použijí obdobně.“. Poznámky pod čarou č. 9 a 10 se zrušují. 2. V § 75 odst. 1 se slova „Investiční zprostředkovatel je povinen“ nahrazují slovy „Osoba uvedená v § 74 odst. 1 je povinna“. 3. V § 75 odst. 2 se slova „investičního zprostředkovatele“ nahrazují slovy „osobu uvedenou v § 74 odst. 1“ a za slova „uvedených v § 74“ se vkládají slova „odst. 1“. 4. V § 75 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Tato povinnost se obdobně vztahuje i na obchodníka s cennými papíry, pokud vykonává činnosti podle § 74 odst. 1.“. 5. V § 75 odst. 4 se slova „zprostředkovatel vede“ nahrazují slovy „zprostředkovatel a obchodník s cennými papíry vedou“. 6. V § 75 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „investiční zprostředkovatel“ nahrazují slovy „osoba tam uvedená“. 7. V § 75 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Osoba uvedená v odstavci 4 uchovává dokumenty týkající se činností uvedených v § 74 odst. 1 včetně záznamů v evidenci po dobu 10 let od okamžiku výkonu této činnosti a po dobu 3 let v případě záznamů komunikace s účastníkem nebo se zájemcem o doplňkové penzijní spoření; tato povinnost se vztahuje i na uchovávání dokumentů a záznamů, pokud jejím jménem jednal vázaný zástupce. Stejně postupuje i osoba podle věty první, jejíž oprávnění vykonávat činnost podle § 74 odst. 1 zaniklo, nebo její právní nástupce. (7) Osoba uvedená v odstavci 4 a penzijní společnost odpovídají za škodu způsobenou při provozování činností podle § 74 odst. 1. Za škodu způsobenou osobou uvedenou v odstavci 4 při provozování činností podle § 74 odst. 1 odpovídají tato osoba a penzijní společnost společně a nerozdílně. Za škodu způsobenou při provozování činností podle § 74 odst. 1 vázanými zástupci odpovídá zastoupený. Této odpovědnosti se zastoupený nemůže zprostit. Uhradí-li zastoupený škodu způsobenou vázaným zástupcem, má vůči němu právo postihu.“. 8. V § 78 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 9. V § 78 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Vázaným zástupcem penzijní společnosti nesmí být a) penzijní společnost, banka, pojišťovna, obchodník s cennými papíry, osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, pokud poskytuje investiční služby v České republice, zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, a investiční zprostředkovatel, b) vedoucí osoba, zaměstnanec, společník nebo člen osoby uvedené v písmenu a).“. 10. V § 79 odst. 2 se za slovo „společnost“ vkládá slovo „elektronicky“. 11. V § 79 odst. 3 se věty druhá a třetí zrušují. 12. V § 79 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) O zápisu vázaného zástupce penzijní společnosti do seznamu vázaných zástupců nebo neprovedení zápisu informuje Česká národní banka žadatele elektronicky. Na žádost vydá Česká národní banka elektronický výpis ze seznamu vázaných zástupců prokazující stav evidovaný k okamžiku, který je na něm uveden. Výpis musí obsahovat identifikační údaje, číslo, pod kterým byl vázaný zástupce zapsán, označení seznamu a uvedení adresy, kde lze ověřit zápis vázaného zástupce do seznamu. (5) Česká národní banka uveřejňuje potřebné údaje ze seznamu vázaných zástupců a jejich změny způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 13. V § 79 odst. 6 se slovo „popřípadě“ zrušuje. 14. V § 79 odstavec 9 zní: „(9) Česká národní banka provede výmaz vázaného zástupce penzijní společnosti ze seznamu, pokud obdrží oznámení podle odstavce 8 písm. d). Česká národní banka provede výmaz vázaného zástupce penzijní společnosti ze seznamu, jestliže vázaný zástupce penzijní společnosti o to jejím prostřednictvím Českou národní banku písemně požádá. Nepožádá-li penzijní společnost o výmaz podle věty druhé do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy vázaný zástupce penzijní společnosti o tento úkon požádal, může tento úkon učinit vázáný zástupce penzijní společnosti.“. 15. § 80 včetně nadpisu zní: „§ 80 Obnova zápisu (1) Zápis do seznamu vázaných zástupců penzijní společnosti platí do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl zápis proveden. (2) Zápis do seznamu vázaných zástupců penzijní společnosti se obnoví po zaplacení správního poplatku, a to vždy na dalších 12 měsíců. Správní poplatek za obnovu zápisu do seznamu vázaných zástupců penzijní společnosti zaplatí penzijní společnost za všechny vázané zástupce penzijní společnosti, kterých se obnova zápisu týká, a to vždy nejdříve ve lhůtě 3 měsíců před ukončením platnosti zápisu a nejpozději ve lhůtě 30 dnů před ukončením platnosti zápisu. Lhůtu k zaplacení správního poplatku nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Ustanovení § 79 odst. 7 věty druhé tím není dotčeno. (3) Penzijní společnost současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bance, za které vázané zástupce správní poplatek zaplatila. (4) Způsob zaplacení správního poplatku, obsah oznámení podle odstavce 3, jeho formu a způsob zaslání uveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 16. § 82 včetně nadpisu zní: „§ 82 Registrace investičního zprostředkovatele a obchodníka s cennými papíry a zápis jejich vázaných zástupců (1) Žádost o registraci činnosti uvedené v § 74 odst. 1 podává investiční zprostředkovatel, obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo žadatel o registraci investičního zprostředkovatele, nebo povolení obchodníka s cennými papíry, na předepsaném tiskopisu elektronicky. Obchodník s cennými papíry, který je bankou, nebo žadatel o bankovní licenci, podává žádost o povolení činnosti uvedené v § 74 odst. 1 na předepsaném tiskopisu elektronicky. Vzor tiskopisu a způsob jeho zaslání stanoví prováděcí právní předpis. (2) Česká národní banka žádosti vyhoví, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bance. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. O zápisu do registru nebo povolení činnosti informuje Česká národní banka žadatele elektronicky. (3) Registrace nebo povolení činnosti platí do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byla provedena registrace nebo uděleno povolení. Registrace nebo povolení činnosti se obnoví po zaplacení správního poplatku, a to vždy na dalších 12 měsíců. Správní poplatek se platí nejdříve ve lhůtě 3 měsíců před ukončením platnosti registrace nebo povolení činnosti a nejpozději ve lhůtě 30 dnů před ukončením platnosti registrace nebo povolení činnosti. Lhůtu k zaplacení správního poplatku nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Současně se zaplacením správního poplatku oznámí investiční zprostředkovatel nebo obchodník s cennými papíry České národní bance, za koho správní poplatek zaplatil. (4) Způsob zaplacení správního poplatku, obsah oznámení podle odstavce 3, jeho formu a způsob zaslání uveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Česká národní banka uveřejňuje potřebné údaje z registru a jejich změny způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na žádost vydá Česká národní banka elektronický výpis z registru prokazující stav evidovaný k okamžiku, který je na něm uveden. Výpis musí obsahovat identifikační údaje, číslo, pod kterým byla osoba registrována, označení registru a uvedení adresy, kde lze ověřit registraci. (6) Pro zápis činnosti uvedené v § 74 odst. 1 do seznamu vázaných zástupců vázanému zástupci investičního zprostředkovatele a obchodníka s cennými papíry, pro obnovu tohoto zápisu a výpis ze seznamu se použijí ustanovení § 78 až 81 obdobně. Žádost o zápis činnosti uvedené v § 74 odst. 1 vázanému zástupci investičního zprostředkovatele podává investiční zprostředkovatel. To platí obdobně pro vázaného zástupce obchodníka s cennými papíry. V případě, že je zastoupeným investičním zprostředkovatelem fyzická osoba, neuvádí se v rámci identifikačních údajů zastoupeného podle § 79 odst. 6 písm. b) její rodné číslo. Investiční zprostředkovatel a obchodník s cennými papíry jsou povinni nahlásit České národní bance změny údajů zapisovaných do seznamů vázaných zástupců.“. 17. V § 83 odstavec 3 zní: „(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro závazkový vztah mezi penzijní společností a investičním zprostředkovatelem nebo obchodníkem s cennými papíry a pro závazkový vztah mezi investičním zprostředkovatelem a jeho vázaným zástupcem nebo obchodníkem s cennými papíry a jeho vázaným zástupcem.“. 18. V § 85 odstavec 1 zní: „(1) Akreditovanou osobou je osoba, která je na základě povolení od České národní banky (dále jen „akreditace“) oprávněna pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona.“. 19. V § 85 odst. 2 se slovo „organizované“ nahrazuje slovem „odborné“, za slovo „způsobilosti“ se vkládají slova „podle tohoto zákona“ a věta druhá se zrušuje. 20. V § 86 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 1 až 9. 21. V § 86 odst. 1 se slovo „registraci“ nahrazuje slovy „udělení akreditace“. 22. V § 86 odst. 3 písm. d) a odst. 4 písm. c) se na konci textu písmen doplňují slova „, který poskytuje záruku řádného ověření odborné způsobilosti“. 23. V § 87 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při provádění odborné zkoušky postupuje akreditovaná osoba podle zkouškového řádu předloženého České národní bance.“. 24. V § 87 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek, záznamy o provedených odborných zkouškách včetně dokumentů o jejich průběhu a výsledcích a záznamy o vydaných osvědčeních o absolvování odborné zkoušky. (7) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 6 nejméně po dobu 10 let od data konání odborné zkoušky, jíž se záznamy týkají; to platí i pro osobu, jejíž akreditace zanikla nebo jí byla odňata.“. 25. Za § 200 se vkládají nové § 200a a 200b, které znějí: „§ 200a Odborné znalosti a dovednosti lze prokázat způsobem podle § 84 odst. 3 i před 1. červnem 2013. § 200b Osvědčení o absolvování odborné zkoušky vydá akreditovaná osoba na základě úspěšně vykonané odborné zkoušky, která byla konaná v souladu s pravidly uvedenými v § 87, i před jeho účinností.“. 26. V § 201 písm. b) se slovo „a“ zrušuje. 27. V § 201 písm. c) se slova „1. ledna 2014“ nahrazují slovy „1. června 2013“. 28. V § 201 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) ustanovení § 74 až 83, § 84 odst. 1, 2 a 4, § 85 a 87, která nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 2012.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. II Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb. a zákona č. 119/2012 Sb., se mění takto: 1. V položce 65 bodu 9 písm. a) a b) a v položce 65 bodu 10 písm. a) a c) se za slovo „zprostředkovatele“ vkládají slova „nebo obchodníka s cennými papíry“. 2. V položce 65 se na konci bodu 9 doplňuje písmeno f), které zní: „f) povolení činnosti v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou Kč 10 000“. 3. V položce 65 se na konci bodu 10 doplňuje písmeno d), které zní: „d) povolení činnosti v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou Kč 5 000“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření Čl. IV Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, se mění takto: 1. V § 3 písm. c) se slova „podíly na výsledku hospodaření účastnického fondu“ nahrazují slovy „jejich zhodnocení a znehodnocení“. 2. V § 6 odst. 1 větě druhé se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“ a slovo „měsíce“ se nahrazuje slovem „měsíc“. 3. V § 14 odst. 1 se za slova „v § 13“ vkládají slova „odst. 1“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud účastník v kalendářním měsíci, v jehož průběhu doplňkové penzijní spoření vzniká nebo zaniká, splňoval alespoň jednu z podmínek stanovených v § 13 odst. 1 po dobu trvání doplňkového penzijního spoření a zaplatil ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 příspěvek ve výši alespoň 300 Kč, náleží mu státní příspěvek.“. 4. V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „důchodového“ nahrazuje slovem „penzijního“. 5. V § 15 odst. 7 se slova „nezbytně nutnou“ nahrazují slovy „trvání doplňkového penzijního spoření účastníka a 10 let po jeho zániku“. 6. V § 16 odst. 3 písm. c) bodě 5 se za slova „spoření,“ vkládají slova „které se nesmí shodovat s číslem jiné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo smlouvy o penzijním připojištění podle jiného právního předpisu,“. 7. V § 18 odst. 1 se slova „účastnického fondu“ nahrazují slovy „účastnických fondů pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku“. 8. V § 18 odst. 2 se slova „45 dnů“ nahrazují slovy „konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne 1 měsíc“. 9. V § 18 odst. 3 písm. a) a b) se za slovo „do“ vkládají slova „konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne“. 10. V § 18 odst. 4 a 5 se slovo „vrácení“ nahrazuje slovem „vracení“. 11. V § 18 odst. 5 písm. c) bodě 5 se za slova „spoření,“ vkládají slova „které se nesmí shodovat s číslem jiné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo smlouvy o penzijním připojištění podle jiného právního předpisu, datum jejího uzavření a účinnosti“. 12. V § 18 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Ministerstvo je povinno zpracovat zprávu o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory a předat výsledek zpracování penzijní společnosti v elektronické podobě do dvacátého dne kalendářního měsíce, ve kterém penzijní společnost tuto zprávu podala. (7) Penzijní společnost je povinna vrátit ministerstvu státní příspěvek a převedenou státní podporu ve výši podle výsledku zpracování zprávy o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory do konce kalendářního měsíce, ve kterém jí ministerstvo předalo výsledek zpracovaní zprávy. Penzijní společnost je povinna podat zprávu o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory tak, aby vrátila státní příspěvek a převedenou státní podporu ministerstvu ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3.“. 13. V § 20 odst. 2 se slovo „přiznání“ nahrazuje slovem „pobírání“. 14. V § 22 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Penzijní společnost zahájí výplatu splátek nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla žádost o výplatu předložena, pokud se účastník a penzijní společnost nedohodnou jinak.“. 15. V § 23 odst. 1 se slova „do 3“ nahrazují slovy „nejpozději do 7“. 16. V § 23 odst. 4 se za větu první vkládá věta „V případě, že předložená pojistná smlouva nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, je penzijní společnost povinna tuto skutečnost oznámit účastníkovi do 5 pracovních dnů ode dne jejího předložení.“. 17. V § 23 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Penzijní společnost je povinna společně s uhrazením jednorázového pojistného podle odstavce 4 předat pojišťovně informaci o souhrnné výši příspěvků účastníka a státního příspěvku.“. 18. V § 24 odst. 1 písm. b) se za číslo „19“ vkládají slova „písm. a) až c), e) nebo f)“. 19. V § 25 odst. 1 písm. c) se za číslo „19“ vkládají slova „písm. a) až c), e) nebo f)“. 20. V § 35 odst. 2 se slova „, a to alespoň návrh změn plnění věcných, personálních a organizačních předpokladů“ zrušují. 21. V § 35 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) K žádosti o registraci další činnosti podle odstavce 1 písm. a) nebo c) penzijní společnost a) přiloží žádost o registraci podle jiného právního předpisu7) nebo žádost o akreditaci podle § 86 odst. 1, nebo b) doloží, že byla provedena registrace podle jiného právního předpisu7) nebo udělena akreditace podle § 86 odst. 2. (7) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 podané před vydáním rozhodnutí o povolení k činnosti penzijní společnosti nejdříve společně s rozhodnutím o povolení k činnosti penzijní společnosti. Při posuzování předpokladů pro registraci další činnosti vychází z podkladů pro rozhodnutí o povolení k činnosti penzijní společnosti.“. 22. V § 38 odst. 1 se za slovo „udržuje“ vkládá slovo „vlastní“. 23. V § 38 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „Kapitál“ nahrazuje slovy „Vlastní kapitál“. 24. V § 38 odst. 2 písm. c) se za slovo „doplňkového“ vkládá slovo „vlastního“ a slova „vracení příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu“ se nahrazují slovy „převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku“. 25. V § 51 odst. 6 se za slovo „účastnických“ vkládají slova „a důchodových“. 26. V § 55 odst. 1 se na konci textu písmene a) slovo „a“ zrušuje, na konci textu písmene b) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) dokumenty a záznamy uvedené v písmenech a) a b), pokud jejím jménem jednal vázaný zástupce penzijní společnosti.“. 27. V § 60 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a provádějícím správu smluv o doplňkovém penzijním spoření a související činnosti“. 28. V § 60 odstavec 4 zní: „(4) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je nejvýše 10 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu vynásobené průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.“. 29. V § 60 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Průměrná hodnota penzijní jednotky účastnického fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot penzijních jednotek účastnického fondu za každý den příslušného období. (7) Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování rozumí zejména podíl na celkové výši nákladů hrazených z majetku fondu kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu kolektivního investování.“. 30. V § 61 odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 31. V § 61 odst. 5 se slovo „g)“ nahrazuje slovem „f)“. 32. V § 62 odst. 3 se slovo „odstavce“ nahrazuje slovy „§ 61 odst.“. 33. V § 62 odstavec 4 zní: „(4) Je-li změna strategie spoření provedena pouze jednou za kalendářní rok, je bezplatná.“. 34. V § 88 odst. 1 se slova „příspěvkům účastníků, státním příspěvkům a příspěvkům zaměstnavatelů před jejich přidělením účastnickým fondům“ nahrazují slovy „peněžním prostředkům na účtech pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku“. 35. V § 89 odst. 1 písmeno b) zní: „b) eviduje pohyb veškerého majetku v účastnickém fondu, peněžních prostředků účastnického fondu a peněžních prostředků na účtech pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku,“. 36. V § 89 odst. 1 písm. c) se slova „odst. 2 a 3“ zrušují. 37. V § 90 písm. a) se slova „příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu“ nahrazují slovy „a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku“. 38. V § 90 písm. g) se slova „příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu“ nahrazují slovy „na účtu pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku“. 39. V § 93 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investování účastnického fondu aktiva.“. 40. V § 100 odst. 2 písm. d) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „a jím vydávané cenné papíry jsou veřejně nabízeny v České republice podle zákona upravujícího kolektivní investování“. 41. V § 103 odst. 1 a 5 se slovo „eminentem“ nahrazuje slovem „emitentem“. 42. V § 108 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; tím nejsou dotčeny § 100 až 102“. 43. V § 119 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 44. V § 121 odst. 2 písmena d) až j) znějí: „d) hodnotu prostředků účastníka převedených z účastnických fondů jiné penzijní společnosti a datum jejich přijetí na účet u depozitáře, e) hodnotu prostředků účastníka převedených z transformovaného fondu a datum jejich převodu, f) hodnotu prostředků účastníka, za které ještě nebyly připsány penzijní jednotky, g) hodnotu prostředků účastníka, které jsou určeny k převedení k jiné penzijní společnosti podle § 27, h) hodnotu prostředků účastníka, které ještě nebyly vyplaceny v podobě dávky nebo splátky dávky podle § 19, i) hodnotu prostředků účastníka, které byly vyplaceny v podobě dávky nebo splátky dávky podle § 19, a datum jejich vyplacení a j) hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny k jiné penzijní společnosti podle § 27, a datum jejich převodu.“. 45. V § 122 odst. 1 se slovo „nejmenší“ zrušuje. 46. V § 124 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 47. V § 124 odst. 1 se slova „na peněžní podúčet“ nahrazují slovy „účastníka na účet účastnického fondu“. 48. V § 125 odst. 2 písm. d) se za slovo „fondu“ vkládají slova „a transformovaného fondu“. 49. V § 125 odst. 2 písm. g) se za slovo „procentech“ vkládají slova „a její hodnotu v rozdělení na úplatu za obhospodařování majetku a úplatu za zhodnocení majetku“. 50. V § 130 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tímto nejsou dotčeny povinnosti stanovené zákonem upravujícím ochranu spotřebitele.“. 51. V § 130 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a to alespoň obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo osoby“. 52. V § 134 odst. 1 se za slovo „obsahující“ vkládají slova „stručné základní charakteristiky systému doplňkového penzijního spoření a“. 53. V § 135 odst. 2 se slovo „bezúplatně“ zrušuje. 54. V § 138 se slovo „zveřejněná“ nahrazuje slovem „uveřejněná“. 55. V § 141 odst. 2 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje. 56. V § 151 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Česká národní banka může penzijní společnosti rozhodnutím zrušit registraci další činnosti, jestliže došlo ke změně skutečností, na jejichž základě byla registrace provedena.“. 57. V § 154 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 58. V § 154 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) který nesplňuje odbornou způsobilost.“. 59. V § 154 odst. 3 se za slovo „zprostředkovatele“ doplňují slova „nebo obchodníka s cennými papíry“. 60. V § 154 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pro zrušení registrace činnosti uvedené v § 74 odst. 1 obchodníkovi s cennými papíry nebo odnětí povolení činnosti uvedené v § 74 odst. 1 obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.“. 61. V § 155 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo zavádějící“. 62. V § 155 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) bylo vydáno rozhodnutí o úpadku akreditované osoby nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek akreditované osoby nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení.“. 63. V § 155 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Česká národní banka může akreditované osobě odejmout akreditaci také v případě, že a) akreditovaná osoba nezahájí svoji činnost do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí byla udělena akreditace, nebo b) akreditovaná osoba nevykonává činnost déle než 6 měsíců.“. 64. V § 159 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g). 65. V § 160 odst. 1 písm. g) se slovo „vrácení“ nahrazuje slovem „vracení“. 66. V § 163 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena a) až h). 67. V § 163 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje. 68. V § 163 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) nesplní některou z povinností podle § 86 nebo 87,“. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i). 69. V § 163 odst. 1 se na konci písmene h) doplňuje slovo „nebo“. 70. V § 163 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „zprostředkovatel“ doplňují slova „nebo obchodník s cennými papíry“. 71. V § 165 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „, účastník penzijního připojištění a účastník důchodového spoření“. 72. V § 184 odstavec 4 zní: „(4) Žádost o poskytnutí dávek z penzijního připojištění podaná v období 1 měsíce před rozhodným dnem se považuje za podanou v rozhodný den.“. 73. V § 187 odst. 5 se slovo „odstavců“ nahrazuje slovem „odstavce“, slova „a 4“ se zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Pro účely odstavce 4 vychází penzijní společnost z účetní závěrky transformovaného fondu ověřené auditorem.“. 74. V § 191 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Do transformovaného fondu nemohou na základě uzavření smlouvy o penzijním připojištění podle zákona o penzijním připojištění vstupovat noví účastníci, s výjimkou převodu prostředků účastníka a) ze zrušeného penzijního fondu, b) ze zanikajícího transformovaného fondu jiné penzijní společnosti a c) z transformovaného fondu, který se slučuje s jiným transformovaným fondem. (2) Převody prostředků podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou bezplatné. Na převod prostředků podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje ustanovení § 24 odst. 4 zákona o penzijním připojištění, pokud je žádost o převod prostředků podána do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o povolení sloučení transformovaných fondů podle § 195 odst. 4. (3) Převést prostředky účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze na základě uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření s penzijní společností, která tento transformovaný fond obhospodařuje, a to bezplatně. Do spořící doby se přitom započítá i dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění. Převést prostředky účastníka mezi transformovanými fondy lze pouze v případě, že účastník uzavřel smlouvu o penzijním připojištění u obou penzijních společností, které provozují penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, již před vznikem transformovaného fondu; tím není dotčen odstavec 1.“. 75. V § 191 odst. 6 se slova „, a to poprvé pro poskytnutí státního příspěvku účastníkovi v transformovaném fondu na základě čtvrtletní žádosti podané ministerstvu po nabytí účinnosti tohoto zákona“ zrušují a slova „bezprostředně následující po dni nabytí účinnosti tohoto zákona“ se nahrazují slovy „, ve kterém nabude účinnosti tento zákon,“. 76. V § 193 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Na změny penzijního plánu se vztahuje zákon o penzijním připojištění.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 77. V § 193 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Při výkonu dohledu nad dodržováním povinností, stanovených v zákoně o penzijním připojištění, jejichž dodržování tento zákon ukládá penzijní společnosti, postupuje Česká národní banka podle ustanovení zákona o penzijním připojištění upravujících výkon dohledu a správní delikty.“. ČÁST ŠESTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. VII Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 175v odst. 2 písm. e), § 279 odst. 2 písm. d), § 337c odst. 1 písm. e) a v § 338ze odst. 1 písm. g) se slova „a poplatků“ nahrazují slovy „, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění“. 2. V § 277 odst. 1 se za slovo „požitků,“ vkládají slova „pojistné na důchodové spoření,“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. VIII V § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se za slovo „daně,“ vkládají slova „pojistné na důchodové spoření,“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. IX Za § 11b zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se vkládá nový § 11c, který zní: „§ 11c (1) Správce Centrálního registru smluv poskytuje orgánům sociálního zabezpečení údaje z tohoto registru v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu jejich působnosti. (2) Údaje podle odstavce 1 se poskytují způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XIII Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 5 se za slovo „částky“ vkládají slova „pojistného na důchodové spoření,“. 2. V § 23 odst. 3 písm. b) bodě 2 se za slova „částky pojistného na“ vkládají slova „důchodové spoření, pojistného na“. 3. V § 25 odst. 1 písm. g) se slova „pojistné na sociální“ nahrazují slovy „pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální“. 4. V § 38j odst. 10 se za slovo „uhrazené“ vkládají slova „na důchodové spoření,“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. XIV Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. a) závěrečné části ustanovení se za slova „odpočtu pojistného na“ vkládají slova „důchodové spoření, pojistného na“. 2. V § 5 odst. 8 písm. a) se za slova „odpočtu pojistného na“ vkládají slova „důchodové spoření, pojistného na“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody Čl. XV V § 33 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, se za slova „pojistného na“ vkládají slova „důchodové spoření,“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. XVI V § 46 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 134/2006 Sb., se za slovo „příjmů,“ vkládají slova „pojistného na důchodové spoření,“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Čl. XVIII Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 73/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 367/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 2 se za slova „funkčních požitků“ vkládají slova „a pojistného na důchodové spoření“ a slova „zvláštních právních předpisů13)“ se nahrazují slovy „zákona upravujícího daně z příjmů a plátce pojistného podle zákona upravujícího pojistné na důchodové spoření“. 2. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. XIX V § 130 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., písmeno a) zní: „a) daň z příjmů fyzických osob nebo pojistné na důchodové spoření,“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí Čl. XX V § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, se za slovo „platby“ vkládají slova „pojistného na důchodové spoření,“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu Čl. XXI V § 7 odst. 1 závěrečné části ustanovení zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, se za slova „z příjmů a“ vkládají slova „pojistného na důchodové spoření,“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. XXII V § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., se za slova „z příjmů a“ vkládají slova „pojistného na důchodové spoření,“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna insolvenčního zákona Čl. XXIII Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 466/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 168 odst. 2 písm. e) se slovo „, cla“ nahrazuje slovy „a jiná obdobná peněžitá plnění“. 2. V § 170 písm. d) se slovo „, cla“ nahrazuje slovy „a jiných obdobných peněžitých plnění“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákoníku práce Čl. XXIV Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 466/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 147 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo pojistné na důchodové spoření“. 2. V § 356 odst. 3 se za slovo „odečtením“ vkládají slova „pojistného na důchodové spoření,“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. XXV V § 13 odst. 2 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) smlouvy o důchodovém spoření a pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle právního předpisu upravujícího důchodové spoření,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna trestního zákoníku Čl. XXVI V § 241 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 330/2011 Sb. a zákona č. 193/2012 Sb., odstavec 1 zní: „(1) Kdo ve větším rozsahu nesplní jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. XXVII V § 128 odst. 1 písm. d) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, se slova „pro výkon správy daní“ nahrazují slovy „, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro výkon jejich správy“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření Čl. XXVIII V čl. IX zákona č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, se body 2 a 3 zrušují. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů Čl. XXIX Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, se mění takto: 1. V čl. III se body 2, 7 až 9, 37 a 56 zrušují. 2. V čl. IV se bod 1 zrušuje. 3. Na konci textu čl. XCV se doplňují slova „, a s výjimkou ustanovení čl. I bodů 154 a 155, pokud nejde o část šestou, čl. III bodů 10, 17, 21 až 26, 48 až 50, 54 a 55, čl. IV bodu 2 a čl. V bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ ÚČINNOST Čl. XXX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou částí první, druhé a dvacáté šesté, které nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 2012. Němcová v. r. Nečas v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 398/2012 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 398/2012 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o pojistném na důchodové spoření, přijatému Parlamentem dne 7. září 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 24. září 2012 Vyhlášeno 27. 11. 2012, částka 146/2012 398 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 7. listopadu 2012 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o pojistném na důchodové spoření, přijatém Parlamentem dne 7. září 2012 a vráceném prezidentem republiky dne 24. září 2012. Němcová v. r.
Zákon č. 396/2012 Sb.	Zákon č. 396/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 26. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 145/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním * ČÁST ČTVRTÁ - Změna obchodního zákoníku * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST DEVÁTÁ - Změna notářského řádu * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona č. 82/1998 Sb. * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o Veřejném ochránci práv * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona č. 119/2001 Sb. * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o veřejných výzkumných institucích * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 121/2008 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (250/2023 Sb.) 396 ZÁKON ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 46b písm. a) se za slovo „předpisu58c)“ doplňují slova „nebo adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu cizince“. 2. V § 53 odst. 1 se slova „§ 294 a 295“ nahrazují slovy „§ 294, 295 a 320ab“. 3. V § 53 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro vymáhání pořádkové pokuty se uplatní postup stanovený daňovým řádem.“. 4. Za § 142 se vkládá nový § 142a, který zní: „§ 142a (1) Žalobce, který měl úspěch ve věci zahájené podle § 80 písm. b), má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. (2) Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal.“. 5. V § 175u odst. 1 větě první se slova „prodejem movitých věcí, nemovitostí a podniku“ zrušují. 6. V § 175v odst. 4 se za větu první vkládá věta „Rovněž zanikají zástavní práva zajišťující pohledávky, jejichž dlužníkem je osoba odlišná od zůstavitele.“. 7. V § 200ua odst. 2 větě druhé se slova „obecný soud oprávněného“ nahrazují slovy „soud, v jehož obvodu má sídlo ten, kdo exekuční titul sepsal“. 8. V § 210a se za slova „(§ 208),“ vkládají slova „nebo rozhodnutí vydané podle části šesté“. 9. V § 251 se za slova „vykonatelné rozhodnutí,“ vkládají slova „a jde-li o věc podle odstavce 2,“. 10. V § 251 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí a) o výchově nezletilých dětí, b) nejde-li o exekuční titul, který lze vykonat podle správního řádu nebo daňového řádu, c) je-li podán návrh na vyklizení bytu nebo místnosti se zajištěním bytové náhrady, d) o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným, e) orgánů Evropských společenství78a), f) jde-li o cizí rozhodnutí58f). (3) Je-li k soudu podán návrh na výkon rozhodnutí v jiné věci než ve věci podle odstavce 2, soud návrh odmítne.“. 11. V § 255 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Manžel povinného je účastníkem řízení také tehdy, jsou-li k vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, nařízeným výkonem rozhodnutí postiženy majetkové hodnoty manžela povinného (§ 262a odst. 3).“. 12. V § 258 odst. 1 se slova „příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu“ nahrazují slovy „správou nemovitosti“ a slova „prodejem podniku“ se nahrazují slovy „postižením podniku“. 13. V § 261 odst. 1 se za větu první vkládá věta „V návrhu na výkon rozhodnutí uvede oprávněný rodné číslo povinného, je-li mu známo.“. 14. V § 262a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů. Ustanovení hlavy druhé a třetí se použije přiměřeně.“. 15. V § 263 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky a jestliže výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nestačí k úhradě těchto dávek, lze výkon rozhodnutí nařídit jiným způsobem výkonu rozhodnutí v rozsahu součtu těchto plnění, a jde-li o dávky na dobu neurčitou, pak v rozsahu do pětinásobku ročního plnění. Oprávněnému soud dávky vyplácí, jakmile se stanou splatnými.“. 16. V § 267 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek náležející výhradně manželu povinného proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.“. 17. V § 274 odst. 1 písm. e) se slova „a exekutorských“ zrušují a slova „zvláštních zákonů80)“ se nahrazují slovy „zvláštního zákona80)“. Poznámka pod čarou č. 80 zní: „80) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 274 odst. 1 písmeno f) zní: „f) vykonatelných rozhodnutí a jiných exekučních titulů orgánů veřejné moci;“. 19. V § 274 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 20. Na konci textu § 278 se doplňují slova „(dále jen „nezabavitelná částka“)“. 21. V § 279 odst. 1 větě první a v § 298 odst. 1 větách první, druhé a třetí se slovo „základní“ nahrazuje slovem „nezabavitelné“. 22. V § 293 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení dávek podle zvláštního právního předpisu okresní správou sociálního zabezpečení. Pokud nový plátce mzdy obdržel od předchozího plátce mzdy podklady potřebné pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, ustanovení § 294 se nepoužije. Ustanovení § 295 se nepoužije.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 23. V § 293 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Dochází-li ke změně plátce podle odstavce 2 v průběhu kalendářního měsíce, započte nezabavitelnou částku v plné výši, případně v nižší výši, nedosahuje-li mzda výše nezabavitelné částky, dosavadní plátce mzdy. (5) Pokud mzda u dosavadního plátce mzdy nedosáhla výše nezabavitelné částky, nový plátce mzdy podle odstavce 2 započte na mzdu (dávky nemocenského pojištění) povinného v kalendářním měsíci částku ve výši rozdílu mezi tím, co započetl dosavadní plátce mzdy v kalendářním měsíci, a nezabavitelnou částkou. Dosavadní plátce mzdy je povinen tyto skutečnosti novému plátci mzdy oznámit nejpozději na konci kalendářního měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce mzdy.“. 24. V § 298 odst. 1 větě první se slova „(§ 278)“ zrušují. 25. V § 303 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „(dále jen „vkladní knížka“)“. 26. V § 303 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu nelze nařídit ohledně pohledávky na účtu u peněžního ústavu, na němž jsou peněžní prostředky určené k vyplácení prostřednictvím karty sociálních systémů.“. 27. V § 304b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Peněžní prostředky podle odstavce 1 peněžní ústav vyplatí povinnému na jeho žádost nejvýše jednou. O tom musí být povinný při nařízení výkonu rozhodnutí poučen.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 28. V § 312 se za odstavec 1 vládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Soud postupuje podle odstavce 1 i v případě, že plnění vyplývající ze smluvního vztahu, jehož je povinný účastníkem, je podmíněno nebo vázáno na dosažení věku nebo jiný běh času. Je-li to účelné, soud po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nahradí svým rozhodnutím prohlášení vůle povinného k výpovědi tohoto smluvního vztahu nebo k žádosti o plnění. Souhlas třetí osoby, je-li jím právní úkon podmíněn, je nahrazen usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí. Úkony potřebné k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních právních předpisů povinnému, provádí místo povinného oprávněný.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 29. § 314b zní: „§ 314b (1) Je-li to účelné, soud namísto postupu podle § 314a nařídí prodej pohledávky v dražbě. Přitom postupuje obdobně podle § 328b, § 329 odst. 1 až 6 a § 329a až 330a. (2) Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejdou na vydražitele veškerá práva a povinnosti k pohledávce doposud svědčící povinnému, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechod práv v dražbě oznámí soud dlužníkovi povinného. Jestliže je splnění vydražené pohledávky zajištěno zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, soud oznámí přechod práv v dražbě i osobě, která zajištění poskytla, je-li soudu taková skutečnost známa.“. 30. Za § 314b se vkládá nový § 314c, který zní: „§ 314c (1) Byla-li pohledávka povinného zastavena podle zvláštního právního předpisu82) nebo postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) anebo převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele84) a mají-li tato práva dřívější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí takto dotčené pohledávky, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže práva zanikla, aniž by pohledávka byla zcela vyplacena věřiteli povinného. V takovém případě dlužník povinného pohledávku (její část) vyplatí oprávněnému až poté, co se o zániku práva dozvěděl; ustanovení § 314a odst. 2 tím není dotčeno. (2) Mají-li práva uvedená v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí se k nim nepřihlíží. (3) Mají-li práva uvedená v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li těmito právy nedotčená část pohledávky, kterou postihuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 312 odst. 3), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně. (4) Pro pořadí práv uvedených v odstavci 1 je rozhodující den jejich vzniku.“. 31. V § 320 odst. 2 se slova „§ 312 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 312 odst. 3“. 32. V § 320 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K určení rozhodné ceny soud přibere znalce, nelze-li cenu určit ze smlouvy, na jejímž základě jiné majetkové právo vzniklo.“. 33. § 320a včetně nadpisu zní: „§ 320a Postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti (1) Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí postižením účasti společníka veřejná obchodní společnost, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku povinného z práva na podíl na likvidačním zůstatku. (2) Zaniká-li v důsledku nařízení výkonu rozhodnutí jen účast společníka ve veřejné obchodní společnosti, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádací podíl. (3) Na výkon rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se použijí obdobně ustanovení § 312 odst. 3 a § 313 až 316. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí i na postižení účasti povinného v komanditní společnosti, je-li komplementářem.“. 34. Za § 320a se vkládají nové § 320aa a 320ab, které včetně nadpisu znějí: „Postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti § 320aa (1) V nařízení výkonu rozhodnutí soud zakáže a) povinnému převádět jeho podíl komanditisty v komanditní společnosti, obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným nebo jeho členská práva a povinnosti v družstvu (dále jen „podíl“) nebo ho zatěžovat a b) příslušnému orgánu komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstvu udělit povinnému k převodu nebo k zatížení podílu souhlas, je-li ho potřeba. (2) Komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstvu se usnesení doručí do vlastních rukou. § 320ab (1) Je-li podíl neomezeně převoditelný, prodá se po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v dražbě. Soud přitom postupuje přiměřeně podle § 328b až 330a. Je-li s podílem v družstvu spojeno právo užívat byt, postupuje po právní moci usnesení podle § 320a soud přiměřeně podle § 336 až 337h; dražební vyhlášku soud zašle i družstvu. Je-li s podílem v družstvu spojeno právo užívat byt a k uzavření nájemní smlouvy s členem družstva je třeba právní úkon třetí osoby, považuje se tento podíl za nepřevoditelný. (2) K určení rozhodné ceny přibere soud znalce; za tím účelem jsou obchodní společnost nebo družstvo povinny poskytnout soudu a znalci informace potřebné k určení ceny podílu. (3) Dražební vyhlášku soud doručí obchodní společnosti nebo družstvu. (4) Zúčastní-li se dražby jiný společník nebo člen družstva a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep. (5) V dražbě lze prodat i podíl, který je omezeně převoditelný. V takovém případě může být příklep udělen jen tomu, kdo před dražbou prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami pro nabytí podílu. (6) Účinky udělení příklepu stanoví zvláštní právní předpis. Udělení příklepu se oznámí obchodnímu rejstříku a obchodní společnosti, popřípadě družstvu. (7) Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě, vyrozumí o tom soud bez zbytečného odkladu písemně komanditní společnost, společnost s ručením omezeným nebo družstvo. (8) Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě nebo není-li podíl převoditelný, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádací podíl. Na výkon rozhodnutí postihující pohledávku povinného z práva na vypořádací podíl se použijí obdobně ustanovení § 312 odst. 3 a § 313 až 316.“. 35. V části šesté hlava čtvrtá včetně nadpisů zní: „HLAVA ČTVRTÁ SPRÁVA NEMOVITOSTI Nařízení výkonu rozhodnutí § 320b (1) Výkon rozhodnutí správou nemovitosti může být nařízen, jen když oprávněný označí nemovitost nebo jejich soubor, jejíž správu navrhuje, a jestliže doloží, že nemovitost nebo jejich soubor je majetkem povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, soud vyrozumí katastrální úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází. (2) Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí správou téže nemovitosti podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení. § 320c Pro nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti je rozhodující stav v době zahájení řízení. § 320d V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému a) zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil, b) zakáže, aby přijímal užitky či plnění plynoucí z nemovitosti, c) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda a kdo nemovitost užívá, zda a kdo má uzavřenu nájemní smlouvu k nemovitosti nebo její části, zda je nemovitost zatížena věcným břemenem a komu takové právo svědčí, d) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, jak a kým jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti a zda, kým a v jakém rozsahu je nemovitost pojištěna, e) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda jsou ohledně nemovitosti vedeny spory či jiná řízení, a f) přikáže, aby soudu umožnil kdykoliv nahlížet do účetních záznamů, smluv a dalších písemností týkajících se nemovitosti a bez omezení vstupovat do všech prostor. § 320e Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu, v jehož obvodu se nachází nemovitost, která je předmětem výkonu rozhodnutí. Správa nemovitosti § 320f (1) Správu nemovitosti vykonává soud. Jednotlivé úkony může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu. Vyžaduje-li to charakter nemovitosti, soud ustanoví správce. Ustanovení § 338i až 338l platí obdobně. (2) Podání návrhu na zahájení správního či soudního řízení týkajícího se nemovitosti a úkony příslušející v takovém řízení povinnému provádí namísto povinného soud. Právní úkony související s nemovitostí provádí namísto povinného soud. (3) Soud činí vhodná opatření, aby nemovitost byla řádně a úspěšně hospodářsky užívána, zejména přikáže dlužníkovi povinného, aby užitky plynoucí z nemovitosti skládal na jím určený účet, a zakáže mu, aby je poskytoval povinnému, provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal. (4) Namísto povinného potvrzuje soud splnění dluhu. (5) Nejsou-li užitky podle odstavce 3 v penězích, odevzdají se soudu, který se postará o jejich zpeněžení v dražbě podle § 328b až 330a. § 320g (1) Nařízení správy nemovitosti nemá vliv na nájemní smlouvy týkající se nemovitosti. Soud však může takové smlouvy vypovědět za podmínek stanovených zákonem, touto smlouvou nebo jinou dohodou s nájemcem a sjednat jiné nájemní smlouvy. (2) Soud je oprávněn vypovědět či jinak ukončit a uzavřít nové smlouvy, kterými jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti a pojistné smlouvy za podmínek stanovených zákonem, těmito smlouvami nebo dohodou s dodavateli těchto služeb. Může se také domáhat vyklizení nemovitosti, zániku věcných břemen či zrušení jiných vztahů, na jejichž základě je nemovitost užívána, za podmínek stanovených zvláštním zákonem, těmito smlouvami nebo dohodou s účastníky těchto právních vztahů. § 320h (1) Příjmy, které soud získal správou nemovitosti, se po odečtení výdajů odevzdají oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané pohledávky. (2) Výdaje podle odstavce 1 se uhrazují v tomto pořadí: a) náklady správy nemovitosti, b) plnění, která vyplývají z pojistných smluv a ze smluv, kterými jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti, c) náklady na udržování a nutné opravy nemovitosti, d) náklady řízení týkajícího se nemovitosti, e) daň z nemovitostí za dobu, po kterou trvá správa nemovitosti. (3) Výplatu výtěžku správy odevzdává soud oprávněnému každé 3 měsíce, nedohodnou-li se na delší lhůtě. § 320i Jiné výkony rozhodnutí (1) Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti nebrání tomu, aby ohledně nemovitosti byl nařízen výkon rozhodnutí jejím prodejem. Správa nemovitosti končí dnem právní moci usnesení o příklepu a zaplacením nejvyššího podání, případně dnem právní moci rozhodnutí o předražku a zaplacením předražku. (2) Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti brání tomu, aby byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, pokud taková pohledávka představuje příjem správy nemovitosti. Již nařízené výkony soud přeruší. Oprávnění z těchto výkonů mají v řízení o výkon správy nemovitosti postavení dalšího oprávněného. Pro pořadí je rozhodující den, kdy návrh došel soudu. Doposud nevyplacené pohledávky z těchto výkonů jsou poddlužníci povinni předat soudu. § 320j Správa spoluvlastnického podílu na nemovitosti (1) Na výkon rozhodnutí správou spoluvlastnického podílu na nemovitosti se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí správou nemovitosti. (2) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správou spoluvlastnického podílu na nemovitosti se doručuje i spoluvlastníkům. (3) Příjmy, které soud získal správou nemovitosti, se po odečtení výdajů rozdělí podle výše spoluvlastnických podílů, z podílu připadajícího na povinného se vyplatí náklady řízení a zbývající část příjmů se odevzdá oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané pohledávky. (4) Navrhnou-li to soudu ostatní spoluvlastníci, může soud vykonávat správu celé nemovitosti.“. 36. V § 322 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.“. 37. V § 324 se slova „, které vykonavatel sepíše“ nahrazují slovy „pojatými do soupisu“. 38. Nad § 325 se vkládá nadpis, který zní: „Soupis na místě samém“. 39. V § 325b se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Na žádost osoby, která je oprávněna být přítomna při soupisu, se pořídí záznam o průběhu prohlídky bytu a jiných místností. Je-li to potřebné, lze záznam o průběhu prohlídky pořídit i bez návrhu. O tom musí být přítomné osoby poučeny při zahájení prohlídky.“. 40. V § 326 odst. 5 se slova „vkladní listy,“ zrušují. 41. V § 326 se doplňují odstavce 10 až 12, které znějí: „(10) Ze soupisu se vyloučí věci, u kterých to navrhne povinný a oprávněný s vyloučením vysloví souhlas. (11) Shledá-li soud pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle § 267. (12) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, soud sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle § 267.“. 42. Za § 327 se vkládají nové § 327a a 327b, které včetně nadpisu znějí: „Jiný soupis § 327a (1) Je-li údaj o věci povinného znám z rejstříku zřízeného ze zákona nebo jiné evidence vedené v souladu se zákonem, pojme se taková věc do soupisu zápisem do protokolu. (2) O provedení soupisu soud bezodkladně vyrozumí osobu či orgán, který vede rejstřík či jinou evidenci. Je-li to možné, provede osoba nebo orgán do rejstříku (evidence) záznam o soupisu. Údaje o provedeném soupisu uchovává osoba nebo orgán po celou dobu trvání výkonu rozhodnutí. (3) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se povinný vyzve, aby takto sepsané věci odevzdal bezodkladně soudu. § 327b (1) Soud postupuje podle § 327a, je-li mu známo, že povinný je oprávněn nakládat s vkladem na vkladní knížce. (2) Oznámení o pojetí do soupisu zašle soud peněžnímu ústavu do vlastních rukou a poučí ho, že povinný od okamžiku soupisu nesmí s touto vkladní knížkou nakládat. (3) Soud vyzve povinného, aby mu vkladní knížku bezodkladně předložil. Nestane-li se tak nejpozději do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, soud podá návrh na její umoření.“. 43. Nad § 328 se vkládá nadpis, který zní: „Další postup při prodeji movitých věcí“. 44. V § 328b odst. 3 se věta poslední nahrazuje větami „Dražbu soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky, ne však dříve než 30 dnů ode dne doručení uvědomění o provedení soupisu podle § 326 odst. 11. Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.“. 45. V § 328b odst. 4 se na začátek písmene a) vkládá slovo „datum,“. 46. V § 328b se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané věci z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražbu této věci odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.“. 47. V § 329 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soud zaznamená do protokolu o dražbě.“. 48. V § 329 odstavec 3 zní: „(3) Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem. Vydražitel musí nejvyšší podání zaplatit bez zbytečného odkladu; neučiní-li tak, draží se věc bez jeho účasti znovu.“. 49. V § 329 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Nepřevezme-li vydražitel vydražené věci do 1 měsíce po doplacení nejvyššího podání, postupuje soud podle § 330 odst. 2 a 3.“. 50. V § 330 odst. 5 se slova „lhůta podle § 185g odst. 1 počíná“ nahrazují slovy „lhůty činí 1 rok a počínají“. 51. V § 330 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Stane-li se však věc v průběhu času zjevně bezcennou, postupuje soud podle § 341 odst. 4.“. 52. Za § 330 se vkládá nový § 330a, který zní: „§ 330a (1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu. (2) V dražební vyhlášce soud stanoví a) způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni sdělit svoje jméno, příjmení, trvalé bydliště, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, b) způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové stránky, na kterých je tento postup zveřejněn, c) adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může veřejnost dražbu sledovat, d) datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat podání, e) způsob a dobu, do které je vydražitel povinen zaplatit nejvyšší podání; lhůta pro zaplacení nebo doplacení nejvyššího podání nesmí být delší než 10 dnů od udělení příklepu, f) informaci o tom, kdy a kde po doplacení nejvyššího podání lze vydražené věci převzít, g) termín přihlášení pohledávek, h) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda je předkupní právo prokázáno, i) způsob zveřejnění informace o příklepu. (3) Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako první. Ustanovení § 329 odst. 3 se nepoužije. (4) Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 328b až 330.“. 53. V § 331 odst. 1 a 2 se za slova „nákladů prodeje“ vkládají slova „, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a byla-li vydražená věc v obchodním majetku povinného,“. 54. V § 334 odst. 1 se slova „, vkladní list nebo jí obdobnou jinou formu vkladu“ zrušují. 55. V § 335b odst. 1 písm. b) se za slova „předkupní právo,“ vkládají slova „právo odpovídající věcnému břemeni nebo nájemní právo,“. 56. V § 335b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti nezapsané v katastru nemovitostí, soud v usnesení uvede její obvyklé pojmenování, případně další údaje týkající se nemovitosti, a označí pozemek, na němž nebo pod nímž se nemovitost nachází.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 57. V § 335b se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný katastrální úřad.“. 58. § 336 až 336b znějí: „§ 336 (1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost a její příslušenství cenou obvyklou. (2) Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného a znalce. Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinni umožnit prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění. (3) Neumožní-li povinný prohlídku nemovitosti a nelze-li bez ohledání cenu určit, je soud oprávněn zjednat si do nemovitosti povinného přístup. (4) Jestliže nemovitost a její příslušenství byly dříve oceněny způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro ocenění, může soud od nového ocenění upustit. § 336a (1) Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud a) nemovitost, které se výkon týká, b) příslušenství nemovitosti, kterého se výkon týká, c) výslednou cenu nemovitosti a jejího příslušenství, kterého se výkon týká, d) soudu známá věcná břemena a nájemní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou. (2) Soud zároveň rozhodne o zániku nájemního práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže a) není poskytováno nájemné v místě a čase obvyklé nebo je-li hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného a b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitost v dražbě. (3) Usnesení soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a osobám, o jejichž právech a povinnostech soud rozhodl podle odstavce 2. Jednání není třeba nařizovat. (4) Soud změní usnesení o ceně, nebyla-li vydána dražební vyhláška, pokud se výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovitosti a jejího příslušenství. § 336b (1) Výkon rozhodnutí se provede dražbou, kterou soud nařídí po právní moci usnesení podle § 336a. (2) V dražební vyhlášce soud uvede a) datum, čas a místo dražebního jednání (§ 336d), b) označení nemovitosti a jejího příslušenství [§ 336a odst. 1 písm. a) a b)], c) pořadové číslo dražebního jednání, d) výslednou cenu [§ 336a odst. 1 písm. c)], e) výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1), f) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2), nebo sdělení, že se zaplacení jistoty nevyžaduje, g) věcná břemena a nájemní práva, která prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. d)], h) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2). (3) V dražební vyhlášce soud vyzve a) každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), aby je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo, b) každého, kdo má k nemovitosti nájemní právo nebo věcné břemeno nezapsané v katastru nemovitostí, které není uvedeno v dražební vyhlášce, nejde-li o nájemce bytu nebo oprávněného z věcného břemene bydlení, aby takové právo soudu oznámil a doložil ho listinami, jinak takové právo zanikne příklepem. (4) V dražební vyhlášce soud upozorní a) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele povinného, že se mohou domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f), b) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1, nebo v téže lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží, c) dražitele, zda se připouští, aby nejvyšší podání bylo doplaceno úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené nemovitosti, d) osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, že ho mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.“. 59. V § 336c odst. 1 písm. a) se slova „právo, věcné právo nebo nájemní právo“ nahrazují slovy „nebo zástavní právo, osobám, kterým se doručuje usnesení podle § 336a“. 60. V § 336c odst. 3 se slova „, a příslušný katastrální úřad, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na své úřední desce“ zrušují. 61. V § 336c odstavec 5 zní: „(5) Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.“. 62. V § 336e odst. 1 se slova „[§ 336a odst. 1 písm. d)]“ zrušují. 63. V § 336e odstavec 2 zní: „(2) Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. K platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu došla.“. 64. § 336f zní: „§ 336f (1) Věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. (2) Přihláška musí obsahovat a) výši pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, b) vyčíslení pohledávky ke dni konání dražby, c) údaj o tom, do jaké skupiny pohledávka patří, d) skutečnosti významné pro pořadí pohledávky. (3) K přihlášce podle odstavce 2 musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu. (4) Opožděné nebo neúplné přihlášky soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. (5) Věřitel je povinen bezodkladně oznámit soudu změny týkající se přihlášky, ke kterým došlo po jejím doručení soudu. Při neoznámení věřitel odpovídá za škodu tím způsobenou.“. 65. § 336g se zrušuje. 66. V § 336h odst. 2 se slova „(§ 336e odst. 2)“ nahrazují slovy „, pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že se složení jistoty nevyžaduje“. 67. V § 336h se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soud zaznamená do protokolu o dražbě.“. 68. V § 336i odstavec 2 zní: „(2) Po zahájení dražebního jednání soudce nejprve a) rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 336e odst. 3), b) oznámí, která další věcná břemena a nájemní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovitosti váznou, a zváží, zda dražební jednání neodročí k rozhodnutí podle § 336a.“. 69. § 336j zní: „§ 336j (1) Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem. (2) Před udělením příklepu se soudce dotáže vydražitele, zda nejvyšší podání bude doplácet pomocí úvěru. (3) V usnesení o příklepu soud a) stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce, nebo b) uloží vydražiteli, aby do 2 měsíců od nabytí právní moci předložil smlouvu podle § 336l odst. 4 nebo aby v této lhůtě doplatil nejvyšší podání. (4) Soud v usnesení o příklepu podle odstavce 3 uloží povinnému, aby vydraženou nemovitost vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později, a poučí účastníky o možnosti postupovat podle § 336ja odst. 1 s vyčíslením, jaký je minimální předražek a do kdy musí být učiněn. (5) Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota. (6) Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání.“. 70. Za § 336j se vkládá nový § 336ja, který zní: „§ 336ja (1) Nejde-li o osoby uvedené v § 336h odst. 4, může každý do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu soudu písemně navrhnout, že vydraženou nemovitost chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Návrh musí obsahovat náležitosti podle § 42 a podpis navrhovatele musí být úředně ověřen. Návrhy vede soud odděleně a zařadí je do spisu teprve po uplynutí lhůty podle věty první. (2) Navrhovatel předražku je povinen ve lhůtě podle odstavce 1 předražek na účet soudu zaplatit. Ustanovení § 336e odst. 2 platí obdobně. Není-li řádně a včas předražek zaplacen, soud k návrhu předražku nepřihlíží. (3) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 vyzve soud vydražitele, aby do tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku. Poté soud vydá usnesení o předražku, ve kterém usnesení o příklepu zruší a rozhodne o tom, kdo je předražitelem a za jakou cenu nemovitost nabude. (4) Je-li učiněno více předražků, nemovitost nabude ten, kdo učiní nejvyšší předražek, v případě shodných podání vydražitel, pak ten, kdo podal návrh jako první, poté se rozhoduje při jednání losem. (5) V usnesení o předražku soud uloží povinnému, aby vydraženou nemovitost vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení. Zvýšil-li vydražitel svoje podání na částku nejvyššího předražku, stanoví se mu stejná lhůta pro doplacení nejvyššího podání, jaká byla určena v usnesení o příklepu. Usnesení soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a všem, kdo učinili předražek. (6) Neúspěšným navrhovatelům předražku se zaplacená částka vrátí po právní moci usnesení o předražku. (7) Za odvolání proti usnesení o předražku se považuje i odvolání podané proti usnesení o příklepu.“. 71. § 336k až 336m znějí: „§ 336k (1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Usnesení o příklepu se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu společně s výzvou pro přihlášené věřitele, aby do 15 dnů od jejího vyvěšení vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. V usnesení vyvěšeném na úřední desce soudu se neuvádějí údaje, podle nichž je možno identifikovat vydražitele. (2) Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1 větě první. (3) Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též a) osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání, b) dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech. (4) Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení § 219a se nepoužije. (5) Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 nebo osobám uvedeným v § 336ja odst. 5. Bylo-li usnesení o příklepu nebo o předražku odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvního stupně nové dražební jednání. § 336l (1) Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1; byl-li však podán takový návrh, nemovitost s příslušenstvím lze převzít dnem následujícím po dni, kdy bylo předražiteli doručeno usnesení o předražku. (2) Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Předražitel se stává vlastníkem nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o předražku právní moci a předražek byl zaplacen, a to ke dni jeho vydání. (3) Nejvyšší podání nebo předražek lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. Od povinnosti zaplatit nejvyšší podání je vydražitel osvobozen nejvýše do výše dvou třetin nejvyššího podání, pokud lze důvodně předpokládat, že v takové výši dojde k uspokojení jeho přihlášené pohledávky v rozvrhu. (4) Soud zřídí zástavní právo na vydražené nemovitosti ve prospěch věřitele ze smlouvy o úvěru, jestliže vydražitel předloží soudu smlouvu o úvěru, ve které a) úvěr bude účelově vázán jen pro zaplacení nejvyššího podání, b) úvěr bude vyplacen soudu, a to ve lhůtě nejpozději 2 měsíců po uplynutí lhůty podle § 336j odst. 3 písm. b), c) úvěr byl poskytnut věřitelem, který může na území České republiky vykonávat činnost podle zákona o bankách. Soud zástavní právo zruší, uplyne-li lhůta pro doplacení nejvyššího podání marně. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné a doručuje se jen vydražiteli. (5) Věcná břemena a nájemní práva, nejde-li o nájem bytu nebo věcné břemeno bydlení, neuvedená v dražební vyhlášce nebo neoznámená soudem po zahájení dražebního jednání, a předkupní práva k vydražené nemovitosti zanikají dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel jejím vlastníkem. (6) Vydražitel nebo předražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti, je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím. (7) Na základě pravomocného usnesení o příklepu nebo pravomocného usnesení o předražku může vydražitel nebo předražitel podat návrh na výkon rozhodnutí vyklizením nemovitosti. § 336m (1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do 1 roku, soud výkon rozhodnutí zastaví. (2) Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu soud usnesením určil a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. To nařídí soud i tehdy, jestliže vydražitel nepředložil smlouvu o úvěru, nejvyšší podání nebylo doplaceno ve lhůtě uvedené v § 336l odst. 4, nebo nezaplatil ve stanovené lhůtě předražek. (3) Při druhém dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši 50 % výsledné ceny (§ 336a odst. 1); ve třetím dražebním jednání činí 40 % výsledné ceny, ve čtvrtém 30 % a v pátém dražebním jednání 25 % výsledné ceny. Nepodaří-li se nemovitost prodat ani poté, soud řízení zastaví. (4) O nařízení a provedení dalších dražeb platí obdobně ustanovení § 336b odst. 2 a § 336b odst. 4 písm. c), § 336c s výjimkou odstavce 1 písm. b) a c), § 336d, § 336e odst. 2, § 336h, § 336i odst. 3 a 4, § 336j až 336l, § 336n a 336o.“. 72. § 336o zní: „§ 336o (1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu. (2) V dražební vyhlášce soud stanoví a) způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni sdělit svoje jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, b) způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové stránky, na kterých je tento postup zveřejněn, c) adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může veřejnost dražbu sledovat, d) datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat podání, e) termín, do kterého vydražitel musí sdělit, zda bude nejvyšší podání platit úvěrem se zřízením zástavního práva k vydražené nemovitosti, f) termín přihlášení pohledávek, g) termín prokázání podání vylučovací žaloby, h) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda je předkupní právo prokázáno. (3) Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako první. Ustanovení § 336j odst. 1 věty druhé se nepoužije. (4) Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 336b až 336n.“. 73. Za § 336o se vkládají nové § 336p a 336q, které znějí: „§ 336p (1) Nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby soud na úřední desce zveřejní i oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud rozhodne v rozvrhu, včetně sdělení věřitele o jejich zařazení do skupiny a pořadí v této skupině. V oznámení dále uvede přihlášky, které byly odmítnuty, a důvod, pro který se tak stalo. V oznámení poučí přihlášené věřitele podle § 336b odst. 4 písm. b) a o povinnosti podle § 336f odst. 5. (2) Jestliže soud do zveřejnění oznámení doposud nerozhodl o některé přihlášce podle § 336f odst. 4, uvede tuto skutečnost v oznámení samostatně. Nebude-li přihláška pohledávky poté odmítnuta, zašle soud oprávněnému, povinnému a všem přihlášeným věřitelům, o jejichž pohledávkách soud rozhodne v rozvrhu, dodatečné oznámení o projednání takové pohledávky, a poučí je, že nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení mohou pohledávku popřít co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí nebo požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, s tím, že k námitkám nebo žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží. § 336q (1) Požádá-li o to alespoň jeden věřitel, případně oprávněný nebo povinný, podle § 336b odst. 4 písm. b) nebo § 336p odst. 2, nařídí soud po právní moci usnesení o příklepu, zaplacení nejvyššího podání nebo předražku vydražitelem, právní moci usnesení o předražku a uplynutí lhůty podle § 336p jednání o rozvrhu rozdělované podstaty. (2) Soud provede jednání o rozvrhu rozdělované podstaty a rozhodne o jejím rozdělení rovněž na návrh správce daně. Rozdělení podstaty provede správce daně, který návrh podal, po právní moci rozhodnutí vydaného soudem. (3) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f odst. 3). (4) Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce soudu.“. 74. § 337 zní: „§ 337 (1) Není-li nařízeno jednání o rozvrhu podle § 336q odst. 1, soud rozvrhne rozdělovanou podstatu podle § 337c. (2) Ustanovení § 336q odst. 2 se použije obdobně. (3) Účastníky rozvrhu jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f odst. 4).“. 75. Na konci textu § 337a se doplňují slova „, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a byla-li vydražená nemovitost v obchodním majetku povinného“. 76. § 337b se zrušuje. 77. V § 337c odstavec 1 zní: „(1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin: a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení, b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, d) pohledávky nedoplatků výživného, e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na úrazové pojištění, f) ostatní pohledávky.“. 78. V § 337c odstavec 1 zní: „(1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin: a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení, b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, d) pohledávky nedoplatků výživného, e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, f) ostatní pohledávky.“. 79. V § 337c odst. 5 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmena e) a f) se zrušují. 80. § 337e zní: „§ 337e (1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty. (2) Ostatní věřitele soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soud tak, že bude projednána dodatečně. (3) K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být poučeni všichni, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1. (4) V návrhu podle § 267a odst. 1 nemohou být uplatněny nové skutečnosti.“. 81. V § 337f odst. 1 se slova „nařídí jednání o rozvrhu“ nahrazují slovy „pokračuje rozdělením“. 82. V § 337f se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Bylo-li k rozvržení podstaty nařízeno jednání, nařídí soud jednání i k rozdělení zbytku rozdělované podstaty.“. 83. § 337g a 337h znějí: „§ 337g (1) V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům a uvede, že přiznané pohledávky po právní moci usnesení vyplatí. U pohledávky vydražitele uvede, v jakém rozsahu ji vyplatí a v jakém rozsahu ji započte proti nejvyššímu podání. (2) Soud změní usnesení o rozvrhu, které nenabylo právní moci, pokud po jeho vydání učinil věřitel oznámení podle § 336f odst. 5. § 337h (1) Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovitosti; ustanovení § 336l odst. 4 tím není dotčeno. (2) Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální úřad, vydražitele nebo předražitele o tom, která zástavní práva váznoucí na nemovitosti zanikla a která působí proti vydražiteli. (3) Po vydání usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nelze zastavit výkon rozhodnutí. Účastníci rozvrhu však mohou pro důvody uvedené v § 268 popřít pohledávku oprávněného nebo dalšího oprávněného.“. 84. V části šesté se v nadpisu hlavy sedmé slovo „prodej“ nahrazuje slovem „postižení“. 85. V § 338f odst. 1 a 2 větě první, § 338g odst. 1, § 338k odst. 1, § 338zn odst. 3, § 338zo odst. 1, § 338zp odst. 1 a v § 338zq odst. 1 a 2 se slovo „prodejem“ nahrazuje slovem „postižením“. 86. V § 338f odst. 1 se slovo „prodej“ nahrazuje slovem „postižení“. 87. V § 338i odst. 5 větě druhé, § 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 se slovo „prodeje“ nahrazuje slovy „výkonu rozhodnutí“. 88. V § 338k odst. 1 větě první se slovo „prodávaného“ nahrazuje slovem „postiženého“. 89. V § 338l se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 90. § 338m zní: „§ 338m (1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud správci uloží, aby a) zjistil na základě údajů v účetní evidenci o podniku, jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty a jaké závazky slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit; neumožní-li povinný správci řádně nahlédnout do účetních záznamů, zjedná soud správci na jeho návrh přístup k těmto záznamům, a to v odůvodněných případech i za součinnosti orgánů justiční stráže nebo Policie České republiky, b) zjistil, jaké jsou příjmy a výdaje podniku, c) provedl soupis věcí, práv a jiných majetkových hodnot a závazků, o nichž se mu podařilo zjistit, že slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, není-li možné potřebné údaje zjistit postupem podle písmene a). (2) Na základě zjištění podle odstavce 1 podá správce ve lhůtě stanovené soudem předběžnou zprávu o tom, zda pro uspokojení vymáhané pohledávky je vhodnější podnik dále spravovat nebo ho prodat. (3) Stejnopis předběžné zprávy soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému a umožní jim, aby se k obsahu zprávy v přiměřené lhůtě vyjádřili. K námitkám povinného týkajícím se soupisu věcí, práv a jiných majetkových hodnot, který správci neposkytl součinnost podle odstavce 1 písm. c), se nepřihlíží. (4) Soud může správci uložit, aby zprávu doplnil nebo aby podal soudu potřebná vysvětlení. K objasnění rozhodných skutečností může též provést potřebná šetření.“. 91. Za § 338m se vkládají nové § 338ma a 338mb, které včetně nadpisu znějí: „§ 338ma (1) Na základě zjištění podle § 338m anebo jiných rozhodných hledisek, které si opatří, a po vyjádření osob uvedených v § 338m odst. 3 rozhodne soud, zda výkon rozhodnutí bude pokračovat správou podniku nebo bude nařízen jeho prodej v dražbě. (2) Rozhodne-li soud o pokračování výkonu rozhodnutí správou podniku, uloží správci, aby výtěžek správy vyplácel oprávněnému nebo tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, každé 3 měsíce, nedohodnou-li se na delší lhůtě. Ustanovení § 320h se použije obdobně. Prodej podniku § 338mb (1) Po právní moci usnesení podle § 338ma, kterým byl nařízen prodej podniku v dražbě, soud uloží správci, aby podal zprávu o ceně podniku, kterou zjistil, na základě údajů podle § 338m anebo jiných rozhodných hledisek, a na základě ocenění znalce, kterého si správce se souhlasem soudu přibral. (2) Při oceňování podniku se použije cena obvyklá. (3) Nestanoví-li soud jinak, správce ve zprávě o ceně podniku uvede, a) jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty patří k podniku a jakou mají cenu, b) kolik činí v podniku peněžní prostředky v hotovosti a uložené na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, c) jaké závazky patří k podniku a jakou mají cenu, d) jaké peněžité závazky patří k podniku a kolik činí celkem, e) kolik činí čisté jmění podniku. (4) Pro zprávu správce o ceně podniku platí obdobně § 338m odst. 3 a 4.“. 92. V § 338n odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, popřípadě zjištění podle § 338m odst. 5“ zrušují. 93. V § 338zd se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a uvést, do jaké skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí. Pohledávky ostatních věřitelů a jejich příslušenství vyčíslí ke dni rozvrhového jednání a jejich skupinu a pořadí uvede soud podle údajů obsažených ve spisu. Po skončení rozvrhového jednání nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena. (3) Každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob, které se k rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, ledaže by byly uplatněny a doloženy před jednáním.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 94. V § 338zd odst. 4 se slova „Ustanovení § 337b odst. 2 a 3 platí obdobně; pohledávku“ nahrazují slovem „Pohledávku“. 95. V § 338ze odst. 1 písm. a) se slovo „prodeje“ zrušuje. 96. V § 338zn odst. 1 a 2 větě první se slova „prodejem podniku“ nahrazují slovy „postižením podniku“. 97. V nadpisu nad § 338zp a 338zq se slovo „Prodej“ nahrazuje slovem „Postižení“. 98. V § 338zq odst. 1, 3 a 5 se slovo „spolumajitele“ nahrazuje slovem „spoluvlastníka“. 99. V § 338zq odst. 2 se slovo „Spolumajiteli“ nahrazuje slovem „Spoluvlastníku“. 100. V § 338zq odst. 2 a 6 se slovo „spolumajitel“ nahrazuje slovem „spoluvlastník“ a v odstavci 7 se slovo „Spolumajitel“ nahrazuje slovem „Spoluvlastník“. 101. V § 338zq odst. 4 se slovo „spolumajiteli“ nahrazuje slovem „spoluvlastníku“. 102. V § 341 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 102 zní: „(4) Postup podle odstavce 3 se nepoužije, jde-li o věc zjevně bezcennou. V takovém případě soud věc zdokumentuje a nařídí její zničení. O zničení věci vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, než k němu dojde. Zničení věci se provede tak, že ji soud předá k využití nebo k odstranění nebo ji předá osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle zvláštního právního předpisu102). 102) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Řízení o výkonu rozhodnutí, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která podle § 251 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nespadají po dni nabytí účinnosti tohoto zákona do působnosti soudu, soud rozvrhne rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do jeho obvodu, a vyrozumí o tom oprávněného a příslušného soudního exekutora. Není-li do obvodu soudu jmenován žádný exekutor, soud řízení rozvrhne rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do obvodu soudu, který má společnou hranici s tímto obvodem a který patří do obvodu stejného krajského soudu. 3. Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí předá soud soudním exekutorům, mezi které byly věci rozvrženy, příslušné soudní spisy. Dnem, kdy soud předá soudnímu exekutorovi soudní spis, řízení o výkonu rozhodnutí pokračuje dále u soudního exekutora jako exekuční řízení. 4. Oprávněný může do 2 měsíců od předání soudního spisu podat návrh na zastavení exekuce bez uvedení důvodu; tomuto návrhu soudní exekutor vyhoví. V tomto případě nemá soudní exekutor nárok na náhradu nákladů exekuce a účastníci exekučního řízení nemají nárok na náhradu nákladů. 5. Oprávněný může do 2 měsíců od předání soudního spisu i bez uvedení důvodu požádat exekuční soud o změnu exekutora; soud o tomto návrhu rozhodne. 6. Účinky zahájení řízení o výkonu rozhodnutí a úkony, které v něm vykonal soud, zůstávají zachovány. Soudní exekutor není vázán návrhem oprávněného na to, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí veden. Soudní poplatek zaplacený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nevrací; nebyla-li exekuce zastavena podle bodu 4, snižují se o částku zaplacenou na tomto poplatku náklady exekuce. Soud nenařizuje exekuci a nepověřuje soudního exekutora jejím provedením. 7. Soudní exekutor zašle povinnému výzvu ke splnění vymáhané povinnosti podle § 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po marném uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede soudní exekutor exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. O předání spisů sepíše předseda soudu a soudní exekutor protokol, který se bez zbytečného odkladu zveřejní na úřední desce soudu, na úřední desce soudního exekutora a na internetových stránkách Exekutorské komory České republiky. V protokolu se uvede spisová značka soudu, označení účastníků řízení, exekutor, který spis převzal, a den, kdy k převzetí spisu došlo. 9. Zahájí-li oprávněný, na jehož návrh byla zastavena exekuce podle bodu 4, exekuční řízení podle správního nebo daňového řádu do 6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce podle bodu 4, neběží po tuto dobu lhůta, v níž může exekuční správní orgán nařídit exekuci podle § 108 odst. 4 správního řádu, a lhůta pro placení daně podle § 160 daňového řádu. 10. Exekutorské zápisy podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou titulem pro výkon rozhodnutí podle § 251 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna exekučního řádu Čl. III Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý, nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti.“. 2. V § 3 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Exekutor však může vykonávat i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy.“. 3. Za § 3 se vkládá nový § 4, který zní: „§ 4 (1) Exekutor je povinen při výkonu exekuční a další činnosti používat označení „soudní exekutor“. Označení „soudní exekutor“ nebo „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněna používat jiná osoba. (2) Ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů, není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“, tvary slov od nich odvozené, ani označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními.“. 4. V § 7 odst. 6 se slova „okresního soudu, který exekutora pověřil provedením exekuce“ nahrazují slovy „soudu příslušného podle § 45 (dále jen „exekuční soud“)“. 5. V § 7 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „Předseda okresního soudu provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob.“. 6. V § 8 písmeno a) zní: „a) odvolává a na návrh Komory jmenuje exekutory,“. 7. V § 8 se na konci textu písmene e) doplňují slova „za podmínek stanovených v § 10 odst. 2 a podává návrh na členy výběrové komise podle § 115a odst. 1“. 8. V § 9 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 28 a 29 zní: „b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice28), nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu29), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice, 28) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 29) § 89 zákona č. 111/1998 Sb.“. 9. § 10 zní: „§ 10 (1) Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na návrh Komory do 1 měsíce od doručení návrhu Komory na jmenování exekutora, a to do sídla v obvodu okresního soudu. Návrh na jmenování exekutora podává na základě výběrového řízení Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení. Výběrové řízení je ukončeno vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady na jejich jmenování. (2) Komora uskuteční výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění exekutorského úřadu a nebo, jde-li o zvýšení počtu exekutorských úřadů, do 1 měsíce poté, co se Komora dozví o zvýšení počtu exekutorských úřadů. Jestliže Komora nepodá ministrovi návrh na jmenování exekutora do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení nebo neuskuteční výběrové řízení ve stanovené lhůtě, ministr vyhlásí výběrové řízení a na jeho základě jmenuje exekutora i bez tohoto návrhu. (3) Do výběrového řízení se může přihlásit ve lhůtě určené Komorou každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.“. 10. V § 14 odst. 1 větě druhé se slova „po projednání s Komorou“ nahrazují slovy „s předchozím souhlasem Komory“. 11. § 15 zní: „§ 15 (1) Výkon exekutorského úřadu zaniká a) smrtí exekutora, b) prohlášením exekutora za mrtvého, c) odvoláním exekutora, d) pozbytím státního občanství České republiky, e) jestliže byl exekutor zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byla tato způsobilost omezena, f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, g) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen trest zákazu činnosti soudního exekutora nebo kterým byl exekutor odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, h) uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla ministerstvu doručena žádost exekutora o ukončení výkonu exekutorského úřadu. (2) Ministr exekutora odvolá, a) jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností, b) jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za škodu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví, c) jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář a nebude připraven vykonávat exekuční činnost, d) jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat exekuční činnost. (3) Výkon exekutorského úřadu se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o jeho odvolání. (4) Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2, je povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit. (5) Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, převezme spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i další činnost. Účastníky exekučního řízení o tom informuje a oprávněného poučí, že může požádat o změnu exekutora. Exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, zajistí předání spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel podle § 103 odst. 1. (6) Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě jeho dědiců na odměně nově jmenovaného exekutora se určí dohodou. Nebude-li dohoda doručena Komoře do 2 měsíců od jmenování nového exekutora, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.“. 12. V § 16 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „podle zásad spravedlivého uspořádání“. 13. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Exekutorský kandidát, který zastupuje exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, vykonává činnost zástupce samostatně. Ustanovení § 32 se použije obdobně.“. 14. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího zástupce.“. 15. V § 27 odst. 3 písm. d) se slova „1 roku“ nahrazují slovy „6 měsíců“. 16. V části první nadpis hlavy III zní: „EXEKUČNÍ ČINNOST“. 17. V § 28 se věta první nahrazuje větou „Exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí.“. 18. V § 29 odst. 1 se slova „provedení exekuce“ nahrazují slovy „exekučního řízení“. 19. V § 29 odstavec 5 zní: „(5) Účastník je povinen námitku podjatosti exekutora uplatnit nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit také tehdy, jestliže nebyl exekutorem poučen o svém právu vyjádřit se k osobě exekutora. Námitky povinného k osobě exekutora nemají odkladný účinek.“. 20. V § 29 odstavec 11 zní: „(11) Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuci pokračuje ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do rejstříku zahájených exekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo b); nově zaregistrovaný exekutor rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce.“. 21. V § 29 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) O tom, zda je vyloučen koncipient, kandidát nebo jiný zaměstnanec exekutora, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje exekutor; odstavce 1 až 4, 6 a 9 se použijí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.“. 22. V § 30 písm. b) se slova „žadatel o provedení exekuce“ nahrazují slovem „oprávněný“. 23. V § 31 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vyslovil-li účastník exekučního řízení písemný souhlas se sdělením údajů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, podle zvláštního právního předpisu30), exekutor tyto údaje na výzvu příslušnému orgánu sdělí.“. Poznámka pod čarou č. 30 zní: „30) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.“. 24. V § 32 odst. 1 větě první se slova „Exekutor odpovídá“ nahrazují slovy „Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, odpovídá exekutor“. 25. V § 33 odst. 3 větě první a v § 33 odst. 9 se slovo „provedení“ nahrazuje slovem „vedení“. 26. V § 33 odstavec 5 zní: „(5) Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce, zejména totožnost osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací místa, údaje o počtu tam došlých poštovních zásilek a jejich odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u poskytovatele poštovních služeb.“. 27. V § 33 odst. 6 se slova „Provozovatelé telekomunikačních služeb“ nahrazují slovy „Poskytovatelé služeb elektronických komunikací“. 28. V § 33a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 33b úvodní části ustanovení a v § 33c úvodní části ustanovení se slovo „provedení“ zrušuje. 29. V § 33a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla.“. 30. Za § 33d se vkládá nový § 33e, který zní: „§ 33e V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Česká správa sociálního zabezpečení údaje z registru pojištěnců o příjemcích dávek důchodového pojištění v rozsahu a) rodné číslo a evidenční číslo pojištěnce, b) příjmení a jméno, c) aktuální adresu pro výplatu důchodu (důchodů), d) způsob výplaty důchodu (důchodů), e) druh důchodu (důchodů), f) výši důchodu (důchodů), g) výši předcházející exekuční či jiné srážky z důchodu, h) výši důchodu vypláceného po provedení předcházejících srážek, i) údaje o jiném příjemci důchodu, j) u dlužníků pobývajících v zahraničí stát, kam je důchod poukazován, k) příplatky a příspěvky k důchodům vypláceným podle odškodňovacích předpisů.“. 31. V § 34 odstavec 1 zní: „(1) Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby uvedené v § 33 odst. 4 až 9 a komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu27), centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně vynaložených hotových výdajů.“. 32. V § 34 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Exekutor požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout exekutorovi součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 33. V § 34 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení § 33 až 33e a odstavce 1 až 3 se použijí i pro zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním exekuce, jíž jsou k vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, postiženy majetkové hodnoty manžela povinného.“. 34. V § 35 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi. (3) Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a. (4) Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuci ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucí zapsán jako první.“. 35. Za § 35 se vkládají nové § 35a a 35b, které včetně nadpisu znějí: „Rejstřík zahájených exekucí § 35a (1) Rejstřík zahájených exekucí je elektronický seznam, který provozuje a spravuje ministerstvo. (2) Údaje do rejstříku zahájených exekucí zapisuje soud nebo exekutor způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Komoře, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucí se z tohoto rejstříku vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. i). § 35b (1) V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení, b) označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li odlišný od exekutora podle písmene a), c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno, d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, e) označení oprávněného a povinného, f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, g) datum zahájení exekučního řízení, h) datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) a b) (dále jen „doložka provedení exekuce“), i) datum skončení exekuce. (2) Součástí rejstříku zahájených exekucí jsou i provozní údaje o zápisu údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), h) a i) zapíše do rejstříku exekutor.“. 36. V § 36 odst. 3 se slovo „provést“ nahrazuje slovem „vést“. 37. § 37 včetně nadpisu zní: „Exekuční návrh § 37 (1) Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5. (2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona, a) nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona, a b) nejde-li o věc podle § 251 odst. 2 písm. a) a § 251 odst. 2 písm. c) až f) občanského soudního řádu; exekuční návrh lze však podat tehdy, má-li být exekuce vedena podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy nebo rozhodnuto o uznání. (3) Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuce, se spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle věty první vyloučit k samostatnému řízení. (4) Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh povinného ke společnému řízení, a) je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku vymáhané pohledávky, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla spojena podle odstavce 3, b) je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu a c) jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle písmene a). (5) V usnesení o spojení exekuční soud určí, který exekutor řízení povede. Exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů, o níž soud rozhodne v usnesení o spojení. V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.“. 38. § 38 zní: „§ 38 (1) V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e), a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává. (2) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.“. 39. V § 39 odst. 1 se slova „návrh na nařízení exekuce“ nahrazují slovy „exekuční návrh“. 40. V § 39 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul nebo osvědčení o vykonatelnosti exekučního titulu, exekutor usnesením exekuční návrh odmítne.“. 41. V § 39 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční návrh usnesením nejpozději ve lhůtě podle § 44 odst. 1 zamítne.“. 42. V § 40 odst. 1 písm. a) se za slovo „soudu“ vkládají slova „nebo exekutora“. 43. V § 40 odst. 1 písm. d) se slova „nebo exekutorský zápis podle § 78 písm. a)“ zrušují. 44. V § 40 odst. 4 a v § 42 odst. 1 se slovo „provést“ nahrazuje slovem „vést“. 45. V § 41 se slova „b), c)“ nahrazují slovy „a) až c)“. 46. V § 42 odst. 1 větě druhé se slovo „nařízení“ zrušuje. 47. V § 42 odst. 2 se slova „Při provádění exekuce“ nahrazují slovy „V exekučním řízení“. 48. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Při posuzování skutečností podle odstavců 2 a 3 exekutor vždy přihlédne k tomu, co v řízení vyšlo najevo.“. 49. V § 43 odst. 1 se slova „nařídit exekuci jen“ nahrazují slovy „postupovat podle § 44 jen tehdy“. 50. Za § 43 se vkládá nový § 43a, který zní: „§ 43a (1) Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce (dále jen „pověření“). Neobsahuje-li návrh oprávněného všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do rejstříku zahájených exekucí elektronicky zapíší údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) a c) až g). (2) V žádosti o pověření musí být označen exekutor, který žádost podle odstavce 1 podal, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována a musí dále zejména obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo a přesné označení exekučního titulu. Součástí žádosti o pověření jsou i údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) a c) až g). Společně se žádostí exekutor soudu zašle návrh oprávněného na nařízení exekuce a všechny listiny, které k návrhu připojil. Žádost včetně všech listin, které se soudu zasílají společně s ní, musí být podána na elektronickém formuláři prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání takové žádosti; není-li to technicky možné, mohou být žádost i listiny zaslány prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, případně v listinné podobě. (3) Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. (4) Pověření obsahuje a) označení exekučního soudu, b) označení exekutora, c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, d) označení oprávněného a povinného, e) podpis a datum. (5) Pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům řízení. (6) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh odmítl nebo zamítl. Tímto pokynem je exekutor vázán.“. 51. § 44 zní: „§ 44 (1) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3 zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46 odst. 6. Orgánům pověřeným vedením evidence (rejstříků) právnických osob16), případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o povinného uvedeného v § 44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4, rozhodl-li exekutor o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje na nemovitost v jeho vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím. (2) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou. (3) Vyrozumění obsahuje a) označení exekučního soudu, b) označení exekutora, který vede exekuční řízení, c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno, d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, e) označení oprávněného a povinného, f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce, g) podpis a datum, h) poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 3 a 4, § 44a odst. 1, § 54, § 55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1. (4) Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a odst. 1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.“. 52. V § 44a odst. 1 větě první se slova „Po doručení usnesení nesmí povinný“ nahrazují slovy „Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění“. 53. V § 44a odst. 2 se slova „§ 49 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 7“. 54. V § 44a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo územní samosprávný celek“. 55. § 44b včetně nadpisu zní: „§ 44b Změna exekutora (1) Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede exekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme exekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Převzetí exekuce není rozhodnutím. (2) Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí. (3) Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány. (4) Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo b) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce. (5) Náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle odstavce 1 nese oprávněný.“. 56. V § 45 odstavec 2 zní: „(2) Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.“. 57. V § 45 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.“. 58. § 46 včetně poznámek pod čarou č. 16b a 31 zní: „§ 46 (1) Exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem. (2) Exekutor činí i bez návrhu úkony směřující k provedení exekuce. Exekutor vede exekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti, nákladů exekuce a nákladů oprávněného; tím bude exekuce provedena. Úkony a rozhodnutí exekutora a exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise, který vede exekutor v listinné nebo v elektronické podobě. (3) Exekutor je povinen vést exekuce v pořadí, v jakém mu byly doručeny exekuční návrhy. (4) Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Za vymožené plnění se považuje plnění získané provedením exekuce některým ze způsobů podle § 59 odst. 1, provedením exekuce podle odstavce 6 nebo hrazené na vymáhanou povinnost od uplynutí lhůty podle odstavce 6 a vydání exekučního příkazu do provedení exekuce podle tohoto exekučního příkazu. (5) Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění vést odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu31) u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice. Exekutor oznámí bez zbytečného odkladu ministerstvu a Komoře číslo tohoto účtu a peněžní ústav, u kterého je veden. (6) Exekutor zašle povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce16b) a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a odst. 1 a podle § 47 odst. 4. Jinak exekutor provede exekuci. (7) Je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno16c) nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést16d), exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci exekutor vydá výtěžek exekuce bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání výtěžku insolvenčnímu správci. (8) Po skončení exekuce podle odstavců 2 a 6 a § 55 zašle exekutor oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích vedou poznámku o probíhající exekuci anebo kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost; oznámení není rozhodnutím. V oznámení označí také exekuční příkazy, jejichž účinky skončením exekuce podle § 47 odst. 5 zanikly. Na žádost zašle toto oznámení neprodleně rovněž účastníkům řízení. Oznámení o skončení exekuce, která byla vedena zřízením exekutorského zástavního práva, podle odstavců 2 a 6, případně § 55, obsahuje rovněž potvrzení, že zajištěná pohledávka zanikla a že tudíž zaniklo i exekutorské zástavní právo. 16b) § 11 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů. 31) § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 59. V § 47 odst. 1 se slova „mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce“ nahrazují slovy „byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí“. 60. V § 47 odstavec 2 zní: „(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci provést před a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6, b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a), c) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí podle § 35b odst. 1 písm. h), d) právní mocí exekučního příkazu.“. 61. V § 48 písm. b) se slova „který je pověřen provedením exekuce“ nahrazují slovy „který vede exekuční řízení“. 62. V § 48 se na konci textu písmene d) doplňují slova „včetně rodného čísla povinného, lze-li je zjistit,“. 63. V § 49 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) označení nemovitosti, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, a označení zástavního věřitele, jde-li o provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva, i) sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, jde-li o exekuci pozastavením řidičského oprávnění.“. 64. V § 49 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení exekuce srážkami z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem údaj podle § 48 písm. e).“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 65. V § 49 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), peněžní ústav bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem čísla účtů a výši peněžních prostředků, na něž se vztahují zákazy podle § 304 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, a údaj podle § 48 písm. e).“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 66. V § 49 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů podle odstavců 2 a 3.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 67. V § 49 odst. 8 se slova „odstavci 4“ nahrazují slovy „odstavci 7“. 68. V § 51 úvodní část ustanovení zní: „Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká, jestliže“. 69. V § 51 písmeno d) zní: „d) došlo ke změně exekutora podle § 44b,“. 70. V § 51 se doplňuje písmeno e), které zní: „e) exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o exekutora, který povede spojená řízení.“. 71. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu se v exekučním řízení rozumí a) uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6, b) právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podaný ve lhůtě podle písmene a), a c) právní moc exekučního příkazu.“. 72. V § 54 odst. 1 větě první se slova „pověřeného exekutora“ nahrazují slovy „exekutora, který vede exekuci“. 73. V § 54 odst. 3 se slovo „provádění“ nahrazuje slovem „provedení“. 74. V § 54 odst. 6 se za slovo „soud“ vkládají slova „nebo exekutor“. 75. V § 55 odst. 1 se slova „pověřeného exekutora“ nahrazují slovy „exekutora, který vede exekuci“. 76. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Návrh na zastavení exekuce musí obsahovat vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1; to neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst. 6. Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 77. V § 55 odst. 4 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 78. V § 55c odstavec 3 zní: „(3) Odvolání není přípustné proti a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68 odst. 2 a 3), b) exekučnímu příkazu, c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.“. 79. V § 58 odst. 2 větě třetí se za slovo „příjmů“ vkládají slova „, správou nemovitosti, pozastavením řidičského oprávnění“. 80. V § 58 odst. 2 větě poslední se slova „prodejem podniku“ nahrazují slovy „postižením podniku“. 81. V § 59 odst. 1 písmeno d) zní: „d) postižením podniku,“. 82. V § 59 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) správou nemovitosti, g) pozastavením řidičského oprávnění.“. 83. V § 59a větách první a druhé se slova „návrhu na zahájení exekučního řízení“ nahrazují slovy „exekučního návrhu“. 84. V § 60, 65, 69, 71, 73 a v § 87 odst. 1 se slova „provádění exekuce“ nahrazují slovem „exekuci“. 85. § 65a se zrušuje. 86. V § 66 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Exekutor může i bez návrhu oprávněného zajistit movité věci, které sepsal, je-li to účelné a je-li zde obava z jejich poškození nebo ztráty.“. 87. V § 66 odst. 1 se slova „provádění exekuce“ nahrazují slovy „průběhu soupisu movitých věcí“. 88. V § 66 odst. 2 a v § 70 odst. 1 se slova „provedení exekuce“ nahrazují slovem „exekuci“. 89. V § 66 odstavec 4 zní: „(4) Nepostačuje-li k úhradě závazků podle § 336n odst. 1 občanského soudního řádu složená jistota, exekutor na základě vykonatelného usnesení podle § 336n odst. 2 občanského soudního řádu bez návrhu zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.“. 90. V § 68 odst. 3 větě druhé se slovo „provádění“ zrušuje. 91. V § 68 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle odstavce 1. (6) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle odstavce 1. (7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 1 vyškrtnuta ze soupisu nebo vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu předá navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle exekutora.“. 92. § 69a včetně nadpisu zní: „§ 69a Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech (1) Je-li to účelné, může exekutor na nemovitostech povinného zřídit k zajištění vymáhané pohledávky a nákladů oprávněného exekutorské zástavní právo. Ustanovení § 47 odst. 4 se nepoužije. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech. (3) Exekutorské zástavní právo k nemovitosti, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, vzniká doručením exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu. Exekutorské zástavní právo k nemovitosti, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, vzniká právní mocí exekučního příkazu. (4) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující den jeho vzniku; vzniklo-li několik exekutorských zástavních práv ve stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva. (5) Exekutorské zástavní právo zaniká rovněž právní mocí rozhodnutí, kterým soudní exekutor ruší exekuční příkaz, kterým zřídil exekutorské zástavní právo. Nezaniklo-li exekutorské zástavní právo dříve jiným způsobem, zaniká skončením exekuce.“. 93. V části první hlavě IV dílu 5 se v nadpisu slovo „prodejem“ nahrazuje slovem „postižením“. 94. V § 70 odst. 1 a v § 71 se slovo „prodejem“ nahrazuje slovem „postižením“. 95. V části první hlavě IV se za díl 5 vkládá nový díl 6, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 32 zní: „Díl 6 Exekuce pozastavením řidičského oprávnění § 71a (1) Exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě. (2) Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu32), oprávněnému a povinnému. Orgánu, který vede registr řidičů, nesmí být exekuční příkaz doručen dříve než povinnému. (3) Dnem doručení exekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje řidičské oprávnění udělené podle zvláštního právního předpisu32). Po dobu pozastavení řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční příkaz se povinnému doručuje do vlastních rukou. (4) Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění, a) prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění, nebo b) zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě. Zrušení exekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu32). 32) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní díl 6 se označuje jako díl 7. 96. V § 72 odst. 2 se slova „, který vydal usnesení o nařízení exekuce“ zrušují. 97. V § 72 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Uloženou pokutu vymůže exekutor bez návrhu v rámci exekučního řízení.“. 98. V § 74 odstavec 3 zní: „(3) Exekutor odmítne provedení požadovaného úkonu, jestliže a) tento úkon odporuje právnímu předpisu, b) exekutor, jeho zaměstnanec nebo osoba jim blízká jsou zúčastněni na věci, nebo c) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.“. 99. Za § 76a se vkládají nové § 76b a 76c, které znějí: „§ 76b (1) Nezná-li exekutor žadatele, musí mu být jeho totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li exekutor tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem. (2) Svědkem totožnosti nemůže být osoba, která není plně způsobilá k právním úkonům, nebo osoba, která nemůže číst nebo psát. Dále jím nemůže být osoba blízká žadateli a osoba, která je na věci zúčastněna, a pracovníci exekutora, který je žádán o úkony další činnosti. § 76c Je-li mateřštinou žadatele jiný než český jazyk, může exekutor přibrat tlumočníka. Jako tlumočníka nelze přibrat osobu žadateli blízkou nebo toho, kdo je na věci zúčastněn.“. 100. V § 77 se slova „Exekutor osvědčuje na žádost skutkové děje a stav věci, například splnění dluhu, stav“ nahrazují slovy „Exekutor na žádost sepíše exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje nebo stavu věci, například splnění dluhu, stavu“. 101. § 78 se zrušuje. 102. V § 79 odstavec 1 zní: „(1) Exekutorský zápis musí obsahovat a) místo, den, měsíc a rok jeho sepsání, b) jméno a příjmení exekutora a jeho sídlo, c) místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí, d) popis děje nebo stavu věci, e) otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.“. 103. V § 79 se odstavce 2 až 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 2. 104. § 80 až 85 se zrušují. 105. V § 87 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce.“. 106. V § 88 odstavec 2 zní: „(2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje a) označení exekučního soudu, b) označení exekutora, který vede exekuční řízení, c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, d) označení oprávněného a povinného včetně rodného čísla povinného, lze-li ho zjistit, e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, f) stanovení povinnosti k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení a odůvodnění, g) výši zaplacené zálohy a její vyúčtování, h) datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.“. 107. V § 90 odst. 1 se slovo „provádění“ nahrazuje slovem „vedení“. 108. V § 90 odstavec 2 zní: „(2) Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o vedení exekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuce. Smluvní odměna není nákladem exekuce. Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času.“. 109. § 102 a 103 znějí: „§ 102 (1) Ukončené spisy exekutora a ukončené spisy, které exekutor převzal podle § 15 odst. 5 (dále jen „ukončené spisy“), se ukládají a uschovávají v kanceláři exekutora. Po uložení spisů se na jejich evidenci vztahují právní předpisy platné pro uložení soudních spisů. (2) Ukončené spisy zůstávají po celou dobu výkonu exekutorského úřadu uložené v kanceláři exekutora. (3) Podrobnější úpravu manipulace se spisy, jejich úschovu, vedení registrů a dalších evidenčních pomůcek upraví kancelářský řád vydaný Komorou. (4) Výpisy, opisy a potvrzení z ukončených spisů vydává na písemnou žádost oprávněných orgánů a osob exekutor. O nahlížení do spisů a půjčování těchto spisů platí přiměřeně ustanovení hlavy osmé dílu prvního této části zákona. § 103 (1) Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu. (2) O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.“. 110. V části první hlavě VIII se díl 4 označuje jako díl 3. 111. § 104 se zrušuje. 112. V § 106 odst. 1 se slova „právních úkonů“ zrušují. 113. V § 109 odst. 1 se slovo „Brně“ nahrazuje slovem „Praze“. 114. V § 110 odst. 7 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,“. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena k) a l). 115. V § 110 odst. 8 se za slova „kancelářského řádu“ vkládají slova „, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10“ a slovo „předchozího“ se zrušuje. 116. V § 111 odst. 6 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy výběrové komise,“. Dosavadní písmena g) až o) se označují jako písmena h) až p). 117. V § 111 odst. 6 písm. j) se slova „a kancelářského řádu“ nahrazují slovy „, kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,“. 118. V § 111 odst. 6 se na konci textu písmene k) doplňují slova „, jakož i postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10“. 119. V § 113a odst. 1 se slova „7 členů a 3 náhradníky“ nahrazují slovy „9 členů a 5 náhradníků“. 120. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který včetně nadpisu zní: „§ 115a Výběrová komise (1) Výběrová komise má 6 členů; 2 členové jsou jmenováni z řad soudních exekutorů, 2 z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu, v jehož obvodu se nachází okresní soud, do jehož obvodu by měl být exekutor jmenován, a 2 na návrh ministra z řad zaměstnanců ministerstva. (2) Výběrová komise určí svého předsedu losem. (3) Rozhodnutí výběrové komise je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina jejích členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.“. 121. § 116 zní: „§ 116 (1) Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárný delikt nebo závažný kárný delikt (dále jen „kárné provinění“). Kárnou odpovědností exekutora podle odstavců 4 a 5 není dotčena kárná odpovědnost kandidáta nebo koncipienta a kárnou odpovědností kandidáta nebo koncipienta není dotčena kárná odpovědnost exekutora. (2) Kárným deliktem je a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora. (3) Závažným kárným deliktem je závažné a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora. (4) Za kárný delikt exekutora se považuje i a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora. (5) Za závažný kárný delikt exekutora se považuje i závažné a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora. (6) Exekutorovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření: a) písemné napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu do 2 500 000 Kč, d) odvolání z exekutorského úřadu. (7) Kandidátovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření: a) písemné napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu do 250 000 Kč, d) odvolání ze zastupování. (8) Koncipientovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření: a) písemné napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu do 50 000 Kč. (9) Za závažný kárný delikt lze exekutorovi uložit kárné opatření podle odstavce 6 písm. b) a d) a pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč, kandidátovi kárné opatření podle odstavce 7 písm. b) a d) a pokutu od 10 000 Kč do 500 000 Kč a koncipientovi kárné opatření podle odstavce 8 písm. b) a pokutu od 5 000 Kč do 100 000 Kč. (10) Za kárný delikt lze zároveň uložit písemné napomenutí i pokutu nebo veřejné napomenutí i pokutu. Za závažný kárný delikt lze zároveň uložit veřejné napomenutí i pokutu. Při ukládání kárného opatření se přihlédne k tomu, že exekutor, kandidát nebo koncipient se znovu dopustil kárného provinění, ačkoliv již byl pravomocně uznán vinným kárným proviněním. (11) Exekutorovi se uloží kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v exekutorském povolání. Kandidátovi se uloží kárné opatření odvolání ze zastupování, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího zastupování exekutora. (12) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován exekutorem. Kárné opatření veřejného napomenutí je povinen ten, komu bylo toto kárné opatření uloženo, uveřejnit na vlastní náklady v celostátním tisku do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí; toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí určí senát kárného soudu v rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí. (13) Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu, příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře. (14) Odpovědnost exekutora, kandidáta nebo koncipienta za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení. (15) Exekutor se zprostí odpovědnosti za kárný delikt podle odstavců 4 a 5, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 20a se zrušuje. 122. V § 117 odst. 2 písmeno e) zní: „e) předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora“. 123. V § 117 odstavec 3 zní: „(3) Kárná žaloba musí být podána do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.“. 124. V § 124 odst. 2 se slovo „patnáctým“ nahrazuje slovem „desátým“. 125. V části první hlava XII včetně nadpisů zní: „HLAVA XII SPRÁVNÍ DELIKTY § 124a Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský úřad, b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč. § 124b Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský úřad, b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč. § 124c Správní delikty Komory (1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že a) neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu s § 7 odst. 5, b) nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1, c) nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1 nebo 2, d) nevyškrtne exekutorského koncipienta ze seznamu koncipientů podle § 22 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22 odst. 2, e) nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo 3, f) nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo, g) neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16 odst. 1 a 2 nebo § 18, h) orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst. 2, i) prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115 odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkoušky v souladu se zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5, j) nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125, k) poruší rozhodnutí o nucené správě Komory, l) poruší § 8d odst. 3, nebo m) nenavrhne na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu přísedících kárného soudu podle § 112 odst. 1 písm. e). (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), i), j), k) nebo l), b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e), g), h) nebo m), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo f). § 124d Společná ustanovení o správních deliktech (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájí řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni ministerstvo. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.“. 126. V § 125 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „evidují“ vkládají slova „po uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6“. 127. V § 125 odst. 1 písmeno a) zní: „a) vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44,“. 128. V § 125 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Do centrální evidence exekucí se zapisuje rodné číslo povinného, bylo-li přiděleno. Tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se neuvádí ve výpisu podle odstavce 8.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 129. V § 125 odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 130. V § 125 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Komora vydá na žádost výpis z centrální evidence exekucí nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucí není zapsán. Výpis a potvrzení jsou veřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v centrální evidenci exekucí k okamžiku, který je na nich uveden.“. 131. V § 128 se věta druhá zrušuje. 132. V § 130 odst. 1 se slova „nařízení a provádění“ zrušují. 133. V § 130 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o nařízení výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také vedení exekuce podle tohoto zákona.“. 134. V § 130 odst. 3 se slovo „prováděnými“ nahrazuje slovem „vedenými“. 135. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 120/2001 Sb. Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora 380kB “. 136. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 120/2001 Sb. Vzor označení exekutorského úřadu 314kB “. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 33e, 44b, 46, § 49 odst. 1 písm. h), § 55c odst. 3, § 66 odst. 4 a § 69a zákona č. 120/2001 Sb., které se použijí ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Do doby uvedené v § 27 odst. 3 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává i doba, po kterou zaměstnanec soudu vykonával činnost vykonavatele. 3. Okresní soud, který podle § 103 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vedl exekutorský archiv, odevzdá do 3 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona Komoře razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, které uchovává. Ukončené spisy, které uchovává, odevzdá okresní soud exekutorovi, který je nástupcem exekutora, jenž ukončené spisy vedl. Byla-li do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podána písemná žádost o výpis, opis nebo potvrzení z ukončeného spisu, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. 4. Exekutorské zápisy podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou exekučním titulem i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ustanovení § 116 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije, došlo-li ke splnění podmínek v něm uvedených zcela nebo částečně do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Bylo-li rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o vyhlášení výběrového řízení uveřejněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na toto výběrové řízení dosavadní právní předpisy. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním Čl. V Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 361/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 172/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 68c odst. 1 se slova „nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu.8)“ nahrazují slovy „podle občanského soudního řádu.“. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. 2. V § 68c odst. 2 se slova „zvláštním právním předpisem8)“ nahrazují slovy „občanským soudním řádem“. 3. V § 68c odst. 2 a 4 se slova „nebo exekuci“ zrušují. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ČTVRTÁ Změna obchodního zákoníku Čl. VII Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 38i odst. 1 písmeno o) zní: „o) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, postižením podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí, vyrozumění o zahájení exekuce, exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, na postižení podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením,“. 2. V § 61 odst. 2 větě první se za slovo „podílu“ vkládají slova „nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí“. 3. V § 88 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: „f) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu22) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu, 22) § 46 odst. 6 exekučního řádu.“. 4. V § 102 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 5. V § 102 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Prohlášením konkursu na majetek komanditisty nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl komanditisty převoditelný, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu22) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu zaniká jeho účast ve společnosti.“. 6. V § 102 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Společnost informuje bez zbytečného odkladu společníky, že jí byla doručena dražební vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí postižením podílu komanditisty a že tato dražební vyhláška je k nahlédnutí v sídle společnosti. Společnost zašle společníkovi, který o to požádá, opis dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu uvedenou v žádosti.“. 7. V § 148 odstavec 2 zní: „(2) Stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem má a) prohlášení konkursu na majetek společníka, b) zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, c) doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekuci, nebo d) pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu, nebo právní moc exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu22) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu, není-li obchodní podíl převoditelný.“. 8. V § 148 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Společnost informuje bez zbytečného odkladu společníky způsobem stanoveným pro svolání valné hromady, že jí byla doručena dražební vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí postižením obchodního podílu a že tato dražební vyhláška je k nahlédnutí v sídle společnosti. Společnost zašle společníkovi, který o to požádá, opis dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu uvedenou v žádosti. Udělením příklepu v řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekuci postižením obchodního podílu společníka ve společnosti se vydražitel stává společníkem namísto toho, jehož obchodní podíl byl vydražen.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 9. V § 231 odst. 1 se slova „pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce“ nahrazují slovy „doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu22) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu“. 10. V § 231 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Družstvo informuje bez zbytečného odkladu členy písemným oznámením v sídle družstva a v bytovém domě ve vlastnictví družstva, v němž se nachází byt, k němuž má povinný nájemní právo související s podílem, který je předmětem výkonu rozhodnutí, že mu byla doručena dražební vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností a že tato dražební vyhláška je k nahlédnutí v sídle družstva. Družstvo zašle členovi, který o to požádá, opis dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu uvedenou v žádosti.“. 11. V § 679 odst. 1 písm. f) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Ustanovení § 38i odst. 1 písm. o), § 61 odst. 2, § 88 odst. 1 písm. f), § 102 odst. 1 a 2, § 148 odst. 2 a § 231 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí v souvislosti s řízením o výkonu rozhodnutí nebo exekučním řízením vedeným podle části první čl. II a části druhé čl. IV bodu 1. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. IX Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno soudním exekutorem, rozhoduje odvolací soud. Ve věcech poplatků za řízení před dovolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno soudním exekutorem, rozhoduje dovolací soud.“. 2. V § 10 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Změní-li soud k odvolání dražitele usnesení o příklepu nebo k odvolání předražitele proti rozhodnutí o předražku, soud dražiteli vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10. 3. V § 11 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena j) až l). 4. V příloze zákona v položce 2 bod 1 zní: „1. Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění a) do částky 10 000 Kč včetně 400 Kč b) v částce vyšší než 10 000 do 20 000 Kč včetně 800 Kč c) v částce vyšší než 20 000 Kč 4 % z této částky“. 5. V příloze zákona v položce 21 bod 1 zní: „1. Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, a) je-li vymáháno peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně 1 000 Kč b) je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč včetně 5 % z této částky c) je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 40 000 000 Kč 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává d) jde-li o výkon rozhodnutí vyklizením 3 000 Kč e) v ostatních případech 2 000 Kč“. 6. V příloze zákona se v položce 22 bodu 10 za slova „jmění manželů“ vkládají slova „a o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví“. 7. V příloze zákona se v položce 22 bodu 11 slova „o vypořádání společného jmění manželů, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,“ zrušují. 8. V příloze zákona se v položce 22 za dosavadní bod 11 vkládá nový bod 12, který zní: „12. Za odvolání dražitele proti usnesení o příklepu a za odvolání navrhovatele předražku proti usnesení o předražku a) do částky 250 000 Kč 5 000 Kč b) v částce vyšší než 250 000 Kč 2 % z této částky nejvýše 100 000 Kč“. Dosavadní body 12 a 13 se označují jako body 13 a 14. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o bankách Čl. X V § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „, a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu“. ČÁST DEVÁTÁ Změna notářského řádu Čl. XIV Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 71a odst. 1 a 2 se slovo „(exekuce)“ nahrazuje slovy „(vedena exekuce)“. 2. V § 71b odst. 1 se slovo „(exekuce)“ nahrazuje slovy „(vedena exekuce)“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona č. 82/1998 Sb. Čl. XV Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 a 2 se za slova „soudního exekutora“ vkládají slova „, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát,“. 2. V § 8 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, nebo návrh na zastavení exekuce“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o Veřejném ochránci práv Čl. XVI V § 22 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 381/2005 Sb. a zákona č. 303/2011 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ochránce může navrhnout přísedící k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů podle zvláštního právního předpisu.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. XIX Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb. a zákona č. 193/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 82 odst. 1 písm. f) se za slovo „vozidel,“ vkládají slova „, není povinným v exekuci pozastavením řidičského oprávnění“. 2. V § 113 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno e), které zní: „e) pozastaveno řidičské oprávnění v řízení podle exekučního řádu.“. 3. V § 114 odst. 1 se za slova „§ 95“ doplňují slova „nebo zanikl-li účinek exekučního příkazu v exekuci pozastavením řidičského oprávnění“. 4. V § 114 odst. 1 se slova „a c)“ nahrazují slovy „, c) a e)“. 5. V § 114 odst. 1 se za slova „právní moci,“ vkládají slova „po doručení oznámení o zrušení exekučního příkazu nebo o skončení exekuce pozastavením řidičského oprávnění“. 6. V § 119 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno s), které zní: „s) údaje o exekučním příkazu v exekuci pozastavením řidičského oprávnění doručeném správci registru řidičů.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona č. 119/2001 Sb. Čl. XX Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za slova „orgánem veřejné správy“ vkládají slova „nebo zahájenými u soudního exekutora“. 2. V § 2 písm. a) se slova „nařizovaná soudem a prováděná“ nahrazují slovem „vedená“. 3. V § 2 písm. e) se slova „nebo nařídil exekuci“ nahrazují slovy „, vydání vyrozumění o zahájení exekuce“. 4. V § 14 odstavec 5 zní: „(5) Účinky dalších nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazů v rozsahu týkající se vydražené nemovitosti zanikají, nejde-li o rozhodnutí, kterým bylo zřízeno zástavní právo, jestliže a) usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nabylo právní moci a b) vydražitel doplatil nejvyšší podání nebo doplatil částku nejvyššího předražku, a to ke dni skutečnosti, která nastala později.“. 5. V § 15 větě druhé se slovo „Pořadí“ nahrazuje slovy „Skupina a pořadí“. 6. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) V rozvrhu uspokojí orgán, který provádí exekuci, i účelně vynaložené výdaje jiného orgánu, který postihl tutéž nemovitost exekucí přerušenou podle § 14. Hotové výdaje podle věty první se uspokojují ve stejné skupině, v níž je uspokojována pohledávka oprávněného v přerušené exekuci, a lze je uspokojit pouze tehdy, dojde-li k uspokojení pohledávky tohoto oprávněného.“. 7. Za § 15 se vkládají nové § 15a a 15b, které včetně nadpisu znějí: „§ 15a (1) Neučiní-li orgán, který exekuci provádí, i přes výzvu oprávněného z přerušené exekuce bezdůvodně po dobu delší než 3 měsíce úkon směřující k dražbě nemovitosti, může se oprávněný z přerušené exekuce domáhat toho, aby byla prováděna exekuce, jejíž nařízení navrhl. (2) Usnesení podle odstavce 1 vydá soud, v jehož obvodu je nemovitost. Účastníky řízení jsou navrhovatel a účastníci exekuce, která je prováděna. Právo podat odvolání má také orgán, jehož exekuce je prováděna, a orgán, který má v provádění pokračovat. Těmto orgánům soud doručí usnesení do vlastních rukou. Právní mocí usnesení podle odstavce 1 se přerušuje původně prováděná exekuce. (3) Orgán, který provádí exekuci, může po výzvě podle odstavce 1 tuto exekuci přerušit. Rozhodnutí se doručí oprávněnému, který podal výzvu, a orgánu, který prováděl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena na návrh tohoto oprávněného. Po právní moci rozhodnutí o přerušení exekuce podle věty první pokračuje v provádění exekuce orgán, který vedl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena na návrh oprávněného, jenž podal výzvu. (4) Rozhodl-li orgán, který provádí exekuci, o přerušení této exekuce podle odstavce 3 věty první po podání návrhu oprávněného z exekuce přerušené podle § 14 odst. 1 na provádění exekuce, jejíž nařízení navrhl, soud řízení podle odstavce 2 zastaví. § 15b Správa nemovitosti (1) Ustanovení § 14 platí obdobně při exekucích správou nemovitosti souběžně postihujících stejnou nemovitost. (2) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení přerušeno, má postavení dalšího oprávněného v prováděné exekuci, pokud se přihlásí, a to dnem, kdy takový návrh došel.“. 8. V § 16a odst. 2 písm. a) se slovo „nemovitostí“ nahrazuje slovem „podniku“. Čl. XXI Přechodné ustanovení Ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 119/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů Čl. XXII Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 314/2008 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. a) se slova „kárné provinění1)“ nahrazují slovy „kárné provinění1), případně kárný delikt nebo závažný kárný delikt9) (dále jen „kárné provinění“)“. Poznámky pod čarou č. 1 a 9 znějí: „1) § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 4b odst. 1 větě třetí se za slovo „třetí“ vkládají slova „a čtvrté“. 3. V § 4b odst. 1 větě čtvrté se slova „jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců“ nahrazují slovy „jedna osoba navržená Veřejným ochráncem práv“. 4. V § 4b odst. 4 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami „Pro přísedícího, který je advokátem, platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá přiměřeně. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, může Veřejný ochránce práv navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů 5 přísedících; pro tyto přísedící platí § 4 odst. 4 věty třetí a čtvrtá přiměřeně. Navržené advokáty a osoby navržené Veřejným ochráncem práv zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících.“. 5. V § 4b odst. 5 se slova „jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů“ nahrazují slovy „jedna osoba navržená Veřejným ochráncem práv“. Čl. XXIII Přechodné ustanovení Veřejný ochránce práv může navrhnout přísedící podle § 4b odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna soudního řádu správního Čl. XXIV V § 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 159/2006, zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb. a zákona č. 303/2011 Sb., se v odstavci 3 za slovo „důchody1a)“ vkládají slova „a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi“ a za slovo „bydliště“ se vkládají slova „nebo sídlo“. Čl. XXV Přechodná ustanovení 1. Věci správního soudnictví ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi, v nichž byla dána místní příslušnost Městského soudu v Praze a v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona, převezmou a dokončí krajské soudy místně příslušné podle § 7 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění tohoto zákona; to neplatí, je-li Městský soud v Praze místně příslušným soudem i podle § 7 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění tohoto zákona. 2. V případech, kdy Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a věc mu vrátil k dalšímu řízení, dokončí toto řízení Městský soud v Praze, který vydal zrušené rozhodnutí. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o veřejných výzkumných institucích Čl. XXVI V § 6 odst. 3 písm. r) zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., se slovo „nařízení“ nahrazuje slovy „doručení vyrozumění o zahájení“. Čl. XXVII Přechodné ustanovení Ustanovení § 6 odst. 3 písm. r) zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna insolvenčního zákona Čl. XXVIII Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 109 odst. 1 písmeno c) zní: „c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží.“. 2. V § 267 odst. 1 větě první se za slovo „nařídit“ vkládají slova „nebo zahájit“. 3. V § 267 odst. 1 větě druhé a § 267 odst. 2 větě druhé se slovo „exekuce“ nahrazuje slovy „exekuční návrh“. 4. V § 267 odst. 2 větě první se za slovo „provést“ vkládají slova „nebo vést“. 5. V § 285 odst. 1 písmeno a) zní: „a) účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, účinky doručení vyrozumění o zahájení exekuce a účinky vydaných exekučních příkazů,“. 6. V § 411 odst. 1 se za slovo „exekuce“ vkládají slova „nebo zahájení exekuce“. Čl. XXIX Přechodné ustanovení Ustanovení § 285 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XXX Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 169/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 97 odst. 1 se za větu první vkládají věty „Je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky73) nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena74). Pokud zaměstnavatel již předal okresní správě sociálního zabezpečení údaje potřebné pro výpočet dávek a důvod pro poskytování dávky nemocenského pojištění nadále trvá, je povinen předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bez zbytečného odkladu.“. Poznámky pod čarou č. 73 a 74 znějí: „73) § 278 občanského soudního řádu. 74) § 293 odst. 4 a 5 občanského soudního řádu.“. 2. V § 97 odst. 2 se slova „a druhé“ nahrazují slovy „až čtvrté“. 3. V § 109 odst. 6 závěrečné části ustanovení se slovo „druhá“ nahrazuje slovem „čtvrtá“. 4. V § 116 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) končí-li výplata dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn výkon rozhodnutí srážkami, prováděná okresní správou sociálního zabezpečení a zaměstnání u plátce mzdy, u něhož byl zaměstnanec zaměstnán před výplatou dávky nemocenského pojištění, nadále trvá, bez zbytečného odkladu výši dosud provedených srážek a údaj o tom, jaká část základní částky73) nemá být zaměstnavatelem srážena74); byl-li nařízen výkon rozhodnutí srážkami v době, kdy okresní správa sociálního zabezpečení vyplácela dávku nemocenského pojištění, předá po skončení výplaty dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn výkon rozhodnutí srážkami, bez zbytečného odkladu zaměstnavateli též kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.“. 5. V § 131 odst. 1 a v § 136 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo šesté“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákoníku práce Čl. XXXI V § 147 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se za slovo „nařízených“ vkládají slova „nebo vedených“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona č. 121/2008 Sb. Čl. XXXII Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 183/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno j). 2. V § 11 písm. e) se slova „exekutorský zápis nebo“ zrušují. 3. V § 11 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) rozhodování o zastavení a odkladu exekuce, je-li třeba nařídit jednání, a rozhodování o vyloučení soudního exekutora,“. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k). Čl. XXXIII Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 121/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1. 2. Bude-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona exekučním titulem exekutorský zápis podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemůže vyšší soudní úředník rozhodnout o nařízení výkonu rozhodnutí k vymožení peněžitého plnění ani o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ ÚČINNOST Čl. XXXIV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení části šestnácté, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ustanovení části druhé čl. III bodu 64, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2013, a ustanovení části první čl. I bodu 78 a části druhé čl. III bodu 65, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2015. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Sdělení Národního bezpečnostního úřadu č. 395/2012 Sb.	Sdělení Národního bezpečnostního úřadu č. 395/2012 Sb. Sdělení Národního bezpečnostního úřadu o vyhlášení převodních tabulek stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána Vyhlášeno 23. 11. 2012, částka 144/2012 395 SDĚLENÍ Národního bezpečnostního úřadu ze dne 14. listopadu 2012 o vyhlášení převodních tabulek stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána Národní bezpečnostní úřad podle § 23 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje následující převodní tabulky stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána: Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací PŘÍSNĚ TAJNÉ\| STROGO TAJNO ---\|--- TAJNÉ\| TAJNO DŮVĚRNÉ\| POVJERLJIVO VYHRAZENÉ\| INTERNO Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o vzájemné ochraně utajovaných informací PŘÍSNĚ TAJNÉ\| VRLO TAJNO\| TOP SECRET ---\|---\|--- TAJNÉ\| TAJNO\| SECRET DŮVĚRNÉ\| POVJERLJIVO\| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ\| OGRANIČENO\| RESTRICTED Smlouva mezi Českou republikou a Španělským královstvím o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací PŘÍSNĚ TAJNÉ\| SECRETO ---\|--- TAJNÉ\| RESERVADO DŮVĚRNÉ\| CONFIDENCIAL VYHRAZENÉ\| DIFUSIÓN LIMITADA Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací PŘÍSNĚ TAJNÉ\| VRLO TAJNO\| TOP SECRET ---\|---\|--- TAJNÉ\| TAJNO\| SECRET DŮVĚRNÉ\| POVJERLJIVO\| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ\| INTERNO\| RESTRICTED Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o vzájemné ochraně vyměněných utajovaných informací PŘÍSNĚ TAJNÉ\| STRICT SECRET DE IMPORTANŢĂ DEOSEBITĂ\| TOP SECRET ---\|---\|--- TAJNÉ\| STRICT SECRET\| SECRET DŮVĚRNÉ\| SECRET\| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ\| SECRET DE SERVICIU\| RESTRICTED Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací PŘÍSNĚ TAJNÉ\| ΑΚΡΩΣ ΑΠΟΡΡΗΤΟ\| TOP SECRET ---\|---\|--- TAJNÉ\| ΑΠΟΡΡΗΤΟ\| SECRET DŮVĚRNÉ\| ΕΜΠΙΣΤΕΥΤΙΚΟ\| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ\| ΠΕΡΙΟΡΙΣΜΕΝΗΣ ΧΡΗΣΗΣ\| RESTRICTED Smlouva mezi vládou České republiky a Radou ministrů Albánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací PŘÍSNĚ TAJNÉ\| TEPËR SEKRET\| TOP SECRET ---\|---\|--- TAJNÉ\| SEKRET\| SECRET DŮVĚRNÉ\| KONFIDENCIAL\| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ\| I KUFIZUAR\| RESTRICTED Bezpečnostní smlouva mezi vládou České republiky a vládou Řecké republiky o vzájemné ochraně vyměněných utajovaných informací PŘÍSNĚ TAJNÉ\| ΑΚΡΩΣ ΑΠΟΡΡΗΤΟ\| TOP SECRET ---\|---\|--- TAJNÉ\| ΑΠΟΡΡΗΤΟ\| SECRET DŮVĚRNÉ\| ΕΜΠΙΣΤΕΥΤΙΚΟ\| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ\| ΠΕΡΙΟΡΙΣΜΕΝΗΣ ΧΡΗΣΗΣ\| RESTRICTED Ředitel: Ing. Navrátil v. r.
Vyhláška č. 394/2012 Sb.	Vyhláška č. 394/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění vyhlášky č. 542/2002 Sb. Vyhlášeno 23. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 144/2012 * Čl. I - Vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění vyhlášky č. 542/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 394 VYHLÁŠKA ze dne 13. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění vyhlášky č. 542/2002 Sb. Správa státních hmotných rezerv stanoví podle § 29 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění vyhlášky č. 542/2002 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2 až 5 a 18 zní: „§ 1 Postup zpracování plánu nezbytných dodávek [K § 29 písm. c) zákona] (1) Správní úřad18) na základě požadavků vyplývajících z postupů pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení krizových plánů2) zpracuje seznam nezbytných dodávek pro svůj správní obvod nebo pro okruh svěřené působnosti. Zpracovatel plánu nezbytných dodávek sestaví přehled dostupných dodavatelů nezbytných dodávek ve svém správním obvodu a zahrne do něj všechny zjištěné dodavatele nezbytné dodávky; neomezuje se přitom svojí potřebou vyplývající z krizových plánů. (2) Správní úřad si vyžádá z obchodního nebo živnostenského rejstříku3) údaje o možných dodavatelích nezbytných dodávek; pokud údaj není v příslušném rejstříku uveden, vyžádá si ho podle zvláštního právního předpisu4). (3) Správní úřad vyžaduje postupem podle zvláštního právního předpisu5) od dodavatelů nezbytných dodávek údaje pro zpracování svého plánu nezbytných dodávek. (4) Nemůže-li krajský úřad zčásti nebo zcela zajistit požadovanou nezbytnou dodávku od dodavatele ve svém správním obvodu, postupuje podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona. V požadavku na její zajištění, kromě údajů podle § 2 odst. 2 písm. a), uvede požadované technické parametry, konkrétní použití požadované nezbytné dodávky a důsledky jejího nezajištění. Věcně příslušný ústřední správní úřad posoudí tyto požadavky a prověří možnosti jejich zajištění na celém území státu. V případě, že nenalezne dodavatele, nebo požadavky nemůže zabezpečit v dostatečném rozsahu, postupuje podle § 3. O svém rozhodnutí informuje krajský úřad, který požadavek uplatnil. (5) Správní úřad posoudí, zda nezbytnou dodávku zajistí ještě před vyhlášením krizového stavu uzavřením příslušné smlouvy s jejím dodavatelem, například tehdy, bude-li jejím odběratelem. (6) Správní úřad průběžně aktualizuje plán nezbytných dodávek na základě změn v uplatněných požadavcích a podle možností zajištění nezbytných dodávek ve svém správním obvodu nebo v okruhu svěřené působnosti. 18) § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 76/2012 Sb. 2) § 15 odst. 3 písm. e) nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 431/2010 Sb. 3) § 27 až 34 obchodního zákoníku. § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb. 4) § 9 odst. 2 písm. f), § 10 odst. 1 písm. k) a § 15 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 5) § 10 odst. 1 písm. k) a § 15 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.“. 2. § 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10 zní: „§ 2 Obsah plánu nezbytných dodávek [K § 29 písm. c) zákona] (1) Plán nezbytných dodávek vždy obsahuje seznam požadovaných nezbytných dodávek, seznam nezajištěných nezbytných dodávek a přehled dodavatelů nezbytných dodávek. (2) Seznam požadovaných nezbytných dodávek vždy obsahuje a) přehled nezbytných dodávek s uvedením 1. názvu nezbytné dodávky, 2. číselného označení nezbytné dodávky podle číselníku nezbytných dodávek, 3. požadovaného množství s uvedením měrné jednotky, 4. názvu úřadu v případě, že nezbytná dodávka byla uplatněna jiným správním úřadem, b) přehled dodavatelů každé nezbytné dodávky s uvedením 1. obchodní firmy a bydliště, sídla, místa podnikání nebo sídla organizační složky podniku u podnikajících fyzických osob zapsaných do obchodního rejstříku, 2. obchodní firmy a sídla, místa podnikání nebo sídla organizační složky podniku u právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku, 3. jména, příjmení a bydliště podnikajících fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, 4. názvu a sídla nebo sídla organizační složky podniku právnických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, 5. identifikačního čísla u podnikajících fyzických a právnických osob, 6. údaje o nejvyšší možnosti dodavatele nezbytné dodávky dodávat předmět nezbytné dodávky v určeném, v plánu uvedeném časovém období. (3) Přehled dodavatelů nezbytných dodávek obsahuje údaje o všech zjištěných dodavatelích nezbytných dodávek a kromě údajů uvedených v odstavci 2 písm. b) obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení osob, které jsou statutárními orgány nebo jejich členy u dodavatele nezbytné dodávky, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance nebo jiné osoby oprávněné jednat za dodavatele nezbytné dodávky v souvislosti s vyřizováním záležitostí nezbytné dodávky, včetně všech možností telekomunikačního spojení s ním v pracovní době, době nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, v době pracovního volna a pracovního klidu10). (4) Seznam nezajištěných nezbytných dodávek zahrnuje informace o nezajištěných nezbytných dodávkách v rozsahu podle odstavce 2 písm. a) a o způsobu jejich řešení. (5) Pokud je zpracovatelem plánu nezbytných dodávek ústřední správní úřad, uvede v seznamu požadovaných nezbytných dodávek kromě vlastních požadavků i všechny nezbytné dodávky pro daný okruh svěřené působnosti uplatněné ostatními správními úřady a přehled dodavatelů pro jejich zajištění podle odstavce 2 písm. b). (6) Pokud je zpracovatelem plánu nezbytných dodávek krajský úřad, uvede v seznamu požadovaných nezbytných dodávek kromě vlastních požadavků i nezbytné dodávky obcí s rozšířenou působností svého správního obvodu, které předem posoudí z hlediska jejich účelnosti. O zahrnutí požadovaných nezbytných dodávek do plánu nezbytných dodávek kraje a o způsobu jejich zajištění informuje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. (7) Ústřední správní úřad zapracuje do svého plánu nezbytných dodávek také seznam položek pohotovostních zásob vytvořených na základě jeho návrhu, v němž uvede jejich druh, množství a rozmístění. (8) Správní úřad může do plánu nezbytných dodávek zahrnout i další údaje, které mu po vyhlášení krizových stavů umožní zabezpečit nezbytnou dodávku. 10) Například § 90 až 92 zákoníku práce.“. Poznámky pod čarou č. 6 až 9 a 11 se zrušují. 3. V § 3 odst. 1 se slovo „Odborně“ nahrazuje slovem „Věcně“, slovo „provede“ se nahrazuje slovy „v návaznosti na“, slovo „a“ se nahrazuje slovem „uplatní“, slovo „případě“ se nahrazuje slovem „rozsahu“, slovo „uplatní“ se zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností“. 4. V § 3 odst. 2 se slovo „Návrh“ nahrazuje slovem „Požadavek“. 5. V § 3 odst. 2 písm. b) bodě 1 a § 8 odst. 1 písm. d) bodě 3 se slova „Standardní klasifikace produkce“ nahrazují slovy „Klasifikace produkce (CZ-CPA)“. 6. V § 3 odst. 2 písmeno c) zní: „c) v případech, kdy zachování požadované jakosti pohotovostních zásob po dobu skladování vyžaduje jejich obměnu, také stanovení způsobu a intervalu této obměny s kalkulací nákladů, které si vyžádá jedna obměna,“. 7. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Věcně příslušný ústřední správní úřad současně s požadavkem na vytvoření pohotovostních zásob předloží k dalšímu projednání návrh ochraňování pohotovostních zásob, v němž uvede a) místo ochraňování, b) osobu, která je ochotna a schopna ochraňování zajistit, c) předpokládanou výši nákladů, které si vyžádá ochraňování za jeden kalendářní rok.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 8. V § 3 odst. 4 a § 12 odst. 1 se slovo „odborně“ nahrazuje slovem „věcně“. 9. V § 3 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Požadavek na uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností obsahuje a) předmět nezbytné dodávky a zdůvodnění potřeby uchování výrobních schopností, b) obchodní firmu, c) sídlo právnické osoby nebo místo podnikání fyzické osoby, d) identifikační číslo, e) jméno, popřípadě jména, a příjmení osob, které jsou statutárními orgány nebo jejich členy, f) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance nebo jiné osoby oprávněné jednat za dodavatele nezbytné dodávky v souvislosti s vyřizováním nezbytné dodávky a údaje o všech možnostech telekomunikačního spojení s ním v pracovní době, v době nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, g) přehled výrobně technologických zařízení a dokumentace splňujících požadavek § 2 odst. 1 písm. i) zákona, h) kalkulaci průměrných ročních nákladů spojených s uchováním výrobních schopností. (6) Věcně příslušný ústřední správní úřad může v požadavcích uvést další údaje, které považuje za důležité. (7) Požadavek na vytvoření pohotovostních zásob nebo na uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností uplatní věcně příslušný ústřední správní úřad u Správy státních hmotných rezerv.“. 10. V § 8 odst. 1 písm. d) bodě 3 se za slovo „rezervy“ vkládá slovo „s“. 11. V § 11 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Správa státních hmotných rezerv informuje objednatele mobilizační dodávky o realizaci požadavku na přípravu ve prospěch dodavatele mobilizační dodávky, který byl předložen postupem podle odstavce 3.“. 12. V § 12 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) do informačního systému pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy, nejvýše však v rozsahu uvedeném v § 5 a 8.“. 13. V § 13 odst. 1 písm. d) se slova „skutečností podle zvláštního právního předpisu17)“ nahrazují slovy „informací podle zvláštního právního předpisu17)“. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. V § 13 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 15. V § 14 odst. 1 se slova „se jmenováním písemně souhlasí“ nahrazují slovy „podal za tím účelem objednateli písemnou žádost nebo se jmenováním vyslovil písemný souhlas. Žádost nebo souhlas dodavatele o jmenování subjektem hospodářské mobilizace přiloží objednatel k návrhu jako jeho součást“. 16. V § 14 odstavec 4 zní: „(4) K návrhu na jmenování subjektu hospodářské mobilizace objednatel mobilizační dodávky připojí výpis z obchodního rejstříku nebo oprávnění k podnikání navrhovaného subjektu, který nebude starší 3 měsíců.“. 17. V § 14 odst. 5 písm. a) se slova „trvalý pobyt“ nahrazují slovem „bydliště“. 18. V § 14 odst. 5 písm. b) se slova „a přiloží písemné vyjádření subjektu hospodářské mobilizace, zda s odvoláním souhlasí“ zrušují. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda: Ing. Páleník, MBA, v. r.
Vyhláška č. 393/2012 Sb.	Vyhláška č. 393/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 11. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2013, částka 144/2012 * Čl. I - V příloze č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb., se slova „kormorán velký - Phalacrocorax carbo“ zrušují. * Čl. II Aktuální znění od 1. 4. 2013 393 VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. m) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.: Čl. I V příloze č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb., se slova „kormorán velký - Phalacrocorax carbo“ zrušují. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2013. Ministr: Mgr. Chalupa v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 391/2012 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 391/2012 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, přijatému Parlamentem dne 6. září 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 17. září 2012 Vyhlášeno 23. 11. 2012, částka 144/2012 391 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 7. listopadu 2012 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, přijatém Parlamentem dne 6. září 2012 a vráceném prezidentem republiky dne 17. září 2012. Němcová v. r.
Zákon č. 390/2012 Sb.	Zákon č. 390/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 23. 11. 2012, datum účinnosti 8. 12. 2012, částka 144/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního zákoníku * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 390 ZÁKON ze dne 6. září 2012, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního zákoníku Čl. I Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 193/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 55 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 nebo 2 lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit jiným trestem.“. 2. Za § 57 se vkládá nový § 57a, který včetně nadpisu zní: „§ 57a Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení Soud může po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody přeměnit odsouzenému za přečin zbytek trestu v trest domácího vězení, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení se každý den nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody počítá za jeden den trestu domácího vězení; nejvyšší výměrou trestu domácího vězení stanovenou v § 60 odst. 1 soud není vázán.“. 3. V § 65 odst. 2 písm. a) se slova „a pro případ, že by výkon tohoto trestu byl zmařen, stanovit náhradní trest odnětí svobody, který nesmí být přísnější nežli trest, který by pachateli hrozil v případě přeměny trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody;“ nahrazují čárkou a slovo „nebo“ se zrušuje. 4. V § 65 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) v peněžitý trest a pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl tento trest vykonán, stanovit náhradní trest odnětí svobody, který nesmí být přísnější nežli trest, který by pachateli hrozil v případě přeměny trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody, nebo“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 5. V § 69 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Jestliže pachatel ve stanovené lhůtě nevykoná peněžitý trest, může jej soud přeměnit a) za podmínek § 60 odst. 1 v trest domácího vězení, nebo b) v trest obecně prospěšných prací. (3) Jestliže pachatel v době od přeměny peněžitého trestu v trest domácího vězení nebo trest obecně prospěšných prací do skončení výkonu tohoto trestu nevede řádný život, vyhýbá se nástupu jeho výkonu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky jeho výkonu, jinak maří jeho výkon nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, soud jej přemění v náhradní trest odnětí svobody uložený podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 6. V § 88 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a a) odsouzený vykonal alespoň polovinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, nebo b) odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody. (2) Jestliže odsouzený za přečin prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba, může ho soud podmíněně propustit na svobodu i předtím, než vykonal část trestu odnětí svobody vyžadovanou pro podmíněné propuštění podle odstavce 1. Soud nevyhoví návrhu ředitele věznice na podmíněné propuštění odsouzeného na svobodu, jen je-li zjevné, že by odsouzený po propuštění na svobodu nevedl řádný život.“. 7. V § 88 odst. 3 věta první zní: „Soud při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného za zločin přihlédne také k tomu, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu a zda částečně nebo zcela nahradil či jinak odčinil škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činem nebo zda vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem.“. 8. V § 89 odst. 2 větě druhé se slovo „uloží“ nahrazuje slovy „může uložit“. 9. V § 91 odstavec 1 zní: „(1) Jestliže podmíněně propuštěný nebo odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se zbytek trestu vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné propuštění nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k rozhodnutí o tom, že se zbytek trestu vykoná, a a) stanovit nad odsouzeným dosud neuložený dohled, b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 89 odst. 1 nebo § 90 odst. 2, nebo c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.“. 10. V § 196 odst. 1 se slova „dvě léta“ nahrazují slovy „jeden rok“. 11. V § 196 odst. 2 se slova „na šest měsíců až tři léta“ nahrazují slovy „až na dvě léta“. 12. V § 196 odstavec 3 zní: „(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze.“. 13. Za § 196 se vkládá nový § 196a, který včetně nadpisu zní: „§ 196a Zvláštní ustanovení o trestání Pachateli trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196) může soud uložit jako přiměřené omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 i přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel. Toto přiměřené omezení soud uloží zejména tehdy, je-li důvodná obava, že povinnost uhradit dlužné výživné bude mařena nebo ztěžována.“. 14. V § 337 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „tři léta“ nahrazují slovy „dvě léta“. 15. V § 358 odstavec 1 zní: „(1) Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že napadne jiného, hanobí hrob, historickou nebo kulturní památku, anebo hrubým způsobem ruší přípravu, průběh nebo zakončení organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo obřadu lidí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. II Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 125 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ukládá-li soud nepodmíněný trest za trestný čin uvedený v § 55 odst. 2 trestního zákoníku, vyloží, jakými úvahami byl veden při tomto rozhodnutí a proč nebylo možno uložit trest přímo nespojený s odnětím svobody.“. 2. V § 228 odst. 4 větě první se za slovo „obžalovaného“ vkládají slova „za zločin“. 3. V 314e odst. 5 se věta poslední zrušuje. 4. V § 331 odst. 1 se za slova „o konání veřejného zasedání“ vkládají slova „o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody uloženého pro zločin“ a slova „jednoho roku“ se nahrazují slovy „šesti měsíců“. 5. V § 332 odst. 1 se slova „při odvolání záruky zájmovým sdružením občanů“ zrušují. 6. Za § 333a se vkládá nový § 333b, který včetně nadpisu zní: „§ 333b Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení (1) O přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, v níž se vykonává trest, na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti, a to ve veřejném zasedání. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 7. V nadpise § 340b se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „, v peněžitý trest nebo v trest“. 8. V § 340b odst. 1 větě první se za slovo „vězení“ vkládají slova „, v peněžitý trest“. 9. V § 344 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) O přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest domácího vězení nebo v trest obecně prospěšných prací rozhodne předseda senátu ve veřejném zasedání.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 10. V § 344 odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavce 1 nebo 2“. 11. V § 344 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 12. Za § 358 se vkládá nový § 359, který včetně nadpisu zní: „§ 359 Upuštění od přiměřeného omezení spočívajícího ve zdržení se řízení motorových vozidel (1) Na žádost odsouzeného soud rozhodne ve veřejném zasedání o upuštění od přiměřeného omezení spočívajícího ve zdržení se řízení motorových vozidel, které bylo uloženo pro trestný čin zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), pokud odsouzený uhradil dlužné výživné. Soud může upustit od přiměřeného omezení v neveřejném zasedání tehdy, odůvodňují-li vyhovění žádosti odsouzeného podklady a důkazy obsažené ve spisu. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže Čl. III Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 301/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb. a zákona č. 193/2012 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 26 se za slova „Obecně prospěšné práce“ vkládají slova „, domácí vězení“. 2. V § 26 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Za podmínek stanovených v trestním zákoníku může soud pro mládež uložit mladistvému domácí vězení. Horní hranice sazby tohoto trestního opatření u mladistvého nesmí převyšovat polovinu horní hranice stanovené v trestním zákoníku. Soud pro mládež může vedle trestního opatření domácího vězení uložit i vhodná výchovná opatření.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 3. V § 78 odst. 1 se za slovo „jeho“ vkládá slovo „třetinu,“. 4. V § 78 odst. 2 se za slovo „dobu“ vkládají slova „u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. V Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb. a zákona č. 197/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 82 odst. 1 písm. f) se slova „vozidel nebo“ nahrazují slovy „vozidel, osobě, které nebylo uloženo v trestním řízení přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo osobě, která“. 2. V § 94a odst. 1 se za slova „zákazu řízení motorových vozidel“ vkládají slova „, kterým bylo uloženo v trestním řízení přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel“. 3. V § 102 odst. 1 se za slovo „předpisů31b)“ vkládají slova „, po výkonu trestu nebo po uplynutí zkušební doby podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo po rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného omezení,“. 4. V § 102 odst. 2 písm. d) se za slova „tohoto trestu“ vkládají slova „, datum ukončení výkonu trestu, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, datum nabytí právní moci rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného omezení, datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvědčení ve zkušební době podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo datum, ke kterému se má za to, že v této době došlo k osvědčení“. 5. V § 102 odst. 3 písm. b) se za slovo „vozidel“ vkládají slova „, trest, v jehož rámci bylo žadateli uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo jímž bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel“ a za slovo „trestu“ se vkládají slova „nebo od přiměřeného omezení spočívajícího ve zdržení se řízení motorových vozidel“. 6. V § 102 odst. 5 se za slova „zákazu řízení motorových vozidel“ vkládají slova „, trestu, v jehož rámci bylo žadateli uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo jímž bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel,“. 7. V § 113 odst. 1 písm. b) se za slova „zákazu řízení motorových vozidel“ vkládají slova „, trest, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel,“. 8. V § 119 odst. 2 písm. j) se za slovo „přestupky“ vkládají slova „, o přiměřených omezeních spočívajících ve zdržení se řízení motorových vozidel uložených v trestním řízení“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2012. Němcová v. r. Nečas v. r.
Vyhláška č. 388/2012 Sb.	Vyhláška č. 388/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení Vyhlášeno 23. 11. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 143/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2012 388 VYHLÁŠKA ze dne 13. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, se mění takto: 1. § 1 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví způsoby dispečerského řízení elektrizační soustavy (dále jen „dispečerské řízení“), rozsah a postupy při dispečerském řízení výroben elektřiny, pravidla spolupráce technických dispečinků, termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy pro dispečerské řízení, přípravu provozu přenosové nebo distribuční soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační soustavy, vyhodnocování provozu elektrizační soustavy a způsob využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb, požadavky na technické vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení a způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 energetického zákona.“. 2. V § 2 se vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Provozovatelé lokálních distribučních soustav při dispečerském řízení a předávání údajů pro dispečerské řízení v případě, že a) mají zřízen technický dispečink a oznámí tuto skutečnost technickému dispečinku provozovatele distribuční soustavy, ke které je jejich distribuční soustava připojena, postupují jako provozovatel regionální distribuční soustavy, b) nemají zřízen technický dispečink, se považují 1. za zákazníka v případě, že k jejich distribuční soustavě je připojeno alespoň jedno odběrné místo zákazníka a není připojena výrobna elektřiny, 2. za výrobce elektřiny v případě, že k jejich distribuční soustavě je připojena alespoň jedna výrobna elektřiny a není připojeno žádné odběrné místo zákazníka, nebo 3. za výrobce elektřiny i zákazníka v případě, že k jejich distribuční soustavě je připojena alespoň jedna výrobna elektřiny a alespoň jedno odběrné místo zákazníka.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 3. V § 2 se za odstavec 5 doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „(6) Provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav postupem podle § 14c stanoví množství neodebrané elektřiny z jednotlivých výroben elektřiny, jejichž výroba elektřiny byla omezena podle § 26 odst. 5 energetického zákona, a provozovatelé distribučních soustav předají údaje provozovateli přenosové soustavy, který tyto údaje předá operátorovi trhu v termínech platných pro předávání údajů o regulační energii podle jiného právního předpisu2). 2) Vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 5 odst. 1 se za písmenem b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 5. V § 5 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) informaci o omezení výroby podle § 26 odst. 5 energetického zákona.“. 6. V § 7 odst. 1 písm. a) bod 2 zní: „2. řízení činného a jalového výkonu a řízení napětí,“. 7. V § 7 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje bod 6, který zní: „6. omezování výroby elektřiny podle § 26 odst. 5 energetického zákona a technického vybavení výroben elektřiny pro dispečerské řízení,“. 8. V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Provozovatel přenosové soustavy ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav stanoví provozní instrukcí postupy při dispečerském řízení výroben elektřiny podle § 26 odst. 5 energetického zákona pro řešení bilanční nerovnováhy elektrizační soustavy České republiky.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 9. V § 9 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 10. V § 10 odst. 1 písmeno d) zní: „d) řízení odběrných elektrických zařízení zákazníků a výroben elektřiny v rozsahu a podle postupů uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce,“. 11. V § 10 odst. 1 písm. e), § 10 odst. 2 písm. d), § 13 odst. 1 písm. b) a § 13 odst. 2 písm. d) se slovo „regulace“ nahrazuje slovem „řízení“ a za slovo „toků“ se vkládají slova „činných a“. 12. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který zní: „3. k omezení výroby elektřiny podle § 25 odst. 3 písm. d) bodu 10 energetického zákona.“. 13. V § 13 odst. 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 5, který zní: „5. k omezení výkonu výroben elektřiny podle § 25 odst. 3 písm. d) bodu 10 energetického zákona,“. 14. V § 13 odst. 3 písm. d) bod 2 zní: „2. ke změně nebo přerušení dodávaného výkonu výrobny elektřiny podle § 25 odst. 3 písm. d) bodu 10 energetického zákona,“. 15. V § 13 odst. 3 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který zní: „3. při provádění plánovaných prací a při řešení poruchových stavů v jím řízené distribuční soustavě, které vyžadují manipulaci se spínacími prvky nebo změnu toku výkonu,“. 16. V § 13 odst. 3 písm. e) bod 1 zní: „1. k omezení nebo přerušení odběru elektřiny podle § 25 odst. 3 písm. c) energetického zákona,“. 17. V § 13 odst. 4 se za slova „výroben elektřiny s“ vkládá slovo „instalovaným“. 18. Za § 14 se vkládají nové § 14a až 14c, které včetně nadpisů znějí: „§ 14a Údaje pro rozvoj přenosové soustavy Pro zpracování plánu rozvoje přenosové soustavy předávají provozovateli přenosové soustavy každoročně nejpozději do 31. května a) provozovatelé regionálních distribučních soustav 1. výsledky zimních měření, to je celostátní zimní měření zatížení provedené třetí středu měsíce ledna v průřezech 3:00, 11:00, 13:00 a 17:00 hod., 2. předpoklad spotřeby elektrické energie a maximálního zatížení v předávacích místech mezi přenosovou soustavou a distribuční soustavou v jednotlivých letech pro období následujících 10 let, 3. data potřebná pro síťové výpočty ustálených chodů sítí a zkratových poměrů, 4. informace o plánovaném připojení, odpojení nebo o změnách parametrů u výroben elektřiny, zařízení zákazníků, zařízení distribuční soustavy s vlivem na provoz přenosové soustavy, b) výrobci elektřiny informace o plánované výstavbě, odstavení nebo o změnách parametrů výroben elektřiny připojených k přenosové soustavě, c) zákazníci, jejichž odběrná elektrická zařízení jsou připojena k přenosové soustavě, informace o plánovaném připojení, odpojení nebo o změnách parametrů těchto zařízení majících vliv na provoz přenosové soustavy. § 14b Požadavky na technické vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení Požadavky na technické vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 14c Způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení (1) Pokyn k omezení výroby elektřiny, včetně opětovného obnovení dodávky elektřiny do soustavy, dává technický dispečink provozovatele soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena. Tento technický dispečink eviduje čas začátku a konce omezení výroby elektřiny. Informaci o čase začátku a konce omezení výroby elektřiny předává technický dispečink lokální distribuční soustavy provozovateli regionální distribuční soustavy do 8:00 hodin následujícího dne a provozovatel regionální distribuční soustavy provozovateli přenosové soustavy do 9:30 hodin následujícího dne. Po celou dobu omezení výroby elektřiny je výrobna elektřiny považována za zařízení pod napětím. (2) Postup předávání údajů mezi technickými dispečinky a postup vypořádání náhrad mezi provozovateli soustav je dohodnut mezi jednotlivými provozovateli soustav. (3) Omezení výroby elektřiny dispečerským řízením výroben elektřiny provádí příslušný provozovatel soustavy v pořadí od největšího výkonu výrobny elektřiny až do naplnění výše výkonu požadovaného pro dispečerské řízení sjednaného s provozovatelem přenosové soustavy. (4) Náhrada za neodebranou elektřinu z výroben elektřiny využívajících energii slunečního záření nebo větru je stanovena jako součin množství neodebrané elektřiny stanovené podle přílohy č. 7 k této vyhlášce a ceny za povinný výkup elektřiny, která by výrobci náležela podle data uvedení výrobny elektřiny do provozu po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby. Výrobcům elektřiny, kteří jsou subjekty odvodu z elektřiny ze slunečního záření, se náhrada sníží o hodnotu odpovídající velikosti tohoto odvodu. Náhrada za neodebranou elektřinu pro ostatní typy obnovitelných zdrojů se stanoví ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby. Při předcházení stavu nouze a za dobu trvání stavu nouze náhrada za neodebranou elektřinu výrobci nepřísluší. (5) Náhrada podle odstavce 4 se snižuje v hodině, kdy je dosaženo záporné ceny elektřiny na denním trhu organizovaném operátorem trhu o absolutní hodnotu součinu množství neodebrané elektřiny v této hodině stanovené podle přílohy č. 7 k této vyhlášce a hodinové ceny. V případech, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky, nevzniká výrobci v těchto hodinách nárok na náhradu. (6) Pokud po vydání operativního pokynu příslušným technickým dispečinkem k ukončení omezení výroby elektřiny podle § 26 odst. 5 energetického zákona nedojde z příčin na straně výrobce elektřiny ke zpětnému zapnutí výrobny elektřiny nebo ke zrušení omezení výkonu výrobny elektřiny, nepřísluší výrobci elektřiny od doby vydání operativního pokynu náhrada za neodebranou elektřinu.“. 19. V příloze č. 1 se část I zrušuje. Dosavadní části II až V se označují jako části I až IV. 20. V příloze č. 2 části I se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Přepnutí dálkového ovládání výrobny elektřiny na místní ovládání je možné pouze se souhlasem příslušného technického dispečinku, který dálkové ovládání provádí.“. 21. Doplňují se přílohy č. 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 3 znějí: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. Rozsah a postupy při dispečerském řízení výroben elektřiny 1. Při řízení bilanční rovnováhy výkonu v elektrizační soustavě provozovatel přenosové soustavy přednostně využívá nástroje dispečerského řízení, kterými jsou a) aktivace smluvně zajištěných podpůrných služeb, b) nákup regulační energie na vyrovnávacím trhu, c) nákup regulační energie ze zahraničí, d) havarijní výpomoc ze zahraničí, e) změny kapacit na vnitrodenní přeshraniční přenosy, f) další smluvně zajištěné nástroje. 2. V případě, že využití nástrojů dispečerského řízení podle předchozího odstavce nepostačuje k zajištění bilanční rovnováhy výkonu v elektrizační soustavě, provádí technický dispečink provozovatele přenosové soustavy následující opatření: a) v případě nedostatku výkonu oznamuje předcházení stavu nouze nebo vyhlašuje stav nouze a postupuje podle jiného právního předpisu3), b) v případě přebytku výkonu omezuje výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny po nezbytně nutnou dobu a způsobem, který neomezí poskytování podpůrných služeb a který neohrozí dodávky tepla z výroben s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla; umožňuje-li to provozní situace, je přednostně zachována výroba elektřiny ve výrobnách využívajících obnovitelné zdroje energie. 3. Využití opatření podle písmene b) předchozího odstavce v případě přebytku výkonu nevylučuje možnost oznámení předcházení stavu nouze nebo vyhlášení stavu nouze. 4. Způsobuje-li přebytek výkonu výroba elektřiny v konkrétních výrobnách elektřiny nebo je-li tato výroba příčinou ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti elektrizační soustavy nebo její části, omezuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy výrobu elektřiny v těchto výrobnách elektřiny. 5. Rozsah a postupy při dispečerském řízení výroben elektřiny stanovují provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav provozními instrukcemi. 3) Vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. Požadavky na technické vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení 1. Výrobny elektřiny, které podléhají dispečerskému řízení, musí být vybaveny spínacím prvkem, umožňujícím odpojení od elektrizační soustavy, který musí a) zůstat funkční i po odpojení výrobny od elektrizační soustavy, b) být vybaven dálkovým ovládáním z technického dispečinku provozovatele, k jehož soustavě je výrobna elektřiny připojena, pokud nelze výrobnu samostatně dálkově ovládat z tohoto dispečinku jiným způsobem, c) být vybaven signalizací stavu, d) být kdykoliv přístupný provozovateli příslušné soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena. 2. Výrobny elektřiny podle § 23 odst. 2 písm. q) energetického zákona s instalovaným výkonem od 100 kW včetně do 400 kW jsou vybaveny rozhraním pro přenos dat a pro dispečerské řízení provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeny, umožňujícím splnění požadavků uvedených v odstavci 1 a dále umožňujícím a) řízení dodávaného činného výkonu, b) řízení jalového výkonu a napětí, c) přenosy údajů z měření činného a jalového výkonu a napětí. 3. Výrobny elektřiny podle § 23 odst. 2 písm. q) energetického zákona s instalovaným výkonem 400 kW a vyšším jsou vybaveny rozhraním pro přenos dat a pro dispečerské řízení provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeny, umožňujícím splnění požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 a dále umožňujícím a) přenosy údajů z měření elektrického proudu, b) přenosy signálů z ochran a poruchové signalizace potřebných pro dispečerské řízení elektrizační soustavy, c) u výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů přenosy údajů potřebných pro predikci výroby elektřiny. 4. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, nebo má být připojena, stanoví pro konkrétní místo připojení instalovaný výkon a typ výrobny elektřiny, způsob provedení a parametry technického vybavení výroben elektřiny pro a) zařízení pro statické řízení napětí, b) zařízení pro dynamickou podporu spolupráce výrobny elektřiny s elektrizační soustavou, c) zařízení pro řízení činného výkonu v závislosti na kmitočtu sítě, d) zařízení pro řízení činného výkonu v závislosti na provozních podmínkách, e) zařízení pro řízení jalového výkonu v závislosti na provozních podmínkách, f) zařízení pro komunikaci a předávání dat při dispečerském řízení. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. Stanovení množství neodebrané elektřiny při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 energetického zákona Množství neodebrané elektřiny z výroben elektřiny využívajících energii slunečního záření nebo větru se stanoví takto: Wne = Pinst * kv * ∆t kde Wne množství neodebrané elektřiny při omezení výroby elektřiny [MWh] Pinst instalovaný výkon výrobny elektřiny stanovený jako součet jmenovitých výkonů fotovoltaických panelů nebo jmenovitých výkonů větrných elektráren [MW] kv korekční součinitel vyjadřující reálné využití instalovaného výkonu výrobny elektřiny ∆t = (tkp – tzp) doba omezení výroby elektřiny (hod.) tzp čas začátku omezení výroby elektřiny tkp čas konce omezení výroby elektřiny. Hodnoty korekčního součinitele kv jsou pro výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření: 1. v měsíci březnu až říjnu 0,76 2. v měsíci listopadu až únoru 0,6 Hodnota korekčního součinitele kv je pro výrobny elektřiny využívající energii větru celoročně 0,72.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012. Ministr: MUDr. Kuba v. r.
Vyhláška č. 387/2012 Sb.	Vyhláška č. 387/2012 Sb. Vyhláška o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny Vyhlášeno 23. 11. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 143/2012 * § 1 - Žádosti * § 2 - Posuzování žádostí * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 387/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 387/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 387/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2021 (591/2020 Sb.) 387 VYHLÁŠKA ze dne 13. listopadu 2012 o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. h) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb.: § 1 Žádosti (1) Žádost o udělení autorizace podává žadatel Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“), a to pro každou výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny samostatně. Vzor žádosti o udělení autorizace je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Změny údajů podle § 30c odst. 2 energetického zákona a konkrétní hodnoty údajů podle § 30c odst. 4 energetického zákona oznamuje držitel autorizace ministerstvu. Vzor oznámení je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Žádost o zrušení autorizace podává držitel autorizace ministerstvu. Vzor žádosti o zrušení autorizace je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 2 Posuzování žádostí Při posuzování žádostí o udělení autorizace ministerstvo ověřuje a) soulad předpokládané výrobny elektřinyvýrobny elektřiny se státní energetickou koncepcí, zejména s ohledem na požadovanou skladbu výroben elektřinyvýroben elektřiny podle velikosti instalovaného výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, druh výrobny elektřinyvýrobny elektřiny a napěťovou úroveň připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, b) použité primární zdroje energie, s ohledem na státní energetickou koncepci a surovinovou politiku státu, požadovanou skladbu výroben elektřinyvýroben elektřiny podle jednotlivých zdrojů primární energie, podíl roční výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů energie, c) soulad předpokládané výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu České republiky, s ohledem na podíl dosažené a předpokládané výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie, celkový předpokládaný instalovaný výkon výroben elektřinyvýroben elektřiny a celkovou předpokládanou výrobu elektřiny z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů, d) soulad předpokládané výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s plánem rozvoje elektroenergetických a plynárenských sítí, s ohledem na přenosové schopnosti elektrizační a plynárenské soustavyplynárenské soustavy, časový soulad rozvoje sítí a předpokládaného termínu uvedení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny do provozu, e) umístění předpokládané výrobny elektřinyvýrobny elektřiny a jeho soulad s územně plánovací dokumentací, soulad s požadavky na připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny a rozsah vyvolaných úprav elektrizační soustavyelektrizační soustavy a plynárenské soustavyplynárenské soustavy, další stavby zajišťované žadatelem o autorizaci související s připojením k elektrizační soustavěelektrizační soustavě a k plynárenské soustavěplynárenské soustavě, možnost kombinované výroby elektřiny a tepla a zapojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s možností kombinované výroby elektřiny a tepla do soustavy zásobování teplem a soulad s energetickým posudkem pro zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, je-li pro danou výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny energetický posudek podle zákona o hospodaření energií zpracován, f) energetickou účinnost předpokládané výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, zejména s ohledem na minimální účinnost přeměny a užití energie podle jiného právního předpisu1), g) dopad předpokládané výrobny elektřinyvýrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavyelektrizační soustavy, zejména s ohledem na dostupnost podpůrných služebpodpůrných služeb, z hlediska jejich velikosti i struktury, udržení volné výrobní kapacity podle požadavků provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, vliv provozu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny na spolehlivost provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, h) předpoklady žadatele k zajištění financování výstavby předpokládané výrobny elektřinyvýrobny elektřiny z vlastních zdrojů nebo prostřednictvím cizích zdrojů financování, i) bezpečnost osob a majetku, j) bezpečnost dodávek elektřiny, zejména s ohledem na ochranu kritické infrastruktury, k) zda výstavba a provoz výrobny elektřinyvýrobny elektřiny je v souladu s požadavky na zajištění rovnováhy mezi budoucí nabídkou a budoucí poptávkou elektřiny, zejména s ohledem na očekávaný vývoj tuzemské spotřeby elektřiny a průběhu zatížení elektrizační soustavyelektrizační soustavy. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012. Ministr: MUDr. Kuba v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 387/2012 Sb. Vzor žádosti o udělení autorizace 239kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 387/2012 Sb. Vzor oznámení 229kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 387/2012 Sb. Vzor žádosti o zrušení autorizace 403kB 1) Vyhláška č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 93/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 93/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn článků 1, 8, 10 a 11 a přílohy 6 Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR) Vyhlášeno 19. 11. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 9. 2012, částka 49/2012 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 9. 2012 93 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2008 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. února 2011 byly Správním výborem Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR)1) Evropské hospodářské komise – Organizace spojených národů přijaty změny článků 1, 8, 10 a 11 a přílohy 6 Úmluvy TIR. Změny Úmluvy TIR vstoupily v platnost pro všechny smluvní strany dne 13. září 2012. Anglické znění změn Úmluvy TIR a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Změna Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR) ze dne 14. listopadu 1975 Změna platná od 13. září 2012 Dne 19. 5. 2011 schválil Správní výbor Úmluvy TIR (1975) Evropské hospodářské komise - Organizace spojených národů (EHK OSN) návrh změn článků 1, 8, 10,11 a přílohy 6 Úmluvy TIR. Podle oznámení depozitáře OSN C.N.324.2012.TREATIES-XI.A.16 vstupují v platnost ode dne 13. září 2012 pro všechny smluvní strany tyto změny Úmluvy TIR Čl. 1 písm. q) první řádek: Místo „schválené“ má být „oprávněné“. Čl. 1 písm. q) druhý řádek: Netýká se českého znění ( 2 ). Čl. 1 písm. q): Za čl. 1 písm. q) se vkládá nové písmeno r), které zní: „r) „mezinárodní organizací“ organizace oprávněná správním výborem, aby převzala odpovědnost za účinnou organizaci a fungování mezinárodního systému jistot.“ Čl. 8 odst. 1: Odstavec 1 se mění takto: „1. Záruční sdružení se zavazuje zaplatit maximální zajištěnou částku splatných dovozních a vývozních cel a poplatků zvýšených o případné úroky z prodlení, které by měly být uhrazeny podle celních předpisů a nařízení smluvní strany, ve které byla zjištěna nesrovnalost týkající se operace TIR vedoucí k nároku vůči záručnímu zrušení. Toto sdružení ručí za zaplacení výše uvedených částek společně a nerozdílně s osobami, které je dluží.“ Čl. 8 odst. 7: Odstavec 7 se zrušuje. Čl. 10 odst. 2 první řádek: Místo „země“ má být „smluvní strany“. Čl. 11 odst. 1: Odstavec 1 se mění takto: „1. Jestliže operace TIR nebyla vyřízena, příslušné orgány a) vyrozumí o nevyřízení operace držitele karnetu TIR na adrese uvedené v karnetu TIR; b) vyrozumí o nevyřízení operace záruční sdružení. Příslušné orgány vyrozumí záruční sdružení nejpozději do jednoho roku ode dne přijetí karnetu TIR těmito orgány nebo do dvou let v případě, kdy potvrzení o ukončení operace TIR bylo paděláno či získáno nekalým nebo podvodným způsobem.“ Čl. 11 odst. 1: Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „2. Při splatnosti částek uvedených v čl. 8 odst. 1 a 2 mají příslušné orgány, dříve než svůj nárok uplatní vůči záručnímu sdružení, pokud možno požádat o zaplacení osobu nebo osoby, které je přímo dluží.“ Čl. 11 odst. 2: Odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. Čl. 11 nový odst. 3: Odstavec 3 se mění takto: „3. Žádost o zaplacení částek uvedených v čl. 8 odst. 1 a 2 se zasílá záručnímu sdružení nejdříve tři měsíce poté, co bylo toto sdružení vyrozuměno o nevyřízení operace TIR nebo o tom, že potvrzení o ukončení operace TIR bylo paděláno či získáno nekalým nebo podvodným způsobem, a nejpozději do dvou let od téhož dne. V případě operací TIR, které byly ve výše uvedené dvouleté lhůtě předány k správnímu nebo soudnímu řízení v souvislosti s platební povinností osoby nebo osob uvedených v odstavci 2 tohoto článku, se žádost o zaplacení zasílá do jednoho roku ode dne, kdy rozhodnutí příslušných orgánů nebo soudní rozhodnutí nabylo právní moci.“ Čl. 11 nový odst. 4: Stávající text se nahrazuje tímto: „4. Záruční sdružení zaplatí požadované částky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla žádost o úhradu uplatněna. 5. Uhrazené částky budou sdružení vráceny, jestliže se do dvou let ode dne uvedeného na žádosti o zaplacení ke spokojenosti příslušných orgánů prokáže, že při dané operaci TIR nedošlo k žádné nesrovnalosti. Dvouletá lhůta může být prodloužena v souladu s vnitrostátními právními předpisy.“ Příloha 6, vysvětlivka 0.8.3 první řádek: Místo „Celním orgánům“ má být „Smluvním stranám“. Příloha 6, vysvětlivka 0.8.5 první řádek: Místo „záruka požadována za“ má být „záručnímu sdružení zaslána žádost o zaplacení“. Příloha 6, vysvětlivka 0.8.7: Vysvětlivka 0.8.7 se zrušuje. Příloha 6, vysvětlivka 0.10: Vysvětlivka 0.10 se označuje jako vysvětlivka 0.10-1. Příloha 6, vysvětlivka 0.10-1: Za vysvětlivku 0.10-1 se vkládá nová vysvětlivka 0.10-2, která zní: „0.10-2 Slovní spojení „nebo že k ukončení operace nedošlo“ zahrnuje případy, kdy potvrzení o ukončení operace bylo paděláno.“ Příloha 6, vysvětlivka 0.11-1: Stávající text se nahrazuje tímto: „0.11-1 Způsob písemného oznámení stanoví vnitrostátní právní předpisy.“ Příloha 6, vysvětlivka 0.11-2: Stávající text se nahrazuje tímto: „0.11-2 Úsilí, jež mají příslušné orgány vynaložit s ohledem na žádost o zaplacení osobou nebo osobami, které příslušnou částku dluží, zahrnuje přinejmenším zaslání žádosti o zaplacení držiteli karnetu TIR na adresu uvedenou v karnetu TIR nebo osobě či osobám, které příslušnou částku dluží (pokud se liší), určeným v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Žádost o zaplacení určenou držiteli karnetu TIR je možno spojit s oznámením uvedeným v odst. 1 písm. a) tohoto článku.“ Příloha 6, vysvětlivka 0.11-3: Stávající text se nahrazuje tímto: „0.11-3-1 Rozhodují-li příslušné orgány o tom, zda mají zboží nebo vozidla uvolnit, neměly by se nechat ovlivnit tím, že záruční sdružení odpovídá za úhradu cel, poplatků a úroků z prodlení, které dluží držitel karnetu, jestliže jim jejich právní předpisy poskytují jiné prostředky k zajištění ochrany zájmů, jež jsou povinny hájit. 0.11-3-2 Příslušné orgány mohou záruční sdružení informovat o zahájení správního nebo soudního řízení v souvislosti s platební povinností. Příslušné orgány každopádně před uplynutím uvedené lhůty vyrozumí záruční sdružení o řízení, jež může být ukončeno po dvouleté lhůtě.“ Příloha 6, vysvětlivka 0.11-4: Vkládá se nová vysvětlivka 0.11-4, která zní: „0.11-4 Je-li v souladu s postupem podle tohoto článku záruční sdružení požádáno o zaplacení částek uvedených v čl. 8 odst. 1 a 2 a neučiní-li tak sdružení v tříměsíční lhůtě stanovené úmluvou, mohou příslušné orgány požadovat zaplacení uvedených částek na základě vnitrostátních předpisů, neboť v takovém případě se jedná o neplnění záruční smlouvy podepsané záručním sdružením podle vnitrostátních právních předpisů. Tato lhůta se použije rovněž v případě, kdy záruční sdružení po obdržení žádosti konzultuje mezinárodní organizaci uvedenou v čl. 6 odst. 2 ohledně jejího postoje k žádosti.“ Příloha 6, vysvětlivka 0.28: Vysvětlivka 0.28 se označuje jako vysvětlivka 0.28-1. Po vysvětlivce 0.28-1 se vkládá nová vysvětlivka 0.28-2, která zní: „0.28-2 Tento článek stanoví, že ukončení operace TIR je podmíněno propuštěním zboží do jiného celního režimu nebo jiného systému celního dohledu. To zahrnuje propuštění zboží pro domácí spotřebu (zcela nebo podmíněně), přepravu přes hranice do třetí země (vývoz) nebo do svobodného pásma či uskladnění zboží na místě schváleném celními orgány až do podání celního prohlášení pro jiný režim.“ 1) Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR) přijatá v Ženevě dne 14. listopadu 1975 byla vyhlášena pod č. 61/2008 Sb. m. s. Změny Úmluvy TIR byly vyhlášeny pod č. 92/2011 Sb. m. s., č. 93/2011 Sb. m. s. a č. 37/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 92/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 92/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku Vyhlášeno 19. 11. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 6. 2012, částka 49/2012 * ČLÁNEK I - Článek 7 odstavec 1 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK II - 1. Článek 10 odstavec 2 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK III - 1. Článek 11 odstavec 3 písmeno a) Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK IV - Článek 12 odstavec 3 Smlouvy se mění tak, že se nahrazuje slovo „videokazet“ slovním spojením „jakýchkoliv jiných prostředků obrazové nebo zvukové reprodukce“. * ČLÁNEK V - Článek 13 odstavec 4 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK VI - Článek 14 odstavec 1 písmeno b) Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK VII - Článek 23 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK VIII - Článek 27 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK IX - Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich právními předpisy pro vstup v platnost tohoto protokolu. Tento protokol, který tvoří nedílnou součást Smlouvy, vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto o Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 6. 2012 92 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. prosince 2011 byl v Praze podepsán Protokol mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku1). S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku IX dne 15. června 2012. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROTOKOL mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDA UZBECKÉ REPUBLIKY, přejíce si uzavřít Protokol, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Praze dne 2. března 2000 (dále jen „Smlouva“), se dohodly takto: ČLÁNEK I Článek 7 odstavec 1 Smlouvy se mění následovně: „1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.“. ČLÁNEK II 1. Článek 10 odstavec 2 Smlouvy se mění následovně: „2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne: a) 5 procent hrubé částky dividend, jestliže skutečným vlastníkem je společnost (jiná než osobní společnost), která přímo drží alespoň 25 procent kapitálu společnosti, která vyplácí dividendy; b) 10 procent hrubé částky dividend ve všech ostatních případech. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny.“. 2. Článek 10 odstavec 3 Smlouvy se mění tak, že se nahrazuje slovní spojení „rozdílí zisk“ slovním spojením „provádí platbu“. ČLÁNEK III 1. Článek 11 odstavec 3 písmeno a) Smlouvy se mění následovně: „a) pobírané a skutečně vlastněné: (i) vládou druhého smluvního státu, územně-správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu, centrální bankoubankou tohoto druhého státu nebo jakoukoli finanční institucí, která je vlastněna nebo ovládána vládou druhého státu; nebo (ii) rezidentem druhého smluvního státu v souvislosti s půjčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo pojištěna nebo který je zaručen nebo pojištěn vládou druhého smluvního státu, centrální bankoubankou tohoto druhého státu nebo jakoukoli finanční institucí, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou;“. 2. Do článku 11 odstavce 4 Smlouvy se doplňuje jedna věta, která zní následovně: „Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3.“. ČLÁNEK IV Článek 12 odstavec 3 Smlouvy se mění tak, že se nahrazuje slovo „videokazet“ slovním spojením „jakýchkoliv jiných prostředků obrazové nebo zvukové reprodukce“. ČLÁNEK V Článek 13 odstavec 4 Smlouvy se mění následovně: „4. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akciíakcií nebo jiných podílů na společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.“. ČLÁNEK VI Článek 14 odstavec 1 písmeno b) Smlouvy se mění následovně: „b) jestliže jeho pobyt ve druhém státě po jedno nebo více období v úhrnu činí nebo přesahuje 183 dny v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce; v takovém případě jen taková část příjmů, která je pobírána z jeho činností vykonávaných v tomto druhém státě, může být zdaněna v tomto druhém státě.“. ČLÁNEK VII Článek 23 Smlouvy se mění následovně: „Článek 23 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ 1. V případě rezidenta Uzbekistánu bude dvojí zdanění vyloučeno následovně: Jestliže rezident Uzbekistánu pobírá příjem nebo vlastní majetek, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v České republice, Uzbekistán povolí: a) snížit daň z příjmů tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmů zaplacené v České republice; b) snížit daň z majetku tohoto rezidenta o částku rovnající se majetkové dani zaplacené v České republice. Částka, o kterou se daň sníží, však v žádném případě nepřesáhne tu část daně z příjmů nebo majetkové daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá, podle toho, o jaký případ jde, na příjem nebo majetek, který může být zdaněn v České republice. 2. S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně: Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu nebo majetku, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněž zdaněny v Uzbekistánu, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Uzbekistánu. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem nebo majetek, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Uzbekistánu. 3. Jestliže v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy je příjem pobíraný nebo majetek vlastněný rezidentem jednoho smluvního státu osvobozen od zdanění v tomto státě, tento stát může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů nebo zbývajícího majetku tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem nebo majetek. 4. Předpokládá se, pro účely odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, že příjem pobíraný a majetek vlastněný rezidentem jednoho smluvního státu, který může být v souladu s touto smlouvou zdaněn ve druhém smluvním státě, je pobírán ze zdrojů v tomto druhém smluvním státě a je vlastněn v tomto druhém státě.“. ČLÁNEK VIII Článek 27 Smlouvy se mění následovně: „Článek 27 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich územně-správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě.“. ČLÁNEK IX Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich právními předpisy pro vstup v platnost tohoto protokolu. Tento protokol, který tvoří nedílnou součást Smlouvy, vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a v obou státech se bude provádět ve vztahu k daňovým obdobím začínajícím 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Protokol vstoupí v platnost, nebo později. Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tento protokol. Dáno v Praze dne 8. prosince 2011 ve dvou původních vyhotoveních, v českém, uzbeckém a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu bude rozhodujícím anglický text. Za vládu České republiky Miroslav Kalousek ministr financí Za vládu Uzbecké republiky Botir Rachmatovič Parpiev předseda Státního daňového výboru 1) Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku podepsaná v Praze dne 2. března 2000 byla vyhlášena pod č. 28/2001 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 91/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 91/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Republiky Kazachstán o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy Vyhlášeno 19. 11. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 10. 2012, částka 49/2012 * Článek 1 - Smluvní strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou smluvních stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnic * Článek 2 - Smluvní strany budou rozvíjet vzájemně výhodnou spolupráci v následujících oblastech zdravotnictví a lékařské vědy: * Článek 3 - Vzájemná spolupráce smluvních stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou: * Článek 4 - Smluvní strany budou podporovat rozvoj přímých kontaktů mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech. * Článek 5 - Všechny typy spolupráce zahrnuté v tomto Ujednání musí odpovídat a být prováděny v souladu s právními předpisy platnými na území států obou smluvních stran, stejně jako způsob jejich financování. * Článek 6 - 1. Toto Ujednání vstupuje v platnost dnem jeho podepsání oběma smluvními stranami a je sjednáno na dobu neurčitou. Toto Ujednání může být měněno nebo doplňováno písemnou dohodou smluvních stran. Vstup v platnost změn a doplňků k tomuto Ujednání podléhá ste * Článek 7 - Rozdílnosti a spory vyplývající z výkladu nebo naplňování tohoto Ujednání budou řešeny cestou konzultací a jednání mezi smluvními stranami. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 10. 2012 91 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. října 2012 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Republiky Kazachstán o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy. Ujednání vstoupilo v platnost podle svého článku 6 odst. 1 dnem podpisu. České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. UJEDNÁNÍ mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Republiky Kazachstán o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Ministerstvo zdravotnictví Republiky Kazachstán, dále jen „smluvní strany“, respektujíce suverenitu obou států, berouce v potaz snahu o udržení a rozvoj vztahů ve zdravotnictví a lékařství, uznávajíce zájem obou smluvních stran o vzájemně přínosnou a rovnocennou dlouhodobou spolupráci založenou na stabilním základě, se dohodly takto: Článek 1 Smluvní strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou smluvních stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnické systémy a přispívat ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel států obou smluvních stran. Článek 2 Smluvní strany budou rozvíjet vzájemně výhodnou spolupráci v následujících oblastech zdravotnictví a lékařské vědy: - kvalita zdravotnických systémů, - ochrana a podpora veřejného zdraví, - zdravotnická vědecko-výzkumná činnost, - léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, - systém zdravotního pojištění, - zdravotnická statistika, - další oblasti spolupráce vzájemně dohodnuté smluvními stranami. Článek 3 Vzájemná spolupráce smluvních stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou: - pracovních kontaktů, - vzájemných návštěv úředních zástupců, - výměnou zkušeností, informací, - další formou spolupráce vzájemně dohodnutou smluvními stranami. Článek 4 Smluvní strany budou podporovat rozvoj přímých kontaktů mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech. Článek 5 Všechny typy spolupráce zahrnuté v tomto Ujednání musí odpovídat a být prováděny v souladu s právními předpisy platnými na území států obou smluvních stran, stejně jako způsob jejich financování. Článek 6 1. Toto Ujednání vstupuje v platnost dnem jeho podepsání oběma smluvními stranami a je sjednáno na dobu neurčitou. Toto Ujednání může být měněno nebo doplňováno písemnou dohodou smluvních stran. Vstup v platnost změn a doplňků k tomuto Ujednání podléhá stejné proceduře jako vstup v platnost samotného Ujednání. 2. Každá ze smluvních stran může Ujednání vypovědět diplomatickou cestou. Platnost Ujednání skončí 6 (šest) měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Článek 7 Rozdílnosti a spory vyplývající z výkladu nebo naplňování tohoto Ujednání budou řešeny cestou konzultací a jednání mezi smluvními stranami. Dáno v Praze dne 23. října 2012, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, kazašském, ruském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu ustanovení Ujednání je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo zdravotnictví České republiky doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., v.r. ministr zdravotnictví Za Ministerstvo zdravotnictví Republiky Kazachstán Salidat Zikenovna Kairbekova, v.r. ministryně zdravotnictví
Zákon č. 385/2012 Sb.	Zákon č. 385/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě Vyhlášeno 16. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 142/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákoníku práce * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zdravotnické záchranné službě * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2013 385 ZÁKON ze dne 24. října 2012, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce Čl. I V § 215 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zdravotnické záchranné službě Čl. II V zákoně č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, se za § 28 vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní: „§ 28a Odchodné (1) Zdravotnickému pracovníkovi, který vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, u něhož tyto činnosti vykonával; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr rozvázal zaměstnavatel okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním mohl pracovní poměr okamžitě zrušit. Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby, kdy zdravotnický pracovník vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou. (2) Pro účely odchodného se do doby výkonu činností při poskytování zdravotnické záchranné služby započte též doba, po kterou zdravotnický pracovník vykonával zdravotnické povolání v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby na pracovišti zdravotnického operačního střediska nebo jako člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby po 6. září 1992. (3) Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek zaměstnance, který vykonával činnosti podle odstavce 1. Za každý ukončený rok výkonu činností podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku. (4) Odchodné vyplatí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se se zdravotnickým pracovníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. (5) Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce. (6) Odchodné není složkou platu nebo mzdy a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 384/2012 Sb.	Zákon č. 384/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 142/2012 * Čl. I - Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2013 384 ZÁKON ze dne 24. října 2012, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu § 6 se doplňují slova „nebo státní příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami“. 2. § 26 zní: „§ 26 (1) Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na dobu, po kterou a) okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti osoby, nebo b) je osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření. (2) Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1.“. 3. Za § 96 se vkládá nový § 96a, který zní: „§ 96a (1) Ministerstvo může zřídit zařízení sociálních služeb jako státní příspěvkovou organizaci. Ministerstvo vydá zřizovací listinu tohoto zařízení. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Zřizovací listina musí dále obsahovat tyto údaje: a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, b) název, sídlo a identifikační číslo osoby státní příspěvkové organizace, c) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, d) předmět hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti, e) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace, f) vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení, g) vymezení doby, na kterou je státní příspěvková organizace zřizována, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou. (2) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace. (3) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na ministerstvo. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení. (4) Zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace, o nichž bylo rozhodnuto podle odstavců 1 až 3, oznamuje ministerstvo v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo, identifikační číslo osoby a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zániku.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zařízení sociálních služeb Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích, Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch, Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně-Králově Poli a Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí jako organizační složky státu, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají státními příspěvkovými organizacemi podle § 96a zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a jejich zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydá zřizovací listiny státních příspěvkových organizací uvedených v bodě 1. Pro náležitosti zřizovací listiny se § 96a odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije obdobně. 3. Práva a povinnosti České republiky z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce v organizačních složkách státu uvedených v bodě 1 přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na státní příspěvkové organizace uvedené v bodě 1. 4. Státní příspěvkové organizace uvedené v bodě 1 jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit s majetkem České republiky, včetně evidence, práv a pohledávek, ostatních majetkových hodnot a dalších aktiv, se kterým byly ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit organizační složky státu uvedené v bodě 1. 5. Závazky a další pasiva České republiky, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušela organizačním složkám státu uvedeným v bodě 1, jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona závazky a pasivy státních příspěvkových organizací uvedených v bodě 1. 6. Peněžní prostředky fondů organizačních složek státu uvedených v bodě 1 soustředěné v těchto fondech podle § 48 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), se stávají prostředky obdobných fondů státních příspěvkových organizací. Peněžní prostředky, se kterými byly organizační složky státu uvedené v bodě 1 příslušné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona hospodařit nebo je spravovat, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převádějí na účet cizích prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto peněžní prostředky převede Ministerstvo práce a sociálních věcí bezodkladně na účty státních příspěvkových organizací. 7. Státní příspěvkové organizace uvedené v bodě 1 jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nositeli práv a povinností vyplývajících z rozhodnutí o registraci podle § 81 zákona č. 108/2006 Sb. a práv a povinností vyplývajících z uzavřených smluv o poskytování sociálních služeb podle § 91 zákona č. 108/2006 Sb., jejichž nositeli byly ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona organizační složky státu uvedené v bodě 1. 8. Dosavadní státní příspěvková organizace Ústav sociální péče pro tělesně postižené v Hrabyni, zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí, se počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státní příspěvkovou organizaci podle § 96a zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou čl. I bodu 2, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 383/2012 Sb.	Zákon č. 383/2012 Sb. Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Vyhlášeno 16. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 142/2012 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - POVOLENÍ K EMISÍM SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ (§ 3 — § 4a) * ČÁST TŘETÍ - POVOLENÍ K DODÁVÁNÍ PALIV (§ 4b — § 4c) * ČÁST ČTVRTÁ - OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI (§ 5 — § 14) * ČÁST PÁTÁ - ZJIŠŤOVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ VYKÁZANÉHO MNOŽSTVÍ EMISÍ A HOSPODAŘENÍ S POVOLENKAMI A ROČNÍMI EMISNÍMI PŘÍDĚLY (§ 15 — § 17) * ČÁST ŠESTÁ - PŘESTUPKY (§ 18 — § 25) * ČÁST SEDMÁ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 26 — § 26) * ČÁST OSMÁ - PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 29 — § 30) * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 31 — § 31) č. 1 k zákonu č. 383/2012 Sb. č. 4 k zákonu č. 383/2012 Sb. 5 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (481/2024 Sb.) 383 ZÁKON ze dne 24. října 2012 o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a v souladu s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu3) (dále jen „Úmluva“) a Pařížskou dohodou27) upravuje a) práva a povinnosti provozovatelů zařízení, provozovatelů letadel, provozovatelů námořních plavidel a dalších osob při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (dále jen „povolenka“), b) postup při vydávání povolení k emisímemisím skleníkových plynůskleníkových plynů a rozhodování o jeho změnách, c) práva a povinnosti osob v souvislosti s dodáváním paliv, d) podmínky a postup vydávání povolení k dodávání paliv a rozhodování o jeho změnách, e) postup při vydávání a přidělování povolenek a podmínky obchodování s nimi, f) podmínky hospodaření s povolenkami, g) působnost orgánů veřejné správy podle tohoto zákona, h) sankce za porušení uložených povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na jeho základě. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zařízením stacionární technicky provázaný samostatně funkční technologický celek nacházející se na jednom místě, ve kterém se provozuje jedna nebo více činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo s nimi přímo související činnosti, které mají technickou spojitost s činnostmi provozovanými na daném místě a které mohou mít vliv na emise; za zařízení nebo jeho část se nepovažují stacionární technologické celky nebo technické jednotky používané k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů, b) skleníkovým plynemskleníkovým plynem oxid uhličitý, methan, oxid dusný, chlorfluorderiváty uhlovodíků, perfluorované deriváty uhlovodíků, hexafluorid sírový a jiné plynné složky atmosféry, přírodní i antropogenní, které absorbují a opětovně vyzařují infračervené záření, c) emisí uvolňování 1. skleníkových plynů ze zdrojů v zařízení, 2. plynů určených ve vztahu k činnosti v oblasti letectví nebo námořní dopravy uvedené v příloze č. 1 z letadel nebo námořních plavidel vykonávajících takovou činnost, nebo 3. skleníkových plynů při spalování paliv ve vztahu k činnostem neuvedeným v příloze č. 1, d) provozovatelem zařízení osoba, která zařízení nebo jeho část skutečně provozuje; není-li taková osoba známa, považuje se za provozovatele zařízení vlastník zařízení nebo jeho části, e) provozovatelem letadlaprovozovatelem letadla osoba, která provozováním letadla vykonává některou z činností v oblasti letectví uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a splňuje alespoň jednu z těchto podmínek 1. má provozní licenci vydanou v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4), nebo 2. spadá pod správu České republiky podle seznamu provozovatelů letadelprovozovatelů letadel vydaného Evropskou komisí podle čl. 18a odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES; v případě, že tato osoba není známa nebo ji vlastník letadla neidentifikoval, se za provozovatele letadlaprovozovatele letadla považuje vlastník letadla, f) povolením rozhodnutí, kterým se povolují emise ze zařízení nebo jeho části a kterým se stanoví podmínky jejich zjišťování, vykazování a ověřování, g) ekvivalentem tuny oxidu uhličitéhoekvivalentem tuny oxidu uhličitého jedna metrická tuna oxidu uhličitého nebo množství jiného skleníkového plynuskleníkového plynu, které má podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5) stejný účinek globálního ohřevu na klimatický systém Země, h) novým účastníkem na trhu 1. pro pětileté období začínající rokem 2021 provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení, kterému bylo uděleno povolení k vypouštění emisíemisí poprvé po 30. červnu 2019, nebo 2. pro pětileté období začínající rokem 2026 provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení, kterému bylo uděleno povolení k vypouštění emisíemisí poprvé po 30. červnu 2024, i) podstatnou změnou v provozu zařízení rozsáhlé rozšíření nebo snížení kapacity, přerušení provozu trvající alespoň 3 měsíce nebo ukončení provozu nebo jeho obnovení po předchozím přerušení trvajícím alespoň 3 měsíce nebo jakákoliv změna podstatně ovlivňující způsob monitorování a vykazování emisí či předpokládané množství vypuštěných emisí, j) výrobcem elektřiny zařízenízařízení, které ke dni 1. ledna 2005 nebo později vyrábělo elektřinu na prodej třetím osobám a v němž neprobíhá jiná činnost uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu než spalování paliv, k) provozovatelem obchodní letecké dopravy provozovatel letadlaprovozovatel letadla, který za úplatu poskytuje letecké služby veřejnosti za účelem přepravy cestujících, nákladu nebo poštovních zásilek, l) emisemiemisemi způsobenými letectvím emiseemise z letadel vzniklé při činnostech v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, m) historickými emisemiemisemi způsobenými letectvím průměrná střední hodnota ročních emisíemisí z letadel vzniklých v letech 2004 až 2006 při činnostech v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, n) spalováním každá oxidace paliv bez ohledu na způsob, jakým jsou tímto procesem vyprodukované teplo, elektřina nebo mechanická energie využity, a veškeré jiné přímo spojené činnosti, včetně čištění odpadních plynů, o) povolenkou jiná majetková hodnota odpovídající právu vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého, p) členským státem členský stát Evropské unie, Norské království, Lichtenštejnské knížectví a Islandská republika, q) ročními emisními příděly maximální povolené emise skleníkových plynů pro každý kalendářní rok v období 2021-2030, se kterými obchodují členské státy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-203028), r) provozovatelem námořního plavidla provozovatel námořního plavidla podle zákona o námořní plavbě31), s) plavbou plavba podle čl. 3 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757, o monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, v platném znění, t) přístavem určení přístav, v němž loď zastaví, aby naložila nebo vyložila náklad nebo aby se mohli nalodit či vylodit cestující, nebo přístav, v němž námořní loď zastaví, aby se vystřídala posádka; vyloučeny jsou zastávky, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání zásob, vystřídání posádky lodi jiné, než je námořní loď, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodě nebo vybavení, zastávky v přístavu z důvodu, že loď potřebuje pomoc nebo je v tísni, překládky z lodě na loď prováděné mimo přístavy a zastávky, jejichž jediným účelem je nalezení útočiště před nepříznivým počasím nebo které jsou nutné z důvodu pátracích a záchranných činností, jakož i zastávky kontejnerových lodí v sousedním kontejnerovém překládkovém přístavu, u) výletní osobní lodí je osobní loď, která nemá nákladní palubu a je určena výhradně pro obchodní přepravu cestujících v kajutách pro nocleh v rámci turistické plavby po moři, v) dodáváním paliv 1. uvedení kapalných paliv, která jsou předmětem spotřební daně32), do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, 2. dodávání plynu, který je předmětem daně z plynu a některých dalších plynů, na daňovém území České republiky konečnému spotřebiteli ve smyslu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů33), 3. dodávání pevných paliv, která jsou předmětem daně z pevných paliv, na daňovém území České republiky konečnému spotřebiteli ve smyslu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů33), nebo 4. vlastní spotřeba paliv právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která je provozovatelem daňového skladu nebo oprávněným příjemcem podle zákona o spotřebních daních32) nebo držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně nebo povolení k nabytí plynu bez daně podle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů33), nejde-li o palivo dodané jiným dodavatelem podle bodu 1, 2 nebo 3, w) dodavatelem paliv právnická nebo podnikající fyzická osoba, která dodává paliva, s výjimkou osob dodávajících výhradně 1. biomasu nebo paliva vyrobená výhradně z biomasy, které splňují kritéria udržitelnosti podle zákona o podporovaných zdrojích energie34) a zákona o ochraně ovzduší35), 2. letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 a tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21, 3. paliva spotřebovaná jiným způsobem než spálením, 4. paliva spotřebovaná provozovateli zařízení v rámci činnosti uvedené v příloze č. 1, 5. paliva používaná jako pohonná hmota plaveb po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu, osvobozená od daně z minerálních olejů podle zákona o spotřebních daních32). ČÁST DRUHÁ POVOLENÍ K EMISÍM SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ § 3 Povolení a náležitosti žádosti o povolení (1) Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení je povinen je provozovat jen na základě a v souladu s povolenímpovolením vydaným Ministerstvem životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). (2) Žádost o vydání povolenípovolení musí obsahovat a) popis zařízenízařízení a s ním spojených činností včetně technologií, které jsou nebo mají být používány, b) výčet surovin a pomocných materiálů, s nimiž je nakládáno způsobem, který může mít vliv na emiseemise, c) seznam a popis zdrojů emisíemisí, které jsou součástí zařízenízařízení, d) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro zjišťování a vykazování emisíemisí a e) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až d). (3) Žádost o vydání povolení se podává v elektronické podobě na formuláři. Podrobnosti náležitostí formuláře, jeho formu a datovou strukturu stanoví prováděcí právní předpis. K žádosti přiloží žadatel plán pro monitorování emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5), jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Žadatel je jediným účastníkem řízení o vydání povolení. (4) Ministerstvo povolenípovolení vydá, pokud provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení prokáže, že má dostatečné materiální, technické a organizační vybavení ke zjišťování a vykazování emisíemisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5). (5) Ministerstvo na základě žádosti vydá jedno povolení pro více zařízení, která jsou umístěna v jedné provozovně a jsou provozována nebo účinně kontrolována stejným provozovatelem zařízení. Jestliže je zařízení organizačně či funkčně rozděleno na části, které však nadále tvoří jediné zařízení, může ministerstvo namísto jednoho povolení vydat na základě žádosti pro tyto jednotlivé části jednotlivá povolení. V takovém případě se povolení vydává i k části zařízení, která sama o sobě nepřesahuje hranici rozhodnou pro zařazení do působnosti tohoto zákona. (6) Rozhodnutí o povolenípovolení obsahuje a) popis zařízenízařízení a s ním spojených činností a identifikační údaje o umístění zařízenízařízení, jimiž jsou obecobec, katastrální územíkatastrální území a číslo popisné, je-li přiděleno, b) plán pro monitorování a vykazování emisí zpracovaný podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5). (7) Práva a povinnosti z povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení. (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobné náležitosti, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o vydání povolení a vzor plánu pro monitorování emisí. § 4 Změna a zánik povolení (1) Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení je povinen neprodleně oznámit ministerstvu každou zamýšlenou změnu v užívání nebo způsobu provozu zařízenízařízení, která může vyžadovat změnu podmínek zjišťování nebo vykazování emisíemisí, zejména podstatnou změnu v provozu zařízenípodstatnou změnu v provozu zařízení. Dále je povinen oznámit ministerstvu každou změnu údajů uvedených v povolení podle § 3, a to do 1 měsíce ode dne, kdy ke změně došlo. (2) Ministerstvo povolení změní nebo zruší, došlo-li a) ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení nebo podstatné změně v provozu zařízení, nebo b) při provozu zařízenízařízení k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na jeho základě. (3) Ke zrušení povolení na základě poklesu celkového jmenovitého tepelného příkonu pod hranici 20 MW stanovenou pro spalovací zařízení v příloze č. 1 k tomuto zákonu ministerstvo nepřistoupí, pokud je důvodem tohoto poklesu změna výrobních procesů s cílem snížit emise skleníkových plynů a provozovatel zařízení vyjádří zájem setrvat v systému obchodování s povolenkami do konce probíhajícího pětiletého období nebo do konce pětiletého období začínajícího rokem 2026. (4) Ministerstvo povolení zruší a) nevyužívá-li provozovatel povolení bez zvláštního důvodu po dobu delší než 2 roky, nebo b) pokud je provoz zařízení ukončen nebo je obnovení provozu zařízení technicky nemožné. (5) Není-li zařízení v provozu, ačkoli v provozu bylo, a provozovatel zařízení ministerstvu neprokáže, že provoz zařízení ve lhůtě 6 měsíců od ukončení provozu obnoví, má se za to, že provoz zařízení je ukončen. Tato lhůta se prodlouží na 18 měsíců v případě, že zařízení není v provozu z důvodu nepředvídatelné události, která nemá původ v provozu zařízení. (6) Odstavec 5 se nevztahuje na zařízení, která jsou v rezervě nebo v pohotovostním režimu, a na zařízení provozovaná podle sezónního rozvrhu, pokud má provozovatel povolení podle tohoto zákona a příslušná rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy vydávané podle jiných právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí10), je technicky možné zahájit provoz bez provedení fyzických změn zařízení a je na něm prováděna pravidelná údržba. § 4a Dočasné převzetí provozu zařízení na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (1) V případě dočasného převzetí provozu zařízení na základě převzetí povinností držitele licence postupem podle energetického zákona36) ministerstvo změní z moci úřední povolení k emisím tak, že dočasný provozovatel zařízení se stane pověřeným držitelem povolení k emisím, a to na dobu trvání povinnosti poskytovat dodávky nad rámec licence podle energetického zákona36). Na dočasného provozovatele zařízení se vztahují veškerá práva a veškeré povinnosti provozovatele zařízení, vyjma povinnosti vyřadit povolenky za emise vypuštěné ze zařízení před převzetím provozu. Dočasný provozovatel zařízení vyřadí podle § 9 emisní povolenky za emise vypuštěné po dobu, kdy zařízení provozuje. (2) V případě předání provozu zařízení zpět původnímu provozovateli zařízení jsou povolenky za emise ze zařízení vykázané a ověřené podle § 15 za část posledního vykazovacího období, kdy je pověřen provozem zařízení dočasný provozovatel zařízení, vyřazeny v předstihu dočasným provozovatelem zařízení nebo je tato povinnost na základě dohody provozovatelů postoupena původnímu provozovateli zařízení. Dočasný provozovatel zařízení může využít bezplatně přidělené povolenky odpovídající vykázané úrovni činnosti za příslušnou část vykazovacího období a v případě, že vydání bezplatně přidělených povolenek k datu ukončení pověření nebylo provedeno, může o toto množství krátit množství jím zajištěných či vyřazených povolenek. (3) Pro splnění povinnosti vyřazení povolenek podle § 9 za emise vyprodukované původním provozovatelem zařízení původní provozovatel zařízení použije účet zařízení v rejstříku obchodování s povolenkami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie12) (dále jen „rejstřík“), kterým na základě rozhodnutí podle odstavce 1 disponuje dočasný provozovatel zařízení. ČÁST TŘETÍ POVOLENÍ K DODÁVÁNÍ PALIV § 4b (1) Dodavatel paliv může dodávat paliva pouze na základě rozhodnutí povolení k dodávání paliv vydaného ministerstvem (dále jen „povolení k dodávání paliv“) a pouze v souladu s tímto povolením. (2) Povolení k dodávání paliv vydává ministerstvo na žádost, která se podává v elektronické podobě a která kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) specifikaci druhu každého dodávaného paliva a způsobu, kterým je toto palivo dodáváno na daňové území České republiky, b) specifikace konečného použití paliva, c) návrh opatření pro monitorování a vykazování emisí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie5), d) stručné a obecně srozumitelné shrnutí informací uvedených v písmenech a) až c). (3) Povolení k dodávání paliv vydá ministerstvo osobě, která prokáže, že je schopna po materiální, technické a organizační stránce zjišťovat a vykazovat emise z paliv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5). Ministerstvo rozhodne o vydání povolení ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti. (4) Povolení k dodávání paliv obsahuje a) identifikační údaje dodavatele paliv, b) popis všech využívaných prostředků dodávání paliva, c) seznam dodávaných paliv a d) monitorovací plán podle požadavků přímo použitelného předpisu Evropské unie5). (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobné náležitosti, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o vydání povolení. § 4c Změna a zrušení povolení k dodávání paliv (1) Dodavatel paliv je povinen předem oznámit ministerstvu každou plánovanou změnu v provozování povolené činnosti, která by mohla vyžadovat změnu povolení k dodávání paliv; jde-li o změnu, kterou nemohl dodavatel přepokládat, oznámí ji bez zbytečného odkladu. Ministerstvo na základě oznámených skutečností povolení k dodávání paliv změní, jedná-li se o podstatné skutečnosti, které změnu povolení vyžadují. (2) Aktualizaci schváleného monitorovacího plánu může v případě změn, které nemohou mít vliv na množství vykazovaných emisí, dodavatel paliv provést samostatně na základě ohlášení změn monitorovacího plánu ministerstvu. (3) Ministerstvo může vydané povolení k dodávání paliv zrušit v případě, že dodavatel paliv a) závažně nebo opakovaně poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené na jeho základě, nebo b) přestal vykonávat povolenou činnost po dobu delší než dva roky nebo činnost trvale ukončil. ČÁST ČTVRTÁ OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI § 5 Národní správce rejstříku obchodování s povolenkami Národním správcem rejstříku obchodování s povolenkamipovolenkami (dále jen „správce rejstříku“) je operátor trhu založený podle energetického zákona11) (dále jen „operátor trhu“). § 6 Podmínky účasti na systému obchodování (1) Provozovatel zařízení se stává účastníkem systému obchodování s povolenkami (dále jen „systém obchodování“) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení podle § 3, rozhodnutí o změně povolení, kterým na něj přechází povolení k emisím podle § 4 odst. 2 nebo § 4a odst. 1, nebo rozhodnutí podle § 6a odst. 4. (2) Provozovatel letadlaProvozovatel letadla se stává účastníkem systému obchodování dnem zahájení provozování činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Provozovatel námořního plavidla se stává účastníkem systému obchodování dnem zahájení provozování činnosti v oblasti námořní dopravy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (4) Dodavatel paliv se stává účastníkem systému obchodování dnem nabytí právní moci povolení k dodávání paliv. (5) Provozovatel zařízení, provozovatel námořního plavidla, provozovatel letadla nebo dodavatel paliv požádají správce rejstříku o otevření účtu v rejstříku ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie12). (6) Je-li v povolení k emisím uvedena jako provozovatel zařízení osoba odlišná od skutečného provozovatele zařízení nebo jeho části, vztahují se práva a povinnosti vyplývající pro provozovatele zařízení z tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie na osobu uvedenou v povolení. (7) Provozovatel zařízení přestává být účastníkem systému obchodování dnem zániku povolení nebo prvním dnem pětiletého období, pro které mu byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování. (8) Provozovatel letadla přestává být účastníkem systému obchodování na konci roku, v kterém nevykoná žádnou činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Provozovatel námořního plavidla přestává být účastníkem systému obchodování na konci roku, ve kterém nevykonával žádnou činnost v oblasti námořní dopravy uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Dodavatel paliv přestává být účastníkem systému obchodování dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k dodávání paliv. § 6a Výjimka z účasti na systému obchodování (1) Ministerstvo na žádost provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení udělí pro pětileté období výjimku z účasti na systému obchodování, pokud každoročně během 3 kalendářních let předcházejících podání žádosti a) emiseemise zařízenízařízení, s výjimkou emisíemisí z biomasy, nepřesahovaly 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, nebo b) zařízenízařízení sloužilo jako záložní jednotka s provozem nejvýše 300 hodin ročně. (2) Pro pětileté období začínající rokem 2021 se žádost o udělení výjimky podává do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona; splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se pro toto období posuzuje za roky 2016 až 2018. Pro následující pětiletá období se žádost o udělení výjimky podává vždy do 31. srpna roku, který o 2 roky předchází začátku nového pětiletého období. (3) Na provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení, kterému byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování, se nevztahuje povinnost ověření výkazu o množství emisíemisí podle § 15 odst. 4. Ministerstvo může v rozhodnutí o udělení výjimky zároveň stanovit odchylně od § 15 podmínky a postup pro zjišťování a vykazování emisíemisí. (4) Ministerstvo zruší výjimku z účasti na systému obchodování v případě, že zařízení přestane splňovat podmínky podle odstavce 1; tuto skutečnost provozovatel zařízení oznámí ministerstvu nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku. Provozovatel zařízení vyřadí podle § 9 odst. 1 povolenky za kalendářní rok, v němž zařízení přestalo splňovat podmínky pro udělení výjimky. (5) Ministerstvo informuje o zrušení výjimky z účasti na systému obchodování správce rejstříku. Správce rejstříku vydá provozovateli zařízení množství bezplatných povolenek přidělené mu pro kalendářní rok, v němž zařízení přestalo splňovat podmínky pro udělení výjimky, do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení výjimky, pokud toto množství povolenek není předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2. § 7 Dražba povolenek a využití výnosů z dražby (1) Povolenky pro provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení, které nejsou přiděleny bezplatně podle § 10, využity podle § 12, umístěny do rezervy tržní stability vytvořené podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability29) nebo zrušeny, jsou draženy v souladu s pravidly stanovenými nařízením Evropské komise (dále jen „Komise“) o dražbách povolenek8). (2) Z celkového množství povolenek určených pro provozovatele letadel v letech 2024 a 2025 je 15 % draženo podle pravidel stanovených nařízením Komise o dražbách povolenek8). Kromě toho je ze zbývající části celkového množství povolenek draženo ještě 25 % v roce 2024 a 50 % v roce 2025. Od 1. ledna 2026 jsou draženy veškeré povolenky určené provozovatelům letadel s výjimkou povolenek uvedených v § 13 odst. 2. (3) PovolenkyPovolenky draží operátor trhu. (4) Výnosy z dražeb povolenek podle odstavců 1 a 2 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí s výjimkou výnosů, které odpovídají výdajům a) nezbytným k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování a příspěvků mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků České republiky v oblasti ochrany klimatu a jsou proto příjmem státního rozpočtu, rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí, nebo b) určeným v souladu se schváleným implementačním plánem podle § 12 odst. 10 pro provozní podporu obnovitelných zdrojů energie uvedených do provozu po dni 31. prosince 2024 a pro kompenzace nepřímých nákladů podle § 11, které jsou příjmem státního rozpočtu, rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. (5) Nespotřebované výdaje státního rozpočtu podle odstavce 4 se každoročně do 31. prosince převedou do rozpočtu Státního fondu životního prostředí. (6) Část výnosů z dražeb povolenek podle odstavců 1 a 2, která je příjmem Státního fondu životního prostředí, může být použita pouze k jednomu nebo více z těchto účelů: a) snížení emisí skleníkových plynů, včetně příspěvku do Globálního fondu pro energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů a do Fondu pro přizpůsobení zřízeného na poznaňské konferenci o změně klimatu, na přizpůsobení dopadům změny klimatu a na financování projektů výzkumu a vývoje a demonstračních projektů týkajících se snižování emisí a přizpůsobení změně klimatu, včetně účasti na iniciativách v rámci Evropského strategického plánu pro energetické technologie a evropských technologických platforem, b) rozvoj obnovitelných zdrojů, sítí pro distribuci elektřiny a technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a ke zvýšení energetické účinnosti, včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů od zákazníků a energetických společenství, c) opatření k předcházení odlesňování a podporu ochrany a obnovy rašelinišť, lesů a dalších suchozemských nebo mořských ekosystémů, včetně opatření, která přispívají k jejich ochraně, obnově a lepšímu řízení, zejména pokud jde o chráněné mořské oblasti, a na zvýšení zalesňování vstřícného vůči biologické rozmanitosti a obnovy zalesnění, a to i v rozvojových zemích, které ratifikují Pařížskou dohodu27), a opatření na převod technologií a snazší přizpůsobení se nepříznivým důsledkům změny klimatu v těchto zemích, d) zachytávání CO2 v lesních porostech a půdě, e) ekologicky bezpečné zachytávání a geologické ukládání CO2, zejména z elektráren spalujících pevná fosilní paliva a z řady průmyslových odvětví a pododvětví, včetně těch ve třetích zemích, a technologicky inovativní metody pohlcování uhlíku, jako jsou jeho přímé zachycování ze vzduchu a jeho ukládání, f) investování do přechodu na způsoby dopravy, které významně přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a autobusových služeb a technologií šetrných ke klimatu, inovativních technologií a infrastruktury a udržitelných alternativních paliv, jako jsou vodík a amoniak vyráběné z obnovitelných zdrojů, a technologií pohonu s nulovými emisemi, a na financování opatření na podporu dekarbonizace letišť v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, a o zrušení směrnice 2014/94/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu, g) financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií v odvětvích, na něž se vztahuje tento zákon, h) opatření, jejichž cílem je zlepšit energetickou účinnost, rozšířit soustavy zásobování tepelnou energií a zlepšit tepelnou izolaci budov, podpořit účinné a obnovitelné systémy vytápění a chlazení nebo podpořit renovace budov v souladu s příslušnými koncepčními a strategickými dokumenty podle zákona o hospodaření energií38), i) poskytování finanční podpory na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy, včetně snížení dopadů daní s nepříznivým účinkem a cíleným snižováním dopadů cel a poplatků za elektřinu z obnovitelných zdrojů, j) na financování vnitrostátních programů klimatických dividend s prokázaným pozitivním dopadem na životní prostředí, jak je doloženo ve výroční zprávě uvedené v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, k) pokrytí administrativních nákladů na řízení systému obchodování, l) financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu, m) podpora rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil s cílem přispět ke spravedlivému přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, především v regionech nejvíce dotčených přeměnou pracovních míst, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery, a na investice do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků potenciálně postižených tímto přechodem, n) řešení zbytkového rizika úniku uhlíku v odvětvích podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, s podporou transformace a prosazováním jejich dekarbonizace v souladu s pravidly pro státní podporu, nebo o) kompenzace nepřímých nákladů podle § 11. § 8 Vydávání povolenek a podmínky obchodování s povolenkami (1) Správce rejstříku každý rok nejpozději do 30. června vydá provozovateli zařízení a provozovateli letadla množství povolenek přidělené mu pro daný rok rozhodnutím ministerstva podle § 10 a 13, pokud toto množství povolenek nebude předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2 nebo pokud provozovateli zařízení nebyla udělena výjimka z účasti na systému obchodování. (2) Povolenky, které má provozovatel zařízení, provozovatel námořního plavidla nebo provozovatel letadla na svém účtu, může převést na jinou osobu. K převodu povolenky dochází okamžikem připsání povolenky na účet nabyvatele v rejstříku. Povolenky nemohou být vkladem do základního kapitálu obchodní společnosti. (3) V případě zániku nebo smrti majitele povolenek, přecházejí povolenky na právního nástupce majitele povolenek. Pokud právní nástupce není znám, převede správce rejstříku povolenky do úschovy na zvláštní účet. Povolenky, které jsou v této úschově déle než 5 let, správce rejstříku zruší. (4) V případě změny povolení, kterou se mění osoba provozovatele zařízení, převezme nový provozovatel zařízení účet zařízení v rejstříku včetně povolenek a stavu splnění, které jsou k datu převedení účtu na nového provozovatele zařízení na účtu uloženy, nedohodne-li se s původním provozovatelem zařízení jinak. § 9 Vyřazení povolenek (1) Účastník systému obchodování nebo osoba, která byla v předchozím roce účastníkem systému obchodování, jsou povinni každý rok do 30. září vyřadit z obchodování postupem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami12) množství povolenek, které odpovídá množství emisí v předchozím roce vykázanému a ověřenému způsobem stanoveným v § 15 zákona. To neplatí pro dodavatele paliv. Okamžikem vyřazení přestávají být povolenky obchodovatelné. (2) Na provozovatele námořního plavidla se povinnost uvedená v odstavci 1 vztahuje v plném rozsahu, pouze pokud jde o množství povolenek, které odpovídá vykázaným a ověřeným emisím u lodí plavících se z přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu do přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu nebo u lodí v kotvišti v přístavu určení spadajícím do jurisdikce členského státu. Provozovatel námořního plavidla vyřadí množství povolenek odpovídající 50 % vykázaných a ověřených emisí za emise z lodí plavících se z přístavu určení a) spadajícího do jurisdikce členského státu, do přístavu určení mimo jurisdikci členského státu, nebo b) mimo jurisdikci členského státu do přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu. (3) Do 31. prosince 2030 může provozovatel námořního plavidla vyřadit o 5 % méně povolenek, než vyplývá z odstavce 2, pokud jde o emise z lodí ledové třídy IA nebo IA Super nebo rovnocenné ledové třídy podle doporučení Helsinské komise 25/7. Jsou-li úkony spojené s faktickým provozováním plavidla, zejména určení přepravovaného nákladu, trasy a rychlosti plavidla nebo nákup paliva, smluvně převedeny na osobu odlišnou od provozovatele námořního plavidla, má provozovatel námořního plavidla právo požadovat po této osobě náhradu nákladů za odpovídající množství vyřazených povolenek. (4) Na provozovatele letadla se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje, pokud jde o emise vyprodukované do 31. prosince 2030 z letů mezi letištěm nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu členského státu a letištěm nacházejícím se ve stejném členském státě mimo tento nejvzdálenější region, včetně jiného letiště nacházejícího se ve stejném nejvzdálenějším regionu nebo v jiném nejvzdálenějším regionu téhož členského státu. (5) Ministerstvo každoročně podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 12 odst. 8 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, provede výpočet výše požadavků na kompenzace emisí provozovatelů letadel v rámci Programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (program CORSIA) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) pro lety do států, ze států a mezi státy, jejichž seznam stanovila Komise v přímo použitelném předpisu Evropské unie podle čl. 25a odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Do 30. listopadu o této výši informuje provozovatele letadel. (6) Provozovatelé letadel každé 3 roky počínaje rokem 2025 k 31. lednu zruší na základě jim určené výše požadavků na kompenzace emisí podle odstavce 5 příslušné množství emisních jednotek uvedených v seznamu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 11a odst. 8 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. (7) Za povolenku podle odstavce 1 se považuje i povolenka vydaná příslušným orgánem jiného členského státu nebo povolenka vydaná příslušným orgánem jiného než členského státu, je-li vydána postupem, který je v souladu s předpisy Evropské unie1), 2). (8) Povolenky jsou převoditelné do dalších období. Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 v posledním roce období nelze použít povolenku vydanou na následující období. (9) Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím, u nichž bylo ověřeno, že byly zachyceny, přepraveny a trvale uloženy do úložiště oxidu uhličitého provozovaného podle jiného právního předpisu13) nebo podle platné právní úpravy jiného členského státu. Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím, u kterých bylo způsobem uvedeným v přímo použitelném předpisu Evropské unie vydaném podle čl. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES, v platném znění, určeno, že jsou trvale chemicky vázány v produktu. (10) Za emise uvolněné z úložiště oxidu uhličitého provozovaného podle jiného právního předpisu13) vyřadí povolenky jejich provozovatel. (11) Ministerstvo zveřejní seznam účastníků systému obchodování, kteří nesplnili povinnost podle odstavce 1. (12) Ministerstvo může za účelem zajištění splnění povinnosti podle odstavce 1 vydat správci rejstříku pokyn, aby v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie12) pozastavil zmocněným zástupcům držitele účtu veškerý přístup k tomuto účtu v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek držitele účtu, nebo jsou splněny alespoň dvě z těchto podmínek: a) vůči držiteli účtu je vedeno insolvenční řízení nebo probíhá jeho preventivní restrukturalizace podle jiného právního předpisu37), b) provoz zařízení, k němuž se účet vztahuje, nebo jeho podstatné části je ukončen nebo přerušen, přičemž se nejedná o případ uvedený v § 4 odst. 5, nebo byla přerušena nebo ukončena činnost v oblasti letectví nebo námořní dopravy uvedená v příloze č. 1, nebo c) na účtu zařízení, provozovatele letadla nebo námořního plavidla v rejstříku je záporný stav shody podle čl. 33 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1122 v platném znění. (13) Držitel účtu nebo zmocněný zástupce může ministerstvu do 30 kalendářních dnů podat písemné odůvodněné námitky proti pozastavení přístupu k účtu. Ministerstvo po posouzení námitek buď vydá pokyn správci rejstříku, aby přístup obnovil, nebo pozastavení potvrdí v odůvodněném rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 10 Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům zařízení (1) Ministerstvo přidělí na žádost účastníka systému obchodování na účet zařízení bezplatné povolenky na jednotlivé roky obchodovacího období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14). (2) Pokud v zařízení dojde ke změně v provozu, která má za následek změnu ve výpočtu bezplatně přidělovaných povolenek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14), provozovatel zařízení předloží ministerstvu údaje o činnosti ověřené v souladu s tímto předpisem Evropské unie nejpozději do posledního dne měsíce března následujícího kalendářního roku. Ministerstvo předloží návrh změny přidělování bezplatných povolenek Komisi. Do 30 dnů od schválení návrhu na změnu přidělování bezplatných povolenek Komisí ministerstvo rozhodne o změně přidělování bezplatných povolenek a informuje o tom správce rejstříku. Správce rejstříku přidělí upravené množství bezplatných povolenek podle rozhodnutí ministerstva do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Pokud provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení pro účely stanovení množství nebo změny množství bezplatných povolenekpovolenek podle odstavce 1 nebo 2 nepředal údaje o zařízenízařízení ověřené v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenekpovolenek na emiseemise14), předložil ministerstvu nesprávné údaje nebo postupoval v rozporu s tímto předpisem Evropské unie, vyzve ministerstvo provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení ke zjednání nápravy ve lhůtě 15 dnů. Ministerstvo na základě ověřených údajů o zařízenízařízení a po schválení Komisí rozhodne z moci úřední o změně množství bezplatných povolenekpovolenek, a pokud bylo provozovateli vydáno více povolenekpovolenek, než na kolik měl nárok, pak i o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenekpovolenek, které má provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Pokud provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení nezjedná nápravu ani ve lhůtě podle věty první, platí, že provoz zařízenízařízení byl v předešlém kalendářním roce ukončen, a ministerstvo rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenekpovolenek, které má provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení vrátí neoprávněně vydané bezplatné povolenkypovolenky na účet Evropské unie nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva. (4) Ministerstvo může z moci úřední přerušit řízení vedené ve věci přidělení bezplatných povolenek podle odstavce 1 nebo ve věci změny množství bezplatných povolenek podle odstavců 2 a 3 do doby, než Komise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14) rozhodne o navrhovaném přidělení nebo změně množství bezplatných povolenek. (5) Bezplatné povolenky se nepřidělí pro výrobu elektřiny ani pro úložiště oxidu uhličitého provozované podle jiného právního předpisu13). (6) Množství bezplatných povolenek se sníží o 20 % v případě, že a) na zařízení, na které se vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle zákona o hospodaření energií38), nejsou provedena opatření doporučená ve zprávě o auditu nebo uvedená v akčním plánu vyplývajícím z implementace certifikovaného systému hospodaření s energií, nebo b) u zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než 80 percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu, provozovatel zařízení do 30. května 2024 nepředloží ministerstvu plán klimatické neutrality splňující požadavky uvedené v odstavci 10 písm. a), a to pro každé z těchto zařízení pro činnosti, na něž se vztahuje tento zákon. (7) Ke snížení množství bezplatných povolenek podle odstavce 6 písm. a) nedojde, pokud provozovatel zařízení ministerstvu prokáže, že a) doba návratnosti investic u příslušných opatření přesáhne 3 roky, b) náklady na tyto investice jsou nepřiměřené nebo c) provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou z hlediska snížení emisí skleníkových plynů rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií pro dané zařízení. (8) Snížení množství bezplatných povolenek podle odstavce 6 se provádí způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14). Posuzování splnění podmínek stanovených v odstavcích 6 a 7 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 10a odst. 1 čtvrtého pododstavce směrnice 2003/87/ES, v platném znění. (9) Bezplatné povolenky se nepřidělují zařízením v souvislosti s výrobou zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/95639). Do 31. prosince 2033 se na výrobu zboží uvedeného v příloze I nařízením (EU) 2023/956 zavádějícím mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích přidělují bezplatné povolenky ve sníženém množství za použití faktoru snižujícího přidělování bezplatných povolenek na výrobu tohoto zboží. Tento faktor se rovná 100 % pro období mezi vstupem uvedeného nařízení v platnost a koncem roku 2025 a s výhradou použití ustanovení uvedených v čl. 36 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2023/956 se rovná 97,5 % v roce 2026, 95 % v roce 2027, 90 % v roce 2028, 77,5 % v roce 2029, 51,5 % v roce 2030, 39 % v roce 2031, 26,5 % v roce 2032 a 14 % v roce 2033. (10) Ministerstvo přidělí na období let 2026 až 2030 další bezplatné povolenky ve výši 30 % množství určeného podle § 10 odst. 1 provozovatelům zařízení pro dálkové vytápění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise. Podmínkou přidělení těchto povolenek je a) předložení plánu klimatické neutrality ministerstvu podle požadavků stanovených prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/2441 ze dne 31. října 2023, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o obsah a formát plánů klimatické neutrality potřebných pro přidělování bezplatných povolenek na emise, a b) závazek provozovatele zařízení investovat objem prostředků odpovídající hodnotě těchto získaných dalších bezplatných povolenek do výrazného snížení emisí do roku 2030 v souladu s plánem klimatické neutrality podle písmene a). (11) Dosažení cílů a milníků plánu klimatické neutrality podle odstavce 6 písm. b) a odstavce 10 musí být potvrzeno ověřením akreditovanou osobou podle § 15 odst. 4 ve lhůtě do 31. března 2026 a poté do 31. března každého pátého roku. § 11 Kompenzace nepřímých nákladů (1) Vláda nařízením stanoví každoročně do 30. června výši peněžních prostředků určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno skutečné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny (dále jen „kompenzace“), za předchozí kalendářní rok. Výše prostředků pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Poskytování kompenzací musí být v souladu s předpisy Evropské unie pro oblast veřejné podpory40). Kompenzace se nevztahuje na nepřímé náklady, na které se podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie14) vztahuje přidělování bezplatných povolenek. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne kompenzaci na žádost osobě, která a) podniká v odvětví, u kterého bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, podle předpisů Evropské unie pro oblast veřejné podpory40), b) předložila ministerstvu do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se mají kompenzace vyplácet, provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády a c) splňuje požadavky na provedení energetického auditu nebo alternativního opatření, které stanoví prováděcí právní předpis. (3) Žádost o poskytnutí kompenzace lze podat nejdříve po vyhlášení nařízení vlády podle odstavce 1 ve Sbírce zákonů. Žadatel podává žádost na formuláři stanoveném nařízením vlády Ministerstvu průmyslu a obchodu do 30. září roku následujícího po skončení kalendářního roku, za který žádá o kompenzaci. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje požadovanou výši kompenzace a provozní parametry v rozsahu stanoveném nařízením vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu o žádosti rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy mu žádost došla; proti tomuto rozhodnutí není přípustný rozklad. (4) Kompenzace vyplácí žadatelům Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím operátora trhu, a to nejpozději do 31. prosince roku podání žádosti; operátor trhu následně zveřejní do 30. března způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši kompenzací podle jednotlivých odvětví. (5) Vláda nařízením stanoví a) odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemiemisemi do cen elektřiny, b) provozní údaje předkládané ministerstvu podle odstavce 2 písm. b), c) podrobnosti náležitostí žádosti o poskytnutí kompenzace a vzor jejího formuláře, d) požadavky na provedení energetického auditu a na alternativní opatření, e) pravidla pro určování výše kompenzací a f) postup při zprostředkování vyplácení kompenzace operátorem trhu. § 12 Správa peněžních prostředků z Modernizačního fondu, Sociálního klimatického fondu a výnosů z dražeb povolenek (1) Peněžní prostředky přidělené České republice z Modernizačního fondu podle čl. 10d směrnice 2003/87/ES, v platném znění, (dále jen „prostředky Modernizačního fondu“) jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí. Prostřednictvím Modernizačního fondu se využijí rovněž veškeré povolenky podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a 50 % povolenek podle čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2003/87/ES, v platném znění. (2) Prostředky Modernizačního fondu se použijí na podporu investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Podporované jsou investice, které jsou v souladu s cíli směrnice 2003/87/ES, v platném znění, jakož i s cíli sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) a s dlouhodobými cíli vyjádřenými v Pařížské dohodě27). (3) Prostředky Modernizačního fondu odpovídající alespoň 80 % výnosů z povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 třetím pododstavci směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a z povolenek podle odstavce 1 věty druhé a nejméně 90 % výnosů z povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 čtvrtém pododstavci směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použijí na podporu investic do a) výroby a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně obnovitelného vodíku, b) vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, c) snížení celkové spotřeby energie prostřednictvím zlepšení energetické účinnosti, a to i v oblasti průmyslu, dopravy, budov, zemědělství a nakládání s odpady, d) skladování energie a modernizace energetických soustav včetně řízení poptávky, soustav zásobování tepelnou energií, sítí pro distribuci elektřiny a rozšíření přeshraničního propojení a infrastruktury pro mobilitu s nulovými emisemi, e) podpory domácností s nižšími příjmy za účelem zamezit vzniku energetické chudoby a modernizovat systémy vytápění nebo f) transformace v regionech postižených těžbou uhlí spočívající v podpoře přemístění pracovníků na nová pracovní místa, jejich rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace, vzdělávání a iniciativy v oblasti hledání zaměstnání a v podpoře nově zakládaných podniků. (4) Z Modernizačního fondu se, nejde-li o případ uvedený v odstavci 5, neposkytuje žádná podpora na zařízení na výrobu elektřiny využívající fosilní paliva. (5) Prostředky Modernizačního fondu a) podle odstavce 1 věty druhé mohou být použity na investice do plynných fosilních paliv, b) odpovídající výnosům z povolenek podle čl. 10 odst. 1 třetího pododstavce směrnice 2003/87/ES, v platném znění, mohou být použity na investice do plynných fosilních paliv, za předpokladu, že se příslušná činnost považuje za environmentálně udržitelnou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 a je odůvodněna zajištěním energetické bezpečnosti a zároveň jsou povolenky vydraženy pro 1. výrobu energie před 31. prosincem 2027 a 2. investice zahrnující následné využívání plynu před 31. prosincem 2028. (6) Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky. (7) Peněžní prostředky přidělené České republice ze Sociálního klimatického fondu zřízeného přímo použitelným předpisem Evropské unie41) jsou příjmem státního rozpočtu. (8) Výdaje odpovídající prostředkům podle odstavce 7 se použijí na financování opatření stanovených v Sociálním klimatickém plánu České republiky přijatém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Sociální klimatický fond41). (9) Ministr životního prostředí zřídí Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek a Modernizačního fondu jako svůj poradní orgán složený ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního fondu životního prostředí. Výbor zejména projednává a doporučuje ke schválení základní koncepční a implementační dokumenty související s využitím těchto peněžních prostředků. (10) Ministr životního prostředí a ministr průmyslu a obchodu předkládají společně každoročně do 30. září vládě ke schválení implementační plán pro využití prostředků z Modernizačního fondu a z dražeb povolenek s uvedením podílů alokací pro oblasti podpory na následující rok. (11) Vláda zřídí pětičlennou Radu pro využití výnosů z dražeb povolenek (dále jen „Rada“) jako svůj poradní orgán. Vláda jmenuje a odvolává členy Rady a schvaluje statut a jednací řád Rady, které stanoví podrobnosti týkající se její činnosti a způsobu jednání. Rada zejména projednává a schvaluje podmínky pro využití prostředků v oblastech podpory na následující období navržené ministrem životního prostředí. V případě, že s tímto návrhem Rada nevysloví souhlas, předloží jej k rozhodnutí vládě spolu se svým stanoviskem. § 13 Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům letadel (1) Ministerstvo rozhodnutím z moci úřední přidělí bezplatné povolenky na roky 2024 a 2025 provozovatelům letadel v množství stanoveném postupem podle přílohy č. 5 k tomuto zákonu. Správce rejstříku tyto povolenky převede na účet provozovatele letadla do 30. června daného roku. Od 1. ledna 2026 nejsou přidělovány provozovatelům letadel žádné bezplatné povolenky s výjimkou povolenek přidělovaných na žádost podle odstavce 2. (2) Ministerstvo každoročně přidělí na žádost provozovatele obchodní letecké dopravy bezplatné povolenky pro používání udržitelných leteckých paliv a jiných leteckých paliv způsobilých pro splnění povinnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405, o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU). Tyto povolenky se přidělují podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 3c odst. 6 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a v množství vypočteném podle přílohy č. 5 k tomuto zákonu. Žádost se podává v elektronické podobě. (3) Pokud provozovatel letadla závažně porušuje povinnosti vyplývající ze systému obchodování, zejména pokud nevyřadí dané množství povolenek podle § 9, ministerstvo po schválení Komisí rozhodne o snížení množství bezplatných povolenek na následující kalendářní rok, popřípadě rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel letadla vrátit na účet Evropské unie. § 14 Přidělování povolenek v případě sloučení nebo rozdělení zařízení nebo provozovatele letadla (1) Dojde-li na základě změny povolení ke sloučení nebo rozdělení zařízenízařízení, ministerstvo rozhodnutím stanoví množství povolenek, které se přidělí provozovatelům vzniklých zařízenízařízení, postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emiseemise14). (2) Dojde-li ke sloučení nebo rozdělení provozovatele letadlarozdělení provozovatele letadla, ministerstvo na základě oznámení provozovatele letadlaprovozovatele letadla rozhodnutím stanoví množství povolenekpovolenek, které se přidělí vzniklým provozovatelům letadlaprovozovatelům letadla. Rozdělením provozovatele letadlaRozdělením provozovatele letadla se rozumí změna, při níž je provozovatel letadlaprovozovatel letadla rozdělen na dva či více provozovatelů letadlaprovozovatelů letadla. ČÁST PÁTÁ ZJIŠŤOVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ VYKÁZANÉHO MNOŽSTVÍ EMISÍ A HOSPODAŘENÍ S POVOLENKAMI A ROČNÍMI EMISNÍMI PŘÍDĚLY § 15 Zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí provozovatele zařízení, provozovatele letadla a provozovatele námořního plavidla (1) Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení zjišťuje a vykazuje množství emisíemisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisíemisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie5) a podle plánu pro monitorování a vykazování emisíemisí uvedeném v povolenípovolení. ZařízeníZařízení s nízkými emisemiemisemi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5) může používat zjednodušené plány monitorování emisíemisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5). (2) Provozovatel letadlaProvozovatel letadla zjišťuje a vykazuje množství emisíemisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisíemisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie5) a podle schváleného plánu pro monitorování a vykazování emisíemisí. Plán pro monitorování a vykazování emisíemisí schvaluje na návrh provozovatele letadlaprovozovatele letadla ministerstvo. Provozovatel letadlaProvozovatel letadla předkládá návrh plánu pro monitorování a vykazování emisíemisí a jeho změny ministerstvu nejpozději 4 měsíce před začátkem období podle § 13 odst. 1. Provozovatel letadlaProvozovatel letadla je povinen oznámit ministerstvu každou podstatnou změnu plánu pro monitorování a vykazování emisíemisí do 15 dnů od této změny. Pokud se někdo stane provozovatelem letadlaprovozovatelem letadla v průběhu období, předloží návrh plánu pro monitorování a vykazování emisíemisí ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (3) Provozovatel námořního plavidla zjišťuje a vykazuje emise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy42). (4) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla zajistí ověření množství emisí vykázaného podle odstavce 1 nebo 2 osobou, která je držitelem osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí skleníkových plynů vydaného vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky15) nebo akreditačním orgánem jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17) (dále jen „akreditovaná osoba“). Ověření provádí akreditovaná osoba podle zásad ověřování vykázaného množství emisí stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie17). Jsou-li emise provozovatele letadla v celkovém ročním objemu nižší než 25 000 tun oxidu uhličitého nebo má-li provozovatel letadla celkové emise nižší než 3 000 tun oxidu uhličitého z letů jiných než uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu u činnosti „Letectví“ v písmenech k) a l), považují se jeho emise za ověřené, pokud jsou stanoveny pomocí nástroje pro malé producenty emisí podle nařízení Komise (EU) č. 606/201026), do kterého organizace Eurocontrol doplnila údaje ze svého nástroje pro podporu systému obchodování. (5) Výkaz o množství emisíemisí ze zařízenízařízení podle odstavce 1 nebo o množství emisíemisí z letadla podle odstavce 2 za uplynulý kalendářní rok a doklady o jeho ověření podle odstavce 4 předloží provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení nebo provozovatel letadlaprovozovatel letadla ministerstvu do 15. března následujícího roku. Pokud nejsou doklady o ověření emisíemisí včas předloženy nebo pokud vykázané množství emisíemisí neodpovídá požadavkům podle odstavce 1 nebo 2, ministerstvo vyzve provozovatele, aby ve lhůtě 15 dnů zjednal nápravu. Pokud provozovatel nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo o tom informuje správce rejstříku a stanoví konzervativní odhad emisíemisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5). Výkaz o množství emisíemisí musí obsahovat údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie5) a identifikační údaje o zařízenízařízení nebo o provozovateli letadlaprovozovateli letadla stanovené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Výkaz o množství emisíemisí z letadla podle odstavce 2 musí obsahovat údaje o každém druhu paliva, z kterého se vypočítávají emiseemise, stanovené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (6) Provozovatel zařízení je povinen spolu s výkazem o množství emisí předložit také informaci o dodavatelích paliva a spotřebě paliva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5). Provozovatelé zařízení poskytnou rovněž každému svému dodavateli paliva informace o spotřebovaném množství paliva na činnosti uvedené v příloze č. 1 za jím dodané palivo každoročně do 15. března. (7) Provozovatel letadla monitoruje dopady oxidů dusíku, částic sazí, oxidovaných sloučenin síry a dopady vodních par, včetně kondenzačních stop, z letadla provádějícího činnost v oblasti letectví podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu na klima (dále jen „dopady jiných látek z letectví než CO2“) podává podle požadavků přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 14 odst. 5 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, jednou ročně ministerstvu ověřenou zprávu o dopadech způsobených uvolňováním těchto látek z každého jím provozovaného letadla. (8) Provozovatel námořního plavidla zajistí ověření vykazovaných souhrnných údajů o emisích podle pravidel ověřování a akreditace stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy42). (9) Provozovatel úložiště oxidu uhličitého podle jiného právního předpisu13) je povinen zjišťovat a vykazovat množství emisí uložených a uvolněných v rámci zachytávání, přenosu a ukládání oxidu uhličitého v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie5) a zajistit ověření vykázaného množství emisí akreditovanou osobou podle zásad ověřování vykázaného množství emisí stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie17). § 15a Zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí z dodaných paliv (1) Dodavatel paliv je povinen zjišťovat emise z jím dodaných paliv způsobem stanoveným v jeho schváleném monitorovacím plánu a v souladu s pravidly stanovenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie5) a ve vyhlášce vydané ministerstvem. (2) Dodavatel paliv je povinen každoročně do 30. dubna podat ministerstvu výkaz emisí za uplynulý kalendářní rok, který splňuje náležitosti stanovené v přímo použitelném předpisu Evropské unie5) a který je ověřený akreditovanou osobou. Ověření provádí akreditovaná osoba podle zásad ověřování vykázaného množství emisí stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie17). Výkaz se podává elektronicky ve formátu zveřejněném ministerstvem na jeho internetových stránkách. První emisní výkaz se podává v roce 2026 za emise z paliv dodaných za kalendářní rok 2025. (3) Za kalendářní rok 2024 předloží dodavatel paliv do 30. dubna 2025 v elektronické podobě jednorázovou zprávu o emisích, která splňuje náležitosti stanovené v přímo použitelném předpisu Evropské unie5). Pro účely této zprávy je dodavatel paliv osvobozen od povinnosti stanovené v přímo použitelném předpisu Evropské unie5) odůvodnit technickou neproveditelnost nebo nepřiměřenost nákladů stanovené metodiky zjišťování emisí. (4) Pro účely zjišťování a vykazování emisí z paliv se emise považují za nulové, pokud jde o emise z a) paliv spotřebovaných provozovatelem zařízení, provozovatelem letadla nebo námořního plavidla, v rámci jejich činnosti uvedené v příloze č. 1, nejde-li o provozovatele, kterému byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování podle § 6a, nebo nejde-li o provozovatele, který provádí přepravu oxidu uhličitého potrubím za účelem jeho uložení v úložišti povoleném podle zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur, b) paliv, u nichž se má podle odstavce 5 za prokázané, že byla spotřebována jiným způsobem než spálením, c) plynných paliv spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu nebo hospodaření v lese podle lesního zákona, d) plynných a kapalných paliv na vytápění a provoz vojenských objektů nebo v rámci provozu vojenské techniky, e) letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 a tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21, f) plynných a kapalných paliv spotřebovaných při provozování drážní dopravy na železniční dráze, g) paliv používaných jako pohonná hmota plaveb po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu, osvobozená od daně z minerálních olejů podle zákona o spotřebních daních32) nebo h) paliv, u kterých to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie5). (5) Splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b) dodavatel paliv prokáže na základě prohlášení fyzické nebo právnické osoby, která palivo spotřebovala jiným způsobem než spálením, o množství spotřebovaného paliva. Toto prohlášení může fyzická nebo právnická osoba vydat pouze v případě, že předloží dodavateli paliva platné a) povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně32), povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně33) nebo povolení k nabytí pevného paliva osvobozeného od daně33), nebo b) osvědčení o využití paliva k procesům, při nichž nedochází k jeho spalování, nebylo-li vydáno povolení podle písmene a). (6) Prohlášení o množství spotřebovaného paliva podle odstavce 5 vydává fyzická nebo právnická osoba, která palivo spotřebovala jiným způsobem než spálením, do 15. března roku následujícího po roce, ve kterém tato osoba palivo nakoupila. (7) Osvědčení podle odstavce 5 písm. b) vydává ministerstvo na základě žádosti konečného spotřebitele paliva nebo dodavatele paliva, která kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje údaj o spotřebě paliv za předchozí 3 roky. Požadavky na způsob doložení výše historické spotřeby paliva a další podrobnosti žádosti o osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou. Osvědčení se vydává na dobu 5 let. (8) Za účelem prokázání splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c) v případě dodávek plynu dodavatel paliva eviduje čestné prohlášení vydané osobou, která plyn spotřebovala k uvedenému účelu. Náležitosti a vzor čestného prohlášení podle množství odebíraného paliva stanoví ministerstvo vyhláškou. Toto prohlášení je dodavatel paliv povinen evidovat po dobu 3 let od jeho vystavení. Osoba, která palivo spotřebovala, je povinna v prohlášení uvést přesné a pravdivé údaje. (9) Není-li prohlášení nebo osvědčení podle odstavce 5 nebo prohlášení podle odstavce 8 k dispozici, vykazuje dodavatel paliv emise z dodaných paliv standardním způsobem, nikoli jako nulové. (10) Dodavatel paliv, jehož roční emise z dodaných paliv jsou nižší než 1 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, může emise monitorovat, vykazovat a ověřovat zjednodušeným postupem za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie5). § 17 Hospodaření s povolenkami, ročními emisními příděly a jinými právy k vypouštění emisí (1) Povolenky, roční emisní příděly a jiná práva k vypouštění emisíemisí jsou majetkem České republiky, se kterým hospodaří ministerstvo. Na hospodaření s tímto majetkem se nevztahuje zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích19). Správce rejstříku eviduje povolenky, roční emisní příděly a jiná práva k vypouštění emisíemisí a nakládání s nimi. (2) Roční emisní příděly, které Česká republika nevyužije ke splnění svého závazku vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího závazné každoroční snižování emisíemisí skleníkových plynůskleníkových plynů členskými státy v období 2021-203028), může ministerstvo prodat v rámci flexibility podle pravidel stanovených tímto předpisem Evropské unie. (3) Prostředky získané z prodeje ročních emisních přídělů jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a jsou účelově vázány k použití na podporu opatření vedoucích ke snižování emisíemisí. ČÁST ŠESTÁ PŘESTUPKY § 18 (1) Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení se dopustí přestupku tím, že a) provozuje zařízenízařízení bez povolenípovolení vydaného ministerstvem podle § 3 nebo v rozporu s ním, b) v rozporu s § 4 odst. 1 neoznámí změnu 1. v užívání nebo způsobu provozu zařízenízařízení, která může vyžadovat změnu podmínek zjišťování nebo vykazování emisíemisí, nebo 2. údajů uvedených v povolenípovolení podle § 3, c) v rozporu s § 10 odst. 2 nepředloží ministerstvu ověřené údaje o činnosti, d) v rozporu s § 10 odst. 3 nevrátí bezplatné povolenkypovolenky na účet Evropské unie, e) zjišťuje nebo vykazuje množství emisíemisí ze zařízenízařízení v rozporu s § 15 odst. 1, f) vykáže splnění podmínek podle § 6a odst. 1, i když tyto podmínky zařízenízařízení nesplňuje, nebo g) v rozporu s § 6a odst. 4 neoznámí, že zařízenízařízení přestalo splňovat podmínky pro výjimku ze systému obchodování. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu a) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), c), e), f) nebo g) nebo v případě opakovaného spáchání přestupku podle písmene a), f) nebo g) od 1 000 000 Kč do výše odpovídající částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za 1 tunu CO2, která byla ze zařízení v souvislosti s přestupkem podle písmene a), f) nebo g) vypuštěna; odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kurzu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou21) pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž je pokuta uložena; pokud není údaj o emisích ze zařízení dostupný nebo není spolehlivý, může ministerstvo emise stanovit podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů5), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) bodu 1, c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) bodu 2, d) v částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za každou povolenku, kterou provozovatel nevrátil v rozporu s § 10 odst. 3, jde-li o přestupek podle písmene d); odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kursu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou21) pro den 30. dubna běžného roku. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze vedle pokuty uložit také zastavení činnosti. (4) Dodavatel paliv se dopustí přestupku tím, že a) dodává paliva bez povolení k dodávání paliv nebo v rozporu s ním, nebo b) v rozporu s § 4c odst. 1 neoznámí změnu v provozování povolené činnosti. (5) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do a) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b). (6) Fyzická nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 15 odst. 6 nepředloží informaci o dodavatelích paliva a spotřebě paliva nebo neposkytne příslušné informace dodavateli paliv, b) uvede nesprávné údaje v informaci podle § 15 odst. 6. (7) Za přestupek podle odstavce 6 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 19 (1) Provozovatel letadlaProvozovatel letadla se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 15 odst. 2 1. nezjišťuje nebo nevykazuje množství emisíemisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisíemisí stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie5) nebo schváleným plánem pro monitorování a vykazování emisíemisí, nebo 2. neoznámí ministerstvu každou podstatnou změnu plánu pro monitorování a vykazování emisíemisí, b) v rozporu s § 15 odst. 7 nemonitoruje stanoveným způsobem dopady jiných látek z letectví než CO2 nebo nepodá ověřenou zprávu o dopadech těchto látek. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) bodu 1, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) bodu 2 nebo písmene b). (3) Provozovatel námořního plavidla se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 15 odst. 3 nezjišťuje nebo nevykazuje emise stanoveným způsobem, b) v rozporu s § 15 odst. 8 nezajistí ověření vykazovaných souhrnných údajů o emisích stanoveným způsobem, c) v rozporu s § 6 odst. 3 nepožádá o zřízení účtu v rejstříku nebo d) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami12) neposkytne správci rejstříku stanovené informace pro zřízení účtu v rejstříku nebo neoznámí správci rejstříku změnu údajů, o kterých ho informoval. (4) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do a) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c) nebo d). § 20 (1) Účastník systému obchodování nebo osoba, která byla v předchozím roce účastníkem systému obchodování, se dopustí přestupku tím, že nevyřadí z obchodování povolenky podle § 9. (2) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta ve výši odpovídající částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za každý ekvivalent tuny oxidu uhličitého, pro který nebyly ve lhůtě podle § 9 odst. 1 povolenky vyřazeny z obchodování; odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kursu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou21) pro den 30. září běžného roku. Od uložení pokuty nelze upustit. Uložení pokuty ani její zaplacení nezbavuje povinnosti vyřadit povolenky. § 21 (1) Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení nebo provozovatel letadlaprovozovatel letadla se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 3 nepožádá o zřízení účtu v rejstříku vedeném podle § 5, b) v rozporu s § 15 odst. 4 nezajistí ověření vykázaného množství emisíemisí akreditovanou osobou, nebo c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami12) neposkytne správci rejstříku stanovené informace pro zřízení účtu v rejstříku nebo neoznámí správci rejstříku změnu údajů, o kterých ho informoval. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. (3) Dodavatel paliva se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 5 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie12) nepožádá o zřízení účtu v rejstříku, neposkytne správci rejstříku informace požadované tímto přímo použitelným předpisem nebo neoznámí správci rejstříku změnu údajů, o kterých ho informoval, b) v rozporu s § 15a odst. 1 nebo 2 nezjišťuje nebo nevykazuje množství emisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie5) nebo schváleným monitorovacím plánem, c) v rozporu s § 15a odst. 3 nepředloží zprávu o emisích za rok 2024. (4) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo c), nebo b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b). § 22 (1) Provozovatel úložiště oxidu uhličitého se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 15 odst. 6 a) nezjišťuje nebo nevykazuje množství emisíemisí uložených a uvolněných v rámci zachytávání, přenosu a ukládání oxidu uhličitého v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisíemisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie, nebo b) nezajistí ověření vykázaného množství emisíemisí akreditovanou osobou. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč. § 25 (1) Přestupky podle § 18 odst. 1 písm. d), § 19 odst. 3 a § 20 projednává ministerstvo a přestupky podle § 18 odst. 1 písm. a) až c) a e) až g), § 18 odst. 4 a 6, § 19 odst. 1 a 2, § 21 a 22 projednává Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“). (2) Pokud provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení nebo provozovatel letadlaprovozovatel letadla nesplní povinnost předložit výkaz o množství emisíemisí ze zařízenízařízení nebo z činnosti v oblasti letectví za předcházející kalendářní rok a doklady o jeho ověření podle § 15 odst. 5, vypočte ministerstvo množství emisíemisí, které je rozhodné pro uložení pokuty podle § 20 odst. 2, na základě dostupných údajů. (3) Pravomocné a vykonatelné rozhodnutí o uložení pokuty zašle ministerstvo nebo inspekce příslušnému správci daně, v jehož územní působnosti má sídlo provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení nebo provozovatel letadlaprovozovatel letadla, kterému byla uložena pokuta. Pokud provozovatel letadlaprovozovatel letadla nemá sídlo na území České republiky, je příslušným správcem daně ten, v jehož obvodu vykonává provozovatel letadlaprovozovatel letadla nejvíce vzletů a přistání. V případě provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení je pokuta ze 70 % příjmem státního rozpočtu a z 30 % příjmem kraje, na jehož území se zařízenízařízení nachází. V případě provozovatele letadlaprovozovatele letadla je pokuta příjmem státního rozpočtu. ČÁST SEDMÁ VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 26 Orgány vykonávající státní správu (1) Ministerstvo a) vykonává působnost ústředního správního úřadu a řídí výkon státní správy vykonávaný inspekcí podle tohoto zákona, b) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným inspekcí, c) v rozsahu své působnosti dozírá na dodržování ustanovení tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona, d) podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropské unie a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropské unie v oblasti obchodování s povolenkamipovolenkami, e) podává žádost Komisi o uložení zákazu provozování letecké dopravy, f) zveřejňuje informace o rozhodnutích a zprávách týkajících se množství povolenek, jejich přidělování a monitorování, vykazování a ověřování emisíemisí, g) vykonává působnost příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího registr Unie pro obchodování s povolenkami12), h) vykonává působnost příslušného orgánu podle směrnice 2023/959 ve vztahu k námořním plavidlům plujícím pod státní vlajkou České republiky, i) zpracovává sociální klimatický plán a vykonává působnost odpovědného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Sociální klimatický fond41), j) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti klimatu vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu30). (2) Ministerstvo může za účelem zjištění skutečného stavu zařízení a případných změn v provozu zařízení podle § 4 nebo při podezření z neplnění povinností stanovených tímto zákonem provést kontrolu v místě provozu zařízení. Pro tyto účely si může od provozovatele zařízení vyžádat dokumentaci vztahující se k plnění povinností vyplývajících z účasti v systému obchodování a dokumentaci prokazující kapacitu a způsob provozu zařízení. (3) Inspekce a) kontroluje plnění povinností stanovených provozovatelům zařízeníprovozovatelům zařízení v tomto zákoně, přímo použitelných předpisech Evropské unie a v povolenípovolení, b) kontroluje plnění povinností stanovených provozovatelům letadla v tomto zákoně, přímo použitelných předpisech Evropské unie a v plánu pro monitorování a vykazování emisí, c) kontroluje plnění povinností dodavatelů paliv a dalších osob v souvislosti se zjišťováním, vykazováním a ověřováním emisí z dodaných paliv stanovené tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie5), d) je oprávněna vyžádat si výsledky kontroly provedené podle jiného právního předpisu13) za účelem monitorování vlivů ukládání oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách na životní prostředí a lidské zdraví. (4) Za účelem provádění kontrolní činnosti podle odstavce 2 písm. c) je inspekce oprávněna vyžádat si od příslušného orgánu Celní správy České republiky informace o dodavatelích paliv. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. Inspekce je oprávněna vyžádat si za účelem provádění kontrolní činnosti podle odstavce 2 písm. c) od fyzické či právnické osoby předložení výpisu z příslušné evidence vedené pro daňové účely podle zákona o spotřebních daních32) nebo zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů33). ČÁST OSMÁ PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 29 Přechodná ustanovení (1) PovoleníPovolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolenípovolení podle tohoto zákona, splňují-li náležitosti povolenípovolení podle § 3 tohoto zákona. (2) Pokud povolenípovolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nesplňují náležitosti povolenípovolení podle § 3 tohoto zákona, musí provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení požádat o změnu povolenípovolení do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) PovoleníPovolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovatelům zařízeníprovozovatelům zařízení, která nejsou zařízenímizařízeními podle § 2 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají. § 30 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 315/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. 2. Část první zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů. 3. Část první zákona č. 212/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4. Část pátá zákona č. 292/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 5. Část sto šedesátá čtvrtá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 6. Část první zákona č. 164/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 7. Část osmá zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů. 8. Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů. 9. Vyhláška č. 287/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v oblasti letectví. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST § 31 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou ustanovení § 7 odst. 4 a 5, § 12, § 23 a 24, § 25 odst. 1 až 5 a 8 a § 27, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 383/2012 Sb. Seznam činností Činnosti\| Skleníkové plyny ---\|--- Spalování paliv v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW jiných než zařízeních pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu Od 1. ledna 2024 spalování paliv v zařízeních na spalování komunálního odpadu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW pro účely zjišťování, vykazování a ověřování emisí podle § 15\| Oxid uhličitý Rafinace minerálních olejů, kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW\| Oxid uhličitý Výroba koksu\| Oxid uhličitý Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy\| Oxid uhličitý Výroba surového železa nebo oceli z prvotních nebo druhotných surovin, včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu\| Oxid uhličitý Výroba nebo zpracování železných kovů, včetně feroslitin, kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW. Při zpracovatelské činnosti se využívá mimo jiné válcoven, přihřívačů, žíhacích pecí, kováren, sléváren, pokovování a moření.\| Oxid uhličitý Výroba primárního hliníku nebo oxidu hlinitého\| Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky Výroba sekundárního hliníku, kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW\| Oxid uhličitý Výroba nebo zpracování neželezných kovů (včetně výroby slitin, rafinace, výroby odlitků), kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem, včetně paliv používaných jako redukční prostředky, vyšším než 20 MW\| Oxid uhličitý Výroba cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně\| Oxid uhličitý Výroba vápna nebo kalcinace dolomitu či magnezitu v rotačních pecích nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně\| Oxid uhličitý Výroba skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně\| Oxid uhličitý Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně\| Oxid uhličitý Výroba izolačního materiálu z minerální vlny, při níž se využívá sklo, minerály nebo hlušina, o kapacitě tavení větší než 20 t denně\| Oxid uhličitý Sušení nebo kalcinace sádrovce nebo výroba sádrokartonu a jiných výrobků ze sádry, o výrobní kapacitě kalcinovaného sádrovce nebo sušeného sekundárního sádrovce větší než 20 t denně\| Oxid uhličitý Výroba buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů\| Oxid uhličitý Výroba papíru a lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 t denně\| Oxid uhličitý Výroba černého uhlíku zahrnující karbonizaci organických látek, jako jsou oleje, dehty, kraky a zbytky z destilace, o výrobní kapacitě větší než 50 t denně\| Oxid uhličitý Výroba kyseliny dusičné\| Oxid uhličitý a oxid dusný Výroba kyseliny adipové\| Oxid uhličitý a oxid dusný Výroba glyoxalu a kyseliny glyoxylové\| Oxid uhličitý a oxid dusný Výroba čpavku\| Oxid uhličitý Množstevní výroba organických chemikálií krakováním, reformováním, částečnou nebo celkovou oxidací nebo podobnými postupy, o výrobní kapacitě větší než 100 t denně\| Oxid uhličitý Výroba vodíku (H2) a syntetického plynu o výrobní kapacitě větší než 5 t denně\| Oxid uhličitý Výroba uhličitanu sodného (Na2CO3) a hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3)\| Oxid uhličitý Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení spadajících do působnosti tohoto zákona pro účely přepravy a ukládání oxidu uhličitého v úložišti povoleném podle jiného právního předpisu13)\| Oxid uhličitý Přeprava oxidu uhličitého za účelem jeho uložení v úložišti povoleném podle jiného právního předpisu13)\| Oxid uhličitý Ukládání oxidu uhličitého v úložišti povoleném podle jiného právního předpisu13)\| Oxid uhličitý Letectví Lety letadel, která odlétají z letiště umístěného na území Evropského hospodářského prostoru, nebo která na takové letiště přilétají. Lety mezi letišti, která se nacházejí ve dvou různých státech uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie podle čl. 25a odst. 3 směrnice 2003/87/ES, jakož i lety mezi Švýcarskem nebo Spojeným královstvím a státy uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie podle čl. 25a odst. 3 směrnice 2003/87/ES a pro účely čl. 12 odst. 6 a 8 a čl. 28c jakékoli další lety mezi letišti, která se nacházejí ve dvou různých třetích zemích, uskutečněné provozovateli letadel, kteří splňují všechny tyto podmínky: a) jsou držiteli osvědčení leteckého provozovatele vydaného členským státem nebo jsou zapsáni v rejstříku v členském státě, včetně jeho nejvzdálenějších regionů a území či jeho závislých území, a b) od 1. ledna 2021 produkují roční emise CO2 vyšší než 10 000 tun z používání letadel s maximální schválenou vzletovou hmotností vyšší než 5 700 kg při provádění letů podle této přílohy, s výjimkou letů s odletem a příletem v témž členském státě, včetně jeho nejvzdálenějších regionů; pro účely tohoto písmene se nezohledňují emise z následujících typů letů: 1\\. letů pro účely státu; 2\\. humanitárních letů; 3\\. letů souvisejících s poskytováním záchranné lékařské péče; 4\\. vojenských letů; 5\\. protipožárních letů; 6\\. letů předcházejících humanitárnímu, lékařskému nebo protipožárnímu letu nebo následujících po těchto letech, pokud byly uskutečněny stejným letadlem a byly nutné k provedení souvisejících humanitárních, lékařských nebo protipožárních činností nebo k přemístění letadla po těchto činnostech pro jeho další činnost. Tato činnost nezahrnuje\| Oxid uhličitý a) lety vykonávané výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů jiné země, než je členský stát, během jejich služebních cest, pokud je tato skutečnost doložena příslušným označením statusu na letovém plánu, b) vojenské lety vykonávané vojenskými letadly a lety celních a policejních orgánů; c) pátrací a záchranné lety, protipožární lety, humanitární lety a lety letecké záchranné služby schválené příslušným orgánem, d) veškeré lety vykonávané výlučně podle pravidel letu za viditelnosti podle přílohy 2 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, e) lety končící na letišti, z kterého letadlo vzlétlo, během nichž nedošlo k mezipřistání, f) cvičné lety vykonávané výlučně za účelem získání licence nebo získání kvalifikace v případě letové posádky v kabině pilota, pokud je tato skutečnost doložena příslušnou poznámkou v letovém plánu a za předpokladu, že let neslouží k přepravě cestujících nebo nákladu či k přemístění nebo dopravení letadla, g) lety vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu nebo kontroly, testování či udělování osvědčení pro letadla nebo vybavení, a to leteckého i pozemního, h) lety vykonávané letadly o certifikované maximální vzletové hmotnosti méně než 5 700 kg, i) lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby nařízené v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie na trasách v nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo na trasách, na nichž nabízená kapacita nepřesahuje 50 000 míst ročně, nebo j) lety, jež by jinak spadaly pod tuto činnost, vykonávané provozovatelem obchodní letecké dopravy, který 1\\. po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období uskuteční méně než 243 letů za čtyřměsíční období, nebo 2\\. uskuteční lety s celkovou roční produkcí emisí nižší než 10 000 tun za rok; to se týká i letů uskutečňovaných výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů členských států při výkonu jejich funkce; lety podle písmen m) a n) nebo uskutečňované výhradně za účelem přepravy vládnoucích panovníků a jejich nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a ministrů členských států během jejich služebních cest nemohou být na základě tohoto písmena vyloučeny, k) do 31. prosince 2026 lety na letiště nebo z letišť v zemích mimo Evropský hospodářský prostor, s výjimkou letů na letiště nacházející se ve Spojeném království nebo ve Švýcarsku, l) od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2030 lety, jež by jinak spadaly pod tuto činnost, vykonávané provozovatelem neobchodní letecké dopravy, který uskuteční lety s celkovou roční produkcí emisí nižší než 1 000 tun za rok, m) lety z letišť nacházejících se ve Švýcarsku na letiště nacházející se v Evropském hospodářském prostoru, n) lety z letišť nacházejících se ve Spojeném království na letiště nacházející se v Evropském hospodářském prostoru. Námořní doprava Plavba námořních plavidel o hrubé prostornosti 5 000 tun a více při plavbách za účelem obchodní přepravy nákladu nebo cestujících z posledního přístavu určení těchto lodí do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i uvnitř přístavů určení spadajících do jurisdikce některého členského státu. Tato činnost nezahrnuje: a) do 31. prosince 2026 kabotážní plavbu podle zákona o námořní plavbě, b) do 31. prosince 2030 plavby uskutečňované osobními loděmi, které nejsou výletními loděmi, a loděmi typu ro-pax mezi přístavy uvedenými v seznamu zveřejněném Evropskou komisí podle čl. 12 odst. 3-d. směrnice 2003/87/ES, v platném znění, činnosti těchto lodí v přístavu v souvislosti s těmito plavbami, c) do 31. prosince 2030 plavby uskutečňované osobními loděmi nebo loděmi typu ro-pax v rámci nadnárodní smlouvy o veřejných službách nebo nadnárodních závazků veřejné služby, a z činnosti těchto lodí v přístavu v souvislosti s těmito plavbami, pokud tak stanoví Evropská komise podle čl. 12 odst. 3-c. směrnice 2003/87/ES, v platném znění, d) do 31. prosince 2030 plavby mezi přístavem nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu členského státu a přístavem nacházejícím se v témže členském státě, včetně plaveb mezi přístavy v nejvzdálenějším regionu a plaveb mezi přístavy v nejvzdálenějších regionech téhož členského státu a z činnosti těchto lodí v přístavu v souvislosti s těmito plavbami.\| Oxid uhličitý Od 1.ledna 2026 oxid uhličitý, methan a oxid dusný 1. Prahové hodnoty uvedené u jednotlivých činností se týkají výrobní kapacity nebo výkonu. 2. Jestliže provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení provozuje ve stejném zařízenízařízení nebo stejné provozovně více činností, které spadají pod totéž označení, výrobní kapacity těchto činností se sčítají. 3. Zakládá-li se rozhodnutí o zahrnutí zařízenízařízení do systému obchodování na výpočtu jeho celkového jmenovitého tepelného příkonu, sčítají se jmenovité tepelné příkony všech technických jednotek, které jsou jeho součástí a v nichž dochází ke spalováníspalování paliva. Těmito jednotkami mohou být všechny typy kotlů, hořáků, turbín, topných těles, topenišť, spalovacích, vypalovacích a jiných pecí, trub, sušiček, motorů, palivových článků, spalovacích jednotek spalováníspalování technologií chemického cyklu, pochodní a termických nebo katalytických dodatečných spalovačů. 4. K jednotkám se jmenovitým tepelným příkonem nižším než 3 MW a jednotkám využívajícím výhradně biomasu se pro účely výpočtu celkového jmenovitého tepelného příkonu nepřihlíží. Jednotkami využívajícími výhradně biomasu se rozumějí také jednotky, u kterých se používají fosilní paliva pouze při jejich spouštění a vypínání. 5. Slouží-li jednotka k činnosti, pro kterou není prahová hodnota vyjádřena jako celkový jmenovitý tepelný příkon, je pro rozhodnutí o zahrnutí daného zařízenízařízení do systému obchodování rozhodná prahová hodnota pro tuto činnost. 6. Pokud se zjistí, že je prahová hodnota zařízenízařízení pro kapacitu u kterékoli činnosti uvedené v této příloze překročena, zahrnou se do povolenípovolení k emisímemisím všechny jednotky, v nichž dochází ke spalováníspalování paliva, kromě těch, které jsou určeny pro spalováníspalování nebezpečného nebo komunálního odpadu. 7. Pro účely posouzení výše emisí rozhodné pro zahrnutí provozovatele letadla do systému obchodování s povolenkami se použijí údaje organizace EUROCONTROL, údaj o množství emisí ověřený akreditovanou osobou podle § 2 písm. g) nebo jiný údaj zjištěný v souladu s pravidly upravenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ověřování emisí skleníkových plynů pro účely systému obchodování s povolenkami5),17). Příloha č. 4 k zákonu č. 383/2012 Sb. Údaje o zařízení a o provozovateli letadla I. Výkaz o množství emisíemisí ze zařízenízařízení podle § 15 odst. 5 obsahuje tyto identifikační údaje o zařízenízařízení: 1. název zařízenízařízení, 2. adresa zařízenízařízení, včetně poštovního směrovacího čísla a země 3. typ a počet činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které jsou v zařízenízařízení prováděny, 4. adresa, telefon, fax a e-mailová adresa kontaktní osoby, 5. obchodní firma nebo název provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení, je-li jím právnická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma, je-li jím fyzická osoba, která je podnikatelem, anebo jméno, popřípadě jména, příjmení, je-li jím fyzická osoba, která není podnikatelem. II. Výkaz o množství emisí z letadla za rok podle § 15 odst. 5 obsahuje tyto identifikační údaje o provozovateli letadla: 1. obchodní firma nebo název provozovatele letadlaprovozovatele letadla, 2. členský státčlenský stát, pod jehož správu provozovatel letadlaprovozovatel letadla spadá, 3. adresa provozovatele letadlaprovozovatele letadla (včetně poštovního směrovacího čísla a země) a jeho kontaktní adresa v členském státěčlenském státě, pod jehož správu spadá, pokud se liší, 4. poznávací značky letadel a typů letadel používaných v období, za které se výkaz podává, při provádění činností provozovatele letadlaprovozovatele letadla v odvětví letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, 5. číslo osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadlaprovozovatele letadla uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a orgánu, který je vydal, 6. adresa, telefon, fax a e-mailová adresa kontaktní osoby, 7. obchodní firma nebo název provozovatele letadlaprovozovatele letadla, je-li jím právnická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma, je-li jím fyzická osoba, která je podnikatelem, anebo jméno, popřípadě jména, příjmení, je-li jím fyzická osoba, která není podnikatelem. III. Výkaz o množství emisíemisí z letadla za rok podle § 15 odst. 5 obsahuje tyto údaje o každém druhu paliva, z kterého se vypočítávají emiseemise: 1. spotřeba paliva, 2. emisní faktor, 3. celkové agregované emiseemise ze všech letů vykonávaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadlaprovozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, 4. agregované emiseemise: a) ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadlaprovozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a které odlétly z letiště umístěného na území členského státučlenského státu a přilétly na letiště umístěné na území téhož členského státučlenského státu, b) ze všech dalších letů vykonaných během období, za které se zpráva podává a které spadají do činností provozovatele letadlaprovozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, 5. agregované emiseemise ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadlaprovozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a které a) odlétly z jednotlivých členských státůčlenských států, nebo b) přilétly do jednotlivých členských státůčlenských států ze třetí země, 6. míra nejistoty. Příloha 5 Postup stanovení množství bezplatných povolenek pro provozovatele letadel A. Výpočet množství bezplatných povolenek pro provozovatele letadel na rok 2024 a 2025 1. Z celkového množství povolenek určených pro provozování letadel v roce 2024 stanoveného rozhodnutím Komise (EU) 2023/2440 ze dne 27. října 2023 o celkovém množství povolenek pro celou Unii, které mají být přiděleny provozovatelům letadel v rámci systému EU pro obchodování s emisemi na rok 2024, vyplyne souhrnné množství bezplatných povolenek pro rok 2024 a pro rok 2025, a to na základě odečtení podílu povolenek, které musí být draženy (§ 7 odst. 2), od tohoto celkového množství. 2. Na základě výkazů ověřených emisí za rok 2023 se určí podíly jednotlivých provozovatelů letadel na celkových emisích z letecké dopravy. Úměrně k těmto podílům ministerstvo stanoví množství povolenek jednotlivým provozovatelům letadel na rok 2024 a na rok 2025. B. Pravidla pro výpočet množství bezplatných povolenek pro obchodní letecké dopravy pro používání udržitelných leteckých paliv 1. Povolenky se přidělují na pokrytí cenového rozdílu, popřípadě jeho příslušné části podle podmínek uvedených v bodu 3, mezi používáním fosilního petroleje a cenou způsobilých leteckých paliv s přihlédnutím k pobídkám vyplývajícím z ceny uhlíku a z harmonizovaných minimálních úrovní zdanění fosilních paliv. Cenový rozdíl pro výpočet přídělu bezplatných povolenek je každoročně zveřejněn Evropskou komisí v Úředním věstníku EU. 2. Pro přidělení bezplatných povolenek jsou způsobilá pouze udržitelná letecká paliva a jiná paliva způsobilá k započtení pro splnění povinnosti podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405 ze dne 18. října 2023 o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU). 3. Přidělované povolenky se vztahují na a) 70 % zbývajícího cenového rozdílu mezi používáním fosilního petroleje a vodíku z obnovitelných zdrojů energie a pokročilých biopaliv ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, v platném znění, která mají nulový emisní faktor; b) 95 % zbývajícího cenového rozdílu mezi používáním fosilního petroleje a obnovitelných paliv nebiologického původu v souladu s článkem 25 směrnice (EU) 2018/2001, v platném znění, používaných v letectví, která mají nulový emisní faktor; c) 100 % zbývajícího cenového rozdílu mezi použitím fosilního petroleje a jakéhokoli způsobilého leteckého paliva, které není získáno z fosilních paliv, na letištích, která se nacházejí na ostrovech o rozloze menší než 10 000 km2 a bez silničního nebo železničního spojení s pevninou, na letištích, která nejsou dostatečně velká, aby mohla být definována jako letiště Unie v souladu s nařízením o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu, a na letištích nacházejících se v některém nejvzdálenějším regionu; d) 50 % zbývajícího cenového rozdílu mezi použitím fosilního petroleje a jakéhokoli způsobilého leteckého paliva, které není získáno z fosilních paliv, v jiných případech než v případech uvedených v písmenech a), b) a c). 4. Pokud je pro daný rok poptávka po povolenkách pro použití udržitelných leteckých paliv vyšší než dostupnost povolenek, sníží se množství povolenek jednotným způsobem pro všechny provozovatele letadel, kterých se přidělení pro daný rok týká. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1359/2013/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959. 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1842 ze dne 31. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o další opatření k úpravám přídělu bezplatných povolenek na emise v důsledku změn úrovní činnosti, v platném znění. 3) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášená pod č. 80/2005 Sb. m. s. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění). 5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012., v platném znění. 7) Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášený pod č. 81/2005 Sb. m. s. 8) Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění. 10) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11) § 20a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie, v platném znění. 13) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů. 14) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1842. 15) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. 19) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 35 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 26) Nařízení Komise (EU) č. 606/2010 ze dne 9. července 2010 o schválení zjednodušeného nástroje vytvořeného Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) pro odhad spotřeby paliva některých provozovatelů letadel s nízkými emisemi. 27) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013. 29) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES. 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013. 31) § 6 odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 32) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 34) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 36) § 12 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci. 38) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. 40) Sdělení Komise 2020/C 317/04 - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021. Sdělení Komise 2021/C 528/01, kterým se doplňují Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021. 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond. 42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/957 ze dne 10. května 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 s cílem zajistit, aby byly do systému EU pro obchodování s emisemi začleněny činnosti v oblasti námořní dopravy a aby byly monitorovány, vykazovány a ověřovány emise dalších skleníkových plynů a emise z dalších typů lodí.
Vyhláška č. 382/2012 Sb.	Vyhláška č. 382/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 11. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 141/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2012 382 VYHLÁŠKA ze dne 8. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů Český báňský úřad stanoví podle § 20 odst. 2, § 38 odst. 5 písm. a) a § 41 odst. 1 písm. h) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., a podle § 39 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb., se mění takto: 1. § 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3 zní: „§ 3 Hlavní důlní měřič Požadavky na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost k výkonu funkce hlavního důlního měřiče stanoví vyhláška o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem3). 3) Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. a vyhlášky č. 378/2012 Sb.“. 2. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Důlní měřič Požadavky na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost k výkonu funkce důlního měřiče stanoví vyhláška o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem3).“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012. Předseda: Ing. Pěgřímek v. r.
Vyhláška č. 380/2012 Sb.	Vyhláška č. 380/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb. Vyhlášeno 16. 11. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 141/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2012 380 VYHLÁŠKA ze dne 8. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb. Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 206/2002 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova v závorce „závodní, závodní dolu, závodní lomu nebo projektant“ nahrazují slovy „závodní, závodní dolu, závodní lomu, báňský projektant nebo hlavní důlní měřič“. 2. V § 2 odst. 1 písm. b) se slovo „bydliště“ nahrazuje slovy „místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky“. 3. V § 2 odst. 1 písm. c) se slova „rodné číslo“ nahrazují slovy „datum narození“. 4. V § 2 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „e) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a datum narození závodního, popřípadě závodního dolu nebo závodního lomu nebo báňského projektanta nebo hlavního důlního měřiče, včetně jeho osvědčení o způsobilosti k výkonu činnosti6). 6) Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. a vyhlášky č. 378/2012 Sb.“. 5. V § 3 odstavec 1 zní: „(1) V oprávnění se uvede: a) obchodní jméno, popřípadě jméno a příjmení, b) sídlo, popřípadě místo podnikání nebo místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, c) identifikační číslo, popřípadě datum narození, d) předmět činnosti, e) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a datum narození závodního, popřípadě závodního dolu, závodního lomu nebo báňského projektanta nebo hlavního důlního měřiče, včetně jeho osvědčení o způsobilosti k výkonu činnosti6), f) datum vydání oprávnění.“. 6. V § 4 odst. 1 písmeno c) zní: „c) uplynutím doby platnosti osvědčení o způsobilosti k výkonu činnosti nebo ukončením pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného poměru závodního dolu, popřípadě závodního lomu, závodního, báňského projektanta nebo hlavního důlního měřiče, neuzavře-li právnická, popřípadě fyzická osoba ke dni skončení tohoto poměru nový obdobný poměr s odborně způsobilou osobou6). Obvodní báňský úřad může povolit vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, na přechodnou dobu bez této odpovědné fyzické osoby, pokud tím nemůže dojít k ohrožení životů a zdraví lidí nebo ke značným škodám na majetku.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012. Předseda: Ing. Pěgřímek v. r.
Vyhláška č. 379/2012 Sb.	Vyhláška č. 379/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb. Vyhlášeno 16. 11. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 141/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2012 379 VYHLÁŠKA ze dne 8. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb. Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) a § 7 odst. 9 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 2. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Ředitelem hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být jen báňský záchranář, který musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním magisterského studijního programu v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru, odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem čtyři roky, z toho nejméně dvouletou praxi v báňském záchranném sboru, a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství před komisí Českého báňského úřadu3). Při ověřování odborné způsobilosti se postupuje podle vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012. Předseda: Ing. Pěgřímek v. r.
Vyhláška č. 378/2012 Sb.	Vyhláška č. 378/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. Vyhlášeno 16. 11. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 141/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2012 378 VYHLÁŠKA ze dne 8. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., a podle § 29 odst. 2 písm. g) a podle § 38 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) odbornou kvalifikací způsobilost k výkonu hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem prokazovaná předepsaným ukončeným vzděláním a předepsanou odbornou praxí při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, b) odbornou způsobilostí naplnění odborné kvalifikace a prokázání znalostí z právních předpisů (§ 3 odst. 1), a to v rozsahu potřebném pro bezpečný a spolehlivý výkon činnosti, c) ukončeným středním vzděláním úspěšné ukončení studia v oblasti technických věd a nauk potřebných k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice, jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Prokazuje se dokladem o ukončeném středním vzdělání, d) ukončeným vysokoškolským vzděláním úspěšné ukončení studia v oblasti technických věd a nauk potřebných k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice, jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Prokazuje se dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání, e) odbornou praxí odborná činnost vykonávaná při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Odborná praxe v oborech elektrotechnika, strojírenství nebo ukládání odpadů se prokazuje též výkonem činnosti získané mimo hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem. Prokazuje se dokladem o odborné praxi, f) vedením důlních a podzemních děl proces vytváření nebo likvidace důlních a podzemních děl při hornické činnosti nebo při činnosti prováděné hornickým způsobem (zahrnuje ražení, hloubení, vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání, zajišťování a likvidaci důlních nebo podzemních děl a dobývání ložisek nerostů, skrývkové a těžební řezy, etáže výsypek), g) vzorovou dokumentací soubor technických podkladů k požadované odborné způsobilosti, které zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a požadované pracovní podmínky při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.“. 2. V § 2 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 15 a 16 zní: „(1) Fyzické osoby ustanovené k zajištění odborného a bezpečného výkonu hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem musí splňovat tuto odbornou kvalifikaci: a) závodní dolu2) jako fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na dole musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, b) závodní lomu2) jako fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem 1. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu vyšší než 500 tisíc tun musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, 2. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu nižší než 500 tisíc tun musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň bakalářského studijního programu4) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň dva roky nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středního vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, c) závodní jako fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na provozech, kde není stanovena funkce závodního dolu nebo závodního lomu, musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň bakalářského studijního programu4) a odbornou praxi v příslušné regulované činnosti alespoň dva roky, nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středního vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, d) bezpečnostní technik jako fyzická osoba způsobilá pro plnění úkolů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu5) při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň bakalářského studijního programu4) a odbornou praxi v příslušné regulované činnosti alespoň dva roky, nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středního vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, e) báňský projektant jako fyzická osoba způsobilá projektovat nebo navrhovat objekty a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, vypracovávat plány a dokumentaci týkající se hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, pokud nejsou upraveny zvláštním právním předpisem6), musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok, nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, f) projektant instalací elektrických zařízení je fyzická osoba způsobilá projektovat instalace elektrických zařízení používané při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a vypracovávat související plány a dokumentaci. Musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, g) geomechanik jako fyzická osoba způsobilá vypracovávat dokumentaci, projektovat a řídit činnost v protiotřesové oblasti musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň tři roky, h) hodnotitel rizik ukládání odpadů jako fyzická osoba způsobilá vypracovávat integrovanou analýzu úložiště a provádět hodnocení rizik ukládání odpadů v podzemních úložištích7) musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. Tato odborně způsobilá osoba je rovněž způsobilá k provádění vyhodnocování ukládání odpadů na povrchu důlních děl vzniklých hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem a k hodnocení rizik při nakládání s těžebními odpady15), i) vedoucí větrání jako fyzická osoba způsobilá k řízení větrání dolu při hornické činnosti musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň tři roky, j) odborný znalec jako fyzická osoba stanovená Českým báňským úřadem je oprávněn zpracovávat 1. odborné posudky a stanoviska pro posuzování stability podzemních objektů a dalších prostor vytvářených činností prováděnou hornickým způsobem16), 2. odborné posudky a stanoviska a provádět zkoušky u vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek a musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. Český báňský úřad přihlédne při stanovení odborného znalce k jeho technickým a odborným znalostem, délce odborné nebo vědecké praxe a k znalosti obecně závazných právních předpisů, k) technický dozor8) je fyzická osoba ustanovená ke kontrole výkonu odborné a bezpečné činnosti zaměstnanců, dodržování technologických předpisů, předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnosti provozu a pracovních podmínek. Technický dozor pro vedení důlních a podzemních děl musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň šest měsíců. Technický dozor pro výkon speciálních činností (zejména strojní, elektro, chemické, stavební) musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru, l) projektant instalací strojního zařízení jako fyzická osoba způsobilá projektovat instalace strojních zařízení používané při hornické činnosti nebo při činnosti prováděné hornickým způsobem a vypracovávat související plány a dokumentaci musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středního vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, m) hlavní důlní měřič jako fyzická osoba způsobilá provádět a řídit důlně měřickou činnost. Je odpovědná za správnost a úplnost vyhotovené důlně měřické dokumentace a její odborné vedení, doplňování a uchovávání musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu3) a odbornou praxi ve výkonu důlně měřické činnosti při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň dva roky, n) důlní měřič jako fyzická osoba způsobilá provádět a řídit jednotlivá měření při důlně měřické činnosti. Je odpovědná za správnost a úplnost jednotlivých měření a vyhotovených jednotlivých částí důlně měřické dokumentace, které tato osoba prováděla nebo řídila při důlně měřické činnosti, musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň bakalářského studijního programu4) nebo v rozsahu středního vzdělání s maturitní zkouškou. V případě středního vzdělání s maturitní zkouškou musí mít odbornou praxi ve výkonu důlně měřické činnosti při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok. 15) § 4 odst. 3 vyhlášky č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem. 16) § 5c zákona č. 61/1988 Sb.“. 3. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Odborná způsobilost závodního je oprávněním též k výkonu regulovaných činností uvedených v ustanovení § 4 písm. d) a k).“. 4. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Ověřování odborné způsobilosti Orgány státní báňské správy ověřují odbornou způsobilost a) závodního dolu, b) závodního lomu, c) závodního, d) bezpečnostního technika, e) báňského projektanta, f) projektanta instalací elektrických zařízení, g) geomechanika, h) hodnotitele rizik ukládání odpadů, i) vedoucího větrání, j) odborného znalce, k) technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl, l) projektanta instalací strojního zařízení, m) hlavního důlního měřiče, n) důlního měřiče.“. 5. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Ke zkoušce se podává přihláška místně příslušnému orgánu státní báňské správy s vymezením požadovaného druhu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem k dané odborné způsobilosti. V přihlášce fyzická osoba uvede své jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu. K přihlášce se přikládají úředně ověřené kopie dokladů o odborné kvalifikaci a doklady o dosavadní činnosti v oblasti hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.“. 6. V § 5 odst. 4 se slova „písm. a) až i)“ nahrazují slovy „písm. a) až i) a l) až m)“. 7. V § 5 odst. 7 se na konci textu doplňují slova „s vymezením druhu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem“. 8. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Platnost osvědčení Osvědčení o odborné způsobilosti je platné 5 let ode dne jeho vystavení. Platnost osvědčení o odborné způsobilosti lze opakovaně prodloužit na základě úspěšně vykonané periodické zkoušky podle ustanovení § 8 o dalších 5 let.“. 9. V § 8 odst. 1 se slova „§ 4 písm. a) až i) a l)“ nahrazují slovy „§ 4 písm. a) až j) a l) až n)“. 10. V § 8 odst. 2 se slova „do tří let“ nahrazují slovy „do pěti let“. 11. V § 8 odst. 4 se slova „, a to až po uplynutí doby 3 měsíců, nejpozději však do 6 měsíců, jinak osvědčení pozbývá platnost (§ 6)“ zrušují. 12. V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Datum vykonání periodické zkoušky a platnost osvědčení vyznačí příslušný správní orgán na rubu osvědčení.“. 13. § 9 zní: „ § 9 (1) Uznávání odborné kvalifikace, odborné způsobilosti a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a členských států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace k výkonu příslušné regulované činnosti se provádí podle zvláštního právního předpisu14), pokud je ověřují orgány státní báňské správy. (2) U státních příslušníků členských států Evropské unie a členských států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace se vyžaduje pro výkon regulované činnosti nezbytně nutná znalost českého jazyka v rozsahu potřebném pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.“. 14. Název přílohy č. 1 zní: „Vstupní požadavky na teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon vybraných regulovaných činností“. 15. V příloze č. 1 body č. 3 až 7 znějí: „3. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti závodního lomu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2 této vyhlášky: a) geologie, b) dobývání ložisek, c) hornická rizika a záchranářství, d) horní právo a bezpečnostní předpisy, e) trhací práce. 4. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti závodního a bezpečnostního technika podle § 2 odst. 1 písm. c) a d) této vyhlášky: a) hornictví nebo základy podzemního a inženýrského stavitelství nebo studijního předmětu podobného obsahu, b) geologie, c) geodézie nebo důlní měřictví, d) strojírenství nebo strojní zařízení nebo studijní předmět podobného obsahu, e) dobývání ložisek nebo ražení podzemních děl nebo studijní předmět podobného obsahu, f) trhací práce, g) bezpečnostní předpisy. 5. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti báňského projektanta podle § 2 odst. 1 písm. e) této vyhlášky: a) hornictví nebo základy podzemního a inženýrského stavitelství, b) geologie, c) technické kreslení, d) strojírenství nebo strojní zařízení, e) geomechanika nebo geotechnika, f) větrání důlních nebo podzemních děl, g) dobývání ložisek nebo ražení podzemních děl nebo studijní předmět podobného obsahu, h) důlní měřictví nebo geodézie, i) bezpečnostní předpisy, j) trhací práce. 6. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti vedoucího větrání podle § 2 odst. 1 písm. i) této vyhlášky: a) hornictví, b) geologie, c) strojírenství nebo strojní zařízení, d) větrání důlních nebo podzemních děl, e) dobývání ložisek nebo ražení podzemních děl, f) důlní měřictví nebo geodézie, g) bezpečnostní předpisy, h) trhací práce. 7. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl podle § 2 odst. 1 písm. k) této vyhlášky: a) hornictví nebo základy podzemního a inženýrského stavitelství nebo studijní předmět podobného obsahu, b) strojírenství nebo strojní zařízení, c) dobývání ložisek nebo ražení podzemních děl nebo studijní předmět podobného obsahu, d) trhací práce, e) bezpečnostní předpisy.“. 16. V příloze č. 1 bod č. 8 zní: „8. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti projektanta instalací elektrických zařízení podle § 2 odst. 1 písm. f) této vyhlášky: a) elektrotechnika, b) bezpečnostní předpisy.“. 17. V příloze č. 1 se doplňují body č. 11 až 13, které znějí: „11. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti hlavního důlního měřiče podle § 2 odst. 1 písm. m) této vyhlášky: a) důlní měřictví nebo geodézie, b) hornictví nebo základy podzemního a inženýrského stavitelství, c) geologie nebo geotechnika, d) bezpečnostní předpisy, e) důlní škody a zahlazování následků hornické činnosti nebo nauka o životním prostředí. 12. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon důlního měřiče podle § 2 odst. 1 písm. n) této vyhlášky: a) důlní měřictví nebo geodézie, b) hornictví nebo základy podzemního a inženýrského stavitelství, c) geologie nebo geotechnika, d) bezpečnostní předpisy. 13. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti projektanta instalací strojního zařízení podle § 2 odst. 1 písm. l) této vyhlášky: a) strojírenství nebo strojní zařízení, b) bezpečnostní předpisy.“. Čl. II Přechodná ustanovení Odborně způsobilým osobám uvedeným v § 4 písm. j), m) a n) vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, začíná běžet lhůta ke splnění povinnosti stanovené v § 8 vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Nevykonají-li uvedené odborně způsobilé osoby periodickou zkoušku do 5 let od nabytí účinnosti této vyhlášky, pozbývá osvědčení platnost. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012. Předseda: Ing. Pěgřímek v. r.
Zákon č. 377/2012 Sb.	Zákon č. 377/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 141/2012 * Čl. I - Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 377 ZÁKON ze dne 25. října 2012, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 41 odst. 1 se slova „anebo vysoce hodnotných komodit, jako jsou zejména drahé kovy nebo drahé kameny,“ zrušují. 2. V § 41 odstavec 6 zní: „(6) Oznámení se podává na společném ohlašovacím formuláři Evropské unie, jehož vzor je uveden v příloze k tomuto zákonu. Tiskopis společného ohlašovacího formuláře Evropské unie je k dispozici u celního úřadu; ministerstvo společný ohlašovací formulář Evropské unie, včetně všech jeho ostatních jazykových verzí zveřejněných Evropskou komisí, rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Osoba, která oznámení podává, odpovídá za správnost a úplnost v něm vyplněných údajů.“. 3. V § 41 odst. 7 se slova „a vysoce hodnotných komodit“ zrušují. 4. Příloha k zákonu zní: „Příloha k zákonu č. 253/2008 Sb. 647kB “. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 376/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 376/2012 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Prémiový spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 – 2015, FIX % Vyhlášeno 14. 11. 2012, částka 140/2012 376 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 1. listopadu 2012, jímž se určují emisní podmínky pro Prémiový spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 – 2015, FIX % Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Prémiového spořicího státního dluhopisu České republiky, 2012 - 2015, FIX %. 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) Název: Prémiový spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 - 2015, FIX % Zkrácený název: SSD-P ČR, FIX %, 15 Pořadové číslo emise: 73. Jmenovitá hodnota: Kč 1,- (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 5. 11. 2012 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 12. 2014 Datum emise: 12. 12. 2012 Datum splatnosti: 12. 12. 2015 Výnos dluhopisu: pevná úroková sazba stanovená pro první výnosové období od 12. 12. 2012 do 12. 12. 2013 ve výši 0,50 % p. a. pro druhé výnosové období od 12. 12. 2013 do 12. 12. 2014 ve výši 0,50 % p. a. pro třetí výnosové období od 12. 12. 2014 do 12. 12. 2015 ve výši 7,50 % p. a. ISIN: CZ0001003776 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů o státním dluhopisovém programu, které vydání státních dluhopisů umožňují. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze: a) fyzická osoba, b) občanské sdružení nebo honební společenstvo, c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, d) nadace nebo nadační fond, e) obecně prospěšná společnost, f) registrovaná církev nebo náboženská společnost, svaz církví nebo náboženských společností, g) stavovská komora nebo profesní organizace, h) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem nejsou ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, i) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, j) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, k) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, l) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, m) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo zaměstnanecká pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, n) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, o) Svaz měst a obcíobcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, p) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo q) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až h), (dále také jako „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo jako emitent nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů je 10 000 000 000 Kč (slovy: deset miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování postupně (v tranších). 8. Dluhopisy budou emitentem nabídnuty k úpisu v České republice formou veřejné nabídky. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zajišťuje ministerstvo a osoby, které k výkonu takových činností pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu určení těchto emisních podmínek jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní bankabanka, a. s., J & T BANKABANKA, a.s., a Komerční bankabanka, a.s. Dluhopisy budou upisovány také na vybraných pobočkách České pošty, s.p. Aktuální seznam distributorů a jednotlivých distribučních míst se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše prostřednictvím distributora. Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Cenou úpisu dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem násobená jejich emisním kurzem. Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení upisovacího období příslušné tranše. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů upisovatelem na účet distributora se žádost o úpis dluhopisů stává závaznou a upisovatel ji nemůže zrušit. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše dluhopisů není tato částka úročena. Po datu ukončení upisovacího období příslušné tranše dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše upsat. V případě dosažení nebo překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů podle bodu 6 těchto emisních podmínek může ministerstvo rozhodnout o krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů podle žádostí o úpis dluhopisů podaných do data ukončení upisovacího období příslušné tranše dluhopisů. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům se vrátí jimi uhrazená cena úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, bez zbytečného odkladu bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné prostředky poukázány na účet distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis dluhopisů v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti. 10. Upisovací období první tranše dluhopisů je ukončeno k datu 30. 11. 2012, nebo k datu, které určí emitent, podle toho, které datum nastane dříve. 11. O vydání dluhopisů v případných dalších tranších následujících po první tranši podle bodu 10 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum počátku a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše. Oznámení o případných dalších tranších se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 12. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje. Převést dluhopisy je přípustné pouze mezi osobami uvedenými v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem prokázat, že patří mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 11. 2015 vylučuje. 13. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která je pro každé výnosové období stanovena podle bodu 1 těchto emisních podmínek, (dále jen „výnos“, případně „výnosy“). Výnosy jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 12. počínaje rokem 2013. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi se zaokrouhluje na haléře, vyjma posledního výnosu, podá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 22 těchto emisních podmínek. Připadne-li datum vyplacení výnosu na den, který není pracovním dnem, bude vyplacení výnosu provedeno první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí výplaty. 14. Výnos obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. počínaje rokem 2013. Výnos za první výnosové období od data emise do 12. 12. 2013 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2013. 15. Výpočet poměrného výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu dnů v příslušném výnosovém období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí příslušné výnosové období podle bodu 1 těchto emisních podmínek. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise a vypočte se jako výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu dnů příslušného výnosového období. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 16. Oddělení práva na výnos dluhopisu od dluhopisu se vylučuje. 17. Zdanění výnosu dluhopisu se provádí podle platných právních předpisů České republiky. Pro úrokové příjmy z dluhopisů emitovaných přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 zákona č. 192/2012 Sb. se použije ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 zákona č. 192/2012 Sb. 18. Ministerstvo jako emitent není oprávněno předčasně splatit vydané dluhopisy před datem splatnosti, nepožádá-li o předčasné splacení vlastník dluhopisů podle bodu 19 těchto emisních podmínek. Ministerstvo je oprávněno nabývat dluhopisy do svého majetku ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti nezanikají, ledaže emitent rozhodne jinak. 19. Vlastník dluhopisů má právo požádat ministerstvo jako emitenta prostřednictvím distributora o předčasné splacení všech nebo části jím vlastněných dluhopisů podle následujícího harmonogramu: Datum prvního možného podání žádosti o předčasné splacení\| Datum posledního možného podání žádosti o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|---\|--- 1\\. 10. 2013\| 31\\. 10. 2013\| 12\\. 12. 2013 1\\. 10. 2014\| 31\\. 10. 2014\| 12\\. 12. 2014 Jmenovitá hodnota dluhopisů a příslušný výnos za období od data zahájení do data ukončení příslušného výnosového období budou vyplaceny osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení podává vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení prostřednictvím jedné žádosti o předčasné splacení požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení požádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy předčasným splacením zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Částka odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu bude vlastníkovi při předčasném splacení uhrazena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisu. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka příslušného výnosu z počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi za období od data zahájení příslušného výnosového období do data ukončení příslušného výnosového období, se zaokrouhluje na haléře. 20. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2015, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o předčasné splacení podle bodu 19 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 22 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Emitent ve smyslu § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 11. 2015. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2015. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí platby. 21. Emitent se zavazuje, že zajistí vyplacení výnosů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů jejich vlastníkům podle těchto emisních podmínek. Na zajištění splacení dluhopisu a vyplacení výnosů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Smlouva, kterou se sjednává zajištění splacení dluhopisu a vyplacení výnosů, je přístupná na vyžádání u emitenta. Výnosy jsou vypláceny bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisů s výjimkou posledního výnosu, podá-li vlastník dluhopisu žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 22 těchto emisních podmínek. Stejným způsobem je splacena také jmenovitá hodnota dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 22 těchto emisních podmínek. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora. 22. Vlastník dluhopisů je oprávněn požádat ministerstvo jako emitenta prostřednictvím distributora o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebudou vlastníkovi dluhopisů jejich poslední výnos a celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část vyplaceny bezhotovostním převodem na platební účet podle bodu 21 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do dluhopisů předem určených emitentem. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, a o dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se zveřejňuje v dostatečném předstihu na internetových stránkách ministerstva. O reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů podáním žádosti o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů je 11. 11. 2015. 23. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 24. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 25. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 26. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 27. Provozní řád samostatné evidence státních dluhopisů vedené ministerstvem je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a zveřejňuje se na internetových stránkách ministerstva. 28. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, předčasným splacením dluhopisů, reinvesticí jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené Provozním řádem samostatné evidence státních dluhopisů vedené ministerstvem. 29. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, rozhoduje tato česká verze. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 375/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 375/2012 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 – 2017 II, FIX % Vyhlášeno 14. 11. 2012, částka 140/2012 375 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 1. listopadu 2012, jímž se určují emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 – 2017 II, FIX % Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Kuponového spořicího státního dluhopisu České republiky, 2012 - 2017 II, FIX %. 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) Název: Kuponový spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 - 2017 II, FIX % Zkrácený název: SSD-K ČR, FIX %, 17 II Pořadové číslo emise: 74. Jmenovitá hodnota: Kč 1,- (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 5. 11. 2012 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 12. 2016 Datum emise: 12. 12. 2012 Datum splatnosti: 12. 12. 2017 Výnos dluhopisu: pevná úroková sazba stanovená pro první výnosové období od 12. 12. 2012 do 12. 12. 2013 ve výši \| 1,00 % p. a. ---\|--- pro druhé výnosové období od 12. 12. 2013 do 12. 12. 2014 ve výši \| 2,00 % p. a. ---\|--- pro třetí výnosové období od 12. 12. 2014 do 12. 12. 2015 ve výši \| 3,00 % p. a. ---\|--- pro čtvrté výnosové období od 12. 12. 2015 do 12. 12. 2016 ve výši\| 4,50 % p. a. ---\|--- pro páté výnosové období od 12. 12. 2016 do 12. 12. 2017 ve výši 6,00 % p. a. ISIN: CZ0001003784 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů o státním dluhopisovém programu, které vydání státních dluhopisů umožňují. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze: a) fyzická osoba, b) občanské sdružení nebo honební společenstvo, c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, d) nadace nebo nadační fond, e) obecně prospěšná společnost, f) registrovaná církev nebo náboženská společnost, svaz církví nebo náboženských společností, g) stavovská komora nebo profesní organizace, h) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem nejsou ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, i) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené ve smyslu zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, j) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, k) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, l) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, m) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo zaměstnanecká pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, n) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, o) Svaz měst a obcíobcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, p) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo q) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až h), (dále také jako „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo jako emitent nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů je 5 000 000 000 Kč (slovy: pět miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování postupně (v tranších). 8. Dluhopisy budou emitentem nabídnuty k úpisu v České republice formou veřejné nabídky. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zajišťuje ministerstvo a osoby, které k výkonu takových činností pověřilo (dále jen „distributoři“). Distributory k datu určení těchto emisních podmínek jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní bankabanka, a. s., J & T BANKABANKA, a.s., a Komerční bankabanka, a.s. Dluhopisy budou upisovány také na vybraných pobočkách České pošty, s.p. Aktuální seznam distributorů a jednotlivých distribučních míst se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše prostřednictvím distributora. Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Cenou úpisu dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem násobená jejich emisním kurzem. Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení upisovacího období příslušné tranše. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů upisovatelem na účet distributora se žádost o úpis dluhopisů stává závaznou a upisovatel ji nemůže zrušit. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše dluhopisů není tato částka úročena. Po datu ukončení upisovacího období příslušné tranše dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše upsat. V případě dosažení nebo překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů podle bodu 6 těchto emisních podmínek může ministerstvo rozhodnout o krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů podle žádostí o úpis dluhopisů podaných do data ukončení upisovacího období příslušné tranše dluhopisů. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům se vrátí jimi uhrazená cena úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, bez zbytečného odkladu bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné prostředky poukázány na účet distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis dluhopisů v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti. 10. Upisovací období první tranše dluhopisů je ukončeno k datu 30. 11. 2012, nebo k datu, které určí emitent, podle toho, které datum nastane dříve. 11. O vydání dluhopisů v případných dalších tranších následujících po první tranši podle bodu 10 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum počátku a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše. Oznámení o případných dalších tranších se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 12. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje. Převést dluhopisy je přípustné pouze mezi osobami uvedenými v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že patří mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 11. 2017 vylučuje. 13. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá podle bodu 1 těchto emisních podmínek, (dále jen „výnos“, případně „výnosy“). Výnosy jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 12. počínaje rokem 2013. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi se zaokrouhluje na haléře. Připadne-li datum vyplacení výnosu na den, který není pracovním dnem, bude vyplacení výnosu provedeno první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí výplaty. 14. Výnos obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. počínaje rokem 2013. Výnos za první výnosové období od data emise do 12. 12. 2013 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2013. 15. Výpočet poměrného výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu dnů v příslušném výnosovém období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí příslušné výnosové období podle bodu 1 těchto emisních podmínek. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise a vypočte se jako výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu dnů příslušného výnosového období. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 16. Oddělení práva na výnos dluhopisu od dluhopisu se vylučuje. 17. Zdanění výnosu dluhopisu se provádí podle platných právních předpisů České republiky. Pro úrokové příjmy z dluhopisů emitovaných přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 zákona č. 192/2012 Sb. se použije ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 zákona č. 192/2012 Sb. 18. Ministerstvo jako emitent není oprávněno předčasně splatit vydané dluhopisy před datem splatnosti, nepožádá-li o předčasné splacení vlastník dluhopisů podle bodu 19 těchto emisních podmínek. Ministerstvo je oprávněno nabývat dluhopisy do svého majetku ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti nezanikají, ledaže emitent rozhodne jinak. 19. Vlastník dluhopisů má právo požádat ministerstvo jako emitenta prostřednictvím distributora o předčasné splacení všech nebo části jím vlastněných dluhopisů podle následujícího harmonogramu: Datum prvního možného podání žádosti o předčasné splacení\| Datum posledního možného podání žádosti o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|---\|--- 2\\. 9. 2013\| 28\\. 11. 2013\| 31\\. 12. 2013 2\\. 12. 2013\| 27\\. 2. 2014\| 31\\. 3. 2014 3\\. 3. 2014\| 29\\. 5. 2014\| 30\\. 6. 2014 2\\. 6. 2014\| 28\\. 8. 2014\| 30\\. 9. 2014 1\\. 9. 2014\| 27\\. 11. 2014\| 31\\. 12. 2014 1\\. 12. 2014\| 26\\. 2. 2015\| 31\\. 3. 2015 2\\. 3. 2015\| 28\\. 5. 2015\| 30\\. 6. 2015 1\\. 6. 2015\| 28\\. 8. 2015\| 30\\. 9. 2015 1\\. 9. 2015\| 27\\. 11. 2015\| 31\\. 12. 2015 1\\. 12. 2015\| 26\\. 2. 2016\| 31\\. 3. 2016 1\\. 3. 2016\| 27\\. 5. 2016\| 30\\. 6. 2016 1\\. 6. 2016\| 30\\. 8. 2016\| 30\\. 9. 2016 1\\. 9. 2016\| 29\\. 11. 2016\| 30\\. 12. 2016 1\\. 12. 2016\| 27\\. 2. 2017\| 31\\. 3. 2017 1\\. 3. 2017\| 30\\. 5. 2017\| 30\\. 6. 2017 Vlastník dluhopisů má nárok na příslušný poměrný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení. Poměrný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů budou vyplaceny osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení podává vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení prostřednictvím jedné žádosti o předčasné splacení požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení požádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy předčasným splacením zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Částka odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu bude vlastníkovi při předčasném splacení uhrazena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisu. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka poměrného výnosu z počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení, se zaokrouhluje na haléře. 20. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2017, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o předčasné splacení podle bodu 19 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník žádost o reinvestici jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 22 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Emitent ve smyslu § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 11. 2017. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2017. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí platby. 21. Emitent se zavazuje, že zajistí vyplacení výnosů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů jejich vlastníkům podle těchto emisních podmínek. Na zajištění splacení dluhopisu a vyplacení výnosů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Smlouva, kterou se sjednává zajištění splacení dluhopisu a vyplacení výnosů, je přístupná na vyžádání u emitenta. Výnosy jsou vypláceny bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisů. Stejným způsobem je splacena také jmenovitá hodnota dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 22 těchto emisních podmínek. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora. 22. Vlastník dluhopisů je oprávněn požádat ministerstvo jako emitenta prostřednictvím distributora o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů jejich celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část splacena bezhotovostním převodem na platební účet podle bodu 21 těchto emisních podmínek, nýbrž bude ve vlastníkem požadované výši reinvestována do dluhopisů předem určených emitentem. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů, a o dluhopisech, do kterých je možné jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se zveřejňuje v dostatečném předstihu na internetových stránkách ministerstva. O reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů podáním žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů prostřednictvím distributora. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů je 11. 11. 2017. 23. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 24. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 25. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 26. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 27. Provozní řád samostatné evidence státních dluhopisů vedené ministerstvem je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a zveřejňuje se na internetových stránkách ministerstva. 28. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, předčasným splacením dluhopisů, reinvesticí jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené Provozním řádem samostatné evidence státních dluhopisů vedené ministerstvem. 29. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, rozhoduje tato česká verze. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 374/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 374/2012 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Diskontovaný spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 – 2014 Vyhlášeno 14. 11. 2012, částka 140/2012 374 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 1. listopadu 2012, jímž se určují emisní podmínky pro Diskontovaný spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 – 2014 Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Diskontovaného spořicího státního dluhopisu České republiky, 2012 - 2014. 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) Název: Diskontovaný spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 - 2014 Zkrácený název: SSD-D ČR, 14 Pořadové číslo emise: 72. Jmenovitá hodnota: Kč 1,- (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz: 97,00 % (slovy: devadesát sedm procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 5. 11. 2012 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 6. 2013 Datum emise: 12. 12. 2012 Datum splatnosti: 12. 6. 2014 Výnos dluhopisu: rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem ISIN: CZ0001003768 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů o státním dluhopisovém programu, které vydání státních dluhopisů umožňují. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze: a) fyzická osoba, b) občanské sdružení nebo honební společenstvo, c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, d) nadace nebo nadační fond, e) obecně prospěšná společnost, f) registrovaná církev nebo náboženská společnost, svaz církví nebo náboženských společností, g) stavovská komora nebo profesní organizace, h) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem nejsou ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, i) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, j) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, k) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, l) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, m) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo zaměstnanecká pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, n) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, o) Svaz měst a obcíobcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, p) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo q) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až h), (dále také jako „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo jako emitent nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Celková předpokládaná jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů činí 10 000 000 000 Kč (slovy: deset miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování postupně (v tranších). 8. Dluhopisy budou emitentem nabídnuty k úpisu v České republice formou veřejné nabídky. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zajišťuje ministerstvo a osoby, které k výkonu takových činností pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu určení těchto emisních podmínek jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní bankabanka, a. s., J & T BANKABANKA, a.s., a Komerční bankabanka, a.s. Dluhopisy budou upisovány také na vybraných pobočkách České pošty, s.p. Aktuální seznam distributorů a jednotlivých distribučních míst se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše prostřednictvím distributora. Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Cenou úpisu dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem násobená jejich emisním kurzem. Cena úpisu dluhopisů se zaokrouhlí na haléře a v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti na celé koruny. Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení upisovacího období příslušné tranše. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů upisovatelem na účet distributora se žádost o úpis dluhopisů stává závaznou a upisovatel ji nemůže zrušit. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše dluhopisů není tato částka úročena. Po datu ukončení upisovacího období příslušné tranše dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše upsat. V případě dosažení nebo překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise podle bodu 6 těchto emisních podmínek může ministerstvo rozhodnout o krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů podle jednotlivých žádostí o úpis dluhopisů podaných do data ukončení upisovacího období příslušné tranše dluhopisů. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům se vrátí jimi uhrazená cena úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, bez zbytečného odkladu bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis dluhopisů v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti. 10. Upisovací období první tranše dluhopisů je ukončeno k datu 30. 11. 2012, nebo k datu, které určí emitent, podle toho, které datum nastane dříve. 11. O vydání dluhopisů v případných dalších tranších následujících po první tranši podle bodu 10 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum počátku a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše. Oznámení o případných dalších tranších se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 12. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje. Převést dluhopisy je přípustné pouze mezi osobami uvedenými v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že patří mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 5. 2014 vylučuje. 13. Výnos dluhopisu je určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem. Právo na výnos dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 5. 2014. Oddělení práva na výnos dluhopisu od dluhopisu se vylučuje. Výpočet poměrného výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu dnů výnosového období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí období od data emise do data splatnosti dluhopisu. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise a vypočte se jako výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data emise do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu dnů výnosového období. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 14. Zdanění výnosu dluhopisu se provádí podle platných právních předpisů České republiky. Pro úrokové příjmy z dluhopisů emitovaných přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 zákona č. 192/2012 Sb. se použije ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 zákona č. 192/2012 Sb. 15. Ministerstvo jako emitent není oprávněno předčasně splatit vydané dluhopisy před datem splatnosti, nepožádá-li o předčasné splacení vlastník dluhopisů podle bodu 16 těchto emisních podmínek. Ministerstvo je oprávněno nabývat dluhopisy do svého majetku ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti nezanikají, ledaže emitent rozhodne jinak. 16. Vlastník dluhopisů má právo požádat ministerstvo jako emitenta prostřednictvím distributora o předčasné splacení všech nebo části jím vlastněných dluhopisů podle následujícího harmonogramu: Datum prvního možného podání žádosti o předčasné splacení\| Datum posledního možného podání žádosti o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|---\|--- 1\\. 10. 2013\| 31\\. 10. 2013\| 12\\. 12. 2013 2\\. 1. 2014\| 31\\. 1. 2014\| 12\\. 3. 2014 Vlastník dluhopisů má nárok na poměrný výnos za období od data emise do data předčasného splacení. Poměrný výnos za období od data emise do data předčasného splacení a jmenovitá hodnota dluhopisů násobená emisním kurzem budou splaceny osobě, která je vlastníkem příslušných dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení podává vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení prostřednictvím jedné žádosti o předčasné splacení požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení požádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy předčasným splacením zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Částka odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka násobené emisním kurzem a poměrnému výnosu bude vlastníkovi při předčasném splacení uhrazena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisu. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka poměrného výnosu z počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů násobené emisním kurzem se zaokrouhluje na haléře. 17. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 6. 2014, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o předčasné splacení podle bodu 16 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník žádost o reinvestici jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 19 těchto emisních podmínek. Emitent ve smyslu § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 5. 2014. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. 2014. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů na den, který není pracovním dnem, bude provedeno první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí platby. 18. Emitent se zavazuje, že zajistí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů jejich vlastníkům podle těchto emisních podmínek. Na zajištění splacení dluhopisu se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Smlouva, kterou se sjednává zajištění splacení dluhopisu, je přístupná na vyžádání u emitenta. Jmenovitá hodnota dluhopisů je splacena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o předčasné splacení podle bodu 16 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník žádost o reinvestici jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 19 těchto emisních podmínek. Případnou změnu platebního účtu ohlásí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora. 19. Vlastník dluhopisů je oprávněn požádat ministerstvo jako emitenta prostřednictvím distributora o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů jejich celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část splacena bezhotovostním převodem na platební účet podle bodu 18 těchto emisních podmínek, nýbrž bude ve vlastníkem požadované výši reinvestována do dluhopisů předem určených emitentem. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů, a o dluhopisech, do kterých je možné jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se zveřejňuje v dostatečném předstihu na internetových stránkách ministerstva. O reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů podáním žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů prostřednictvím distributora. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů je 11. 5. 2014. 20. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 21. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 22. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 23. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 24. Provozní řád samostatné evidence státních dluhopisů vedené ministerstvem je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a zveřejňuje se na internetových stránkách ministerstva. 25. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, předčasným splacením dluhopisů, reinvesticí jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené Provozním řádem samostatné evidence státních dluhopisů vedené ministerstvem. 26. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, rozhoduje tato česká verze. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 373/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 373/2012 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky. 2012 – 2017 II, FIX % Vyhlášeno 14. 11. 2012, částka 140/2012 373 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 1. listopadu 2012, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 – 2017 II, FIX % Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Reinvestičního spořicího státního dluhopisu České republiky, 2012 - 2017 II, FIX %. 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) Název: Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 - 2017 II, FIX % Zkrácený název: SSD-R ČR, FIX %, 17 II Pořadové číslo emise: 75. Jmenovitá hodnota: Kč 1,- (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 5. 11. 2012 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 12. 2016 Datum emise: 12. 12. 2012 Datum splatnosti: 12. 12. 2017 Výnos dluhopisu: pevná úroková sazba stanovená pro první výnosové období od 12. 12. 2012 do 12. 12. 2013 ve výši \| 1,00 % p. a. ---\|--- pro druhé výnosové období od 12. 12. 2013 do 12. 12. 2014 ve výši\| 2,00 % p. a. ---\|--- pro třetí výnosové období od 12. 12. 2014 do 12. 12. 2015 ve výši \| 3,00 % p. a. ---\|--- pro čtvrté výnosové období od 12. 12. 2015 do 12. 12. 2016 ve výši\| 4,50 % p. a. ---\|--- pro páté výnosové období od 12. 12. 2016 do 12. 12. 2017 ve výši \| 6,00 % p. a. ---\|--- ISIN: CZ0001003792 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů o státním dluhopisovém programu, které vydání státních dluhopisů umožňují. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze: a) fyzická osoba, b) občanské sdružení nebo honební společenstvo, c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, d) nadace nebo nadační fond, e) obecně prospěšná společnost, f) registrovaná církev nebo náboženská společnost, svaz církví nebo náboženských společností, g) stavovská komora nebo profesní organizace, h) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem nejsou ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, i) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, j) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, k) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, l) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, m) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo zaměstnanecká pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, n) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, o) Svaz měst a obcíobcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, p) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo q) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až h), (dále také jako „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo jako emitent nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů je 10 000 000 000 Kč (slovy: deset miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování postupně (v tranších). 8. Dluhopisy budou s výjimkou dluhopisů podle bodu 11 těchto emisních podmínek nabídnuty emitentem k úpisu v České republice formou veřejné nabídky. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zajišťuje ministerstvo a osoby, které k výkonu takových činností pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu určení těchto emisních podmínek jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní bankabanka, a. s., J & T BANKABANKA, a.s., a Komerční bankabanka, a.s. Dluhopisy budou upisovány také na vybraných pobočkách České pošty, s.p. Aktuální seznam distributorů a jednotlivých distribučních míst se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše prostřednictvím distributora. Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Cenou úpisu dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem násobená jejich emisním kurzem. Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení upisovacího období příslušné tranše. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů upisovatelem na účet distributora se žádost o úpis dluhopisů stává závaznou a upisovatel ji nemůže zrušit. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše dluhopisů není tato částka úročena. Po datu ukončení upisovacího období příslušné tranše dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše upsat. V případě dosažení nebo překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů podle bodu 6 těchto emisních podmínek může ministerstvo rozhodnout o krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů podle žádostí o úpis dluhopisů podaných do data ukončení upisovacího období příslušné tranše dluhopisů. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům se vrátí jimi uhrazená cena úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, bez zbytečného odkladu bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis dluhopisů v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti. 10. Upisovací období první tranše dluhopisů je ukončeno k datu 30. 11. 2012, nebo k datu, které určí emitent, podle toho, které datum nastane dříve. 11. Vydání dluhopisů v dalších tranších dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosu dluhopisů vydaných v předchozích tranších podle bodu 14 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. 12. O vydání dluhopisů v případných dalších tranších s výjimkou tranší podle bodů 10 a 11 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum počátku a datum ukončení upisovacího období příslušné tranše. Oznámení o případných dalších tranších se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 13. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje. Převést dluhopisy je přípustné pouze mezi osobami uvedenými v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že patří mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 11. 2017 vylučuje. 14. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá podle bodu 1 těchto emisních podmínek, (dále jen „výnos“, případně „výnosy“). Výnosy jsou reinvestovány jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 12. počínaje rokem 2013, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů podle bodu 24 těchto emisních podmínek. 15. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka a celková jmenovitá hodnota emise. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise vyplácená vlastníkovi, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů podle bodu 24 těchto emisních podmínek, se zaokrouhluje na haléře. 16. Výnos podle bodů 14 a 15 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. počínaje rokem 2013. Výnos za první výnosové období od data emise do 12. 12. 2013 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2013. 17. Výpočet poměrného výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu dnů v příslušném výnosovém období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí příslušné výnosové období podle bodu 1 těchto emisních podmínek. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise a vypočte se jako výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu dnů příslušného výnosového období. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 18. Oddělení práva na výnos dluhopisu od dluhopisu se vylučuje. 19. Zdanění výnosu dluhopisu se provádí podle platných právních předpisů České republiky. Pro úrokové příjmy z dluhopisů emitovaných přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 zákona č. 192/2012 Sb. se použije ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 zákona č. 192/2012 Sb. 20. Ministerstvo jako emitent není oprávněno předčasně splatit vydané dluhopisy před datem splatnosti, nepožádá-li o předčasné splacení vlastník dluhopisů podle bodu 21 těchto emisních podmínek. Ministerstvo je oprávněno nabývat dluhopisy do svého majetku ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti nezanikají, ledaže emitent rozhodne jinak. 21. Vlastník dluhopisů má právo požádat ministerstvo jako emitenta prostřednictvím distributora o předčasné splacení všech nebo části jím vlastněných dluhopisů podle následujícího harmonogramu: Datum prvního možného podání žádosti o předčasné splacení\| Datum posledního možného podání žádosti o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|---\|--- 2\\. 9. 2013\| 28\\. 11. 2013\| 31\\. 12. 2013 2\\. 12. 2013\| 27\\. 2. 2014\| 31\\. 3. 2014 3\\. 3. 2014\| 29\\. 5. 2014\| 30\\. 6. 2014 2\\. 6. 2014\| 28\\. 8. 2014\| 30\\. 9. 2014 1\\. 9. 2014\| 27\\. 11. 2014\| 31\\. 12. 2014 1\\. 12. 2014\| 26\\. 2. 2015\| 31\\. 3. 2015 2\\. 3. 2015\| 28\\. 5. 2015\| 30\\. 6. 2015 1\\. 6. 2015\| 28\\. 8. 2015\| 30\\. 9. 2015 1\\. 9. 2015\| 27\\. 11. 2015\| 31\\. 12. 2015 1\\. 12. 2015\| 26\\. 2. 2016\| 31\\. 3. 2016 1\\. 3. 2016\| 27\\. 5. 2016\| 30\\. 6. 2016 1\\. 6. 2016\| 30\\. 8. 2016\| 30\\. 9. 2016 1\\. 9. 2016\| 29\\. 11. 2016\| 30\\. 12. 2016 1\\. 12. 2016\| 27\\. 2. 2017\| 31\\. 3. 2017 1\\. 3. 2017\| 30\\. 5. 2017\| 30\\. 6. 2017 Vlastník dluhopisů má nárok na příslušný poměrný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení. Poměrný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů budou vyplaceny osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení podává vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení prostřednictvím jedné žádosti o předčasné splacení požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení požádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy předčasným splacením zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Částka odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu bude vlastníkovi při předčasném splacení uhrazena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisu. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka poměrného výnosu z počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení, se zaokrouhluje na haléře. 22. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2017, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o předčasné splacení podle bodu 21 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 24 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Emitent ve smyslu § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 11. 2017. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2017. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí platby. 23. Emitent se zavazuje, že zajistí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů podle těchto emisních podmínek. Na zajištění splacení dluhopisů a vyplacení výnosů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Smlouva, kterou se sjednává zajištění splacení dluhopisu a vyplacení výnosu, je přístupná na vyžádání u emitenta. Jmenovitá hodnota dluhopisů je splacena spolu s vyplacením posledního výnosu bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 24 těchto emisních podmínek. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora. 24. Vlastník dluhopisů je oprávněn požádat ministerstvo jako emitenta prostřednictvím distributora o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebudou vlastníkovi dluhopisů jejich poslední výnos a celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část vyplaceny bezhotovostním převodem na platební účet podle bodu 23 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do dluhopisů předem určených emitentem. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, a o dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se zveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. O reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů podáním žádosti o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů je 11. 11. 2017. 25. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 26. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 27. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 28. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 29. Provozní řád samostatné evidence státních dluhopisů vedené ministerstvem je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a zveřejňuje se na internetových stránkách ministerstva. 30. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, předčasným splacením dluhopisů, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené Provozním řádem samostatné evidence státních dluhopisů vedené ministerstvem. 31. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, rozhoduje tato česká verze. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Vyhláška č. 371/2012 Sb.	Vyhláška č. 371/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 11. 2012, datum účinnosti 9. 11. 2012, částka 139/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb. a vyhlášky č. 273/2011 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 9. 11. 2012 371 VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11, § 91 odst. 1 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 472/2011 Sb. a zákona č. 370/2012 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb. a vyhlášky č. 273/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. f) se slovo „písemnosti“ nahrazuje slovy „dokumenty a soubory“. 2. V § 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k). 3. V § 2 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Písemnou práci je možné konat i v dřívějším termínu, nejdříve však 1. dubna.“. 4. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „15. listopadu“ nahrazují slovy „1. prosince“. 5. V § 4 odst. 2 písm. b) a d) se slova „a úroveň obtížnosti“ zrušují. 6. V § 4 odst. 5 písm. a) se slova „30. listopadu“ nahrazují slovy „15. prosince“. 7. V § 5 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 60 minut. (2) Písemná práce ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 90 minut. Do této doby se nezapočítává doba na výběr zadání podle odstavce 3.“. 8. V § 5 odst. 3 se slova „a pro každou úroveň obtížnosti“ zrušují. 9. V § 5 odstavec 4 zní: „(4) Cizinci, který pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu kratší než dva roky bezprostředně před konáním maturitní zkoušky, se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 15 minut a písemné práce z českého jazyka a literatury o 30 minut. Při konání písemné práce má možnost použít překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.“. 10. V § 6 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Pro ústní zkoušku společné části ředitel školy v souladu s katalogem požadavků stanoví a zpřístupní žákům do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná, školní seznam nejméně 40 literárních děl. Školní seznam je platný pro jarní a podzimní zkušební období následující po jeho zpřístupnění žákům. (3) Ze školního seznamu literárních děl žák připraví podle kritérií pro výběr zadání ústní zkoušky společné části podle katalogu vlastní seznam 20 literárních děl. Žák odevzdá vlastní seznam řediteli školy do 31. března pro jarní zkušební období a do 30. června pro podzimní zkušební období. Neodevzdá-li žák do stanoveného data vlastní seznam literárních děl, losuje si u zkoušky z pracovních listů ke všem dílům obsaženým ve školním seznamu literárních děl. Ředitel školy zajistí pracovní listy pro žáky k dílům z jejich vlastních seznamů literárních děl.“. 11. V § 6 odst. 6 se slova „v téže úrovni obtížnosti“ zrušují. 12. § 7 zní: „§ 7 (1) Zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk lze konat z a) anglického jazyka, b) francouzského jazyka, c) německého jazyka, d) španělského jazyka, nebo e) ruského jazyka. (2) Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 95 minut, z toho 35 minut poslechová část testu a 60 minut část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti. (3) Písemná práce ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 60 minut.“. 13. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Zkouška z matematiky Didaktický test z matematiky trvá 90 minut. Před začátkem didaktického testu mají žáci 15 minut na výběr postupu řešení.“. 14. § 10 se včetně nadpisu zrušuje. 15. V § 11 odstavec 1 zní: „(1) Centrum doručí příslušnou zkušební dokumentaci do zkušebního místa v bezpečnostních schránkách nejpozději poslední pracovní den týdne, který předchází zahájení didaktických testů a písemných prací podle § 2.“. 16. V § 15 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Příprava k obhajobě maturitní práce trvá nejméně 5 minut.“. 17. V § 16 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Zveřejněná témata se zachovávají i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.“. 18. V § 16 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Příprava k ústní zkoušce trvá nejméně 15 minut.“. 19. V § 22 odst. 2 se slovo „Následující“ nahrazuje slovy „Nejpozději následující“. 20. V § 22 odstavec 3 zní: „(3) Písemné práce z cizího jazyka obdrží hodnotitel od Centra; hodnocení předá hodnotitel Centru prostřednictvím jeho informačního systému v termínech stanovených Centrem. Centrum zpřístupní výsledky řediteli školy v jarním zkušebním období do začátku konání ústních zkoušek společné části v příslušné třídě a v podzimním zkušebním období do 3 pracovních dnů od shromáždění hodnocení všech písemných prací z cizího jazyka žáků příslušné třídy. Písemné práce z českého jazyka a literatury obdrží hodnotitel od ředitele školy a hodnocení předává řediteli školy, který je do začátku konání ústních zkoušek společné části v příslušné třídě v jarním zkušebním období a do 13. září v podzimním zkušebním období zašle Centru. Ředitel školy bez zbytečného odkladu oznámí výsledky písemných prací žákům. Termíny zahájení ústních zkoušek jednotlivých tříd sdělí ředitel školy Centru prostřednictvím jeho informačního systému do zahájení písemných prací.“. 21. V § 23 odst. 4 se věta druhá zrušuje. 22. V § 23 odstavec 5 zní: „(5) Hodnocení povinných zkoušek společné části na základě dosažených výsledků podle odstavce 3 převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný.“. 23. V § 23 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Hodnocení nepovinných zkoušek společné části podle § 78 odst. 5 školského zákona na základě dosažených výsledků podle odstavce 3 převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu: a) uspěl, b) neuspěl. (7) Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“.“. 24. § 26 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 26 Celkové hodnocení maturitní zkoušky a vydání vysvědčení (1) Centrum v jarním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků maturitní zkoušky za jednotlivou třídu a v podzimním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků jednotlivého žáka zpřístupní výsledky řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy poté bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysvědčení se zhotovuje prostřednictvím informačního systému Centra na tiskopisu podle vyhlášky o některých dokladech o vzdělání13). (2) Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle výsledků povinných zkoušek společné a profilové části podle stupnice a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 - chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek není vyšší než 1,50, b) prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný, c) neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný nebo ji z jiného důvodu nevykonal úspěšně. (3) V případě, že žák nekonal společnou část v souladu s § 81 odst. 6 školského zákona, provede se celkové hodnocení pouze za profilovou část. 13) Vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů.“. 25. V § 29 odst. 2 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 1“. 26. V § 29 odst. 4 písm. b) bodu 1 se slova „a úrovně obtížnosti“ zrušují. 27. V § 29 odst. 4 písm. b) se na konci textu bodu 6 doplňují slova „vyjádřené slovy „prospěl“ nebo „neprospěl““. 28. V § 29 odstavec 6 zní: „(6) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka se vyhotovuje na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.“. 29. V § 29a odst. 3 písm. b) bodu 1 se slova „a úroveň obtížnosti zkoušky“ zrušují. 30. § 33 se včetně nadpisu zrušuje. 31. V § 34 se odstavce 4 a 5 zrušují. 32. V § 38 písmeno b) zní: „b) navrhuje Centru pedagogické pracovníky k odborné přípravě na funkci zadavatele a hodnotitele v počtu potřebném pro zajištění maturitní zkoušky v dané škole a v případě zadavatele a hodnotitele písemné práce z českého jazyka a literatury a hodnotitele ústních zkoušek určuje místo působiště pro výkon jeho funkce,“. 33. § 41 včetně nadpisu zní: „§ 41 Hodnotitel Hodnotitel ústní zkoušky společné části a písemné práce z českého jazyka a literatury zpravidla vykonává svou funkci ve škole, jejímž je pedagogickým pracovníkem. V případě, že ve škole, kde se zkoušky budou konat, není dostatečný počet pedagogických pracovníků, kteří by splňovali podmínky pro výkon funkce hodnotitele pro daný zkušební předmět, může ředitel školy jmenovat do funkce i jiného hodnotitele v souladu s § 42 odst. 3. Písemné práce z cizího jazyka hodnotitel hodnotí prostřednictvím informačního systému Centra.“. 34. V § 44 odst. 2 se za slovo „části“ vkládají slova „a hodnotitele písemné práce z českého jazyka a literatury“. 35. V § 48 odst. 1 se slova „uvedených v § 10 odst. 1 a ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura“ nahrazují slovy „stanovených pro společnou část maturitní zkoušky“. 36. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb. 797kB 584kB “. 37. V příloze č. 3 část H zní: „H) Přehled uzpůsobení podmínek konání společné části maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky \| Skupina 1\| Skupina 2\| Skupina 3 ---\|---\|---\|--- Tělesné postižení (TP)\| Navýšení časového limitu o 75 %; kompenzační pomůcky.\| Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace; obsahové úpravy ve smyslu nahrazení některých úloh, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky\| Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence Zrakové postižení (ZP)\| Navýšení časového limitu o 75 %; kompenzační pomůcky.\| Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace (zvětšené písmo velikosti 14, 16, 20, 26 b., Braillovo písmo, elektronická verze); možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky; při ústní zkoušce z cizího jazyka žák realizuje pouze úkoly zadané slovně.\| Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence Sluchové postižení (SP)\| Navýšení časového limitu o 50 %; kompenzační pomůcky; vyloučen poslech z cizího jazyka\| Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace; možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky; možnost využití služeb tlumočníka nebo asistenta; vyloučen poslech z cizího jazyka; ústní zkouška z cizího jazyka může být modifikována do písemné podoby.\| Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2+ konání modifikované zkoušky z českého jazyka a cizího jazyka pro neslyšící+ tlumočení českého znakového jazyka Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)\| Navýšení časového limitu o 25 %; kompenzační pomůcky\| Navýšení časového limitu o 50 %; formální úpravy zkušební dokumentace; případně obsahové úpravy, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky\| Navýšení časového limitu o 100 %; ostatní uzpůsobení stejná jako u skupiny-2 + asistence (netýká se žáků se SPU) “. 38. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 177/2009 Sb. PROTOKOL O VÝSLEDCÍCH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ŽÁKA 399kB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Termíny konání didaktických testůdidaktických testů a písemných prací v jarním zkušebním období roku 2013 určí ministerstvo do 1. prosince 2012. 2. Školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro jarní a podzimní zkušební období roku 2013 se považuje za školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Fiala v. r.
Zákon č. 370/2012 Sb.	Zákon č. 370/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 11. 2012, datum účinnosti 9. 11. 2012, částka 139/2012 * Čl. I - Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/20 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 370 ZÁKON ze dne 24. října 2012, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb. a zákona č. 53/2012 Sb., se mění takto: 1. § 78 zní: „§ 78 Společná část maturitní zkoušky (1) Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou a) český jazyk a literatura, b) cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve škole, jíž je žákem, a c) matematika. (2) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a druhé zkoušky, pro kterou si žák na přihlášce k maturitní zkoušce zvolí jeden ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c). (3) Zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a zkouška ze zkušebního předmětu cizí jazyk se skládají z dílčích zkoušek konaných a) formou didaktického testu, b) formou písemné práce a c) ústní formou před zkušební maturitní komisí. (4) Zkouška ze zkušebního předmětu matematika se koná formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro potřebu tohoto zákona rozumí písemný test, který je jednotně zadáván a centrálně vyhodnocován, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem. (5) Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám z předmětů podle odstavce 1 písm. b) a c).“. 2. V § 78a odst. 1 se slova „a úroveň obtížnosti zkoušky“ zrušují. 3. V § 78a odstavec 4 zní: „(4) Dílčí zkoušky konané formou didaktického testu a ústní formou může žák konat, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.“. 4. V § 80 odst. 2 se slova „§ 169“ nahrazují slovy „§ 169a“. 5. V § 80 odst. 3 písm. d) se slova „a formou ústní“ nahrazují slovy „z českého jazyka a literatury a dílčích zkoušek konaných formou ústní“. 6. V § 80 odst. 3 písm. h) se za slovo „prací“ vkládají slova „z cizího jazyka“. 7. V § 80 odst. 5 písmeno b) zní: „b) jmenuje hodnotitele písemných prací z českého jazyka a literatury a zadavatele,“. 8. V § 80a odst. 5 větě druhé se za slovo „práce“ vkládají slova „z cizího jazyka“. 9. V § 81 odst. 2 se věta třetí zrušuje a věta osmá se nahrazuje větou „Obdobně se uznávají úspěšně vykonané části zkoušky při konání maturitní zkoušky žákem, který nemohl tuto maturitní zkoušku dokončit v řádném termínu, neboť neukončil úspěšně poslední ročník vzdělávání.“. 10. V § 81 odst. 11 písm. a) se slova „a nabídku zkušebních předmětů nepovinných zkoušek“ nahrazují slovem „ve“. 11. V § 81 odst. 11 písm. a) se slova „termíny pro volbu úrovně obtížnosti zkoušek společné části maturitní zkoušky,“ zrušují. 12. V § 82 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Každý, kdo konal a) závěrečnou zkoušku, b) maturitní zkoušku, kromě dílčí zkoušky společné části konané formou didaktického testu, anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení. Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Škola, v níž žák konal maturitní zkoušku, Česká školní inspekce a Centrum při plnění úkolů podle § 80 odst. 3 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis. (2) Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky konanou formou didaktického testu, nebo byl z konání této zkoušky vyloučen, může písemně požádat ministerstvo o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti. (3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat příslušnému správnímu úřadu do 20 dnů od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo v případě dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné dílčí zkoušky.“. 13. V § 90 odst. 12 a v § 102 odst. 9 se slova „§ 82 odst. 1, 2 a 4“ nahrazují slovy „§ 82 odst. 1 a 4“. 14. V § 151 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokud nebyla tímto způsobem zajištěna možnost uplatnění práva konat maturitní zkoušku, závěrečnou zkoušku, absolutorium v konzervatoři nebo absolutorium, konají osoby, které splnily podmínky stanovené tímto zákonem, závěrečnou zkoušku, absolutorium v konzervatoři a absolutorium ve škole určené krajským úřadem a maturitní zkoušku ve škole určené krajským úřadem v dohodě s Centrem.“. 15. V § 163 odst. 2 se slova „kraje, obce a“ zrušují. 16. V § 169a odst. 1 písm. b) se slova „§ 78a odst. 4“ nahrazují slovy „§ 80 odst. 2“. 17. V § 178 se odstavce 6 až 8 zrušují. 18. V § 179 odst. 2 písm. b) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 19. V § 179 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 20. V § 180 odst. 1 se slova „základní školy v tomto školském obvodu a školských zařízení jí sloužících“ nahrazují slovy „školských zařízení sloužících základní škole v tomto školském obvodu“. 21. V § 184 odst. 1 se slova „a hodnotitele a maturitního asistenta“ zrušují a slova „§ 206 odst. 4 a 5“ se nahrazují slovy „§ 206 odst. 3 a 4“. 22. V § 184 odstavec 2 zní: „(2) Za výkon funkce předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky, pro absolutorium v konzervatoři a absolutorium, funkce předsedy zkušební maturitní komise, komisaře a hodnotitele písemné práce náleží odměna. Odměnu s výjimkou odměny komisaře a hodnotitele písemné práce z cizího jazyka poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy; v případě komisaře a hodnotitele písemné práce z cizího jazyka poskytuje odměnu Centrum. Výši odměny a pravidla jejího poskytování stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 23. V § 185 se odstavec 9 zrušuje. Dosavadní odstavce 10 až 26 se označují jako odstavce 9 až 25. 24. V § 185 se odstavec 25 zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejní katalogy požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky podle § 78a odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, do 30. dubna 2013. Tyto katalogy se použijí poprvé pro maturitní zkoušky konané po 1. lednu 2015 a platí i pro konání náhradních a opravných zkoušek žáky, kteří konali maturitní zkoušku poprvé před 1. lednem 2015. Pro maturitní zkoušky konané v roce 2013 a 2014 se použijí katalogy vydané před nabytím účinnosti tohoto zákona pro základní úroveň obtížnosti. 2. Žáci, kteří konali společnou část maturitní zkoušky poprvé v roce 2011 nebo 2012 a mají nárok na konání opravné nebo náhradní zkoušky, konají tuto zkoušku v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona. Pro opravnou a náhradní zkoušku se v roce 2013 a 2014 použijí katalogy vydané před nabytím účinnosti tohoto zákona pro základní úroveň obtížnosti. Hodnocení žáků v dílčích zkouškách úspěšně vykonaných před nabytím účinnosti tohoto zákona ve vyšší úrovni obtížnosti se považuje za hodnocení dosažené ve zkoušce v základní úrovni obtížnosti. Tito žáci se mohou k opravné nebo náhradní zkoušce přihlásit buď pouze k dílčím zkouškám, které dosud nevykonali úspěšně, nebo mohou konat znovu všechny dílčí zkoušky z daného zkušebního předmětu. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 15, 17 až 20, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Nález Ústavního soudu č. 369/2012 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 369/2012 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 16. října 2012 sp. zn. Pl. ÚS 16/12 ve věci návrhu na zrušení § 175 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 11. 2012, částka 138/2012 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu navrhovatelky * II. - Průběh řízení před Ústavním soudem a jím učiněná zjištění z vyžádaného spisového materiálu * III. - Petit návrhu a dikce napadeného právního předpisu * IV. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatelky k podání návrhu * V. - Ústavní konformita legislativního procesu * VI. - Vlastní posouzení návrhu * VII. - Formulace výroku derogačního nálezu a jeho právní následky 369 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 16/12 dne 16. října 2012 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu K. Š. na zrušení § 175 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto: I. Ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se ve slovech „do tří dnů“ a ve slovech „v téže lhůtě“ ruší uplynutím dne 30. dubna 2013. II. Ve zbylých částech se návrh na zrušení § 175 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, odmítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu navrhovatelky 1. Včas a řádně podanou ústavní stížností se navrhovatelka domáhá, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil nálezem rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2010 č. j. 5 Cmo 270/2010-112. Řízení o ústavní stížnosti je vedeno pod sp. zn. IV. ÚS 376/11. S návrhem na zrušení uvedeného rozsudku se domáhala rovněž zrušení § 175 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „o. s. ř.“), a to zejména z následujících důvodů: 2. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 17. června 2010 č. j. 37 Cm 419/2009-84 zrušil směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ostravě č. j. 32 Cm 76/2009-14 ze dne 25. 2. 2009. Proti tomuto rozsudku podal žalobce, společnost GORASAN COMPANY LIMITED, Theklas Lysioti 35, EAGLE STAR HOUSE, 6th floor, P. C. 3030, Limassol, Cyprus, (v řízení o ústavní stížnosti navrhovatelky Ústavním soudemÚstavním soudem evidované pod sp. zn. IV. ÚS 376/11 vedlejší účastník, dále jen „žalobce“), odvolání. V odvolacím řízení Vrchní soud v Praze změnil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci tak, že směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ostravě č. j. 32 Cm 76/2009-14 ze dne 25. 2. 2009 ponechal v platnosti. Podle názoru navrhovatelky Vrchní soud v Praze v uvedeném rozsudku rozhodl především v rozporu s ustanovením § 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v rozporu s ustanoveními § 1, 2, 120 a 134 o. s. ř., v rozporu s čl. 11, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), a tím porušil právo navrhovatelky na spravedlivý proces. Vrchní soud v Praze v tomto případu (ale nejen v tomto případu) totiž směnečné spory podle navrhovatelky nerozhoduje nestranně a vykládá zákon (především § 120 a 134 o. s. ř.) úmyslně zcela chybně, v rozporu se zněním a smyslem zákona, v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu a v rozporu s obecně pojímanými zásadami morálky, spravedlnosti a v rozporu s dobrými mravy. 3. Směnečné spory podle navrhovatelky soudí v České republice jen určité senáty, které se na tuto problematiku specializují a řídí se výhradně zákonem č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon směnečný a šekový“) a § 175 o. s. ř. a žádné jiné části občanského zákoníku, občanského soudního řádu ani jiné předpisy včetně Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), Listiny a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod pro ně neexistují. 4. K dokreslení okolností právě projednávaného případu pak navrhovatelka zejm. uvádí, že přibližně v roce 2002 poskytovala společnost FAST FINANCE, s. r. o., drobné půjčky velkému počtu klientů. Půjčky byly podle smlouvy spláceny tak, že pracovník poskytovatele půjčky si každý týden chodil pro splátky. V průběhu splácení však poskytovatel půjček přestal pro splátky docházet a poslal klientům dopis se sdělením, že se rozhodl změnit způsob splácení tak, že klienti budou posílat peníze měsíčně složenkou. Přestože klient se změnou smlouvy nesouhlasil, poskytovatel přestal pro splátky docházet, a tak přivedl dlužníka do prodlení. Po určité době věřitel podal návrh na vydání platebního rozkazu na zaplacení dlužné částky včetně úroků. Protože dlužníci (klienti) většinou nemají žádné právnické ani ekonomické vzdělání, neuměli se bránit a nakonec vše zaplatili, většinou včetně nákladů exekuceexekuce. Po skončení exekuceexekuce, kdy jim exekutor potvrdil, že celý dluh byl uhrazen, pokládali tuto záležitost za skončenou a většinu písemností v této věci si již neschovali. Společnost FAST FINANCE, s. r. o., počkala několik let (v průběhu nichž indosovala směnky na žalobce) a poté bylo podáno několik tisíc směnečných žalob. Naprostá většina žalovaných vůbec neví, o co jde, a není schopna adekvátně reagovat a do směnečných námitek napíše jen to, že půjčku i s příslušenstvím splatila a že nic nedluží. Částku okolo 10 000 Kč si totiž podle navrhovatelky většinou nepůjčují bohatí a vzdělaní lidé. Pokud si někdo půjčí částku 10 000 Kč, nemívá svého advokátaadvokáta ani dostatečné znalosti práva. Po doručení směnečného platebního rozkazu má přitom 3 dny na to, aby si advokátaadvokáta obstaral a současně, aby mu zaplatil několik tisíc korun jako zálohu. I když se to některým žalovaným podaří, nastane další problém. Půjčky byly poskytovány v roce 2002, žaloby byly podávány v letech 2008-2009. Po tolika letech žalovaní většinou už nemají potřebné doklady ani si přesně nepamatují, jak celá věc probíhala; advokátadvokát tedy nemá potřebné podklady pro vypracování relevantních námitek - navíc mu na to většinou zbývají jeden až dva dny. Soudy pak podle navrhovatelky vydávají rozsudky, v nichž ponechávají směnečný platební rozkaz v platnosti s tím, že konstatují přísnost směnečného řízení a rigiditu zákona. Pokud už se soud prvního stupně věcí zabýval a směnečný platební rozkaz zrušil, žalobce se odvolal a vrchní soud vždy rozsudek krajského soudu změnil tak, že se směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti. 5. V této souvislosti je podle navrhovatelky příznačné stanovisko JUDr. Zdeňka Kovaříka (soudce Vrchního soudu v Praze a předního odborníka na směnečné právo v České republice) např. v článku K dokazování o pravosti podpisu směnky. Právní rozhledy, 2010, č. 8, s. 267-272, kde tento autorautor podle navrhovatelky zásadně preferuje majitele cenného papírucenného papíru, tedy směnky. 6. Nadto je třeba si podle navrhovatelky uvědomit, že směnečné právo, jak ho prezentuje zákon směnečný a šekový, bylo formulováno ve druhé polovině 19. století a od té doby nedoznalo významnějších změn. Odráží tak realitu 19. století, kdy byly směnky používány jen v poměrně úzkém okruhu osob, které se většinou znaly přímo nebo prostřednictvím společných známých. Dnes se užívání směnek mimo užití v obchodních vztazích rozšířilo i na používání především blankosměnek různými nebankovními osobami, mnohdy pochybnými až podvodnými, kdy jsou blankosměnky užívány k získání různých neoprávněných či podvodných zisků a soudy svým přepjatým formalismem jim k tomu pomáhají. 7. V souladu s těmito obecnými souvislostmi je pak podle navrhovatelky zřejmé, že remitent a žalobce postupují ve shodě a k indosaci směnek - to znamená i směnky, kde je jako dlužník uvedena navrhovatelka - došlo jen proto, aby se žalobce vyhnul kauzálním námitkám, případně i proto, aby se vyhnul placení daní (proto zřejmě převedl směnky na kyperskou společnost). 8. Navrhovatelka se domnívá, že soudy by měly rozhodovat nestranně a ne hájit zájmy vlastníků cenných papírůcenných papírů, zvláště v případě, že se jedná zcela zjevně o nemorální, možná i úmyslně podvodné jednání žalobce a jeho právního předchůdce. To ostatně dokládá postup žalobce i v případě navrhovatelky. Remitent nikdy nevznesl žádný nárok na zaplacení smluvní pokuty ani žádný jiný nárok. Neměl dokonce vůči navrhovatelce žádnou splatnou pohledávku, a nebyl proto oprávněn zajišťovací blankosměnku doplnit. Přesto blankosměnku doplnil a indosoval na žalobce. O této skutečnosti nikdo navrhovatelku neinformoval, směnka jí nebyla předložena ani při splatnosti, takže o její existenci neměla ponětí. V této situaci pak žalobce podal žalobu a soud vydal směnečný platební rozkaz. Zatímco žalobce měl na přípravu žaloby, jakož i celého postupu, několik let, navrhovatelka má tři dny na to, aby podala proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky; k později podaným námitkám soud nepřihlíží. Protože navrhovatelka předmětnou blankosměnku nepodepsala, nevěděla vůbec, o co jde, a během tří dnů musela uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá. Tím je nepochybně porušena rovnost účastníků v řízení. Proto je podle jejího názoru potřeba zrušit § 175 o. s. ř. a směnečné řízení podřídit obecnému řízení, aby žalovaný měl možnost se řádně bránit uplatnění směnečného nároku. 9. Kromě argumentace vážící se k principům směnečného řízení - tak jak byla v jejich vůdčích liniích právě nastíněna - navrhovatelka (stěžovatelka) obecným soudům ještě vytýká, že ji zatížily důkazním břemenem v otázce pravosti podpisu na směnce a že písmoznalecký posudek, z něhož v řízení vycházely, byl nekvalitní (stěžovatelka v ústavní stížnosti například podrobně rozebírá, zda znalcem v rámci jeho zkoumání srovnatelné podpisy byly pro stěžovatelku typickými či nikoli). 10. Ze všech výše uvedených důvodů tedy navrhovatelka Ústavnímu souduÚstavnímu soudu navrhuje, aby vydal nález, kterým rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2010 č. j. 5 Cmo 270/2010-112 zrušuje, a rovněž navrhuje ve smyslu § 64, resp. § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), aby přijal nález, kterým zruší ustanovení § 175 o. s. ř. II. Průběh řízení před Ústavním soudem a jím učiněná zjištění z vyžádaného spisového materiálu 11. Usnesením ze dne 2. 5. 2012 č. j. IV. ÚS 376/11-23 dospěl IV. senát Ústavního souduÚstavního soudu k závěru, že uplatněním § 175 odst. 1 o. s. ř. ve slovech „do tří dnů“ a ve slovech „v téže lhůtě“ nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, pročež návrh navrhovatelky na zrušení napadeného ustanovení, resp. toliko jeho části, postoupil k rozhodnutí plénu Ústavního souduÚstavního soudu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. 12. Ústavní soudÚstavní soud si vyžádal spisovou dokumentaci a vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k návrhu na zrušení napadeného ustanovení. 13. Z vyžádaného spisového materiálu Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci evidovaného pod sp. zn. 37 Cm 419/2009 zjistil, že směnečným platebním rozkazem č. j. 32 Cm 76/2009-14 ze dne 25. 2. 2009 uložil Okresní soud v Ostravě navrhovatelce povinnost uhradit žalobci směnečný peníz ve výši 30 751 Kč spolu s šestiprocentním ročním úrokem od 9. 4. 2008 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 103 Kč a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 880,50 Kč. 14. Proti předmětnému směnečnému platebnímu rozkazu podala navrhovatelka včasné námitky (tyto námitky vznesla sama, bez pomoci právního zástupce). Uváděla, že nikdy nevyplnila ani nepodepsala blankosměnku na směnečnou sumu 30 751 Kč. Uvedená směnka je podle navrhovatelky podvodem už jen z důvodu falešného podpisu. Navrhovatelka nepopírala uzavření smlouvy o půjčce se společností FAST FINANCE, s. r. o., ovšem bez jakéhokoliv podpisu předložené blankosměnky. Půjčku nadto stále splácí. V rámci námitek navrhovatelka současně žádala, aby řízení ve věci bylo z důvodu jejího trvalého bydliště ve V. postoupeno místně příslušnému soudu v Liberci. 15. Usnesením Nejvyššího soudu č. j. 4 Nd 305/2009-34 ze dne 18. 9. 2009 byla projednávaná věc přikázána k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočce v Liberci. 16. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl svým rozsudkem ze dne 17. 6. 2010 č. j. 37 Cm 419/2009-84 tak, že zrušil směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ostravě č. j. 32 Cm 76/2009-14 ze dne 25. 2. 2009 (výrok I). Dále zavázal žalobce zaplatit navrhovatelce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů námitkového řízení částku ve výši 23 445,80 Kč k rukám JUDr. J. B., advokátaadvokáta (výrok II). Konečně stanovil, že žalobce je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice - Krajskému soudu v Ústí nad Labem na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 870 Kč (výrok III). 17. K věci samé pak Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci v obsáhlém odůvodnění zejména uvedl, že podle závěrů znaleckého posudku je sporný podpis na originále předmětné směnky s velkou pravděpodobností podpisem navrhovatelky. Přesto však shledal námitku navrhovatelky týkající se pravosti podpisu směnky důvodnou. Písmoznaleckým zkoumáním lze totiž podle soudu vyslovit i kategorický závěr stavící mimo jakoukoliv pochybnost to, zda zkoumaný podpis je či není pravým, spontánním podpisem určité osoby. Kategorický závěr přitom v právě projednávané věci znalec nevyslovil podle krajského soudu i přesto, že ve svém posudku konstatoval dostatek kvalitního srovnávacího materiálu. 18. Proto krajský soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by podpis na směnce, při vznesené námitce nepravosti podpisu směnky zpochybňující pravost a pravdivost směnky coby soukromé listiny, byl s jistotou pravým podpisem navrhovatelky. Za této situace pak soud shledal námitku navrhovatelky jako zcela důvodnou a napadený směnečný platební rozkaz vzhledem k této skutečnosti za použití ustanovení § 175 odst. 4 o. s. ř. v plném rozsahu zrušil. 19. Pokud navrhovatelka podle krajského soudu dále ve svých námitkách poukazovala na skutečnost, že uzavřela se společností FAST FINANCE, s. r. o., blíže nespecifikovanou smlouvu o půjčce bez jakéhokoliv podepsání předložené blankosměnky, pak soud takové námitkové tvrzení hodnotil jako neurčité a neprojednatelné, neboť z uvedené námitky nebyla podle krajského soudu vůbec zřejmá polemika s předloženou směnkou. Za této situace, kdy žalovaná v námitkách popírala pravost podpisu na předložené směnce, je ze zbytku námitek zřejmé, že fakticky netvrdila konkrétní funkci směnky (ať platební či zajišťovací) k případné blíže nespecifikované smlouvě o půjčce uzavřené se společností FAST FINANCE, s. r. o., tedy subjektem navíc odlišným od žalobce, taktéž ani netvrdila a nekonkretizovala obsah kauzálního vztahu. Takto koncipovanou námitku tedy krajský soud hodnotil jako zcela neurčitou a neprojednatelnou, když z uvedené námitky podle soudu není zřejmé, co by vůbec mělo být předmětem řízení o takové námitce. Pro úplnost krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí ještě uvedl, že pokud ze strany za právního zástupce navrhovatelky byly v rámci ústního jednání ve věci dne 10. 12. 2009 vzneseny další námitky, pak krajský soud k uvedeným námitkám nepřihlížel s ohledem na ustanovení § 175 odst. 4 o. s. ř., neboť uvedené námitky byly vzneseny po uplynutí zákonné třídenní lhůty pro podání námitek. 20. K odvolání žalobce rozhodl Vrchní soud v Praze svým rozsudkem ze dne 11. 11. 2010 č. j. 5 Cmo 270/2010-112 tak, že změnil prvostupňový rozsudek, když směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ostravě č. j. 32 Cm 76/2009-14 ze dne 25. 2. 2009 ponechal v platnosti (výrok I). Výrokem II určil navrhovatelce povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 17 380 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Výrokem III konečně navrhovatelku zavázal zaplatit České republice, Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočce v Liberci na náhradu nákladů řízení 2 870 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 21. Podle vrchního soudu - alespoň jak se podává z odůvodnění jeho rozhodnutí - je jistě možné kategoricky konstatovat, zda podpis na směnce je nebo není pravý. Ovšem kategorické závěry ve smyslu vyslovení pravosti podpisu se u renomovaných znalců podle vrchního soudu prakticky nevyskytují. Krajský soud přitom evidentně nevyšel z jím zmiňovaného posudku jako celku. Hodnocení soudu prvního stupně lze především vytknout, že samotný znalecký posudek považuje na jednu stranu za konzistentní a znalec podle krajského soudu logicky a přesvědčivě odůvodnil svůj závěr, ovšem na druhou stranu krajský soud znalecký posudek nepovažoval za důkaz průkazný, byť zde šlo o jen nepatrný stupeň nepravděpodobnosti pravosti podpisu navrhovatelky. Odvolací soud tedy nesdílí názor soudu prvního stupně, že se žalovaná (navrhovatelka) vznesenou námitkou nepravosti podpisu ubránila povinnosti uložené jí směnečným platebním rozkazem, neboť podpis na směnce je s vysokou mírou pravděpodobnosti jejím podpisem. Co se ovšem týká ostatních námitek navrhovatelky, ty byly podle vrchního soudu krajským soudem správně posouzeny jako neurčité, respektive opožděné, tedy ve svém důsledku neprojednatelné a pojmově nezpůsobilé zvrátit povinnost plnit ze směnečného platebního rozkazu. 22. Senát Parlamentu České republiky jako účastník řízení ve svém vyjádření k návrhu zejména zrekapituloval návrh stěžovatelky (navrhovatelky). Dále konstatoval, že byť návrh formálně žádá zrušení celého § 175 o. s. ř., z obsahu podání je podle Senátu Parlamentu České republiky patrné, že ústavně spornou má být zejména lhůta tří dnů k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. K tomu pak zejména Senát Parlamentu České republiky zdůraznil, že žádná z novel týkajících se předmětného ustanovení [tedy zákon č. 519/1991 Sb. (účinný od 1. 1. 1992), zákon č. 238/1995 Sb., zákon č. 30/2000 Sb. a zákon č. 7/2009 Sb.] neaspirovala na koncepční změnu regulace směnečného (šekového) platebního rozkazu. Ovšem 18. 5. 2012 předložila vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád a některé další zákony (sněmovní tisk číslo 686, první čtení návrhu zákona je zařazeno na pořad čtyřicáté schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky začínající 5. 6. 2012), kterým se slovo „tří“ ve smyslu aktuálního znění § 175 odst. 1 o. s. ř. nahrazuje číslem „8“ s tím, že lhůta tří kalendářních dnů se jeví příliš krátkou - dlužníci nemohou na vydaný směnečný (šekový) platební rozkaz adekvátně reagovat. Zároveň předseda Senátu Parlamentu České republiky vyjádřil souhlas s upuštěním od ústního jednání ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. 23. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky jako účastník řízení ve svém vyjádření k návrhu toliko zrekapitulovala legislativní proces, z něhož novely dotýkající se § 175 o. s. ř. vzešly. Za tohoto stavu nelze tedy podle Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky než vyjádřit stanovisko, že zákonodárný sbor byl přesvědčen o souladu zmiňovaných novelizujících zákonů s Ústavou a právním řádem České republiky. Posouzení ústavnosti § 175 o. s. ř. je tak plně na Ústavním souduÚstavním soudu. Závěrem vyjádření k návrhu předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyjádřila za Poslaneckou sněmovnu souhlas s upuštěním od ústního jednání ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. 24. Navrhovatelka ve své replice k vyjádření účastníků řízení zejména uvedla, že § 175 o. s. ř. je použitelný (vyjma třídenní lhůty) u „klasické směnky“. U blankosměnek je situace podle navrhovatelky odlišná v tom, že žalovaní mnohdy nevědí, proč byla směnka doplněna (pokud vůbec vědí o její existenci). V případě blankosměnek tedy není sporná podle navrhovatelky jen ona třídenní lhůta, ale též koncentrace řízení zakotvená v odstavcích 1 a 4 posuzovaného zákonného ustanovení; žalovaný totiž o směnce nic neví a ve třech dnech má uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá. Z toho důvodu navrhovatelka trvá na tom, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil celý § 175 o. s. ř. V závěru své repliky navrhovatelka souhlasila s upuštěním od ústního jednání ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. 25. Od ústního jednání Ústavní soudÚstavní soud v souladu s § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu upustil, neboť dospěl k závěru, že od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci, a účastníci řízení s upuštěním od ústního jednání vyslovili souhlas. III. Petit návrhu a dikce napadeného právního předpisu 26. Navrhovatelka se návrhem domáhá zrušení § 175 o. s. ř., v platném znění. Ustanovení § 175 o. s. ř. zní: „(1) Předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět, nařídí soud jednání. (2) Ustanovení § 174 odst. 4 se použijí obdobně. (3) Nepodá-li žalovaný včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Podané námitky soud odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn. (4) Podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu. (5) Vezme-li žalovaný námitky zpět, soud usnesením řízení o námitkách zastaví; jednání není třeba nařizovat. (6) Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je odvolání.“ K právě uvedenému budiž učiněna poznámka: 27. Z rekapitulace jak návrhu stěžovatelky (navrhovatelky), tak dosavadního průběhu řízení před obecnými soudy je zřejmé, že těžištěm tohoto rozhodnutí je směnka, respektive její úprava procesní a hmotněprávní. Ovšem jak z hlediska historického, tak i legislativně-technického je směnka - úprava v právním řádu České republiky v tomto ohledu není výjimkou - doprovázena šekem, byť jeho využití je i v současné době mnohem méně časté a nadto poněkud užší; šek se zásadně využívá toliko jako platební prostředek. Vzdor právě uvedenému - a to i vzhledem k dikci plénem Ústavního souduÚstavního soudu přezkoumávaného zákonného ustanovení - se toto rozhodnutí dotýká (alespoň formálně) právě i šeku. To se odráží v celkové koncepci tohoto rozhodnutí, jež se argumentačně vymezuje vůči směnce a její úpravě - nebylo by ostatně ani správné, už s ohledem na aplikační praxi, vztahovat závěry Ústavního souduÚstavního soudu v tomto rozhodnutí učiněné bez dalšího i na šek - nicméně důsledky úvah Ústavního souduÚstavního soudu mají přiměřeně dopad i na úpravu šekového práva, ač to nebude vždy apriorně zdůrazňováno. Zákonodárcem zvolené legislativně-technické řešení je totiž stran možnosti úplného oddělení obou cenných papírůcenných papírů poněkud limitující. IV. Podmínky aktivní legitimace navrhovatelky k podání návrhu 28. Jak již bylo výše uvedeno, navrhovatelka podala návrh na zrušení citovaného ustanovení společně s ústavní stížností podle § 72 a následujících zákona o Ústavním soudu. Její aktivní legitimace se tak opírá o ustanovení § 64 odst. 1 písm. e), resp. § 74 zákona o Ústavním soudu. V souladu s těmito ustanoveními musel tedy Ústavní soudÚstavní soud nejprve zkoumat, zda jsou podmínky pro podání takového návrhu v případě stěžovatelky (navrhovatelky) splněny. Navrhovatelka přitom k ústavní nekonformitě ustanovení § 175 o. s. ř. v ústavní stížnosti explicitně uvádí: „Zatímco žalobce měl na přípravu žaloby několik let, žalovaná [rozuměj navrhovatelka - poznamenal Ústavní soud] má tři dny na to, aby podala proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky, a k později podaným námitkám soud nepřihlíží. Protože žalovaná předmětnou blankosměnku nepodepsala, nevěděla vůbec, o co jde, a během tří dnů musela uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá. Tím je nepochybně porušena rovnost účastníků v řízení. Proto je podle mého názoru potřeba zrušit § 175 OSŘ a směnečné řízení podřídit obecnému řízení, aby žalovaný měl možnost se řádně bránit uplatnění směnečného nároku ... Pokud si někdo půjčí částku [okolo deseti tisíc korun], asi nemá svého advokátaadvokáta ani dostatečné znalosti práva a po doručení směnečného platebního rozkazu má [tři] dny na to, aby [si advokátaadvokáta sehnal] a současně, aby [pro něj] sehnal několik [tisíc korun jako zálohu].“ V ústavní stížností napadeném rozhodnutí (jde tedy samozřejmě o ústavní stížnost evidovanou Ústavním soudemÚstavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 376/11) se v jeho relevantní části odůvodnění mimo jiné praví: „Odvolací soud tedy nesdílí názor soudu prvního stupně, že se žalovaná vznesenou námitkou nepravosti podpisu ubránila povinnosti uložené jí směnečným platebním rozkazem. Jinak pokud jde o ostatní námitková tvrzení, tak soud prvního stupně správně taková tvrzení posoudil jako neurčitá, případně opožděná, a jako taková ve svém důsledku neprojednatelná, pojmově nezpůsobilá zvrátit povinnost plnit ze směnečného platebního rozkazu.“ Vrchní soud tak navazuje na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, kdy ten ve svém rozhodnutí mj. uvedl: „Pokud žalovaná dále ve svých námitkách poukazovala na skutečnost, že uzavřela se společností FAST FINANCE, s. r. o., blíže nespecifikovanou smlouvu o půjčce bez jakéhokoliv podepsání předložené blankosměnky, pak soud takové námitkové tvrzení hodnotí jako neurčité a neprojednatelné, když z uvedené námitky není vůbec zřejmá polemika s předloženou směnkou. Za situace, kdy žalovaná v námitkách popírala pravost podpisu na předložené směnce, je ze zbytku námitek zřejmé, že fakticky netvrdí konkrétní funkci směnky (ať platební či zajišťovací) k případné blíže nespecifikované smlouvě o půjčce uzavřené se společností FAST FINANCE, s. r. o., tedy subjektem navíc odlišným od žalobce, a taktéž ani netvrdí a nekonkretizuje obsah kauzálního vztahu. Takto koncipovanou námitku tedy soud hodnotí jako zcela neurčitou a neprojednatelnou, když z námitky není zřejmé, co by vůbec mělo být předmětem řízení o takové námitce.“ Hovoří-li v této souvislosti oba soudy o námitkách žalované - navrhovatelky, odkazují takto na námitky, které navrhovatelka (tehdy ještě právně nezastoupená) zaslala krajskému soudu, reagujíc tak na poučení obsažené ve směnečném platebním rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2009 č. j. 32 Cm 76/2009-14. Navrhovatelka v nich zejména uvedla: „Žalovaná nikdy nevyplnila ani nepodepsala dne 18. 12. 2001 v Dolní Poustevně blankosměnku na směnečnou sumu 30 751 Kč, jejíž velmi špatná kopie byla žalované zaslána jako příloha směnečného platebního rozkazu. Uvedená blankosměnka předaná soudu je podvod, protože se jedná o blank[o]směn[k]u celkově zfalšovanou, a to nejen z důvodů falešného podpisu, který rozhodně popírám ... Žalovaná nepopírá, že uzavřela se společností FAST FINANCE, s. r. o., Hradební 9/768, Praha 1, smlouvu o půjčce, avšak bez jakéhokoliv podepsání výše uvedené předložené blankosměnky. V příloze zasílám soudu kopie poštovních poukázek, kterými dokazuji, že předmětnou půjčku splácím.“ 29. Podle ustálené judikatury i literatury (srov. za všechny Wagnerová, E. a kol. Zákon o Ústavním souduÚstavním soudu s komentářem. Praha: ASPI 2007, s. 367 a násl., i Šimíček, V. Ústavní stížnost. 3. vyd. Praha: Linde, 2005, s. 230 a násl. s judikatorními odkazy tam uvedenými) navrhovatelka přitom může navrhnout ke zrušení pouze takový předpis (jeho jednotlivé ustanovení), jehož uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, tj. na jehož základě bylo vydáno ústavní stížností napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci. Tato podmínka je přitom podle mínění Ústavního souduÚstavního soudu splněna, neboť jak plyne z citací právě učiněných, jakož i z povahy řízení před obecnými soudy, z něhož ústavní stížností napadené rozhodnutí vzešlo, předmětné ustanovení zákona bylo ve věci aplikováno a podle přesvědčení Ústavního souduÚstavního soudu je jeho aplikace způsobilá zasáhnout do práva na spravedlivý proces - jak se tomu stalo i v případě navrhovatelky - a to z důvodů, na něž sama navrhovatelka v ústavní stížnosti explicitně upozorňuje a jež budou rozvedeny níže. 30. Nad rámec právě uvedeného pak Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti odkazuje na svoji vlastní judikaturu [srov. přiměřeně např. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 3168/09 ze dne 5. 8. 2010 (N 158/58 SbNU 345)], podle níž spravedlnost musí být přítomna vždy v procesu, kterým se interpretuje a aplikuje právo. To platí i přesto, že představy o spravedlnosti jsou vlastní jen člověku jako psychofyzickému, historickému a sociálnímu fenoménu a jen člověk s ohledem na komplexnost svého vědomí a historickou kontinuitu ji může konstruovat, zpochybňovat nebo také postupně realizovat. Na tom nic nemění ani skutečnost, že ideje spravedlnosti byly mnohokrát zneužity k největším zločinům. Kdyby totiž v historickém a sociálním vývoji člověka převládla představa ztotožnění spravedlnosti s destrukcí, celá lidská společnost by se již dávno rozpadla. Lze tedy soudit, že byť jistě není jednoduše možné definovat, co je spravedlivé a co nikoliv, východisko snad přece jen spočívá v postupné analýze konfrontované s již zmiňovaným historickým a sociálním vědomím. Vladimír Čermák při takovýchto úvahách, zde parafrázovaných [srov. Čermák, V. Otázka demokracie. 4) Hodnoty, normy a instituce. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, s. 156-157 (248 s.)], například uzavírá, že „[z]a evidentní datum spravedlnosti [je] možno obecně považovat princip neminem leadere ...“. 31. Zmíněná východiska se přitom podle mínění Ústavního souduÚstavního soudu musí projevit i při hodnocení vlastní aktivní legitimace navrhovatelky. Jak je patrno z výše uvedené rekapitulace, výslovně namítaný rozpor napadeného zákonného ustanovení se zásadou rovnosti účastníků se v rámci její argumentace odvíjí zejména od zmiňované třídenní lhůty (srovnej rovněž dále). Tento závěr ostatně plyne i z repliky navrhovatelky učiněné k vyjádření účastníků řízení, byť se zde formálně pozastavuje i nad zásadou koncentrace vyjádřenou v odstavcích 1 a 4 napadeného ustanovení, a to zejména v souvislosti s blankosměnkami; činí to však způsobem, kdy proti zásadě nutící směnečného (šekového) dlužníka uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá, brojí opět náhledem oné lhůty - srovnej k tomu dikci navrhovatelky: „[Zatímco] u běžné směnky [směneční dlužníci vědí], o jakou směnku se jedná ..., u blankosměnky je situace odlišná. Podle [zákona směnečného a šekového] by měl remitent či jeho právní nástupce směnku řádně předložit při splatnosti k placení, ale praxe je taková, že majitel směnky podá rovnou směnečnou žalobu a soudy tuto praxi připouští s tím, že žalobou uplatněnou směnku majitel směnky předložil k placení cestou směnečné žaloby. Žalovaný se však tímto postupem dostává do nerovného postavení. [Žalovaní mnohdy neznají] důvod doplnění, směnečnou sumu ani splatnost směnky. A během [tří] dnů [mají] podat námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu [namítají], [neboť] k později podaným námitkám nelze přihlížet.“ Zmíněnou lhůtu přitom navrhovatelka napadá i přesto, že námitky včas alespoň formálně uplatnit stihla, a to dokonce tak, že jedna z těchto námitek byla podle hodnocení soudu v řízení o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti projednatelná (totiž námitka nepravosti podpisu navrhovatelky na předmětné směnce). Tu tedy Ústavní soudÚstavní soud vážil, zda navrhovatelka i za této situace může neústavnost § 175 o. s. ř. dovozovat i z této jeho dílčí komponenty. Dospěl přitom k názoru, že ji dovozovat může. Opačný závěr by totiž nebyl pro svůj přepjatý formalismus udržitelný. Znamenal by, že navrhovatelka by byla v procesně výhodnějším postavení, pokud by se ani nepokusila požadavkům § 175 o. s. ř. na ni jako žalovanou kladeným dostát a následně by bez dalšího namítala například krátkost stanovené lhůty. Takovýto přístup by si ovšem podle Ústavního souduÚstavního soudu nejen nic nezadal s absurdností bludného kruhu Hlavy XXII Josepha Hellera, kdy rovněž, přísně vzato, by za takovéto situace mohla být ústavní stížnost vyhodnocena jako nepřípustná podle § 75 zákona o Ústavním soudu, nebyla-li by nadto posouzena jako „hraný spor“, resp. jako tzv. „collusive case“ - srov. k tomu Filip, J. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. vyd. 2., dopl. Brno: Masarykova univerzita, 2001, s. 391-392 (458 s.). Konečně by takovýto přístup ve svém důsledku znamenal omezení samotné kontroly norem; v intencích právě projednávaného případu [tedy nikoliv v rámci abstraktní kontroly ústavnosti podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. a) a b) zákona o Ústavním soudu] by tak neústavnost předmětné lhůty mohl zvažovat, kromě příslušného senátu Ústavního souduÚstavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, toliko soud, měl-li by kupříkladu vydat směnečný platební rozkaz, a namísto toho by postupoval v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy. Takové omezení možnosti iniciovat ústavní přezkum norem Ústavním soudemÚstavním soudem však podle Ústavního souduÚstavního soudu nemá oporu ani v zákoně o Ústavním soudu ani v ústavním pořádku České republiky a nazíráno zejména z pohledu samotné navrhovatelky by bylo lze ho vnímat jako Vladimírem Čermákem zmiňovaný evidentní rozpor se spravedlností. Přistoupil-li by tedy Ústavní soud na tento omezující výklad, vzdálil by se obecně přijímaným spravedlnostním představám a ocitl by se na prahu životu odcizené Slonovinové věže. V. Ústavní konformita legislativního procesu 32. Ústavní soudÚstavní soud rovněž v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zkoumal, zda zákon (jeho jednotlivé ustanovení), u kterého navrhovatelka namítá protiústavnost jeho ustanovení, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Napadené ustanovení bylo ovšem součástí už původního znění občanského soudního řádu z roku 1963. Posouzení legislativního procesu ve vztahu k původnímu znění zákona by tedy znamenalo posuzovat soulad s již neplatnými ústavními předpisy platnými v době přijetí zákona. Vycházeje z § 66 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, podle kterého je nepřípustný návrh, jestliže ústavní zákon, s nímž je podle návrhu přezkoumávaný předpis v rozporu, pozbyl před doručením návrhu Ústavního soudu platnosti, tak Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že v případě právních předpisů vydaných před nabytím účinnosti Ústavy dne 1. ledna 1993 je oprávněn přezkoumávat pouze jejich obsahový soulad se stávajícím ústavním pořádkem, nikoliv však ústavnost procedury jejich vzniku a dodržení normotvorné kompetence [srov. k tomu přiměřeně nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 27. října 1999 sp. zn. Pl. ÚS 10/99 (N 150/16 SbNU 115; 290/1999 Sb.)]. Z tohoto důvodu Ústavní soudÚstavní soud posuzoval uvedenou proceduru pouze ve vztahu k novelám měnícím původní ustanovení, tedy k zákonu č. 238/1995 Sb., k zákonu č. 30/2000 Sb. a k zákonu č. 7/2009 Sb. Z příslušných sněmovních tisků a údajů o průběhu hlasování zjistil, že novely měnící napadený § 175 o. s. ř. byly přijaty při dodržení kvor, stanovených v čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy, řádně podepsány příslušnými ústavními činiteli a vyhlášeny ve Sbírce zákonů; byly tedy vydány Ústavou předepsaným způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence. VI. Vlastní posouzení návrhu 33. Ústavní soudÚstavní soud se zabýval tvrzeným rozporem napadeného ustanovení se zásadou rovnosti účastníků ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny, která je jako taková součástí práva na spravedlivý proces. Vyšel z toho, že zásada rovnosti účastníků řízení je zakotvena v čl. 96 odst. 1 Ústavy a jako subjektivní právo je deklarována právě v čl. 37 odst. 3 Listiny. Je jedním ze základních principů, jimiž se musí soudní řízení vyznačovat. Vyjadřuje přitom skutečnost, že účastníci řízení (strany) musí stát před soudem v rovném postavení, aniž by byla jedna nebo druhá strana jakkoli zvýhodněna. Zákon tedy musí zajistit všem stranám sporu stejné možnosti k uplatnění jejich práv; všem účastníkům musí dát možnost reálně a efektivně jednat v soudním řízení, tedy zejména vyjadřovat se k tvrzením protistrany, jakož i činit důkazní návrhy a tak podobně (srov. přiměřeně nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 16. 6. 2011 sp. zn. III. ÚS 3379/10, dostupný na http://nalus.usoud.cz). Skrze nerušenou realizaci procesních oprávnění ze strany všech účastníků řízení se totiž realizuje jejich subjektivní právo na rovné postavení v rámci soudního řízení. Pokud jsou právní normou stanovené podmínky realizace procesních oprávnění některého z účastníků nedůvodně zkráceny, porušuje se tím i účastníkovo základní právo na spravedlivý proces. 34. I v těchto intencích Ústavní soudÚstavní soud ovšem nejprve zohlednil, že přichází-li v úvahu ústavně konformní výklad napadeného ustanovení, má tento přednost před jeho zrušením [srov. k tomu například nález pléna Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 29. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 16/08 (N 203/58 SbNU 801; 310/2010 Sb.)]. Tento postup, vycházející z principu minimalizace zásahu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, vzal Ústavní soud v úvahu i v právě projednávané věci. Navrhovatelka totiž svým návrhem ve smyslu § 74 zákona o Ústavním soudu žádá zrušení „§ 175 OSŘ [a podřízení] směnečné[ho] řízení ... obecnému řízení, aby žalovaný měl možnost se řádně bránit uplatnění směnečného nároku“. Ochrana ústavnosti - právě proto, že je existenciálně spojena mimo jiné s onou minimalizací zásahu - ovšem přistupuje i k samotnému rušení (není-li ústavně konformní výklad možný) ať již rozhodnutí orgánů veřejné moci, či právního předpisu (jeho jednotlivého ustanovení) restriktivně [srov. k tomu přiměřeně například nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 9. 2. 2011 sp. zn. IV. ÚS 1521/10 (N 15/60 SbNU 153) nebo nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 8. 10. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 5/96 (N 98/6 SbNU 203; 286/1996 Sb.)]. Proto musel Ústavní soud zvážit, zda je to citované ustanovení občanského soudního řádu en bloc, jež znemožňuje - tedy, zda vůbec a pokud ano, tak proč - směnečnému dlužníkovi bránit svá práva. Při těchto úvahách přitom nemohl nerespektovat zvláštní povahu směnky a směnečného řízení, které co možná nejvíce (alespoň za stávající právní úpravy) zohledňuje vlastnosti směnky jako cenného papírucenného papíru \\- její oběžnou povahu; její snadná převoditelnost představuje jednu z jejích nejtypičtějších (a také vyhledávaných) vlastností (srov. k tomu za všechny například Kovařík, Z. K dokazování o pravosti podpisu směnky. Právní rozhledy, 2010, č. 8, s. 267-272). Tato vlastnost společně s její likviditou koneckonců stála u samého zrodu směnky [srov. k tomu Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice. 6. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011. s. 1 a násl. (642 s.)]; nebylo by tedy - bez nutnosti předkládat podrobnější historickou analýzu - podle Ústavního souduÚstavního soudu přiměřené podřizovat směnky zcela obecnému civilnímu řízení, neboť by se tím z tohoto cenného papírucenného papíru stal jakýsi „dlužní úpis“. Ostatně ani navrhovatelka svoji ústavněprávní argumentaci v tomto směru příliš hlouběji nerozvádí (a to ani v rámci své repliky k vyjádření účastníků řízení). Naopak ústavní stížnost lze v této souvislosti podle Ústavního souduÚstavního soudu interpretovat tak (ostatně zmíněná replika i zjištění učiněná ze spisového materiálu Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci sp. zn. 37 Cm 419/2009 - srov. shora - tomu nasvědčují), že onou skutečností, jež ve svém důsledku způsobila porušení základního práva navrhovatelky na spravedlivý proces (resp. se na něm podílela), je navrhovatelkou vzpomenutá třídenní lhůta ve smyslu § 175 odst. 1 o. s. ř. určená zákonodárcem k podání námitek. Z výše rekapitulovaných částí odůvodnění soudních rozhodnutí přitom v této souvislosti podle Ústavního souduÚstavního soudu plyne, že se navrhovatelka ve svých námitkách snažila namítat neexistenci pohledávky v rámci kauzální obrany. Krajský soud ovšem - co do této námitky - konstatoval, že „[žalovaná sice] ve svých námitkách poukazovala na skutečnost, že uzavřela se společností FAST FINANCE, s. r. o., blíže nespecifikovanou smlouvu o půjčce bez jakéhokoliv podepsání předložené blankosměnky, [ovšem takové námitkové tvrzení soud] hodnotí jako neurčité a neprojednatelné, když z uvedené námitky není vůbec zřejmá polemika s předloženou směnkou.“ S tímto hodnocením - tedy že jde o námitky opožděné a neurčité - se ve svém ústavní stížností napadeném rozhodnutí zcela ztotožnil i vrchní soud: „Odvolací soud tedy nesdílí názor soudu prvního stupně, že se žalovaná vznesenou námitkou nepravosti podpisu ubránila povinnosti, uložené jí směnečným platebním rozkazem. Jinak [ale] pokud jde o ostatní námitková tvrzení, tak soud prvního stupně správně taková tvrzení posoudil jako neurčitá, případně opožděná, a jako taková ve svém důsledku neprojednatelná, pojmově nezpůsobilá zvrátit povinnost plnit ze směnečného platebního rozkazu.“ Právě popsaný skutkový stav přitom vnucuje otázku - a navrhovatelka na to v ústavní stížnosti i v replice výslovně upozorňuje (srov. její tvrzení, že vůbec nevěděla, o co jde, a během tří dnů musela uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá) - zda za situace, kdy směnka již nefunguje toliko jen jako institut užívaný profesionály, ale naopak je používána i za okolností, kdy zejména směnečným dlužníkem je fyzická osoba, jež do směnečného vztahu nevstoupila se záměrem profesionální nebo podnikatelské činnosti, je lhůta tří dnů přiměřená. 35. Ústavní soudÚstavní soud se přitom problematikou lhůt a jejich spojitostí s ústavními garancemi zabýval opakovaně, a to i v rámci řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů; budiž v této souvislosti připomenuto, že úkolem Ústavního souduÚstavního soudu v tomto typu řízení je posoudit ústavnost napadených právních předpisů či jejich vymezených částí, eventuálně posoudit, zda je možno napadené předpisy interpretovat a aplikovat ústavně konformním způsobem. 36. Jak tedy vyplynulo z předchozích částí tohoto odůvodnění, stojí Ústavní soudÚstavní soud před úkolem posoudit, zda třídenní lhůta dává směnečnému dlužníkovi, ať už je jeho postavení v konkrétním směnečném vztahu jakékoliv, reálnou možnost, aby mohl - zvláště s ohledem na specifika směnečného řízení - vznášet kvalifikované námitky, tj. aby ve smyslu § 175 o. s. ř. uvedl vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Při hledání odpovědi na tuto otázku je třeba dle mínění Ústavního souduÚstavního soudu v prvé řadě vyjít ze smyslu a účelu existence právního institutu lhůty. K tomu přitom již Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že „[jeho smyslem] je snížení entropie (neurčitosti) při uplatňování práv, resp. pravomocí, časové omezení stavu nejistoty v právních vztazích (což hraje zejména důležitou roli z hlediska dokazování v případech sporů), urychlení procesu rozhodování s cílem reálného dosažení zamýšlených cílů. Tyto důvody vedly k zavedení lhůt již před tisíci lety“ [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 17. 12. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 33/97 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.)]. Rozsah ústavního přezkumu zákonných ustanovení zakotvujících lhůty pak Ústavní soud vymezil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 46/2000 ze dne 6. 6. 2001 (N 84/22 SbNU 205; 279/2001 Sb.), kde uvedl, že v rámci kontroly ústavnosti „může pouze rušit neústavní předpisy, případně jejich části, není však jeho úkolem reparovat následky, které nastaly tím, že navrhovatel neuplatnil své právo ve stanovené lhůtě. Rušení lhůt porušuje zásady právního státu, neboť významně zasahuje do principu právních jistot, který je jednou ze základních náležitostí současných demokratických právních systémů. Lhůta sama o sobě nemůže být [podle Ústavního souduÚstavního soudu] protiústavní. Může se však takto jevit s ohledem na konkrétní okolnosti.“ Protiústavnost lhůty může být konstatována teprve v dialogu s konkrétními okolnostmi posuzované věci [srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 6/05 (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.)]. Těmito okolnostmi podle Ústavního soudu jsou: 1. Nepřiměřenost (disproporcionalita) lhůty ve vztahu k ní časově omezené možnosti uplatnění ústavně garantovaného práva (nároku), případně k ní vymezenému časovému úseku omezení subjektivního práva. Zde Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 5/03 ze dne 9. 7. 2003 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 Sb.) rušící ustanovení § 3 a 6 zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, jež představovala nepřiměřené omezení vlastnického práva podle čl. 11 Listiny, tak jak jej zakazuje čl. 4 odst. 4 Listiny - v daném případě se jednalo o omezení práva užívání územních samosprávných celků k jimi získanému nemovitému majetku. Za ústavně konformní soud tehdy považoval v rozhodovaném kontextu takovou právní úpravu, jež by toto omezení zakládala pouze ve zcela nezbytném časovém rozsahu, nikoli ale lhůtu deseti let. 2. Svévole zákonodárce při stanovení lhůty (jejím zakotvení anebo zrušení). Ve smyslu tohoto hlediska posuzování ústavnosti lhůty postupoval soud ve věci sp. zn. Pl. ÚS 2/02 - nález ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.), v níž za protiústavní označil zrušení tam citovaných ustanovení občanského zákoníku, jímž zákonodárce zasáhl do legitimního očekávání přesně vymezeného okruhu subjektů pouhý jeden den před uplynutím lhůty, ve které by došlo k nabytí vlastnického práva. 3. Ústavně neakceptovatelná nerovnost dvou skupin subjektů, jež je výsledkem zrušení určité zákonné podmínky uplatnění práva pro její protiústavnost, přičemž se tímto zrušením pro dotčenou skupinu subjektů v důsledku uplynutí lhůt již v důsledku derogace bez dalšího možnost uplatnění práva neotevírá - srov. k tomu dodatečné odstranění trvalého pobytu pro uplatnění restitučních nároků a s tím spojenou úpravu lhůt: nález sp. zn. Pl. ÚS 3/94 ze dne 12. 7. 1994 (N 38/1 SbNU 279; 164/1994 Sb.) 37. V návaznosti na tyto v minulosti vyslovené teze, které jsou i nyní použitelné, tedy Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že předmětná lhůta jako taková nemůže být protiústavní. Je věcí úvahy zákonodárce, zda a jakou lhůtu pro realizaci práva stanoví. To ostatně není ani zpochybňováno. Ani délka lhůty však sama o sobě nemůže být podle Ústavního souduÚstavního soudu zásadně důvodem pro její zrušení. Závěr o její (ne)ústavnosti lze učinit leda po vyhodnocení dalších kontextuálně působících okolností. 38. V souladu s výše vymezenými hledisky tedy Ústavní soudÚstavní soud vážil, zda zmiňovaná třídenní lhůta není nepřiměřená, zda nezakládá neodůvodněnou nerovnost několika skupin subjektů a zda ji zákonodárce nestanovil svévolně. To v kontextu ústavněprávní argumentace navrhovatelky, již lze koncentrovat do tvrzení, že institut směnky a směnečného řízení je v případech spotřebitelských vztahů (kdy zejména existují ekonomické subjekty poskytující lidem v tíživé situaci finanční prostředky) využíván zcela nevhodně (resp. zneužíván); slouží totiž k tomu, aby zejména spotřebiteléspotřebitelé (srov. k pojmu „spotřebitelspotřebitel“ rovněž dále) byli vtaženi do struktur takto vytvořených a mohli být těmi, u nichž původně hledali pomoc, dále ekonomicky „vytěženi“ či „vytěžováni“. 39. Směnečné řízení a směnky mají svého předchůdce v římských abstraktních kontraktech, které poskytovaly věřiteli výhodu režimu přísného práva - stricti iuris. Tento procesní režim neumožňoval soudci přihlížet k vedlejším okolnostem a zkoumal jen formální správnost uzavřeného kontraktu. Lze proto odkázat i na dílčí (obecné) konstatování Zdeňka Kovaříka [Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice. 6. přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 1 a násl. (642 s.)], že listiny osvědčující dluh vystavitele mají svůj původ v pradávnu, byť právě citovaný autorautor při historickém exkurzu směnečné problematiky sám akcentuje zejména křižácké války a obchodní ruch jimi vyvolaný, které podle něj stály u zrodu směnky - listina vlastností směnky se pak mezi obchodníky ustálila od 12. století. Specifika a vlastnosti s nimi spojené (směnečné závazky jsou přímé, abstraktní, bezpodmínečné, vykazují značnou formální přísnost) si směnka uchovala v podstatě dodnes; tomu ostatně odpovídá jak současná hmotněprávní úprava směnečného práva v České republice (tj. zejména zákon směnečný a šekový), která přímo vychází z unifikující Úmluvy o jednotném zákonu směnečném, dále z tzv. Úmluvy o střetech zákonů a z Úmluvy o směnečných poplatcích (všechny tři dokumenty byly podepsány 7. června 1930 v Ženevě), tak i úprava procesní obsažená v občanském soudním řádu, tedy konkrétně v jeho ustanovení § 175 o. s. ř., které od doby účinnosti občanského soudního řádu (tedy od 1. 4. 1964) nedoznalo zásadnějších změn, a to ani stran předmětné lhůty, která je stále třídenní. V důvodové zprávě1 k zákonu směnečnému a šekovému [srov. sněmovní tisk č. 528, Národní shromáždění republiky Československé, 1948-1954, důvodová zpráva - I. Všeobecná část] se přitom v jejích úvodních pasážích praví: „... Československá republika je jedním ze států, které úmluvy podepsaly. K úmluvám přistoupil též Sovětský svaz, který převzal ženevské právo směnečné již v r. 1937, a státy lidově demokratické jako např. Polsko a Rumunsko. Směnky je i nadále v mezinárodním hospodářském styku používáno jako prostředku úvěrního, šeku jako prostředku platebního. Přijetí ženevského textu usnadňuje mezinárodní hospodářský styk, neboť odstraňuje možnost rozporů vznikajících z rozdílů mezi vnitrostátními předpisy jednotlivých států. Proto i když v našem hospodářství, sloužícím k výstavbě socialismu, směnka a šek ztratily zejména zavedením placení bez hotových peněz svůj dřívější význam, je třeba, aby směnečný a šekový styk s cizinou byl upraven stejným způsobem jako ve většině cizích států.“ 40. V důvodové zprávě k občanskému soudnímu řádu [srov. sněmovní tisk č. 147, III. volební období Národního shromáždění Československé socialistické republiky; 1960-1964, důvodová zpráva, Zvláštní část - Část třetí (Řízení v prvním stupni), Hlava čtvrtá - platební rozkaz)] se ke směnečnému platebnímu rozkazu lakonicky konstatuje: „Vzhledem k tomu, že se dosud používá směnek a šeků, zejména v obchodních stycích se zahraničím, přejímá osnova i institut směnečného a šekového platebního rozkazu i s koncentrační zásadou, která zde platí.“ 41. Z toho lze podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu \\- byť i s přihlédnutím k toliko informativnímu charakteru parlamentárií [srov. k tomu přiměřeně stanovisko pléna Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 ze dne 21. 5. 1996 (ST 1/9 SbNU 471)] - vyvodit, že směnečné právo bylo socialistickým zákonodárcem vnímáno spíše jako reziduum, jež bylo používáno takřka výhradně v oblasti zahraničního obchodu [Ondřej Hruda k tomu poznamenává - srov. Hruda O. Třídenní lhůta k podání směnečných námitek - neobvykle tvrdý přežitek. Obchodněprávní revue, 2011, č. 8, s. 236 (234-238) - že směnka byla u nás spíše trpěna]. Možná i proto se znění § 175 o. s. ř. přidrželo třídenní námitkové lhůty, kterou znalo například i Rakousko-Uhersko (srov. § 557 odst. 1 zákona č. 113/1895 ř. z., o soudním řízení v občanských rozepřích právních (civilní řád soudní), ve znění do 31. 12. 1949. Nadto lze snad vést úvahu i v tom směru, že ona třídenní lhůta - chápaly-li země socialistického tábora směnku za překonanou - byla rovněž projevem jistého antagonismu tehdejšího bipolárního světa. Považoval-li tedy zákonodárce předmětnou lhůtu za dostatečnou, nelze ji patrně - i přes naznačenou ideovou zátěž - považovat za svévolně stanovenou; vycházela z historické tradice a s její aplikací se počítalo zejména při činnosti mocenských a ekonomických subjektů centrálně plánované ekonomiky. 42. Ovšem zatímco zvláště směnečná procesní úprava prošla v západních ekonomikách značným vývojem [srov. k tomu v podrobnostech např. již výše zmiňovanou srovnávací studii O. Hrudy], česká úprava se nezměnila. Zvláště přínosné je podle Ústavního souduÚstavního soudu srovnání s Rakouskem, a to i vzhledem k historické i kulturní blízkosti. Výše zmíněný civilní řád soudní (publikovaný v Rakousku v BGBl, rovněž pod číslem 113/1895, ve zkratce označovaný jako „ZPO“) byl v roce 1979 s přijetím rakouského zákona na ochranu spotřebitelůspotřebitelů (Konsumentenschutzgesetz BGBl. č. 140/1979, dále jen „KSchG“) novelizován tak, že zmíněná lhůta byla prodloužena na čtrnáct dnů (zmíněná úprava přitom v rámci ZPO zůstala dodnes zachována - srov. aktuální stav § 555 ZPO ve znění od 1. 8. 2010). Ke zmíněnému prodloužení přitom bylo přistoupeno v souvislosti s širší úpravou používání směnek ve spotřebitelských vztazích - kromě rektadoložky vyžaduje rakouský zákon na ochranu spotřebitelůspotřebitelů, aby se směnečný věřitel shodoval s podnikatelem ve smyslu KSchG - srov. § 11 tohoto zákona [nutno v této souvislosti poznamenat, že například zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, si - co se ochrany spotřebitelespotřebitele v souvislosti se směnkami týká (srov. jeho § 18) - vystačí s praxí nedoceněnou proklamací, že: „Splácí-li spotřebitelspotřebitel spotřebitelský úvěr prostřednictvím směnky nebo šeku nebo zajišťuje-li jimi jeho splacení, musí si věřitel počínat tak, aby byla zachována všechna práva spotřebitelespotřebitele, která vyplývají ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr“; k tomu budiž pro úplnost poznamenáno, že dne 22. 8. 2012 projednala vláda České republiky návrh zákona, kterým by se mj. měla změnit úprava používání směnek a šeků v rámci zákona č. 145/2010 Sb.]. 43. Cesta, po níž se rakouský zákonodárce vydal, přitom zcela konvenuje postupu i v jiných evropských státech. J. Kotásek [Kotásek, J. Funkce směnky a její použití u spotřebitelských úvěrů. Obchodní právo, 2002, č. 2, s. 24 (20-27)] například připomíná, že ani německý zákonodárce nepřistoupil v souvislosti s reflexí spotřebitelespotřebitele ve směnečných vztazích k přímému zásahu do směnečného zákona a zvolil k regulaci směnky používané spotřebitelemspotřebitelem a podnikatelem nepřímou cestu - mj. zákon o spotřebitelských úvěrech. Pokud přitom právě uvedená opatření v právním řádu Rakouska nebo Německa Ústavní soudÚstavní soud srovnává s úpravou v České republice, pak již jen na základě výše uvedeného musí dospět k závěru, že tato je nedostatečná. K nerovnováze mezi směnečnými věřiteli a směnečnými dlužníky přitom podle Ústavního souduÚstavního soudu přispívá i námitková lhůta ve smyslu § 175 o. s. ř., spojená se značnou přísností výkladu zákona směnečného a šekového [srov. k tomu například dílčí poznámky Radima Chalupy týkající se zejména omezenosti přístupu směnečných dlužníků ke kauzálním námitkám; prokazování důvodnosti námitky vědomého jednání věřitele na škodu dlužníka atd. - Chalupa, R. Zneužití zajišťovací směnky. PRÁVO - časopis pro právní teorii a praxi, 2011, č. 4, s. 19-34]. Řečeno výše zmíněnými východisky předchozí judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, třídenní námitková lhůta ve smyslu § 175 o. s. ř.je protiústavní v dialogu s dalšími prvky právní úpravy. Nejenže směnečná hmotněprávní úprava je vysoce formalizovaná [tedy vyžaduje značnou odbornou erudici, již spravedlivě nelze očekávat u člověka bez právního vzdělání, když i mnohým praktikujícím právníkům není vlastní - srov. Kotásek, J. Funkce směnky a její použití u spotřebitelských úvěrů. Obchodní právo, 2002, č. 2, s. 22-23 (20-27)], ale je doprovázena rozkazním řízením, jež je samo o sobě specifické, a to i ve srovnání s ostatními rozkazními řízeními. Uplatnění směnečných námitek totiž mj. neznamená zrušení vydaného směnečného platebního rozkazu, resp. věcné projednání žalobního žádání, jakoby tohoto rozkazu vůbec nebylo [srov. k tomu v podrobnostech Kovařík, Z. K dokazování o pravosti podpisu směnky. Právní rozhledy, 2010, č. 8, s. 270 (267-272)]. Ve spojení s bezpodmínečnou koncentrační zásadou je tak podle Ústavního souduÚstavního soudu navozena situace, kdy zvláště spotřebiteléspotřebitelé v postavení směnečných dlužníků jsou vystaveni právem aprobovanému tlaku, jenž nejenže není přiměřený, ale ani ve svém důsledku nepřináší zamýšlený účel - tedy rychlost směnečného řízení. Podá-li totiž směnečný dlužník námitky, jimž právo (resp. posuzující soudce) nepřizná dlužníkem zamýšlenou relevanci a účinek, směnečné řízení se přesto prodlouží. Pozitivní právní úprava tak podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu přispívá k navození stavu, kdy možnost vznést námitky ve smyslu § 175 o. s. ř. vede reálně ve svém důsledku v mnoha případech jen k „pozdržení“ celého řízení, aniž by představovala smysluplný prostředek obrany. Byla-li by námitková lhůta přiměřeně prodloužena, neboť třídenní námitková lhůta spojená s velmi přísným procesním řízením je i v širším evropském kontextu (nejen tedy ve srovnání s Rakouskem) ojedinělá, z pohledu směnečného věřitele by tato změna, vzhledem k rychlosti, s jakou jsou obecné soudy s to přezkoumat dlužníkovy námitky (ať už jakéhokoli charakteru), nemohla mít žádný, natož negativní, vliv. Naopak směnečný dlužník by měl skutečný prostor na konkrétní směnečný vztah - a svoji roli v něm - adekvátně reagovat. 44. Přiměřené prodloužení námitkové lhůty nadto podle Ústavního souduÚstavního soudu zcela konvenuje i výše zmíněným principům primátu ústavněprávního výkladu před zrušením posuzovaného ustanovení právního předpisu, resp. principu minimalizace zásahů Ústavního souduÚstavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Přistoupil-li by Ústavní soudÚstavní soud při posuzování ústavnosti ke zrušení kterékoli jiné části ustanovení § 175 o. s. ř., popřípadě zrušil-li by celou úpravu v něm obsaženou, vyvolalo by to neproporční důsledky stran fungování celého směnečného mechanismu. Vzhledem k již několikrát zmiňované formálnosti a specifičnosti směnečného řízení má Ústavní soudÚstavní soud rovněž za to, že nastolení alespoň částečné procesní rovnováhy mezi směnečným věřitelem a dlužníkem by nebylo možno trvale a procesně nezpochybnitelným způsobem dosáhnout ani za pomoci ústavně konformního výkladu či za podpůrného použití obecných ustanovení občanského soudního řádu souvisejících s úpravou lhůt [srov. k tomu například restriktivně vykládaný institut prominutí zmeškané lhůty podle § 58 o. s. ř., jenž je aplikovatelný i v případě předmětné námitkové lhůty - viz obdobně Kovařík, Z. Uplatňování práv v souvislosti se směnkami a šeky v soudním řízení. Bulletin advokacie, 2000, č. 10, s. 17 (11-21)]. Je pak úkolem zákonodárce, nikoli Ústavního souduÚstavního soudu, aby institut směnky a směnečného řízení upravil způsobem odpovídajícím potřebám dnešní doby. Z výše naznačeného je přitom podle Ústavního souduÚstavního soudu zřejmé, že stanovení delší námitkové lhůty je toliko prostředkem, který je s to vnést do směnečných vztahů jen dílčí rovnováhu, a rozhodně by změna v podobě prodloužení námitkové lhůty neměla být vnímána jako řešení dostatečné a definitivní. K právě vyslovenému apelu na zákonodárce stran reflexe vývoje používání směnky budiž ještě poznamenáno, že současná hmotněprávní i procesní úprava (srovnej například právě samotný občanský soudní řád nebo zmíněný zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a to i ve světle shora zmíněné, navrhované novely) poněkud pozapomněla na Aristotelovo učení o kauzalitě (z lat. causa) pátrající po nalezení účelu „všeho“ [srovnej k tomu Aristoteles. Metafyzika. 2. vyd. Praha: Petr Rezek, 2003, 579 s.]. V pojetí práva jde přitom o onu kauzu, jež se stala (byť mnohdy implicitně) jednou ze základních myšlenek moderních civilních kodifikací a jež může být svým způsobem i součástí směnky - zde má Ústavní soudÚstavní soud na mysli onu tzv. „nepravou akcesoritu“ a „nepravou subsidiaritu“, kdy pohledávka vtělená do zajišťovací směnky (ostatně samo slovní spojení zajišťovací směnka v jistém smyslu působí jako oxymóron) existuje bez ohledu na existenci zajištěné pohledávky a ona akcesorita (subsidiarita) spočívá toliko v tom, že soudy přiznávají dlužníkům proti uplatnění zajišťovací směnky obranu založenou svou podstatou na akcesoritě a subsidiaritě uplatněného práva - částečně parafrázováno podle Chalupa, R. Zajišťovací směnka. Praha: Linde, 2009, s. 49-51 (189 s.). Jde tedy o rozlišování závazků kauzálních (odkazujících na svůj hospodářský účel) a závazků abstraktních, kdy původní účel závazku není rozhodující. Skutkový stav pojící se k návrhu stěžovatelky (navrhovatelky), jenž vyústil v toto řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, pak podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu jen odhaluje v celé šíři nedostatečnost, s jakou současná právní úprava směnečných vztahů reflektuje schopnost směnky vystupovat svým způsobem s kauzou i bez ní; i v případě navrhovatelky se směnka evidentně zajišťovací povahy (tedy specificky kauzální) stala indosací závazkem takřka (srov. omezení v ustanovení § 17 čl. 1 zákona směnečného a šekového) „abstraktním“. Cestou k řešení naznačeného konfliktu přitom patrně není - jak plyne i z naznačeného mezinárodního srovnání - omezení vlastností směnky činící z ní atraktivní cenný papírcenný papír, ale především zavedení účinných mechanismů bránících jejímu zneužívání (srov. k tomu rovněž níže). 45. Vymezil-li tedy ve shora citované judikatuře Ústavní soudÚstavní soud tři základní hlediska, na jejichž bázi posuzuje konformitu té které právním předpisem stanovené lhůty - tedy zda ji normotvůrce nestanovil svévolně, zda není nepřiměřená a zda neznevýhodňuje některou skupinu subjektů ve srovnání s jinou v možnosti uplatnění práva v důsledku dodatečné změny podmínek - pak v souladu se shora naznačenými závěry Ústavní soudÚstavní soud rekapituluje, že předmětná námitková lhůta nebyla stanovena svévolně; vycházela z historické kontinuity souladné s předchozí právní úpravou mající svůj původ ještě v 19. století. Nadto v době vzniku občanského soudního řádu byla směnka používána ve srovnání s dneškem zcela okrajově, a to zásadně jen významnými mocenskými a ekonomickými entitami - u nich proto nebylo důvodu uvažovat v relaci tří dnů o nepřiměřenosti. To ovšem neplatí pro dnešní realitu tržního hospodářství, kdy je směnka uplatňována i mezi subjekty, jež zásadně nejsou v rovném postavení a které nemohou - aniž by bylo spravedlivé to od nich očekávat - vnímat směnečný vztah v celé jeho šíři a reflektovat tak případná rizika pro ně z něj plynoucí. Nově zákonodárcem stanovená přiměřená lhůta napomůže tuto výše popsanou disproporci zmírnit, a to alespoň v procesní rovině. Jak směnečný věřitel, tak směnečný dlužník budou mít zajištěnu reálnou možnost uplatnit svá práva před soudem, a tím ve svém důsledku - i v případě směnečné dlužníka - chránit své vlastnictví. Konstatoval-li totiž Ústavní soudÚstavní soud ve své výše zmíněné judikatuře, že smyslem lhůty je omezení entropie například při uplatňování práv a snížení nejistoty v právních vztazích, pak na druhou stranu ale zmíněné omezení uplatnění práv například prostřednictvím zákonodárcem stanovené lhůty jistě nesmí vést k jejich popření, respektive k jejich vyprázdnění, zvláště jde-li o základní práva a svobody (srovnej čl. 4 odst. 4 Listiny) - v právě projednávaném případě přitom posuzovaná lhůta vlivem vývoje společenských poměrů nepřípustně (v rozporu právě s čl. 4 odst. 4 Listiny) omezuje zmíněnou možnost směnečných dlužníků bránit svá práva před soudem, a tím ve směnečných vztazích vytváří ničím neodůvodněnou nerovnost mezi směnečnými dlužníky a směnečnými věřiteli ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny. 46. Co se týká posledního kritéria, tedy posouzení toho, zda zmíněná lhůta neznemožňuje určité skupině subjektů uplatnit své právo v důsledku dodatečné změny podmínek, pak tato otázka, vzhledem k charakteru posuzované lhůty, nepřipadá v úvahu, neboť tato lhůta žádnou změnu podmínek formálně ani fakticky neznamenala. VII. Formulace výroku derogačního nálezu a jeho právní následky 47. Součástí každého nálezu Ústavního souduÚstavního soudu, v němž Ústavní soudÚstavní soud dospěje k závěru, že jím posuzovaný zákon či jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem, je určení dne, k němuž se zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení zrušují. Přistoupil-li by Ústavní soudÚstavní soud v právě projednávaném případě ke zrušení předmětné lhůty dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů bez dalšího, nastala by situace, kdy by směneční (šekoví) dlužníci nebyli v podávání směnečných (šekových) námitek jakkoli časově limitováni, což by znamenalo porušení právní jistoty jejich věřitelů a také ve svém důsledku nemožnost realizovat jakýkoli směnečný (šekový) vztah. Proto se Ústavní soudÚstavní soud rozhodl - poměřuje vedle sebe reálné legislativně-technické možnosti zákonodárce, nutnost rozšířit prostor zejména směnečných dlužníků pro uplatnění adekvátní obrany v podobě směnečných námitek a právní jistotu směnečných (šekových) věřitelů - přistoupit ke zrušení § 175 odst. 1 o. s. ř. ve slovech „do tří dnů“ a ve slovech „v téže lhůtě“ uplynutím dne 30. dubna 2013, a to i vzhledem k výše zmíněnému návrhu zákona (sněmovní tisk číslo 686 - srov. odstavec 22 tohoto nálezu), kterým se mění občanský soudní řád a některé další zákony. Zmíněný návrh, jak již bylo řečeno, přitom počítá mj. s tím, že předmětná lhůta bude prodloužena ze tří na osm dnů. Je přitom v silách zákonodárce, aby tento návrh zákona nabyl účinnosti tak, aby předmětná třídenní lhůta byla kontinuálně nahrazena lhůtou novou. 48. Nad rámec právě uvedeného ovšem Ústavní soudÚstavní soud apeluje na zákonodárce v tom směru, aby při určování lhůty zohlednil nejen potřebu (byť prvořadou) poskytnout prostor pro adekvátní procesní obranu (a ochranu) zejm. směnečným dlužníkům, ale aby rovněž zvážil vhodnost jisté souladnosti a vnitřní konzistence občanského soudního řízení jako takového. Zákonodárce - či přesněji a obecněji řečeno normotvůrce - by podle mínění Ústavního souduÚstavního soudu měl při své činnosti hledět nejen na formální souladnost jím nově vytvořené právní úpravy s dosavadním (existujícím) právním řádem, ale měl by rovněž postupovat tak, aby to byl skutečně jednotlivec, kdo představuje těžiště existence společnosti uspořádané v demokratický právní stát. Proto - právě s ohledem na jednotlivce, ať už s právnickým vzděláním, či bez něj - by zákonodárce měl při hledání adekvátní lhůty ve smyslu § 175 o. s. ř. vycházet z již obvyklých a občanským soudním řádem používaných lhůt a nevnášet bez zásadnějšího důvodu do právní úpravy nová časová vymezení, jež jsou civilnímu soudnímu řízení neznámá. Tendence zbytečně nezatěžovat existující právní úpravu řešeními doposud nepoužívanými je ostatně znakem kultury legislativní techniky. S ohledem na východiska učiněná výše není v této souvislosti nezajímavé odkázat znovu na rakouského zákonodárce, který při rekodifikaci rakouského obchodního zákoníku (s účinností od 1. 1. 2007) nejenže ponechal obsah právní normy - bylo-li to možné - beze změny, ale dokonce se snažil zachovat v co největší možné míře i systematiku původní právní úpravy [lze si ostatně v tomto směru vypůjčit filozoficko-etický příměr Josefa Čapka z jeho eseje Kulhavý poutník, kdy podle něj i stromy - byť každý z nich je a chce být individualitou - přece jen věrně drží znaky druhu; srovnej Čapek, J. Kulhavý poutník: (co jsem na světě uviděl). Praha: Dauphin, 1997, s. 64 (152 s.)]. 49. Konečně by chtěl Ústavní soudÚstavní soud závěrem rovněž zrekapitulovat a zdůraznit - jak již bylo ostatně naznačeno - že navrhovatelka sama, byť žádá zrušení § 175 o. s. ř. en bloc, se argumentačně vymezuje zásadně vůči předmětné lhůtě. To lze dovodit i ze shora parafrázované repliky navrhovatelky k vyjádření účastníků. Aktuální znění § 175 o. s. ř. je přitom z ústavního hlediska podle Ústavního souduÚstavního soudu, kromě shora vymezených částí, akceptovatelné. Zákonodárce prostřednictvím něho zakotvuje do právního řádu specifický typ občanskoprávního řízení, jehož některé zvláštní rysy (ve srovnání s ostatní úpravou obsaženou v občanském soudním řádu) jsou přijatelné právě vzhledem k jím sledovanému účelu, a to i v té části zahrnující v replice explicitně zpochybňovanou koncentraci řízení. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud zejména připomíná, že i v případě, nepřistoupí-li soud k vydání směnečného (šekového) platebního rozkazu - srovnej podmínku v návětí odstavce 1 věty prvé § 175 o. s. ř.: „Předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz ...“, respektive podá-li směnečný (šekový) dlužník (žalovaný) námitky, koncentrace řízení se uplatní i za této situace, ovšem podle § 118b o. s. ř. Koncentrace řízení tedy nastane tak jako tak, je jen otázkou - a zde je opět určující výše posuzovaná lhůta - kdy. Ustanovení § 175 o. s. ř. je přitom ryze procesním ustanovením, jež už proto, zcela odhlédnuto od opakovaně zmiňované formální přísnosti hmotněprávní směnečné úpravy, nemůže zohlednit, za jakých okolností konkrétní směnečný vztah vznikal. Nadto, vymezuje-li se navrhovatelka v rámci své repliky explicitně vůči blankosměnkám, pak ne zcela reflektuje, že ve stadiu žalobcova návrhu na vydání směnečného rozkazu již existuje jen směnka s požadovanými zákonnými náležitostmi; to, že vznikala například postupným doplňováním směnečné listiny, může mít relevanci právě v rámci námitek směnečného dlužníka - žalovaného (srov. k tomu § 10 čl. 1 zákona směnečného a šekového), nikoliv v koncentraci řízení samotné, ať už v podmínkách § 175 o. s. ř. nebo v podmínkách § 118b o. s. ř. [ke koncentraci řízení ve smyslu § 175 o. s. ř. se přitom Ústavní soudÚstavní soud již vyslovil například ve svém nálezu z 26. 3. 2009 sp. zn. III ÚS 3300/07 (N 69/52 SbNU 677) tak, že se týká směnečných námitek, nikoliv však koncentrace důkazních návrhů]. Sám zákon směnečný a šekový pak požaduje, aby jak směnka cizí, tak vlastní obsahovala označení „směnka“, nikoliv například „blankosměnka“. Není rovněž náležitostí návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu, aby z něj (nebo ze směnky samotné) plynulo, proč k vystavení směnky došlo. 50. Podle Ústavního souduÚstavního soudu tedy žádná další komponenta citovaného ustanovení (ani koncentrace řízení) alespoň prozatím nevykazuje znaky indikující nutnost jejího zrušení Ústavním soudemÚstavním soudem. 51. Ústavní soudÚstavní soud totiž v předchozích odstavcích tohoto nálezu dostatečně deklaroval - a to zejména na základě přiměřeného mezinárodního srovnání - že současné napětí spojené se směnkami je způsobeno zejména jejich nevhodným používáním (zneužíváním) zejména vůči subjektům, po nichž nelze znalost specifické a značně rigidní směnečné úpravy spravedlivě požadovat. Lze přitom v této souvislosti pro jejich označení použít shora opakovaně zmiňovanou a právním řádem používanou legislativní zkratku „spotřebitelspotřebitel“. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) přitom spotřebitelemspotřebitelem rozumí fyzickou osobu nejednající v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého podnikání. Ustanovení § 1 shora citovaného KSchG při definici spotřebitelespotřebitele vychází z jeho negativního vymezení vůči protistraně - tedy podnikateli. SpotřebitelSpotřebitel v rámci rakouského právního řádu je tedy vymezen (respektive odvozen) od podnikatele, a to tak, že vymezení spotřebitelespotřebitele reflektuje konkrétní právní vztah mezi ním a podnikatelem - srov. k tomu Rummel, P. (Hrsg.) Kommentar zum Allgemeinen bürgerlichen Gesetzbuch: mit EheG, KSchG, MRG, WGG, WEG 2002, BTVG, HeizKG, IPRG, EVÜ. 2. Band, 4. Teil, 3. Aufl. Wien: Manz, 2002, zejm. s. 175-178 (481 s.). KSchG tak mj. praví, že se týká právních úkonů, na nichž se na straně jedné podílí osoba, u níž právní úkon souvisí s provozováním jejího podnikání - tedy pro účely ochrany spotřebitelspotřebitele podnikatel, a na druhé straně se na nich podílí subjekt, pro něhož právě řečené neplatí (slovy zákona „... jemand, für den dies nicht zutrifft ... “) - tedy spotřebitel. Zmíněný důraz na tuto relaci se pak v § 11 KSchG (tedy v onom ustanovení, jež pro směnečné vztahy mezi podnikateli a spotřebitelispotřebiteli stanoví podmínku shody mezi podnikatelem a směnečným věřitelem a povinnou doložku „nikoliv na řad“ - srovnej k tomu shora) projevuje nejen nemožností takovou směnku indosovat, ale i tím, že směnečný věřitel je ten podnikatel, od něhož je spotřebitelspotřebitel odvozen. Neobsahuje-li přitom směnka zmíněnou rektadoložku nebo neshoduje-li se podnikatel s osobou, jíž má být placeno (srov. v české úpravě čl. 1 § 1 bod 6, respektive čl. 1 § 75 bod 5 zákona směnečného a šekového), neznamená to neplatnost takové směnky, ale spotřebitelispotřebiteli vzniká, s výjimkou v KSchG výslovně uvedenou, vůči podnikateli regresivní nárok. 52. Tato ve stručnosti parafrázovaná rakouská právní úprava je přitom podle Ústavního souduÚstavního soudu inspirativní nejen pro přiléhavé vymezení spotřebitelespotřebitele (jež ve své podstatě nekoliduje s jeho vymezením v § 2 zákona o ochraně spotřebitele, a může tak sloužit jako výkladová pomůcka), ale rovněž tím, že spotřebiteli zachovává vůči podnikateli námitky v plném rozsahu a nadto pro něj udržuje případný směnečný vztah „přehledný“, neboť je v zásadě předvídatelné od koho a komu bude placeno. To vše se přitom činí způsobem, jenž směnku vzniklou ze vztahu mezi spotřebitelemspotřebitelem a podnikatelem v zásadě nelimituje stran jejích vlastností jako cenného papírucenného papíru. Je pak otázkou, zda by v souladu s nutností zavedení výše zmiňovaných mechanismů bránících zneužívání směnky zejména ve vztahu ke spotřebitelůmspotřebitelům neměl český zákonodárce zvolit obdobné řešení, zvláště vychází-li hmotněprávní úprava směnečného práva Rakouska z týchž ženevských úmluv (výše citovaných) jako česká. 53. Ústavní soudÚstavní soud tedy uzavírá, že § 175 odst. 1 o. s. ř. ve slovech „do tří dnů“ a ve slovech „v téže lhůtě“ je v rozporu zejména s čl. 4 odst. 4, s čl. 36 odst. 1 a s čl. 37 odst. 3 Listiny, neboť zvláště směnečným dlužníkům neodůvodněně omezuje jejich možnost bránit svá práva před nestranným a nezávislým soudem, a mezi směnečnými dlužníky a směnečnými věřiteli tím zavádí neakceptovatelnou nerovnost. Proto Ústavní soudÚstavní soud rozhodl podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, že se tato část ustanovení ruší uplynutím dne 30. dubna 2013. V ostatních částech návrh na zrušení § 175 občanského soudního řádu odmítl jako zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík a Jiří Nykodým. 1 Závěry stran historické i srovnávací analýzy směnečné problematiky v tomto nálezu uvedené vycházejí z článku Ondřeje Hrudy - srov. Hruda, O. Třídenní lhůta k podání směnečných námitek - neobvykle tvrdý přežitek. Obchodněprávní revue, 2011, č. 8, s. 234-238.
Nařízení vlády č. 368/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 368/2012 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb. Vyhlášeno 9. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 137/2012 * Čl. I - Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 368 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. října 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb. Vláda nařizuje podle § 73a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Holičství, kadeřnictví“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti v odstavci druhém se slova „a aplikaci“ zrušují. 2. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných se živnost „Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky“ zrušuje. 3. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické“ se slovo „přípravků“ nahrazuje slovem „směsí“ a ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní: „Výroba chemických látek a chemických směsí, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které jsou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím klasifikaci chemických látek a chemických směsí klasifikovány jako výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny, plyny pod tlakem, hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky, samovolně reagující látky nebo směsi, samozápalné kapaliny, samozápalné tuhé látky, samozahřívající se látky nebo směsi, látky nebo směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, oxidující kapaliny, oxidující tuhé látky, organické peroxidy, látky nebo směsi korozivní pro kovy, akutně toxické, žíravé nebo dráždivé pro kůži, vážně poškozující oči nebo dráždící oči, senzibilizující dýchací cesty nebo kůži, mutagenní v zárodečných buňkách, karcinogenní, toxické pro reprodukci, toxické pro specifické cílové orgány při jednorázové nebo opakované expozici, nebezpečné při vdechnutí, nebezpečné pro vodní prostředí nebo nebezpečné pro ozonovou vrstvu. Prodej chemických látek a chemických směsí, které jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci chemických látek a chemických směsí klasifikovány jako akutně toxické kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxické pro specifické cílové orgány při jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1. Do 1. června 2015 se jedná též o výrobu chemických směsí, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které jsou jiným právním předpisem upravujícím klasifikaci chemických látek a chemických směsí klasifikovány jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci a nebezpečné pro životní prostředí, a prodej chemických směsí, které jsou podle jiného právního přepisu upravujícího klasifikaci chemických látek a chemických směsí klasifikovány jako vysoce toxické nebo toxické. Obsahem živnosti není nakládání s vysoce nebezpečnými látkami podle jiného právního předpisu upravujícího opatření související se zákazem chemických zbraní. V rámci této živnosti lze provádět nákup chemických látek a chemických směsí za účelem jejich dalšího prodeje a jejich prodej.“. 4. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Oční optika“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní: „Zhotovení, prodej, opravy korekčních očních pomůcek, zjištění polohy zornic, inklinace a prohnutí brýlového středu a dalších parametrů potřebných ke zhotovení korekční pomůcky určené do dálky, na čtení nebo jinou pracovní vzdálenost. Měření a vyhodnocení parametrů hlavy potřebných ke zhotovení korekčních brýlí, případně jiných korekčních pomůcek, přepočet lékařem nebo optometristou udané dioptrické hodnoty astigmatické korekce a výpočet změny korekce vzhledem k její konečné poloze před okem, přizpůsobení zhotovené korekční pomůcky rozměrům hlavy uživatele tak, aby splňovala funkční, hygienické, bezpečnostní a estetické požadavky. Podávání odborných informací o způsobu používání korekčních pomůcek a jejich údržbě, poradenství při výběru korekčních obrub, doporučení vhodných druhů a úprav brýlových čoček. V rámci živnosti lze provádět prodej a opravy brýlových obrub, prodej ochranných prostředků zraku, pomůcek a prostředků určených k údržbě, k ochraně korekčních očních pomůcek a ochranných prostředků zraku.“. 5. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní: „Zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, projektové dokumentace podle stavebního zákona.“. 6. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných se živnost „Měření znečišťujících a pachových látek, ověřování množství emisí skleníkových plynů a zpracování rozptylových studií“ zrušuje. 7. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Masérské, rekondiční a regenerační služby“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti se za slova „a poskytování regeneračních“ vkládají slova „a rekondičních“. 8. V příloze č. 2 v části „OBSAH Živnosti vázané“ se živnost „Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky“ zrušuje. 9. V příloze č. 2 v části „OBSAH Živnosti vázané“ u živnosti „Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické“ se slovo „přípravků“ nahrazuje slovem „směsí“. 10. V příloze č. 2 v části „OBSAH Živnosti vázané“ se živnost „Měření znečišťujících a pachových látek, ověřování množství emisí skleníkových plynů a zpracování rozptylových studií“ zrušuje. 11. V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných u živnosti „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní: „Výzkum, vývoj, výroba a zpracování výbušnin. Zneškodňování a ničení výbušnin. Nákup a prodej výbušnin.“. 12. V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných živnost „Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - vnitrostátní příležitostná osobní, - mezinárodní příležitostná osobní, - vnitrostátní veřejná linková, - vnitrostátní zvláštní linková, - mezinárodní linková, - mezinárodní kyvadlová, - taxislužba“ zní: „Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“ a ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní: „Souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob, věcí a zvířat silničními motorovými vozidly nebo jízdními soupravami pro cizí potřebu, jakož i přemísťování silničních motorových vozidel nebo jízdních souprav samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Silniční motorová doprava může být provozována jako osobní doprava nebo nákladní doprava. Osobní doprava se člení na osobní provozovanou vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče a osobní provozovanou vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče; nákladní doprava se člení na nákladní provozovanou vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a nákladní provozovanou vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí.“. 13. V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných u živnosti „Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin“ se slova „mechanizačních prostředků“ nahrazují slovem „zařízení“ a ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní: „Přezkoumání funkční způsobilosti profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin pro správnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin podle technologických požadavků stanovených jiným právním předpisem a vydání dokladu o funkční způsobilosti zařízení.“. 14. V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných u živnosti „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní: „Trhací práce, kterými se rozumí odborná činnost, při níž se využívá energie chemické výbuchové přeměny výbušnin zahrnující soubor pracovních operací, zejména nabíjení trhavin, přípravu a nabíjení roznětných náložek, zhotovování roznětné sítě, odpálení náloží (odpal) a výbuch náloží (odstřel). Ohňostrojné práce, kterými se rozumí odborná činnost, při níž se využívá energie chemické výbuchové přeměny pyrotechnických výrobků považovaných za výbušné předměty k vyvolání světelných, popřípadě zvukových efektů.“. 15. V příloze č. 3 v části „OBSAH Živnosti koncesované“ živnost „Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - vnitrostátní příležitostná osobní, - mezinárodní příležitostná osobní, - vnitrostátní veřejná linková, - vnitrostátní zvláštní linková, - mezinárodní linková, - mezinárodní kyvadlová, - taxislužba“ zní: „Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“. 16. V příloze č. 3 v části „OBSAH Živnosti koncesované“ u živnosti „Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin“ se slova „mechanizačních prostředků“ nahrazují slovem „zařízení“. 17. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „2. Činnost odborného lesního hospodáře“ se doplňují slova „a vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov“ a ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti text zní: „Zajišťování odborné úrovně hospodaření v lesích, sledování stavu lesa, poskytování poradenské činnosti pro vlastníky lesa, zejména v oblasti ochrany, těžby, obnovy a výchovy lesních porostů, a doporučování způsobů a termínů provádění potřebných opatření při hospodaření v lese. Udělování souhlasů a vydávání stanovisek a vyjádření k činnostem, u nichž to vyžadují právní předpisy o hospodaření v lesích. Vyjadřování se k žádostem vlastníků lesa o dotace a součinnost při vyhotovování projektů zalesnění. Vyhotovování návrhů lesních hospodářských plánů a jejich změn a přepracovávání návrhů lesních hospodářských plánů na základě stanovisek orgánů veřejné správy. Vyhotovování návrhů hospodářských osnov a jejich změn. Další související činnosti.“. 18. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností obor činnosti „3“ zní: „3. Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky“ a ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti text zní: „Detekce a diagnostika škodlivých organismů, rostlinných produktů a poruch způsobených na rostlinách v důsledku fyzikálních a chemických faktorů, sledování výskytu a vývoje škodlivých organismů rostlin, včetně prognostické činnosti a určování optimálních termínů ochranných opatření, koncepce integrované ochrany rostlin pro zemědělské podniky. Poradenská činnost týkající se metod boje proti škodlivým organismům včetně poskytování údajů o ekonomické účelnosti ošetření rostlin. Ošetřování rostlin (porostů) proti škodlivým organismům a poruchám abiotického původu (postřik pozemků přípravky za pomoci traktorových nebo samojízdných postřikovačů, letecké ošetření, postřik zádovými postřikovači, moření osiv v mořičkách, zálivka rostlin roztokem přípravku a podobně), ošetřování rostlinných produktů proti chorobám a poruchám abiotického původu (postřik dřeva proti škůdcům, ošetření obilí přípravky proti škůdcům při naskladňování nebo zjištění jejich výskytu, ošetření brambor proti klíčení a podobně), ošetření objektů proti škodlivým organismům rostlin a rostlinných produktů (ošetření prázdných bramboráren před sklizní brambor, ošetření obilních sil po vyčištění, ošetření skladů osiv a podobně) a ošetření půdy (zapravení granulovaných přípravků do půdy proti půdním škůdcům a chorobám a podobně) přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky.“. 19. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „4. Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti text zní: „Vyzvedávání a sběr reprodukčního materiálu lesních dřevin za účelem jeho uvedení do oběhu. Uvádění reprodukčního materiálu do oběhu, to je nabízení reprodukčního materiálu k prodeji, prodej nebo dodávka třetí osobě včetně dodávky na základě smlouvy o poskytování služeb, anebo jakýkoliv jiný způsob převodu práva nakládat s reprodukčním materiálem na jinou osobu při podnikání, dovoz za účelem prodeje anebo poskytování vzorků genetických zdrojů a další související činnosti. Obsahem činnosti není převod práva nakládat s reprodukčním materiálem, pokud jde o první převod tohoto práva z vlastníka zdroje reprodukčního materiálu na jinou osobu a vlastník zdroje ani jeho zaměstnanci se v souvislosti s tímto převodem nepodílí na produkci, a nakládání s reprodukčním materiálem, pokud má být použit k jiným účelům než k obnově lesa a zalesňování.“. 20. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci prvním se slova „, vybudování pozemních, příjezdových a provozních komunikací“ zrušují. 21. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „51. Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy)“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci prvním větě druhé se slova „(vyjma písemných zpráv určených konkrétní osobě)“ zrušují a v odstavci druhém se za slova „poštovních služeb“ vkládají slova „a zahraničních poštovních služeb“. 22. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností se obor činnosti „54. Provozování poštovních a zahraničních poštovních služeb“ zrušuje. 23. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „59. Pronájem a půjčování věcí movitých“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci druhém se za slova „pronájem nemovitostí,“ vkládají slova „poskytování spotřebitelského úvěru,“. 24. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci prvním se za větu čtvrtou vkládá věta „Zpracování odborných posudků v oblasti ochrany ovzduší a zpracování rozptylových studií.“. 25. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „65. Testování, měření, analýzy a kontroly“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti na konci textu odstavce prvního se doplňují slova „, ověřování množství emisí skleníkových plynů, jednorázové měření emisí, měření úrovně znečištění, dohled nad tepelným zpracováním odpadu“ a v odstavci druhém se slova „ověřování množství emisí skleníkových plynů,“ zrušují a slova „mechanizačních prostředků“ se nahrazují slovem „zařízení“. 26. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti na konci textu odstavce prvního se doplňují slova „a plavidel“. 27. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „74. Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci prvním větě první se za slova „koupališť, fit-center“ vkládá slovo „, saun“. 28. V příloze č. 4 v části „OBSAH Obory činnosti živnosti volné“ u oboru činnosti „2. Činnost odborného lesního hospodáře“ se doplňují slova „a vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov“. 29. V příloze č. 4 v části „OBSAH Obory činnosti živnosti volné“ obor činnosti „3“ zní: „3. Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky“. 30. V příloze č. 4 v části „OBSAH Obory činnosti živnosti volné“ se obor činnosti „54. Provozování poštovních a zahraničních poštovních služeb“ zrušuje. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr průmyslu a obchodu: MUDr. Kuba v. r.
Nařízení vlády č. 367/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 367/2012 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání Vyhlášeno 9. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 137/2012 * Čl. I - Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 367 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 3. října 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání Vláda nařizuje podle § 3 odst. 5, § 58 odst. 5 a § 83 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb. a zákona č. 472/2011 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, se mění takto: 1. V Příloze č. 1 v oddíle B část B1 včetně nadpisu zní: „B1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání - dobíhající soustava Skupina\| Kód\| Obor vzdělání\| Poznámky ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 28 Technická chemie a chemie silikátů \| 28-41-J/001\| Chemicko farmaceutická výroba\| 3) 31 Textilní výroba a oděvnictví \| 31-41-J/001\| Textilní výroba a podnikatelství\| 2), 3) \| 31-43-J/001\| Oděvnictví\| 2), 3) 39 Speciální a interdisciplinární obory \| 39-41-J/001\| Strojírenská a elektrotechnická zařízení\| 3) 41 Zemědělství a lesnictví \| 41-46-J/002\| Lesní hospodářství\| 3) 1 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče \| 75-41-J/002\| Sociální činnost v prostředí etnických minorit\| 1), 4) 78 Obecně odborná příprava \| 78-51-J/001\| Odborná škola\| 3) Poznámky k tab. B1: 1) Pouze jako studium při zaměstnání. 2) Jen v rámci oborů PHARE. 3) Platnost oboru vzdělání byla ukončena k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem. 4) Platnost oboru vzdělání zanikla k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem.“. 2. V Příloze č. 1 v oddíle C část C1 včetně nadpisu zní: „C1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem - dobíhající soustava Skupina\| Kód\| Obor vzdělání\| Nejvyšší počet žáků na učitele OV v 1. r.\| Nejvyšší počet žáků na učitele OV ve 2. až 3 r.\| Poznámky ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství \| 21-51-H/002\| Horník\| 12\| 8\| 2) \| 21-52-E/001\| Hutnické práce\| 8\| 8\| 3letý obor vzdělání 2) \| 21-52-E/503\| Hutní výroba\| 10\| 10\| 2letý obor vzdělání 2) \| 21-54-E/002\| Formířské práce\| 8\| 8\| 3letý obor vzdělání 2) \| 21-55-E/503\| Slévárenská výroba\| 12\| 12\| 2letý obor vzdělání 2) 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie \| 34-54-E/501\| Polygrafická výroba\| 12\| 7\| 2letý obor vzdělání 2) 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie \| 36-53-H/001\| Izolatér\| 12\| 7\| 2) \| 36-54-E/001\| Kamenické práce\| 8\| 8\| 3letý obor vzdělání 2) \| 36-67-E/507\| Dělník technických služeb\| 12\| 12\| 2letý obor vzdělání 2) 41 Zemědělství a lesnictví \| 41-53-E/501\| Rybářská výroba\| 12\| 7\| 2letý obor vzdělání 2) 69 Osobní a provozní služby \| 69-53-H/003\| Provoz služeb\| 15\| 15\| 1) \| 69-53-E/001\| Práce v autoservisu\| 8\| 8\| 2letý obor vzdělání 2) 82 Umění a užité umění \| 82-51-H/008\| Ruční krajkářka\| 7\| 7\| 1) \| 82-51-H/013\| Košíkář\| 7\| 7\| 1) \| 82-51-H/014\| Ruční vyšívačka\| 7\| 7\| 1) \| 82-51-H/015\| Obuvník scénické obuvi\| 7\| 7\| 1) Poznámky k tab. C1: 1) Platnost oboru vzdělání byla ukončena k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem. 2) Platnost oboru vzdělání zanikla k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem.“. 3. V Příloze č. 1 v oddíle C části C2 se pod řádek „ \| 23-65-H/02\| Lodník\| 23-65-H/009\| Strojník - lodní doprava\| 12\| 12\| 4, 9b, 19, 20, 22, 23, 27\| 23-43-L/51 23-44-L/51\| Provozní technika Mechanik strojů a zařízení\| 3\\. etapa 3) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “ vkládá nový řádek tabulky, který zní: „ \| 23-65-H/03\| Strojník silničních strojů\| \| \| 12\| 12\| 1,3,5,7a,9b,19,20,21,22,27\| 23-43-L/51 23-44-L/51\| Provozní technika Mechanik strojů a zařízení\| 5) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “ 4. V Příloze č. 1 v oddíle C části C2 se řádek „ \| 31-57-H/01\| Výrobce textilií\| 31-52-H/003\| Plsťař\| 12\| 12\| 3,7a,8a,9a,19,20,22\| \| \| 2\\. etapa 2) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “ nahrazuje řádkem: „ \| 31-57-H/01\| Výrobce textilií\| 31-52-H/003\| Plsťař\| 12\| 12\| 3,7a,8a,9a,19,20,22\| 31-41-L/51\| Textilnictví\| 2\\. etapa 2) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “ 5. V Příloze č. 1 v oddíle C části C2 se řádek „ \| 31-62-H/01\| Výrobce pokrývek hlavy\| 31-62-H/001\| Kloboučník\| 17\| 12\| 3,9a,19\| \| \| 3\\. etapa 3) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “ nahrazuje řádkem: „ \| 31-62-H/01\| Výrobce pokrývek hlavy\| 31-62-H/001\| Kloboučník\| 17\| 12\| 3,9a,19\| 31-41-L/51\| Textilnictví\| 3\\. etapa 3) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “ 6. V Příloze č. 1 v oddíle C části C2 se řádek „\| 69-51-H/01\| Kadeřník\| 69-51-H/001\| Kadeřník\| 17\| 10\| 2,4,7a,9a,22,26\| \| \| 1\\. etapa 1) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “ nahrazuje řádkem: „ \| 69-51-H/01\| Kadeřník\| 69-51-H/001\| Kadeřník\| 17\| 10\| 2,4,7a,9a,22,26\| 69-41-L/52\| Vlasová kosmetika\| 1\\. etapa 1) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- “ 7. V Příloze č. 1 v oddíle C se na konci části C2 doplňuje poznámka k tabulce C2 č. 5, která zní: „5) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem s platností od školního roku 2013/2014 počínaje 1. ročníkem.“. 8. V Příloze č. 1 v oddíle D část D1 včetně nadpisu zní: „D1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou - dobíhající soustava Skupina\| Kód\| Obor vzdělání\| Nejvyšší počet žáků na učitele OV v 1. r.\| Nejvyšší počet žáků na učitele OV ve 2. až 3 r.\| Poznámky ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie \| 34-41-M/002\| Počítačová grafika\| \| \| 1), 2) 61 Filozofie, teologie \| 61-41-M/001\| Teologické disciplíny\| \| \| 2) Poznámky k tab. D1: 1) Učební dokumenty pro tento obor byly schváleny soukromé škole (soukromým školám). 2) Platnost oboru vzdělání byla ukončena k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem.“. 9. V Příloze č. 1 v oddíle D část D2 včetně nadpisu zní: „D2) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou - kategorie dosaženého vzdělání K, M Skupina\| Kód\| Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program\| Kód nahrazovaného oboru vzdělání\| Nahrazovaný obor vzdělání\| Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády\| Pozn. ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 16 Ekologie a ochrana životního prostředí \| 16-01-M/01\| Ekologie a životní prostředí\| 16-01-M/001\| Ochrana a tvorba životního prostředí\| 28\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 16-01-M/002\| Ochrana přírody a prostředí\| \| \| \| \| 16-01-M/004\| Ekologie a ochrana krajiny\| \| \| \| \| 16-01-M/005\| Ochrana a obnova životního prostředí\| \| \| 16-02-M/01\| Průmyslová ekologie\| 16-02-M/001\| Průmyslová ekologie\| 28\| 3\\. etapa 3) 18 Informatické obory \| 18-20-M/01\| Informační technologie\| 26-47-M/001\| Výpočetní technika\| 28\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 26-47-M/002\| Elektronické počítačové systémy\| \| \| \| \| 26-47-M/003\| Informační technologie - aplikace osobních počítačů\| \| \| \| \| 26-47-M/004\| Správce informačních systémů\| \| \| \| \| 26-47-M/006\| Počítačové elektronické systémy\| \| \| \| \| 63-41-M/040\| Informatika v ekonomice\| \| 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství \| 21-42-M/01\| Geotechnika\| 21-41-M/001\| Hornictví a hornická geologie - hlubinné dobývání ložisek\| 1, 4, 5, 7a, 8a, 11, 19, 20, 21, 22\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 21-41-M/002\| Hornictví a hornická geologie - lomové dobývání ložisek\| \| \| \| \| 21-41-M/003\| Užitá geologie\| \| \| \| \| 21-41-M/005\| Užitá geologie - stavební geologie a ekologie\| \| \| \| \| 21-42-M/001\| Těžba a zpracování kamene\| \| \| 21-43-M/01\| Hutnictví\| 21-43-M/001\| Hutnictví\| 1, 2, 4, 8a, 11, 19, 21, 22\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 21-43-M/002\| Řízení a kontrola výroby\| \| \| 21-44-M/01\| Strojírenská metalurgie\| 21-44-M/001\| Slévárenství\| 28\| 3\\. etapa 3) 23 Strojírenství a strojírenská výroba \| 23-41-M/01\| Strojírenství\| 23-41-M/001\| Strojírenství\| 28\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 23-41-M/003\| Řízení jakosti ve strojírenství\| \| \| \| \| 23-41-M/004\| Strojírenství a administrativní technika s rozšířeným jazykovým vyučováním\| \| \| \| \| 39-41-M/001\| Strojírenská a elektrotechnická zařízení\| \| \| \| \| 39-41-M/002\| Strojírenství a elektrotechnika\| \| \| \| \| 39-41-M/003\| Mechatronika\| \| \| \| \| 39-41-M/004\| Elektrotechnika a strojírenství\| \| \| 23-45-M/01\| Dopravní prostředky\| 23-45-M/004\| Silniční doprava\| 28\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 23-45-M/005\| Silniční doprava - provoz a údržba vozidel\| \| \| \| \| 23-45-M/006\| Silniční doprava - diagnostika vozidel\| \| 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika \| 26-41-M/01\| Elektrotechnika\| 26-41-M/002\| Elektrotechnika\| 3, 9a, 22\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 26-42-M/001\| Zařízení silnoproudé elektrotechniky\| \| \| \| \| 26-43-M/004\| Slaboproudá elektrotechnika\| \| \| \| \| 26-44-M/001\| Automatizační technika\| \| \| \| \| 26-46-M/003\| Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě\| \| \| \| \| 26-47-M/002\| Elektronické počítačové systémy\| \| \| \| \| 39-41-M/001\| Strojírenská a elektrotechnická zařízení\| \| \| \| \| 39-41-M/002\| Strojírenství a elektrotechnika\| \| \| \| \| 39-41-M/003\| Mechatronika\| \| \| \| \| 39-41-M/004\| Elektrotechnika a strojírenství\| \| \| 26-45-M/01\| Telekomunikace\| 26-45-M/004\| Digitální telekomunikační technika\| 3, 22\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 26-45-L/005\| Telekomunikační mechanik\| \| 28 Technická chemie a chemie silikátů \| 28-41 -M/01\| Technologie celulózy a papíru\| 28-41-M/007\| Výroba celulózy a papíru\| 9a\| 3\\. etapa 4) \| 28-44-M/01\| Aplikovaná chemie\| 28-44-M/001\| Aplikovaná chemie\| 9a\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 28-44-M/002\| Aplikovaná chemie - analytická chemie\| \| \| \| \| 28-44-M/003\| Aplikovaná chemie - chemická technologie\| \| \| \| \| 28-44-M/004\| Aplikovaná chemie - farmaceutické substance\| \| \| \| \| 28-44-M/005\| Aplikovaná chemie - ochrana životního prostředí\| \| \| \| \| 28-44-M/006\| Aplikovaná chemie - výpočetní technika v chemii\| \| \| \| \| 28-44-M/007\| Aplikovaná chemie - podnikový management\| \| \| \| \| 28-41-M/008\| Chemicko - farmaceutická výroba\| \| \| \| \| 31-42-M/001\| Zušlechťování textilií\| \| \| 28-46-M/01\| Technologie silikátů\| 28-45-M/001\| Technologie skla\| 9a\| 3\\. etapa 4) \| \| \| 28-46-M/001\| Technologie keramiky\| \| \| \| \| 28-46-L/002\| Technologie výroby keramiky a porcelánu\| \| 29 Potravinářství a potravinářská chemie \| 29-41-M/01\| Technologie potravin\| 29-41-M/001\| Technologie potravin\| 9a, 22, 26\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 29-43-M/001\| Technologie potravin - výroba cukru a cukrovinek\| \| \| \| \| 29-43-M/002\| Technologie potravin - mlynářství a výroba krmiv\| \| \| \| \| 29-43-M/003\| Technologie potravin - zpracování mouky\| \| \| \| \| 29-44-M/001\| Technologie potravin - zpracování masa\| \| \| \| \| 29-45-M/001\| Technologie potravin - kvasná technologie\| \| \| \| \| 29-45-M/002\| Technologie potravin - výroba nápojů\| \| \| \| \| 29-46-M/001\| Technologie potravin - zpracování mléka\| \| \| \| \| 29-47-M/001\| Technologie potravin - technologie tuků\| \| \| \| \| 29-48-M/001\| Technologie potravin - konzervace potravin\| \| \| 29-42-M/01\| Analýza potravin\| 29-42-M/001\| Analýza potravin\| 3, 9a, 22, 26\| 1\\. etapa 1) 31 Textilní výroba a oděvnictví \| 31-41-M/01\| Textilnictví\| 31-41-M/003\| Modelování pletenin\| 4, 9a,19\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 31-41-M/004\| Textilní výroba a podnikatelství\| \| \| \| \| 31-41-M/007\| Textilní technologie-pletařství\| \| \| \| \| 31-41-L/008\| Operátor textilní výroby\| \| \| \| \| 31-42-M/001\| Zušlechťování textilií\| \| \| 31-43 -M/01\| Oděvnictví\| 31-43-M/001\| Oděvnictví\| 4, 9a,19, 22\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 31-43-M/002\| Oděvnictví-technologie oděvů\| \| \| \| \| 31-43-M/003\| Oděvnictví-konstrukce oděvů\| \| \| \| \| 31-43-M/006\| Krejčová-podnikatelka\| \| 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů \| 32-41-M/01\| Zpracování usní, plastů a pryže\| 32-41-M/002\| Zpracování usní, plastů a pryže\| 4, 9a, 19\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 32-42-M/001\| Výroba obuvi a galanterního zboží -výroba galanterního zboží\| \| \| \| \| 32-42-L/001\| Operátor kožedělné výroby\| \| \| \| \| 32-43-L/001\| Operátor kožešnické výroby\| \| \| \| \| 32-44-M/004\| Výroba obuvi a galanterního zboží -administrativa ve výrobě obuvi a galanterního zboží\| \| \| \| \| 32-44-M/005\| Technické a informační služby\| \| \| \| \| 32-44-M/006\| Výroba obuvi a galanterního zboží -výroba obuvi\| \| 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů \| 33-42-M/01\| Nábytkářská a dřevařská výroba\| 33-41-M/001\| Dřevařství\| 9a\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 33-41-M/002\| Dřevěné konstrukce\| \| \| \| \| 33-42-M/001\| Nábytkářství\| \| \| \| \| 33-42-M/002\| Čalounictví\| \| \| \| \| 33-42-M/003\| Nábytkářská a dřevařská výroba\| \| \| 33-43-M/01\| Výroba hudebních nástrojů\| 33-43-M/001\| Výroba hudebních nástrojů\| 28\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 33-43-M/002\| Výroba hudebních nástrojů-výroba\| \| \| \| \| \| hudebních nástrojů\| \| \| \| \| 33-43-M/003\| Výroba hudebních nástrojů-akustika a zvuková technika\| \| \| \| \| 33-43-M/004\| Výroba hudebních nástrojů-management prodeje hudebních nástrojů\| \| 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie \| 34-41-M/01\| Polygrafie\| 34-41-M/001\| Polygrafie\| 28\| 3\\. etapa 3) \| 34-42-M/01\| Obalová technika\| 34-42-M/001\| Obalová technika\| 9b, 19\| 3\\. etapa 3) 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie \| 36-43-M/01\| Stavební materiály\| 36-43-M/001\| Stavební materiály\| 28\| 3\\. etapa 3) \| 36-45-M/01\| Technická zařízení budov\| 36-45-M/002\| Technická zařízení budov\| 7a,19\| 2\\. etapa 2) \| 36-46-M/01\| Geodézie a katastr nemovitostí\| 36-46-M/002\| Geodézie - geodézie\| 28\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 36-46-M/003\| Geodézie - katastr nemovitostí\| \| \| 36-47-M/01\| Stavebnictví\| 36-41-M/001\| Pozemní stavitelství\| 28\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 36-42-M/006\| Dopravní stavitelství\| \| \| \| \| 36-42-M/007\| Vodohospodářské stavby\| \| \| \| \| 36-42-M/010\| Inženýrské stavitelství - vodní stavby\| \| \| \| \| 36-42-M/011\| Inženýrské stavitelství - železniční stavitelství\| \| \| \| \| 36-42-M/012\| Inženýrské stavitelství - dopravní stavitelství\| \| \| \| \| 36-42-M/014\| Inženýrské stavitelství - vodní hospodářství\| \| \| \| \| 36-47-M/001\| Stavebnictví\| \| 37 Doprava a spoje \| 37-41-M/01\| Provoz a ekonomika dopravy\| 37-41-M/005\| Provoz a ekonomika letecké dopravy\| 27\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 37-41-M/006\| Provoz a ekonomika dopravy\| \| \| \| \| 37-41-M/007\| Provoz a ekonomika lodní dopravy\| \| \| \| \| 37-41-L/009\| Operátor provozu a ekonomiky dopravy\| \| \| 37-42-M/01\| Logistické a finanční služby\| 37-42-M/001\| Poštovní a peněžní služby\| 28\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 37-42-L/003\| Poštovní manipulant\| \| 39 Speciální a interdisciplinární obory \| 39-08-M/01\| Požární ochrana\| 23-45-M/003\| Strojník požární techniky\| 27\| 3\\. etapa 3), 6) \| \| \| 39-08-M/001\| Požární ochrana\| \| 41 Zemědělství a lesnictví \| 41-04-M/01\| Rostlinolékařství\| 41-04-M/001\| Rostlinolékařství\| 10, 27\| 3\\. etapa 3) \| 41-41-M/01\| Agropodnikání\| 41-41-M/001\| Agropodnikání\| 1, 4, 9a, 10,27\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 41-41-L/007\| Zemědělský podnikatel\| \| \| 41-42-M/01\| Vinohradnictví\| 41-42-M/001\| Vinohradnictví\| 4, 9a, 10, 19, 27\| 1\\. etapa 1) \| 41-43-M/01\| Rybářství\| 41-43-M/001\| Rybářství\| 1, 4, 8a, 8b, 19, 27\| 2\\. etapa 2) \| 41-43-M/02\| Chovatelství\| 41-43-M/002\| Chovatelství\| 1, 7a, 8b\| 3\\. etapa 3) \| 41-44-M/01\| Zahradnictví\| 41-44-M/001\| Zahradnictví\| 4,9a,10,19, 27\| 1\\. etapa 1) \| 41-45-M/01\| Mechanizace a služby\| 41-45-M/001\| Mechanizace a služby\| 4, 9b, 27\| 1\\. etapa 1) \| 41-46-M/01\| Lesnictví\| 41-46-M/001\| Lesnictví\| 9a, 10, 27\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 41-46-M/003\| Myslivecké hospodářství\| \| 43 Veterinářství a veterinární prevence \| 43-41-M/01\| Veterinářství\| 43-41-M/001\| Veterinární prevence\| 4, 7b, 8b, 9a, 11,16, 27\| 1\\. etapa 1) 53 Zdravotnictví \| 53-41-M/01\| Zdravotnický asistent\| 53-41-M/007\| Zdravotnický asistent\| 1, 4, 7a, 8a, 9a, 11, 16, 21, 23\| 2\\. etapa 2) \| 53-41-M/02\| Nutriční asistent\| 53-41-M/008\| Nutriční asistent\| 9a, 23, 26, 27\| 3\\. etapa 3) \| 53-43-M/01\| Laboratorní asistent\| 53-43-M/005\| Laboratorní asistent\| 9a, 10, 22, 23, 27\| 3\\. etapa 3) \| 53-44-M/01\| Ortoticko - protetický technik\| 53-44-M/008\| Ortoticko - protetický technik\| 9a, 27\| 3\\. etapa 3) \| 53-44-M/03\| Asistent zubního technika\| 53-44-M/007\| Asistent zubního technika\| 4, 5, 7a, 8a, 9a, 16, 19, 22, 23\| 2\\. etapa 2) 63 Ekonomika a administratíva \| 63-41-M/01\| Ekonomika a podnikání\| 63-41-M/003\| Ekonomika a řízení obchodních a výrobních firem\| 28\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 63-41-M/006\| Obchodně podnikatelská činnost\| \| \| \| \| 63-41-M/007\| Obchod a podnikání\| \| \| \| \| 63-41-M/009\| Podnikání, obchod a služby\| \| \| \| \| 63-41-M/010\| Podnikatelská činnost\| \| \| \| \| 63-41-M/011\| Podnikání a management\| \| \| \| \| 63-41-M/013\| Podnikatel\| \| \| \| \| 63-41-M/014\| Podnikatelství\| \| \| \| \| 63-41-M/015\| Podnikání a řízení firem\| \| \| \| \| 63-41-M/016\| Podnikání a obchod\| \| \| \| \| 63-41-M/017\| Specialista pro obchodní a manažerskou činnost\| \| \| \| \| 63-41-M/018\| Podnikové hospodaření\| \| \| \| \| 63-41-M/019\| Firemní a finanční management\| \| \| \| \| 63-41-M/020\| Ekonomika a management\| \| \| \| \| 63-41-M/021\| Obchodní podnikatel a manager\| \| \| \| \| 63-41-M/022\| Podnikatel pro obchod a služby\| \| \| \| \| 63-41-M/023\| Asistent podnikatele\| \| \| \| \| 63-41-M/024\| Podnikatelství pro obchod a peněžnictví\| \| \| \| \| 63-41-M/025\| Zahraniční obchod\| \| \| \| \| 63-41-M/026\| Manažer pro střední stupeň řízení\| \| \| \| \| 63-41-M/027\| Podnikání, řízení a obchod\| \| \| \| \| 63-41-M/028\| Firemní ekonom\| \| \| \| \| 63-41-M/030\| Podnikatelská administrativa\| \| \| \| \| 63-41-M/031\| Podnikatel pro obchod s rozšířeným jazykovým vyučováním\| \| \| \| \| 63-41-M/032\| Ekonomika soukromého podnikání\| \| \| \| \| 63-41-M/033\| Obchodní manager\| \| \| \| \| 63-41-M/034\| Ekonomika a podnikání\| \| \| \| \| 63-41-M/035\| Asistent pro střední management\| \| \| \| \| 63-41-M/036\| Ekonom\| \| \| \| \| 63-41-M/037\| Provoz a řízení kulturních subjektů\| \| \| \| \| 63-41-M/038\| Obchodně podnikatelské činnosti\| \| \| \| \| 63-41-M/039\| Podnikatel\| \| \| \| \| 63-41-M/041\| Provoz a řízení obchodních a výrobních firem\| \| \| \| \| 63-42-M/001\| Výpočetní technika a technika administrativy\| \| \| \| \| 63-42-M/002\| Zpracování ekonomických dat\| \| \| \| \| 63-43-M/001\| Bankovnictví a pojišťovnictví\| \| \| \| \| 63-43-M/002\| Bankovnictví - manager\| \| \| \| \| 63-43-L/001\| Peněžní manipulant\| \| \| \| \| 64-41-M/001\| Podnikání a služby\| \| \| \| \| 64-41-M/002\| Umělecká produkce\| \| \| \| \| 64-42-M/001\| Management v oblasti životního prostředí\| \| \| \| \| 64-42-M/002\| Management hutnictví\| \| \| \| \| 64-42-M/003\| Strojírenská technická administrativa\| \| \| \| \| 64-42-M/007\| Obchodní management ve strojírenství\| \| \| \| \| 64-42-M/008\| Výrobní management ve strojírenství\| \| \| \| \| 64-42-M/009\| Management strojírenství\| \| \| \| \| 64-42-M/010\| Technická administrativa -elektrotechnika\| \| \| \| \| 64-42-M/011\| Management v elektrotechnice\| \| \| \| \| 64-42-M/012\| Management aplikace osobních počítačů\| \| \| \| \| 64-42-M/013\| Management elektrotechniky\| \| \| \| \| 64-42-M/014\| Management výpočetní techniky\| \| \| \| \| 64-42-M/015\| Management organizační a výpočetní techniky\| \| \| \| \| 64-42-M/016\| Management sklářství\| \| \| \| \| 64-42-M/017\| Management technické chemie silikátů\| \| \| \| \| 64-42-M/018\| Řízení chemických výrob - podnikání a management\| \| \| \| \| 64-42-M/019\| Management chemických výrob a spotřební chemie\| \| \| \| \| 64-42-M/020\| Management chemických výrob a spotřební chemie\| \| \| \| \| 64-42-M/021\| Management výroby celulózy a papíru\| \| \| \| \| 64-42-M/022\| Management potravinářských výrob\| \| \| \| \| 64-42-M/023\| Management textilu\| \| \| \| \| 64-42-M/024\| Management textilu a oděvnictví\| \| \| \| \| 64-42-M/025\| Management zpracování kůže, plastů, pryže a výroby obuvi\| \| \| \| \| 64-42-M/026\| Management obalové techniky\| \| \| \| \| 64-42-M/027\| Management ve stavebnictví\| \| \| \| \| 64-42-M/028\| Stavební podnikatel a manažér\| \| \| \| \| 64-42-M/029\| Management v automobilové dopravě\| \| \| \| \| 64-42-M/030\| Management dopravy, pošt a telekomunikací\| \| \| \| \| 64-42-M/031\| Management železniční dopravy\| \| \| \| \| 64-42-M/032\| Management v dopravě\| \| \| \| \| 64-42-M/033\| Management zemědělství a lesnictví\| \| \| \| \| 64-42-M/034\| Management obchodních firem a sportovních klubů\| \| \| \| \| 64-42-M/035\| Management techniky administrativy\| \| \| \| \| 64-42-M/036\| Management obchodu\| \| \| \| \| 64-42-M/037\| Management obchodu a služeb\| \| \| \| \| 64-42-M/038\| Management drobného podnikání a obchodu\| \| \| \| \| 64-42-M/039\| Management obchodu a služeb\| \| \| \| \| 64-42-M/041\| Management v pohostinství\| \| \| \| \| 64-42-M/042\| Management administrativy a správy\| \| \| \| \| 64-42-M/044\| Manažér mezinárodní přepravy a obchodu\| \| \| \| \| 64-42-M/045\| Management užitého umění\| \| \| \| \| 64-42-M/047\| Management asistent podnikatele ve strojírenství\| \| \| \| \| 64-42-M/048\| Management a podnikání v umění a reklamě\| \| \| \| \| 64-42-M/051\| Management obchodního podnikání\| \| \| \| \| 64-42-M/052\| Management sportovních zařízení\| \| \| \| \| 64-42-L/012\| Obchodně provozní pracovník civilního letectví\| \| \| \| \| 64-43-M/002\| Ekonomika zemědělství a výživy\| \| \| \| \| 64-43-M/003\| Ekonomika zemědělství a výživy -podnikání a služby\| \| \| \| \| 64-43-M/005\| Ekonomika obchodu a služeb\| \| \| \| \| 64-43-M/006\| Ekonomika oděvnictví\| \| \| \| \| 66-41-M/001\| Obchod a marketing\| \| \| \| \| 66-43-M/001\| Knihkupectví\| \| \| \| \| 68-41-M/005\| Komerční právo\| \| \| \| \| 72-41-M/002\| Metody a technika informační práce\| \| \| \| \| 78-41-M/004\| Rodinná škola - ekonomicko-administrativní služby\| \| \| 63-41-M/02\| Obchodní akademie\| 63-41-M/004\| Obchodní akademie\| 28\| 1\\. etapa 1) 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus \| 65-42-M/01\| Hotelnictví\| 65-41-M/001\| Provoz hotelů a společného stravování\| 1, 4, 9a, 19, 26\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 65-42-M/004\| Hotelnictví a turismus\| \| \| 65-42-M/02\| Cestovní ruch\| 64-42-M/040\| Management cestovního ruchu\| 28\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 64-42-M/043\| Management a turismus\| \| \| \| \| 64-43-M/007\| Ekonomika a cestovní ruch\| \| \| \| \| 64-43-M/008\| Ekonomika zemědělství a výživy -cestovní ruch\| \| \| \| \| 65-42-M/005\| Management turismu a služeb\| \| \| \| \| 65-42-M/006\| Management turistických služeb\| \| \| \| \| 65-42-M/007\| Podnikatelství pro hotely a cestovní ruch\| \| \| \| \| 65-42-M/008\| Managering hotelů a cestovního ruchu\| \| \| \| \| 65-42-M/009\| Pracovník cestovního ruchu\| \| \| \| \| 65-42-M/010\| Služby a cestovní ruch\| \| \| \| \| 65-42-M/011\| Služby cestovního ruchu\| \| 66 Obchod \| 66-43-M/01\| Knihkupecké a nakladatelské činnosti\| 66-43-M/001\| Knihkupectví\| 28\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 66-43-M/002\| Knihkupecké a nakladatelské činnosti\| \| 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost \| 68-42-M/01\| Bezpečnostně právní činnost\| 68-42-M/001\| Ochrana osob a majetku\| 23, 27\| 2\\. etapa 2), 7) \| \| \| 68-42-M/002\| Veřejnoprávní ochrana\| \| \| \| \| 68-42-M/003\| Bezpečnostně právní činnost\| \| \| 68-43-M/01\| Veřejnosprávní činnost\| 68-41-M/003\| Právní činnost\| 28\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 68-41-M/006\| Právní administrativa\| \| \| \| \| 68-43-M/001\| Veřejnosprávní činnost\| \| \| \| \| 68-43-M/002\| Diplomatické služby a Public relations\| \| \| \| \| 68-43-M/003\| Veřejná správa\| \| \| \| \| 68-43-M/004\| Veřejně správní činnost\| \| \| \| \| 68-43-M/005\| Provoz diplomatických služeb\| \| \| \| \| 78-41-M/005\| Rodinná škola - veřejnosprávní služby\| \| 69 Osobní a provozní služby 69-42-M/01\| Oční optik\| 53-44-M/006\| Oční technik bez získání způsobilosti zdravotnického pracovníka\| 3, 23\| 3\\. etapa 3) 72 Publicistika, knihovnictví a informatika \| 72-41-M/01\| Informační služby\| 72-41-M/001\| Knihovnické a informační systémy a služby\| 8a\| 2\\. etapa 2) 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče \| 75-31-M/01\| Předškolní a mimoškolní pedagogika\| 75-31-M/004\| Pedagogika volného času\| 16, 23\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 75-31-M/005\| Předškolní a mimoškolní pedagogika\| \| \| \| \| 75-31-M/008\| Výchova dětí předškolního a mladšího školního věku\| \| \| 75-31-M/02\| Pedagogika pro asistenty ve školství\| 75-31-M/010\| Pedagogika pro asistenty ve školství\| 23\| 3\\. etapa 3), 8) \| 75-41-M/01\| Sociální činnost\| 75-41-M/003\| Sociální péče - pečovatelská činnost\| 23\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 75-41-M/004\| Sociální péče - sociálněsprávní činnost\| \| \| \| \| 75-41-M/005\| Sociální péče - soc. činnost pro etnické skupiny\| \| \| \| \| 75-41-M/008\| Sociální činnost - sociální pečovatelství\| \| \| \| \| 75-41-M/009\| Sociální činnost - sociální vychovatelství\| \| \| \| \| 75-41-M/010\| Sociální činnost v prostředí etnických minorit\| \| \| \| \| 75-41-M/012\| Výchovná a humanitární činnost -sociálně výchovná činnost\| \| \| \| \| 75-41-M/013\| Výchovná a humanitární činnost -sociálně administrativní činnost\| \| \| \| \| 78-41-M/003\| Rodinná škola - sociální služby\| \| 78 Obecně odborná přípravá \| 78-42-M/01\| Technické lyceum\| 78-42-M/001\| Technické lyceum\| 28\| 1\\. etapa 1) \| 78-42-M/02\| Ekonomické lyceum\| 78-42-M/002\| Ekonomické lyceum\| 28\| 1\\. etapa 1) \| 78-42-M/03\| Pedagogické lyceum\| 78-42-M/003\| Pedagogické lyceum\| 23\| 4\\. etapa 4) \| 78-42-M/04\| Zdravotnické lyceum\| 78-42-M/005\| Zdravotnické lyceum\| 28\| 3\\. etapa 3) \| 78-42-M/05\| Přírodovědné lyceum\| 78-42-M/006\| Přírodovědné lyceum\| 28\| 3\\. etapa 3) \| 78-42-M/06\| Kombinované lyceum\| 78-42-M/004\| Waldorfské lyceum\| 28\| 3\\. etapa 3) 79 Obecná příprava \| 79-41-K/41\| Gymnázium\| 79-41-K/401\| Gymnázium - všeobecné\| 28\| 1\\. etapa 1), 5) \| \| \| 79-41-K/402\| Gymnázium - matematika\| \| \| \| \| 79-41-K/403\| Gymnázium - matematika a fyzika\| \| \| \| \| 79-41-K/404\| Gymnázium - přírodovědné předměty\| \| \| \| \| 79-41-K/405\| Gymnázium - programování\| \| \| \| \| 79-41-K/407\| Gymnázium - estetickovýchovné předměty\| \| \| \| \| 79-41-K/408\| Gymnázium - živé jazyky\| \| \| \| \| 79-41-K/409\| Gymnázium - klasické jazyky\| \| \| \| \| 79-41-K/411\| Gymnázium - humanitní předměty\| \| \| \| \| 79-41-K/413\| Gymnázium - tělesná výchova\| \| \| 79-41-K/61\| Gymnázium\| 79-41-K/601\| Gymnázium - všeobecné\| 28\| 1\\. etapa 1), 5) \| \| \| 79-41-K/602\| Gymnázium - matematika\| \| \| \| \| 79-41-K/603\| Gymnázium - matematika a fyzika\| \| \| \| \| 79-41-K/604\| Gymnázium - přírodovědné předměty\| \| \| \| \| 79-41-K/605\| Gymnázium - programování\| \| \| \| \| 79-41-K/607\| Gymnázium - estetickovýchovné předměty\| \| \| \| \| 79-41 -K/608\| Gymnázium - živé jazyky\| \| \| \| \| 79-41-K/609\| Gymnázium - klasické jazyky\| \| \| \| \| 79-41-K/610\| Gymnázium - vybrané předměty v cizím jazyce\| \| \| \| \| 79-41-K/611\| Gymnázium - humanitní předměty\| \| \| \| \| 79-41-K/613\| Gymnázium - tělesná výchova\| \| \| 79-41-K/81\| Gymnázium\| 79-41-K/801\| Gymnázium - všeobecné\| 28\| 1\\. etapa 1), 5) \| \| \| 79-41-K/802\| Gymnázium - matematika\| \| \| \| \| 79-41-K/803\| Gymnázium - matematika a fyzika\| \| \| \| \| 79-41-K/804\| Gymnázium - přírodovědné předměty\| \| \| \| \| 79-41-K/805\| Gymnázium - programování\| \| \| \| \| 79-41-K/807\| Gymnázium - estetickovýchovné předměty\| \| \| \| \| 79-41-K/808\| Gymnázium - živé jazyky\| \| \| \| \| 79-41-K/809\| Gymnázium - klasické jazyky\| \| \| \| \| 79-41-K/810\| Gymnázium - vybrané předměty v cizím jazyce\| \| \| \| \| 79-41-K/811\| Gymnázium - humanitní předměty\| \| \| \| \| 79-41-K/813\| Gymnázium - tělesná výchova\| \| \| 79-42-K/41\| Gymnázium se sportovní přípravou\| 79-41-K/420\| Gymnázium - sportovní příprava\| 25\| 1\\. etapa 1), 5) \| 79-42-K/61\| Gymnázium se sportovní přípravou\| 79-41-K/620\| Gymnázium - sportovní příprava\| 25\| 1\\. etapa 1), 5) \| 79-42-K/81\| Gymnázium se sportovní přípravou\| 79-41-K/820\| Gymnázium - sportovní příprava\| 25\| 1\\. etapa 1), 5) 82 Umění a užité umění \| 82-41-M/01\| Užitá malba\| 82-41-M/001\| Užitá malba\| 9a\| 3\\. etapa 3) \| 82-41-M/02\| Užitá fotografie a média\| 82-41-M/002\| Užitá fotografie a média\| 9a\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 82-43-M/001\| Foto-video reportér - producent\| \| \| 82-41-M/03\| Scénická a výstavní tvorba\| 82-41-M/003\| Scénická technika\| 9a\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 82-41-M/008\| Propagační výtvarnictví - výstavnictví\| \| \| 82-41-M/04\| Průmyslový design\| 82-41-M/005\| Tvarování průmyslových výrobků -tvarový a grafický design obalů\| 9a\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 82-41-M/034\| Tvarování průmyslových výrobků -průmyslový design\| \| \| 82-41-M/05\| Grafický design\| 82-41-M/007\| Propagační výtvarnictví - propagační grafika\| 9a\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 82-41-M/009\| Propagační výtvarnictví - aranžování\| \| \| \| \| 82-41-M/010\| Propagační výtvarnictví - vědecká kresba a ilustrace\| \| \| \| \| 82-41-M/032\| Grafika v reklamní praxi\| \| \| \| \| 82-41-M/035\| Propagační výtvarnictví - grafická úprava tiskovin\| \| \| 82-41-M/06\| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů\| 82-41-M/012\| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - plošné a plastické rytí\| 3, 7a, 9a,19\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 82-41-M/013\| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké zámečnictví a kovářství\| \| \| \| \| 82-41-M/014\| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - zlatnictví a stříbrnictví\| \| \| \| \| 82-41-M/015\| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - broušení a rytí drahých kamenů\| \| \| \| \| 82-41-M/016\| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké odlévání\| \| \| 82-41-M/07\| Modelářství a návrhářství oděvů\| 82-41-M/022\| Modelářství a návrhářství oděvů\| 3, 19\| 1\\. etapa 1) \| 82-41-M/08\| Tvorba hraček a herních předmětů\| 82-41-M/023\| Tvorba hraček a dekorativních předmětů\| 4, 9a, 19\| 3\\. etapa 3) \| 82-41-M/09\| Modelářství a návrhářství obuvi a módních doplňků\| 82-41-M/028\| Modelářství a návrhářství obuvi a módních doplňků\| 9a\| 2\\. etapa 2) \| 82-41-M/10\| Řezbářství\| 82-41-M/030\| Tvarování dřeva a řezbářství\| 4, 9a, 19\| 2\\. etapa 2) \| 82-41-M/11\| Design interiéru\| 82-41-M/026\| Konstrukce a tvorba nábytku\| 28\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 82-41-M/033\| Design interiérů\| \| \| 82-41-M/12\| Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu\| 82-41-M/036\| Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - zdobení\| 3, 7a, 9a,19\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 82-41-M/037\| Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - vytváření keramiky\| \| \| \| \| 82-41-M/038\| Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - kamnářství\| \| \| \| \| 82-41-M/018\| Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - modelářství\| \| \| 82-41-M/13\| Výtvarné zpracování skla a světelných objektů\| 82-41-M/024\| Design světelných objektů\| 3, 5, 7a, 9a, 19\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 82-41-M/039\| Výtvarné zpracování skla - modelářství lisovaného skla\| \| \| \| \| 82-41-M/040\| Výtvarné zpracování skla - broušení a vzorování broušeného skla\| \| \| \| \| 82-41-M/041\| Výtvarné zpracování skla - hutní tvarování skla\| \| \| \| \| 82-41-M/042\| Výtvarné zpracování skla - tvarování, malování a leptání skla\| \| \| \| \| 82-41-M/043\| Výtvarné zpracování skla - rytí skla\| \| \| \| \| 82-41-M/044\| Výtvarné zpracování skla - tvorba a výroba skleněných figurek\| \| \| \| \| 82-41-M/045\| Výtvarné zpracování skla - vzorkařství skleněné bižutérie\| \| \| 82-41-M/14\| Textilní výtvarnictví\| 82-41-M/046\| Textilní výtvarnictví - tkalcovská a tiskařská tvorba\| 4, 9a, 19\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 82-41-M/047\| Textilní výtvarnictví - tkalcovská tvorba\| \| \| \| \| 82-41-M/048\| Textilní výtvarnictví - tiskařská tvorba\| \| \| \| \| 82-41-M/049\| Textilní výtvarnictví - ruční výtvarné zpracování textilií\| \| \| \| \| 82-41-M/050\| Textilní výtvarnictví - pletařská tvorba\| \| \| \| \| 82-41-M/051\| Textilní výtvarnictví - krajkářská a vyšívačská tvorba\| \| \| \| \| 82-41-M/052\| Textilní výtvarnictví - ruční tisk a ruční tkaní\| \| \| \| \| 82-41-M/053\| Textilní výtvarnictví - tvorba dekorativních předmětů z textilních a přírodních materiálů\| \| \| 82-41-M/15\| Tvorba a vzorování bižuterie\| 82-41-M/054\| Tvorba a vzorování bižutérie - tvarování a rytectví raznic\| 4, 9a, 19\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 82-41-M/055\| Tvorba a vzorování bižutérie - pasířství\| \| \| \| \| 82-41-M/056\| Tvorba a vzorování bižutérie - povrchové zušlechťování\| \| \| \| \| 82-41-M/057\| Tvorba a vzorování bižutérie -uměleckoprůmyslové zpracování kovů\| \| \| 82-41-M/16\| Kamenosochařství\| 82-41-M/058\| Kamenosochařství - kamenosochařská tvorba\| 4, 7a, 8a, 19\| 3\\. etapa 3) \| 82-41-M/17\| Multimediální tvorba\| 26-46-M/001\| Obrazová a zvuková technika - technické zaměření\| 28\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 26-46-M/002\| Obrazová a zvuková technika -technologickoorganizační zaměření\| \| \| \| \| 82-41-M/061\| Virtuální grafika\| \| \| 82-41-M/18\| Uměleckořemeslná stavba varhan\| 82-41-M/031\| Uměleckořemeslná stavba varhan\| 3, 7a, 8a, 9a, 19\| 3\\. etapa 3) \| 82-42-M/01\| Konzervátorství a restaurátorství\| 82-42-M/001\| Konzervátorství a restaurátorství\| 4, 7a, 8a, 9a\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 82-42-M/002\| Kamenosochařství - restaurování a konzervování kamene\| \| \| 82-44-M/02\| Ladění klavírů a příbuzných nástrojů\| 82-44-M/002\| Ladění klavírů\| 3, 9a\| 3\\. etapa 3) Poznámky k tab. D2: 1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2007/2008 počínaje 1. ročníkem. 2) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2008/2009 počínaje 1. ročníkem. 3) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2009/2010 počínaje 1. ročníkem. 4) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2010/2011 počínaje 1. ročníkem. 5) Jedná se o jeden obor vzdělání - Gymnázium, resp. Gymnázium se sportovní přípravou. První číslo za lomítkem v kódu oboru vzdělání udává informaci o délce vzdělávání v oboru vzdělání. 6) Obor vzdělání lze studovat pouze na školách požární ochrany zřizovaných Ministerstvem vnitra nebo školách s oprávněním k výuce podmíněným uzavřením dohody s Ministerstvem vnitra. 7) Obor vzdělání lze studovat pouze na školách zřizovaných Ministerstvem vnitra nebo školách s oprávněním k výuce podmíněným uzavřením dohody s Ministerstvem vnitra. 8) Obor vzdělání lze studovat pouze jako zkrácené studium a studium při zaměstnání. Dvojjazyčná (bilingvní) gymnázia zařazená do režimu pokusného ověřování podle § 171 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), budou do doby schválení rámcového vzdělávacího programu pro dvojjazyčná gymnázia nadále používat kódové označení oboru vzdělání 79-41-K/610.“. 10. V Příloze č. 1 v oddíle D část D3 včetně nadpisu zní: „D3) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou - kategorie dosaženého vzdělání L Skupina\| Kód\| Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program\| Kód nahrazovaného oboru vzdělání\| Nahrazovaný obor vzdělání\| Nejvyšší počet žáků na učitele OV v 1. r.\| Nejvyšší počet žáků na učitele OV v 2. až 4. r.\| Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády\| Pozn. ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství \| 21-43-L/01\| Hutník operátor\| 21-43-L/001\| Hutník operátor\| 12\| 8\| 1, 2, 4, 8a, 11,19, 21, 22\| 3\\. etapa 3) \| 21-44-L/01\| Technik modelových zařízení\| 21-44-L/001\| Technik modelářských zařízení\| 12\| 12\| 2, 3, 5, 7a, 8a, 11, 19, 20, 21, 22\| 3\\. etapa 3) 23 Strojírenství a strojírenská výroba \| 23-44-L/01\| Mechanik strojů a zařízení\| 23-43-L/008\| Mechanik přípravář pro kovovýrobu\| 12\| 12\| 2, 4, 5, 7a, 9a, 19\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 23-44-L/001\| Mechanik strojů a zařízení\| \| \| \| \| \| \| 23-45-L/005\| Mechanik číslicově řízených strojů\| \| \| \| \| \| \| 23-45-L/011\| Mechanik - operátor sklářských strojů\| \| \| \| \| 23-45-L/01\| Mechanik seřizovač\| 23-45-L/001\| Mechanik seřizovač\| 12\| 12\| 1, 3, 7a, 19\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 23-45-L/003\| Mechanik seřizovač -programování a obsluha technologických pracovišť\| \| \| \| \| \| \| 23-45-L/004\| Mechanik seřizovač -mechatronik\| \| \| \| \| 23-45-L/02\| Letecký mechanik\| 23-45-L/009\| Letecký mechanik\| 12\| 10\| 3, 7a, 9a, 19, 20\| 4\\. etapa 4) \| 23-62-L/01\| Optik\| \| \| 12\| 12\| 1, 3\| 3\\. etapa 3) \| 23-69-L/01\| Technik - puškař\| 23-69-L/001\| Technik - puškař\| 12\| 12\| 3, 7a, 19, 20, 27\| 4\\. etapa 4) 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika \| 26-41-L/01\| Mechanik elektrotechnik\| 23-45-L/005\| Mechanik číslicově řízených strojů\| 12\| 8\| 3, 22\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 26-42-L/001\| Mechanik silnoproudých zařízení\| \| \| \| \| \| \| 26-43-L/001\| Mechanik elektronik\| \| \| \| \| \| \| 26-43-L/006\| Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích systémů\| \| \| \| \| \| \| 26-46-M/003\| Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě\| \| \| \| 28 Technická chemie a chemie silikátů \| 28-42-L/01\| Chemik operátor\| 28-42-L/001\| Operátor gumárenské a plastikářské výroby\| 17\| 12\| 4, 9a, 10\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 28-42-L/012\| Chemik - operátor -průmyslová chemie\| \| \| \| 31 Textilní výroba a oděvnictví \| 31-43-L/01\| Oděvní technik\| 31-43-L/003\| Operátor oděvní výroby\| 12\| 12\| 4, 9a, 19, 22\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 31-43-L/004\| Operátor oděvní výroby - oděvní výroba\| \| \| \| \| \| \| 31-43-L/006\| Operátor oděvní výroby -obchodní činnost\| \| \| \| 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů \| 33-41-L/01\| Operátor dřevařské a nábytkářské výroby\| 33-41-L/006\| Operátor dřevařské a nábytkářské výroby\| 12\| 12\| 9a, 19\| 3\\. etapa 3) 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie \| 34-52-L/01\| Tiskař na polygrafických strojích\| 34-52-L/001\| Tiskař na polygrafických strojích\| 7\| 7\| 4, 7a, 9a, 19, 22\| 2\\. etapa 2) \| 34-53-L/01\| Reprodukční grafik pro média\| 34-53-L/002\| Reprodukční grafik pro média\| 7\| 7\| 9a, 22\| 2\\. etapa 2) \| 34-56-L/01\| Fotograf\| \| \| 17\| 12\| 9a\| 2\\. etapa 2) \| 34-57-L/01\| Technik dokončovacího zpracování tiskovin\| 34-57-L/001\| Technik dokončovacího zpracování tiskovin\| 7\| 7\| 7a, 9a\| 2\\. etapa 2) 39 Speciální a interdisciplinární obory \| 39-41-L/01\| Autotronik\| 39-41-L/001\| Autotronik\| 12\| 12\| 3, 7a, 9a\| 1\\. etapa 1) \| 39-41-L/02\| Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení\| 39-41-L/002\| Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení budov\| 12\| 7\| 19\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 36-45-L/002\| Mechanik tepelných zařízení\| \| \| \| 41 Zemědělství a lesnictví \| 41-43-L/01\| Chovatel cizokrajných zvířat\| 41-43-L/004\| Chovatel cizokrajných zvířat\| 6\| 6\| 7a, 8b\| 3\\. etapa 3) 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus \| 65-41-L/01\| Gastronomie\| 65-41-M/002\| Gastronomické služby\| 17\| 12\| 4, 9a, 19, 26\| 1\\. etapa 1) \| \| \| 65-41-L/005\| Číšník\| \| \| \| \| \| \| 65-41-L/006\| Kuchař\| \| \| \| 66 Obchod \| 66-41-L/01\| Obchodník\| 66-41-L/008\| Obchodník\| 12\| 12\| 1\| 1\\. etapa 1) 69 Osobní a provozní služby \| 69-41 -L/01\| Kosmetické služby\| 69-41-L/004\| Kosmetička\| 15\| 10\| 1, 4, 7a, 9a, 22, 26\| 1\\. etapa 1) \| 69-41-L/02\| Masér sportovní a rekondiční\| 69-41-M/001\| Masér sportovní a rekondiční\| 15\| 10\| 7a, 8a, 9a,16, 23, 26\| 2\\. etapa 2) 82 Umění a užité umění \| 82-48-L/01\| Starožitník\| 82-48-L/001\| Starožitník\| 6\| 6\| 28\| 2\\. etapa 2) \| 82-51-L/01\| Uměleckořemeslné zpracování kovů\| 82-51-L/003\| Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce kovářské a zámečnické\| 6\| 6\| 4, 7a, 9a,19\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 82-51-L/004\| Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce pasířské\| \| \| \| \| \| \| 82-51-L/024\| Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce rytecké\| \| \| \| \| 82-51-L/02\| Uměleckořemeslné zpracování dřeva\| 82-51-L/006\| Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce truhlářské\| 6\| 6\| 4, 8a, 9a,19\| 2\\. etapa 2) \| \| \| 82-51-L/007\| Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce řezbářské\| \| \| \| \| \| \| 82-51-L/008\| Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce čalounické a dekoratérské\| \| \| \| \| 82-51-L/03\| Uměleckořemeslné zpracování textilu\| 82-51-L/011\| Uměleckořemeslné zpracování textilu - práce tkalcovské\| 6\| 6\| 4, 7a, 8a, 9a,19\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 82-51-L/012\| Uměleckořemeslné zpracování textilu - ruční výšivka\| \| \| \| \| \| \| 82-51-L/029\| Uměleckořemeslné zpracování textilu - práce gobelínářské\| \| \| \| \| 82-51-L/04\| Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky\| 82-51-L/014\| Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce keramické\| 6\| 6\| 4, 7a, 8a, 9a, 19\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 82-51-L/022\| Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce kamenosochařské\| \| \| \| \| 82-51-L/05\| Uměleckořemeslné zpracování skla\| 82-51-L/017\| Uměleckořemeslné zpracování skla - hutní tvarování\| 6\| 6\| 2, 3, 5, 7a, 9a,19\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 82-51-L/018\| Uměleckořemeslné zpracování skla - broušení a rytí\| \| \| \| \| \| \| 82-51-L/019\| Uměleckořemeslné zpracování skla - umělecké vitráže\| \| \| \| \| \| \| 82-51-L/020\| Uměleckořemeslné zpracování skla - malba skla\| \| \| \| \| 82-51-L/06\| Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů\| 82-51-L/009\| Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - strunné nástroje\| 6\| 6\| 3, 7a, 9a,19\| 3\\. etapa 3) \| \| \| 82-51-L/010\| Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů -klávesové nástroje\| \| \| \| \| \| \| 82-51-L/027\| Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - dechové a bicí nástroje\| \| \| \| Poznámky k tab. D3: 1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2007/2008 počínaje 1. ročníkem. 2) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2008/2009 počínaje 1. ročníkem. 3) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2009/2010 počínaje 1. ročníkem. 4) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2010/2011 počínaje 1. ročníkem.“. 11. V Příloze č. 1 v oddíle D část D4 včetně nadpisu zní: „D4) Obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou - dobíhající soustava Skupina\| Kód\| Obor vzdělání\| Poznámky ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství \| 21-42-L/501\| Hornictví\| 4) 31 Textilní výroba a oděvnictví \| 31-41-L/503\| Textilní průmysl\| 5) \| 31-41-L/504\| Textilní průmysl - textilní technologie\| 5) \| 31-41-L/505\| Textilní výroba a podnikatelství\| 2), 5) \| 31-42-L/502\| Textilní průmysl - zušlechťování textilií\| 5) 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů \| 32-42-L/502\| Kožedělná výroba\| 4) \| 32-43-L/502\| Kožešnická konfekce\| 4) 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů \| 33-43-L/501\| Výroba hudebních nástrojů\| 4) 39 Speciální a interdisciplinární technické obory \| 39-08-L/501\| Požární ochrana\| 3), 4) 69 Osobní a provozní služby \| 69-41-L/502\| Vlasová kosmetika\| 5) \| 69-41-L/503\| Pleťová kosmetika\| 5) 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče \| 75-31-L/501\| Vychovatelství pro ústavy sociální péče\| 1), 4) Poznámky k tab. D4: 1) Pouze jako studium při zaměstnání. 2) Jen v rámci oborů PHARE. 3) Obor lze studovat pouze na školách zřizovaných Ministerstvem vnitra. 4) Platnost oboru vzdělání byla ukončena k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem. 5) Platnost oboru vzdělání zanikla k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem.“. 12. V Příloze č. 1 v oddíle D se doplňuje část D5, která včetně nadpisu zní: „D5) Obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou Skupina\| Kód\| Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program\| Kód nahrazovaného oboru vzdělání\| Nahrazovaný obor vzdělání\| Kód oboru poskytujícího vzdělání s výučním listem\| Název oboru poskytujícího vzdělání s výučním listem\| Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády\| Pozn. ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství \| 21-43-L/51\| Hutník operátor\| 21-43-L/504\| Hutnictví\| 21-52-H/01\| Hutník\| 3, 8a,19\| 4\\. etapa 2) \| 21-44-L/51\| Technik modelových zařízení\| \| \| 21-53-H/01\| Modelář\| 2, 3, 5, 7a, 19, 20, 21\| 4\\. etapa 2) 23 Strojírenství a strojírenská výroba \| 23-43-L/51\| Provozní technika\| 23-43-L/506\| Provozní technika\| 21-52-H/01 21-53-H/01 21-55-H/01 23-51-H/01 23-52-H/01 23-55-H/01 23-55-H/02 23-56-H/01 23-57-H/01 23-61-H/01 23-62-H/001 23-62-H/01 23-65-H/01 23-65-H/02 23-65-H/03 23-68-H/01 23-69-H/01 36-52-H/01 36-52-H/02 39-41-H/01 41-55-H/01 41-56-H/02\| Hutník Modelář Slévač Strojní mechanik Nástrojař Klempíř Karosář Obráběč kovů Kovář Autolakýrník Optik Jemný mechanik Strojník Lodník Strojník silničních strojů Mechanik opravář motorových vozidel Puškař Instalatér Mechanik plynových zařízení Malíř a lakýrník Opravář zemědělských strojů Opravář lesnických strojů\| 28\| 4\\. etapa 2) \| 23-44-L/51\| Mechanik strojů a zařízení\| 39-41-L/502\| Strojírenská a elektrotechnická zařízení\| 23-51-H/01 23-52-H/01 23-62-H/01 23-65-H/01 23-65-H/02 23-65-H/03 23-68-H/01 41-55-H/01 41-56-H/02\| Strojní mechanik Nástrojař Jemný mechanik Strojník Lodník Strojník silničních strojů Mechanik opravář motorových vozidel Opravář zemědělských strojů Opravář lesnických strojů\| 2, 4, 5, 7a, 9a, 19\| 4\\. etapa 2) \| 23-45-L/51\| Mechanik seřizovač\| \| \| 23-51-H/01 23-52-H/01 23-56-H/01\| Strojní mechanik Nástrojař Obráběč kovů\| 1, 3, 7a, 19\| 4\\. etapa 2) \| 23-62-L/51\| Optik\| \| \| 23-62-H/001 23-62-H/01\| Optik Jemný mechanik1)\| 3,19\| 4\\. etapa 2) \| 23-69-L/51\| Technik - puškař\| \| \| 23-69-H/01\| Puškař\| 3, 7a, 19, 20,27\| 4\\. etapa 2) 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika \| 26-41-L/51\| Mechanik elektrotechnik\| 26-41-L/01\| Mechanik elektrotechnik2)\| 26-51-H/01 26-51-H/02 26-52-H/01 26-59-H/01\| Elektrikář Elektrikář - silnoproud Elektromechanik pro zařízení a přístroje Spojový mechanik\| 3,22\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 26-41-L/501\| Elektrotechnika\| \| \| \| \| \| \| 39-41-L/502\| Strojírenská a elektrotechnická zařízení\| \| \| \| \| 26-41-L/52\| Provozní elektrotechnika\| 26-41-L/501\| Elektrotechnika\| 26-51-H/01 26-51-H/02 26-52-H/01 26-57-H/01 26-59-H/01\| Elektrikář Elektrikář - silnoproud Elektromechanik pro zařízení a přístroje Autoelektrikář Spojový mechanik\| 3,22\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 26-41-L/506\| Provozní elektrotechnika\| \| \| \| \| 26-45-L/51\| Telekomunikace\| 26-45-M/01\| Telekomunikace3)\| 26-59-H/01\| Spojový mechanik\| 3,22\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 26-45-L/503\| Zařízení sdělovací techniky\| \| \| \| 28 Technická chemie a chemie silikátů \| 28-42-L/51\| Chemik operátor\| 28-42-L/501\| Provozní chemie\| 28-52-H/01\| Chemik\| 9a,10\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 28-42-L/502\| Provozní chemie -chemicko-technologické procesy\| \| \| \| \| \| \| 28-42-L/503\| Provozní chemie - výroba celulózy a papíru\| \| \| \| \| \| \| 28-42-L/505\| Provozní chemie -zpracování kaučuku a plastů\| \| \| \| \| \| \| 28-42-L/506\| Provozní chemie -analytická chemie\| \| \| \| \| 28-45-L/51\| Sklářský a keramický průmysl\| 28-45-L/501\| Sklářský průmysl\| 28-57-H/01 28-58-H/01 28-63-H/01\| Výrobce a dekoratér keramiky Sklář - výrobce a zušlechťovatel skla Výrobce bižuterie a dekorativních předmětů\| 9a,19\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 28-46-L/501\| Keramický průmysl\| \| \| \| 29 Potravinářství a potravinářská chemie \| 29-41-L/51\| Technologie potravin\| 29-41 -M/01\| Technologie potravin4)\| 29-51-H/01 29-53-H/01 29-54-H/01 29-56-H/01 65-51-H/01\| Výrobce potravin Pekař Cukrář Řezník -uzenář Kuchař - číšník\| 9a,26\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 29-41-L/501\| Potravinářská technologie\| \| \| \| \| \| \| 29-41-L/502\| Potravinářský průmysl\| \| \| \| \| \| \| 29-43-L/502\| Potravinářská technologie - výroba cukru a cukrovinek\| \| \| \| \| \| \| 29-43-L/503\| Potravinářská technologie - průmyslová výroba krmiv a\| \| \| \| \| \| \| \| mlynářství\| \| \| \| \| \| \| 29-43-L/504\| Potravinářská technologie - zpracování mouky\| \| \| \| \| \| \| 29-44-L/502\| Potravinářská technologie - zpracování masa\| \| \| \| \| \| \| 29-45-L/501\| Potravinářská technologie - kvasná technologie\| \| \| \| \| \| \| 29-46-L/502\| Potravinářská technologie - zpracování mléka\| \| \| \| \| \| \| 29-48-L/501\| Potravinářská technologie -konzervárenství\| \| \| \| 31 Textilní výroba a oděvnictví \| 31-41-L/51\| Textilnictví\| 31-41-L/503\| Textilní průmysl\| 31-57-H/01 31-62-H/01\| Výrobce textilií Výrobce pokrývek hlavy\| 9a\| 3) \| \| \| 31-41-L/504\| Textilní průmysl - textilní technologie\| \| \| \| \| \| \| 31-41-L/505\| Textilní výroba a podnikatelství\| \| \| \| \| \| \| 31-42-L/502\| Textilní průmysl -zušlechťování textilií\| \| \| \| \| 31-43 -L/51\| Oděvnictví\| 31-43 -M/01\| Oděvnictví5)\| 31-58-H/01\| Krejčí\| 3,9a,19\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 31-43-L/01\| Oděvní technik6)\| \| \| \| \| \| \| 31-43-L/501\| Oděvnictví\| \| \| \| \| \| \| 31-43-L/503\| Krejčí-podnikatel\| \| \| \| 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů \| 33-42-L/51\| Nábytkářská a dřevařská výroba\| 33-42-M/01\| Nábytkářská a dřevařská výroba7)\| 33-56-H/01 33-59-H/01 41-57-H/01\| Truhlář Čalouník Zpracovatel dřeva\| 9a\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 33-42-L/502\| Dřevařská a nábytkářská výroba\| \| \| \| 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie \| 34-41-L/51\| Polygrafický průmysl\| 34-41-L/501\| Polygrafický průmysl\| 34-52-H/01 34-53-H/01 34-57-H/01\| Tiskař na polygrafických strojích Reprodukční grafik Knihař\| 28\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 34-52-L/01\| Tiskař na polygrafických strojích8)\| \| \| \| \| \| \| 34-53-L/01\| Reprodukční grafik pro média9)\| \| \| \| \| \| \| 34-57-L/01\| Technik dokončovacího zpracování tiskovin10)\| \| \| \| \| 34-56-L/51\| Fotograf\| 34-56-L/01\| Fotograf11)\| 34-56-H/001\| Fotograf\| 9a\| 4\\. etapa 2) 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie \| 36-44-L/51\| Stavební provoz\| 36-42-L/502 36-44-L/502\| Silniční stavitelství Stavební provoz\| 36-54-H/01 36-52-H/01 36-52-H/02 36-56-H/01 36-58-H/01 36-59-H/01 36-62-H/01 36-63-H/01 36-64-H/01 36-65-H/01 36-66-H/01 36-67-H/01 36-67-H/02 36-69-H/01 39-41-H/01\| Kameník Instalatér Mechanik plynových zařízení Kominík Montér vodovodů a kanalizací a obsluha vodárenských zařízení Podlahář Sklenář Štukatér Tesař Vodař Montér suchých staveb Zedník Kamnář Pokrývač Malíř a lakýrník\| 28\| 4\\. etapa 2) \| 36-45-L/52\| Technik plynových zařízení a tepelných soustav\| 36-45-M/01\| Technická zařízení budov12)\| 23-66-H/001 36-52-H/01 36-52-H/02\| Mechanik opravář13) Instalatér Mechanik plynových zařízení\| 28\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 36-45-L/505\| Technik plynových zařízení a tepelných soustav\| \| \| \| 37 Doprava a spoje \| 37-42-L/51\| Logistické a finanční služby\| 37-41-M/01\| Provoz a ekonomika dopravy14)\| 37-51-H/01 37-52-H/01\| Manipulant poštovního provozu a přepravy Železničář\| 28\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 37-41-L/503\| Dopravní provoz\| \| \| \| \| \| \| 37-42-M/01\| Logistické a finanční služby15)\| \| \| \| \| \| \| 37-42-L/501\| Poštovní provoz\| \| \| \| 39 Speciální a interdisciplinární obory \| 39-41-L/51\| Autotronik\| 39-41-L/01\| Autotronik16)\| 26-57-H/01 23-68-H/01\| Autoelektrikář Mechanik opravář motorových vozidel\| 3, 7a, 9a\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 26-46-L/505\| Autoelektronika\| \| \| \| 41 Zemědělství a lesnictví \| 41-43-L/51\| Rybářství\| 41-43-M/01\| Rybářství17\| 41-53-H/01\| Rybář\| 1, 4, 8a, 19, 27\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 41-41-L/504\| Zemědělství - rybářství\| \| \| \| \| 41-43-L/52\| Trenérství dostihových a sportovních koní\| 41-43-L/507\| Trenérství dostihových a sportovních koní\| 41-51-H/01 41-53-H/02\| Zemědělec - farmář Jezdec a chovatel koní\| 1, 4, 7a, 8b, 11, 19\| 3\\. etapa 1) \| 41-44-L/51\| Zahradnictví\| 41-44-M/01\| Zahradnictví18\| 41-51-H/02 41-52-H/01\| Včelař Zahradník\| 4, 9a, 10, 19, 27\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 41-44-L/501\| Zahradnictví\| \| \| \| \| 41-45-L/51\| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství\| 41-45-M/01\| Mechanizace a služby19\| 23-68-H/01 41-51-H/01 41-52-H/01 41-54-H/01 41-55-H/01 41-56-H/01 41-56-H/02 41-57-H/01\| Mechanik opravář motorových vozidel Zemědělec - farmář Zahradník Podkovář a zemědělský kovář Opravář zemědělských strojů Lesní mechanizátor Opravář lesnických strojů Zpracovatel dřeva\| 4, 9b, 27\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 41-41-L/503\| Zemědělství\| \| \| \| \| \| \| 41-45-L/505\| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství\| \| \| \| \| \| \| 41-46-L/502\| Lesní hospodářství\| \| \| \| 53 Zdravotnictví \| 53-41-L/51\| Zdravotnický asistent\| 53-41-M/01\| Zdravotnický asistent20\| 53-41-H/01\| Ošetřovatel\| 1, 4, 7a, 8a, 9a, 11,16, 21, 23\| 4\\. etapa 2) 64 Podnikání v oborech, odvětví \| 64-41-L/51\| Podnikání21\| 63-41-L/501\| Ekonomika a řízení obchodních a výrobních firem\| \| \| 28\| 3\\. etapa 1) \| \| \| 63-41-L/503\| Podnikání, obchod a služby\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/504\| Podnikání a management\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/505\| Podnikatel\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/506\| Základy podnikání\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/507\| Podnikové hospodaření\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/509\| Podnikatel pro obchod a služby\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/510\| Podnikatelství pro obchod a peněžnictví\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/511\| Podnikatelství malých firem\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/512\| Podnikatelská administrativa\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/513\| Podnikatel pro obchod s rozšířeným jazykovým vyučováním\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/514\| Obchodní manager\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/515\| Obchodně podnikatelské činnosti\| \| \| \| \| \| \| 63-41-L/516\| Provoz a řízení obchodních a výrobních firem\| \| \| \| \| \| \| 63-42-L/502\| Technickohospodářské a správní činnosti\| \| \| \| \| \| \| 64-41-L/524\| Podnikání\| \| \| \| \| \| \| 69-41-L/502\| Vlasová kosmetika22)\| \| \| \| 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus \| 65-41-L/51\| Gastronomie\| 65-41-L/01\| Gastronomie23)\| 65-51-H/01\| Kuchař - číšník\| 26\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 65-41-L/502\| Veřejné stravování\| \| \| \| \| \| \| 65-41-L/503\| Gastronomické služby\| \| \| \| \| \| \| 65-41-L/504\| Společné stravování\| \| \| \| \| \| \| 65-42-L/502\| Podnikatelství pro hotely a cestovní ruch\| \| \| \| 66 Obchod \| 66-41-L/51\| Obchodník\| 66-41-L/01\| Obchodník24)\| 66-51-H/01\| Prodavač\| 28\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 66-41 -L/501\| Provoz obchodu\| \| \| \| \| \| \| 66-44-L/501\| Skladové hospodářství\| \| \| \| \| 66-42-L/51\| Propagace\| 66-42-L/503\| Propagace\| 66-52-H/01\| Aranžér\| 9a\| 4\\. etapa 2) 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost \| 68-42-L/51\| Bezpečnostní služby25\| 68-42-L/501\| Veřejně pořádková činnost\| \| \| 23,27\| 4\\. etapa 2) \| \| \| 68-42-L/503\| Veřejnoprávní ochrana\| \| \| \| 69 Osobní a provozní služby \| 69-41-L/51\| Masér sportovní a rekondiční\| 69-41-L/02\| Masér sportovní a rekondiční26)\| 69-53-H/01\| Rekondiční a sportovní masér\| 7a, 8a, 9a, 23, 26\| 4\\. etapa 2) \| 69-41-L/52\| Vlasová kosmetika\| 69-41-L/502\| Vlasová kosmetika\| 69-51-H/01\| Kadeřník\| 2, 4, 7a, 9a, 22, 26\| 3) 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče \| 75-41-L/51\| Sociální činnost27\| 75-31-L/501\| Vychovatelství pro ústavy sociální péče\| \| \| 23\| 3) 82 Umění a užité umění \| 82-51-L/51\| Umělecké řemeslné práce\| 82-41-L/501\| Textilní výtvarnictví\| 82-51-H/01 82-51-H/02 82-51-H/03 82-51-H/04 82-51-H/05 82-51-H/06 82-51-H/07 82-51-H/08 82-51-H/09\| Umělecký kovář a zámečník, pasíř Umělecký truhlář a řezbář Zlatník a klenotník Umělecký keramik Vlásenkář a maskér Umělecký štukatér Umělecký pozlacovač Umělecký sklenář Umělecký rytec\| 4, 7a, 9a,19\| 3\\. etapa 1) \| \| \| 82-41-L/503\| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké zámečnictví a kovářství\| \| \| \| \| \| \| 82-42-L/501\| Konzervátorství a restaurátorství\| \| \| \| \| \| \| 82-51-L/02\| Uměleckořemeslné zpracování dřeva28)\| \| \| \| \| \| \| 82-51-L/501\| Umělecké řemeslné práce\| \| \| \| \| \| \| 82-51-L/536\| Scénická tvorba\| \| \| \| Poznámky k tab. D5: 1) Obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2009/2010 počínaje 1. ročníkem. 2) Obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2010/2011 počínaje 1. ročníkem. 3) Obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2013/2014 počínaje 1. ročníkem. 13. V Příloze č. 1 v oddíle E části E2 se pod řádek „\| 37-41-N/..\| Doprava\| 28\| ---\|---\|---\|---\|--- “ vkládá nový řádek tabulky, který zní: „\| 37-42-N/..\| Poštovnictví a logistika\| 28\| 3) ---\|---\|---\|---\|--- “ 14. V Příloze č. 1 v oddíle E se na konci části E2 doplňuje poznámka k tabulce E2 č. 3, která zní: „3) Obor vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání s platností od školního roku 2013/2014 počínaje 1. ročníkem.“. 15. V Příloze č. 1 v oddíle F část F1 včetně nadpisu zní: „F1) Obory vzdělání poskytující vzdělání v konzervatoři Skupina\| Kód\| Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program\| Kód nahrazovaného oboru vzdělání\| Nahrazovaný obor vzdělání\| Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády\| Poznámky ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 8\| 9 82 Umění a užité umění \| 82-44-M/01\| Hudba\| 82-44-M/001\| Hudba\| 28\| 4\\. etapa 1) \| 82-45-M/01\| Zpěv\| 82-45-M/001\| Zpěv\| 28\| 4\\. etapa 1) \| 82-46-M/01\| Tanec\| 82-46-M/001\| Tanec\| 4\| 4\\. etapa 1) \| 82-46-M/02\| Současný tanec\| \| \| 2, 4, 6, 25\| 2) \| 82-47-M/01\| Hudebně dramatické umění\| 82-47-M/001\| Hudebně dramatické umění\| 28\| 4\\. etapa 1) \| 82-44-P/01\| Hudba\| 82-44-N/001\| Hudba\| 28\| 4\\. etapa 1) \| 82-45-P/01\| Zpěv\| 82-45-N/001\| Zpěv\| 28\| 4\\. etapa 1) \| 82-46-P/01\| Tanec\| 82-46-N/001\| Tanec\| 4\| 4\\. etapa 1) \| 82-46-P/02\| Současný tanec\| \| \| 2, 4, 6, 25\| 2) \| 82-47-P/01\| Hudebně dramatické umění\| 82-47-N/001\| Hudebně dramatické umění\| 28\| 4\\. etapa Poznámka k tab. F1: 1) Obory vzdělání poskytující vzdělání v konzervatoři s platností od školního roku 2010/2011 počínaje 1. ročníkem. 2) Obory vzdělání poskytující vzdělání v konzervatoři s platností od školního roku 2013/2014 počínaje 1. ročníkem.“. 16. V Příloze č. 1 v oddíle F se část F2 včetně nadpisu zrušuje. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. 1 Pouze při zaměření na mechanika optických přístrojů. 2 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 3 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 4 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 5 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 6 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 7 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 8 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 9 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 10 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 11 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 12 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 13 Pouze při zaměření na plynová zařízení. 14 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 15 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 16 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 17 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 18 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 19 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 20 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 21 Pro všechny absolventy tříletých oborů vzdělání s výučním listem. 22 Platí pouze pro obor vzdělání s odborným zaměřením na podnikání ve vlasové kosmetice. 23 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 24 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 25 Pro všechny absolventy tříletých oborů vzdělání s výučním listem. 26 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 27 Pro všechny absolventy tříletých oborů vzdělání s výučním listem. 28 Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia.“.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 90/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 90/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o zřízení Středoevropského funkčního bloku vzdušného prostoru Vyhlášeno 5. 11. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 5. 2012, částka 48/2012 * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Cíl dohody * Článek 3 - Svrchovanost * Článek 4 - Bezpečnost a obrana * Článek 5 - Zřízení funkčního bloku vzdušného prostoru * Článek 6 - Orgány FAB CE * Článek 7 - Rada FAB CE * Článek 8 - Výbor pro společnou koordinaci civilního a vojenského vzdušného prostoru * Článek 9 - Výbor pro koordinaci vnitrostátních dozorových orgánů * Článek 10 - Flexibilní ujednání * Článek 11 - Letové navigační služby * Článek 12 - Společné určení * Článek 13 - Vzdušný prostor * Článek 14 - Dozor * Článek 15 - Finanční ujednání * Článek 16 - Přistoupení státu k Dohodě FAB CE * Článek 17 - Změny * Článek 18 - Odstoupení smluvního státu od Dohody FAB CE * Článek 19 - Ukončení platnosti * Článek 20 - Výhrady * Článek 21 - Přerušení provádění * Článek 22 - Řešení sporů * Článek 23 - Vstup v platnost * Článek 24 - Prozatímní provádění * Článek 25 - Přílohy dohody * Článek 26 - Registrace u ICAO * PŘÍLOHA 1 * PŘÍLOHA 2 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 5. 2012 90 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. května 2011 byla v Brdu přijata Dohoda o zřízení Středoevropského funkčního bloku vzdušného prostoru. Dohoda byla jménem České republiky podepsána téhož dne. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Slovinské republiky, depozitáře Dohody, dne 8. března 2012. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 23 odst. 3 dne 20. března 2012. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 4 téhož článku dne 7. května 2012. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA O ZŘÍZENÍ STŘEDOEVROPSKÉHO FUNKČNÍHO BLOKU VZDUŠNÉHO PROSTORU RAKOUSKÁ REPUBLIKA, BOSNA A HERCEGOVINA, CHORVATSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, MAĎARSKÁ REPUBLIKA, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, SLOVINSKÁ REPUBLIKA v dalším textu označované jako „smluvní státy“, Preambule VZHLEDEM K TOMU, že byl zahájen projekt jednotného evropského nebe, jehož cílem je zdokonalit stávající normy bezpečnosti leteckého provozu, přispět k udržitelnému rozvoji systému letecké dopravy a zlepšit celkovou výkonnost systému uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb všeobecného letového provozu v Evropě tak, aby byly splněny požadavky všech uživatelů vzdušného prostoru; VZHLEDEM K TOMU, že cíle jednotného evropského nebe mají být realizovány mimo jiné prostřednictvím funkčních bloků vzdušného prostoru stanovených na základě provozních požadavků a zřízených bez ohledu na státní hranice, přičemž letové navigační služby mají být založeny na výkonnosti a optimalizovány s cílem zajistit lepší spolupráci mezi jednotlivými poskytovateli letových navigačních služeb; PŘI VĚDOMÍ TOHO, že středoevropský vzdušný prostor hraje v rámci evropského uspořádání letového provozu důležitou roli a jakákoli vylepšení jeho organizace, řízení či poskytování letových navigačních služeb přispějí k lepší plynulosti provozu, a to nejen ve střední Evropě; VE SNAZE neomezit realizaci jednotného evropského nebe pouze na členské státy EU a podpořit využití tohoto projektu ve státech, které nejsou členy Evropské unie; UZNÁVAJÍCE, že uzavřením dohody o zřízení a realizaci funkčního bloku vzdušného prostoru není dotčena zásada úplné a výlučné svrchovanosti každého státu nad vzdušným prostorem nad svým územím, ani výhradní právo každého státu uplatňovat ve svém vzdušném prostoru své pravomoci v oblasti bezpečnosti a obrany; UZNÁVAJÍCE, že vnitrostátní dozorové orgány jednotlivých smluvních států přijmou příslušná opatření pro vzájemnou úzkou spolupráci s cílem zajistit přiměřený dozor nad poskytovateli letových navigačních služeb, kteří jsou držiteli platného osvědčení a kteří poskytují letové navigační služby ve vzdušném prostoru spadajícím do pravomoci smluvních států; UZNÁVAJÍCE právo každého smluvního státu vymezit rozsah vzdušného prostoru a letových navigačních služeb, na které se vztahuje tato dohoda; VYJADŘUJÍCE svoji vůli spolupracovat na realizaci projektu jednotného evropského nebe tak, aby bylo možné dosáhnout jeho cílů a jeho realizace byla ku prospěchu uživatelů vzdušného prostoru; RESPEKTUJÍCE podmínky vyplývající z regionálních dohod uzavřených s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a rovněž respektujíce regionální dohody platné ke dni vstupu nařízení o poskytování služeb v platnost; USILUJÍCE vytvořit pro Středoevropský funkční blok vzdušného prostoru (FAB CE), který má být těmito smluvními státy zřízen, právní a institucionální základ; RESPEKTUJÍCE, že vytvořením Středoevropského funkčního bloku vzdušného prostoru nejsou dotčeny letové informační oblasti (FIR) uznávané ICAO a že zůstane zachována jejich odpovědnost vůči ICAO v rámci geografických hranic FIRů, které jim byly ze strany ICAO svěřeny se tímto dohodly následovně: Článek 1 Definice 1. Pokud není uvedeno jinak, pro účely této dohody: (a) „vzdušný prostor FAB CE“ znamená vzdušný prostor zahrnující příslušné vzdušné prostory všech jednotlivých smluvních států; (b) „služba FAB CE“ znamená jakoukoli letovou navigační službu vymezenou smluvními státy v Příloze 2 této dohody jako služba, která má být poskytována v souvislosti s jejich příslušným vzdušným prostorem a zároveň není předmětem žádné výhrady v souladu s článkem 20(1)(b); (c) „příslušný vzdušný prostor“ znamená - ve vztahu k jednotlivým smluvním státům - vzdušný prostor, který spadá do pravomoci daného smluvního státu, je tímto smluvním státem vymezen v Příloze 1 této dohody a zároveň není předmětem žádné výhrady v souladu s článkem 20(1)(a); (d) „vnitrostátní dozorový orgán vydávající osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb“ znamená - ve vztahu ke konkrétnímu poskytovateli letových navigačních služeb - vnitrostátní dozorový orgán určený nebo zřízený jakýmkoli smluvním státem, který tomuto poskytovateli letových navigačních služeb udělil osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb; (e) „místně příslušný vnitrostátní dozorový orgán“ znamená - ve vztahu ke konkrétní části vzdušného prostoru - vnitrostátní dozorový orgán určený nebo zřízený smluvním státem, který má pravomoc nad touto částí vzdušného prostoru; (f) „rozhodné datum“ znamená 30. červen 2012, nebo datum vstupu této dohody v platnost, podle toho, které z těchto dat je pozdější. 2. Pokud není uvedeno jinak nebo jinak nevyplývá z daného kontextu, budou ostatní pojmy a výrazy použité v této dohodě vykládány v souladu s jejich užíváním a výkladem v příslušných právních předpisech přijatých na základě Smlouvy o fungování Evropské unie a na základě Úmluvy o mezinárodním civilním letectví. Článek 2 Cíl dohody Cílem této dohody je zřídit funkční blok vzdušného prostoru, stanovit pravidla a postupy pro jeho zavedení, provoz a další rozvoj s cílem dosáhnout souladu s jednotným evropským nebem a vytvořit příslušné kontrolní a řídící struktury. Článek 3 Svrchovanost 1. Touto dohodou není dotčena úplná a výlučná svrchovanost smluvních států nad vzdušným prostorem nad jejich územím. 2. Žádné ustanovení této dohody se nedotýká ani nemá vliv na práva a povinnosti smluvních států vyplývající z Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ani jiných mezinárodních dohod, jichž je kterýkoli z nich smluvní stranou. Článek 4 Bezpečnost a obrana Ustanoveními této dohody nejsou dotčeny vnitrostátní požadavky smluvních států týkající se veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a obranných zájmů, přičemž každý smluvní stát je oprávněn uplatňovat jakékoli opatření potřebné k zajištění svých základních bezpečnostních a obranných zájmů. Každý smluvní stát je také oprávněn zabezpečit provádění vojenských činností a výcviku či jiné druhy letového provozu mimo pravidla ICAO v souladu se svými vnitrostátními předpisy a nařízeními, kdykoli bude mít provádění této dohody nežádoucí dopad na jejich bezpečný a účinný výkon. Článek 5 Zřízení funkčního bloku vzdušného prostoru Smluvní státy tímto zřizují Středoevropský funkční blok vzdušného prostoru (FAB CE). Tato dohoda se vztahuje na vzdušný prostor FAB CE v rozsahu služeb FAB CE. Článek 6 Orgány FAB CE 1. Smluvní státy se dohodly na zřízení následujících orgánů FAB CE: (a) Rada FAB CE; (b) Výbor pro společnou koordinaci civilního a vojenského vzdušného prostoru; (c) Výbor pro koordinaci vnitrostátních dozorových orgánů; (d) další orgány zřízené Radou FAB CE nezbytné pro zavedení, provoz a další rozvoj FAB CE. 2. Výše uvedené orgány nemají právní subjektivitu. Článek 7 Rada FAB CE 1. Rada FAB CE se zřizuje jako společný rozhodovací orgán pro zavedení, provoz a další rozvoj této dohody. 2. Rada FAB CE se skládá ze zástupců smluvních států. Každý smluvní stát může jmenovat několik zástupců, aby bylo zajištěno zastoupení zájmů jak civilního tak i vojenského letectví. Každý smluvní stát má jeden hlas. 3. Každý poskytovatel letových provozních služeb určený pro jakoukoli část vzdušného prostoru FAB CE má právo jmenovat svého zástupce, který se zasedání Rady FAB CE bude zúčastňovat jako pozorovatel. 4. Rada FAB CE v rozsahu působnosti této dohody činí kroky potřebné k zavedení, provozu a dalšímu rozvoji FAB CE s cílem zajistit plnění požadavků a dosažení cílů vyplývajících z legislativy jednotného evropského nebe, včetně dosažení souladu s výkonnostním systémem a plnění jím stanovených cílů. 5. Rada FAB CE posuzuje, projednává a přijímá rozhodnutí týkající se následujících záležitostí: (a) formulace a schválení zásad, cílů a koncepce FAB CE na strategické úrovni pro účely vnitřních i vnějších záležitostí FAB CE, kterými jsou mimo jiné: (i) organizace vzdušného prostoru; (ii) uspořádání vzdušného prostoru; (iii) letové navigační služby; (iv) uspořádání toku letového provozu; (v) dozor a dohled nad provozní bezpečností nad letovými navigačními službami, uspořádáním toku letového provozu, uspořádáním vzdušného prostoru a výcvikem a vydáváním průkazu způsobilosti personálu; (b) návrhy změn či ukončení platnosti této dohody; (c) vlastní jednací řád; (d) vytvoření dalších orgánů zmiňovaných v článku 6(1)(d); (e) kompetence orgánů vytvořených dle článku 6(1)(b)-(d) a změny v nich; (f) jakákoli jiná záležitost podobného charakteru, směřující k naplnění cíle této dohody. 6. Rada FAB CE také posuzuje, projednává a přijímá opatření týkající se následujících záležitostí: (a) schválení souhrnných plánů a opatření týkajících se zavedení, dalšího rozvoje a provozu FAB CE; (b) otázky týkající se nouzových postupů; (c) harmonizace systému zpoplatnění; (d) vytvoření zón(y) zpoplatnění překračující(ch) státní hranice; (e) harmonizace pravidel týkajících se letových navigačních služeb, uspořádání toku letového provozu, uspořádání vzdušného prostoru, výcviku a vydávání průkazu způsobilosti příslušného personálu a pravidel létání, včetně harmonizace odchylek od právních norem vydávaných ICAO; (f) výkonnostní plány; (g) podpora a usnadňování spolupráce poskytovatelů letových navigačních služeb s cílem zlepšit jejich výkonnost v FAB CE; (h) jakákoli jiná záležitost podobného charakteru, směřující k naplnění cíle této dohody. 7. Pokud v této dohodě není uvedeno jinak, musí být opatření zmiňovaná v odstavci 6 v souladu s již přijatými rozhodnutími Rady FAB CE. 8. Rada FAB CE se schází v případě, že je svolána svým předsedou nebo na základě žádosti kterýchkoli dvou smluvních států. 9. Rada FAB CE přijímá rozhodnutí a opatření na základě konsensu. Pokud není možné konsensu dosáhnout, přijme Rada FAB CE příslušná rozhodnutí a opatření hlasováním v souladu s následujícími pravidly: (a) rozhodnutí musí být smluvními státy přijímána jednomyslně, přičemž rozhodnutí lze měnit nebo zrušit pouze prostřednictvím jiných rozhodnutí; (b) pro přijetí opatření je zapotřebí prosté většiny smluvních států, přičemž opatření lze měnit nebo zrušit pouze prostřednictvím jiných opatření. Pro změnu či zrušení opatření je zapotřebí prostá většina smluvních států. Smluvní státy, které přijaly změnu či zrušení opatření a jsou stále vázány i původním opatřením, budou ve vztahu ke smluvním státům, které přijaly pouze původní opatření, vázány tímto původním opatřením: (i) po dobu účinnosti původního opatření; nebo (ii) po dobu jednoho roku (přechodné období) od přijetí změny nebo zrušení opatření, pokud v původním opatření nebyla doba účinnosti omezena. Smluvní státy, které byly vázány původním opatřením, ale nehlasovaly pro jeho změnu či zrušení, budou i nadále vázány původním opatřením, pokud ovšem - v případě uvedeném v bodě (ii) - některý z nich pro dobu následující po přechodném období neuvede jinak. (c) kterýkoli smluvní stát nezastoupený na zasedání osobně je oprávněn hlasovat korespondenčně; pokud nebude obdržena žádná odpověď do 21 dnů ode dne, kdy příslušný smluvní stát obdržel návrh příslušného rozhodnutí či opatření, bude hlasování takového smluvního státu považováno za souhlasné. 10. Pokud není v této dohodě nebo v příslušném rozhodnutí stanoveno jinak, jsou rozhodnutí závazná pro všechny smluvní státy. Pokud není v příslušném opatření uvedeno jinak, jsou opatření závazná pro všechny smluvní státy, které hlasovaly pro jeho přijetí. Smluvní stát, který nehlasoval pro přijetí dotyčného opatření, nebude tímto opatřením vázán, pokud neuvědomí Radu FAB CE, že se cítí být tímto opatřením od určitého data vázán ve vztahu ke všem nebo určitým částem svého příslušného vzdušného prostoru a ke všem nebo určitým letovým navigačním službám poskytovaným v jeho příslušném vzdušném prostoru. 11. Přijetí opatření nebrání dvěma nebo více smluvním státům, které nehlasovaly pro přijetí tohoto opatření, v uzavření a provádění příslušného flexibilního ujednání ve smyslu článku 10 této dohody. 12. Jakékoli usnesení přijaté v souvislosti se záležitostmi uvedenými v odstavci 6 bude považováno za opatření bez ohledu na své označení a bez ohledu na to, zda ve skutečnosti bylo přijato na základě konsensu, jednomyslnosti či většiny. 13. Každý smluvní stát včas provede ve svém vnitrostátním právním řádu veškerá pro něj závazná rozhodnutí a opatření nebo zajistí jejich efektivní provedení jiným způsobem. 14. Pokud navrhované rozhodnutí nebo opatření nemá dopad na příslušný vzdušný prostor smluvního státu nebo letové navigační služby, které tento smluvní stát uvedl v Příloze 2, nebude mít tento smluvní stát hlasovací právo a nebude považován za smluvní stát ve smyslu odstavců 9 a 10, za předpokladu, že: (a) součástí takovéhoto rozhodnutí nebo opatření není propojení do příslušného vzdušného prostoru tohoto smluvního státu; (b) takové rozhodnutí nebo opatření je v souladu s rozhodnutími a opatřeními přijatými tímto smluvním státem. Takové rozhodnutí nebo opatření nebude pro dotyčný smluvní stát závazné a nikterak neomezí jeho právo přijímat rozhodnutí a opatření ohledně záležitostí a oblastí působnosti uvedených v odstavcích 5 a 6 výše. Toto pravidlo platí obdobně i v případě uplatnění výhrady ve smyslu čl. 20, a to po dobu dvou let od rozhodného data. Článek 8 Výbor pro společnou koordinaci civilního a vojenského vzdušného prostoru Výbor pro společnou koordinaci civilního a vojenského vzdušného prostoru se skládá ze zástupců smluvních států z oblasti civilního a vojenského letectví. Jeho účelem je mimo jiné strategická koordinace vnitrostátních koncepcí uspořádání vzdušného prostoru a organizace vzdušného prostoru, uspořádání toku letového provozu a civilně-vojenské spolupráce všech států FAB CE. Výbor odpovídá Radě FAB CE. Článek 9 Výbor pro koordinaci vnitrostátních dozorových orgánů Výbor pro koordinaci vnitrostátních dozorových orgánů se skládá ze zástupců vnitrostátních dozorových orgánů vykonávajících dozor ve vzdušném prostoru FAB CE za účelem realizace úkolů uvedených v článku 14. Výbor odpovídá Radě FAB CE, čímž však není dotčen nestranný, nezávislý a transparentní výkon pravomocí jednotlivých vnitrostátních dozorových orgánů. Článek 10 Flexibilní ujednání 1. Dva nebo více smluvních států, které chtějí ve svém příslušném vzdušném prostoru rozvinout nebo provést další ujednání za účelem zvýšení míry harmonizace, výkonnosti nebo vzájemné spolupráce či spolupráce mezi poskytovateli služeb poskytujícími služby FAB CE, mohou v souladu s touto dohodou uzavírat tzv. flexibilní ujednání. 2. Taková ujednání nemají dopad na práva a povinnosti smluvních států, které se na těchto ujednáních nepodílí, a nesmějí být v rozporu s již přijatými rozhodnutími Rady FAB CE a s již dosaženým stupněm harmonizace mezi smluvními státy zúčastněnými na takovém individuálním ujednání a ostatními smluvními státy. Článek 11 Letové navigační služby 1. Každý smluvní stát zajistí poskytování služeb FAB CE ve svém příslušném vzdušném prostoru. 2. Pokud v této dohodě není výslovně uvedeno jinak, nebude nic stanoveného v této dohodě ani v opatřeních přijatých na jejím základě považováno za omezení oprávnění poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří poskytují FAB CE služby, vzájemně spolupracovat. Článek 12 Společné určení 1. Každý smluvní stát je oprávněn určit a odvolat či změnit takové určení jednoho nebo více poskytovatelů letových provozních služeb, kteří budou v celém jeho příslušném vzdušném prostoru nebo jeho části poskytovat letové provozní služby. Takové určení, jeho odvolání nebo změny se oznamují depozitáři písemnou formou. 2. Dotčené smluvní státy provádějí opatření Rady FAB CE zřizující přeshraniční sektory buď: (a) tak, že se na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni dohodnou na přidělení poskytovatele letových provozních služeb pro jednotlivé přeshraniční sektory v souladu s odstavcem 1 tohoto článku; nebo (b) tak, že zajistí uzavření příslušných dohod mezi dotčenými poskytovateli letových provozních služeb ohledně poskytování letových provozních služeb v příslušných přeshraničních sektorech a schválení těchto dohod dotčenými smluvními státy. 3. Jakýkoli poskytovatel letových provozních služeb určený dle odstavce 1 se považuje za společně určeného všemi smluvními státy k datu oznámení takového určení depozitáři, a to do okamžiku jakékoli změny či odvolání tohoto určení dle odstavce 1. 4. Smluvní státy, na jejichž vzdušný prostor se vztahují dohody mezi poskytovateli letových provozních služeb (ať už určených ve smyslu této dohody či nikoliv) o poskytování letových provozních služeb, zůstanou výlučně odpovědné za schválení takových dohod. Jakékoli dva nebo více sousedících smluvních států je oprávněno uzavírat příslušná ujednání či dohody týkající se procesu takového schvalování. 5. Každý smluvní stát, který hodlá delegovat odpovědnost za zřízení nebo poskytování letových provozních služeb ve vzdušném prostoru FAB CE na jiné než smluvní státy, zajistí, aby i nadále postupoval v souladu se všemi ustanoveními této dohody. Článek 13 Vzdušný prostor 1. Vzdušný prostor FAB CE je spravován smluvními státy, jak je stanoveno v této dohodě. 2. Tato dohoda nemá vliv na právo každého smluvního státu aplikovat koncepci pružného užívání vzdušného prostoru při vyhrazování, omezování či jiné organizaci vzdušného prostoru nepřesahující jeho příslušný vzdušný prostor pro výhradní či specifické využití vojenskými uživateli nebo letadly v letovém provozu mimo pravidla ICAO. Tato omezení a vyhrazení vzdušného prostoru, která mají zásadní dopad na toky civilního provozu, však musí být koordinována prostřednictvím Výboru pro společnou koordinaci civilního a vojenského vzdušného prostoru, a to v souladu s postupem koordinace stanoveným tímto výborem. Článek 14 Dozor 1. Vnitrostátní dozorový orgán vydávající osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb vykonává veškerý dozor a dohled nad provozní bezpečností ohledně poskytování jakékoli služby FAB CE poskytované příslušným poskytovatelem letových navigačních služeb v té části vzdušného prostoru FAB CE, která nespadá pod pravomoc smluvního státu, jenž tento vnitrostátní dozorový orgán určil. 2. Místně příslušný vnitrostátní dozorový orgán má právo vyžadovat provedení auditů a přímou účast na veškerých s dozorem souvisejících činnostech vykonávaných vnitrostátním dozorovým orgánem vydávajícím osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb v případech, kdy jsou tyto činnosti prováděny v souvislosti s poskytováním služeb FAB CE ve vzdušném prostoru FAB CE spadajícím pod pravomoc místně příslušného vnitrostátního dozorového orgánu. Vnitrostátní dozorový orgán vydávající osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb vezme v úvahu návrhy a připomínky uplatněné místně příslušným vnitrostátním dozorovým orgánem. Poskytovatel letových navigačních služeb, nad kterým vnitrostátní dozorový orgán vydávající osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb vykonává dozor, umožní místně příslušnému vnitrostátnímu dozorovému orgánu uplatňovat práva vyplývající z této dohody. 3. Místně příslušný vnitrostátní dozorový orgán informuje vnitrostátní dozorový orgán vydávající osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb o všech pravidlech a postupech vztahujících se na poskytování služeb FAB CE ve vzdušném prostoru spadajícím pod jeho pravomoc. 4. Smluvní státy vzájemně uznávají jakékoli zjištění, závěr nebo rozhodnutí učiněné vnitrostátním dozorovým orgánem vydávajícím osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb v souvislosti s poskytováním služeb FAB CE příslušným poskytovatelem letových navigačních služeb v té části vzdušného prostoru FAB CE, který nespadá pod pravomoc smluvního státu, který tento vnitrostátní dozorový orgán vydávající osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb určil. V případě, že vnitrostátní dozorový orgán vydávající osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb dojde ke zjištění, závěru či rozhodnutí bez řádného přihlédnutí k příslušným pravidlům a postupům, o nichž ho informoval místně příslušný vnitrostátní dozorový orgán dle odstavce 3, má smluvní stát, jenž určil místně příslušný vnitrostátní dozorový orgán, právo takovéto zjištění, závěr či rozhodnutí neuznat a - pokud to bude považovat za nutné - přerušit provádění tohoto článku a znovu převzít odpovědnost za dozor a dohled nad provozní bezpečností. 5. Smluvní státy zajistí uzavření písemné dohody o spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů, která stanoví podrobné podmínky uplatňování práv a plnění povinností svých vnitrostátních dozorových orgánů ve smyslu tohoto článku a podmínky výměny a šíření informací souvisejících s provozní bezpečností. 6. Odstavce 1 až 5 se přiměřeně vztahují na dohled nad provozní bezpečností uspořádání toku letového provozu a uspořádání vzdušného prostoru. Vnitrostátním dozorovým orgánem odpovědným za dohled nad provozní bezpečností bude vnitrostátní dozorový orgán smluvního státu, na jehož území má organizace, která provádí uspořádání toku letového provozu a uspořádání vzdušného prostoru na taktické úrovni, své hlavní sídlo. 7. Každý vnitrostátní dozorový orgán vydávající průkaz způsobilosti řídícího letového provozu odpovědný za jakoukoli část přeshraničního sektoru má právo vydat místní doložku pro celý přeshraniční sektor, jakmile budou všemi dotčenými vnitrostátními dozorovými orgány vydávajícími průkaz způsobilosti řídícího letového provozu odsouhlaseny a splněny příslušné požadavky a postupy. Dotčené smluvní státy takto vydané místní doložky vzájemně uznávají. 8. Tento článek se nevztahuje na dozor a dohled nad provozní bezpečností související s poskytováním jakékoli služby FAB CE jinými poskytovateli letových navigačních služeb než těmi, kterým vydal osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb vnitrostátní dozorový orgán smluvního státu. Článek 15 Finanční ujednání Každý smluvní stát ponese své vlastní náklady na zavedení, provoz a další rozvoj FAB CE. Článek 16 Přistoupení státu k Dohodě FAB CE 1. K této dohodě může přistoupit kterýkoli členský stát EU nebo kterákoli smluvní strana Dohody o společném evropském leteckém prostoru, za předpokladu, že jejich vzdušný prostor sousedí se vzdušným prostorem FAB CE. 2. Přistoupení podléhá písemnému souhlasu všech smluvních států. Článek 17 Změny Tato dohoda může být měněna na základě písemného souhlasu všech smluvních států. Článek 18 Odstoupení smluvního státu od Dohody FAB CE 1. Každý smluvní stát může od této dohody odstoupit písemným oznámením depozitáři. 2. Odstoupení nabude platnost jeden rok ode dne, kdy bylo oznámení o odstoupení doručeno depozitáři. Během této doby ostatní smluvní státy podniknou kroky potřebné ke změně uspořádání vzdušného prostoru FAB CE a poskytování služeb FAB CE. Odstupující smluvní stát ponese náklady související s tímto odstoupením, které během přechodného období vzniknou ostatním smluvním státům v souvislosti se změnou uspořádání vzdušného prostoru FAB CE a poskytování služeb FAB CE a které by jinak těmto ostatním smluvním státům nevznikly. Článek 19 Ukončení platnosti 1. Platnost této dohody může být ukončena na základě vzájemného písemného souhlasu všech smluvních států. 2. Ukončení platnosti nenabude účinnosti dříve, než budou vyrovnány veškeré vzájemné závazky smluvních států vyplývající z této dohody. Článek 20 Výhrady 1. Každý smluvní stát může při podpisu této dohody nebo u příležitosti uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení uplatnit následující výhrady: (a) tato dohoda se nevztahuje na jednu nebo více konkrétně uvedených částí jeho příslušného vzdušného prostoru, vyjma části řízeného vzdušného prostoru určeného pro traťový provoz; (b) tato dohoda se nevztahuje na jednu nebo více služeb (nebo jejich části) poskytovaných ve vztahu k jeho příslušnému vzdušnému prostoru a uvedených v Příloze 2, vyjma: (i) traťových letových provozních služeb, (ii) komunikačních, navigačních služeb a služeb pro přehled o provozu potřebných pro traťové letové provozní služby, (iii) propojení mezi traťovými letovými provozními službami a leteckými informačními službami, (iv) propojení mezi traťovými letovými provozními službami a meteorologickými službami a (v) propojení mezi traťovými letovými provozními službami a službou pátrání a záchrany. 2. Každý smluvní stát může odvolat svoji výhradu zcela nebo zčásti kdykoli poté, co tato dohoda pro takovýto smluvní stát vstoupí v platnost. 3. Výhrada nebo její odvolání nabývá účinnosti okamžikem svého doručení depozitáři. Článek 21 Přerušení provádění 1. Za účelem zajištění veřejného pořádku, bezpečnosti a obranných zájmů nebo v jiných případech stanovených touto dohodou, je každý smluvní stát oprávněn přerušit provádění této dohody nebo jejích částí. Dotyčný stát o takovém přerušení provádění okamžitě uvědomí depozitáře. 2. Smluvní stát, který přerušil provádění této dohody, upustí od přerušení jejího provádění ihned poté, co pominou důvody, které k němu vedly a uvědomí o této skutečnosti depozitáře. Článek 22 Řešení sporů 1. Jakýkoli spor, který vznikne mezi dvěma či více smluvními státy v souvislosti s výkladem, prováděním či plněním této dohody, včetně jejího trvání, platnosti či ukončení platnosti, bude urovnán prostřednictvím vyjednání mezi stranami sporu. Jestliže nebude možné spor urovnat vyjednáváním mezi stranami sporu do šesti měsíců ode dne, kdy jakákoli strana sporu podá písemnou žádost o uskutečnění takového vyjednávání, jakákoli strana sporu může postoupit spor ke konečnému a závaznému rozhodčímu řízení v souladu s volitelnými pravidly rozhodčího řízení Stálého rozhodčího soudu pro spory mezi dvěma státy. 2. Rozhodčí soud bude složen ze tří rozhodců. Jestliže stranami sporu budou více než dva smluvní státy, tyto strany sporu se dohodnou na jmenování tří rozhodců. Strany sporu se na nákladech rozhodčího řízení podílejí stejným dílem. Jestliže se strany sporu na rozhodcích nedohodnou do šedesáti dnů od obdržení oznámení o rozhodčím řízení, jakákoli ze stran může požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby jmenoval rozhodce. 3. Jazykem užívaným v rozhodčím řízení je angličtina. Rozhodčí řízení se uskuteční v Haagu. Mezinárodní kancelář Stálého rozhodčího soudu, která plní funkci tajemníka, poskytne takové administrativní služby, které Stálý rozhodčí soud určí. Článek 23 Vstup v platnost 1. Tato dohoda podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení smluvními státy. Ratifikační listiny, listiny o přijetí či schválení budou uloženy u vlády Slovinské republiky, která je v této dohodě označována jako depozitář. 2. Depozitář uvědomí každý smluvní stát především o: (a) každém uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí či schválení; (b) datu, kdy tato dohoda vstoupí v platnost; (c) jakémkoli odstoupení od této dohody nebo přerušení provádění této dohody či její části spolu s datem takového odstoupení či přerušení provádění a datem, kdy takovéto odstoupení nebo přerušení provádění vstoupí v platnost; (d) jakékoli výhradě spolu s datem, kdy byla učiněna, a datem jejího odvolání; (e) ukončení platnosti této dohody. 3. Tato dohoda vstoupí v platnost šedesátým dnem následujícím po uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí či schválení alespoň dvěma sousedními smluvními státy. 4. Pro kterýkoli další smluvní stát vstoupí tato dohoda v platnost šedesátým dnem následujícím po datu uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí či schválení. Článek 24 Prozatímní provádění 1. Smluvní státy se dohodly, že s výhradou závazných ustanovení vnitrostátních právních předpisů, se bude tato dohoda, s výjimkou ustanovení článků 5, 12, 14, 16-19, 21 a 22, mezi všemi smluvními stranami od data jejího podpisu do rozhodného data prozatímně provádět. 2. Rozhodnutí přijatá před rozhodným datem se stanou závazná pro každý smluvní stát v okamžiku, kdy tato dohoda pro tento stát vstoupí v platnost. 3. Opatření přijatá před rozhodným datem se stanou závazná pro každý smluvní stát v okamžiku, kdy tato dohoda pro tento stát vstoupí v platnost, a to za předpokladu, že tento smluvní stát hlasoval ve prospěch dotyčného opatření. 4. Smluvní státy, které neratifikují dohodu do rozhodného data, se budou moci účastnit zasedání Rady FAB CE a ostatních orgánů jako pozorovatelé bez hlasovacích práv. 5. Pro jakýkoliv smluvní stát se statusem pozorovatele se rozhodnutí přijatá Radou FAB CE po rozhodném datu stanou závazná v okamžiku, kdy pro tento smluvní stát vstoupí tato dohoda v platnost, pokud nebude tímto smluvním státem před uložením ratifikačních listin vztahujících se k této dohodě nebo současně s ním oznámeno jinak. Článek 25 Přílohy dohody Ustanovení obsažená v přílohách této dohody tvoří její nedílnou součást. Článek 26 Registrace u ICAO Tuto dohodu a veškeré její změny zaregistruje depozitář u ICAO. NA DŮKAZ ČEHOŽ, dále podepsaní, kteří k tomu byli řádně zplnomocněni, podepsali tuto dohodu. Dáno v Brdu 5. května 2011 v anglickém jazyce. Seznam příloh: Příloha 1: Vymezení vzdušného prostoru Příloha 2: Letové navigační služby PŘÍLOHA 1 Vymezení vzdušného prostoru Pokud v této dohodě není stanoveno jinak, vztahuje se tato dohoda na vzdušný prostor spadající do pravomoci smluvních států, který je definován následovně: Smluvní stát\| Laterální hranice\| Vertikální hranice ---\|---\|--- Rakouská republika\| FIR Vídeň\| GND - NEOMEZENO Bosna a Hercegovina\| FIR Sarajevo\| FL165 - NEOMEZENO Chorvatská republika\| FIR Záhřeb\| FL205 - NEOMEZENO Česká republika\| FIR Praha\| GND - NEOMEZENO Maďarská republika\| FIR Budapešť\| GND - NEOMEZENO Slovenská republika\| FIR Bratislava\| FL195 - NEOMEZENO Slovinská republika\| FIR Lublaň\| FL175 - NEOMEZENO PŘÍLOHA 2 Letové navigační služby Pokud v této dohodě není stanoveno jinak, vztahuje se tato dohoda na poskytování následujících letových navigačních služeb v příslušném vzdušném prostoru dotyčného smluvního státu. Smluvní stát\| Letové navigační služby ---\|--- Rakouská republika\| Letové provozní služby, komunikační, navigační služby a služby pro přehled o provozu, letecké informační služby, služba pátrání a záchrany, meteorologické služby Bosna a Hercegovina\| Povinné služby uvedené v článku 20 Chorvatská republika\| Povinné služby uvedené v článku 20 Česká republika\| Letové provozní služby, komunikační, navigační služby a služby pro přehled o provozu, letecké informační služby, služba pátrání a záchrany, meteorologické služby Maďarská republika\| Letové provozní služby, komunikační, navigační služby a služby pro přehled o provozu, letecké informační služby, služba pátrání a záchrany, meteorologické služby Slovenská republika\| Povinné služby uvedené v článku 20 Slovinská republika\| Povinné služby uvedené v článku 20
Vyhláška č. 366/2012 Sb.	Vyhláška č. 366/2012 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Negrelliho viadukt v Praze“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 5. 11. 2012, datum účinnosti 13. 11. 2012, částka 136/2012 * § 1 - (1) Dnem 13. listopadu 2012 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Negrelliho viadukt v Praze“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je oblouk Negrelliho viaduktu, v němž je ztvárněna kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku - uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj moravská orlice. Uprostřed oblouku je ve třech řádcích * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. listopadu 2012. k vyhlášce č. 366/2012 Sb. Aktuální znění od 13. 11. 2012 366 VYHLÁŠKA ze dne 23. října 2012 o vydání zlaté mince „Negrelliho viadukt v Praze“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 13. listopadu 2012 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Negrelliho viadukt v Praze“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 1,9 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je oblouk Negrelliho viaduktu, v němž je ztvárněna kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku - uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj moravská orlice. Uprostřed oblouku je ve třech řádcích název cyklu „MOSTY“, název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Všechny texty jsou na svých okrajích a mezi sebou odděleny tečkami. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince. (2) Na rubové straně mince je část Negrelliho viaduktu vyobrazená z boku, nad kterou je jeden oblouk viaduktu. Nad obloukem je opis „NEGRELLIHO VIADUKT V PRAZE“, který je na okrajích ohraničen tečkami. Pod vyobrazením Negrelliho viaduktu je ročník ražby „2012“ a iniciály autoraautora výtvarného návrhu mince akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny spojenými písmeny „F“ a „Z“. Iniciály autoraautora výtvarného návrhu mince a ročník ražby jsou odděleny tečkou. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. listopadu 2012. Guvernér: Ing. Singer, PhD., v. r. Příloha k vyhlášce č. 366/2012 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Negrelliho viadukt v Praze“ po 5 000 Kč (lícní a rubová strana) 74kB 62kB
Vyhláška č. 365/2012 Sb.	Vyhláška č. 365/2012 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí otevření Obecního domu v Praze Vyhlášeno 5. 11. 2012, datum účinnosti 7. 11. 2012, částka 136/2012 * § 1 - (1) Dnem 7. listopadu 2012 se ke 100. výročí otevření Obecního domu v Praze vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „pamětní mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně pamětní mince je vyobrazení „Věrnosti“ z výzdoby Primátorského sálu Obecního domu v Praze. Vlevo od vyobrazení „Věrnosti“ je stylizovaným secesním písmem název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a pod ním označení nominální hodnoty mince se zkratk * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 7. listopadu 2012. k vyhlášce č. 365/2012 Sb. Aktuální znění od 7. 11. 2012 365 VYHLÁŠKA ze dne 23. října 2012 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí otevření Obecního domu v Praze Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 7. listopadu 2012 se ke 100. výročí otevření Obecního domu v Praze vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „pamětní mince“). (2) Pamětní mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Pamětní mince v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost pamětní mince je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,2 mm. Při ražbě pamětní mince v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana pamětní mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana pamětní mince ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně pamětní mince je vyobrazení „Věrnosti“ z výzdoby Primátorského sálu Obecního domu v Praze. Vlevo od vyobrazení „Věrnosti“ je stylizovaným secesním písmem název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a pod ním označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je pod označením nominální hodnoty mince. (2) Na rubové straně pamětní mince je průčelí Obecního domu v Praze. Vlevo od něj je stylizovaným secesním písmem nápis „OTEVŘENÍ OBECNÍHO DOMU V PRAZE“ a letopočty „1912“ a „2012“. Při levém spodním okraji pamětní mince jsou iniciály autorky pamětní mince, akademické sochařky Majky Wichnerové, které jsou tvořeny písmeny „MW“. (3) Vyobrazení pamětní mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 7. listopadu 2012. Guvernér: Ing. Singer, PhD., v. r. Příloha k vyhlášce č. 365/2012 Sb. Vyobrazení pamětní mince ke 100. výročí otevření Obecního domu v Praze (lícní a rubová strana) 70kB 69kB
Sdělení Českého statistického úřadu č. 363/2012 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 363/2012 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o změně v Klasifikaci územních statistických jednotek (CZ-NUTS) Vyhlášeno 1. 11. 2012, částka 135/2012 363 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 29. října 2012 o změně v Klasifikaci územních statistických jednotek (CZ-NUTS) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2013 změnu pojmu v Klasifikaci územních statistických jednotek (dále jen „klasifikace CZ-NUTS“), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 490/2003 Sb. ze dne 18. prosince 2003 a aktualizované sděleními Českého statistického úřadu č. 228/2004 Sb. ze dne 14. dubna 2004, č. 201/2007 Sb. ze dne 26. července 2007 a č. 241/2011 Sb. ze dne 16. srpna 2011. Předmětem úpravy klasifikace CZ-NUTS je změna názvu úrovně NUTS 2 ze slova „oblast“ na pojem „region soudržnosti“, v souladu s ustanovením § 20a odst. 5 písm. a) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 227/2009 Sb. Platné znění klasifikace CZ-NUTS bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předsedkyně: doc. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 362/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 362/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 1. 11. 2012, částka 135/2012 362 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 23. října 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 13. dubna 2013 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Strenice\| Mladá Boleslav\| Středočeský Ministr: Kubice v. r.
Nařízení vlády č. 361/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 361/2012 Sb. Nařízení vlády o sdělení klíčových informací pro účastníky doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření Vyhlášeno 1. 11. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 135/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Obsah sdělení * § 3 - Struktura sdělení * § 4 - Jazykové vyjádření a zobrazení sdělení * § 5 - Listinná forma sdělení * § 6 - Základní údaje * § 7 - Základní charakteristika doplňkového penzijního spoření nebo důchodového spoření * § 8 - Investiční cíle a způsob investování účastnického nebo důchodového fondu * § 9 - Rizikový profil účastnického nebo důchodového fondu * § 10 - Úplata a poplatky účastnického nebo důchodového fondu * § 11 - Historická výkonnost * § 12 - Informace o depozitáři a další informace * § 13 - Informace o povolení * § 14 - Údaj o uveřejnění * § 15 - Průběžná aktualizace sdělení * § 16 - Uveřejnění aktualizovaného sdělení * § 17 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 361/2012 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 361/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2013 361 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. října 2012 o sdělení klíčových informací pro účastníky doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření Vláda nařizuje podle § 170 odst. 2 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a podle § 110 odst. 3 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje a) náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací pro účastníky doplňkového penzijního spoření a sdělení klíčových informací pro účastníky důchodového spoření (dále jen „sdělení“) a b) podmínky a způsob průběžné aktualizace sdělení a lhůty pro jeho uveřejňování. § 2 Obsah sdělení Sdělení obsahuje pouze údaje a informace, které toto nařízení stanoví nebo připouští. § 3 Struktura sdělení (1) Sdělení se označí názvem „Klíčové informace účastnického fonduúčastnického fondu“ pro účastnický fondúčastnický fond a názvem „Klíčové informace důchodového fondudůchodového fondu“ pro důchodový fonddůchodový fond. (2) Sdělení se člení na 9 částí, které obsahují tyto údaje: a) základní údaje týkající se sdělení, účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu a údaje týkající se penzijní společnosti, která obhospodařuje účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond, b) základní charakteristiku doplňkového penzijního spoření nebo důchodového spoření, c) popis investičních cílů a způsobu investování účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, d) rizikový profil účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, e) informace o úplatě a poplatcích týkajících se účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, f) informace o historické výkonnosti účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, g) informace o depozitáři a další doplňující informace o účastnickém nebo důchodovém fondudůchodovém fondu, h) informace o povolení k činnosti penzijní společnosti a o povolení k vytvoření účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu a i) datum uveřejnění sdělení. § 4 Jazykové vyjádření a zobrazení sdělení (1) Sdělení musí být a) zpracováno čitelně, zejména pokud jde o velikost použitého písma, a b) vyjádřeno způsobem, který účastníkovi neznesnadňuje pochopení jeho obsahu, přičemž zejména jeho jazyk musí být jasný a srozumitelný, nelze používat žargonu a odborný pojem, pokud je to možné, musí být nahrazen obecně známým výrazem srovnatelného významu. (2) Užití barev nesmí omezovat čitelnost, jasnost a srozumitelnost obsahu sdělení po jeho zachycení na papír. (3) Grafická úprava loga nesmí odvádět pozornost účastníka nebo zájemce od obsahu sdělení ani obsah sdělení překrývat. (4) Název sdělení, jakož i obchodní firma penzijní společnosti a název účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, musí být provedeny výrazně větším typem písma než ostatní text sdělení. § 5 Listinná forma sdělení Po zachycení sdělení na papír má sdělení rozměry dvou stran jednoho listu formátu A4 na výšku nebo na šířku a je lemováno okrajem širokým nejméně 3 mm, na němž není uveden žádný text. § 6 Základní údaje Název části první sdělení zní: „Základní údaje“. Tato část sdělení obsahuje a) pro účastnický fondúčastnický fond úvodní ustanovení tohoto znění: „V tomto sdělení účastník nebo zájemce nalezne klíčové informace o účastnickém fonduúčastnickém fondu a o doplňkovém penzijním spoření. Nejde o propagační sdělení; poskytnutí těchto informací vyžaduje zákon. Účelem je, aby účastník nebo zájemce lépe pochopil způsob investování tohoto účastnického fonduúčastnického fondu a rizika s tím spojená. Pro informované rozhodnutí, zda zvolit tento účastnický fondúčastnický fond, se účastníkům a zájemcům doporučuje se s tímto sdělením seznámit.“, b) pro důchodový fonddůchodový fond úvodní ustanovení tohoto znění: „V tomto sdělení účastník nebo zájemce nalezne klíčové informace o důchodovém fondudůchodovém fondu a o důchodovém spoření. Nejde o propagační sdělení; poskytnutí těchto informací vyžaduje zákon. Účelem je, aby účastník nebo zájemce lépe pochopil způsob investování tohoto důchodového fondudůchodového fondu a rizika s tím spojená. Pro informované rozhodnutí, zda zvolit tento důchodový fonddůchodový fond, se účastníkům a zájemcům doporučuje se s tímto sdělením seznámit.“, c) název účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, d) v případě, že se jedná o účastnický fondúčastnický fond jiný než povinný konzervativní fond, údaj o jeho druhu z hlediska toho, do jakého majetku převážně investuje, e) obchodní firmu a identifikační číslo osoby penzijní společnosti, která obhospodařuje účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond, popřípadě také název konsolidačního celkukonsolidačního celku, do něhož je penzijní společnost zahrnuta, nebo logo této penzijní společnosti. § 7 Základní charakteristika doplňkového penzijního spoření nebo důchodového spoření (1) Název části druhé sdělení pro účastnický fondúčastnický fond zní: „Základní charakteristika doplňkového penzijního spoření“. Tato část sdělení obsahuje stručnou charakteristiku doplňkového penzijního spoření, zejména informaci o nároku na státní příspěvek, o daňovém zvýhodnění a o dopadech předčasného ukončení doplňkového penzijního spoření. (2) Název části druhé sdělení pro důchodový fonddůchodový fond zní: „Základní charakteristika důchodového spoření“. Tato část sdělení obsahuje stručnou charakteristiku důchodového spoření, zejména informaci o a) podmínkách vzniku účasti na důchodovém spoření a o tom, že nelze zaregistrovanou smlouvu o důchodovém spoření vypovědět nebo od ní odstoupit, b) povinnosti platit pojistné na důchodové spoření orgánům Finanční správy České republiky, jeho výši a povinnosti oznámit účast na důchodovém spoření zaměstnavatelizaměstnavateli, nebo podat pojistné přiznání, c) dopadu účasti v důchodovém spoření na nároky na důchod z důchodového pojištění. § 8 Investiční cíle a způsob investování účastnického nebo důchodového fondu (1) Název části třetí sdělení zní: „Investiční cíle a způsob investování“. Tato část sdělení obsahuje informaci o a) hlavních druzích majetku, do kterého účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond investuje nebo hodlá investovat; investuje-li nebo hodlá-li investovat do dluhopisů, obsahuje také druh těchto dluhopisů podle jejich emitenta a jejich rating, b) určitém odvětví národního hospodářství nebo jeho části, určité zeměpisné oblasti nebo určité části finančního trhu, ve kterých účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond hodlá koncentrovat nebo koncentruje své investice, nebo určitém druhu majetku nebo určitém emitentovi, do kterého účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond hodlá koncentrovat či koncentruje své investice, c) tom, zda účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond zamýšlí sledovat nebo sleduje určitý index nebo ukazatel (benchmark); z této informace musí vyplývat, o jaký index nebo ukazatel se jedná a jakým způsobem nebo v jaké míře jej účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond sleduje, d) tom, zda účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond kopíruje určitý index; z tohoto údaje musí vyplývat, o jaký index se jedná a v jaké míře jej účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond kopíruje, e) používání finančních derivátůfinančních derivátů nebo jiných technik za účelem zajištění nebo za účelem plnění investičních cílů účastnickým nebo důchodovým fondemdůchodovým fondem, f) přibližné době, po kterou je vhodné setrvat v účastnickém nebo důchodovém fondudůchodovém fondu, aby účastník mohl dosáhnout očekávaného výnosu, a upozornění, že tento fond nemusí být vhodný pro účastníka, který zamýšlí změnit strategii spoření, požádat o dávku nebo uplatnit nárok na převedení prostředků v době kratší, než je délka přibližné doby, po kterou by měl ve fondu setrvat. (2) Část třetí sdělení může obsahovat i další údaje a informace, jsou-li důležité pro správné pochopení investičních cílů a způsobu investování účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu účastníkem. (3) Informace uvedené v části třetí sdělení musí jednoznačně rozlišovat mezi jednotlivými investicemi, jestliže by jinak informace o investičních cílech a způsobu investování účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu mohly být zavádějící nebo klamavé. § 9 Rizikový profil účastnického nebo důchodového fondu Název části čtvrté sdělení zní: „Rizikový profil“. Tato část sdělení obsahuje a) zobrazení stupnice pro syntetický ukazatel, který je založený na volatilitě historické výkonnosti účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu a sestavený postupem uvedeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení, stručné zdůvodnění zařazení účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu do příslušné skupiny podle tohoto ukazatele a upozornění, že 1. hodnota prostředků účastníka může klesat i stoupat a že není zaručena návratnost prostředků účastníka, 2. zařazení účastnického fonduúčastnického fondu do příslušné skupiny se může měnit a 3. zařazení účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu do nejméně rizikové skupiny neznamená investici bez rizika, b) v závislosti na zvoleném způsobu investování popis rizik, jsou-li spojena se zvoleným způsobem investování a může-li se s nimi účastník setkat v souvislosti s vložením prostředků do účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, a to 1. úvěrového rizika spočívajícího v tom, že emitent nebo protistrana nesplní svůj závazek, 2. rizika nedostatečné likvidity spočívajícího v tom, že určitý majetek účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu nebude zpeněžen včas za přiměřenou cenu a že účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond z tohoto důvodu nebude schopen dostát závazkům, 3. rizika vypořádání spojeného s tím, že vypořádání transakce neproběhne tak, jak se předpokládalo, z důvodu, že protistrana nezaplatí nebo nedodá investiční nástroje ve stanovené lhůtě, 4. tržního rizika vyplývajícího z vlivu změn vývoje celkového trhu na ceny a hodnoty jednotlivých druhů majetku v majetku v účastnickém nebo důchodovém fondudůchodovém fondu, 5. rizika ztráty vlivem nedostatků nebo selhání vnitřních procesů nebo lidského faktoru anebo vlivem vnějších událostí (operačního rizika) a rizika ztráty majetku svěřeného do úschovy nebo jiného opatrování, které může být zapříčiněno zejména insolventností, nedbalostním nebo úmyslným jednáním osoby, která má v úschově nebo jiném opatrování majetek v účastnickém nebo důchodovém fondudůchodovém fondu, a 6. rizika souvisejícího s investičním zaměřením účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu na určité odvětví národního hospodářství nebo jeho část, určitou zeměpisnou oblast, určitou část finančního trhu, určitý druh majetku nebo určitého emitenta. § 10 Úplata a poplatky účastnického nebo důchodového fondu (1) Název části páté sdělení zní: „Úplata a poplatky“. Tato část sdělení obsahuje a) informaci o výši úplaty za obhospodařování majetku v účastnickém nebo důchodovém fondudůchodovém fondu, která zahrnuje veškeré náklady na obhospodařování majetku s výjimkou poplatků podle písmene c), b) informaci o výši a podmínkách nároku na úplatu za zhodnocení majetku v účastnickém nebo důchodovém fondudůchodovém fondu a c) popis všech dalších poplatků a podmínek, za kterých je může penzijní společnost účtovat účastníkovi. (2) Výše úplaty za obhospodařování majetku a úplaty za zhodnocení majetku se uvede v procentním vyjádření spolu se základem, ze kterého výpočet vychází. (3) Úplata penzijní společnosti se uvede za předchozí účetní období. (4) Část pátá sdělení dále obsahuje informaci o tom, že žádné další úplaty a poplatky nelze účastníkům účtovat. § 11 Historická výkonnost (1) Název části šesté sdělení zní: „Historická výkonnost“. Tato část sdělení obsahuje a) upozornění, že se použité údaje týkají minulosti a že výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů, b) informaci o vlivu úplaty na výkonnost účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, c) historickou výkonnost v podobě sloupcového diagramu znázorňujícího roční výnosy po zdanění za posledních alespoň 10 po sobě následujících let, zobrazeného v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 2 k tomuto nařízení, d) srovnání historické výkonnosti podle písmene c) s vývojem indexu nebo ukazatele v případě, že účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond určitý index nebo ukazatel sleduje. (2) V případě, že účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond existuje po dobu kratší než 10 let, avšak po dobu delší než 1 rok, uvedou se roční výnosy a srovnání podle odstavce 1 písm. d) za všechny roky jeho existence. Pokud za některé období nejsou údaje k dispozici, vyznačí se v příslušné části sloupcového diagramu datum bez záznamu výkonnosti. Pokud od vzniku nebo vytvoření účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu uplynulo méně než 1 rok, uvede se upozornění na nedostatek údajů, které by účastníkovi mohly poskytnout informace o historické výkonnosti účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu. (3) Údaje o historické výkonnosti musí být doplněny vysvětlením, že výpočet historické výkonnosti účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu vychází z hodnoty fondového vlastního kapitálufondového vlastního kapitálu účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu po odečtení úplaty za obhospodařování a úplaty za zhodnocení majetku v účastnickém nebo důchodovém fondudůchodovém fondu. (4) Sloupcový diagram musí být zobrazen čitelně a nesmí po zachycení sdělení na papír přesáhnout rozměry délky a šířky jedné strany formátu A5; sloupcový diagram se doplní upozorněním na a) svou omezenou vypovídací schopnost, pokud jde o budoucí výkonnost účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, b) rok, od kterého účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond existuje, c) měnu, v níž je historická výkonnost fondu počítána. (5) Sdělení nesmí obsahovat údaje o výkonnosti účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu za rok, v němž se sdělení uveřejnilo nebo má uveřejnit. (6) Pokud během období zobrazovaného ve sloupcovém diagramu došlo k podstatné změně investičních cílů nebo způsobu investování účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, které ovlivnily jeho výkonnost, uvede se ve sloupcovém diagramu i období předcházející této změně. Údaj vztahující se k tomuto období se doplní vysvětlivkou, že dané výkonnosti bylo dosaženo za jiných okolností. § 12 Informace o depozitáři a další informace Název části sedmé sdělení zní: „Doplňující informace“. Tato část sdělení obsahuje a) název depozitáře účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, b) informaci o právu na bezplatné poskytnutí statutu účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu a jejich výroční a pololetní zprávy, c) údaj o kontaktním místě, kde je možné v případě potřeby získat dodatečné informace, zahrnující adresu, telefon, e-mailovou adresu a internetovou adresu tohoto kontaktního místa, a d) informaci o tom, že penzijní společnost odpovídá za správnost a úplnost údajů uvedených v tomto sdělení, jsou-li nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé nebo nejsou-li v souladu s informacemi uvedenými ve statutu účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu. § 13 Informace o povolení Část osmá sdělení je bez názvu a obsahuje, jde-li o a) účastnický fondúčastnický fond, text tohoto znění: „Povolení k vytvoření tohoto účastnického fonduúčastnického fondu bylo vydáno v České republice. Penzijní společnost, která obhospodařuje tento účastnický fondúčastnický fond, podléhá dohledu České národní bankybanky.“ a b) důchodový fonddůchodový fond, text tohoto znění: „Povolení k vytvoření tohoto důchodového fondudůchodového fondu bylo vydáno v České republice. Penzijní společnost, která obhospodařuje tento důchodový fonddůchodový fond, podléhá dohledu České národní bankybanky.“. § 14 Údaj o uveřejnění Část devátá sdělení je bez názvu a obsahuje datum uveřejnění sdělení, kterému předchází text tohoto znění: „Toto sdělení klíčových informací bylo vyhotoveno ke dni“. § 15 Průběžná aktualizace sdělení (1) Penzijní společnost obhospodařující účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond průběžně ověřuje aktuálnost sdělení a bez zbytečného odkladu je aktualizuje. Ve sloupcovém diagramu zachycujícím historickou výkonnost se vždy zohlední výkonnost účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu v předcházejícím roce. (2) Aktuálnost sdělení se vždy ověřuje v souvislosti se schválenou změnou statutu účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu. § 16 Uveřejnění aktualizovaného sdělení (1) Pokud bylo sdělení aktualizováno, uveřejní penzijní společnost aktualizované sdělení bez zbytečného odkladu. (2) Pokud bylo sdělení aktualizováno v souvislosti se změnou statutu účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu, uveřejní se aktualizované sdělení vždy přede dnem, kdy změna statutu účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu nabývá účinnosti. (3) Sdělení obsahující zohlednění výkonnosti účastnického nebo důchodového fondudůchodového fondu v kalendářním roce se uveřejní nejpozději 35. pracovní den následujícího kalendářního roku. § 17 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr financí: Ing. Kalousek v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 361/2012 Sb. Zobrazení stupnice pro syntetický ukazatel 1. Syntetický ukazatel se promítne do jedné ze skupin na stupnici. Stupnici tvoří souvislé pořadí skupin označených celými čísly ve vzestupném pořadí od 1 do 7 zleva doprava. 2. Na stupnici musí být uvedeno, že nižší riziko znamená potenciálně nižší výnosy a vyšší riziko znamená potenciálně výnosy vyšší. 3. Skupina, do níž je zařazen účastnický nebo důchodový fonddůchodový fond, je zvýrazněna. 4. Pro odlišení jednotlivých skupin na stupnici nelze užít výlučně barev. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 361/2012 Sb. Kritéria pro zobrazení historické výkonnosti Sloupcový diagram zobrazující historickou výkonnost splňuje tato kritéria: 1. stupnice osy Y sloupcového diagramu je lineární, nikoli logaritmická, 2. stupnice je přizpůsobena rozsahu zobrazených sloupců, přičemž sloupce nesmí být stlačené do té míry, aby možnost rozpoznat výkyvy ve výnosnosti byla ztížena, 3. osa X je umístěna na úrovni 0 % míry výnosnosti, 4. u každého sloupce je vyznačena dosažená výnosnost v procentním vyjádření a 5. hodnoty historické výkonnosti jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 89/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 89/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 2006 Vyhlášeno 29. 10. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 12. 2011, částka 47/2012 * Článek 1 - Cíle * Článek 2 - Definice * Článek 3 - Sídlo a struktura Mezinárodní organizace pro tropické dřevo * Článek 4 - Členství v organizaci * Článek 5 - Členství mezivládních organizací * Článek 6 - Složení Mezinárodní rady pro tropické dřevo * Článek 7 - Pravomoci a úkoly Rady * Článek 8 - Předseda a místopředseda Rady * Článek 9 - Zasedání Rady * Článek 10 - Rozdělení hlasů * Článek 11 - Postup hlasování Rady * Článek 12 - Rozhodnutí a doporučení Rady * Článek 13 - Usnášeníschopnost Rady * Článek 14 - Výkonný ředitel a zaměstnanci * Článek 15 - Spolupráce a koordinace s jinými organizacemi * Článek 16 - Přístup pozorovatelů * Článek 17 - Výsady a imunity * Článek 18 - Finanční účty * Článek 19 - Správní účet * Článek 20 - Zvláštní účet * Článek 21 - Fond balijského partnerství * Článek 22 - Způsoby platby * Článek 23 - Audit a zveřejňování účtů * Článek 24 - Politika organizace * Článek 25 - Projektové činnosti Organizace * Článek 26 - Výbory a pomocné orgány * Článek 27 - Statistiky, studie a informace * Článek 28 - Výroční zpráva a dvouletý přezkum * Článek 29 - Obecné povinnosti členů * Článek 30 - Osvobození od povinností * Článek 31 - Stížnosti a spory * Článek 32 - Rozlišující a nápravná opatření a zvláštní opatření * Článek 33 - Přezkum * Článek 34 - Zákaz znevýhodňování * Článek 35 - Depozitář * Článek 36 - Podpis, ratifikace, přijetí a schválení * Článek 37 - Přistoupení * Článek 38 - Oznámení o prozatímním uplatňování * Článek 39 - Vstup v platnost * Článek 40 - Změny * Článek 41 - Odstoupení * Článek 42 - Vyloučení * Článek 43 - Vypořádání účtů v případě odstupujících či vyloučených členů nebo členů, kteří nemohou přijmout změnu * Článek 44 - Doba platnosti, prodloužení a ukončení * Článek 45 - Výhrady * Článek 46 - Doplňující a přechodná ustanovení * PŘÍLOHA A * PŘÍLOHA B Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 12. 2011 89 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. ledna 2006 byla v Ženevě přijata Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě z roku 2006. Jménem České republiky byla Dohoda podepsána v New Yorku dne 23. září 2008. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Dohody, dne 17. prosince 2009. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 39 odst. 1 dne 7. prosince 2011 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě z roku 2006 PREAMBULE STRANY TÉTO DOHODY, a) PŘIPOMÍNAJÍCE prohlášení a akční program o zřízení nového mezinárodního ekonomického řádu, integrovaný program pro suroviny, nové partnerství pro rozvoj a prohlášení Duch São Paula a Konsensus ze São Paula, které přijalo XI. zasedání Konference OSN pro obchod a rozvoj (Unctad); b) PŘIPOMÍNAJÍCE ROVNĚŽ Mezinárodní dohodu o tropickém dřevě z roku 1983 a Mezinárodní dohodu o tropickém dřevě z roku 1994 a uznávajíce práci Mezinárodní organizace pro tropické dřevo a její úspěchy od jejího založení, včetně strategie usilující o mezinárodní obchod s tropickým dřevem z udržitelně obhospodařovaných zdrojů; c) PŘIPOMÍNAJÍCE DÁLE Johannesburskou deklaraci a prováděcí plán, které byly přijaty na světovém summitu o udržitelném rozvoji v září roku 2002, Fórum OSN pro lesy zřízené v říjnu roku 2000 a související vytvoření Partnerství pro spolupráci v oblasti lesů, jehož členem je i Mezinárodní organizace pro tropické dřevo, jakož i Deklaraci z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji, právně nezávazné autoritativní prohlášení o zásadách světového konsensu o hospodaření v lesích, o zachování a udržitelném rozvoji všech typů lesů a příslušné kapitoly Agendy 21 přijaté Konferencí OSN pro životní prostředí a rozvoj v červnu roku 1992, Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti a Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci; d) UZNÁVAJÍCE, že státy mají v souladu s Chartou Organizace spojených národů a se zásadami mezinárodního práva svrchované právo využívat své vlastní zdroje podle své vlastní politiky životního prostředí a je jejich odpovědností zajistit, aby činnost spadající do jejich pravomoci a kontrolu neničila životní prostředí jiných států nebo oblastí mimo jejich pravomoc, jak stanoví zásada 1 písm. a) právně nezávazného autoritativního prohlášení o zásadách světového konsensu o hospodaření v lesích, o zachování a udržitelném rozvoji všech typů lesů; e) UZNÁVAJÍCE význam dřeva a souvisejícího obchodu pro hospodářství zemí, jež jsou producenty dřeva; f) UZNÁVAJÍCE ROVNĚŽ význam mnoha hospodářských, ekologických a sociálních výhod, které lesy přinášejí, včetně dřevních a nedřevních produktů a ekologických služeb, v souvislostech udržitelného hospodaření v lesích na místní, státní i celosvětové úrovni a přispění udržitelného hospodaření v lesích k udržitelnému rozvoji, zmírňování chudoby a k dosažení mezinárodně dohodnutých rozvojových cílů, včetně cílů obsažených v Deklaraci tisíciletí; g) UZNÁVAJÍCE DÁLE potřebu podporovat a uplatňovat srovnatelná kritéria a ukazatele pro udržitelné hospodaření v lesích jakožto důležité nástroje všech členů pro posuzování, sledování a podporu pokroku na cestě k udržitelnému hospodaření v lesích; h) ZOHLEDŇUJÍCE VAZBY MEZI obchodem s tropickým dřevem a mezinárodním trhem se dřevem a širším světovým hospodářstvím a potřebu zaujmout celosvětové stanovisko s cílem zvýšit transparentnost mezinárodního trhu se dřevem; i) POTVRZUJÍCE závazek dosáhnout co nejrychleji vývozu tropického dřeva a dřevních produktů z udržitelně obhospodařovaných zdrojů (cíl ITTO z roku 2000) a připomínajíce zřízení Fondu balijského partnerství; j) PŘIPOMÍNAJÍCE závazek odběratelů, kteří jsou členy, z ledna roku 1994 udržet nebo dosáhnout udržitelného hospodaření v lesích; k) ZDŮRAZŇUJÍCE úlohu řádné správy, jasných opatření týkajících se držby půdy a meziodvětvové koordinace při zajišťování udržitelného hospodaření v lesích a vývozu dřeva ze zákonných zdrojů; l) UZNÁVAJÍCE význam spolupráce mezi členy, mezinárodními organizacemi, soukromým sektorem a občanskou společností, včetně původních a místních společenství, a dalších zúčastněných stran při podpoře udržitelného hospodaření v lesích; m) UZNÁVAJÍCE ROVNĚŽ význam této spolupráce při zlepšování vymahatelnosti práva v lesnictví a podporování obchodu se zákonně vytěženým dřevem; n) UPOZORŇUJÍCE, že zlepšování postavení původních a místních společenství, která jsou závislá na lesích, včetně těch, jež jsou vlastníky a správci lesů, může přispět k dosažení cílů této dohody; o) UPOZORŇUJÍCE ROVNĚŽ na nutnost zvýšit životní úroveň a pracovní podmínky v odvětví lesnictví, a to se zohledněním příslušných mezinárodně uznávaných zásad v těchto záležitostech a příslušných úmluv a nástrojů Mezinárodní organizace práce; p) UPOZORŇUJÍCE, že dřevo je v porovnání s konkurenčními produkty energeticky účinná, obnovitelná a ekologická surovina; q) UZNÁVAJÍCE potřebu zvýšených investic do udržitelného hospodaření v lesích, a to i prostřednictvím opětovného investování příjmů získaných z lesů, včetně prostředků ze souvisejícího obchodu se dřevem; r) UZNÁVAJÍCE ROVNĚŽ výhody tržních cen, které odrážejí náklady na udržitelné hospodaření v lesích; s) UZNÁVAJÍCE DÁLE potřebu větších a předvídatelných finančních zdrojů v rámci širokého společenství dárců, které by napomáhaly dosáhnout cílů této dohody; t) UPOZORŇUJÍCE na zvláštní potřeby nejméně rozvinutých zemí produkujících tropické dřevo, SE DOHODLY TAKTO: KAPITOLA I CÍLE Článek 1 Cíle Cílem Mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 2006 (dále jen „tato dohoda“) je podporovat rozšiřování a diverzifikace mezinárodního obchodu s tropickým dřevem z udržitelně obhospodařovaných a zákonně těžených lesů a podporovat udržitelné hospodaření v lesích, jež jsou zdrojem tropického dřeva, prostřednictvím: a) zajištění účinného rámce pro konzultace, mezinárodní spolupráci a rozvoj politik mezi všemi členy s ohledem na všechny příslušné aspekty světového hospodářství v oblasti dřeva; b) zajištění rámce pro konzultace na podporu nediskriminačních postupů v oblasti obchodu se dřevem; c) přispění k udržitelnému rozvoji a ke zmírňování chudoby; d) posílení schopnosti členů provádět strategie vedoucí k zajištění vývozu tropického dřeva a dřevních produktů z udržitelně obhospodařovaných zdrojů; e) podpory lepšího pochopení strukturálních podmínek na mezinárodních trzích, včetně dlouhodobých tendencí spotřeby a produkce, faktorů ovlivňujících přístup na trh, preferencí spotřebitelůspotřebitelů a cen a podmínek zajišťujících ceny, které odrážejí náklady udržitelného hospodaření v lesích; f) prosazování a podpory výzkumu a vývoje s ohledem na zlepšení hospodaření v lesích a na hospodárnost využívání dřeva, na konkurenceschopnost výrobků ze dřeva v porovnání s jinými materiály, jakož i na zvýšení kapacity na zachování a podporu ostatních hodnot lesů v tropických lesích, jež jsou zdrojem dřeva; g) vytvoření mechanismů a přispívání k mechanismům zaměřeným na poskytování nových a doplňkových finančních zdrojů s cílem podporovat přiměřenost a předvídatelnost financování a odborné znalosti, jež jsou nezbytné pro posílení schopnosti producentů, kteří jsou členy, dosáhnout cílů této dohody; h) zlepšení informovanosti o trhu a podpory výměny informací o mezinárodním trhu se dřevem s cílem zajistit větší transparentnost a lepší informace o trzích a tendencích na trhu, včetně shromažďování, sestavování a šíření příslušných obchodních údajů, včetně údajů o druzích dřeva, se kterými se obchoduje; i) podpory rozsáhlejšího a dalšího zpracování tropického dřeva z udržitelných zdrojů v producentských členských státech s cílem podpořit industrializaci, a zvýšit tak pracovní příležitosti a příjmy z vývozu; j) povzbuzování členů, aby podporovali a rozvíjeli činnosti v oblasti opětovného zalesňování tropických lesů, jakož i v oblasti obnovy a rekultivace znehodnocených lesních půd s náležitým ohledem na zájmy místních společenství, která jsou závislá na lesních zdrojích; k) zlepšení uvádění na trh a distribuce vyváženého tropického dřeva a dřevních produktů z udržitelně obhospodařovaných a zákonně vytěžených zdrojů, které jsou zákonně obchodované, včetně podpory informovanosti spotřebitelůspotřebitelů; l) posílení schopnosti členů shromažďovat, zpracovávat a šířit statistické údaje o svém obchodu se dřevem a informace o udržitelném hospodaření v jejich tropických lesích; m) vedení členů k vytváření vnitrostátních politik, které mají za cíl udržitelné využívání a ochranu lesů, jež jsou zdrojem dřeva, a udržení ekologické rovnováhy v souvislosti s obchodem s tropickým dřevem; n) posílení schopnosti členů zlepšit vymahatelnost práva a správu věcí veřejných v oblasti lesnictví a zaměření se na nezákonnou těžbu dřeva a související obchod s tropickým dřevem; o) podpory výměny informací za účelem lepšího pochopení dobrovolných mechanismů, jakými jsou mimo jiné certifikace, s cílem podpořit udržitelné hospodaření v tropických lesích, a pomoci členům v jejich úsilí v této oblasti; p) podpory přístupu k technologiím a převodu technologií, jakož i technické spolupráce za účelem provádění cílů této dohody, včetně koncesních a preferenčních podmínek, které jsou vzájemně dohodnuty; q) podpory lepšího pochopení příspěvku nedřevních produktů lesa a ekologických služeb k udržitelnému hospodaření v tropických lesích s cílem posílit schopnost členů vytvářet strategie ke zvýšení těchto příspěvků v souvislosti s udržitelným hospodařením v lesích a spolupráce s příslušnými institucemi a využívání příslušných procesů k tomuto účelu; r) vedení členů k tomu, aby uznali úlohu původních a místních společenství, která jsou závislá na lesích, při zajišťování udržitelného hospodaření v lesích a aby vypracovali strategie za účelem zvýšení schopnosti těchto společenství udržitelně hospodařit v lesích, jež jsou zdrojem tropického dřeva, a s) určení důležitých nových a naléhavých otázek a soustředění se na ně. KAPITOLA II DEFINICE Článek 2 Definice Pro účely této dohody se rozumí: 1. "tropickým dřevem“ tropické dřevo pro průmyslové účely, které roste nebo je produkováno v zemích mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha. Tento pojem zahrnuje klády, řezivo, dýhy a překližky; 2. "udržitelným hospodařením v lesích“ význam v souladu s politickými dokumenty a technickými pokyny organizace; 3. "členem“ vláda, Evropské společenství nebo mezivládní organizace uvedená v článku 5, které souhlasily, že budou vázány touto dohodou, uplatňovanou prozatímně nebo s konečnou platností; 4. "producentem, který je členem,“ člen sídlící mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha se zdroji tropických lesů nebo podle objemu čistý vývozce tropického dřeva, který je uveden v příloze A, a který se stane stranou této dohody, nebo člen se zdroji tropických lesů nebo podle objemu čistý vývozce tropického dřeva, jenž není uveden v příloze A a který se stane stranou této dohody a jehož Rada na základě jeho souhlasu prohlásí za producenta, který je členem; 5. "odběratelem, který je členem,“ člen, který je dovozcem tropického dřeva, je uveden v příloze B a který se stane stranou této dohody, nebo člen, který je dovozcem tropického dřeva, není uveden v příloze a stane se stranou této dohody a jehož Rada prohlásí na základě jeho souhlasu za odběratele, který je členem; 6. "Organizací" Mezinárodní organizace pro tropické dřevo zřízená podle článku 3; 7. "Radou" Mezinárodní rada pro tropické dřevo zřízená podle článku 6; 8. "zvláštním hlasováním" hlasování, které vyžaduje nejméně dvě třetiny hlasů přítomných a hlasujících producentů, kteří jsou členy, a nejméně 60 % hlasů přítomných a hlasujících odběratelů, kteří jsou členy, počítáno odděleně, za podmínky, že tyto hlasy odevzdá nejméně polovina přítomných a hlasujících producentů, kteří jsou členy, a nejméně polovina přítomných a hlasujících odběratelů, kteří jsou členy; 9. "hlasováním prostou oboustrannou většinou" hlasování vyžadující více než polovinu hlasů přítomných a hlasujících producentů, kteří jsou členy, a více než polovinu hlasů přítomných a hlasujících odběratelů, kteří jsou členy, počítáno odděleně; 10. "dvouletým účetním obdobím" se rozumí období od 1. ledna jednoho roku do 31. prosince roku následujícího. 11. "volně směnitelnou měnou" euro, japonský jen, libra šterlinků, švýcarský frank, dolar Spojených států amerických a každá další měna případně určená příslušnou mezinárodní měnovou organizací jako měna, která se skutečně obecně používá pro platby v mezinárodních transakcích a obecně se s ní obchoduje na hlavních devizových trzích. 12. "zdroji tropických lesů", pro účely výpočtu rozdělení hlasů podle čl. 10 odst. 2 písm. b), uzavřené přírodní lesy a lesní plantáže nacházející se mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha. KAPITOLA III ORGANIZACE A SPRÁVA Článek 3 Sídlo a struktura Mezinárodní organizace pro tropické dřevo 1. Mezinárodní organizace pro tropické dřevo zřízená Mezinárodní dohodou o tropickém dřevě z roku 1983 i nadále zajišťuje provádění této dohody a kontroluje její fungování. 2. Organizace vykonává svou činnost prostřednictvím Rady zřízené podle článku 6, výborů a jiných pomocných orgánů uvedených v článku 26, jakož i výkonného ředitele a zaměstnanců. 3. Sídlo Organizace se nachází vždy na území některého z členů. 4. Sídlo Organizace se nachází v Jokohamě, nerozhodne-li Rada zvláštním hlasováním podle článku 12 jinak. 5. Pokud o tom rozhodne Rada zvláštním hlasováním podle článku 12, mohou být zřízeny regionální kanceláře Organizace. Článek 4 Členství v organizaci Existují dvě kategorie členů Organizace, a to: a) producent a b) odběratel. Článek 5 Členství mezivládních organizací 1. Jakýkoliv odkaz v této dohodě na „vlády“ se považuje současně za odkaz na Evropské společenství a na další mezivládní organizace, které mají podobné závazky, pokud jde o sjednávání, uzavírání a uplatňování mezinárodních dohod, zejména dohod o surovinách. Proto se jakýkoliv odkaz v této dohodě na podpis, ratifikaci, přijetí nebo schválení nebo na oznámení o prozatímním uplatňování nebo na přistoupení v případě těchto organizací považuje současně za odkaz na podpis, ratifikaci, přijetí nebo schválení nebo oznámení o prozatímním uplatňování nebo na přistoupení ze strany těchto organizací. 2. Při hlasování o otázkách, které spadají do jejich působnosti, mají Evropské společenství a jiné mezivládní organizace uvedené v odstavci 1 počet hlasů odpovídající celkovému počtu hlasů, které lze přiznat jejich členským státům, jež jsou stranami této dohody podle článku 10. V těchto případech nejsou členské státy zmíněných organizací oprávněny vykonávat svá individuální hlasovací práva. KAPITOLA IV MEZINÁRODNÍ RADA PRO TROPICKÉ DŘEVO Článek 6 Složení Mezinárodní rady pro tropické dřevo 1. Mezinárodní rada pro tropické dřevo, která se skládá ze všech členů Organizace, je nejvyšším orgánem Organizace. 2. Každého člena v Radě zastupuje jeden zástupce a pro účast na zasedáních Rady může každý člen jmenovat náhradníky a poradce. 3. Náhradník může být zmocněn, aby jednal a hlasoval jménem zástupce za jeho nepřítomnosti nebo za zvláštních okolností. Článek 7 Pravomoci a úkoly Rady Rada vykonává všechny pravomoci a zajišťuje nebo dbá na plnění všech úkolů, které jsou nezbytné pro provádění této dohody. Zejména pak: a) zvláštním hlasováním podle článku 12 přijímá pravidla a předpisy, které jsou nezbytné k provádění ustanovení této dohody a jsou v souladu s nimi, včetně svého jednacího řádu, finančních předpisů a služebního řádu Organizace. Tyto finanční předpisy upravují mimo jiné příjmy a výdaje prostředků z účtů uvedených v článku 18. Rada může ve svém jednacím řádu stanovit postup, podle něhož může o určitých otázkách rozhodovat bez zasedání; b) přijímá rozhodnutí potřebná k zajištění účelného a účinného fungování a provozu Organizace a c) vede záznamy, které jsou potřebné pro výkon jejích úkolů podle této dohody. Článek 8 Předseda a místopředseda Rady 1. Rada volí na každý kalendářní rok předsedu a místopředsedu, kteří nejsou Organizací placeni. 2. Předseda a místopředseda jsou voleni tak, že jeden je ze zástupců producentů, kteří jsou členy, a druhý ze zástupců odběratelů, kteří jsou členy. 3. Tyto úřady se každý rok střídají mezi oběmi kategoriemi členů, to však nebrání tomu, aby předseda a místopředseda nebo jeden z nich nebyl za mimořádných okolností zvolen znovu. 4. V případě dočasné nepřítomnosti předsedy vykonává jeho funkci místopředseda. V případě dočasné nepřítomnosti předsedy i místopředsedy nebo v případě nepřítomnosti jednoho nebo obou po zbytek jejich funkčního období může Rada zvolit nové předsedající ze zástupců producentů, kteří jsou členy, nebo případně ze zástupců odběratelů, kteří jsou členy, a to na omezenou dobu nebo na zbytek funkčního období, na které byli zvoleni jejich předchůdci. Článek 9 Zasedání Rady 1. Rada se zpravidla schází k řádnému zasedání nejméně jednou za rok. 2. Rada se schází k mimořádným zasedáním, pokud o tom sama rozhodne nebo pokud o to požádá kterýkoli člen nebo výkonný ředitel, po dohodě s předsedou a místopředsedou Rady, a: a) většina producentů, kteří jsou členy, nebo většina odběratelů, kteří jsou členy, nebo b) většina členů. 3. Zasedání Rady se konají v sídle Organizace, nerozhodne-li Rada zvláštním hlasováním podle článku 12 jinak. V tomto případě Rada požádá o svolání náhradního zasedání Rady mimo své sídlo, přednostně v některé z producentských zemí. 4. Podle četnosti a místa svého zasedání usiluje Rada o zajištění dostatečných finančních prostředků. 5. Oznámení o zasedání a jeho pořad jednání sdělí výkonný ředitel členům nejméně šest týdnů předem, s výjimkou naléhavých případů, kdy je tato lhůta nejméně sedm dnů předem. Článek 10 Rozdělení hlasů 1. Producenti, kteří jsou členy, mají dohromady 1 000 hlasů a odběratelé, kteří jsou členy, mají dohromady 1 000 hlasů. 2. Hlasy producentů, kteří jsou členy, jsou rozděleny takto: a) čtyři sta hlasů je rozděleno rovným dílem mezi tři producentské regiony Afriky, Asie a Tichomoří a Latinské Ameriky a Karibiku. Hlasy přidělené jednotlivým regionům jsou dále rozděleny rovným dílem mezi producenty, kteří jsou členy, v daném regionu; b) tři sta hlasů je rozděleno mezi producenty, kteří jsou členy, podle jejich podílu na celkových zdrojích tropických lesů všech producentů, kteří jsou členy, a c) tři sta hlasů je rozděleno mezi producenty, kteří jsou členy, poměrně podle průměrné hodnoty jejich čistého vývozu tropického dřeva za poslední tříleté období, pro něž jsou k dispozici konečná čísla. 3. Bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku, jsou všechny hlasy přidělené producentům, kteří jsou členy, v africkém regionu, vypočítané podle odstavce 2 tohoto článku, rozděleny rovným dílem mezi všechny producenty afrického regionu, kteří jsou členy. Případné zbývající hlasy jsou všechny přiděleny producentům afrického regionu, kteří jsou je členy: první hlas producentovi, který je členem, s nejvyšším počtem hlasů vypočítaných podle odstavce 2 tohoto článku, druhý hlas producentovi, který je členem, s druhým nejvyšším počtem hlasů atd., dokud nejsou rozděleny všechny zbývající hlasy. 4. S výhradou odstavce 5 tohoto článku jsou hlasy odběratelů, kteří jsou členy, rozděleny takto: každý odběratel, který je členem, má deset základních hlasů; zbývající hlasy jsou rozděleny mezi odběratele, kteří jsou členy, poměrně podle průměrného objemu jejich čistého dovozu tropického dřeva za pětileté období, které začíná šest kalendářních roků před rozdělením hlasů. 5. Počet hlasů přidělených odběrateli, který je členem, v daném dvouletém období nesmí být o více než pět procent vyšší nebo nižší než počet hlasů, které mu byly přiděleny v předcházejícím dvouletém období. Zbývající hlasy jsou přerozděleny mezi odběratele, kteří jsou členy, poměrně podle průměrného objemu jejich čistého dovozu tropického dřeva za pětileté období, které začíná šest kalendářních roků před rozdělením hlasů. 6. Pokud to Rada považuje za nutné, může zvláštním hlasováním podle článku 12 upravit minimální počet procent požadovaný pro zvláštní hlasování odběratelů, kteří jsou členy. 7. Rada rozdělí hlasy pro každé účetní dvouleté období na začátku svého prvního zasedání v tomto účetním dvouletém období v souladu s tímto článkem. Toto rozdělení zůstává v platnosti po zbytek tohoto dvouletého období, s výjimkou odstavce 8 tohoto článku. 8. Změní-li se členství Organizace nebo jsou-li některému členu pozastavena nebo obnovena hlasovací práva podle některého ustanovení této dohody, Rada přerozdělí hlasy v dotčené kategorii nebo kategoriích členů v souladu s tímto článkem. Rada v tomto případě rozhodne o dni, k němuž nové rozdělení nabývá účinnosti. 9. Hlasy nelze dělit. Článek 11 Postup hlasování Rady 1. Každý člen je oprávněn odevzdat tolik hlasů, kolik vlastní, a žádný člen není oprávněn své hlasy rozdělit. Může však hlasovat odlišně pomocí hlasů, které je oprávněn odevzdat na základě odstavce 2 tohoto článku. 2. Písemným oznámením předsedovi Rady může kterýkoliv producent, který je členem, na vlastní odpovědnost zmocnit jiného producenta, který je členem, a kterýkoliv odběratel, který je členem, může na vlastní odpovědnost zmocnit jiného odběratele, který je členem, aby zastupoval jeho zájmy a odevzdal jeho hlasy na zasedání Rady. 3. V případě, že se člen zdrží hlasování, považují se jeho hlasy za neodevzdané. Článek 12 Rozhodnutí a doporučení Rady 1. Rada usiluje o přijímání všech svých rozhodnutí a o předkládání doporučení na základě obecné shody. 2. Není-li dosaženo obecné shody, přijímá Rada všechna rozhodnutí a vydává všechna doporučení prostou oboustrannou většinou, nestanoví-li tato dohoda zvláštní hlasování. 3. Využije-li některý člen čl. 11 odst. 2 a jsou-li jeho hlasy odevzdány na zasedání Rady, považuje se tento člen pro účely odstavce 1 tohoto článku za přítomného a hlasujícího. Článek 13 Usnášeníschopnost Rady 1. Zasedání Rady je usnášeníschopné, je-li přítomna většina členů každé kategorie uvedené v článku 4, za předpokladu, že tito členové mají alespoň dvě třetiny všech hlasů ve své kategorii. 2. Není-li Rada v den stanovený pro zasedání ani v následující den usnášeníschopná podle odstavce 1 tohoto článku, je v následujících dnech usnášeníschopná, je-li přítomna většina členů každé kategorie uvedené v článku 4, za předpokladu, že tito členové mají většinu všech hlasů ve své kategorii. 3. Člen zastoupený podle čl. 11 odst. 2 je považován za přítomného. Článek 14 Výkonný ředitel a zaměstnanci 1. Rada jmenuje zvláštním hlasováním podle článku 12 výkonného ředitele. 2. Podmínky pro jmenování výkonného ředitele určuje Rada. 3. Výkonný ředitel je nejvyšší správní úředník Organizace a je odpovědný Radě za správu a fungování této dohody v souladu s rozhodnutími Rady. 4. Výkonný ředitel jmenuje zaměstnance podle předpisů, které stanoví Rada. Zaměstnanci jsou odpovědni výkonnému řediteli. 5. Ani výkonný ředitel, ani žádný zaměstnanec nesmí mít finanční zájmy v dřevařském průmyslu nebo v obchodu se dřevem ani v souvisejících obchodních činnostech. 6. Při plnění svých úkolů nesmějí výkonný ředitel a zaměstnanci vyžadovat ani přijímat pokyny od žádného člena ani žádného orgánu vně Organizace. Zdrží se jakéhokoli jednání, které by mohlo mít negativní vliv n a jejich postavení mezinárodních úředníků, kteří jsou přímo odpovědní Radě. Každý člen respektuje výlučně mezinárodní povahu povinností výkonného ředitele a zaměstnanců a nesnaží se je při výkonu jejich povinností ovlivňovat. Článek 15 Spolupráce a koordinace s jinými organizacemi 1. Při plnění cílů této dohody Rada přijme vhodná opatření pro konzultace a spolupráci s OSN a jejími orgány a specializovanými agenturami, včetně Konference OSN pro obchod a rozvoj (Unctad), a s dalšími příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi a institucemi, jakož i soukromým sektorem, nevládními organizacemi a občanskou společností. 2. Organizace využívá v maximální možné míře zařízení, služby a odborné znalosti mezivládních, vládních nebo nevládních organizací, občanské společnosti a soukromého sektoru s cílem zamezit zdvojenému úsilí o dosahování cílů této dohody a posílit jejich vzájemnou doplňkovost a zvýšit účinnost jejich činností. 3. Organizace plně využívá zařízení Společného fondu pro suroviny. Článek 16 Přístup pozorovatelů Rada může přizvat kterýkoli členský nebo pozorovatelský stát Organizace spojených národů, který není stranou této dohody, nebo kteroukoli organizaci uvedenou v článku 15, která se zajímá o činnost Organizace, aby se zúčastnily zasedání Rady jako pozorovatelé. KAPITOLA V VÝSADY A IMUNITY Článek 17 Výsady a imunity 1. Organizace má právní subjektivitu. Je zejména způsobilá uzavírat smlouvy, nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a zahajovat soudní řízení. 2. Postavení, výsady a imunity Organizace, jejího výkonného ředitele, jejích zaměstnanců, odborníků a zástupců členů v době, kdy se nacházejí na území Japonska, je i nadále upraveno dohodou o sídle podepsanou dne 27. února 1988 v Tokiu mezi vládou Japonska a Mezinárodní organizací pro tropické dřevo, s případnými změnami nezbytnými pro řádné fungování této dohody. 3. Organizace může s jednou nebo více zeměmi uzavřít dohody o pravomocích, výsadách a imunitách, které musí schválit Rada a které jsou nezbytné pro řádné uplatňování této dohody. 4. Přestěhuje-li se sídlo Organizace do jiné země, uzavře dotčený člen s Organizací co nejdříve dohodu o sídle, kterou schválí Rada. Před uzavřením této dohody požádá Organizace novou hostitelskou vládu, aby poskytla v souladu se svými právními předpisy osvobození od zdanění odměn vyplácených Organizací jejím zaměstnancům a od zdanění aktiv, příjmů a dalšího majetku Organizace. 5. Dohoda o sídle je nezávislá na této dohodě. Přestává však platit: a) uzavřením dohody mezi hostitelskou vládou a Organizací; b) v případě, že se sídlo Organizace přestěhuje ze země hostitelské vlády, nebo c) přestane-li Organizace existovat. KAPITOLA VI FINANCE Článek 18 Finanční účty 1. Zřizuje se: a) správní účet, což je účet pro stanovené příspěvky; b) zvláštní účet a Fond balijského partnerství, což jsou účty pro dobrovolné příspěvky, a c) další účty, které Rada případně považuje za vhodné či potřebné. 2. Podle článku 7 stanoví Rada finanční předpisy pro transparentní hospodaření s účty a jejich správu, včetně pravidel týkajících se vypořádání účtů v případě ukončení nebo uplynutí platnosti této dohody. 3. Výkonný ředitel odpovídá za správu finančních účtů a podávání souvisejících zpráv Radě. Článek 19 Správní účet 1. Výdaje nezbytné pro správu této dohody jsou vedeny na správním účtu a jsou hrazeny z ročních příspěvků stanovených podle odstavců 4, 5 a 6 tohoto článku a placených členy podle jejich ústavních nebo institucionálních postupů. 2. Ze správního účtu jsou hrazeny: a) základní administrativní náklady, jako jsou platy a dávky, zřizovací náklady a služební cesty, a b) základní provozní náklady, jako jsou náklady související s komunikací a osvětou, schůzkami odborníků svolanými Radou a přípravou a zveřejňováním studií a posouzení podle článků 24, 27 a 28 této dohody. 3. Výdaje delegací vyslaných do Rady, do výborů a všech ostatních pomocných orgánů Rady uvedených v článku 26 hradí dotčení členové. Požaduje-li člen od Organizace zvláštní služby, vyzve Rada dotyčného člena, aby náklady za tyto služby uhradil. 4. Před uplynutím každého dvouletého účetního období Rada schválí rozpočet správního účtu Organizace na následující dvouleté účetní období a stanoví příspěvek každého člena do tohoto rozpočtu. 5. Příspěvky do správního účtu za každé dvouleté účetní období se stanoví takto: a) náklady uvedené v odst. 2 písm. a) tohoto článku hradí rovným dílem producenti a odběratelé, kteří jsou členy, a jsou stanoveny v poměru počtu hlasů každého člena k celkovému počtu hlasů skupiny členů; b) náklady uvedené v odst. 2 písm. b) tohoto článku hradí členové v poměru 20 procent producenti, kteří jsou členy, a 80 procent odběratelé, kteří jsou členy, a jsou stanoveny v poměru počtu hlasů každého člena k celkovému počtu hlasů skupiny členů; c) náklady uvedené v odst. 2 písm. b) tohoto článku nepřesáhnou třetinu nákladů uvedených odst. 2 písm. a) tohoto článku. Rada může na základě obecné shody rozhodnout o změně tohoto limitu na konkrétní dvouleté účetní období; d) Rada může přezkoumat, jak správní účet a účty pro dobrovolné příspěvky přispívají k účinnému a účelnému fungování Organizace v rámci hodnocení uvedeného v článku 33, a e) při vyměřování příspěvků se hlasy každého člena počítají bez ohledu na pozastavení hlasovacích práv člena nebo přerozdělení hlasů, které z takové situace vyplývá. 6. První příspěvek člena, který přistupuje k Organizaci po vstupu této dohody v platnost, stanoví Rada na základě počtu hlasů připadajících tomuto členu a zbývajícího časového úseku probíhajícího dvouletého účetního období, aniž jsou však změněny příspěvky požadované od ostatních členů pro probíhající dvouleté účetní období. 7. Příspěvky na správní účet jsou splatné k prvnímu dni každého účetního roku. Příspěvky členů na dvouleté účetní období, v němž přistupují k Organizaci, jsou splatné ke dni, kdy se stávají členy. 8. Pokud člen nezaplatí celý příspěvek na správní účet do čtyř měsíců po dni jeho splatnosti podle odstavce 7 tohoto článku, požádá jej výkonný ředitel, aby platbu provedl co nejrychleji. Pokud tento člen nezaplatí příspěvek do dvou měsíců po této žádosti, bude požádán, aby uvedl důvody neschopnosti provést platbu. Pokud tento člen nezaplatí příspěvek ani po uplynutí sedmi měsíců ode dne splatnosti příspěvku, pozastaví se mu hlasovací práva do té doby, než uhradí celý příspěvek, nerozhodne-li Rada zvláštním hlasováním podle článku 12 jinak. Nesplatí-li člen celý příspěvek za dva po sobě následující roky, stává se tento člen při zohlednění ustanovení článku 30 nezpůsobilým k předkládání návrhů projektů nebo předběžných projektů k posouzení financování podle čl. 25 odst. 1. 9. Pokud člen zaplatil celý příspěvek na správní účet do čtyř měsíců po dni splatnosti tohoto příspěvku podle odstavce 7 tohoto článku, dojde ke snížení jeho příspěvku, pokud tak Rada stanoví ve finančních předpisech Organizace. 10. Člen, jemuž byla pozastavena práva podle odstavce 8 tohoto článku, je i nadále povinen zaplatit svůj příspěvek. Článek 20 Zvláštní účet 1. Zvláštní účet má dva podúčty: a) podúčet pro tematické programy a b) podúčet pro projekty. 2. Možnými finančními zdroji pro zvláštní účet jsou: a) Společný fond pro suroviny; b) regionální a mezinárodní finanční instituce; c) dobrovolné příspěvky členů a d) jiné zdroje. 3. Rada stanoví kritéria a postupy pro transparentní provoz zvláštního účtu. Tyto postupy zohlední potřebu vyrovnaného zastoupení členů, včetně přispívajících členů, na provozu podúčtu pro tematické programy a podúčtu pro projekty. 4. Účelem podúčtu pro tematické programy je usnadnit přijímání účelově nevymezených příspěvků na financování schválených předběžných projektů, projektů a činností, které jsou v souladu s tematickými programy stanovenými Radou na základě priorit politiky a projektů podle článků 24 a 25. 5. Dárci mohou určit své příspěvky na konkrétní tematické programy nebo požádat výkonného ředitele, aby navrhl rozdělení jejich příspěvků. 6. Výkonný ředitel předkládá pravidelně Radě zprávu o rozdělení a použití prostředků z podúčtu pro tematické programy a o provádění, sledování a vyhodnocení předběžných projektů, projektů, činností a finančních potřeb pro úspěšné provádění tematických programů. 7. Účelem podúčtu pro projekty je usnadnit přijímání účelově vymezených příspěvků na financování předběžných projektů, projektů a činností schválených v souladu s články 24 a 25. 8. Účelově vymezené příspěvky z podúčtu pro projekty se použijí výhradně na financování předběžných projektů, projektů a činností, pro které byly určeny, pokud dárce po konzultaci s výkonným ředitelem nerozhodne jinak. Po ukončení nebo zrušení předběžného projektu, projektu nebo činnosti rozhoduje o použití zbývajících prostředků dárce. 9. S cílem zajistit nezbytnou předvídatelnost finančních prostředků na zvláštním účtu se členové při zohlednění dobrovolnosti příspěvků snaží účet doplňovat tak, aby byla k dispozici přiměřená výše prostředků potřebných k náležitému provádění předběžných projektů, projektů a činností schválených Radou. 10. Všechny příjmy určené pro konkrétní předběžné projekty, projekty a činnosti v rámci podúčtu pro projekty nebo podúčtu pro tematické programy se připisují na příslušný podúčet. Z téhož podúčtu se platí všechny výdaje související s těmito předběžnými projekty, projekty nebo činnostmi, včetně odměn a cestovních výdajů pro poradce a odborníky. 11. Žádný člen není z důvodu svého členství v Organizaci odpovědný za závazky vyplývající z akcí, jež provedl v souvislosti s předběžnými projekty, projekty nebo činnostmi jakýkoli jiný člen nebo subjekt. 12. Výkonný ředitel je nápomocen při vypracovávání návrhů předběžných projektů, projektů a činností v souladu s články 24 a 25 a za podmínek, které případně stanoví Rada, usiluje o nalezení přiměřených a zajištěných finančních prostředků pro schválené předběžné projekty, projekty a činnosti. Článek 21 Fond balijského partnerství 1. Zřizuje se Fond pro udržitelné hospodaření v lesích, jež jsou zdrojem tropického dřeva, který má napomáhat producentům, kteří jsou členy, provádět investice nezbytné pro dosažení cíle uvedeného v čl. 1 písm. d) této dohody. 2. Fond tvoří: a) příspěvky dárcovských členů; b) padesát procent příjmů získaných z činností souvisejících se zvláštním účtem; c) příspěvky z jiných soukromých a veřejných zdrojů, které Organizace může přijmout v souladu se svými finančními předpisy, a d) jiné zdroje schválené Radou. 3. Prostředky fondu Rada přiděluje výhradně na předběžné projekty a projekty pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku a schválené podle článků 24 a 25. 4. Při přidělování prostředků fondu stanoví Rada kritéria a priority pro použití fondu, přičemž zohlední: a) potřebu pomoci členům při zajišťování vývozu tropického dřeva a dřevních produktů z udržitelně obhospodařovaných zdrojů; b) potřebu členů zavést a řídit významné programy zaměřené na ochranu lesů, jež jsou zdrojem tropického dřeva, a c) potřebu členů provádět programy udržitelného hospodaření v lesích. 5. Výkonný ředitel je nápomocen při vypracovávání návrhů projektů v souladu s článkem 25 a za podmínek, které případně stanoví Rada, usiluje o nalezení přiměřených a zajištěných finančních prostředků pro projekty schválené Radou. 6. Členové usilují o doplňování Fondu balijského partnerství do výše, která je potřebná k plnění cílů fondu. 7. Rada pravidelně posuzuje přiměřenost prostředků, které má fond k dispozici, a usiluje o získání dodatečných prostředků, které potřebují producenti, kteří jsou členy, ke splnění účelu fondu. Článek 22 Způsoby platby 1. Finanční příspěvky na účty zřízené podle článku 18 jsou splatné ve volně směnitelných měnách a jsou osvobozeny od devizových omezení. 2. Rada může rovněž rozhodnout o přijetí jiných forem příspěvků na účty zřízené podle článku 18, jiné, než je správní účet, a to včetně vědeckého a technického vybavení nebo pracovních sil, za účelem splnění požadavků schválených projektů. Článek 23 Audit a zveřejňování účtů 1. Rada jmenuje nezávislé auditory pro účely provádění auditu účtů Organizace. 2. Výkazy z účtů zřízených podle článku 18, které procházejí nezávislým auditem, jsou zpřístupněny členům co nejdříve po uzavření každého účetního roku, nejpozději však šest měsíců po tomto datu, a případně postoupeny Radě ke schválení na jejím příštím zasedání. Poté se zveřejní auditovaná účetní závěrka a rozvaha. KAPITOLA VII PROVOZNÍ ČINNOSTI Článek 24 Politika organizace 1. K dosažení cílů stanovených v článku 1 provádí Organizace jednotným způsobem činnosti týkající se politiky a projektů. 2. Politika Organizace by měla obecně přispívat k dosažení cílů této dohody pro členy ITTO. 3. Rada pravidelně vypracovává akční plán pro řízení politické činnosti a určení priorit a tematické programy uvedené v čl. 20 odst. 4 této dohody. Priority stanovené v akčním plánu se odrážejí v pracovních programech schválených Radou. Politická činnost může zahrnovat vytváření a přípravu hlavních směrů, příruček, studií, zpráv, základních nástrojů pro komunikaci a osvětu a podobné činnosti uvedené v akčním plánu Organizace. Článek 25 Projektové činnosti Organizace 1. Členové a výkonný ředitel mohou předkládat návrhy předběžných projektů a projektů, které přispívají k dosažení cílů této dohody, a navrhnout jednu nebo více prioritních oblastí činnosti nebo tematické programy stanovené v akčním plánu schváleném podle článku 24. 2. Rada stanoví kritéria pro schvalování projektů a předběžných projektů, přičemž přihlédne mimo jiné k jejich významu pro cíle této dohody, prioritní oblasti činnosti nebo tematické programy, k jejich dopadům na životní prostředí a k sociálním dopadům, jejich vztahu k národním programům a strategiím lesního hospodaření, k jejich hospodárnosti, technickým a regionálním potřebám, k potřebě vyhnout se zdvojování úsilí a k potřebě využít získané zkušenosti. 3. Rada vypracuje časový plán a postup pro předkládání, posuzování, schvalování a určování priorit předběžných projektů a projektů, které vyžadují financování ze strany Organizace, jakož i pro jejich provádění, sledování a hodnocení. 4. Výkonný ředitel může pozastavit vyplácení prostředků Organizace na předběžné projekty nebo projekty, nejsou-li využívány v souladu s projektovou dokumentací, nebo v případě podvodu, plýtvání, zanedbání povinnosti nebo nehospodárnosti. Výkonný ředitel předloží Radě na jejím příštím zasedání zprávu k projednání. Rada přijme odpovídající opatření. 5. Rada může podle dohodnutých kritérií omezit počet projektů a předběžných projektů, které může člen nebo výkonný ředitel v daném projektovém cyklu předložit. Rada může rovněž přijmout příslušná opatření, včetně pozastavení nebo ukončení financování některého z předběžných projektů nebo projektů na základě zprávy výkonného ředitele. Článek 26 Výbory a pomocné orgány 1. Zřizují se tyto výbory Organizace, které jsou otevřené všem členům: a) Výbor pro lesnický průmysl; b) Výbor pro ekonomii, statistiku a trhy; c) Výbor pro znovuzalesňování a hospodaření v lesích a d) Finanční a správní výbor. 2. Rada může zvláštním hlasováním podle článku 12 podle potřeby zřizovat výbory nebo pomocné orgány nebo jejich činnost ukončit. 3. Rada stanoví funkce a rozsah činnosti výborů a dalších pomocných orgánů. Výbory a další pomocné orgány jsou odpovědné Radě a pracují z jejího pověření. KAPITOLA VIII STATISTIKY, STUDIE A INFORMACE Článek 27 Statistiky, studie a informace 1. Rada zmocní výkonného ředitele k navázání a udržování úzkých vztahů s příslušnými mezivládními, vládními a nevládními organizacemi s cílem pomoci zajistit dostupnost nejnovějších a spolehlivých údajů a informací, mimo jiné o produkci a obchodu s tropickým dřevem, o tendencích a nesrovnalostech v údajích, jakož i důležitých informací o jiném než tropickém dřevě a o udržitelném hospodaření v lesích, jež jsou zdrojem dřeva. Organizace ve spolupráci s těmito organizacemi sestavuje, porovnává, analyzuje a zveřejňuje informace, které považuje za nezbytné pro fungování této dohody. 2. Organizace přispívá k úsilí o standardizaci a harmonizaci mezinárodního poskytování informací o záležitostech souvisejících s lesnictvím, přičemž se vyhýbá tomu, aby při shromažďování údajů od různých organizací docházelo k překrývání a zdvojování. 3. Členové poskytují Radě v nejširším rozsahu, který umožňují jejich vnitrostátní právní předpisy, a ve lhůtě stanovené výkonným ředitelem statistiky a informace o dřevě, obchodování s ním a o činnostech zaměřených na zajištění udržitelného hospodaření v lesích, jež jsou zdrojem dřeva, jakož i jiné důležité informace požadované Radou. Rada rozhodne o druhu informací, které mají být poskytovány podle tohoto odstavce, a o podobě, v jaké mají být předkládány. 4. Na požádání nebo v případě potřeby Rada usiluje o zlepšení technických možností členských zemí, zejména rozvojových členských zemí, s cílem splnit požadavky na statistiky a podávání zpráv podle této dohody. 5. Pokud některý z členů nepředloží po dva po sobě následující roky statistiky a informace požadované podle odstavce 3 a pokud nepožádá výkonného ředitele o pomoc, požádá výkonný ředitel nejprve tohoto člena o vysvětlení ve stanovené lhůtě. Neobdrží-li Rada uspokojující vysvětlení, přijme opatření, která považuje za vhodná. 6. Rada nechává pravidelně zpracovat nezbytné studie o tendencích a o krátkodobých a dlouhodobých problémech mezinárodního trhu se dřevem a o pokroku v rámci zajišťování udržitelného hospodaření v lesích, jež jsou zdrojem dřeva. Článek 28 Výroční zpráva a dvouletý přezkum 1. Rada zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti a další informace, které považuje za vhodné. 2. Rada každé dva roky přezkoumá a posoudí: a) mezinárodní situaci v oblasti dřeva a b) další faktory, otázky a vývoj, které pokládá za důležité pro dosažení cílů této dohody. 3. Přezkum probíhá s ohledem na: a) informace členů týkající se vnitrostátní produkce, obchodu, nabídky, zásob, spotřeby a cen dřeva; b) jiné statistické údaje a specifické ukazatele poskytované členy na žádost Rady; c) informace členů o pokroku, kterého dosáhli při prosazování udržitelného hospodaření v lesích, jež jsou zdrojem dřeva; d) jiné důležité informace, které Rada případně získá přímo nebo prostřednictvím subjektů v systému Organizace spojených národů a mezivládních, vládních nebo nevládních organizací, a e) informace členů o jejich pokroku při zavádění kontrolních a informačních mechanismů týkajících se nezákonné těžby a nezákonného obchodování s produkty z tropického dřeva a s nedřevními produkty. 4. Rada podporuje mezi členskými zeměmi výměnu názorů, pokud jde o: a) stav udržitelného hospodaření v lesích, jež jsou zdrojem dřeva, a související otázky v členských zemích, a b) toky prostředků a požadavky na prostředky v souvislosti s cíli, kritérii a hlavními směry stanovenými Organizací. 5. Na požádání Rada usiluje o zlepšení technických možností členských zemí, zejména rozvojových členských zemí, s cílem získat údaje nezbytné pro patřičné sdílení informací, včetně zajištění prostředků pro vzdělávání a vybavení členů. 6. Výsledky přezkumu jsou zahrnuty do příslušných zpráv ze zasedání Rady. KAPITOLA IX RŮZNÉ Článek 29 Obecné povinnosti členů 1. Po dobu platnosti této dohody členové vyvíjejí co největší úsilí a spolupracují s cílem podpořit dosažení cílů této dohody a zabránit jakýmkoli činnostem, které jsou s tím v rozporu. 2. Členové se zavazují přijmout a uplatňovat rozhodnutí, která Rada přijme na základě této dohody, a zdrží se provádění opatření, která by tato rozhodnutí omezovala nebo by s nimi byla v rozporu. Článek 30 Osvobození od povinností 1. Vyžadují-li to výjimečné okolnosti, mimořádná událost nebo důvody vyšší moci, které nejsou výslovně stanoveny v této dohodě, může Rada zvláštním hlasováním podle článku 12 osvobodit člena od povinnosti podle této dohody, pokud jí člen uspokojivě vysvětlí důvody, které mu brání tuto povinnost splnit. 2. Při poskytování osvobození podle odstavce 1 tohoto článku Rada výslovně uvede podmínky, dobu trvání a důvody osvobození od povinnosti poskytnutého danému členu. Článek 31 Stížnosti a spory Každý člen může podat Radě stížnost na neplnění povinností podle této dohody ze strany některého člena a může rozporovat výklad nebo uplatňování této dohody. Bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení této dohody Rada rozhoduje o těchto záležitostech na základě obecné shody a její rozhodnutí jsou konečná a závazná. Článek 32 Rozlišující a nápravná opatření a zvláštní opatření 1. Odběratelé z řad rozvojových zemí, kteří jsou členy, jejichž zájmy jsou nepříznivě ovlivněny opatřeními přijatými podle této dohody, mohou Radu požádat o odpovídající rozlišující a nápravná opatření. Rada uváží, zda přijme vhodná opatření v souladu s odstavci 3 a 4 oddílu III rezoluce 93 (IV) Konference OSN pro obchod a rozvoj. 2. Členové z kategorie nejméně rozvinutých zemí podle definice Organizace spojených národů mohou Radu požádat o zvláštní opatření v souladu odstavcem 4 oddílu III rezoluce 93 (IV) a s odstavci 56 a 57 Pařížské deklarace a akčním programem pro nejméně rozvinuté země pro devadesátá léta 20. století. Článek 33 Přezkum Rada může vyhodnotit provádění této dohody, včetně cílů a finančních mechanismů, pět let po jejím vstupu v platnost. Článek 34 Zákaz znevýhodňování Nic v této dohodě neopravňuje k používání opatření pro omezení nebo zákaz mezinárodního obchodu se dřevem a produkty ze dřeva, zejména pokud jde o dovoz a používání dřeva a dřevních produktů. KAPITOLA X ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 35 Depozitář Jako depozitář této dohody je určen generální tajemník Organizace spojených národů. Článek 36 Podpis, ratifikace, přijetí a schválení 1. Tato dohoda je otevřena k podpisu vládám pozvaným na Konferenci OSN pro sjednání následnické dohody k Mezinárodní dohodě o tropickém dřevě z roku 1994 v sídle Organizace spojených národů od 3. dubna 2006 do uplynutí jednoho měsíce ode dne jejího vstupu v platnost. 2. Každá vláda uvedená v odstavci 1 tohoto článku může: a) při podpisu této dohody prohlásit, že podpisem vyjadřuje souhlas být touto dohodou vázána (konečný podpis), nebo b) po podpisu této dohody dohodu ratifikovat, přijmout nebo schválit tuto dohodu uložením odpovídající listiny u depozitáře. 3. Při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení nebo při přistoupení či prozatímním uplatňování uloží Evropské společenství nebo kterákoli mezivládní organizace uvedená v čl. 5 odst. 1 prohlášení vydané příslušným orgánem této organizace, ve kterém je upřesněna povaha a rozsah jejích pravomocí v záležitostech upravených touto dohodou, a informuje depozitáře o všech následných podstatných změnách těchto pravomocí. Učiní-li tato organizace prohlášení o výlučné pravomoci ve všech záležitostech upravených touto dohodou, členské státy této organizace nepostupují podle čl. 36 odst. 2, článku 37 a článku 38 nebo přijmou opatření podle článku 41 nebo stáhnou oznámení o prozatímním uplatňování podle článku 38. Článek 37 Přistoupení 1. Tato dohoda je otevřena k přístupu vládám za podmínek určených Radou, které zahrnují i lhůtu pro uložení listin o přistoupení. Tyto podmínky Rada předá depozitáři. Rada však může vládám, které nemohou přistoupit ve lhůtě stanovené v podmínkách o přistoupení, tuto lhůtu prodloužit. 2. Přistoupení se uskuteční uložením listiny o přistoupení u depozitáře. Článek 38 Oznámení o prozatímním uplatňování Signatářská vláda, která má v úmyslu tuto dohodu ratifikovat, přijmout nebo schválit, nebo vláda, pro kterou Rada stanovila podmínky přistoupení, avšak která dosud nemohla uložit svou listinu, může depozitáři kdykoli oznámit, že tuto dohodu bude v souladu se svými právními předpisy uplatňovat prozatímně buď ode dne jejího vstupu v platnost podle článku 39, nebo, pokud již v platnost vstoupila, od určitého dne. Článek 39 Vstup v platnost 1. Tato dohoda vstupuje s konečnou platností v platnost dne 1. února 2008 nebo k pozdějšímu dni, jestliže k tomuto dni dvanáct vlád producentů uvedených v příloze A této dohody, kteří mají nejméně 60 procent všech hlasů, a deset vlád odběratelů uvedených v příloze B, kteří představují 60 procent celkového objemu dovozu tropického dřeva v referenčním roce 2005, tuto dohodu s konečnou platností podepsalo nebo ratifikovalo, přijalo nebo schválilo podle čl. 36 odst. 2 nebo článku 37. 2. Nevstoupí-li tato dohoda s konečnou platností v platnost dne 1. února 2008, vstoupí v platnost prozatímně v tento den nebo v kterýkoli pozdější den do šesti měsíců, jestliže k tomuto dni deset vlád producentů uvedených v příloze A této dohody, kteří mají nejméně 50 procent všech hlasů, a sedm vlád odběratelů uvedených v příloze B, kteří představují 50 procent celkového objemu dovozu tropického dřeva v referenčním roce 2005, tuto dohodu s konečnou platností podepsalo nebo ratifikovalo, přijalo nebo schválilo podle čl. 36 odst. 2 nebo podle článku 38 oznámilo depozitáři, že budou tuto dohodu uplatňovat prozatímně. 3. Nebudou-li podmínky pro vstup v platnost podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku splněny do 1. září 2008, vyzve generální tajemník Organizace spojených národů vlády, které tuto dohodu s konečnou platností podepsaly nebo ratifikovaly, přijaly nebo schválily podle čl. 36 odst. 2 nebo oznámily depozitáři, že tuto dohodu budou uplatňovat prozatímně, aby se o nejdříve sešly a rozhodly, zda budou tuto dohodu mezi sebou uplatňovat prozatímně nebo s konečnou platností a zcela nebo částečně. Vlády, které rozhodnou, že budou mezi sebou tuto dohodu uplatňovat prozatímně, se mohou občas scházet, aby znovu posoudily situaci a rozhodly, zda tato dohoda mezi nimi vstoupí v platnost s konečnou platností. 4. Pro každou vládu, která depozitáři neoznámí podle článku 38, že bude tuto dohodu uplatňovat prozatímně, a která uloží po vstupu této dohody v platnost svou ratifikační listinu, listinu o přijetí, o schválení nebo o přístupu, vstupuje tato dohoda v platnost dnem tohoto uložení. 5. Výkonný ředitel Organizace svolá co nejdříve po vstupu této dohody v platnost zasedání Rady. Článek 40 Změny 1. Rada může zvláštním hlasováním podle článku 12 doporučit členům změnu této dohody. 2. Rada určí den, ke kterému členové oznámí depozitáři přijetí této změny. 3. Změna vstoupí v platnost 90 dní poté, co depozitář obdrží oznámení o přijetí od členů tvořících nejméně dvě třetiny producentů, kteří jsou členy, a představujících nejméně 75 procent hlasů producentů, kteří jsou členy, a od členů tvořících nejméně dvě třetiny odběratelů, kteří jsou členy, a představujících nejméně 75 procent hlasů odběratelů, kteří jsou členy. 4. Poté, co depozitář informuje Radu, že požadavky pro vstup změny v platnost byly splněny, a bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku týkající se dne stanoveného Radou, může člen stále oznámit depozitáři přijetí změny, pokud toto oznámení učiní předtím, než změna vstoupí v platnost. 5. Každý člen, který neoznámí přijetí změny do dne, ke kterému tato změna vstupuje v platnost, přestává být od tohoto dne smluvní stranou dohody, pokud tento člen uspokojivě nevysvětlí Radě, že nemohl včas přijmout změnu v důsledku potíží při provádění svých ústavních či institucionálních postupů, a Rada nerozhodne prodloužit tomuto členovi lhůtu pro přijetí změny. Tento člen není změnou vázán, dokud neoznámí její přijetí. 6. Nejsou-li podmínky pro vstup změny v platnost splněny ke dni, který Rada stanoví podle odstavce 2 tohoto článku, považuje se tato změna za odvolanou. Článek 41 Odstoupení 1. Kterýkoli člen může odstoupit od této dohody kdykoli po jejím vstupu v platnost tak, že podá depozitáři písemné oznámení o odstoupení. Tento člen o svém kroku současně informuje Radu. 2. Odstoupení nabývá účinnosti 90 dnů po doručení oznámení depozitáři. 3. Odstoupením nekončí finanční závazky člena vůči Organizaci podle této dohody. Článek 42 Vyloučení Rozhodne-li Rada, že člen neplní své závazky podle této dohody, a rozhodne-li dále, že toto neplnění významně narušuje fungování této dohody, může zvláštním hlasováním podle článku 12 tohoto člena z této dohody vyloučit. Rada o tom neprodleně uvědomí depozitáře. Tento člen přestává být stranou této dohody šest měsíců poté, co o tom Rada rozhodne. Článek 43 Vypořádání účtů v případě odstupujících či vyloučených členů nebo členů, kteří nemohou přijmout změnu 1. Rada rozhodne o vypořádání účtů v případě člena, který přestává být stranou této dohody z důvodu: a) nepřijetí změny této dohody podle článku 40; b) odstoupení od této dohody podle článku 41 nebo c) vyloučení z této dohody podle článku 42. 2. Rada si ponechá všechny vyměřené částky nebo příspěvky, které člen, jenž přestává být stranou této dohody, poukázal na finanční účty zřízené podle článku 18. 3. Člen, který přestal být smluvní stranou této dohody, nemá nárok na podíl z výnosu z likvidace nebo z jiných aktiv Organizace. Není rovněž povinen platit jakýkoli podíl na případné ztrátě Organizace při ukončení platnosti této dohody. Článek 44 Doba platnosti, prodloužení a ukončení 1. Tato dohoda zůstává v platnosti po dobu deseti let ode dne svého vstupu v platnost, nerozhodne-li Rada zvláštním hlasováním podle článku 12 o jejím prodloužení, novém sjednání nebo ukončení její platnosti v souladu s tímto článkem. 2. Rada může zvláštním hlasováním podle článku 12 rozhodnout o prodloužení této dohody o dvě další období, z nichž první trvá pět let a další tři roky. 3. Pokud před uplynutím desetiletého období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku nebo případně před uplynutím prodlouženého období podle odstavce 2 tohoto článku bude sjednána nová dohoda nahrazující tuto dohodu, ale dosud nevstoupila v platnost ani prozatímně ani s konečnou platností, může Rada zvláštním hlasováním podle článku 12 platnost této dohody prodloužit až do definitivního nebo prozatímního vstupu nové dohody v platnost. 4. Bude-li sjednána nová dohoda a vstoupí-li v platnost v období, na které je podle odstavce 2 nebo odstavce 3 tohoto článku prodloužena platnost této dohody, pozbývá tato prodloužená dohoda platnosti vstupem nové dohody v platnost. 5. Rada může kdykoli zvláštním hlasováním podle článku 12 rozhodnout o ukončení platnosti této dohody s účinkem ode dne, který sama určí. 6. Bez ohledu na ukončení platnosti této dohody nepřestává Rada po dobu nepřesahující osmnáct měsíců nadále fungovat, aby provedla likvidaci Organizace, včetně vypořádání účtů, a na základě příslušných rozhodnutí, která je třeba přijmout zvláštním hlasováním podle článku 12, má během tohoto období pravomoci a funkce, které mohou být pro tyto účely nezbytné. 7. Rada oznámí depozitáři veškerá rozhodnutí přijatá podle tohoto článku. Článek 45 Výhrady K žádnému ustanovení této dohody nelze vznášet výhrady. Článek 46 Doplňující a přechodná ustanovení 1. Tato dohoda je následnickou dohodou Mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 1994. 2. Veškerá opatření přijatá Organizací nebo jejím jménem či některým z jejích orgánů nebo jeho jménem podle Dohody o tropickém dřevě z roku 1983 nebo Dohody o tropickém dřevě z roku 1994, která platí ke dni vstupu této dohody v platnost a v nichž není stanoveno, že k tomuto dni pozbývají účinnosti, zůstávají v platnosti, pokud nejsou změněny ustanoveními této dohody. V Ženevě dne 27. ledna 2006, přičemž znění této dohody v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském mají stejnou platnost. PŘÍLOHA A Seznam vlád, jež se účastnily Konference OSN o sjednání následnické dohody k Mezinárodní dohodě o tropickém dřevě z roku 1994 a jež jsou potenciálními producenty, kteří jsou členy, podle definice v článku 2 (Definice), a příslušné rozdělení hlasů podle článku 10 (Rozdělení hlasů) Členové\| Celkový počet hlasů ---\|--- AFRIKA\| 249 Angola\| 18 Benin\| 17 Kamerun ()\| 18 Středoafrická republika ()\| 18 Pobřeží slonoviny ()\| 18 Konžská demokratická republika ()\| 18 Gabon ()\| 18 Ghana ()\| 18 Libérie ()\| 18 Madagaskar\| 18 Nigérie ()\| 18 Konžská republika ()\| 18 Rwanda\| 17 Togo ()\| 17 ASIE A TICHOMOŘÍ\| 389 Kambodža ()\| 15 Fidži ()\| 14 Indie ()\| 22 Indonésie ()\| 131 Malajsie ()\| 105 Myanmar ()\| 33 Papua-Nová Guinea ()\| 25 Filipíny ()\| 14 Thajsko ()\| 16 Vanuatu ()\| 14 LATINSKÁ AMERIKA A KARIBIK\| 362 Barbados\| 7 Bolívie ()\| 19 Brazílie ()\| 157 Kolumbie ()\| 19 Kostarika\| 7 Dominikánská republika\| 7 Ekvádor ()\| 11 Guatemala ()\| 8 Guyana ()\| 12 Haiti\| 7 Honduras ()\| 8 Mexiko ()\| 15 Nikaragua\| 8 Panama ()\| 8 Paraguay\| 10 Peru ()\| 24 Surinam ()\| 10 Trinidad a Tobago ()\| 7 Venezuela ()\| 18 Celkem:\| 1 000 () Člen Mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 1994.\| PŘÍLOHA B Seznam vlád, jež se účastnily Konference OSN o sjednání následnické dohody k Mezinárodní dohodě o tropickém dřevě z roku 1994 a jež jsou potenciálními odběrateli, kteří jsou členy, podle definice v článku 2 (Definice) Albánie Alžírsko Austrálie ) Kanada ) Čína ) Egypt ) Evropské společenství ) Rakousko ) Belgie ) Česká republika Estonsko Finsko ) Francie ) Německo ) Řecko ) Irsko ) Itálie ) Litva Lucembursko ) Nizozemsko ) Polsko Portugalsko ) Slovensko Španělsko ) Švédsko ) Spojené království Velké Británie a Severního Irska ) Írán Irák Japonsko ) Lesotho Libye Maroko Nepál ) Nový Zéland ) Norsko ) Korejská republika ) Švýcarsko ) Spojené státy americké ) *) Člen Mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 1994.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 88/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 88/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o hospodářské a průmyslové spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Alžírské demokratické a lidové republiky Vyhlášeno 29. 10. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 7. 2012, částka 46/2012 * Článek 1 - Cíle * Článek 2 - Oblasti spolupráce * Článek 3 - Způsoby spolupráce * Článek 4 - Smíšená komise * Článek 5 - Zvláštní ustanovení * Článek 6 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 7. 2012 88 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. listopadu 2011 byla v Praze podepsána Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Alžírské demokratické a lidové republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dne 30. července 2012. České znění Dohody a francouzské znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA O HOSPODÁŘSKÉ A PRŮMYSLOVÉ SPOLUPRÁCI MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU ALŽÍRSKÉ DEMOKRATICKÉ A LIDOVÉ REPUBLIKY Vláda České republiky a vláda Alžírské demokratické a lidové republiky, dále jen „smluvní strany“ S přáním dále rozvíjet tradiční přátelské vztahy mezi oběma státy, Za účelem posílení a rozšíření svých četných hospodářských vztahů, S cílem posílit a rozvíjet hospodářskou, technickou a technologickou spolupráci na základě vzájemné výhodnosti, Přesvědčeny, že tato Dohoda vytvoří příznivé podmínky a pevný základ pro jejich budoucí spolupráci, Berouce v úvahu zájem obou stran účastnit se a podporovat euro-středomořskou spolupráci Euromed, Se dohodly na následujícím: Článek 1 Cíle Smluvní strany budou v rámci zákonů a předpisů platných v jejich státech podporovat hospodářské vztahy mezi oběma státy, rozvoj a diverzifikaci oboustranně výhodné hospodářské, obchodní, technické a průmyslové spolupráce, zejména mezi malými a středními podniky (MSP) a malými a středními průmyslovými odvětvími (MSPO), jakož i iniciativy směřující k rozvoji obchodních a investičních toků. Článek 2 Oblasti spolupráce Smluvní strany se dohodly, že budou podporovat hospodářskou spolupráci a partnerství zejména v následujících oblastech: - průmyslové investice obecně a zejména prostřednictvím společných podniků; - energetika, zejména výstavba a modernizace elektráren a elektrorozvodných sítí, přeprava a skladování energie, ropovody a plynovody, nové a obnovitelné zdroje energie a řízení velkých projektů v oblasti uhlovodíků a elektřiny; - elektrotechnický průmysl, strojírenství, obráběcí stroje a inženýrství, zejména v oblasti elektřiny a ropy; - metalurgický průmysl; - pozemní a letecká doprava; - součásti a příslušenství průmyslové a strojírenské povahy; - chemický průmysl, petrochemie a recyklace odpadních olejů; - zemědělsko-potravinářský průmysl a činnosti spojené s rozvojem zemědělství a venkova; - zařízení a vybavení pro rybolov a vodní hospodářství; - textilní výrobky, kožené výrobky a obuv; - stavebnictví, keramické výrobky, sklo a křišťálové sklo; - balicí technologie; - technologie pro ochranu životního prostředí a odpadové hospodářství; - spolupráce v oblasti zdravotnického průmyslu, zejména v oblasti léků, nemocničního vybavení, lékařských přístrojů a souvisejících materiálů; - průmysl informačních a komunikačních technologií; - finanční služby a další služby týkající se financí; - aplikovaný výzkum a odborné vzdělávání v průmyslové oblasti; - průmysl a služby pro rozvoj lázeňského cestovního ruchu spojeného se zdravím; - technická spolupráce a podpora, aplikovaný výzkum, klastry a odborná příprava v oblasti průmyslu a drobného podnikání, zejména řemesel; - podpora projektů spolupráce, zejména MSP/MSPO a řemeslnických komor. Článek 3 Způsoby spolupráce Smluvní strany budou usilovat o rozšíření spolupráce a navázání partnerských vztahů zejména prostřednictvím: - výměny informací o hospodářském rozvoji v obou státech a možnostech posílení spolupráce v oblasti hospodářství, technologie a průmyslu; - výměny informací a zkušeností, zejména v oblasti odborného vzdělávání, inovace, řemesel, turistického průmyslu, zdravotnického vybavení, strojírenství a energetického průmyslu; - výměny informací o hospodářské soutěži, antidumpingu, boji proti podvodům, duševním vlastnictví, technických normách, zjednodušení obchodní výměny a modernizace zbožových distribučních sítí, jakož i v oblasti transpozice acquis communautaire v odvětvích společného zájmu; - posílení spolupráce mezi agenturami a institucemi na podporu odvětví obchodu, řemesel, průmyslu, zejména MSP/MSPO, inovace, zemědělství, investic, cestovního ruchu, jakož i mezi obchodními, průmyslovými a zemědělskými komorami v obou státech; - podpory sbližování hospodářských subjektů obou zemí, včetně výměny podnikatelských misí, účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách a organizace seminářů, sympozií a konferencí v obou státech; - podpory činností podnikatelů obou zemí v oblasti vědecké a technické spolupráce a v oblasti školení vedoucích pracovníků; - podpory intenzivnějšího rozvoje a integrace MSP/MSPO za účelem rozšíření dvoustranných hospodářských vztahů; - podpory realizace spolupráce, zejména trojstranné, na třetích trzích; - rozvoje investic a zavádění projektů partnerství v oblastech společného zájmu. Článek 4 Smíšená komise 1) Zřizuje se Smíšená komise sestávající ze zástupců příslušných orgánů smluvních stran. 2) Smíšená komise je pověřena zejména: - dohledem nad řádným prováděním této Dohody, - řešením problémů, které mohou vzniknout při jejím provádění, - výměnou názorů na vývoj hospodářské situace v obou státech, - formulací návrhů týkajících se provádění této Dohody, - identifikací nových možností a prostředků rozvoje a upevňování vzájemné hospodářské spolupráce. 3) Práce Smíšené komise je řízena společným předsednictvem na ministerské úrovni, jak z české, tak z alžírské strany. Práce Smíšené komise je koordinována spolupředsedy na úrovni ministrů nebo případně jejich zástupců (státní tajemník, náměstek ministra, generální sekretář). Smíšená komise zahrnuje zástupce jiných ministerstev, institucí, společností, agentur a případně podnikatele, kteří se mohou účastnit zasedání v souladu s dohodnutou jednací agendou. 4) Smíšená komise se bude scházet pravidelně a na základě společného souhlasu spolupředsedů Smíšené komise s jejím svoláním, střídavě v obou státech. 5) Smíšená komise může během zasedání a rovněž v období mezi jednotlivými zasedáními zřizovat specializované pracovní skupiny za účelem projednávání konkrétních otázek společného zájmu. Článek 5 Zvláštní ustanovení Tato Dohoda bude prováděna bez újmy závazkům obou smluvních stran vyplývajícím z jejich členství v celní, hospodářské či měnové unii, společném trhu, v regionálním či mnohostranném sdružení nebo uskupení. V tomto rámci bude tato Dohoda rovněž prováděna bez újmy závazkům vyplývajícím z členství České republiky v Evropské unii na jedné straně a závazkům Alžírské demokratické a lidové republiky vyplývajícím z Euro-středomořské asociační dohody s Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé. Článek 6 Závěrečná ustanovení 1) Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem přijetí pozdější nóty potvrzující, že smluvní strana splnila vnitrostátní požadavky pro její vstup v platnost. 2) Tato dohoda se uzavírá na dobu pěti let od data jejího vstupu v platnost. Její platnost se automaticky prodlužuje vždy o další období pěti následujících let, pokud ji jedna ze smluvních stran nevypoví nejpozději šest měsíců před ukončením platnosti. Tato výpověď nezpochybňuje práva a závazky stran spojené s projekty a programy zahájenými v rámci této Dohody. 3) Tato Dohoda může být doplňována či měněna vzájemnou dohodou smluvních stran. Přijaté doplňky či změny vstoupí v platnost v souladu s procedurou uvedenou v prvním odstavci tohoto článku. Dáno v Praze dne 21. listopadu 2011 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém, arabském a francouzském, přičemž všechna znění jsou autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění ve francouzském jazyce. Za vládu České republiky Ing. Milan Hovorka v. r. náměstek průmyslu a obchodu České republiky Za vládu Alžírské demokratické a lidové republiky Belaid Bouira Hadjem v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Alžírské demokratické a lidové republiky v České republice
Zákon č. 360/2012 Sb.	Zákon č. 360/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., 5trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 10. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 134/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 12. 2012 360 ZÁKON ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., 5trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže Čl. I Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 71/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 155/2009 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se v písmenu b) zrušuje slovo „nebo“, v písmenu c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se slovo „nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy (dále jen „orgány veřejné správy“).“. 2. V § 1 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1, 1a a 1b zní: „(2) Tento zákon dále upravuje postup při aplikaci článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Evropskou komisí1) (dále jen „Komise“) a s orgány ostatních členských států Evropské unie při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy1a) (dále jen „Nařízení“) a Nařízení rady (ES) o kontrole spojování podniků1b) (dále jen „Nařízení o fúzích“). 1) Čl. 17 a násl. Smlouvy o Evropské unii. 1a) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy. 1b) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.“. 3. V § 1 odst. 4 se slova „Evropských společenství podle článků 81 a 82“ nahrazují slovy „Evropské unie podle článků 101 a 102“. 4. V § 4 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „(1) Zákaz podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na dohody, které nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle čl. 101 Smlouvy, avšak splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě čl. 103 odst. 1 Smlouvy k provedení čl. 101 odst. 3 Smlouvy příslušnými nařízeními Komise nebo Rady (dále jen „unijní blokové výjimky“) anebo výjimkou pro oblast zemědělství5). 5) Čl. 42 Smlouvy. Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (kodifikované znění).“. 5. V § 18 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Uložení opatření k obnově soutěže nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. d), e) nebo f) anebo § 22a odst. 1 písm. d), e) nebo f).“. 6. Za hlavu IV se vkládá nová hlava IVa, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19a zní: „HLAVA IVa DOZOR NAD ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY § 19a (1) Orgány veřejné správy nesmí podporou zvýhodňující určitého soutěžitele nebo jiným způsobem narušit hospodářskou soutěž. (2) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k narušení hospodářské soutěže, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede. (3) Pokud se narušení hospodářské soutěže dopustí orgán územní samosprávy při výkonu samosprávy nebo při přeneseném výkonu státní správy, zašle Úřad orgánu příslušnému k výkonu dozoru podle zvláštního právního předpisu19a) pravomocné rozhodnutí podle odstavce 2 a na jeho žádost mu postoupí i správní spis. 19a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 20 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vykonává dozor nad tím, zda orgány veřejné správy nenarušují hospodářskou soutěž,“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 8. V § 20a odst. 1 úvodní části ustanovení se číslo „81“ nahrazuje číslem „101“ a číslo „82“ se nahrazuje číslem „102“. 9. V § 20a odst. 2 se slovo „komunitární“ nahrazuje slovem „unijní“ a číslo „81“ se nahrazuje číslem „101“. 10. V § 20a odst. 3 písm. b) se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“. 11. V § 20a odst. 3 písm. e), v § 20a odst. 4 písm. c) a v § 21h odst. 1, 3 a 4 se slova „81 nebo 82“ nahrazují slovy „101 nebo 102“. 12. V § 20a odst. 3 písm. h) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“ a slova „83 až 86“ se nahrazují slovy „103 až 106“. 13. V § 20a odst. 3 písm. i) se číslo „85“ nahrazuje číslem „105“. 14. V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Úřad může po předběžném prošetření věci podle § 20 odst. 1 písm. a) řízení z moci úřední nezahájit, není-li na jeho vedení veřejný zájem s ohledem na nízkou míru škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž; přihlédne přitom zejména k povaze jednání a způsobu jeho provedení, významu dotčeného trhu a počtu dotčených spotřebitelů. O nezahájení řízení Úřad učiní písemný záznam, v němž uvede, proč řízení nezahájil.“. 15. V § 21b se na začátek vkládá věta „Ve sdělení výhrad Úřad informuje účastníky řízení rovněž o výši pokuty, kterou hodlá účastníkům řízení uložit.“ a ve větě druhé se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“. 16. Nadpis § 21c zní: „Zvláštní ustanovení o spisu a nahlížení do něj“. 17. V § 21c se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Žádost o upuštění od uložení pokuty a žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s nimi Úřadu předloženy, se až do sdělení výhrad uchovávají mimo spis. (4) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují žádost o upuštění od uložení pokuty a žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s nimi Úřadu předloženy; do takových částí spisu může za podmínek stanovených v odstavci 1 nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.“. 18. Nadpis § 21e zní: „Poskytování informací“. 19. V § 21e odst. 1 se slova „poskytnout Úřadu na jeho písemnou žádost ve lhůtě jím stanovené“ nahrazují slovy „poskytovat Úřadu“. 20. V § 21e odst. 2 se slova „Při vyžádání podkladů a informací, včetně obchodních záznamů,“ nahrazují slovy „Na písemnou žádost Úřadu jsou soutěžitelé povinni poskytnout Úřadu podklady a informace, včetně obchodních záznamů ve lhůtě jím stanovené. Při jejich vyžádání“. 21. V § 21e odst. 3 se za slova „mají i orgány veřejné moci“ vkládají slova „a fyzické a právnické osoby, které nejsou soutěžiteli“. 22. V § 21f se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu. Pověření musí obsahovat zejména jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále právní ustanovení, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor soutěžitele, v nichž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 23. V nadpisu § 21h se slovo „komunitárním“ nahrazuje slovem „unijním“. 24. V § 22 odst. 1 písm. e) a v § 22a odst. 1 písm. e) se slova „nebo § 11 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4“. 25. V § 22 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží“. 26. V § 22a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, není-li dále stanoveno, že za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží“. 27. V § 22a se doplňují odstavce 4 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí: „(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadávacím řízením nebo uzavíráním smlouvy na plnění veřejných zakázek malého rozsahu se spolu s pokutou podle odstavce 2 uloží zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let podle zákona o veřejných zakázkách, není-li dále stanoveno jinak. Běh doby, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, nabylo právní moci. (5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti s koncesním řízením se spolu s pokutou podle odstavce 2 uloží zákaz plnění koncesní smlouvy na dobu 3 let podle koncesního zákona, není-li dále stanoveno jinak. Běh doby, na kterou se zákaz plnění koncesní smlouvy ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění koncesní smlouvy, nabylo právní moci. (6) O nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek podle odstavce 4 nebo zákaz plnění koncesní smlouvy podle odstavce 5, uvědomí Úřad Ministerstvo pro místní rozvoj20). 20) § 144 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. § 31a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění zákona č. 417/2009 Sb.“. 28. Za § 22a se vkládá nový § 22aa, který včetně nadpisu zní: „§ 22aa Správní delikty orgánů veřejné správy (1) Orgán veřejné správy se dopustí správního deliktu tím, že naruší hospodářskou soutěž v rozporu s § 19a odst. 1. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.“. 29. V § 22b odst. 1 se za slovo „osoba“ vkládají slova „nebo orgán veřejné správy“, slovo „neodpovídá“ se nahrazuje slovem „neodpovídají“, slovo „prokáže“ se nahrazuje slovem „prokáží“, slovo „vynaložila“ se nahrazuje slovem „vynaložily“a slovo „zabránila“ se nahrazuje slovem „zabránily“. 30. V § 22b odst. 2 se za slovo „osobě“ vkládají slova „nebo orgánu veřejné správy“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky správního deliktu.“. 31. V § 22b odstavec 6 zní: „(6) Odpovědnost za správní delikt právnické osoby, která zanikla, přechází na jejího právního nástupce. Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.“. 32. V § 22b se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 33. Za § 22b se vkládá nový § 22ba, který včetně nadpisu zní: „§ 22ba Upuštění od uložení pokuty a snížení pokuty (1) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným ze správního deliktu podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b), a) upustí od uložení pokuty, pokud soutěžitel 1. jako první ze všech soutěžitelů předloží Úřadu informace a podklady o utajované horizontální dohodě, které Úřad dosud nezískal a které odůvodňují provedení cíleného šetření na místě podle § 21f nebo § 21g anebo prokazují existenci takové dohody podle tohoto zákona, 2. přizná účast na této dohodě, 3. nečiní nátlak na ostatní soutěžitele, aby se této dohody účastnili, a 4. ve správním řízení aktivně napomáhá objasnění případu, zejména poskytne Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o této dohodě, nebo b) sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, až o 50 %, pokud soutěžitel předloží Úřadu informace a podklady o utajované horizontální dohodě, které mají významnou přidanou důkazní hodnotu ve vztahu k důkazní hodnotě podkladů a informací Úřadem dosud získaných, a splní předpoklady podle písmene a) bodů 2 až 4; přihlédne při tom k pořadí soutěžitelů, k době, kdy Úřadu informace a podklady o utajované horizontální dohodě předloží, a k míře, v jaké informace a podklady posilují svou povahou nebo podrobností možnost Úřadu prokázat utajovanou horizontální dohodu. (2) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným ze správního deliktu podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d), tak sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %, pokud se soutěžitel ke spáchání správního deliktu přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost správního deliktu je takový postih dostatečný. (3) Upustí-li Úřad od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) nebo sníží-li pokutu podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2, nelze témuž soutěžiteli uložit zákaz plnění veřejných zakázek nebo zákaz plnění koncesní smlouvy. (4) Upustit od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) nebo snížit pokutu podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 lze jen na základě žádosti podané soutěžitelem. (5) Žádost o upuštění od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) musí být podána nejpozději do dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b. Žádost o snížení pokuty podle odstavce 1 písm. b) musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b. Uvedené žádosti lze vzít zpět do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro jejich podání. K žádosti, která byla vzata zpět, a k podkladům a informacím k ní přiloženým se v řízení nepřihlíží. (6) Žádost o snížení pokuty podle odstavce 2 musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b. (7) Žádost, která byla podána později, než je stanoveno v odstavci 5 nebo 6, Úřad projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.“. 34. V § 22c odst. 1 se za slova „podle § 21e odst. 1 nebo“ vkládají slova „2 anebo“. 35. V § 22c se odstavec 3 zrušuje. 36. Za § 25a se vkládá nový § 25b, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „§ 25b Na postup Úřadu podle tohoto zákona se právní předpisy o kontrole21) nepoužijí. 21) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna trestního zákoníku Čl. III V zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se za § 248 vkládá nový § 248a, který včetně nadpisu zní: „§ 248a Zvláštní ustanovení o účinné lítosti Trestní odpovědnost za trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea první zaniká, jestliže pachatel splní podmínky podle jiného právního předpisu na ochranu hospodářské soutěže pro upuštění od uložení pokuty nebo pro snížení pokuty za účast na dohodě o určení ceny, dohodě o rozdělení trhu nebo jiné dohodě narušující hospodářskou soutěž se svým konkurentem.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 359/2012 Sb.	Zákon č. 359/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 10. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 134/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna veterinárního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 9. 12. 2019 359 ZÁKON ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání Čl. I Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 308/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a)“ nahrazují slovy „Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a)“. Poznámky pod čarou č. 1 a 1a znějí: „1) Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování. Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely. Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso. Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. 1a) Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS. Nařízení Rady (ES) č. 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1255/97, pokud jde o použití míst zastávek. Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení Rady (ES) č. 1255/97. Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování.“. 2. V § 1 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje. 3. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) opatření pro ochranu pokusných zvířat, která jsou používána pro vědecké nebo vzdělávací účely.“. 4. V § 3 písmeno j) zní: „j) pokusným zvířetem živý obratlovec, s výjimkou člověka, včetně samostatně se živících larválních forem a plodů savců od poslední třetiny jejich běžného vývoje, který je nebo má být použit k pokusům; za pokusné zvíře se považuje také zvíře, které je v ranějším stadiu vývoje, než je stadium samostatně se živících larválních forem a plodů savců od poslední třetiny jejich běžného vývoje, pokud má být zvířeti umožněno žít nad rámec tohoto stadia vývoje a v důsledku prováděných pokusů je pravděpodobné, že po dosažení tohoto stadia vývoje je postihne bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození. Za pokusné zvíře se považují také živí hlavonožci,“. 5. V § 3 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) až bb) se označují jako písmena l) až aa). 6. V § 3 písm. p) se slova „osobou odborně způsobilou podle § 17 odst. 1 nebo provedené pod jejich kontrolou“ nahrazují slovy „nebo osobou pod jeho kontrolou, nebo provedené v rámci schváleného projektu pokusů osobou odborně způsobilou k navrhování pokusů nebo projektů pokusů anebo osobou odborně způsobilou k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat“. 7. V § 3 písm. r) se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 5“. 8. V § 3 písmena t) a u) znějí: „t) pokusem jakékoli invazivní či neinvazivní použití zvířete pro pokusné nebo jiné vědecké účely se známým nebo neznámým výsledkem nebo pro vzdělávací účely, které může zvířeti způsobit bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození nejméně o intenzitě odpovídající vpichu jehly podle běžné veterinární praxe. Pokusem se rozumí rovněž jakýkoli způsob jednání, který má nebo může vést k tomu, že se zvíře narodí nebo vylíhne nebo že vznikne a je zachována geneticky modifikovaná linie zvířete v takovém stavu; usmrcení zvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání se za pokus nepovažuje, u) projektem pokusů pracovní program s definovaným vědeckým cílem, jehož součástí je jeden nebo více pokusů,“. 9. V § 3 písm. v) se slova „podnik, ústav, budovy“ nahrazují slovy „stavba, budova“. 10. V § 3 písmena w) až y) znějí: „w) chovatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba, která chová zvířata uvedená v § 17f odst. 1 pro následné použití k pokusům nebo proto, aby jejich tkáně nebo orgány byly použity pro vědecké účely, nebo která chová jiná zvířata především pro tyto účely, ať již v zájmu dosažení zisku či nikoli, x) dodavatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba jiná než chovatel pokusných zvířat, která dodává pokusná zvířata pro použití k pokusům nebo proto, aby jejich tkáně a orgány byly použity pro vědecké účely, ať již v zájmu dosažení zisku či nikoli, y) uživatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba, která používá pokusná zvířata k pokusům, ať již v zájmu dosažení zisku či nikoli,“. 11. V § 4 odst. 1 písm. i) se slovo „způsobilou;1f)“ nahrazuje slovy „způsobilou1f) nebo úprava kopyt a podkovářské úkony, pokud nejsou prováděny osobou, která splňuje odbornou způsobilost podle zvláštního právního předpisu;10)“ a slova „a podkovářské“ se zrušují. Poznámky pod čarou č. 1f a 10 znějí: „1f) § 59 a 59a zákona č. 166/1999 Sb. 10) § 21 a 22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 4 odst. 1 se písmeno v) včetně poznámky pod čarou č. 1i zrušuje. Dosavadní písmena w) a x) se označují jako písmena v) a w). 13. V § 4 odst. 1 písm. w) se slova „jiné jednání“ nahrazují slovy „jiné tímto zákonem zakázané jednání“. 14. V poznámce pod čarou č. 1k se věta druhá nahrazuje větou „Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 4 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 16. V § 4a písm. b) se slova „nebo vyobrazení“ nahrazují slovy „, vyobrazení nebo audiovizuálního záznamu“. 17. V § 5 odst. 2 písmeno a) zní: „a) využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže, kožešin nebo jiných produktů,“. 18. V § 5 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, regulováním populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní a genetické kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím teritoriu nebo rizika ohrožení populací volně žijících zvířat, a zabránit vzniku utrpení zvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů“. 19. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „j) depopulace11). 11) Čl. 2 písm. n) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.“. 20. V § 5 se odstavce 3 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 2h zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 3 až 6. 21. V § 5 odst. 3 se slova „, odborně způsobilá osoba podle § 17 odst. 1“ a slova „nebo odborně způsobilé osoby podle § 17 odst. 1“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „; v rámci schváleného projektu pokusů smí utracení provádět také osoba odborně způsobilá k navrhování pokusů nebo projektů pokusů nebo osoba odborně způsobilá k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat“. 22. § 5a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12 až 15 zní: „§ 5a Odborná způsobilost na úseku ochrany zvířat při porážení (1) Provozovatel podniku12) je povinen zajistit, aby činnosti podle čl. 7 odst. 2 písm. c) až g) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13) na jatkách prováděly pouze osoby, které získaly a) střední vzdělání s výučním listem v oboru řezník, b) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru technologie potravin, c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru veterinářství nebo vyšší odborné vzdělání v oboru veterinářství, nebo d) vysokoškolské vzdělání na vysoké škole, která uskutečňuje studijní programy v oblasti veterinárního lékařství a hygieny nebo v oblasti zemědělství se zaměřením na veterinární oblast. Tyto osoby mohou kromě činností podle čl. 7 odst. 2 písm. c) až g) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13) u všech kategorií zvířat provádět také úkony související s porážením zvířat. (2) Na osoby uvedené v odstavci 1 se nevztahuje povinnost získat osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13). (3) V průběhu výuky k získání odborné kvalifikace podle odstavce 1 mohou osoby, které se k získání této kvalifikace připravují, provádět porážení zvířat pouze na jatkách a pod odborným dohledem osoby odborně způsobilé podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d), která dbá na to, aby bylo zamezeno týrání zvířat, a zajistí, aby při nesprávném způsobu omráčení zvířete byla neprodleně zjednána náprava. (4) Kvalifikace získané pro jiné účely, pokud byly získány za podmínek odpovídajících podmínkám stanoveným v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování14), jsou považovány za rovnocenné kvalifikacím uvedeným v odstavci 1. Kvalifikace uvedené ve větě první a kvalifikace uvedené v odstavci 1 jsou považovány za rovnocenné osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat14). Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) zveřejňuje a aktualizuje také způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam kvalifikací získaných pro jiné účely považovaných za rovnocenné osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat14). (5) Ministerstvo vydává dočasná osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat za podmínek stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování15). (6) Provozovatel podniku12) je povinen vést záznamy a) o odborné způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat a uvádět v nich 1. jméno, popřípadě jména, příjmení a datum a místo narození (dále jen „osobní údaje“) osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, 2. datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, 3. kategorie zvířat, typ zařízení a činnosti, na které se osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat vztahuje, b) o odborné způsobilosti osob uvedených v odstavci 1 a uvádět v nich osobní údaje osob provádějící porážení zvířat. Záznamy podle písmen a) a b) lze vést také elektronickou formou. Provozovatel podniku12) je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob záznamy podle písmen a) a b) uchovávat a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. Součástí záznamů podle písmene b) musí být kopie dokladu o vzdělání uvedeném v odstavci 1. (7) Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, způsob doložení odpovídající odborné praxe a co se za ni považuje, a vzor dočasného osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle odstavce 5 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. 12) Čl. 2 písm. l) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009. 13) Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009. 14) Čl. 21 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009. 15) Čl. 21 odst. 5 a 6 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.“. 23. V § 5b odst. 2, § 8b odst. 1, 2 a 5, § 12e písm. d) a e), § 19 odst. 3, § 22 odst. 1 písm. b), h) a n), § 22 odst. 2 písm. c) a f), § 25 odst. 1 a 4, § 27 odst. 1 písm. k) a v § 27a odst. 1 písm. h) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 24. V § 5b odst. 3 se slova „Osoba, která provozuje zařízení pro porážení, utrácení nebo jiné usmrcení zvířete, je povinna“ nahrazují slovy „Provozovatel podniku12) je povinen“. 25. § 5c až 5h včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 16 až 20 znějí: „§ 5c Usmrcování kožešinových zvířat a hlodavců (1) Chovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířata, je povinen písemně 7 dnů přede dnem, kdy mají být tato zvířata usmrcena, oznámit tuto skutečnost krajské veterinární správě Státní veterinární správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“). (2) Za rovnocenné osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat získané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování14) se považují kvalifikace získané pro jiné účely, pokud byly získány za podmínek odpovídajících podmínkám stanoveným v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování14), a kvalifikace podle § 5a odst. 1. (3) Na osoby, které získaly kvalifikaci podle § 5a odst. 1, a na osoby, které získaly kvalifikaci pro jiné účely podle odstavce 2, se nevztahuje povinnost získat osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13). (4) Ministerstvo vydává dočasná osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat za podmínek stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování15). (5) Chovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířata, je povinen vést záznamy a) o odborné způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat a uvádět v nich 1. osobní údaje osoby usmrcující kožešinová zvířata, 2. datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat, b) o odborné způsobilosti osob uvedených v § 5a odst. 1 a uvádět v nich osobní údaje těchto osob. Záznamy podle písmen a) a b) lze vést také elektronickou formou. Chovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířata, je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob záznamy podle písmen a) a b) uchovávat a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. Součástí záznamů podle písmene b) musí být kopie dokladu o vzdělání uvedeném v § 5a odst. 1. (6) Chovatel, který chová hlodavce za účelem jejich hospodářského využití, může kromě způsobů stanovených v příloze I přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování16) použít k jejich usmrcování také oxid uhličitý nebo zlomení vazu. (7) Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat, způsob doložení odpovídající odborné praxe a co se za ni považuje, a vzor dočasného osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat podle odstavce 3 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 5d Kontaktní místo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování Kontaktní místo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování17) uveřejňuje ministerstvo rovněž ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen „Věstník“). § 5f Porážení zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat (1) Použít k porážce zvířat zvláštní metody stanovené náboženskými obřady19) za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování13) může pouze církev a náboženská společnost20), a to na základě rozhodnutí ministerstva o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, a veterinárních podmínek stanovených krajskou veterinární správou. (2) Provádět porážku zvířat lze pouze pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat a jen na jatkách. Církev a náboženská společnost je povinna požádat krajskou veterinární správu o stanovení veterinárních podmínek pro provádění porážky pro jednotlivá jatka; porážku musí církev a náboženská společnost provádět v souladu s těmito podmínkami. (3) Žádost o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, se podává na předepsaném formuláři, jehož vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také a) osobní údaje a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě též adresu pro doručování, není-li shodná s adresou místa trvalého pobytu, osoby, která splňuje podmínky podle § 5a, b) údaje identifikující jatky, na kterých má být porážka prováděna, c) druh zvířat, která mají být na jatkách porážena, d) maximální počet zvířat, která hodlá žadatel na jednotlivých jatkách porazit za den a za kalendářní rok a odůvodnění požadovaného počtu, e) způsob porážky zvířat. (4) Kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 jsou součástí žádosti o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, a) písemný souhlas provozovatele podniku12) s prováděním porážky zvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, na uvedených jatkách, s uvedením maximální denní a roční kapacity jatek pro daný druh a kategorii zvířat, b) popis náboženského obřadu nebo předpis církve a náboženské společnosti, který stanoví zvláštní metody porážky zvířat, a to v českém jazyce, c) podrobný popis způsobu provedení porážky zvířete a písemné potvrzení církve a náboženské společnosti20) o způsobilosti osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) k provedení požadovaného způsobu porážky tak, aby bylo minimalizováno utrpení poráženého zvířete. (5) Rozhodnutí o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností21), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 3 a dobu platnosti. Toto rozhodnutí vydává ministerstvo nejdéle na dobu 1 roku. (6) Ministerstvo zašle rozhodnutí o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, na vědomí krajské veterinární správě, Ústřední veterinární správě a provozovateli podniku12), ve kterém se má porážka uskutečnit. (7) Vzor žádosti o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností20), jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 5g Omračování zvířat (1) Nákresy a popis stanovených míst na hlavě vybraných druhů zvířat pro vedení omračovacího úderu a umístění mechanického omračovacího nástroje stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 5h Usmrcování králíků, zajíců a drůbeže při domácí porážce (1) Králíci, zajíci a drůbež nesmějí být během domácí porážky a souvisejících úkonů vystaveni nepřiměřené bolesti nebo utrpení. (2) Zvířata uvedená v odstavci 1 lze před omráčením zavěsit pouze za předpokladu, že se učiní opatření k tomu, aby v okamžiku omráčení byla v takovém fyzickém stavu, který umožní jeho provedení účinným a rychlým způsobem. (3) Při usmrcování drůbeže při domácí porážce lze k vykrvení použít odtětí hlavy bez předchozího omráčení. 16) Příloha I nařízení Rady (ES) č. 1099/2009. 17) Čl. 20 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009. 18) § 1b vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů. § 50 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. 19) Čl. 2 písm. g) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009. 20) § 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.“. 26. Za § 5h se vkládá nový § 5i, který včetně nadpisu zní: „§ 5i Postupy při usmrcování ryb (1) Usmrcení ryb vykrvením se smí provádět pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování ryb před jejich vykrvením je zakázáno. (2) Vykrvování ryb při prodeji se provádí po omráčení silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy a přetětím žaberních oblouků nebo přetětím míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou. (3) Při průmyslovém zpracování ryb krajská veterinární správa povolí na žádost provozovatele podniku výjimku z povinnosti a zákazu stanovených v odstavci 1, pokud technologie umožňuje zpracování ryb ihned po jejich porážce. (4) Ryby při průmyslovém zpracování lze omračovat zařízením využívajícím střídavý elektrický proud o napětí 230 V, plyn CO2 nebo jiný plyn nebo směs plynů schválených podle zvláštního právního předpisu2). (5) Živé ryby v zařízení používaném v rámci podnikatelské činnosti se před usmrcením přechovávají v kádích a příručních nádržích při neustálé výměně a přítoku vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav, popřípadě při zajištění jiného účinného způsobu provzdušňování nebo okysličování vody. (6) Poměr hmotnosti vybraných druhů živých ryb a vody (hustotu obsádky) v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 27. V § 7 odst. 1 se za slova „pokusů na“ vkládá slovo „pokusných“. 28. V § 7 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „způsobilou“ vkládají slova „podle veterinárního zákona“. 29. V § 7 odst. 3 písmeno f) zní: „f) obrušování nebo odštípnutí zubů savých selat,“. 30. V § 7 se odstavec 5 zrušuje. 31. V § 7a se v nadpisu paragrafu slova „Ochrana zvířat při veřejném vystoupení a ochrana zvířat při chovu“ nahrazují slovy „Ochrana zvířat při chovu“ a odstavce 1 až 5 se zrušují. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 1 a 2. 32. V § 7a odst. 2 se slova „Vzor žádosti o schválení řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení a žádosti o schválení řádu ochrany zvířat při chovu, náležitosti řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení a řádu ochrany zvířat při chovu, obsah poučení osob o ochraně zvířat při veřejném vystoupení, a podmínky“ nahrazují slovem „Podmínky“. 33. V § 8 odst. 1 se slova „s výjimkou cílených pohybových aktivit a předvádění zvířat zoologickou zahradou nebo záchrannou stanicí,“ zrušují a slova „považuje i“ se nahrazují slovem „nepovažuje“. 34. V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Pořadatel je povinen“ nahrazují slovy „Fyzická nebo právnická osoba, která pořádá nebo provádí veřejné vystoupení (dále jen „pořadatel“), je povinna“. 35. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) Pořadatel je povinen a) oznámit nejméně 14 dnů přede dnem konání veřejného vystoupení krajské veterinární správě a příslušné obci 1. místo a datum konání, 2. druh a počet zvířat, která se mají veřejného vystoupení zúčastnit, 3. údaje umožňující identifikaci osoby podle odstavce 2, b) současně s oznámením podle písmene a) předložit seznam činností se zvířaty, c) poučit osoby, které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení zvířat, jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat podle tohoto zákona a kontrolovat, zda je v průběhu veřejného vystoupení zvířat dodržují, d) oznámit porušení podmínek ochrany zvířat účastníkem veřejného vystoupení krajské veterinární správě.“. 36. V § 8 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Povinnosti stanovené v odstavci 3 písm. a) a b) se nevztahují a) na ozbrojené síly, bezpečností sbory nebo obecní policii, b) na zoologickou zahradu nebo záchranou stanici, pokud se veřejné vystoupení koná v prostoru této zoologické zahrady nebo záchranné stanice, a c) na zpětné vypuštění zvířete do volné přírody zoologickou zahradou nebo záchrannou stanicí.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 37. V § 8 odst. 5 se slova „nebo řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení“ zrušují. 38. Nadpis § 8a zní: „Maximální doba trvání přepravy“. 39. V § 8a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 40. V § 8b odst. 7 se slova „kvalifikaci lektorů“ nahrazují slovy „požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání“ a slova „podmínky a způsob vydávání osvědčení,“ se zrušují. 41. V § 8f odst. 3 písm. g) se za slovo „končetinami“ vkládají slova „s výjimkou handicapovaných zvířat“. 42. V § 9 odst. 2 se slova „prováděné podle řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení schváleného podle § 20 odst. 1 písm. l) ministerstvem“ zrušují. 43. V § 10 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 44. V § 12d odst. 1 písm. d) a v § 12d odst. 8 se slova „písm. s)“ nahrazují slovy „písm. j)“. 45. V § 12d odst. 8 se slova „kvalifikaci lektorů“ nahrazují slovy „požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání“ a slova „, podmínky a způsob vydávání osvědčení a jeho vzor“ se nahrazují slovy „a vzor osvědčení“. 46. Za § 12e se vkládá nový § 12f, který včetně nadpisu zní: „§ 12f Pokyny a poučení o péči o prasata a kurz k péči o prasata (1) Chovatel, který chová prasata ustájená pro odchov a výkrm (dále jen „chovatel prasat“), zajistí, aby prasata ošetřovala osoba, která obdržela pokyny a poučení o péči o prasata v rozsahu stanoveném tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení. (2) Za osobu podle odstavce 1 se považuje osoba, která a) od chovatele prasat obdržela pokyny a poučení o péči o prasata, nebo b) se zúčastnila kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata, organizovaného školicím pracovištěm. (3) Účastníkovi kurzu k péči o prasata podle odstavce 2 písm. b) vydá školicí pracoviště osvědčení o způsobilosti k péči o prasata. (4) Chovatel prasat je povinen vést záznamy o předání pokynů a poučení o péči o prasata a o vydaných osvědčeních o způsobilosti k péči o prasata u osob, které zaměstnává k ošetřování prasat, a uvádět v nich a) osobní údaje osoby, která je jím zaměstnána k ošetřování prasat, a b) datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti k péči o prasata nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která pokyny a poučení o péči o prasata předala, a datum, kdy k jejich předání došlo. Tyto záznamy lze vést také elektronickou formou. Chovatel je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob tyto záznamy uchovávat a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. (5) Obsah a rozsah kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o způsobilosti k péči o prasata a vzor pokynů a poučení o péči o prasata stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 47. V § 13 odst. 6 písm. b) se slova „a způsob jejich trvalého nezaměnitelného označení, týká-li se žádost chovu zvířete, které musí být takto označeno“ zrušují. 48. V § 13 se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 10. 49. V § 13 odst. 10 se slova „, vybrané druhy zvířat vyžadující zvláštní péči, které musí být trvale nezaměnitelně označeny, včetně věku, do kdy musí být tato zvířata označena,“ zrušují. 50. V § 13a odst. 4 se za slovo „poskytnout“ vkládá slovo „bezplatně“ a za slovo „podobě“ se vkládají slova „správné a podrobné“. 51. V § 14 odst. 6 se na konci textu věty třetí doplňují slova „a za použití zdroje umělého osvětlení“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení odstavce 1 písm. a), pokud jde o sítě, a písm. f), j) a l), pokud jde o zdroj umělého osvětlení, se nevztahují na odchyt volně žijících zvířat s jejich zpětným vypuštěním do volné přírody prováděný za účelem určení druhu, pohlaví, stáří a získání biometrických údajů v rámci sledování stavu volně žijících zvířat.“. 52. V § 14b odst. 4 se slova „požadavky na školicí pracoviště,“ zrušují, za slovo „komise,“ se vkládají slova „požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání,“ a slova „podmínky a způsob vydávání osvědčení,“ se zrušují. 53. § 15 včetně nadpisu zní: „§ 15 Použití ustanovení o ochraně pokusných zvířat (1) Ustanovení tohoto zákona, která upravují ochranu pokusných zvířat, se použijí v případech, a) kdy jsou pokusná zvířata používána nebo mají být použita k pokusům nebo jsou specificky chována tak, aby mohly být jejich orgány nebo tkáně použity pro vědecké účely, b) dokud pokusná zvířata nejsou usmrcena, umístěna do zájmového chovu nebo navrácena do vhodného přírodního stanoviště nebo chovu. (2) Odstranění bolesti, utrpení, strachu nebo trvalého poškození pokusných zvířat pomocí úspěšného použití anestetik, analgetik nebo jiných metod nevylučuje z oblasti působnosti tohoto zákona použití pokusných zvířat při pokusech. (3) Ustanovení tohoto zákona, která upravují ochranu pokusných zvířat, se nevztahují na případy, kdy jsou pokusná zvířata použita pro: a) nepokusné úkony prováděné v zemědělství, b) nepokusné klinické veterinární úkony, c) veterinární klinická hodnocení požadovaná při registraci veterinárního léčivého přípravku, d) úkony prováděné pro účely uznaných chovatelských postupů, e) úkony, jejichž hlavním účelem je identifikace zvířete, f) úkony, které pravděpodobně zvířeti nezpůsobí bolest, utrpení, strach ani trvalé poškození o intenzitě odpovídající nejméně bolesti, utrpení, strachu nebo trvalému poškození způsobenému vpichem jehly podle řádné veterinární praxe. (4) Ustanovení tohoto zákona za účelem uvedeným v § 1 odst. 2 písm. d) stanovují pravidla, která se týkají a) nahrazení a omezení používání pokusných zvířat k pokusům a šetrného zacházení s pokusnými zvířaty při jejich chovu, umístění, péči o ně a používání k pokusům, b) původu, chovu, označení pokusných zvířat, péče o ně a jejich umístění a usmrcování, c) úkonů chovatelů pokusných zvířat, dodavatelů pokusných zvířat a uživatelů pokusných zvířat, d) hodnocení a schvalování projektů pokusů, při nichž jsou v rámci pokusů používána pokusná zvířata. (5) Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 54. Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15g, které včetně nadpisů znějí: „§ 15a Oprávnění k chovu, oprávnění k dodávce a oprávnění k používání pokusných zvířat (1) Chovat, dodávat nebo používat pokusná zvířata smí jen osoba, které bylo k těmto činnostem uděleno oprávnění. (2) Pokusy mohou být prováděny pouze ve schválených zařízeních uživatele pokusných zvířat. Ministerstvo může udělit výjimku z požadavku uvedeného ve větě první, pokud uživatel pokusných zvířat prokáže, že je to vědecky odůvodněno. (3) Osoba, která je držitelem oprávnění k dodávce pokusných zvířat, smí dodávat pokusná zvířata osobě, která je držitelem oprávnění k používání pokusných zvířat, pouze z chovného zařízení osoby, která je držitelem oprávnění k chovu pokusných zvířat. (4) Zařízení určená k chovu a dodávce pokusných zvířat musí být oddělena od zařízení určených k používání pokusných zvířat, to neplatí v případě chovu, dodávky a využití ryb a pokusů, při nichž je prováděn u pokusných zvířat pouze odběr krve. § 15b Rozhodnutí o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířat, oprávnění k dodávce pokusných zvířat a oprávnění k používání pokusných zvířat (1) Oprávnění k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat nebo k používání pokusných zvířat uděluje ministerstvo na základě žádosti podané na předepsaném formuláři, jehož vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také a) adresu místa, kde hodlá žadatel vykonávat svoji činnost, včetně přesného umístění, názvu, případně jiného označení jednotlivých prostor, kde má být činnost prováděna; pokud má být na základě žádosti v rozhodnutí o udělení daného oprávnění stanoveno, že je možno chovat, dodávat nebo používat pokusná zvířata i mimo zařízení, uvede žadatel v žádosti specifikaci místa, kde bude činnost prováděna, zejména zda bude činnost prováděna ve volné přírodě a na jakém území, b) druh činnosti; u uživatelů pokusných zvířat také účel, za jakým mohou být pokusy prováděny, c) druhy pokusných zvířat určených k chovu, dodávce nebo použití a jejich maximální denní stavy, d) osobní údaje, adresu místa trvalého pobytu a číslo osvědčení podle § 15d nebo § 15e osoby odpovědné za péči o pokusná zvířata a určeného veterinárního lékaře a osobní údaje statutárního orgánu, který je odpovědný za dodržování tohoto zákona. (2) Ministerstvo udělí oprávnění uvedené v odstavci 1, splňuje-li žadatel požadavky stanovené tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení. Žadatel je povinen předložit posuzovatelům údaje vztahující se k provozu zařízení stanovené prováděcím právním předpisem. (3) Rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1 vydává ministerstvo na dobu určitou. V případě prvního udělení oprávnění se oprávnění vydává na dobu 3 let, při každém dalším udělení oprávnění se oprávnění vydává na dobu 5 let; na základě žádosti žadatele může ministerstvo udělit oprávnění i na dobu kratší. (4) Rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1 obsahuje kromě obecných náležitostí a) náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až d), b) dobu jeho platnosti. (5) Ministerstvo zašle rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1 na vědomí krajské veterinární správě nebo orgánu příslušnému podle § 19 odst. 1 písm. d). Rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířat zašle ministerstvo na vědomí také státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů podle § 23. (6) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířat je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit ministerstvu změnu údajů uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1. (7) V případě jakékoli významné změny struktury nebo funkce zařízení podle odstavce 1, která by mohla nepříznivě ovlivnit životní podmínky pokusných zvířat, v případě změny místa, kde jsou prováděny činnosti s pokusnými zvířaty, rozšíření druhů činností nebo zvýšení počtu chovaných, dodávaných nebo užívaných druhů pokusných zvířat musí chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířat podat novou žádost podle odstavce 1. Provést změny uvedené v předchozí větě je možné až po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat. (8) Ministerstvo vede evidenci chovatelů pokusných zvířat, dodavatelů pokusných zvířat a uživatelů pokusných zvířat, kterým bylo uděleno oprávnění. Obsahem této evidence je název zařízení a název obce sídla tohoto zařízení. § 15c Posuzovatelé (1) Zařízení chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat před rozhodnutím o udělení oprávnění podle § 15b odst. 1 posoudí nejméně 2 posuzovatelé, kteří posuzují, zda zařízení splňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, a vypracují společný písemný posudek. Společně s posuzovateli se posouzení zařízení může zúčastnit zaměstnanec ministerstva. (2) Posuzovatele jmenuje a odvolává ministerstvo. Na jmenování posuzovatelem není právní nárok. Posuzovatelem může být jmenována osoba, která a) je lékařem, veterinárním lékařem nebo osobou s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů, která se během studia nebo postgraduálního studia prokazatelně seznámila s metodami chovu a práce na pokusných zvířatech, s jejich ochranou a s vyhledáváním a používáním alternativních metod, b) má osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, c) předloží 1. přehled o své odborné činnosti a publikační činnosti a 2. doklad o minimálně 5 letech odborné praxe při využívání pokusných zvířat k vědeckým účelům, a to za posledních 10 let. (3) Ministerstvo může posuzovatele odvolat, jestliže a) neplní povinnosti posuzovatele, b) opakovaně odevzdá posudek nepravdivý nebo chybný, nebo c) požádal o odvolání. (4) Jmenování posuzovatele zaniká a) dnem uvedeným v odvolání, nebo b) úmrtím posuzovatele nebo jeho prohlášením za mrtvého. (5) Před posouzením konkrétního zařízení zašle ministerstvo posuzovateli písemné pověření k posouzení určeného zařízení s požadavkem na zpracování posudku. (6) Posuzovatel a) je povinen 1. se v určeném zařízení prokázat pověřením k posouzení vydaným ministerstvem, 2. na základě pověření posoudit určené zařízení fyzickou kontrolou na místě, včetně posouzení stanovené dokumentace, o zjištěných skutečnostech zpracovat písemný posudek a zaslat jej ministerstvu, 3. oznámit neprodleně ministerstvu skutečnosti, pro které by nemohl vypracovat posudek pravdivě nebo pro které je z činnosti posuzovatele vyloučen, 4. předložit v souladu s platnými právními předpisy vyúčtování nákladů spojených s posuzováním určeného zařízení, 5. se na vyzvání ministerstva zúčastnit školení k dané problematice, b) je oprávněn 1. si vyžádat písemné stanovisko osoby zmocněné k zastupování žadatele ve správním řízení k posudku, který v souvislosti s posuzováním určeného zařízení zpracoval, 2. se účastnit jednání ministerstva při projednávání posudku, který na určené zařízení zpracoval. (7) Seznam údajů, které je chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířat povinen předložit posuzovatelům, obsah písemného posudku posuzovatelů a postup posuzovatelů při posuzování stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 15d Kurzy odborné přípravy k získání kvalifikace a odborné způsobilosti na úseku pokusných zvířat (1) Každý chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen a) mít v daném zařízení nebo na daném místě dostatečný počet zaměstnanců, aby byla zajištěna řádná péče o pokusná zvířata, b) zabezpečit, aby péči o pokusná zvířata vykonávaly osoby odborně způsobilé k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, schopné rozpoznat změny v chování pokusného zvířete a posoudit zjevné příznaky jeho zhoršeného zdravotního stavu, jakož i vhodnost, případně přiměřenost vnějšího prostředí ve vztahu k zdravotnímu stavu pokusného zvířete a přijmout potřebná opatření. (2) Osoba, která bude navrhovat pokusy a projekty pokusů, provádět pokusy na pokusných zvířatech, pečovat o pokusná zvířata nebo usmrcovat pokusná zvířata, musí před prováděním těchto úkonů absolvovat náležité vzdělávání a odbornou přípravu v a) navrhování pokusů a projektů pokusů, b) provádění pokusů na pokusných zvířatech, c) péči o pokusná zvířata, nebo d) usmrcování pokusných zvířat. (3) Úkony uvedené v odstavci 2 písm. a) mohou provádět pouze lékaři, veterinární lékaři a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů, pokud se během studia nebo postgraduálního studia prokazatelně seznámili s metodami chovu a práce na pokusných zvířatech, s jejich ochranou a s vyhledáváním a používáním alternativních metod a kteří absolvovali kurz odborné přípravy a získali osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů. Na základě tohoto osvědčení mohou tyto osoby provádět také pokusy na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat. Osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů vydává ministerstvo, a to na dobu 7 let. (4) Provádět úkony uvedené v odstavci 2 písm. b), c) nebo d) mohou pouze osoby, které absolvovaly kurz odborné přípravy a získaly osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat. Toto osvědčení vydává ministerstvo, a to na dobu 7 let. (5) Nad osobami, které provádějí úkony uvedené v odstavci 2 písm. b), c) nebo d), musí chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat při plnění jejich úkolů zajistit dohled, dokud neprokáží požadovanou kvalifikaci. Osoba, která ke dni vzniku pracovního nebo obdobného poměru není držitelem osvědčení o odborné způsobilosti, nebo u níž nebylo rozhodnuto o uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace4d), musí zkoušku odborné způsobilosti složit do 6 měsíců ode dne vzniku pracovního nebo obdobného poměru. (6) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen vést záznamy o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů a o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat a uvádět v nich a) osobní údaje osob, kterým byla vydána uvedená osvědčení, a b) datum vydání a evidenční číslo uvedených osvědčení. Tyto záznamy lze vést také elektronickou formou. Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti osob tuto dokumentaci uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. (7) Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, složení zkušební komise, průběh zkoušky, vzor osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů a vzor osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 15e Kurzy odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti na úseku pokusných zvířat (1) Osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, nebo kterým byla prodloužena doba platnosti tohoto osvědčení podle tohoto ustanovení, a které chtějí nadále provádět úkony uvedené v § 15d odst. 2, musí před uplynutím doby platnosti uvedeného osvědčení, nejdříve však 1 rok před uplynutím doby jeho platnosti, absolvovat kurz odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů. Osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů vydává ministerstvo, a to na dobu 7 let. (2) Osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat nebo kterým byla prodloužena doba platnosti tohoto osvědčení podle tohoto ustanovení, a které chtějí nadále provádět úkony uvedené v § 15d odst. 2 písm. b), c) nebo d), musí před uplynutím doby platnosti uvedeného osvědčení, nejdříve však 1 rok před uplynutím doby jeho platnosti, absolvovat kurz odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat. Osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat vydává ministerstvo, a to na dobu 7 let. (3) Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, obsah a rozsah kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, složení zkušební komise, průběh zkoušky, vzor osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, vzor osvědčení o prodloužení doby platnosti odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 15f Specifické požadavky na pracovníky (1) Každý chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat musí mít v daném místě jednu či více osob, které zajišťují a) dohled nad životními podmínkami pokusných zvířat v daném zařízení a péči o ně, b) přístup osob zacházejících s pokusnými zvířaty k informacím o jednotlivých druzích pokusných zvířat, které jsou v zařízení umístěny, a c) náležité vzdělání a kvalifikaci osob zacházejících s pokusnými zvířaty, průběžné absolvování kurzů odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti podle § 15e těmito osobami a výkon dohledu nad těmito osobami, dokud neprokáží požadovanou kvalifikaci, (dále jen „osoba odpovědná za péči o pokusná zvířata“). (2) Osoba odpovědná za péči o pokusná zvířata je povinna vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1. (3) Osoby, které odpovídají za celkové provedení projektu pokusů a za jeho soulad s rozhodnutím o schválení projektu pokusů (dále jen „vedoucí projektu pokusů“), musí zajistit, aby a) bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození, které jsou pokusnému zvířeti v průběhu pokusu způsobovány, pokud nejsou nevyhnutelné, byly minimalizovány na nejnižší možnou úroveň, b) projekty pokusů byly prováděny v souladu s rozhodnutím o schválení projektu pokusů, a aby v případě porušení požadavků byla přijata a zaznamenána vhodná nápravná opatření, c) byl zpracován projekt pokusů a předložen ke stanovisku odborné komisi pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat, d) v případě schválení projektu pokusů to bylo oznámeno krajské veterinární správě, e) po zahájení pokusu byl veden protokol a v něm potvrzovány úkony stanovené projektem pokusů, f) byla umožněna osobě odpovědné za péči o pokusná zvířata, odborné komisi pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat a orgánům ochrany zvířat kontrola plnění podmínek projektu pokusů, včetně provádění zápisů o této kontrole do protokolu, g) byla zabezpečena péče o pokusná zvířata při pokusu a kontrolována činnost dalších zaměstnanců související s pokusem, zejména ošetřovatelů, kteří se na ní podílejí, h) byl pokus ukončen po dosažení cíle nebo nejpozději v termínu stanoveném projektem pokusů. (4) Vedoucí projektu pokusů si v odůvodněných případech může stanovit svého zástupce; ustanovení odstavce 3 se na zástupce vedoucího pokusů použije obdobně. Vedoucí projektu pokusů nebo jeho zástupce se nesmí účastnit zpracování stanoviska, které se týká jejich projektu pokusů, jako člen odborné komise pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat nebo státního orgánu příslušného ke schvalování projektů pokusů. (5) Každý chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat musí určit veterinárního lékaře s odbornou způsobilostí v oblasti zdravotní problematiky pokusných zvířat (dále jen „určený veterinární lékař“), nebo kvalifikovaného odborníka, který je pověřen poskytováním poradenství ohledně dobrých životních podmínek pokusných zvířat a zacházení s nimi. Za patřičně kvalifikovaného odborníka podle věty první se považuje lékař nebo osoba s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů, pokud se během studia nebo postgraduálního studia prokazatelně seznámila s metodami chovu a práce na pokusných zvířatech, s jejich ochranou, s vyhledáváním a používáním alternativních metod. (6) Osoba odpovědná za péči o pokusná zvířata, vedoucí projektu pokusů, jeho zástupce nebo jiný kvalifikovaný odborník podle odstavce 5, a členové odborné komise zařízení pro dobré životní podmínky pokusných zvířat musí mít osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů. § 15g Odborná komise pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat (1) Každý chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen pro své zařízení zřídit odbornou komisi pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat (dále jen „odborná komise“) a zajistit podmínky pro řádné plnění úkolů komise stanovené jí tímto zákonem. (2) Odborná komise zřízená uživatelem pokusných zvířat musí mít alespoň 3 členy. Odborná komise zřízená chovatelem pokusných zvířat nebo dodavatelem pokusných zvířat musí mít alespoň 2 členy. (3) Členy odborné komise musí být všechny osoby odpovědné za péči o pokusná zvířata a v případě uživatele pokusných zvířat i vědecký pracovník, který je lékařem, veterinárním lékařem nebo osobou s odpovídajícím vzděláním podle § 15d odst. 3. Odborná komise rovněž získává informace od určeného veterinárního lékaře nebo odborníka uvedeného v § 15f odst. 5. (4) Odborná komise plní tyto úkoly: a) osobám, které zacházejí s pokusnými zvířaty, poskytuje poradenství týkající se dobrých životních podmínek pokusných zvířat v souvislosti se získáváním a umísťováním pokusných zvířat, péčí o ně a jejich používáním, a kontroluje jejich činnost, b) poskytuje osobám uvedeným v písmeni a) poradenství k uplatňování požadavku nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi a informuje je o technickém a vědeckém pokroku při uplatňování tohoto požadavku, c) zavádí, kontroluje a přezkoumává vnitřní provozní postupy, pokud jde o monitorování, podávání zpráv a návazné kroky týkající se dobrých životních podmínek pokusných zvířat, která jsou v zařízení umístěna nebo používána, d) sleduje a kontroluje průběh a výsledky projektů pokusů a přitom zohledňuje jejich dopad na používaná pokusná zvířata, určuje prvky, které dále přispívají k nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrnému zacházení s nimi, a poskytuje v těchto věcech poradenství, e) poskytuje poradenství o režimech pro umístění pokusných zvířat do zájmového chovu včetně odpovídající socializace pokusných zvířat, která mají být do zájmového chovu umístěna, f) projednává a předkládá odpovědnému pracovníkovi zařízení návrhy provozního řádu, technologických postupů a návrhy na opatření k ochraně pokusných zvířat a g) kontroluje stanovenou evidenci pokusných zvířat podle odstavce 5 písm. d) bodu 4. (5) Odborná komise v zařízení provozovaném uživatelem pokusných zvířat plní dále tyto úkoly: a) projednává a vyjadřuje se k předloženému projektu pokusů písemným stanoviskem s odůvodněním, které postoupí státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů a současně o tomto písemně vyrozumí předkladatele; nemá-li projekt pokusů veškeré náležitosti, vrátí jej předkladateli k doplnění, přitom je povinna ověřit všechny náležitosti projektu pokusů, b) na základě rozhodnutí o schválení projektu pokusů vydaného státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů vydává vedoucímu projektu pokusů souhlas k zahájení projektu pokusů; zahájit projekt pokusů je možné až po vydání tohoto souhlasu, c) kontroluje, zda jsou o pokusech vedeny protokoly a jsou v nich zaznamenávány údaje stanovené příslušným projektem pokusů, d) zpracovává a odevzdává státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů nejpozději do 31. ledna roku následujícího souhrnnou zprávu o činnosti za kalendářní rok včetně statistických tabulek, jejichž vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, s uvedením 1. identifikace uživatele pokusných zvířat, označení rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířat a doby jeho platnosti, 2. jména, popřípadě jmen, příjmení a čísla osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů členů odborné komise, 3. počtu projednaných a z toho doporučených projektů pokusů s označením účelů pokusů uvedených v § 18 odst. 1, 4. evidence počtu pokusných zvířat použitých pro pokusy a počtu a druhu provedených pokusů, včetně informací o skutečné závažnosti pokusů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusům použiti, 5. podrobných informací o výjimkách udělených podle § 18g odst. 6, 6. dalších údajů stanovených dohodami Rady Evropy na úseku ochrany pokusných zvířat nebo prováděcím právním předpisem nebo požadovaných ministerstvem, e) zpracovává a odevzdává státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů nejpozději do 31. srpna 2018, a poté každých 5 let vždy do 31. srpna daného kalendářního roku, souhrnnou zprávu s uvedením informací o uplatňování § 15g, § 16a odst. 2 a 3, § 16b, 16c, § 17c odst. 4 a § 17f. (6) Záznamy o každém poradenství poskytnutém odbornou komisí a o rozhodnutích přijatých na základě tohoto poradenství musí chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat uchovávat nejméně po dobu 3 let. Záznamy musí být na vyžádání poskytnuty příslušnému orgánu ochrany zvířat. (7) Vzory statistických tabulek, pokyny pro jejich vyplnění a další údaje, které musí obsahovat souhrnná zpráva o činnosti zařízení, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 55. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Schvalování projektů pokusů Nikdo nesmí provést nebo nařídit provedení projektu pokusů nebo pokusu bez jeho předchozího schválení státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů. Pokusy smí uživatel pokusných zvířat provádět výhradně v rámci určitého schváleného projektu pokusů. Projekt pokusů musí být prováděn v souladu s rozhodnutím o schválení projektu pokusů.“. 56. Za § 16 se vkládají nové § 16a až 16g, které včetně nadpisů znějí: „§ 16a Žádost o schválení projektu pokusů (1) Uživatel pokusných zvířat musí podat státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů žádost o schválení projektu pokusů na předepsaném formuláři, jehož vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také a) adresu místa, kde hodlá vykonávat uživatel pokusných zvířat svoji činnost, včetně přesného umístění, názvu, případně jiného označení jednotlivých prostor, kde má být činnost prováděna; pokud má být na základě žádosti v rozhodnutí stanoveno, že je možno využívat pokusná zvířata i mimo zařízení, uvede žadatel v žádosti specifikaci místa, kde bude činnost prováděna, zejména zda bude činnost prováděna ve volné přírodě a na jakém území, b) číslo jednací a spisovou značku rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířat a dobu jeho platnosti, c) název projektu pokusů, úkolu studie, případně označení grantu, d) následující informace 1. význam a zdůvodnění používání pokusných zvířat, včetně jejich původu, odhadovaného počtu, druhů a stadií vývoje; význam a zdůvodnění pokusů, 2. uplatnění metod v zájmu nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi, 3. plánované použití anestezie, analgezie nebo jiných metod tlumících bolest, 4. případné omezení a zmírnění všech forem utrpení pokusných zvířat od narození po smrt a zabránění tomuto utrpení, 5. používání hledisek humánního zacházení s pokusnými zvířaty, 6. pokusné nebo pozorovací strategie a statistický plán pro minimalizaci počtu pokusných zvířat, jejich bolesti, utrpení a strachu a případného dopadu na životní prostředí, 7. opětovné použití pokusných zvířat a jeho kumulativní dopad na daná pokusná zvířata, 8. navrhované klasifikace závažnosti pokusů, 9. zabránění případnému neodůvodněnému opakování pokusů, 10. podmínky umístění a chovu pokusných zvířat a péče o ně, 11. metody usmrcování pokusných zvířat, 12. seznam osob, které se na projektu pokusů podílejí, a čísla jejich osvědčení podle § 15d odst. 3 a 4 nebo § 15e, e) návrh projektu pokusů, včetně písemného stanoviska odborné komise podle § 15g k předloženému projektu pokusů, f) netechnické shrnutí projektu pokusů, g) veterinární podmínky pro provádění pokusů na pokusných zvířatech stanovené krajskou veterinární správou v případech uvedených v jiném právním předpise2), h) v případě použití jedinců druhů volně žijících zvířat vyjádření místně příslušného orgánu ochrany přírody. (2) Netechnické shrnutí projektu pokusů je anonymní a neobsahuje jména ani adresy uživatele pokusných zvířat ani jeho zaměstnanců. S výhradou ochrany duševního vlastnictví a důvěrných informací obsahuje netechnické shrnutí projektu pokusů tyto údaje: a) informace o cílech projektu pokusů, včetně předpokládané újmy a předpokládaného přínosu, a počtu a druzích pokusných zvířat, která mají být použita, b) prokázání toho, že byl dodržen požadavek nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi. (3) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů netechnická shrnutí schválených projektů pokusů a veškeré jejich aktualizace zveřejňuje, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o schválení projektu pokusů. § 16b Hodnocení projektu pokusů (1) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů musí provést hodnocení projektu pokusů dostatečně podrobně v závislosti na druhu projektu pokusů a ověřit, zda projekt pokusů vyhovuje těmto kritériím: a) projekt pokusů je odůvodněný z vědeckého nebo vzdělávacího hlediska nebo jeho provedení vyžadují právní předpisy, b) použití pokusných zvířat je odůvodněno účely projektu pokusů, c) projekt pokusů je koncipován tak, aby pokusy mohly být prováděny způsobem co nejhumánnějším a co nejcitlivějším vůči životnímu prostředí. (2) Hodnocení projektu pokusů se skládá z a) hodnocení cílů projektu pokusů, předpokládaného vědeckého přínosu nebo vzdělávací hodnoty, b) posouzení souladu projektu pokusů s požadavkem nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi, c) posouzení a klasifikace závažnosti pokusů, d) analýzy újmy a přínosů spojených s projektem pokusů, aby bylo možné posoudit, zda je újma, která je pokusným zvířatům způsobena utrpením, bolestí a strachem, obhajitelná z hlediska očekávaného výsledku, při zohlednění etického hlediska, a může být v konečném důsledku přínosem pro člověka, zvířata či životní prostředí, e) posouzení všech odůvodnění uvedených v § 17a až 17f, § 18b, 18d a 18g. (3) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů, který provádí hodnocení projektu pokusů, zohledňuje odborná stanoviska, zejména pokud jde o a) oblasti vědeckého použití, v nichž budou pokusná zvířata použita, včetně nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi v těchto oblastech, b) koncepci pokusu, případně včetně statistických hodnocení, c) veterinární praxi v oblasti pokusných zvířat nebo případně veterinární praxi týkající se volně žijících zvířat, d) chovatelské postupy a péči o pokusná zvířata druhů, které mají být použity k pokusům. (4) Proces hodnocení projektu musí být transparentní. Hodnocení projektu pokusů se provádí s výhradou ochrany duševního vlastnictví a důvěrných informací nestranně a mohou při něm být zohledněna stanoviska nezávislých subjektů. (5) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů ve vyhodnocení projektu pokusů uvede, zda projekt pokusů obdržel příznivé nebo nepříznivé hodnocení, a určí, zda a kdy by se měl projekt pokusů zpětně posoudit, obdržel-li projekt pokusů příznivé hodnocení projektu pokusů. § 16c Zpětné posouzení (1) V případě, že tak určí státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů v souladu s § 16b odst. 5, provede státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů zpětné posouzení, a na jeho základě vydá stanovisko, které zhodnotí a) zda bylo dosaženo cílů projektu pokusů, b) újmu způsobenou pokusným zvířatům, včetně počtu a druhů použitých pokusných zvířat a závažnosti pokusů, c) skutečnosti, které mohou přispět k dalšímu provádění požadavku nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi. (2) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů posuzuje zpětně všechny projekty pokusů, při nichž jsou použiti subhumánní primáti, a projekty pokusů, jejichž součástí jsou pokusy označené jako závažné, včetně pokusů uvedených v § 18c odst. 3 a 4. (3) Povinnost zpětného posouzení se nevztahuje na projekty pokusů zahrnující pouze pokusy klasifikované jako mírné nebo jako pokusy, při nichž pokusné zvíře nenabude vědomí. (4) Uživatel pokusných zvířat je povinen na vyžádání poskytnout státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů všechny doklady a informace nezbytné k provedení zpětného posouzení. (5) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů ve stanovisku o zpětném posouzení projektu pokusů uvede, zda projekt pokusů obdržel příznivé nebo nepříznivé hodnocení zpětného posouzení. § 16d Rozhodnutí o schválení projektu pokusů a lhůty pro jeho vydání (1) Projekt pokusů lze schválit, pokud obdržel příznivé hodnocení projektu pokusů podle § 16b. (2) V rozhodnutí o schválení projektu pokusů musí být kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem uvedeny a) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů vedoucího projektu pokusů a jeho zástupce, pokud byl ustanoven, b) adresy zařízení nebo jiné označení místa, na kterém bude projekt pokusů prováděn, c) údaje o veškerých specifických podmínkách vyplývajících z hodnocení projektu pokusů včetně toho, zda a kdy bude projekt pokusů zpětně posuzován, d) doba platnosti rozhodnutí. (3) Rozhodnutí o schválení projektu pokusů se vydává nejdéle na dobu 5 let. Rozhodnutí o schválení projektu pokusů však nesmí být uděleno na delší dobu, než je platnost rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířat. (4) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může povolit provádění vícenásobných generických projektů pokusů prováděných týmž uživatelem pokusných zvířat, pokud jsou tyto projekty pokusů nezbytné ke splnění požadavků stanovených právními předpisy nebo pokud používají pokusná zvířata určená k produkci nebo diagnostickým účelům za použití zavedených metod. (5) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů musí vydat rozhodnutí o schválení projektu pokusů do 40 pracovních dnů po přijetí úplné a správně vyplněné žádosti. Tato lhůta zahrnuje i hodnocení projektu pokusů. Pokud je to odůvodněno složitostí projektu pokusů nebo jeho víceoborovou povahou, může státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů lhůtu uvedenou ve větě první jednou prodloužit o dobu nepřesahující 15 pracovních dnů. Prodloužení lhůty musí být odůvodněno a žadatel musí být o této skutečnosti informován před uplynutím lhůty uvedené ve větě první. (6) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů bezodkladně potvrdí žadateli přijetí všech žádostí o schválení projektu pokusů a uvede lhůtu podle odstavce 5, v níž má být rozhodnuto. § 16e Změna, pozastavení, odnětí nebo zánik platnosti rozhodnutí o schválení projektu pokusů (1) Uživatel pokusných zvířat je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů změnu údajů uvedených v rozhodnutí o schválení projektu pokusů. (2) V případě jakékoli významné změny struktury nebo funkce daného zařízení uživatele pokusných zvířat, která by mohla nepříznivě ovlivnit životní podmínky pokusných zvířat, nebo změny místa, na kterém jsou prováděny činnosti s pokusnými zvířaty, anebo zvýšení počtu užívaných druhů pokusných zvířat, musí uživatel pokusných zvířat podat žádost o změnu rozhodnutí o schválení projektu pokusů. Provést změny uvedené v předchozí větě je možné až po nabytí právní moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o schválení projektu pokusů. V případě změny druhů činností, které mají být s pokusnými zvířaty prováděny, musí uživatel pokusných zvířat podat novou žádost o schválení projektu pokusů. (3) Každá změna rozhodnutí o schválení projektu pokusů je podmíněna dalším příznivým výsledkem hodnocení projektu pokusů. (4) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů na základě nepříznivého hodnocení zpětného posouzení projektu pokusů podle § 16c pozastaví nebo odejme schválení projektu pokusů podle § 16d. (5) Pro rozhodnutí o změně, pozastavení nebo odnětí schválení projektu pokusů platí ustanovení § 20a odst. 1 až 3 obdobně. Pro zánik platnosti schválení projektu pokusů platí ustanovení § 20a odst. 4 obdobně. § 16f Uchovávání dokumentace o projektech pokusů (1) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů musí uchovávat a mít k dispozici veškerou příslušnou dokumentaci, včetně rozhodnutí o schválení projektu pokusů, a výsledek hodnocení projektu pokusů po dobu alespoň 3 let ode dne zániku platnosti rozhodnutí o schválení projektu pokusů. (2) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů uchovává dokumentaci vztahující se k projektům pokusů, u nichž musí být provedeno zpětné posouzení, dokud není zpětné posouzení dokončeno; tím není dotčeno ustanovení odstavce 1. § 16g Alternativní přístupy a kontaktní místo (1) Kontaktní místo, které poskytuje poradenství ohledně právní závažnosti a vhodnosti alternativních přístupů navrhovaných k validaci, uveřejňuje ministerstvo rovněž ve Věstníku. (2) Kontaktní místo uvedené v odstavci 1 poskytuje bezplatně státním orgánům příslušným ke schvalování projektů pokusů a za úplatu odborným komisím podle § 15g poradenství ohledně právní závažnosti a vhodnosti alternativních přístupů navrhovaných k validaci.“. 57. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Požadavky na zařízení, prostory a vybavení (1) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen a) zajistit, aby všechna jeho zařízení měla prostory a vybavení vhodné pro druhy pokusných zvířat, které jsou v nich umístěny, a jsou-li v daném zařízení prováděny pokusy, rovněž pro provádění těchto pokusů, b) dodržovat další požadavky na zařízení, prostory a vybavení stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Řešení, konstrukce a způsob fungování prostor a vybavení, které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a), musí zajišťovat, aby byly pokusy prováděny co nejúčelněji s cílem dosáhnout spolehlivých výsledků za použití co nejnižšího počtu pokusných zvířat, jimž se musí způsobit co nejméně bolesti, utrpení, strachu nebo trvalého poškození. (3) Požadavky na prostory a vybavení zařízení, pokud jde o jejich funkci a obecné uspořádání, chovné prostory, prostory pro provádění obecných a specifických pokusů, provozní prostory, požadavky na prostředí a jeho kontrolu, pokud jde o větrání a teplotu, osvětlení, hluk, poplašné systémy, a další požadavky na zařízení, prostory a vybavení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 58. V § 17a odstavec 1 zní: „(1) Pokud jde o péči a umístění pokusných zvířat, je chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat povinen zajistit, aby a) všem pokusným zvířatům bylo zajištěno umístění, životní prostředí, krmivo, voda a péče, které odpovídají jejich zdravotnímu stavu a dobrým životním podmínkám, b) veškerá omezení, která pokusnému zvířeti brání v uspokojování fyziologických a etologických potřeb, byla udržována na minimu, c) podmínky prostředí, v němž jsou pokusná zvířata chována, držena nebo používána, byly denně kontrolovány, d) byla přijata opatření, která zajistí co nejrychlejší odstranění jakýchkoli zjištěných nedostatků nebo jiné než nezbytné bolesti, utrpení, strachu nebo trvalého poškození, a e) pokusná zvířata byla přepravována za vhodných podmínek a v kontejnerech označených symbolem upozorňujícím na přepravu pokusných zvířat; tato skutečnost musí být vyznačena v průvodní dokumentaci.“. 59. V § 17a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Osoba provozující chovné, dodavatelské nebo uživatelské zařízení je povinna, pokud to umožňují zvláštní právní předpisy2e) a nevylučuje-li to cíl pokusů stanovený podle schváleného projektů pokusů,“ nahrazují slovy „Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je dále povinen“. 60. V § 17a odst. 2 se písmena a) až g) zrušují. Dosavadní písmena h) až p) se označují jako písmena a) až i). 61. V § 17a odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 62. V § 17a odst. 2 písm. g) se slova „podle písmen a) až m)“ zrušují. 63. V § 17a odst. 2 písm. h) se slova „[písmeno n)]“ zrušují. 64. V § 17a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může z vědeckých důvodů, z důvodu dobrých životních podmínek pokusných zvířat nebo z důvodu zdraví pokusných zvířat v rozhodnutí o schválení projektu pokusů povolit výjimky z požadavků podle odstavce 1 písm. a) a z požadavků na péči a umístění pokusných zvířat stanovených prováděcím právním předpisem. (4) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen dodržovat požadavky týkající se péče a umístění pokusných zvířat a požadavky týkající se péče a umístění ve vztahu k jednotlivým druhům pokusných zvířat stanovených prováděcím právním předpisem.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 65. V § 17a odstavec 5 zní: „(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat, b) počet pokusných zvířat při jejich přepravě v kontejneru, c) požadavky týkající se péče a umístění pokusných zvířat, pokud se jedná o zdravotní stav, zvířata odchycená ve volné přírodě k pokusům, umístění pokusných zvířat, úpravu prostředí, konstrukci uzavřených prostor, krmení, napájení, konstrukci a vybavení prostor pro odpočinek a spánek a manipulaci s pokusnými zvířaty, a d) požadavky týkající se péče a umístění ve vztahu k jednotlivým druhům pokusných zvířat.“. 66. § 17b až 17f včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 znějí: „§ 17b Ohrožené druhy zvířat (1) Jedinci ohrožených druhů uvedených v příloze A nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, na které se nevztahuje čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení, se k pokusům nesmějí používat, s výjimkou pokusů, které splňují tyto podmínky: a) pokus slouží jednomu z účelů uvedených v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1 nebo v § 18 odst. 1 písm. c) nebo e), b) je vědecky doloženo, že účelu pokusu nelze dosáhnout za použití jiných druhů pokusných zvířat než těch, které jsou vyjmenovány v uvedené příloze. (2) Výjimka uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na žádný druh subhumánních primátů. § 17c Subhumánní primáti (1) Subhumánní primáti se nesmějí používat k pokusům s výjimkou uvedenou v odstavci 2 a s výjimkou pokusů, které splňují tyto podmínky: a) pokus slouží jednomu z účelů uvedených 1. v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1 nebo § 18 odst. 1 písm. c) a provádí se s cílem zabránit nebo předcházet klinickým stavům, které oslabují člověka nebo které mohou ohrozit lidský život, nebo takové stavy diagnostikovat či léčit; klinickým stavem, který oslabuje, se rozumí omezení běžných tělesných nebo duševních schopností člověka; nebo 2. v § 18 odst. 1 písm. a) nebo e) a b) je vědecky doloženo, že účelu pokusu nelze dosáhnout za použití jiných druhů pokusných zvířat než subhumánních primátů. (2) Subhumánní primáti uvedení v příloze A nařízení (ES) č. 338/97, na které se nevztahuje čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení, se k pokusům nesmějí používat, s výjimkou pokusů, které splňují tyto podmínky: a) pokus slouží jednomu z účelů uvedených 1. v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1 nebo § 18 odst. 1 písm. c) a provádí se s cílem zabránit nebo předcházet klinickým stavům, které oslabují člověka nebo které mohou ohrozit lidský život, nebo takové stavy diagnostikovat či léčit, nebo 2. v § 18 odst. 1 písm. e) a b) je vědecky doloženo, že účelu pokusu nelze dosáhnout za použití jiných druhů pokusných zvířat než subhumánních primátů a za použití druhů, které nejsou uvedeny v dané příloze. (3) K pokusům nesmějí být používáni lidoopi, s výjimkou uvedenou v odstavci 6. (4) Chovatel pokusných zvířat, který chová subhumánní primáty, musí uplatňovat strategii pro zvýšení podílu pokusných zvířat, která jsou potomky subhumánních primátů chovaných v zajetí. (5) Pokud má státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů vědecky podložené důvody domnívat se, že je s ohledem na člověka zásadně důležité použít subhumánní primáty pro účely uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 1, ale pokus se neprovádí s cílem zabránit nebo předcházet klinickým stavům, které oslabují člověka nebo které mohou ohrozit lidský život, nebo takové stavy diagnostikovat či léčit, může v rozhodnutí o schválení projektu pokusů povolit takové použití, pokud účelu nelze dosáhnout za použití jiných druhů zvířat než subhumánních primátů. (6) Pokud je třeba přijmout opatření v zájmu ochrany určitého druhu zvířat nebo v souvislosti s neočekávaným výskytem klinických stavů, které ohrožují lidský život nebo člověka oslabují, může státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů rozhodnutím o schválení projektu pokusů povolit použití lidoopů k pokusům prováděným za jedním z účelů uvedených v § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1, § 18 odst. 1 písm. c) nebo e), pokud účelu pokusu nelze dosáhnout použitím jiných druhů zvířat než lidoopů nebo použitím alternativních metod. Výjimka z § 18 odst. 1 písm. b) bodu 1 se nevztahuje na případy, kdy se jedná o zvířata a rostliny. § 17d Zvířata odchycená ve volné přírodě (1) Zvířata odchycená ve volné přírodě se k pokusům nesmějí používat. (2) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může na základě žádosti uživatele pokusných zvířat udělit výjimku z odstavce 1, pokud uživatel pokusných zvířat prokáže, že je vědecky doloženo, že účelu pokusu nelze dosáhnout za použití pokusného zvířete, které je pro použití k pokusům chováno. Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může udělit tuto výjimku, pokud je použití zvířat odchycených ve volné přírodě k pokusům povoleno uživateli pokusných zvířat v rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířat, které vydává ministerstvo, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Odchyt zvířat žijících ve volné přírodě, která mají být použita k pokusům, může provádět pouze osoba odborně způsobilá k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat a za použití metod, jež pokusným zvířatům způsobí jen takovou bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození, které jsou nevyhnutelné. (4) Každé zvíře, u něhož se při odchytu ve volné přírodě nebo po něm zjistí, že je zraněné nebo ve špatném zdravotním stavu, prohlédne veterinární lékař. Veterinární lékař nebo uživatel pokusných zvířat musí učinit kroky k minimalizaci utrpení zvířete odchyceného ve volné přírodě, které má být použito k pokusům. Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může v rámci rozhodnutí o schválení projektu pokusů udělit výjimky z požadavku na učinění kroků k minimalizaci utrpení pokusného zvířete, pokud pro to existují vědecké důvody. § 17e Opuštěná a toulavá zvířata domestikovaných druhů (1) Opuštěná a toulavá zvířata domestikovaných druhů se k pokusům nesmějí používat. (2) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může udělit výjimku z odstavce 1, pouze jsou-li splněny tyto podmínky: a) uživatel pokusných zvířat prokáže, že je nezbytně nutné provést studie týkající se zdraví a dobrých životních podmínek těchto zvířat nebo vážného ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí nebo zvířat, b) uživatel pokusných zvířat prokáže, že je vědecky doloženo, že účelu pokusu může být dosaženo pouze za použití opuštěného nebo toulavého zvířete, c) ministerstvo povolilo použití opuštěných nebo toulavých zvířat v rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířat. (3) Ministerstvo může v rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířat udělit výjimku z odstavce 1, pokud uživatel pokusných zvířat prokáže, že je vědecky doloženo, že účelu pokusu může být dosaženo pouze za použití opuštěného nebo toulavého zvířete, a zároveň, že je nezbytně nutné provést studie týkající se zdraví a dobrých životních podmínek těchto zvířat nebo vážného ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí nebo zvířat. § 17f Zvířata chovaná pro použití k pokusům (1) Myši laboratorní (Mus musculus), potkani laboratorní (Rattus norvegicus), morčata domácí (Cavia porcellus), křečci zlatí (Mesocricetus auratus), křečíci čínští (Cricetulus griseus), pískomilové mongolští (Meriones unguiculatus), králíci domácí (Oryctolagus cuniculus), psi domácí (Canis familiaris), kočky domácí (Felis catus), subhumánní primáti, drápatky vodní a tropické (Xenopus laevis a tropicalis), skokani hnědí a levhartí (Rana temporaria a pipiens) nebo danio pruhované (Danio rerio) smějí být používáni k pokusům pouze tehdy, byli-li pro použití k pokusům chováni. (2) Od 1. ledna 2013 kosman bělovousý (Callithrix jacchus) a 5 let po zveřejnění studie proveditelnosti, která bude obsahovat posouzení zdraví a dobrých životních podmínek zvířat21), pokud tato studie nedoporučuje prodlouženou lhůtu, makak jávský (Macaca fascicularis), makak rhesus (Macaca mulatta) a ostatní druhy subhumánních primátů mohou být používáni k pokusům, pouze pokud jsou potomky subhumánních primátů chovaných v zajetí nebo pokud pocházejí ze soběstačných populací. Soběstačnou populací se rozumí populace, ve které jsou chována zvířata pocházející pouze z této populace nebo z jiných populací, ne však pocházející z volné přírody, a ve které jsou zvířata chována způsobem, který zajišťuje, že jsou zvyklá na člověka. (3) Ministerstvo může udělit výjimku z odstavců 1 a 2, je-li uživatelem pokusných zvířat prokázáno, že je to vědecky doloženo. 21) Čl. 10 odst. 1 čtvrtý pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU.“. 67. Za § 17f se vkládají nové § 17g a 17h, které včetně nadpisů znějí: „§ 17g Záznamy o pokusných zvířatech (1) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen vést záznamy o těchto skutečnostech: a) počet a druh pokusných zvířat, která jsou chována, nebo byla získána, dodána, použita k pokusům, vypuštěna do volné přírody či umístěna do chovu, b) původ pokusných zvířat, včetně údajů o tom, zda jsou chována pro použití k pokusům, c) data, kdy byla pokusná zvířata získána, dodána, vypuštěna do volné přírody nebo umístěna do chovu, d) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa nebo název nebo obchodní firma, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresa sídla (dále jen „identifikační údaje“) osoby, která zvířata dodala, e) identifikační údaje příjemce pokusných zvířat, f) počet a druh pokusných zvířat, která v jednotlivých zařízeních uhynula nebo byla usmrcena; u pokusných zvířat, která uhynula, je třeba zaznamenat příčinu smrti, je-li známa, a g) v případě uživatelů pokusných zvířat projekty pokusů, v jejichž rámci se pokusná zvířata používají k pokusům. (2) Záznamy uvedené v odstavci 1 je chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat povinen uchovávat po dobu nejméně 5 let a musí je na požádání poskytnout příslušnému orgánu ochrany zvířat. § 17h Informace o psech, kočkách a subhumánních primátech a jejich označování a identifikace (1) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen o jednotlivých psech, kočkách a subhumánních primátech a) zaznamenávat následující informace: 1. podrobnosti o jejich identitě, 2. místo a datum jejich narození, pokud jsou tyto údaje dostupné, 3. zda jsou chováni pro použití k pokusům a 4. u subhumánních primátů, zda jde o potomky subhumánních primátů chovaných v zajetí, a b) vést úplnou dokumentaci, která sleduje život pokusného zvířete, dokud je chováno pro použití k pokusům; tato dokumentace musí 1. být založena při jeho narození nebo co nejdříve poté a 2. obsahovat veškeré důležité informace o reprodukci a veterinární a sociální informace o jednotlivých pokusných zvířatech a projektech pokusů, k nimž se používala. (2) Informace a dokumentaci uvedené v odstavci 1 je chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat povinen uchovávat po dobu nejméně 3 let po smrti pokusného zvířete nebo jeho umístění do chovu a musí být na požádání poskytnuty příslušnému orgánu ochrany zvířat. V případě umístění zvířete do chovu musí být současně se zvířetem předány informace o příslušné veterinární péči a sociální informace z jeho dokumentace uvedené v odstavci 1. (3) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen a) všechny psy, kočky a subhumánní primáty nejpozději při odstavení od matky co nejméně bolestivým způsobem trvale označit individuálním identifikačním prostředkem, b) po přijetí neoznačeného psa, kočky nebo subhumánního primáta odstaveného od matky jej co nejdříve a co nejméně bolestivým způsobem trvale označit, nebo c) na požádání příslušného orgánu ochrany zvířat zdůvodnit, proč není pokusné zvíře označeno. (4) Je-li pes, kočka nebo subhumánní primát před odstavením od matky přemístěn od jednoho chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat k jinému a není z praktických důvodů možné pokusné zvíře předem označit, musí příjemce pokusného zvířete až do jeho označení uchovat údaje o matce pokusného zvířete.“. 68. § 18 až 18f včetně nadpisů znějí: „§ 18 Účely pokusů (1) Pokusy lze provádět výhradně pro tyto účely: a) základní výzkum, b) translační nebo aplikovaný výzkum s cílem 1. zabránit a předejít onemocnění, špatnému zdravotnímu stavu nebo jiným anomáliím nebo jejich následkům u lidí, zvířat nebo rostlin a diagnostikovat je nebo léčit, 2. posoudit, zjistit, regulovat nebo upravit fyziologické předpoklady lidí, zvířat nebo rostlin, nebo 3. zlepšit životní podmínky a podmínky produkce zvířat chovaných k zemědělským účelům, c) pro jakýkoli z cílů uvedených v písmeni b) při vývoji, výrobě nebo zkoušení kvality, účinnosti a nezávadnosti léčiv, potravin, krmiv a jiných látek nebo výrobků, d) ochrana přírodního prostředí v zájmu zdraví nebo dobrých životních podmínek lidí nebo zvířat, e) výzkum zaměřený na zachování druhů, f) vyšší vzdělávání nebo odborná příprava za účelem získání, udržení nebo zlepšení odborných znalostí, g) trestní řízení a jiné soudní řízení. (2) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení zbraní, bojových látek nebo munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno. § 18a Volba metod (1) Uživatel pokusných zvířat nesmí pokus provádět a státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů nesmí pokus schválit, je-li pro dosažení žádaného výsledku dostupná jiná metoda či zkušební strategie, která nevyžaduje použití živého pokusného zvířete a která je uznána podle předpisů Evropské unie. (2) Při výběru mezi pokusy musí uživatel pokusných zvířat volit ty, které v co nejvyšší míře splňují tyto požadavky: a) používají nejnižší počet pokusných zvířat, b) používají pokusná zvířata s nejnižší schopností cítit bolest, utrpení nebo strach nebo utrpět trvalé poškození, nebo c) působí nejmenší bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození, a je u nich největší pravděpodobnost, že bude dosaženo uspokojivých výsledků. (3) V co největší míře musí uživatel pokusných zvířat předcházet tomu, aby pokus končil úhynem nebo usmrcením pokusného zvířete, a ukončení pokusu musí být včasné a humánní. Je-li úhyn nebo usmrcení pokusného zvířete na konci pokusu nevyhnutelné, musí uživatel pokusných zvířat pokus koncipovat tak, aby a) jeho výsledkem byla smrt co nejnižšího počtu pokusných zvířat a b) pro pokusná zvířata se doba trvání a intenzita utrpení snížila na možné minimum, a pokud je to možné, byla zajištěna bezbolestná smrt. § 18b Znecitlivění (1) Uživatel pokusných zvířat musí v případě, že je to z hlediska účelu pokusu možné, provádět pokusy za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění. Ke znecitlivění musí použít prostředky snižující bolest či jinou vhodnou metodu zajišťující co největší omezení bolesti, utrpení a strachu. Znecitlivění musí být provedeno vždy při pokusech, při nichž dochází k vážným zraněním pokusného zvířete, která mu mohou způsobit značnou bolest. (2) Při rozhodování o vhodnosti použití znecitlivění se přihlíží k tomu, a) zda se předpokládá, že znecitlivění způsobí pokusnému zvířeti větší újmu než samotný pokus, b) zda je znecitlivění neslučitelné s účelem pokusu. (3) Uživatel pokusných zvířat nesmí pokusným zvířatům bez odpovídajícího znecitlivění nebo snížení bolesti podávat látky, které jim brání v projevování bolesti nebo je v něm omezují. V těchto případech musí uživatel pokusných zvířat poskytnout státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů vědecké odůvodnění s podrobnými údaji o režimu znecitlivění a snížení bolesti. (4) Pokusné zvíře, které by mohlo po odeznění účinků znecitlivění trpět bolestí, musí být ošetřeno preventivním nebo pooperačním podáním prostředků snižujících bolest nebo jinými vhodnými metodami tlumícími bolest, pokud je to slučitelné s účelem pokusu. (5) Jakmile je dosaženo účelu pokusu, učiní uživatel pokusných zvířat příslušná opatření podle § 18f nebo 18g s cílem omezit utrpení pokusného zvířete na minimum. § 18c Klasifikace závažnosti pokusů (1) Závažnost pokusu se určuje podle míry bolesti, utrpení, strachu nebo trvalého poškození, které jednotlivé pokusné zvíře v průběhu pokusu pravděpodobně pocítí. (2) Každý pokus musí být za použití kritérií přiřazování uvedených v prováděcím právním předpise klasifikován podle kategorie závažnosti jako a) pokus, při němž již pokusné zvíře nenabude vědomí, kterým se rozumí pokus, který se provádí v celkové anestézii, po jehož provedení již pokusné zvíře nenabude vědomí, b) mírný, kterým se rozumí pokus prováděný na pokusných zvířatech, v jehož důsledku pokusná zvířata pravděpodobně pocítí krátkodobou mírnou bolest, utrpení či strach, jakož i pokus, který výrazně nezhoršuje dobré životní podmínky nebo celkový stav pokusných zvířat, c) střední, kterým se rozumí pokus prováděný na pokusných zvířatech, v jehož důsledku pokusná zvířata pravděpodobně pocítí krátkodobou středně intenzivní bolest, utrpení či strach, nebo dlouhodobou mírnou bolest, utrpení či strach, jakož i pokus, který pravděpodobně způsobí středně závažné zhoršení dobrých životních podmínek nebo celkového stavu pokusných zvířat, nebo d) závažný, kterým se rozumí pokus prováděný na pokusných zvířatech, v jehož důsledku pokusná zvířata pravděpodobně pocítí značnou bolest, utrpení či strach, nebo dlouhodobou středně intenzivní bolest, utrpení či strach, jakož i pokus, který pravděpodobně způsobí značné zhoršení dobrých životních podmínek nebo celkového stavu pokusných zvířat. (3) S výjimkou uvedenou v odstavci 4 nesmí uživatel pokusných zvířat pokus provádět, pokud je jeho součástí způsobení značné bolesti, utrpení nebo strachu, u nichž je pravděpodobné, že budou dlouhodobé a nezmírnitelné. (4) Pokud je z výjimečných a vědecky podložených důvodů, které je povinen prokázat uživatel pokusných zvířat, nezbytné umožnit provedení pokusu, při němž je působena značná bolest, utrpení nebo strach, které budou pravděpodobně dlouhodobé a není možné je zmírnit, jak je uvedeno v odstavci 3, může státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů takový pokus povolit. (5) Kritéria přiřazování, faktory, jež se vztahují k danému pokusu, a příklady různých pokusů zařazených do jednotlivých kategorií závažnosti na základě faktorů, jež se vztahují k danému druhu pokusu, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 18d Opětovné použití pokusných zvířat (1) Pokusné zvíře již použité k jednomu či více pokusům smí uživatel pokusných zvířat opětovně použít k novému pokusu, k němuž by bylo možné použít pokusné zvíře dosud k žádnému pokusu nepoužité, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky: a) skutečná závažnost předchozího pokusu byla mírná nebo střední, b) je prokázáno, že pokusné zvíře je v dobrém zdravotním stavu a má znovu v plné míře dobré životní podmínky, c) další pokus je klasifikován jako mírný, střední nebo jako pokus, při němž již pokusné zvíře nenabude vědomí, a d) je to v souladu s doporučením veterinárního lékaře s ohledem na způsob předchozího použití pokusného zvířete. (2) Odchylně od odstavce 1 písm. a) může státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů ve výjimečných případech a po veterinárním vyšetření pokusného zvířete povolit jeho opětovné použití, pokud pokusné zvíře nebylo použito více než jedenkrát k pokusu spojenému se značnými bolestmi, strachem nebo odpovídajícím utrpením. § 18e Konec pokusu (1) Pokus je považován za ukončený, nemají-li být v jeho rámci provedena žádná další pozorování, nebo pokud jde o nově geneticky modifikované linie pokusných zvířat, jestliže již nejsou u potomstva pozorovány nebo očekávány bolesti, utrpení, strach nebo trvalé poškození, jež nejméně odpovídají bolesti, utrpení, strachu nebo trvalému poškození způsobeným vpichem jehly. (2) Na konci pokusu rozhodne veterinární lékař nebo osoba odborně způsobilá k navrhování pokusů nebo projektů pokusů, zda bude pokusné zvíře ponecháno naživu. Pokusné zvíře bude usmrceno, pokud je pravděpodobné, že bude nadále trpět střední nebo značnou bolestí, utrpením, strachem nebo trvalým poškozením. (3) Má-li být pokusné zvíře ponecháno naživu, musí mu uživatel pokusných zvířat poskytnout péči a umístění přiměřené jeho zdravotnímu stavu. (4) Při výskytu nákazy s klinickými projevy onemocnění, případně úhynů, a při laboratorním průkazu nákazy přenosné ze zvířat na jiná zvířata nebo na člověka se pokus ukončí, pokud sledování uvedených projevů není stanoveno projektem pokusů. § 18f Vypuštění pokusných zvířat do volné přírody a umístění pokusných zvířat do chovu (1) Pokusná zvířata, která byla nebo měla být použita k pokusům, mohou být umístěna do zájmového chovu nebo vrácena do vhodného přírodního stanoviště či chovu odpovídajícího danému druhu pokusných zvířat, pokud a) to umožňuje zdravotní stav pokusného zvířete, b) není ohroženo veřejné zdraví, zdraví zvířat ani životní prostředí, c) byla přijata vhodná opatření, na základě kterých budou pokusnému zvířeti zajištěny dobré životní podmínky, a d) pokud to není v rozporu s právními předpisy upravujícími ochranu přírody a krajiny a obchodování s ohroženými druhy2e) a myslivosti nebo rybářství2a). (2) Chovatelé pokusných zvířat, dodavatelé pokusných zvířat a uživatelé pokusných zvířat, od nichž mají být pokusná zvířata umístěna do zájmového chovu, musí uplatňovat režim pro umístění zvířat do zájmového chovu, který zajišťuje socializaci těchto zvířat. Pokud to je vhodné, musí osoby uvedené ve větě první zavést v případě zvířat žijících ve volné přírodě program rehabilitace před jejich navrácením do jejich přírodních stanovišť.“. 69. Za § 18f se vkládá nový § 18g, který včetně nadpisu zní: „§ 18g Metody usmrcování pokusných zvířat (1) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen zajistit, aby pokusná zvířata byla při usmrcování vystavena co nejmenší míře bolesti, utrpení a strachu. (2) Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen zajistit, aby usmrcování pokusných zvířat prováděla v jeho zařízení osoba odborně způsobilá k navrhování pokusů nebo projektů pokusů nebo osoba odborně způsobilá k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat. V případě terénní studie však může osoba uvedená ve větě první pokusné zvíře usmrtit mimo zařízení. (3) Při usmrcování pokusných zvířat použijí osoby uvedené v odstavci 2 následující metody: a) předávkování anestetikem, b) upoutaný projektil, c) oxid uhličitý, d) zlomení vazu, e) tupý úder do hlavy, f) oddělení hlavy od trupu, g) omráčení elektrickým proudem, h) inertní plyny (Ar, N2), nebo i) zastřelení volným projektilem odpovídající střelnou zbraní a střelivem. (4) Jiné metody, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je možné použít u pokusných zvířat, která a) nejsou při vědomí, pokud pokusné zvíře před smrtí opět nenabude vědomí, a b) jsou používána k zemědělskému výzkumu, při němž cíl projektu pokusů vyžaduje, aby byla pokusná zvířata chována za obdobných podmínek jako hospodářská zvířata; tato pokusná zvířata mohou být usmrcena v souladu s požadavky stanovenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování16). (5) Usmrcení pokusných zvířat musí být dokončeno jedním z těchto způsobů: a) potvrzením trvalého zastavení oběhu, b) destrukcí mozku, c) zlomením vazu, d) vykrvením, nebo e) potvrzením nástupu posmrtné ztuhlosti. (6) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů může v rozhodnutí o schválení projektu pokusů na základě odůvodněné žádosti uživatele pokusných zvířat udělit výjimky z požadavků uvedených v odstavcích 3 až 5 a) s cílem povolit použití jiné metody za předpokladu, že je tato metoda na základě vědeckých poznatků považována za alespoň stejně humánní, nebo b) pokud uživatel pokusných zvířat předloží doklady o tom, že je vědecky doloženo, že účelu pokusu nelze dosáhnout za použití metody usmrcování uvedené v odstavci 3 nebo 4. (7) Odstavce 2 až 5 se nevztahují na případy, kdy je třeba pokusné zvíře usmrtit za mimořádných okolností z důvodu ochrany zvířat proti týrání, veřejného zdraví, veřejného pořádku a bezpečnosti, zdraví zvířat nebo životního prostředí. (8) Metody usmrcování jednotlivých druhů pokusných zvířat podle odstavce 3 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 70. V § 19 odst. 1 písmeno c) zní: „c) státní orgány příslušné ke schvalování projektů pokusů,“. 71. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Ministerstvo (1) Ministerstvo a) projednává, koordinuje a kontroluje plnění úkolů ochrany hospodářských zvířat, pokusných zvířat, zvířat v zájmových chovech a volně žijících zvířat, včetně zvířat v zoologických zahradách, a předkládá příslušným státním orgánům návrhy na nezbytná opatření, b) spolupracuje s ostatními ústředními orgány státní správy, Akademií věd České republiky, vysokými školami a právnickými osobami zabývajícími se ochranou nebo chovem zvířat, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat, c) schvaluje statut a jednací řád Ústřední komise pro ochranu zvířat (dále jen „ústřední komise“) a výboru pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely, d) plní úkoly vyplývající pro něj z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat během přepravy a souvisejících činností5) a z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13), e) ustanovuje kontaktní místa v případech, kdy je to požadováno předpisy Evropské unie, a uveřejňuje je rovněž ve Věstníku, f) rozhoduje o udělení, změně nebo odnětí povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, a to i na základě řízení zahájeného z moci úřední, g) rozhoduje o udělení, změně, pozastavení nebo odnětí oprávnění k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat a k používání pokusných zvířat, a to i na základě řízení zahájeného z moci úřední, h) jmenuje a odvolává posuzovatele ve správním řízení o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat a k užívání pokusných zvířat; metodicky řídí, kontroluje, organizačně a materiálně zabezpečuje činnost posuzovatelů, i) na úseku ochrany pokusných zvířat zasílá Evropské komisi (dále jen „Komise“) informace o uplatňování § 15g, § 16a odst. 2 a 3, § 16b, 16c, § 17c odst. 4, § 17f, § 20b odst. 2 písm. b) a § 22 odst. 1 písm. s), a to do 10. listopadu 2018 a poté každých 5 let; každoročně shromažďuje a zveřejňuje statistické informace o používání pokusných zvířat k pokusům, včetně informací o skutečné závažnosti pokusů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusům použiti, tyto statistické informace předkládá Komisi do 10. listopadu 2015 a poté každý rok; předkládá každý rok Komisi podrobné informace o výjimkách udělených podle § 18g odst. 6, j) stanoví osobu, která zajistí od chovatelů sběr a vědecky podloženou objektivní a srovnatelnou analýzu údajů založených na sledování reprezentativního vzorku hejn kuřat chovaných na maso, porážených během období o délce minimálně 1 roku, a předloží tuto analýzu ministerstvu, k) vydává písemné vyjádření ve schvalovacím řízení zoologických zahrad1b). (2) Ministerstvo dále a) může udělit, pozastavit nebo odejmout akreditaci školicím pracovištím k pořádání 1. kurzu odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, 2. kurzu odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat, 3. odborného kurzu pro získání osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel, 4. kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso, 5. kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata, 6. odborného kurzu pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata, 7. kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů a kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, 8. kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat a kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, 9. odborného kurzu pro získání odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat, (dále jen „kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání“), b) vede seznam akreditovaných školicích pracovišť a uveřejňuje ho způsobem umožňujícím dálkový přístup, c) jmenuje na základě návrhu školicího pracoviště lektory v kurzech na úseku ochrany zvířat proti týrání, a to do 30 dnů ode dne doručení návrhu na jmenování lektora, d) ve spolupráci se Státní veterinární správou provádí zkoušky pro získání odborné způsobilosti v kurzech na úseku ochrany zvířat proti týrání, e) jmenuje zkušební komise v kurzech na úseku ochrany zvířat proti týrání, a to do 30 dnů ode dne doručení návrhu na jmenování zkušební komise, f) vydává osvědčení o úspěšném složení zkoušky, odnímá osvědčení nebo pozastavuje jeho platnost, g) vede seznam osob, kterým vydalo osvědčení, h) vede seznam osob, kterým vydalo osvědčení školicí pracoviště, i) provádí kontroly školicích pracovišť, zejména jejich činnosti a úrovně kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání. (3) Ustanovení odstavce 2 písm. c) až g) se nevztahují na kurz k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata, kurz odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat a kurz odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat. (4) Ministerstvo ve správním řízení podle odstavce 1 písm. g) rozhodne nejdéle do 120 dnů ode dne zahájení řízení. Požádá-li žadatel, kterému již bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 písm. g), o vydání dalšího rozhodnutí, které má na předchozí rozhodnutí navazovat, rozhodnutí nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto. Žádost je nutné podat minimálně 60 dnů přede dnem uplynutí platnosti vydaného rozhodnutí, jinak předchozí rozhodnutí zanikne uplynutím doby v něm stanovené.“. 72. Za § 20 se vkládají nové § 20a a 20b, které včetně nadpisů znějí: „§ 20a Změna, pozastavení nebo odnětí oprávnění nebo povolení udělených ministerstvem (1) Ministerstvo může z moci úřední oprávnění nebo povolení udělená podle § 20 odst. 1 změnit, pozastavit nebo odejmout, pokud ten, komu bylo oprávnění nebo povolení uděleno, nedodržuje podmínky stanovené zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo těmito oprávněními nebo povoleními. (2) Změna, pozastavení nebo odnětí oprávnění udělených podle § 20 odst. 1 písm. g) nesmí mít nepříznivý vliv na životní podmínky pokusných zvířat, která jsou v zařízení umístěna. V rozhodnutí o změně, pozastavení nebo odnětí oprávnění k chovu pokusných zvířat, oprávnění k dodávce pokusných zvířat a oprávnění k používání pokusných zvířat podle § 20 odst. 1 písm. g) ministerstvo stanoví, je-li to nezbytné, způsob zabezpečení další péče o pokusná zvířata chovaná chovatelem pokusných zvířat, dodávaná dodavatelem pokusných zvířat nebo používaná uživatelem pokusných zvířat. (3) Ministerstvo může oprávnění nebo povolení udělená podle § 20 odst. 1 změnit nebo odejmout na žádost žadatele. Bylo-li oprávnění nebo povolení uděleno jiné osobě, musí žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení nebo oprávnění. (4) Platnost oprávnění nebo povolení udělených podle § 20 odst. 1 zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, b) zánikem zařízení, ve kterém měla být prováděna povolená činnost, c) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby anebo jejím prohlášením za mrtvou. § 20b Výbor pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely (1) Ministerstvo zřizuje výbor pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely. Tento výbor není součástí ústřední komise. (2) Výbor pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely a) poskytuje bezplatně státním orgánům příslušným ke schvalování projektů pokusů a za úplatu odborným komisím podle § 15g poradenství, pokud jde o získání, chov a umístění pokusných zvířat, péči o ně a používání pokusných zvířat k pokusům, a zaručuje, že jsou sdíleny osvědčené postupy, b) na úseku ochrany pokusných zvířat přijímá za účelem zamezení opakování pokusů od ostatních členských států Evropské unie údaje, které vznikají při pokusech uznaných právními předpisy Evropské unie, pokud není třeba provést v souvislosti s těmito údaji další pokusy pro účely ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí, a předává je státním orgánům příslušným ke schvalování projektů pokusů, kontaktnímu místu, případně odborným komisím podle § 15g, c) zpracovává a odevzdává ministerstvu nejpozději do 30. září 2018, a poté každých 5 let vždy do 30. září, zprávu s uvedením informací o uplatňování písmene b). (3) Výbory pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely členských států Evropské unie si vyměňují informace o fungování odborných komisí podle § 15g a o provádění hodnocení projektů pokusů a sdílejí osvědčené postupy. (4) Předsedu a členy výboru pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely jmenuje a odvolává ministr zemědělství. Na jmenování členem výboru pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely není právní nárok. Ministr zemědělství může jmenovat členem výboru osobu, která a) je lékařem, veterinárním lékařem nebo osobou s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů, která se během studia nebo postgraduálního studia prokazatelně seznámila s metodami chovu a práce na pokusných zvířatech, s jejich ochranou, s vyhledáváním a používáním alternativních metod, b) má osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů a c) předloží 1. přehled o své odborné činnosti a publikační činnosti a 2. doklad o minimálně 5 letech odborné praxe při využívání pokusných zvířat k vědeckým účelům, a to za posledních 10 let. (5) Další podrobnosti o složení a způsobu činnosti výboru pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely stanoví statut a jednací řád výboru pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely.“. 73. V § 21 odst. 1 se slova „, Společností pro vědu o laboratorních zvířatech“ zrušují. 74. V § 22 odst. 1 písm. b) se za slova „Evropské unie5)“ vkládají slova „upravujících ochranu zvířat během přepravy a souvisejících činností a z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13)“. 75. V § 22 odst. 1 písm. c) se slova „povolují užití jiných postupů utrácení zvířat (§ 5h odst. 4) a“ zrušují a slova „§ 5 odst. 4“ se nahrazují slovy „§ 5i odst. 3“. 76. V § 22 odst. 1 písm. g) se za slovo „vydávají“ vkládají slova „, pozastavují a odnímají“. 77. V § 22 odst. 1 písm. k) se slova „§ 5 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 5f“. 78. V § 22 odst. 1 písm. l) se slova „ukládají nápravná opatření chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám“ nahrazují slovy „mohou vydávat v případě porušení právních předpisů na úseku ochrany zvířat proti týrání rozhodnutí o závazném pokynu k odstranění zjištěných nedostatků; v tomto rozhodnutí stanoví, jaká právní povinnost byla porušena, jakým způsobem a v jaké lhůtě mají být zjištěné nedostatky odstraněny, a kontrolují odstranění těchto nedostatků“. 79. V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až s), která znějí: „q) plní úkoly spojené s depopulací stanovené v čl. 18 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování, r) plní úkoly stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a), b) a e) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování, s) vykonávají pravidelný dozor nad plněním povinností stanovených chovatelům pokusných zvířat, dodavatelům pokusných zvířat a uživatelům pokusných zvířat, při výkonu dozoru přizpůsobují četnost kontrol výsledkům analýzy rizik u každého zařízení s přihlédnutím k počtu a druhu umístěných pokusných zvířat, dosavadnímu dodržování právních předpisů chovatelem pokusných zvířat, dodavatelem pokusných zvířat a uživatelem pokusných zvířat, počtu a typům projektů pokusů prováděných daným uživatelem pokusných zvířat a veškerým informacím, které by mohly ukazovat na nedodržení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení; kontroly se provádějí každoročně alespoň u třetiny uživatelů pokusných zvířat v souladu s analýzou rizik podle tohoto písmene, v případě subhumánních primátů jsou chovatelé pokusných zvířat, dodavatelé pokusných zvířat a uživatelé pokusných zvířat kontrolováni alespoň jednou ročně; přiměřený počet kontrol se provádí bez předchozího upozornění; záznamy o všech inspekcích se uchovávají po dobu nejméně 5 let.“. 80. V § 22 odst. 2 písm. c) se za slova „Evropské unie5b)“ vkládají slova „upravujících ochranu zvířat během přepravy a souvisejících činností a z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13)“. 81. V § 22 odst. 2 písm. d) se slova „Evropského společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 82. V § 22 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) plní úkoly podle čl. 13 odst. 3 až 5 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování, j) zpracuje a odevzdá ministerstvu nejpozději do 30. září 2018, a poté zpracovává a odevzdává každý rok vždy do 30. září, zprávu s uvedením informací o uplatňování odstavce 1 písm. s).“. 83. § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Státní orgány příslušné ke schvalování projektů pokusů (1) Státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů je ústřední orgán státní správy věcně příslušný podle předmětu činnosti uživatele pokusných zvířat podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, není-li dále stanoveno jinak. (2) Jedná-li se a) o pokusy na volně žijících zvířatech, je státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů Ministerstvo životního prostředí, s výjimkou použití pokusných zvířat v kurzech na úseku ochrany zvířat proti týrání, b) o použití pokusných zvířat v kurzech na úseku ochrany zvířat proti týrání, je státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů ministerstvo, c) o pokusy prováděné veřejnou výzkumnou institucí Akademie věd České republiky, je státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů Akademie věd České republiky.“. 84. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: „§ 23a Úkoly státních orgánů příslušných ke schvalování projektů pokusů (1) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů a) rozhoduje o schválení nebo neschválení projektu pokusů z hlediska jeho souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k jeho provedení, a o změně, pozastavení nebo odnětí rozhodnutí o schválení projektu pokusů, b) zpracovává a odevzdává ministerstvu nejpozději do 28. února roku následujícího souhrnnou zprávu o činnosti uživatelských zařízení, pro která jsou státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů, za kalendářní rok včetně statistických tabulek, jejichž vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, s uvedením 1. identifikace uživatele pokusných zvířat, označení rozhodnutí o udělení oprávnění k používání pokusných zvířat a doby jeho platnosti, 2. jména, popřípadě jmen, příjmení a čísel osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů členů odborné komise podle § 15g, 3. počtu projednaných a z toho doporučených projektů pokusů s označením účelů pokusů uvedených v § 18 odst. 1, 4. evidence počtu pokusných zvířat použitých pro pokusy a počtu a druhu provedených pokusů, včetně informací o skutečné závažnosti pokusů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusům použiti, 5. podrobných informací o výjimkách udělených podle § 18g odst. 6, 6. dalších údajů stanovených dohodami Rady Evropy na úseku ochrany pokusných zvířat, prováděcím právním předpisem nebo požadovaných ministerstvem, c) zpracuje a odevzdá ministerstvu nejpozději do 30. září 2018, a poté zpracovává a odevzdává každých 5 let vždy do 30. září, souhrnnou zprávu s uvedením informací o uplatňování § 15g, § 16a odst. 2 a 3, § 16b, 16c, § 17c odst. 4 a § 17f. (2) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů neschválí ty projekty pokusů, které neobdržely příznivé hodnocení projektu pokusů podle § 16b. (3) Místně příslušný orgán ochrany přírody2e) podle místa, kde má být proveden pokus na volně žijících zvířatech, se na žádost uživatele pokusných zvířat vyjadřuje k projektům pokusů na jedincích druhů volně žijících zvířat. Jeho vyjádření je pro státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů závazné. (4) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů, který povolil ve svém rozhodnutí pokus podle § 17c odst. 5 nebo 6 nebo podle § 18c odst. 4, o něm neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy, přičemž své rozhodnutí odůvodní a poskytne důkazy o situaci odůvodňující jeho rozhodnutí, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno22). (5) Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů učiní potřebná opatření, aby měl k plnění úkolů podle odstavce 1 poradce z kruhu odborníků s osvědčením o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo s kvalifikací podle § 26, kteří ustaví rezortní odbornou komisi pro schvalování projektů pokusů. Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů si v každém řízení o schválení projektu pokusů vyžádá stanovisko rezortní odborné komise pro schvalování projektů pokusů. 22) Čl. 55 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU.“. 85. V § 24 se odstavce 3 a 4 zrušují. 86. V § 24a odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a § 28b a o předběžné náhradní péči podle § 28c, včetně náhrady nákladů za toto opatření“. 87. V § 24a odst. 3 se slova „1 rok“ nahrazují slovy „3 roky“. 88. V § 24a odstavec 4 zní: „(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen projednat všechny podněty podané podle § 22 odst. 1 písm. m), písemně vyrozumět příslušnou krajskou veterinární správu do 1 měsíce od podání podnětu o učiněných opatřeních a po vydání rozhodnutí jej bezodkladně zaslat příslušné krajské veterinární správě; to platí i v případech, kdy nebylo správní řízení zahájeno na základě podnětu příslušné krajské veterinární správy s výjimkou řízení o správním deliktu spočívajícím v porušení povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete. Totéž platí pro rozhodnutí vydaná v řízení o odvolání, v přezkumném řízení a při obnově řízení a vydání nového rozhodnutí.“. 89. V § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „při akreditačním řízení týkajícím se osoby provozující uživatelské zařízení a při řízení o vydání osvědčení osobě provozující chovné nebo dodavatelské zařízení“ nahrazují slovy „ve správním řízení o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat nebo k používání pokusných zvířat“. 90. V § 25 odst. 1 písm. a) se slova „chovných, dodavatelských a uživatelských“ zrušují a za slovo „zařízení“ se vkládají slova „chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat“. 91. V § 25 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) Účelně vynaloženými náklady podle odstavce 6 se rozumí náklady na přepravu zvířete, náklady na krmivo, na veterinární péči, na léky a zdravotnický materiál a ostatní podle zdravotního stavu zvířete, mzdové a obdobné náklady na zabezpečení potřebné péče nebo náhradní péče o zvíře. Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se zajištěním péče o zvíře podle odstavce 6 se podává vždy nejpozději do 3 měsíců od ukončení péče o zvíře ministerstvu. V případě péče o zvíře, která trvá déle než 3 měsíce, je možné požádat o zálohu na úhradu nákladů za uplynulé období. Ministerstvo může poskytnout přiměřenou zálohu na doložené účelně vynaložené náklady. Po ukončení péče o zvíře, na kterou byla vyplacena záloha, se podává žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se zajištěním péče o zvíře podle odstavce 6. (8) Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se zajištěním péče o zvíře podle odstavce 6 se podává na formuláři, jehož vzor uveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také a) celkovou výši účelně vynaložených nákladů, b) osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje vlastníka zvířete, popřípadě též osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje chovatele zvířete, pokud zvíře chová osoba odlišná od vlastníka zvířete, c) osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje osoby zajišťující péči o zvíře. (9) Přílohou žádosti o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se zajištěním péče o zvíře podle odstavce 6 musí být a) identifikace zvířete nebo zvířat, na které je požadována úhrada účelně vynaložených nákladů, b) odůvodnění žádosti, včetně uvedení skutečnosti, který orgán a z jakého důvodu zajistil péči o zvíře, c) doklad o skutečnosti, že chovatel nemůže zabezpečit péči o zvíře, zejména potvrzení o hospitalizaci nebo potvrzení o nástupu výkonu trestu odnětí svobody, d) protokol o předání zvířete do péče, e) smlouva o zajištění péče o zvíře, byla-li uzavřena, f) doklad o účelně vynaložených nákladech, včetně finanční rozvahy zdůvodňující výši požadované náhrady nákladů, g) doklad o oprávnění jednat jménem žadatele.“. 92. V § 26 odst. 1 se slova „veterinárního směru“ nahrazují slovy „v oblasti veterinárního lékařství a hygieny“. 93. V § 26 odst. 2 se za slovo „pracoviště,“ vkládají slova „požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání,“ a slova „, podmínky a způsob vydávání osvědčení“ se zrušují. 94. Za § 26 se vkládají nové § 26a až 26c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 23 znějí: „§ 26a Akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání (1) Kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání mohou pořádat pouze školicí pracoviště, která k tomu jsou akreditována ministerstvem a splňují podmínky stanovené tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení a přímo použitelným předpisem Evropské unie na úseku ochrany zvířat proti týrání. Akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání je nepřevoditelná a nepřechází na právní nástupce. Pověřením se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování23) rozumí akreditace podle tohoto ustanovení. (2) Školicí pracoviště musí zaslat ministerstvu žádost o akreditaci k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také název kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání, který hodlá školicí pracoviště pořádat. (3) Kromě náležitostí uvedených v odstavci 2 jsou součástí žádosti o akreditaci k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání a) oprávnění ke vzdělávací činnosti nebo doklad o tom, že školicí pracoviště má v předmětu činnosti vzdělávání, b) přehled dosavadní činnosti školicího pracoviště v oblasti vzdělávání, c) doklady o dostatečném technickém, materiálním a organizačním zabezpečení kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání, zejména adresy budov, ve kterých budou vzdělávací programy uskutečňovány, údaje o počtu a kapacitě učeben a údaje o technickém vybavení učeben, d) vyplněné dotazníky odborných lektorů s uvedením jejich jména, popřípadě jmen, příjmení a titulu, údaje o jejich nejvyšším dosaženém vzdělání, údaje o jejich praxi od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, nejdéle však za posledních 10 let, přehled o jejich odborné a případně i publikační činnosti, doklad o jejich způsobilosti k lektorské činnosti, například osvědčení o absolvování kurzu a doklady o jejich odborné způsobilosti v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, e) písemný souhlas lektora s jeho účastí v kurzech na úseku ochrany zvířat proti týrání a jeho souhlas s uveřejněním osobních údajů v žádosti o akreditaci, f) program kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání, tedy podrobný rozpis obsahu a rozsahu jednotlivých přednášených témat, rozvrh hodin, g) způsob zajištění zpětné vazby od absolventů kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání, h) rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířat, pokud jsou v rámci kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání používána živá zvířata; toto rozhodnutí musí být vydáno školicímu pracovišti nebo jiné osobě, v jejímž zařízení se kurz na úseku ochrany zvířat proti týrání bude konat. (4) Na udělení akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání není právní nárok. Ministerstvo může akreditaci udělit, pokud školicí pracoviště a) předloží a řádně doloží všechny náležitosti uvedené v odstavcích 2 a 3, b) má náležitou způsobilost, personální obsazení a vybavení pro pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání. (5) Ministerstvo může akreditace udělené podle odstavce 1 změnit nebo odejmout na žádost školicího pracoviště. Ministerstvo může z moci úřední akreditace udělené podle odstavce 1 změnit nebo odejmout, pokud ten, komu byla akreditace udělena, a) nejméně po dobu 2 let neuspořádá kurz na úseku ochrany zvířat proti týrání, k jehož pořádání mu byla udělena akreditace, b) nedodržuje při pořádání kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání podmínky stanovené zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo v rozhodnutí o udělení akreditace. V případě změny lektora v kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání je školicí pracoviště povinno požádat o změnu akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání. Lektor neuvedený v akreditaci k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání může vyučovat v kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání až po změně akreditace. (6) Zjistí-li ministerstvo při kontrole nedostatky při uskutečňování kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání, vyzve školicí pracoviště, aby v přiměřené lhůtě zjednalo nápravu. Nezjedná-li toto školicí pracoviště ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo mu akreditaci odejme. § 26b Požadavky na školicí pracoviště, která hodlají pořádat nebo pořádají kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání (1) Kromě požadavků na školicí pracoviště, která hodlají pořádat nebo pořádají kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání, uvedených v § 26a, musí tato školicí pracoviště splňovat požadavky uvedené v odstavcích 2 až 6. (2) Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat pořádá střední nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti veterinářství nebo technologie zpracování masa nebo právnická osoba, která provádí usmrcování zvířat nebo sdružuje osoby, které provádějí usmrcování zvířat, nebo státní orgán vykonávající státní veterinární dozor2) nebo právnická osoba, která sdružuje veterinární lékaře podle zákona o Komoře veterinárních lékařů České republiky. (3) Kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso pořádá střední nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti veterinářství nebo chovatelství nebo právnická osoba, která se zabývá chovem kuřat chovaných na maso nebo sdružuje osoby, které chovají kuřata chovaná na maso, nebo jiná osoba, která splňuje zákonem stanovené požadavky. (4) Kurz k péči o prasata pro získání osvědčení k péči o prasata pořádá střední nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti veterinářství nebo chovatelství nebo právnická osoba, která se zabývá chovem prasat nebo sdružuje osoby, které chovají prasata, nebo jiná osoba, která splňuje zákonem stanovené požadavky. (5) Kurzy odborné přípravy na úseku ochrany pokusných zvířat proti týrání pořádá vysoká škola, které bylo vydáno rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířat; to platí i v případě, kdy při výuce v kurzu odborné přípravy na úseku ochrany pokusných zvířat proti týrání nejsou používána živá pokusná zvířata. (6) Kurz odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání pořádá vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. § 26c Podmínky pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání a uznávání kvalifikace (1) Školicí pracoviště je povinno při pořádání kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání dodržovat podmínky stanovené tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo akreditací. (2) Kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání není možno pořádat formou dálkového studia nebo samostudia. (3) Kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání, při kterých se provádí manipulace se zvířaty, smí pořádat pouze školicí pracoviště, které v žádosti o akreditaci doložilo rozhodnutí o udělení oprávnění uživatele pokusných zvířat, které bylo vydáno tomuto školicímu pracovišti nebo jiné osobě, v jejímž zařízení se bude kurz na úseku ochrany zvířat proti týrání konat. Toto rozhodnutí musí být účinné ke dni konání kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání. (4) Lektorem v kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání může být pouze osoba, která je uvedena v akreditaci k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání podle § 26a. (5) Školicí pracoviště smí umožnit vykonání zkoušky v kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů pouze lékařům, veterinárním lékařům a osobám s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti biologických oborů. Školicí pracoviště je povinno vyžádat si od účastníka kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů kopii vysokoškolského diplomu a účastník uvedeného kurzu je povinen tuto kopii předložit. Školicí pracoviště je povinno posuzovat, zda doklad o dosaženém vzdělání odpovídá požadavkům stanoveným v § 15d odst. 3. (6) Školicí pracoviště smí umožnit vykonání zkoušky v odborném kurzu pro získání odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat pouze odborným pracovníkům s vysokoškolským vzděláním v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. Školicí pracoviště je povinno vyžádat si od účastníka odborného kurzu pro získání odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat kopii vysokoškolského diplomu a účastník uvedeného kurzu je povinen tuto kopii předložit. Školicí pracoviště je povinno posuzovat, zda doklad o dosaženém vzdělání odpovídá požadavkům stanoveným v § 26 odst. 1. (7) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky účastníka kurzu, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje. (8) Školicí pracoviště vydává osvědčení o úspěšném složení zkoušky, nestanoví-li zákon jinak. Školicí pracoviště je povinno, není-li dále uvedeno jinak, zaslat seznam účastníků kurzu s uvedením osobních údajů a čísla příslušného osvědčení do 7 dnů ode dne konání kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání ministerstvu. (9) Při uznávání kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci se postupuje podle zvláštního právního předpisu o uznávání odborné kvalifikace4d). Pokud uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci podle jiného právního předpisu4d) pouze částečně, může uchazeč skládat rozdílovou zkoušku před zkušební komisí. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, ve kterých mu byla uznána odborná kvalifikace. 23) Čl. 21 odst. 2 nařízení Rady (ES) 1099/2009.“. 95. V § 27 odst. 1 písm. e) se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 3“. 96. V § 27 odst. 1 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí: „g) usmrtí zvíře při domácí porážce v rozporu s § 5h, h) usmrtí rybu v rozporu s § 5i odst. 1, 2 nebo 4,“. Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena i) až m). 97. V § 27 odst. 1 písmeno j) zní: „j) provede pokus nebo projekt pokusů bez osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15d odst. 3 nebo bez osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15e odst. 1,“. 98. V § 27 odst. 1 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) až n), která znějí: „k) provede pokus na pokusném zvířeti, pečuje o pokusné zvíře nebo usmrtí pokusné zvíře, aniž k tomu získala osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat podle § 15d odst. 4 nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat podle § 15e odst. 2, l) provede nebo přikáže provést projekt pokusů nebo pokus bez předchozího schválení státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů podle § 16, m) odchytí zvíře ve volné přírodě, které má být použito k pokusům, aniž splňuje podmínky stanovené v § 17d odst. 3, n) usmrtí pokusné zvíře v rozporu s požadavky stanovenými v § 18g odst. 3, 4 nebo 5,“. Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena o) až q). 99. V § 27 odst. 1 písmeno o) zní: „o) neposkytne součinnost podle § 25 odst. 2, nesplní povinnost předvést zvíře nebo jinak maří výkon oprávnění osob uvedených v § 25 odst. 1,“. 100. V § 27 odst. 1 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní: „p) pořádá kurz na úseku ochrany zvířat proti týrání bez akreditace podle § 26a odst. 1,“. Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena q) a r). 101. V § 27 odst. 2 písm. a) se slova „stanovené v § 7a odst. 6“ nahrazují slovy „stanovenou v § 7a odst. 1“. 102. V § 27 odst. 3 se na konci písmene i) slovo „nebo“ zrušuje. 103. V § 27 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: „k) nezajistí požadavky podle § 12f odst. 1, nebo l) nevede záznamy podle § 12f odst. 4.“. 104. V § 27 odstavec 4 zní: „(4) Fyzická osoba se jako chovatel druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu podmínek podle § 13 odst. 8.“. 105. V § 27 odstavce 6 až 9 znějí: „(6) Fyzická osoba se jako pořadatel dopustí přestupku tím, že a) nezajistí při veřejném vystoupení zvířat přítomnost fyzické osoby podle § 8 odst. 2, b) neprovede oznámení podle § 8 odst. 3 písm. a) nebo d), nebo c) neprovede poučení podle § 8 odst. 3 písm. c). (7) Fyzická osoba se jako osoba odpovědná za péči o pokusná zvířata dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 15f odst. 2. (8) Vedoucí projektu pokusů se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 15f odst. 3. (9) Vedoucí projektu pokusů nebo jeho zástupce se dopustí přestupku tím, že se účastní na zpracování stanoviska v rozporu s § 15f odst. 4.“. 106. V § 27 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Fyzická osoba se jako osoba odpovědná za péči o pokusná zvířata, vedoucí projektu pokusů, jeho zástupce, nebo jiný kvalifikovaný odborník, anebo člen odborné komise podle § 15g dopustí přestupku tím, že není držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15d odst. 3 nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15e odst. 1. (11) Fyzická osoba se jako provozovatel útulku nebo záchranné stanice dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 25 odst. 3.“. Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 12 a 13. 107. V § 27 odst. 12 písm. a) se slova „nebo k)“ nahrazují slovy „, h), i), j), k), l), n) nebo r)“. 108. V § 27 odst. 12 písm. b) se slova „nebo h)“ nahrazují slovy „nebo p)“ a slova „anebo podle odstavce 8“ se nahrazují slovy „, 8 nebo 10“. 109. V § 27 odst. 12 písm. c) se slova „písm. i) nebo j)“ nahrazují slovy „písm. m), o) nebo q)“, slova „nebo j)“ se nahrazují slovy „, j), k) nebo l)“ a slova „podle odstavce 6 písm. d) anebo podle odstavce 9“ se nahrazují slovy „9 nebo 11“. 110. V § 27 odst. 13 se slova „nebo samostatně“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) propadnutí zvířete nebo zákaz chovu zvířat na dobu až 5 let“. 111. V nadpisu § 27a se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“. 112. V § 27a odst. 1 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí: „e) usmrtí zvíře při domácí porážce v rozporu s § 5h, f) usmrtí rybu v rozporu s § 5i odst. 1 až 4,“. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena g) až j). 113. V § 27a odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až k), která znějí: „h) chová pokusná zvířata bez oprávnění k chovu pokusných zvířat, dodává pokusná zvířata bez oprávnění k dodávce pokusných zvířat nebo používá pokusná zvířata bez oprávnění k používání pokusných zvířat podle § 15a odst. 1, i) provede nebo přikáže provést projekt pokusů nebo pokus bez předchozího schválení státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů podle § 16, j) odchytí zvíře ve volné přírodě, které má být použito k pokusům, aniž splňuje podmínky stanovené v § 17d odst. 3, k) usmrtí pokusné zvíře v rozporu s požadavky podle § 18g odst. 3, 4 nebo 5,“. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena l) až n). 114. V § 27a odst. 1 písmeno l) zní: „l) neposkytne součinnost podle § 25 odst. 2, nesplní povinnost předvést zvíře nebo jinak maří výkon oprávnění osob uvedených v § 25 odst. 1,“. 115. V § 27a odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní: „m) pořádá kurz na úseku ochrany zvířat proti týrání bez akreditace podle § 26a odst. 1,“. Dosavadní písmena m) a n) se označují jako písmena n) a o). 116. V § 27a odst. 2 písm. a) se slova „odst. 6, nebo“ nahrazují slovy „odst. 3,“. 117. V § 27a odst. 2 písmeno b) zní: „b) provede pokus nebo projekt pokusů bez osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15d odst. 3 nebo bez osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15e odst. 1, nebo“. 118. V § 27a se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno c), které zní: „c) provede pokus na pokusném zvířeti, pečuje o pokusné zvíře nebo usmrtí pokusné zvíře, aniž k tomu získala osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat podle § 15d odst. 4 nebo bez osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů podle § 15e odst. 2.“. 119. V § 27a odst. 4 se na konci písmen g) a i) slovo „nebo“ zrušuje. 120. V § 27a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: „k) nezajistí požadavky podle § 12f odst. 1, nebo l) nevede záznamy podle § 12f odst. 4.“. 121. V § 27a odst. 5 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“. 122. V § 27a odst. 5 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 123. V § 27a odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel, který se zabývá chovem zvířat v rámci podnikatelské činnosti, anebo sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, dopustí správního deliktu tím, že chová psa nebo kočku v rozporu s § 7a odst. 1. (8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pořadatel dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí při veřejném vystoupení zvířat přítomnost fyzické osoby podle § 8 odst. 2, b) neprovede oznámení podle § 8 odst. 3 písm. a) nebo d), c) nepředloží seznam činností se zvířaty podle § 8 odst. 3 písm. b), nebo d) neprovede poučení podle § 8 odst. 3 písm. c).“. 124. V § 27a odst. 9 se za slova „zahájení činnosti,“ vkládají slova „nebo nevede evidenci podle § 13a odst. 3,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo poskytne nesprávné nebo neúplné informace nebo za poskytnutí informací vyžaduje úhradu v rozporu s § 13a odst. 4“. 125. V § 27a odstavce 10 až 16 znějí: „(10) Církev nebo náboženská společnost se dopustí správního deliktu tím, že provede porážku zvířete pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, a) v rozporu s rozhodnutím ministerstva o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, podle § 5f odst. 1, b) bez rozhodnutí ministerstva o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, podle § 5f odst. 1, c) v rozporu se stanovenými veterinárními podmínkami pro provádění porážky podle § 5f odst. 2, nebo d) bez stanovených veterinárních podmínek pro provádění porážky podle § 5f odst. 2. (11) Provozovatel podniku12) se dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí, aby usmrcování zvířat prováděla osoba podle § 5a odst. 1 nebo 4, b) nezajistí, aby se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podílela osoba, která získala osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, nebo která má kvalifikaci považovanou za rovnocennou tomuto osvědčení, nebo která má kvalifikaci podle § 5a odst. 1, c) nevede anebo neuchovává záznamy podle § 5a odst. 6, nebo d) v rozporu s § 5a odst. 3 nezajistí v průběhu výuky k získání kvalifikace, která je považována za rovnocennou osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících při porážení zvířat, odborný dohled. (12) Chovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířata, se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 5c odst. 1 neoznámí, kdy mají být zvířata usmrcena, nebo b) nevede nebo neuchovává záznamy podle § 5c odst. 5. (13) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířat dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 15a odst. 4 neoddělí zařízení určené k chovu a dodávce pokusných zvířat od zařízení určeného k používání pokusných zvířat, b) neohlásí bez zbytečného odkladu změnu údajů uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat nebo k používání pokusných zvířat podle § 15b odst. 6, c) v rozporu s § 15b odst. 7 provede významnou změnu struktury nebo funkce zařízení k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat nebo k používání pokusných zvířat, která by mohla nepříznivě ovlivnit životní podmínky pokusných zvířat, provede změnu místa, kde jsou prováděny činnosti s pokusnými zvířaty, rozšíření druhů činností nebo zvýšení počtu chovaných, dodávaných nebo užívaných druhů pokusných zvířat, bez nového rozhodnutí o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat nebo k používání pokusných zvířat, d) nezabezpečí, aby péči o pokusná zvířata vykonávaly osoby podle § 15d odst. 1, e) v rozporu s § 15d odst. 5 nezajistí nad osobami, které provádějí úkony podle § 15d odst. 2 písm. b), c) nebo d) dohled, dokud neprokáží požadovanou kvalifikaci, f) v rozporu s § 15d odst. 6 nevede záznamy nebo neuchovává dokumentaci, g) v rozporu s § 15f odst. 1 nemá v daném místě osobu odpovědnou za péči o pokusná zvířata, h) v rozporu s § 15f odst. 5 neurčí určeného veterinárního lékaře nebo kvalifikovaného odborníka, i) v rozporu s § 15g odst. 1 nezřídí odbornou komisi podle § 15g, nebo nezajistí podmínky pro řádný výkon činnosti této komise nebo nesplní podmínky podle § 15g odst. 2 nebo 3, j) nevede nebo neuchovává záznamy nebo je neposkytne příslušnému orgánu ochrany zvířat podle § 15g odst. 6, k) nezajistí požadavky na zařízení, prostory a vybavení podle § 17, l) nezajistí požadavky na péči a umístění pokusných zvířat podle § 17a odst. 1, 2 nebo 4, m) nevede záznamy podle § 17g odst. 1 nebo tyto záznamy v rozporu s § 17g odst. 2 neuchovává nebo neposkytne příslušnému orgánu ochrany zvířat, n) nevede záznamy nebo dokumentaci podle § 17h odst. 1 nebo tyto záznamy nebo dokumentaci v rozporu s § 17h odst. 2 neuchovává nebo neposkytne příslušnému orgánu ochrany zvířat, nebo je nepředá při umístění zvířete do chovu podle § 17h odst. 2, o) neoznačí psa, kočku nebo subhumánního primáta trvale individuálním identifikačním prostředkem podle § 17h odst. 3 písm. a) nebo b), nebo nezdůvodní, proč není pokusné zvíře označeno podle § 17h odst. 3 písm. c), nebo neuchovává údaje podle § 17h odst. 4, p) postupuje v rozporu s § 18f odst. 1, nebo q) usmrtí pokusné zvíře v rozporu s požadavky podle § 18g odst. 1 nebo 2 nebo nezajistí dodržování těchto požadavků podle § 18g odst. 1 nebo 2. (14) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel pokusných zvířat dopustí správního deliktu tím, že neuplatňuje strategii podle § 17c odst. 4. (15) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel pokusných zvířat dopustí správního deliktu tím, že dodá pokusné zvíře v rozporu s § 15a odst. 3. (16) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel pokusných zvířat dopustí správního deliktu tím, že a) provede pokus v rozporu s § 15a odst. 2, b) v rozporu s § 16 provede pokus mimo rámec schváleného projektu pokusů nebo v rozporu s rozhodnutím o schválení projektu pokusů, c) v rozporu s § 16c odst. 4 neposkytne státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů všechny doklady nebo informace nezbytné k provedení zpětného posouzení, d) neohlásí bez zbytečného odkladu státnímu orgánu příslušnému ke schvalování projektů pokusů změnu údajů uvedených v rozhodnutí o schválení projektu pokusů podle § 16e odst. 1, e) v rozporu s § 16e odst. 2 provede významnou změnu struktury nebo funkce zařízení uživatele pokusných zvířat, která by mohla nepříznivě ovlivnit životní podmínky pokusných zvířat, provede změnu místa, kde jsou prováděny činnosti s pokusnými zvířaty, rozšíření druhů činností nebo zvýšení počtu užívaných druhů pokusných zvířat, bez nového rozhodnutí o schválení projektu pokusů, f) v rozporu s § 17b odst. 1 provede pokus na jedinci ohroženého druhu zvířat, v rozporu s § 17c odst. 1, 2 nebo 3 provede pokus na subhumánním primátovi nebo lidoopovi, nebo v rozporu s § 17d odst. 1 nebo 2 provede pokus na zvířeti odchyceném ve volné přírodě, g) neučiní kroky k minimalizaci utrpení pokusného zvířete podle § 17d odst. 4, h) v rozporu s § 17e odst. 1 nebo 2 použije k pokusu opuštěné nebo toulavé zvíře, i) použije k pokusu zvířata v rozporu s § 17f odst. 1 nebo 2, j) provede pokus v rozporu s požadavky podle § 18a, k) provede pokus na pokusném zvířeti v rozporu s požadavky podle § 18b, l) provede pokus na pokusném zvířeti v rozporu s § 18c odst. 3, m) provede pokus v rozporu s § 18d, nebo n) nesplní některou z povinností podle § 18e odst. 3 nebo 4.“. 126. V § 27a se za odstavec 16 vkládají nové odstavce 17 až 19, které znějí: „(17) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel útulku nebo záchranné stanice dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 25 odst. 3. (18) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako školicí pracoviště dopustí správního deliktu tím, že nedodržuje při pořádání kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání podmínky nebo nesplní některou z povinností podle § 26c odst. 1 až 6 nebo 8. (19) Fyzická podnikající osoba se jako určený veterinární lékař dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 17d odst. 4 neprohlédne pokusné zvíře nebo neučiní kroky k minimalizaci utrpení pokusného zvířete.“. Dosavadní odstavce 17 a 18 se označují jako odstavce 20 a 21. 127. V § 27a odst. 20 písm. a) se slova „nebo h)“ nahrazují slovy „, f), g), h), i), k) nebo o)“, slova „odstavce 2 písm. b)“ se nahrazují slovy „odstavce 2 písm. b) nebo c)“, slova „nebo 15“ se nahrazují slovy „, podle odst. 13 písm. c) nebo q)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, b), e), f), g), i) až m)“. 128. V § 27a odst. 20 písm. b) se za slova „odstavce 1 písm. a)“ vkládají slova „nebo m)“, slova „odstavce 8 písm. a) až c)“ se nahrazují slovy „odstavce 8“, za slova „odstavce 11 písm. a)“ se vkládají slova „, b) nebo d)“, slova „odstavce 13 písm. a) nebo b)“ se nahrazují slovy „odstavce 13 písm. d), g), k) nebo l)“ a slova „odstavce 14 písm. a) anebo odstavce 16 písm. b) až f)“ se nahrazují slovy „odstavce 15, odstavce 16 písm. h) nebo n), podle odstavce 18 anebo podle odstavce 19“. 129. V § 27a odst. 20 písm. c) se slova „odstavce 1 písm. f) nebo g)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. j), l) nebo n)“, slova „odstavce 4 písm. a) až f) nebo j)“ se nahrazují slovy „odstavce 4 písm. a) až f), j), k) nebo l)“, slova „podle odstavce 8 písm. d),“ se zrušují, slova „odstavce 11 písm. b)“ se nahrazují slovy „odstavce 11 písm. c)“, slova „odstavce 13 písm. c) nebo d) anebo podle odstavce 14 písm. b)“ se nahrazují slovy „odstavce 13 písm. a), b), e), f), h), i), j), m) až p), podle odstavce 14, podle odstavce 16 písm. c) nebo d) anebo podle odstavce 17“. 130. V § 27a odstavec 21 zní: „(21) Spolu s pokutou lze za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 16 písm. b), e), f), g), i), j), k), l) nebo m) uložit zákaz činnosti a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) propadnutí zvířete nebo zákaz chovu na dobu až 5 let.“. 131. Za § 27a se vkládají nové § 27b a 27c, které včetně nadpisů znějí: „§ 27b Zákaz chovu zvířat a propadnutí týraného zvířete (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnout o uložení zákazu chovu zvířat, jestliže je důvodná obava, že pachatel správního deliktu a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za správní delikt nebo odsouzen, b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav, nebo c) začne chovat další zvířata stejným způsobem, za který byl v minulosti v souvislosti s jiným zvířetem potrestán za správní delikt nebo odsouzen. (2) Propadnutí týraného zvířete může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnutím uložit, jestliže týrané zvíře náleží pachateli správního deliktu a je důvodná obava, že pachatel správního deliktu a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za správní delikt nebo odsouzen, nebo b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav. (3) Pokud je uložen zákaz chovu zvířat nebo propadnutí týraného zvířete, musí obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit vždy také pokutu podle tohoto zákona. Zákaz chovu zvířat nebo propadnutí týraného zvířete nelze uložit, pokud je závažnost správního deliktu tak nízká, že je pokuta, která byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný správní delikt. (4) Vlastníkem propadlého zvířete se stává stát. § 27c Zabrání týraného zvířete (1) Nebylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete podle § 27b a týrané zvíře náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, lze rozhodnout o zabrání týraného zvířete. (2) Vlastníkem zabraného zvířete se stává stát.“. 132. V § 28 odst. 6 se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. q)“ a slova „písm. g)“ se nahrazují slovy „písm. n)“. 133. V § 28a odst. 1 písm. b) a v § 28a odst. 5 se slovo „hospodářských“ zrušuje. 134. V § 28a odst. 1 se na konci písmene c) doplňují věty „Pozastavení činnosti není zákazem činnosti. Pozastavení činnosti nezahrnuje povinnost chovatele zajistit náhradní péči o zvířata. Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o ukončení pozastavení činnosti na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje, zda došlo k odstranění závad.“. 135. V § 28a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) nařídit vlastníkovi zvířete zajistit utracení zvířete odborně způsobilou osobou podle veterinárního zákona, pokud je dán důvod k usmrcení zvířete podle § 5 odst. 2 písm. b), e) nařídit chovateli umožnit provádění péče o zvíře jinou osobou na pozemku, ve stájích nebo v jiných objektech chovatele, kde se zvíře nachází.“. 136. V § 28a odst. 2 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „písm. a), c) a e)“. 137. V § 28a odst. 5 se za slovo „zvířat“ vkládají slova „nebo s utracením zvířat“. 138. V § 28a se na konci odstavce 6 doplňují věty „Pokud osoba, jejíž zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře je vlastnictvím této osoby, může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout, že se zvíře stává vlastnictvím státu. Na tuto skutečnost musí být vlastník v rozhodnutí o nákladech výslovně upozorněn. Stát zabezpečí péči o takové zvíře.“. 139. V § 28a se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokud je zahájeno správní řízení o zvláštním opatření, zahájí obecní úřad obce s rozšířenou působností vždy také řízení o správním deliktu; to neplatí, jestliže bylo zahájeno v dané věci trestní řízení. Rozhodnutí o zvláštním opatření nelze vydat, pokud je závažnost správního deliktu tak nízká, že je pokuta, která by měla být nebo byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný správní delikt.“. 140. Za § 28a se vkládají nové § 28b a 28c, které včetně nadpisů znějí: „§ 28b Náhradní péče o týrané zvíře (1) Rozhodnutí podle § 28a odst. 1 písm. a) musí kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahovat také stanovení podmínek k zabezpečení ochrany zvířete, po jejichž splnění bude zvíře vráceno vlastníkovi zvířete. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může na základě podnětu vlastníka rozhodnout o ukončení provádění zvláštního opatření a o navrácení zvířete vlastníkovi. Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o navrácení zvířete vlastníkovi na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje splnění podmínek uvedených ve větě první. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud po posouzení všech okolností případu nelze předpokládat, že dojde k nápravě pachatele, a zároveň je nepochybné, že nebude v budoucnosti zabezpečena řádná péče o zvíře. (3) Vlastník zvířete, kterému bylo oznámeno rozhodnutí o umístění zvířete do náhradní péče, je povinen zvíře obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností vydat. Není-li zvíře v určené lhůtě správnímu orgánu vydáno, může být tomu, kdo ho má u sebe, odňato. Za účelem odnětí týraného zvířete, je osoba, která odnětí provádí, oprávněna vstupovat do všech prostor, kde je zvíře chováno. O vydání nebo odnětí zvířete se sepíše protokol, v němž se uvede též popis zvířete. (4) Náhradní péči zajišťuje osoba, která má zkušenosti s chovem daného druhu zvířat (dále jen „pečovatel“), na základě smlouvy uzavřené s obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Součástí smlouvy je rovněž povinnost pečovatele poskytnout obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklady o nákladech spojených se zajištěním náhradní péče. Pečovatel je povinen starat se o zvíře s péčí řádného hospodáře. (5) Pokud se v době náhradní péče narodí mláďata, vztahuje se na ně také rozhodnutí o zvláštním opatření. Jiné produkty a užitky zvířete vzniklé v době náhradní péče jsou vlastnictvím pečovatele. § 28c Předběžná náhradní péče (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnutím nařídit předběžnou náhradní péči o týrané zvíře, jestliže lze ve správním řízení očekávat uložení propadnutí týraného zvířete, rozhodnutí o jeho zabrání nebo rozhodnutí o umístění týraného zvířete do náhradní péče. Toto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Prvním úkonem v řízení o předběžném opatření může být vydání rozhodnutí o předběžném opatření. Toto rozhodnutí je ihned po jeho vyhlášení vykonatelné. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Zvíře může být odebráno a umístěno do předběžné náhradní péče, i když není při vyhlášení rozhodnutí a odebírání zvířete přítomen chovatel zvířete. Ustanovení § 28b odst. 3 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně. (2) Není-li propadnutí týraného zvířete uloženo, nebo není-li rozhodnuto o jeho zabrání nebo umístění do náhradní péče, obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o vydání zvířete z předběžné náhradní péče na žádost chovatele. (3) Za účelem zajištění předběžné náhradní péče o týrané zvíře může obecní úřad obce s rozšířenou působností uzavřít smlouvu o provádění předběžné náhradní péče s pečovatelem. Ustanovení § 28b odst. 4 a 5 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně. (4) Do doby, než je zvíře odvedeno do předběžné náhradní péče z prostor, v nichž je chováno, je uživatel těchto prostor povinen strpět v nich provádění činnosti, která je při péči o zvíře obvyklá. To platí i v případě, má-li být odvedeno zvíře již propadlé nebo zabrané. (5) Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který předběžnou náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit pachatel správního deliktu, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče, nebo osoba, kterou nelze za správní delikt stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířete. (6) Pro předběžnou náhradní péči platí ustanovení správního řádu o předběžném opatření obdobně.“. 141. V § 29 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5a odst. 7, § 5c odst. 7, § 5f odst. 7, § 5g, § 5i odst. 6, § 7a odst. 2, § 8b odst. 4 a 7, § 8e odst. 3, § 12a odst. 5, § 12c odst. 3, § 12d odst. 8, § 12f odst. 5, § 13 odst. 10, § 14a odst. 3, § 14b odst. 4, § 15b odst. 1, § 15c odst. 7, § 15d odst. 7, § 15e odst. 3, § 15g odst. 7, § 16a odst. 1, § 17 odst. 3, § 17a odst. 5, § 18c odst. 5, § 18g odst. 8 a § 26 odst. 2.“. 142. V § 29 odst. 2 se slova „a § 18 odst. 6 písm. g)“ zrušují. 143. V § 29b se slova „§ 24 odst. 3,“ zrušují a za slova „§ 28a“ se vkládají slova „až § 28c“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pravomocná rozhodnutí o povolení výjimky k porážení jatečných zvířat pro potřeby církví a náboženských společností vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti uplynutím 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Do 8. prosince 2015 Ministerstvo zemědělství vydává osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat a osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat osobám, které řádně doloží odpovídající odbornou praxi v délce nejméně 3 let. 3. Osobě, která ošetřuje prasata, musí chovatel prasat předat pokyny a poučení o péči o prasata ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo se v této lhůtě taková osoba musí zúčastnit kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata. 4. Akreditace udělené osobám provozujícím uživatelská zařízení a osvědčení udělená osobám provozujícím chovná a dodavatelská zařízení podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona do doby stanovené v rozhodnutí o jejich vydání, nejdéle však do 1. ledna 2018. 5. Osvědčení o odborné způsobilosti k řízení, provádění a kontrole pokusů na zvířatech podle § 17 odst. 1 zákona vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Osvědčení o odborné způsobilosti pro laboranty, techniky a ošetřovatele podle § 17 odst. 3 zákona vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Pravomocná rozhodnutí o schválení projektu pokusů vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejich vydání. Rozhodnutí o schválení projektu pokusů vydaná podle dosavadních právních předpisů, jejichž doba platnosti přesahuje 1. leden 2018, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 1. ledna 2018. Rozhodnutí o schválení projektu pokusů vydaná podle dosavadních právních předpisů, ve kterých není doba platnosti výslovně uvedena, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby ukončení platnosti rozhodnutí o udělení akreditace osoby provozující uživatelské zařízení, na jehož základě bylo rozhodnutí o schválení projektu pokusů vydáno. 8. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 9. Školicí pracoviště, která pořádají kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání podle dosavadních právních předpisů, musí požádat o akreditaci k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Jestliže školicí pracoviště podá žádost podle předchozí věty, je oprávněno pořádat do doby 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání bez akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb. a zákona č. 274/2012 Sb., se mění takto: 1. V položce 74 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) Vydání rozhodnutí43) o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o povolení chovu zvířete vyžadujícího zvláštní péči Kč 500“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 2. V položce 74 písm. c) se slova „akreditace uživatelskému zařízení k provádění pokusů na zvířatech“ nahrazují slovy „oprávnění k používání pokusných zvířat“. 3. V položce 74 písm. d) se částka „Kč 200“ nahrazuje částkou „Kč 1 000“. 4. V položce 74 písm. e) se částka „Kč 200“ nahrazuje částkou „Kč 1 000“. 5. V položce 74 písm. f) se částka „Kč 200“ nahrazuje částkou „Kč 1 000“. 6. V položce 74 se doplňuje písmeno g), které zní: „g) Udělení akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání Kč 2 000“. 7. V položce 75 se slova „osvědčení pro chovná nebo dodavatelská zařízení, která chovají nebo dodávají zvířata pro pokusné účely“ nahrazují slovy „oprávnění k chovu pokusných zvířat nebo rozhodnutí o oprávnění k dodávce pokusných zvířat“. ČÁST TŘETÍ Změna veterinárního zákona Čl. IV Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odst. 2 se slova „požádá-li o toto vyšetření chovatel, anebo“ zrušují. 2. V § 21 odst. 3 se na konci doplňuje věta „Prováděcí právní předpis stanoví obsahové náležitosti žádosti o povolení domácí porážky a obsahové náležitosti jejího ohlašování.“. 3. § 78 zní: „§ 78 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4 odst. 1, § 5 odst. 4, § 5a odst. 4, § 6 odst. 8, § 8 odst. 5, § 9a odst. 5, § 9b odst. 3, § 10 odst. 3, § 17a odst. 10, § 18 odst. 6, § 19 odst. 3 a 6, § 21 odst. 3, § 21 odst. 15, § 21a odst. 5, § 22 odst. 2, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5, § 27 odst. 4, § 27a odst. 6, § 27b odst. 9, § 28 odst. 5, § 31 odst. 3, § 33 odst. 6, § 34 odst. 5, § 37 odst. 5, § 38 odst. 4, § 38b odst. 3 a 5, § 38c odst. 5, § 39 odst. 5, § 40 odst. 4, § 41 odst. 5, § 42 odst. 6, § 48 odst. 2, § 50 odst. 10, § 51a odst. 3, § 53 odst. 6, § 59 odst. 6, § 59a odst. 4, § 64 odst. 6, § 64a odst. 5, § 66a odst. 4, § 66c odst. 5, § 70 odst. 3 a § 75 odst. 3 až 5.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. (2) Ustanovení čl. I bodu 53, pokud jde o § 15 odst. 6, pozbývá platnosti uplynutím dne 11. července 2013. (3) Ustanovení čl. I bodu 25, pokud jde o § 5e a § 5g odst. 2, pozbývá platnosti uplynutím dne 8. prosince 2019. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 358/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 358/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 29. 10. 2012, částka 133/2012 358 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 18. října 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 13. dubna 2013 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Hnačov\| Klatovy\| Plzeňský Ministr: Kubice v. r.
Vyhláška č. 357/2012 Sb.	Vyhláška č. 357/2012 Sb. Vyhláška o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů Vyhlášeno 29. 10. 2012, datum účinnosti 1. 11. 2012, částka 133/2012 * § 1 - Pro účely této vyhlášky se rozumí * § 2 - Rozsah uchovávání provozních a lokalizačních údajů * § 3 - Způsob předávání údajů * § 4 - Likvidace * § 5 - Účinnost k vyhlášce č. 357/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2013 357 VYHLÁŠKA ze dne 17. října 2012 o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví podle § 150 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 468/2011 Sb., k provedení § 97 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích: § 1 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) základnovou stanicízákladnovou stanicí základnová stanicezákladnová stanice veřejné komunikační sítěveřejné komunikační sítě, b) základnovou stanicízákladnovou stanicí Start základnová stanicezákladnová stanice, jejímž prostřednictvím je uživateluživatel připojen do veřejné komunikační sítěveřejné komunikační sítě při zahájení komunikace, c) základnovou stanicízákladnovou stanicí Stop základnová stanicezákladnová stanice, jejímž prostřednictvím je uživateluživatel připojen do veřejné komunikační sítěveřejné komunikační sítě při ukončení komunikace, d) identifikátorem IMSIidentifikátorem IMSI mezinárodní identifikátor účastníka veřejné mobilní komunikační sítě přidělený operátorem, e) identifikátorem mobilního zařízeníidentifikátorem mobilního zařízení jedinečné číslo přidělené mobilnímu přístrojipřístroji při výrobě, f) adresou MACadresou MAC identifikátor síťového zařízení uživateleuživatele na spojové vrstvě, g) identifikátorem protokolu elektronické poštyidentifikátorem protokolu elektronické pošty označení standardizovaného aplikačního internetového protokolu pro přenos zprávzpráv elektronické pošty nebo pro přístuppřístup ke schránce elektronické pošty, h) označením přístupového boduoznačením přístupového bodu jedinečné označení bodu, jehož prostřednictvím je uživateluživatel bezdrátově připojen k internetu, i) číslem portučíslem portu identifikátor používaný u internetových protokolů k rozlišení aplikace podílející se na komunikaci koncového bodu, j) adresou IPadresou IP identifikátor, který se používá u internetových protokolů k jednoznačnému určení koncového bodu a je jedinečný v době komunikace, k) kódem provozovatelekódem provozovatele identifikační číslo osvědčení právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací v evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích podle všeobecného oprávnění vedené Českým telekomunikačním úřadem podle § 14 zákona o elektronických komunikacích, l) označením uživateleoznačením uživatele jedinečný identifikační kód účastníka nebo registrovaného uživateleuživatele internetové komunikační služby a služby přístupupřístupu k internetu, m) telefonní služboutelefonní službou služba umožňující volánívolání, včetně hlasové služby, hlasové schránky, videohovoru, doplňkových služeb přeložení a přesměrování volánívolání nebo konferenčního volánívolání, a službu zasílání textové zprávyzprávy SMS nebo multimediální zprávyzprávy MMS, n) destinací určenídestinací určení veřejné sítě elektronických komunikacísítě elektronických komunikací zahraničního operátora, o) telefonním číslemtelefonním číslem číslo přidělené koncovému bodu sítěkoncovému bodu sítě elektronických komunikací, ke kterému byla aktivována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, p) volajícím původce volánívolání nebo sdělení, a to včetně textových zprávzpráv SMS a multimediálních zprávzpráv MMS, q) volaným příjemce volánívolání nebo sdělení, a to včetně textových zprávzpráv SMS a multimediálních zprávzpráv MMS. § 2 Rozsah uchovávání provozních a lokalizačních údajů (1) U veřejných telefonních sítí s přepojováním okruhů se uchovávají tyto provozní a lokalizační údajelokalizační údaje (dále jen „údaje“): a) telefonní číslotelefonní číslo volajícího a volaného, telefonní číslatelefonní čísla, která se zúčastnila konferenčního volánívolání, identifikátor telefonní karty použité ve veřejném telefonním automatuveřejném telefonním automatu, b) datum a čas zahájení komunikace, c) délka komunikace, d) datum a čas odeslání textové zprávyzprávy SMS, e) použitá telefonní službatelefonní služba podle § 1 písm. m), f) stav komunikace, g) doplňující údaje uvedené v odstavci 4, není-li k dispozici některý z údajů podle písmene a) nebo odstavce 5. (2) U veřejných mobilních telefonních sítí se uchovávají údaje uvedené v odstavci 1 s výjimkou identifikátoru telefonní karty. Dále se uchovává a) identifikátor IMSIidentifikátor IMSI volajícího a volaného, b) identifikátor mobilního přístrojepřístroje volajícího a volaného, c) datum a čas odeslání multimediální zprávyzprávy MMS, d) označení základnové stanicezákladnové stanice Start a základnové stanicezákladnové stanice Stop, e) doplňující údaje uvedené v odstavci 4, není-li k dispozici některý z údajů podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou identifikátoru telefonní karty, nebo odstavce 5. (3) U sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací s přepojováním paketů se uchovávají tyto údaje a) u služby přístupupřístupu k internetu z pevného připojení 1. typ připojení, 2. telefonní číslotelefonní číslo nebo označení uživateleoznačení uživatele, 3. identifikátor uživatelského účtu, 4. adresa MACadresa MAC zařízení uživateleuživatele služby, 5. datum a čas zahájení a ukončení připojení k internetu, 6. označení přístupového boduoznačení přístupového bodu u bezdrátového připojení k internetu, 7. adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu, ze kterých bylo připojení uskutečněno; b) u služby přístupupřístupu k internetu z mobilního připojení 1. typ připojení, 2. telefonní číslotelefonní číslo uživateleuživatele, 3. identifikátor mobilního zařízeníidentifikátor mobilního zařízení, 4. datum a čas zahájení a ukončení připojení k internetu, 5. označení základnové stanicezákladnové stanice Start a základnové stanicezákladnové stanice Stop, 6. adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu, ze kterých bylo připojení uskutečněno; c) u služby přístupupřístupu ke schránce elektronické pošty 1. adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu, ze kterých bylo připojení uskutečněno, 2. identifikátor uživatelského účtu, 3. datum a čas zahájení připojení ke schránce elektronické pošty, 4. datum a čas ukončení připojení ke schránce elektronické pošty, 5. identifikátor protokolu elektronické poštyidentifikátor protokolu elektronické pošty; d) u služby přenosu zprávzpráv elektronické pošty 1. adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu zdroje a cíle přenášené zprávyzprávy, 2. datum a čas odeslání zprávyzprávy, 3. adresa elektronické pošty odesílatele, 4. adresy elektronické pošty příjemců, 5. stav přenosu zprávyzprávy, 6. identifikátor protokolu elektronické poštyidentifikátor protokolu elektronické pošty; e) u služby IP telefonie 1. adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu zdrojového zařízení, 2. adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu cílového zařízení, 3. transportní protokol, 4. datum a čas zahájení a ukončení komunikace, 5. doplňující údaje uvedené v odstavci 4, nejsou-li k dispozici údaje identifikující volajícího nebo volaného účastníka nebo některý z údajů podle odstavce 5; f) u služby přístupupřístupu k internetu podle písmene a) nebo b) s překladem adres IPadres IP 1. privátní adresa IPadresa IP, 2. veřejná adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu, nebo přidělený rozsah portů, 3. datum a čas zahájení překladu adres, 4. datum a čas ukončení překladu adres. (4) Doplňujícími údaji v odstavci 1 písm. g), odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. e) bod 5 jsou a) destinace nebo kód země původu volánívolání u příchozích mezinárodních volánívolání, b) kód provozovatelekód provozovatele propojené veřejné komunikační sítěveřejné komunikační sítě nebo poskytovatele veřejně dostupné telefonní službytelefonní služby poskytované prostřednictvím propojenípropojení, c) název právnické osoby, nebo jméno, případně jména a příjmení podnikající fyzické osoby zajišťující neveřejnou komunikační síť a její identifikační číslo. (5) U sítí uvedených v odstavcích 1 až 3 se dále uchovává jméno, popřípadě jména a příjmení a adresa účastníka nebo registrovaného uživateleuživatele uvedená ve smlouvě nebo adresa umístění telekomunikačního koncového zařízenítelekomunikačního koncového zařízení. (6) Dále se uchovávají a) údaje o všech veřejných telefonních automatechveřejných telefonních automatech s uvedením jejich telefonního číslatelefonního čísla, evidenčního čísla, geografických souřadnic ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84) (dále jen „souřadnicový systém WGS 84“)1) a slovního popisu umístění, b) údaje o všech základnových stanicíchzákladnových stanicích s uvedením jejich označení, popřípadě všech dalších používaných identifikátorů, geografických souřadnic v souřadnicovém systému WGS 84, azimutu směrování antén a slovního popisu umístění, c) údaje o vzájemných vazbách mezi telefonními číslytelefonními čísly a identifikátory IMSIidentifikátory IMSI a identifikátory mobilních zařízeníidentifikátory mobilních zařízení, d) u předplacených služeb datum a čas aktivace služby a označení základnových staniczákladnových stanic, v jejichž dosahu byla aktivace provedena, e) údaje o všech přístupových bodech s uvedením jejich označení, popřípadě všech dalších používaných identifikátorů, dále geografických souřadnic v souřadnicovém systému WGS 84, azimutu směrování antén a slovního popisu umístění. (7) Údaje o času se podle této vyhlášky uchovávají v místním čase. V případě, že místní čas neodpovídá času v České republice, jsou údaje o času udávány spolu s označením časového pásma. § 3 Způsob předávání údajů (1) O poskytnutí uchovávaných údajů orgán oprávněný k vyžádání údajů podle jiných právních předpisů (dále jen „oprávněný orgán“) žádá právnickou nebo fyzickou osobu zajišťující veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „provozovatel“) výhradně prostřednictvím kontaktního pracoviště, které je určeno podle vnitřního předpisu oprávněného orgánu. Provozovatel vyžádané údaje předává prostřednictvím svého určeného kontaktního pracoviště. Oprávněný orgán oznámí provozovateli své určené kontaktní pracoviště a způsob prokazování autentičnosti žádosti při prvním požadavku na poskytnutí uchovávaných údajů. Provozovatel oznámí oprávněnému orgánu své kontaktní pracoviště a způsob prokazování autentičnosti předaných údajů v odpovědi na oznámení oprávněného orgánu. V případě změny kontaktního pracoviště jedné ze stran oznámí tuto změnu dotčená strana druhé straně při prvním nejbližším požadavku na předání údajů. Předpokládá-li oprávněný orgán, že bude komunikovat s provozovatelem i listinnou formou, při oznámení kontaktního pracoviště si vymění s provozovatelem i podpisové vzory oprávněných osob, popřípadě si je předají při prvním použití postupu podle odstavce 3. (2) Žádosti i údaje se předávají ve formě datového souboru. Při komunikaci se používá obecně dostupných technologií a komunikačních protokolů nezávislých na výrobci či dodavateli. (3) Nelze-li z bezpečnostních důvodů, kterými jsou zejména požadavky na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, nebo z důvodů vysokých finančních nákladů, které by bylo třeba neefektivně vynaložit na předávání žádostí nebo údajů podle odstavce 2, pro komunikaci použít způsob uvedený v odstavci 2, lze předat žádost nebo vyžádané údaje v listinné podobě nebo v elektronické podobě na technickém nosiči dat. (4) K prokázání autentičnosti žádosti a předávaných údajů se použije a) uznávaný elektronický podpiselektronický podpis, nebo uznávaná elektronická značka2), nebo b) průvodní dopis v elektronické podobě obsahující čísla jednací nebo pořadová čísla žádostí za období jednoho týdne, názvy souborů, datum a čas jejich předání a údaje pro ověření správnosti nebo úplnosti předaných datových souborů; dopis se podepíše uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem, nebo označí uznávanou elektronickou značkou, nebo c) průvodní dopis v listinné podobě obsahující číslo jednací nebo pořadové číslo žádosti, název souboru, datum, čas a způsob předání, údaje pro ověření správnosti nebo úplnosti předávaných datových souborů a podpis oprávněné osoby odpovídající podpisovému vzoru, nebo d) dopis v elektronické podobě obsahující číslo jednací nebo pořadové číslo žádosti a specifikaci požadovaných údajů podepsaný uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem, nebo podepsaný uznávanou elektronickou značkou, nebo e) dopis v listinné podobě obsahující číslo jednací a podpis oprávněné osoby odpovídající předanému podpisovému vzoru. (5) Provozovatel předává oprávněnému orgánu údaje uchovávané podle § 2 odst. 1 až 4 za požadované časové období vymezené datem a časem zahájení a datem a časem ukončení předávání ve formě výpisu, jehož specifikace je uvedena v příloze k této vyhlášce. (6) Výpisy podle odstavce 5 se oprávněnému orgánu předávají ve strukturovaném textovém souboru, přednostně s kódováním podle znakové sady CP-1250, UTF-8 nebo ISO 8859-2. Soubory se zpracovávají samostatně ke každému jednotlivému telefonnímu číslutelefonnímu číslu nebo jinému identifikátoru uvedenému v žádosti. Názvy předávaných souborů mají strukturu podle jmenné konvence uvedené v příloze k této vyhlášce. (7) Soubor se uvozuje jednotnou hlavičkou a má pevnou strukturu údajů stanovenou pro daný druh sítě nebo služby nebo typu požadavku, která je uvedena v příloze k této vyhlášce. Jednotlivé řádky se v souboru řadí chronologicky, pokud v žádosti není uveden jiný parametr řazení. Výpis podle odstavce 5 je ukončen na posledním řádku slovem „Konec“. (8) Na řádku se jednotlivé údaje oddělují středníkem (ASCII kód 59) nebo tabulátorem (ASCII kód 09), poslední údaj se ukončuje znakem CR-LF (ASCII kódy 13-10). Pokud některý z údajů není požadován nebo prokazatelně není z použité technologie zjistitelný, jeho místo ve struktuře se ponechá prázdné. U údajů sestávajících z více hodnot se jednotlivé hodnoty oddělují znakem „\|“ (ASCII kód 124). (9) Pokud je součástí předávaných údajů znak shodný s některým z výše uvedených oddělovačů nebo znak „\\“ (ASCII kód 92), předřadí se před něj znak „\\“ (například „\\;“, „\\CR\\LF“, „\\\\\\“). (10) Nelze-li dodržet formát, strukturu a název souboru stanovené v odstavcích 6 až 9 a v příloze k této vyhlášce, předá provozovatel po dohodě s oprávněným orgánem požadované údaje v jiném formátu a struktuře. (11) Údaje uchovávané podle § 2 odst. 5 a 6 předává provozovatel oprávněnému orgánu v požadovaném rozsahu na vyžádání. Kromě toho provozovatel předává údaje podle § 2 odst. 6 písm. e) jednou za tři měsíce, přičemž jejich případné změny předá nejpozději do jednoho týdne od provedení změny, a jednou za dva týdny údaje podle § 2 odst. 6 písm. b). Provozovatel zahájí předávání podle věty druhé neprodleně poté, co byl informován o kontaktním pracovišti oprávněného orgánu podle odstavce 1. Dohodou mezi provozovatelem a oprávněným orgánem se stanoví formát, struktura a název souboru předávání údajů podle věty druhé. (12) Dohody podle odstavců 10 a 11 uchovává provozovatel ve formě datového souboru označeného uznávanou elektronickou značkou v datovém formátu Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A, ISO 19005). § 4 Likvidace Provozovatel po uplynutí doby uchování údajů stanovené zákonem o elektronických komunikacích údaje zlikviduje způsobem, který trvale znemožní jejich obnovení a který má stanoven ve svém vnitřním technicko-organizačním předpisu, jenž zpracoval na základě § 88a odst. 2 zákona o elektronických komunikacích. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2012, s výjimkou ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) a g), odst. 2 písm. c) a e), odst. 3 písm. a) bod 6, písm. c) bod 4, písm. d) bod 5, písm. e) bod 5 a písm. f), odst. 4 a odst. 6 písm. d) a e), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: MUDr. Kuba v. r. Příloha k vyhlášce č. 357/2012 Sb. Forma předávání údajů 1. Jmenná konvence a struktura datového souboru obsahujícího výpis komunikace z pevné linky 1.1 Jmenná konvence stanoví název souboru výpisu komunikace z pevné linky ve tvaru YYY... Y_ZZZ.txt, kde YYY...Y odpovídá telefonnímu číslutelefonnímu číslu účastníka, popřípadě identifikátoru telefonní karty, na které se výpis provádí, a ZZZ odpovídá pořadovému číslu požadavku. 1.2 Údaje předávané ve strukturovaném textovém souboru jsou uvozeny hlavičkou na prvních dvou řádcích, přičemž první řádek obsahuje údaje 1.2.1 vyžadovaný typ komunikace, 1.2.2 telefonní číslotelefonní číslo nebo identifikátor telefonní karty, na které je výpis vyžadován, 1.2.3 datum a čas, odkdy je výpis vyžadován, ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 1.2.4 datum a čas, dokdy je výpis vyžadován, ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 1.2.5 použitá znaková sada. Druhý řádek obsahuje názvy údajů. 1.3 Za uvozující hlavičkou následují řádky s údaji ve struktuře 1.3.1 typ komunikace - zejména odchozí volánívolání, příchozí volánívolání, odchozí zprávazpráva SMS, příchozí zprávazpráva SMS, 1.3.2 telefonní číslotelefonní číslo volajícího, 1.3.3 telefonní číslotelefonní číslo volaného, 1.3.4 datum a čas zahájení komunikace ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 1.3.5 doba trvání komunikace v sekundách, 1.3.6 stav komunikace - např. úspěšný/neúspěšný pokus o voláníneúspěšný pokus o volání nebo o zaslání SMS, 1.3.7 další upřesňující údaje, zejména použitá telefonní službatelefonní služba podle § 1 písm. m), doplňující údaje podle § 2 odst. 4 písm. a) až c), nastavení doplňkových služeb, telefonní číslatelefonní čísla, na která bylo volánívolání přesměrováno nebo která se účastnila konferenčního volánívolání. 2. Jmenná konvence a struktura datového souboru obsahujícího výpis mobilní komunikace 2.1 Jmenná konvence stanoví název souboru výpisu mobilní komunikace ve tvaru YYY...Y_ZZZ.txt, kde YYY...Y odpovídá telefonnímu číslutelefonnímu číslu účastníka, popřípadě identifikátoru mobilního přístrojepřístroje, identifikátoru mobilního účastníka nebo označení základnové stanicezákladnové stanice, na které se výpis provádí, a ZZZ odpovídá pořadovému číslu požadavku. 2.2 Údaje předávané ve strukturovaném textovém souboru jsou uvozeny hlavičkou na prvních dvou řádcích, přičemž první řádek obsahuje údaje 2.2.1 označení typu identifikátoru, na který je výpis vyžadován (telefonní číslotelefonní číslo/identifikátor mobilního zařízeníidentifikátor mobilního zařízení/identifikátor IMSIidentifikátor IMSI /základnová stanicezákladnová stanice), 2.2.2 identifikátor, na který je výpis vyžadován, 2.2.3 datum a čas, odkdy je výpis vyžadován, ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 2.2.4 datum a čas, dokdy je výpis vyžadován, ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 2.2.5 použitá znaková sada. Druhý řádek obsahuje názvy údajů. 2.3 Za uvozující hlavičkou následují řádky s údaji ve struktuře 2.3.1 typ komunikace - zejména odchozí volánívolání, příchozí volánívolání, odchozí zprávazpráva SMS, příchozí zprávazpráva SMS, odchozí zprávazpráva MMS, příchozí zprávazpráva MMS, 2.3.2 telefonní číslotelefonní číslo volajícího, 2.3.3 telefonní číslotelefonní číslo volaného, 2.3.4 datum a čas zahájení komunikace ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 2.3.5 doba trvání komunikace v sekundách, 2.3.6 identifikátor zájmového mobilního zařízení, např. IMEI, ESN, MEID, 2.3.7 označení základnové stanicezákladnové stanice Start, 2.3.8 označení základnové stanicezákladnové stanice Stop, 2.3.9 destinace, 2.3.10 stav komunikace - např. úspěšný/neúspěšný pokus o voláníneúspěšný pokus o volání, odmítnutí volánívolání, neúspěšný pokus o zaslání SMS nebo MMS, 2.3.11 další upřesňující a doplňující údaje, zejména použitá telefonní službatelefonní služba podle § 1 písm. m), doplňující údaje podle § 2 odst. 4 písm. a) až c), nastavení doplňkových služeb, čísla, na která bylo volánívolání přesměrováno nebo která se účastnila konferenčního volánívolání. 3. Jmenná konvence a struktura datového souboru obsahujícího výpis datové komunikace 3.1 Jmenná konvence stanoví název souboru výpisu datové komunikace ve tvaru XXX_RRMMDD_ZZZZ.txt, kde XXX je kód provozovatelekód provozovatele, RRMMDD je datum předání výpisu ve tvaru poslední dvojčíslí letopočtu, měsíc, den a ZZZZ je číselný identifikátor požadavku. 3.2 Údaje předávané ve strukturovaném textovém souboru jsou uvozeny hlavičkou na prvních dvou řádcích, přičemž první řádek obsahuje údaje 3.2.1 název souboru výpisu, 3.2.2 typ výpisu (použitá služba), 3.2.3 identifikátor, na který je výpis vyžadován (například adresa IPadresa IP, telefonní číslotelefonní číslo nebo označení uživateleoznačení uživatele, adresa elektronické pošty, identifikátor mobilního zařízeníidentifikátor mobilního zařízení, označení základnové stanicezákladnové stanice), 3.2.4 datum a čas, odkdy je výpis vyžadován, ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 3.2.5 datum a čas, dokdy je výpis vyžadován, ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 3.2.6 použitá znaková sada. Druhý řádek obsahuje názvy údajů. 3.3 Za uvozující hlavičkou následují řádky s údaji v pořadí uvedeném v hlavičce: 3.3.1 u služby přístupupřístupu k internetu z pevného připojení 3.3.1.1 typ připojení, například dial-up, ADSL, kabelový modem, LAN, WLAN, 3.3.1.2 telefonní číslotelefonní číslo nebo označení uživateleoznačení uživatele, na které se výpis provádí, 3.3.1.3 identifikátor uživatelského účtu, 3.3.1.4 adresa MACadresa MAC zařízení uživateleuživatele služby, 3.3.1.5 datum a čas zahájení připojení ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 3.3.1.6 datum a čas ukončení připojení ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 3.3.1.7 označení přístupového boduoznačení přístupového bodu u bezdrátového přístupupřístupu k internetu, 3.3.1.8 adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu, ze kterého bylo připojení uskutečněno. 3.3.2 u služby přístupupřístupu k internetu z mobilního připojení 3.3.2.1 označení typu připojení, například CDMA, GPRS, UMTS, LTE, 3.3.2.2 telefonní číslotelefonní číslo, 3.3.2.3 identifikátor mobilního zařízeníidentifikátor mobilního zařízení, např. IMEI, ESN, MEID 3.3.2.4 datum a čas zahájení připojení ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 3.3.2.5 datum a čas ukončení připojení ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 3.3.2.6 označení základnové stanicezákladnové stanice Start a základnové stanicezákladnové stanice Stop, 3.3.2.7 adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu, ze kterého byl přístuppřístup uskutečněn. 3.3.3. u služby přístupupřístupu ke schránce elektronické pošty 3.3.4.1 adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu, ze které bylo připojení ke schránce elektronické pošty uskutečněno, 3.3.4.2 identifikátor uživatelského účtu, 3.3.4.3 datum a čas zahájení připojení ke schránce elektronické pošty ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 3.3.4.4 datum a čas ukončení připojení ke schránce elektronické pošty ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 3.3.4.5 identifikátor protokolu elektronické poštyidentifikátor protokolu elektronické pošty, například POP3, IMAP. 3.3.4. u přenosu zprávzpráv elektronické pošty 3.3.5.1 adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu zdroje a cíle přenášené zprávyzprávy, 3.3.5.2 datum a čas zahájení komunikace ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 3.3.5.3 adresa elektronické pošty odesilatele, 3.3.5.4 adresy elektronické pošty příjemců, 3.3.5.5 stav přenosu zprávyzprávy, například odesláno, neodesláno, 3.3.5.6 identifikátor protokolu elektronické poštyidentifikátor protokolu elektronické pošty. 3.3.5 u služby IP telefonie 3.3.6.1 adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu nebo telefonní číslotelefonní číslo zdrojového zařízení, 3.3.6.2 adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu nebo telefonní číslotelefonní číslo cílového zařízení, 3.3.6.3 transportní protokol, 3.3.6.4 datum a čas zahájení komunikace ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 3.3.6.5 datum a čas ukončení komunikace ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS. 3.3.6.6 další upřesňující údaje, zejména použitá telefonní službatelefonní služba podle § 1 písm. m), doplňující údaje podle § 2 odst. 4 písm. a) až c), nastavení doplňkových služeb, čísla, na která bylo volánívolání přesměrováno nebo která se účastnila konferenčního volánívolání. 3.3.7 u služby přístupupřístupu k internetu s překladem adres IPadres IP 3.3.7.1 privátní adresa IPadresa IP, 3.3.7.2 veřejná adresa IPadresa IP a číslo portučíslo portu nebo přidělený rozsah portů, 3.3.7.3 datum a čas zahájení překladu adres ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS, 3.3.7.4 datum a čas ukončení překladu adres ve formátu DD.MM.RRRR HH:MM:SS. 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb. 2) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 356/2012 Sb.	Vyhláška č. 356/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Vyhlášeno 29. 10. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 133/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 12. 2012 356 VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2012, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 37 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů: Čl. I Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, se mění takto: 1. V příloze č. 1 části I bodě 3 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až e), která znějí: „c) schodolez, d) schodišťová plošina, včetně instalace, e) stropní zvedací systém, včetně instalace.“. 2. V příloze č. 1 části I se doplňuje bod 5, který zní: „5. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a), d) a i) přílohy k zákonu: schodišťová sedačka.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 87/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 87/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Programu spolupráce mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministryní národního vzdělávání Polské republiky v oblasti vzdělávání Vyhlášeno 25. 10. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 9. 2012, částka 45/2012 * Článek 1 - Smluvní strany budou podporovat různorodé formy spolupráce v rámci programů Evropské unie a Rady Evropy, vypracovaných pro jednotlivé oblasti vzdělávání, a budou podporovat realizaci projektů navrhovaných jednotlivými státy Visegrádské skupiny a státy Stře * Článek 2 - Smluvní strany si budou vyměňovat informace týkající se organizace a řízení v oblasti vzdělávání, realizovaných reforem a plánů pro další rozvoj. * Článek 3 - Smluvní strany budou podporovat rozvíjení přímé spolupráce mezi mateřskými školami, základními a středními školami a dalšími vzdělávacími zařízeními všech typů, působícími ve státech smluvních stran, a to především mezi výše zmíněnými školami a vzdělávacím * Článek 4 - 1. Smluvní strany zajistí v souladu se svými vnitrostátními předpisy možnost výuky rodného jazyka a možnost vzdělávání v rodném jazyce v mateřských, základních a středních školách pro příslušníky české menšiny v Polské republice a příslušníky polské menšin * Článek 5 - Polská smluvní strana bude každoročně přijímat na své náklady učitele polského jazyka a učitele vyučující v polském jazyce v mateřských školách, základních školách a středních školách v České republice s polským jazykem vyučovacím na letní kurzy dalšího vz * Článek 6 - 1. Smluvní strany si budou po vzájemné dohodě vyměňovat tříčlenné až čtyřčlenné delegace pracovníků ministerstev a jiných odborníků, za účelem hodnocení průběhu spolupráce a jejích výsledků, vzájemné výměny zkušeností a řešení problémů vyplývajících z real * Článek 7 - 1. Česká smluvní strana bude usilovat o realizaci dotačního programu, zaměřeného na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovu, který umožňuje financování aktivit různých subjektů, včetně škol, v oblasti vzdělávání v polském * Článek 8 - 1. Smluvní strany se budou vzájemně informovat o seminářích, konferencích a jiných aktivitách týkajících se problematiky vzdělávání národnostních menšin a multikulturní výchovy, které budou pořádány na území států smluvních stran. * Článek 9 - 1. Smluvní strany budou podporovat rozvíjení vzájemné spolupráce, pokud jde o politiku v oblasti dětí a mládeže. * Článek 10 - Veškeré aktivity a výměny osob i materiálů v rámci tohoto programu spolupráce budou uskutečňovány v mezích rozpočtových možností smluvních stran. * Článek 11 - Tento program spolupráce nevylučuje možnost uskutečnění dalších aktivit, na nichž se smluvní strany dohodnou. * Článek 12 - 1. Tento program spolupráce vstupuje v platnost dnem podpisu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 9. 2012 87 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. září 2012 byl ve Varšavě podepsán Program spolupráce mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministryní národního vzdělávání Polské republiky v oblasti vzdělávání. Program vstoupil v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dnem podpisu. České znění Programu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROGRAM SPOLUPRÁCE mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministryní národního vzdělávání Polské republiky v oblasti vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministryně národního vzdělávání Polské republiky, dále jen „smluvní strany“, se v souladu s článkem 15 odst. 2 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy, podepsané v Praze dne 30. září 2003, ve snaze rozvíjet vzájemně prospěšnou spolupráci v oblasti vzdělávání dohodly takto: Článek 1 Smluvní strany budou podporovat různorodé formy spolupráce v rámci programů Evropské unie a Rady Evropy, vypracovaných pro jednotlivé oblasti vzdělávání, a budou podporovat realizaci projektů navrhovaných jednotlivými státy Visegrádské skupiny a státy Středoevropské iniciativy. Článek 2 Smluvní strany si budou vyměňovat informace týkající se organizace a řízení v oblasti vzdělávání, realizovaných reforem a plánů pro další rozvoj. Článek 3 Smluvní strany budou podporovat rozvíjení přímé spolupráce mezi mateřskými školami, základními a středními školami a dalšími vzdělávacími zařízeními všech typů, působícími ve státech smluvních stran, a to především mezi výše zmíněnými školami a vzdělávacími zařízeními v příhraničních oblastech. Článek 4 1. Smluvní strany zajistí v souladu se svými vnitrostátními předpisy možnost výuky rodného jazyka a možnost vzdělávání v rodném jazyce v mateřských, základních a středních školách pro příslušníky české menšiny v Polské republice a příslušníky polské menšiny v České republice. 2. Smluvní strany budou v souladu se svými vnitrostátními předpisy a v mezích svých rozpočtových možností podporovat činnost mateřských, základních a středních škol, které poskytují výuku rodného jazyka a vzdělávání v rodném jazyce příslušníkům české národnostní menšiny v Polské republice a polské národnostní menšiny v České republice. Článek 5 Polská smluvní strana bude každoročně přijímat na své náklady učitele polského jazyka a učitele vyučující v polském jazyce v mateřských školách, základních školách a středních školách v České republice s polským jazykem vyučovacím na letní kurzy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Počet učitelů bude stanoven na základě zájmu mateřských, základních a středních škol. Článek 6 1. Smluvní strany si budou po vzájemné dohodě vyměňovat tříčlenné až čtyřčlenné delegace pracovníků ministerstev a jiných odborníků, za účelem hodnocení průběhu spolupráce a jejích výsledků, vzájemné výměny zkušeností a řešení problémů vyplývajících z realizace tohoto programu spolupráce. 2. Návštěvy delegací budou probíhat střídavě v České republice a v Polské republice. 3. Osobám přijatým na základě odstavce 1 1) vysílající smluvní strana poskytne stravné a kapesné podle platných právních předpisů svého státu, uhradí jejich ubytování a cestovní náklady; 2) přijímající smluvní strana uhradí výdaje za cesty po území svého státu, pokud budou souviset s dohodnutým programem návštěvy. Článek 7 1. Česká smluvní strana bude usilovat o realizaci dotačního programu, zaměřeného na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovu, který umožňuje financování aktivit různých subjektů, včetně škol, v oblasti vzdělávání v polském jazyce. 2. Česká smluvní strana bude podporovat činnost české státní příspěvkové organizace „Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín“ (dále jen „Pedagogické centrum“), která vyvíjí aktivity k zajištění potřeb škol v České republice s polským jazykem vyučovacím a aktivity zaměřené na další vzdělávání pedagogických pracovníků těchto škol, a usilovat o to, aby Pedagogické centrum: 1) poskytovalo další vzdělávání pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol s polským jazykem vyučovacím, škol s integrovanými polskými třídami a školských zařízení polského národnostního školství a dalších pedagogických pracovníků v regionu Těšínského Slezska; 2) poskytovalo informace a metodickou pomoc školám a dalším školským zařízením; 3) poskytovalo informace mimo jiné v oblasti metodiky, pedagogických inovací, informačních technologií, řízení a ekonomiky školství; 4) organizovalo soutěže, olympiády a přehlídky; 5) zajišťovalo potřeby škol s polským jazykem vyučovacím, včetně korektur a recenzí učebnic, překladů učebnic a metodických pomůcek, vydávání metodických učebních pomůcek, žákovských knížek pro základní školy s polským jazykem vyučovacím a vysvědčení pro všechny druhy škol s polským jazykem vyučovacím. 3. Pedagogické centrum se podílí na česko-polské příhraniční spolupráci a přeshraničním vzdělávání českých a polských učitelů, na aktivitách a projektech realizovaných v rámci Programu celoživotního učení a strukturálních fondů Evropské unie, a také na projektech vyhlášených úřady a územními samosprávnými celky v České republice a v Polské republice. Článek 8 1. Smluvní strany se budou vzájemně informovat o seminářích, konferencích a jiných aktivitách týkajících se problematiky vzdělávání národnostních menšin a multikulturní výchovy, které budou pořádány na území států smluvních stran. 2. Smluvní strany se budou vzájemně informovat o aktivitách týkajících se přeshraniční spolupráce. 3. Smluvní strany budou podporovat spolupráci Pedagogického centra a Střediska pro rozvoj polského vzdělávání v zahraničí (ORPEG) ve Varšavě v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v institucích dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, zejména v příhraničních oblastech. Článek 9 1. Smluvní strany budou podporovat rozvíjení vzájemné spolupráce, pokud jde o politiku v oblasti dětí a mládeže. 2. Smluvní strany vyjadřují podporu rozvoji přímé spolupráce mezi českými a polskými organizacemi, které sdružují mládež a vyvíjejí činnost v oblasti práce s dětmi a mládeží. Uzavírání dohod týkajících se konkrétních aktivit spolupráce a hrazení jejich nákladů spadají do kompetence těchto organizací. 3. Smluvní strany podporují spolupráci v oblasti výměn mládeže v rámci programů Evropské unie. Článek 10 Veškeré aktivity a výměny osob i materiálů v rámci tohoto programu spolupráce budou uskutečňovány v mezích rozpočtových možností smluvních stran. Článek 11 Tento program spolupráce nevylučuje možnost uskutečnění dalších aktivit, na nichž se smluvní strany dohodnou. Článek 12 1. Tento program spolupráce vstupuje v platnost dnem podpisu. 2. Tento program spolupráce se sjednává na dobu pěti let a bude dále automaticky prodlužován vždy na další roční období, pokud jej jedna ze smluvních stran písemně nevypoví nejpozději šest měsíců před uplynutím doby jeho platnosti. 3. Ukončení platnosti tohoto programu spolupráce nebude mít vliv na realizaci aktivit, uskutečňovaných na jeho základě, které byly zahájeny v době jeho platnosti. Dáno ve Varšavě dne 20. září 2012 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, polském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu tohoto programu spolupráce je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. ministr Ministryně národního vzdělávání Polské republiky Krystyna Szumilas v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Správního ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o sociálním zabezpečení Vyhlášeno 25. 10. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2012, částka 45/2012 * ČÁST I - - Všeobecná ustanovení * ČÁST II - - Ustanovení o používání právních předpisů * ČÁST III - - Zvláštní ustanovení * ČÁST IV - - Různá ustanovení * ČÁST V - - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2012 86 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. června 2012 bylo v Kišiněvě podepsáno Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o sociálním zabezpečení1). Správní ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 12 dne 1. října 2012. České znění Správního ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A MOLDAVSKOU REPUBLIKOU O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Příslušné úřady, podle článku 18 odst. 2 písm. a) Smlouvy mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsané v Praze dne 29. listopadu 2011 (dále jen „Smlouva“), se dohodly takto: ČÁST I \\- Všeobecná ustanovení Článek 1 \\- Definice Výrazy v tomto správním ujednání (dále jen „Ujednání“) se používají ve stejném smyslu jako ve Smlouvě. Článek 2 \\- Styčná místa 1. Styčnými místy podle článku 18 odst. 2 písm. c) Smlouvy jsou určeny: A) v České republice: - Česká správa sociálního zabezpečení B) v Moldavské republice: - Národní úřad pro sociální pojištění. 2. Styčná místa usnadňují styk mezi institucemi smluvních států a plní povinnosti uvedené v tomto ujednání. Při provádění Smlouvy mohou komunikovat přímo mezi sebou, jakož i s dotčenými osobami nebo jejich zmocněnci. Při provádění Smlouvy si vzájemně pomáhají. Článek 3 \\- Formuláře a podrobné postupy 1. Na základě tohoto ujednání dohodnou společně styčná místa obou smluvních států formuláře a podrobné postupy potřebné pro provádění Smlouvy. 2. Instituce nebo styčná místa obou smluvních států mohou odmítnout přijmout žádost o dávku nebo jakoukoli jinou žádost nebo potvrzení, nebudou-li předloženy v dohodnuté formě. ČÁST II \\- Ustanovení o používání právních předpisů Článek 4 \\- Potvrzení o používání právních předpisů V případech uvedených v části II Smlouvy je časově omezené potvrzení uvádějící, že na osobu se v rámci dané pracovní činnosti vztahují právní předpisy smluvního státu, vydáno na žádost zaměstnance, zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně Činné, v dohodnuté formě: A) v České republice, - Českou správou sociálního zabezpečení; B) v Moldavské republice, - Národním úřadem pro sociální pojištění. Vydané potvrzení je předáno osobě, které se žádost týká, a v případech uvedených v článcích 9 - 14 Smlouvy je stejnopis potvrzení zaslán výše uvedené instituci druhého smluvního státu. Článek 5 \\- Výjimky 1. K dohodnutí výjimek podle článku 14 z ustanovení článků 8 až 13 Smlouvy jsou pověřeny následující instituce: A) v České republice, - Česká správa sociálního zabezpečení; B) v Moldavské republice, - Národní úřad pro sociální pojištění. 2. Zaměstnanec a zaměstnavatel předkládají společnou žádost o výjimku v písemné formě pověřené instituci smluvního státu, jehož právní předpisy mají být podle žádosti používány. Obdobně uplatňuje žádost osoba samostatně výdělečně činná. Žádost o výjimku z používání právních předpisů smluvního státu zaměstnání u vyslaných pracovníků uvedených v článku 9 Smlouvy, kteří jsou již v tomto smluvním státě zaměstnáni a jejichž lhůta pro vyslání končí, bude předložena před koncem probíhající doby vyslání. 3. Dohoda pověřených institucí smluvních států o výjimce se dokládá potvrzením vystaveným a předaným podle odstavce 1 tohoto článku. ČÁST III \\- Zvláštní ustanovení Článek 6 \\- Podávání žádostí Žádost o invalidní, starobní a pozůstalostní dávky uplatňuje žadatel zpravidla u instituce v místě bydliště s přiložením všech dokladů rozhodných pro stanovení nároku, které má k dispozici. Článek 7 \\- Vyřizování žádostí 1. Jestliže instituce jednoho smluvního státu obdrží žádost osoby, která získala doby pojištění podle právních předpisů druhého nebo obou smluvních států, zašle tato instituce žádost prostřednictvím styčných míst instituci druhého smluvního státu s uvedením data, kdy žádost obdržela. Spolu s žádostí zašle též instituci druhého smluvního státu: - veškerou dostupnou dokumentaci, která může být pro instituci druhého smluvního státu potřebná pro stanovení nároku na dávku, - formulář, v němž uvede zejména doby pojištění získané podle právních předpisů prvního smluvního státu, - a kopii svého rozhodnutí o dávce, pokud bylo učiněno. 2. Instituce druhého smluvního státu poté rozhodne o nároku žadatele a prostřednictvím styčných míst oznámí své rozhodnutí instituci prvního smluvního státu. Spolu s rozhodnutím též zašle, v případě potřeby nebo na žádost, instituci prvního smluvního státu: - veškerou dostupnou dokumentaci, která může být pro instituci prvního smluvního státu potřebná pro stanovení nároku žadatele na dávku, - formulář, v němž uvede zejména doby pojištění získané podle právních předpisů, které provádí. 3. Instituce smluvního státu, ve kterém byla podána žádost o dávku, ověří údaje týkající se žadatele a jeho rodinných příslušníků. Styčná místa smluvních států se dohodnou, které údaje mají být ověřovány. ČÁST IV \\- Různá ustanovení Článek 8 \\- Lékařské prohlídky Instituce smluvního státu poskytne na žádost instituce druhého smluvního státu dostupné lékařské informace a dokumentaci, jež se týkají zdravotního postižení žadatele nebo příjemce dávky. Žádost o informace a dokumentaci a jejich předání se uskuteční prostřednictvím styčných míst smluvních států. Článek 9 \\- Výplata dávek 1. Peněžité dávky se vyplácí přímo oprávněným osobám. 2. Instituce smluvních států neprovádí při výplatě dávek podle Smlouvy žádné srážky na své administrativní výdaje. 3. Směnným kurzem národní měny na volně směnitelnou měnu, je-li to při aplikaci článku 24 Smlouvy potřebné, je směnný kurz platný v den realizace platby. 4. Instituce smluvních států mohou vyžadovat od poživatelů důchodů potvrzení o žití k ověření nároku na výplatu důchodu. Článek 10 \\- Výměna statistických údajů Styčná místa smluvních států si budou vyměňovat roční statistické údaje o počtu potvrzení vystavených na základě článku 4 tohoto ujednání a o platbách příjemcům vyplacených na základě Smlouvy. Tyto statistické údaje budou zahrnovat údaje o počtu příjemců a celkové částce dávek s rozdělením podle jednotlivých druhů dávek vyplacených na základě Smlouvy. Tyto statistické údaje budou vyhotoveny ve formě dohodnuté styčnými místy. Článek 11 \\- Spolupráce styčných míst K projednání otázek souvisejících s prováděním Smlouvy se uskuteční setkání zástupců styčných míst střídavě v obou smluvních státech. ČÁST V \\- Závěrečná ustanovení Článek 12 \\- Vstup v platnost Toto ujednání vstupuje v platnost ve stejný den jako Smlouva a bude se používat po stejnou dobu. Dáno v Kišiněvě dne 4. 6. 2012 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, moldavském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za příslušný úřad České republiky Jaromír Kvapil v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Moldavské republice Za příslušný úřad Moldavské republiky Valentina Buliga v. r. ministryně práce, sociální ochrany a rodiny 1) Smlouva mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o sociálním zabezpečení podepsaná v Praze dne 29. listopadu 2011 byla vyhlášena pod č. 85/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 85/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 85/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o sociálním zabezpečení Vyhlášeno 25. 10. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2012, částka 45/2012 * ČÁST I - - Všeobecná ustanovení * ČÁST II - - Používání právních předpisů * Část III - - Zvláštní ustanovení týkající se důchodů * Část IV - - Různá ustanovení * Část V - - Ustanovení přechodná a závěrečná Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2012 85 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. listopadu 2011 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o sociálním zabezpečení. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 27 odst. 2 dne 1. října 2012. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A MOLDAVSKOU REPUBLIKOU O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Česká republika a Moldavská republika, dále jen „smluvní státy“, vedeny přáním upravit a rozvíjet vztahy mezi oběma státy v oblasti sociálního zabezpečení, se dohodly takto: ČÁST I \\- Všeobecná ustanovení Článek 1 \\- Definice 1. Pro účely této smlouvy následující výrazy znamenají: a) „právní předpisy“ - zákony a jiné právní předpisy týkající se odvětví sociálního zabezpečení uvedených v článku 2; b) „příslušný úřad“ - pokud jde o Českou republiku: Ministerstvo práce a sociálních věcí; - pokud jde o Moldavskou republiku: Ministerstvo práce, sociální ochrany a rodiny; c) „ instituce“ - orgán nebo úřad zodpovědný za provádění právních předpisů uvedených v článku 2; d) „dávky“ a „důchody“ - všechny peněžité dávky nebo důchody, včetně všech jejich částí a všechna zvýšení, přídavky, vyrovnávací částky a příplatky, jakož i jednorázové platby a úhrady; e) „ bydliště“ - obvyklé bydliště; f) „pobyt“ - přechodné bydliště; g) „doby pojištění“ - doby placení příspěvků a doby postavené jim na roveň získané podle právních předpisů každého ze smluvních států. 2. Ostatní termíny a výrazy v této smlouvě mají význam, který jim náleží podle právních předpisů každého smluvního státu. Článek 2 \\- Věcný rozsah 1. Tato smlouva se vztahuje: A) v Moldavské republice na právní předpisy upravující: a) i. invalidní důchody z důvodu obecných onemocnění; ii. starobní důchody; iii. důchody pozůstalých; iv. důchody a invalidní peněžité dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání; b) povinnost platit příspěvky na sociální pojištění podle právních předpisů určených podle části II; B) v České republice na právní předpisy upravující: a) i. invalidní důchody; ii. starobní důchody; iii. důchody pozůstalých; b) povinnost platit příspěvky na sociální pojištění podle právních předpisů určených podle části II. 2. Tato smlouva se vztahuje také na právní předpisy upravující, nahrazující, měnící nebo doplňující ty právní předpisy, jež jsou uvedeny v odstavci 1. 3. Tato smlouva se nevztahuje na sociální pomoc a na systémy dávek týkající se obětíobětí a důsledků válek. 4. Tato smlouva se nevztahuje na právní předpisy zavádějící nové odvětví sociálního zabezpečení, nedohodnou-li se příslušné úřady jinak. Článek 3 \\- Osobní rozsah Tato smlouva se vztahuje na všechny osoby, které podléhají nebo podléhaly právním předpisům jednoho nebo obou smluvních států, stejně jako na další osoby, které od těchto osob odvozují svá práva. Článek 4 \\- Rovnost nakládání Nestanoví-li tato smlouva jinak, osoby uvedené v článku 3 mající bydliště na území jednoho ze smluvních států budou mít stejná práva a stejné povinnosti podle právních předpisů tohoto smluvního státu, jako jeho vlastní občané. Článek 5 \\- Export dávek 1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, nároky na dávky a jejich výplatu podle právních předpisů jednoho ze smluvních států nesmí být kráceny, měněny, zastaveny nebo odňaty z důvodu, že příjemce má bydliště na území druhého smluvního státu. 2. Ustanovení odstavce 1 neplatí pro: A) pokud jde o právní předpisy Moldavské republiky: - státní dávky, výsluhové důchody a zvláštní důchody přiznávané podle právních předpisů Moldavské republiky; B) pokud jde o právní předpisy České republiky: - přiznání nároku na invalidní důchod poskytovaný podle českých právních předpisů osobám, u nichž invalidita vznikla před dosažením 18 let věku, a které nebyly pojištěny po potřebnou dobu. 3. Dávky poskytované podle právních předpisů každého ze smluvních států nebo této smlouvy budou vypláceny osobám majícím bydliště na území třetího státu za stejných podmínek jako vlastním občanům tohoto smluvního státu, kteří mají bydliště na území třetího státu. Článek 6 \\- Vyloučení překrývání dávek Tato smlouva nepřiznává ani nezachovává nárok na několik dávek stejného druhu za jedno a totéž období povinného pojištění. Článek 7 \\- Stejné posuzování skutečností 1. Skutečnosti mající vliv na nárok, krácení, pozastavení či výši dávek, které nastaly na území druhého smluvního státu, budou zohledněny tak, jako by k nim došlo na území prvého smluvního státu. 2. Příslušný úřad každého smluvního státu může omezit použití ustanovení odstavce 1 ve prospěch určitých kategorií osob. ČÁST II \\- Používání právních předpisů Článek 8 \\- Všeobecné pravidlo Nestanoví-li tato smlouva jinak, osoba výdělečně činná na území některého ze smluvních států podléhá pouze právním předpisům tohoto smluvního státu, i když má bydliště na území druhého smluvního státu nebo když se ústředí nebo registrované sídlo jejího zaměstnavatele nachází na území druhého smluvního státu. Článek 9 \\- Vyslaní pracovníci 1. Osoba zaměstnaná na území jednoho smluvního státu, která je vyslána svým zaměstnavatelem k výkonu určité práce pro tohoto zaměstnavatele na území druhého smluvního státu, podléhá po dobu této práce nadále právním předpisům prvního smluvního státu za podmínky, že předpokládaná doba této práce nepřesáhne dobu 24 měsíců. 2. Odstavec 1 se analogicky použije pro samostatně výdělečně činnou osobu, která běžně vykonává svou samostatnou výdělečnou činnost na území jednoho smluvního státu, jestliže tato osoba přechodně vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území druhého smluvního státu. Článek 10 \\- Zaměstnanci podniků mezinárodní dopravy Osoba zaměstnaná podnikem mezinárodní dopravy s registrovaným ústředím na území jednoho smluvního státu podléhá právním předpisům tohoto smluvního státu. Avšak: a) osoba zaměstnaná pobočkou nebo stálým zastoupením uvedeného podniku podléhá právním předpisům smluvního státu, na jehož území se taková pobočka nebo stálé zastoupení nachází; b) osoba zaměstnaná na území smluvního státu, kde má bydliště, podléhá právním předpisům tohoto smluvního státu, a to i v případě, že podnik, který ji zaměstnává, nemá na tomto území registrované ústředí, pobočku ani stálé zastoupení. Článek 11 \\- Členové posádky námořních lodí Osoba výdělečně činná na palubě námořní lodi plující pod vlajkou některého ze smluvních států podléhá právním předpisům tohoto smluvního státu. Článek 12 \\- Státní úředníci Státní úředníci a osoby za takové považované podléhají právním předpisům smluvního státu, v jehož správě jsou zaměstnáni. Článek 13 \\- Členové diplomatických misí a konzulárních úřadů Členové diplomatických misí a konzulárních úřadů, stejně jako soukromý personál zaměstnaný v jejich službách, podléhají ustanovením Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. dubna 1963. Článek 14 \\- Výjimky z ustanovení článků 8 až 13 Na společnou žádost zaměstnance a jeho zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné mohou příslušné úřady nebo pověřené instituce obou smluvních států po dohodě stanovit výjimky z ustanovení této části ve vztahu k jednotlivým osobám nebo kategoriím osob za předpokladu, že daná osoba bude podléhat právním předpisům některého ze smluvních států. Část III \\- Zvláštní ustanovení týkající se důchodů Článek 15 \\- Sčítání dob pojištění 1. Závisí-li podle právních předpisů jednoho ze smluvních států nárok na dávky na získání určitých dob pojištění, přihlédne instituce provádějící tyto právní předpisy i k nepřekrývajícím se dobám pojištění získaným podle obdobných právních předpisů druhého smluvního státu tak, jako by se jednalo o pojištění podle právních předpisů prvého smluvního státu. 2. Pro nárok na dávku přihlíží instituce každého smluvního státu též k dobám pojištění získaným podle právních předpisů třetího státu, s nímž je tento smluvní stát vázán mezinárodním právním předpisem o sociálním zabezpečení obsahujícím ustanovení o sčítání dob. Článek 16 \\- Výpočet dávek 1. Instituce každého smluvního státu stanoví dávku: a) výlučně na základě dob pojištění získaných podle jeho právních předpisů, pokud jsou splněny podmínky nároku na dávku, a b) podle pravidel stanovených v odstavci 2 s výjimkou toho, kdy výsledek takového výpočtu je stejný, nebo nižší než výsledná částka stanovená podle písmene a). 2. Pokud se nárok na dávku podle právních předpisů jednoho smluvního státu stanoví s přihlédnutím k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhého smluvního státu, nebo třetího státu ve smyslu článku 15, pak instituce prvého smluvního státu vezme v úvahu tyto doby a: a) stanoví teoretickou výši dávky, která by náležela v případě, že by všechny doby pojištění byly získány podle jeho právních předpisů, a b) poté - na základě teoretické výše vypočtené podle písmene a), stanoví výši dávky určené k výplatě podle poměru délky dob pojištění získaných podle jeho právních předpisů k celkové době pojištění. Pro stanovení výpočtového základu pro dávku vezme instituce v úvahu pouze příjmy dosažené v dobách pojištění získaných podle právních předpisů, které provádí. Tato instituce bude tento příjem - v průměrné výši s indexací, pokud jí to používané právní předpisy dovolují - považovat za dosažený v dobách pojištění, k nimž přihlíží při stanovení teoretické výše dávky. 3. Dotyčná osoba bude mít nárok na vyšší částku vypočtenou podle odstavců 1 a 2. Článek 17 \\- Doby pojištění kratší než jeden rok 1. Nedosahuje-li celková doba pojištění získaná podle právních předpisů smluvního státu jeden rok a nevznikne-li na jejím základě podle těchto právních předpisů nárok na dávku, pak bez zřetele k ustanovením článku 15 nebude instituce tohoto smluvního státu povinna přiznat za tyto doby dávku. 2. Doby pojištění uvedené v odstavci 1 započte instituce druhého smluvního státu, jako by se jednalo o doby pojištění získané podle právních předpisů, které provádí. Část IV \\- Různá ustanovení Článek 18 \\- Administrativní opatření a spolupráce 1. Příslušné úřady smluvních států upraví postupy a přijmou opatření nezbytná k provádění této smlouvy. 2. Příslušné úřady: a) sjednají pro používání této smlouvy správní ujednání; b) informují se vzájemně o změnách právních předpisů smluvních států; c) určí styčná místa k ulehčení styku mezi institucemi smluvních států. 3. Příslušné úřady a instituce obou smluvních států si poskytují vzájemnou pomoc ve všech otázkách týkajících se provádění této smlouvy tak, jako by se jednalo o záležitosti při provádění jejich vlastních právních předpisů. Tato pomoc bude bezplatná. 4. Jestliže u osoby mající bydliště nebo pobyt na území jednoho smluvního státu, která uplatnila nárok nebo pobírá dávku podle právních předpisů druhého smluvního státu, je potřeba provést lékařské vyšetření, zajistí toto vyšetření na své náklady instituce v místě bydliště nebo pobytu prvého smluvního státu na žádost instituce druhého smluvního státu. 5. Veškeré informace o osobách zasílané podle této smlouvy z jednoho smluvního státu do druhého budou považovány za důvěrné a mohou být použity pouze pro účely provádění této smlouvy. Článek 19 \\- Používání úředních jazyků 1. Úřady a instituce smluvních států mohou při provádění této smlouvy komunikovat mezi sebou ve svých úředních jazycích a také v jazyce anglickém. 2. Žádná žádost nebo dokument nesmějí být odmítnuty z důvodu, že jsou napsány v úředním jazyce druhého smluvního státu. Článek 20 \\- Osvobození od poplatků a ověřování 1. Zakládají-li právní předpisy jednoho ze smluvních států plné nebo částečné osvobození od soudních, konzulárních nebo správních poplatků, platí toto osvobození pro veškeré dokumenty předkládané podle právních předpisů druhého smluvního státu pro provádění této smlouvy. 2. Všechna sdělení, dokumenty a osvědčení jakéhokoli druhu, jež jsou nutné pro provádění této smlouvy, budou zproštěny ověřování diplomatickými nebo konzulárními úřady. 3. Kopie dokumentů ověřené jako pravé a přesné kopie institucí jednoho smluvního státu přijímá instituce druhého smluvního státu jako pravé a přesné kopie bez dalšího ověřování. Článek 21 \\- Podávání žádostí nebo opravných prostředků Všechny žádosti nebo opravné prostředky, které mají být podle právních předpisů jednoho smluvního státu předloženy v určité lhůtě příslušnému úřadu nebo instituci tohoto smluvního státu, jsou považovány za podané včas, pokud byly v této lhůtě předloženy příslušnému úřadu nebo instituci druhého smluvního státu. V takovém případě příslušný úřad nebo instituce tohoto smluvního státu, které žádost nebo opravný prostředek obdržely, ji neprodleně předají příslušnému úřadu nebo instituci prvého smluvního státu, buď přímo, nebo prostřednictvím styčných míst obou smluvních států. Článek 22 \\- Vrácení přeplatků Jestliže instituce jednoho smluvního státu vyplatí osobě dávky neoprávněně nebo v nesprávné výši, tato instituce může za podmínek stanovených používanými právními předpisy požadovat od instituce druhého smluvního státu, která téže osobě má vyplácet dávky, aby srazila nenáležející částku z doplatku nebo z běžných plateb náležejících dotčené osobě. Instituce druhého smluvního státu srazí uvedenou částku za podmínek a v rámci pravidel, za kterých to dovolují právní předpisy jí používané, jako by tyto částky byly vyplaceny touto institucí samotnou a převede takto sraženou částku instituci, která neoprávněně nebo v nesprávné výši vyplatila dávky. Článek 23 \\- Vykonávací řízení 1. Vykonatelná rozhodnutí soudu jednoho smluvního státu, stejně jako vykonatelné listiny vydané úřadem nebo institucí jednoho smluvního státu, týkající se příspěvků na sociální zabezpečení a jiných pohledávek, budou uznány na území druhého smluvního státu. 2. Uznání může být odmítnuto pouze v případě, pokud by nebylo v souladu s veřejným pořádkem smluvního státu, na jehož území má být uznání rozhodnutí nebo listiny provedeno. 3. Vykonatelná rozhodnutí a listiny uznané podle odstavce 1 tohoto článku budou vykonány na území druhého smluvního státu. Vykonávací řízení bude provedeno v souladu s právními předpisy upravujícími výkon takových rozhodnutí a listin smluvního státu, na jehož území k němu dochází. Rozhodnutí či listina bude opatřena doložkou vykonatelnosti. 4. Nedoplatky na příspěvcích instituci jednoho smluvního státu mají při výkonu rozhodnutí, konkurzním nebo vyrovnávacím řízení na území druhého smluvního státu stejnou přednost, jako obdobné pohledávky na území tohoto smluvního státu. Článek 24 \\- Měna pro provádění plateb Platby do druhého smluvního státu vyplývající z provádění této smlouvy se uskuteční ve volně směnitelných měnách. Článek 25 \\- Řešení sporů Veškeré spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou urovnány jednáním mezi příslušnými úřady nebo institucemi smluvních států. Část V \\- Ustanovení přechodná a závěrečná Článek 26 \\- Přechodná ustanovení 1. Tato smlouva nezakládá žádné nároky za dobu před jejím vstupem v platnost. 2. Pro stanovení nároků podle této smlouvy budou vzaty v úvahu všechny doby pojištění získané podle právních předpisů smluvních států před vstupem této smlouvy v platnost. 3. S výhradou odstavce 1 tohoto článku mohou nároky podle této smlouvy vzniknout i v případech pojistných událostí nastalých před jejím vstupem v platnost, s výjimkou jednorázových plateb. 4. Žádná dávka, která byla přiznána před datem vstupu této smlouvy v platnost, nebude přepočítávána. Článek 27 \\- Ratifikace a vstup v platnost 1. Tato smlouva podléhá ratifikaci. 2. Tato smlouva vstoupí v platnost prvého dne třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž si smluvní státy vzájemně písemně oznámí, že byly splněny všechny nezbytné zákonné podmínky pro vstup této smlouvy v platnost. Článek 28 \\- Platnost Smlouvy a její ukončení 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. 2. Každý ze smluvních států může Smlouvu vypovědět písemným oznámením druhému smluvnímu státu. V takovém případě tato smlouva pozbude platnosti prvého dne šestého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo písemné oznámení doručeno druhému smluvnímu státu. 3. V případě výpovědi Smlouvy zůstanou všechny nároky získané podle jejích ustanovení zachovány a žádosti podané před ukončením platnosti Smlouvy budou řešeny podle jejích ustanovení. NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění, podepsali tuto smlouvu. Dáno v Praze dne 29. listopadu 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, moldavském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující anglické znění. Za Českou republiku Dr. Ing. Jaromír Drábek v. r. ministr práce a sociálních věcí Za Moldavskou republiku Valentina Buliga v. r. ministryně práce, sociální ochrany a rodiny
Sdělení Státní volební komise č. 353/2012 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 353/2012 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 12. a 13. října 2012 (I. kolo) a ve dnech 19. a 20. října 2012 (II. kolo) Vyhlášeno 22. 10. 2012, částka 132/2012 * Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem * Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem * JMENNÝ SEZNAM SENÁTORŮ ZVOLENÝCH VE 2. KOLE 353 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 22. října 2012 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 12. a 13. října 2012 (I. kolo) a ve dnech 19. a 20. října 2012 (II. kolo) Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e), § 73 odst. 6 a § 77 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 12. a 13. října 2012 (I. kolo) a ve dnech 19. a 20. října 2012 (II. kolo). I. Souhrnné výsledky I. kola voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 12. a 13. října 2012. V I. kole voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 12. a 13. října 2012 nebyl ve smyslu ustanovení § 76 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvolen žádný kandidát. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY 1. KOLA VOLEB DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konaných ve dnech 12. a 13.10.2012 Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem Počet zvolených senátorů\| 0 ---\|--- Počet volebních okrsků\| 4 812 Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování\| 4 812 Počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů\| 2 795 405 Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky\| 945 511 Procento účasti na volbách\| 34,90 Počet odevzdaných úředních obálek\| 966 464 Počet platných hlasů celkem\| 879 222 II. Souhrnné výsledky II. kola voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 19. a 20. října 2012. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY 2. KOLA VOLEB DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konaných ve dnech 19. a 20.10.2012 Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem Počet zvolených senátorů\| 27 ---\|--- Počet volebních okrsků\| 4 812 Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování\| 4 812 Počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů\| 2 796 196 Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky\| 520 216 Procento účasti na volbách\| 18,60 Počet odevzdaných úředních obálek\| 519 947 Počet platných hlasů celkem\| 514 092 JMENNÝ SEZNAM SENÁTORŮ ZVOLENÝCH VE 2. KOLE Volební obvod\| Senátor\| Věk\| Politická příslušnost\| Přihlášen politic. stranou, politic. hnutím nebo koalicí ---\|---\|---\|---\|--- číslo\| sídlo 2\| Sokolov\| Ing. Zdeněk Berka\| 61\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 5\| Chomutov\| PaedDr. Václav Homolka\| 57\| Komunistická strana Čech a Moravy\| Komunistická strana Čech a Moravy 8\| Rokycany\| Doc.MUDr. Milada Emmerová, CSc.\| 67\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 11\| Domažlice\| Jan Látka\| 58\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 14\| České Budějovice\| Mgr. Jiří Šesták\| 55\| "Občané pro Budějovice"\| Koalice "STAN" a "HOPB" 17\| Praha 12\| PhDr. Tomáš Grulich\| 61\| Občanská demokratická strana\| Občanská demokratická strana 20\| Praha 4\| prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. FCMA\| 68\| Bez politické příslušnosti\| Česká strana sociálně demokratická 23\| Praha 8\| Ing. arch. Daniela Filipiová\| 55\| Občanská demokratická strana\| Občanská demokratická strana 26\| Praha 2\| Mgr. Libor Michálek, MPA\| 43\| Bez politické příslušnosti\| Koalice KDU-ČSL, SZ, Piráti 29\| Litoměřice\| MUDr. Hassan Mezian\| 65\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 32\| Teplice\| Jaroslav Kubera\| 65\| Občanská demokratická strana\| Občanská demokratická strana 35\| Jablonec nad Nisou\| Jaroslav Zeman\| 53\| Občanská demokratická strana\| Občanská demokratická strana 38\| Mladá Boleslav\| PhDr. Jaromír Jermář\| 56\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 41\| Benešov\| Mgr. Luděk Jeništa\| 51\| Bez politické příslušnosti\| Koalice “STAN“ a TOP 09 44\| Chrudim\| Ing. Jan Veleba\| 65\| Bez politické příslušnosti\| Nezávislí kandidáti 47\| Náchod\| Bc. Lubomír Franc\| 59\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 50\| Svitavy\| Mgr. Radko Martínek\| 56\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 53\| Třebíč\| Mgr. František Bublan\| 61\| Bez politické příslušnosti\| Česká strana sociálně demokratická 56\| Břeclav\| Ing. Jan Hajda\| 62\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 59\| Brno-město\| JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D.\| 64\| Bez politické příslušnosti\| Strana zelených 62\| Prostějov\| Božena Sekaninová\| 55\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 65\| Šumperk\| Mgr. Bc. Zdeněk Brož\| 55\| Bez politické příslušnosti\| Koalice KDU-ČSL a NV 68\| Opava\| MUDr. Mgr. Vladimír Plaček\| 47\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 71\| Ostrava-město\| Ing. Leopold Sulovský\| 58\| Bez politické příslušnosti\| Ostravak 74\| Karviná\| Ing. Petr Vícha\| 49\| Česká strana sociálně demokratická\| Česká strana sociálně demokratická 77\| Vsetín\| Jiří Čunek\| 53\| Křesťan, a demokrat.unie-Českosl. strana lidová\| Křesťanská a demokratická unie -Československá strana lidová 80\| Zlín\| Tomio Okamura\| 40\| Bez politické příslušnosti\| Nezávislí kandidáti Předseda Státní volební komise: Kubice v. r.
Zákon č. 350/2012 Sb.	Zákon č. 350/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Vyhlášeno 22. 10. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 130/2012 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o požární ochraně * ČÁST TŘETÍ - Změna horního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o dani z nemovitosti * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením * ČÁST OSMÁ - Změna atomového zákona * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o oceňování majetku * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna energetického zákona * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna vodního zákona * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.) 350 ZÁKON ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o požární ochraně Čl. IV Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 350/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 31 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „b) posuzováním 1. územního a regulačního plánu, 2. podkladů k územnímu souhlasu a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se ke stavbám nebo zařízením v bodech 3, 4 a 5, 3. dokumentace stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona, 4. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3, 5. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje stavební povolení, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3, pokud byly převedeny z režimu ohlášení do režimu stavebního povolení, 6. dokumentace ke změně v užívání stavby, 7. dokumentace staveb uvedených v bodech 3, 4 a 5, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k povolení výjimky; posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu13) nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor. 13) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).“. 2. V § 31 odstavec 3 zní: „(3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává a) u staveb nebo zařízení nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle § 103 stavebního zákona, s výjimkou staveb nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona, b) u staveb vyžadujících ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a), d) až i) stavebního zákona, s výjimkou staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) stavebního zákona, majících charakter budov pro bydlení a ubytování nebo administrativních budov určených souborně pro více než 50 osob, a staveb podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny, c) u udržovacích prací, stavebních úprav, nezbytných úprav, zabezpečovacích prací a výjimek u staveb uvedených v písmenech a) a b).“. 3. V § 31 odst. 4 se slova „stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů“ nahrazují slovy „závazné stanovisko nebo stanovisko vyžadované zvláštním právním předpisem“. 4. Poznámka pod čarou č. 3d zní: „3d) § 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ Změna horního zákona Čl. V Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „V dobývacím prostoru obvodní báňský úřad rozhoduje též o umístění a povolení staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu26) a staveb vodních děl.“. Poznámka pod čarou č. 26 zní: „26) § 16 odst. 2 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“. 2. V § 23 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4, jakož i stavby skladů výbušnin, jsou nezpůsobilé k posouzení autorizovaným inspektorem. (8) Stavební úřad na návrh organizace stanoví ochranné pásmo zlikvidovaných hlavních důlních děl ústících na povrch.“. 3. V § 27 odst. 1 se slova „státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí a s orgánem územního plánování a stavebním úřadem“ zrušují. 4. V § 27 odst. 6 se za slova „rozhodnutím o“ vkládá slovo „změně“. 5. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) § 80 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“. 6. V § 28 odst. 2 se za slova „přímo dotčena,“ vkládá slovo „a“ a slova „, a obce, jejichž územní obvody mohou být stanovením dobývacího prostoru dotčeny“ se zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. VI Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 381/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Při porušení těchto podmínek je orgán ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek.“. 2. V § 44 odstavec 2 zní: „(2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 se nevydává, jde-li o stavby a) v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti, b) v zastavěném území města, které se nachází na území chráněné krajinné oblasti.“. 3. V § 45i se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá zpráva o jejím uplatňování nebo její zadání.“. 4. V § 45i odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují podle zvláštního právního předpisu17).“. 5. V § 66 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení odstavce 1 nelze uplatnit v případě již vydaného platného pravomocného rozhodnutí.“. Čl. VII Přechodné ustanovení V případech, kdy bylo podle předchozích právních předpisů potřeba závazné stanovisko a řízení nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona dokončena, se závazné stanovisko nevydá a řízení se dokončí podle tohoto zákona. Tuto skutečnost správní orgán zaznamená ve spisu a oznámí ji žadateli. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o dani z nemovitosti Čl. VIII Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 457/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 stavebního zákona pozbude účinků anebo zaniknou účinky veřejnoprávní smlouvy“. 2. V § 7 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) stavby, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení a užívané,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 3. V § 9 odst. 1 písm. o) se slovo „individuální“ nahrazuje slovem „rodinnou“. 4. V § 9 odst. 1 písmeno p) zní: „p) stavby kulturních památek18c) po provedení stavební úpravy, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního souhlasu, a to na dobu 8 let,“. 5. V § 11 odst. 1 písm. b) a odst. 4 se slovo „individuální“ nahrazuje slovem „rodinnou“. Čl. IX Přechodné ustanovení Pokud vznikl nárok na osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Jestliže v těchto případech poplatník uplatnil nárok na osvobození, není již oprávněn uplatnit nárok na osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Čl. X Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 153/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 17 písm. b) se za slovo „vypracovávat“ vkládají slova „dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a“. 2. V § 18 písm. a) se za slovo „vypracovávat“ vkládají slova „dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a“. 3. V § 19 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace; v případě oboru pozemní stavby též vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a dále dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení11) na pozemku stavby pro bydlení, 11) § 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Čl. XI V § 20 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 380/2009 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Obce mohou pro účely vedení technické mapy obce stanovit obecně závaznou vyhláškou a) obsah technické mapy nad rámec základního obsahu technické mapy obce, b) povinnost vlastníka stavby ohlásit a doložit změny týkající se obsahu technické mapy obce, c) podmínky zpracování a předávání geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby při plnění povinnosti stanovené podle písmene b).“. ČÁST OSMÁ Změna atomového zákona Čl. XII V § 6 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb., odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 3a zní: „(4) Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi3a), je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Ten, kdo ohlašuje nebo žádá o povolení provedení stavebních úprav pro změnu v užívání části stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, anebo oznamuje změnu v užívání stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, je povinen zajistit měření úrovně objemové aktivity radonu a výsledky předložit stavebnímu úřadu nebo autorizovanému inspektorovi. Pokud se taková stavba umísťuje nebo provádí na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Stanovení radonového indexu pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch. Prováděcí právní předpis stanoví postup pro stanovení radonového indexu pozemku. 3a) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o oceňování majetku Čl. XIII Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 větě druhé se za slova „kolaudačním rozhodnutí“ vkládají slova „nebo v kolaudačním souhlasu“ a za slova „stavebním povolení“ se vkládají slova „nebo ve veřejnoprávní smlouvě nahrazující stavební povolení nebo v ohlášení či v oznámení stavebníka stavebnímu úřadu nebo v souhlasu stavebního úřadu nebo v certifikátu autorizovaného inspektora“. 2. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Výrobek, který plní funkci stavby, se oceňuje jako jiná stavba.“. 3. V § 9 odst. 1 písm. a) bodě 1 se za slova „územním rozhodnutím“ vkládají slova „22), regulačním plánem23), veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí24), nebo územním souhlasem25)“. Poznámky pod čarou č. 22 až 25 znějí: „22) § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 32 zákona č. 50/1976 Sb. 23) § 61 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb. 24) § 78a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb. 25) § 96 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“. 4. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje. 5. V § 9 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „- staveniště nebo ostatní plochy“ zrušují. 6. V § 9 odst. 1 písm. b) se slova „, louka a pastvina“ nahrazují slovy „a trvalý travní porost“. 7. V § 9 odst. 1 písm. d) se slova „nádrže a vodní toky“ nahrazují slovem „plochy“. 8. V § 9 odst. 1 písm. e) se slova „kterými jsou například hospodářsky nevyužitelné pozemky a neplodná půda, jako je roklina, mez s kamením, ochranná hráz, močál, bažina“ nahrazují slovy „které nejsou uvedeny v písmenech a) až d)26)“. Poznámka pod čarou č. 26 zní: „26) Například § 10 a 11 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 262/1992 Sb., a § 43 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. XIV V § 18 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 6b zní: „h) oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí nebo dodatečné povolení stavby územní rozhodnutí nahrazující podle zvláštního právního předpisu6b) v území městské části. 6b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna energetického zákona Čl. XV Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004, Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 16 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní: „y) je v územním řízení dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska u staveb zařízení přenosové soustavy elektřiny, staveb zařízení přepravní soustavy plynu, staveb zařízení pro uskladňování plynu a u staveb výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více.“. 2. V § 67 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 24 zní: „(5) Ministerstvo je v případech, v nichž uděluje autorizaci, dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska při umisťování a povolování staveb podle zvláštního právního předpisu24). 24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Čl. XVI Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto: 1. § 10i včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4b a 4d zní: „§ 10i Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí (1) Při posuzování vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí se postupuje podle zvláštního právního předpisu4b). Ustanovení § 20, § 21 písm. l) a § 22 písm. e) tím nejsou dotčena. Ustanovení § 2, 3, 10a, 10b, 10g a 10h se použijí obdobně a s tím, že zjišťovací řízení a veřejné projednání se postupem podle tohoto zákona neprovádí. Předkladatelem je pořizovatel politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu. (2) Regulační plán, který nahradí rozhodnutí o umístění záměru [§ 3 písm. a)], se v tomto rozsahu posuzuje jako záměr podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpis4b) jinak. (3) Ministerstvo nebo orgán kraje při pořizování politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu stanoví podrobnější požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně návrhu zpracování možných variant řešení. Tyto požadavky zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí ve vyhodnocení zohlední nebo uvede důvody, pro které tak neučinil. Pokud vyhodnocení vlivů na životní prostředí neobsahuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu4d), je Ministerstvo nebo orgán kraje oprávněn požadovat jeho dopracování. Při pořizování územního plánu stanoví orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu případný požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. (4) Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze osoba k tomu oprávněná podle § 19. 4b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4d) § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“. 2. V § 21 písmeno l) zní: „l) vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění politiky územního rozvoje na životní prostředí, stanovisko k posouzení vlivů provádění zásad územního rozvoje na životní prostředí a je dotčeným orgánem při jejich pořizování.“. 3. V § 22 písmeno e) zní: „e) vydávají stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu na životní prostředí a jsou dotčenými orgány při jeho pořizování.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna vodního zákona Čl. XVII Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.“. 2. V § 15 odst. 9 se slova „nelze povolovat ve zkráceném řízení podle § 117 stavebního zákona“ nahrazují slovy „jsou nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem“. 3. V § 15a odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení“ a ve větě poslední se slova „proti obnovení“ zrušují. 4. V § 30 odst. 7 se za slovo „rozhodnutím“ vkládají slova „nebo opatřením obecné povahy“. 5. V § 38 odst. 5 se za slova „ekvivalentních obyvatel“ vkládají slova „ohlášeného podle § 15a“. 6. V § 38 odstavec 7 včetně poznámek pod čarou č. 50 až 52 zní: „(7) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení50), jednotlivých staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. 50) § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. 51) § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb. 52) § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.“. 7. V § 104 se na konci odstavce 9 doplňují věty „Závazné stanovisko podle tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní úřad je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná stanoviska mohou vodoprávní úřady v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží.“. 8. V § 107 odst. 1 se na konci textu písmene t) doplňují slova „, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek“. 9. V § 115 odst. 6 se za slovo „požádá“ vkládají slova „, s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15“. 10. V § 115 odst. 7 se za slova „podle tohoto zákona,“ vkládají slova „s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15,“. Čl. XVIII Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XIX Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb. a zákona č. 172/2012 Sb., se mění takto: 1. V části I položka 17 včetně poznámek pod čarou č. 14, 15 a 16 zní: „Položka 17 1. Vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení anebo vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území14) a) ke stavbě pro bydlení15) s nejvýše 3 byty nebo ke stavbě pro rodinnou rekreaci15) Kč 1 000 b) ke stavbě pro bydlení15) s více než 3 byty Kč 5 000 c) ke stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě uvedené v písmenu a) nebo b) s výjimkou stavby garáže Kč 500 d) ke stavbě garáže nejvýše se 3 stáními nebo řadových garáží Kč 1 000 a 500 Kč za čtvrté a každé další stání, nejvýše Kč 5 000 e) ke stavbám, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení s výjimkou staveb veřejné technické infrastruktury, nebo ke stavbám, které vyžadují ohlášení a nejsou uvedené v písmenu a) nebo b) Kč 1 000 f) ke stavbě neuvedené v písmenech a) až e) Kč 20 000 g) ke stavbě studny nebo vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel Kč 300 h) ke stavbám vodních děl neuvedených v písmenu g) Kč 3 000 2. Vydání rozhodnutí o změně využití území a) do výměry 5 000 m2 včetně Kč 1 000 b) nad výměru 5 000 m2 Kč 3 000 3. Vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků Kč 1 000 4. Vydání rozhodnutí o ochranném pásmu Kč 2 000 5. Vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území Kč 5 000 6. Vydání regulačního plánu na žádost Kč 10 000 Poznámky 1. Je-li jedním územním rozhodnutím nebo územním souhlasem nebo veřejnoprávní smlouvou umisťováno více staveb, které jsou uvedeny pod různými písmeny této položky, vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v jednotlivých písmenech této položky. 2. Za vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku. 3. Za vydání územního souhlasu vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku. 4. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy16) vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku. 5. Za vydání změny územního rozhodnutí vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku. 6. Za vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku. 7. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 18. 8. Za uzavření společné veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a o provedení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených za uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a za uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby. 9. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i újezdní úřad ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona. 14) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15) § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 78a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“. 2. V části I položka 18 zní: „Položka 18 1. Vydání stavebního povolení a) ke stavbě pro bydlení15) s nejvýše 3 byty nebo ke stavbě pro rodinnou rekreaci15) Kč 5 000 b) ke stavbě pro bydlení15) s více než 3 byty Kč 10 000 c) ke stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě uvedené v písmenu a) nebo b) s výjimkou stavby garáže Kč 500 d) ke stavbě garáže nejvýše se 3 stáními nebo řadových garáží Kč 1 000 a 500 Kč za čtvrté a každé další stání, nejvýše Kč 5 000 e) ke stavbě vyžadující ohlášení, o které stavební úřad rozhodl usnesením, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení Kč 1 000 f) ke stavbě neuvedené v písmenech a) až e) Kč 10 000 g) ke stavbě studny nebo vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel Kč 300 h) ke stavbám vodních děl neuvedených v písmenu g) Kč 3 000 2. Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení Kč 1 000 3. Vydání souhlasu s ohlášenou stavbou uvedenou v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona Kč 1 000 4. Vydání souhlasu s ohlášeným stavebním záměrem neuvedeným v bodě 3 Kč 500 5. Vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením Kč 1 000 6. Vydání souhlasu se změnou stavby před jejím dokončením Kč 500 7. Vydání rozhodnutí o povolení užívání stavby Kč 1 000 8. Vydání rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby Kč 1 000 9. Vydání rozhodnutí o povolení zkušebního provozu Kč 1 000 10. Vydání rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby Kč 1 000 11. Vydání souhlasu se změnou v užívání stavby Kč 500 12. Vydání rozhodnutí o povolení odstranění stavby Kč 500 13. Vydání souhlasu s odstraněním stavby Kč 500 14. Vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných technických požadavků na stavby nebo z obecných technických požadavků na bezbariérové užívání staveb Kč 5 000 15. Ověření dokumentace skutečného provedení stavby nebo ověření zjednodušené dokumentace skutečného provedení stavby (pasportu) Kč 500 16. Přijetí žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem Kč 10 000 17. Přijetí žádosti právnické osoby o souhlas ministerstva s vykonáváním činnosti autorizovaného inspektora Kč 10 000 Osvobození Od poplatku je osvobozeno vydání stavebního povolení ke změně stavby pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby občanovi se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu. Předmětem poplatku není Ověření dokumentace skutečného provedení stavby pořizované z důvodu, že se nedochovala bez zavinění vlastníka např. zničení při požáru, povodni atd. Poznámky 1. Je-li jedním stavebním povolením nebo veřejnoprávní smlouvou povolováno provádění více staveb, které jsou uvedeny pod různými písmeny této položky, vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v jednotlivých písmenech této položky. 2. Za vydání stavebního povolení na změnu dokončené stavby uvedené v bodě 1 této položky vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku. 3. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku. 4. Za vydání dodatečného povolení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky a položky 17. 5. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 17. 6. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i speciální stavební úřad ve smyslu § 15 odst. 1 stavebního zákona, újezdní úřad ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona a jiné stavební úřady ve smyslu § 16 odst. 2 stavebního zákona.“. 3. V části I položka 19 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „Položka 19 Vydání rozhodnutí o vyvlastnění17) Kč 5 000 17) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).“. 4. V části I položka 20 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní: „Položka 20 Místní šetření nebo ohledání na místě a) za každou započatou hodinu v pracovní době správního úřadu Kč 500 b) za každou započatou hodinu mimo pracovní dobu v pracovních dnech Kč 1 000 c) za každou započatou hodinu ve dnech pracovního klidu Kč 2 000 Osvobození Od poplatku podle této položky je osvobozeno místní šetření nebo ohledání na místě prováděné při mimořádných hromadných událostech nebo nehodách, místní šetření nebo ohledání na místě prováděné podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, místní šetření prováděné katastrálním úřadem podle zvláštního právního předpisu upravujícího katastr nemovitostí České republiky18). Předmětem poplatku není 1. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vydání rozhodnutí zpoplatňovaného podle položek 17 až 19, s výjimkou dodatečného povolení stavby podle § 129 odst. 2 stavebního zákona a položky 21 a 60. 2. Místní šetření provedené v kolaudačním řízení u staveb pravomocně povolených za účinnosti zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3. Kontrolní prohlídka stavby konaná podle plánu kontrolních prohlídek nebo kontrolní prohlídka stavby při oznámení záměru započít s užíváním stavby anebo závěrečná kontrolní prohlídka stavby pro vydání kolaudačního souhlasu. 4. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vyřízení stížností, podnětů a oznámení. Poznámky 1. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za závěrečnou kontrolní prohlídku stavby, byla-li žádost o vydání kolaudačního souhlasu podána po lhůtě k dokončení stavby. 2. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za místní šetření při kolaudaci, byl-li návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí podán po lhůtě k dokončení stavby. 3. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za kontrolní prohlídku, kterou provedl při výkonu zvláštních pravomocí podle § 132 odst. 2 a § 171 stavebního zákona. 4. Poplatek podle této položky vybere správní úřad i za místní šetření nebo ohledání na místě z podnětu účastníka řízení, které provedl správní úřad na dožádání jiného správního úřadu vyřizujícího podání účastníka řízení. 5. Poplatek podle této položky vyměří správní úřad po ukončení místního šetření, ohledání na místě nebo kontrolní prohlídky. 18) § 7 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.“. ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 349/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 349/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 22. 10. 2012, částka 129/2012 349 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 11. října 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 13. dubna 2013 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Barchovice\| Kolín\| Středočeský Ministr: Kubice v. r.
Vyhláška č. 345/2012 Sb.	Vyhláška č. 345/2012 Sb. Vyhláška o dispečerském řízení plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení Vyhlášeno 22. 10. 2012, datum účinnosti 1. 11. 2012, částka 128/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Dispečerské řízení * § 3 - Spolupráce provozovatelů * § 4 - Řízení plynárenské soustavy * § 5 - Dispečerské pokyny * § 6 - Příprava provozu přepravní soustavy * § 7 - Operativní řízení provozu přepravní soustavy * § 8 - Vyhodnocení provozu přepravní soustavy * § 9 - Příprava provozu distribuční soustavy * § 10 - Operativní řízení provozu distribuční soustavy * § 11 - Vyhodnocení provozu distribuční soustavy * § 12 - Příprava provozu zásobníku plynu * § 13 - Operativní řízení provozu zásobníku plynu * § 14 - Vyhodnocení provozu zásobníku plynu * § 15 - Příprava provozu výrobny plynu * § 16 - Operativní řízení výrobny plynu * § 17 - Vyhodnocení provozu výrobny plynu * § 18 - Předávání údajů mezi výrobci plynu, provozovatelem přepravní soustavy, provozovateli distribučních soustav a provozovateli zásobníků plynu * § 19 - Zrušovací ustanovení * § 20 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2019 (418/2017 Sb.) 345 VYHLÁŠKA ze dne 10. října 2012 o dispečerském řízení plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví způsoby dispečerského řízení plynárenské soustavyplynárenské soustavy (dále jen „dispečerské řízení“), pravidla spolupráce technických plynárenských dispečinků, termíny a rozsah údajů předávaných výrobci plynuplynu, provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy a provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu pro dispečerské řízení, přípravu provozu, provoz a rozvoj plynárenské soustavyplynárenské soustavy a vyhodnocování provozu plynárenské soustavyplynárenské soustavy. § 2 Dispečerské řízení (1) Dispečerské řízení slouží k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu plynárenské soustavyplynárenské soustavy nebo částí této soustavy a zahrnuje a) přípravu řízení provozu, b) operativní řízení provozu, c) vyhodnocení provozu. (2) Dispečerské řízení provádějí: a) technický plynárenský dispečink provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, b) technické plynárenské dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, c) technické plynárenské dispečinky provozovatelů zásobníků plynuzásobníků plynu, d) technické plynárenské dispečinky výrobců plynuplynu. (3) Provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a výrobci plynuplynu neprodleně oznamují zřízení svého technického plynárenského dispečinku technickému plynárenskému dispečinku provozovatele soustavy, ke které je jejich zařízení připojeno. (4) Údaje potřebné pro přípravu provozu, operativní řízení provozu a vyhodnocení provozu přepravní soustavypřepravní soustavy, distribučních soustavdistribučních soustav, zásobníků plynuzásobníků plynu a výroben plynuvýroben plynu (dále jen „údaje pro dispečerské řízení“) předávají účastníci trhu s plynemplynem příslušnému provozovateli předem dohodnutým způsobem. § 3 Spolupráce provozovatelů Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a výrobci plynuplynu, jejichž zařízení jsou připojena k přepravní nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě, a) spolupracují při zpracování přípravy provozu, při zajišťování činností v operativním řízení, při vyhodnocení provozu, b) poskytují údaje a data pro přípravu provozu, operativní řízení, vyhodnocení provozu plynárenské soustavyplynárenské soustavy a její rozvoj. § 4 Řízení plynárenské soustavy (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy při řízení toků plynuplynu v přepravní soustavěpřepravní soustavě prostřednictvím technického plynárenského dispečinku dispečersky řídí provoz přepravní soustavypřepravní soustavy a s příslušnými technickými plynárenskými dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě, provozovatelů zásobníků plynuzásobníků plynu nebo s výrobci plynuplynu koordinuje řízení a) výroben plynuvýroben plynu připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě, b) provozu distribučních soustavdistribučních soustav připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě, c) provozu zásobníků plynuzásobníků plynu, d) odběrných plynových zařízeníodběrných plynových zařízení zákazníkůzákazníků, která jsou připojena k přepravní soustavěpřepravní soustavě. (2) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy při řízení toků plynuplynu v distribuční soustavědistribuční soustavě prostřednictvím technického plynárenského dispečinku dispečersky řídí provoz příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy a s příslušnými technickými plynárenskými dispečinky provozovatelů zásobníků plynuzásobníků plynu nebo výrobci plynuplynu koordinuje řízení a) provozu výroben plynuvýroben plynu připojených k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, b) provozu zásobníků plynuzásobníků plynu připojených k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, c) odběrných plynových zařízeníodběrných plynových zařízení zákazníkůzákazníků, která jsou připojena k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, d) provozu distribučních soustavdistribučních soustav, jejichž zařízení jsou připojena k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě. (3) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu dispečersky řídí provoz zásobníku plynuzásobníku plynu. (4) Provozovatel výrobny plynuvýrobny plynu dispečersky řídí výrobu plynuplynu a odběrná plynová zařízeníodběrná plynová zařízení zákazníkůzákazníků, která jsou připojena k jím řízené výrobně plynuvýrobně plynu. § 5 Dispečerské pokyny (1) Dispečerské řízení ve vztahu k ostatním účastníkům trhu s plynemplynem se provádí dispečerskými pokyny. O vydání a provedení dispečerského pokynu technického plynárenského dispečinku se vyhotoví záznam. Pokud není vyhotovení záznamu zajištěno technickými záznamovými prostředky, kterými jsou například zvukový záznam, elektronický záznam nebo záznam v řídicím systému, provede se záznam písemně do deníku. Záznamy jsou uchovávány nejméně po dobu 5 let, v případě vydání dispečerského pokynu prostřednictvím mobilního telefonu se záznam uchovává po dobu 1 roku. (2) Dispečerský pokyn musí být jednoznačný a srozumitelný. V případě pochybnosti o jeho jednoznačnosti a srozumitelnosti musí být ověřen zpětným dotazem. (3) Dispečerský pokyn musí být vykonán vždy, s výjimkou případů, kdy by jeho provedení vedlo k ohrožení života nebo zdraví. (4) Automatizované systémy dispečerského řízení používané pro předávání dispečerských pokynů technického plynárenského dispečinku a předávání vstupních údajů jsou samostatnými technologickými systémy s vlastními zabezpečenými rozhraními na jiné informační systémy a technologie. (5) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a výrobci plynuplynu jsou povinni zabezpečit automatizovaný systém dispečerského řízení. § 6 Příprava provozu přepravní soustavy (1) Příprava provozu přepravní soustavypřepravní soustavy obsahuje a) předpověď provozu na daný plynárenský den zpřesňovanou v jeho průběhu a na následující plynárenský den včetně hodinové předpovědi spotřeby plynuplynu pro celé území České republiky, b) plán provozu přepravní soustavypřepravní soustavy zpracovaný na základě hodinových předpovědí spotřeby plynuplynu na daný plynárenský den zpřesňovaných v jeho průběhu a hodinových předpovědí spotřeby plynuplynu pro následující plynárenský den přejímaných od provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, plánu údržby a odstávek zařízení přepravní soustavypřepravní soustavy a v souladu s plánem provozu výroben plynuvýroben plynu, distribučních soustavdistribučních soustav a zásobníků plynuzásobníků plynu připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě a na základě spolupráce se zahraničními provozovateli přepravních soustavpřepravních soustav, c) projednávání přepravních kapacit na hraničních bodech se zahraničními provozovateli propojených přepravních soustavpřepravních soustav a distribučních soustavdistribučních soustav včetně zpracovávání a projednávání programu odstávek technologických zařízení ovlivňujících přepravní kapacitu, d) zpracovávání programu odstávek technologických zařízení ovlivňujících přepravní kapacitu na vstupních a výstupních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy, včetně projednávání s provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav, zásobníků plynuzásobníků plynu a výroben plynuvýroben plynu připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě, e) projednávání technických částí smluv o připojení, v nichž se stanovují vzájemné vztahy a podmínky provozu mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a zahraničními provozovateli propojených přepravních soustavpřepravních soustav, výrobci plynuplynu, provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav a provozovateli zásobníků plynuzásobníků plynu připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě. (2) Údaje pro zpracování přípravy provozu v dohodnutém rozsahu a termínech v souladu s § 18 předávají provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy a) provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav, jejichž zařízení jsou připojena k přepravní soustavěpřepravní soustavě, b) provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu, jejichž zásobníky plynuzásobníky plynu jsou připojeny k přepravní soustavěpřepravní soustavě, c) výrobci plynuplynu, jejichž výrobny plynuvýrobny plynu jsou připojeny k přepravní soustavěpřepravní soustavě, d) zákaznícizákazníci, jejichž odběrná plynová zařízeníodběrná plynová zařízení jsou připojena k přepravní soustavěpřepravní soustavě. § 7 Operativní řízení provozu přepravní soustavy (1) Operativní řízení provozu přepravní soustavypřepravní soustavy obsahuje a) řízení provozu přepravní soustavypřepravní soustavy podle průběžně sledovaných provozních údajů a na základě obdržených nominací a renominací přepravy plynuplynu a hodinové předpovědi spotřeby plynuplynu na daný plynárenský den, b) zabezpečování fyzické rovnováhy mezi množstvím plynuplynu vstupujícím do přepravní soustavypřepravní soustavy a vystupujícím z přepravní soustavypřepravní soustavy, c) schválení, koordinování a sledování průběhu oprav včetně odstávek plynárenských zařízeníplynárenských zařízení přepravní soustavypřepravní soustavy, d) přijímání opatření pro předcházení stavu nouze a zajištění oznámení předcházení stavu nouze a vyhlášení stavu nouze pro celé území státu nebo celostátně platných opatření zamezujících bezprostředně vzniku stavu nouze pro celé území státu, e) zajišťování nezbytných opatření stanovených plánem pro stav nouze a havarijním plánem přepravní soustavypřepravní soustavy při likvidaci poruch, havárií a mimořádných provozních situací, f) vzájemné předávání informací o provozu přepravní soustavypřepravní soustavy s dispečinky zahraničních provozovatelů propojených přepravních soustavpřepravních soustav, distribučních soustavdistribučních soustav, zásobníků plynuzásobníků plynu a výroben plynuvýroben plynu, g) řešení mimořádných provozních stavů v přepravní soustavěpřepravní soustavě s cílem co nejrychlejšího obnovení stabilizovaného provozu přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Technický plynárenský dispečink provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy dává dispečerské pokyny a) technickým plynárenským dispečinkům provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, výrobcům plynuplynu, provozovatelům zásobníků plynuzásobníků plynu a zákazníkůmzákazníkům při 1. řešení poruchových stavů a havárií v přepravní soustavěpřepravní soustavě, 2. přijímání opatření při předcházení stavu nouze oznamovaného provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a při řešení stavu nouze vyhlašovaného provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, b) výrobcům plynuplynu, jejichž výrobny plynuvýrobny plynu jsou připojeny k přepravní soustavěpřepravní soustavě, c) zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízeníodběrná plynová zařízení jsou připojena k přepravní soustavěpřepravní soustavě, k omezení nebo přerušení odběru podle § 58 odst. 1 písm. i) energetického zákona. § 8 Vyhodnocení provozu přepravní soustavy (1) Technický plynárenský dispečink provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy provádí pravidelně, nejméně jednou denně, vyhodnocení provozu přepravní soustavypřepravní soustavy, které obsahuje a) vyhodnocení přepravy plynuplynu a provozních parametrů přepravní soustavypřepravní soustavy, b) vyhodnocení vlivu průměrné denní teploty na provozní parametry přepravní soustavypřepravní soustavy, c) analýzu mimořádných provozních situací a situací vedoucích k předcházení stavu nouze oznamovaného provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo ke stavu nouze vyhlašovaného provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Výsledky vyhodnocení provozu uchovává provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nejméně po dobu 5 let. § 9 Příprava provozu distribuční soustavy (1) Příprava provozu distribuční soustavydistribuční soustavy obsahuje a) plán provozu distribuční soustavydistribuční soustavy zpracovaný na základě plánu údržby a odstávek a v souladu s plánem provozu přepravní soustavypřepravní soustavy, připojených distribučních soustavdistribučních soustav, připojených výroben plynuvýroben plynu a zásobníků plynuzásobníků plynu, b) projednávání plánu oprav a odstávek vysokotlaké části distribuční soustavydistribuční soustavy s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy v případech vyžadujících vzájemnou spolupráci, c) projednávání plánu oprav a odstávek distribuční soustavydistribuční soustavy s provozovateli propojených distribučních soustavdistribučních soustav v případech vyžadujících vzájemnou spolupráci, d) projednávání technických částí smluv o připojení, v nichž se stanovují vzájemné vztahy a podmínky provozu, s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a s provozovateli propojených distribučních soustavdistribučních soustav, e) kontrolukontrolu spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy včetně případných omezení, f) projednávání plánu oprav a odstávek s provozovateli připojených zásobníků plynuzásobníků plynu. (2) Údaje pro zpracování přípravy provozu v dohodnutém rozsahu a termínu předávají provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy a) provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, pokud je s jeho zařízením distribuční soustavadistribuční soustava propojena, b) provozovatelé propojených distribučních soustavdistribučních soustav, c) výrobci plynuplynu, jejichž výrobny jsou připojeny k distribuční soustavědistribuční soustavě, d) provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě, e) zákaznícizákazníci, jejichž odběrná plynová zařízeníodběrná plynová zařízení jsou připojena k distribuční soustavědistribuční soustavě. § 10 Operativní řízení provozu distribuční soustavy (1) Operativní řízení provozu distribuční soustavydistribuční soustavy obsahuje a) řízení provozu distribuční soustavydistribuční soustavy podle průběžně sledovaných provozních parametrů a hodinové předpovědi spotřeby plynuplynu v distribuční soustavědistribuční soustavě na daný plynárenský den, zpřesňované v jeho průběhu ve spolupráci s dispečinky propojených distribučních soustavdistribučních soustav, b) řešení nerovnovážného stavu v distribuční soustavědistribuční soustavě a identifikaci příčin jeho vzniku, c) stanovení provozního režimu předávacích míst pro zajištění rovnováhy a bezpečného provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, d) přijímání opatření pro předcházení stavu nouze a pro řešení stavu nouze a zajištění oznámení předcházení stavů nouze a vyhlášení stavu nouze v rámci příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy, e) odpojování výroben plynuvýroben plynu od distribuční soustavydistribuční soustavy v případě nesplnění technických nebo kvalitativních parametrů vyrobeného plynuplynu, f) koordinaci a sledování činností při provozních poruchách a haváriích, g) nepřetržitý příjem hlášení o únicích plynuplynu, provozních poruchách a haváriích, vzniklých na distribuční soustavědistribuční soustavě. (2) Technický plynárenský dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a) projednává s technickými plynárenskými dispečinky provozovatelů propojených distribučních soustavdistribučních soustav 1. řešení poruchových stavů v distribuční soustavědistribuční soustavě, 2. přijímání opatření pro předcházení stavu nouze oznamované provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a pro řešení stavu nouze vyhlašovaného provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, b) dává dispečerské pokyny 1. technickým plynárenským dispečinkům provozovatelů zásobníků plynuzásobníků plynu připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě při řešení poruchových stavů v distribuční soustavědistribuční soustavě a přijímání opatření pro předcházení stavu nouze oznamované provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a pro řešení stavu nouze vyhlašovaného provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, 2. výrobcům plynuplynu, jejichž výrobny plynuvýrobny plynu jsou připojeny k distribuční soustavědistribuční soustavě, 3. zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběrná plynová zařízeníodběrná plynová zařízení jsou připojena k distribuční soustavědistribuční soustavě k omezení nebo přerušení odběru podle § 59 odst. 1 písm. j) energetického zákona. § 11 Vyhodnocení provozu distribuční soustavy (1) Technický plynárenský dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy provádí vyhodnocení provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, které obsahuje a) identifikaci míst v distribuční soustavědistribuční soustavě s nedostatečnou distribuční kapacitou, b) vyhodnocení vlivu průměrné denní teploty na provozní parametry distribuční soustavydistribuční soustavy, c) spolupráci při vypracování rozboru poruchových stavů v distribuční soustavědistribuční soustavě a v propojených distribučních soustaváchdistribučních soustavách, které měly vliv na provoz jím řízené distribuční soustavydistribuční soustavy. (2) Výsledky vyhodnocení provozu uchovává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nejméně po dobu 5 let. § 12 Příprava provozu zásobníku plynu (1) Příprava provozu zásobníku plynuzásobníku plynu obsahuje a) plán provozu zásobníku plynuzásobníku plynu zpracovaný na základě plánu údržby a odstávek zásobníku plynuzásobníku plynu a v souladu s plánem provozu přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, k níž je zásobník plynuzásobník plynu připojen, b) zpracování plánu oprav a odstávek zařízení pro uskladňování plynuplynu a jejich projednávání s provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je zásobník plynuzásobník plynu připojen, c) projednávání technických částí smluv o připojení, v nichž se stanovují vzájemné vztahy a podmínky provozu, s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, k níž je zásobník plynuzásobník plynu připojen. (2) Údaje nezbytné pro zpracování přípravy provozu předává provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu a) provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, pokud je zásobník plynuzásobník plynu k této soustavě připojen, b) provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, pokud je zásobník plynuzásobník plynu k této soustavě připojen, c) výrobce plynuplynu, jehož zařízení je připojeno k zařízení provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu. § 13 Operativní řízení provozu zásobníku plynu (1) Operativní řízení provozu zásobníku plynuzásobníku plynu obsahuje a) řízení provozu zásobníku plynuzásobníku plynu podle průběžně sledovaných provozních parametrů zásobníku plynuzásobníku plynu ve spolupráci s provozovatelem propojené přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, b) aktualizaci denní přípravy provozu podle plánovaného vtláčení či těžby plynuplynu ze zásobníku plynuzásobníku plynu na jednotlivé vstupní a výstupní body zásobníku plynuzásobníku plynu, c) rozdělení vtláčení a těžby na jednotlivé vstupní a výstupní body zásobníku plynuzásobníku plynu, d) předávání informací technickému plynárenskému dispečinku provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je zásobník plynuzásobník plynu připojen, o průběhu vtláčení a těžby plynuplynu, předávacích tlacích, o poruchách ovlivňujících provoz zásobníku plynuzásobníku plynu a o zahájení, průběhu a ukončení plánovaných i mimořádných prací prováděných na zařízeních zásobníku plynuzásobníku plynu, e) koordinaci činností při provozních poruchách a haváriích zařízení zásobníků plynuzásobníků plynu, při předcházení stavu nouze a stavech nouze. (2) Technický plynárenský dispečink provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu projednává s technickým plynárenským dispečinkem provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, k níž je zásobník plynuzásobník plynu připojen, řešení poruch a havárií zařízení zásobníku plynuzásobníku plynu. § 14 Vyhodnocení provozu zásobníku plynu (1) Technický plynárenský dispečink provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu provádí vyhodnocení provozu zásobníku plynuzásobníku plynu, které obsahuje a) vyhodnocení provozních parametrů skladování plynuplynu, b) rozbor poruch a havárií zařízení zásobníku plynuzásobníku plynu nebo zařízení přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, které měly vliv na provoz zásobníku plynuzásobníku plynu. (2) Výsledky vyhodnocení provozu uchovává provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu nejméně po dobu 5 let. § 15 Příprava provozu výrobny plynu (1) Příprava provozu výrobny plynuvýrobny plynu obsahuje a) plán provozu výrobny plynuvýrobny plynu zpracovávaný na základě plánu údržby a odstávek výrobny plynuvýrobny plynu a v souladu s plánem provozu přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, k níž je výrobna plynuvýrobna plynu připojena, b) zpracování plánu oprav a odstávek výrobny plynuvýrobny plynu a jejich projednávání s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna plynuvýrobna plynu připojena, c) vzájemné předávání informací s dispečinkem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo dispečinkem distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna plynuvýrobna plynu připojena, případně dalšími účastníky trhu s plynemplynem o průběhu výroby plynuplynu, předávacích tlacích, poruchách ovlivňujících výrobu plynuplynu a plánovaných i mimořádných pracích ovlivňujících výrobu plynuplynu, d) projednávání technických částí smluv o připojení, v nichž se stanovují vzájemné vztahy a podmínky provozu, s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, k níž je výrobna plynuvýrobna plynu připojena. (2) Údaje nezbytné pro zpracování přípravy provozu výrobny plynuvýrobny plynu předává výrobci plynuplynu a) provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, pokud je výrobna plynuvýrobna plynu k jeho soustavě připojena, b) provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, pokud je výrobna plynuvýrobna plynu k jeho soustavě připojena. § 16 Operativní řízení výrobny plynu Operativní řízení provozu výrobny plynuvýrobny plynu obsahuje a) řízení provozu výrobny plynuvýrobny plynu podle průběžně sledovaných provozních parametrů výrobny plynuvýrobny plynu ve spolupráci s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, k níž je výrobna plynuvýrobna plynu připojena, b) aktualizaci denní přípravy provozu podle plánované těžby plynuplynu na výrobně plynuvýrobně plynu, c) koordinaci oprav včetně odstávek výrobny plynuvýrobny plynu, d) přijímání opatření při předcházení stavu nouze a při řešení stavu nouze, e) koordinaci činností při provozních poruchách a haváriích zařízení výrobny plynuvýrobny plynu v souladu s havarijním plánem. § 17 Vyhodnocení provozu výrobny plynu (1) Technický plynárenský dispečink výrobce plynuplynu provádí vyhodnocení provozu výrobny plynuvýrobny plynu, které obsahuje a) vyhodnocení technických a kvalitativních parametrů výroby plynuplynu, b) vyhodnocení množství vyrobeného plynuplynu, denního a hodinového výkonu výrobny, c) přehled omezení nebo přerušení výroby plynuplynu, d) rozbor poruch a havárií zařízení výrobny plynuvýrobny plynu nebo zařízení přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, které měly vliv na provoz výrobny plynuvýrobny plynu. (2) Výsledky vyhodnocení provozu uchovává výrobce plynuplynu nejméně po dobu 5 let. § 18 Předávání údajů mezi výrobci plynu, provozovatelem přepravní soustavy, provozovateli distribučních soustav a provozovateli zásobníků plynu (1) Za účelem zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavyplynárenské soustavy si výrobci plynuplynu, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav a provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu předávají a) provozní údaje z míst vzájemného propojení, b) údaje potřebné pro odstraňování poruch nebo havárií, při provádění plánovaných oprav a rekonstrukcí, vyžadujících vzájemnou spolupráci technických dispečinků, c) údaje při předcházení stavu nouze nebo při řešení stavu nouze. (2) Při předcházení stavu nouze nebo za stavu nouze a) dispečink provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, dispečinky provozovatelů zásobníků plynuzásobníků plynu a dispečinky výrobců plynuplynu si předávají provozní informace a údaje, b) na vyžádání technického plynárenského dispečinku provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo technického plynárenského dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy sdělují technické plynárenské dispečinky provozovatelů připojených distribučních soustavdistribučních soustav, technické plynárenské dispečinky výrobců plynuplynu nebo technické plynárenské dispečinky provozovatelů zásobníků plynuzásobníků plynu možné úspory plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků, a to podle jednotlivých odběrových stupňů1). (3) Provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a výrobci plynuplynu poskytují provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy na vyžádání podklady potřebné k provedení analýzy podle § 8 odst. 1 písm. c). (4) Provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav předávají denně do 22.00 hodin provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy hodinové předpovědi spotřeby plynuplynu na následující plynárenský den v členění podle jednotlivých distribučních zón. (5) Provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav předávají v průběhu plynárenského dne provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy hodinové předpovědi spotřeby plynuplynu na daný plynárenský den v členění podle jednotlivých distribučních zón. (6) Provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav předávají údaje uvedené v odstavci 5 v 8.00 hodin, ve 14.00 hodin a ve 22.00 hodin a s každou významnou změnou hodinové předpovědi spotřeby plynuplynu v distribuční soustavědistribuční soustavě. (7) Údaje podle odstavce 1 písm. a) a odstavců 4 a 5 se předávají elektronicky. § 19 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 481/2005 Sb., kterou se vydává Dispečerský řád plynárenské soustavy České republiky, se zrušuje. § 20 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2012. Ministr: MUDr. Kuba v. r. 1) Vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu.
Vyhláška č. 344/2012 Sb.	Vyhláška č. 344/2012 Sb. Vyhláška o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu Vyhlášeno 22. 10. 2012, datum účinnosti 1. 11. 2012, částka 128/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Základní ustanovení * § 3 - Předcházení stavu nouze * § 4 - Stav nouze * § 5 - Odběrové stupně * § 6 - Vyhlašování odběrových stupňů * § 7 - Povolená denní spotřeba * § 7a - Bezpečnostní technologické minimum * § 7b - Činnosti provozovatelů při předcházení stavům nouze a při stavech nouze * § 8 - Oznámení o zařazení zákazníků do skupin * § 8a - Postupy při přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství * § 8b - Postupy při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství * § 9 - Havarijní plány * § 10 - Podklady pro zpracování posouzení rizik, plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze * § 11 - Způsob zajištění bezpečnostního standardu * § 11a - Minimální požadovaná množství uskladněného plynu pro časové úseky v průběhu skladovacího roku a postup stanovení rozdílu mezi minimálním požadovaným množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynu v zásobníku plynu * § 12 - Zrušovací ustanovení * § 13 - Přechodná ustanovení * § 14 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. č. 2a k vyhlášce č. 344/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. č. 11 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (171/2024 Sb.) 344 VYHLÁŠKA ze dne 10. října 2012 o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 98a odst. 1 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb., k provedení § 73, 73a, 73b a 73c energetického zákona: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování spotřeby plynuplynu, rozdělení zákazníkůzákazníků podle předpokládaného ročního odběrupředpokládaného ročního odběru, odběrové stupně, obsahové náležitosti havarijních plánů a způsob zajištění bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky plynuplynu, rozsah chráněných zákazníkůchráněných zákazníků včetně způsobu určení jejich spotřeby plynuplynu, jejichž dodavatelé mají povinnost plnit bezpečnostní standardbezpečnostní standard dodávky plynuplynu (dále jen „bezpečnostní standardbezpečnostní standard“), minimální požadovaná množství uskladněného plynuplynu pro časové úseky v průběhu skladovacího rokuskladovacího roku a postup stanovení rozdílu mezi minimálním požadovaným množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynuplynu v zásobníku plynuzásobníku plynu a opatření a postupy vykonávané při přijímání a poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. (2) Tato vyhláška se nevztahuje na distribuční soustavydistribuční soustavy, které nejsou připojeny k plynárenské soustavěplynárenské soustavě České republiky, a na výrobny plynuvýrobny plynu, které jsou s těmito distribučními soustavamidistribučními soustavami propojeny. § 2 Základní ustanovení (1) Pro účely omezení nebo přerušení sjednané přepravy plynuplynu nebo distribuce plynuplynu a sjednané dodávky plynuplynu se odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků dělí na a) skupinu A, do níž náleží odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s předpokládaným ročním odběrem nad 630 MWh s možností úplného nebo částečného přechodu na náhradní palivo, b) skupinu B1, do níž náleží odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s převažujícím technologickým odběrem s předpokládaným ročním odběrempředpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 4 200 MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místaodběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet hodnot spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí méně než 70 % z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku; pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci, c) skupinu B2, do níž náleží odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s převažujícím technologickým odběrem s předpokládaným ročním odběrempředpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 4 200 MWh, kteří nespadají do skupiny A, B1 nebo D; tato odběrná místaodběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet hodnot spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí méně než 70 % z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku a pokud zákaznícizákazníci zařazení do této skupiny poskytují tepelnou energii nebo plynplyn domácnostem, zdravotnickým zařízením nebo zařízením sociálních služeb; pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o zajištění služby distribuce plynuplynu, d) skupinu C1, do níž náleží odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s převažujícím otopovým odběrem s předpokládaným ročním odběrempředpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad 4 200 MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místaodběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet hodnot spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku a pokud zákaznícizákazníci zařazení do této skupiny poskytují více jak 20 % vyrobené tepelné energie z jejího celkového vyrobeného množství domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb2); pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci, e) skupinu C2, do níž náleží odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s převažujícím otopovým odběrem s předpokládaným ročním odběrempředpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad 4 200 MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místaodběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet hodnot spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku a pokud nejsou zařazeni ve skupině C1; pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci, f) skupinu D, do níž náleží odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s předpokládaným ročním odběrempředpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 630 MWh, kteří zajišťují výrobu potravin a krmiv blíže určených v příloze č. 11 k této vyhlášce, provozy živočišné výroby s nebezpečím úhynu zvířat, výrobu pohonných hmot, spalovny komunálního a nebezpečného odpadu, provoz plnících stanic určených pro pohon vozidel, základní složky Integrovaného záchranného systémuIntegrovaného záchranného systému, Bezpečnostní informační služba, zařízení vězeňské službyvězeňské služby, asanační zařízení, krematoria, jakož i Česká národní bankabanka; zařazení konkrétních zákazníkůzákazníků do této skupiny provádí provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků přímo připojených na přepravní soustavupřepravní soustavu nebo provozovatel příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků přímo připojených na příslušnou distribuční soustavudistribuční soustavu (dále jen „příslušný provozovatelpříslušný provozovatel“) po informování místně příslušného krajského úřadu či Magistrátu hlavního města Prahy; pro účely výpočtu bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky plynuplynu se tato skupina dělí na 1. podskupinu D1 s převažujícím otopovým odběrem, do níž náležejí odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků, pokud součet hodnot spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku; pokud není k dispozici údaj o skutečné spotřebě, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci, 2. podskupinu D2 s převažujícím technologickým odběrem, do níž náležejí odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků, pokud součet hodnot spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí méně než 70 % z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku; pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci, g) skupinu E, do níž náleží odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s předpokládaným ročním odběrempředpokládaným ročním odběrem v daném roce v rozmezí nad 630 MWh do 4 200 MWh, která nejsou zařazena do skupiny A nebo D, h) skupinu F, do níž náleží odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s předpokládaným ročním odběrempředpokládaným ročním odběrem v daném roce do 630 MWh, zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb s předpokládaným ročním odběrempředpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 630 MWh a domácnosti; do skupiny F náleží v rozsahu spotřeby plynuplynu na zapalování a stabilizaci spalování primárního paliva také odběrná místaodběrná místa výroben elektřinyvýroben elektřiny a výroben tepla, jejichž primárním palivem pro výrobu elektřiny nebo tepla není plynplyn, jsou provozovány ve veřejném zájmu a u kterých by přerušení dodávky plynuplynu mohlo vést k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, soustavy zásobování tepelnou energiísoustavy zásobování tepelnou energií nebo jejich částí, pokud o jejich zařazení do skupiny F písemně požádá příslušného provozovatelepříslušného provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo držitel licence na výrobu tepelné energie; dále do skupiny F náleží v rozsahu spotřeby plynuplynu na výrobu technologického tepla při výrobě léčiv a léčivých látek také odběrná místaodběrná místa držitelů povolení k výrobě léčivých přípravků a výrobců léčivých látek podle zákona o léčivech, pokud o jejich zařazení do skupiny F písemně požádá příslušného provozovatelepříslušného provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy Ministerstvo zdravotnictví a dále odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků provozujících veřejné vodovody a kanalizace, pokud o jejich zařazení do skupiny F písemně požádá příslušného provozovatelepříslušného provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy Ministerstvo zemědělství; pro účely této vyhlášky se zdroje pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla považují za výrobny tepla. (2) Zařazení odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků do jednotlivých skupin platí pro období od 1. října daného roku do 30. září následujícího roku. (3) Zařazení nových odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků do jednotlivých skupin se provádí na základě údajů o ročním a měsíčních množstvích plynuplynu uvedených ve smlouvě o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu, nebo smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, případně na základě způsobu použití plynuplynu sjednaného ve smlouvě o připojení. (4) Při stavu ohrožení státu anebo válečném stavu zařadí příslušný provozovatelpříslušný provozovatel na základě požadavku Ministerstva obrany do skupiny F odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků s převažujícím technologickým odběrem, kteří jsou subjekty hospodářské mobilizace a jsou uvedeni v krizovém plánu systému hospodářské mobilizace v době krizových stavů14). (5) Předpokládaným ročním odběremPředpokládaným ročním odběrem se rozumí a) u měření typu A a B3) 1. celkový roční odběr plynuplynu za předchozí rok, a to u odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, kteří zahájili odběr plynuplynu nejpozději 1. ledna předchozího roku, nebo 2. předpokládaná roční spotřeba na daný rok uvedená ve smlouvě o distribuci plynuplynu, a to u odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, kteří zahájili odběr plynuplynu po 1. lednu předchozího roku, b) u měření typu C a CM3) plánovaná roční spotřeba4). (6) Chráněnými zákazníkyChráněnými zákazníky1) jsou zákaznícizákazníci s odběrnými místyodběrnými místy zařazenými do skupin C1, D a F. (7) Do skupin podle odstavce 1 se z důvodu zajištění provozuschopnosti plynárenské soustavyplynárenské soustavy České republiky nezařazují odběrná místaodběrná místa s technologickou spotřebou plynuplynu nezbytnou pro zajištění bezpečného provozu daného plynárenského zařízeníplynárenského zařízení a) provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, b) provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, c) provozovatelů zásobníků plynuzásobníků plynu, d) provozovatelů výroben plynuvýroben plynu. (8) K přerušení sjednané přepravy plynuplynu nebo distribuce plynuplynu a sjednané dodávky plynuplynu do odběrných místodběrných míst podle odstavce 6 dochází při havarijním odběrovém stupni až poté, co byla přerušena dodávka plynuplynu do všech odběrných místodběrných míst skupin zákazníkůzákazníků A, B1, B2, C1, C2, D, E a F. § 3 Předcházení stavu nouze (1) Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování5) oznámeného provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celé území státu a) provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy udržuje akumulaci přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav udržují akumulaci distribučních soustavdistribučních soustav, b) technické plynárenské dispečinky předávají informace o možných úsporách plynuplynu podle jiného právního předpisu12); v případech, že provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy neprovozuje technický plynárenský dispečink, předává tyto informace přímo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy technickému plynárenskému dispečinku distribuční soustavydistribuční soustavy, k níž je jeho distribuční soustavadistribuční soustava připojena, c) provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu ověřují připravenost zásobníků plynuzásobníků plynu k těžbě na maximální hodnotu těžebního výkonu, výrobce plynuplynu ověřuje připravenost k maximalizaci provozu výrobny plynuvýrobny plynu a těžebních plynovodůtěžebních plynovodů; provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a výrobce plynuplynu podávají o výsledku ověřování bez zbytečného odkladu zprávu provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, d) obchodníci s plynemplynem ověřují možnosti zvýšení dovozů plynuplynu a podávají o výsledku ověřování bez zbytečného odkladu zprávu provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, e) operátor trhu na základě pokynu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy neprodleně oznámí elektronicky všem subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování a registrovaným účastníkům trhu s plynemplynem, že následující plynárenský denplynárenský den bude zahájeno obchodní vyrovnávání odchylekodchylek při předcházení stavu nouze. (2) Při předcházení stavu nouze ve fázi výstrahy5) oznámeného provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celé území státu se uplatní postupy podle odstavce 1 a dále a) se omezuje sjednaná přeprava plynuplynu nebo distribuce plynuplynu a sjednaná dodávka plynuplynu do všech odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo prostřednictvím odběrového stupně číslo 1, b) se omezuje sjednaná přeprava plynuplynu nebo distribuce plynuplynu a sjednaná dodávka plynuplynu do odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, kteří odebírají plynplyn pro vytápění nebo ohřev teplé vody, vyhlášením 2. odběrového stupně. (3) Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování nebo ve fázi výstrahy se postupuje podle havarijního plánu plynárenské soustavyplynárenské soustavy České republiky a podle havarijních plánů provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelů distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovatelů zásobníků plynuzásobníků plynu nebo výrobců plynuplynu. (4) O předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování informuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy bez zbytečného odkladu provozovatele připojených distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatele zásobníků plynuzásobníků plynu, výrobce plynuplynu, operátora trhu a obchodníky s plynemplynem dodávající plynplyn zákazníkůmzákazníkům v dotčené oblasti, a to zasláním zprávy prostředky elektronické komunikace, případně dalšími vhodnými prostředky. Nejpozději do jedné hodiny po zahájení činností předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování oznamuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování prostředky elektronické komunikace ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu a Ministerstvu vnitra. Stejnou informaci současně sděluje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy ještě všem krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy pak místně příslušnému krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy, a to prostředky elektronické komunikace. Obdobně postupuje při ukončení předcházení stavu nouze. (5) O předcházení stavu nouze ve fázi výstrahy provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy informuje stejným způsobem jako v odstavci 4 a dále ji oznamuje prostřednictvím celoplošného rozhlasového programu11) podle zákona o Českém rozhlasu. Obdobně postupuje při ukončení předcházení stavu nouze. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy informuje o postupu podle odstavce 2 písm. b) stejným způsobem, jakým informuje o předcházení stavu nouze ve fázi výstrahy. § 4 Stav nouze (1) Při stavu nouze lze omezit nebo přerušit sjednanou přepravu nebo distribuci plynuplynu a sjednanou dodávku plynuplynu všem zákazníkůmzákazníkům, a to prostřednictvím vyhlášení příslušného odběrového stupně. Stav nouze lze vyhlásit i bez předchozího oznámení některé z fází předcházení stavu nouze, pokud je zřejmé, že situace na plynárenské soustavěplynárenské soustavě nebo její části není zvládnutelná některým z opatření uvedených v § 3. (2) Při vyhlášení stavu nouze vyhlášeného provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celé území státu se provádí činnosti uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) až d). (3) Pokud došlo při předcházení stavů nouze k omezení nebo přerušení sjednané přepravy plynuplynu nebo distribuce plynuplynu a sjednané dodávky plynuplynu do odběrných místodběrných míst některých skupin zákazníkůzákazníků podle § 3 odst. 2, zůstávají tato omezení nebo přerušení v platnosti i po vyhlášení stavu nouze. (4) Odběrové stupně jsou vyhlašovány tak, že je možné vyhlásit vyšší odběrový stupeň bez předchozího vyhlášení stupně nižšího. (5) Stav nouze vyhlašuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy prostřednictvím celoplošného rozhlasového programu Český rozhlas, stanice ČRo 1 – Radiožurnál a způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky, a dále bez zbytečného odkladu informuje prostředky elektronické komunikace příslušné držitele licencí na obchod s plynemplynem, provozovatele připojených distribučních soustavdistribučních soustav, zásobníků plynuzásobníků plynu, výrobce plynuplynu, operátora trhu, ministerstvo, Energetický regulační úřad a Ministerstvo vnitra. Informaci o vyhlášení stavu nouze současně sděluje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy ještě všem krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy pak místně příslušnému krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy prostředky elektronické komunikace. Při ukončení stavu nouze se postupuje obdobně. (6) Pokud to aktuální situace v plynárenské soustavěplynárenské soustavě nebo její části umožňuje, činnosti při stavu nouze se provádějí v následujícím pořadí: a) vyhlašují se odběrové stupně pro omezení dodávky plynuplynu, b) vyhlašují se odběrové stupně pro přerušení dodávky plynuplynu, c) vyhlašuje se havarijní odběrový stupeň, jímž se přerušuje dodávka plynuplynu všem zákazníkůmzákazníkům. (7) V případě vyhlášení stavu nouze výrobce elektřiny nebo výrobce tepla zařazený do skupiny F podle § 2 odst. 1 písm. h) a zákaznícizákazníci zařazení do skupin podle § 2 odst. 1 s rezervovanou denní kapacitou pro dané odběrné místoodběrné místo nad 3 000 MWh/den uvedené ve smlouvě o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo ve smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy informují přímo nebo prostřednictvím svého dodavatele plynuplynu dispečink příslušného provozovatelepříslušného provozovatele, k jehož zařízení je výrobna nebo odběrné místoodběrné místo připojeno, o aktuální předpokládané denní výši spotřeby plynuplynu na následující pracovní den, pokud budou tyto osoby plynplyn odebírat, a to denně nejpozději do 14:00 hodin. (8) Při odstraňování následků stavu nouze se postupuje podle havarijního plánu plynárenské soustavyplynárenské soustavy České republiky a podle havarijních plánů provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatelů zásobníků plynuzásobníků plynu nebo výrobců plynuplynu. § 5 Odběrové stupně (1) Odběrové stupně se člení na a) základní stupeň, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynuplynu, b) odběrové stupně pro omezení dodávky plynuplynu, a to 1. odběrový stupeň číslo 1, který znamená omezení spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny A v rozsahu jejich provozně technických možností přechodu na náhradní palivo, 2. odběrový stupeň číslo 2, který znamená omezení spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny A v rozsahu jejich provozně technických možností přechodu na náhradní palivo a dále omezení spotřeby plynuplynu u odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, kteří nespadají do kategorie domácnosti a kteří odebírají plynplyn pro vytápění nebo ohřev teplé vody tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, 3. odběrový stupeň číslo 3, který znamená omezení spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny A v rozsahu jejich provozně technických možností přechodu na náhradní palivo, omezení spotřeby plynuplynu u odběrných místodběrných míst všech zákazníkůzákazníků, kteří odebírají plynplyn pro vytápění nebo ohřev teplé vody tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, dále omezení spotřeby plynuplynu u domácností tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, 4. odběrový stupeň číslo 4, který znamená omezení spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny A v rozsahu jejich provozně technických možností přechodu na náhradní palivo, omezení spotřeby plynuplynu u odběrných místodběrných míst všech zákazníkůzákazníků, kteří odebírají plynplyn pro vytápění nebo ohřev teplé vody tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení spotřeby plynuplynu u domácností tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce a dále omezení denní spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupin B1 a B2 na hodnotu povolené denní spotřeby, 5. odběrový stupeň číslo 5, který znamená omezení spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny A v rozsahu jejich provozně technických možností přechodu na náhradní palivo, omezení spotřeby plynuplynu u odběrných místodběrných míst všech zákazníkůzákazníků, kteří odebírají plynplyn pro vytápění nebo ohřev teplé vody tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení spotřeby plynuplynu u domácností tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení denní spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupin B1 a B2 na hodnotu povolené denní spotřeby a dále omezení denní spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny E o 20 % proti denní hodnotě za nejbližší pracovní den předcházející dni, kdy byl vyhlášen příslušný stupeň omezení pro tuto skupinu, pokud již nesnížili odběr tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce a v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny C2 omezení spotřeby na úroveň nezbytnou pro pokrytí potřeby tepla pro temperaci objektůobjektů zákazníkazákazníka předcházející zamrznutí zdravotně technických instalací a otopných systémů, 6. odběrový stupeň číslo 6, který znamená omezení spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny A v rozsahu jejich provozně technických možností přechodu na náhradní palivo, omezení spotřeby plynuplynu u odběrných místodběrných míst všech zákazníkůzákazníků, kteří odebírají plynplyn pro vytápění nebo ohřev teplé vody tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení spotřeby plynuplynu u domácností tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení denní spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny E o 20 % proti denní hodnotě za nejbližší pracovní den předcházející dni, kdy byl vyhlášen příslušný stupeň omezení pro tuto skupinu zákazníkůzákazníků, pokud již nesnížili odběr tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení denní spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny C2 na úroveň nezbytnou pro pokrytí potřeby tepla pro temperaci objektůobjektů zákazníkazákazníka předcházející zamrznutí zdravotně technických instalací a otopných systémů a dále omezení denní spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupin B1 a B2 na hodnotu bezpečnostního technologického minima, c) odběrové stupně pro přerušení dodávky plynuplynu, a to 1. odběrový stupeň číslo 7, který znamená přerušení dodávky plynuplynu zákazníkůmzákazníkům skupiny C2, dále se omezuje spotřeba plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny A v rozsahu jejich provozně technických možností přechodu na náhradní palivo, omezení spotřeby plynuplynu u zbývajících odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, kteří odebírají plynplyn pro vytápění nebo ohřev teplé vody tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení spotřeby plynuplynu u domácností tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení denní spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny E o 20 % proti denní hodnotě za nejbližší pracovní den předcházející dni, kdy byl vyhlášen příslušný stupeň omezení pro tuto skupinu zákazníkůzákazníků, pokud již nesnížili odběr tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce a dále omezení denní spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupin B1 a B2 na hodnotu bezpečnostního technologického minima, 2. odběrový stupeň číslo 8, který znamená přerušení dodávky plynuplynu zákazníkůmzákazníkům skupiny B1 a dále zákazníkůmzákazníkům skupiny C2, dále se omezuje spotřeba plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny A v rozsahu jejich provozně technických možností přechodu na náhradní palivo, omezení spotřeby plynuplynu u zbývajících odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, kterým nebude přerušena dodávka plynuplynu a odebírají plynplyn na vytápění nebo ohřev teplé vody tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení spotřeby plynuplynu u domácností tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení denní spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny E o 20 % proti denní hodnotě za nejbližší pracovní den předcházející dni, kdy byl vyhlášen příslušný stupeň omezení pro tuto skupinu zákazníkůzákazníků, pokud již nesnížili odběr tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce a dále omezení denní spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny B2 na hodnotu bezpečnostního technologického minima, 3. odběrový stupeň číslo 9, který znamená přerušení dodávky plynuplynu zákazníkůmzákazníkům skupiny A a E a dále zákazníkůmzákazníkům skupin B1 a C2, dále se omezuje spotřeba plynuplynu u zbývajících odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, kterým nebude přerušena dodávka plynuplynu a odebírají plynplyn pro vytápění nebo ohřev teplé vody tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení spotřeby plynuplynu u domácností na hodnotu průměrné vnitřní teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce a dále omezení denní spotřeby plynuplynu v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků skupiny B2 na hodnotu bezpečnostního technologického minima, 4. odběrový stupeň číslo 10, který znamená přerušení přepravy, distribuce a dodávky plynuplynu do odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků skupin C1, B2 a D a dále zákazníkůmzákazníkům skupin A, B1, C2 a E, dále se omezuje spotřeba plynuplynu u zbývajících odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, kterým nebude přerušena dodávka plynuplynu a odebírají plynplyn pro vytápění nebo ohřev teplé vody tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, omezení spotřeby plynuplynu u domácností tak, aby bylo dosaženo průměrné vnitřní teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech, stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, 5. odběrový stupeň č. 11, který znamená přerušení přepravy, distribuce a dodávky plynuplynu do odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků skupin C1, B2 a D a dále zákazníkůmzákazníkům skupin A, B1, C2 a E a F mimo zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb s předpokládaným ročním odběrempředpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 630 MWh a domácnosti, kterým se dále omezuje spotřeba plynuplynu odebíraného pro vytápění tak, aby bylo dosaženo průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech stanovené podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, d) havarijní odběrový stupeň, který znamená přerušení dodávky plynuplynu do odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků skupin A, B1, B2, C1, C2, D, E a F. (2) U odběrových stupňů uvedených v odstavci 1 písm. c), kdy by měla být přerušena dodávka plynuplynu zákazníkůmzákazníkům skupiny B1 a B2, bude odběr ukončen a dodávka přerušena až po uplynutí lhůty nezbytné pro snížení odběru na bezpečnostní technologické minimum stanovené podle § 7a odst. 3 a 5, pokud u zákazníkůzákazníků skupiny B1 a B2 již tato lhůta neuplynula od vyhlášení odběrového stupně číslo 6. (3) Dodávku plynuplynu je možné přerušit okamžitě, pokud je vyhlášen havarijní odběrový stupeň. § 6 Vyhlašování odběrových stupňů (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy vyhlašuje odběrové stupně pro celé území státu prostřednictvím celoplošného rozhlasového programu Český rozhlas, stanice ČRo 1 – Radiožurnál v pravidelných denních relacích, v 6.00 hod. a 13.00 hod. po ukončení zpravodajské relace a na webových stránkách operátora trhu, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky. V případě vyhlášení jiného než základního odběrového stupně se vyhlašování provádí častěji, a to podle závažnosti dané situace. (2) Provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav vyhlašují jiný než základní odběrový stupeň pro určitou část území státu prostřednictvím celoplošného rozhlasového programu Český rozhlas, stanice ČRo 1 – Radiožurnál podle závažnosti dané situace a na internetových stránkách operátora trhu, příslušného provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy oznamuje vyhlášení havarijního odběrového stupně současně dotčeným provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynuzásobníků plynu, výrobcům plynuplynu, ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, místně příslušnému krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy, příslušným obcímobcím, PoliciiPolicii České republiky. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy oznamuje vyhlášení havarijního odběrového stupně též Generálnímu ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a provozovatel příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy oznamuje vyhlášení havarijního odběrového stupně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Při ukončení havarijního odběrového stupně se postupuje obdobně. § 7 Povolená denní spotřeba (1) Povolená denní spotřeba se určuje pouze pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků skupin B1 a B2 způsobem podle odstavce 3. (2) U odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení, kde nelze okamžitě snížit odběr na povolenou denní spotřebu, se stanovuje časový posun v hodinách jako čas nezbytný pro snížení odběru na povolenou denní spotřebu. (3) Povolená denní spotřeba se určuje jako střední hodnota ze skutečně dosažených minimálních denních hodnot za poslední tři zimní období předcházející termínu podle odstavce 4, při zohlednění hodnot povolené denní spotřeby za předchozí 3 roky, které byly na základě požadavku zákazníkazákazníka určeny odchylně, a to postupem podle odstavce 5 vět druhé a třetí. Zimním obdobím se pro tyto účely rozumí poslední čtvrtletí roku a první čtvrtletí následujícího roku s výjimkou období od 20. prosince do 5. ledna. (4) Hodnotu stanovenou podle odstavce 2 a 3 určuje a do 31. května daného roku písemně sděluje příslušný provozovatelpříslušný provozovatel zákazníkůmzákazníkům odběrných místodběrných míst skupin B1 a B2. (5) Pokud zákazníkzákazník nezašle písemné sdělení příslušnému provozovateli do 30. června daného roku, má se za to, že se stanovenou hodnotou povolené denní spotřeby souhlasí a zároveň tím přebírá zodpovědnost za to, že sníží svůj odběr nejpozději do 8 hodin od vyhlášení příslušného odběrového stupně. V případě nesouhlasu zákazníkazákazníka s takto stanovenou hodnotou povolené denní spotřeby nebo výše uvedenou dobou pro snížení odběru na tuto hodnotu zákazníkzákazník odůvodní odlišnou hodnotu povolené denní spotřeby a dobu časového posunu v hodinách, a to soupisem svých spotřebičů a jejich technologických parametrů, do 30. června daného roku. Příslušný provozovatel akceptací či odmítnutím souhlasu s odůvodněnou hodnotou povolené denní spotřeby a časovým posunem stanoví konečnou hodnotu povolené denní spotřeby, kterou potvrdí písemným sdělením zákazníkovizákazníkovi do 31. července daného roku. (6) Hodnoty povolené denní spotřeby a časového posunu stanovené podle tohoto ustanovení platí pro období od 1. října daného roku do 30. září následujícího roku. (7) Povolená denní spotřeba u nových zákazníkůzákazníků se stanovuje na základě údajů týkajících se množství a způsobů použití plynuplynu uvedených ve smlouvě o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo o připojení a smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. (8) U zákazníkůzákazníků, kteří mají více odběrných místodběrných míst, jež mají stejné identifikační číslo, lze povolenou denní spotřebu za tato odběrná místaodběrná místa slučovat nebo rozdělit na jiná odběrná místaodběrná místa u skupin B1 a B2, a to při respektování následujících pravidel: a) celková hodnota povolené denní spotřeby všech odběrných místodběrných míst zákazníkazákazníka, které mají stejné identifikační číslo, není v žádném okamžiku vyšší než součet těchto hodnot za jednotlivá odběrná místaodběrná místa zákazníkazákazníka se stejným identifikačním číslem, b) pokud je u odběrných místodběrných míst stanoven časový posun pro snížení odběru na hodnotu povolené denní spotřeby delší než 8 hodin, zohledňují se při slučování hodnot povolené denní spotřeby tyto časové posuny, c) na žádném z odběrných místodběrných míst nesmí být překročeny smluvně rezervované kapacity. (9) Pro případy podle odstavce 8 zákazníkzákazník v předstihu určí pro všechna svá odběrná místaodběrná místa hodnoty povolené denní spotřeby a prokazatelným způsobem nejpozději do 1. září daného roku je sdělí všem příslušným provozovatelům, k jejichž zařízení jsou jeho odběrná místaodběrná místa připojena. Příslušní provozovatelé ověří splnění podmínek uvedených v odstavci 8 a nejpozději do 20. září daného roku takto určené hodnoty povolené denní spotřeby jednotlivých odběrných místodběrných míst příslušným zákazníkůmzákazníkům prokazatelným způsobem potvrdí. Pokud zákazníkzákazník požaduje změnu hodnot povolené denní spotřeby v jeho odběrných místechodběrných místech v průběhu období uvedeného v odstavci 6, lze ji provést čtvrtletně uplatněním požadavku u příslušných provozovatelů nejpozději 30 dní před zahájením příslušného čtvrtletí, přičemž příslušní provozovatelé postupem podle věty druhé tyto hodnoty potvrdí nejpozději do 10 dnů před zahájením příslušného čtvrtletí. (10) Slučování hodnot povolené denní spotřeby podle odstavců 8 a 9 se uplatní pouze při stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celé území státu podle energetického zákona. (11) Příslušný provozovatel poskytuje konečné hodnoty povolené denní spotřeby a časového posunu podle odstavce 5 způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušnému dodavateli plynuplynu, a to nejpozději do 15. srpna daného roku; v případech uvedených v odstavci 7 je zveřejňuje nejpozději do 15 dnů po uzavření smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. Údaje o sloučených hodnotách povolené denní spotřeby nebo o jejich změnách podle odstavce 9 příslušní provozovatelé poskytují obdobným způsobem, a to nejpozději do začátku lhůty splatnosti. § 7a Bezpečnostní technologické minimum (1) Bezpečnostní technologické minimum je minimální denní spotřeba plynuplynu po odstavení technologického zařízení z provozu, která je nezbytná k zajištění bezpečnosti osob a technologického zařízení, umožňující po odpadnutí důvodů k omezení spotřeby plynuplynu následné obnovení provozu technologického zařízení. Bezpečnostní technologické minimum se určuje pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků skupiny B1 podle následujících pravidel: a) odstavování technologického zařízení z provozu musí být zahájeno neprodleně po vyhlášení příslušného odběrového stupně, s okamžitým ukončením vkládání například další suroviny nebo polotovaru do technologického zařízení; rozpracovaná výroba musí být ukončena co nejdříve, nejpozději do konce třetího plynárenského dneplynárenského dne následujícího po dni, ve kterém byl vyhlášen příslušný odběrový stupeň s výjimkou případů uvedených v odstavci 2, b) snižování odběru plynuplynu musí být zákazníkemzákazníkem provedeno tak, aby nedošlo k ohrožení osob, k negativním dopadům na životní prostředí a k nepřiměřeným škodám na majetku, c) při určování výše bezpečnostního technologického minima zákazníkzákazník může zohlednit potřebu tepla pro temperaci objektůobjektů zákazníkazákazníka, a to pouze do výše spotřeby předcházející zamrznutí zdravotně technických instalací a otopných systémů. (2) U technologických zařízení, která si pro úplné odstavení z provozu vyžadují například řízenou temperaci a postupné snižování výroby, aby nedošlo k jejich trvalému poškození nebo zničení, se lhůta uvedená v odstavci 1 písm. a) stanoví individuálně na základě prokázání skutečných možností ve snižování výroby ze strany zákazníkazákazníka, které může příslušný provozovatel ověřit postupem podle odstavce 5. (3) Společně s výší bezpečnostního technologického minima se určí doba ve dnech, do kdy bude zákazníkzákazník schopen snížit svoji spotřebu na tuto hodnotu při respektování pravidel podle odstavce 1, pokud ji nelze snížit okamžitě. V případech, že je pro dosažení bezpečnostního technologického minima nezbytné postupné snižování výroby nebo spotřeby plynuplynu, tak se určí jejich jednotlivé etapy s uvedením nezbytné výše spotřeby plynuplynu v dané etapě a časového posunu vyjádřeného ve dnech. (4) Bezpečnostní technologické minimum se určuje rovněž pro skupinu zákazníkůzákazníků B2, u nichž se při stanovení jeho výše vedle pravidel uvedených v odstavci 1 zohlední odpovídající spotřeba plynuplynu pro výrobu tepla, které je nezbytné pro dodávku domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb, a to pro odpovídající venkovní výpočtovou teplotu pro navrhování otopných soustav podle příslušné technické normy. Pokud některý z této skupiny zákazníkůzákazníků vedle odběru plynuplynu pro technologické účely používá plynplyn rovněž na zapalování a stabilizaci spalování primárního paliva, kterým není plynplyn, tak se do bezpečnostního technologického minima zahrnuje rovněž množství plynuplynu v rozsahu jeho denní spotřeby nezbytné pro zapalování a stabilizaci spalování primárního paliva. (5) Hodnoty stanovené podle odstavců 1 až 4 sděluje zákazníkzákazník písemně společně s odůvodněním příslušnému provozovateli, a to do 30. června daného roku. Příslušní provozovatelé mohou ověřit splnění podmínek uvedených v odstavci 1 až 3 a akceptací nebo odmítnutím souhlasu s odůvodněnou hodnotou bezpečnostního technologického minima a časovým posunem po konzultaci se zákazníkemzákazníkem stanoví jejich konečné hodnoty, které potvrdí písemným sdělením zákazníkovizákazníkovi nejpozději do 31. srpna daného roku. Pokud zákazníkzákazník nesdělí příslušnému provozovateli žádné hodnoty podle věty první, má se za to, že výše bezpečnostního technologického minima je nulová a zákazníkzákazník je schopen snížit svoji spotřebu plynuplynu na tuto hodnotu okamžitě, nejpozději však do jednoho dne. (6) Hodnoty bezpečnostního technologického minima a časového posunu stanovené podle odstavců 1 až 4 platí pro období od 1. října daného roku do 30. září následujícího roku. (7) Bezpečnostní technologické minimum u nových zákazníkůzákazníků se stanovuje na základě údajů týkajících se množství a způsobů použití plynuplynu uvedených ve smlouvě o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo ve smlouvě o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy nebo smlouvě o připojení. (8) Příslušný provozovatel poskytuje konečné hodnoty bezpečnostního technologického minima a časového posunu podle odstavce 5 způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušnému dodavateli plynuplynu, a to nejpozději do 15. září daného roku; v případech uvedených v odstavci 7 je poskytuje nejpozději do 15 dnů po uzavření smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo smlouvy o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy plynuplynu. § 7b Činnosti provozovatelů při předcházení stavům nouze a při stavech nouze (1) Při vyhlášení odběrového stupně pro omezení dodávky plynuplynu příslušným skupinám zákazníkůzákazníků provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav ověřují odběratelskou kázeň odpovídající skupiny zákazníkůzákazníků A, B1, B2, C1, C2 a E podle vyhlášeného odběrového stupně pro omezení prostřednictvím dálkového odečtu dat z měřicího zařízeníměřicího zařízení, pokud je jím odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka vybaveno. (2) Při vyhlášení odběrového stupně pro přerušení dodávky plynuplynu příslušným skupinám zákazníkůzákazníků provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav ověřují, zda příslušní zákaznícizákazníci přerušili odběr plynuplynu uzavřením hlavního uzávěru plynuhlavního uzávěru plynu. V případě, kdy zákazníkzákazník nepřerušil odběr, informují zákazníkazákazníka o povinnosti přerušit odběr osobním kontaktem. Pokud není zákazníkzákazník dosažitelný nebo pokud zákazníkzákazník ani po opakovaném upozornění odběr nepřerušil, uzavřou hlavní uzávěr plynuhlavní uzávěr plynu nebo v případě jeho nedostupnosti zajistí přerušení toku plynuplynu jiným dostupným či dosažitelným způsobem. (3) Pokud při provádění činnosti podle odstavce 1 provozovatelé zjistí nedodržení vyhlášeného stupně omezení spotřeby plynuplynu nebo pokud zákazníkzákazník podle odstavce 2 odmítá ukončit svůj odběr a neumožní uzavření hlavního uzávěru plynuhlavního uzávěru plynu, oznámí toto zjištění příslušní provozovatelé Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu. (4) Při vyhlášení havarijního odběrového stupně provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav odstavují jednotlivé části distribuční soustavydistribuční soustavy postupně s přihlédnutím k počtu odběrných místodběrných míst zásobovaných obcíobcí nebo jejich částí a k obtížnosti následné obnovy dodávky plynuplynu. § 8 Oznámení o zařazení zákazníků do skupin (1) Zařazení do skupin podle § 2 sděluje příslušný provozovatelpříslušný provozovatel do 31. května daného roku zákazníkůmzákazníkům odběrných místodběrných míst skupin A, B1, B2, C1 a C2. Pokud zákazníkzákazník nesouhlasí se zařazením do určené skupiny, musí to odůvodnit příslušnému provozovatelipříslušnému provozovateli do 30. června daného roku. Příslušný provozovatelPříslušný provozovatel prověří podmínky zařazení a nejpozději do 31. července daného roku informuje zákazníkazákazníka o konečném zařazení. Pro konečné zařazení zákazníkůzákazníků do skupin B1, B2, C1 a C2 není rozhodující, zda byly splněny podmínky uvedené u těchto skupin v § 2, pokud jde o stanovenou hranici 70 % spotřeby za období od 1. října předchozího roku do 31. března daného roku z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku, ale faktický charakter spotřeby zákazníkazákazníka na základě jeho žádosti o zařazení do jiné skupiny, tedy zdali používá plynplyn především na otop anebo technologické účely. (2) Zařazení odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků do skupiny D a zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb s předpokládaným ročním odběrempředpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 630 MWh do skupiny F se provádí takto: a) příslušný provozovatelpříslušný provozovatel zašle do 31. ledna daného roku předběžný seznam odběrných místodběrných míst výše uvedených zákazníkůzákazníků příslušnému krajskému úřadu či Magistrátu hlavního města Prahy s uvedením jména či názvu a adresy odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka, b) příslušný provozovatelpříslušný provozovatel provede definitivní zařazení odběrných místodběrných míst výše uvedených zákazníkůzákazníků do 31. března daného roku a do 30. dubna daného roku to písemně sdělí dotčeným zákazníkůmzákazníkům, c) rozdělení zákazníkůzákazníků do podskupiny D1 a D2 pro účely výpočtu bezpečnostního standardu dodávky plynuplynu provádí příslušný provozovatel podle podmínek uvedených v § 2 odst. 1 písm. f) bodech 1 a 2 a sdělí to do 31. července daného roku operátorovi trhu. (3) Příslušný provozovatelPříslušný provozovatel zašle informaci o výsledném zařazení zákazníkůzákazníků do skupiny D a zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb s předpokládaným ročním odběrempředpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 630 MWh do skupiny F příslušným krajským úřadům nebo Magistrátu hlavního města Prahy a příslušným krajským hasičským záchranným sborům. Zařazení odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků do skupin E a dále zákazníkůzákazníků s ročním odběrem plynuplynu do 630 MWh společně s domácnostmi do skupiny F je dáno velikostí jejich odběru a vyplývá ze smluv o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy nebo smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu. (4) Odběrná místaOdběrná místa výroben elektřinyvýroben elektřiny nebo výroben tepla podle § 2 odst. 1 písm. h) části věty za středníkem jsou zařazena do skupiny F na základě žádosti provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo držitele licence na výrobu tepelné energie doručené příslušnému provozovatelipříslušnému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy do 1. září daného roku, který o této skutečnosti písemně informuje zákazníkazákazníka, jehož odběrné místoodběrné místo bylo do skupiny F tímto postupem zařazeno, a provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, a to do 30. září daného roku. Součástí žádosti je uvedení informace od výrobce elektřiny nebo tepla, zda je v odběrném místěodběrném místě plynplyn určen pro zapalování nebo stabilizaci primárního paliva, a dále výše nezbytné denní spotřeby plynuplynu dle účelu použití plynuplynu a předpokládaná týdenní a měsíční výše spotřeby plynuplynu. V případě držitelů povolení k výrobě léčivých přípravků a výrobců léčivých látek podle zákona o léčivech požádá příslušného provozovatelepříslušného provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy Ministerstvo zdravotnictví do 1. září daného roku a příslušný provozovatelpříslušný provozovatel o této skutečnosti písemně informuje zákazníkazákazníka, jehož odběrné místoodběrné místo bylo do skupiny F tímto postupem zařazeno, a to do 30. září daného roku. V případě provozovatelů veřejných vodovodů a kanalizací požádá příslušného provozovatelepříslušného provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy Ministerstvo zemědělství do 1. září daného roku a příslušný provozovatelpříslušný provozovatel o této skutečnosti písemně informuje zákazníkazákazníka, jehož odběrné místoodběrné místo bylo do skupiny F tímto postupem zařazeno, a to do 30. září daného roku. (5) Příslušný provozovatelPříslušný provozovatel poskytuje zařazení zákazníkůzákazníků do skupin podle odstavců 1 a 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušnému dodavateli plynuplynu nejpozději do 15. srpna daného roku s výjimkou výroben elektřinyvýroben elektřiny, výroben tepla, držitelů povolení k výrobě léčivých přípravků a výrobců léčivých látek a provozovatelů veřejných vodovodů a kanalizací, zařazených do skupiny F, u nichž zařazení poskytne nejpozději do 15. října daného roku. Příslušný provozovatelPříslušný provozovatel předá informace o zařazení všech zákazníkůzákazníků do skupin podle věty první následně elektronicky operátorovi trhu. V případech podle § 2 odst. 4 předá příslušný provozovatelpříslušný provozovatel informace o zařazení zákazníkůzákazníků do skupiny F elektronicky operátorovi trhu bez zbytečného odkladu. § 8a Postupy při přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství (1) Subjekty zúčtováníSubjekty zúčtování, které mají v informačním systému operátora trhu registrováno alespoň jedno odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka chráněného v rámci solidarity podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu13), u kterého převzaly odpovědnost za odchylkuodchylku, sdělují do 6:00 hodin každého dne, pro který je vyhlášen stav nouze nebo mimořádný stav nouze v plynárenství na celém území České republiky z důvodu nedostatku plynuplynu, operátorovi trhu elektronicky ve formátu definovaném operátorem trhu požadavek na dodávku plynuplynu pro tato odběrná místaodběrná místa, u kterých nebude zajištěna dodávka plynuplynu pro následující plynárenské dnyplynárenské dny v případě vyhlášení odběrového stupně číslo 11 a pro která tak může být podána žádost o mezinárodní pomoc při krizových situacích v plynárenství, maximálně však do výše součtu rezervovaných přepravních nebo distribučních kapacit těchto odběrných místodběrných míst. Operátor trhu informuje do 6:30 hodin ministerstvo a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy o agregovaném množství požadavků na dodávku plynuplynu podle věty první. (2) V případě, kdy je vyhlášen odběrový stupeň číslo 11 a provozní situace v plynárenské soustavěplynárenské soustavě stále způsobuje významný nedostatek plynuplynu pro dodávky plynuplynu chráněným zákazníkůmchráněným zákazníkům pro následující plynárenské dnyplynárenské dny, informuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy do 7:00 hodin ministerstvo o stavu plynárenské soustavyplynárenské soustavy a sdělí ministerstvu doporučení ve věci možnosti uplatnění žádosti České republiky vůči jinému členskému státu o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství. Pokud provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zjistí, že souhrnný požadavek na dodávky plynuplynu podle odstavce 1 nedosahuje velikosti předpokládané spotřeby plynuplynu chráněných zákazníkůchráněných zákazníků pro následující plynárenský denplynárenský den, vyzve k zajištění chybějícího množství plynuplynu. Ministerstvo rozhodne do 9:30 hodin o možnosti podání žádosti České republiky členským státům o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství a informuje o tom neprodleně provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a operátora trhu. (3) Ministerstvo, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a operátor trhu neprodleně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o podání žádosti o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství. (4) Operátor trhu poskytuje ministerstvu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy informaci o výši agregovaného množství požadovaného plynuplynu pro příjem mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. (5) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy na žádost ministerstva bez zbytečného odkladu informuje ministerstvo o volné přepravní kapacitě na hraničních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy pro následující plynárenské dnyplynárenské dny. (6) Ministerstvo zasílá členským státům Evropské unie žádost o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství na příslušný plynárenský denplynárenský den a informuje o tomto kroku operátora trhu a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (7) Na základě rozhodnutí vlády o přijetí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství ministerstvo přijímá nabídky členských států a zároveň informuje operátora trhu a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a zveřejní cenu za jednotku dodávaného plynuplynu způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách. (8) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy při aplikaci tržních opatření v členských státech zadává na jméno a účet ministerstva na platformě pro rezervaci přepravní kapacity pokyn na nákup přepravní kapacity v množství určeném ministerstvem a bez zbytečného odkladu informuje ministerstvo a operátora trhu o množství nakoupené přepravní kapacity pro Českou republiku a její ceně. (9) Operátor trhu na základě informace ministerstva o rozhodnutí vlády o přijetí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství při aplikaci tržních opatření v členských státech postupuje v součinnosti s ministerstvem a zaregistruje příslušné nominace plynuplynu postupem určeným jiným právním předpisem4) odpovídající celkové výši přijímaných nabídek členských států Evropské unie nebo jednotlivých účastníků trhu s plynemplynem v zahraničí podle odstavce 7. Operátor trhu bez zbytečného odkladu informuje ministerstvo a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy o tom, zda byly požadavky subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování podle odstavce 1 uspokojeny zcela nebo zčásti. (10) V případě, že nejsou požadavky subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování podle odstavce 1 zcela uspokojeny na základě tržních opatření v členských státech, stanoví operátor trhu rozdíl mezi množstvím registrovaným podle odstavce 1 a velikostí zaregistrované nominace podle odstavce 9 pro daný plynárenský denplynárenský den pro každý subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování a jeho agregovanou hodnotu za všechny subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování, a tuto hodnotu sdělí ministerstvu. Ministerstvo dále po konzultaci s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy rozhodne o pokračování přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství od členských států Evropské unie. Ministerstvo na základě rozhodnutí podle věty druhé zasílá novou žádost o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství při aplikaci netržních opatření v členských státech členským státům Evropské unie. (11) Na základě zaslané žádosti podle odstavce 10 ministerstvo shromažďuje nové dodatečné nabídky členských států Evropské unie nebo jednotlivých účastníků trhu s plynemplynem v zahraničí s dodávkou na hraničních propojovacích bodech. Po rozhodnutí vlády ministerstvo přijímá nabídky podle věty první a zároveň informuje operátora trhu a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Přijaté nabídky podle odstavce 7 tím nejsou dotčeny. (12) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy při aplikaci netržních opatření v členských státech vyčlení kapacitu na hraničních propojovacích bodech v množství určeném ministerstvem a bez zbytečného odkladu informuje ministerstvo a operátora trhu o množství vyčleněné kapacity pro Českou republiku a její ceně. (13) Operátor trhu na základě informace ministerstva o rozhodnutí vlády o přijetí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství při aplikaci netržních opatření v členských státech postupuje v součinnosti s ministerstvem a zaregistruje příslušné nominace plynuplynu postupem určeným jiným právním předpisem4) odpovídající celkové výši přijímaných nabídek členských států Evropské unie nebo jednotlivých účastníků trhu s plynemplynem v zahraničí podle odstavců 7 a 11. Operátor trhu bez zbytečného odkladu informuje ministerstvo o tom, zda byly požadavky subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování podle odstavce 1 uspokojeny zcela nebo zčásti. (14) Ministerstvo provede prostřednictvím operátora trhu jménem a na účet České republiky vypořádání plateb se subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování za poskytnutý plynplyn podle odstavce 1. Podmínky a způsob vypořádání plateb podle věty první zveřejní operátor trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 8b Postupy při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství (1) Ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje vládu České republiky, operátora trhu a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy o vyhlášení nouzového stavu v některém členském státě Evropské unie1). Operátor trhu na základě této informace, prostřednictvím informačního systému operátora trhu, bez zbytečného odkladu informuje provozovatele distribučních soustavdistribučních soustav a vyzve všechny subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování, aby ve spolupráci s obchodníky, kteří převzali odpovědnost za odchylkuodchylku, a jejich zákazníkyzákazníky ověřili možnost podání nabídky na dodávku plynuplynu při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství při aplikaci tržních opatření v České republice. (2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a operátora trhu o přijetí žádosti o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství členským státem Evropské unie. Ministerstvo a operátor trhu bez zbytečného odkladu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o přijetí této žádosti. (3) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy na žádost ministerstva bez zbytečného odkladu informuje ministerstvo o volné přepravní kapacitě na hraničních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy pro následující plynárenské dnyplynárenské dny. (4) Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v rámci tržních opatření v České republice a) subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování registrují prostřednictvím informačního systému operátora trhu a v termínu stanoveném operátorem trhu závazné nabídky na prodej plynu České republice pro daný plynárenský denplynárenský den; nabídkou se rozumí požadované množství na prodej plynuplynu subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování pro daný plynárenský denplynárenský den a jeho cena v EUR/MWh, b) nabídky podle písmene a) představují v informačním systému operátora trhu nabídky České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle jiného právního předpisu10), c) členský stát může prostřednictvím informačního systému operátora trhu přijmout jednotlivé nabídky podle písmene b) jako nabídku České republiky v plném nebo částečném rozsahu při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle jiného právního předpisu10); operátor trhu bezodkladně informuje ministerstvo o množství zobchodovaného plynuplynu v MWh na platformě pro solidaritu při aplikaci tržních opatření v České republice, d) operátor trhu na základě přijetí nabídek podle písmene c) postupuje v součinnosti s ministerstvem a zaregistruje příslušné nominace plynuplynu postupem určeným jiným právním předpisem4). (5) Ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a operátora trhu o případném přijetí druhé žádosti o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství při aplikaci netržních opatření v České republice. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy na žádost ministerstva bez zbytečného odkladu informuje ministerstvo o volné přepravní kapacitě na hraničních bodech přepravní soustavypřepravní soustavy pro následující plynárenský denplynárenský den. Ministerstvo, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a operátor trhu neprodleně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o přijetí této žádosti. (6) Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích při aplikaci netržních opatření v České republice a) subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování registrují prostřednictvím informačního systému operátora trhu za podmínek zveřejněných operátorem trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup a v termínu stanoveném operátorem trhu závazné nabídky na poskytnutí plynuplynu ze strany České republiky pro následující plynárenský denplynárenský den při netržních opatřeních v České republice; nabídkou se rozumí množství poskytnutého plynuplynu, pořízeného za účelem zásobování zákazníkůzákazníků v základním odběrovém stupni, kteří se musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu podle jiného právního předpisu10), subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování pro daný plynárenský denplynárenský den; subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování registruje tyto nabídky jednotlivě pro odběrové stupně číslo 7 až 10, b) nabídky podle písmene a) v agregovaném množství podle jednotlivých odběrových stupňů číslo 7 až 10 představují v informačním systému operátora trhu společně s dalšími informacemi, poskytnutými v souladu s jiným právním předpisem4), nabídky České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle jiného právního předpisu10); ministerstvo zašle žádajícímu členskému státu Evropské unie tyto nabídky na příslušný plynárenský denplynárenský den a informuje o tomto kroku operátora trhu a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy; cena plynuplynu nabízeného podle věty před středníkem v EUR/MWh zahrnuje kompenzace tuzemským zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběr plynuplynu by byl omezen kvůli vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. (7) Ministerstvo na základě informace předané operátorem trhu o celkové předpokládané úspoře plynuplynu pro jednotlivé odběrové stupně pro přerušení dodávky plynuplynu stanovené postupem podle odstavce 6, se zohledněním informace provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy o dostupných přepravních kapacitách, zasílá členským státům Evropské unie nabídku mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství při aplikaci netržních opatření v České republice na následující plynárenský denplynárenský den a informuje o zaslání této nabídky operátora trhu a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (8) Žádající členský stát Evropské unie v případě, kdy bude chtít přijmout nabídku České republiky v rámci netržních opatření v České republice, učiní tak zasláním potvrzení o přijetí této nabídky ministerstvu a přijetím právě jedné z nabídek prostřednictvím informačního systému operátora trhu podle odstavce 6 písm. b) jako nabídky České republiky při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle jiného právního předpisu10). Operátor trhu na základě přijetí nabídky podle věty první informuje ministerstvo a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Operátor trhu dále postupuje v součinnosti s ministerstvem a zaregistruje příslušné nominace plynuplynu postupem určeným jiným právním předpisem10). Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy na základě oznámení ministerstva bez zbytečného odkladu vyhlásí stav nouze a vyhlásí příslušný odběrový stupeň pro přerušení dodávky plynuplynu na následující plynárenský denplynárenský den a informuje ministerstvo a operátora trhu o dostupných přepravních kapacitách pro následující plynárenský denplynárenský den. Ministerstvo oznámí operátorovi trhu cenu poskytnutého plynuplynu, a to včetně kompenzace. (9) Ministerstvo provede prostřednictvím operátora trhu jménem a na účet České republiky vypořádání plateb se subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování za nabídky plynuplynu podle odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. a). Podmínky a způsob vypořádání plateb podle věty první zveřejní operátor trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 9 Havarijní plány (1) Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a výrobci plynuplynu zpracovávají havarijní plány pro řešení a odstraňování havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynuplynu a řešení předcházení stavu nouze a likvidaci následků stavu nouze. (2) Pro zpracování havarijních plánů poskytují krajské hasičské záchranné sbory provozovatelům uvedeným v odstavci 1 potřebné kontaktní údaje. Provozovatelé uvedení v odstavci 1 informují o svých havarijních plánech a jejich aktualizaci příslušné krajské hasičské záchranné sbory. (3) Obsahové náležitosti havarijních plánů jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 10 Podklady pro zpracování posouzení rizik, plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze (1) K vypracování posouzení rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6) provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav a zásobníků plynuzásobníků plynu, výrobci plynuplynu a obchodníci s plynemplynem zašlou ministerstvu podklady, jejichž náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, do 31. května 2026 a dále každé 4 roky nejpozději do 31. května daného roku, pokud si ministerstvo nevyžádá podklady podle tohoto odstavce vzhledem k okolnostem častěji. (2) K vypracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle přímo použitelného předpisu Evropské unie7) zasílají provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a výrobci plynuplynu ministerstvu podklady, jejichž náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 2a k této vyhlášce pro plán preventivních opatření a v příloze č. 1 k této vyhlášce pro plán pro stav nouze. Podklady pro vypracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze předkládají do 31. ledna 2023 a dále každé 4 roky nejpozději do 1. ledna daného roku, pokud si je ministerstvo nevyžádá v jiném termínu. § 11 Způsob zajištění bezpečnostního standardu (1) Rozsah a podmínky použití bezpečnostního standardubezpečnostního standardu pro chráněné zákazníkychráněné zákazníky pro případy podle přímo použitelného právního předpisu8) se stanovují podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. (2) Operátor trhu k 1. květnu daného roku aktualizuje a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup vstupní údaje pro výpočet bezpečnostního standardu. Vzor vstupních údajů pro výpočet minimální velikosti bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (3) V období od 1. října do 31. března se bezpečnostní standard uvedený v příloze č. 3 odst. 1 písm. a) a b) zajišťuje minimálně z 30 % uskladněním plynuplynu v zásobnících plynuzásobnících plynu na území Evropské unieúzemí Evropské unie. (4) Obchodník s plynemplynem dodávající plynplyn chráněným zákazníkůmzákazníkům poskytuje písemné doklady o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynuplynu na nadcházející období Energetickému regulačnímu úřadu do 31. srpna daného roku. Údaje o rozsahu bezpečnostního standardu stanoveného podle odstavce 1 a o způsobu jeho zajištění předkládá obchodník s plynemplynem na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce, a to nejpozději do 15. dne daného měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu. Zajištění bezpečnostního standardu prokazuje: a) u plynuplynu uskladněného v zásobnících plynuzásobnících plynu na území České republiky kopií smlouvy s provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu o uskladněném množství plynuplynu v elektronické podobě, b) u plynuplynu uskladněného v zásobnících plynuzásobnících plynu mimo území České republiky kopií smlouvy nebo jiným písemným dokladem o uskladněném množství plynuplynu od provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu v elektronické podobě a současně písemným dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do České republiky, c) u diverzifikovaných zdrojů plynuplynu kopií smlouvy nebo jiným písemným dokladem o dodávce příslušného objemu plynuplynu od dodavatele v elektronické podobě, pokud je bodem dodávky virtuální obchodní bod v České republice; pokud je bodem dodávky virtuální obchodní bod nebo jiné místo mimo Českou republiku nebo hraniční bod, tak písemným dokladem o dodávce příslušného objemu plynuplynu od dodavatele a současně potvrzením prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do České republiky, d) u výroby plynuplynu, který je vytěžitelný, kopií smlouvy nebo jiným písemným dokladem od příslušného držitele licence na výrobu plynuplynu v elektronické podobě; výroba plynuplynu je rovnocennou alternativou zajištění bezpečnostního standardu dodávky podle § 11 odst. 3, e) písemným potvrzením dotčeného chráněného zákazníkazákazníka, že má možnost využití alternativních paliv, a kopií smlouvy o dodávce plynuplynu, podle které lze dodávku plynuplynu přerušit, f) písemným potvrzením o zajištění bezpečnostního standardu jiným účastníkem trhu s plynemplynem, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. (5) Obchodník s plynemplynem dodávající plynplyn chráněným zákazníkůmzákazníkům poskytuje Energetickému regulačnímu úřadu doklady podle odstavce 4 písm. a) až d) a písemné potvrzení podle odstavce 4 písm. e) a f) obsahující způsob zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynuplynu na období, kdy koeficient M vybraný operátorem trhu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce není nulový, do 31. srpna daného roku, a to v elektronické podobě, zejména prostřednictvím datové schránky. V případě, že se smlouvy nebudou vztahovat k celému období od 1. října do 31. března, kdy koeficient M není nulový, nebo dojde ke změně způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynuplynu v průběhu období, kdy koeficient M není nulový, je obchodník s plynemplynem povinen zaslat Energetickému regulačnímu úřadu kopii smlouvy nebo jiný písemný doklad do 10. dne kalendářního měsíce, na který musí být bezpečnostní standard dodávky plynuplynu zajištěn. (6) Obchodník s plynemplynem, který nedodává plynplyn chráněným zákazníkůmzákazníkům, na nadcházející zimní období poskytuje tuto informaci písemnou formou Energetickému regulačnímu úřadu vždy do 31. srpna daného roku. (7) Účastník trhu s plynemplynem, který přebírá zajištění bezpečnostního standardu podle odstavce 4 písm. f), musí do rozsahu svého bezpečnostního standardu dodávek plynuplynu zahrnout rozsah bezpečnostního standardu obchodníka s plynemplynem, pro kterého vydal potvrzení o zajištění bezpečnostního standardu. (8) Bezpečnostní standard uvedený v příloze č. 3 odst. 1 písm. c) musí být zajištěn jinak než plynárenskou infrastrukturou9), která byla provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy určena jedinou největší plynárenskou infrastrukturou za účelem stanovení standardu pro infrastrukturu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). Informaci o určení jediné největší plynárenské infrastruktury zveřejňuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy na svých internetových stránkách každý rok spolu s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy. (9) Pokud je obchodník s plynemplynem veden u provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy jako zákazníkzákazník s odběrným předávacím místempředávacím místem a nemá možnost přístupu ke vstupním údajům nezbytným pro výpočet bezpečnostního standardu, tak v případech, že takové odběrné místoodběrné místo a) nespadá do kategorie chráněných zákazníkůzákazníků, se nezajišťuje bezpečnostní standard dodávky plynuplynu pro případy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie8), b) spadá do kategorie chráněných zákazníkůzákazníků, zajišťuje a prokazuje bezpečnostní standard dodávky plynuplynu jiný účastník trhu s plynemplynem s možností přístupu ke vstupním údajům tohoto odběrného místaodběrného místa nezbytným pro výpočet bezpečnostního standardu pro případy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie8). Skutečnosti podle písmene a) nebo b) obchodník s plynemplynem písemně oznamuje Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 31. srpna daného roku. (10) Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu na území České republiky poskytuje Energetickému regulačnímu úřadu údaje o denním celkovém množství uskladněného plynuplynu a celkové nasmlouvané pevné skladovací kapacitěskladovací kapacitě jednotlivých obchodníků s plynemplynem za předchozí měsíc podle přílohy č. 9 k této vyhlášce, a to nejpozději do 15. dne daného kalendářního měsíce. (11) Obchodník s plynemplynem, který prokazuje zajištění bezpečnostního standardu podle odstavce 4 písm. b), si zajistí od provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu mimo území České republiky údaje o aktuálním denním množství uskladněného plynuplynu za předcházející měsíc a poskytne je Energetickému regulačnímu úřadu podle přílohy č. 9 k této vyhlášce, a to nejpozději do 15. dne daného kalendářního měsíce. (12) Změna v určení jediné největší plynárenské infrastruktury podle odstavce 8 je pro účely zajištění bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky účinná od 1. října po uplynutí dvou let od jejího zveřejnění provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy. § 11a Minimální požadovaná množství uskladněného plynu pro časové úseky v průběhu skladovacího roku a postup stanovení rozdílu mezi minimálním požadovaným množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynu v zásobníku plynu (1) Osoba, jež má sjednanou smlouvu o uskladňování plynuplynu v zásobníku plynuzásobníku plynu přímo připojeném do přepravní soustavypřepravní soustavy, jejímž předmětem je rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity s pevným výkonem, využívá rezervovanou skladovací kapacituskladovací kapacitu a pro jednotlivé časové úseky skladovacího rokuskladovacího roku uskladňuje plynplyn v zásobníku plynuzásobníku plynu tak, aby měl v zásobníku plynuzásobníku plynu na počátku plynárenského dneplynárenského dne uvedeného v příloze č. 7 k této vyhlášce uskladněno minimálně množství plynuplynu stanovené pro tento den podle přílohy č. 7 k této vyhlášce po odečtení množství odpovídající rozsahu skladovací kapacityskladovací kapacity, k níž účastníkovi trhu s plynemplynem zaniklo právo ji využívat v předchozích časových úsecích v průběhu skladovacího rokuskladovacího roku. (2) Minimální množství plynuplynu pro jednotlivé časové úseky v průběhu roku představuje v procentech vyjádřený minimální podíl plynuplynu uskladněného účastníkem trhu s plynemplynem podle odstavce 1 na celkové skladovací kapacitěskladovací kapacitě s pevným výkonem, pro kterou má účastník trhu s plynemplynem uzavřenou smlouvu či smlouvy s příslušným provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu s výjimkou smluv na nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu. (3) Nevyužitá skladovací kapacitaskladovací kapacita, tedy rozdíl mezi minimálním uskladněným množstvím plynuplynu, požadovaným k danému plynárenskému dniplynárenskému dni a v tento den skutečně uskladněným množstvím plynuplynu, je předmětem aukce s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou za službu uskladňováníslužbu uskladňování plynuplynu podle jiného právního předpisu10). Pro smlouvy o uskladňování plynuplynu na nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu, uzavřené s novým držitelem nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity, a smlouvy o uskladňování plynuplynu s dobou trvání kratší než 12 měsíců v daném skladovacím roceskladovacím roce neplatí až do naplnění skladovací kapacityskladovací kapacity na 90 % milníky podle přílohy č. 7 k této vyhlášce. Maximální dobu naplnění nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity na 90 % určí s přihlédnutím k technickým možnostem zásobníku plynuzásobníku plynu jeho provozovatel, nemůže však překročit dobu stanovenou pro jednotlivé zásobníky plynuzásobníky plynu podle přílohy č. 8 k této vyhlášce s tím, že do 30 dnů od zahájení naplňování nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity musí být naplněno minimálně jejích 10 %. Pro smlouvy o uskladňování plynuplynu s dobou trvání kratší než 12 měsíců v daném skladovacím roceskladovacím roce je doba naplnění skladovací kapacityskladovací kapacity na 90 % stanovena časovým úsekem pro naplnění skladovací kapacityskladovací kapacity na 90 % podle přílohy č. 7 k této vyhlášce nebo maximální dobou pro naplnění 90 % nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity podle přílohy č. 8 k této vyhlášce; použije se delší časové rozmezí. § 12 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 334/2009 Sb., o stavech nouze v plynárenství, se zrušuje. § 13 Přechodná ustanovení (1) Pro období do 1. října 2013 a) zůstává v platnosti podle dosavadních právních předpisů zařazování odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků do skupin podle § 2 odst. 1 a odst. 4 vyhlášky, b) se za chráněné zákazníkyzákazníky podle § 2 odst. 5 považují zákaznícizákazníci zařazeni do skupin D a F podle dosavadních právních předpisů, c) zůstávají v platnosti odběrové stupně podle § 5 podle dosavadních právních předpisů. (2) Obchodník s plynemplynem a výrobce plynuplynu dodávající plynplyn chráněným zákazníkůmzákazníkům prokazuje rozsah a zajištění bezpečnostního standardu pro chráněné zákazníkyzákazníky podle § 11 této vyhlášky od 1. dubna 2013. (3) Operátor trhu k 1. prosinci 2012 zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vstupní údaje pro výpočet bezpečnostního standardu podle § 11 odst. 2 této vyhlášky. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2012. Ministr: MUDr. Kuba v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Obsahové náležitosti havarijních plánů Havarijní plán obsahuje: a) identifikační údaje o držiteli licence (název obchodní firmy právnické nebo fyzické osoby, její sídlo nebo bydliště, identifikační číslo nebo rodné číslo, druh licence), údaje o zařízeních, kterých se havarijní plán týká, datum zpracování, datum schválení, datum nabytí účinnosti, dobu platnosti, jméno osoby zpracovatele a jeho pracovní zařazení, jméno schvalující osoby a její pracovní zařazení a jejich podpisy, b) seznam příloh, které tvoří havarijní plán, c) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování a ve fázi výstrahy, při stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze, d) organizační schéma s popisem základních vztahů a odpovědností, e) přehled spojení na subjekty podílející se na řešení předcházení stavu nouze a stavu nouze, včetně spojení na subjekty podílející se na likvidaci havárií provozovaného plynárenského zařízeníplynárenského zařízení, f) zásady postupu při likvidaci havárií provozovaného plynárenského zařízeníplynárenského zařízení, g) postup při oznamování předcházení stavu nouze a vyhlašování stavu nouze. Havarijní plán plynárenské soustavyplynárenské soustavy České republiky dále obsahuje ustanovení o složení Centrálního krizového štábu plynárenské soustavyplynárenské soustavy České republiky včetně jeho statutu a jednacího řádu. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Obsahové náležitosti podkladů pro zpracování posouzení rizik (1) Podklady zpracované provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy obsahují: a) popis přepravní soustavypřepravní soustavy a určení klíčové infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek plynuplynu, b) zajištění infrastrukturního standardu podle nařízení (EU) 2017/1938 1. vzorec N-1, 2. určení jediné největší plynárenské infrastruktury, 3. výpočet vzorce N-1 na úrovni České republiky, 4. popis hodnot používaných pro všechny parametry ve vzorci N-1, včetně průběžných hodnot použitých k jejich výpočtu, 5. uvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N-1, 6. vysvětlení výsledků výpočtu vzorce N-1 při úrovni zásobníků na 30 % a 100 % jejich maximálního pracovního objemu, 7. vysvětlení hlavních výsledků simulace vzorce N-1 pomocí hydraulického modelu, c) obousměrná kapacita 1. propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacita obousměrných toků, 2. ujednání, jimiž se řídí užívání kapacity obousměrného toku, 3. udělené výjimky z obousměrnosti pro jednotlivé propojovací body, d) návrh opatření pro snížení identifikovaných rizik ze strany provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. (2) Podklady zpracované provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy obsahují: a) údaje o: 1. výši spotřeby plynuplynu na vymezeném územívymezeném území (roční spotřeba za poslední dva a čtyři roky, maximální denní spotřeba za poslední dva roky a maximální denní spotřeba za poslední dva a čtyři roky a za posledních dvacet let), 2. skutečném průtoku plynuplynu na vstupních a výstupních bodech distribuční soustavydistribuční soustavy (roční průtok plynuplynu za poslední dva roky, maximální denní průtok plynuplynu za poslední dva a čtyři roky a maximální denní průtok plynuplynu za poslední dva a čtyři roky a za posledních dvacet let), včetně členění podle typu zákazníkůzákazníků, b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících čtyř let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše hlavní distribuční infrastruktury (zejména přerušení toku plynuplynu přes jednu či více vnitrostátních předávacích stanicpředávacích stanic), c) popis výskytu narušení dodávek v předchozích letech včetně doby trvání, dopadů na zákazníkyzákazníky, d) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik, e) popis distribuční soustavydistribuční soustavy a identifikace klíčové infrastruktury pro bezpečnost dodávek. (3) Podklady zpracované provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu obsahují: a) údaje o 1. vstupních a výstupních bodech každého zásobníku plynuzásobníku plynu a jejich napojení na jednotlivé navazující soustavy, 2. celkové skladovací kapacitěskladovací kapacitě virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynuzásobníků plynu (celkový i pracovní objem), 3. maximálním těžebním výkonu virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynuzásobníků plynu, 4. maximálním vtláčecím výkonu virtuálního zásobníku plynuzásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynuzásobníků plynu, 5. těžební křivce jednotlivých zásobníků plynuzásobníků plynu, 6. počtu a výkonech kompresorových jednotek umístěných v každém zásobníku plynuzásobníku plynu, b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících čtyř let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše zásobníků plynuzásobníků plynu a dopady na navazující soustavy, c) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik. (4) Podklady zpracované výrobcem plynuplynu obsahují: a) údaje o 1. napojení jednotlivých výroben plynuvýroben plynu na připojenou přepravní nebo distribuční soustavudistribuční soustavu, 2. maximálním denním množství plynuplynu dodaného na předávací místo, b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících čtyř let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše výrobny plynuvýrobny plynu a dopady na připojenou přepravní nebo distribuční soustavudistribuční soustavu, c) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik. (5) Podklady zpracované obchodníkem s plynemplynem obsahují popis rizik při narušení dodávek plynuplynu od dodavatelů, dále rozdělení dodávkových zdrojů plynuplynu podle země původu a návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik, zejména s ohledem na přerušení dodávek od hlavního dodavatele. Příloha č. 2a k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření (1) Podklady zpracované provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy obsahují: a) opatření týkající se propojení se sousedními státy na základě rizik identifikovaných v analýze rizik, b) popis budoucích infrastrukturních projektů, včetně projektů společného zájmu v příslušných rizikových skupinách včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek, c) popis, jak jsou jednotlivé infrastrukturní projekty zohledněny v desetiletém plánu rozvoje soustavy pro celou Unii vypracovávaného ENTSOG. (2) Podklady zpracované provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy obsahují: a) roční spotřebu chráněných zákazníkůzákazníků dle jednotlivých kategorií, b) popis budoucích infrastrukturních projektů včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek. (3) Podklady zpracované provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu obsahují popis budoucích infrastrukturních projektů včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek. (4) Podklady zpracované výrobcem plynuplynu obsahují popis budoucích infrastrukturních projektů včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Stanovení bezpečnostního standardu dodávky plynu a podmínky jeho použití (1) Rozsah bezpečnostního standardu se stanovuje následujícím způsobem: a) Pro případ mimořádných teplotních hodnot v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček operátor trhu stanoví z údajů zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem 7 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let a z těchto dnů vybere den s nejnižší dosaženou teplotou. Operátor trhu stanoví tento den s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky plynuplynu, jako den G. Dále stanoví den H, který je stejným dnem předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynemplynem má možnost přijmout opatření ohledně bezpečnostního standardubezpečnostního standardu pro zajištění dodávek plynuplynu svým chráněným zákazníkůmchráněným zákazníkům pro aktuální plynárenský denplynárenský den, pokud bude za předcházející den dosažena skutečná teplota za celou Českou republiku rovnající se vybranému dni s nejnižší dosaženou teplotou nebo nižší a předpověď počasí Českého hydrometeorologického ústavu pro aktuální den a následující 2 dny uvádí stejné nebo nižší hodnoty. Celková doba trvání všech opatření nesmí přesáhnout 7 dní v období od 1. října do 31. března a celkový denní objem plynuplynu je omezen na 1/30 rozsahu bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky plynuplynu stanoveného dále uvedeným postupem. Obchodník s plynemplynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu Rmax.den pro období G (tj. předpokládanou maximální denní kapacitu při nejnižší teplotě dosažené za posledních 20 let) jako součet bezpečnostního standardu C1,D1,FRC pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu C1,D1,FRA,B pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard D2RA,B,C pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků skupiny D2, tedy Rmax.den=C1,D1,FRC+C1,D1,FRA,B+D2RA,B,C. Bezpečnostní standard C1,D1,FRC se spočítá podle vztahu C1,D1,FRC=M×∑iC1,D1,FSiC×Kimax.den, kde C1,D1,FSiC je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě typového diagramu dodávky (dále jen „TDD“), Kimax.den je koeficient i-té třídy TDD pro den G přepočtený na nejnižší teplotu dosaženou ve stejném dni a měsíci za posledních 20 let, M je koeficient, korigující rozsah bezpečnostního standardu pro daný měsíc a jeho výše pro jednotlivé měsíce v roce je uvedena v následující tabulce: říjen\| listopad\| prosinec\| leden\| únor\| březen\| duben\| květen\| červen\| červenec\| srpen\| září ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 0,4\| 0,6\| 0,8\| 0,9\| 0,8\| 0,6\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 Podobně, bezpečnostní standard C1,D1,FRA,B se spočítá podle vztahu C1,D1,FRA,B=M×C1,D1,FSA,B×Lmax.den, kde C1,D1,FSA,B je součet skutečných spotřeb odběrných místodběrných míst chráněných zákazníkůzákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B ve dni H, Lmax.den=TDDGSO3TDDHSO3 TDDGSO3 je koeficient podle platné metodiky TDD pro třídu SO3 pro den G, přepočtený na nejnižší teplotu dosaženou ve stejném dni a měsíci za posledních 20 let, TDDHSO3 je koeficient podle platné metodiky TDD pro třídu SO3 pro den H, přepočtený na skutečnou teplotu v tomto dni. Bezpečnostní standard D2RA,B,C se spočítá podle vztahu D2RA,B,C=M×D2SA,B,C, kde D2SA,B,C je maximální denní spotřeba odběrných místodběrných míst chráněných zákazníkůzákazníků skupiny D2 od 1. 10. do 31. 3. předcházejícího období. b) Pro případ výjimečně vysoké poptávky po plynuplynu v délce nejméně 30 dnů operátor trhu stanoví z údajů zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let a z těchto dnů vybere den s nejnižší dosaženou teplotou. Operátor trhu stanoví 30 výše uvedených dnů s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardubezpečnostního standardu, jako období I. Dále stanoví období J, které je stejným obdobím předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynemplynem má možnost přijmout opatření ohledně bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky pro zajištění dodávek plynuplynu svým chráněným zákazníkůmchráněným zákazníkům pro aktuální plynárenský denplynárenský den, pokud bude za předcházející den dosažena skutečná teplota za celou Českou republiku rovnající se vybranému dni s nejnižší dosaženou teplotou nebo nižší a předpověď počasí Českého hydrometeorologického ústavu pro aktuální den a následující 2 dny uvádí stejné nebo nižší hodnoty. Celková doba trvání všech opatření ohledně použití bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky nesmí přesáhnout 30 dní v období od 1. října do 31. března a celkový denní objem plynuplynu je omezen na 1/30 rozsahu bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky plynuplynu stanoveného dále uvedeným postupem. Obchodník s plynemplynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynuplynu R30dnů jako součet bezpečnostního standardu C1,D1,FRC pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu C1,D1,FRA,B pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard D2RA,B,C pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků skupiny D2, tedy ůR30dnů=C1,D1,FRC+C1,D1,FRA,B+D2RA,B,C Bezpečnostní standardC1,D1,FRC se spočítá podle vztahu ůC1,D1,FRC=M×∑iC1,D1,FSiC×Ki30dnů, kde C1,D1,FSiC je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě TDD, ůKi30dnů je součet koeficientů i-té třídy TDD v období I, přepočtených na teploty dosažené v průběhu 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let. Podobně, bezpečnostní standard C1,D1,FRA,B se spočítá podle vztahu ůC1,D1,FRA,B=M×C1,D1,FSA,B×L30dnů, kde C1,D1,FSA,B je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B v období J, ůL30dnů=ΣTDDISO3ΣTDDJSO3 ΣTDDISO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období I, přepočtených na teploty dosažené v průběhu 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let, ΣTDDJSO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období J, přepočtených na skutečné teploty dosažené v jednotlivých dnech tohoto období. Bezpečnostní standard D2RA,B,C se spočítá podle vztahu D2RA,B,C=M×D2SA,B,C, kde D2SA,B,C je maximální měsíční spotřeba odběrných místodběrných míst chráněných zákazníkůzákazníků skupiny D2 od října až do března předcházejícího období. c) Pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů operátor trhu stanoví 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů z aktuálních normálových teplot za celou Českou republiku. Operátor trhu stanoví těchto 30 dnů s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardubezpečnostního standardu, jako období T. Dále stanoví období U, které je stejným obdobím předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynemplynem má možnost v den narušení největší plynárenské infrastruktury přijmout opatření ohledně bezpečnostního standardubezpečnostního standardu pro zajištění dodávek plynuplynu svým chráněným zákazníkůmchráněným zákazníkům pro aktuální plynárenský denplynárenský den, pokud bude na základě údajů zveřejňovaných provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy zřejmé, že dochází k narušení jediné největší plynárenské infrastruktury. Celková doba trvání všech opatření ohledně použití bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky nesmí přesáhnout 30 dní v období od 1. října do 31. března a celkový denní objem plynuplynu je omezen na 1/30 rozsahu bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky plynuplynu stanoveného dále uvedeným postupem. Obchodník s plynemplynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynuplynu RN-1 jako součet bezpečnostního standardu C1,D1,FRC pro odběrná místaodběrná místa chráněných zákazníkůzákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu C1,D1,FRA,B pro odběrná místaodběrná místa chráněných zákazníkůzákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard D2RA,B,C pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků skupiny D2, tedy RN-1=C1,D1,FRC+C1,D1,FRA,B+D2RA,B,C Bezpečnostní standard C1,D1,FRC se spočítá podle vztahu C1,D1,FRC=M×∑iC1,D1,FSiC×KiN-1, kde C1,D1,FSiC je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě TDD, KiN-1 je součet koeficientů i-té třídy TDD za období T, přepočtených na aktuální normálové teploty v tomto období. Podobně, bezpečnostní standard C1,D1,FRA,B se spočítá podle vztahu C1,D1,FRA,B=M×C1,D1,FSA,B×LN-1, kde C1,D1,FSA,B je součet skutečných spotřeb odběrných místodběrných míst chráněných zákazníkůzákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B za období U, LN-1=ΣTDDTSO3ΣTDDUSO3 ΣTDDTSO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období T, přepočtených na aktuální normálové teploty v tomto období, ΣTDDUSO3 je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období U, přepočtených na skutečné teploty dosažené v jednotlivých dnech tohoto období. Bezpečnostní standard D2RA,B,C se spočítá podle vztahu D2RA,B,C=M×D2SA,B,C, kde D2SA,B,C je maximální měsíční spotřeba odběrných místodběrných míst chráněných zákazníkůzákazníků skupiny D2 od října až do března předcházejícího období. (2) Koeficienty Kmax.den, Lmax.den, K30dnů, L30dnů, KN-1, LN-1 jsou uvedeny na čtyři desetinná místa, konstanta M na jedno desetinné místo. Operátor trhu stanoví tyto koeficienty na dny G a H a období I, J, T a U a dále teplotu dosaženou ve dni s nejnižší teplotou během 7 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let a teplotu dosaženou ve dni s nejnižší teplotou během 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za posledních 20 let a zveřejní je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. (3) Údaje o skutečných spotřebách odběrných místodběrných míst chráněných zákazníkůzákazníků s měřením typu A a B a o plánovaných ročních spotřebách odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků s měřením typu C s rozlišením třídy TDD jsou k dispozici v systému operátora trhu. (4) Rozsah bezpečnostního standardu se stanoví jen pro ta odběrná místaodběrná místa chráněných zákazníkůzákazníků s měřením typu A a B, která byla připojena před dnem H a před prvním dnem období J a U. (5) V případě, že na odběrném místěodběrném místě chráněného zákazníkazákazníka dojde ke změně typu měření z C na A nebo B, stanoví obchodník s plynemplynem denní podíl spotřeby rozpočítáním poslední známé plánované roční spotřeby a třídy TDD do jednotlivých dnů období J nebo U nebo dne H podle platné metodiky TDD. (6) Hodnota bezpečnostního standardu se udává v MWh zaokrouhlená na jedno desetinné místo. (7) V případě použití pouze části bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky zajišťuje obchodník s plynemplynem do 31. března pouze poměrnou část k celkovému bezpečnostnímu standardubezpečnostnímu standardu dodávky plynuplynu, z ní však minimálně z 30 % uskladněním plynuplynu v zásobnících plynuzásobnících plynu. (8) Operátor trhu a provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zveřejňují výše uvedené stanovené dny a dny, pro které má obchodník s plynemplynem možnost přijmout aktuální opatření ohledně bezpečnostního standardubezpečnostního standardu dodávky, způsobem umožňujícím dálkový přístup. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Vzor vstupních údajů pro výpočet bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu 496kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Bezpečnostní standard dodávky (BSD) 561kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Doklad na zajištění Bezpečnostního standardu dodávek plynu (BSD) jiným účastníkem trhu s plynem podle § 11 odst. 4 písm. f) 72kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Minimální množství plynu stanovené pro jednotlivé časové úseky v průběhu skladovacího roku Plynárenský denPlynárenský den skladovacího rokuskladovacího roku 2022/2023\| 1\\. srpna\| 1\\. září\| 1\\. října\| 1\\. listopadu\| 1\\. února ---\|---\|---\|---\|---\|--- Minimální množství plynuplynu\| 60 %\| 67 %\| 74 %\| 90 %\| 30 % Plynárenský denPlynárenský den skladovacího rokuskladovacího roku 2023/2024 a následujících let\| 1\\. května\| 1\\. července\| 1\\. září\| 1\\. listopadu ---\|---\|---\|---\|--- Minimální množství plynuplynu\| 5 %\| 30 %\| 60 %\| 90 % Minimální množství plynuplynu stanovené pro jednotlivé časové úseky v průběhu skladovacího rokuskladovacího roku se nepoužijí v rozsahu, ve kterém Evropská komise vyhlásí stav nouze na regionální úrovni zahrnující Českou republiku nebo na unijní úrovni podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Maximální doba pro naplnění nevyužité skladovací kapacity získané účastníkem trhu v aukci s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu na 90 % Maximální doba pro naplnění nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity získané účastníkem trhu v aukci s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou za službu uskladňováníslužbu uskladňování plynuplynu na 90 % nemůže překročit dobu stanovenou pro jednotlivé provozovatele zásobníků plynuzásobníků plynu následovně: - provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu ve vztahu k zásobníkům plynuzásobníkům plynu Tvrdonice, Lobodice, Dolní Dunajovice, Štramberk, Háje, Třanovice - 120 dnů - provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu ve vztahu k zásobníku plynuzásobníku plynu Uhřice - 90 dnů - provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu ve vztahu k zásobníku plynuzásobníku plynu Dambořice - 100 dnů Příloha č. 9 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Údaje o denním aktuálním množství uskladněného plynu poskytované provozovatelem zásobníku plynu na území České republiky a výrobcem plynu Energetickému regulačnímu úřadu Provozovatel zásobníku plynuplynu\| Číslo licence provozovatele zásobníku plynuplynu\| Rok\| Měsíc\| Den\| EIC kód obchodníka\| Celková zasmluvněná pevná skladovací kapacita v MWh\| Celkové uskladněné množství v MWh ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| \| Příloha č. 10 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech Druh místnosti nebo prostoru s požadovaným stavem vnitřního prostředí\| Teplota vnitřního vzduchu v otopném období ve °C ---\|--- Obytné budovy Obývací místnosti, zejména obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje, dále kuchyně, záchody\| 18 Koupelny\| 21 Vytápěné vedlejší místnosti, zejména předsíně, chodby\| 15 Vytápěná schodiště\| 10 Administrativní budovy Kanceláře, čekárny, zasedací sině, jídelny\| 18 Vytápěné vedlejší místnosti, zejména chodby, hlavni schodiště, záchody\| 15 Vytápěná vedlejší schodiště\| 10 Haly, místnosti s přepážkami\| 15 Školy a školská zařízení poskytující předškolní, základní, střední a vyšší odborné vzdělávání, dětské skupiny, zařízení péče o dítě zřizovaná podle živnostenského zákona provozovaná v provozovně a zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zřizovaná podle zákona o sociálně právní ochraně dětí Učebny, učebny dílny, kreslírny, rýsovny, kabinety, laboratoře, jídelny, herny, ložnice, izolační místnosti, místnosti určené k dlouhodobému pobytu\| 20 Šatny\| 18 Sprchy a převlékárny u sprch\| 21 Tělocvičny\| 17 Ordinace a ošetřovny\| 20 Vytápěné vedlejší místnosti, zejména chodby, schodiště, záchody anebo, šatny jen pro svrchní oděv\| 17 Zdravotnická zařízení, nemocnice, polikliniky Ordinace, pokoje pro nemocné, vyšetřovny, přípravny, operační sály\| 20 Čekárny, předsíně, chodby, záchody\| 18 Pobytová zařízení sociálních služeb Obývací místnosti, zejména obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, kuchyně\| 20 Hotely a restaurace Pokoje pro hosty\| 18 Hotelové haly, zasedací místnosti, jídelny, sály\| 18 Koleje a ubytovny Pokoje, hovorny, společenské místnosti\| 18 Společná noclehárna\| 16 Příloha č. 11 Bližší určení druhů potravin a krmiv pro zařazení jejich výrobců do skupiny D Do skupiny D patří zákaznícizákazníci odebírající plynplyn, jejichž hlavní ekonomickou činností, případně vedlejší ekonomickou činností, podle „Klasifikace ekonomických činností“ (CZ-NACE) vedené Českým statistickým úřadem je výroba některého z následujících druhů a) potravin Odvětví CZ-NACE\| Označení ---\|--- 1011\| Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího 1012\| Zpracování a konzervování drůbežího masa 1013\| Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa 1020\| Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 1031\| Zpracování a konzervování brambor 1032\| Výroba ovocných a zeleninových šťáv 1039\| Ostatní zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 1041\| Výroba olejů a tuků 1042\| Výroba margarínu a podobných jedlých tuků 1051\| Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů 1052\| Výroba zmrzliny 1061\| Výroba mlýnských výrobků 1062\| Výroba škrobárenských výrobků 1071\| Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých 1072\| Výroba sucharů a sušenek; výroba trvanlivých cukrářských výrobků 1073\| Výroba makaronů, nudlí, kuskusu a podobných moučných výrobků 1081\| Výroba cukru 1082\| Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek 1083\| Zpracování čaje a kávy 1084\| Výroba koření a aromatických výtažků 1085\| Výroba hotových pokrmů 1086\| Výroba homogenizovaných potravinářských přípravků a dietních potravin 1089\| Výroba ostatních potravinářských výrobků j. n. 1107\| Výroba nealkoholických nápojů; stáčení minerálních a ostatních vod do lahví 1105\| Výroba piva 1106\| Výroba sladu b) krmiv Odvětví CZ-NACE\| Označení ---\|--- 162\| Podpůrné činnosti pro živočišnou výrobu 109\| Výroba průmyslových krmiv 1091\| Výroba průmyslových krmiv pro hospodářská zvířata Provozovatel zjišťuje označení hlavní ekonomické činnosti od zákazníkazákazníka. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010, v platném znění. 2) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu. 4) Vyhláška č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů. 5) Čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 6) Čl. 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 7) Čl. 8, 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 8) Čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 9) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 10) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11) Rozhlasový program Český rozhlas Radiožurnál. 12) Vyhláška č. 345/2012 Sb., o dispečerském řízení plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, ve znění pozdějších předpisů. 13) Čl. 2 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 14) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 84/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 84/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o prodloužení platnosti Programu spolupráce v oblasti kultury, školství, vědy a sportu mezi vládou České republiky a vládou Peruánské republiky na léta 2010 – 2012 Vyhlášeno 19. 10. 2012, částka 44/2012 84 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 15. srpna 2012 a 23. srpna 2012 byla v souladu s článkem 26 Programu spolupráce v oblasti kultury, školství, vědy a sportu mezi vládou České republiky a vládou Peruánské republiky na léta 2010 – 20121) prodloužena platnost tohoto Programu o jeden rok, tj. do 31. prosince 2013. 1) Program spolupráce v oblasti kultury, školství, vědy a sportu mezi vládou České republiky a vládou Peruánské republiky na léta 2010 – 2012 byl podepsán v Limě dne 20. listopadu 2009 a vyhlášen pod č. 17/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 83/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 83/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Českou republikou Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské arabské republiky o vzájemném poskytování bezplatné léčebné péče členům diplomatických misí a konzulárních úřadů Vyhlášeno 19. 10. 2012, částka 44/2012 83 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. června 2012 bylo diplomatickou nótou oznámeno Jemenské republice rozhodnutí vlády České republiky vypovědět Dohodu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské arabské republiky o vzájemném poskytování bezplatné léčebné péče členům diplomatických misí a konzulárních úřadů sjednanou výměnou nót ze dne 10. srpna 1989 a 12. října 1989. Dohoda pozbývá platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Jemenskou republikou v souladu s ustanovením svého článku 7 dnem 31. prosince 2012.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku Vyhlášeno 19. 10. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 7. 2012, částka 44/2012 * ČLÁNEK 1 - Článek 2 odstavec 3 písmeno a) Smlouvy se mění a zní následovně: * ČLÁNEK 2 - Do článku 11 odstavce 2 Smlouvy se doplňuje třetí věta, která zní následovně: * ČLÁNEK 3 - Rozumí se, že výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v článku 15 odstavci 2 písmenu b) Smlouvy označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. * ČLÁNEK 4 - Článek 24 odstavec 2 Smlouvy se mění a zní následovně: * ČLÁNEK 5 - Článek 26 Smlouvy se mění a zní následovně: * ČLÁNEK 6 - Protokol tvoří nedílnou součást Smlouvy. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 7. 2012 82 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. října 2011 byl v Záhřebu podepsán Protokol mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku1). S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 6 dne 30. července 2012 a jeho ustanovení se budou provádět v souladu se zněním tohoto článku. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROTOKOL MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A CHORVATSKOU REPUBLIKOU KE SMLOUVĚ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A CHORVATSKOU REPUBLIKOU O ZAMEZENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU A Z MAJETKU ČESKÁ REPUBLIKA A CHORVATSKÁ REPUBLIKA, přejíce si uzavřít Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána 22. ledna 1999 v Praze (v tomto protokolu dále jen „Smlouva“), se dohodly takto: ČLÁNEK 1 Článek 2 odstavec 3 písmeno a) Smlouvy se mění a zní následovně: „a) v Chorvatské republice: (i) daň ze zisku; (ii) daň z příjmů; (iii) příplatek ukládaný k dani z příjmů; (dále nazývané „chorvatská daň“);“ ČLÁNEK 2 Do článku 11 odstavce 2 Smlouvy se doplňuje třetí věta, která zní následovně: „Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3.“ ČLÁNEK 3 Rozumí se, že výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v článku 15 odstavci 2 písmenu b) Smlouvy označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. ČLÁNEK 4 Článek 24 odstavec 2 Smlouvy se mění a zní následovně: „2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo stálé základny, jež má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého státu, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům.“ ČLÁNEK 5 Článek 26 Smlouvy se mění a zní následovně: „Článek 26 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě.“ ČLÁNEK 6 Protokol tvoří nedílnou součást Smlouvy. Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup v platnost tohoto protokolu. Protokol vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a bude se v obou státech provádět ve vztahu k daňovým obdobím začínajícím 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Protokol vstoupí v platnost, nebo později. Dáno v Záhřebu dne 4. 10. 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, chorvatském a anglickém, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu mezi českým a chorvatským textem bude rozhodujícím anglický text. Za Českou republiku Ing. Karel Kühnl mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Chorvatské republice Za Chorvatskou republiku Josip Lozančić státní tajemník ministerstva financí a generální ředitel daňové správy 1) Smlouva mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku podepsaná v Praze dne 22. ledna 1999 byla vyhlášena pod č. 42/2000 Sb. m. s.
Vyhláška č. 341/2012 Sb.	Vyhláška č. 341/2012 Sb. Vyhláška o rozsahu činností depozitáře účastnického fondu Vyhlášeno 17. 10. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 125/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Úschova majetku v účastnickém fondu * § 3 - Kontrola stavu majetku v účastnickém fondu * § 4 - Evidence peněžních prostředků na účtech penzijní společnosti a účastnického fondu * § 5 - Kontrola připisování a odepisování penzijních jednotek * § 6 - Kontrola výpočtu aktuální hodnoty penzijní jednotky * § 7 - Zajištění vypořádání obchodů s majetkem v účastnickém fondu v obvyklé lhůtě * Kontrola nakládání s majetkem v účastnickém fondu * § 8 - [K § 89 odst. 1 písm. h) a j) zákona o doplňkovém penzijním spoření] * § 9 - [K § 89 odst. 1 písm. h) a j) zákona o doplňkovém penzijním spoření] * § 10 - [K § 89 odst. 1 písm. h) zákona o doplňkovém penzijním spoření] * § 11 - [K § 89 odst. 1 písm. h) zákona o doplňkovém penzijním spoření] * § 12 - Kontrola výpočtu úplaty za obhospodařování majetku v účastnickém fondu * § 13 - Důvody neprovedení pokynu depozitářem fondu * § 14 - Outsourcing činností depozitáře fondu * § 15 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 (476/2017 Sb.) 341 VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o rozsahu činností depozitáře účastnického fondu Česká národní banka stanoví podle § 110 odst. 1 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, k provedení § 39 odst. 3 a § 41 odst. 6 zákona o důchodovém spoření a podle § 170 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, k provedení § 89 odst. 3 a § 91 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška upravuje rozsah činností depozitáře účastnického fonduúčastnického fondu (dále jen „depozitář fondu“) při a) úschově majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, b) kontrole stavu majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu v případech, kdy povaha věci vylučuje svěření majetku do úschovy, c) evidenci peněžních prostředků na účtech v účastnickém fonduúčastnickém fondu, d) kontrole připisování a odepisování penzijních jednotek účastnického fonduúčastnického fondu (dále jen „penzijní jednotka“), e) kontrole výpočtu aktuální hodnoty penzijní jednotky, f) zajištění vypořádání obchodů s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu v obvyklé lhůtě, g) kontrole nakládání s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu, h) kontrole postupu při oceňování majetku a závazků v účastnickém fonduúčastnickém fondu, i) kontrole výplaty dávek a j) kontrole výpočtu úplaty za obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu. (2) Tato vyhláška dále a) vymezuje jednání penzijní společnosti, která jsou důvodem neprovedení pokynu depozitářem fondu, a b) upravuje případy, kdy může depozitář fondu vykonávat činnost podle odstavce 1 prostřednictvím jiné osoby (dále jen „outsourcing“). § 2 Úschova majetku v účastnickém fondu [K § 89 odst. 1 písm. a) zákona o doplňkovém penzijním spoření] Úschovu majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu zajišťuje depozitář fondu tak, že a) zaknihované cenné papírycenné papíry evidované v centrální evidenci cenných papírůcenných papírů1) vede na účtu vlastníka v evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírůcenných papírů; ostatní investiční nástroje, pokud to jejich povaha umožňuje, vede v samostatné evidenci2) nebo v evidenci navazující na samostatnou evidenci a b) jiný majetek, pokud to jeho povaha umožňuje, převezme fyzicky do úschovy nebo zajistí jeho úschovu prostřednictvím outsourcingu. § 3 Kontrola stavu majetku v účastnickém fondu [K § 89 odst. 1 písm. a) a b) zákona o doplňkovém penzijním spoření] (1) Depozitář fondu přiměřeně hodnotě a povaze kontrolovaného majetku, který nelze svěřit do úschovy podle § 2, ověřuje jeho stav, a to alespoň tak, že a) průběžně kontroluje stav v evidenci, kde je kontrolovaný majetek veden, a b) porovnává informace od penzijní společnosti s informacemi z vlastních evidencí. (2) Pokud na základě informací získaných podle odstavce 1 nemůže depozitář fondu spolehlivě zjistit aktuální stav majetku, alespoň jednou ročně ověřuje stav majetku kontrolou na místě nebo jiným vhodným postupem; tímto způsobem ověří stav majetku vždy, když mohou být z jakéhokoliv důvodu pochybnosti o správnosti nebo úplnosti informací poskytovaných penzijní společností. (3) Depozitář fondu může provádět kontrolu podle odstavců 1 a 2 také prostřednictvím outsourcingu. § 4 Evidence peněžních prostředků na účtech penzijní společnosti a účastnického fondu [K § 89 odst. 1 písm. b) zákona o doplňkovém penzijním spoření] Depozitář fondu provádí na základě evidence, kterou vede, kontrolu pohybu peněžních prostředků účastnického fonduúčastnického fondu na účtech uvedených v § 89 odst. 1 písm. b) zákona o doplňkovém penzijním spoření alespoň tak, že každý pracovní den ověřuje, zda se částka peněžních prostředků připsaných v předcházejícím dni na účtech pro přijímání prostředků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fonduúčastnického fondu nebo z transformovaného fondu rovná součtu částek připsaných k danému dni na účty všech účastnických fondůúčastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností. § 5 Kontrola připisování a odepisování penzijních jednotek [K § 89 odst. 1 písm. c) a j) zákona o doplňkovém penzijním spoření] (1) Depozitář fondu provádí kontrolu připisování penzijních jednotek alespoň tak, že každý den, kdy dojde k připsání penzijní jednotky, ověřuje, zda se počet penzijních jednotek připsaných penzijní společností rovná podílu celkové částky, jež za ně byla uhrazena na účet účastnického fonduúčastnického fondu vedený depozitářem fondu, a aktuální hodnoty penzijní jednotky vyhlášené pro rozhodný den. (2) Kontrolu připisování penzijních jednotek provádí depozitář fondu dále tak, že alespoň jednou měsíčně přezkoumá, zda byl jednotlivým účastníkům doplňkového penzijního spoření připsán počet penzijních jednotek odpovídající platbám v rozhodném období na účet účastnického fonduúčastnického fondu. Depozitář fondu přitom zohlední aktuální hodnotu těchto penzijních jednotek v rozhodný den. Tuto kontrolu lze také provádět formou kontrol reprezentativního vzorku účastníků, jehož reprezentativnost depozitář fondu ověřuje jednou měsíčně. (3) Kontrolu odepisování penzijních jednotek, výplaty dávek a převodu prostředků účastníka provádí depozitář fondu v rámci kontroly plateb podle § 9. Finanční vypořádání provádí depozitář fondu na základě pokynu penzijní společnosti způsobem uvedeným ve statutu účastnického fonduúčastnického fondu (dále jen „statut fondu“) a podle dohody mezi penzijní společností a účastníkem. § 6 Kontrola výpočtu aktuální hodnoty penzijní jednotky [K § 89 odst. 1 písm. d) a i) zákona o doplňkovém penzijním spoření] Depozitář fondu provádí kontrolu výpočtu aktuální hodnoty penzijní jednotky vždy před uveřejněním této hodnoty3) tak, že ověří správnost údajů o této hodnotě předložených penzijní společností. Ověření hodnoty fondového vlastního kapitálufondového vlastního kapitálu provede depozitář fondu na základě údajů ze zdrojů nezávislých na penzijní společnosti, kterých kvalifikovaní investořikvalifikovaní investoři při své činnosti obvykle používají; pokud takové zdroje neexistují, vychází depozitář fondu z podkladů penzijní společnosti. § 7 Zajištění vypořádání obchodů s majetkem v účastnickém fondu v obvyklé lhůtě [K § 89 odst. 1 písm. f) zákona o doplňkovém penzijním spoření] Vypořádání obchodů s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu v obvyklé lhůtě depozitář fondu zajišťuje tak, že a) umožní nakládání s aktivy v účastnickém fonduúčastnickém fondu, která má v úschově nebo s jejichž nakládáním je vyžadován jeho souhlas, a b) kontroluje, zda jsou protiplnění poskytována třetí stranou v obvyklých lhůtách. Kontrola nakládání s majetkem v účastnickém fondu § 8 [K § 89 odst. 1 písm. h) a j) zákona o doplňkovém penzijním spoření] (1) Depozitář fondu provádí kontrolu pokynů penzijní společnosti k nakládání s aktivy, která jsou součástí majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu (dále jen „kontrola pokynu“), a to v rozsahu a způsobem podle odstavců 2 až 5 a § 9 odst. 2 a v termínech stanovených v § 9. (2) Jde-li o pokyn k nabytí aktiva do majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, depozitář fondu v rámci kontroly pokynu provede a) kontrolu, zda jsou do majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu nabývány pouze druhy aktiv přípustné podle zákona o doplňkovém penzijním spoření a statutu fondu; není-li druh aktiva zjevný, provede kontrolu též na základě rozboru dokumentace týkající se příslušného aktiva a b) kontrolu dodržování investičních limitů podle zákona o doplňkovém penzijním spoření a statutu fondu porovnáním stanovených limitů s posledními dostupnými údaji o majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu ke dni, kdy byl pokyn podán. (3) Jde-li o pokyn k nabytí nebo zcizení aktiva, depozitář fondu v rámci kontroly pokynu provede kontrolu vynaložení odborné péče při stanovení ceny a dalších podmínek obchodu, ledaže jde o anonymní obchod uzavíraný na převodním místě uvedeném v § 100 odst. 2 písm. a) zákona o doplňkovém penzijním spoření. Tato kontrola se provede alespoň přezkumem analýzy, kterou penzijní společnost doloží nabytí nebo zcizení aktiva za nejlepších podmínek a výhodnost obchodu4). Předmětem přezkumu jsou úměrně charakteru kontrolovaného obchodu alespoň cena, potenciální výnos z daného obchodu, skutečnost, zda byl obchod sjednán za podmínek výhodnějších nebo obdobných ve srovnání s jinou protistranou (porovnání konkurenčních nabídek), a posouzení kvality protistrany (bonita a důvěryhodnost protistrany). (4) Jde-li o pokyn týkající se technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku, depozitář fondu v rámci kontroly pokynu provede kontrolu vynaložení odborné péče při stanovení ceny a dalších podmínek obchodu. Tato kontrola se provede zejména přezkumem analýzy výhodnosti daného obchodu podle odstavce 3 a ověřením dodržení pravidel pro používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku5). (5) Jde-li o pokyn k platbám z majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu neuvedený v odstavcích 2 až 4, depozitář fondu v rámci kontroly pokynu ověří, zda pokyn neodporuje zákonu o doplňkovém penzijním spoření nebo statutu fondu, včetně vynaložení odborné péče, zejména zda důvody, které vedou penzijní společnost k podání pokynu, jsou opodstatněné. Kontrola opodstatněnosti pokynu k platbám včetně vynaložení odborné péče se provádí v míře závislé na účelu platby, její výši a na tom, zda se jedná o platbu jednorázovou nebo pravidelně se opakující. (6) Pokud to právní řád, kterým se nakládání s majetkem řídí, umožňuje, depozitář fondu dohodne s penzijní společností takové uspořádání vztahů, aby nebylo možné s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu bez souhlasu depozitáře fondu platně nakládat. § 9 [K § 89 odst. 1 písm. h) a j) zákona o doplňkovém penzijním spoření] (1) Depozitář fondu provede kontrolu pokynu před provedením platby nebo jiným vypořádáním obchodu na základě tohoto pokynu. Kontrolu pokynů až po provedení platby nebo jiném vypořádání obchodu lze provést pouze v případech, kdy a) částka, na kterou pokyn zní, nepřesáhne 500 000 Kč, a to až do doby, kdy souhrnná denní hodnota takových plateb dosáhne 0,1 % hodnoty majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, nebo b) předmětem obchodu jsou aktiva uvedená v § 98 odst. 1 písm. a), b) a c) a § 100 odst. 2 písm. a) a c) zákona o doplňkovém penzijním spoření a kdy 1. způsob obchodování na převodním místě uvedeném v § 100 odst. 2 písm. a) zákona o doplňkovém penzijním spoření vylučuje vypořádání obchodu později než v den následující po podání pokynu, nebo 2. depozitář fondu se na základě kontroly u penzijní společnosti a osob, které penzijní společnost pověřila obhospodařováním majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, uskutečněné po dohodě s těmito osobami v průběhu posledních 12 měsíců ujistil, že řídicí a kontrolní systém těchto osob zabezpečuje dostatečnou kontrolu dodržování zákona o doplňkovém penzijním spoření, statutu fondu a depozitářské smlouvy. (2) Kontrolu pokynů podle odstavce 1 písm. a) lze provádět formou kontrol reprezentativního vzorku plateb do 30 dnů od skončení týdne, v němž k zadání pokynu došlo. Reprezentativní vzorek plateb depozitář fondu vybere za období nejdéle 30 předchozích dnů. (3) Pokyn k provedení platby zadaný prostřednictvím systému elektronického bankovnictví, u kterého depozitář fondu provádí kontrolu před provedením platby, depozitář fondu současně spoluautorizuje. To neplatí u plateb zadávaných prostřednictvím automatizovaných vypořádacích systémů. § 10 [K § 89 odst. 1 písm. h) zákona o doplňkovém penzijním spoření] (1) Depozitář fondu zajistí, aby mu penzijní společnost každý den předala seznam uzavřených obchodů na účet všech jí obhospodařovaných účastnických fondůúčastnických fondů v daný den, a to v členění podle jednotlivých účastnických fondůúčastnických fondů. Depozitář fondu alespoň jednou měsíčně zkontroluje, zda byla po vypořádání aktiva nabyta a zcizena v souladu s poskytnutými seznamy uzavřených obchodů. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud penzijní společnost obhospodařuje pouze povinný konzervativní fond. § 11 [K § 89 odst. 1 písm. h) zákona o doplňkovém penzijním spoření] Depozitář fondu provádí kontrolu dodržování a) limitů vztahujících se k majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu6) alespoň jednou měsíčně, a to do 15 dnů od skončení předchozího měsíce podle posledních dostupných údajů, b) limitů vztahujících se k emitentovi cenných papírůcenných papírů v majetku účastnického fonduúčastnického fondu7), a to na základě posledních dostupných informací, nejméně však jednou za čtvrtletí, a c) ostatních limitů podle zákona o doplňkovém penzijním spoření a statutu fondu přiměřeně povaze limitu; splnění požadavků na kvalitu investičního nástroje nebo jeho emitenta je nutné kontrolovat nejen při sjednání obchodu s daným investičním nástrojem, ale i po dobu držení daného investičního nástroje, a to minimálně jednou za čtvrtletí. § 12 Kontrola výpočtu úplaty za obhospodařování majetku v účastnickém fondu [K § 89 odst. 1 písm. k) zákona o doplňkovém penzijním spoření] Depozitář fondu provádí kontrolu výpočtu úplaty za obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu před každým vyplacením této úplaty penzijní společnosti. § 13 Důvody neprovedení pokynu depozitářem fondu (K § 91 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření) Důvodem pro neprovedení pokynu penzijní společnosti depozitářem fondu podle § 91 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření je případ, kdy a) penzijní společnost nezjedná nápravu, zejména zadáním nového pokynu, jehož realizací dojde k odstranění nedostatku vzniklého původním pokynem a o němž lze důvodně předpokládat, že bude vypořádán, nebo b) by provedením pokynu došlo k překročení limitu stanoveného zákonem o doplňkovém penzijním spoření nebo statutem fondu o více než 1 % nebo riziko vzniku škody způsobené v důsledku vypořádání pokynu prokazatelně převyšuje riziko vzniku škody spojené s jeho nevypořádáním; depozitář fondu též zváží při posouzení rizika vzniku škody pravděpodobnost včasného nahrazení škody penzijní společností nebo osobou pověřenou penzijní společností obhospodařováním majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu. § 14 Outsourcing činností depozitáře fondu (K § 89 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření) (1) Pokud tato vyhláška umožňuje depozitáři fondu vykonávat jeho činnosti pomocí outsourcingu [§ 2 písm. b) a § 3 odst. 3], depozitář fondu a) ověří, že poskytovatel outsourcingu je oprávněn k výkonu dané činnosti, b) uzavře s poskytovatelem outsourcingu smlouvu, podle níž poskytovatel outsourcingu podle povahy věci 1. nevydá majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu nebo dokumentaci vztahující se k tomuto majetku další osobě bez předchozího souhlasu depozitáře fondu, ledaže jde o plnění zákonné povinnosti a poskytovatel outsourcingu o vydání majetku či dokumentace neprodleně informuje depozitáře fondu, 2. vyhoví žádosti depozitáře fondu o pozastavení provedení pokynu týkajícího se svěřeného majetku, 3. umožní kdykoliv depozitáři fondu převzetí majetku nebo dokumentace účastnického fonduúčastnického fondu, pokud to jeho povaha umožňuje, 4. nepoužije k této činnosti další osobu s výjimkou podle odstavce 2, 5. provádí předmětné činnosti tak, aby byly tyto činnosti v souladu s právními předpisy, a umožní kontrolu prováděných činností depozitářem. (2) V případě úschovy smlouva upraví, zda a za jakých podmínek může poskytovatel outsourcingu použít k provádění předmětných činností další osoby; přitom musí být splněny podmínky podle odstavce 1. § 15 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. 1) § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 93 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) § 118 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. 4) § 54 odst. 1 písm. j), l) a m) zákona č. 427/2011 Sb. 5) § 101 a 102 zákona č. 427/2011 Sb. Hlava II části třetí vyhlášky č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti a účastnického fondu. 6) § 103 až 105 zákona č. 427/2011 Sb. 7) § 106 zákona č. 427/2011 Sb.
Vyhláška č. 339/2012 Sb.	Vyhláška č. 339/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka Vyhlášeno 17. 10. 2012, datum účinnosti 16. 11. 2012, částka 125/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 16. 11. 2012 339 VYHLÁŠKA ze dne 4. října 2012, kterou se mění vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 29 zákona č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 77/2012 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 5 odst. 1 písm. k) a § 20a odst. 2 zákona: Čl. I Vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, se mění takto: 1. V § 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a povolení k distribuci tkání a buněk“. 2. V § 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) pravidla správné distribuční praxe pro distribuci tkání a buněk.“. 3. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Požadavky na postupy při distribuci tkání a buněk [K § 5 odst. 1 písm. k) a § 20a odst. 4 zákona] Pravidla správné distribuční praxe pro distribuci tkání a buněk jsou stanovena v příloze č. 9 k této vyhlášce.“. 4. V § 12 odst. 1 a 2 se za slova „v příloze č. 8“ vkládají slova „části A“. 5. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Žádost o povolení k distribuci tkání a buněk (K § 20a odst. 2 zákona) Žádost o povolení k distribuci tkání a buněk obsahuje údaje a doklady uvedené v příloze č. 8 části B k této vyhlášce.“. 6. V příloze č. 1 v závěrečné části bodu 5.5 a v bodě 5.7 se za slova „podle přílohy č. 8“ vkládají slova „části A“. 7. V příloze č. 4 bodě 1.2 se slovo „incidencí“ nahrazuje slovem „prevalencí“. 8. V příloze č. 5 bodě 2.4 se slovo „incidencí“ nahrazuje slovem „prevalencí“. 9. V příloze č. 5 bod 4.2 zní: „4.2. Krevní vzorky se odebírají a) v případě darování mezi partnery během 3 měsíců před prvním darováním, nejde-li o přímé použití. U dalších darování mezi partnery od stejného dárce se další krevní vzorky odebírají nejpozději 24 měsíců od předchozího odběru krevních vzorků, b) v případě jiného darování než mezi partnery v době každého darování, a jde-li o darování oocytů, krevní vzorky se odebírají nejpozději při zahájení stimulace.“. 10. V příloze č. 5 bodě 4.3 se slova „nebo vajíček“ zrušují. 11. V příloze č. 8 bodě 2 písm. c) se slova „§ 10 odst. 2 a 3 zákona“ nahrazují slovy „§ 10 odst. 2 a 4 zákona“. 12. V příloze č. 8 se dosavadní text označuje jako část A a doplňuje se část B, která zní: „ČÁST B Žádost o povolení k distribuci tkání a buněk 1. Žádost o povolení činnosti - distribuce lidských tkání a buněk obsahuje, souhrn základních údajů, který zahrnuje a) jméno, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která žádá o povolení; jestliže o povolení žádá právnická osoba, její obchodní firmu nebo název, adresu sídla, adresu pro doručování a identifikační číslo nebo obdobný údaj, b) požadovaný rozsah distribuce, která má být prováděna, podle typu tkání a buněk a seznam postupů zajišťovaných v rámci distribuce, c) typy tkání a buněk, které mají být předmětem distribuce, d) adresy všech míst činnosti a uvedení postupů zajišťovaných v rámci distribuce v daném místě, 2. Žádost dále obsahuje a) doložení oprávnění pro podnikání osoby žadatele související s činností, která má být prováděna, například doložení výpisu z obchodního rejstříku, ne staršího 3 měsíce, platného živnostenského oprávnění nebo platné zřizovací listiny, b) základní dokument o místě, který obsahuje zejména informace o 1. organizaci včetně začlenění všech činností a míst, kde se činnosti provádějí, do celkové struktury organizace, 2. osobách zajišťujících činnosti včetně jejich počtu, kvalifikačních požadavků, systému zácviku, vzdělávání, zdravotních a hygienických požadavků na zapojené osoby; uvádí se organizační schéma zahrnující funkce vedoucích osob a jejich hierarchii včetně vazby na nejvyšší úroveň vedení organizace, 3. prostorech a vybavení, které mohou ovlivnit jakost a bezpečnost tkání a buněk, včetně prostor pro provádění čištění, dezinfekce a sanitace kritického vybavení, 4. systému čištění, údržby, kontrol, oprav, kalibrací a validací, 5. systému řízení vnitřních předpisů a záznamů; předkládá se seznam vnitřních předpisů, formulářů a vzorů záznamů vypracovaných pro postupy, které mají být zajišťovány, 6. kritických postupech včetně jejich technického a materiálního zajištění, kontrol jakosti, které mají být prováděny a specifikace podmínek a provádění postupů, 7. provedených validacích a kalibracích a 8. systému vlastního přezkoumávání jakosti, systému pro sledovatelnost a systému monitorování závažných nežádoucích událostí a jejich oznamování.“. 13. Za přílohu č. 8 se doplňuje příloha č. 9, která zní: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 422/2008 Sb. Správná distribuční praxe pro distribuci tkání a buněk 1. Požadavky na systém jakosti 1. Systém jakosti, organizace a řízení Zavedení systému jakosti zahrnuje písemně stanovenou funkční organizační strukturu, strukturu odpovědností a ohlašovacích povinností, písemně stanovené povinnosti zapojených osob, a písemně stanovené procesy, postupy a zdroje pro řízení jakosti; řízením jakosti se rozumí koordinované činnosti, kterými je organizace řízena a kontrolována z hlediska jakosti. Součástí systému jakosti jsou všechny činnosti, které přímo nebo nepřímo přispívají k jakosti. Dokumentovaný systém jakosti a řízení jakosti se uplatňuje na všechny činnosti související s distribucí. 2. Zapojené osoby 2.1. Vykonávání jednotlivých činností souvisejících s distribucí se zajistí tak, aby byl k dispozici dostatečný počet zapojených osob kvalifikovaných pro úkony, které mají být zajišťovány. Jejich způsobilost se vyhodnocuje ve vhodných intervalech, upřesněných v dokumentaci systému jakosti. 2.2. Pro každou zapojenou osobu se vypracuje a aktualizuje jasný, dokumentovaný popis práce. Zajišťuje se, aby povinnosti a odpovědnost byly jasně dokumentované a pochopeny. 2.3. Před výkonem činností se každé zapojené osobě poskytuje odpovídající příprava a aktualizovaná příprava v případě změn postupů. Program přípravy se dokumentuje. Zajišťuje se, aby každý jednotlivec a) byl způsobilý pro výkon úkolů, kterými je pověřený, b) měl odpovídající znalosti a rozuměl procesu a principům, které souvisejí s úkoly, kterými je pověřený, c) rozuměl organizačnímu uspořádání, systému jakosti a vnitřním předpisům zařízení, v němž pracuje, a d) byl informován o širších etických, právních a regulačních souvislostech své práce. 3. Vybavení a prostory 3.1. Vybavení používané při distribuci se navrhuje a udržuje způsobem vhodným pro jeho určený účel a způsobem, který představuje minimální riziko pro ovlivnění jakosti a bezpečnosti tkání a buněk a pro zapojené osoby, které s nimi manipulují. 3.2. Identifikuje se vybavení kritické, validuje se, pravidelně kontroluje a preventivně udržuje v souladu s pokyny jeho výrobce. Vybavení, které může ovlivnit kritické parametry distribuce tkání a buněk (například teplota), podléhá podle potřeby sledování, systémům varování, poplachů a nápravných opatření, aby byly včas zjištěny poruchy a vady a bylo zajištěno, že jsou kritické parametry nepřetržitě udržovány v přijatelných mezích. Vybavení, kterým se měří kritické parametry, se kalibruje, při čemž se použije vhodný sledovatelný etalon, vhodný pro kalibraci, je-li k dispozici. 3.3. Nové a opravené vybavení se při instalaci vyzkouší a před použitím se validuje. Výsledky zkoušek se dokumentují. 3.4. Údržba, servisní služby, čištění, dezinfekce a sanitace se u kritického vybavení provádějí pravidelně a zaznamenávají se. 3.5. Jsou k dispozici postupy pro provoz každé součásti kritického vybavení, podrobně popisující opatření, jež mají být přijata v případě poruchy nebo selhání. 3.6. Zajišťují se provozovny a prostory vhodné pro činnosti související s distribucí, včetně prostor pro provádění čištění, dezinfekce a sanitace kritického vybavení. 4. Dokumentace 4.1. Zavede se systém, který zajistí jasně vymezenou a efektivní dokumentaci, a to jak vnitřní předpisy, tak záznamy. Systém dokumentace se vytvoří tak, aby zaručoval, že všechny činnosti související s distribucí a zabezpečením jakosti budou prováděny standardně, a že všechny kroky těchto činností budou sledovatelné. Pro zavedení a udržování systému dokumentace se vypracují příslušné předpisy stanovující řízení vnitřních předpisů a řízení záznamů. 4.2. Postupem řízení vnitřních předpisů se zajistí zejména, aby byly vnitřní předpisy schvalovány a pravidelně přezkoumávány, aby se používaly jejich aktuální verze a aby historie změn jednotlivých vnitřních předpisů byla sledovatelná. 4.3. Vnitřní předpisy zahrnují zejména standardní pracovní postupy, školící a metodické příručky, formuláře pro záznamy a základní dokument o místu. 4.4. Základní dokument o místu shrnuje organizační, technické a personální předpoklady vytvořené pro plnění požadavků zákona a vyhlášky, zvláště požadavků na systém jakosti. Aktuální základní dokument o místu se předkládá Ústavu vždy před kontrolou alespoň v rozsahu vypracovaném pro povolení činnosti podle přílohy č. 8 části B bodu 2 písm. d). 4.5. Pro činnost distribuce se určí a dokumentuje vybavení a zapojené osoby, které se činnosti zúčastní. 4.6. Změny vnitřních předpisů a záznamů se přezkoumávají, schválí, opatří se datem a řádně provedou oprávněnými osobami. 4.7. Záznamy se vedou tak, aby byly spolehlivým a pravdivým zobrazením skutečnosti a výsledků. 4.8. Záznamy se vedou čitelným a nesmazatelným způsobem, mohou být psané ručně nebo provedené jiným validovaným postupem, například elektronicky. Pokud se používá podpis, připojí se datum a co je podpisem potvrzeno. 4.9. Veškeré záznamy související s distribucí jsou vedeny jako záznamy pro zajištění sledovatelnosti a uchovávají se tak, aby k nim byl zajištěn přístup alespoň po dobu 30 let od data distribuce. 4.10. Přijímají se bezpečnostní opatření proti nedovolenému doplňování údajů, vymazávání nebo změnám v záznamech. Zavádějí se postupy pro řešení nesrovnalostí v údajích. 5. Přezkoumání jakosti 5.1. Vytvoří se systém vlastní kontroly. Prováděním kontroly se pověřují zaměstnanci, popřípadě externí fyzické nebo právnické osoby, které jsou pro to vyškolené a způsobilé a jsou nezávislé ve vztahu k činnosti, které se kontrola týká. Vlastní kontrola se provádí alespoň jednou za 2 roky, aby se ověřil soulad s vnitřními předpisy a s požadavky zákona a této vyhlášky. Zjištění a opatření se dokumentují. 5.2. Všechny odchylky od uplatňovaných ustanovení souvisejících s jakostí a bezpečností se vyšetřují a dokumentují. Dokumentují se také rozhodnutí o nápravných a preventivních opatřeních. 5.3. Nápravná opatření se zahájí a dokončí včas a účinným způsobem. Po provedení preventivních a nápravných opatření se posoudí jejich účinnost. Průběh opatření a jejich účinnost se dokumentují. 5.4. Zavedou se postupy pro přezkoumání výkonnosti systému řízení jakosti, aby se zajistilo systematické zlepšování. 2. Přeprava tkání a buněk z odběrového zařízení do tkáňového zařízení 2.1. Součástí vnitřních předpisů je postup pro přepravu tkání a buněk z odběrového zařízení do tkáňového zařízení, včetně souvisejících záznamů. 2.2. Tkáně a buňky, včetně vzorků od dárce určených k vyšetření, se přepravují v kontejneru, který je vhodný pro přepravu biologického materiálu a který zajišťuje jakost a bezpečnost přepravovaných tkání a buněk. Kontejner a obal tkání a buněk se zvolí tak, aby zajistil, že jsou tkáně a buňky uchovány bezpečně a za stanovených podmínek. 2.3. Přepravní kontejner je vybaven systémem kontinuálního sledování teploty. Systém nesmí umožnit vnější zásah do zaznamenaných hodnot před odečtem a vyhodnocením stavových hodnot přepravních podmínek. 2.4. Přepravují se pouze tkáně a buňky označené v souladu s přílohou č. 2 bodem 7. 2.5. Označení každého přepravního kontejneru obsahuje minimálně údaje uvedené v příloze č. 2 bodu 8. 3. Distribuce tkání a buněk propuštěných k použití u člověka 3.1. Při distribuci se dodržují kritické podmínky přepravy stanovené tkáňovým zařízením, jako je zejména teplota a časová lhůta, aby byly zachovány požadované vlastnosti tkání a buněk. 3.2. Kontejner a obal tkání a buněk se zvolí tak, aby zajistil, že jsou tkáně a buňky uchovány bezpečně a za stanovených podmínek. 3.3. Přepravní kontejner je vybaven systémem kontinuálního sledování teploty. Systém nesmí umožnit vnější zásah do zaznamenaných hodnot před odečtem a vyhodnocením stavových hodnot distribučních podmínek. 3.4. V žádance o dodání tkáňového a buněčného přípravku pro léčebné použití u příjemce se poskytují údaje jednoznačně určující požadavek včetně údajů identifikujících zdravotnické zařízení, pracoviště a lékaře požadující dodání přípravku a data vystavení žádanky. 3.5. Tkáňový a buněčný přípravek dodaný zdravotnickému zařízení pro léčbu příjemce je provázen dokladem o dodání, který umožňuje ověřit shodu s požadavkem žádanky o dodání tkáňového a buněčného přípravku. 3.6. Při stažení tkání a buněk z oběhu se dodržuje postup a pokyny tkáňového zařízení, které tkáně a buňky stahuje z oběhu. 3.7. Přepravují se pouze tkáně a buňky označené v souladu s přílohou č. 6 bodem 5, včetně provázející dokumentace. 3.8. Označení vnějšího přepravního kontejneru obsahuje minimálně údaje uvedené v příloze č. 6 bodu 6. 4. Oznamovací povinnosti 4.1. Nežádoucí události v průběhu distribuce se oznamují tkáňovému zařízení, které tkáně a buňky propustilo k použití u člověka. 4.2. Nežádoucí události při přepravě opatřených tkání a buněk z odběrového zařízení do tkáňového zařízení se oznamují tkáňovému zařízení, do kterého jsou tkáně a buňky přepravovány.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jejího vyhlášení. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 338/2012 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 338/2012 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 13. října 2012 Vyhlášeno 15. 10. 2012, částka 124/2012 338 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 15. října 2012 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 13. října 2012 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 13. října 2012. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 140/2012 Sb., č. 146/2012 Sb., č. 180/2012 Sb., č. 188/2012 Sb., č. 189/2012 Sb., č. 217/2012 Sb., č. 247/2012 Sb. a č. 248/2012 Sb. se dne 13. října 2012 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a) celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo: 9 b) celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů: 1436 c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky: 979 d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí: 52 v tom podle volebních stran: 7 Česká strana sociálně demokratická 3 80 Nezávislí kandidáti 5 90 Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem 43 112 HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍOBCÍ A MĚST 1 e) seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): – seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se, – seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se. Předseda Státní volební komise: Kubice v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 337/2012 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 337/2012 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 12. a 13. října 2012 Vyhlášeno 15. 10. 2012, částka 124/2012 337 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 15. října 2012 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 12. a 13. října 2012 Státní volební komiseStátní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 1 písm. d) a § 44 odst. 2 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 12. a 13. října 2012. CELKOVÉ VÝSLEDKY VOLEB DO ZASTUPITELSTEV KRAJŮ konaných ve dnech 12. a 13. 10. 2012 Počet zvolených zastupitelstev krajů:\| 13 ---\|--- Celkový počet zvolených zastupitelů:\| 675 Seznam krajů, ve kterých nedošlo ke zvolení zastupitelstva z důvodu uvedeného v § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 130/2000 Sb:\| - Celkové údaje za zvolená zastupitelstva krajů v ČR celkem\| Počet volebních okrsků:\| 13 670 Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování:\| 13 670 Počet osob, zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů voličů:\| 7 491 806 Počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 2 763 464 Procento účasti ve volbách:\| 36,89 Počet odevzdaných úředních obálek:\| 2 757 176 Počet platných hlasů celkem:\| 2 637 115 Politická strana, politické hnutí, koalice\| Celkové údaje za ČR celkem ---\|--- Platné hlasy\| Mandáty Č.\| Název\| abs\| %\| abs\| % 1\| „Občané městu, město občanům“\| 1 144\| 0,04\| 0\| 0,00 2\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové - ZMĚNA PRO OLOMOUCKÝ KRAJ\| 3 777\| 0,14\| 0\| 0,00 3\| „Sdružení nestraníků“\| 26 599\| 1,00\| 0\| 0,00 4\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové - pro ÚSTECKÝ KRAJ\| 2 609\| 0,09\| 0\| 0,00 5\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 2 528\| 0,09\| 0\| 0,00 6\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové pro Zlínský kraj\| 1 396\| 0,05\| 0\| 0,00 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKUM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 23 291\| 0,88\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 81 344\| 3,08\| 7\| 1,04 9\| Hnutí PRO! kraj\| 17 372\| 0,65\| 6\| 0,89 10\| SDRUŽENÍ PRO NÁŠ KRAJ - SNK\| 4 782\| 0,18\| 0\| 0,00 11\| TOP 09 a Starostové pro Královéhradecký kraj\| 13 483\| 0,51\| 5\| 0,74 12\| Koalice KDU-ČSL a SsČR\| 2 194\| 0,08\| 0\| 0,00 13\| Folklor i Společnost\| 579\| 0,02\| 0\| 0,00 14\| Strana pro otevřenou společnost\| 3 146\| 0,11\| 0\| 0,00 15\| KOALICE PRO KARLOVARSKÝ KRAJ\| 3 364\| 0,12\| 0\| 0,00 16\| Strana soukromníků České republiky\| 9 895\| 0,37\| 0\| 0,00 17\| TOP 09 a Starostové pro Karlovarský kraj\| 5 326\| 0,20\| 4\| 0,59 18\| Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - HDK -VPM\| 19 721\| 0,74\| 7\| 1,04 19\| SUVERENITA - blok Jany Bobošíkové, Strana zdravého rozumu\| 5 311\| 0,20\| 0\| 0,00 20\| Moravané\| 14 772\| 0,56\| 0\| 0,00 21\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové pro JIHOČESKÝ KRAJ\| 1 965\| 0,07\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 13 146\| 0,49\| 0\| 0,00 23\| Starostové pro Liberecký kraj\| 28 763\| 1,09\| 13\| 1,93 24\| NÁRODNÍ PROSPERITA\| 175\| 0,00\| 0\| 0,00 25\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové - PRO MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ\| 3 707\| 0,14\| 0\| 0,00 26\| NEZÁVISLÍ\| 44 452\| 1,68\| 5\| 0,74 27\| Koalice Strany soukromníků České republiky a Konzervativní strany\| 910\| 0,03\| 0\| 0,00 28\| Východočeši\| 4 981\| 0,18\| 0\| 0,00 29\| TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj\| 40 981\| 1,55\| 10\| 1,48 30\| Věci veřejné\| 6 837\| 0,25\| 0\| 0,00 31\| ZMĚNA 2012\| 2 636\| 0,09\| 0\| 0,00 32\| TOP 09 a Starostové pro Ústecký kraj\| 9 949\| 0,37\| 0\| 0,00 33\| TOP 09 a Starostové pro Jihočeský kraj\| 9 614\| 0,36\| 3\| 0,44 34\| ZVUK 2012\| 4 049\| 0,15\| 0\| 0,00 35\| „Sdružení sportů České republiky“\| 1 345\| 0,05\| 0\| 0,00 36\| TOP 09 a Starostové pro Vysočinu\| 8 302\| 0,31\| 2\| 0,30 37\| Balbínova poetická strana\| 556\| 0,02\| 0\| 0,00 38\| Koalice SNK ED a SZSP\| 7 751\| 0,29\| 0\| 0,00 39\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové pro VYSOČINU\| 1 736\| 0,06\| 0\| 0,00 40\| Severočeši.cz\| 25 617\| 0,97\| 9\| 1,33 41\| Lékaři a odborníci za ozdravení kraje\| 4 855\| 0,18\| 0\| 0,00 42\| TOP 09 a Starostové pro Olomoucký kraj\| 10 905\| 0,41\| 4\| 0,59 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 538 953\| 20,43\| 182\| 26,96 44\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové - ZMĚNA PRO JIŽNÍ MORAVU\| 2 856\| 0,10\| 0\| 0,00 45\| NESPOKOJENÍ OBČANÉ!\| 4 118\| 0,15\| 0\| 0,00 46\| HNUTÍ ODBORNÍKŮ ZA ZLÍNSKY KRAJ\| 2 048\| 0,07\| 0\| 0,00 47\| PATRIOTI\| 6 496\| 0,24\| 0\| 0,00 48\| TOP 09 a Starostové pro Jihomoravský kraj\| 20 379\| 0,77\| 5\| 0,74 49\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové pro LIBERECKÝ KRAJ\| 1 024\| 0,03\| 0\| 0,00 50\| ALTERNATIVA\| 4 837\| 0,18\| 4\| 0,59 51\| Strana zelených\| 46 401\| 1,75\| 0\| 0,00 52\| Středočeši2012.cz\| 2 801\| 0,10\| 0\| 0,00 53\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!\| 32 673\| 1,23\| 0\| 0,00 54\| SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ\| 5 061\| 0,19\| 0\| 0,00 55\| Koalice pro Pardubický kraj\| 27 582\| 1,04\| 10\| 1,48 56\| ZDRAVÝ KRAJ\| 1 225\| 0,04\| 0\| 0,00 57\| Suverenita - Strana zdravého rozumu\| 5 982\| 0,22\| 0\| 0,00 58\| za Morální Očistu Regionu\| 2 293\| 0,08\| 0\| 0,00 59\| „JIHOČEŠI 2012“\| 27 972\| 1,06\| 9\| 1,33 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 621 961\| 23,58\| 205\| 30,37 61\| TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj\| 9 175\| 0,34\| 3\| 0,44 62\| TOP 09 a Starostové\| 4 564\| 0,17\| 0\| 0,00 63\| HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍOBCÍ A MĚST\| 6 558\| 0,24\| 5\| 0,74 64\| Jihočeská koalice politických stran SNK Evropští demokraté a Strany soukromníků České republiky\| 2 991\| 0,11\| 0\| 0,00 65\| REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 1 653\| 0,06\| 0\| 0,00 66\| Pro Vysočinu\| 10 476\| 0,39\| 3\| 0,44 67\| Česká strana národně sociální\| 505\| 0,01\| 0\| 0,00 68\| Koalice KDU-ČSL, SNK ED a nezávislí kandidáti\| 10 764\| 0,40\| 0\| 0,00 69\| ZMĚNA PRO LIBERECKÝ KRAJ\| 21 829\| 0,82\| 10\| 1,48 70\| Občanská demokratická strana\| 324 081\| 12,28\| 102\| 15,11 71\| VÝCHODOČEŠI\| 12 577\| 0,47\| 4\| 0,59 72\| Česká strana selského rozumu\| 2 213\| 0,08\| 0\| 0,00 73\| Koalice pro Plzeňský kraj\| 7 758\| 0,29\| 0\| 0,00 74\| Změna pro Královéhradecký kraj\| 6 687\| 0,25\| 0\| 0,00 75\| Starostové pro občany\| 7 322\| 0,27\| 0\| 0,00 76\| Starostové a TOP 09 pro Zlínský kraj\| 18 863\| 0,71\| 5\| 0,74 77\| Strana svobodných občanů\| 39 156\| 1,48\| 0\| 0,00 78\| Hnutí na podporu dobrovolných hasičů a dalších dobrovolníků\| 8 523\| 0,32\| 0\| 0,00 79\| TOP 09 a Starostové pro Pardubický kraj\| 9 722\| 0,36\| 3\| 0,44 80\| Dělnická strana sociální spravedlnosti\| 9 039\| 0,34\| 0\| 0,00 81\| Protest - nevolím parlamentní strany\| 3 604\| 0,13\| 0\| 0,00 82\| Konzervativní strana\| 807\| 0,03\| 0\| 0,00 83\| Komunistická strana Československa\| 14 703\| 0,55\| 0\| 0,00 84\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 153 510\| 5,82\| 42\| 6,22 85\| SNK Evropští demokraté\| 4 208\| 0,15\| 0\| 0,00 86\| TOP 09 a Starostové pro Moravskoslezský kraj\| 13 826\| 0,52\| 0\| 0,00 87\| Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty\| 19 459\| 0,73\| 8\| 1,19 88\| „UNP-STŘEDOČEŠI 2012“\| 4 986\| 0,18\| 0\| 0,00 89\| NEZÁVISLÁ VOLBA\| 5 520\| 0,20\| 0\| 0,00 90\| Nová budoucnost pro Liberecký kraj\| 3 249\| 0,12\| 0\| 0,00 91\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI - Češi\| 8 744\| 0,33\| 0\| 0,00 92\| NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ\| 1 711\| 0,06\| 0\| 0,00 93\| Česká pirátská strana\| 57 805\| 2,19\| 0\| 0,00 Pozn.: Údaje v % jsou u platných hlasů oříznuty a u mandátů zaokrouhleny na 2 desetinná místa. Politická strana, politické hnutí, koalice\| Celkové údaje za kraj celkem ---\|--- Platné hlasy\| Mandáty Č.\| Název\| abs\| %\| abs\| % Středočeský kraj 3\| „Sdružení nestraníků“\| 11 115\| 3,17\| 0\| 0,00 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 5 452\| 1,55\| 0\| 0,00 16\| Strana soukromníků České republiky\| 1 579\| 0,45\| 0\| 0,00 19\| SUVERENITA - blok Jany Bobošíkové, Strana zdravého rozumu\| 5 311\| 1,51\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 896\| 0,25\| 0\| 0,00 29\| TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj\| 40 981\| 11,71\| 10\| 15,38 30\| Věci veřejné\| 2 226\| 0,63\| 0\| 0,00 31\| ZMĚNA 2012\| 2 636\| 0,75\| 0\| 0,00 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 71 975\| 20,57\| 19\| 29,23 51\| Strana zelených\| 9 071\| 2,59\| 0\| 0,00 52\| Středočeši2012.cz\| 2 801\| 0,80\| 0\| 0,00 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 76 255\| 21,79\| 20\| 30,77 68\| Koalice KDU-ČSL, SNK ED a nezávislí kandidáti\| 10 764\| 3,07\| 0\| 0,00 70\| Občanská demokratická strana\| 64 101\| 18,32\| 16\| 24,62 77\| Strana svobodných občanů\| 8 236\| 2,35\| 0\| 0,00 78\| Hnutí na podporu dobrovolných hasičů a dalších dobrovolníků\| 5 744\| 1,64\| 0\| 0,00 80\| Dělnická strana sociální spravedlnosti\| 3 444\| 0,98\| 0\| 0,00 83\| Komunistická strana Československa\| 2 862\| 0,81\| 0\| 0,00 88\| „UNP-STŘEDOČEŠI 2012“\| 4 986\| 1,42\| 0\| 0,00 91\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI - Češi\| 8 744\| 2,49\| 0\| 0,00 93\| Česká pirátská strana\| 10 617\| 3,03\| 0\| 0,00 Jihočeský kraj 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 1 865\| 0,97\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 4 169\| 2,17\| 0\| 0,00 20\| Moravané\| 441\| 0,22\| 0\| 0,00 21\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové pro JIHOČESKÝ KRAJ\| 1 965\| 1,02\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 389\| 0,20\| 0\| 0,00 30\| Věci veřejné\| 1 136\| 0,59\| 0\| 0,00 33\| TOP 09 a Starostové pro Jihočeský kraj\| 9 614\| 5,00\| 3\| 5,45 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 37 187\| 19,37\| 13\| 23,64 51\| Strana zelených\| 3 211\| 1,67\| 0\| 0,00 53\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!\| 3 480\| 1,81\| 0\| 0,00 59\| „JIHOČEŠI 2012“\| 27 972\| 14,57\| 9\| 16,36 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 53 736\| 27,99\| 18\| 32,73 64\| Jihočeská koalice politických stran SNK Evropští demokraté a Strany soukromníků České republiky\| 2 991\| 1,55\| 0\| 0,00 65\| REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 139\| 0,07\| 0\| 0,00 70\| Občanská demokratická strana\| 24 110\| 12,56\| 8\| 14,55 77\| Strana svobodných občanů\| 3 722\| 1,93\| 0\| 0,00 84\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 12 341\| 6,43\| 4\| 7,27 93\| Česká pirátská strana\| 3 449\| 1,79\| 0\| 0,00 Plzeňský kraj 3\| „Sdružení nestraníků“\| 1 944\| 1,16\| 0\| 0,00 Politická strana, politické hnutí, koalice\| Celkové údaje za kraj celkem ---\|--- \| Platné hlasy\| Mandáty Č.\| Název\| abs\| %\| abs\| % 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 1 366\| 0,81\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 5 716\| 3,42\| 0\| 0,00 10\| SDRUŽENÍ PRO NÁŠ KRAJ - SNK\| 4 782\| 2,86\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 607\| 0,36\| 0\| 0,00 37\| Balbínova poetická strana\| 556\| 0,33\| 0\| 0,00 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 34 919\| 20,93\| 12\| 26,67 51\| Strana zelených\| 3 498\| 2,09\| 0\| 0,00 53\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!\| 2 604\| 1,56\| 0\| 0,00 57\| Suverenita - Strana zdravého rozumu\| 1 565\| 0,93\| 0\| 0,00 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 41 519\| 24,89\| 15\| 33,33 61\| TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj\| 9 175\| 5,50\| 3\| 6,67 70\| Občanská demokratická strana\| 44 160\| 26,48\| 15\| 33,33 73\| Koalice pro Plzeňský kraj\| 7 758\| 4,65\| 0\| 0,00 77\| Strana svobodných občanů\| 2 116\| 1,26\| 0\| 0,00 93\| Česká pirátská strana\| 4 473\| 2,68\| 0\| 0,00 Karlovarský kraj 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 857\| 1,18\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 2 045\| 2,83\| 0\| 0,00 15\| KOALICE PRO KARLOVARSKY KRAJ\| 3 364\| 4,66\| 0\| 0,00 16\| Strana soukromníků České republiky\| 497\| 0,68\| 0\| 0,00 17\| TOP 09 a Starostové pro Karlovarský kraj\| 5 326\| 7,38\| 4\| 8,89 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 1 480\| 2,05\| 0\| 0,00 30\| Věci veřejné\| 494\| 0,68\| 0\| 0,00 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 16 580\| 22,98\| 14\| 31,11 50\| ALTERNATIVA\| 4 837\| 6,70\| 4\| 8,89 53\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!\| 2 410\| 3,34\| 0\| 0,00 57\| Suverenita - Strana zdravého rozumu\| 689\| 0,95\| 0\| 0,00 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 16 402\| 22,73\| 13\| 28,89 63\| HNUTI NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKY ROZVOJ OBCÍOBCÍ A MĚST\| 6 558\| 9,09\| 5\| 11,11 70\| Občanská demokratická strana\| 7 062\| 9,79\| 5\| 11,11 77\| Strana svobodných občanů\| 1 766\| 2,44\| 0\| 0,00 93\| Česká pirátská strana\| 1 763\| 2,44\| 0\| 0,00 Ústecký kraj 1\| „Občané městu, město občanům“\| 1 144\| 0,53\| 0\| 0,00 4\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové - pro ÚSTECKÝ KRAJ\| 2 609\| 1,22\| 0\| 0,00 Politická strana, politické hnutí, koalice\| Celkové údaje za kraj celkem ---\|--- Platné hlasy\| Mandáty Č.\| Název\| abs\| %\| abs\| % 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 1 322\| 0,62\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 4 950\| 2,32\| 0\| 0,00 9\| Hnutí PRO! kraj\| 17 372\| 8,15\| 6\| 10,91 16\| Strana soukromníků České republiky\| 1 866\| 0,87\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 5 956\| 2,79\| 0\| 0,00 32\| TOP 09 a Starostové pro Ústecký kraj\| 9 949\| 4,67\| 0\| 0,00 38\| Koalice SNK ED a SZSP\| 7 751\| 3,63\| 0\| 0,00 40\| Severočeši.cz\| 25 617\| 12,02\| 9\| 16,36 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 53 819\| 25,26\| 20\| 36,36 45\| NESPOKOJENÍ OBČANÉ!\| 4 118\| 1,93\| 0\| 0,00 53\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!\| 9 322\| 4,37\| 0\| 0,00 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 34 360\| 16,13\| 13\| 23,64 67\| Česká strana národně sociální\| 157\| 0,07\| 0\| 0,00 70\| Občanská demokratická strana\| 20 635\| 9,68\| 7\| 12,73 77\| Strana svobodných občanů\| 3 317\| 1,55\| 0\| 0,00 83\| Komunistická strana Československa\| 4 727\| 2,21\| 0\| 0,00 93\| Česká pirátská strana\| 4 009\| 1,88\| 0\| 0,00 Liberecký kraj 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBE!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 895\| 0,69\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 2 224\| 1,71\| 0\| 0,00 12\| Koalice KDU-ČSL a SsČR\| 2 194\| 1,69\| 0\| 0,00 14\| Strana pro otevřenou společnost\| 3 146\| 2,42\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 495\| 0,38\| 0\| 0,00 23\| Starostové pro Liberecký kraj\| 28 763\| 22,21\| 13\| 28,89 24\| NÁRODNÍ PROSPERITA\| 175\| 0,13\| 0\| 0,00 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 23 167\| 17,89\| 10\| 22,22 49\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové pro LIBERECKÝ KRAJ\| 1 024\| 0,79\| 0\| 0,00 53\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!\| 2 093\| 1,61\| 0\| 0,00 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 16 900\| 13,05\| 7\| 15,56 62\| TOP 09 a Starostové\| 4 564\| 3,52\| 0\| 0,00 67\| Česká strana národně sociální\| 96\| 0,07\| 0\| 0,00 69\| ZMĚNA PRO LIBERECKY KRAJ\| 21 829\| 16,85\| 10\| 22,22 70\| Občanská demokratická strana\| 11 993\| 9,26\| 5\| 11,11 72\| Česká strana selského rozumu\| 2 213\| 1,70\| 0\| 0,00 77\| Strana svobodných občanů\| 1 027\| 0,79\| 0\| 0,00 85\| SNK Evropští demokraté\| 560\| 0,43\| 0\| 0,00 90\| Nová budoucnost pro Liberecký kraj\| 3 249\| 2,50\| 0\| 0,00 93\| Česká pirátská strana\| 2 875\| 2,22\| 0\| 0,00 Politická strana, politické hnutí, koalice\| Celkové údaje za kraj celkem ---\|--- Platné hlasy\| Mandáty Č.\| Název\| abs\| %\| abs\| % Královéhradecký kraj 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 1 728\| 1,05\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 4 517\| 2,76\| 0\| 0,00 11\| TOP 09 a Starostové pro Královéhradecký kraj\| 13 483\| 8,25\| 5\| 11,11 16\| Strana soukromníků České republiky\| 807\| 0,49\| 0\| 0,00 18\| Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - HDK -VPM\| 19 721\| 12,07\| 7\| 15,56 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 414\| 0,25\| 0\| 0,00 30\| Věci veřejné\| 1 525\| 0,93\| 0\| 0,00 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 31 685\| 19,39\| 11\| 24,44 47\| PATRIOTI\| 6 496\| 3,97\| 0\| 0,00 53\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!\| 2 480\| 1,51\| 0\| 0,00 57\| Suverenita - Strana zdravého rozumu\| 1 784\| 1,09\| 0\| 0,00 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 32 248\| 19,73\| 12\| 26,67 67\| Česká strana národně sociální\| 163\| 0,09\| 0\| 0,00 70\| Občanská demokratická strana\| 17 366\| 10,62\| 6\| 13,33 71\| VÝCHODOČEŠI\| 12 577\| 7,69\| 4\| 8,89 74\| Změna pro Královéhradecký kraj\| 6 687\| 4,09\| 0\| 0,00 77\| Strana svobodných občanů\| 2 935\| 1,79\| 0\| 0,00 85\| SNK Evropští demokraté\| 3 648\| 2,23\| 0\| 0,00 93\| Česká pirátská strana\| 3 110\| 1,90\| 0\| 0,00 Pardubický kraj 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKUM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 1 725\| 1,10\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 8 256\| 5,31\| 3\| 6,67 16\| Strana soukromníků České republiky\| 3 422\| 2,20\| 0\| 0,00 20\| Moravané\| 315\| 0,20\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 312\| 0,20\| 0\| 0,00 26\| NEZÁVISLÍ\| 5 854\| 3,76\| 0\| 0,00 28\| Východočeši\| 4 981\| 3,20\| 0\| 0,00 35\| „Sdružení sportů České republiky“\| 1 345\| 0,86\| 0\| 0,00 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 29 332\| 18,86\| 11\| 24,44 51\| Strana zelených\| 2 586\| 1,66\| 0\| 0,00 53\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!\| 2 226\| 1,43\| 0\| 0,00 55\| Koalice pro Pardubický kraj\| 27 582\| 17,74\| 10\| 22,22 57\| Suverenita - Strana zdravého rozumu\| 1 944\| 1,25\| 0\| 0,00 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 33 130\| 21,31\| 12\| 26,67 70\| Občanská demokratická strana\| 16 953\| 10,90\| 6\| 13,33 77\| Strana svobodných občanů\| 2 371\| 1,52\| 0\| 0,00 79\| TOP 09 a Starostové pro Pardubický kraj\| 9 722\| 6,25\| 3\| 6,67 83\| Komunistická strana Československa\| 536\| 0,34\| 0\| 0,00 93\| Česká pirátská strana\| 2 872\| 1,84\| 0\| 0,00 Politická strana, politické hnutí, koalice\| Celkové údaje za kraj celkem ---\|--- \| Platné hlasy\| Mandáty Č.\| Název\| abs\| %\| abs\| % Kraj Vysočina 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 1 505\| 0,91\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 7 000\| 4,26\| 0\| 0,00 16\| Strana soukromníků České republiky\| 554\| 0,33\| 0\| 0,00 20\| Moravané\| 305\| 0,18\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 227\| 0,13\| 0\| 0,00 36\| TOP 09 a Starostové pro Vysočinu\| 8 302\| 5,05\| 2\| 4,44 39\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové pro VYSOČINU\| 1 736\| 1,05\| 0\| 0,00 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 32 119\| 19,57\| 11\| 24,44 51\| Strana zelených\| 3 359\| 2,04\| 0\| 0,00 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 48 022\| 29,26\| 17\| 37,78 66\| Pro Vysočinu\| 10 476\| 6,38\| 3\| 6,67 67\| Česká strana národně sociální\| 89\| 0,05\| 0\| 0,00 70\| Občanská demokratická strana\| 16 888\| 10,29\| 5\| 11,11 75\| Starostové pro občany\| 7 322\| 4,46\| 0\| 0,00 77\| Strana svobodných občanů\| 2 107\| 1,28\| 0\| 0,00 80\| Dělnická strana sociální spravedlnosti\| 1 198\| 0,73\| 0\| 0,00 84\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 20 243\| 12,33\| 7\| 15,56 93\| Česká pirátská strana\| 2 620\| 1,59\| 0\| 0,00 Jihomoravský kraj 3\| „Sdružení nestraníků“\| 13 540\| 3,89\| 0\| 0,00 5\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 746\| 0,21\| 0\| 0,00 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 1 992\| 0,57\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 8 538\| 2,45\| 0\| 0,00 13\| Folklór i Společnost\| 579\| 0,16\| 0\| 0,00 16\| Strana soukromníků České republiky\| 804\| 0,23\| 0\| 0,00 20\| Moravané\| 6 081\| 1,75\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 621\| 0,17\| 0\| 0,00 26\| NEZÁVISLÍ\| 8 361\| 2,40\| 0\| 0,00 30\| Věci veřejné\| 1 456\| 0,41\| 0\| 0,00 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 64 805\| 18,65\| 16\| 24,62 44\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové - ZMĚNA PRO JIŽNÍ MORAVU\| 2 856\| 0,82\| 0\| 0,00 48\| TOP 09 a Starostové pro Jihomoravský kraj\| 20 379\| 5,86\| 5\| 7,69 51\| Strana zelených\| 12 787\| 3,68\| 0\| 0,00 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 93 843\| 27,01\| 23\| 35,38 65\| REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 276\| 0,07\| 0\| 0,00 70\| Občanská demokratická strana\| 32 004\| 9,21\| 7\| 10,77 77\| Strana svobodných občanů\| 4 702\| 1,35\| 0\| 0,00 80\| Dělnická strana sociální spravedlnosti\| 2 634\| 0,75\| 0\| 0,00 82\| Konzervativní strana\| 807\| 0,23\| 0\| 0,00 84\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 59 159\| 17,03\| 14\| 21,54 92\| NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ\| 1 711\| 0,49\| 0\| 0,00 93\| Česká pirátská strana\| 8 655\| 2,49\| 0\| 0,00 Olomoucký kraj 2\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové - ZMĚNA PRO OLOMOUCKÝ KRAJ\| 3 777\| 2,13\| 0\| 0,00 5\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 1 404\| 0,79\| 0\| 0,00 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 1 343\| 0,75\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 5 845\| 3,30\| 0\| 0,00 16\| Strana soukromníků České republiky\| 366\| 0,20\| 0\| 0,00 20\| Moravané\| 3 406\| 1,92\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 576\| 0,32\| 0\| 0,00 26\| NEZÁVISLÍ\| 8 767\| 4,95\| 0\| 0,00 42\| TOP 09 a Starostové pro Olomoucký kraj\| 10 905\| 6,16\| 4\| 7,27 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 40 379\| 22,82\| 16\| 29,09 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 47 238\| 26,70\| 19\| 34,55 65\| REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 442\| 0,24\| 0\| 0,00 70\| Občanská demokratická strana\| 19 308\| 10,91\| 8\| 14,55 77\| Strana svobodných občanů\| 2 646\| 1,49\| 0\| 0,00 80\| Dělnická strana sociální spravedlnosti\| 1 763\| 0,99\| 0\| 0,00 87\| Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty\| 19 459\| 11,00\| 8\| 14,55 89\| NEZÁVISLÁ VOLBA\| 5 520\| 3,12\| 0\| 0,00 93\| Česká pirátská strana\| 3 740\| 2,11\| 0\| 0,00 Zlínský kraj 5\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 378\| 0,20\| 0\| 0,00 6\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové pro Zlínský kraj\| 1 396\| 0,74\| 0\| 0,00 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKUM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNÉ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 789\| 0,42\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 13 488\| 7,21\| 4\| 8,89 20\| Moravané\| 2 346\| 1,25\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 340\| 0,18\| 0\| 0,00 26\| NEZÁVISLÍ\| 3 159\| 1,69\| 0\| 0,00 34\| ZVUK 2012\| 4 049\| 2,16\| 0\| 0,00 41\| Lékaři a odborníci za ozdravení kraje\| 4 855\| 2,59\| 0\| 0,00 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 30 074\| 16,08\| 9\| 20,00 46\| HNUTÍ ODBORNÍKŮ ZA ZLÍNSKY KRAJ\| 2 048\| 1,09\| 0\| 0,00 51\| Strana zelených\| 2 949\| 1,57\| 0\| 0,00 53\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!\| 1 150\| 0,61\| 0\| 0,00 56\| ZDRAVÝ KRAJ\| 1 225\| 0,65\| 0\| 0,00 58\| za Morální Očistu Regionu\| 2 293\| 1,22\| 0\| 0,00 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 40 620\| 21,73\| 12\| 26,67 65\| REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 96\| 0,05\| 0\| 0,00 70\| Občanská demokratická strana\| 17 757\| 9,49\| 5\| 11,11 76\| Starostové a TOP 09 pro Zlínský kraj\| 18 863\| 10,09\| 5\| 11,11 77\| Strana svobodných občanů\| 2 170\| 1,16\| 0\| 0,00 84\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 34 231\| 18,31\| 10\| 22,22 93\| Česká pirátská strana\| 2 647\| 1,41\| 0\| 0,00 Politická strana, politické hnutí, koalice\| Celkové údaje za kraj celkem ---\|--- Platné hlasy\| Mandáty Č.\| Název\| abs\| %\| abs\| % Moravskoslezský kraj 7\| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policiipolicii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha\| 2 452\| 0,76\| 0\| 0,00 8\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 14 596\| 4,56\| 0\| 0,00 20\| Moravané\| 1 878\| 0,58\| 0\| 0,00 22\| Národní socialisté - levice 21. století\| 833\| 0,26\| 0\| 0,00 25\| SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové - PRO MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ\| 3 707\| 1,15\| 0\| 0,00 26\| NEZÁVISLÍ\| 18 311\| 5,72\| 5\| 7,69 27\| Koalice Strany soukromníků České republiky a Konzervativní strany\| 910\| 0,28\| 0\| 0,00 43\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 72 912\| 22,78\| 20\| 30,77 51\| Strana zelených\| 8 940\| 2,79\| 0\| 0,00 53\| Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!\| 6 908\| 2,15\| 0\| 0,00 54\| SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTU\| 5 061\| 1,58\| 0\| 0,00 60\| Česká strana sociálně demokratická\| 87 688\| 27,40\| 24\| 36,92 65\| REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 700\| 0,21\| 0\| 0,00 70\| Občanská demokratická strana\| 31 744\| 9,92\| 9\| 13,85 77\| Strana svobodných občanů\| 2 041\| 0,63\| 0\| 0,00 78\| Hnutí na podporu dobrovolných hasičů a dalších dobrovolníků\| 2 779\| 0,86\| 0\| 0,00 81\| Protest - nevolím parlamentní strany\| 3 604\| 1,12\| 0\| 0,00 83\| Komunistická strana Československa\| 6 578\| 2,05\| 0\| 0,00 84\| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová\| 27 536\| 8,60\| 7\| 10,77 86\| TOP 09 a Starostové pro Moravskoslezský kraj\| 13 826\| 4,32\| 0\| 0,00 93\| Česká pirátská strana\| 6 975\| 2,17\| 0\| 0,00 Pozn.: Údaje v % jsou u platných hlasů oříznuty a u mandátů zaokrouhleny na 2 desetinná místa. Předseda Státní volební komise: Kubice v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 336/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 336/2012 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2013 Vyhlášeno 15. 10. 2012, částka 123/2012 336 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5. října 2012, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že v roce 2013 výše a) první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 863 Kč, b) druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 295 Kč, c) třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2 589 Kč. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Zákon č. 334/2012 Sb.	Zákon č. 334/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 10. 2012, datum účinnosti 1. 11. 2012, částka 123/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 11. 2012 334 ZÁKON ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Čl. I Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 82 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.“. 2. V § 82 odstavec 2 zní: „(2) Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.“. 3. V § 82 se na začátek odstavce 4 vkládají věty „Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření.“. 4. V § 82 se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli.“. 5. Za § 128 se vkládá nový § 128a, který včetně nadpisu zní: „§ 128a Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost (1) Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud odmítne také tehdy, je-li zjevně bezdůvodný; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. (2) Insolvenční návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže a) insolvenční navrhovatel dokládá oprávnění jej podat pohledávkou, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží, b) jde o insolvenční návrh podaný opětovně a insolvenční navrhovatel při jeho podání nedoloží, že splnil povinnosti uložené mu případně předchozím rozhodnutím o insolvenčním návrhu, nebo c) jeho podáním insolvenční navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka. (3) V rozhodnutí, jímž odmítá insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, může insolvenční soud uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby za jeho podání zaplatil pořádkovou pokutu určenou do výše 50 000 Kč se zřetelem ke všem okolnostem věci.“. 6. V § 130 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Byl-li insolvenční návrh vzat zpět proto, že dlužník po zahájení insolvenčního řízení uhradil pohledávku insolvenčního navrhovatele, má se při rozhodování o náhradě nákladů insolvenčního řízení v pochybnostech za to, že dlužník zavinil zastavení insolvenčního řízení.“. 7. V § 133 odst. 1 se slova „O insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka lze“ nahrazují slovy „Nebyl-li insolvenční návrh odmítnut nebo nebylo-li řízení o něm zastaveno, lze o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka“. 8. V § 142 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo pro zjevnou bezdůvodnost“. 9. V § 144 odst. 1 písm. a) se slova „, která byla zrušena“ nahrazují slovy „nebo družstvem a byl zrušen“. 10. V § 144 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a který v insolvenčním návrhu o vydání takového rozhodnutí požádá“. 11. V § 144 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 12. V § 146 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 13. V § 147 odstavec 1 zní: „(1) Bylo-li řízení o insolvenčním návrhu zastaveno nebo byl-li insolvenční návrh odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má osoba, které zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma, právo na náhradu takové škody nebo jiné újmy vůči insolvenčnímu navrhovateli. V pochybnostech se má za to, že insolvenční navrhovatel zavinil zastavení insolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu.“. 14. V § 147 odst. 2 se slova „má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel“ nahrazují slovy „lze uplatnit“. 15. V § 147 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Žalobu, kterou uplatňuje práva podle odstavců 1 až 3, musí dlužník podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, a jiná osoba nejpozději do 6 měsíců od zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku; o žalobě však nelze rozhodnout před právní mocí tohoto rozhodnutí.“. 16. V § 147 odst. 5 se za slovo „žaloba“ vkládají slova „o uplatnění práva“ a slovo „dlužníka“ se zrušuje. 17. V § 147 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Je-li zřejmé, že určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo jiná újma, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou peněžitou částku19). Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby podaný do 30 dnů od vydání rozhodnutí o zastavení řízení o insolvenčním návrhu, rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu nebo rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu; předběžné opatření však nelze nařídit před nabytím právní moci takového rozhodnutí. Nařízení předběžného opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit. Při nařízení předběžného opatření dále insolvenční soud postupuje obdobně podle § 100 odst. 2 a 3.“. 18. V § 395 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; to neplatí, lze-li na základě dlužníkem prokázaných skutečností usuzovat na to, že se o nepoctivý záměr nejedná.“. 19. V § 396 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 20. § 425 včetně nadpisu zní: „§ 425 Vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků (1) Po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. Skončí-li insolvenční řízení rozhodnutím podle § 142 písm. a) až c), vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní do 15 dnů od doručení žádosti dlužníka; dlužník je oprávněn požádat o vyškrtnutí nejdříve po uplynutí 3 měsíců od právní moci rozhodnutí. (2) Při uchovávání znepřístupněných údajů se postupuje podle zvláštního právního předpisu58). (3) Je-li podán opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí podle § 142 písm. a) až c), ponechá insolvenční soud dlužníka v seznamu dlužníků a údaje o něm přístupné v insolvenčním rejstříku po dobu projednání opravného prostředku.“. Čl. II Přechodné ustanovení Zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. III Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 4 se za slovo „sporech“ vkládají slova „, jakož i ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu“. 2. V § 88 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) a w), která znějí: „v) v jehož obvodu je obecný soud dlužníka, jde-li o insolvenční řízení, w) u něhož probíhalo insolvenční řízení, jde-li o spor o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu53c).“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 333/2012 Sb.	Zákon č. 333/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 15. 10. 2012, datum účinnosti 1. 11. 2012, částka 123/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů * ČÁST DRUHÁ - Změna krizového zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST ŠESTÁ - Změna školského zákona * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pedagogických pracovnících * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 11. 2012 333 ZÁKON ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Čl. I Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 352/2011 Sb., zákona č. 375/2011 a zákona č. 89/2012 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Účel a působnost školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči (1) Ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále jen „zařízení“) a ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči, kterými jsou střediska výchovné péče (dále jen „středisko“), musí být zajištěno základní právo každého dítěte na výchovu a vzdělávání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, vytvářeny podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjející citovou stránku jeho osobnosti a umožňující aktivní účast dítěte ve společnosti. S dítětem musí být zacházeno v zájmu plného a harmonického rozvoje jeho osobnosti s ohledem na potřeby osoby jeho věku. (2) Účelem zařízení je zajišťovat nezletilé osobě1), a to zpravidla ve věku od 3 do 18 let, případně zletilé osobě do 19 let (dále jen „dítě“), na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově nebo ochranné výchově nebo o předběžném opatření náhradní výchovnou péči v zájmu jeho zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání. Zařízení spolupracují s rodinou dítěte a poskytují jí pomoc při zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, včetně rodinné terapie a nácviku rodičovských a dalších dovedností nezbytných pro výchovu a péči v rodině. Zařízení poskytují podporu při přechodu dítěte do jeho původního rodinného prostředí nebo jeho přemístění do náhradní rodinné péče. (3) Účelem středisek je poskytovat preventivně výchovnou péči, a tím zejména předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již vzniklých poruch chování a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. Střediska poskytují pomoc rodičům nebo jiným osobám, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, (dále jen „osoby odpovědné za výchovu“) při výchově a vzdělávání dítěte a při řešení problémů spojených s péčí o dítě, s cílem zachovat a posílit rodinné vazby dítěte a zamezit odtržení dítěte z jeho rodinného prostředí. 1) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 2 odst. 2 se slova „rodiči nebo jinými osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, (dále jen „osoby odpovědné za výchovu“)“ nahrazují slovy „osobami odpovědnými za výchovu“. 3. V § 2 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zařízení poskytuje speciálně pedagogické a psychologické služby také ambulantní formou, a to dítěti, které pobývá mimo zařízení podle § 23 odst. 1 písm. a) až c).“. 4. V § 2 odstavec 4 zní: „(4) Zařízení poskytují péči rovněž dětem, které nejsou občany České republiky a splňují podmínky stanovené zákonem o sociálně-právní ochraně dětí3). Pokud tyto děti zejména z jazykových důvodů nemohou být umístěny do ostatních zařízení, poskytuje jim péči příspěvková organizace zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“), která může vykonávat činnosti všech zařízení uvedených v odstavci 1; pro tyto děti se mohou zřizovat samostatná oddělení v rámci jednotlivých zařízení podle odstavce 1.“. 5. V § 2 odst. 6 se za slovo „může“ vkládají slova „na základě žádosti“ a slova „a to za podmínek sjednaných ve smlouvě mezi nezaopatřenou osobou a zařízením“ se nahrazují slovy „podle smlouvy uzavřené mezi nezaopatřenou osobou a zařízením nejpozději do 1 roku od ukončení ústavní výchovy nebo ochranné výchovy“. 6. V § 2 odst. 12 se slova „ústavu sociální péče5)“ nahrazují slovy „zařízení sociálních služeb5)“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) § 34 odst. 1 písm. c) až f) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“. 7. V § 3 odst. 2 se slova „nebo střední odborné“ zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Pro děti, které nedosáhly základního vzdělání nebo základů vzdělání, zajistí zařízení vzdělávání podle příslušného vzdělávacího programu.“. 8. V § 4 odst. 3 se slova „či ve více budovách v jednom areálu zřídit nejméně 2 a“ nahrazují slovem „zřídit“. 9. V § 4 odst. 4 se slova „, vzdělávacích nebo zdravotních“ zrušují. 10. V § 4 odstavec 6 zní: „(6) Zřizovatel zařízení může v odůvodněných případech stanovit nižší počet dětí v základních organizačních jednotkách podle odstavců 2 a 4, a to za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na činnost zařízení.“. 11. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Diagnostický ústav přijímá děti s nařízeným předběžným opatřením, nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, a na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení je umísťuje do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů.“. 12. V § 5 odst. 5 se slova „nebo písemnou žádost o přijetí“ zrušují. 13. V § 5 odstavec 8 zní: „(8) Diagnostický ústav umísťuje dítě do dětského domova nebo dětského domova se školou na základě osobní dokumentace dítěte a bez jeho předchozího pobytu v diagnostickém ústavu a) v případě dítěte mladšího 6 let, b) v případě dítěte, které bylo v péči kojeneckého ústavu nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, c) v případě dítěte bez poruch chování, d) v případě dítěte s ukončenou diagnostikou, vypracovanou střediskem, nebo e) v jiném odůvodněném případě. Ukáže-li se dodatečně potřebné komplexní vyšetření, provede jej diagnostický ústav v zařízení, kam dítě umístil. Ustanovení odstavce 7 není dotčeno.“. 14. V § 6 se odstavec 3 zrušuje. 15. § 7 se zrušuje. 16. V § 9 odst. 2 se slovo „dlouhodobé“ zrušuje. 17. V § 10 odst. 1 se slovo „jsou“ nahrazuje slovy „mohou být“. 18. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) Výchovné ústavy se zřizují odděleně pro děti a) s nařízenou ústavní výchovou, b) s uloženou ochrannou výchovou, c) které jsou nezletilými matkami, a pro jejich děti, nebo d) které vyžadují výchovně léčebnou péči, popřípadě se ve výchovném ústavu pro tyto děti zřizují oddělené výchovné skupiny.“. 19. V § 14 odst. 3 se slova „mladší 15 let“ nahrazují slovy „starší 12 let“. 20. V části první nadpis hlavy III zní: „HLAVA III STŘEDISKO“. 21. § 16 a 17 znějí: „§ 16 (1) Středisko poskytuje služby klientům, jimiž jsou a) děti s rizikem poruch chování či s již rozvinutými projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji, případně zletilým osobám do ukončení přípravy na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let, b) osoby odpovědné za výchovu a pedagogičtí pracovníci, c) děti, u nichž rozhodl o zařazení do střediska soud. (2) Středisko poskytuje tyto služby: a) poradenské, spočívající v konzultacích a poskytování odborných informací a pomoci klientům, orgánům sociálně-právní ochrany dětí, jiným orgánům a organizacím podílejícím se na práci s dítětem a rodinou, zejména školám a školským zařízením, b) terapeutické, za účelem urychlení integrace původní rodiny, c) diagnostické, spočívající ve vyšetření úrovně klienta uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c) formou pedagogických a psychologických činností, na základě nichž vydává doporučení školám a školským zařízením, d) vzdělávací, v jejichž rámci se zjišťuje úroveň dosažených znalostí a dovedností, posuzují se specifické vzdělávací potřeby v zájmu rozvoje osobnosti klienta uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c) přiměřeně jeho věku, individuálním předpokladům a možnostem, e) speciálně pedagogické a psychologické, směřující k nápravě poruch v sociálních vztazích a v chování a směřující k integraci osobnosti klienta uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c) a rodiny, f) výchovné a sociální, vztahující se k osobnosti klienta uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c), k jeho rodinné situaci a nezbytné sociálně-právní ochraně dětí, g) informační, spočívající ve zprostředkování kontaktů klientovi s jinými orgány a subjekty, které se podílejí na realizaci opatření sociálně-právní ochrany dítěte, nebo za účelem zajištění dalších poradenských nebo terapeutických služeb v zájmu klienta. (3) Středisko poskytuje služby podle odstavce 2 ve formě a) ambulantní, b) celodenní, c) internátní, a to nejdéle po dobu 8 týdnů, nebo d) terénní, zejména v rodinném nebo školním prostředí klienta. (4) Středisko spolupracuje s pedagogicko-psychologickými poradnami, v případě klientů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) se zdravotním postižením i se speciálně pedagogickými centry, a v případě klientů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) s již rozvinutými poruchami chování s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány, které se podílejí na prevenci sociálně patologických jevů a drogových závislostí. (5) Na tiskopisu a razítku používaných střediskem se místo názvu právnické osoby, která vykonává jeho činnost, uvádí pouze označení střediska. § 17 (1) O službu střediska může požádat, jde-li o a) ambulantní službu, klient uvedený v § 16 odst. 1 písm. a) a c) starší 15 let, klient uvedený v § 16 odst. 1 písm. b) nebo příslušná škola nebo školské zařízení, b) celodenní nebo internátní službu, zákonný zástupce klienta uvedeného v § 16 odst. 1 písm. a) a c) nebo zletilý klient uvedený v § 16 odst. 1 písm. a), c) terénní službu v prostředí, které nezletilý klient uvedený v § 16 odst. 1 písm. a) a c) sdílí s osobou odpovědnou za jeho výchovu, tato osoba; v jiném prostředí osoba odpovědná za výchovu, klient uvedený v § 16 odst. 1 písm. a) a c) starší 15 let nebo příslušná škola nebo školské zařízení, pokud nebude zasaženo do práv osob sdílejících s klientem toto prostředí; právo klienta uvedeného v § 16 odst. 1 písm. a) a c) požádat podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí7) o pomoc při ochraně svého života a dalších práv není dotčeno. (2) Služby se poskytují až po písemném udělení informovaného souhlasu žadatele s jejich obsahem, způsoby a metodami provádění, očekávanými výsledky a s riziky poskytnutí i neposkytnutí. Informace se poskytují také klientovi, který není žadatelem. (3) Klientovi uvedenému v § 16 odst. 1 písm. a) se poskytují celodenní nebo internátní služby po doporučení vycházejícím z výsledků ambulantních služeb, a to témuž klientovi nejvýše dvakrát během jednoho roku. K žádosti o poskytnutí celodenních nebo internátních služeb se středisko vyjádří do 14 dnů od jejího obdržení. (4) Klienti, jimž se poskytují celodenní nebo internátní služby, se zařazují do výchovných skupin. Ve středisku lze v jedné budově zřídit nejvíce 3 výchovné skupiny; zřizovatel střediska může v odůvodněných případech stanovit vyšší počet výchovných skupin ve středisku. Výchovná skupina může mít nejméně 6 a nejvíce 8 klientů, a to s ohledem na jejich výchovné, vzdělávací nebo zdravotní potřeby. (5) Spolu s celodenními nebo internátními službami se klientům uvedeným v § 16 odst. 1 písm. a) a c) poskytuje stravování a ubytování, a to za úplatu na základě smlouvy mezi střediskem a zákonným zástupcem klienta nebo zletilým klientem. Výše úplaty se rovná výši nákladů na stravování určených podle zvláštního právního předpisu a výši nákladů na ubytování stanovených zřizovatelem. Úhradu je nutno provést před přijetím klienta do střediska, nedohodnou-li se strany jinak. (6) Služby střediska na základě rozhodnutí soudu o zařazení klienta uvedeného v § 16 odst. 1 písm. c) se poskytují s odchylkami tak, že a) středisko přijme do výchovné péče klienta i bez žádosti podle odstavce 1 nebo souhlasu podle odstavce 2, b) formu služeb určí soud, c) středisko přijme klienta do péče i v případě, že k úhradě nákladů podle odstavce 5 před přijetím klienta do péče nedojde.“. 22. V § 18 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Pedagogickým pracovníkem zařízení nebo střediska poskytujícího internátní služby může být pouze ten, kdo vedle předpokladů stanovených zákonem o pedagogických pracovnících8a) splňuje předpoklad psychické způsobilosti. (3) Psychická způsobilost se zjišťuje psychologickým vyšetřením. Psychická způsobilost se prokazuje a) před vznikem pracovního poměru k zařízení nebo středisku, b) v průběhu pracovního poměru v případě, že vznikne důvodná pochybnost o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti, zejména při podezření na fyzické nebo psychické násilí na dětech; v takovém případě ředitel zařízení nebo střediska nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a k tomu stanoví přiměřenou lhůtu.“. 23. V § 20 odst. 1 písm. o) se za slova „pedagogického pracovníka“ vkládá slovo „i“ a slova „, pokud nedošlo k zákazu nebo omezení v rámci opatření ve výchově stanovených tímto zákonem“ se nahrazují slovy „; pedagogický pracovník návštěvu nepřipustí, pokud byly dítěti zakázány nebo omezeny návštěvy podle § 21 odst. 1 písm. e) nebo pokud návštěva ohrožuje zdraví nebo bezpečnost,“. 24. V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) na podporu a pomoc po ukončení pobytu v zařízení v souladu s cílem reintegrace dítěte do rodiny a společnosti.“. 25. V § 20 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 26. V § 20 odstavec 4 zní: „(4) Na klienty uvedené v § 16 odst. 1 písm. a) a c) se vztahují ustanovení odstavce 1 s výjimkou písmen a) a o) a odstavce 2 s výjimkou písmene c).“. 27. V § 20 odst. 5 se slova „, s výjimkou ustanovení odstavce 2 písm. c)“ zrušují. 28. V § 21 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 29. V § 22 odst. 1 se slova „12 hodin“ nahrazují slovy „6 hodin“. 30. V § 23 odst. 1 písm. c) se slova „po splnění povinné školní docházky“ zrušují a slova „v souvislosti s jeho studiem nebo pracovním poměrem“ se nahrazují slovy „v souvislosti s jeho vzděláváním nebo zaměstnáním“. 31. V § 23 odst. 1 písm. l) se doplňují slova „a pokud jeho zákonní zástupci neplní své povinnosti nebo nejeví o dítě skutečný zájem, je oprávněn zastoupit dítě i ve věcech zásadní důležitosti, vyžaduje-li to zájem dítěte,“. 32. V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ředitel zařízení má dále právo a) požádat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí o informace o poměrech v rodině dítěte, které bylo umístěno do zařízení, a je-li tomuto dítěti zprostředkovávána pěstounská péče nebo osvojení, také informace o postupu při tomto zprostředkování, b) na základě písemné žádosti nahlížet do spisové dokumentace vedené příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí o dítěti umístěném v zařízení.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 33. V § 24 odst. 1 písmeno i) zní: „i) projednat předem opatření zásadní důležitosti se zákonnými zástupci dítěte a s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, a bezodkladně je informovat o provedeném opatření,“. 34. V § 24 odst. 1 písm. l) a v § 26 odst. 2 písm. b) se za slova „§ 23 odst. 1 písm. a)“ vkládají slova „až c)“. 35. V § 24 odst. 1 písmeno m) zní: „m) zajišťovat realizaci programu rozvoje osobnosti dítěte a vést o něm záznamy.“. 36. V § 24 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Ředitel zařízení je dále povinen a) vydat vnitřní řád zařízení, b) oznámit bezodkladně příslušnému diagnostickému ústavu změny v počtech dětí, c) předat dítě mladší 18 let po ukončení jeho pobytu v zařízení osobám odpovědným za výchovu nebo jiným osobám uvedeným v rozhodnutí, na jehož základě dochází k propuštění dítěte, nedošlo-li k předání dítěte dříve; současně těmto osobám předá věci, jež jsou ve vlastnictví dítěte, d) informovat nezaopatřenou osobu o možnosti podat žádost o uzavření smlouvy o prodlouženém pobytu v zařízení podle § 2 odst. 6, e) informovat soud pro mládež nebo státního zástupce, který podle zvláštního právního předpisu12a) přenechal postižení mladistvého zařízení, o výsledku přijatých opatření, f) oznámit útěk dítěte Policii České republiky bezodkladně po jeho zjištění. (3) Ředitel zařízení v oblasti státní správy rozhoduje o a) úhradě nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud byla péče vyžádána zákonnými zástupci dítěte, podle § 2 odst. 7 písm. d), b) zamítnutí žádosti o poskytování plného přímého zaopatření podle § 2 odst. 6, c) umístění dítěte podle § 5 odst. 1, d) přemístění dítěte podle § 5 odst. 9, e) zamítnutí žádosti o povolení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. a) nebo c), f) zrušení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. d), g) výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným osobám v zařízeních podle § 27 až 29.“. 37. V § 24 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 38. V § 24 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a pokud nebude překročena výše povoleného počtu dětí uvedená ve školském rejstříku“. 39. V § 24 odst. 5 písmeno e) zní: „e) po uplynutí doby trvání předběžného opatření nebo po jeho zrušení soudem.“. 40. V § 25 se slova „§ 24 odst. 1 písm. a), h), i) a m)“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 1 písm. a), h) a i)“ a slova „§ 24 odst. 2 písm. a), d) a f)“ se nahrazují slovy „§ 24 odst. 2 písm. a), c) a e)“. 41. V § 26 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo c)“. 42. V § 26 odst. 2 písm. b) se slova „§ 24 odst. 6 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 5 písm. a)“. 43. V § 27 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 44. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) V případě, že se zařízení nevyplácí přídavek na dítě, zvyšuje se příspěvek o 30 %.“. 45. V § 27 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 46. V § 27 odst. 6 se věta druhá zrušuje. 47. V § 27 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Částka příspěvku se zaokrouhluje na koruny směrem nahoru.“. 48. V § 28 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 20 a 21 zní: (1) Rodiči, který doloží, že je on nebo osoba s ním společně posuzovaná příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi20), se příspěvek nestanoví. Rodiči, který doloží, že po zaplacení příspěvku by jeho příjem nebo příjem s ním společně posuzovaných osob klesl pod součet částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu21) a částky normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře4), se příspěvek stanoví v takové výši, aby mu uvedený součet zůstal zachován; pokud by takto stanovený příspěvek byl nižší než 100 Kč, nestanoví se. 20) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.“. 49. V § 28 odst. 2 se slova „6 měsíců“ nahrazují slovy „12 měsíců“. 50. V § 29 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Ze sirotčího důchodu16) dítěte, které nemá jiný příjem, se na úhradu příspěvku použije nejvýše 10 %. (2) Z jiného příjmu dítěte, než je uveden v odstavci 1, se k úhradě příspěvku použije část příjmů převyšujících 50 % výše příspěvku, platné pro příslušnou věkovou kategorii, a to až do výše příspěvku.“. 51. V § 29 odst. 3 se slova „určeným podle § 27“ zrušují. 52. V § 30 odst. 1 se slova „, pokud bylo dítě k pobytu přijato v době do 15 hodin“ zrušují. 53. V § 30 odst. 2 se slova „určený podle § 27“ zrušují. 54. V § 30 odst. 3 se slova „, určená podle § 27,“ zrušují. 55. V § 31 odstavec 1 zní: „(1) Dětem a nezaopatřeným osobám, kterým se poskytuje plné přímé zaopatření, náleží kapesné.“. 56. V § 31 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 57. V § 31 odst. 4 se slova „v rámci limitů stanovených v odstavci 1“ zrušují. 58. V § 31 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Částka kapesného se zaokrouhluje na desetikoruny směrem nahoru.“. 59. V § 32 odst. 1 se slova „, a to až do výše odpovídající částce uvedené v § 27 odst. 2“ zrušují. 60. V § 33 se slova „§ 24 odst. 6 písm. b) a c)“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 5 písm. b) a c)“ a slova „v hodnotě nejvýše 15 000 Kč“ se zrušují. 61. V § 34 odst. 1 písm. a) se za slova „dětské spolusprávy“ vkládají slova „, pravidla oznamování útěku Policii České republiky včetně uvedení osoby oprávněné k převzetí dítěte po jeho vypátrání“. 62. V § 34 odst. 1 písm. e) se za slova „programu rozvoje osobnosti“ vkládají slova „, ve kterém jsou vedeny zejména záznamy o plnění stanovených cílů,“ a na konci textu písmene e) se doplňují slova „nebo c)“. 63. V § 34 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „obsahující údaje podle § 22 odst. 4,“. 64. § 35 zní: „§ 35 Ministerstvo provádí kontrolu nad dodržováním tohoto zákona. Působnost České školní inspekce vůči zařízením nebo střediskům není dotčena.“. 65. V § 36 odstavec 1 zní: „(1) Správní řád se nevztahuje na rozhodování podle § 11 odst. 3, § 13 odst. 3 a § 14 odst. 4.“. 66. V § 36 odst. 3 se slova „§ 24 odst. 3 písm. b), c), e) a f)“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 3 písm. b až f)“. 67. V § 38 odstavec 1 zní: „(1) Do zařízení se nepřijímají děti a) které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a podle stanoviska lékaře vyžadují odbornou zdravotní péči, kterou jim nelze poskytnout v rámci pobytu v zařízení, nebo b) s psychiatrickým onemocněním: schizofrenie, bipolární porucha, těžké depresivní a úzkostné stavy vyžadující psychiatrickou léčbu.“. 68. § 40a se zrušuje. 69. V § 41 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) standardy kvality pro preventivně výchovnou péči ve střediscích a standardy kvality pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy v zařízeních.“. 70. V § 41 se doplňuje odstavec 2, který zní: „(2) Vláda stanoví nařízením a) částky příspěvku za kalendářní měsíc v závislosti na věku dítěte nebo nezaopatřené osoby, b) nejvyšší a nejnižší částky kapesného za kalendářní měsíc v závislosti na věku dítěte nebo nezaopatřené osoby, c) nejvyšší hodnotu osobního daru k narozeninám, k úspěšnému ukončení studia a k jiným obvyklým příležitostem v závislosti na věku dítěte nebo nezaopatřené osoby, d) nejvyšší hodnotu věcné pomoci nebo peněžitého příspěvku dítěti, jemuž byl ukončen pobyt v zařízení z důvodů uvedených v § 24 odst. 5 písm. b) a c).“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zřizovatelé středisek výchovné péče uvedou zřizovací listiny nebo jiné zakladatelské dokumenty do souladu se zákonem č. 109/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Počty rodinných skupin v dětských domovech a v dětských domovech se školou zavedené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvede zřizovatel těchto zařízení do souladu s § 4 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Do nabytí účinnosti nařízení vlády podle § 41 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se při výpočtu výše příspěvku, výše kapesného, hodnoty daru k narozeninám, k úspěšnému ukončení studia a k jiným obvyklým příležitostem a věcné pomoci nebo výše peněžitého příspěvku dítěti, jemuž byl ukončen pobyt v zařízení z důvodů uvedených v § 24 odst. 5 písm. b) a c), postupuje podle dosavadní právní úpravy. 4. Dětem, o jejichž umístění v důsledku jejich poruch chování požádali zákonní zástupci dítěte, může diagnostický ústav poskytovat péči nejdéle do 31. srpna 2017. Těmto dětem je poskytována preventivně výchovná péče podle § 16 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tyto děti mohou být přijaty v průběhu kalendářního roku tak, aby jejich průměrný měsíční počet odpovídal nejvýše 10 % kapacity diagnostického ústavu. Výjimku z omezení počtu dětí podle věty třetí může udělit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. ČÁST DRUHÁ Změna krizového zákona Čl. III V § 9 odst. 5 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb., se slova „školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči“ nahrazují slovy „střediscích výchovné péče“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. IV V § 52 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., se slova „a preventivně výchovné péče“ nahrazují slovy „, střediska výchovné péče“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení Čl. V V § 25 odst. 3 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 239/2008 Sb., se slova „pro preventivně výchovnou péči9a)“ nahrazují slovy „střediskům výchovné péče9a)“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. VI V § 48a odst. 4 písm. f) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „pro preventivně výchovnou péči, jakož i střediska výchovné péče,“ nahrazují slovy „střediska výchovné péče“. ČÁST ŠESTÁ Změna školského zákona Čl. VII Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb. a zákona č. 53/2012 Sb., se mění takto: 1. Na konci § 116 se doplňuje věta „Za školské poradenské zařízení se pro účely tohoto zákona považuje také středisko výchovné péče, a to v rozsahu jeho činností stanovených zvláštním právním předpisem1a).“. 2. V § 121 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, s výjimkou středisek výchovné péče“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o pedagogických pracovnících Čl. VIII Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. b) a c) se slova „školských zařízení pro preventivně výchovnou péči“ nahrazují slovy „středisek výchovné péče“. 2. V § 16 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „školském zařízení pro preventivně výchovnou péči“ nahrazují slovy „středisku výchovné péče“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Nařízení vlády č. 332/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 332/2012 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 10. 2012, datum účinnosti 15. 10. 2012, částka 122/2012 * Čl. I - Nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 86/2010 Sb. a nařízení vlády č. 107/2012 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 10. 2012 332 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. září 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 86/2010 Sb. a nařízení vlády č. 107/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 a § 13 odst. 4 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 2. V § 2 odst. 2 se slova „15. května“ nahrazují slovy „1. listopadu“. 3. V § 2 se odstavec 3 zrušuje. 4. V poznámce pod čarou č. 5 se slova „Čl. 124 odst. 1“ nahrazují slovy „Čl. 122 odst. 1“. 5. V § 5 odst. 2 se slovo „seznam“ nahrazuje slovy „celkovou výměru“ a slova „včetně uvedení jejich výměry,“ se zrušují. 6. V § 6 odst. 3 a odst. 4 písm. a) se za slovo „narození“ vkládají slova „, popřípadě dat zaevidování do ústřední evidence,“. 7. V § 7 odst. 1 a v § 8 odst. 1 se slova „od 1. do 31. července“ nahrazují slovy „od 1. do 31. prosince“. 8. V § 7 odst. 1 a v § 8 odst. 1 se slova „vedené podle plemenářského zákona“ zrušují. 9. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Žadatel doloží Fondu do 28. února následujícího kalendářního roku doklad z ústřední evidence prokazující stav ovcí, popřípadě koz chovaných žadatelem nejméně po dobu od 1. do 31. prosince příslušného kalendářního roku, včetně identifikačních čísel a dat narození, popřípadě dat zaevidování do ústřední evidence podle údajů z ústřední evidence, a výpočet velkých dobytčích jednotek.“. 10. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Žadatel doloží Fondu do 28. února následujícího kalendářního roku doklad z ústřední evidence prokazující stav krav bez tržní produkce mléka chovaných žadatelem nejméně po dobu od 1. do 31. prosince příslušného kalendářního roku, včetně identifikačních čísel a dat narození, popřípadě dat zaevidování do ústřední evidence podle údajů z ústřední evidence, a výpočet velkých dobytčích jednotek.“. 11. Poznámka pod čarou č. 20 zní: „20) Nařízení vlády č. 60/2012 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům.“. 12. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Platba na zemědělskou půdu (1) Žadatelem o platbu na zemědělskou půdu může být fyzická nebo právnická osoba, která v příslušném kalendářním roce podala žádost o jednotnou platbu na plochu podle § 3 nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu. (2) Fond poskytne žadateli platbu na zemědělskou půdu, na níž žadatel v příslušném kalendářním roce požádal a splnil podmínky pro poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy podle § 4 nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu.“. 13. V § 10 odst. 1 a 2 se slova „hospodářský rok 2007/2008“ nahrazují slovy „hospodářský rok 2011/2012“. 14. V § 10 odst. 1 se slova „do 31. března 2007“ nahrazují slovy „do 31. března 2011“. 15. V § 10 odst. 2 se slovo „stejnopis“ nahrazuje slovem „kopii“. 16. V § 11 se slova „do 30. listopadu příslušného“ nahrazují slovy „do 30. dubna následujícího“ a slova „předpisem Evropských společenství“ se nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie“. 17. V § 12 se odstavce 3 až 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 3 až 7. 18. V § 12 odst. 3 a 4 se slova „ke dni 31. července“ nahrazují slovy „nejméně po dobu od 1. do 31. prosince“. 19. V § 12 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „(8) Pokud je celková částka plateb podle § 5 až 10, která má být žadateli na základě jeho žádosti poskytnuta, po snížení podle předpisu Evropské unie21) nižší než 500 Kč, Fond platbu tomuto žadateli neposkytne. 21) Čl. 7, 10, 132 odst. 2 písm. a) a odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. října 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr zemědělství: Ing. Bendl v. r.
Zákon č. 331/2012 Sb.	Zákon č. 331/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 10. 2012, datum účinnosti 1. 12. 2012, částka 122/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 12. 2012 331 ZÁKON ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 30b se odstavec 4 zrušuje. 2. V § 31 odst. 1 větě druhé se za slovo „podmínka“ vkládají slova „trvalého pobytu a“ a slova „u oprávněné osoby i“ se nahrazují slovy „jen u oprávněné osoby a“. 3. V § 54 odst. 2 větě první se za slova „v § 53 odst. 1“ vkládají slova „a v § 62 odst. 5“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Nárok na rodičovský příspěvek, který rodiči ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nenáležel z důvodu nároku na příspěvek na péči, náleží nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě písemné žádosti podané rodičem. Částky rodičovského příspěvku vyplacené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona z důvodu péče o totéž dítě se započítávají do celkové částky 220 000 Kč. 2. Rodiči, kterému náleží rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2011 podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 366/2011 Sb., náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nadále tento příspěvek v pevných částkách bez možnosti volby výše dávky. Celková výše rodičovského příspěvku není v tomto případě omezena částkou 220 000 Kč. Ostatní podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výplatu se posuzují podle právní úpravy účinné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně souběhu rodičovského příspěvku a příspěvku na péči náležejícímu dítěti, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek. Možnost požádat o změnu rodičovského příspěvku podle právní úpravy účinné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě písemné žádosti rodiče je zachována s tím, že dosud vyplacené částky rodičovského příspěvku při péči o totéž dítě se započtou do celkové částky 220 000 Kč. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Čl. III Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mobilitu přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby uvedené v odstavci 1, pokud splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1. Způsob prokazování podmínky opakovaného dopravování podle odstavce 3 se v těchto případech nepoužije a postupuje se podle § 26 odst. 1 písm. b).“. 2. V § 9 odst. 5 písm. a) bodě 1 se za slova „motorového vozidla” vkládají slova „, schodolezu, stropního zvedacího systému, schodišťové plošiny, schodišťové sedačky“. 3. V § 9 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení schodišťové plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému, je rovněž podmínkou souhlas vlastníka nemovitosti s provedením instalace tohoto zařízení a jeho provozem, není-li vlastníkem nemovitosti osoba, které je tento příspěvek poskytován.“. Dosavadní odstavce 7 až 13 se označují jako odstavce 8 až 14. 4. V § 9 se na konci odstavce 10 doplňují věty „Příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny se poskytne, jen jestliže odstranění bariéry nelze dosáhnout prostřednictvím schodolezu. Jde-li o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému, je osoba povinna pro účely posouzení splnění podmínky uvedené ve větě první předložit na výzvu krajské pobočky Úřadu práce alespoň 2 návrhy řešení odstranění bariéry, včetně ceny.“. 5. V § 9 odst. 14 se slova „odstavce 12“ nahrazují slovy „odstavce 13“. 6. V § 10 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, s výjimkou příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení schodišťové plošiny, jehož maximální výše činí 400 000 Kč“. 7. V § 10 odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo 850 000 Kč, jestliže byl v této době poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny“. 8. § 13 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11 zrušuje. 9. V § 23 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a důvod dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4“. 10. V § 23 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, s výjimkou žádosti o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4“. 11. V § 23 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) souhlas vlastníka nemovitosti podle § 9 odst. 7, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 12. V § 24 se za větu druhou doplňuje věta „Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku současně s výzvou k předložení alespoň 2 návrhů řešení odstranění bariéry podle § 9 odst. 10.“. 13. V § 33 se slova „a pro smlouvu o výpůjčce zvláštní pomůcky podle § 13“ zrušují. 14. V § 34 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Oprávněná osoba má nárok na vydání pouze jednoho průkazu osoby se zdravotním postižením, a to průkazu, který označuje závažnější zdravotní postižení, popřípadě doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé.“. 15. V § 37 se slova „§ 9 odst. 11 a 12“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 12 a 13“. 16. V § 38 se doplňuje odstavec 16, který zní: „(16) Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 114/1988 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2011, se postupuje i po tomto dni, jde-li o tvrdosti, které by se vyskytly v souvislosti se závazky příjemců dávek vzniklými podle § 33 odst. 8, § 34 odst. 6, § 35 odst. 7, § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2011.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Smlouvy o výpůjčce uzavřené podle § 13 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a práva a povinnosti vyplývající z těchto smluv zůstávají v platnosti i po tomto dni. 2. Jestliže osoba podala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na uzavření smlouvy o výpůjčce podle § 13 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne nebyla tato smlouva uzavřena, může namísto uzavření smlouvy o výpůjčce podat žádost o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na pořízení schodolezu, stropního zvedacího systému, schodišťové plošiny nebo schodišťové sedačky. O této možnosti zašle neprodleně krajská pobočka Úřadu práce osobám uvedeným ve větě první písemnou informaci. Jestliže byl zdravotní stav žadatele o příspěvek na zvláštní pomůcku již posouzen pro účely uzavření smlouvy o výpůjčce nebo bylo pro tento účel provedeno sociální šetření, vychází krajská pobočka Úřadu práce při rozhodování o příspěvku na zvláštní pomůcku z tohoto posudku a z výsledku tohoto sociálního šetření. Podmínka předložení alespoň 2 návrhů řešení odstranění bariéry podle § 9 odst. 10 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za splněnou, pokud bylo za účelem uzavření smlouvy o výpůjčce dokončeno zadávací řízení na dodavatele zvláštní pomůcky podle § 13 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Příspěvek na instalaci zvláštní pomůcky podle § 13 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poskytne i po tomto dni, jestliže byla podle tohoto ustanovení uzavřena smlouva o výpůjčce. V řízení o příspěvku na instalaci zvláštní pomůcky se postupuje podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. V řízení o odvolání proti rozhodnutím o příspěvku na instalaci zvláštní pomůcky se postupuje podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů Čl. V Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4b se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Držitel karty s funkcí průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen odevzdat tuto kartu příslušné krajské pobočce také v případě, kdy je mu podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů vydána nová karta s funkcí průkazu osoby se zdravotním postižením.“. 2. V § 4b se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Na přední straně karty sociálních systémů je uvedeno jméno, popřípadě jména a příjmení držitele této karty. Má-li karta sociálních systémů funkci průkazu osoby se zdravotním postižením, je na přední straně této karty dále uvedeno označení druhu průkazu osoby se zdravotním postižením, popřípadě doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, a karta je opatřena fotografií držitele karty sociálních systémů o velikosti 23 mm x 17,8 mm. (8) Potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů obsahuje jméno, popřípadě jména a příjmení držitele nahrazované karty sociálních systémů. Pokud nahrazovaná karta sociálních systémů měla funkci průkazu osoby se zdravotním postižením, obsahuje toto potvrzení také označení druhu průkazu osoby se zdravotním postižením, popřípadě doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9. 3. V § 4b odst. 9 se za slovo „Vzor,“ vkládá slovo „další“ a za slovo „vzor,“ se vkládá slovo „další“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. VI Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 12 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Zvýšení příspěvku podle § 11 odst. 3 náleží také nezaopatřenému dítěti od 4 do 7 let věku, kterému náleží příspěvek ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost). Výjimka uvedená v odstavci 1 písm. a) bodech 1 až 3 platí obdobně i pro zvýšení příspěvku podle věty první. (3) Splňuje-li nezaopatřené dítě podmínky nároku na zvýšení příspěvku podle odstavce 1 písm. a) a zároveň podle odstavce 2, náleží zvýšení příspěvku jen jednou, a to podle odstavce 2.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 2. V § 12 odst. 5 větě druhé se za slova „zvýšení příspěvku“ vkládají slova „podle odstavce 1“. 3. V § 21 odst. 2 písm. e) a v § 24 písm. c) se slova „podle § 12“ nahrazují slovy „podle § 12 odst. 1“. 4. V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Přeplatek na vyplacených částkách zvýšení příspěvku podle § 12 odst. 2 nevzniká za kalendářní měsíce, za které nárok na toto zvýšení příspěvku zanikl, pokud příjemce příspěvku prokáže, že za tyto kalendářní měsíce vznikl témuž dítěti nárok na zvýšení příspěvku podle § 12 odst. 1 písm. a). Obdobně to platí pro přeplatek na zvýšení příspěvku podle § 12 odst. 1 písm. a), je-li prokázáno, že vznikl nárok na zvýšení příspěvku podle § 12 odst. 2.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Vyhláška č. 330/2012 Sb.	Vyhláška č. 330/2012 Sb. Vyhláška o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích Vyhlášeno 12. 10. 2012, datum účinnosti 15. 10. 2012, částka 121/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 1a - Vymezení pojmů * § 2 - Způsob posuzování úrovně znečištění * § 3 - Podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění * § 4 - Rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění * § 5 - Rozsah informací poskytovaných veřejnosti při vzniku smogových situací * § 6 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Aktuální znění od 27. 3. 2020 (68/2020 Sb.) 330 VYHLÁŠKA ze dne 8. října 2012 o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 5 odst. 6 a § 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištěníúrovně znečištění, b) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištěníúrovni znečištění, c) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace a d) obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištěníúrovně znečištění. § 1a Vymezení pojmů (1) Celostátním cílem snížení expozice částicemi PM2,5 se rozumí procento snížení průměrné expozice obyvatelstva pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo pokud možno ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. (2) Ukazatelem průměrné expozice se rozumí průměrná úroveň expozice obyvatelstva částicemi PM2,5 vyplývající z posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění částicemi PM2,5 v městských pozaďových lokalitách umístěných podle části A bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce v městských aglomeracích s počtem obyvatel vyšším než 100 000. (3) Maximální expoziční koncentrací částic PM2,5 se rozumí úroveň, jíž má být dosaženo ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu na základě ukazatele průměrné expozice, s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví. § 2 Způsob posuzování úrovně znečištění (1) Posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění se provádí a) měřením prováděným v souladu s cíli kvality údajů podle části I přílohy č. 1 k této vyhlášce na místech určených v souladu s požadavky přílohy č. 2 a 3 k této vyhlášce (dále jen „stacionární měření“) ve všech aglomeracích a v těch zónách, kde úroveň znečištěníúroveň znečištění dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění a kde, v případě troposférického ozonu, úroveň znečištěníúroveň znečištění překračuje během posledních 5 let imisní limitimisní limit stanovený v bodu 4 přílohy č. 1 zákona, b) výpočtem prostřednictvím modelu (dále jen „modelování“) v zónách, kde úroveň znečištěníúroveň znečištění nepřesahuje dolní mez pro posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění, nebo c) kombinací stacionárního měření a měření prováděného v souladu s cíli kvality údajů podle části II přílohy č. 1 k této vyhlášce (dále jen „orientační měření“) nebo kombinací stacionárního měření a modelování v zónách, kde je úroveň znečištěníúroveň znečištění ovzdušíovzduší nižší než horní mez pro posuzování. (2) Horní a dolní meze pro posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění a povolený počet překročení jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Způsob posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění v každé zóně a aglomeraci se na základě mezí pro posuzování dle věty první hodnotí nejméně každých 5 let; v případě významných změn činností souvisejících s koncentracemi oxidu siřičitého, oxidu dusičitého nebo případně oxidů dusíku, částic PM10, částic PM2,5, olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzdušíovzduší se toto hodnocení provádí častěji. (3) Mez pro posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění se považuje za překročenou, pokud byla překročena nejméně ve 3 z předcházejících 5 kalendářních let. U znečišťujících látekznečišťujících látek s dobou průměrování kratší než 1 kalendářní rok se mez považuje za překročenou, pokud je překročena v průběhu jednoho kalendářního roku vícekrát, než je maximální počet překročení stanovený v příloze č. 4 k této vyhlášce. (4) Pokud jsou pro některou znečišťující látkuznečišťující látku k dispozici údaje pouze za dobu kratší než 5 kalendářních let, určí se překročení horních a dolních mezí pro posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění na základě spojení výsledků krátkodobých měřicích kampaní během roku a v místech, která budou pravděpodobně reprezentativní pro nejvyšší úrovně znečištěníúrovně znečištění a výsledků získaných z údajů z emisních inventur a modelování. § 3 Podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění (1) Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištěníúrovně znečištění se provádí pro znečišťující látkyznečišťující látky, které mají zákonem stanovený imisní limitimisní limit, a látky uvedené v odstavci 2. Společně se stacionárním měřením benzo(a)pyrenu se alespoň na jedné měřicí lokalitě v každé zóně nebo aglomeraci provádí stacionární měření benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(j)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu a dibenz(a,h)anthracenu. (2) Posuzování a vyhodnocení plnění celostátního cíle snížení expozice částicemi PM2,5 a dosažení maximální expoziční koncentrace částicemi PM2,5 se provádí prostřednictvím ukazatele průměrné expozice vyjádřeného jako klouzavá průměrná roční koncentrace částic PM2,5 za tři kalendářní roky zahrnující cílový rok a dva předcházející kalendářní roky. (3) Aniž je dotčen § 2 odst. 1, provádí se alespoň v jedné lokalitě na území České republiky, kde je patrná úroveň znečištěníúroveň znečištění reprezentativní pro danou oblast bez jednoznačného vlivu některého zdroje (dále jen „pozaďová měřicí lokalita“), posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění a) orientačním a stacionárním měřením celkové depozice u arsenu, kadmia, výparů elementární rtuti a reaktivní plynné rtuti, niklu, benzo(a)pyrenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(j)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu a dibenz(a,h)anthracenu, b) stacionárním měřením u prekurzorů troposférického ozonu uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce a měřením celkové depozice znečišťujících látekznečišťujících látek vyjmenovaných v písmenu a) a c) stacionárním měřením hmotnostní koncentrace částic PM2,5 a koncentrací chemických složek částic PM2,5, tedy alespoň koncentrace celkového organického uhlíku, elementárního uhlíku, hořečnatých, vápenatých, sodných, draselných a amonných kationtů a síranových, chloridových a dusičnanových aniontů; toto měření se provádí ve venkovské pozaďové měřicí lokalitě. (4) V případě, že se pro posouzení úrovně znečištěníúrovně znečištění využívá a) stacionární měření, dodržují se postupy pro odběr vzorků a provádění analýz stanovené v části A přílohy č. 6 k této vyhlášce; ke stacionárnímu měření lze použít i jiný postup, jestliže lze testem ekvivalence prokázat, že jím lze dosáhnout rovnocenných výsledků, b) výpočet modelem, použijí se modely stanovené v části B přílohy č. 6 k této vyhlášce; k výpočtu modelem lze použít i jiné modely, jestliže lze prokázat, že jimi lze dosáhnout rovnocenných výsledků, c) rozptylová studie v případech podle § 11 odst. 9 zákona, použijí se referenční modely stanovené v části C přílohy č. 6 k této vyhlášce; ke zpracování rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona lze použít i jiné modely, jestliže lze prokázat, že jimi lze dosáhnout rovnocenných výsledků. (5) Údaje získané při posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění musí splňovat cíle kvality uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. (6) Úroveň znečištěníÚroveň znečištění ovzdušíovzduší z rozptýlených zdrojů znečišťování ovzdušíovzduší se posuzuje v minimálním počtu měřicích lokalit stanoveném v části A přílohy č. 2 k této vyhlášce. Úroveň znečištěníÚroveň znečištění ovzdušíovzduší v blízkosti jednoho konkrétního stacionárního zdrojestacionárního zdroje znečišťování ovzdušíovzduší se posuzuje v počtu měřicích lokalit zvoleném s přihlédnutím k úrovni znečišťování, pravděpodobnému prostorovému rozložení koncentrací znečišťujících látekznečišťujících látek a jejich distribuci v ovzdušíovzduší a potenciální expozici populace. Minimální počet měřicích lokalit pro stacionární měření úrovně znečištěníúrovně znečištění troposférickým ozonem a jeho prekurzory je stanoven v části B přílohy č. 2 k této vyhlášce. (7) Požadavky na měřicí lokality a požadavky na umístění bodů vzorkování pro stacionární měření stanovuje příloha č. 3 k této vyhlášce. (8) Vyhodnocení úrovní znečištěníúrovní znečištění pro plynné znečišťující látkyznečišťující látky se vztahuje na standardní podmínky, tedy objem odběru vzorků přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U částic PM10, PM2,5 a znečišťujících látekznečišťujících látek, které se analyzují v částicích PM10, se objem odběru vzorků vztahuje k vnějším podmínkám v den měření. Při vyhodnocení úrovní znečištěníúrovní znečištění se používá aritmetický průměr zjištěných hodnot. (9) Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištěníúrovně znečištění jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce. § 4 Rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění (1) Veřejnost musí být příslušnými orgány ochrany ovzdušíochrany ovzduší informována o překročení zákonem stanovených imisních limitůimisních limitů a jeho účincích na zdraví lidí nebo na ekosystémy a vegetaci. Informace o úrovni znečištěníúrovni znečištění poskytované veřejnosti se uvádějí jako průměrná hodnota za příslušnou dobu průměrování uvedenou v příloze č. 1 zákona. (2) Informace o úrovních znečištěníúrovních znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10, PM2,5, troposférickým ozonem a oxidem uhelnatým se aktualizují každou hodinu. Informace o průměrných čtvrtletních úrovních znečištěníúrovních znečištění olovem a benzenem se aktualizují jednou za 3 měsíce. § 5 Rozsah informací poskytovaných veřejnosti při vzniku smogových situací (1) Při vzniku smogové situace poskytuje ministerstvo veřejnosti podle § 30 odst. 2 zákona informace o a) zjištěném překročení prahových hodnot dle přílohy č. 6 zákona, oblasti výskytu smogové situace, druhu překročené prahové hodnoty, začátku a době trvání daného překročení, nejvyšší hodinové a denní koncentraci a v případě troposférického ozonu navíc i o nejvyšším osmihodinovém průměru, b) předpovědi pro následující období, zejména očekávané změny úrovně znečištěníúrovně znečištění a důvody těchto změn, c) ohrožených skupinách obyvatelstva, jako jsou děti, starší lidé nebo nemocní, možných účincích na zdraví, doporučených preventivních opatřeních, která mají dotyční obyvatelé učinit, a odkaz na zdroje dalších podrobných informací. (2) Při vzniku smogové situace poskytují krajské úřady veřejnosti podle § 30 odst. 2 zákona informace o a) skutečnostech uvedených v odstavci 1, a to na základě podkladů poskytnutých ministerstvem nebo jím zřízenou právnickou osobou, b) výčtu zdrojů, kterým byly stanoveny zvláštní podmínky provozu pro případ překročení regulačních prahových hodnot podle § 12 odst. 4 písm. g) zákona, c) doporučených opatřeních v oblasti dopravy a stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů neuvedených v písmenu b). § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. října 2012. Ministr: Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Cíle pro kvalitu údajů získaných posuzováním úrovně znečištění \| SO2, NO2, NOx, CO\| Benzen\| Částice PM10, PM2,5, olovo\| Troposférický ozon, související NO a NO2\| Benzo(a)pyren\| As, Cd, Ni\| PAH1), plynná rtuť\| Celková depozice ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- I. Stacionární měření Nejistota\| 15%\| 25%\| 25%\| 15%\| 50%\| 40%\| 50%\| 70% Minimální sběr údajů2)\| 90%\| 90%\| 90%\| 90% během letního období 75% během zimního období\| 90%\| 90%\| 90%\| 90% Minimální časové pokrytí\| \| \| \| \| \| \| \| \\- městské prostředí a doprava\| -\| 35%3)\| -\| -\| 33%4)\| 50%4)\| -\| - \\- průmyslové lokality\| -\| 90%\| -\| -\| 33%4)\| 50%4)\| -\| - II. Orientační měření5) Nejistota\| 25%\| 30%\| 50%\| 30%\| 50%\| 40%\| 50%\| 70% Minimální sběr údajů\| 90%\| 90%\| 90%\| 90%\| 90%\| 90%\| 90%\| 90% Minimální časové pokrytí\| 14%6)\| 14%6)\| 14%6)\| >10% během letního období\| 14%4)\| 14%4)\| 14%4)\| 33%4) III. Modelování Nejistota7) pro\| \| \| \| \| \| \| \| \\- hodinové průměry\| 50%\| -\| -\| 50%\| -\| -\| -\| - \\- osmihodinové průměry\| 50%\| -\| -\| 50%\| -\| -\| -\| - \\- denní průměry\| 50%\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| - \\- roční průměry\| 30%\| 50%\| 50%\| -\| 60%\| 60%\| 60%\| 60% Poznámky a vysvětlivky: 1) Polycyklické aromatické uhlovodíky kromě benzo(a)pyrenu. 2) Požadavek minimálního sběru údajů a časového pokrytí nezahrnuje ztráty údajů v důsledku pravidelných kalibrací nebo normální údržby přístrojové techniky. 3) Rozloženo během celého roku tak, aby byly hodnoty reprezentativní pro různé klimatické a dopravní podmínky. 4) Rozloženo během celého roku tak, aby hodnoty byly reprezentativní pro různé klimatické a antropogenní činnosti. 5) Orientační měření jsou měření prováděná s omezenou pravidelností, avšak splňující ostatní cíle týkající se kvality údajů. 6) Jedno namátkové měření v týdnu rovnoměrně rozložené během celého roku nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku. 7) U modelování se nejistota definuje jako maximální odchylka naměřených a vypočítaných úrovní koncentrace na 90 % jednotlivých měřicích míst za příslušné období ve vztahu k imisnímu limituimisnímu limitu, přičemž se nebere v úvahu časové rozvržení událostí. Nejistota u modelování se považuje za platnou v oblasti příslušného imisního limituimisního limitu. Stacionární měření, jež je třeba zvolit pro porovnání s výsledky modelování, musí být reprezentativní pro rozsah modelované situace. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Minimální počty měřicích lokalit pro stacionární měření Část A Minimální počet měřicích lokalit pro stacionární měření úrovně znečištění znečišťujícími látkami s výjimkou troposférického ozonu 1. Minimální počet měřicích lokalit pro účely posouzení dodržování imisních limitůimisních limitů uvedených v bodu 1 přílohy č. 1 zákona a prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 zákona Počet obyvatel aglomerace nebo zóny\| Minimální počet měřicích lokalit pokud ---\|--- je překročena horní mez pro posuzování úrovně znečištění1)\| není překročena horní mez pro posuzování úrovně znečištění, ale je překročena dolní mez Znečišťující látky kromě částic PM10 a PM2,5\| Součet2),3) pro částice PM10 a PM2,5\| Znečišťující látky kromě částic PM10 a PM2,5\| Součet2),3) pro částice PM10 a PM2,5 0-249 999\| 1\| 2\| 1\| 1 250 000-749 999\| 2\| 3\| 1\| 2 750 000-999 999\| 3\| 4\| 1\| 2 1 000 000-1 499 999\| 4\| 6\| 2\| 3 1 500 000-1 999 999\| 5\| 7\| 2\| 3 2 000 000-2 749 999\| 6\| 8\| 3\| 4 2 750 000-3 749 999\| 7\| 10\| 3\| 4 Poznámky: 1) Pro oxid dusičitý, oxid uhelnatý, částice PM10 a PM2,5 a benzen se zřizuje nejméně 1 lokalita pro měření městské pozaďové úrovně znečištěníúrovně znečištění a 1 lokalita orientovaná na měření vlivu dopravy, pokud se tím nezvýší počet lokalit. V zónách a aglomeracích se celkový počet městských pozaďových lokalit a celkový počet lokalit zaměřených na dopravu nesmí lišit o více než dvojnásobek. Měřicí lokality, kde byl v posledních 3 letech překročen imisní limitimisní limit pro částice PM10, jsou zachovány, pokud není nutné tyto lokality ze zvláštních důvodů změnit. 2) Pokud se částice PM2,5 a částice PM10 měří na stejné lokalitě, počítají se jako 2 samostatná místa odběru vzorků. V zónách a aglomeracích se celkový počet míst odběru vzorků částic PM2,5 a částic PM10 nesmí lišit o více než dvojnásobek. 3) V aglomeracích a dalších městských oblastech s počtem obyvatel vyšším než 100 000 se za účelem posouzení dodržování celostátního cíle snížení expozice PM2,5 pro ochranu lidského zdraví a dosažení maximální expoziční koncentrace PM2,5 zřídí alespoň 1 měřicí lokalita na milion obyvatel pro stacionární měření částic PM2,5. Tato místa odběru vzorků mohou být totožná s místy odběru vzorků podle části A bodu 1. 2. Minimální počet měřicích lokalit pro posouzení dodržování imisních limitůimisních limitů uvedených v bodu 2 přílohy č. 1 zákona v zónách jiných než aglomeracích Minimální počet měřicích lokalit pokud --- je překročena horní mez pro posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění\| není překročena horní mez pro posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění, ale je překročena dolní mez 1 lokalita na každých 20 000 km2\| 1 lokalita na každých 40 000 km2 3. Minimální počet měřicích lokalit pro účely posouzení dodržování imisních limitůimisních limitů uvedených v bodu 3 přílohy č. 1 zákona Počet obyvatel aglomerace nebo zóny\| Minimální počet měřicích lokalit pokud ---\|--- je překročena horní mez pro posuzování úrovně znečištění1)\| není překročena horní mez pro posuzování úrovně znečištění, ale je překročena dolní mez As, Cd, Ni\| Benzo(a)pyren\| As, Cd, Ni\| Benzo(a)pyren 0-749 999\| 1\| 1\| 1\| 1 750 000-1 999 999\| 2\| 2\| 1\| 1 2 000 000-3 749 999\| 2\| 3\| 1\| 1 Vysvětlivky: 1) Zahrnuje nejméně jednu lokalitu v městském prostředí a pro benzo(a)pyren také jednu lokalitu zaměřenou na vliv dopravy, pokud to nezvýší počet bodů vzorkování. Část B Minimální počet měřicích lokalit pro stacionární měření troposférického ozonu a jeho prekurzorů 1. Minimální počet měřicích lokalit pro stacionární měření pro účely posouzení dodržování imisních limitůimisních limitů a informativních a varovných prahových hodnot Počet obyvatel aglomerace nebo zóny\| Minimální počet měřicích lokalit ---\|--- Aglomerace\| Zóna\| Venkovská pozaďová lokalita 0-249 999\| -\| 1\| 1 stanice/25 000 km2 jako průměrná hustota pro zóny 250 000-499 999\| 1\| 2 500 000-999 999\| 2\| 2 1 000 000-1 499 999\| 3\| 3 1 500 000-1 999 999\| 3\| 4 2 000 000-2 749 999\| 4\| 5 2 750 000-3 749 999\| 5\| 6 Alespoň jedna stanice v zóně a aglomeraci se umístí v oblastech, kde může dojít k expozici obyvatelstva nejvyšší koncentraci troposférického ozónu. V aglomeracích se nejméně 50 % stacionárních měření umístí do předměstských lokalit. 2. Stacionární měření oxidů dusíku se provádí minimálně u 50 % stacionárního měření pro troposférický ozon. Stacionární měření oxidů dusíku je kontinuální, vyjma venkovských pozaďových lokalit, na kterých mohou být použity jiné měřicí metody. 3. Minimální počet měřicích lokalit v zónách a aglomeracích, kde jsou dosahovány imisní limityimisní limity pro troposférický ozon stanovené v bodu 4 přílohy č. 1 zákona, musí být, v kombinaci s dalšími prostředky posuzování úrovně znečištěníúrovně znečištění, jako je modelování a souběžná měření koncentrace oxidu dusičitého, dostatečný pro hodnocení trendu úrovně znečištěníúrovně znečištění troposférickým ozonem a pro kontrolu dodržování imisních limitůimisních limitů stanovených v bodu 4 přílohy č. 1 zákona. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Požadavky na měřicí lokality a umístění bodů vzorkování pro stacionární měření Část A Měřicí lokality a body vzorkování pro stacionární měření úrovně znečištění znečišťujícími látkami s výjimkou troposférického ozonu 1. Požadavky na měřicí lokality 1.1. Měřicí lokality zaměřené na ochranu zdraví lidí 1.1.1. Měřicí lokality zaměřené na ochranu zdraví lidí se vybírají tak, aby poskytly údaje o a) oblastech v rámci zón a aglomerací, v nichž se vyskytují nejvyšší úrovně znečištěníúrovně znečištění, jimž bude obyvatelstvo pravděpodobně přímo nebo nepřímo vystaveno po dobu významnou ve vztahu k průměrované době dotyčného imisního limituimisního limitu, b) úrovních znečištěníúrovních znečištění v jiných oblastech v rámci zón a aglomerací, které jsou reprezentativní pro expozici obyvatelstva obecně. 1.1.2. Měřicí lokality se zpravidla vybírají tak, aby se zamezilo měření velmi malých mikroprostředí v jejich bezprostřední blízkosti. To znamená, že měřicí lokalita je vybrána tak, aby vzorky vzduchu byly pokud možno reprezentativní pro úsek komunikace o délce minimálně 100 m u dopravních lokalit, pro 1000 m u předměstských lokalit a pro území o rozměrech alespoň 250 m x 250 m u průmyslových lokalit. 1.1.3. Městské pozaďové lokality se vybírají tak, aby na úroveň znečištěníúroveň znečištění v těchto lokalitách působily veškeré zdroje umístěné proti větru od měřicí lokality. Úroveň znečištěníÚroveň znečištění by neměl převážně způsobovat pouze jeden zdroj znečišťování, pokud taková situace není typická pro rozsáhlejší městskou oblast. Měřicí lokalita by měla být reprezentativní pro území o rozloze několika km2. 1.1.4. Pokud je cílem zjištění pozaďových úrovní znečištěníúrovní znečištění, nesmí být měřící lokalita ovlivněna aglomeracemi nebo průmyslovými zónami nacházejícími se blíže než v okruhu 5 kilometrů. 1.1.5. Pokud má být posouzen příspěvek z průmyslových zdrojů znečišťování, je alespoň jedna měřicí lokalita vybrána po převládajícím směru větru od zdroje znečišťování v nejbližší rezidenční oblasti. Pokud není známa pozaďová úroveň znečištěníúroveň znečištění, vybere se jedna měřicí lokalita také na návětrné straně stacionárního zdrojestacionárního zdroje (při zohlednění převládajícího směru větru). 1.1.6. Měřicí lokality se zpravidla vybírají tak, aby naměřené úrovně znečištěníúrovně znečištění byly reprezentativní i pro podobné oblasti, které neleží v jejich bezprostřední blízkosti. 1.1.7. Stacionární měření prekurzorů troposférického ozonu se provádí zejména v městských a předměstských lokalitách. 1.2. Měřicí lokality zaměřené na ochranu ekosystémů a vegetace Měřicí lokality zaměřené na ochranu vegetace se vybírají ve vzdálenosti více než 20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů nebo dálnic nebo hlavních silnic s dopravním zatížením větším než 50 000 vozidel za den. Měřicí lokalita je vybrána tak, aby naměřené úrovně znečištěníúrovně znečištění ovzdušíovzduší byly reprezentativní pro území o rozloze nejméně 1 000 km2. 2. Požadavky na umístění bodů vzorkování pro stacionární měření 2.1. Proud vzduchu kolem vstupního otvoru odběrové sondy nesmí být omezen (musí být volný v sektoru minimálně 270° nebo 180° pro místa odběru v linii obytné zástavby) a v blízkosti nesmí být žádné překážky ovlivňující proud vzduchu (odběrové zařízení musí být zpravidla vzdáleno od budov, balkonů, stromů a jiných překážek více než dvojnásobek počtu metrů, než je výška překážky, která odběrové zařízení přesahuje, minimálně 0,5 m od nejbližší budovy v případě míst odběru vzorků reprezentujících úroveň znečištěníúroveň znečištění v linii obytné zástavby), 2.2. Vstupní otvor odběrové sondy se zpravidla umístí ve výšce mezi 1,5 m (dýchací zóna) a 4 m nad zemí, za určitých okolností může být zapotřebí vyšší poloha (až 8 m), vyšší umístění může být rovněž vhodné, je-li stanice reprezentativní pro velkou oblast a jakékoli odchylky jsou řádně zdokumentovány, 2.3. Vstupní otvor odběrové sondy nesmí být umístěn v bezprostřední blízkosti zdrojů, aby bylo zamezeno přímému vlivu emisí nesmísených s okolním vzduchem, 2.4. Výstupní otvor odběrového zařízení musí být umístěn tak, aby byl znemožněn vstup vytékajícího odebraného vzduchu zpět do vstupního otvoru odběrového zařízení, 2.5. U odběrových zařízení zaměřených na dopravu by a) body vzorkování měly být alespoň 25 m od okraje velkých křižovatek a nejméně 4 m od středu nejbližšího dopravního pruhu; velkou křižovatkou se pro účely tohoto ustanovení rozumí křižovatka, která naruší plynulost dopravy a kde vznikají emise odlišné od ostatních částí silnice, b) body vzorkování pro měření oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého měly být nejdále 5 m od okraje vozovky, c) body vzorkování měly být umístěny tak, aby měření byla reprezentativní pro úroveň znečištěníúroveň znečištění ovzdušíovzduší v blízkosti linie obytné zástavby, ale nejdále 10 m od okraje vozovky. 2.6. Body vzorkování se umisťují tak, aby byly brány v úvahu následující faktory a) rušivé zdroje, b) bezpečnost, zejména bezpečnost veřejnosti a provozního personálu, c) přístupnost, d) dostupnost elektrické energie a telefonního spojení, e) viditelnost místa v jeho okolí, f) vhodnost sloučení míst odběru vzorků pro různé znečišťující látkyznečišťující látky, g) požadavky územního plánování. 3. Dokumentace a přezkum výběru míst 3.1 Dokumentují se postupy výběru míst a umístění všech měřicích míst v síti, a to včetně pořízení fotografie okolí měřicí lokality v hlavních světových stranách, a podrobné mapy. V případě orientačního měření nebo modelování musí dokumentace obsahovat podrobné informace o těchto metodách a o plnění požadavků uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce. 3.2. Vhodnost výběru měřicích lokalit a umístění bodů vzorkování se pravidelně přezkoumává nejméně každých 5 let a pořizuje se nová dokumentace, aby byla doložena průběžná platnost výběrových kritérií, koncepce sítě a měřicích míst. Část B Měřicí lokality a body vzorkování pro stacionární měření troposférického ozonu 1. Požadavky na měřicí lokality Typ lokality\| Cíle měření\| Reprezentativnost\| Kritéria pro umístění v makroměřítku ---\|---\|---\|--- Městská\| Ochrana zdraví lidí: expozice městské populace troposférickému ozonu, tj. v místech, kde je zároveň relativně vysoká hustota obyvatelstva a úroveň znečištěníúroveň znečištění troposférickým ozonem\| Několik km2\| V místech, kde nepůsobí vliv zdrojů místních emisí, jako je doprava, benzinové stanice apod.; Větraná místa, kde je předpokládáno dobré promíchávání vzduchu; Místa jako jsou obytné a obchodní oblasti měst, parky (daleko od stromů), velké ulice nebo náměstí s velmi malou nebo žádnou dopravou, otevřené oblasti charakterizované vzdělávacími, sportovními nebo rekreačními zařízeními. Předměstská\| Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice populace a vegetace nacházející se ve vnějších částech aglomerací, kde bývají nejvyšší úrovně znečištěníúrovně znečištění troposférickým ozonem\| Několik desítek km2\| V určité vzdálenosti od oblasti s maximálními emisemi, po hlavním směru (hlavních směrech) větru v době, kdy jsou dobré podmínky pro tvorbu troposférického ozonu; V místech na vnějším okraji aglomerace, kde obyvatelstvo, citlivé plodiny nebo přírodní ekosystémy jsou vystaveny vysokým úrovním znečištěníúrovním znečištění; Kde je to vhodné, některé předměstské stanice se mohou nacházet také proti směru větru od oblasti s maximálními emisemi, za účelem určení regionálních pozaďových úrovní znečištěníúrovní znečištění. Venkovská\| Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice populace, plodin a přírodních ekosystémů troposférickému ozonu v subregionálním měřítku\| Subregionální úrovně znečištěníúrovně znečištění (několik stovek km2 )\| V malých obcíchobcích nebo oblastech s přírodními ekosystémy, lesy; Místa reprezentativní pro úrovně znečištěníúrovně znečištění troposférickým ozonem mimo oblasti působnosti lokálních emisí ze stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů nebo dopravních komunikací; V otevřených oblastech, nikoli však na vrcholech vyšších hor. Venkovská pozaďová\| Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice užitkových rostlin a přirozených ekosystémů, jakož i obyvatelstva troposférickému ozonu v regionálním měřítku\| Regionální/ národní/ kontinentální úrovně znečištěníúrovně znečištění (1000 do 10000 km2)\| Měření umístěné v oblastech s nižší hustotou obyvatelstva, např. v oblastech s přirozenými ekosystémy a lesy, značně vzdálených od městských a průmyslových oblastí a stranou od emisí z lokálních zdrojů; Mimo místa, v nichž se tvoří přízemní inverze, jako jsou například konkávní formy reliéfu terénu, a také mimo vyšší horské vrcholy. 2. Požadavky na umístění bodů vzorkování pro stacionární měření Postupuje se přiměřeně podle části A bodu 2 této přílohy a zajistí se, aby vstupní sonda byla umístěna v dostatečné vzdálenosti od stacionárních zdrojůstacionárních zdrojů, jako jsou vysoké pece a spalovny, tak aby jimi nebylo měření významně ovlivněno, a více než 10 m od nejbližší silnice, přičemž tato vzdálenost roste úměrně intenzitě dopravního provozu. 3. Dokumentace a přezkum výběru míst Postupuje se podle části A bodu 3 této přílohy, přičemž se uplatní správné přezkoumání a interpretace monitorovacích údajů v kontextu s meteorologickými a fotochemickými procesy, které ovlivňují úroveň znečištěníúroveň znečištění ovzdušíovzduší troposférickým ozonem v konkrétních lokalitách. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Horní a dolní meze pro posuzování úrovně znečištění Znečišťující látka/doba průměrování1)\| Horní mez pro posuzování\| Dolní mez pro posuzování ---\|---\|--- Oxid siřičitý/24 hodin\| 75 µg.m-3 / 32)\| 50 µg.m-3 / 32) Oxid siřičitý/kalendářní rok a zimní období (1. října - 31. března)\| 12 µg.m-3\| 8 µg.m-3 Oxid dusičitý/1 hodina\| 140 µg.m-3 / 182)\| 100 µg.m-3 / 182) Oxid dusičitý\| 32 µg.m-3\| 26 µg.m-3 Oxidy dusíku\| 24 µg.m-3\| 19,5 µg.m-3 Částice PM10 /24 hodin\| 35 µg.m-3 / 352)\| 25 µg.m-3 / 352) Částice PM10\| 28 µg.m-3\| 20 µg.m-3 Částice PM2,5\| 17 µg.m-3\| 12 µg.m-3 Oxid uhelnatý\| 7 mg.m-3\| 5 mg.m-3 Benzen\| 3,5 µg.m-3\| 2 µg.m-3 Olovo\| 0,35 µg.m-3\| 0,25 µg.m-3 Arsen\| 3,6 ng.m-3\| 2,4 ng.m-3 Kadmium\| 3 ng.m-3\| 2 ng.m-3 Nikl\| 14 ng.m-3\| 10 ng.m-3 Benzo(a)pyren\| 0,6 ng.m-3\| 0,4 ng.m-3 Poznámky: 1) Pokud není uvedeno jinak, je doba průměrování 1 kalendářní rok. 2) Maximální počet překročení za kalendářní rok. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Prekurzory troposférického ozonu a) Oxidy dusíku: oxid dusnatý oxid dusičitý b) Těkavé organické látky: ethan ethylen acetylen propan propen n-butan i-butan but-1-en trans-but-2-en cis-but-2-en buta-1,3-dien n-pentan i-pentan pent-1-en pent-2-en isopren n-hexan i-hexan n-heptan n-oktan i-oktan benzen toluen ethylbenzen m,p-xylen o-xylen 1,2,4-trimethylbenzen 1,2,3-trimethylbenzen 1,3,5-trimethylbenzen formaldehyd nemethanové uhlovodíky celkem Příloha č. 6 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Referenční metody sledování kvality ovzduší Část A Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz při stacionárním měření 1.1. Pro stacionární měření oxidu siřičitého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14212 "Kvalita ovzdušíovzduší \\- Normovaná metoda stanovení oxidu siřičitého ultrafialovou fluorescencí". 1.2. Pro stacionární měření oxidu dusičitého a oxidů dusíku se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14211 "Kvalita ovzdušíovzduší \\- Normovaná metoda stanovení oxidu dusičitého a oxidu dusnatého chemiluminiscencí". 1.3. Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro stacionární měření olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14902 "Kvalita ovzdušíovzduší \\- Normovaná metoda stanovení Pb, Cd, As a Ni ve frakci PM10 aerosolových částic". 1.4. Pro odběr vzorků a stacionární měření PM10 a PM25 se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 12341 "Kvalita ovzdušíovzduší \\- Referenční gravimetrická metoda stanovení hmotnostní koncentrace frakcí aerosolových částic PM10 a PM2,5". 1.5. Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije referenční metoda podle částí 1, 2, a 3 české technické normy ČSN EN 14662 "Kvalita ovzdušíovzduší \\- Normovaná metoda stanovení benzenu". 1.6. Pro stacionární měření oxidu uhelnatého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14626 "Kvalita ovzdušíovzduší \\- Normovaná metoda stanovení oxidu uhelnatého nedisperzní infračervenou spektrometrií". 1.7. Pro stacionární měření troposférického ozonu se použije referenční metoda podle české technické normy EN ČSN 14625 "Kvalita ovzdušíovzduší \\- Normovaná metoda stanovení ozonu ultrafialovou fotometrií". 1.8. Pro odběr vzorků a analýzu benzo(a)pyrenu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15549 "Kvalita ovzdušíovzduší \\- Normovaná metoda stanovení benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzdušíovzduší". Pro odběr vzorků a analýzu dalších polycyklických aromatických uhlovodíků se použije referenční metoda ČSN P CEN/TS 16645 – „Kvalita ovzdušíovzduší – Metoda měření benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluorantenu, benzo[j]fluorantenu, benzo[k]fluorantenu, dibenz[a,h]anthracenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu a benzo[ghi]perylenu". 1.9. Pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzdušíovzduší se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15852 "Kvalita venkovního ovzdušíovzduší \\- Normovaná metoda pro stanovení celkové plynné rtuti". Pro měření celkové depozice rtuti se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15853 "Kvalita venkovního ovzdušíovzduší \\- Normovaná metoda pro stanovení depozice rtuti". 1.10. Pro odběr vzorků a analýzu depozice benzo(a)pyrenu a dalších polycyklických aromatických uhlovodíků podle § 3 odst. 1 se použije referenční metoda podle technické normy ČSN EN 15980 "Kvalita ovzdušíovzduší \\- Stanovení depozice benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[j]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a indeno[1,2,3-cd]pyrenu". 1.11. Pro odběr vzorků deponovaného arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15841 "Kvalita venkovního ovzdušíovzduší \\- Normovaná metoda pro stanovení arsenu, kadmia, olova a niklu v atmosférické depozici". Část B Modely pro posuzování úrovně znečistění výpočtem podle § 5 odst. 3 zákona 1. Eulerovský regionální fotochemický disperzní model CAMx (Comprehensive Air quality Model with extensions) 2. Chemické transportní modely evropského centra EMEP 3. Gaussovský disperzní model SYMOS'97 Část C Referenční modely pro zpracování rozptylových studií podle § 11 odst. 9 zákona Název modelu\| Oblasti použití\| Velikost výpočetní oblasti ---\|---\|--- SYMOS'97\| Městské oblasti nad úrovní střech budov a venkovské oblasti (všechny zdroje znečišťování)\| do 70 km od zdroje znečišťování ATEM\| Městské oblasti nad úrovní střech budov a venkovské oblasti (všechny zdroje znečišťování)\| do 70 km od zdroje znečišťování Tyto modely nejsou vhodné pro znečišťující látkyznečišťující látky s krátkou dobou setrvání v atmosféře, sekundární nebo rychle reagující znečišťující látkyznečišťující látky (např. troposférický ozon nebo sekundární částice), ani pro zjištění pozaďových úrovní znečištěníúrovní znečištění způsobených vzdálenějšími zdroji znečišťování. Modely musí být používány v aktuální verzi programu a v souladu s manuálem k dané verzi. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění 1. Datum provedení měření úrovně znečištěníúrovně znečištění a datum vystavení protokolu 2. Identifikace osoby provádějící měření úrovně znečištěníúrovně znečištění, včetně informací umožňujících identifikaci oprávnění k provádění měření jako je autorizace a akreditace, byla-li udělena 3. Jméno a podpis osoby odpovědné za správnost a přesnost provedení měření 4. Účel měření úrovně znečištěníúrovně znečištění 5. Typ a rozsah měření úrovně znečištěníúrovně znečištění a doprovodných meteorologických veličin: metoda měření, odběru a zpracování vzorků a odkazy na normy a standardní operační postupy 6. Umístění měřicího místa v terénu včetně zeměpisných souřadnic a nadmořské výšky, popis lokality, typ a reprezentativnost lokality, porovnání s požadavky příslušných předpisů pro umisťování měřicího místa, stávající úroveň znečištěníúroveň znečištění dané lokality dle databáze Informačního systému kvality ovzdušíovzduší a map klouzavých pětiletých průměrných koncentrací znečišťujících látekznečišťujících látek 7. Popis meteorologických podmínek, zejména srážek, vlhkosti vzduchu, mlhy, teploty a rozptylových podmínek, při kterých bylo prováděno měření úrovně znečištěníúrovně znečištění, resp. odběr vzorků pro následné laboratorní zpracování, lokalizace zdrojů znečišťování a dalších vlivů, které mohly přímo významně ovlivnit měření úrovně znečištěníúrovně znečištění, jako jsou stacionární zdrojestacionární zdroje, pozemní komunikace, frekvence dopravy, otevřený oheň, stavební, zemědělská či jiná činnost s výrazným vlivem na znečištění ovzdušíovzduší, a popis jejich vlivu 8. Kvalita dat, zejména zajištění správnosti a přesnosti odběru, manipulace, logistika a skladování odebraných vzorků a jejich laboratorní zpracování, vyhodnocení dat, zajištění kontroly a verifikace naměřených dat, nejistota měření, časová a prostorová reprezentativnost naměřených dat 9. Použitá přístrojová technika, zejména odběrová zařízení, měřidla, analyzátory a jejich rozsahy a přesnost, a popis zajištění metrologické návaznosti a způsob sběru dat 10. Oblast spolupráce, zejména identifikace spolupracující autorizované nebo akreditované osoby, předmět spolupráce stanovované znečišťující látkyznečišťující látky a metody stanovení 11. Výsledky měření úrovně znečištěníúrovně znečištění, zejména verifikované hodnoty naměřených hmotnostních koncentrací z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je stanoven imisní limitimisní limit, a vyjádřené v relevantní době průměrování, případně grafy průběhu, odpovídající imisní limitimisní limit a podmínky, za jakých je stanoven, a nejistota tohoto měření 12. Soubory výsledků naměřených a doprovodných veličin 13. Seznam dokumentů použitých pro měření úrovně znečištěníúrovně znečištění, zejména právních předpisů, norem, standardních operačních postupů, literatury a seznam zkratek, pokud jsou v protokolu použity 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší. Směrnice Komise (EU) 2015/1480 ze dne 28. srpna 2015, kterou se mění několik příloh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES a 2008/50/ES, kterými se stanoví pravidla pro referenční metody, ověřování údajů a umístění míst odběru vzorků při posuzování kvality vnějšího ovzduší.
Úplné znění zákona č. 329/2012 Sb.	Úplné znění zákona č. 329/2012 Sb. Úplné znění zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhlášeno 8. 10. 2012, částka 120/2012 * ČÁST PRVNÍ - ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA (§ 1 — § 87) * ČÁST DRUHÁ AŽ ČÁST ČTRNÁCTÁ - § 88 až § 102 (§ 88 až § 102 — § 88 až § 102) * ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 103 — § 103) č. 1 k zákonu č. 499/2004 Sb. č. 2 k zákonu č. 499/2004 Sb. č. 3 k zákonu č. 499/2004 Sb. 329 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 112/2006 Sb., zákonem č. 181/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 32/2008 Sb., zákonem č. 190/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 424/2010 Sb. a zákonem č. 167/2012 Sb. ZÁKON o archivnictví a spisové službě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje a) výběr a evidenci archiválií, b) ochranu archiválií, c) práva a povinnosti vlastníků archiválií, d) práva a povinnosti držitelů a správců archiválií (dále jen „držitel archiválie“), e) využívání archiválií, f) zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů pro účely archivnictví, g) soustavu archivů, h) práva a povinnosti zřizovatelů archivů, i) spisovou službu, j) působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a dalších správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby, k) správní delikty. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) archivnictvím obor lidské činnosti zaměřený na péči o archiválie jako součásti národního kulturního dědictví a plnící funkce správní, informační, vědecké a kulturní, b) péčí o archiválie jejich výběr, evidence, ochrana, archivní zpracování, uložení a zpřístupnění, c) archivem zařízení podle tohoto zákona, které slouží k ukládání archiválií a péči o ně, d) původcem každý, z jehož činnosti dokument vznikl; za dokument vzniklý z činnosti původce se považuje rovněž dokument, který byl původci doručen nebo jinak předán, e) dokumentem každá písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena původcem nebo byla původci doručena, f) archiválií takový dokument, který byl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování a byl vzat do evidence archiválií; archiváliemi jsou i pečetidla, razítka a jiné hmotné předměty související s archivním fondem či s archivní sbírkou, které byly vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrány a vzaty do evidence, g) výběrem archiválií posouzení hodnoty dokumentů a rozhodnutí o jejich vybrání za archiválie a zařazení do evidence archiválií, h) archivním fondem soubor archiválií, který vznikl výběrem z dokumentů vytvořených z činnosti původce, i) archivní sbírkou soubor archiválií navzájem propojených jedním nebo několika společnými znaky, j) archivní pomůckou informační systém, který se vytváří při archivním zpracování a slouží pro evidenci a orientaci v obsahu a časovém rozsahu archivního fondu, archivní sbírky nebo jejich částí, k) archivním zpracováním třídění, pořádání a popis archiválií, l) výkonem spisové služby zajištění odborné správy dokumentů vzniklých z činnosti původce, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců, zahrnující jejich řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení, a to včetně kontroly těchto činností, m) spisovnou místo určené k uložení, vyhledávání a předkládání dokumentů pro potřebu původce a k provádění skartačního řízení, n) správním archivem součást původce určená k dohledu na spisovou službu původce a k uložení, vyhledávání a předkládání dokumentů se skartační lhůtou delší než 5 let, o) metadaty data popisující souvislosti, obsah a strukturu dokumentů a jejich správu v průběhu času, p) spisovým řádem vnitřní předpis stanovící základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a skartační řízení, q) spisovým znakem označení, které zařazuje dokumenty do věcných skupin pro účely jejich budoucího vyhledávání, ukládání a vyřazování, r) skartačním znakem označení dokumentu, podle něhož se dokument posuzuje ve skartačním řízení, s) skartační lhůtou doba, během níž musí být dokument uložen u původce, t) zaměstnancem osoba ve služebním poměru, pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu. HLAVA II ARCHIVNICTVÍ Díl 1 Výběr archiválií a jejich evidence Výběr archiválií § 3 (1) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají a) organizační složky státu, b) ozbrojené síly, c) bezpečnostní sbory, d) státní příspěvkové organizace, e) státní podniky, f) územní samosprávné celky, g) organizační složky územních samosprávných celků, vytvářejí-li dokumenty uvedené v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu, h) právnické osoby zřízené nebo založené územními samosprávnými celky, vytvářejí-li dokumenty uvedené v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu, i) vysoké školy, j) školy a školská zařízení s výjimkou mateřských škol, výchovných a ubytovacích zařízení a zařízení školního stravování (dále jen „školy“), k) zdravotní pojišťovny, l) veřejné výzkumné instituce, m) právnické osoby zřízené zákonem, (dále jen „veřejnoprávní původci“). (2) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají za podmínek stanovených tímto zákonem také a) obchodní společnosti a družstva s výjimkou bytových družstev, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, b) politické strany, politická hnutí, občanská sdružení, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti, profesní komory, nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti, c) notáři, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, (dále jen „soukromoprávní původci“). (3) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají dále právní nástupci veřejnoprávních a soukromoprávních původců, jde-li o dokumenty, ke kterým měli tuto povinnost již tito původci. (4) V případě dokumentů v digitální podobě se jejich uchováváním rozumí rovněž zajištění věrohodnosti původu dokumentů, neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, tvorba a správa metadat náležejících k těmto dokumentům v souladu s tímto zákonem a připojení údajů prokazujících existenci dokumentu v čase. Tyto vlastnosti musí být zachovány do doby provedení výběru archiválií. (5) Výběr archiválií provádí archiv podle své působnosti (dále jen „příslušný archiv“). § 4 Kritériem výběru archiválií je trvalá hodnota dokumentu vzhledem k a) době vzniku, b) obsahu, c) původu, d) vnějším znakům. § 5 (1) Podle doby vzniku se příslušným archivem za archiválie vybírají a) dokumenty vzniklé do roku 1850, b) dokumenty z oborů průmyslové a zemědělské výroby, úvěrové soustavy a pojišťovnictví, finančního a důlního podnikání včetně patentů na významné vynálezy vzniklé do roku 1900, c) fotografické záznamy vzniklé do roku 1900, d) zvukové záznamy vzniklé do roku 1930, e) filmové záznamy vzniklé do roku 1930. (2) Podle obsahu se za archiválie příslušným archivem vybírají dokumenty, které mají trvalou hodnotu danou jejich politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem; k výběru musí být vždy předloženy dokumenty uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (3) Podle původu se za archiválie příslušným archivem vybírají dokumenty, které mají trvalou hodnotu vzhledem k významu, funkci anebo postavení jejich původce. (4) Podle vnějších znaků se za archiválie příslušným archivem vybírají dokumenty, které mají trvalou hodnotu vzhledem k jejich výtvarné hodnotě, jazyku, písmu, psací látce, způsobu vyhotovení, případně i dalším obdobným vlastnostem. § 6 Výběr archiválií z dokumentů původců provádí příslušný archiv ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení. Výběr archiválií ve skartačním řízení § 7 (1) Výběr archiválií ve skartačním řízení provádí příslušný archiv z dokumentů veřejnoprávního původce, z dokumentů jeho právního předchůdce a z dokumentů soukromoprávního původce, má-li zřízen soukromý archiv. (2) Výběr archiválií ve skartačním řízení provádí příslušný archiv z dokumentů soukromoprávního původce, požádá-li o to soukromoprávní původce. (3) Skartační řízení je postup, při kterém se vyřazují dokumenty, jimž uplynuly skartační lhůty a jež jsou nadále nepotřebné pro činnost původce. (4) Za řádné provedení skartačního řízení odpovídá původce nebo jeho právní nástupce. Tyto subjekty jsou povinny umožnit příslušnému archivu dohled na provádění skartačního řízení a výběr archiválií ve skartačním řízení. § 8 (1) Skartační řízení se provede v kalendářním roce následujícím po uplynutí skartační lhůty dokumentu. Skartační řízení může být po dohodě s příslušným archivem provedeno i později, pokud subjekt uvedený v § 7 odst. 4 dokumenty potřebuje pro další vlastní činnost. (2) Skartační řízení se provádí na základě skartačního návrhu. Skartační návrh zašle subjekt uvedený v § 7 odst. 4 příslušnému archivu k posouzení a k provedení výběru archiválií. (3) Skartační řízení se dále provede vždy před zánikem veřejnoprávního původce. Není-li toto možné, provede se výběr archiválií mimo skartační řízení. § 9 (1) Skartační návrh zpracovaný subjektem uvedeným v § 7 odst. 4 obsahuje a) označení subjektu uvedeného v § 7 odst. 4, b) seznam dokumentů navržených ke skartačnímu řízení a dobu jejich vzniku; jsou-li do výběru archiválií ve skartačním řízení zařazeny rovněž dokumenty vzniklé z činnosti původce, jehož je zpracovatel skartačního návrhu právním nástupcem, uvedou se tyto dokumenty s označením tohoto původce v seznamu samostatně. (2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti skartačního řízení a postupu při vyřazování dokumentů. § 10 (1) Na základě skartačního řízení příslušný archiv určí, do čí péče budou dokumenty vybrané jako archiválie náležet, a vyhotoví protokol o provedeném skartačním řízení. (2) Protokol podle odstavce 1 obsahuje a) soupis dokumentů nebo souborů dokumentů, které byly vybrány za archiválie, b) označení archivu určeného podle odstavce 1, c) soupis dokumentů, které lze zničit; soupis se nepořizuje, lze-li využít seznamu dokumentů navržených ke skartačnímu řízení podle § 9 odst. 1 písm. b). (3) V případě, že subjekt uvedený v § 7 odst. 4 nesouhlasí s obsahem protokolu podle odstavce 1, může proti němu do 15 dnů ode dne doručení protokolu podat námitky ke správnímu úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové služby. Podáním námitky je zahájeno správní řízení. (4) Subjekt uvedený v § 7 odst. 4 může zničit dokumenty určené ve skartačním řízení ke zničení a uvedené v soupisu dokumentů podle odstavce 2 písm. c) po uplynutí lhůty pro podání námitek podle odstavce 3 a v případě podání námitek po ukončení řízení o námitkách. Výběr archiválií mimo skartační řízení § 11 (1) Výběr archiválií mimo skartační řízení provádí příslušný archiv z dokumentů a) soukromoprávního původce, b) původce uvedeného v § 7 odst. 1, které neprošly skartačním řízením, c) nabídnutých vlastníkem České republice nebo jinému zřizovateli veřejného archivu darem, ke koupi nebo do úschovy, d) České republiky, které připadlo vlastnictví k nim odúmrtí, e) nalezených. (2) Výběr archiválií mimo skartační řízení prováděný podle odstavce 1 písm. a) a c) se zahajuje na žádost původce nebo vlastníka dokumentů. Na základě žádosti dohodne původce nebo vlastník dokumentů s příslušným archivem termíny, v nichž bude výběr archiválií mimo skartační řízení proveden; v případě zrušení původce, jeho vstupu do likvidace nebo při prohlášení konkurzu na původce požádá původce o výběr archiválií mimo skartační řízení neprodleně. Příslušný archiv si před provedením výběru archiválií mimo skartační řízení může od původce nebo vlastníka dokumentů vyžádat seznam dokumentů navržených pro výběr archiválií s uvedením doby jejich vzniku. Jsou-li do výběru archiválií mimo skartační řízení zařazeny rovněž dokumenty vzniklé z činnosti původce, jehož je zpracovatel skartačního návrhu, který je původcem podle odstavce 1 písm. a), právním nástupcem, uvedou se tyto dokumenty s označením původce v seznamu samostatně; obdobně se postupuje, jsou-li do výběru archiválií zařazovány dokumenty podle odstavce 1 písm. c). (3) Výběr archiválií mimo skartační řízení podle odstavce 1 písm. b), d) a e) a v případech, kdy dojde k zániku původce bez právního nástupce, se provádí z moci úřední. (4) Výběr archiválií mimo skartační řízení podle odstavce 1 písm. b) provádí archiv, který by byl příslušný k výběru archiválií ve skartačním řízení. (5) Dokumenty uložené v muzeích, knihovnách, galeriích, památnících, veřejných výzkumných institucích a vysokých školách (dále jen „kulturně vědecké instituce“) v důsledku jejich akviziční a sbírkotvorné činnosti splňující kritéria podle § 4 a 5 nebo podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu a vzaté do evidence archiválií se považují za archiválie vybrané mimo skartační řízení. Ustanovením věty první nejsou dotčeny povinnosti kulturně vědeckých institucí podle § 3, jedná-li se o dokumenty vzniklé z jejich činnosti. § 12 (1) Po ukončení výběru archiválií mimo skartační řízení vyhotoví příslušný archiv protokol o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení a určí, do čí péče budou dokumenty vybrané jako archiválie náležet. Byl-li výběr archiválií mimo skartační řízení proveden na žádost vlastníka dokumentu vybraného jako archiválie, lze tento dokument svěřit do péče archivu pouze se souhlasem tohoto vlastníka a na základě jeho přivolení s určením, do čí péče bude dokument náležet. (2) Ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) a b) se na obsah protokolu podle odstavce 1 použije obdobně. (3) V případě, že původce nebo vlastník dokumentu nesouhlasí s obsahem protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení, může proti němu do 15 dnů ode dne doručení protokolu podat námitky ke správnímu úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové služby. Podáním námitky je zahájeno správní řízení. Společná ustanovení k výběru archiválií § 13 (1) U dokumentů obsahujících utajované informaceutajované informace2) lze k výběru archiválií předložit pouze dokumenty navržené k vyřazení a zničení; u ostatních dokumentů lze výběr archiválií provést až po zrušení stupně utajení. Výběr archiválií, u nichž nebyl zrušen stupeň utajení nebo nelze stupeň utajení zrušit, provádějí příslušné bezpečnostní archivy. (2) U dokumentů obsahujících obchodní3), bankovní4) nebo obdobné tajemství lze k výběru archiválií předložit pouze dokumenty navržené k vyřazení a zničení; u ostatních dokumentů lze výběr archiválií provést jen se souhlasem původce. Byl-li dokument vybrán jako archiválie, původce jej po výběru archiválií opatří doložkou, v níž uvede druh tajemství v dokumentu obsažený. Ochrana obchodního, bankovního nebo obdobného tajemství není vybráním dokumentů za archiválie dotčena. (3) K výběru archiválií z dokumentů obsahujících osobní údajeosobní údaje a k jejich trvalému uchovávání se nevyžaduje souhlas fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu5). (4) Při výběru archiválií jsou osoby provádějící výběr archiválií oprávněny vstupovat s vědomím původce nebo vlastníka dokumentu do objektů, na pozemky a do jiných prostor, pokud nelze výběr archiválií provést jiným způsobem. Jestliže vlastník dokumentu není vlastníkem objektu nebo pozemku anebo jiných prostor, kde se dokument nachází, lze do nich vstupovat jen se souhlasem jejich vlastníka. (5) Původce, který nevykonává spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby, převede dokument v digitální podobě určený k výběru archiválií mimo skartační řízení do výstupního datového formátu stanoveného prováděcím právním předpisem a opatří ho metadaty stanovenými prováděcím právním předpisem podle § 19 písm. g), a to nejpozději při přípravě výběru archiválií mimo skartační řízení. Pokud dokument nelze převést do stanoveného datového formátu a opatřit ho metadaty, a to ani ve spolupráci s příslušným archivem, dokument jeho původce převede do analogové podoby. (6) Dokumenty se předkládají k výběru archiválií příslušnému archivu bez ohledu na místo jejich uložení. § 14 (1) Zaměstnanci správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby, zaměstnanci archivů a jejich zřizovatelé jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděli při výkonu činností podle tohoto zákona. Této povinnosti mohou být zproštěni příslušným správním úřadem na úseku archivnictví a výkonu spisové služby; zproštění musí být písemné s uvedením rozsahu a účelu. Povinnost mlčenlivosti stanovená zvláštními právními předpisy6) tím není dotčena. (2) Je-li zřizovatelem archivu právnická osoba, vztahuje se povinnost zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1 na fyzické osoby, které se vzhledem ke svému zaměstnání, funkci nebo obdobnému postavení v této právnické osobě s chráněnými údaji seznámily. (3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení služebního poměru, pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu. § 15 (1) Dokumenty vybrané jako archiválie a určené do péče archivu předá původce nebo vlastník dokumentu na základě protokolu o provedeném skartačním řízení nebo protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení určenému archivu. O předání se sepíše úřední záznam, jehož součástí je soupis předávaných dokumentů; u každého dokumentu v digitální podobě se uvedou údaje nutné pro jeho vyhledávání. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti soupisu předávaných dokumentů v digitální podobě. (2) Archiválie ve vlastnictví České republiky a archiválie ve vlastnictví územních samosprávných celků nebo jiných veřejnoprávních původců náležejí do péče veřejných archivů. Archiválie získané akviziční a sbírkotvornou činností kulturně vědecké instituce náležejí do péče této instituce. (3) Archiválie v digitální podobě náležející do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státních oblastních archivů se ukládají v Národním archivu. Archiválie v digitální podobě náležející do péče ostatních archivů se v těchto archivech ukládají, je-li jejich zřizovatelům uděleno oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě. Není-li zřizovatel archivu držitelem oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě, archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče se na základě písemné dohody zřizovatelů archivů uloží v Národním archivu nebo v archivu, jehož zřizovateli je uděleno oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě (dále jen „digitální archiv“). Neuzavře-li zřizovatel archivu dohodu o uložení archiválií, archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče se uloží v Národním archivu. Příslušnost archivu, do jehož péče archiválie v digitální podobě náleží, není jejím uložením v Národním archivu nebo v digitálním archivu dotčena. (4) Příslušný archiv může na základě žádosti původce vydat trvalý skartační souhlas na jím stanovený druh dokumentů, které lze zničit i bez výběru archiválií. Nedodrží-li původce podmínky stanovené v trvalém skartačním souhlasu, příslušný archiv může trvalý skartační souhlas zrušit z moci úřední. V případě zániku původce vydaný trvalý skartační souhlas nepřechází na právního nástupce. Evidence archiválií § 16 (1) Po provedeném výběru archiválií jsou dokumenty vybrané jako archiválie vzaty do evidence archiválií. (2) Archiválie, které jsou evidovány na území České republiky, tvoří Národní archivní dědictví. Národní archivní dědictví je vedeno v základní, druhotné a ústřední evidenci. Základní jednotkou evidence je archivní fond, archivní sbírka nebo jejich část nebo jednotlivá archiválie. (3) Základní evidenci Národního archivního dědictví, která zahrnuje evidenci přírůstků a úbytků archiválií, evidenční listy Národního archivního dědictví a evidenci archivních pomůcek, vedou archivy a kulturně vědecké instituce, v jejichž péči se archiválie nacházejí. Archivy a kulturně vědecké instituce zařadí základní jednotky evidence do základní evidence Národního archivního dědictví po výběru archiválií. Pokud je jako archiválie vybrán dokument v digitální podobě, jako archiválie se eviduje a v Národním archivu nebo v digitálním archivu se ukládá jeho replika; replikou se pro účely péče o archiválii v digitální podobě rozumí řetězec znaků totožný s dokumentem v digitální podobě, z něhož byl vytvořen. (4) Základní evidenci části Národního archivního dědictví, která nenáleží do péče archivů nebo kulturně vědeckých institucí, vedou Národní archiv (§ 46) nebo státní oblastní archivy (§ 49) podle své působnosti. (5) Druhotnou evidenci Národního archivního dědictví náležejícího do péče archivů nebo kulturně vědeckých institucí, která zahrnuje evidenční listy Národního archivního dědictví a evidenci archivních pomůcek, vedou Národní archiv nebo státní oblastní archivy podle své působnosti. Archivy a kulturně vědecké instituce jsou povinny archivu, který vede druhotnou evidenci, poskytovat údaje z evidenčních listů Národního archivního dědictví a z evidence archivních pomůcek a zasílat mu stejnopisy svých archivních pomůcek. (6) Ústřední evidenci Národního archivního dědictví, která zahrnuje evidenční listy Národního archivního dědictví a evidenci archivních pomůcek, vede ministerstvo. Archivy a kulturně vědecké instituce vedoucí základní evidenci jsou povinny poskytovat ministerstvu údaje z evidenčních listů Národního archivního dědictví a z evidence archivních pomůcek a zasílat mu stejnopisy svých archivních pomůcek. § 17 (1) Každá evidence Národního archivního dědictví je uchovávána v listinné formě nebo na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě je i předávána. Základní evidence Národního archivního dědictví musí být vždy uchovávána i v listinné formě. (2) Ministerstvo rozhodne na návrh zřizovatele archivu o vyřazení z evidencí Národního archivního dědictví a) archivního fondu nebo archivní sbírky z důvodu přehodnocení jejich významu, b) archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie z důvodu zničení; v případě archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie v digitální podobě se za zničení považuje rovněž narušení jejich obsahu, ztráta jejich čitelnosti nebo ztráta metadat nezbytných pro nakládání s archivním fondem, archivní sbírkou nebo archiválií v digitální podobě, c) archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie z důvodu vydání do zahraničí. (3) Archiv nebo kulturně vědecká instituce vyřadí archiválii, kterou vedou v základní evidenci, z evidencí Národního archivního dědictví z důvodu přehodnocení významu. (4) Návrh na vyřazení z evidencí Národního archivního dědictví podle odstavce 2 podávají subjekty vedoucí archivní fond, archivní sbírku nebo archiválie v základní evidenci. (5) Návrh podle odstavce 4 obsahuje a) označení subjektu podávajícího návrh, b) označení archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie, c) důvod vyřazení archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie, d) stejnopis aktuálního evidenčního listu Národního archivního dědictví archivního fondu nebo archivní sbírky, které jsou předmětem vyřazení, nebo archivního fondu či archivní sbírky, do nichž vyřazované archiválie patří, e) velikost vyřazovaného archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie v bytech, navrhuje-li se vyřadit archivní fond, archivní sbírku nebo archiválii v digitální podobě. § 18 (1) Ministerstvo vede evidenci všech archiválií, archivních sbírek a archivních fondů nebo jejich ucelených částí prohlášených za archivní kulturní památky nebo za národní kulturní památky. Archivy, v nichž jsou tyto archiválie, archivní sbírky, archivní fondy nebo jejich ucelené části uloženy, je vedou ve zvláštní evidenci. Zvláštní evidence obsahuje a) popis základních charakteristických rysů archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, b) údaje o tom, kdy byla archiválie, archivní sbírka, archivní fond nebo jejich ucelená část prohlášena za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku, c) údaje o tom, kdo o archiválii, archivní sbírku, archivní soubor nebo jejich ucelenou část pečuje a kde je uložena. (2) Ministerstvo eviduje archivy a kulturně vědecké instituce, které vedou základní evidenci Národního archivního dědictví. Při vedení této evidence je ministerstvo oprávněno zjišťovat, zpracovávat a uchovávat tyto údaje: a) název a sídlo archivu nebo kulturně vědecké instituce, b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) právnické osoby, která je zřizovatelem subjektu nebo zařízení uvedeného v písmenu a) nebo vůči němu plní funkci zřizovatele, c) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, je-li zřizovatelem subjektu nebo zařízení uvedeného v písmenu a). (3) Při vedení evidence podle tohoto zákona jsou ministerstvo, Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek a státní oblastní archivy oprávněny zjišťovat, zpracovávat a uchovávat údaje o původcích, vlastnících a držitelích archiválií v rozsahu a) jména, příjmení, místa trvalého pobytu a data narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo b) názvu, identifikačního čísla a sídla, jde-li o právnickou osobu. § 18a (1) V případě zániku veřejného archivu určí ministerstvo archiv, do jehož péče budou archiválie náležet; určení archivu předchází zániku veřejného archivu. Archiválie mohou být svěřeny do péče Národního archivu nebo státního oblastního archivu. (2) Ministerstvo rozhodne na návrh zřizovatele soukromého archivu o převedení archiválie do péče jiného archivu. Navrhuje-li se převedení archiválie do péče jiného archivu než Národního archivu nebo státního oblastního archivu, ministerstvo může návrhu vyhovět, souhlasí-li tento archiv. § 18b Portály pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě (1) Archiválie v digitální podobě, které jsou uloženy v Národním archivu, jsou zpřístupňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě, jehož správcem je Národní archiv (dále jen „národní portál“). (2) Archiválie v digitální podobě, které jsou uloženy v digitálním archivu, s výjimkou bezpečnostního archivu, jsou zpřístupňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě, jehož správcem je digitální archiv. (3) Národní portál je informačním systémem veřejné správy. (4) Prostřednictvím národního portálu je způsobem umožňujícím dálkový přístup zajišťován a) výběr a příjem archiválií v digitální podobě a jejich metadat, b) vedení a zpřístupňování evidence Národního archivního dědictví, c) příjem metadat popisů původců, d) příjem metadat popisů archivů a kulturně vědeckých institucí, e) příjem a prezentace archivních pomůcek v digitální podobě, f) přístup k archiváliím v digitální podobě a dokumentům v digitální podobě vzniklým jako digitální reprodukce z archiválií v analogové podobě. (5) Prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě jsou způsobem umožňujícím dálkový přístup zajišťovány a) výběr a příjem archiválií v digitální podobě a jejich metadat, b) přístup k archiváliím v digitální podobě a dokumentům v digitální podobě vzniklým jako digitální reprodukce z archiválií v analogové podobě. § 18c Správa metadat archiválií (1) Národní archiv ve spolupráci s archivem, do jehož péče archiválie v digitální podobě náleží, vytváří, spravuje a zpřístupňuje prostřednictvím národního portálu skupiny metadat obsahujících a) základní identifikaci archiválie, b) popis archiválie, c) evidenci subjektů oprávněných k přístupu k archiválii včetně rozsahu oprávnění. (2) Digitální archiv ve spolupráci s archivem, do jehož péče archiválie v digitální podobě náleží, vytváří, spravuje a s výjimkou bezpečnostního archivu též zpřístupňuje prostřednictvím jím provozovaného portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě skupiny metadat obsahujících a) základní identifikaci archiválie, b) popis archiválie, c) evidenci subjektů oprávněných k přístupu k archiválii včetně rozsahu oprávnění. (3) Archiv, s výjimkou bezpečnostního archivu, ve spolupráci s Národním archivem vytváří, spravuje a prostřednictvím národního portálu zpřístupňuje a) evidenci Národního archivního dědictví, b) popis a evidenci původců, c) popis a evidenci archivu a kulturně vědeckých institucí. (4) Digitální archiv s výjimkou bezpečnostního archivu zpřístupňuje i skupiny metadat podle odstavce 3 prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě, jehož je správcem, a to prostřednictvím funkčního vyhledavače s odkazem na národní portál. (5) Národní archiv a digitální archiv ukládají spisové a skartační plány. (6) Ukládá-li Národní archiv nebo digitální archiv archiválii v digitální podobě náležející do péče jiného archivu, zpřístupňuje tomuto archivu způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o a) změně metadat, datových formátů a velikosti archiválie v bytech, b) narušení obsahu archiválie, ztrátě její čitelnosti nebo ztrátě metadat nezbytných pro nakládání s archiválií v rozsahu umožňujícím příslušnému archivu posouzení, zda jsou splněny skutečnosti pro podání žádosti k zahájení řízení o vyřazení archiválie z evidence Národního archivního dědictví podle § 17 odst. 2. § 19 Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob vedení základní, druhotné a ústřední evidence, b) způsob předávání údajů ze základní evidence do druhotné evidence a ústřední evidence, c) způsob vedení evidence archiválií nebo archivních fondů nebo jejich ucelených částí prohlášených za archivní kulturní památky nebo za národní kulturní památky, d) postup a způsob vyřazování archiválií z evidencí, e) způsob vedení evidence archivních pomůcek, druhy archivních pomůcek, jejich strukturu a obsah a způsob zasílání a evidence stejnopisů archivních pomůcek, f) podrobnosti vytváření, správy a zpřístupňování metadat archiválií, g) rozsah metadat dokumentů v digitální podobě vybraných jako archiválie mimo skartační řízení u původců, kteří nevykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby. Díl 2 Prohlášení archiválie za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku § 20 zrušeno § 21 Prohlášení za archivní kulturní památku (1) Za archivní kulturní památku může být prohlášena archiválie, archivní sbírka, archivní fond nebo jejich ucelená část, která vzhledem k době vzniku, obsahu, formě, původci nebo vnějším znakům má význam pro dějiny obecné, národní nebo regionální, pro dějiny vědy, techniky nebo kultury nebo vzhledem k jedinečnosti nebo původnosti anebo k případné další výjimečné vlastnosti má mimořádný význam pro společnost; u souboru archiválií se přihlíží k jejich obsahové i věcné jednotě. (2) Žádost o prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku může podat a) archiv nebo kulturně vědecká instituce, do jejichž péče archiválie, archivní sbírka, archivní fond nebo jejich ucelená část náleží, b) archiv, který je vede v základní nebo druhotné evidenci, c) vlastník archiválie. (3) Žádost o prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku musí obsahovat a) název a časové určení vzniku archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, b) evidenční údaje o archiválii, archivní sbírce, archivním fondu nebo jejich ucelené části, c) odůvodnění žádosti podle kritérií uvedených v odstavci 1, d) popis stavu archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části a údaj o tom, zda k nim již byly pořízeny kopie, které svými vlastnostmi a způsobem zpracování zaručují nejvýše možnou dosažitelnou obsahovou a materiálovou stálost pro potřeby jejich dlouhodobého uložení (dále jen „bezpečnostní kopie“) nebo kopie určené k uživatelské práci, e) označení archivu nebo kulturně vědecké instituce, je-li žádost podávána podle odstavce 2 písm. a) a b), f) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a datum narození vlastníka archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, je-li vlastníkem fyzická osoba, g) název, identifikační číslo a sídlo vlastníka archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, je-li vlastníkem právnická osoba. (4) O žádosti na prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku rozhoduje podle kritérií uvedených v odstavci 1 ministerstvo. (5) Vlastník archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, o nichž bylo zahájeno řízení o prohlášení za archivní kulturní památku, je ode dne zahájení řízení až do nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva povinen a) písemně předem oznámit ministerstvu každou zamýšlenou změnu jejich umístění nebo převod vlastnického práva, b) písemně bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu přechod vlastnického práva. (6) Ministerstvo může zrušit prohlášení za archivní kulturní památku z důvodu přehodnocení jejího významu. Návrh na zrušení prohlášení za archivní kulturní památku podávají subjekty uvedené v odstavci 2; ministerstvo může zrušit prohlášení za archivní kulturní památku i bez návrhu. (7) Návrh na zrušení prohlášení za archivní kulturní památku obsahuje a) název a evidenční údaje o archivní kulturní památce, b) odůvodnění zrušení prohlášení za archivní kulturní památku z důvodu přehodnocení významu. § 22 Prohlášení za národní kulturní památku Vláda může nařízením prohlásit archivní kulturní památku za národní kulturní památku11). § 22a Prováděcí právní předpis stanoví způsob označování archiválií, které byly prohlášeny za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku. Díl 3 Ochrana archiválií, práva a povinnosti vlastníka a držitele archiválie § 23 (1) Archiválie ve vlastnictví České republiky nebo právnických osob zřízených zákonem nelze převést na jinou osobu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak12). (2) Archiválie ve vlastnictví České republiky nebo právnických osob zřízených zákonem lze převést do zahraničí, jen stanoví-li tak vláda nařízením. (3) Archiválie, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo právnických osob zřízených zákonem, lze do užívání právnické nebo fyzické osobě přenechat pouze s předchozím souhlasem ministerstva. Tento souhlas ministerstvo udělí pouze tehdy, pokud jsou právnické nebo fyzické osoby schopny zabezpečit splnění podmínek stanovených tímto zákonem k ochraně archiválií a péči o ně. Práva a povinnosti vlastníka a držitele archiválie § 24 (1) Vlastník nebo držitel archiválie má právo na bezplatné poskytování informačních a poradenských služeb týkajících se péče o archiválie. Tyto služby poskytuje Národní archiv nebo státní oblastní archiv. (2) Vlastník archiválie, která nenáleží do péče veřejného archivu, a nejedná-li se o archiválii ve vlastnictví České republiky, právnické osoby zřízené zákonem nebo územního samosprávného celku, má v souvislosti s prohlášením dokumentu za archiválii nárok na poskytnutí paušálního státního příspěvku za prohlášení dokumentu za archiválii. Nárok musí vlastník archiválie uplatnit do 3 měsíců ode dne vybrání dokumentu za archiválii, jinak nárok zaniká. Nárok se uplatňuje písemně u ministerstva prostřednictvím státního oblastního archivu nebo Národního archivu, který archiválii vede v základní nebo druhotné evidenci. (3) Výši státního příspěvku podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis s ohledem na náklady vlastníka archiválie na pořízení kopií archiválií, na možný ušlý zisk nebo náhradu mzdy a případné další vynaložené náklady v souvislosti s výběrem dokumentu za archiválii. (4) Vlastník archiválie, s výjimkou České republiky, právnických osob zřízených zákonem nebo územního samosprávného celku, která nenáleží do péče veřejného archivu, má nárok na náhradu nezbytných nákladů, které mu vznikly při zákonem uložené péči o archiválie. Nárok musí vlastník archiválie uplatnit písemně u ministerstva prostřednictvím Národního archivu nebo státního oblastního archivu, který ji vede v základní nebo druhotné evidenci, ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy k výdajům došlo, jinak nárok zaniká. § 25 (1) Vlastník nebo držitel archiválie je povinen a) řádně pečovat o archiválii v analogové podobě; za tím účelem je povinen udržovat archiválii v dobrém stavu, chránit ji před poškozením, znehodnocením, zničením, ztrátou a odcizením a užívat archiválii pouze způsobem, který odpovídá jejímu stavu, b) vytvořit z dokumentu v digitální podobě vybraného jako archiválie jeho repliku v datovém formátu stanoveném prováděcím právním předpisem a předat ji neprodleně po provedeném výběru archiválií Národnímu archivu nebo digitálnímu archivu k uložení, c) neprodleně a předem oznámit Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu oblastnímu archivu každý zamýšlený převod vlastnického práva k archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově. (2) Vlastník nebo držitel archiválie v analogové podobě, která je uložena mimo archiv a kterou vede v základní evidenci Národního archivního dědictví příslušný archiv podle své působnosti, je povinen předávat těmto archivům na vyžádání údaje potřebné pro vedení této evidence. § 26 (1) Vlastník nebo držitel archiválie může odevzdat archiválii do úschovy na základě písemné smlouvy o úschově. Po dobu, po kterou je archiválie v úschově, přísluší schovateli práva a povinnosti vlastníka nebo držitele archiválie podle § 24 odst. 1, § 25 odst. 1 písm. a) a c), § 25 odst. 2, § 27, 29, 30 a 32 namísto jejího vlastníka nebo držitele. (2) Odevzdat archiválii do úschovy dalšímu schovateli může schovatel pouze s písemným souhlasem vlastníka nebo držitele archiválie. Ustanovení odstavce 1 zde platí obdobně. § 27 (1) Na žádost vlastníka nebo držitele archiválie, který není schopen zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni a jehož archiválie nenáleží do péče archivu, Národní archiv nebo příslušný státní oblastní archiv a) poskytne vlastníkovi nebo držiteli archiválie bezplatnou odbornou pomoc, nebo b) převezme archiválii na dobu určitou do své péče. (2) Pominou-li důvody, pro které byla archiválie převzata do jeho péče, Národní archiv nebo státní oblastní archiv archiválii vlastníkovi nebo jejímu držiteli na základě jeho žádosti neprodleně vydá. § 28 Převod archiválií (1) V případě zamýšleného převodu vlastnictví archiválie je její vlastník povinen přednostně ji nabídnout ke koupi České republice, pokud nepůjde o převod a) mezi osobami blízkými, spoluvlastníky, církevními právnickými osobami téže církve nebo náboženské společnosti, b) do vlastnictví územního samosprávného celku, c) do vlastnictví právnické osoby zřízené zákonem, nebo d) na státní podnik nebo na státní příspěvkovou organizaci. (2) Písemnou nabídku podle odstavce 1 je vlastník archiválie povinen České republice učinit prostřednictvím Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo příslušného státního oblastního archivu. (3) Vlastník je povinen strpět prohlídku archiválie pověřeným zaměstnancem Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo příslušného státního oblastního archivu za účelem zhotovení popisu či vyobrazení archiválie pro návrh kupní smlouvy. Prohlídka se musí uskutečnit do 30 dnů od podání nabídky. Pokud se prohlídka neučiní v této lhůtě z důvodů na straně vlastníka, prodlužuje se lhůta k předložení návrhu kupní smlouvy podle odstavce 4 o 30 dnů a běh lhůty pro provedení prohlídky počíná znovu. (4) Uplatní-li Česká republika právo k přednostní koupi, předloží Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo příslušný státní oblastní archiv do 180 dnů ode dne doručení písemné nabídky vlastníku archiválie návrh kupní smlouvy. Návrh kupní smlouvy musí obsahovat popis nebo vyobrazení archiválie, navrhovanou cenu a lhůtu pro zaplacení. Tato lhůta nesmí být delší než 30 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy, pokud vlastník archiválie nenavrhne lhůtu delší. (5) Pokud Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo příslušný státní oblastní archiv ve stanovené lhůtě návrh kupní smlouvy vlastníkovi archiválie nepředloží, právo České republiky k přednostní koupi vůči tomuto vlastníkovi archiválie zaniká. § 29 Vývoz archiválií (1) Vyvážet archiválie z území České republiky lze pouze na základě povolení ministerstva vydaného na základě žádosti vlastníka nebo držitele archiválie. (2) Povolení k vývozu archiválií z území České republiky může ministerstvo vydat jen na dobu určitou, a to pouze z důvodů jejich a) vystavování, b) konzervování, c) restaurování, d) vědeckého zkoumání. (3) Vlastník nebo držitel archiválie je oprávněn vyvézt archiválii pouze za účelem stanoveným v povolení ministerstva. Vlastník nebo držitel archiválie je povinen dovézt archiválii zpět na území České republiky ve lhůtě stanovené ministerstvem a nepoškozenou. (4) Ministerstvo může v povolení uložit vlastníkovi nebo držiteli archiválie povinnost složit peněžitou záruku za dodržení podmínek podle odstavce 3. Peněžitá záruka připadne České republice, pokud vlastník archiválie nebo její držitel nedodrží podmínky stanovené v povolení. (5) Ministerstvo povolení neudělí, jestliže by nebyly splněny podmínky péče o archiválii a podmínky její ochrany podle tohoto zákona nebo vývoz archiválie nedovoluje její stav. (6) Archiválii, která je předmětem řízení o prohlášení za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku, nelze do doby vydání rozhodnutí nebo nařízení vlády vyvézt z území České republiky. (7) Archiválii prohlášenou za národní kulturní památku je možno vyvézt z území České republiky jen na dobu určitou a s předchozím souhlasem vlády, a to pouze z důvodu jejího vystavování nebo restaurování. (8) Ministerstvo vede evidenci vydaných povolení k vývozu archiválií z území České republiky a kontroluje, zda archiválie byly ve stanovené lhůtě a nepoškozeny dovezeny zpět na území České republiky. Ochrana archivních kulturních památek a národních kulturních památek § 30 (1) Po prohlášení archiválie za archivní kulturní památku pořídí vlastník nebo držitel do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení archiválie za archivní kulturní památku na vlastní náklady její bezpečnostní kopii. (2) Archivní kulturní památky a národní kulturní památky se evidují v archivních sbírkách nebo v archivních fondech, jejichž součástí jsou; o jejich uložení se vede zvláštní plán jako součást bezpečnostní dokumentace objektu. (3) Archivy a kulturně vědecké instituce, do jejichž péče archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky náleží, provádějí nejméně jedenkrát za rok prověrku jejich fyzického stavu. O výsledku prověrky podají do 30 dnů od jejího provedení písemnou zprávu ministerstvu; v případě ohrožení, poškození, znehodnocení, zničení, ztráty nebo odcizení archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podává archiv nebo kulturně vědecká instituce zprávu ministerstvu neprodleně. (4) U archivních kulturních památek a národních kulturních památek, které nenáleží do péče archivu nebo kulturně vědecké instituce, příslušný archiv, který je vede v základní nebo druhotné evidenci, provádí nejméně jedenkrát za rok prověrku jejich fyzického stavu. O výsledku prověrky podá do 30 dnů od jejího provedení písemnou zprávu ministerstvu; v případě ohrožení, poškození, znehodnocení, zničení, ztráty nebo odcizení archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podá zprávu ministerstvu neprodleně. (5) Poškozené nebo ohrožené archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky musí být neprodleně konzervovány nebo restaurovány. Jejich konzervaci nebo restaurování je povinen zajistit vlastník nebo držitel, a to pouze na základě povolení ministerstva a způsobem, který ministerstvo určí. § 31 (1) Vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky, která nenáleží do péče veřejného archivu, a nejedná-li se o archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku ve vlastnictví České republiky, právnické osoby zřízené zákonem nebo územního samosprávného celku, má v souvislosti s prohlášením archiválie za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku nárok na poskytnutí paušálního státního příspěvku za prohlášení archiválie za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku. Nárok musí vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky uplatnit do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení archiválie za archivní kulturní památku nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o prohlášení archivní kulturní památky za národní kulturní památku, jinak nárok zaniká. Nárok se uplatňuje písemně u ministerstva prostřednictvím státního oblastního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo Národního archivu podle toho, který z nich archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku vede v základní nebo druhotné evidenci. (2) Výši státního příspěvku podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis s ohledem na náklady vlastníka archiválie na pořízení kopií archiválií, na možný ušlý zisk nebo náhradu mzdy a případné další vynaložené náklady v souvislosti s prohlášením archiválie za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku. (3) Vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky, s výjimkou České republiky, právnických osob zřízených zákonem nebo územního samosprávného celku, která nenáleží do péče veřejného archivu, má nárok na náhradu nezbytných nákladů, které mu vznikly při zákonem uložené péči o archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku. Nárok musí vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky uplatnit písemně u ministerstva prostřednictvím Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, který ji vede v základní nebo druhotné evidenci, ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy k výdajům došlo, a musí předložit příslušné doklady, jinak nárok zaniká. § 32 (1) Na žádost vlastníka nebo držitele archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky, který není schopen zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni a jehož archivní kulturní památka nebo národní kulturní památka nenáleží do péče veřejného archivu, ministerstvo a) poskytne jejímu vlastníkovi nebo držiteli bezplatnou odbornou pomoc, nebo b) svěří archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku na dobu určitou do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, nejdéle však na dobu 1 roku. (2) Pokud vlastník nebo držitel archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky není schopen zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni, jeho archivní kulturní památka nebo národní kulturní památka není v péči veřejného archivu a hrozí její poškození nebo zničení, rozhodne ministerstvo na základě provedené kontroly o jejím svěření na dobu určitou do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, nejdéle však na dobu 1 roku. (3) Pokud vlastník nebo držitel archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky nebude schopen ani poté, kdy uplynula doba, po kterou byla tato památka svěřena do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu podle odstavce 2, zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni, může ministerstvo rozhodnout o jejím ponechání v péči archivu, a to i z moci úřední. (4) Pominou-li důvody, pro které byla archivní kulturní památka nebo národní kulturní památka svěřena do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo státní oblastní archiv uloženou archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku vlastníkovi nebo držiteli na základě jeho žádosti neprodleně vydá. § 33 Ustanovení § 23, § 24 odst. 1, § 25, 26, 28 a 29 se ve vztahu k archivní kulturní památce nebo národní kulturní památce použijí obdobně. Díl 4 Nahlížení do archiválií, vystavování archiválií a pořizování výpisů, opisů a kopií § 34 (1) Do archiválií náležejících do péče archivu lze nahlížet jen na základě žádosti a za dodržení podmínek stanovených tímto zákonem a badatelským řádem archivu. (2) Badatelský řád vydá každý archiv na základě vzorového badatelského řádu vydaného ministerstvem. Badatelský řád je trvale zveřejněn na úřední desce archivu nebo na jiném veřejnosti přístupném místě v archivu a v informačních systémech s možností dálkového přístupu. (3) V archivech se nahlíží do kopií archiválií určených k uživatelské práci. Do originálů archiválií lze nahlížet jen tehdy, nejsou-li vyhotoveny jejich kopie. Jestliže takové kopie byly vyhotoveny, lze originály archiválií předložit k nahlédnutí jen se souhlasem archivu, do jehož péče archiválie náleží, pokud to účel nahlédnutí vyžaduje. (4) Do archiválií, které byly archivům svěřeny do úschovy na základě smlouvy o úschově, lze nahlížet za podmínek stanovených tímto zákonem a badatelským řádem a za podmínek uvedených ve smlouvě o úschově. Práva a zvláštní ujednání ve prospěch vlastníků archiválií zůstávají při nahlížení nedotčena. (5) Národní kulturní památky v originále se mohou předkládat k nahlédnutí jen v archivech, do jejichž péče náleží, a to po předchozím povolení ministerstva; jinak se k nahlédnutí předkládají pouze jejich kopie. (6) Nahlížení do archiválií v digitální podobě se uskutečňuje prostřednictvím národního portálu nebo portálů pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě. § 35 (1) Pro účely ochrany archiválií jsou veřejné archivy oprávněny zpracovávat osobní údajeosobní údaje žadatelů o nahlížení v rozsahu a) jména, popřípadě jmen, a příjmení, b) data a místa narození, státního občanství, c) adresy místa pobytu fyzické osoby na území České republiky, popřípadě bydliště v cizině, adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, d) čísla průkazu totožnosti. (2) Veřejné archivy jsou dále oprávněny zpracovávat údaje o obchodní firmě, popřípadě názvu, adrese sídla právnické osoby, pro niž se nahlížení uskutečňuje, jejím identifikačním čísle osoby, bylo-li přiděleno, a tématu studia, jeho účelu a zaměření, v jehož rámci se nahlížení uskutečňuje. (3) Žádost o nahlížení se podává na badatelském listu. Žadatel o nahlížení je povinen za účelem ověření jeho osobních údajůosobních údajů uvedených v badatelském listu předložit na výzvu zaměstnance veřejného archivu průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, který je veřejnou listinouveřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště v cizině, a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující jednoznačně ztotožnit žadatele, který doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. § 36 Prováděcí právní předpis stanoví a) vzorový badatelský řád, kterým se upraví postup při předkládání archiválií, množství archiválií předkládaných badateli na 1 návštěvní den, režim chování v místě určeném k nahlížení včetně způsobu manipulace s archiváliemi, zásady používání reprodukční techniky a lhůty k zahájení nahlížení do archiválií a k pokračování v něm; tyto lhůty musí být nejméně třicetidenní, b) vzor badatelského listu a vzor dokladu o předložených a navrácených archiváliích. § 37 (1) K nahlížení v archivech jsou přístupné jen archiválie starší třiceti let, není-li dále stanoveno jinak, a všechny zveřejněné archiválie. (2) Do archiválií obsahujících osobní údajeosobní údaje žijící osoby lze nahlížet, nevznesla-li tato osoba písemně námitky. Archiv osobu písemně vyrozumí o podané žádosti o nahlížení do archiválií; jedná-li se o vyrozumění nejméně třiceti osob, lze je doručit veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce archivu, a nezřizuje-li archiv úřední desku, na úřední desce státního oblastního archivu, v jehož obvodu má archiv sídlo. Ve vyrozumění uvede údaje podle § 35 odst. 1 písm. a) až c), osobní údajeosobní údaje osoby, které mají být zpřístupněny, období, ve kterém bude do archiválií nahlíženo, a poučení o právních následcích podání a nepodání námitky ve stanovené lhůtě. Námitku proti nahlížení do archiválií podle věty první může vznést osoba do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění. Z námitky musí být zřejmé, jakých osobních údajůosobních údajů se týká. Nevznese-li osoba námitky ve lhůtě podle věty čtvrté, má se za to, že s nahlížením do archiválií souhlasí. Na doručování a počítání lhůt se vztahuje část druhá správního řádu. (3) Do archiválií vztahujících se k žijící fyzické osobě, jejichž obsahem jsou citlivé osobní údajeosobní údaje13), lze nahlížet jen s předchozím písemným souhlasem této osoby. Archiv požádá dotčenou osobu o souhlas s nahlížením do těchto archiválií. V žádosti uvede údaje podle § 35 odst. 1 písm. a) až c), citlivé osobní údajeosobní údaje osoby, které mají být zpřístupněny, a období, ve kterém bude do archiválií nahlíženo. (4) Za účelem vyrozumění dotčené osoby může archiv požádat příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby o zjištění nezbytných údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel. (5) Správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby mohou na základě žádosti archivu podle odstavce 4 nebo k výkonu působnosti podle tohoto zákona získávat a užívat údaje o dotčené osobě, a to a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. Žádost o výdej údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel a výdej údajů z agendového informačního systému cizinců mohou být uskutečněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum narození, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (7) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, d) datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (8) Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) druh a adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (9) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (10) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti státních orgánů. (11) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech stupňů, bezpečnostních složek podle zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, jakož i mimořádných lidových soudů, Státního soudu, Národního soudu a společenských organizací a politických stran sdružených v Národní frontě, na archiválie vzniklé z činnosti orgánů německé okupační správy na území odstoupeném Říši i v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1938 až 1945, na archiválie, které již byly před podáním žádosti o nahlížení do nich veřejně přístupné, jakož i na archiválie, které byly jako dokumenty veřejně přístupné před prohlášením za archiválie15). (12) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na archiválie, jejichž obsahem jsou statistické soubory dat, získané při demografických a statistických šetřeních, jestliže osobní údajeosobní údaje obsažené v těchto archiváliích lze před nahlížením anonymizovat. Archiv na základě žádosti v přiměřené době, s ohledem na úkoly archivu a s přihlédnutím k významu archiválií, provede jejich anonymizaci. Po anonymizaci osobních údajůosobních údajů obsažených ve vyžadovaných archiváliích oznámí archiv tuto skutečnost neprodleně žadateli, pokud si to předem písemně vymínil. (13) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na původce archiválií; tyto subjekty mohou nahlížet do archiválií, jichž jsou původci, bez omezení. Ustanovení věty první se použije obdobně i na právní nástupce původců archiválií. Ustanovení odstavců 1 až 3 se dále nevztahují na subjekty uvedené v § 38 odst. 5; tito mohou nahlížet do archiválií, jejichž původcem je stát či územní samosprávný celek, bez omezení. § 38 (1) Nahlížení do archiválií uložených v archivu se odepře, jestliže a) fyzický stav archiválií nahlížení neumožňuje, b) stav zpracování archiválií nahlížení neumožňuje, c) fyzická osoba vznesla námitku proti nahlížení do archiválií, jejichž obsahem jsou její osobní údajeosobní údaje; to neplatí, jde-li o archiválie podle § 37 odst. 11 a 12, d) fyzická osoba nedá souhlas k nahlížení do archiválií, jejichž obsahem jsou její citlivé osobní údajeosobní údaje, e) zvláštní právní předpis nahlížení do archiválií vylučuje nebo žadatel o nahlížení nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem2). (2) Pokud žádosti o nahlížení do archiválií archiv nevyhoví, rozhodne na základě podání badatele příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby. (3) Pokud bylo nahlížení do archiválií podle odstavce 1 písm. b) odepřeno, archiv na základě žádosti v přiměřené době, s ohledem na úkoly archivu a s přihlédnutím k významu archiválií, provede jejich archivní zpracování. Po archivním zpracování vyžadovaných archiválií archiv tuto skutečnost neprodleně oznámí žadateli, pokud si to žadatel předem písemně vymínil. (4) Nahlížení do archiválií lze v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) výjimečně umožnit vědeckým badatelům a studentům na základě žádosti doložené písemným potvrzením kulturně vědecké instituce o naléhavém časově limitovaném vědeckém nebo výukovém účelu nahlížení. (5) Organizační složky státu, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, zpravodajské služby České republiky, územní samosprávné celky, jakož i osoby, které jsou podle zvláštních právních předpisů16) oprávněny nahlížet do dokumentů, jsou oprávněny nahlížet v archivech do archiválií, jejichž původcem je stát nebo územní samosprávný celek. Je-li nezbytné nahlížet do těchto archiválií mimo archiv, v němž jsou uloženy, mohou být zapůjčeny za předpokladu, že vypůjčitel se písemně zaváže, že archiválie v úplnosti vrátí v dohodnuté lhůtě a nepoškozené. § 38a (1) Za účelem vyrozumění žadatele podle § 38 odst. 3 nebo nahlížení do archiválií podle § 38 odst. 4 může archiv požádat příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby o zprostředkování údajů o žadateli z agendového informačního systému evidence obyvatel, a to v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum, místo a okres narození; narodila-li se osoba v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila, c) adresa místa trvalého pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu. (2) Správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby mohou na základě žádosti archivu podle odstavce 1 nebo k výkonu působnosti podle tohoto zákona získávat a užívat údaje o osobě, a to a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) adresa místa pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, c) datum narození, d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí osoby mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, nebo den, který osoba prohlášená za mrtvého nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, d) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, nebo den, který osoba prohlášená za mrtvého nepřežila. (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) druh a adresa místa pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, d) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, nebo den, který osoba prohlášená za mrtvého nepřežila. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít jen takové údaje, které jsou pro vyrozumění osoby nezbytné. (8) Žádosti o výdej údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel a o výdej údajů z agendového informačního systému cizinců mohou být uskutečněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 39 (1) Archiválie lze vystavovat jen v případě, dovoluje-li to jejich stav, a za podmínek zaručujících jejich ochranu a péči podle tohoto zákona a ochranu osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu17). (2) Archiválie, které byly na základě smlouvy o úschově svěřeny archivům do úschovy, lze vystavovat jen za podmínek uvedených v odstavci 1 a za podmínek stanovených ve smlouvě o úschově. (3) Archiválie ve vlastnictví České republiky, které náleží do péče archivů, lze vystavovat jen za podmínek stanovených v odstavci 1 a na základě smlouvy nebo zápisu18) o výpůjčce. Zřizovatel archivu sjedná ve smlouvě nebo zápisu podmínky vystavení a výši pojistného podle zvláštního právního předpisu19). Součástí smlouvy nebo zápisu je soupis zapůjčovaných archiválií a protokol o jejich stavu. (4) Národní kulturní památku lze vystavovat pouze na základě povolení ministerstva. § 40 (1) Každý je oprávněn požádat archiv, do jehož péče archiválie náleží, o pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválie v analogové podobě nebo repliky archiválie v digitální podobě. Ustanovení autorského zákona nejsou větou první dotčena. Pořízením výpisu, opisu nebo kopie archiválie se rozumí i pořízení výpisu, opisu nebo kopie její části. (2) Pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválie v analogové podobě nebo repliky archiválie v digitální podobě se odepře, jestliže jsou splněny podmínky pro odepření nahlížení do archiválií. To neplatí, lze-li výpis, opis nebo kopii archiválie v analogové podobě nebo repliku archiválie v digitální podobě pořídit i bez předchozího archivního zpracování archiválie. (3) Pokud žádosti o pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválie v analogové podobě nebo repliky archiválie v digitální podobě archiv nevyhoví, rozhodne na základě podání badatele příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby. (4) Archiv na žádost potvrdí shodu jím pořízené kopie archiválie v analogové podobě s archiválií v analogové podobě uložené v archivu, anebo v případě digitálního archivu nebo Národního archivu shodu jím pořízené repliky archiválie v digitální podobě s archiválií v digitální podobě nebo s replikou archiválie v digitální podobě uloženými v digitálním archivu. (5) Archiv je oprávněn požadovat úhradu nákladů spojených s pořízením výpisu, opisu nebo kopie archiválie v analogové podobě anebo s pořízením repliky archiválie v digitální podobě, spojených s vyhledáním archiválií a jejich dalším zpracováním, nebo s pořízením rešerše z archiválií. Výši úhrady nákladů spojených s jím poskytovanými službami zveřejní archiv v ceníku služeb. (6) Veřejný archiv není oprávněn požadovat úhradu nákladů, pokud pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválie v analogové podobě anebo pořízení repliky archiválie v digitální podobě, vyhledání archiválií a jejich další zpracování nebo pořízení rešerše z archiválií činí pro a) státní orgán, b) právnickou nebo fyzickou osobu, které byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy, a to v souvislosti s výkonem této působnosti, c) původce nebo vlastníka archiválie uložené ve veřejném archivu, a to v případě provedení těchto úkonů vůči této archiválii nebo v souvislosti s ní, d) dárce archiválie uložené ve veřejném archivu, a to v případě provedení těchto úkonů vůči této archiválii nebo v souvislosti s ní. (7) Prováděcí právní předpis stanoví maximální výši úhrady nákladů služeb uvedených v odstavcích 1 a 4, kterou je oprávněn požadovat veřejný archiv, a podmínky, za kterých je možné od úhrady služeb poskytovaných archivem upustit. § 41 (1) Do archiválií, které nenáleží do péče archivů, lze nahlížet, pořizovat jejich výpisy, opisy anebo kopie archiválií v analogové podobě nebo repliky archiválií v digitální podobě pouze se souhlasem vlastníka nebo držitele archiválie a za dodržení podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem2),17). (2) Nahlížení do archiválií náležejících do péče veřejných archivů, s výjimkou audiovizuálních archiválií náležejících do péče Národního filmového archivu, a přístup do prostor veřejných archivů určených k nahlížení do archiválií jsou bezplatné. Díl 5 Soustava archivů a výkon veřejné správy na úseku archivnictví a výkonu spisové služby § 42 (1) Archivy se člení na a) veřejné archivy, b) soukromé archivy. (2) Veřejnými archivy jsou a) Národní archiv, b) Archiv bezpečnostních složek, c) státní oblastní archivy, d) specializované archivy, e) bezpečnostní archivy, f) archivy územních samosprávných celků. (3) Soukromými archivy jsou ostatní archivy zřizované fyzickými nebo právnickými osobami. § 43 Postavení správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby mají a) ministerstvo, b) Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek a státní oblastní archivy, c) příslušná ministerstva a další ústřední správní úřady, Česká národní bankabanka, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky20), pokud si zřídily specializovaný nebo bezpečnostní archiv; obdobné postavení mají Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu a Kancelář prezidenta republiky. § 44 Působnost ministerstva Ministerstvo na úseku archivnictví a výkonu spisové služby a) řídí výkon státní správy v oblasti archivnictví, b) zpracovává koncepci rozvoje archivnictví, c) přezkoumává rozhodnutí Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek a státních oblastních archivů vydaná těmito archivy ve správním řízení, d) řídí odbornou činnost Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek a státních oblastních archivů a ukládá jim odborné archivní úkoly; ostatní archivy v jejich činnosti metodicky usměrňuje a požaduje od nich, aby se podílely na celostátních tematických soupisech archiválií, e) zprošťuje povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 14 odst. 1 zaměstnance ministerstva, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek a státních oblastních archivů, f) rozhoduje o akreditaci archivů, g) rozhoduje o udělení výjimky podle § 82 odst. 1, h) zajišťuje ochranu a evidenci Národního archivního dědictví, rozhoduje o přehodnocení významu archiválií a o jejich vyřazení z Národního archivního dědictví, i) vyhlašuje inventuru archiválií podle tohoto zákona, j) organizuje celostátní tematické soupisy archiválií, k) zajišťuje mezinárodní spolupráci na úseku archivnictví a organizuje výzkum pramenů k českým dějinám v zahraničí, l) zastupuje Českou republiku v mezinárodních archivních orgánech a organizacích, m) vydává archivní publikace celostátního významu, n) rozhoduje o žádostech vlastníků archiválií o poskytování jednorázových příspěvků a náhrad nezbytných nákladů na péči o archiválie, o) vede evidenci archivů a kulturně vědeckých institucí, v nichž jsou uloženy archiválie, p) vede evidenci správních archivů, q) rozhoduje o návrhu archivu nebo původce, že původce nebo jeho organizační součást jsou povinni svěřit archiválie do péče jiného než příslušného archivu; působnost příslušného archivu vůči původci nebo jeho organizační součásti plní archiv určený v rozhodnutí, r) rozhoduje na návrh archivu, případně jeho zřizovatele o scelení souborů archiválií a o umístění těchto souborů archiválií, s) rozhoduje o vyřazení archivních fondů, archivních sbírek nebo archiválií z evidencí archiválií, t) rozhoduje o prohlášení a o zrušení prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku, u) rozhoduje v dalších věcech na úseku archivnictví a výkonu spisové služby stanovených tímto zákonem, pokud nejsou svěřeny Národnímu archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státním oblastním archivům. Národní archiv § 45 (1) Národní archiv je správním úřadem a ústředním archivem státu, který je přímo řízený ministerstvem. (2) Národní archiv je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. (3) V čele Národního archivu stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr vnitra. Vůči řediteli Národního archivu plní ministerstvo úlohu nadřízeného služebního orgánu podle zvláštního právního předpisu21). (4) Vnitřní organizaci Národního archivu a jeho řízení upraví organizační řád, který schvaluje ministr vnitra. (5) Sídlem Národního archivu je Praha. § 46 (1) Národní archiv a) kontroluje výkon spisové služby u organizačních složek státu s celostátní působností, státních příspěvkových organizací zřízených těmito organizačními složkami státu, veřejných výzkumných institucí zřízených těmito organizačními složkami státu a u právnických osob zřízených zákonem s celostátní působností, s výjimkou těch, které si zřídily specializované nebo bezpečnostní archivy, a těch, u nichž tuto působnost vykonává Archiv bezpečnostních složek, b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u původců uvedených v písmenu a) a u původců uvedených v písmenu c), kteří mají zřízen soukromý archiv nebo kteří požádají o výběr archiválií ve skartačním řízení, c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u vrcholných a obdobných orgánů politických stran, politických hnutí, občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, profesních komor, církví a náboženských společností, nadací a nadačních fondů, obecně prospěšných společností, vybraných fyzických osob a vybraných zřizovatelů soukromých archivů, d) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých České republice darem nebo ke koupi a u dokumentů nalezených nebo u dokumentů vlastníků, kteří o to požádají, e) rozhoduje o námitkách proti protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení (§ 10 odst. 3 a § 12 odst. 3) podaných původcem nebo vlastníkem dokumentu, u kterého provádí výběr archiválií, f) posuzuje protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení specializovaných archivů organizačních složek státu s celostátní působností a jimi zřízených státních příspěvkových organizací a specializovaných archivů právnických osob zřízených zákonem s celostátní působností, g) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů anebo kopií archiválií v analogové podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do jeho péče nebo do péče soukromých archivů, u nichž provádí výběr archiválií, h) ukládá sankce podle tohoto zákona za správní delikty fyzickým a právnickým osobám, u nichž kontroluje výkon spisové služby a u nichž provádí výběr archiválií, včetně těch, které zřídily specializované archivy nebo soukromé archivy, i) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy, kopie a repliky, j) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do archiválií náležejících do jeho péče, k) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona, l) provádí kontrolu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, které vede ve své evidenci a které nenáleží do péče archivů, m) plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, n) vykonává další pravomoci stanovené tímto nebo jiným zákonem. (2) Národní archiv na úseku péče o archiválie a) pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) a dále o archiválie vzniklé z činnosti vrcholných orgánů českého státu, Československé republiky, Československé socialistické republiky, České a Slovenské Federativní Republiky, České socialistické republiky, České republiky s výjimkou těch, o něž pečuje Archiv bezpečnostních složek nebo specializované archivy zřízené ministerstvy, dalšími ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu, Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankoubankou, bezpečnostními sbory nebo zpravodajskými službami České republiky, jakož i státních a samosprávních orgánů a organizací pro zemi Českou v minulosti, ústředních orgánů okupační správy v letech 1939 až 1945 a vlády Československé republiky v exilu v letech 1939 až 1945 a o archiválie vzniklé z činnosti centrálních úřadů habsburské monarchie a umožňuje nahlížení do nich, b) přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy, c) poskytuje vlastníkům archiválií bezplatné odborné, informační a poradenské služby, d) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče, e) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem, f) spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými, kulturními, školskými a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností v odborných otázkách, ve vědeckém bádání a kulturně výchovném, hospodářském a vlastivědném využívání archiválií, g) provádí vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti archivnictví, pomocných věd historických a příbuzných vědních oborů, h) plní úkoly ústředního vědeckovýzkumného pracoviště na úseku preventivní péče o archiválie, konzervace a restaurování archiválií, uchovávání a zpřístupňování nových forem nosičů informací včetně dokumentů v digitální podobě; v této oblasti vykonává funkci odborného metodického a školicího centra, i) zřizuje specializovanou knihovnu pro obor archivnictví a výkonu spisové služby, j) vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a výkonu spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a historie, k) provádí konzervaci a restaurování archiválií, l) plní další odborné archivní úkoly uložené tímto zákonem. (3) Národní archiv na úseku péče o archiválie v digitální podobě a) ukládá archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče a archiválie v digitální podobě náležející do péče Archivu bezpečnostních složek, státních oblastních archivů a archivů, které nejsou digitálními archivy a neukládají archiválie v digitální podobě na základě písemné dohody v jiném digitálním archivu; nejde-li o archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče, Národní archiv u uložených archiválií v digitální podobě pouze zajišťuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, b) spravuje národní portál, c) plní pro archivy metodickou a poradenskou funkci v oblasti předarchivní péče o dokumenty v digitální podobě a v oblasti digitalizace archiválií v analogové podobě, d) provádí vědeckou a výzkumnou činnost na úseku životního cyklu dokumentů v digitální podobě, e) poskytuje archivům údaje potřebné pro evidenci archiválií v digitální podobě a služby pro shromažďování a zpřístupňování popisů archiválií v digitální podobě a replik archiválií v digitální podobě, f) vydává závazné stanovisko k žádosti o udělení oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě. Státní oblastní archivy § 47 (1) Státními oblastními archivy jsou a) Státní oblastní archiv v Praze, b) Státní oblastní archiv v Třeboni, c) Státní oblastní archiv v Plzni, d) Státní oblastní archiv v Litoměřicích, e) Státní oblastní archiv v Zámrsku, f) Moravský zemský archiv v Brně, g) Zemský archiv v Opavě. (2) Státní oblastní archivy jsou správními úřady, které jsou přímo řízeny ministerstvem. (3) Státní oblastní archivy jsou organizačními složkami státu a účetními jednotkami; jejich rozpočty jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. (4) V čele státního oblastního archivu stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr vnitra. Vůči řediteli státního oblastního archivu plní ministerstvo úlohu nadřízeného služebního orgánu podle zvláštního právního předpisu21). (5) Sídlem státních oblastních archivů jsou obceobce, podle nichž jsou státní oblastní archivy pojmenovány. (6) Vnitřní organizační jednotkou státních oblastních archivů jsou státní okresní archivy, které jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Další podrobnosti vnitřní organizace státních oblastních archivů a jejich řízení upraví organizační řády, které schvaluje ministr vnitra. § 48 (1) Správní obvody státních oblastních archivů jsou vymezeny územím krajů, a to pro a) Státní oblastní archiv v Praze územím krajů Středočeského a hlavního města Prahy, b) Státní oblastní archiv v Třeboni územím kraje Jihočeského, c) Státní oblastní archiv v Plzni územím krajů Karlovarského a Plzeňského, d) Státní oblastní archiv v Litoměřicích územím krajů Libereckého a Ústeckého, e) Státní oblastní archiv v Zámrsku územím krajů Královéhradeckého a Pardubického, f) Moravský zemský archiv v Brně územím krajů Jihomoravského, Vysočina a Zlínského, g) Zemský archiv v Opavě územím krajů Moravskoslezského a Olomouckého. (2) Určení místní příslušnosti státního oblastního archivu se řídí a) místem trvalého pobytu, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem archiválie fyzická osoba, která není podnikatelem, b) místem podnikání, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem archiválie fyzická osoba, která je podnikatelem, c) sídlem původce, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem archiválie právnická osoba. § 49 (1) Státní oblastní archiv a) kontroluje výkon spisové služby u organizačních složek státu s územní působností vymezenou územím kraje, okresu nebo obceobce, státních příspěvkových organizací zřízených těmito organizačními složkami státu, státních podniků, právnických osob zřízených zákonem, s výjimkou těch, u kterých tuto působnost vykonává Národní archiv nebo Archiv bezpečnostních složek, nebo které si zřídily specializovaný archiv, u územních samosprávných celků, u organizačních složek a právnických osob, zřízených či založených územním samosprávným celkem, nebo u kterých územní samosprávný celek vykonává funkci zřizovatele, u vysokých škol, s výjimkou těch, které si zřídily specializovaný archiv, u škol, zdravotních pojišťoven a veřejných výzkumných institucí, s výjimkou těch, které si zřídily specializovaný archiv nebo které náleží do působnosti Národního archivu, b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u původců uvedených v písmenu a) a u původců uvedených v písmenu c), kteří mají zřízen soukromý archiv nebo kteří požádají o výběr archiválií ve skartačním řízení, c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u obchodních společností a družstev, s výjimkou bytových družstev, jakož i u politických stran, politických hnutí, občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, profesních komor, církví a náboženských společností, nadací a nadačních fondů a obecně prospěšných společností, s výjimkou jejich vrcholných orgánů, a u vybraných fyzických osob, d) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých České republice darem nebo ke koupi a u dokumentů nalezených nebo u dokumentů vlastníků, kteří o to požádají, e) zprošťuje povinnosti zachovávat mlčenlivost u zaměstnanců (§ 14 odst. 1) nebo zřizovatelů archivů (§ 14 odst. 2), s výjimkou zaměstnanců uvedených v § 44 písm. e) specializovaných nebo bezpečnostních archivů zřizovaných ministerstvy, dalšími ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu, Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankoubankou, bezpečnostními sbory nebo zpravodajskými službami České republiky, f) rozhoduje o námitkách proti protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení (§ 10 odst. 3 a § 12 odst. 3) podaných původcem nebo vlastníkem dokumentu, u kterého provádí výběr archiválií, g) rozhoduje o námitkách původce nebo vlastníka dokumentu proti protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení Archivu hlavního města Prahy, Archivu města Brna, Archivu města Ostravy, Archivu města Plzně a Archivu města Ústí nad Labem a dohlíží na jejich protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení, h) posuzuje protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení specializovaných archivů, u nichž tuto působnost nevykonává Národní archiv, i) rozhoduje o svěření ohrožených archiválií do péče archivu, j) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů, kopií archiválií v analogové podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do jeho péče, k) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů, kopií archiválií v analogové podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do péče specializovaných archivů, s výjimkou specializovaných archivů a bezpečnostních archivů zřízených ministerstvy, dalšími ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu, Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankoubankou, bezpečnostními sbory a zpravodajskými službami České republiky, l) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů, kopií archiválií v analogové podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do péče archivů územních samosprávných celků nebo soukromých archivů, u nichž provádí výběr archiválií, m) ukládá sankce podle tohoto zákona za správní delikty fyzickým a právnickým osobám, u nichž tuto působnost nevykonává Národní archiv, n) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do archiválií náležejících do jeho péče, o) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona, p) provádí kontrolu archivních kulturních památek, které vede ve své evidenci a které nenáleží do péče archivů, q) plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, r) vyjadřuje se k žádosti o koncesi podle zvláštního právního předpisu22) a kontroluje stavebně technický stav a bezpečnostní zajištění provozoven určených k výkonu koncesované živnostiživnosti vedení spisovny, s) vykonává další pravomoci stanovené tímto nebo jiným zákonem. (2) Státní oblastní archiv v oblasti archivní péče a) pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v odstavci 1 písm. a) a c); o archiválie právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku pečuje tehdy, jestliže tito původci zanikli bez právního nástupce; péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, b) přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy, c) poskytuje vlastníkům archiválií bezplatné odborné informační a poradenské služby, d) plní úkoly oblastního a okresního vědeckovýzkumného pracoviště na úseku archivnictví, pomocných věd historických a regionální historie, přičemž spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými, kulturními, školskými a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností v odborných otázkách, ve vědeckém bádání a kulturně výchovném, hospodářském a vlastivědném využívání archiválií, e) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy, kopie a repliky, f) zřizuje specializované knihovny pro obor archivnictví, spisové služby a regionální historie, g) vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a historie, h) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče, i) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem, j) provádí konzervaci a restaurování archiválií, k) plní další odborné archivní úkoly uložené tímto zákonem. Další správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby § 50 Příslušná ministerstva, další ústřední správní úřady, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Česká národní bankabanka, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky, které si zřídily specializované nebo bezpečnostní archivy, a) jejich prostřednictvím dohlížejí na výkon spisové služby u útvarů v jejich řídící působnosti, u jimi zřízených nebo založených organizačních složek a státních příspěvkových organizací nebo jiných právnických osob a dohlížejí na činnost svých správních archivů, b) rozhodují o námitkách původce nebo vlastníka dokumentu proti protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení (§ 10 odst. 3 a § 12 odst. 3) specializovaného nebo bezpečnostního archivu, u kterých vykonávají funkci zřizovatele, c) rozhodují o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů nebo kopií archiválií náležejících do péče specializovaných archivů nebo bezpečnostních archivů, u kterých vykonávají funkci zřizovatele, d) zprošťují povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 14 odst. 1 u zaměstnanců zařazených ve specializovaných nebo bezpečnostních archivech, u kterých vykonávají funkci zřizovatele, e) plní další úkoly na úseku výkonu spisové služby uložené tímto zákonem. Specializované archivy § 51 (1) Organizační složky státu, bezpečnostní sbory, zpravodajské služby České republiky, státní příspěvkové organizace, státní podniky, vysoké školy, školy, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, veřejné výzkumné instituce s výjimkou těch, u kterých plní funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, a právnické osoby zřízené zákonem mohou zřizovat specializované archivy. (2) Do péče specializovaného archivu náleží archiválie vzniklé z činnosti jeho zřizovatele nebo z činnosti jeho právních předchůdců a archiválie získané darem nebo koupí. (3) Specializovaný archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena akreditace. § 52 Specializovaný archiv a) s výjimkou Národního filmového archivu dohlíží na výkon spisové služby u svého zřizovatele a jím zřízených organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací, dohlíží na činnost správního archivu svého zřizovatele, pokud ho má zřízen, b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u původců, u nichž dohlíží na výkon spisové služby, c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení z dokumentů nabídnutých zřizovateli darem, ke koupi nebo do úschovy a z dokumentů vlastníků, kteří o to požádají, a s výjimkou Národního filmového archivu též výběr archiválií mimo skartační řízení u původců uvedených v písmenu a), d) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona, e) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy, kopie a repliky, f) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do archiválií náležejících do jeho péče, g) pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v písmenech a) a c); není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, h) pečuje o archiválie náležející do jeho péče ke dni jeho akreditace, nerozhodne-li ministerstvo v rozhodnutí o akreditaci jinak, i) na žádost předkládá Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu oblastnímu archivu k posouzení protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení, j) provádí vědeckou, výzkumnou, vydavatelskou a publikační činnost v oblasti archivnictví, pomocných věd historických a vědních oborů souvisejících s obsahem uložených archivních fondů a sbírek, k) zřizuje specializovanou knihovnu v rozsahu nezbytném pro plnění stanovených odborných a vědeckých úkolů, l) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče, m) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií organizovaných ministerstvem, n) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem, o) plní další odborné archivní úkoly uložené mu zřizovatelem, p) zajišťuje konzervaci a restaurování archiválií. Bezpečnostní archivy § 53 (1) Ministerstvo, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí, Národní bezpečnostní úřad, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky mohou zřizovat bezpečnostní archivy. (2) Bezpečnostní archiv bezpečnostního sboru a zpravodajské služby České republiky a) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u dokumentů vzniklých z činnosti jeho zřizovatele, a to i u těch, u nichž dosud nebyl zrušen stupeň utajení, b) vede v základní evidenci Národního archivního dědictví všechny archivní fondy a archivní sbírky náležející do jeho péče; údaje o archiváliích obsahujících utajované informaceutajované informace se nepředávají do druhotné a ústřední evidence Národního archivního dědictví, c) plní další úkoly specializovaného archivu, s výjimkou úkolu podle § 52 písm. i). (3) Bezpečnostní archiv vyjma bezpečnostních archivů podle odstavce 2 a) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u dokumentů vzniklých z činnosti jeho zřizovatele, u nichž dosud nebyl zrušen stupeň utajení, b) vede v základní evidenci Národního archivního dědictví všechny archivní fondy a archivní sbírky náležející do jeho péče; údaje o archiváliích obsahujících utajované informaceutajované informace se nepředávají do druhotné a ústřední evidence Národního archivního dědictví, c) pečuje o archiválie převzaté od svého zřizovatele, d) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem, e) plní další odborné archivní úkoly uložené mu zřizovatelem. (4) V případech zrušení stupně utajení u archiválií náležejících do péče bezpečnostních archivů převede bezpečnostní archiv, s výjimkou bezpečnostních archivů zřízených bezpečnostním sborem nebo zpravodajskou službou České republiky, tyto archiválie do péče specializovaného archivu svého zřizovatele, pokud je zřízen, jinak do péče Národního archivu. Bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky mohou odepřít nahlížení do archiválií a poskytování kopií, opisů a výpisů z nich, u nichž byl zrušen stupeň utajení, pokud obsahují informace i nadále důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. O podání badatele proti odepření nahlížení do archiválií nebo poskytování kopií, opisů a výpisů z nich podle věty druhé rozhodne ředitel příslušného bezpečnostního sboru nebo zpravodajské služby České republiky. (5) Bezpečnostní archiv vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy, kopie a repliky a umožňuje nahlížet do těchto archiválií. (6) Bezpečnostní archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena akreditace. Archivy územních samosprávných celků § 54 (1) Územní samosprávné celky mohou zřizovat archivy územních samosprávných celků. (2) Územní samosprávné celky, které zřídily archivy územních samosprávných celků, zajišťují jejich prostřednictvím odborné archivní činnosti v působnosti územních samosprávných celků a plnění dalších úkolů v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby stanovených tímto zákonem (§ 55 odst. 1). (3) Archiv územního samosprávného celku může působit jako archiv, pokud mu byla udělena akreditace. § 55 (1) Archiv územního samosprávného celku, pokud dále není stanoveno jinak, a) dohlíží na výkon spisové služby u svého zřizovatele a jím zřízených nebo založených organizačních složek a příspěvkových organizací nebo jiných právnických osob, b) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do archiválií náležejících do jeho péče, c) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona, d) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy a kopie, e) předkládá příslušnému státnímu oblastnímu archivu skartační návrhy k posouzení a k provedení výběru archiválií, f) pečuje o archiválie vzniklé z činnosti původců uvedených v písmenu a); není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, g) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče, h) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií organizovaných ministerstvem, i) provádí konzervaci a restaurování archiválií, j) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem, k) provádí vědeckou, výzkumnou a vydavatelskou činnost v oblasti archivnictví, pomocných věd historických, dějin správy, regionálních dějin, dějin měst a obcíobcí, historické vlastivědy a příbuzných oborů, l) zřizuje specializovanou knihovnu v rozsahu nezbytném pro plnění stanovených odborných a vědeckých úkolů, m) plní další odborné archivní úkoly na úseku archivnictví a výkonu spisové služby, určené zřizovatelem. (2) Akreditací archivu územního samosprávného celku vzniká jeho zřizovateli nárok na poskytnutí bezplatné odborné pomoci ze strany Národního archivu nebo příslušného státního oblastního archivu. Soukromé archivy § 56 (1) Soukromý archiv může zřídit fyzická nebo právnická osoba, která nezřizuje archiv podle předchozích ustanovení tohoto zákona. (2) Soukromý archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena akreditace. (3) Akreditací soukromého archivu vzniká jeho zřizovateli nárok na poskytnutí bezplatné odborné pomoci ze strany Národního archivu nebo příslušného státního oblastního archivu. (4) Zřizovatel soukromého archivu, který byl akreditován, má nárok na poskytnutí jednorázového ročního státního příspěvku na provoz soukromého archivu. Jeho výši s ohledem na možné náklady na provoz soukromého archivu, péči o archiválie ve vlastnictví zřizovatele nebo jím zřizovaných právnických osob a jejich ochranu stanoví prováděcí právní předpis. (5) Žádost o poskytnutí jednorázového ročního státního příspěvku na provoz soukromého archivu zřizovatel archivu poprvé uplatní do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o akreditaci soukromého archivu nejpozději však do 30. listopadu roku, v němž byla akreditace udělena. Nabude-li rozhodnutí o akreditaci soukromého archivu právní moci po 30. dubnu kalendářního roku, zřizovatel archivu uplatní žádost o poskytnutí jednorázového ročního státního příspěvku na provoz soukromého archivu na příští rok současně se žádostí podle věty první. V dalších letech je zřizovatel povinen uplatnit žádost o tento příspěvek vždy do 30. dubna předchozího kalendářního roku. Žádost se předkládá ministerstvu. Není-li žádost uplatněna ve stanovené lhůtě, nárok na poskytnutí příspěvku v příslušném kalendářním roce zaniká. § 57 Soukromý archiv a) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona, b) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do archiválií náležejících do jeho péče; v soukromém archivu zřizovaném registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv22a), se nahlížení do archiválií řídí tímto zákonem a vnitřním předpisem registrované církve nebo náboženské společnosti, c) předkládá Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu oblastnímu archivu skartační návrhy k posouzení a k provedení výběru archiválií, d) pečuje o archiválie svého zřizovatele a jeho právních předchůdců, pokud tak stanoví příslušný archiv při jejich výběru; není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, e) pečuje o archiválie jiných právnických nebo fyzických osob, které si je v soukromém archivu uložily na základě smlouvy o úschově; není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, f) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče, g) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií organizovaných ministerstvem, h) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem. Díl 6 Akreditace archivů a povinnosti zřizovatelů archivů § 58 Akreditace archivů (1) Žádost o akreditaci archivu musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat a) název a adresu sídla archivu, b) postavení archivu v organizační struktuře zřizovatele, je-li zřizovatelem právnická osoba, c) účel zřízení archivu, d) kopie evidenčních listů Národního archivního dědictví s údaji o archiváliích, o něž bude archiv pečovat, e) spisový řád zřizovatele, je-li původcem uvedeným v § 63 odst. 1. (2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou rovněž doklady o splnění podmínek stanovených pro archiv v § 61. (3) Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti do 6 měsíců ode dne jejího podání. Ministerstvo akreditaci archivu neudělí, jestliže a) archiv nesplňuje podmínky stanovené v § 61, b) archiv není schopen vést základní evidenci Národního archivního dědictví v souladu s tímto zákonem, c) není z hlediska ochrany archiválií vznikajících z činnosti původce podle § 51 odst. 1 nezbytné archiv zřídit, jde-li o specializovaný archiv, nebo d) archiválie uvedené v odstavci 1 písm. d) byly vybrány jako archiválie v rozporu s právními předpisy. (4) Platnost akreditace archivu je vůči právnímu nástupci zřizovatele zachována pouze v případě archivů územních samosprávných celků, dojde-li ke sloučení obcíobcí nebo k připojení obceobce podle zvláštního právního předpisu23). (5) Zemře-li fyzická osoba, která je zřizovatelem akreditovaného soukromého archivu nebo na kterou přešla akreditace podle tohoto zákona, mohou v provozování archivu pokračovat až do skončení řízení o projednávání dědictví a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti, b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování archivu, c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud v provozování archivu nepokračují dědicové, d) správce dědictví, pokud byl pro zachování provozování archivu ustanoven orgánem projednávajícím dědictví. Pokud osoby uvedené v písmenech a) až c) hodlají pokračovat v provozování archivu, jsou povinny oznámit tuto skutečnost ministerstvu písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí zřizovatele. Správce dědictví je povinen oznámit pokračování v provozování archivu ministerstvu písemně ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven. Po skončení řízení o dědictví mohou osoby uvedené v písmenech a) až c) pokračovat v provozování archivu, jen jsou-li nadále splněny všechny podmínky pro provozování archivu. (6) Zřizovatel archivu je povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu všechny změny skutečností, které byly uvedeny v žádosti o akreditaci archivu, zejména změny ve splňování podmínek stanovených v § 61. (7) Do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení akreditace vydá zřizovatel archivu badatelský řád. § 59 Odnětí akreditace (1) Zjistí-li ministerstvo, že zřizovatel archivu nedodržuje podmínky, za nichž byla akreditace udělena, uloží mu povinnost zjištěné nedostatky odstranit a stanoví lhůtu, v níž musí být odstraněny. Tato lhůta nesmí být delší než 1 rok. (2) Postupem podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 27 odst. 2 a § 32 odst. 2 až 4. (3) Jestliže zřizovatel ve stanovené lhůtě nesplní povinnosti uložené podle odstavce 1, ministerstvo akreditaci odejme. (4) Ministerstvo může akreditaci odejmout, pokud zřizovatel archivu opakovaně neplní jiné povinnosti než uvedené v odstavci 1, uložené mu rozhodnutím správního úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové služby podle tohoto zákona. (5) Akreditaci ministerstvo odejme, požádá-li o to zřizovatel archivu, a to do 6 měsíců ode dne podání žádosti. (6) V případě odnětí akreditace určí ministerstvo archiv, do jehož péče budou archiválie náležet. Archiválie mohou být svěřeny do péče Národního archivu nebo státního oblastního archivu. V případě odnětí akreditace zřizovateli soukromého archivu převezme péči o archiválie na základě písemné dohody zřizovatelů archivů jiný archiv, pokud si zřizovatel soukromého archivu, jemuž je akreditace odňata, archiválie neponechá ve své péči. Zřizovatel archivu, jemuž byla akreditace odňata, vyrozumí ministerstvo o uzavření dohody do 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o odejmutí akreditace. Neobdrží-li ministerstvo toto vyrozumění ve stanovené lhůtě, postupuje se podle věty první a druhé obdobně. Náklady spojené s převozem archiválií do archivu, který o ně bude nově pečovat nebo v němž budou nově uloženy, nese jejich vlastník. § 60 Zánik akreditace (1) V případě zániku právnické osoby, která je zřizovatelem archivu, akreditace zaniká a nepřechází na právního nástupce. (2) V případě úmrtí fyzické osoby, která je zřizovatelem archivu, akreditace zaniká, pokud se nepostupovalo podle § 58 odst. 5. (3) Ustanovení § 59 odst. 6 se v případě zániku akreditace použije obdobně. § 60a Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě (1) Žádost o udělení oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě může podat pouze zřizovatel akreditovaného archivu, s výjimkou případů, kdy tato žádost je součástí žádosti o akreditaci archivu podle § 58. (2) Žádost o udělení oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat a) název a adresu sídla archivu a adresy míst staveb, ve kterých budou umístěna úložiště archiválií v digitální podobě, b) podklady pro rozhodnutí, zda archiv splňuje podmínky stanovené v § 61 odst. 2 a 4, c) popis způsobu uložení archiválií v digitální podobě, d) koncepci dlouhodobého uchovávání a ochrany dokumentů určených pro předávání do digitálního archivu, e) identifikaci ukládaných archiválií v digitální podobě, f) seznam metadat týkajících se popisu archiválií v digitální podobě, popisu a evidence archivních souborů a popisu původců, g) návrh provozního řádu digitálního archivu, h) potvrzení Národního archivu o úspěšném provedení zkušebního přesunu archiválií v digitální podobě do Národního archivu. (3) Ministerstvo si vyžádá závazné stanovisko Národního archivu k náležitostem žádosti uvedeným v odstavci 2 písm. c) až h). (4) Ministerstvo vydá rozhodnutí o oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě do 1 roku ode dne podání žádosti. Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě nelze udělit, jestliže závazné stanovisko Národního archivu ke kterékoliv z náležitostí žádosti uvedených v odstavci 2 písm. c) až h) je negativní. (5) Zřizovatelům bezpečnostních archivů vzniká oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě ze zákona udělením akreditace; ustanovení o odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě se na tyto archivy nepoužijí. § 60b Odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě (1) Zjistí-li ministerstvo, že zřizovatel archivu nedodržuje podmínky, za nichž bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě uděleno, uloží mu povinnost zjištěné nedostatky odstranit a stanoví lhůtu, v níž musí být odstraněny. Tato lhůta nesmí být delší než 1 rok. (2) Jestliže zřizovatel ve stanovené lhůtě nesplní povinnosti uložené podle odstavce 1, ministerstvo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě odejme. (3) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě ministerstvo odejme, požádá-li o to zřizovatel archivu, a to do 6 měsíců ode dne podání žádosti. (4) V případě odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě se archiválie v digitální podobě uloží na základě písemné dohody zřizovatele archivu, jemuž bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě odňato, a zřizovatele jiného digitálního archivu do tohoto digitálního archivu. Zřizovatel archivu, jemuž bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě odňato, vyrozumí ministerstvo o uzavření dohody do 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o odejmutí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě. Neobdrží-li ministerstvo toto vyrozumění ve stanovené lhůtě, rozhodne o uložení archiválií v digitální podobě v Národním archivu. (5) Působnost archivu, jehož zřizovateli bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě odňato, k péči o archiválie, které byly uloženy v digitálním archivu nebo Národním archivu, není uložením v těchto archivech dotčena. Zachování neporušitelnosti obsahu a čitelnosti těchto archiválií zajišťuje digitální archiv nebo Národní archiv. § 60c Zánik oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě (1) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě zaniká současně s odnětím nebo zánikem akreditace. (2) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě nepřechází na právního nástupce zřizovatele archivu. § 61 (1) Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, státní oblastní archivy, zřizovatelé ostatních veřejných archivů a zřizovatelé soukromých archivů jsou povinni zajistit, že budou splňovány stavebně-technické, prostorové, bezpečnostní, materiální, finanční a personální podmínky pro péči o archiválie a jejich ochranu. (2) V rámci splňování stavebně-technických podmínek podle odstavce 1 musí být zajištěno, aby a) budova archivu nebyla umístěna v záplavových územích a v ochranných pásmech vzletových a přistávacích drah letišť, b) budova archivu byla situována mimo oblasti plynného a prašného znečištění, c) prostory pro ukládání archiválií byly zabezpečeny proti škodlivému působení přírodních vlivů a jevů vyvolaných činností člověka, a to zejména proti průniku vody, páry, dešťové a splaškové kanalizace, nebezpečných chemických a biologických látek nebo působení fyzikálních jevů a proti nadměrné prašnosti, které by mohly vést k poškození nebo zničení archiválií, d) prostory pro ukládání archiválií byly umístěny nad hladinou spodní vody, bylo zajištěno přirozené nebo umělé větrání k udržování stanovené teploty a relativní vlhkosti vzduchu a prostory byly opatřeny přístroji k měření těchto hodnot, e) prostory pro ukládání archiválií s magnetickým záznamem byly chráněny před účinky elektromagnetického pole, f) archiv, který je současně digitálním archivem, disponoval nejméně dvěma plnohodnotnými úložišti archiválií v digitální podobě vzdálenými od sebe vzdušnou čarou nejméně 50 km, umístěnými v lokalitách, které svým geografickým charakterem vylučují současné nebo následné škodlivé působení přírodních vlivů nebo jevů vyvolaných činností člověka vedoucích k poškození nebo zničení archiválií anebo vyžadujících provedení záchranných prací. (3) V rámci splňování prostorových podmínek podle odstavce 1 musí být zajištěno, aby a) prostory archivu byly rozděleny na prostory s přístupem veřejnosti a prostory bez přístupu veřejnosti, přičemž komunikační trasy obou oddělených částí se neprotínaly, b) místnost pro příjem a archivní zpracování, místnost pro uložení archiválií, místnost pro očistu, dezinfekci, konzervaci, restaurování a reprografické zpracování archiválií a místnost pro uložení archiválií rezervovaných ke studiu, jsou-li zřízeny, byly vždy v prostorách bez přístupu veřejnosti, c) v prostorách s přístupem veřejnosti byla zřízena místnost určená k nahlížení do archiválií (dále jen „badatelna“), d) uložení archiválií v místnostech pro uložení archiválií bylo zaznamenáno v plánu uložení archiválií a tento plán byl po každé změně v umístění uložených archiválií neprodleně aktualizován. (4) V rámci splňování bezpečnostních podmínek podle odstavce 1 musí být zajištěno, aby a) budovy archivů měly zpracovánu bezpečnostní dokumentaci, jejíž součástí musí být opatření proti vniknutí nepovolaných osob do archivních prostor, proti krádeži archiválií a proti teroristickým útokům; u specializovaných archivů a bezpečnostních archivů též opatření zajišťující objektovou bezpečnost, b) budovy archivů měly zpracovánu požární dokumentaci, byly vybaveny elektronickou požární signalizací a ručními hasicími přístroji a aby v prostorách pro uložení archiválií byly pouze práškové hasicí přístroje, c) mechanická a elektronická zabezpečovací zařízení umísťovaná na okna a dveře byla na plášti budovy do výše druhého nadzemního podlaží nebo vyššího podlaží, do něhož by bylo možno vniknout z vodorovných prvků konstrukce budovy, a uvnitř budovy na všech místech, kde se stýkají prostory veřejnosti přístupné a veřejnosti nepřístupné, d) archivní prostory bez přístupu veřejnosti byly zajištěny ochranným mechanickým a elektronickým zabezpečovacím zařízením proti přístupu nepovolaných osob a proti násilnému vniknutí, e) klíče od všech vstupů do archivních prostor byly uloženy u pověřeného zaměstnance archivu, který je povinen vést evidenci jejich výdeje a vracení, a aby v případech, kdy je vstup do archivních prostor ovládán elektronicky, byla stanovena přístupová práva jednotlivých zaměstnanců archivu, f) archivní prostory, v nichž jsou uloženy národní kulturní památky, byly nepřetržitě střeženy. (5) V rámci splňování materiálních podmínek podle odstavce 1 musí být zajištěno, aby a) archiv byl vybaven zařízením pro pořizování kopií archiválií, a pokud spravuje mikrografické záznamy, též čtecími přístroji na mikrofilmy, b) archivní prostory, v nichž jsou uloženy archiválie, byly vybaveny regály pro uložení archiválií, a je-li toho třeba, i speciálními ukládacími prostředky pro uložení map, plánů, technické dokumentace a archiválií velkých formátů, filmových a fotografických záznamů, zvukových a audiovizuálních archiválií a archiválií v digitální podobě, c) vybavení badatelny umožňovalo použití přenosných prostředků výpočetní techniky. (6) Splňováním finančních podmínek podle odstavce 1 se rozumí zajištění povinných minimálních průměrných ročních nákladů v rozpočtu zřizovatele na provoz archivu vypočtených jako součin částky průměrných nákladů na 1 běžný metr archiválií a celkového množství uložených archiválií, počítaného v běžných metrech. (7) V rámci splňování personálních podmínek podle odstavce 1 musí být zajištěno, aby a) vedoucí pracovní místa v archivu byla obsazena zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním archivního nebo historického směru nebo v příslušném speciálním oboru, b) připadl nejméně 1 zaměstnanec na správu 2 000 běžných metrů archiválií písemného charakteru, c) byl dostatečný počet zaměstnanců v badatelně tak, aby 1 zaměstnanec připadl na 10 badatelů denně. (8) Údaje o archivních prostorách včetně stavebně-technické dokumentace a statických výpočtů jsou zřizovatelé archivů povinni vést v souladu se skutečným stavem. Výsledky měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu zachycující výkyvy sledovaných údajů mimo povolenou toleranci se uchovávají po dobu nejméně 10 let. (9) Nosnost podlah v prostorách pro uložení archiválií, teploty a relativní vlhkost vzduchu v prostorách pro uložení archiválií a výši průměrných ročních nákladů na 1 běžný metr archiválií stanoví prováděcí právní předpis. § 62 Výroční zprávy o činnosti archivů (1) Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, státní oblastní archivy, bezpečnostní archivy, specializované archivy s výjimkou specializovaných archivů zřízených státními příspěvkovými organizacemi, státními podniky, vysokými školami, školami a veřejnými výzkumnými institucemi jsou povinny zpracovat výroční zprávy o své činnosti a do konce měsíce února následujícího kalendářního roku je předat ministerstvu a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ve stejné lhůtě jsou povinny zpracovat výroční zprávy o své činnosti a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup specializované archivy státních příspěvkových organizací, státních podniků, vysokých škol, škol a veřejných výzkumných institucí, archivy územních samosprávných celků a soukromé archivy. (2) Výroční zpráva o činnosti archivu obsahuje údaje o a) personálních podmínkách archivu, b) celkovém množství uložených archiválií, c) výběru, archivním zpracování a využívání archiválií, d) stavu archiválií, e) konzervaci a restaurování archiválií. (3) Výroční zprávy bezpečnostních archivů obsahují pouze údaje o archivních sbírkách nebo archivních fondech, u kterých byl zrušen stupeň utajení, a údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) až e). HLAVA III SPISOVÁ SLUŽBA § 63 (1) Spisovou službu vykonávají a) veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až e), i) a k) až m), b) kraje, c) hlavní město Praha, d) obceobce s pověřeným obecním úřadem a obceobce se stavebním nebo matričním úřadem, e) městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města a městská část hlavního města Prahy, na něž byla statutem přenesena alespoň část působnosti obceobce s pověřeným obecním úřadem nebo působnosti obceobce se stavebním nebo matričním úřadem, (dále jen „určení původci“). (2) ObceObce neuvedené v odstavci 1, školy a veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. g) a h) vykonávají spisovou službu v rozsahu ustanovení § 64, 65, 66, 67, § 68 odst. 1 až 3, § 68a a 69a. (3) Veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až d), i), k) a m), kraje a hlavní město Praha vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby; vyžaduje-li to zvláštní povaha jejich působnosti, mohou vykonávat spisovou službu v listinné podobě nebo v elektronických systémech spisové služby odpovídajících požadavkům podle odstavce 4. Veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. e), g), h), j) a l) a obceobce vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby nebo v listinné podobě. (4) Pokud veřejnoprávní původci uvedení v odstavci 3 větě první, jejichž zvláštní povaha působnosti umožňuje výkon spisové služby v listinné podobě nebo v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby, vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby, který je součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi34), musí tento elektronický systém spisové služby splňovat požadavky stanovené národním standardem pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „národní standard“), s výjimkou těch požadavků, jejichž užití vylučuje splnění podmínek certifikace informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi35), nebo jejichž užití vylučuje zvláštní povaha působnosti těchto původců; elektronické systémy spisové služby i v těchto případech musí umožňovat plnění povinností původce podle § 65 odst. 5 a výběr archiválií. § 64 Příjem, označování, evidence a rozdělování dokumentů (1) Určení původci zajistí příjem dokumentů. V případě dokumentů v digitální podobě určení původci zajistí jejich příjem alespoň v datových formátech stanovených jako výstupní datové formáty nebo formáty dokumentů, které jsou výstupem z autorizované konverze dokumentů obsažených v datové zprávě. Pokud veřejnoprávní původci umožní příjem dokumentů v digitální podobě také v dalších datových formátech nebo pokud umožní příjem dokumentů v digitální podobě na přenosných technických nosičích dat, zveřejní jejich přehled na úřední desce nebo nezřizují-li úřední desku, na svých internetových stránkách. (2) Doručené dokumenty i dokumenty vytvořené určeným původcem se v den, kdy byly určenému původci doručeny nebo jím vytvořeny, opatří jednoznačným identifikátorem. Jednoznačným identifikátorem se neopatřují určenému původci doručené dokumenty obsahující chybný datový formát nebo počítačový program, které jsou způsobilé přivodit škodu na výpočetní technice určeného původce, a dokumenty nepodléhající evidenci, které určený původce uvede ve svém spisovém řádu. Jednoznačný identifikátor je označení dokumentu zajišťující jeho nezaměnitelnost. Jednoznačný identifikátor musí být s dokumentem spojen. Strukturu a podrobnosti vytváření a nakládání s jednoznačným identifikátorem stanoví prováděcí právní předpis. (3) Dokumenty opatřené jednoznačným identifikátorem se evidují v evidenci dokumentů. Záznam o dokumentu v evidenci dokumentů je spojen s dokumentem jednoznačným identifikátorem. (4) Samostatnou funkční částí evidence dokumentu může být jmenný rejstřík určený pro vyhledávání, ověřování a automatické zpracovávání údajů o adresách odesílatelů a adresátech dokumentů evidovaných v této evidenci. (5) Ve jmenném rejstříku jsou vedeny adresné údaje o odesílatelích a adresátech dokumentů evidovaných v evidencích dokumentů, a to v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jedná-li se o fyzickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu nezapsanou v obchodním rejstříku, obchodní firma nebo název, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku nebo právnickou osobu, a adresa pro doručování podle jiného právního předpisu33), b) identifikační číslo osoby, pokud bylo odesílateli přiděleno, c) identifikátor datové schránky, pokud byla odesílateli zřízena. (6) Pokud je ze spisu nebo dokumentu známo datum narození, popřípadě rodné číslo odesílatele nebo adresáta, mohou být tyto údaje rovněž vedeny ve jmenném rejstříku podle odstavce 5. (7) Pro účely vyhledávání ve jmenném rejstříku jsou určení původci oprávněni využívat datum narození, popřípadě rodné číslo, odesílatele nebo adresáta dokumentu, pokud je jeho zdrojem spis, jehož součástí je dokument, který má být adresátovi odeslán. (8) Dokumenty evidované podle odstavce 3 se předají příslušné organizační součásti určeného původce nebo osobě k tomu pověřené, o čemž se učiní záznam v příslušné evidenci dokumentů. § 64a Nakládání s dokumenty označenými „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ (1) Dokument poskytnutý Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněn uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“. V České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii; s takovým dokumentem se může seznamovat osoba, která jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, k pracovní nebo jiné obdobné činnosti. Jiné osobě může být takový dokument poskytnut se souhlasem původce a za jím stanovených podmínek. (2) S dokumentem podle odstavce 1 se nakládá tak, aby se s ním neseznámila neoprávněná osoba. (3) Orgán veřejné moci, právnická osoba nebo fyzická osoba nesmí označovat dokumenty u nich vzniklé textem „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“. § 65 Vyřizování a podepisování dokumentů (1) Při vyřizování dokumentů se všechny dokumenty týkající se téže věci spojí ve spis. Dokumenty v analogové podobě se vzájemně spojí fyzicky, dokumenty v digitální podobě se vzájemně spojí prostřednictvím metadat, vzájemné spojení dokumentu v analogové podobě a dokumentu v digitální podobě se činí pomocí odkazů. (2) Vyřízením spisu se rozumí zpracování návrhu, jeho schválení, vyhotovení, podepsání a vypravení rozhodnutí nebo jiné formy vyřízení. (3) Má-li být dokument vyvěšen na úřední desce, činí se tak vyvěšením jeho stejnopisu opatřeného datem vyvěšení. Po sejmutí se vyvěšený stejnopis opatří datem sejmutí a zařadí do příslušného spisu jako doklad o vyvěšení dokumentu na úřední desce. Ustanovení věty první a druhé se nevztahuje na zveřejňování dokumentů na elektronické úřední desce. (4) Dokumenty určeného původce podepisuje jeho statutární orgán nebo jiná osoba oprávněná za něj jednat anebo osoba, která k tomu byla statutárním orgánem pověřena. (5) Po vyřízení věci se spis uzavře. Uzavřením spisu se rozumí kompletace všech dokumentů patřících do spisu, kontrola a doplnění údajů podle § 66 odst. 3 před uložením do spisovny a převedení dokumentů v digitální podobě do výstupního datového formátu a jejich opatření metadaty podle národního standardu. (6) Z uzavřeného spisu nesmějí být vyjímány jednotlivé dokumenty. Uzavřený spis je možno připojit k jinému spisu, pokud neuplynula jeho skartační lhůta. (7) Použití razítek se státním znakem, uznávaného elektronického podpisuelektronického podpisu, uznávané elektronické značky a kvalifikovaného časového razítka upraví určený původce ve spisovém řádu. (8) Veřejnoprávní původci vykonávající spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby podle § 63 odst. 4 mohou ve svých spisových řádech upravit používání zvláštních technologických prostředků, kterými lze výlučně pro potřeby příslušného původce nahradit uznávaný elektronický podpiselektronický podpis, uznávanou elektronickou značku nebo kvalifikované časové razítko; tyto zvláštní technologické prostředky musí umožnit zjištění jakékoli následné změny dat v dokumentu a jednoznačně ověřit identitu osoby, která je k němu připojila. Ustanovení § 69a odst. 5 se na zvláštní technologické prostředky použije obdobně. § 66 (1) Určení původci vydají spisový řád. (2) Součástí spisového řádu je spisový a skartační plán. Spisový a skartační plán obsahuje seznam typů dokumentů roztříděných do věcných skupin s vyznačenými spisovými znaky, skartačními znaky a skartačními lhůtami. Určení původci zasílají spisový a skartační plán příslušnému archivu bezodkladně po jeho vydání nebo změně. Příslušný archiv spisový a skartační plán uloží. (3) Určení původci označují dokumenty spisovými znaky, skartačními znaky a skartačními lhůtami podle spisového a skartačního plánu. (4) Počátek plynutí skartační lhůty stanoví spouštěcí událost, kterou se rozumí vyřízení dokumentu nebo uzavření spisu. Pokud určený původce pro příslušný dokument nebo spis stanoví jinou skutečnost jako spouštěcí událost, připojí ke skartační lhůtě uvedené ve spisovém a skartačním plánu poznámku o této spouštěcí události. (5) Délka skartační lhůty dokumentu může být nejvýše 100 let, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak36). (6) Strukturu a podrobnosti zpracování spisového a skartačního plánu stanoví prováděcí právní předpis. § 67 Odesílání dokumentů Do vlastních rukou adresáta odesílají určení původci dokumenty, u nichž je nutno, aby doručení bylo doloženo, nebo je-li to stanoveno zvláštními právními předpisy26). Doklad stvrzující, že dokument byl doručen nebo že poštovní zásilka obsahující dokument byla dodána, včetně časového údaje, kdy se tak stalo, se po vrácení určeným původcům připojí k příslušnému dokumentu nebo vloží do příslušného spisu. § 68 Ukládání dokumentů (1) Všechny vyřízené spisy a jiné dokumenty určeného původce jsou po dobu trvání skartační lhůty uloženy ve spisovně. Dokumenty mohou být uloženy též ve správním archivu, pokud jej určený původce zřídil. Dokumenty se ukládají podle spisového a skartačního plánu, a to zpravidla ihned po jejich vyřízení, pokud povaha věci nevyžaduje, aby zpracovatel měl vyřízený dokument déle; tato skutečnost se poznamenává v evidenci podle § 64 odst. 3. (2) Pro nahlížení do dokumentů uložených ve spisovně nebo ve správním archivu správního orgánu nebo soudu platí obecná ustanovení o nahlížení do spisů v řízení před správním orgánem nebo soudem; to neplatí, jestliže dokumenty před uložením ve spisovně nebo ve správním archivu byly veřejně přístupné. Nahlížení do dokumentů obsahujících utajované informaceutajované informace, poskytování jejich opisů, výpisů a kopií se řídí zvláštním právním předpisem2). (3) V případě zániku určeného původce převezme spisovnu nebo správní archiv jeho právní nástupce, zřizovatel nebo ten, na něhož přechází působnost zaniklého určeného původce; je-li právních nástupců více a nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o převzetí spisovny nebo správního archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby dohlížející na provádění skartačního řízení. Určený původce informuje před svým zánikem příslušný archiv o opatřeních, která v souvislosti se zánikem učinil ve vztahu ke spisovně nebo správnímu archivu. (4) Budova, v níž je umístěna spisovna nebo správní archiv, musí splňovat tyto podmínky a) prostory pro ukládání dokumentů nesmí být ohroženy povodněmi, b) musí pro ni být zpracována požární dokumentace a musí být vybavena ručními hasicími přístroji; v prostorách pro ukládání dokumentů musí být umístěny pouze práškové hasicí přístroje, c) prostory pro ukládání dokumentů musí být zabezpečeny proti škodlivému působení přírodních vlivů a jevů vyvolaných činností člověka, a to zejména proti průniku vody, páry, dešťové a splaškové kanalizace, nebezpečných chemických a biologických látek nebo působení fyzikálních jevů a proti nadměrné prašnosti, které by mohly vést k poškození nebo zničení dokumentů, d) prostory pro ukládání dokumentů musí být vybaveny regály pro uložení dokumentů, e) prostory pro ukládání dokumentů musí být zajištěny proti vstupu nepovolané osoby. § 68a Spisová rozluka (1) Při zrušení určeného původce se provádí spisová rozluka. Před jejím zahájením zpracuje rušený určený původce plán provádění spisové rozluky včetně časového rozvrhu, který zašle příslušnému archivu. (2) Spisovou rozluku připravuje a provádí před datem svého zrušení rušený určený původce, dokončuje ji právní nástupce rušeného určeného původce, a není-li ho, zakladatel, zřizovatel nebo likvidátor. (3) Vyřízené dokumenty a uzavřené spisy, jimž uplynula skartační lhůta, zařadí rušený určený původce do skartačního řízení. (4) Vyřízené dokumenty a uzavřené spisy, jimž neuplynula skartační lhůta, se uloží do spisovny nebo správního archivu určeného původce, který je právním nástupcem zrušeného určeného původce, zřizovatele, zakladatele nebo původce, na něhož přechází působnost zaniklého určeného původce. Je-li právních nástupců více a nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o převzetí spisovny nebo správního archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby dohlížející na provádění skartačního řízení. Předávané spisy a dokumenty se zapíší do předávacího seznamu. (5) Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předá rušený určený původce tomu, na koho přešla působnost k jejich vyřízení. Rušený určený původce zapíše předávané dokumenty a spisy do předávacího seznamu. Ten, na koho přešla působnost k vyřízení takto zapsaných dokumentů a spisů, je převezme a zaeviduje podle § 64. (6) Určení původci stanoví postup při provádění spisové rozluky ve svých spisových řádech. (7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se pro zrušení organizačních součástí určených původců, při změně působnosti určených původců nebo jejich organizačních součástí a při změně vlastníka nebo držitele dokumentu použijí přiměřeně. § 69 (1) Ministerstva a další ústřední správní úřady zřizují správní archiv. Jeho zřízení oznamují ministerstvu. (2) Určení původci neuvedení v odstavci 1 mohou zřídit správní archiv se souhlasem ministerstva. (3) Správní archiv, s výjimkou správních archivů zřízených zřizovateli uvedenými v § 50 a v § 51 odst. 1, a) dohlíží na výkon spisové služby u svého zřizovatele, b) přebírá dokumenty od zrušených původců v řídící působnosti svého zřizovatele, a plní úkoly těchto původců při výběru archiválií, c) přejímá ze spisovny dokumenty se skartačními lhůtami delšími než 5 let, eviduje je, pečuje o ně, umožňuje nahlížení do nich a poskytování opisů, výpisů a kopií, d) připravuje výběr archiválií ve skartačním řízení. (4) Určení původci, kteří zřídili správní archiv, stanoví ve svých spisových řádech lhůtu, po niž budou dokumenty uloženy ve spisovně. Po uplynutí této lhůty se dokumenty, jejichž skartační lhůta je delší než lhůta pro uložení dokumentů ve spisovně, předají do správního archivu. § 69a Zvláštní ustanovení o dokumentech v digitální podobě (1) Převádění dokumentu v analogové podobě na dokument v digitální podobě a naopak a změnu datového formátu dokumentu v digitální podobě provádí určený původce postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost obsahu, čitelnost dokumentu a bezpečnost procesu převádění nebo změny datového formátu. (2) Připojení údajů, které vznikly při přípravě dokumentu k uchování podle § 3 odst. 4 nebo při převedení či změně datového formátu dokumentu podle odstavce 1 a které jsou pro uchování dokumentu nebo převedení nebo změnu datového formátu dokumentu nezbytné, se nepovažuje za nezajištění neporušitelnosti obsahu dokumentu. (3) Před převedením dokumentu v digitální podobě na dokument v analogové podobě nebo změnou datového formátu dokumentu v digitální podobě ověří určený původce platnost uznávaného elektronického podpisuelektronického podpisu, uznávané elektronické značky nebo kvalifikovaného časového razítka, je-li jimi dokument v digitální podobě opatřen, a platnost kvalifikovaných certifikátů, na kterých jsou založeny. Údaje o výsledku ověření a datum převedení dokumentu v digitální podobě na dokument v analogové podobě nebo datum změny datového formátu dokumentu v digitální podobě určený původce zaznamená a uchová je spolu s dokumentem vzniklým převedením nebo změnou datového formátu. (4) Dokument v digitální podobě vzniklý převedením z dokumentu v analogové podobě nebo změnou datového formátu dokumentu v digitální podobě opatří určený původce doložkou, která obsahuje údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu, podepsanou uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem osoby odpovědné za převedení z dokumentu v analogové podobě anebo změnu datového formátu dokumentu v digitální podobě nebo označenou elektronickou značkou určeného původce, a dále opatřenou kvalifikovaným časovým razítkem. Údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu stanoví prováděcí právní předpis. (5) Neprokáže-li se opak, dokument v digitální podobě se považuje za pravý, byl-li podepsán uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem nebo označen uznávanou elektronickou značkou osoby, která k tomu byla v okamžiku podepsání nebo označení oprávněna, a následně za doby platnosti uznávaného elektronického podpisuelektronického podpisu a kvalifikovaného certifikátu, na kterém je uznávaný elektronický podpiselektronický podpis založen, nebo uznávané elektronické značky a kvalifikovaného systémového certifikátu, na kterém je uznávaná elektronická značka založena, opatřen kvalifikovaným časovým razítkem. To platí i pro dokumenty vzniklé z činnosti původců, kteří nejsou určenými původci. § 70 (1) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti výkonu spisové služby, a to a) příjem dokumentů, b) označování a evidenci dokumentů, c) vedení jmenných rejstříků a využívání údajů v nich vedených, d) rozdělování dokumentů, e) oběh dokumentů, f) vyřizování dokumentů, g) vyhotovování dokumentů, h) podepisování dokumentů a užívání razítek, i) odesílání dokumentů, j) ukládání dokumentů, k) podrobnosti zpracování a strukturu spisového a skartačního plánu, l) vyřazování dokumentů, m) výstupní datové formáty dokumentů v digitální podobě, n) spisovou rozluku, o) strukturu údajů záznamu o výsledku ověření uznávaného elektronického podpisuelektronického podpisu, uznávané elektronické značky nebo kvalifikovaného časového razítka, p) údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu dokumentu obsažené v doložce podle § 69a odst. 4. (2) Národní standard, který ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup, stanoví požadavky na elektronické systémy spisové služby, a to a) příjem dokumentů, b) označování a evidenci dokumentů, c) vyhledávání, odesílání a zobrazování dokumentů, d) ukládání dokumentů, e) vyřazování dokumentů a výběr archiválií, f) dokumentace životního cyklu elektronického systému spisové služby, g) spisový a skartační plán, h) transakční protokol, i) správcovské funkce, j) metadata. (3) Ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup vzorový provozní řád digitálního archivu. HLAVA IV KONTROLA VE VĚCECH ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBY § 71 (1) Kontrolu dodržování povinností na úseku archivnictví a výkonu spisové služby vykonávají a) ministerstvo u všech určených původců a archivů s výjimkou zpravodajských služeb České republiky a jejich archivů, zejména u 1. Národního archivu, 2. Archivu bezpečnostních složek, 3. státních oblastních archivů, 4. ozbrojených sil, 5. bezpečnostních sborů, 6. specializovaných archivů a bezpečnostních archivů zřízených ministerstvy, jinými ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu, Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankoubankou nebo bezpečnostními sbory, b) Národní archiv u 1. organizačních složek státu s celostátní působností a státních příspěvkových organizací zřízených těmito organizačními složkami státu a u jimi zřízených specializovaných archivů, s výjimkou organizačních složek státu a specializovaných archivů podle písmene a), 2. státních příspěvkových organizací zřízených zákonem a u jimi zřízených specializovaných archivů, 3. vědeckých výzkumných institucí, u kterých plní funkci zřizovatele Akademie věd České republiky nebo jiná organizační složka státu s celostátní působností, 4. právnických osob zřízených zákonem s celostátní působností a u jimi zřízených specializovaných archivů, 5. soukromých archivů, pokud je jejich zřizovatelem subjekt uvedený v § 46 odst. 1, a jejich zřizovatelů, 6. kulturně vědeckých institucí, pokud mají ve své péči archiválie, které vede v druhotné evidenci Národního kulturního dědictví Národní archiv, 7. vlastníků a držitelů archiválií uložených mimo archiv, které vede v základní evidenci Národní archiv, 8. u soukromoprávních původců, pokud jde o povinnost stanovenou v § 3 odst. 2, c) státní oblastní archivy podle své územní působnosti u 1. organizačních složek státu s územní působností vymezenou územím kraje, okresu nebo obceobce a státních příspěvkových organizací zřízených těmito organizačními složkami státu a u jimi zřízených specializovaných archivů, 2. státních podniků a u jimi zřízených specializovaných archivů, 3. územních samosprávných celků, u jimi zřízených archivů, u organizačních složek, příspěvkových organizací a jiných právnických osob zřízených nebo založených územními samosprávnými celky a u organizačních složek, příspěvkových organizací a jiných právnických osob, vůči kterým vykonává územní samosprávný celek funkci zřizovatele, 4. vysokých škol a u jimi zřízených specializovaných archivů, 5. škol a u jimi zřízených specializovaných archivů, 6. zdravotních pojišťoven, 7. veřejných výzkumných institucí s výjimkou veřejných výzkumných institucí, u kterých plní funkci zřizovatele Akademie věd České republiky nebo jiná organizační složka státu s celostátní působností, 8. právnických osob zřízených zákonem s územní působností vymezenou územím kraje, okresu nebo obceobce a u jimi zřízených specializovaných archivů, 9. kulturně vědeckých institucí, pokud mají ve své péči archiválie, které vede v druhotné evidenci Národního kulturního dědictví státní oblastní archiv, 10. soukromých archivů s výjimkou těch, u nichž provádí kontrolu Národní archiv, a jejich zřizovatelů, 11. vlastníků a držitelů archiválií uložených mimo archiv, které vede v základní evidenci státní oblastní archiv, 12. soukromoprávních původců, pokud jde o povinnost stanovenou v § 3 odst. 2, d) Archiv bezpečnostních složek u Ústavu pro studium totalitních režimů. (2) Ministerstvo kontroluje bezpečnostní archivy pouze na základě výročních zpráv o činnosti. § 72 (1) Kontrola je vykonávána archivními inspektory. Archivní inspektory z řad zaměstnanců ministerstva, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu pověřuje provedením kontroly příslušný ředitel útvaru ministerstva nebo archivu. (2) Archivní inspektor na základě provedené kontroly je oprávněn rozhodnutím a) zakázat činnosti, které by mohly způsobit poškození nebo zničení dokumentů nebo archiválií, nebo b) uložit příslušná opatření k odstranění zjištěných nedostatků a k jejich nápravě. (3) Proti rozhodnutí archivního inspektora se lze odvolat. Odvolání proti jeho rozhodnutí nemá odkladný účinek. O odvolání rozhoduje ten, kdo archivního inspektora výkonem kontroly pověřil. (4) Archivní inspektoři se při kontrole prokazují oprávněním ke kontrolní činnosti, které vystavuje ten, kdo je výkonem kontroly pověřil. (5) Kontrola podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na bezpečnostní archivy. HLAVA V SPRÁVNÍ DELIKTY § 73 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) poškodí nebo zničí archiválii nebo dokument, b) nevrátí vypůjčenou archiválii, nebo c) vyveze archiválii bez povolení podle § 29 odst. 1. (2) Fyzická osoba se jako zaměstnanec správního úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové služby, zaměstnanec archivu nebo zaměstnanec zřizovatele archivu dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 14. (3) Fyzická osoba se jako vlastník archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, o nichž bylo zahájeno řízení o prohlášení za archivní kulturní památku, dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 5 neoznámí zamýšlenou změnu jejich umístění nebo zamýšlený převod nebo přechod vlastnického práva. (4) Fyzická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nepečuje o archiválii podle § 25 odst. 1 písm. a), b) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. c) neoznámí převod vlastnického práva k archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově, c) v rozporu s § 29 odst. 3 nedoveze archiválii nepoškozenou zpět na území České republiky, d) v rozporu s § 30 odst. 1 nepořídí na vlastní náklady bezpečnostní kopii archiválie prohlášené za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku, nebo e) nezajistí konzervaci nebo restaurování poškozené nebo ohrožené archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podle § 30 odst. 5. (5) Fyzická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie v analogové podobě, která je uložena mimo archiv a kterou vede v základní evidenci Národního archivního dědictví příslušný archiv podle své působnosti, dopustí přestupkupřestupku tím, že nepředá archivům údaje podle § 25 odst. 2. (6) Fyzická osoba se jako vlastník archiválie dopustí přestupkupřestupku tím, že nenabídne archiválii přednostně ke koupi podle § 28 odst. 1 a 2. (7) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do a) 400 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 4 písm. d), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo odstavce 4 písm. c); pokud je zničená, poškozená, neoprávněně vyvezená anebo nedovezená archiválie 1. předmětem řízení o prohlášení za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku, lze uložit pokutu do 200 000 Kč, 2. archivní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 500 000 Kč, 3. národní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, c) 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2, 3, odstavce 4 písm. a) nebo e) nebo odstavce 6, d) 5 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 4 písm. b) nebo odstavce 5. § 74 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) poškodí nebo zničí archiválii nebo dokument, b) nevrátí vypůjčenou archiválii, nebo c) vyveze archiválii bez povolení podle § 29 odst. 1. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, o nichž bylo zahájeno řízení o prohlášení za archivní kulturní památku, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 21 odst. 5 neoznámí zamýšlenou změnu jejich umístění nebo zamýšlený převod nebo přechod vlastnického práva. (3) Právnická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie dopustí správního deliktu tím, že a) nepečuje o archiválii podle § 25 odst. 1 písm. a), b) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. c) neoznámí převod vlastnického práva k archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově, c) v rozporu s § 29 odst. 3 nedoveze archiválii nepoškozenou zpět na území České republiky, d) v rozporu s § 30 odst. 1 nepořídí na vlastní náklady bezpečnostní kopii archiválie prohlášené za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku, nebo e) nezajistí konzervaci nebo restaurování poškozené nebo ohrožené archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podle § 30 odst. 5. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie v analogové podobě, která je uložena mimo archiv a kterou vede v základní evidenci Národního archivního dědictví příslušný archiv podle své působnosti, dopustí správního deliktu tím, že nepředá archivům údaje podle § 25 odst. 2. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník archiválie dopustí správního deliktu tím, že nenabídne archiválii přednostně ke koupi podle § 28 odst. 1 a 2. (6) Veřejnoprávní původce anebo právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soukromoprávní původce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3 neuchová dokument nebo neumožní výběr archiválie. (7) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako soukromoprávní původce nebo jako právní nástupce veřejnoprávního anebo soukromoprávního původce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3 odst. 3 neuchová dokument nebo neumožní výběr archiválie, jde-li o dokumenty, ke kterým měl povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií již původce, jehož je tato právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba právním nástupcem. (8) Určený původce se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 63 nevykonává spisovou službu, b) v rozporu s § 66 odst. 1 nevydá spisový řád nebo spisový a skartační plán, anebo v rozporu s § 66 odst. 2 neoznačuje dokumenty podle skartačního řádu a spisového a skartačního plánu spisovými znaky, skartačními znaky a skartačními lhůtami, c) nedodrží podmínky pro ukládání dokumentů podle § 68, nebo d) v rozporu s § 68 odst. 1 neukládá dokumenty podle spisového a skartačního plánu. (9) Původce nebo jeho právní nástupce se dopustí správního deliktu tím, že neprovede skartační řízení nebo neumožní dohled na provádění skartačního řízení a výběr archiválií ve skartačním řízení. (10) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 400 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 3 písm. d), b) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 6, 7, 8 nebo 9, c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 3 písm. c); pokud je neoprávněně vyvezená anebo nedovezená archiválie 1. předmětem řízení o prohlášení za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku, lze uložit pokutu do 200 000 Kč, 2. archivní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 500 000 Kč, 3. národní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, odstavce 3 písm. a) nebo e) nebo odstavce 5, e) 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4. § 75 Společná ustanovení o správních deliktech (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo státní oblastní archiv v rozsahu své působnosti stanovené v tomto zákoně. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. § 76 zrušen HLAVA VI SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 77 (1) Na rozhodování podle § 14 odst. 1, podle § 38 odst. 1 a podle § 40 odst. 2 se správní řád nevztahuje. (2) Na evidenci archiválií se nevztahují ustanovení o evidenci majetku podle zákona o účetnictví. § 78 (1) Archiv je povinen plnit úkoly stanovené správci osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu17). (2) Zpracování osobních údajůZpracování osobních údajů pro účely archivnictví, včetně podmínek pro nahlížení do archiválií a pořizování jejich opisů, výpisů a kopií se v případech neupravených tímto zákonem řídí zvláštním právním předpisem17). (3) Archiv není povinen ověřovat, zda údaje obsažené v archiváliích náležejících do jeho péče jsou přesné či pravdivé. § 78a Ustanovení § 26 odst. 1 a 2, § 27 odst. 1 a 2, § 29 a 32 se nepoužijí pro úkony prováděné podle tohoto zákona s archiváliemi v digitální podobě. § 78b Práva a povinnosti zřizovatele archivu vykonávají v případě archivu, který je právnickou osobou, Národního archivu, státního oblastního archivu a Archivu bezpečnostních složek tyto archivy. Přechodná ustanovení § 79 Archivy hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem (1) Archiv hlavního města Prahy, Archiv města Brna, Archiv města Ostravy, Archiv města Plzně a Archiv města Ústí nad Labem, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují za akreditované archivy územních samosprávných celků podle tohoto zákona. (2) Kromě působností stanovených v § 54 a 55 Archiv hlavního města Prahy, Archiv města Brna, Archiv města Ostravy, Archiv města Plzně a Archiv města Ústí nad Labem a) provádějí výběr archiválií u původců, u nichž dohlížejí na výkon spisové služby, b) pečují o archiválie historických předchůdců samosprávných orgánů a organizací svých měst a o další archiválie uložené u nich ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, c) plní úkoly v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby stanovené tímto zákonem, v rozsahu, v jakém vykonávají přenesenou působnost orgány těchto měst, a vůči původcům, na něž se vztahuje působnost orgánů těchto měst, d) na základě smlouvy29) pečují o archiválie organizačních složek státu a dalších orgánů veřejné správy a jejich právních předchůdců, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala pouze na území města a které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona u nich uloženy, e) provádějí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých hlavnímu městu Praze, městu Brnu, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem darem nebo ke koupi nebo u dokumentů vlastníků, kteří o to požádají, f) na požádání předkládají protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení k posouzení příslušnému státnímu oblastnímu archivu. (3) Působnosti stanovené Archivu hlavního města Prahy, Archivu města Brna, Archivu města Ostravy, Archivu města Plzně a Archivu města Ústí nad Labem podle odstavce 2 jsou výkonem přenesené působnosti. § 80 (1) Moravský zemský archiv v Brně a Zemský archiv v Opavě pečují rovněž o archiválie dřívějších státních a samosprávných orgánů a organizací pro země Moravskou, Slezskou a Moravskoslezskou. (2) Národní filmový archiv30) a Ústřední archiv zeměměřictví a katastru31), které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují za akreditované specializované archivy podle tohoto zákona. (3) Archivy zvláštního významu zpravodajských služeb České republiky, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují za bezpečnostní archivy podle tohoto zákona. (4) Archiv Kanceláře prezidenta republiky, Archiv Pražského hradu, Archiv Poslanecké sněmovny, Archiv Senátu, Vojenský historický archiv, Archiv Národního muzea, Archiv Národního technického muzea, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Archiv Akademie věd České republiky, Archiv Národní galerie v Praze, Ústav dějin Univerzity Karlovy-Archiv Univerzity Karlovy, Archiv Masarykovy univerzity v Brně, Archiv Českého vysokého učení technického v Praze, Archiv České televize, Archiv Českého rozhlasu a Archiv Vysokého učení technického v Brně, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují za akreditované specializované archivy podle tohoto zákona. (5) Zřizovatelé dosavadních archivů zvláštního významu a zřizovatelé příspěvkových organizací, jejichž součástí jsou archivy zvláštního významu, s výjimkou archivů uvedených v odstavcích 2 až 4, jsou povinni ve lhůtě šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat ministerstvo o akreditaci archivu jako specializovaného archivu nebo soukromého archivu nebo oznámit ministerstvu zřízení bezpečnostního archivu nebo správního archivu. Do doby udělení akreditace, nejdéle však do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na archivy, které požádaly o akreditaci, pohlíží jako na specializované archivy podle tohoto zákona nebo soukromé archivy, taktéž podle tohoto zákona. Nepožádá-li zřizovatel ve stanovené lhůtě o akreditaci, nebo nebude-li akreditace těmto archivům ve stanovené lhůtě udělena, nebo neoznámí-li zřizovatel zřízení bezpečnostního archivu nebo správního archivu, rozhodne ministerstvo o uložení archiválií do Národního archivu nebo do státního oblastního archivu. § 81 Archivy, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů a které se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za akreditované, jsou povinny do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že splňují podmínky stanovené v § 61. § 82 (1) Archiválie uložené v archivech přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v dosavadní archivní péči, nestanoví-li tento zákon jinak. Výjimky se připouštějí z důvodu scelení archivních souborů uložených v různých archivech. O výjimkách rozhoduje na žádost zřizovatelů archivů ministerstvo. (2) Archiválie, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vedeny v evidenci na území České republiky jako součást Jednotného archivního fondu, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají archiváliemi Národního archivního dědictví. (3) Archiválie, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uznány za kulturní památky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají archivními kulturními památkami podle tohoto zákona. (4) Archiválie mladší třiceti let, které byly zpřístupněny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zvláštních právních předpisů32), podléhají režimu zpřístupnění podle právních předpisů platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 83 (1) Archivy, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů a jejichž badatelské řády neodpovídají ustanovením tohoto zákona, jsou povinny do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést své badatelské řády do souladu s tímto zákonem. (2) Určení původci, jejichž spisový a skartační řád neodpovídá ustanovením tohoto zákona, jsou povinni do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést spisový a skartační řád do souladu s tímto zákonem. (3) Archiválie vybrané z dokumentů vzniklých v oblasti matrik nebo z dokumentů, které se týkají problematiky státního občanství České republiky nebo voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků, Poslanecké sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu, náleží do péče Národního archivu nebo příslušného státního oblastního archivu. § 84 Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a pokuty se uloží podle dosavadních právních předpisů. § 85 Závěrečná ustanovení (1) Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se název Státní ústřední archiv mění na název Národní archiv. (2) Poradním orgánem ministra vnitra pro odborné a vědecké otázky archivnictví a výkonu spisové služby je Vědecká archivní rada. Další podrobnosti o organizaci a činnosti Vědecké archivní rady stanoví její statut a jednací řád, které vydá ministr vnitra. § 86 Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 2, § 15 odst. 1, § 19, § 24 odst. 3, § 31 odst. 2, § 36, § 40 odst. 7, § 56 odst. 4, § 61 odst. 9, § 64 odst. 2, § 66 odst. 6, § 69a odst. 4 a § 70 odst. 1. § 87 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví. 2. Vyhláška č. 101/1974 Sb., o uznávání archiválií za kulturní památky a o zvýšené ochraně archiválií jako kulturních a národních kulturních památek. 3. Vyhláška č. 102/1974 Sb., kterou se stanoví podrobnosti převodu vlastnictví k archiváliím. 4. Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení. 5. Vyhláška č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech. 6. Vyhláška č. 225/1988 Sb., o státních archivech a archivech národních výborů. ČÁST DRUHÁ AŽ ČÁST ČTRNÁCTÁ § 88 až § 102 Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony. ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST § 103 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005. Příloha č. 1 k zákonu č. 499/2004 Sb. Dokumenty vzniklé z činnosti obchodních společností, družstev s výjimkou družstev bytových a notářů, které jsou tito za podmínek stanovených tímto zákonem povinni uchovávat a umožnit z nich výběr archiválií I. Dokumenty vzniklé z činnosti obchodních společností a družstev s výjimkou družstev bytových 1. Dokumenty o vzniku, přeměně a zániku původce a) zakladatelské dokumenty, b) statuty, stanovy, jednací řády, organizační řády a schémata, c) dokumenty o přeměnách právnických osob, d) dokumentace o zrušení a zániku. 2. Dokumenty o řízení původce a) protokoly a zápisy z jednání statutárního orgánu a dozorčího orgánu, zprávy dozorčího orgánu, zápisy z valných hromad s přílohami, zápisy z porad vedení, b) výroční zprávy, c) zprávy o auditu. 3. Dokumenty o majetku původce a) mimořádné inventarizace majetku při vzniku, dělení nebo likvidaci obchodních společností a družstev s výjimkou družstev bytových, b) smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostemnemovitostem a listiny osvědčující přechod vlastnického práva k nemovitostemnemovitostem, c) dokumentace zápisu a certifikace ochranných známek. 4. Finanční dokumenty účetní závěrky. 5. Dokumenty vztahující se k předmětu podnikání původce a) podnikatelské záměry, vývojové studie, b) výrobní programy roční a delší, rozbory s komentáři, c) dokumentace výrobků (finální výkresy sestavení či sestav, prospekty, katalogy, vzorkovnice), d) ocenění výrobků. II. Dokumenty vzniklé z činnosti notářů 1. Vlastní dokumenty notářské zápisy. 2. Knihy, rejstříky a ostatní evidenční pomůcky podle kancelářského řádu Notářské komory České republiky a) seznam závětí, b) seznam listin o správě dědictví, c) rejstřík vedený zejména pro zápis žádostí o 1. úkony v notářské činnosti podle § 2 notářského řádu (s výjimkou legalizace a vidimace podle § 73 a 74 notářského řádu), 2. právní pomoc poskytovanou notářem v rámci další činnosti podle § 3 odst. 1 notářského řádu, 3. úkony další činnosti notáře podle § 3 odst. 2 a 3 notářského řádu, pokud nejsou zapisovány do jiného rejstříku vedeného notářem, d) rejstřík evidence dědických spisů, které příslušný soud předložil notáři jako soudnímu komisaři k vyřízení a provedení úkonů v dědickém řízení, e) kniha notářských úschov, f) kniha protestů. Příloha č. 2 k zákonu č. 499/2004 Sb. Dokumenty, které budou podle obsahu vždy předloženy k výběru za archiválie 1. Zápisy ze zasedání orgánů zákonodárné, vládní a výkonné moci a orgánů územní samosprávy na všech stupních 2. Zakládací listiny, statuty, organizační řády a další dokumenty o organizační struktuře, vedení, správě, řízení, kontrole, činnosti a jejich výsledcích a) orgánů zákonodárné, vládní a výkonné moci a orgánů územní samosprávy na všech stupních, b) justičních složek všech stupňů i druhů, notářství, státních zastupitelství a jejich předchůdců, c) státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací obcíobcí a krajů, hospodářských, rozpočtových a ostatních státních organizací řízených, popřípadě spravovaných státními orgány nebo národními výbory, a předchůdců těchto organizací, d) obchodních organizací založených anebo ovládaných ústředními a jim podřízenými orgány státní správy, orgány územní samosprávy a jejich předchůdců, e) družstevních organizací, jejich zařízení a předchůdců, f) všech součástí a zařízení ozbrojených sil a bezpečnostních složek, g) politických stran, politických hnutí, občanských sdružení, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, 3. Mezinárodní smluvní dokumenty prezidentské, vládní a resortní úrovně 4. Dokumenty geodetické a kartografické, katastry nemovitostínemovitostí 5. Dokumentace významných staveb 6. Kroniky 7. Matriky narozených, oddaných, registrovaných partnerů, zemřelých, vojenské, studentů, členů komor a občanských sdružení, sbírky matričních listin, dokumenty o nabývání a pozbývání státního občanství 8. Roční rozpočty, závěrečné účty, roční účetní závěrky 9. Historické sčítací archy obyvatelstva 10. Soudní rozsudky pro politické delikty, pro zločiny proti lidskosti, pro omezování lidských práv a svobod, pro závažné trestné činytrestné činy proti životu, zdraví a majetku občanů 11. Osobní spisy významných osobností politického, hospodářského, vědeckého, technického, kulturního, náboženského, církevního a sportovního života 12. Rukopisy významných literárních děl 13. Podací deníky, rejstříky k nim, elenchy, kmenové listy, globální archy a další typy základních evidenčních pomůcek spisové služby 14. Privatizační projekty 15. Rehabilitační spisy 16. Třídní výkazy, katalogy, katalogové listy, protokoly o závěrečných zkouškách, protokoly o maturitních zkouškách vydané základními a středními školami a protokoly o státních závěrečných zkouškách na vysokých školách 17. Dokumenty vzniklé z činnosti bezpečnostních složek v období komunistického totalitního režimu 18. Originální negativy, duplikační kopie a duplikační negativy hraných, dokumentárních a animovaných filmů 19. Dokumenty, které obsahují zásadní informace o a) životních poměrech obyvatelstva v dobových státoprávních a ekonomických podmínkách, b) strategiích, koncepcích a plánování rozvoje hospodářství včetně důležitých účetních a statistických výkazů a přehledů, c) měnové politice, d) majetkoprávních poměrech a jejich změnách, o konfiskacích a restitucích majetku, e) právní úpravě mezinárodních vztahů, f) tvorbě právních předpisů včetně jejich nerealizovaných návrhů, g) státních hranicích, územním členění státu, hranicích správních obvodů, symbolech státu a územních samosprávných celků, místních názvech a jejich změnách, o slučování a dělení obcíobcí, h) vývoji a stavu zdravotnictví, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi a úrovně bydlení, i) vývoji a stavu vědy a techniky, j) vývoji a stavu školství, kultury a umění, tělesné výchovy a sportu, k) vývoji a stavu dopravy a spojů, l) územním plánování, m) zásadních změnách a opatřeních v ochraně životního prostředí, n) geologických a půdních průzkumech, o) technickém rozvoji včetně patentů na významné vynálezy, p) kulturních památkách a jejich údržbě, rekonstrukci a ochraně, q) životě a díle významných osobností, r) volebních výsledcích a výsledcích referend, s) členství v mezinárodních organizacích. Příloha č. 3 k zákonu č. 499/2004 Sb. Vnitřní organizační jednotky státních oblastních archivů tvoří u a) Státního oblastního archivu v Praze 1. Státní okresní archiv Benešov, 2. Státní okresní archiv Beroun, 3. Státní okresní archiv Kladno, 4. Státní okresní archiv Kolín, 5. Státní okresní archiv Kutná Hora, 6. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, 7. Státní okresní archiv Mělník, 8. Státní okresní archiv Mladá Boleslav, 9. Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení, 10. Státní okresní archiv Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích, 11. Státní okresní archiv Příbram, 12. Státní okresní archiv Rakovník, b) Státního oblastního archivu v Třeboni 1. Státní okresní archiv České Budějovice, 2. Státní okresní archiv Český Krumlov, 3. Státní okresní archiv Jindřichův Hradec, 4. Státní okresní archiv Písek, 5. Státní okresní archiv Prachatice, 6. Státní okresní archiv Strakonice, 7. Státní okresní archiv Tábor, c) Státního oblastního archivu v Plzni 1. Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně, 2. Státní okresní archiv Cheb, 3. Státní okresní archiv Karlovy Vary, 4. Státní okresní archiv Klatovy, 5. Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, 6. Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, 7. Státní okresní archiv Rokycany, 8. Státní okresní archiv Sokolov se sídlem v Jindřichovicích, 9. Státní okresní archiv Tachov, d) Státního oblastního archivu v Litoměřicích 1. Státní okresní archiv Česká Lípa, 2. Státní okresní archiv Děčín, 3. Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani, 4. Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou, 5. Státní okresní archiv Liberec, 6. Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích, 7. Státní okresní archiv Louny, 8. Státní okresní archiv Most, 9. Státní okresní archiv Semily, 10. Státní okresní archiv Teplice, e) Státního oblastního archivu v Zámrsku 1. Státní okresní archiv Hradec Králové, 2. Státní okresní archiv Chrudim, 3. Státní okresní archiv Jičín, 4. Státní okresní archiv Náchod, 5. Státní okresní archiv Pardubice, 6. Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, 7. Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, 8. Státní okresní archiv Trutnov, 9. Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí, f) Moravského zemského archivu v Brně 1. Státní okresní archiv Blansko, 2. Státní okresní archiv Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, 3. Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, 4. Státní okresní archiv Havlíčkův Brod, 5. Státní okresní archiv Hodonín, 6. Státní okresní archiv Jihlava, 7. Státní okresní archiv Kroměříž, 8. Státní okresní archiv Pelhřimov, 9. Státní okresní archiv Třebíč, 10. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, 11. Státní okresní archiv Vsetín, 12. Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna, 13. Státní okresní archiv Zlín, 14. Státní okresní archiv Znojmo, 15. Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou, g) Zemského archivu v Opavě 1. Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově, 2. Státní okresní archiv Frýdek-Místek, 3. Státní okresní archiv Jeseník, 4. Státní okresní archiv Karviná, 5. Státní okresní archiv Nový Jičín, 6. Státní okresní archiv Olomouc, 7. Státní okresní archiv Opava, 8. Státní okresní archiv Prostějov, 9. Státní okresní archiv Přerov, 10. Státní okresní archiv Šumperk. * * * 1. Zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006. 2. Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006. 3. Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007. 4. Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. srpna 2007). 5. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. 6. Zákon č. 32/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. března 2008). 7. Zákon č. 190/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2009. 8. Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010. 9. Zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. prosince 2010). 10. Zákon č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. 2) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 3) § 17 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 5 odst. 2 a § 9 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Například zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 11) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 12) Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, § 95 odst. 2 a § 101 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 43 a § 58 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 65, § 70 odst. 3, § 87 odst. 2 a § 94 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 16) Například zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 19 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 70 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 22a) § 7 zákona č. 3/2002 Sb. 23) Například § 24 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 11 odst. 4 a § 12 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26) Například zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, správní řád, zákon č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29) § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 659 a následující občanského zákoníku. 30) § 6 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 31) § 3a písm. f) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 32) Například zákon č. 140/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 33) Například § 46b zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 7/2009 Sb. 34) § 34 zákona č. 412/2005 Sb. Vyhláška č. 523/2005 Sb., o bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a dalších elektronických zařízení nakládajících s utajovanými informacemi a o certifikaci stínicích komor, ve znění pozdějších předpisů. 35) § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb. 36) Například § 90 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
Nařízení vlády č. 321/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 321/2012 Sb. Nařízení vlády o stanovení lázeňského místa Karlovy Vary a Statutu lázeňského místa Karlovy Vary Vyhlášeno 5. 10. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 118/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Území lázeňského místa * Omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa a zařízení, která se v něm nesmí zřizovat * § 3 - (1) Na území lázeňského místa je zakázáno umisťovat stavby, zařízení a provozovny, které by prokazatelně negativně ovlivnily vnitřní území lázeňského místa fyzikálními, chemickými nebo biologickými škodlivinami nad přípustnou míru stanovenou jinými právním * § 4 - (1) Ve vnitřním území lázeňského místa je v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí omezena výstavba zábavních zařízení, parkovacích a garážovacích domů; tuto výstavbu lze povolit pouze po posouzení vhodnosti je * Činnosti, které se na území lázeňského místa omezují nebo zakazují * § 5 - (1) Ve vnitřním území lázeňského místa je zakázáno provádět činnosti a práce s použitím strojů a zařízení překračující limity hluku nebo vibrací2) * § 6 - (1) Na lázeňských kolonádách, v pavilonech a na veřejných prostranstvích s nimi souvisejících mimo pozemní komunikace je zakázán vstup, vjezd, vnášení a odkládání a provoz motorových a nemotorových vozidel a dalších dopravních prostředků, s výjimkou invali * § 7 - Ve vnitřním území lázeňského místa se údržba a čistění veřejných prostranství v letním i zimním období provádí bez používání závadných látek podle zákona o vodách nebo látek ve vodách snadno rozpustných. * § 8 - (1) Ve vnitřním území lázeňského místa je na veřejně přístupných místech zakázáno * § 9 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. č. 7 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2013 321 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. srpna 2012 o stanovení lázeňského místa Karlovy Vary a Statutu lázeňského místa Karlovy Vary Vláda nařizuje podle § 28 odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon): § 1 Předmět úpravy (1) Toto nařízení stanoví lázeňské místolázeňské místo Karlovy Vary a Statut lázeňského místalázeňského místa Karlovy Vary (dále jen „Statut“), kterým se určuje režim ochrany lázeňského místalázeňského místa a podmínky pro vytváření a zachování lázeňského prostředí a poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče. (2) Statut vymezuje vnější a vnitřní území lázeňského místalázeňského místa Karlovy Vary a stanoví a) omezení související s jeho výstavbou a rozvojem, b) činnosti, které se v lázeňském místělázeňském místě omezují nebo zakazují, c) zařízení, která se v něm nesmí zřizovat, d) pro vnitřní území lázeňského místalázeňského místa další omezení související s uplatňováním zvýšených nároků na vzhled a uspořádání veřejných prostranstvíveřejných prostranství, zřizování, upravování, udržování, čištění a osvětlování veřejných prostranstvíveřejných prostranství, veřejné zeleně, parků a jejich vybavení. § 2 Území lázeňského místa (1) Území lázeňského místalázeňského místa tvoří katastrální územíkatastrální území Bohatice, Cihelny, Čankov, Doubí u Karlových Var, Dvory, Drahovice, Karlovy Vary, Olšová Vrata, Počerny, Rosnice u Staré Role, Rybáře, Sedlec u Karlových Var, Stará Role, Tašovice a Tuhnice. (2) Vnitřní území lázeňského místalázeňského místa je vymezeno na podkladě katastrální mapykatastrální mapy v příloze č. 1 k tomuto nařízení, vnější území lázeňského místalázeňského místa zahrnuje zbývající část území lázeňského místalázeňského místa. (3) Vymezení území lázeňského místalázeňského místa na podkladě základní mapy České republiky s odlišením vnitřního a vnějšího území lázeňského místalázeňského místa je graficky vyznačeno v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa a zařízení, která se v něm nesmí zřizovat § 3 (1) Na území lázeňského místalázeňského místa je zakázáno umisťovat stavby, zařízení a provozovny, které by prokazatelně negativně ovlivnily vnitřní území lázeňského místalázeňského místa fyzikálními, chemickými nebo biologickými škodlivinami nad přípustnou míru stanovenou jinými právními předpisy1). (2) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je zakázána výstavba a jiný rozvoj nesouvisející s účely lázeňství, lázeňské a občanské vybavenosti, bydlení a tomu odpovídající dopravní a technické infrastruktury a s ochranou zeleně. (3) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je zakázána výstavba staveb, které by nerespektovaly dochované urbanistické, architektonické a památkové hodnoty a které by vedly k nadměrnému zahušťování zástavby, zejména na úkor zeleně. Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je dále zakázána výstavba staveb, které by byly zjevně nevyvážené co do podlažnosti a výšky staveb nebo stavebních prvků a které by zjevně přesahovaly stávající zástavbu. § 4 (1) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí omezena výstavba zábavních zařízení, parkovacích a garážovacích domů; tuto výstavbu lze povolit pouze po posouzení vhodnosti jejich umístění. (2) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je zakázána výstavba a) jednotlivých a skupinových garáží, b) zařízení zemědělské výroby, skladů, bydlení ve spojení s užitkovým využitím zahrad, c) zařízení drobné výroby a služeb, která mohou mít rušivé vlivy na léčebný režim v přírodních léčebných lázníchpřírodních léčebných lázních, d) zařízení průmyslu, skladů, stavebních dvorů a zařízení na údržbu technického vybavení a komunikací. (3) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je zakázáno umístění staveb a provedení změn staveb a zařízení a) vyvolávajících nebo způsobujících průjezd nebo kumulaci vozidel ve vyšší míře, než je nezbytné pro dopravní obsluhu vnitřního území lázeňského místalázeňského místa nebo jeho příslušné spádové části, b) s technologií, jejíž součástí je manipulace s látkami škodlivými horninovému prostředí, c) s technologií překračující limity hluku nebo vibrací určené jiným právním předpisem2), d) s technologií překračující limity emisí znečišťujících látek nebo pachových látek vypouštěných do ovzduší podle zákona upravujícího ochranu ovzduší. (4) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je zakázáno umísťování a provoz staveb, zařízení a činností, kterými by došlo k trvalému snížení podílu nezpevněných ploch a k úbytku výměry parků a ploch vzrostlé zeleně. (5) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je zakázána výstavba nových dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy. Činnosti, které se na území lázeňského místa omezují nebo zakazují § 5 (1) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je zakázáno provádět činnosti a práce s použitím strojů a zařízení překračující limity hluku nebo vibrací2) a) v pracovní dny a v sobotu v době od 18.00 do 8.00 hodin a b) v neděli a v ostatních dnech pracovního klidu podle zákona upravujícího státní a ostatní svátky. (2) Na části území lázeňského místalázeňského místa vymezené v příloze č. 3 k tomuto nařízení je zakázáno provádění ohňostrojů, ohňostrojných prací a používání pyrotechnických výrobků a předmětů se zvukovými a světelnými efekty pro zábavné účely3). Zákaz se nevztahuje na dny 31. prosince a 1. ledna. § 6 (1) Na lázeňských kolonádách, v pavilonech a na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích s nimi souvisejících mimo pozemní komunikace je zakázán vstup, vjezd, vnášení a odkládání a provoz motorových a nemotorových vozidel a dalších dopravních prostředků, s výjimkou invalidních vozíků, zdravotních pomůcek pro zdravotně postižené osoby a dětských kočárků. (2) Na lázeňských kolonádách, v pavilonech a na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích s nimi souvisejících je zakázán vstup se zvířaty. Tento zákaz se nevztahuje na psy, kteří slouží v daném okamžiku k doprovodu osob nevidomých nebo tělesně postižených, a na psy složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a městské policiepolicie. (3) Lázeňské kolonády a veřejná prostranstvíveřejná prostranství s nimi související jsou vymezeny v přílohách č. 4 a 5 k tomuto nařízení. Lázeňské pavilony jsou vymezeny v přílohách č. 6 a 7 k tomuto nařízení. (4) Lázeňské kolonády, pavilony a veřejná prostranstvíveřejná prostranství s nimi související se označují příslušnou informativní tabulí s nápisem nebo grafickým znakem znázorňujícím příslušné zákazy obrazově. § 7 Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa se údržba a čistění veřejných prostranstvíveřejných prostranství v letním i zimním období provádí bez používání závadných látek podle zákona o vodách nebo látek ve vodách snadno rozpustných. § 8 (1) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je na veřejně přístupných místech zakázáno a) šíření zvukové reklamy z dopravních prostředků a mimo provozovnu i ze stacionárních zdrojů, b) šíření světelné reklamy oslňující, blikající a jinak obtěžující, c) rozdávání reklamních letáků. (2) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je možné umístit plakáty a letáky pouze na reklamních a propagačních zařízeních a stavbách pro reklamu, které jsou umístěny na plochách a na místech k tomu určených podle stavebního zákona. (3) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je na veřejném prostranstvíveřejném prostranství zakázáno krmit toulavá a volně žijící zvířata. (4) Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je zakázáno chovat hospodářská zvířata a zvířata vyžadující zvláštní péči. § 9 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr zdravotnictví: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. Vnitřní území lázeňského místa Karlovy Vary Vnitřní území lázeňského místalázeňského místa města Karlovy Vary je vymezeno hranicí, která je vedena na katastrálním územíkatastrálním území Karlovy Vary od severozápadního rohu pozemkové parcely č. (dále jen „parcela č.“) 2289/1 při budově Alžbětiných Lázní (č. p. 1145) ve Smetanových sadech, Bulharskou ulicí, přetíná třídu T. G. Masaryka, pokračuje ulicí Dr. Davida Bechera, Krále Jiřího a Svahovou, dále vede po východní hranici parcely č. 1873 a dále jižním směrem vede po bezejmenné cestě na západní hranici parcel č. 1792/1 a 1806/1, kde se v horní části svahu prudce stáčí na západ k Rohanovu kříži. Hranice vnitřního území lázeňského místalázeňského místa pokračuje Rohanovou stezkou a bezejmennou cestou spojující Rohanovu a Nerudovu stezku, po které vede jihozápadním směrem 30 m, pak Nerudovu stezku přetíná a pokračuje přes parcelu č. 1763/1 k západnímu rohu parcely č. 1767 a následně k Sovově stezce. Po ní vede jihovýchodním směrem a pak se stáčí jihozápadním směrem na Ruselovu cestu, kterou pokračuje až k chatě Přátelství, kde přechází na cestu vedoucí k Rusalčině pěšině. Po Rusalčině pěšině hranice vnitřního území lázeňského místalázeňského místa dále pokračuje až k rozcestí Rusalčiny pěšiny a Odpolední stezky, odkud kolmo přes parcelu č. 781/1 v délce cca 9,5 m přechází na Odpolední pěšinu, která se stáčí k parcele č. 854/3, kde je čerpací stanice pohonných hmot na Slovenské ulici. Po hranici lesa pokračuje severovýchodním směrem, kde za zatáčkou překračuje Slovenskou ulici a zároveň přechází přes řeku Teplou, dále pokračuje po pravém břehu řeky Teplá, po 180 m vstupuje na lesní pěšinu, která u Beethovenovy chaty vyústí na Okružní cestu. Po překřížení Okružní cesty hranice pokračuje po Beethovenově stezce až k odbočení na Vítkovu horu. Cestou, která vede po modré turistické značce, hranice přechází na katastrální územíkatastrální území Olšová Vrata a je dovedena na vrchol Vítkovy hory, kde se prudce stáčí východním směrem a po jižních hranicích parcel č. 491/5 a č. 491/1 je dovedena k silnici Olšová Vrata - Kolová. Po ní pokračuje až k jihovýchodní části parcely č. 516/1 a vede podél cesty, na jihozápadní hranici parcely č. 514/2 se stáčí k severu. V tomto směru pokračuje po východních hranicích parcel č. 514/1, 515, jihozápadní hranici parcely č. 595/1, jihovýchodní hranici parcel č. 595/2 a 596/2, většinou po hranici lesa. Následně se hranice stáčí východním směrem a vede po jižním a východním okraji parcely č. 596/1 až k parcele č. 622/1, po níž hranice vede jižním okrajem stejně jako u parcely č. 622/2, a stavební parcele č. 624. Následně přechází ulici K Letišti a vede stezkou k hvězdárně, kterou zprvu jižně a následně východně i severně obchází po jižní hranici parcely č. 651, jižní, východní a severní hranici parcely č. 653. Poté pokračuje lesní pěšinou, která spojuje oddělené části Hůrek až k Pražské silnici. Tu překračuje a po Gogolově pěšině přechází zpět na katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary a stoupá ke Goethově rozhledně, ze severu ji obchází a dále po Gogolově pěšině pokračuje až nad vyhlídku Camera obscura. Dále je hranice vnitřního území lázeňského místalázeňského místa vedena po asfaltové silnici směrem k Hřbitovní ulici. Těsně před zaústěním se jižně a následně západně stáčí a prochází jižně od areálu vodárny (parcela č. 3014) a řadových garáží (parcela č. 3000), následně vstupuje do Hřbitovní ulice. Hranice dále přechází ulici 5. května a jižním okrajem Máchovy ulice vede k Bezručově ulici, kterou přechází. Severozápadním směrem pokračuje po okraji Bezručovy ulice a na rozhraní parcel č. 2781 a 2943 se stáčí k jihu. Východně od budovy č. p. 1321 se vrací po pěší stezce do spodní zatáčky Bezručovy ulice a dále klesá až po spojovací stezku mezi Bezručovou ulicí a ulicí I. P. Pavlova. Po ní hranice zaústí v ulici I. P. Pavlova. Pokračuje ulicí I. P. Pavlova severozápadním směrem a pak překračuje řeku Teplou po mostě 17. listopadu, za ním se vrací zpět do ulice Bulharské, jde po severní hranici parcely č. 2437 a za budovou Alžbětiných Lázní se hranice vnitřního území lázeňského místalázeňského místa uzavírá. Vnitřní území lázeňského místa Karlovy Vary 14MB Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. Území lázeňského místa Karlovy Vary 24MB Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. Vymezení části území se zákazy uvedenými v § 6 odst. 2 13.7MB Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. Lázeňské kolonády a veřejná prostranství s nimi související 1. Vřídelní kolonáda Stavba: ...................... č.p. 2036 (včetně celého vnitřního i vnějšího prostoru objektu Vřídelní kolonády nacházejícího se nad řekou Teplou nad částí parcely č. 230/2 - koryta vodního toku, jehož hranicemi jsou nábřežní zdi řeky Teplé) Část obceobce: ................. Karlovy Vary 405761 Číslo LV: .................... 1 Katastrální územíKatastrální území: .... Karlovy Vary 663433 Parcela: .................... 216, 217, 219, 223, 227, 229 vše katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary 663433, číslo LV: 1 Vyvěrající prameny: pramen 1.a Vřídlo (73,4° C) pramen 1.b Vřídlo (chlazeno na 50° C) pramen 1.c Vřídlo (chlazeno na 30° C) pramen 1.f Vřídlo (vřídelní fontána - výtrysk Vřídla) 2. Mlýnská kolonáda Stavba: ...................... bez čísla popisného nebo evidenčního (včetně celého prostoru přemostění Mlýnské kolonády nad řekou Teplou nad částí parcely č. 230/2 - koryta vodního toku, jehož hranicemi jsou nábřežní zdi přemostění) Číslo LV: ................... 1 Katastrální územíKatastrální území: .... Karlovy Vary 663433 Parcela: ..................... 1248, 1249, 1245 částečně - nepatří do ní severní část této parcely - dělící hranicí je pomyslné spojení východního rohu budovy na parcele 1522 (č.p. 507 - Lázně III) a nábřeží v linii této budovy směrem k řece Teplé, dále do ní nepatří jižní část této parcely - dělící hranicí je pomyslné spojení jihovýchodního rohu parcely č. 1249 (nejjižnější sloup Mlýnské kolonády - jediný v objektu čtvercový) a západního rohu Mlýnského mostu na levé straně řeky Teplé vše katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary 663433, číslo LV: 1 Vyvěrající prameny: pramen č. 6 - Mlýnský pramen pramen č. 7 - Rusalčin pramen pramen č. 8 - Pramen knížete Václava I, II pramen č. 9 - Libušin pramen pramen č. 10 - Skalní pramen 3. Tržní kolonáda Stavba: ...................... bez čísla popisného nebo evidenčního Číslo LV: .................. 1 Katastrální územíKatastrální území: .... Karlovy Vary 663433 Parcela: ..................... 1208 vše katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary 663433, číslo LV: 1 Vyvěrající prameny: pramen č. 2 - Pramen Karla IV pramen č. 3a - Dolní Zámecký pramen pramen č. 5 - Tržní pramen 4. Sadová kolonáda Stavba: ...................... bez čísla popisného nebo evidenčního Číslo LV: .................. 1 Katastrální územíKatastrální území: .... Karlovy Vary 663433 Parcela: ..................... 1526/2, katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary 663433, číslo LV: 1, 1526/1 část, katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary 663433, číslo LV: 1, - část parcely - chodník sloužící k přístupu po zpevněné ploše z jihu do Sadové kolonády, ohraničena travnatými plochami, které součástí souvisejících prostranství nejsou, 1521, katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary 663433, číslo LV: 1295 - vlastník není město Karlovy Vary Vyvěrající prameny: pramen č. 15 - Pramen Hadí 5. Zámecká kolonáda Stavba: ...................... č.p. 2119 Část obceobce: ................. Karlovy Vary 405761 Číslo LV: .................. 1 Katastrální územíKatastrální území: .... Karlovy Vary 663433 Parcela: ..................... 1213, katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary 663433, číslo LV: 1 Vyvěrající prameny: pramen č. 4 - Horní Zámecký pramen pramen č. 3b - Dolní Zámecký pramen II. vývěr (jen klienti Zámeckých lázní) Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. 1. Vřídelní kolonáda 6.9MB 2. Mlýnská kolonáda 8.3MB 3. Tržní kolonáda 4MB 4. Sadová kolonáda 4.1MB 5. Zámecká kolonáda 5.9MB Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. Lázeňské pavilony 1. Pavilon pramene Svoboda Stavba: ...................... bez čísla popisného nebo evidenčního Číslo LV: .................. budova není zapsána na LV Katastrální územíKatastrální území: .... Karlovy Vary 663433 Parcela: ..................... 1244, katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary 663433, číslo LV: 1, Vyvěrající prameny: pramen č. 11 - Pramen Svoboda 2. Pavilon Sadového pramene Stavba: ...................... č.p. 574 - část stavby č.p. 574 přístupná veřejnosti samostatným vstupem z pozemku 1521 ve stanovených časech Část obceobce: .................. Karlovy Vary 405761 Číslo LV: .................. 1295 Katastrální územíKatastrální území: .... Karlovy Vary 663433 Parcela: ..................... 1525, katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary 663433, číslo LV: 1295 - vlastník není město Karlovy Vary Vyvěrající prameny: pramen č. 12 - Sadový pramen 3. Pavilon Arnošta Kleina - pramen Štěpánka Stavba: ...................... bez čísla popisného nebo evidenčního Číslo LV: .................. 1631, vlastník není město Karlovy Vary Katastrální územíKatastrální území: .... Karlovy Vary 663433 Parcela: ..................... 793/2, katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary 663433, číslo LV: 1, Vyvěrající prameny: pramen č. 14 - Pramen Štěpánka 4. Pavilon Železnatého pramene Stavba: ...................... bez čísla popisného nebo evidenčního Číslo LV: .................. 1 Katastrální územíKatastrální území: .... Karlovy Vary 663433 Parcela: ..................... 2743, katastrální územíkatastrální území Karlovy Vary 663433, číslo LV: 1, Vyvěrající prameny: pramen č. 16 - Železnatý pramen Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 321/2012 Sb. 1. Lázeňský pavilon pramene Svoboda 3.6MB 2. Lázeňský pavilon Sadového pramene 3.4MB 3. Lázeňský pavilon pramene Štěpánka 2.2MB 4. Lázeňský pavilon Železnatého pramene 3.3MB 1) Například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 3) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi.
Vyhláška č. 327/2012 Sb.	Vyhláška č. 327/2012 Sb. Vyhláška o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin Vyhlášeno 3. 10. 2012, datum účinnosti 1. 11. 2012, částka 119/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Pojmy * Podrobnosti k ochraně včel - [K § 51 odst. 3, 4, 8 písm. c) zákona] * § 3 - Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako zvlášť nebezpečný pro včely, nesmí být aplikován: * § 4 - Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný pro včely, smí být aplikován na porost navštěvovaný včelami pouze po ukončení denního letu včel, a to nejpozději do dvacáté třetí hodiny příslušného dne. Denní let včel je ukončen * § 5 - (1) Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako zvlášť nebezpečný pro včely, nebo přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný pro včely, může být v době, kdy včely létají, aplikován jen v takové vzdále * § 5a - Je-li aplikován přípravek, směs přípravků nebo směs přípravku s pomocným prostředkem nebo hnojivem, musí být mezi dvěma aplikacemi dodržen minimální interval 12 hodin; tím nejsou dotčena ustanovení § 3, 4 a § 5 odst. 1. Minimální interval 12 hodin mezi dvě * § 6 - Průměrný počet kvetoucích rostlin v porostu včetně kvetoucích plevelů k posouzení, zda jde o porost navštěvovaný včelami, se zjišťuje v pásech rovnoměrně rozvržených, 1 m širokých a 100 m dlouhých; na plochách do 10 ha na pěti místech, na plochách 10 ha a * Oznámení chovatele včel k umístění trvalých nebo přechodných stanovišť * § 9 - Oznámení aplikace přípravku pro hubení hlodavců (rodenticidy) oprávněnému uživateli honitby a Ústavu * Ochrana vodních organismů, zvěře a dalších necílových organismů - [K § 51 odst. 8 písm. c) zákona] * § 11 - (1) Ochrana zvěře a necílových suchozemských obratlovců mimo zvěř se při používání přípravku řídí standardizovanými větami a údaji uvedenými na etiketě, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mi * § 13 - (1) Ochrana vodních organismů a dalších necílových organismů podle § 2 písm. f) bodů 1 až 3 se při používání přípravku řídí standardizovanými větami a údaji uvedenými na etiketě, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ú * § 14 - Způsob odběru vzorku při šetření příčin úhynu včel, zvěře a ryb * § 15 - Přechodná ustanovení * § 16 - Zrušovací ustanovení * § 17 - Účinnost Aktuální znění od 26. 12. 2017 (428/2017 Sb.) 327 VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 199/2012 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) podrobnosti k ochraně včel, zvěře, vodních organismůvodních organismů a dalších dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlinrostlin, b) způsob odběru vzorků za účelem vyšetření příčiny úhynu včel, zvěře a ryb, kterou může být použití přípravků (dále jen „způsob odběru vzorků“). § 2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) porostem navštěvovaným včelamiporostem navštěvovaným včelami 1. lesní porost se stromy a keři lesních dřevin, které kvetou, nebo se na nich vyskytuje medovicemedovice nebo mimokvětní nektarmimokvětní nektar, 2. porost na pozemku ve venkovním prostředí mimo pozemek s lesním porostem, na jehož jednom čtverečním metru jsou v době ošetření průměrně více než dvě kvetoucí rostlinyrostliny, včetně kvetoucích plevelů, navštěvované včelami, b) medovicímedovicí sladká tekutina, kterou vylučují na povrchu rostlinrostlin některé druhy hmyzu a cizopasných hub, c) mimokvětním nektaremmimokvětním nektarem sladká tekutina, kterou vylučují některé rostlinyrostliny na řapících listů, na listech nebo palistech, d) zvěří volně žijící druhy zvěře na pozemcích, mimo obory, bažantnice a zvěř ve farmovém chovu, e) dalšími necílovými organismydalšími necílovými organismy 1. necíloví suchozemští členovci mimo včely (dále jen „necíloví členovci“), 2. necílové organismy, které trvale žijí v půdě, 3. necílové rostlinyrostliny mimo vodní organismyvodní organismy, 4. necíloví suchozemští obratlovci mimo zvěř, f) vodními organismyvodními organismy živočichové1) a rostlinyrostliny1), které jsou svým životem odkázány výhradně na vodní prostředí, g) svažitým pozemkemsvažitým pozemkem část pozemku se sklonem 3° nebo větším, svažující se směrem k povrchové vodě; část pozemku se nepovažuje za svažitou, pokud je od povrchové vody oddělena plochou širší než 25 m, která nemá sklon větší než 3° směrem k povrchové vodě. Podrobnosti k ochraně včel [K § 51 odst. 3, 4, 8 písm. c) zákona] § 3 Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako zvlášť nebezpečný pro včely, nesmí být aplikován: a) na porost navštěvovaný včelamiporost navštěvovaný včelami, b) na stromy a keře v květu, při výskytu medovicemedovice nebo mimokvětního nektarumimokvětního nektaru, které navštěvují včely (dále jen „stromy a keře navštěvované včelami“). § 4 Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný pro včely, smí být aplikován na porost navštěvovaný včelamiporost navštěvovaný včelami pouze po ukončení denního letu včel, a to nejpozději do dvacáté třetí hodiny příslušného dne. Denní let včel je ukončen hodinu po západu slunce. Před ukončením denního letu včel smí být přípravek podle věty první aplikován na porost navštěvovaný včelamiporost navštěvovaný včelami pouze poté, kdy teplota vzduchu klesne a zůstane pod 12 °C. § 5 (1) Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako zvlášť nebezpečný pro včely, nebo přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný pro včely, může být v době, kdy včely létají, aplikován jen v takové vzdálenosti od a) porostů navštěvovaných včelamiporostů navštěvovaných včelami, b) stromů a keřů navštěvovaných včelami, c) kvetoucích stromů a keřů, d) části stromů s výskytem medovicemedovice nebo mimokvětního nektarumimokvětního nektaru a e) stanoviště včelstev, která s ohledem na způsob aplikace přípravku, použitý mechanizační prostředekmechanizační prostředek a sílu a směr větru zaručuje, že aplikovaný přípravek na ně nedopadne. To platí obdobně pro výsev osiva nebo sázení sadby ošetřených přípravkem, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný nebo zvláště nebezpečný pro včely. (2) Hrozí-li nebezpečí zasažení porostů navštěvovaných včelamiporostů navštěvovaných včelami, létajících včel nebo stanovišť včelstev při aplikaci biocidních přípravků nebo látek používaných podle jiného právního předpisu2), kdy tyto prostředky nebo látky mohou včelám škodit, jde o okolnosti, za nichž použití těchto prostředků nebo látek je nebezpečné. § 5a Je-li aplikován přípravek, směs přípravků nebo směs přípravku s pomocným prostředkem nebo hnojivem, musí být mezi dvěma aplikacemi dodržen minimální interval 12 hodin; tím nejsou dotčena ustanovení § 3, 4 a § 5 odst. 1. Minimální interval 12 hodin mezi dvěma aplikacemi nemusí být dodržen, je-li aplikován pouze přípravek, který podle rozhodnutí o jeho povolení není označen jako nebezpečný nebo zvlášť nebezpečný pro včely. § 6 Průměrný počet kvetoucích rostlinrostlin v porostu včetně kvetoucích plevelů k posouzení, zda jde o porost navštěvovaný včelamiporost navštěvovaný včelami, se zjišťuje v pásech rovnoměrně rozvržených, 1 m širokých a 100 m dlouhých; na plochách do 10 ha na pěti místech, na plochách 10 ha a více na deseti místech. Jsou-li podstatné rozdíly v zakvétání částí porostu, posuzuje se každá tato část samostatně. Oznámení chovatele včel k umístění trvalých nebo přechodných stanovišť § 9 Oznámení aplikace přípravku pro hubení hlodavců (rodenticidy) oprávněnému uživateli honitby a Ústavu [K § 51 odst. 8 písm. b) zákona] Oznámení obsahuje: a) identifikaci ošetřovatele porostu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu bydliště, datum narození nebo identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, b) identifikaci uživatele pozemku v rozsahu podle písmene a), není-li ošetřovatel porostu shodný s uživatelem pozemku, c) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která přijímá oznámení o případném úhynu zvěře a jedná jménem osoby uvedené pod písmenem a), číslo telefonu, popřípadě jiný způsob kontaktu, d) obchodní název přípravku, 1. číslo šaržešarže, 2. předpokládaná dávka a celkové množství přípravku a způsob aplikace, e) identifikaci místa aplikace přípravku – pozemek označený identifikačním číslem dílu půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů nebo parcelním číslem, názvem obceobce, názvem katastrálního územíkatastrálního území, okresem, výměrou v hektarech, druhem plodiny a f) předpokládané datum aplikace přípravku ve formátu den, měsíc, rok, popřípadě období, kdy má být přípravek aplikován, ve formátu data zahájení aplikace a data ukončení aplikace. Ochrana vodních organismů, zvěře a dalších necílových organismů [K § 51 odst. 8 písm. c) zákona] § 11 (1) Ochrana zvěře a necílových suchozemských obratlovců mimo zvěř se při používání přípravku řídí standardizovanými větami a údaji uvedenými na etiketě, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlinrostlin vyjadřujícími bezpečnostní pokyny a informace k rizikům, které musí být při použití dodrženy. (2) Při aplikaci přípravku ve formě granulí určeného pro hubení hlodavců (rodenticidů) a pro hubení slimáků a plzáků (moluskocidů) musí být zajištěno a) aplikování přípravku takovým způsobem, aby nedocházelo na povrchu půdy k tvorbě shluků nebo hromádek granulí, a b) neprodlené odstranění přípravku z povrchu půdy, nebo překrytí vrstvou zeminy, v případě jeho rozsypání nebo nedodržení požadavku podle písmene a). § 13 (1) Ochrana vodních organismůvodních organismů a dalších necílových organismůdalších necílových organismů podle § 2 písm. f) bodů 1 až 3 se při používání přípravku řídí standardizovanými větami a údaji uvedenými na etiketě, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlinrostlin vyjadřujícími bezpečnostní pokyny a informace k rizikům, které musí být při použití dodrženy. (2) Ochranné vzdálenosti uvedené na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlinrostlin s ohledem na ochranu necílových členovců nebo necílových rostlinrostlin nemusí být dodrženy, jestliže by ponechání neošetřené plochy pozemku mohlo zvýšit rizika související se zájmy chráněnými zákonem, zejména riziko zvýšení výskytu cílového škodlivého organismuškodlivého organismu, které by mohlo vést k nutnosti opakovaného ošetření přípravkem. (3) Ochranné vzdálenosti uvedené na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlinrostlin s ohledem na ochranu necílových členovců nebo necílových rostlinrostlin nemusí být dále dodrženy od okraje pozemku, který sousedí s a) jiným zemědělským pozemkem včetně zemědělsky využívané louky nebo pastviny, pokud nejde o pozemek obhospodařovaný dle zásad ekologického zemědělství nebo pozemek, který je součástí území chráněného podle jiného právního předpisu1), b) stavebním pozemkem, c) vodní plochou, přičemž tímto není dotčeno ustanovení odstavce 1, d) komunikací, e) pásem pozemku, který ho odděluje od silnice, rychlostní silnice a dálnice, nebo f) lesním pozemkem. (4) Ochrannou vzdálenost uvedenou na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlinrostlin s ohledem na ochranu vodních organismůvodních organismů, ochranu necílových členovců nebo necílových rostlinrostlin je možno zkrátit použitím zařízení pro aplikaci přípravkůzařízení pro aplikaci přípravků omezujícího nežádoucí úlet, které je Ústavem vedeno a zveřejněno podle § 62 odst. 2 zákona. Zkrácení není možné, je-li vyloučeno na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlinrostlin. (5) Ochranná vzdálenost za účelem ochrany vodních organismůvodních organismů se odvozuje od břehové čáry v případě stojatých i tekoucích vod3). (6) Je-li na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlinrostlin uvedena ochranná vzdálenost od povrchové vody pro případ aplikace na svažitých pozemcíchsvažitých pozemcích, nelze tuto vzdálenost zkrátit použitím zařízení pro aplikaci přípravkůzařízení pro aplikaci přípravků omezujícího nežádoucí úlet. (7) Dodržování ochranných vzdáleností uvedených na etiketě přípravku, v nařízení Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo v nařízení Ústavu vydaném v případě mimořádných stavů v ochraně rostlinrostlin s ohledem na ochranu necílových členovců nebo necílových rostlinrostlin se nevyžaduje u trvalých kultur, zejména sadů, vinic a chmelnic, pokud jsou krajní řady ošetřovány pouze zvenku směrem dovnitř porostu za použití zařízení pro aplikaci přípravkůzařízení pro aplikaci přípravků omezujícího nežádoucí úlet, které je Ústavem vedeno a zveřejněno podle § 62 odst. 2 zákona. § 14 Způsob odběru vzorku při šetření příčin úhynu včel, zvěře a ryb (K § 51 odst. 6 zákona) (1) K vyšetření příčiny uhynutí včel odebírá krajská veterinární správa vzorek uhynulých včel v počtu nejméně 500 jedinců a Ústav vzorek rostlinrostlin z ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů. Vzorky musí být označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a neprodleně přemístěny k uchování při teplotě -18 °C a nižší do doby doručení stejnému státnímu ústavu pro veterinární laboratorní diagnostiku k provedení analýzy. (2) Vzorek ryb čerstvě uhynulých nebo ryb s příznaky otravy odebírá krajská veterinární správa v nádržích s jednodruhovou obsádkou v počtu 5 až 20 kusů podle hmotnosti a okolností úhynu. V nádržích s vícedruhovou obsádkou a v tekoucích vodách krajská veterinární správa odebírá 3 až 5 kusů od druhů nejčastěji se objevujících mezi rybami s příznaky otravy nebo uhynulými rybami. Současně odebere krajská veterinární správa vzorky znečištěné vody v množství 4 litrů, popřípadě sedimenty dna o hmotnosti 2 kg. Ústav odebírá vzorek rostlinrostlin z ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů, popřípadě vzorek zeminy z ošetřeného pozemku o hmotnosti nejméně 500 gramů, a to v případech šetření úhynu ryb v nádržích. Vzorky odebrané krajskou veterinární správou a Ústavem musí být označeny a zabaleny v pevném obalu a neprodleně přemístěny k uchování při teplotě -18 °C a nižší s výjimkou zeminy do doby doručení stejnému státnímu ústavu pro veterinární laboratorní diagnostiku k provedení analýzy. (3) Vzorkem zvěře na vyšetření je tělo uhynulé zvěře nebo zvěře s příznaky otravy, popřípadě jen tělesná tkáň, tělní tekutina nebo výměšky zvěře v množství potřebném pro dané vyšetření podle určení krajské veterinární správy. § 15 Přechodná ustanovení (1) Označením přípravku podle dosavadních právních předpisů a) „Přípravek pro včely toxický“ se rozumí označení „Přípravek zvlášť nebezpečný pro včely“, b) „Přípravek pro včely škodlivý“ se rozumí označení „Přípravek nebezpečný pro včely“, c) „Pro včely relativně neškodný“ se rozumí, že „Přípravek nevyžaduje klasifikaci z hlediska ochrany včel“, d) „Toxický pro zvířata“ se rozumí „Nebezpečný pro suchozemské obratlovce“. (2) U přípravků, na které se nevztahuje odstavec 1 a které byly uvedeny do oběhu před nabytím účinnosti této vyhlášky, platí jejich označení k zabezpečení ochrany včel, zvěře, ryb a dalších vodních organismůvodních organismů do skončení doby použitelnosti těchto přípravků uvedené na jejich obalu. § 16 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin. 2. Vyhláška č. 33/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin. § 17 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2012. Ministr: Ing. Bendl v. r. 1) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 44 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.
Vyhláška č. 325/2012 Sb.	Vyhláška č. 325/2012 Sb. Vyhláška o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2013 Vyhlášeno 3. 10. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 119/2012 * § 1 - (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a po * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Aktuální znění od 1. 1. 2013 325 VYHLÁŠKA ze dne 26. září 2012 o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb., a podle § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 108/2009 Sb. a zákona č. 220/2011 Sb.: § 1 (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., (dále jen „příplatek“), přiznané před 1. lednem 2013 se zvyšují o 0,9 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. prosinci 2012. (2) Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 1 zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Vyhláška č. 324/2012 Sb.	Vyhláška č. 324/2012 Sb. Vyhláška o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2013 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2013 a o zvýšení důchodů v roce 2013 Vyhlášeno 3. 10. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 119/2012 * § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu * § 2 - Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu * § 3 - Výše základní výměry důchodu * § 4 - Zvýšení důchodů v roce 2013 * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 324 VYHLÁŠKA ze dne 26. září 2012 o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2013 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2013 a o zvýšení důchodů v roce 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 220/2011 Sb.: § 1 Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (1) Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 činí 25 093 Kč. (2) Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 činí 1,0315. § 2 Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu Pro rok 2013 výše a) první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 11 389 Kč, b) druhé redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 30 026 Kč, c) třetí redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 103 536 Kč. § 3 Výše základní výměry důchodu Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2013 činí 2 330 Kč. § 4 Zvýšení důchodů v roce 2013 (1) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2013 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2012 tak, že a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 60 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 0,9 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. (2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činnostívýdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchoduvypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1 písm. b), a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Vyhláška č. 323/2012 Sb.	Vyhláška č. 323/2012 Sb. Vyhláška o vzoru žádosti o souhlas Ministerstva financí k vydání komunálních dluhopisů a obsahu jejích příloh Vyhlášeno 3. 10. 2012, datum účinnosti 3. 10. 2012, částka 119/2012 * § 1 - Vzor žádosti * § 2 - Přílohy žádosti a jejich obsah * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Účinnost k vyhlášce č. 323/2012 Sb. Aktuální znění od 3. 10. 2012 323 VYHLÁŠKA ze dne 24. září 2012 o vzoru žádosti o souhlas Ministerstva financí k vydání komunálních dluhopisů a obsahu jejích příloh Ministerstvo financí stanoví podle § 45 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 172/2012 Sb.: § 1 Vzor žádosti Vzor žádosti o souhlas Ministerstva financí k vydání komunálních dluhopisů se stanoví v příloze této vyhlášky. § 2 Přílohy žádosti a jejich obsah Přílohy žádosti o souhlas Ministerstva financí k vydání komunálních dluhopisů tvoří tyto doklady: a) analýza současné ekonomické situace územního samosprávného celku, jejíž nedílnou součástí je 1. finanční plán (profil) investice, jedná-li se o účel uvedený v § 27 odst. 3 písm. b) bodu 1 zákona o dluhopisech, 2. odhad škod, jedná-li se o účel uvedený v § 27 odst. 3 písm. b) bodu 2 zákona o dluhopisech, nebo 3. rozpočet projektu a právní akt o poskytnutí peněžních prostředků Evropské unie, jedná-li se o účel uvedený v § 27 odst. 3 písm. b) bodu 3 zákona o dluhopisech, b) přehled dlouhodobých finančních závazků územního samosprávného celku (např. půjčky, úvěry, dlouhodobé finanční výpomoci, vlastní vydané dluhopisy) ke dni podání žádosti; u každého závazku se uvede druh závazku, jeho výše v době vzniku, datum jeho vzniku, datum jeho splatnosti, částka zbývající ke splacení, rozložení zbývajících splátek v jednotlivých letech a úrokové zatížení závazku, c) rozpočtový výhled s promítnutím splátky nebo splátek jistin krátkodobých a dlouhodobých závazků, d) rozbor předpokládaných dopadů vydání komunálních dluhopisů na ekonomickou situaci územního samosprávného celku po celou dobu splatnosti dluhopisů, v němž se uvedou zejména výdaje spojené se splácením komunálních dluhopisů v jednotlivých letech v rozdělení na splátky jistin a úroky, e) návrh smlouvy o zabezpečení vydání emise komunálních dluhopisů, f) návrh emisních podmínek, g) usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku o vydání komunálních dluhopisů, celkové jmenovité hodnotě emise a účelu použití peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisů, a případně též usnesení orgánů územního samosprávného celku o projednání dokladů uvedených v písmenech a) až f), h) poslední dva závěrečné účty územního samosprávného celku včetně zpráv o výsledcích přezkoumání hospodaření a usnesení zastupitelstva o jejich schválení. § 3 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 408/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o souhlas Ministerstva financí s vydáním komunálních dluhopisů a příloh k žádosti, se zrušuje. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Kalousek v. r. Příloha k vyhlášce č. 323/2012 Sb. VZOR Žádost o souhlas Ministerstva financí k vydání komunálních dluhopisů 695kB
Rozhodnutí PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY č. 322/2012 Sb.	Rozhodnutí PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY č. 322/2012 Sb. Rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu České republiky o vyhlášení volby prezidenta republiky Vyhlášeno 3. 10. 2012, částka 119/2012 322 ROZHODNUTÍ PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. října 2012 o vyhlášení volby prezidenta republiky Podle čl. 56 odst. 8 a s přihlédnutím k čl. 56 odst. 7 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a § 3 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), vyhlašuji volbu prezidenta republiky a stanovím dny jejího konání na pátek a sobotu 11. a 12. ledna 2013. Předseda Senátu: Štěch v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 320/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 320/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 3. 10. 2012, částka 117/2012 320 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 25. září 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 5. ledna 2013 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Lačnov\| Vsetín\| Zlínský Ministr: Kubice v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 319/2012 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 319/2012 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 19. července 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 9. srpna 2012 Vyhlášeno 3. 10. 2012, částka 117/2012 319 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 19. září 2012 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, přijatém Parlamentem dne 19. července 2012 a vráceném prezidentem republiky dne 9. srpna 2012. Němcová v. r.
Zákon č. 318/2012 Sb.	Zákon č. 318/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 10. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 117/2012 * Čl. I - Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2015 318 ZÁKON ze dne 19. července 2012, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 a zákona č. 165/2012 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov.“. 2. V § 2 odst. 1 písmena f) až h) znějí: „f) energetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení, g) kotlem zařízení, v němž se spalováním paliv získává pouze tepelná energie, která se předává teplonosné látce, h) klimatizačním systémem zařízení pro úpravu teploty, vlhkosti, čistoty a proudění vzduchu ve vnitřním prostředí včetně zařízení pro distribuci tepla, chladu a vzduchu, která jsou součástí budovy,“. 3. V § 2 odst. 1 písm. i) se slova „který se člení na ústřední vytápění, bytové individuální vytápění a lokální vytápění,“ zrušují. 4. V § 2 odst. 1 písmeno k) zní: „k) jmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kW, uvedený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem,“. 5. V § 2 odst. 1 písmena m) a n) znějí: „m) průkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy, n) energetickým auditem písemná zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci,“. 6. V § 2 odst. 1 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní: „o) energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení,“. Dosavadní písmena o) až r) se označují jako písmena p) až s). 7. V § 2 odst. 1 písmena p) až s) znějí: „p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí, q) ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena, r) celkovou energeticky vztažnou plochou vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy, s) větší změnou dokončené budovy změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy.“. 8. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) až w), která znějí: „t) obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu, u) technickým systémem budovy zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení budovy nebo její ucelené části nebo pro kombinaci těchto účelů, v) nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu, w) budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.“. 9. V § 3 odst. 1 se za slova „v souladu“ vkládají slova „s potřebou zabezpečit základní funkce státu a“ a za slovo „rozvoje“ se vkládají slova „i za krizové situace“. 10. V § 4 odst. 1 se v první větě za slovo „Prahy“ doplňují slova „nebo obce“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro politiku územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci.“. 11. V § 4 odst. 2 se v první větě slovo „pořizuje“ nahrazuje slovy „jsou povinni přijmout“, slova „krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst (dále jen „pořizovatel“) v přenesené působnosti“ se nahrazují slovy „kraj, hlavní město Praha a statutární město“ a věta druhá se zrušuje. 12. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle odstavce 2, přijmout pro svůj územní obvod nebo jeho část obec. Územní energetická koncepce přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem.“. 13. V § 4 odst. 4 se za slovo „potřeby“ vkládají slova „podle odstavce 7“. 14. V § 5 odst. 1 se slova „nástroj na podporu opatření ke“ nahrazují slovy „program na podporu“ a slovo „jejích“ se zrušuje. 15. V § 5 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „včetně rozvoje budov s téměř nulovou spotřebou energie“. 16. V § 5 odst. 4 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a energetických posudků“. 17. § 6, 6a a 7 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4, 4b, 5, 5a, 12 a 13 znějí: „§ 6 Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie (1) Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie2) je povinen u nově zřizovaných výroben a výroben, u nichž se provádí změna dokončené stavby4), zajistit alespoň minimální účinnost užití energie výroben elektřiny nebo tepelné energie stanovenou prováděcím právním předpisem. (2) Stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu2) je povinen u nově zřizovaných zařízení a u zařízení, u nichž se provádí změna dokončené stavby4) na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu, zajistit účinnost užití rozvodů energie a vybavení vnějších rozvodů a vnitřních rozvodů tepelné energie a chladu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (3) Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel (dále jen „vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů“) je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo návodu na použití. (4) Držitel licence na výrobu elektřiny podle energetického zákona vyrábějící elektřinu ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem vyšším než 5 MWe s využitím hnědého uhlí (dále jen „výrobce elektřiny“) je povinen a) zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti užití energie provozovaných výroben elektřiny (dále jen „kontrola účinnosti“), jejímž výsledkem je pravidelná písemná zpráva o kontrole účinnosti podle prováděcího právního předpisu obsahující také množství elektřiny vyrobené v období, za které byla kontrola účinnosti provedena, b) zpracovávat zprávy o kontrole účinnosti objektivně, pravidelně a úplně, c) předkládat zprávy o kontrole účinnosti ministerstvu do 30 dnů od provedení kontroly účinnosti a na vyžádání Státní energetické inspekci. (5) Výrobce elektřiny, který vyrábí elektřinu bez dodávky užitečného tepla s účinností užití energie nižší, než je hodnota stanovená prováděcím právním předpisem, je povinen uhradit operátorovi trhu do 90 dnů od provedení kontroly účinnosti platbu za nesplnění minimální účinnosti užití energie při spalování hnědého uhlí. Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje ze zpráv o kontrole účinnosti. Operátor trhu eviduje příjmy z platby na zvláštním účtu a používá je na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla vyrobené z hnědého uhlí podle jiného právního předpisu4b). (6) Způsob stanovení účinnosti užití energie provozovaných výroben elektřiny, hodnoty minimální účinnosti užití energie výroby elektřiny bez dodávky užitečného tepla, četnost kontroly účinnosti, vzor a obsah zprávy o kontrole účinnosti a způsob stanovení množství elektřiny vyrobené v období, za které byla kontrola účinnosti provedena, a rozsah zveřejňovaných údajů ze zpráv o kontrole účinnosti včetně údajů o platbách operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis. (7) Výši platby podle odstavce 5 stanoví vláda nařízením. § 6a Kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních systémů (1) U provozovaných kotlů se jmenovitým výkonem nad 20 kW a příslušných rozvodů tepelné energie je jejich vlastník nebo společenství vlastníků jednotek5) povinen a) zajistit pravidelnou kontrolu těchto kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie ministerstvu nebo Státní energetické inspekci, c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 3 písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie. (2) U provozovaných klimatizačních systémů se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW je jeho vlastník nebo společenství vlastníků jednotek povinen a) zajistit pravidelnou kontrolu tohoto klimatizačního systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému, b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole klimatizačního systému ministerstvu nebo Státní energetické inspekci, c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 3 písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie. (3) Při kontrole provozovaných kotlů, tepelných rozvodů a klimatizačních systémů musejí být splněny tyto podmínky a) kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, které nejsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu2) může provádět pouze příslušný energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo osoba podle písmene d), b) kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, které jsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu2), provádí držitel této licence na výrobu tepla a držitel licence na rozvod tepla, c) kontrolu klimatizačních systémů může provádět pouze příslušný energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. d) nebo osoba podle písmene d), d) kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontroly klimatizačních systémů včetně zpracování příslušné zprávy může provést a zpracovat také osoba usazena v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a), e) zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie podle odstavce 1 a klimatizačních systémů podle odstavce 2 musejí být zpracovány objektivně, nestranně, pravdivě a úplně. (4) Povinnost podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na kotle a vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Na kotle a vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci se poskytuje poradenství podle § 5 odst. 4 písm. g). (5) Rozsah, četnost a způsob provádění kontroly, vzor a obsah zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontrolách klimatizačních systémů stanoví prováděcí právní předpis. § 7 Snižování energetické náročnosti budov (1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit a) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013, b) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen „orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky vztažná plocha bude 1. větší než 1 500 m2, a to od 1. ledna 2016, 2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2017, 3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2018, c) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 od 1. ledna 2018, v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2 od 1. ledna 2019 a v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 350 m2 od 1. ledna 2020, d) průkazem energetické náročnosti budovy posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie. (2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu, b) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie podle prováděcího právního předpisu, c) stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle prováděcího právního předpisu. (3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo větší změny dokončené budovy, při které se dokládají požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení průkazu energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; to doloží kopií dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům a které jsou povinni uchovávat 5 let. (4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; konečný uživatel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů, b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů v budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie daňových dokladů týkajících se příslušné instalace a kopie oprávnění podle § 10f, c) zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby tepla pro vytápění, chlazení a pro přípravu teplé vody stanovených prováděcím právním předpisem, d) řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem, e) u budov užívaných orgány státní správy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 zařadit do 1. ledna 2015 tyto budovy do Systému monitoringu spotřeby energie uveřejněného na internetových stránkách ministerstva. (5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2, b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně12), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče, c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely, d) u staveb pro rodinnou rekreaci13), e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok, f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely. (6) Pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody se nevztahují na dodávky uskutečňované a) v rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci, b) pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem, c) pro byty ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek, pokud společenství vlastníků jednotek vyjádří souhlas5) s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem. (7) Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci. (8) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy. (9) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody a pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis. 4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4b) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. 5) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států, a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 13) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 4d, 5b, 6, 6a a 6b se zrušují. 18. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 14 a 15 zní: „§ 7a Průkaz energetické náročnosti (1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinen a) zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov, b) zajistit zpracování průkazu u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2, c) zajistit zpracování průkazu pro užívané bytové domy nebo administrativní budovy 1. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 do 1. ledna 2015, 2. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 000 m2 do 1. ledna 2017, 3. s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1 000 m2 do 1. ledna 2019, d) oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie, e) u budovy užívané orgánem veřejné moci v případě, že pro ni nastala povinnost zajistit zpracování průkazu podle odstavce 1 písm. a) až c), umístit průkaz v budově podle prováděcího právního předpisu, f) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu nebo Státní energetické inspekci. (2) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni a) zajistit zpracování průkazu 1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy, 2. při pronájmu budovy, 3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy, b) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy, 2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy, c) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy, 2. nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy, d) zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech při 1. prodeji budovy nebo ucelené části budovy, 2. pronájmu budovy nebo ucelené části budovy. (3) Vlastník jednotky5) je povinen a) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky, 2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky, b) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy, 2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy, c) zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech při 1. prodeji jednotky, 2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky. (4) Průkaz platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, a musí a) být zpracován pouze 1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b), nebo 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a), b) být součástí dokumentace14) při prokazování dodržení technických požadavků na stavby15), c) pro případy uvedené v § 9a odst. 1 písm. a) a v § 9a odst. 2 písm. a) a b) obsahovat energetický posudek, d) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně. (5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v § 7 odst. 5 písm. a), c), d) a e). (6) Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově stanoví prováděcí právní předpis. (7) Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost podle odstavce 3 písm. c). (8) Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy včetně jednotky. 14) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. 15) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.“. 19. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Energetický audit (1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že a) budova nebo energetické hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f). (2) Energetický audit platí do provedení větší změny dokončené budovy nebo energetického hospodářství, pro které byl zpracován, a musí a) být zpracován pouze 1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a), b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně. (3) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo vlastníka budovy nebo energetického hospodářství v případě, že pro ně nastala povinnost zpracovat audit podle odstavce 1, jsou a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu nebo Státní energetické inspekci, b) splnit opatření nebo část opatření vyplývající z energetického auditu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce v případě, že se jedná o organizační složky státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace, c) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie. (4) Povinnost zpracovat energetický audit se nevztahuje na a) stávající energetické hospodářství v případě, že zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídá požadavkům na účinnost užití energie podle prováděcího právního předpisu, b) dokončené budovy, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. (5) Obsah a způsob zpracování energetického auditu a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. 20. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Energetický posudek (1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným výkonem vyšším než 200 kW; energetický posudek je součástí průkazu podle § 7a odst. 4 písm. c), b) posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 5 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu4), 14) pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných, c) posouzení proveditelnosti zavedení dodávky tepla u energetického hospodářství s celkovým elektrickým výkonem vyšším než 10 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu4), 14) pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných; u energetického hospodářství, které užívá plynové turbíny, se tato povinnost vztahuje na celkový elektrický výkon vyšší než 2 MW, u spalovacích motorů se tato povinnost vztahuje na celkový elektrický výkon vyšší než 0,8 MW, d) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, e) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene d). (2) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství může na základě vlastního rozhodnutí zajistit energetický posudek také pro a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným výkonem nižším než 200 kW; v případě, že je energetický posudek zpracován, je součástí průkazu, b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy; v případě, že je energetický posudek zpracován, je součástí průkazu, c) podklad pro veřejné zakázky v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla, d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu, e) posouzení dosahování limitů při jiných pravidlech pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody podle § 7 odst. 6 písm. b) a c). (3) Energetický posudek musí a) být zpracován pouze 1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a), b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně. (4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie, b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu nebo Státní energetické inspekci. (5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. 21. § 10 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6g a 7 zní: „§ 10 Energetický specialista (1) Energetickým specialistou je fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem k a) zpracování energetického auditu a energetického posudku, b) zpracování průkazu, c) provádění kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie, nebo d) provádění kontroly klimatizačních systémů. (2) Podmínky pro udělení oprávnění podle odstavce 1 jsou a) složení odborné zkoušky, které se prokazuje protokolem o výsledku zkoušky podle § 10a, b) způsobilost k právním úkonům6g), c) bezúhonnost, která se prokazuje podle odstavce 3, d) odborná způsobilost, která se prokazuje podle odstavce 4. (3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3 letech. Nevydávají-li tyto státy výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. (4) Za odbornou způsobilost se pro účely tohoto zákona považuje vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky nebo stavebnictví a 3 roky praxe v oboru nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oblastech vzdělání technického směru v oboru energetiky nebo stavebnictví a 6 roků praxe v oboru nebo vyšší odborné vzdělání v oblastech technického směru v oboru energetiky nebo stavebnictví a 5 let praxe v oboru. (5) Žádost o udělení oprávnění obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost. (6) Energetický specialista je povinen a) předat zprávu o kontrole provozovaného kotle a rozvodu tepelné energie a zprávu o kontrole klimatizačního systému, průkaz, energetický audit a energetický posudek vlastníkovi budovy, společenství vlastníků jednotek nebo nájemci budovy, b) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b, nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis, c) opatřit energetický audit, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole provozovaného kotle a rozvodu tepelné energie nebo zprávu o kontrole klimatizačního systému vlastnoručním podpisem, svým jménem a číslem oprávnění uděleným ministerstvem a datem zpracování; evidenční číslo energetického specialisty nesmí být používáno na jiných než na výše uvedených dokumentech, d) průběžně vést v elektronické podobě evidenci o provedených činnostech vztahujících se k § 6a, 7a, 9 a 9a a na vyžádání předat údaje z této evidence v elektronické podobě ministerstvu; vzor evidence o provedených činnostech stanoví prováděcí právní předpis, e) předkládat na vyžádání ministerstvu nebo Státní energetické inspekci dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a zpracovaným zprávám o kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie, k zpracovaným kontrolám klimatizačních systémů, k zpracovaným průkazům a k zpracovaným energetickým auditům a energetickým posudkům, f) v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného zpracovávat energetický audit a energetický posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti, g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud 1. je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo je v pracovním nebo obdobném vztahu nebo má majetkovou účast v právnické osobě nebo fyzické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem kotlů, rozvodů tepelné energie, klimatizačních systémů, budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo na které zpracovává energetický audit, energetický posudek nebo průkaz, nebo 2. je osobou blízkou6g) k osobám podle bodu 1, h) absolvovat přezkušování podle § 10a, i) na vyžádání ministerstva doložit v úředně ověřené kopii dokumenty prokazující splnění podmínek podle odstavce 2 písm. d), j) zpracovávat příslušné dokumenty v souladu s ustanovením § 6a odst. 3 a 5, § 7a odst. 4 a 6, § 9 odst. 2 a 5 a § 9a odst. 3 a 5. (7) Energetický specialista je dále povinen absolvovat pravidelné průběžné aktualizační odborné vzdělávání podle § 10a (dále jen „průběžné vzdělávání“); součástí této povinnosti je podání žádosti o absolvování průběžného vzdělávání ministerstvu nejpozději 3 měsíce před uplynutím 3 let od termínu udělení oprávnění nebo od termínu absolvování posledního průběžného vzdělávání. (8) Žádost o průběžné vzdělávání obsahuje údaje podle § 10c odst. 1 a a) druh oprávnění podle odstavce 1, ke kterému se bude průběžné vzdělávání vztahovat, b) kopii dokladu o posledním absolvování průběžného vzdělávání, c) čestné prohlášení o tom, že nedošlo ke změně ve skutečnostech prokazujících odbornou způsobilost, v opačném případě kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost. (9) Vzor žádosti o udělení oprávnění, vzor žádosti o absolvování průběžného vzdělávání a náležitosti vedení evidence energetického specialisty o prováděných činnostech stanoví prováděcí právní předpis. 6g) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. 22. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10g, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 16 znějí: „§ 10a Odborná zkouška, průběžné vzdělávání a přezkušování energetických specialistů (1) Odborná zkouška a) se skládá z ústní a písemné části, jejichž obsah a rozsah je stanoven prováděcím právním předpisem, b) se koná před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem podle pravidel stanovených prováděcím právním předpisem, c) je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který vydává zkušební komise. (2) Průběžné vzdělávání a) upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti platných právních předpisů upravujících hospodaření energií, energetické náročnosti budov a energetického hospodářství, energetické účinnosti výroben energie včetně výroben energie využívající obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, v rozsahu a podle pravidel stanovených prováděcím právním předpisem, b) pořádá organizace, popřípadě více organizací, která je pověřená ministerstvem, c) je ukončeno písemným odborným testem energetického specialisty z oblastí uvedených v písmenu a); test se vykonává za účasti člena zkušební komise nebo jiné osoby jmenované ministerstvem, d) je zakončeno protokolem o absolvování průběžného vzdělávání, který organizace předává energetickému specialistovi a v kopii ministerstvu. (3) Požadavek průběžného vzdělávání není splněn, pokud se energetický specialista neúčastní průběžného vzdělávání, má nevyhovující výsledek písemného testu nebo nepodá žádost o účast v průběžném vzdělávání v řádném termínu. (4) Přezkušování a) se provádí na základě výzvy ministerstva před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem, a to 1. pro nesplnění podmínek průběžného vzdělávání podle odstavce 2, nebo 2. na návrh Státní energetické inspekce, b) se provádí na základě podkladů pro přezkušování, kterými jsou zprávy o kontrolách kotlů a rozvodů tepelné energie, zprávy o kontrolách klimatizačních systémů, energetické audity, nebo energetické posudky a průkazy, které na základě evidence činnosti energetického specialisty určí ministerstvo, c) je zakončeno protokolem o výsledku přezkoušení, který vydává zkušební komise. (5) Ministerstvo pověří organizaci podle odstavce 2 písm. b) na žádost organizace, jestliže a) prokáže odbornou úroveň pravidel pro průběžné vzdělávání podle odstavce 2 písm. a), b) prokáže neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky její činnosti, a c) vyčíslí cenu odborného kurzu tvořenou náklady a přiměřeným ziskem, a to na dobu 4 let; po skončení této doby může ministerstvo na žádost organizace dobu jejího pověření prodloužit, a to i opakovaně. (6) Neplní-li pověřená organizace povinnosti stanovené v tomto zákoně, ministerstvo rozhodne o zrušení pověření organizace k průběžnému vzdělávání. (7) Obsah a rozsah odborné zkoušky, obsah a rozsah průběžného vzdělávání a přezkušování, pravidla a jednání zkušební komise a organizace pořádající průběžné vzdělávání stanoví prováděcí právní předpis. § 10b Vydání a zrušení oprávnění a zápis energetického specialisty do seznamu energetických specialistů (1) Ministerstvo udělí oprávnění tomu žadateli, který splní podmínky pro udělení oprávnění, a zapíše jej do seznamu energetických specialistů. (2) Pokud ministerstvo žádost zamítne, opakovanou žádost o udělení oprávnění může uchazeč podat po uplynutí 1 roku od doručení rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti. V případě, že uchazeč v žádosti uvedl nepravdivé informace prokazující jeho odbornou způsobilost, může uchazeč znovu podat žádost po uplynutí 6 let od podání původní žádosti. (3) Ministerstvo oprávnění zruší a vyškrtne energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů v případě, že energetický specialista již nesplňuje podmínky pro udělení oprávnění podle § 10 odst. 2 nebo poruší povinnosti podle tohoto zákona. Oprávnění zaniká smrtí energetického speciality nebo jeho prohlášením za mrtvého; v tom případě ministerstvo vyškrtne energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů. (4) Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění povinen okamžitě ukončit činnost, pro kterou mu bylo zrušeno oprávnění; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 10c Seznam energetických specialistů (1) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují následující údaje a) číslo oprávnění, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, c) datum narození, d) druh oprávnění a datum zápisu, popřípadě datum vyškrtnutí, e) adresa místa trvalého pobytu, f) další kontaktní údaje (telefon, fax, elektronická adresa), g) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, h) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání a kontaktní údaje, pokud energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou, i) datum absolvování průběžného vzdělávání. (2) Údaje ze seznamu energetických specialistů jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva. (3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje ministerstvu pro účely správního řízení o udělení a zrušení oprávnění energetických specialistů a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) adresa místa pobytu, d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, g) datum úmrtí, h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. § 10d Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů (1) Osobou oprávněnou provádět instalace vybraných zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů (dále jen „osoba oprávněná provést instalaci“) je fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem. (2) Podmínky pro udělení oprávnění podle odstavce 1 jsou a) úspěšné absolvování odborného proškolení, které se prokazuje protokolem o absolvování odborného proškolení, b) bezúhonnost, která se prokazuje podle odstavce 3, c) odborná způsobilost, která se prokazuje podle odstavce 4. (3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti oprávněné osoby, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3 letech. Nevydávají-li tyto státy výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. (4) Za odbornou způsobilost se pro účely tohoto zákona považuje kvalifikace podle zvláštního právního předpisu16). (5) Žádost o udělení oprávnění obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost. (6) Osoba oprávněná provést instalaci je povinna a) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděla v souvislosti s prováděním činnosti podle § 7 odst. 4 písm. b); získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit oprávněnou osobu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, která zadala oprávněné osobě provedení činnosti podle § 7 odst. 4 písm. b) nebo, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, b) předat kopii oprávnění stavebníkovi, vlastníkovi budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokazující oprávnění vykonávat činnosti podle § 7 odst. 4 písm. b) ještě před zahájením činnosti, c) předložit ministerstvu nebo Státní energetické inspekci na vyžádání požadované doklady k činnostem podle § 7 odst. 4 písm. b), d) opětovně absolvovat průběžné aktualizační odborné proškolení na základě rozhodnutí ministerstva. (7) Osoba oprávněná provést instalaci je dále povinna absolvovat průběžné aktualizační odborné proškolení podle § 10e (dále jen „průběžné proškolení“); součástí této povinnosti je podání žádosti o absolvování průběžného proškolení ministerstvu nejpozději 3 měsíce před uplynutím 5 let od termínu udělení oprávnění nebo od termínu absolvování posledního průběžného proškolení. (8) Žádost o průběžné proškolení obsahuje údaje podle § 10g odst. 1 a a) kopii dokladu o posledním absolvování průběžného proškolení, b) čestné prohlášení o tom, že nedošlo ke změně ve skutečnostech prokazujících odbornou způsobilost, v opačném případě kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost. (9) Vzor žádosti o udělení oprávnění a vzor žádosti o absolvování průběžného proškolení stanoví prováděcí právní předpis. § 10e Odborné proškolení a průběžné proškolení osob oprávněných provést instalaci (1) Odborné proškolení a průběžné proškolení a) upevňuje, prohlubuje a aktualizuje teoretické a praktické znalosti a zkušenosti v oblasti instalace vybraných zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů v rozsahu a podle pravidel stanovených prováděcím právním předpisem, b) pořádá organizace, popřípadě více organizací, která je pověřená ministerstvem, c) je ukončeno ze strany žadatele nebo oprávněné osoby písemným odborným testem a praktickou zkouškou z oblastí uvedených v písmenu a); test a praktická zkouška se vykonávají za účasti osoby jmenované ministerstvem, d) je zakončeno protokolem o absolvování odborného proškolení nebo průběžného proškolení, který vydává organizace a který organizace předává žadateli nebo oprávněné osobě a v kopii ministerstvu. (2) Požadavek odborného proškolení nebo průběžného proškolení není splněn, pokud se žadatel nebo oprávněná osoba nezúčastní odborného proškolení nebo průběžného proškolení, má nevyhovující výsledek písemného odborného testu nebo praktické zkoušky nebo nepodá žádost o průběžné proškolení v řádném termínu. (3) Ministerstvo pověří organizaci podle odstavce 1 písm. b) na žádost organizace, jestliže a) prokáže odbornou úroveň pravidel pro odborné proškolení nebo průběžné proškolení podle odstavce 1 písm. a), b) prokáže neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky její činnosti, a c) vyčíslí cenu odborného proškolení nebo průběžného proškolení tvořenou náklady a přiměřeným ziskem, a to na dobu 4 let; po skončení této doby může ministerstvo na žádost organizace dobu jejího pověření prodloužit, a to i opakovaně. (4) Neplní-li pověřená organizace povinnosti stanovené v tomto zákoně, ministerstvo rozhodne o zrušení pověření organizace k odbornému proškolení anebo průběžnému proškolení. (5) Obsah a rozsah odborného proškolení, obsah a rozsah průběžného proškolení, pravidla a jednání organizace pořádající odborné a průběžné proškolení stanoví prováděcí právní předpis. § 10f Vydání a zrušení oprávnění a zápis osoby oprávněné provést instalaci do seznamu oprávněných osob, které mohou provádět instalaci vybraných zařízení využívajících obnovitelné zdroje (1) Ministerstvo udělí oprávnění tomu žadateli, který splní podmínky pro udělení oprávnění, a zapíše jej do seznamu oprávněných osob, které mohou provádět instalaci vybraných zařízení využívajících obnovitelné zdroje (dále jen „seznam oprávněných osob“). (2) Pokud ministerstvo žádost zamítne, opakovanou žádost o udělení oprávnění může uchazeč podat po uplynutí 1 roku od doručení rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti. (3) Ministerstvo oprávnění zruší a vyškrtne osobu oprávněnou provést instalaci ze seznamu oprávněných osob v případě, že osoba oprávněná provést instalaci již nesplňuje podmínky pro udělení oprávnění podle § 10d odst. 2 nebo poruší povinnosti podle tohoto zákona. Oprávnění zaniká smrtí osoby oprávněné provést instalaci nebo jejím prohlášením za mrtvou, v tom případě ministerstvo vyškrtne osobu oprávněnou provést instalaci ze seznamu oprávněných osob. (4) Osoba oprávněná provést instalaci je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění povinna okamžitě ukončit činnost, pro kterou jí bylo zrušeno oprávnění; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 10g Seznam oprávněných osob (1) Do seznamu oprávněných osob vedeného ministerstvem se zapisují následující údaje a) číslo oprávnění, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, c) datum narození, d) druh oprávnění a datum zápisu, popřípadě datum vyškrtnutí, e) adresa místa trvalého pobytu, f) další kontaktní údaje (telefon, fax, elektronická adresa), g) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, h) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání a kontaktní údaje, pokud energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou, i) datum absolvování průběžného proškolení. (2) Údaje ze seznamu oprávněných osob jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva. (3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje ministerstvu pro účely správního řízení o udělení a zrušení oprávnění oprávněných osob a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) adresa místa pobytu, d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, g) datum úmrtí, h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. 16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 23. V § 11 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepce, provádí její aktualizaci a vyhodnocování, b) zpracovává Národní akční plán energetické účinnosti, provádí jeho aktualizaci a vyhodnocení, c) zpracovává Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie, provádí jeho aktualizaci a vyhodnocení, d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu, e) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií a využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů, f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu, g) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků, i) vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty a vede seznam energetických specialistů, j) jmenuje zkušební komisi, která provádí odbornou zkoušku a přezkušování energetických specialistů, a stanovuje pravidla jednání této zkušební komise, k) pověřuje organizaci, která provádí průběžné vzdělávání energetických specialistů, a stanovuje pravidla jednání této organizace, l) pověřuje organizaci, která provádí odborné proškolení a průběžné proškolení osob oprávněných provést instalaci vybraných zařízení využívajících obnovitelné zdroje, a stanovuje pravidla jednání této organizace, m) vydává a zrušuje oprávnění osoby oprávněné provádět instalaci vybraných zařízení využívajících obnovitelné zdroje a vede seznam oprávněných osob, n) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje, o) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, p) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie.“. 24. § 11a se zrušuje. 25. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty nebo činnost osoby oprávněné provést instalaci, b) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1, c) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2, d) jako vlastník kotlů s výkonem nad 20 kW a rozvodů tepelné energie nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1, e) jako vlastník klimatizačního systému se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2, f) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1, g) jako stavebník nebo vlastník budovy nesplní 1. některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3, 2. některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, nebo 3. některou z povinností podle § 9 odst. 1 nebo 3, nebo § 9a odst. 1 nebo 4, h) jako vlastník budovy nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2, i) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7, j) jako konečný uživatel neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné energie konečným uživatelům podle § 7 odst. 4 písm. a). (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo j), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g) nebo h).“. 26. V § 12a odstavec 1 zní: „(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty nebo osoby oprávněné provést instalaci, b) jako držitel licence na podnikání v energetických odvětvích nebo dodavatel tuhých a kapalných paliv nebo zpracovatel komunálních odpadů neposkytne pořizovateli na jeho výzvu potřebné podklady a údaje podle § 4 odst. 6, c) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1, d) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2, e) jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v technické dokumentaci nebo návodu na použití nesprávné, zkreslené nebo neúplné informace, f) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek vlastnící kotle se jmenovitým výkonem nad 20 kW a rozvody tepelné energie nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1, g) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek vlastnící klimatizační systém se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2, h) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1, i) jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek 1. nesplní některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3, nebo 2. nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, j) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2, k) jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství 1. nepodrobí budovu nebo energetické hospodářství energetickému auditu podle § 9 odst. 1, 2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 3, 3. nezajistí energetický posudek pro některý z účelů podle § 9a odst. 1, nebo 4. neoznámí ministerstvu provedení energetického posudku podle § 9a odst. 4 písm. a), l) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7, m) jako energetický specialista 1. v rozporu s § 6a odst. 3 písm. e) zpracuje neobjektivní, nesprávnou nebo neúplnou zprávu o kontrolách provozovaných kotlů, příslušných rozvodů tepelné energie nebo klimatizačních systémů, 2. v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně průkaz, 3. v rozporu s § 9 odst. 2 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický audit, 4. v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický posudek, 5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 6, 6. neabsolvuje průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7, nebo 7. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 4, n) jako osoba oprávněná provést instalaci 1. nesplní některou z povinností podle § 10d odst. 6, 2. neabsolvuje průběžné proškolení podle § 10d odst. 7, nebo 3. okamžitě neukončí činnost podle § 10f odst. 4, o) jako výrobce elektřiny nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 4 nebo 5.“. 27. V § 12a odst. 2 se písmena a) až f) zrušují. Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena a) až g). 28. V § 12a odstavec 3 zní: „(3) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), l) nebo m) bodů 5, 6 nebo 7 nebo podle odstavce 1 písm. n), b) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), h), i), j) nebo podle odstavce 1 písm. k) bodu 2 nebo 4, c) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k) bodu 1 nebo 3, odstavce 1 písm. m) bodů 1, 2, 3 nebo 4 nebo odstavce 1 písm. o) nebo podle odstavce 2.“. 29. V § 12a se odstavce 4 až 6 zrušují. 30. V § 13 odst. 1 se slova „Ministerstvo obrany,“ zrušují. 31. V § 13 odst. 2 větě druhé se za slovo „vydává“ vkládají slova „na základě žádosti stavebníka“ a slova „jejichž rozsah“ se nahrazují slovy „vzor žádosti a rozsah závazného stanoviska“. 32. V § 13 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „(5) Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy uplatňuje závazná stanoviska podle tohoto zákona v územním řízení a stavebním řízení u staveb důležitých pro obranu státu17). 17) § 29 a 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.“. 33. V § 13a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých pro obranu státu17) provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb, u kterých Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu, provádí Ministerstvo spravedlnosti.“. 34. V § 14 odst. 4 se slova „§ 6, § 6a, § 8 až 10“ nahrazují slovy „§ 6 až 10a, § 10d, § 10e“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Osoba oprávněná vykonávat kontrolu účinnosti kotlů, klimatizačních systémů, zpracovat průkaz energetické náročnosti budov a energetický audit přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je povinna podat žádost o průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2007, pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2009 do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a pro oprávnění vydaná po 31. prosinci 2009 do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud má oprávněná osoba více oprávnění s různým termínem jejich vydání, vztahuje se povinnost podat žádost o průběžné vzdělávání podle věty první k termínu vydání nejstaršího oprávnění. 2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 3. Povinnost podle § 7 odst. 4 písm. a) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Průkazy energetické náročnosti budov zpracované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jsou platné 10 let od doby svého vypracování a považují se za průkazy podle tohoto zákona s výjimkou průkazu podle § 7a odst. 1 písm. a). Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou ustanovení čl. I bodu 17, pokud jde o ustanovení § 6 odst. 4 až 7 a § 7 odst. 4 písm. b), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2015. Němcová v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 314/2012 Sb.	Zákon č. 314/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 9. 2012, datum účinnosti 27. 9. 2012, částka 115/2012 * Čl. I - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. * Čl. II Aktuální znění od 27. 9. 2012 314 ZÁKON ze dne 5. září 2012, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 29 odst. 4 se za slova „65 let“ vkládají slova „nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let,“. 2. V § 55 odst. 2 větě poslední se slovo „pátá“ nahrazuje slovem „šestá“. 3. V § 67 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Pro zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se však při stanovení růstu cen podle věty první použije jen jedna třetina procentního přírůstku indexu spotřebitelských cen.“. 4. V § 105a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují na úředníky nebo ostatní zaměstnance institucí uvedených v odstavcích 1 a 2, jen jde-li o instituce stanovené vládou v nařízení.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Vyhláška č. 312/2012 Sb.	Vyhláška č. 312/2012 Sb. Vyhláška o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší Vyhlášeno 26. 9. 2012, datum účinnosti 1. 10. 2012, částka 113/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Základní pojmy * § 3 - Požadavky na kvalitu lodních paliv * § 4 - Odběr vzorku a ověřování kvality lodních paliv * § 5 - Prokazování kvality lodních paliv * § 6 - Obsahové náležitosti hlášení o kvalitě lodních paliv * § 7 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 312/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 312/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 312/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 312/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2020 (154/2014 Sb.) 312 VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 16 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje z hlediska ochrany ovzdušíochrany ovzduší a) požadavky na kvalitu lodních palivlodních paliv používaných na plavidlech vnitrozemské plavby2) a plavidlech námořní plavby3), která plují pod vlajkou České republiky, b) požadavky na odběr vzorků lodních palivlodních paliv a ověřování jejich kvality, c) způsob prokazování kvality lodních palivlodních paliv, d) náležitosti ohlašování údajů o kvalitě lodních palivlodních paliv. (2) Požadavky na kvalitu lodních palivlodních paliv stanovené touto vyhláškou se nevztahují na použití lodních palivlodních paliv a) ve výzkumu a testování, b) určených k přepracování před jejich konečným spálením, c) pro další zpracování v rafinérském průmyslu, d) na plavidlech důležitých pro zajištění bezpečnosti plavidel nebo záchranu života na moři a e) v nezbytných situacích z důvodu poškození plavidla nebo jeho vybavení za předpokladu, že po vzniku škody jsou přijata odpovídající opatření k zabránění nadměrným emisím nebo jejich minimalizování. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) lodním palivemlodním palivem kapalné palivopalivo získané z ropy vhodné k použití na plavidle a palivapaliva uvedená v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) motorovou naftoumotorovou naftou palivopalivo, jehož hustota či viskozita odpovídá hodnotě hustoty či viskozity pro třídu DMB uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, c) plynovým olejemplynovým olejem palivopalivo, jehož hustota či viskozita odpovídá hodnotě hustoty či viskozity pro třídy DMX, DMA a DMZ uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, d) uvedením na trhuvedením na trh dodání nebo poskytnutí lodních palivlodních paliv třetím osobám k použití na plavidle kdekoli na území České republiky s výjimkou dodání nebo poskytnutí lodních palivlodních paliv k vývozu v zásobnících plavidel, e) metodou snižování emisímetodou snižování emisí doplněk, materiál, přístroj nebo zařízení určené k montáži na plavidlo, jiný postup nebo alternativní palivopalivo, jejichž používání vede ke snížení emisí. § 3 Požadavky na kvalitu lodních paliv (1) Obsah síry podle úmluvy MARPOL v lodních palivechlodních palivech, která se používají na plavidlech námořní plavby při plavbě v kontrolních oblastech emisí oxidů síry4), může být nejvýše 0,1 % hmotnostních. Obsah síry v lodních palivechlodních palivech, která se používají na plavidlech námořní plavby na ostatních mořích, může být nejvýše 0,5 % hmotnostních. (2) Obsah síry v plynovém olejiplynovém oleji uvedeném na trh nesmí překročit 0,001 % hmotnostních. Obsah síry v motorové naftěmotorové naftě uvedené na trh nesmí překročit 1,5 % hmotnostních. (3) Obsah síry v lodních palivechlodních palivech používaných a) vnitrozemskými plavidly nesmí překročit 0,001 % hmotnostních, b) plavidly námořní plavby v přístavech členských států Evropské unie nesmí překročit 0,1 % hmotnostních. (4) Přechod provozu na požadované lodní palivolodní palivo u plavidel námořní plavby se uskuteční co nejdříve po připlutí plavidla do přístavu členské země Evropské unie a případný přechod provozu na původní lodní palivolodní palivo se uskuteční co nejpozději před jeho odplutím. (5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahují na případ, kdy se plavidlo podle zveřejněného jízdního řádu v místě stání nezdržuje déle než 2 hodiny nebo v místě stání vypne všechny motory a po celou dobu odebírá elektrickou energii ze břehu. (6) Ustanovení odstavce 1 a odstavce 3 písm. b) se nevztahují na plavidla používající metodu snižování emisímetodu snižování emisí, na základě které nepřetržitě plní emisní limityemisní limity uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce. (7) Metoda snižování emisíMetoda snižování emisí musí být v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 4 k této vyhlášce a musí být schválena postupem podle jiného právního předpisu upravujícího technické požadavky na námořní zařízení7) nebo postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie8). § 4 Odběr vzorku a ověřování kvality lodních paliv (1) Osoba uvedená v § 16 odst. 1 zákona zabezpečí odběr vzorku za účelem ověření kvality lodního palivalodního paliva postupem, který je reprezentativní a co nejpřesněji odráží skutečnou kvalitu lodního palivalodního paliva. Tento postup se považuje za dodržený, je-li postupováno podle určených technických norem5) a podle dodatku VI k příloze VI úmluvy MARPOL4). (2) Provedení analýzy vzorku lodního palivalodního paliva odebraného podle odstavce 1 se zajišťuje postupem, který je reprezentativní a průkazný a co nejpřesněji odráží skutečnou kvalitu lodního palivalodního paliva. Tento postup se považuje za dodržený, je-li postupováno podle určených technických norem5) a podle dodatku VI k příloze VI úmluvy MARPOL4). (3) Ověřování kvality lodních palivlodních paliv uvedených poprvé na trh na území České republiky provádí Česká obchodní inspekce průběžně odběrem vzorků lodních palivlodních paliv u osoby, která uvádí jako první lodní palivalodní paliva na trh. (4) Analýzy odebraných vzorků za účelem sledování kvalitativních ukazatelů lodních palivlodních paliv jsou prováděny akreditovanou osobou5), která o výsledku provedené analýzy vystaví příslušný protokol. § 5 Prokazování kvality lodních paliv (1) Splnění požadavků na kvalitu lodního palivalodního paliva podle § 3 prokazuje osoba uvedená v § 16 odst. 1 zákona osvědčením o kvalitě palivapaliva, které je součástí každé dodávky lodního palivalodního paliva. K osvědčení musí být připojen zapečetěný vzorek dodávaného palivapaliva. (2) Osvědčení o kvalitě lodního palivalodního paliva obsahuje a) identifikační údaje vystavovatele osvědčení, kterými jsou, jde-li o právnickou osobu, název nebo obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno; jde-li o podnikající fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména a příjmení, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu nebo adresu bydliště, popřípadě místo podnikání u osob, které nejsou občany České republiky, b) druh lodního palivalodního paliva, jeho výrobní označení a kód kombinované nomenklatury6), c) prohlášení o splnění požadavků stanovených pro lodní palivolodní palivo touto vyhláškou a harmonizovanými nebo určenými technickými normami5) s uvedením skutečného obsahu síry, datum poslední kontroly kvality a identifikační údaje o laboratoři, která provedla rozbor, d) hmotnost dodávky lodního palivalodního paliva, e) datum nakládky lodního palivalodního paliva a f) jméno, příjmení a podpis oprávněného zástupce subjektu vydávajícího osvědčení a datum vystavení tohoto osvědčení. § 6 Obsahové náležitosti hlášení o kvalitě lodních paliv Údaje o množství lodních palivlodních paliv a obsahu síry v nich se ohlašují na formuláři podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. § 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2012. Ministr: Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 312/2012 Sb. TŘÍDY LODNÍCH PALIV Kvalitativní ukazatel\| Jednotka\| Limit\| Druh lodního paliva ---\|---\|---\|--- Plynový olej DMX\| Plynový olej DMA\| Plynový olej DMZ\| Motorová nafta DMB Kinematická viskozita při 40 °C\| mm2/s\| max.\| 5,50\| 6,00\| 6,00\| 11,00 min.\| 1,40\| 2,00\| 3,00\| 2,00 Hustota při 15 °C\| kg/m3\| max.\| -\| 890,0\| 890,0\| 900,0 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 312/2012 Sb. OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI HLÁŠENÍ O KVALITĚ LODNÍCH PALIV 1. Identifikační údaje osoby, která jako první uvádí lodní palivolodní palivo na trh (jde-li o fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě též obchodní firma, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též místa podnikání, identifikační číslo osoby; nebylo-li identifikační číslo osoby přiděleno, uvede se datum narození; jde-li o právnickou osobu, obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje) 2. Údaje o množství a obsahu síry v lodním palivulodním palivu a o výsledcích analýz provedených podle § 4 odst. 2. 3. Jméno, příjmení a datum vystavení. Vykazovaný rok\| ---\|--- Druh lodního paliva\| Obsah síry v palivu\| Údaje o množství\| Údaje o výsledcích analýz Množství v t/rok výroba\| Množství v t/rok dovoz3)\| Množství v t/rok distribuce4)\| Počet odebraných vzorků\| Minimální obsah síry v % hm\| Maximální obsah síry v % hm Motorová naftaMotorová nafta DMB\| max. 0,001 % hm1)\| \| \| \| \| \| max. 0,1 % hm2)\| \| \| \| \| \| Plynový olejPlynový olej DMZ\| max. 0,001 % hm1)\| \| \| \| \| \| max. 0,1 % hm2)\| \| \| \| \| \| Plynový olejPlynový olej DMA\| max. 0,001 % hm1)\| \| \| \| \| \| max. 0,1 % hm2)\| \| \| \| \| \| Plynový olejPlynový olej DMX\| max. 0,001 % hm1)\| \| \| \| \| \| max. 0,1 % hm2)\| \| \| \| \| \| Jiný druh palivapaliva\| max. 0,001 % hm1)\| \| \| \| \| \| max. 0,1 % hm2)\| \| \| \| \| \| 1) Hmotnostní obsah síry v lodních palivechlodních palivech používaných vnitrozemskými plavidly. 2) Hmotnostní obsah síry v palivechpalivech používaných plavidly námořní plavby v přístavech členských států Evropské unie. 3) Dodávky z dovozu ze zemí mimo území Evropské unie. 4) Dodávky z přeshraniční přepravy ze zemí Evropské unie za účelem distribuce na trhu České republiky. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 312/2012 Sb. EMISNÍ LIMITY PŘI POUŽITÍ METOD SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Hodnoty pro obsah síry v lodním palivu podle § 3 odst. 1 a odst. 3 písm. b) a emisní limity podle § 3 odst. 6. Obsah síry v lodním palivu podle § 3 odst. 1 a odst. 3 písm. b) (% hm.)\| Emisní limity vyjádřené jako poměr emisí SO2 (ppm) / CO2 (% obj.)1), 2) ---\|--- 3,50\| 151,7 1,50\| 65,0 1,00\| 43,3 0,50\| 21,7 0,10\| 4,3 Vysvětlivky: 1) Mezní hodnoty poměrů emisí se uplatní pouze při použití ropného destilátu nebo těžkých topných olejů. Pokud je koncentrace CO2 snížena pomocí jednotky pro čištění spalin, lze koncentraci CO2 měřit na vstupu této jednotky. 2) Emisní limityEmisní limity odpovídají emisím dosaženým při používání lodního palivalodního paliva, které plní mezní hodnoty obsahu síry v lodním palivulodním palivu stanovené v této vyhlášce. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 312/2012 Sb. KRITÉRIA PRO POUŽITÍ METOD SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Metody snižování emisíMetody snižování emisí podle § 3 odst. 6 musí být v souladu s těmito kritérii: 1. Při použití metody snižování emisímetody snižování emisí založené na používání systémů čištění spalin se nesmí odpadní voda, která je produktem systémů čištění spalin, v nichž se používají chemické látky, přídatné látky a jiné chemické směsi vytvořené na místě, vypouštět do moře, a to ani v uzavřených přístavech, přístavištích a ústích řek, pokud provozovatelprovozovatel lodi při schvalování příslušné metody snižování emisímetody snižování emisí neprokáže, že vypuštění takové vody do moře nebude mít žádný dopad na lidské zdraví a životní prostředí a ani je neohrozí. Je-li k čištění spalin použit hydroxid sodný, stačí, pokud odpadní voda splňuje požadavky stanovené v rezoluci Mezinárodní námořní organizace vydané podle úmluvy MARPOL4), a její pH nepřesahuje hodnotu 8,0. 2. Při použití metody snižování emisímetody snižování emisí založené na používání biopaliv, musí biopaliva splňovat kritéria udržitelnosti stanovená v zákoně o ochraně ovzdušíochraně ovzduší. Směs biopaliv a lodních palivlodních paliv musí splňovat hodnoty pro obsah síry stanovené v § 3 odst. 1 a § 3 odst. 3 písm. b). 3. Při použití metody snižování emisímetody snižování emisí založené na používání směsi lodního palivalodního paliva a odpařeného zemního plynu používané tankery na zkapalněný zemní plyn v kotvištích a přístavech Evropské unie, musí být splněno kritérium uvedené v následujícím vzorci: MBOG/MF≥SF(%)·EF0,1%-0,1%·EF/0,1%·EBOG MBOG/MF je poměr mezi hmotností odpařeného zemního plynu a lodního palivalodního paliva spotřebovaného v kotvišti MBOG je hmotnost odpařeného zemního plynu spotřebovaného v kotvišti v kg MF je hmotnost lodního palivalodního paliva v kg spotřebovaného během kotvení lodi v přístavu SF(%) je obsah síry v procentech na jednotku hmotnosti použitého lodního palivalodního paliva EF0,1% je energetická hodnota lodního palivalodního paliva s obsahem síry ≤ 0,1 % v MJ/kg EF je energetická hodnota spotřebovaného lodního palivalodního paliva v MJ/kg EBOG je energetická hodnota spotřebovaného odpařeného zemního plynu v MJ/kg Pro EF0,1% lze použít standardní hodnotu 43,0 MJ/kg, pro EF 40,8 MJ/kg a pro EBOG bude 50,0 MJ/kg. V takovém případě se splnění kritéria vyhodnotí podle následujícího vzorce: MBOG/MF≥8,6·SF%-0,816 Pro určení obsahu síry v lodním palivulodním palivu spotřebovaném během kotvení v přístavu jsou v tabulce uvedeny příklady minimálních poměrů požadovaných pro lodní palivalodní paliva s různým obsahem síry. Obsah síry SF(%)\| 1\| 1,5\| 2,0\| 2,5\| 3,0\| 3,5 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- MBOG/MF\| 7,8\| 12,1\| 16,4\| 20,7\| 25,0\| 29,3 1) Směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a změně směrnice 93/12/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/33/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. 2) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 4) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 71/1995 Sb. o sjednání Protokolu 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), 1973. 5) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87/ES ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění. 7) Nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění pozdějších předpisů. 8) Článek 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí.
Nařízení vlády č. 309/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 309/2012 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb. Vyhlášeno 24. 9. 2012, datum účinnosti 1. 10. 2012, částka 111/2012 * Čl. I - Nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2012 309 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 19. září 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb. Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 1, § 2 odst. 1, § 3 odst. 1 a 4, § 6 odst. 4, § 7, § 8 odst. 1 a 6 a § 11 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, v platném znění.“. 3. V § 2 odstavec 3 zní: „(3) Fond uzná osobu podle odstavce 1 za organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů se sídlem v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4), pokud tato osoba sdružuje alespoň 5 členů, kteří nejsou vzájemně personálně ani majetkově propojeni a jejichž minimální roční hodnota produkce uvedené na trh činila v posledním kalendářním roce přede dnem podání žádosti alespoň 6 000 000 Kč5).“. 4. V § 6 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 9, 10 a 11 zní: „(1) Žádost o předběžné uznání za seskupení producentů s plánem uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v odvětví ovoce a zeleniny9) podává Fondu osoba uvedená v přímo použitelném předpisu Evropské unie v odvětví ovoce a zeleniny10), která sdružuje alespoň 5 členů, na Fondem vydaném formuláři a v plánu uznání kromě náležitostí stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla v odvětví ovoce a zeleniny11) uvede a) úplný výčet činností nezbytných k dosažení uznání a rozčleněných do jednotlivých období provádění tohoto plánu, b) odhadované náklady na činnosti nezbytné k dosažení uznání. 9) Čl. 103a a čl. 125e nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. 10) Čl. 36 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011. Čl. 125e nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. 11) Čl. 37 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011.“. 5. V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 37 zní: „(3) Plán uznání lze provést v půlročních obdobích37). 37) Čl. 39 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 6. V § 6 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které včetně poznámek pod čarou č. 38 a 39 znějí: „(5) Plány uznání mohou být změněny během ročního nebo půlročního období bez předchozího souhlasu Fondu jen v případě, že seskupení producentů čerpá pouze podporu napomáhající jejich vytváření a usnadnění administrativní činnosti38). Takovéto změny musí být neprodleně sděleny Fondu39). (6) Fond může povolit na žádost seskupení producentů zvýšení nebo snížení celkové částky výdajů stanovené v plánu uznání. Celkovou částku výdajů stanovenou v plánu uznání lze snížit nejvýše o 5 %39). 38) Čl. 103a odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. 39) Čl. 39 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 7 až 9. 7. V § 6 se doplňují odstavce 10 a 11, které včetně poznámky pod čarou č. 40 znějí: „(10) Seskupení producentů, které ve dvou po sobě jdoucích letech provádění plánu uznání dosáhne roční hodnoty produkce uvedené na trh nejméně 6 000 000 Kč, může podat žádost o uznání za organizaci producentů nejpozději do konce kalendářního roku provádění plánu uznání, ve kterém podruhé dosáhlo roční hodnoty produkce uvedené na trh nejméně 6 000 000 Kč. (11) Producent nemůže využívat podpory Evropské unie pro seskupení producentů déle než pět let40). 40) Čl. 36 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011.“. 8. V § 8 odst. 1 a 6 se slova „nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice“ nahrazují slovy „, nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice, sdružení organizací producentů nebo sdružení nadnárodních organizací producentů se sídlem v České republice“. 9. Poznámka pod čarou č. 22 zní: „22) Čl. 103c odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.“. 10. V § 8 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 41 zní: „(6) Pro sdružení organizací producentů a nadnárodní sdružení organizací producentů se sídlem v České republice, které plní celý operační program sdružení organizací producentů a nadnárodních sdružení organizací producentů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41), se odstavec 5 použije obdobně. 41) Čl. 62 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 11. Poznámka pod čarou č. 23 zní: „23) Čl. 103c odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.“. 12. V § 9 se slova „přímo použitelných předpisech Evropských společenství upravujících“ nahrazují slovy „přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím“. 13. Poznámka pod čarou č. 29 zní: „29) Čl. 122 první pododstavec písm. c) a čl. 125b nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle nařízení vlády č. 318/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr zemědělství: Ing. Bendl v. r.
Nařízení vlády č. 307/2012 Sb.	Nařízení vlády č. 307/2012 Sb. Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb Vyhlášeno 24. 9. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 110/2012 * § 1 - Místní dostupnost * § 2 - Časová dostupnost * § 3 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 307/2012 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 307/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2013 307 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. srpna 2012 o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb Vláda nařizuje k provedení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb.: § 1 Místní dostupnost Dojezdové dobyDojezdové doby vyjadřující místní dostupnostmístní dostupnost zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění (dále jen „hrazené služby“) jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Dojezdové dobyDojezdové doby stanovené pro jednotlivé obory nebo služby jsou stanoveny jako nejzazší možné. § 2 Časová dostupnost (1) Plánovanými hrazenými službamiPlánovanými hrazenými službami se pro účely tohoto nařízení rozumí hrazené služby, jejichž poskytnutí je z důvodu veřejného zájmu1) třeba plánovat tak, aby pojištěncům k nim byl zajištěn dostatečný, trvalý a vyvážený přístup. Plánované hrazené službyPlánované hrazené služby jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (2) Plánované hrazené službyPlánované hrazené služby se poskytují ve lhůtě, která je lékařsky odůvodnitelná a vychází z objektivního lékařského posouzení současného zdravotního stavu pojištěnce, anamnézy a pravděpodobného průběhu jeho nemoci, bolestivosti nebo povahy jeho onemocnění (dále jen „lhůta časové dostupnostičasové dostupnosti“). Lhůtu časové dostupnostičasové dostupnosti stanoví v rámci sestavení individuálního léčebného postupu2) ošetřující zdravotnický pracovník3), který plánovanou hrazenou službuplánovanou hrazenou službu indikoval, přičemž tato lhůta nesmí překročit lhůtu stanovenou pro tuto plánovanou hrazenou službuplánovanou hrazenou službu v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Lhůta časové dostupnostičasové dostupnosti počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy ošetřující zdravotnický pracovník plánovanou hrazenou službuplánovanou hrazenou službu indikoval a potřebu této služby a lhůtu časové dostupnostičasové dostupnosti k jejímu poskytnutí zapsal do zdravotnické dokumentace pojištěnce. O nesplnění lhůty časové dostupnostičasové dostupnosti se nejedná v případě, kdy zdravotní pojišťovna poskytnutí plánované hrazené službyplánované hrazené služby pojištěnci ve stanovené lhůtě časové dostupnostičasové dostupnosti zajistí, ale pojištěnec si sám zvolí jiného smluvního poskytovatele, který mu plánovanou hrazenou službuplánovanou hrazenou službu poskytne po uplynutí této lhůty. (3) O plánované hrazené službyplánované hrazené služby nejde a postup podle odstavců 1, 2 a přílohy č. 2 k tomuto nařízení se nepoužije, je-li třeba zdravotní službu uvedenou v této příloze poskytnout jako akutní nebo neodkladnou zdravotní péči. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 307/2012 Sb. 1. Dojezdová dobaDojezdová doba vyjadřující místní dostupnostmístní dostupnost hrazených služeb podle oborů nebo služeb poskytovaných poskytovateli ambulantní péče skupina\| dojezdová doba (v minutách)\| Obor nebo služba ---\|---\|--- 1\| 35\| všeobecné praktické lékařství praktické lékařství pro děti a dorost gynekologie a porodnictví zubní lékař lékárna 2\| 45\| diabetologie chirurgie neurologie oftalmologie otorinolaryngologie ortopedie radiologie a zobrazovací metody (jen ultrazvukové a rentgenové a skiagrafické vyšetření) rehabilitační a fyzikální medicína fyzioterapie urologie vnitřní lékařství 3\| 60\| gastroenterologie kardiologie pneumologie a ftizeologie hematologie a transfúzní lékařství revmatologie hemodialýza psychiatrie psychologie logopedie dermatovenerologie 4\| 90\| alergologie a klinická imunologie angiologie endokrinologie nefrologie klinická onkologie dětská chirurgie dětská a dorostová psychiatrie dětská neurologie ortodoncie počítačová tomografie 5\| 120\| dětská gynekologie foniatrie a audiologie radiační onkologie magnetická rezonance nukleární medicína kardiochirurgie neurochirurgie cévní chirurgie infekční lékařství lékařská genetika plastická chirurgie geriatrie sexuologie 2. Dojezdová dobaDojezdová doba vyjadřující místní dostupnostmístní dostupnost hrazených služeb podle oborů nebo služeb poskytovaných poskytovateli lůžkové péče skupina\| dojezdová doba (v minutách)\| Obor nebo služba ---\|---\|--- 1\| 60\| anesteziologie a intenzivní medicína gynekologie a porodnictví neonatologie dětské lékařství chirurgie vnitřní lékařství dlouhodobá péče (ošetřovatelská péče) 2\| 75\| neurologie ortopedie pneumologie a ftizeologie rehabilitační a fyzikální medicína (akutní lůžková péče) urologie 3\| 120\| traumatologie klinická onkologie dermatovenerologie infekční lékařství oftalmologie otorinolaryngologie psychiatrie následná lůžková péče (léčebně rehabilitační péče) 4\| 180\| kardiochirurgie neurochirurgie cévní chirurgie radiační onkologie geriatrie Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 307/2012 Sb. Plánované hrazené služby se lhůtou časové dostupnosti Plánované hrazené služby\| Lhůta časové dostupnosti, kterou nelze překročit ---\|--- Náhrada kyčelního kloubu\| 52 týdnů Náhrada kolenního kloubu\| 52 týdnů Artroskopie\| 8 týdnů Angiografie nekoronárních tepen a vaskulární intervenční výkony\| 8 týdnů Echokardiografie\| 10 týdnů Operace katarakty\| 30 týdnů Endoskopické vyšetření\| 4 týdny Denzitometrie\| 16 týdnů Skiagrafie a sonografie\| 2 týdny Počítačová tomografie\| 3 týdny Magnetická resonance\| 5 týdnů Mamografické vyšetření\| 6 týdnů Zahájení biologické léčby roztroušené sklerózy\| 4 týdny 1) § 17 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2011 Sb. 2) § 3 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 3) § 3 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb.
Vyhláška č. 306/2012 Sb.	Vyhláška č. 306/2012 Sb. Vyhláška o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb Vyhlášeno 24. 9. 2012, datum účinnosti 1. 10. 2012, částka 109/2012 * § 1 - Způsob a rozsah hlášení infekčních onemocnění s výjimkou infekcí spojených se zdravotní péčí * § 2 - Způsob hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí * § 3 - Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a nemocí, jejichž léčení je povinné * § 4 - Lékařské prohlídky u fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné * § 5 - Zásady pro odběr a vyšetření biologického materiálu a náležitosti žádanky * § 7 - Příjem a ošetřování fyzických osob ve zdravotnických zařízeních a vybraných zařízeních sociálních služeb * § 8 - Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, dezinfekce * § 9 - Manipulace s prádlem * § 10 - Hygienické požadavky na úklid zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb * § 11 - Zrušovací ustanovení * § 12 - Přechodné ustanovení * § 13 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2024 (334/2023 Sb.) 306 VYHLÁŠKA ze dne 12. září 2012 o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 151/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 1 a odst. 5, § 18 odst. 1, § 20 písm. a), § 45 odst. 3, § 62 odst. 1, § 62 odst. 4 písm. a) a b), § 70 odst. 1 a § 72 odst. 1 písm. a) zákona: § 1 Způsob a rozsah hlášení infekčních onemocnění s výjimkou infekcí spojených se zdravotní péčí (K § 62 odst. 1 zákona) (1) Případy infekčních onemocněníinfekčních onemocnění jsou klasifikovány pro potřebu hlášení na a) možný případ infekčního onemocněníinfekčního onemocnění s klinickou symptomatologií svědčící o onemocnění; nejedná se o potvrzený ani pravděpodobný případ, b) pravděpodobný případ infekčního onemocněníinfekčního onemocnění s jasnou klinickou symptomatologií nebo klinický případ v epidemiologické souvislosti s potvrzeným případem infekčního onemocněníinfekčního onemocnění, případně laboratorní kritéria definovaná pro pravděpodobný případ, c) potvrzený případ infekčního onemocněníinfekčního onemocnění splňující klinická a laboratorní kritéria, popřípadě diagnostická kritéria, nebo infekčního onemocněníinfekčního onemocnění s bezpříznakovým průběhem splňující jen laboratorní kritéria. (2) Hlášení a) zjištěných onemocnění, včetně podezření nebo recidiv tuberkulózy či jiných mykobakterióz, o úmrtí na tuberkulózu nebo jinou mykobakteriózu u osob neevidovaných ve skupině aktivní tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy (dále jen „tuberkulóza nebo jiná mykobakterióza podléhající hlášení“) a o zjištění tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy u osob neevidovaných ve skupině aktivní tuberkulózy, které zemřely z jiné příčiny, se podává elektronicky nebo na tiskopise „Povinné hlášení tuberkulózy a ostatních mykobakterióz“, a to v rozsahu údajů uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce, b) u osob dispenzarizovaných ve skupině aktivní tuberkulózy se podává jednou ročně elektronicky nebo na tiskopise „Kontrolní hlášení tuberkulózy a ostatních mykobakterióz“, a to v rozsahu údajů uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce; obdobně se hlásí zjištění úmrtí osoby dispenzarizované ve skupině aktivní tuberkulózy, zjištění, že fyzická osoba dispenzarizovaná v uvedené skupině aktivní tuberkulózu nebo mykobakteriózu nemá, nebo přeřazení takové osoby do skupiny inaktivní tuberkulózy, c) u osob zařazených do skupiny aktivní tuberkulózy a jiných mykobakterióz podléhajících hlášení o změně příjmení, rodného čísla a dispenzarizujícího zařízení se podává elektronicky nebo na tiskopise „Hlášení o změně údajů u osob v Registru tuberkulózy“, a to v rozsahu údajů uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce, d) pozitivního výsledku mykobakteriologického vyšetření se podává elektronicky, a to v rozsahu údajů uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce, e) o pohlavní nemoci, včetně podezření na takové onemocnění [příjice (syfilis), kapavka (gonorrhoea), měkký vřed (ulcus molle), čtvrtá pohlavní nemoc (lymphogranuloma venereum), granuloma venereum (Donovanosis)] a o úmrtí a podezření z úmrtí na ni se podává elektronicky nebo na tiskopise „Hlášení pohlavní nemoci“, a to v rozsahu údajů uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce, f) o podezření, výskytu nebo úmrtí na ostatní infekční onemocněníinfekční onemocnění, s výjimkou infekčních onemocněníinfekčních onemocnění uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, se podává na tiskopise označeném „Hlášení infekční nemoci“, a to v rozsahu údajů uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce, g) o akutních respiračních infekcích (ARI) a o chřipce podobných onemocněních (ILI) se podává každý týden v anonymizované podobě sumarizované podle územních celků a daných věkových skupin nebo předáním resortních identifikátorů pacientů elektronicky přímo do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněníminfekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, h) o těžkých akutních respiračních onemocněních (SARI) podává poskytovatel akutní lůžkové péče intenzivní nebo akutní lůžkové péče standardní elektronicky v nezbytném rozsahu přímo do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněníminfekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy. (3) Hlášení o infekčních onemocněníchinfekčních onemocněních podává poskytovatel zdravotních služeb bezodkladně orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví příslušnému podle místa výskytu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění. Hlášení se podává podle jeho typu elektronicky v zabezpečeném formátu nebo na tiskopisech uvedených v odstavci 2. (4) Infekční onemocněníInfekční onemocnění, která se hlásí až při jejich hromadném výskytu, jsou uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce. Hlášení jsou podávána okamžitě telefonicky a následně bez zbytečného prodlení se potvrdí elektronickou poštou v zabezpečeném formátu. (5) Hlášení život ohrožujícího nebo rychle se šířícího infekčního onemocněníinfekčního onemocnění nebo podezření na takové infekční onemocněníinfekční onemocnění nebo epidemický výskyt podává ihned osoba poskytující péči orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví příslušnému podle místa výskytu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění osobně, telefonicky nebo elektronickou poštou. (6) Hlášení infekčních onemocněníinfekčních onemocnění musí být v souladu se standardními definicemi vybraných infekčních onemocněníinfekčních onemocnění podle předpisu Evropské unie1). § 2 Způsob hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí (K § 16 odst. 2 zákona) Hlášení infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí se podává telefonicky nebo elektronickou poštou v zabezpečeném formátu. V případě nebezpečí z prodlení se hlášení podává vždy telefonicky. § 3 Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a nemocí, jejichž léčení je povinné (K § 45 odst. 3 a § 70 odst. 1 zákona) Seznam infekčních onemocněníinfekčních onemocnění podle § 70 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě výskytu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění uvedených v bodech 1 až 15 přílohy č. 2 k této vyhlášce musí být vždy nařízena izolaceizolace a léčení na infekčním oddělení, popřípadě oddělení tuberkulózy zdravotnického zařízení lůžkové péče. § 4 Lékařské prohlídky u fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné [K § 20 písm. a) zákona] Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné se podrobí lékařským prohlídkám a vyšetřením, a) je-li postižena průjmovým, hnisavým nebo horečnatým onemocněním nebo jiným infekčním onemocněníminfekčním onemocněním a nebo je-li podezřelá z nákazy, nebo b) pokud byla v epidemiologicky významném kontaktu s nemocným s průjmovým onemocněním, virovou hepatitidou A nebo E nebo jiným závažným infekčním onemocněníminfekčním onemocněním. § 5 Zásady pro odběr a vyšetření biologického materiálu a náležitosti žádanky [K § 62 odst. 4 písm. a) a b) zákona] (1) Při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření se postupuje podle těchto hygienických požadavků: a) odběry biologického materiálu u poskytovatele zdravotních služeb lze provádět v místnostech nebo prostorech, určených pro manipulaci s biologickým materiálem, splňujících základní hygienické požadavky pro odběr biologického materiálu, b) k odběru biologického materiálu se používají sterilní zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro8) (dále jen „zdravotnický prostředek“) a jednorázové rukavice, a to vždy pouze pro jednu vyšetřovanou fyzickou osobu; propustnost a odolnost rukavic musí odpovídat jejich použití a míře rizika biologických činitelů, c) biologický materiál se odebírá zpravidla před zahájením léčby chemoterapeutiky nebo antimikrobiálními přípravky, d) biologický materiál u infekčních onemocněníinfekčních onemocnění se odebírá s ohledem na patogenezi infekčního onemocněníinfekčního onemocnění; ke stanovení diagnózy se materiál odebírá zpravidla v akutním stadiu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění; v případě sérologických vyšetření se odebere ještě druhý vzorek za 2 až 3 týdny po odběru prvního vzorku, jinak podle potřeby, e) biologický materiál je nutno ukládat do standardizovaných nádob a do dekontaminovatelných přepravek deklarovaných pro přepravu vzorků spadajících do kategorie UN3373, s vyloučením rizika kontaminace žádanek, f) biologický materiál se transportuje tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení fyzikálními vlivy a k ohrožení fyzických osob. (2) Žádanka o vyšetření biologického materiálu musí obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, případně číslo pojištěnce nebo datum narození, není-li číslo pojištěnce přiděleno, telefonní číslo, má-li jej fyzická osoba nebo její zákonný zástupce k dispozici, státní příslušnost, pohlaví, resortní identifikátor pacienta, je-li přidělen, a adresu místa pobytu vyšetřované osoby v České republice, identifikační číslo poskytovatele zdravotních služeb a jeho adresu, jmenovku, podpis nebo v případě elektronické podoby žádanky ověření podle § 54a zákona o zdravotních službách a telefonní číslo lékaře žádajícího o vyšetření biologického materiálu, číselný kód zdravotní pojišťovny, u které je vyšetřovaná fyzická osoba pojištěna, druh materiálu, datum a hodinu odběru, datum prvních příznaků infekčního onemocněníinfekčního onemocnění, druh antibiotické terapie a její začátek, kód diagnózy dle aktuální verze Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) a požadovaný druh vyšetření. (3) Hlášení o laboratorním nálezu se podává okamžitě poskytovateli zdravotních služeb, který biologický materiál k vyšetření odeslal. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocněníinfekčního onemocnění hlásí laboratoř místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle místa, kde se pacient v době odběru biologického materiálu nachází, a to elektronicky přímo do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněníminfekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, v případě nebezpečí z prodlení i telefonicky. (4) V případě reaktivního výsledku vyšetření na virus lidského imunodeficitu, vyšetření na syfilis, s výjimkou pacientů s již léčenou syfilis nebo bez podezření na relaps či reinfekci, se biologický materiál zasílá do Národní referenční laboratoře pro HIV nebo pro syfilis zřízené Ministerstvem zdravotnictví k zajištění konfirmačního vyšetření. § 7 Příjem a ošetřování fyzických osob ve zdravotnických zařízeních a vybraných zařízeních sociálních služeb (K § 17 odst. 1 zákona) (1) Hygienické požadavky na příjem a ošetřování fyzických osob v péči poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče, jednodenní péče i ambulantní péče jsou stanoveny v provozním řádu každého poskytovatele zdravotních služeb vždy s přihlédnutím k charakteru a rozsahu činnosti a formě poskytované zdravotní péče. (2) Přijímající lékař poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lůžkovou péči, jednodenní péči nebo osoba, která posuzuje zdravotní stav fyzických osob přijímaných do týdenních stacionářů, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem (dále jen „vybrané zařízení sociálních služeb“), zaznamenává anamnestické údaje důležité pro možný vznik infekce spojené se zdravotní péčíinfekce spojené se zdravotní péčí včetně zjištění cestovní a epidemiologické anamnézy, popřípadě provádí příslušná vyšetření s ohledem na celkový zdravotní stav fyzické osoby a údaje zjištěné v rámci epidemiologické anamnézy. Dále zjišťuje, zda se podrobily stanoveným pravidelným a jiným očkováním nebo mají doklad, že jsou proti nákaze imunní nebo že se nemohou očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. (3) Lékař provádí klinické a sérologické vyšetření na syfilis s použitím jedné nespecifické a jedné specifické reakce u a) všech těhotných žen ve třetím a sedmém měsíci těhotenství, b) každého novorozence z pupečníkové krve, c) každé ženy před provedením interrupce, d) všech osob, které dovršily patnáctý rok věku a jsou přijímány na dermatovenerologické oddělení z důvodu diagnózy pohlavní nemoci nebo podezření na takové onemocnění, e) osob, které dovršily patnáctý rok věku, přijímaných na jiná než dermatovenerologická oddělení, pokud to lékař považuje za odůvodněné. (4) Při příjmu osoby s anamnézou aktivního i minulého nitrožilního užívání drog do péče poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče nebo dlouhodobé ambulantní péče se provede vyšetření základních markerů virové hepatitidy C, u osob, které nebyly prokazatelně očkovány, také markerů virové hepatitidy A a B. Této osobě je aktivně nabídnuto vyšetření na infekci HIV. V případě zjištění reaktivity při vyšetření protilátek proti virové hepatitidě C laboratoř provede nebo zajistí provedení amplifikačního testu HCV RNA z téhož krevního vzorku. (5) Pokud je s ohledem na zdravotní stav fyzické osoby přijetí nezbytné i při podezření na počínající infekční onemocněníinfekční onemocnění, je třeba provést adekvátní izolační a bariérová opatření, popřípadě přijímající lékař zajistí přeložení na příslušné oddělení. Obdobná povinnost platí i pro praktického lékaře, odborného lékaře a lékaře v poradně ambulantního zařízení. (6) Fyzické osoby se umisťují do péče poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče především podle zdravotního stavu a způsobu nebo rozsahu zdravotní péče při zvážení a realizaci epidemiologických hledisek, zejména při riziku přenosu infekce, kolonizaci multirezistentními mikroorganismy, nosičství patogenních mikroorganizmů nebo pobytu v ohnisku infekce. V případě zjištění kolonizace fyzické osoby vysoce rezistentními bakteriemi poskytovatel zdravotních nebo sociálních služeb zajistí bariérový způsob ošetřování. (7) Při příjmu fyzických osob do zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb a jejich ošetřování, včetně odběru a vyšetření biologického materiálu, je-li nezbytnou součástí ošetřování, musí být dodrženy hygienické požadavky uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce; ve vybraných zařízeních sociálních služeb se postupuje podle charakteru a druhu poskytovaných služeb jako při příjmu a ošetřování, včetně odběru a vyšetření biologického materiálu, je-li nezbytnou součástí ošetřování, fyzických osob obdobně. § 8 Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, dezinfekce (K § 17 odst. 1 a 5 zákona) SterilizaceSterilizace, vyšší stupeň dezinfekcedezinfekce, metody dezinfekcedezinfekce, způsoby a postupy při jejich vykonávání včetně jejich kontroly jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 9 Manipulace s prádlem (K § 18 odst. 1 zákona) (1) Výměna osobního prádla a lůžkovin pacienta ve zdravotnických zařízeních se provádí podle potřeby, nejméně však jednou týdně, vždy po kontaminaci a po operačním výkonu, popřípadě převazu a vždy po propuštění nebo přeložení pacienta. (2) Ve vybraných zařízeních sociálních služeb se výměna lůžkovin provádí podle potřeby, ale vždy po kontaminaci biologickým materiálem; frekvence obměny je stanovena v provozním řádu zařízení. (3) Při výměně lůžkovin se po propuštění nebo úmrtí pacienta nebo klienta vybraného zařízení sociálních služeb (dále jen „klient“) dezinfikuje lůžko a matrace. Nevypratelné, hrubě znečistěné a poškozené matrace a lůžkoviny se vyřadí z používání. (4) Použité prádlo se bezprostředně odkládá do vyčleněných obalů a třídí se, pokud je to nutné, pouze v místnosti k tomu určené s přirozeným nebo nuceným větráním. Při třídění prádla jsou používány osobní ochranné pracovní prostředky. (5) Lůžko se po provedené dezinfekcidezinfekci a kompletaci lůžkovin přikryje čistým prostěradlem nebo jednorázovým obalem do příchodu dalšího pacienta nebo klienta. (6) Praní osobních ochranných pracovních prostředků je zajišťováno s přihlédnutím k charakteru provozu zdravotnických zařízení a s přihlédnutím k možnosti rizika přenosu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění. (7) Ve zdravotnických zařízeních a vybraných zařízeních sociálních služeb se na pokrytí vyšetřovacích stolů a lehátek, kde dochází ke styku s obnaženou částí těla pacienta nebo klienta, používá jednorázový materiál, který je měněn po každém pacientovi nebo klientovi. (8) V případě praní prádla subjektem odlišným od poskytovatele zdravotních nebo sociálních služeb postupuje poskytovatel zdravotních nebo sociálních služeb podle smlouvy o zajištění služeb praní prádla a provozního řádu poskytovatele zdravotních nebo sociálních služeb. (9) Způsob ukládání prádla z provozu zdravotnických zařízení, vybraných zařízení sociálních služeb nebo provozoven pro příjem prádla, jeho převážení, praní a zacházení s ním, jakož i vybavení prádelny stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce. § 10 Hygienické požadavky na úklid zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb (K § 17 odst. 1 zákona) (1) Úklid všech prostor zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb se provádí denně na vlhko, v případě potřeby i častěji. Tomuto způsobu úklidu musí odpovídat podle charakteru provozu podlahová krytina. Na operačních a zákrokových sálech, kde jsou prováděny výkony porušující integritu kůže nebo sliznic, se úklid provádí vždy před začátkem operačního programu a vždy po každém pacientovi. Na pracovištích akutní lůžkové péče intenzivní se úklid provádí třikrát denně, v místnostech, kde se provádí odběr biologického materiálu, minimálně jednou denně podle provozní doby. Frekvence úklidu na ostatních pracovištích je přizpůsobena charakteru provozu a je stanovena v provozním řádu. V případě úklidu prováděného subjektem odlišným od poskytovatele zdravotních služeb nebo vybraného zařízení sociálních služeb postupuje pověřený odpovědný pracovník podle smlouvy a dezinfekčního nebo úklidového řádu. (2) Na pracovištích lůžkové, jednodenní a ambulantní péče, na operačních a zákrokových sálech, v laboratořích a tam, kde je prováděn odběr biologického materiálu a výkony porušující integritu kůže nebo sliznic, na záchodech a v koupelnách se při úklidu používají běžné čisticí přípravky a dezinfekční přípravky s virucidním účinkem dle hodnocení rizika přenosu infekčního agens a rizika vzniku a šíření infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí; dezinfekční přípravky se širším spektrem účinnosti se používají na pracovištích s výskytem infekčního agens vyžadujícího danou účinnost. Při úklidu ostatních prostorů lze používat běžné čisticí přípravky. (3) Každé pracoviště má vyčleněny podle účelu použití vlastní úklidové prostředky nebo úklidové stroje, výjimkou jsou pouze standardní ambulantní a lůžková oddělení stejného typu a charakteru skladby fyzických osob. (4) Při kontaminaci ploch biologickým materiálem se provede okamžitá dekontaminace potřísněného místa zejména překrytím buničitou vatou nebo jednorázovou utěrkou navlhčenou dezinfekčním roztokem s virucidním účinkem nebo zasypáním absorpčními granulemi s dezinfekčním účinkem. Kontaminované místo se po uplynutí expoziční doby dezinfekčního přípravku očistí obvyklým způsobem. Použitá lůžka a matrace se dezinfikují v pokoji nebo centrální úpravně lůžek dezinfekčním prostředkem s virucidním účinkem po každém propuštění pacienta nebo klienta. (5) Odpad se třídí v místě vzniku, nebezpečný odpad se ukládá do označených, oddělených, krytých, uzavíratelných, nepropustných a mechanicky odolných obalů, podle možnosti spalitelných bez nutnosti další manipulace s odpadem. Ostrý odpad se ukládá do označených obalů, které musí odpovídat požadavkům jiného právního předpisu2). Nebezpečné odpady se neukládají do papírových obalů. Nebezpečný odpad vznikající u lůžek pacientů nebo klientů se z místnosti odnáší bezprostředně, z pracoviště pak průběžně, nejméně jednou za 24 hodin. Soustřeďování tohoto odpadu se provádí podle provozního řádu zařízení v nádobách k tomu určených, které musí odpovídat požadavkům podle jiného právního předpisu2). Soustřeďování nebezpečného infekčního a anatomického odpadu před jeho konečným zpracováním je možné nejdéle 3 dny, a to ve vyhrazeném uzavřeném prostoru, nebo po dobu 1 měsíce v mrazicím nebo chlazeném prostoru při teplotě maximálně 8 °C. Vysoce infekční odpad, u kterého se s vysokou pravděpodobností předpokládá, že bude obsahovat biologické činitele skupiny 3 nebo 4 ve smyslu jiných právních předpisů3),12), musí být bezprostředně v přímé návaznosti na jeho vznik upraven v zařízení s validovanou technologií dekontaminace s prokazatelnou ověřenou účinností2). V případě úpravy dekontaminací se postupuje podle jiného právního předpisu2). Při nakládání s částmi těla a orgánů se postupuje podle jiného právního předpisu4). Při evidenci odpadu, jeho přepravě a předání do zařízení určeného k nakládání s odpady se postupuje podle jiných právních předpisů5). Při manipulaci s nebezpečným odpadem v dopravních prostředcích poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče a poskytovatele zdravotní péče, který poskytuje zdravotní péči při návštěvní službě, a při poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení se přiměřeně použije postup podle tohoto odstavce. (6) Malování místností zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb se provádí podle charakteru činnosti; zákrokové a operační sály, pracoviště akutní lůžkové péče intenzivní, odběrové místnosti, laboratoře, infekční oddělení, dětská a novorozenecká oddělení se malují jedenkrát ročně, ostatní prostory s výjimkou prostor zdravotnických zařízení nesloužících k poskytování zdravotních služeb jednou za 2 roky. Malování místností zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb se provádí vždy, dojde-li ke kontaminaci stěn nebo stropů biologickým materiálem. V případě aplikace antibakteriálních nátěrových hmot se postupuje podle návodu výrobce. (7) V dopravních prostředcích poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče se provádí úklid a dezinfekcedezinfekce před zařazením do služby, jedenkrát denně v kabině řidiče a v prostoru pro pacienta. V případě kontaminace dopravního prostředku biologickým materiálem se provede vždy dezinfekcedezinfekce přípravkem s virucidním účinkem a mechanická očista před dalším převozem. V případě převozu fyzických osob s podezřením na infekční onemocněníinfekční onemocnění nebo s infekčním onemocněníminfekčním onemocněním se provede dezinfekcedezinfekce prostoru pro pacienta po každém převozu dezinfekčním přípravkem se širokým spektrem dezinfekčního účinku, a to minimálně účinkem virucidním, baktericidním, tuberkulocidním a fungicidním. S ohledem na možné šíření infekčních nemocí provádějí poskytovatelé zdravotních služeb běžnou ochrannou dezinsekci a deratizaci, jejíž frekvence je stanovena v provozním řádu. § 11 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, se zrušuje. § 12 Přechodné ustanovení Podle přílohy č. 4 části III bodu 2 písm. a) se postupuje do doby vybavení pracoviště v oboru péče gastroenterologie podle přílohy č. 2 části II písm. B bodu 1.10. písm. i) vyhlášky č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve lhůtách stanovených v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 92/2012 Sb. § 13 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2012. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. Seznam infekčních onemocnění, které se hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví až při hromadném výskytu 1. Akutní respirační onemocnění včetně chřipky a chřipce podobným (například dg. J00, J03, J04-J06, J10-J18, J20-J22), pokud se hromadný výskyt vyskytne ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo vybraném zařízení sociálních služeb, 2. Konjunktivitida (například dg. H10, B30), 3. Mastitida (například dg. O91), 4. Kožní zánětlivá infekční a mykotická onemocnění (například dg. L00 - L08, B00, B07, B08, B09, B35 - B37), a to podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, ve znění 10. Decenální revize. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace na lůžkových odděleních nemocnic nebo léčebných ústavů, a nemocí, jejichž léčení je povinné 1. Antrax 2. Hemoragické horečky 3. Cholera 4. Infekce CNS mezilidsky přenosné 5. MERS, SARS, infekce vyvolané vysoce patogenními viry ptačí chřipky a febrilní stavy nezjištěné etiologie s pozitivní cestovní anamnézou 6. Mor 7. Paratyfus 8. Přenosná dětská obrna 9. Ricketsiózy 10. Trachom 11. Plicní forma tuberkulózy, bakteriologicky ověřená v situaci, kdy není možná kontrolovaná léčba a izolaceizolace mimo zdravotnické zařízení lůžkové péče. O nařízení izolaceizolace rozhoduje plicní lékař zdravotnického zařízení lůžkové péče. 12. Tyfus břišní 13. Virová hepatitida A 14. Záškrt 15. Další nově vznikající a znovu se objevující infekční onemocněníinfekční onemocnění podle odborných doporučení Evropské unie/Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a Světové zdravotnické organizace 16. Granuloma inguinale (Donovanóza) 17. Kapavka 18. Lymphogranuloma venereum 19. Opičí neštovice 20. Pertuse v akutním stadiu 21. Spalničky 22. Syfilis v I. a II. stadiu 23. Syfilis latens recens 24. Plicní forma tuberkulózy, bakteriologicky ověřená v situaci, kdy je možná kontrolovaná léčba a izolaceizolace mimo zdravotnické zařízení lůžkové péče. Plicní forma tuberkulózy, bakteriologicky neověřená. Mimoplicní forma tuberkulózy. 25. Onemocnění vyvolané Shiga toxin-produkující E. coli 26. Ulcus molle 27. Úplavice amébová 28. Úplavice bacilární 29. Virové hepatitidy B, C, D a E Příloha č. 3 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. Hygienické požadavky na příjem a ošetřování pacientů ve zdravotnickém zařízení a klientů vybraného zařízení sociálních služeb a) oděv a obuv fyzických osob umístěných do péče poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a vybraných zařízení sociálních služeb s výjimkou pracovišť akutní lůžkové péče intenzivní se ukládají v centrální šatně, do skříní v pokojích nebo do skříní v prostorách k tomu určených; b) zdravotničtí pracovníci poskytovatelů zdravotních služeb jednodenní nebo lůžkové péče včetně pracovníků laboratoří musí nosit čisté osobní ochranné pracovní prostředky vyčleněné pouze pro vlastní oddělení. Vyčleněnou pracovní obuv lze použít i pro další pracoviště obdobného charakteru. Při práci na jiném pracovišti používají jen osobní ochranné pracovní prostředky tohoto pracoviště. Zdravotnický pracovník nesmí v osobních ochranných pracovních prostředcích opustit areál poskytovatele zdravotních služeb. Zdravotničtí pracovníci u poskytovatelů zdravotních služeb ambulantní péče používají vhodné osobní ochranné pracovní prostředky, a to s přihlédnutím k charakteru jejich činnosti; c) na pracovištích, kde je prováděna chirurgická nebo hygienická dezinfekcedezinfekce rukou, nesmí zdravotničtí pracovníci nosit na rukou žádné šperky. Zdravotničtí pracovníci v operačních provozech nesmí nosit na rukou hodinky. Úprava nehtů nesmí ohrožovat zdravotní stav pacienta nebo klienta zejména s ohledem na možné šíření infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí a nesmí bránit poskytování zdravotní péče v plném rozsahu. Přirozené nehty musí být upravené, krátké, čisté; d) pro operační výkony musí zdravotničtí pracovníci používat sterilní ochranný oděv a sterilní rukavice, masku, čepici (ochranná ústní rouška a čepice musí být používána tak, aby zakryla vlasy, vousy, bradu, nos a ústa), obuv vyčleněnou pouze pro dané pracoviště; na operačních sálech nesmí být používány a volně ukládány šperky, hodinky a jiné osobní předměty, mobilní telefony lze používat pouze ve vyhrazených prostorech operačních sálů; e) u ostatních výkonů, při kterých je porušována nebo již porušena integrita kůže a sliznic nebo provedena komunikace s tělesnými dutinami, popřípadě nefyziologický vstup do organizmu, se ochranné pomůcky volí ve vztahu k výkonu, zátěži a riziku pro pacienta nebo klienta; ochranné pomůcky musí být individualizovány pro každou osobu a je nutno je odkládat ihned po výkonu; f) u poskytovatelů zdravotních služeb ambulantní péče je rozsah opatření stanovený v písmenech b) až d) přizpůsoben charakteru prováděného výkonu; g) k vyšetřování a léčení mohou zdravotničtí pracovníci přistupovat až po umytí rukou; hygienickou dezinfekcidezinfekci rukou musí provést vždy po kontaktu s infekčním materiálem, a to po každém jednotlivém zdravotnickém výkonu u jednotlivých fyzických osob, vždy před ošetřením pacienta nebo klienta, vždy po manipulaci s biologickým materiálem a předměty a pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem včetně použitého prádla a nebezpečného odpadu, a před každým parenterálním výkonem a vždy při uplatňování bariérového ošetřovacího režimu k předcházení a zabránění vzniku infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí; k utírání rukou se musí používat jednorázový materiál, který je uložen v krytých zásobnících; h) při ošetřování pacienta nebo klienta musí zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb nebo provozovateleprovozovatele vybraného zařízení sociálních služeb využívat bariérové ošetřovací techniky na všech pracovištích, musí být používány pouze dekontaminované pomůcky; pracovní plochy na všech pracovištích zdravotnických zařízení musí být vyčleněny podle charakteru vykonávané činnosti. Bariérová ošetřovací technika musí být používána i při překladu a převozu pacienta nebo klienta a při výkonech na společných vyšetřovacích a léčebných pracovištích; i) při zjištění infekce nebo kolonizace multirezistentními mikroorganismy se toto zjištění vyznačí ve zdravotnické dokumentaci pacienta a do propouštěcí zprávy. Kolonizace pacienta nebo klienta multirezistentními mikroorganismy není důvodem k odmítnutí hospitalizacehospitalizace pacienta nebo přijetí klienta do vybraného zařízení sociálních služeb; j) k parenterálním zákrokům včetně drenáže ran a tělních dutin, zavádění močových katetrů musí zdravotničtí pracovníci používat pouze sterilní zdravotnické prostředky a dodržovat při každém parenterálním zákroku zásady asepse; při výměně sběrných vaků musí používat uzavřený systém odvodu a sběru tekutin se zabezpečením před možným zpětným tokem; k) u endoskopů a jiných optických přístrojů zaváděných do sterilních tělních dutin musí zajistit minimálně vyšší stupeň dezinfekcedezinfekce; pro digestivní flexibilní a rigidní endoskopy (kromě operačních) a laryngoskopy musí zajistit dvoustupňovou dezinfekcidezinfekci; l) pro každého pacienta nebo klienta je nutno používat vždy samostatnou sterilní jehlu a sterilní stříkačku; u insulinových per se postupuje podle návodu výrobce; m) ošetřování stomatologických souprav i další přístrojové techniky se provádí vždy podle návodu výrobce; n) při vyšetřování sterilních tělních dutin se musí používat sterilní tekutiny, pokud je indikováno jejich použití; o) podávky pro manipulaci se sterilním materiálem se ukládají v konzervačním nebo dezinfekčním roztoku k tomu účelu určeném a vyměňují maximálně do 24 hodin; p) opakovaně používané zdravotnické prostředky se dezinfikují, čistí a sterilizují podle návodu výrobce. Jednorázové pomůcky se nesmí opakovaně používat ani po jejich sterilizacisterilizaci; q) použité nástroje a pomůcky kontaminované biologickým materiálem nesmí zdravotničtí pracovníci ručně čistit bez předchozí dekontaminace dezinfekčními přípravky s virucidním účinkem; r) jednorázové stříkačky a jehly se likvidují bez ručního oddělování; k oddělení jehly od stříkačky může sloužit pouze speciální pomůcka nebo přístroj. Vracení krytů na použité jehly je s výjimkou inzulinových per nepřípustné; s) u osob v péči poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče a vybraných zařízení sociálních služeb musí být zajištěn dohled nad dodržováním zásad osobní hygieny; před výkony a operacemi a i po nich musí být zajištěna řádná hygienická očista; t) pobyt a pohyb osob ve zdravotnických zařízeních a ve vybraných zařízeních sociálních služeb musí být zabezpečen i z protiepidemického hlediska, a to odděleným umístěním fyzických osob podle rizika vzniku, popřípadě přenosu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění; u) návštěvy u pacientů musí být řízeny s ohledem na provoz, zaměření pracoviště a stav pacienta v době, kterou určí lékař. Návštěvy používají ochranný oděv při vstupu na pracoviště akutní lůžkové péče intenzivní; v) na pracovištích akutní lůžkové péče intenzivní a operačních oborů se neumisťují žádné květiny a jiné rostliny; w) při manipulaci se stravou a při její přípravě se postupuje podle jiného právního předpisu6). Příloha č. 4 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, metody dezinfekce, způsoby a postupy při jejich vykonávání včetně jejich kontroly I. MECHANICKÁ OČISTA 1. Mechanická očista patří mezi dekontaminační postupy, které odstraňují nečistoty a snižují počet mikroorganizmů. Pokud došlo ke kontaminaci biologickým materiálem, je nutné zařadit před mechanickou očistu proces dezinfekcedezinfekce. 2. Čisticí prostředky s dezinfekčním účinkem se aplikují buď ručně, nebo pomocí mycích a čisticích strojů, tlakových pistolí, ultrazvukových přístrojů apod. Všechny pomůcky a přístroje se udržují v čistotě. 3. Čisticí stroje a jiná zařízení se používají podle návodu výrobce včetně kontroly čisticího procesu. II. DEZINFEKCEDEZINFEKCE Při volbě postupu dezinfekcedezinfekce se vychází ze znalostí cest a mechanizmů přenosu infekce a z možnosti ovlivnění účinnosti dezinfekcedezinfekce faktory vnějšího prostředí a odolností mikroorganizmů. II.I. Způsoby dezinfekcedezinfekce 1. Fyzikální dezinfekcedezinfekce a) Var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut. b) Var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut. c) DezinfekceDezinfekce v přístrojích při teplotě, která se řídí parametrem A0. Přístroje musí zaručit při dané teplotě snížení počtu životaschopných mikroorganismů na dezinfikovaném předmětu na předem stanovenou úroveň, která je vhodná pro jeho další použití. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). d) Nízkoteplotní dezinfekcedezinfekce v dezinfekčních zařízeních se provádí podle návodu výrobce. e) Ultrafialové záření se používá podle návodu výrobce. f) Filtrace, žíhání, spalování. g) Pasterizace (zahřátí na 62,5 °C v délce trvání 30 minut). 2. Chemická dezinfekcedezinfekce Při ředění a způsobu použití chemických přípravků se postupuje podle návodu výrobce. K chemické dezinfekcidezinfekci se používají oznámené biocidní přípravky nebo dezinfekční přípravky deklarované jako zdravotnické prostředky8) nebo přípravky registrované jako léčiva pro použití ve zdravotnictví. Při provádění chemické dezinfekcedezinfekce se dodržují tyto základní zásady: a) dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného (odváženého) dezinfekčního přípravku ve vodě. Připravují se pro každou směnu (8 nebo 12 hodin) čerstvé, podle stupně zatížení biologickým materiálem i častěji. Vícedenní dezinfekční přípravky lze použít pouze pro dvoustupňovou dezinfekcidezinfekci a vyšší stupeň dezinfekcedezinfekce podle návodu výrobce, b) při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich názvy jsou slovní ochranné známky a přípravky se považují za 100%, c) po spotřebování dezinfekčního přípravku v dávkovačích je nutné dávkovač mechanicky omýt, doplnit dezinfekčním přípravkem a označit datem doplnění a expirace a názvem dezinfekčního přípravku, d) předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem. Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čistícími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a dezinfekcedezinfekce, e) k zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči přípravku dlouhodobě používanému se střídají dezinfekční přípravky s různými aktivními látkami, f) při práci s dezinfekčními přípravky se dodržují zásady ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a používají se osobní ochranné pracovní prostředky. Pracovníci jsou poučeni o zásadách první pomoci, g) předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po dezinfekcidezinfekci důkladně opláchnout pitnou vodoupitnou vodou a h) průběžná kontrola parametrů a ověřování účinnosti mycího a dezinfekčního procesu v mycích a dezinfekčních zařízeních se provádí a dokladuje průběžně, nejméně jednou za 3 měsíce pomocí záznamu ze zařízení nebo fyzikálních nebo chemických indikátorů nebo bioindikátorů. Parametry mycího a dezinfekčního zařízení jsou rozhodující pro výběr testu; uživatel zajistí, že výběr typu mycího a dezinfekčního zařízení, provozní cyklus, kvalita provozních médií a chemikálií bude odpovídat příslušné vsázce. Způsoby kontroly parametrů a účinnosti mycího a dezinfekčního procesu v mycích a dezinfekčních zařízeních musí dokladovat, že mycí a dezinfekční proces zajistí snížení počtu životaschopných mikroorganismů na dezinfikovaném předmětu na předem stanovenou úroveň, která je vhodná pro jeho další zpracování nebo použití. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). 3. Fyzikálně-chemická dezinfekcedezinfekce a) Paroformaldehydová komora - slouží k dezinfekcidezinfekci textilu, výrobků z umělých hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě 45 až 75 °C. b) Prací, mycí a čistící stroje - dezinfekcedezinfekce probíhá při teplotě do 60 °C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků. Časový parametr se řídí návodem výrobce. II.II. Kontrola dezinfekcedezinfekce Při kontrole dezinfekcedezinfekce se používají metody: a) chemické - kvalitativní a kvantitativní ke stanovení aktivních látek a jejich obsahu v dezinfekčních roztocích, b) mikrobiologické - zjištění účinnosti dezinfekčních roztoků nebo mikrobiální kontaminace vydezinfikovaných povrchů (stěry, otisky, oplachy, aj.). II.III. Dokumentace dezinfekcedezinfekce a) Dokumentace kontroly procesu přístrojové dezinfekcedezinfekce invazivních a neinvazivních zdravotnických prostředků je doložena automatickým výpisem hodnot přístroje nebo fyzikálním nebo chemickým indikátorem nebo bioindikátorem. b) Dokumentace procesu pasterizace je doložena výpisem nebo záznamem fyzikálních parametrů. c) Písemná, popř. elektronická dokumentace mycích a dezinfekčních zařízení se archivuje minimálně 5 let od provedení kontroly procesu. III. VYŠŠÍ STUPEŇ DEZINFEKCEDEZINFEKCE, DVOUSTUPŇOVÁ DEZINFEKCEDEZINFEKCE 1. Vyšší stupeň dezinfekcedezinfekce je určen pro zdravotnické prostředky, které nemohou být dostupnými metodami sterilizovány a používají se k výkonům a vyšetřování fyziologicky mikrobiálně neosídlených tělních dutin (např. operační a vyšetřovací endoskopy jiné než digestivní). Před vyšším stupněm dezinfekcedezinfekce se předměty očistí (strojně nebo ručně) a osuší. Pokud jsou kontaminovány biologickým materiálem, zařadí se před etapu čištění dezinfekcedezinfekce přípravkem s virucidním účinkem. Metoda otření endoskopu se nepovažuje za první stupeň dezinfekcedezinfekce. Do dezinfekčních roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekcedezinfekce (dezinfekční přípravek s širokým spektrem účinnosti, vždy se sporicidní a tuberkulocidní účinností) se ponoří suché zdravotnické prostředky tak, aby byly naplněny všechny duté části. Při ředění a způsobu použití dezinfekčních přípravků se postupuje podle návodu výrobce. Po vyšším stupni dezinfekcedezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou k odstranění reziduí chemických látek. 2. Pro zdravotnické prostředky, které se používají k výkonům ve fyziologicky mikrobiálně osídlených částech těla (digestivní flexibilní a rigidní endoskopy) a které nelze sterilizovat, je určena dvoustupňová dezinfekcedezinfekce, která se provádí podle postupu uvedeného v bodě 1 s použitím dezinfekčních přípravků se širším spektrem dezinfekční účinnosti (alespoň baktericidní, virucidní a na mikroskopické vláknité houby) s následným oplachem a) pitnou vodoupitnou vodou, jejíž kvalita bude doložena minimálně dvakrát ročně na výstupu u poskytovatele zdravotní péče podle jiného právního předpisu pro pitnou vodupitnou vodu9), nebo b) vodou čištěnou (Aqua purificata10)). 3. Pracovní dezinfekční roztoky se musí ukládat do uzavřených a označených nádob s uvedením data použitelnosti roztoku. Frekvence výměny vícedenních dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití jednotlivých přípravků. 4. Zdravotnické prostředky podrobené vyššímu stupni dezinfekcedezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují 8 hodin kryté sterilní rouškou, v uzavřených a označených kazetách nebo ve speciálních skříních. Zdravotnické prostředky podrobené dvoustupňové dezinfekcidezinfekci jsou uloženy shodným způsobem. Po expiraci se provede poslední stupeň dezinfekcedezinfekce. 5. Úspěšnost vyššího stupně dezinfekcedezinfekce se dokládá deníkem vyššího stupně dezinfekcedezinfekce pro každý zdravotnický prostředek, který nemůže být klasickou metodou sterilizován. V deníku vyššího stupně dezinfekcedezinfekce je uvedeno datum přípravy dezinfekčního roztoku, jméno, příjmení pacienta, název použitého dezinfekčního přípravku, koncentrace, expozice, jméno a podpis provádějícího zdravotnického pracovníka, identifikační číslo použitého zdravotnického prostředku. O dezinfekčních přípravcích používaných pro dvoustupňovou dezinfekcidezinfekci se vede zápis v deníku s datem přípravy pracovního roztoku, jménem pracovníka, koncentrací a expozicí, identifikačním číslem použitého zdravotnického prostředku. Písemná nebo elektronická dokumentace se archivuje minimálně 5 let od provedení vyššího stupně dezinfekcedezinfekce. IV. STERILIZACESTERILIZACE IV.I. Všeobecné postupy: 1. Přístroje, pomůcky a předměty určené ke sterilizacisterilizaci a k předsterilizační přípravě se používají v souladu s návodem výrobce. 2. Pro sterilizování zdravotnických prostředků poskytovatel zdravotních služeb vytvoří, dokumentuje, zavede a udržuje certifikovaný systém zabezpečení kvality sterilizacesterilizace včetně systému řízeného uvolňování zdravotnických prostředků. 3. Nedílnou součástí sterilizacesterilizace jsou předsterilizační příprava předmětů, kontrola sterilizačního procesu a sterilizovaného materiálu, monitorování a záznam nastavených parametrů ukazovacími a registračními přístroji zabudovanými ve sterilizátoru a kontrola účinnosti sterilizacesterilizace nebiologickými a biologickými indikátory. Každý sterilizační cyklus se dokumentuje. 4. Uvedení sterilizačních přístrojů do provozu, jejich opravy a periodický servis provádějí pouze pověření servisní pracovníci. Technická kontrola sterilizačních přístrojů se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem, u přístrojů bez technické dokumentace jednou ročně. Poskytovatel zdravotních služeb zodpovídá za kvalitu sterilizačních médií požadovaných výrobcem přístrojů, správnost sterilizačního procesu a jeho monitorování, proškolení zdravotnických pracovníků vykonávajících sterilizacisterilizaci, kontrolu sterilizacesterilizace proškoleným zaměstnancem, kontrolu účinnosti sterilizátorů. 5. SterilizaciSterilizaci provádějí proškolení zdravotničtí pracovníci. Na centrální sterilizacisterilizaci zodpovídá za provoz a kvalitu zdravotnický pracovník, který absolvoval specializační studium nebo certifikační kurz11), případně jiný zaškolený zdravotnický pracovník lékařského oboru. 6. Při sterilizacisterilizaci léčiv a pomocných látek se postupuje podle Českého lékopisu. IV.II. Předsterilizační příprava: 1. Předsterilizační příprava je soubor činností, který se skládá z dezinfekcedezinfekce, mechanické očisty, sušení, setování a balení, předcházející vlastní sterilizacisterilizaci, jehož výsledkem je čistý, suchý, funkční a zabalený zdravotnický prostředek určený ke sterilizacisterilizaci. Shodný postup je platný pro flash sterilizacisterilizaci s výjimkou požadavku na zabalení zdravotnického prostředku. 2. Přípravky a postupy pro dezinfekcidezinfekci a mytí se volí tak, aby nepoškozovaly ošetřovaný materiál. 3. Všechny použité nástroje a pomůcky se považují za kontaminované, a jsou-li určeny k opakovanému použití, dekontaminují se ihned po použití. 4. Způsoby dekontaminace: a) dekontaminace v mycím a dezinfekčním zařízení probíhá způsobem termickým nebo termochemickým při teplotě, která zaručuje snížení počtu životaschopných mikroorganismů na dezinfikovaném předmětu na předem stanovenou úroveň, která je rozhodující pro jeho další použití. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7), b) průběžná kontrola parametrů mycího a dezinfekčního procesu v mycích zařízeních se provádí pravidelně pomocí fyzikálních nebo chemických testů nebo bioindikátorů, minimálně jedenkrát týdně, v centrálních sterilizacíchsterilizacích, sterilizačních centrech a při přípravě zdravotnických prostředků pro sterilizační centra jednou denně. Obsluha mycích zařízení na ukazatelích kontroluje, zda mycí a dezinfekční cyklus probíhá podle zvoleného programu, c) kontrola dezinfekčního a mycího procesu se dokládá výpisem teplot nebo chemickým testem nebo biologickým indikátorem. Parametry mycího a dezinfekčního zařízení jsou rozhodující pro výběr testu. Při ručních postupech vyššího stupně dezinfekcedezinfekce a dvoustupňové dezinfekcedezinfekce se účinnost dezinfekčního roztoku kontroluje metodou, která garantuje minimální hladinu účinné látky pro účinnou dezinfekcidezinfekci zdravotnického prostředku, d) písemná nebo elektronická dokumentace mycích a dezinfekčních zařízení se archivuje minimálně 5 let od provedení kontroly procesu, e) všechny typy mycích a dezinfekčních zařízení patří do třídy zdravotnických prostředků IIb, dokládá se prohlášením o shodě. Validace dezinfekčního procesu se provádí v centrálních sterilizacíchsterilizacích minimálně jednou ročně, f) po ručním mytí nástrojů a pomůcek po jejich dezinfekcidezinfekci v prostředku s virucidní účinností je nutný následný oplach vodou k odstranění případných reziduí použitých látek. 5. Čištění ultrazvukem se používá k doplnění očisty po předchozím ručním nebo strojovém mytí a dezinfekcidezinfekci. 6. Po provedené dekontaminaci se zdravotnické prostředky před zabalením důkladně osuší, prohlédnou a poškozené vyřadí. Řádné vysušení je důležitým předpokladem požadovaného účinku každého sterilizačního způsobu. 7. Poslední fází předsterilizační přípravy je vložení předmětů určených ke sterilizacisterilizaci do vhodných obalů (s výjimkou flash sterilizacesterilizace), které je chrání před mikrobiální kontaminací po sterilizacisterilizaci. Materiál se do sterilizační komory ukládá tak, aby se umožnilo co nejsnazší pronikání sterilizačního média. Při sterilizacisterilizaci se komora zaplňuje pouze do 3/4 objemu a materiál se ukládá tak, aby se nedotýkal stěn. Plnění je shodné pro všechny typy sterilizacesterilizace. 8. Pro dekontaminaci použitých nástrojů a pomůcek u operačních sálů musí být k dispozici stavebně oddělený prostor. IV.III. SterilizaceSterilizace 1. Ke sterilizacisterilizaci zdravotnických prostředků se smí používat pouze sterilizační přístroje za podmínek stanovených pro zdravotnické prostředky. SterilizaceSterilizace se provádí fyzikálními nebo chemickými metodami nebo jejich kombinací. 2. Sterilizační jednotka (STJ) je kvádr o obsahu 54 litrů. 3. Tlakem (kPa, bar) se rozumí tlak absolutní, vztažený k vakuu (normální atmosférický tlak činí 100 kPa, 1 bar). 4. Sytá pára je vodní pára, jejíž teplota a tlak přesně odpovídají křivce sytosti páry. 5. Úroveň bezpečné sterility-SAL /Sterility Assurance Level/ SAL ≤ 10\\- 6 je pravděpodobnost výskytu maximálně jednoho nesterilního předmětu mezi jedním miliónem sterilizovaných. 6. Způsoby sterilizacesterilizace 6.1. Fyzikální sterilizacesterilizace se provádí vlhkým teplem, proudícím horkým vzduchem, plazmatem, popřípadě jiným způsobem sterilizacesterilizace). 6.1.1 SterilizaceSterilizace vlhkým teplem (sytou vodní parou) v parních přístrojích je vhodná pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy, plastů a dalších materiálů odolných k těmto parametrům sterilizacesterilizace: Jmenovitá sterilizační teplota (teplota syté vodní páry)\| Tlak (zaokrouhleno)\| Přetlak (zaokrouhleno)\| Doba sterilizační expozice\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|--- °C\| kPa\| bar\| kPa\| bar\| min\| 121\| 205\| 2,05\| 105\| 1,05\| 20\| Povinný BD test a případně vakuový test. 134\| 304\| 3,04\| 204\| 2,04\| 4\| Pouze pro nebalené kovové nástroje k okamžitému použití sterilizované v přístrojích, kde se provádí vakuový a BD test a které dosahují ve fázi odvzdušňování tlaku alespoň 13 kPa - flash sterilizacesterilizace. Nepoužívá se v CS a SC. 134\| 304\| 3,04\| 204\| 2,04\| 7\| Pouze v přístrojích, kde se provádí vakuový a BD test a které dosahují ve fázi odvzdušňování tlaku alespoň 13 kPa 134\| 304\| 3,04\| 204\| 2,04\| 10\| Povinný BD test a případně vakuový test. 134\| 304\| 3,04\| 204\| 2,04\| 60\| Pro inaktivaci prionů ve spojení s alkalickým mytím + \\+ Nástroje, které byly v kontaktu s tkáněmi pacientů s prokázaným onemocněním CJD, musí být zničeny, nesmí se resterilizovat, sterilizacesterilizace je určena pouze pro nástroje použité u pacientů se suspektním onemocněním. Vysvětlivky: CS - centrální sterilizacesterilizace \\- provádí kompletní předsterilizační přípravu a sterilizacesterilizace zdravotnických prostředků SC - sterilizační centrum - provádí pouze sterilizacisterilizaci zdravotnických prostředků BD - Bowie-Dick test nebo alternativní test 6.1.1.1. SterilizaceSterilizace vlhkým teplem musí zaručit při použití daných parametrů bezpečný zdravotnický prostředek prostý všech životaschopných agens,případně v určeném/ předepsaném druhu obalu, který zajistí sterilní bariéru. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). 6.1.1.2. Poskytovatel zdravotní péče je odpovědný za správnou volbu sterilizačního přístroje, sterilizačního programu a jim odpovídajícího zkušebního tělesa při provádění denního Bowie-Dick testu. 6.1.1.3. Parní sterilizátory musí být vybaveny antibakteriálním filtrem. Výjimku lze připustit u malých stolních sterilizátorů vybavených pouze sterilizačními cykly typu N. Filtr se pravidelně obměňuje podle návodu výrobce. 6.1.1.4. Odchylka skutečné teploty ve sterilizačním prostoru od nastavené se v průběhu sterilizační expozice pohybuje u přístrojů do 1 sterilizační jednotky v rozmezí 0° C až +4° C, u přístrojů větších než 1 sterilizační jednotka v rozmezí 0° C až + 3° C. 6.1.1.5. Flash sterilizační cyklus nesmí být používán pro zdravotnické prostředky s dutinou. 6.1.2. SterilizaceSterilizace cirkulujícím (proudícím) horkým vzduchem je určena pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky a kameniny. Horkovzdušná sterilizacesterilizace se provádí v přístrojích s nucenou cirkulací vzduchu při parametrech dle návodu výrobce: Teplota (°C)\| Čas (min) ---\|--- 160\| 60 170\| 30 180\| 20 Odchylka skutečné teploty ve sterilizačním prostoru od nastavené se v průběhu sterilizační expozice pohybuje v rozmezí -1 °C až +5 °C. 6.1.3. SterilizaceSterilizace plazmatem - využívá plazmatu vznikajícího ve vysokofrekvenčním nebo vysokonapěťovém elektromagnetickém poli, které ve vysokém vakuu působí na páry peroxidu vodíku nebo jiné chemické látky při parametrech podle návodu výrobce. 6.1.4. SterilizaceSterilizace radiační musí zaručit při použití daných parametrů pro gama záření bezpečný zdravotnický prostředek prostý všech životaschopných agens v určeném/ předepsaném druhu obalu, který zajistí sterilní bariéru. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). Používá se při průmyslové výrobě sterilních zdravotnických prostředků, případně ke sterilizacisterilizaci expirovaného zdravotnického materiálu sterilizovaného shodnou metodou. 6.2. Chemická sterilizacesterilizace \\- je určena pro materiál, který nelze sterilizovat fyzikálními způsoby. 6.2.1. Sterilizačním médiem jsou plyny předepsaného složení a koncentrace. 6.2.2. SterilizaceSterilizace probíhá v přístrojích za stanoveného přetlaku nebo podtlaku při teplotě do 80 °C. Pracuje-li přístroj v podtlaku, zavzdušnění komory na konci sterilizačního cyklu probíhá přes antibakteriální filtr. Přístroje jsou vybaveny programem kontrolujícím jeho těsnost před každým sterilizačním cyklem. 6.2.3. Po sterilizacisterilizaci ethylenoxidem se materiál odvětrává ve zvláštních skříních (aerátorech) nebo alespoň ve vyčleněném uzavřeném dobře odvětrávaném prostoru. Doba odvětrávání záleží na době a kvalitě proplachovací fáze po skončení sterilizační expozice, na druhu sterilizačního média sterilizovaného materiálu, na teplotě a na technickém vybavení odvětrávacího prostoru. 6.2.4. Při zřizování nové centrální sterilizacesterilizace nebo sterilizačního centra se chemická sterilizacesterilizace stavebně odděluje od sterilizacesterilizace fyzikální (kromě provozů s kombinovanými přístroji). Stavební oddělení se nevyžaduje v případě, že nejsou prokazatelně překročeny hodnoty přípustného expozičního limitu (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) chemických látek jako sterilizačních médií podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Ve stávajících objektech musí být oddělena alespoň čistá strana. 6.2.5. Z hlediska použitého sterilizačního média se rozeznává: a) sterilizacesterilizace formaldehydem musí zaručit při použití daných parametrů při působení plynné směsi formaldehydu s vodní párou v podtlaku bezpečný zdravotnický prostředek prostý všech životaschopných agens v určeném/ předepsaném druhu obalu, který zajistí sterilní bariéru; tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7), b) sterilizacesterilizace ethylenoxidem musí zaručit při použití daných parametrů a působení ethylenoxidu v podtlaku nebo přetlaku bezpečný zdravotnický prostředek prostý všech životaschopných agens v určeném/ předepsaném obalu, který zajistí sterilní bariéru; tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7), c) sterilizační systémy v přístrojích za použití chemických látek (například perkyselin) - musí být dodržen postup daný výrobcem. IV.IV. Obaly 1. Obaly slouží k ochraně vysterilizovaných předmětů před sekundární kontaminací až do jejich použití. Každý obal je systém sterilní bariéry vyžadovaný k realizaci specifických funkcí, vyžadovaných pro zdravotnický obal. Musí umožnit proces sterilizacesterilizace, poskytnout mikrobiální bariéru a umožnit aseptickou manipulaci. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). 2. Jednorázové obaly papírové, polyamidové, polypropylénové a kombinované papír - fólie a jiné obaly opatřené procesovým testem se zatavují svárem širokým alespoň 8 mm nebo 2 x 3 mm, není-li vzdálenost svárů od sebe větší než 5 mm, nebo lepením originálního spoje na obalu. Materiál do přířezů se balí standardním způsobem a přelepuje se páskou s procesovým testem. Zdravotnický prostředek balený do archů papíru nebo netkané textilie obálkovým způsobem do dvojitého obalu se přelepuje lepící páskou s procesovým indikátorem. 3. Pevné, opakovaně používané sterilizační obaly jsou kazety a kontejnery, které jsou výrobcem označeny jako zdravotnický prostředek. Na každý pevný sterilizační obal je nutno umístit procesový test, kontejnery se používají podle návodu výrobce. 4. Obal s vysterilizovaným materiálem se označuje datem sterilizacesterilizace, datem expirace vysterilizovaného materiálu dle způsobu uložení a v centrální sterilizacisterilizaci a sterilizačním centru kódem pracovníka odpovídajícího také za neporušenost obalu a kontrolu procesového testu a šarží sterilizacesterilizace. 5. Typy obalů: 1. Primární obal (jednotkový) - utěsněný nebo uzavřený systém obalu, který vytváří mikrobiální bariéru a uzavírá zdravotnický prostředek, vybavený procesovým indikátorem. 2. Sekundární obal - obal obsahující jeden nebo více zdravotnických prostředků, z nichž každý je zabalen ve svém primárním obalu. 3. Přepravní obal (transportní) - obal obsahující jednu nebo více jednotek primárních a/nebo sekundárních obalů určený k poskytnutí potřebné ochrany při dopravě a skladování. Chráněný vysterilizovaný materiál je materiál uskladněný způsobem zabraňujícím zvlhnutí, zaprášení, mechanickému poškození. IV.V. Skladování a transport vysterilizovaného materiálu 1. Obaly s vysterilizovaným materiálem se skladují v odděleních centrální sterilizacesterilizace a ve sterilizačních centrech v aseptickém prostoru nejlépe v uzavřených skříních. Na zdravotnickém pracovišti se skladují buď volně s krátkou expirační dobou nebo s delší expirací chráněny před prachem v uzavřené skříni, skladovacím kontejneru, zásuvce nebo v dalším obalu. Pro dlouhodobou expiraci se použije dvojitý obal, který se po sterilizacisterilizaci vkládá do uzavíratelného skladovacího obalu. 2. Obaly s vysterilizovaným materiálem se převáží ve vyčleněných uzavřených přepravkách nebo skříních, aby byly chráněny před poškozením a znečištěním. IV.VI. Expirace sterilního materiálu Obaly pro jednotlivé způsoby sterilizace a jim odpovídající expirace Druh obalu\| Způsob sterilizace\| Expirace pro materiál ---\|---\|--- PS 1)\| HS 2\| PLS 3)\| FS 4)\| ES 5\| Volně uložený\| Chráněný Kazeta\| -\| +\| -\| -\| -\| 24 hod.\| 48 hod. Kontejner\| +\| +\| +\| -\| -\| 6 dnů\| 12 týdnů Papír/přířez #\| +\| -\| -\| -\| -\| 6 dnů\| 12 týdnů Papír-fólie\| +\| -\| -\| +\| +\| 6 dnů\| 12 týdnů Polyamid\| -\| +\| -\| -\| -\| 6 dnů\| 12 týdnů Polypropylen\| -\| +\| +\| -\| -\| 6 dnů\| 12 týdnů Tyvek\| -\| -\| +\| +\| +\| 6 dnů\| 12 týdnů Netkaná textilie\| +\| -\| -\| \| \| 6 dnů\| 12 týdnů Dvojitý obal ##\| \| \| \| \| \| 12 týdnů\| 6 měsíců Dvojitý obal a skladovací obal\| \| \| \| \| \| 1 rok\| 1 rok Poznámky: kontejner s filtrem z termostabilního materiálu speciální kontejner podle doporučení výrobce sterilizátorů * dle doporučení výrobce # vždy dvojité balení do přířezů ## uzavřít svárem či lepením obě vrstvy Vysvětlivky: 1) = sterilizacesterilizace vlhkým teplem 2) = sterilizacesterilizace proudícím horkým vzduchem 3) = sterilizacesterilizace plazmatem 4) = sterilizacesterilizace formaldehydem 5) = sterilizacesterilizace ethylenoxidem IV.VII. Kontrola sterilizacesterilizace 1. Kontrola sterilizacesterilizace zahrnuje monitorování sterilizačního cyklu, kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů a kontrolu sterility vysterilizovaného materiálu. Kontrolu sterilizacesterilizace provádí zdravotnický pracovník nebo osoby uvedené pod bodem 3. 2. O kontrole sterilizacesterilizace se vede dokumentace procesu sterilizacesterilizace a záznamy o tom, že prostředek byl vystaven sterilizačnímu procesu. Dokumentace spočívá v záznamu každé sterilizacesterilizace (druh sterilizovaného materiálu, parametry, datum, jméno, příjmení a podpis fyzické osoby, která sterilizacisterilizaci provedla,včetně písemného vyhodnocení nebiologických systémů). 3. Kontrolu sterilizacesterilizace provádějí pověřené osoby (orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, zdravotní ústavy, držitelé autorizaceautorizace). IV.VIII. Dokumentace sterilizacesterilizace 1. Monitorování sterilizačního cyklu: Fyzická osoba zodpovědná za sterilizacisterilizaci a) sleduje na zabudovaných měřicích přístrojích, zda sterilizační cyklus probíhá podle zvoleného programu; pro splnění této podmínky nelze provádět sterilizacisterilizaci po pracovní době, kdy personál není přítomen, b) kontroluje zaznamenávané hodnoty a vyhodnocuje je po skončení sterilizačního cyklu, pokud je sterilizátor vybaven zapisovačem nebo tiskárnou. 2. Úspěšnost sterilizacesterilizace se dokládá: a) zápisem do sterilizačního deníku nebo podepsaným záznamem registračního přístroje nebo podepsaným výstupem z tiskárny, b) datovaným písemným vyhodnocením chemického indikátoru sterilizacesterilizace v každé vsázce, c) datovaným písemným denním vyhodnocením Bowie-Dick testu, je-li v programovém vybavení přístroje a uložením testu do dokumentace, s výjimkou ambulantních zdravotnických zařízení jednotlivých lékařů (netýká se chirurgických oborů), kde se test průniku páry provádí jednou týdně včetně dokumentace, d) datovaným písemným vyhodnocením denního vakuového testu, je-li v programovém vybavení přístroje. 3. Písemná dokumentace sterilizacesterilizace se archivuje minimálně 5 let od provedení sterilizačního cyklu. IV.IX. Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů 1. Za kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů odpovídá provozovatelprovozovatel. 2. Kontrola se provádí biologickými systémy, nebiologickými systémy, fyzikálními systémy. Všechny systémy musí zaručit kontrolu účinnosti sterilizačního cyklu, dosažení sterility vysterilizovaných zdravotnických prostředků a tím jejich bezpečnost při dalším použití. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). a) Biologické systémy upravují požadavky na sterilizacisterilizaci produktů pro zdravotní péči a uvádí specifické požadavky na zkušební organizmy, suspenze, naočkované nosiče v požadované kvalitě, biologické indikátory a metody kultivace bioindikátorů, určené pro použití při hodnocení účinnosti sterilizačních procesů, využívajících různá sterilizační media. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). Zkušební systémy procesu a biologické indikátory se používají podle návodu výrobce. Postup při zkoušení účinnosti parních, horkovzdušných a plynových sterilizátorů biologickými indikátory se řídí příslušnou standardní metodikou pro porézní a pevné zdravotnické prostředky podle aktuálního Metodického návodu k provádění kontroly účinnosti sterilizačních přístrojů zveřejněného v AHEM. U plazmových sterilizátorů se postupuje stejně jako u plynových. Pro zdravotnické prostředky s dutinou se musí kontrola provádět přes testovací těleso, které ztěžuje přístup sterilizačního média do dutiny zdravotnického prostředku. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). Průkaz sterilizační účinnosti pomocí multiparametrových zkušebních systémů procesu minimálně třídy 4 nebo biologických indikátorů se vždy provádí při současném sledování fyzikálních a chemických parametrů sterilizacesterilizace. Pokud je kterýkoliv parametr mimo stanovenou mez, sterilizační cyklus se vždy hodnotí jako nevyhovující bez ohledu na výsledky zkušebních systémů procesu nebo biologických indikátorů. Frekvence použití biologických indikátorů: 1. u nových přístrojů a přístrojů po opravě nebo přemístění před jejich uvedením do provozu, 2. ihned při jakékoliv pochybnosti o sterilizační účinnosti přístroje, 3. jedenkrát za měsíc - u sterilizátorů, které jsou umístěny na odděleních centrální sterilizacesterilizace či sterilizačních centrech, operačních sálech, operačním traktu a na pracovištích, která sterilizují materiál pro jiná pracoviště, 4. u všech ostatních sterilizátorů ne starších 10 let ode dne výroby nejpozději po 200 sterilizačních cyklech, nejméně však jedenkrát za rok, sterilizátorů starších 10 let nejpozději po 100 sterilizačních cyklech, nejméně však jedenkrát za půl roku, b) Nebiologické systémy upravují požadavky na sterilizacisterilizaci prostředků pro zdravotní péči. Všeobecné požadavky a zkušební metody procesu pro chemické indikátory, pomocí fyzikální a/nebo chemické změny látek ve sterilizačním procesu se používají k monitorování dosažení jednoho nebo více proměnných parametrů vyžadovaných pro sterilizační cyklus. Jejich funkce není závislá na přítomnosti nebo nepřítomnosti živých organismů. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). Používají se v souladu s návodem k použití jejich výrobce. Parametry musí odpovídat zvolenému programu. Pro všechny zdravotnické prostředky s dutinou se musí kontrola vždy provádět zkušebním tělesem, které ztěžuje přístup sterilizačního média do dutiny zdravotnického prostředku. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). Používají se: 1. Bowie-Dick test - je testem správného odvzdušnění a pronikavosti páry. Provádí se před zahájením prvního sterilizačního cyklu, a to při sterilizačním cyklu bez vsázky. V případě sterilizacesterilizace zdravotnických prostředků s dutinou se musí kontrola provádět vždy s použitím zkušebního tělesa podle určené normy, které ztěžuje přístup sterilizačního media. 2. Chemické testy procesové - barevnou změnou reagují již jen na přítomnost sterilizačního média. Slouží k rozlišení materiálu připraveného ke sterilizacisterilizaci a již vysterilizovaného. Tímto testem se označuje každý jednotkový obal. 3. Chemické testy sterilizacesterilizace \\- jsou určeny k průkazu splnění všech parametrů sterilizačního cyklu. U parních sterilizátorů do 1 STJ se na každou vsázku používá minimálně jeden takovýto test, od 2 do 5 STJ minimálně 2 testy, od 6 do 10 STJ minimálně 3 testy a nad 10 STJ minimálně 4 testy, které se ukládají do míst, kam sterilizační médium nejhůře proniká. U plynových a plazmových sterilizátorů se na každých 10 balení používá jeden chemický test sterilizacesterilizace. U horkovzdušných sterilizátorů do objemu komory 60 litrů se používá jeden test, nad 60 litrů 2 testy, nad 120 litrů 3 testy. c) Fyzikální systémy 1. Denní vakuový test je testem těsnosti přístroje a je zabudován v programovém vybavení přístroje. 2. Aparatury ukazovací nebo zapisovací k měření teploty mají čidla s odporovými teploměry, termistory či termočlánky a (nebo) čidla tlaku nebo elektronickými systémy a slouží k průběžnému měření těchto veličin během sterilizačního cyklu, popřípadě ke kontrole vestavěných měřících přístrojů. Pokud je opakovaně kontrola účinnosti sterilizačního přístroje nevyhovující bez ohledu na druh sterilizačního media, provede se technická kontrola přístroje v rozsahu přejímací zkoušky, která potvrdí nebo vyvrátí jeho provozní způsobilost. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). IV.X. Validace 1. Pojmem validace se rozumí sestavení jednotlivých fází sterilizačního cyklu, jeho dokumentace a potvrzení, že při správné obsluze je zaručena reprodukovatelnost sterilizačního cyklu. 2. Validace sterilizačního procesu musí zaručit, že každý sterilizační cyklus poskytne prostředky pro zdravotní péči, které se budou shodovat s předem stanovenými specifikacemi. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem. 3. Frekvence validace je minimálně jednou ročně pro sterilizační přístroje umístěné na pracovišti centrální sterilizacesterilizace, sterilizačním centru nebo pracovišti, které sterilizuje pro více subjektů. IV.XI. Kontrola sterility Kontrola sterility materiálu se provádí standardními mikrobiologickými metodami za aseptických podmínek. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. Zacházení s prádlem a praní prádla ze zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb A. Charakter prádla Prádlo má obdobný charakter jako zdravotnický materiál určený pro opakované použití. Výsledkem pracího postupu a procesu musí být prádlo prosté chemické a bakteriální kontaminace. Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou, se nesmí klasifikovat jako prádlo. B. Z hlediska zdravotního rizika se rozděluje prádlo na: a) infekční - to je prádlo kontaminované biologickým materiálem a prádlo používané na infekčních odděleních, odděleních TBC a ve veškerých laboratorních provozech (mimo zubní laboratoře), b) operační - to je prádlo z operačních sálů, gynekologicko-porodních sálů, novorozeneckých oddělení, JIP a CHIP, c) ostatní prádlo neuvedené v bodech a) a b). Prádlo kontaminované zářiči (radionuklidy) a cytostatiky, zařazenými jako chemické karcinogeny, podléhá jinému režimu12). Prádlo uvedené v písmenech a) a b) ze zdravotnických zařízení nebo vybraných zařízení sociálních služeb z lůžkové i ambulantní složky se pere výhradně v provozovnách, které mají k tomuto účelu uzpůsobený režim a nedochází ke křížení zdravotnického prádla s prádlem ostatním. Praní osobních ochranných pracovních pomůcek z ambulantních zařízení je zajišťováno s přihlédnutím k charakteru provozu, stavební dispozici a k možnosti rizika přenosu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění ve vlastní vyčleněné pračce. C. Zacházení s použitým prádlem uvedeným v části B písmenech a) a b) 1. Mezi poskytovatelem zdravotních služeb nebo provozovatelemprovozovatelem vybraného zařízení sociálních služeb a prádelnou se smluvně dohodne systém třídění a značení obalů podle obsahu (např. barevně, číselně) a dokumentuje se postup definující množství, termíny a způsob předávání prádla. 2. Prádlo se třídí v místě použití a nepočítá se. Před uložením do obalů na odděleních se prádlo neroztřepává. Odkládá se do pytlů podle stupně znečištění, druhu prádla a zbarvení. 3. Počítání prádla je možné ve vyčleněném prostoru za použití osobních ochranných pracovních pomůcek. 4. Použité prádlo se ukládá do obalů, které zabraňují kontaminaci okolí nečistotami z tohoto prádla. Používají se obaly vhodné k praní nebo omyvatelné a dezinfikovatelné nebo na 1 použití. 5. Použité prádlo v obalech se skladuje ve vyčleněném větratelném prostoru. V místnostech pro skladování použitého prádla jsou podlaha a stěny do výše 150 cm omyvatelné a dezinfikovatelné. 6. Personál manipulující s použitým prádlem používá ochranný oděv, rukavice a ústenku a dodržuje zásady hygieny. Při manipulaci s prádlem u lůžka pacienta nebo klienta se používají pouze základní ochranné pomůcky, a to ochranný oděv a rukavice. Po skončení práce provede hygienickou dezinfekcidezinfekci rukou. 7. Prádlo, které bylo v kontaktu s tělními parazity, se ošetří vhodným insekticidem a po 24 hodinách se předá do prádelny. K ošetření je možné použít dezinfekční komoru. 8. Použité prádlo se odváží do prádelny v kontejnerech nebo ve vozech s uzavřeným ložným prostorem. Vnitřní povrch kontejneru (ložný prostor vozu) je snadno omyvatelný, čistí a dezinfikuje se vždy po dopravě použitého prádla a vždy před použitím pro jiný účel. D. Vybavení prádelny 1. Prádelna, ve které se pere prádlo, je umístěna, vybavena a provozována tak, aby zabezpečila požadovanou kvalitu vypraného prádla. 2. Čistá a nečistá strana prádelny se stavebně a funkčně odděluje. Ochranný oděv pracovníků čisté a nečisté strany je odlišen. Pohyb osob je možný jen přes hygienický filtr. E. Podmínky praní prádla 1. Při manipulaci s prádlem v prádelně i při transportu se dopravní a manipulační cesty čistého a použitého prádla nesmí křížit. 2. Prádlo opouští zdravotnické zařízení nebo vybrané zařízení sociálních služeb jen v ochranných obalech. 3. Prádlo se pere procesem termodezinfekce nebo chemotermodezinfekce podle návodu výrobce. U chemotermodezinfekce se koncentrace, teplota a doba působení řídí návodem k použití dezinfekčního prostředku. 4. Dezinfekční proces se ukončuje před fází máchání. 5. Prádlo v mokrém stavu se dále bezprostředně tepelně zpracovává postupy na principu fyzikální dezinfekcedezinfekce, a to sušení, mandlování, tvarování. 6. Čisté prádlo neobsahuje rezidua pracích a dezinfekčních prostředků, která by mohla ohrozit zdraví osob používajících prádlo. 7. Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou, pokud se používají opakovaně, splňují požadavky kladené na jednorázové roušky. Perou se odděleně ve zvláštním technologickém režimu. 8. Operační roušky, pláště a operační oděvy do čistých prostor, používané jako zdravotnické prostředky pro pacienty, personál a zařízení musí splňovat všechna kriteria zaručující sterilitu zdravotnických prostředků. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem7). F. Manipulace s čistým prádlem 1. Čisté prádlo se při přepravě chrání před znečištěním a druhotnou kontaminací vhodným obalem. Použít lze obaly vhodné k praní nebo obaly na jedno použití. Prádlo se přepravuje v přepravních kovových vozících nebo klecových kontejnerech. Přepravníky a zásobníky se čistí a dezinfikují vždy před použitím nejméně jedenkrát denně. Prádlo se převáží tak, aby nedošlo k poškození obalu a ke křížení čistého a nečistého provozu. 2. Čisté prádlo se skladuje v čistých a pravidelně dezinfikovaných skříních nebo regálech v uzavřených skladech čistého prádla. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. Rozsah údajů hlášení o podezření, výskytu nebo úmrtí na infekční onemocnění A. Hlášení tuberkulózy a ostatních mykobakterióz 1. Povinné hlášení tuberkulózy a ostatních mykobakterióz podle § 1 odst. 2 písm. a) obsahuje a) identifikaci hlásícího poskytovatele zdravotních služeb, včetně identifikace ošetřujícího lékaře, b) identifikaci hlášené osoby (pacienta) v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, rodné číslo, číslo pojištěnce nebo datum narození, není-li číslo pojištěnce přiděleno, resortní identifikátor pacienta, je-li přidělen adresu místa pobytu hlášené osoby v České republice, zemi původu, u cizinců též datum vstupu na území ČR, druh pobytu, druh zdravotního pojištění, c) diagnózu a způsob zjištění tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy, datum hlášení, druh hlášení, je-li to relevantní, pak údaj o diagnóze v zahraničí, předchozí diagnóze a léčbě, zařazení do dispenzarizace, d) datum prvního pozitivního odběru, výsledky vyšetření při stanovení diagnózy, včetně mikroskopického, kultivačního, histologického a rentgenologického vyšetření a vyšetření pomocí molekulárně genetických metod, e) výsledek vyšetření HIV, tuberkulinového testu, IGRA testu, f) údaje o etiologických agens, přidružené nemoci a podmínky, g) datum a způsob zahájení antituberkulotické léčby, h) údaje o úmrtí, datum úmrtí, diagnózu, příčinu úmrtí, rezistenci na antituberkulotika u zemřelých. 2. Kontrolní hlášení tuberkulózy a ostatních mykobakterióz podle § 1 odst. 2 písm. b) obsahuje a) identifikaci hlásícího poskytovatele zdravotních služeb, včetně identifikace ošetřujícího lékaře, b) identifikaci dispenzarizujícího poskytovatele zdravotních služeb, c) identifikaci hlášené osoby (pacienta) v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, rodné číslo, číslo pojištěnce nebo datum narození, není-li číslo pojištěnce přiděleno, resortní identifikátor pacienta, je-li přidělen a adresu místa pobytu hlášené osoby v České republice, d) datum hlášení, diagnózy, definici případu, údaje o zařazení do dispenzarizace, údaje o etiologických agens a rezistenci, e) údaje o hospitalizacihospitalizaci a léčbě včetně hodnocení antituberkulotické léčby, f) údaje o případném úmrtí, datum úmrtí, diagnózu, příčinu úmrtí. 3. Hlášení o změně údajů podle § 1 odst. 2 písm. c) obsahuje a) identifikaci hlášené osoby (pacienta) v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, rodné číslo, číslo pojištěnce nebo datum narození, není-li číslo pojištěnce přiděleno, resortní identifikátor pacienta, je-li přidělen, a to jak původní, tak nové, pokud se mění, b) původní a novou adresu místa pobytu hlášené osoby v České republice, c) identifikace původního a nového dispenzarizujícího poskytovatele zdravotních služeb, d) datum změny. 4. Hlášení pozitivního výsledku mykobakteriologického vyšetření podle § 1 odst. 2 písm. d) obsahuje a) identifikaci hlášené osoby (pacienta) v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, rodné číslo, číslo pojištěnce nebo datum narození, není-li číslo pojištěnce přiděleno, resortní identifikátor pacienta, je-li přidělen a adresu místa pobytu hlášené osoby v České republice, b) identifikaci laboratoře a žádajícího poskytovatele zdravotních služeb, důvod vyšetření, c) datum odběru, číslo laboratorního protokolu, d) materiál, metody vyšetření a jejich výsledky, e) údaje o výsledcích testů na citlivost na antituberkulotika. B. Hlášení pohlavních nemocí Hlášení pohlavních nemocí podle § 1 odst. 2 písm. e) obsahuje a) identifikaci hlásícího poskytovatele zdravotních služeb, včetně identifikace ošetřujícího lékaře, b) identifikaci hlášené osoby (pacienta) v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, rodné číslo, číslo pojištěnce nebo datum narození, není-li číslo pojištěnce přiděleno, resortní identifikátor pacienta, je-li přidělen a adresu místa pobytu hlášené osoby v České republice, státní příslušnost, zemi původu, c) údaje o ekonomické aktivitě, dosaženém vzdělání, etniku, rodinném stavu, partnerském soužití, d) údaje o způsobu přenosu, zemi nákazy, výskytu onemocnění, způsobu zjištění onemocnění, e) údaje o sexuálních a ostatních rizicích, HIV statusu, f) údaje o graviditě u těhotných a údaje o onemocnění, zemi narození a státní příslušnosti matky u vrozených infekcí, g) datum první návštěvy, datum vyšetření, datum zahájení léčby, h) diagnózu, způsob potvrzení diagnózy, údaje o případné kombinaci s jinými sexuálně přenosnými onemocněními, i) léčba a její výsledky, zjištěná rezistence na antibiotika, j) údaje o zdroji a kontaktech nemocného, statistická klasifikace onemocnění. C. Hlášení ostatních infekčních onemocněníinfekčních onemocnění podléhajících hlášení Hlášení ostatních infekčních onemocněníinfekčních onemocnění podle § 1 odst. 2 písm. f) obsahuje a) identifikaci hlásícího poskytovatele zdravotních služeb, včetně identifikace ošetřujícího lékaře, b) identifikaci hlášené osoby (pacienta) v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, rodné číslo, číslo pojištěnce nebo datum narození, není-li číslo pojištěnce přiděleno, resortní identifikátor pacienta, je-li přidělen, a adresu místa pobytu hlášené osoby v České republice, státní příslušnost, u cizinců též zemi původu, c) údaje o zaměstnání a pracovním, příp. i jiném kolektivu, vykonávané profesi, souvislosti s jiným infekčním onemocněníminfekčním onemocněním, d) diagnózu, způsob stanovení diagnózy, e) datum prvních příznaků, datum onemocnění, datum stanovení diagnózy, datum hospitalizacehospitalizace, případně i datum úmrtí, f) údaje o izolaciizolaci a hospitalizacihospitalizaci, případně o úmrtí, g) údaje o očkování, predisponujících faktorech a souběžných onemocněních, jsou-li relevantní, h) výsledky provedených vyšetření svědčících pro hlášenou diagnózu, i) v případě potřeby poznámku pro epidemiologa. 1) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/945 z 22. června 2018 o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů. 2) Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. 7) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb. 8) Zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2022 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS, v platném znění. 9) Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb. a vyhlášky č. 193/2006 Sb. 10) Český lékopis 2003, Věstník MZ ČR č. 4/2004, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, ve znění pozdějších předpisů. 12) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 311/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 311/2012 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení Kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 21. 9. 2012, částka 112/2012 311 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. září 2012 o uložení Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byla u něj uložena v období od 27. 8. 2012 – 31. 8. 2012 tato Kolektivní smlouva vyššího stupně: Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená dne 10. 8. 2012 na rok 2012 mezi smluvními stranami Svazem zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu a Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 80/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 80/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivních stížností Vyhlášeno 14. 9. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2012, částka 43/2012 * Článek 1 - Smluvní strany tohoto Protokolu uznávají, že právo podávat stížnosti na neuspokojivé provádění Charty mají následující organizace: * Článek 2 - 1. Každý smluvní stát může, současně s vyjádřením souhlasu, být vázán tímto Protokolem v souladu s článkem 13 nebo kdykoliv později, prohlásit, že uznává právo jakékoliv další reprezentativní národní nevládní organizace v rámci své jurisdikce, která je zvl * Článek 3 - Mezinárodní nevládní organizace a národní nevládní organizace uvedené v článku 1 písm. b) a v článku 2 mohou podávat stížnosti v souladu s postupem popsaným ve výše uvedených ustanoveních pouze ohledně těch záležitostí, ohledně nichž byla uznána jejich zvl * Článek 4 - Stížnost musí být podána písemně, musí se týkat ustanovení Charty, které bylo dotčenou smluvní stranou přijato, a musí v ní být uvedeno, v jakém ohledu tato smluvní strana nezajistila uspokojivé provádění tohoto ustanovení. * Článek 5 - Každá stížnost bude adresována generálnímu tajemníkovi, který potvrdí její přijetí, uvědomí o ní dotčenou smluvní stranu a bezodkladně ji předloží Výboru nezávislých expertů. * Článek 6 - Výbor nezávislých expertů může požádat dotčenou smluvní stranu a organizaci, která podala stížnost, aby ve lhůtě, kterou stanoví, předložily písemné informace a připomínky týkající se přijatelnosti stížnosti. * Článek 7 - 1. Jestliže Výbor nezávislých expertů rozhodne, že stížnost je přijatelná, oznámí to prostřednictvím generálního tajemníka smluvním stranám Charty. Vyzve dotčenou smluvní stranu a organizaci, která podala stížnost, aby ve lhůtě, kterou stanoví, předložily * Článek 8 - 1. Výbor nezávislých expertů sestaví zprávu, ve které popíše kroky učiněné při prošetřování stížnosti a předloží své závěry o tom, zda dotčená smluvní strana zajistila uspokojivé provádění ustanovení Charty, na jehož porušování byla podána stížnost. * Článek 9 - 1. Výbor ministrů na základě zprávy Výboru nezávislých expertů přijme většinou hlasů rezoluci. Jestliže Výbor nezávislých expertů shledá, že Charta nebyla prováděna uspokojivým způsobem, Výbor ministrů dvoutřetinovou většinou hlasů přijme doporučení adreso * Článek 10 - Dotčená smluvní strana poskytne ve své příští zprávě, kterou podle článku 21 Charty předloží generálnímu tajemníkovi, informace o opatřeních, která přijala k naplnění doporučení Výboru ministrů. * Článek 11 - Články 1 až 10 tohoto Protokolu se budou aplikovat také na články Části II prvního Dodatkového protokolu k Chartě, a to ve vztahu ke státům, které jsou smluvní stranou dotčeného Protokolu, a v takovém rozsahu, v jakém byly tyto články přijaty. * Článek 12 - Státy, smluvní strany tohoto Protokolu, mají za to, že první odstavec přílohy k Chartě, který se týká Části III, zní následovně: * Článek 13 - 1. Tento Protokol je otevřen k podpisu členským státům Rady Evropy, signatářům Charty, které mohou vyjádřit svůj souhlas s převzetím závazků: * Článek 14 - 1. Tento Protokol vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí lhůty jednoho měsíce po datu, kdy pět členských států Rady Evropy vyjádřilo svůj souhlas s převzetím závazků podle tohoto Protokolu v souladu s ustanoveními článku 13. * Článek 15 - 1. Kterákoliv strana může kdykoliv vypovědět tento Protokol formou oznámení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. * Článek 16 - Generální tajemník Rady Evropy oznámí všem členským státům Rady: Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2012 80 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. listopadu 1995 byl ve Štrasburku otevřen k podpisu Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivních stížností. Jménem České republiky byl Dodatkový protokol podepsán ve Štrasburku dne 26. února 2002. S Dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Dodatkového protokolu, dne 4. dubna 2012. Dodatkový protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 1. července 1998. Pro Českou republiku vstoupil v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 1. června 2012. Anglické znění Dodatkového protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DODATKOVÝ PROTOKOL K EVROPSKÉ SOCIÁLNÍ CHARTĚ ZAKLÁDAJÍCÍ SYSTÉM KOLEKTIVNÍCH STÍŽNOSTÍ (Štrasburk, 9. listopadu 1995) Preambule Členské státy Rady Evropy, smluvní strany tohoto Protokolu k Evropské sociální chartě, otevřené k podpisu v Turíně dne 18. října 1961 (dále jen „Charta“), rozhodnuty přijmout nová opatření ke zlepšení účinného uplatňování sociálních práv zaručených Chartou, majíce za to, že tohoto cíle by bylo možné dosáhnout zejména vytvořením procedury kolektivních stížností, která by, mimo jiné, posílila účast sociálních partnerů a nevládních organizací, shodly se na následujícím: Článek 1 Smluvní strany tohoto Protokolu uznávají, že právo podávat stížnosti na neuspokojivé provádění Charty mají následující organizace: a) mezinárodní organizace zaměstnavatelů a odborů uvedené v odstavci 2 článku 27 Charty; b) jiné mezinárodní nevládní organizace, které mají v rámci Rady Evropy poradní status a byly zařazeny na seznam vytvořený pro tento účel Vládním výborem; c) reprezentativní národní organizace zaměstnavatelů a odborů spadající pod jurisdikci smluvní strany, proti které byla podána stížnost. Článek 2 1. Každý smluvní stát může, současně s vyjádřením souhlasu, být vázán tímto Protokolem v souladu s článkem 13 nebo kdykoliv později, prohlásit, že uznává právo jakékoliv další reprezentativní národní nevládní organizace v rámci své jurisdikce, která je zvlášť kvalifikovaná v záležitostech upravených Chartou, podávat proti němu stížnosti. 2. Taková prohlášení mohou být učiněna na určité období. 3. Prohlášení budou uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, který zašle jejich kopie smluvním stranám a zveřejní je. Článek 3 Mezinárodní nevládní organizace a národní nevládní organizace uvedené v článku 1 písm. b) a v článku 2 mohou podávat stížnosti v souladu s postupem popsaným ve výše uvedených ustanoveních pouze ohledně těch záležitostí, ohledně nichž byla uznána jejich zvláštní kvalifikovanost. Článek 4 Stížnost musí být podána písemně, musí se týkat ustanovení Charty, které bylo dotčenou smluvní stranou přijato, a musí v ní být uvedeno, v jakém ohledu tato smluvní strana nezajistila uspokojivé provádění tohoto ustanovení. Článek 5 Každá stížnost bude adresována generálnímu tajemníkovi, který potvrdí její přijetí, uvědomí o ní dotčenou smluvní stranu a bezodkladně ji předloží Výboru nezávislých expertů. Článek 6 Výbor nezávislých expertů může požádat dotčenou smluvní stranu a organizaci, která podala stížnost, aby ve lhůtě, kterou stanoví, předložily písemné informace a připomínky týkající se přijatelnosti stížnosti. Článek 7 1. Jestliže Výbor nezávislých expertů rozhodne, že stížnost je přijatelná, oznámí to prostřednictvím generálního tajemníka smluvním stranám Charty. Vyzve dotčenou smluvní stranu a organizaci, která podala stížnost, aby ve lhůtě, kterou stanoví, předložily všechna důležitá písemná vysvětlení nebo informace, a ostatní smluvní strany tohoto Protokolu, aby ve stejné lhůtě předložily připomínky, které chtějí vznést. 2. Jestliže byla stížnost podána národní organizací zaměstnavatelů nebo národní odborovou organizací nebo jinou národní nebo mezinárodní nevládní organizací, Výbor nezávislých expertů to prostřednictvím generálního tajemníka oznámí mezinárodním organizacím zaměstnavatelů nebo odborů uvedeným v odstavci 2 článku 27 Charty a vyzve je k předložení připomínek ve lhůtě, kterou stanoví. 3. Dotčená smluvní strana a organizace, která podala stížnost, může k vysvětlením, informacím a připomínkám, předloženým podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, předložit ve lhůtě, kterou stanoví Výbor nezávislých expertů, doplňující písemné informace nebo připomínky. 4. V průběhu prošetřování stížnosti může Výbor nezávislých expertů uspořádat slyšení se zástupci stran. Článek 8 1. Výbor nezávislých expertů sestaví zprávu, ve které popíše kroky učiněné při prošetřování stížnosti a předloží své závěry o tom, zda dotčená smluvní strana zajistila uspokojivé provádění ustanovení Charty, na jehož porušování byla podána stížnost. 2. Zpráva bude předložena Výboru ministrů. Rovněž bude zaslána organizaci, která podala stížnost, a smluvním stranám Charty, které ji však nemohou zveřejnit. Zpráva bude zaslána Parlamentnímu shromáždění a zveřejněna současně s rezolucí uvedenou v článku 9 nebo nejpozději do čtyř měsíců poté, co byla zaslána Výboru ministrů. Článek 9 1. Výbor ministrů na základě zprávy Výboru nezávislých expertů přijme většinou hlasů rezoluci. Jestliže Výbor nezávislých expertů shledá, že Charta nebyla prováděna uspokojivým způsobem, Výbor ministrů dvoutřetinovou většinou hlasů přijme doporučení adresované dotčené smluvní straně. V obou případech jsou k hlasování oprávněny pouze smluvní strany Charty. 2. Na žádost dotčené smluvní strany může Výbor ministrů dvoutřetinovou většinou hlasů smluvních stran Charty rozhodnout, že tam, kde zpráva Výboru nezávislých expertů vyvolává nové otázky, bude záležitost konzultovat s Vládním výborem. Článek 10 Dotčená smluvní strana poskytne ve své příští zprávě, kterou podle článku 21 Charty předloží generálnímu tajemníkovi, informace o opatřeních, která přijala k naplnění doporučení Výboru ministrů. Článek 11 Články 1 až 10 tohoto Protokolu se budou aplikovat také na články Části II prvního Dodatkového protokolu k Chartě, a to ve vztahu ke státům, které jsou smluvní stranou dotčeného Protokolu, a v takovém rozsahu, v jakém byly tyto články přijaty. Článek 12 Státy, smluvní strany tohoto Protokolu, mají za to, že první odstavec přílohy k Chartě, který se týká Části III, zní následovně: „Má se za to, že Charta obsahuje právní závazky mezinárodního charakteru, jejichž provádění podléhá výhradně dohledu upravenému v Části IV Charty a v ustanoveních tohoto Protokolu.“ Článek 13 1. Tento Protokol je otevřen k podpisu členským státům Rady Evropy, signatářům Charty, které mohou vyjádřit svůj souhlas s převzetím závazků: a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení; nebo b) podpisem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, po nichž bude následovat ratifikace, přijetí nebo schválení. 2. Členský stát Rady Evropy nemůže vyjádřit svůj souhlas s převzetím závazků podle tohoto Protokolu, pokud před tím nebo současně s tím neratifikoval Chartu. 3. Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy. Článek 14 1. Tento Protokol vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí lhůty jednoho měsíce po datu, kdy pět členských států Rady Evropy vyjádřilo svůj souhlas s převzetím závazků podle tohoto Protokolu v souladu s ustanoveními článku 13. 2. Pro každý další členský stát, který vyjádří svůj souhlas být vázán Protokolem později, vstoupí Protokol v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí jednoho měsíce po datu uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí nebo schválení. Článek 15 1. Kterákoliv strana může kdykoliv vypovědět tento Protokol formou oznámení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. 2. Taková výpověď nabude účinnosti prvního dne měsíce následujícího po uplynutí lhůty dvanácti měsíců po datu obdržení takového oznámení generálním tajemníkem. Článek 16 Generální tajemník Rady Evropy oznámí všem členským státům Rady: a) každý podpis; b) uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přijetí nebo schválení; c) datum vstupu tohoto Protokolu v platnost podle článku 14; d) jakýkoliv jiný úkon, oznámení nebo prohlášení týkající se tohoto Protokolu. Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zplnomocněni, podepsali tento Protokol. Dáno ve Štrasburku dne 9. listopadu 1995 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě dvě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle jeho ověřenou kopii každému členskému státu Rady Evropy.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 79/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 79/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a radou ministrů Albánské republiky k provedení Dohody mezi Evropským společenstvím a Albánskou republikou o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem ze dne 14. dubna 2005 Vyhlášeno 14. 9. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2012, částka 43/2012 * Článek 1 - OBECNÉ USTANOVENÍ * Článek 2 - PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY * Článek 3 - ZPŮSOB KOMUNIKACE * Článek 4 - PROSTŘEDKY A DOKLADY * Článek 5 - POHOVOR * Článek 6 - POSTUP PŘI ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ * Článek 7 - ŽÁDOST O PRŮVOZ * Článek 8 - POSTUP PŘI PRŮVOZU * Článek 9 - HRANIČNÍ PŘECHODY * Článek 10 - ÚHRADA NÁKLADŮ * Článek 11 - JAZYKY * Článek 12 - VSTUP V PLATNOST A UKONČENÍ PLATNOSTI Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2012 79 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. dubna 2012 byl v Tiraně podepsán Protokol mezi vládou České republiky a radou ministrů Albánské republiky k provedení Dohody mezi Evropským společenstvím a Albánskou republikou o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem ze dne 14. dubna 2005. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 12 odst. 3 dne 1. září 2012. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROTOKOL MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A RADOU MINISTRŮ ALBÁNSKÉ REPUBLIKY K PROVEDENÍ DOHODY MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A ALBÁNSKOU REPUBLIKOU O ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ OSOB S NEOPRÁVNĚNÝM POBYTEM ZE DNE 14. DUBNA 2005 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY a RADA MINISTRŮ ALBÁNSKÉ REPUBLIKY (dále jen „smluvní strany“) PŘEJÍCE si usnadnit provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Albánskou republikou o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem ze dne 14. dubna 2005 (dále jen „Readmisní dohoda“), NA ZÁKLADĚ článku 19 Readmisní dohody SE DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍM: Článek 1 OBECNÉ USTANOVENÍ Tento protokol podrobně upravuje provádění Readmisní dohody ve vztazích mezi Českou republikou a Albánskou republikou. Pojmy a výrazy použité v tomto protokolu se vykládají tak, jak jsou definovány v Readmisní dohodě. Článek 2 PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY (1) V souladu s článkem 19 odstavcem 1 písm. a) Readmisní dohody jsou příslušné orgány pověřené k provádění Readmisní dohody (dále jen „příslušné orgány“) následující: \\- za českou stranu: PoliciePolicie České republiky Ředitelství služby cizinecké policiepolicie adresa: Olšanská 2, P.O. BOX 78 130 51 Praha 3 Tel.: 00420 974 841 826 Fax: 00420974 841 839 E-mail: cocpp@mvcr.cz - za albánskou stranu: Ministerstvo vnitra Generální ředitelství státní policiepolicie Hraniční a migrační policejní oddělení Ředitelství migrace a readmise adresa: Bulevardi “Bajram Curri“, Tiranë Tel: 00355 4 227 9251 00355 4 227 9253 00355 4 227 9241 Fax: 00355 4 222 6932; 00355 4 227 9263 E-mail: policiakufitare.migracioni@mrp.gov.al (2) Smluvní strany se bezodkladně informují o jakékoliv změně příslušných orgánů a jejich adres. Článek 3 ZPŮSOB KOMUNIKACE (1) Žádosti o zpětné převzetí a o průvoz podávají příslušné orgány smluvních stran zpravidla faxem. (2) Odpovědi na žádosti o zpětné převzetí a o průvoz a další související komunikace neobsahující osobní údajeosobní údaje osoby, která má být převzata zpět nebo provezena, se uskutečňují zpravidla elektronickou cestou nebo za využití dalších technických prostředků komunikace a odkazují na jednací číslo příslušné žádosti. Článek 4 PROSTŘEDKY A DOKLADY (1) Za věrohodný prostředek prokazující státní příslušnost se pro účely provádění Readmisní dohody kromě dokumentů uvedených v příloze č. 2 Readmisní dohody považuje seznam cestujících nebo písemné potvrzení vydané leteckým dopravcem, který dotčenou osobu přepravoval. (2) Pokud má příslušný orgán žádající smluvní strany za to, že pro prokázání státní příslušnosti nebo splnění podmínek pro zpětné převzetí státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti mohou být důležité i jiné doklady než ty, uvedené v přílohách 1 až 4 Readmisní dohody, tyto doklady mohou být přiloženy k žádosti o zpětné převzetí. Státní příslušnost nebo splnění podmínek pro zpětné převzetí státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti jsou považovány za prokázané, jestliže to ve výše uvedených případech žádaná smluvní strana potvrdí. (3) Příslušné orgány si vymění vzory občanských průkazů a pasů. Článek 5 POHOVOR (1) Žádost o pohovor podle článku 8 odstavce 3 Readmisní dohody se vyznačí do části D žádosti o zpětné převzetí, jejíž kopie se současně zašle diplomatickému zastoupení nebo konzulárnímu úřadu státu žádané smluvní strany. (2) Pohovor bude proveden úředníky diplomatického zastoupení nebo konzulárního úřadu státu žádané smluvní strany na místě určeném příslušným orgánem žádající smluvní strany. Příslušný orgán žádající smluvní strany bude informován o výsledku pohovoru nejpozději do 10 kalendářních dnů od obdržení žádosti o zpětné převzetí. (3) Pokud nebude výsledek pohovoru oznámen příslušnému orgánu žádající smluvní strany ve lhůtě uvedené v odstavci 2 tohoto článku, může být nahrazen záznamem pohovoru s úředníky příslušného orgánu žádající smluvní strany, který bude neprodleně předán příslušnému orgánu žádané smluvní strany. Článek 6 POSTUP PŘI ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ (1) Navrhované datum a čas předání, hraniční přechod a podrobnosti týkající se případného použití doprovodu uvede příslušný orgán žádající smluvní strany do části D žádosti o zpětné převzetí, pokud jsou tyto podrobnosti známy v době podání žádosti. Příslušný orgán žádané smluvní strany odpoví na tento návrh v odpovědi na žádost o zpětné převzetí. (2) Pokud nejsou informace podle odstavce 1 tohoto článku uvedeny v žádosti o zpětné převzetí, sdělí je příslušný orgán žádající smluvní strany příslušnému orgánu žádané smluvní strany nejpozději do 7 kalendářních dnů před předpokládaným dnem předání osoby. Příslušný orgán žádané smluvní strany odpoví na tento návrh bez zbytečného odkladu, nejpozději do 3 kalendářních dnů od jeho obdržení. Pokud příslušný orgán žádající smluvní strany neobdrží odpověď ve stanovené lhůtě, návrh se považuje za přijatý. (3) Podrobnosti týkající se případného doprovodu ve smyslu odstavce 1 tohoto článku zahrnují jména a příjmení, hodnosti členů doprovodu a druh, číslo a datum vydání jejich cestovních dokladů. Jakékoliv změny v těchto údajích je třeba bezodkladně oznámit. V případě, že zpětné předání bude uskutečňováno letecky, se na členy doprovodu nevztahuje povinnost získat letištní průjezdní vízum. (4) O předání osoby s doprovodem se vyhotoví písemný záznam ve dvojím vyhotovení. Příslušný orgán každé ze smluvních stran si ponechá jedno vyhotovení. Vzor záznamu je obsažen v příloze k tomuto protokolu a tvoří jeho nedílnou součást. Článek 7 ŽÁDOST O PRŮVOZ (1) Příslušný orgán žádající smluvní strany podá nejpozději 7 kalendářních dnů před plánovaným průvozem žádost o průvoz příslušnému orgánu žádané smluvní strany. (2) Příslušný orgán žádané smluvní strany odpoví nejpozději do 3 kalendářních dnů po obdržení žádosti o průvoz. Současně odpoví na návrh ohledně hraničního přechodu a data předání obsaženého v žádosti o průvoz v souladu s článkem 14 Readmisní dohody. (3) Žádost o průvoz případně obsahuje údaje v souladu s článkem 7 odstavce 2 Readmisní dohody. Článek 8 POSTUP PŘI PRŮVOZU (1) Průvoz se zpravidla uskutečňuje leteckou cestou. V takovém případě může mít dotčená osoba doprovod žádající smluvní strany. Podrobnosti týkající se členů doprovodu stanovené v článku 6 odstavci 3 se uvedou v části C žádosti o průvoz. Jakékoliv změny v těchto údajích je třeba bezodkladně oznámit. (2) Členové doprovodu nevykonávají na území státu žádané smluvní strany žádné pravomoci, nejsou ozbrojeni, jsou povinni se řídit právním řádem státu žádané smluvní strany a mají při sobě kopii souhlasu s průvozem uděleného příslušným orgánem žádané smluvní strany. (3) Příslušný orgán žádané smluvní strany poskytne členům doprovodu žádající smluvní strany potřebnou podporu a pomoc. V rámci dozoru nad dotčenou osobou v souladu s článkem 14 odstavcem 4 Readmisní dohody úředníci příslušného orgánu žádané smluvní strany zejména zajistí, aby dotčená osoba neopustila tranzitní prostor letiště a nastoupila do letadla. (4) V případě průvozu pozemní cestou je dotčená osoba předána na státních hranicích úředníkům příslušného orgánu žádané smluvní strany, kteří tuto osobu doprovodí až na státní hranice cílového, respektive dalšího průvozního státu. Článek 9 HRANIČNÍ PŘECHODY V souladu s článkem 19 odstavcem 1 písm. a) Reamisní dohody se zpětné přebírání a průvoz prováděné letecky uskutečňují na následujících hraničních přechodech: a) v České republice: - letiště Praha Ruzyně, - jiná mezinárodní letiště s přímými lety z Albánie mohou být využita po předchozí dohodě příslušných orgánů. b) v Albánské republice: - Mezinárodní letiště "Mother Theresa" - Rinas. V případě předání pozemní cestou příslušné orgány dohodnou hraniční přechod pro každý konkrétní případ. Článek 10 ÚHRADA NÁKLADŮ Příslušný orgán žádající smluvní strany hradí příslušnému orgánu žádané smluvní strany náklady v souladu s článkem 15 Readmisní dohody bankovním převodem na účet příslušného orgánu žádané smluvní strany do 30 kalendářních dnů ode dne doručení faktury. Smluvní strany se budou navzájem diplomatickou cestou informovat o číslech svých bankovních účtů. Výše náhrad se řídí právními předpisy státu žádané smluvní strany a bude stanovena na základě dokladů prokazujících skutečnou výši nákladů. Případné náklady na vydání náhradního cestovního dokladu osoby, která má být předána, nese žádaná smluvní strana. Článek 11 JAZYKY (1) Žádosti o zpětné převzetí a o průvoz a odpovědi na ně se podávají v anglickém jazyce, popřípadě v jazyce té smluvní strany, jíž jsou určeny. Ostatní dokumenty jsou předávány pokud možno v jazyce té smluvní strany, jíž jsou určeny, nebo v anglickém jazyce. (2) Další komunikace mezi příslušnými orgány smluvních stran probíhá v anglickém jazyce, není-li v konkrétním případě dohodnuto jinak. Článek 12 VSTUP V PLATNOST A UKONČENÍ PLATNOSTI (1) Smluvní strany si vzájemně diplomatickou cestou sdělí splnění svých vnitrostátních právních postupů nutných pro vstup tohoto protokolu v platnost. (2) Po přijetí posledního sdělení o splnění vnitrostátních postupů nutných pro vstup protokolu v platnost česká smluvní strana oznámí tuto skutečnost smíšenému readmisnímu výboru ustavenému v souladu s článkem 18 Readmisní dohody. Česká smluvní strana informuje albánskou smluvní stranu o provedení tohoto oznámení. (3) Tento protokol vstupuje v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po oznámení smíšenému readmisnímu výboru. (4) Tento protokol pozbývá platnosti ve stejný den jako Readmisní dohoda. Dáno v Tiraně dne 16. dubna 2012 ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce českém, albánském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky Mgr. Bronislava Tomášova v. r. mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Albánské republice Za radu ministrů Albánské republiky Genc Pecani v. r. chargé d’affaires a.i. Albánské republiky v České republice PŘÍLOHA PROTOKOLU MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A RADOU MINISTRŮ ALBÁNSKÉ REPUBLIKY K PROVEDENÍ DOHODY MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A ALBÁNSKOU REPUBLIKOU O ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ OSOB S NEOPRÁVNĚNÝM POBYTEM ZE DNE 14. DUBNA 2005 64kB 35kB
Vyhláška č. 302/2012 Sb.	Vyhláška č. 302/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 9. 2012, datum účinnosti 14. 9. 2012, částka 106/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 14. 9. 2012 302 VYHLÁŠKA ze dne 6. září 2012, kterou se mění vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 7 odst. 3 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., a podle § 16 odst. 6 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č. 656/2004 Sb., vyhlášky č. 519/2005 Sb., vyhlášky č. 356/2007 Sb. a vyhlášky č. 127/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. f) se slova „uhrazenou zdravotní péči poskytnutou“ nahrazují slovy „uhrazené zdravotní služby poskytnuté“ a slova „byla zdravotní péče uhrazena“ se nahrazují slovy „byly zdravotní služby uhrazeny“. 2. V § 1 odst. 1 písm. m) se slova „písm. m)“ nahrazují slovy „písm. n)“. 3. V § 1 odst. 4 písm. a) se slova „poskytnuté zdravotní péče hrazené“ nahrazují slovy „poskytnutých zdravotních služeb hrazených“, slova „se zdravotnickými zařízeními“ se nahrazují slovy „s poskytovateli zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“)“, slova „fakturované zdravotní péče“ se nahrazují slovy „fakturovaných zdravotních služeb“ a slova „zdravotní péči poskytovanou“ se nahrazují slovy „zdravotní služby poskytované“. 4. V § 1 odst. 4 písm. b) se slova „poskytnutého léčení pojištěnců“ nahrazují slovy „poskytnutých zdravotních služeb pojištěncům“. 5. V § 1 odst. 4 písm. c) se slova „poskytnuté zdravotní péče vyúčtované“ nahrazují slovy „poskytnutých zdravotních služeb vyúčtovaných“, slova „zdravotnickými zařízeními“ se nahrazují slovem „poskytovateli“ a slova „byla zdravotní péče poskytnuta“ se nahrazují slovy „byly zdravotní služby poskytnuty“. 6. V § 1 odst. 4 písm. g) a m) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 7. V § 1 odst. 4 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) náklady spojené s vedením osobního účtu pojištěnce, zajištěním dálkového přístupu k tomuto osobnímu účtu a poskytováním informací pojištěnci z osobního účtu v rozsahu stanoveném v § 43 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění,“. Dosavadní písmena h) až p) se označují jako písmena i) až q). 8. V § 1 odst. 4 písm. o) se slova „v písmenu m)“ nahrazují slovy „v písmenu n)“. 9. V § 1 odst. 4 písm. q) se slova „v písmenu o)“ nahrazují slovy „v písmenu p)“. 10. V § 1 odst. 5 se slova „uhrazenou zdravotní péči poskytnutou“ nahrazují slovy „uhrazené zdravotní služby poskytnuté“ a slova „zdravotnickými zařízeními“ se nahrazují slovem „poskytovateli“. 11. V § 2 odst. 2 písm. e), § 3 odst. 4 písm. j), odst. 5 a 11 a v § 6 odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. f) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 12. V § 2 odst. 5 se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelům“. 13. V § 3 odst. 2 písm. i) se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatelů“. 14. V § 3 odst. 3 se slova „zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovem „poskytovateli“, slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „zdravotních služeb“, slova „zdravotních pomůcek“ se nahrazují slovy „zdravotnických prostředků“ a slova „a Informačního centra zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění“ se zrušují. 15. V § 3 odst. 4 písm. a) se slova „, s Informačním centrem zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění“ zrušují a na konci textu písmene a) se doplňují slova „; součástí nákladů na provozní činnost jsou též náklady na ostatní druhy komunikace zdravotní pojišťovny s pojištěnci, které nejsou součástí § 1 odst. 4“. 16. V § 3 odst. 5 se slova „zdravotních pomůcek“ nahrazují slovy „zdravotnických prostředků“ a slova „a Informačního centra zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění“ se zrušují. 17. V § 7 odst. 2 se slova „koef. = - 0,58 / P x p + 3,71 + 0,58 / P x 100,“ nahrazují slovy „koef. = - 0,3 / P x p + 3,41 + 0,3 / P x 100,“ a číslo „10 310“ se nahrazuje číslem „10 410“. 18. V § 7 odst. 5 se slova „písm. l)“ nahrazují slovy „písm. m)“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 1 odst. 4 písm. h) a § 3 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 418/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, použijí zdravotní pojišťovny již na účetní případy spadající do účetního období roku 2012. 2. Pro účetní případy spadající do účetního období roku 2012 se použije propočet limitu nákladů na činnost zdravotní pojišťovny podle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 418/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. 3. Propočet limitu nákladů na činnost zdravotní pojišťovny podle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 418/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé pro účetní případy spadající do účetního období roku 2013. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 301/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 301/2012 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 03/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami Vyhlášeno 13. 9. 2012, částka 105/2012 301 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 31. srpna 2012 o vydání výměru MF č. 03/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 20. srpna 2012 vydalo výměr MF č. 03/2012, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 9/2012 ze dne 27. srpna 2012 a nabývá účinnosti dnem 1. září 2012. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Vyhláška č. 300/2012 Sb.	Vyhláška č. 300/2012 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince po 10 000 Kč k 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské Vyhlášeno 13. 9. 2012, datum účinnosti 26. 9. 2012, částka 105/2012 * § 1 - (1) Dnem 26. září 2012 se vydává zlatá mince po 10 000 Kč k 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve stylizované gotické podobě umístěných v štítech - nahoře uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj je moravská orlice. Pod kompozicí heraldický * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. září 2012. k vyhlášce č. 300/2012 Sb. Aktuální znění od 26. 9. 2012 300 VYHLÁŠKA ze dne 29. srpna 2012 o vydání zlaté mince po 10 000 Kč k 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 26. září 2012 se vydává zlatá mince po 10 000 Kč k 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 31,107 g, její průměr 34 mm a síla 2,55 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve stylizované gotické podobě umístěných v štítech - nahoře uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj je moravská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je ve třech řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „KČ 10 000“ a název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod texty je lícní strana pečeti Fridricha II. jako krále Sicílie. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je vpravo od pečeti. (2) Na rubové straně mince je stylizované vyobrazení předání Zlaté buly sicilské. Vlevo je římsko-německý a sicilský král Fridrich II., který předává Zlatou bulu sicilskou českému králi Přemyslu Otakaru I. Přes vyobrazení obou panovníků jsou ztvárněny jejich pečeti. Pod vyobrazením panovníků je ve čtyřech řádcích text „ZLATÁ BULA SICILSKÁ“ a letopočty „1212 - 2012“. Mezi vyobrazením panovníků jsou iniciály autoraautora výtvarného návrhu mince Jaroslava Bejvla, které jsou tvořeny písmeny „J“ a „B“. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. září 2012. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 300/2012 Sb. Vyobrazení zlaté mince po 10 000 Kč k 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské (lícní a rubová strana) 75kB 88kB
Vyhláška č. 299/2012 Sb.	Vyhláška č. 299/2012 Sb. Vyhláška o obsahu kyseliny erukové v některých potravinách Vyhlášeno 13. 9. 2012, datum účinnosti 1. 10. 2012, částka 105/2012 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Přípustný obsah kyseliny erukové v některých potravinách * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2012 299 VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2012 o obsahu kyseliny erukové v některých potravinách Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 120/2008 Sb.: § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví přípustný obsah kyseliny erukové jako toxikologicky významné látky v některých potravináchpotravinách. § 2 Přípustný obsah kyseliny erukové v některých potravinách Obsah kyseliny erukové a) v olejích, tucích a jejich směsích, které jsou určeny k lidské spotřebě, b) v potravináchpotravinách, k nimž byly přidány oleje, tuky nebo jejich směsi, nesmí překročit 5 % z celkového množství mastných kyselin v tukové složce. § 3 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách, se zrušuje. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2012. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. 1) Směrnice Rady č. 76/621/EHS ze dne 20. července 1976, kterou se stanoví nejvyšší množství kyseliny erukové v olejích a tucích určených jako takových k lidské spotřebě a v potravinách obsahujících oleje nebo tuky.
Vyhláška č. 297/2012 Sb.	Vyhláška č. 297/2012 Sb. Vyhláška o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého) Vyhlášeno 13. 9. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 105/2012 * § 1 - (1) List o prohlídce zemřelého (dále jen „List“) se člení na části A a B. * § 2 - (1) Nejde-li o případ, kdy je zákonem o zdravotních službách stanovena povinnost provést pitvu nebo nebylo určeno provedení pitvy, předává se List takto: * § 3 - (1) Část A Listu se předává Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky elektronicky ve formátu xml s využitím zabezpečeného datového protokolu nebo v listinné podobě. * § 4 - Náležitosti hlášení o ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, hlášení o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky v souvislosti s porodem, potratem, šestinedělím nebo o úmrtí do 1 roku po ukončení těhotenství, které se provádí prostřednictvím Listu části A * § 5 - (1) Opravy Listu se provedou vyplněním jeho příslušné části, jestliže jsou zjištěny * § 6 - Vyhláška č. 289/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého), se zrušuje. * § 7 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. k vyhlášce č. 297/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2016 (364/2015 Sb.) 297 VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2012 o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého) Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., k provedení § 92 zákona o zdravotních službách: § 1 (1) List o prohlídce zemřelého (dále jen „List“) se člení na části A a B. (2) List se vyplňuje a) do elektronické šablony umožňující elektronické předání, nebo b) do vytištěné podoby elektronické šablony nebo do propisovacího formuláře (dále jen „listinná podoba“). (3) Náležitosti Listu a způsob jeho vyplňování jsou stanoveny v příloze k této vyhlášce. Zemřelým se pro potřeby vyplnění Listu rozumí i mrtvě narozené dítě. § 2 (1) Nejde-li o případ, kdy je zákonem o zdravotních službách stanovena povinnost provést pitvu nebo nebylo určeno provedení pitvy, předává se List takto: a) část A Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, a to po ukončení všech šetření souvisejících se zjištěním příčin a okolností úmrtí, nejpozději však do 30 dnů ode dne úmrtí, popřípadě ode dne nálezu těla zemřelého; kopie této části se ukládá do zdravotnické dokumentace vedené o zemřelém poskytovatelem zdravotních služebposkytovatelem zdravotních služeb, jehož lékař provedl prohlídku těla zemřelého, b) část B, a to 1. část B1 matričnímu úřadu podle zákona o matrikách1), 2. část B2 osobě zajišťující pohřbení2), 3. část B3 provozovateliprovozovateli pohřební služby zajišťující pohřbení2). (2) Jde-li o případ, kdy je zákonem o zdravotních službách stanovena povinnost provést pitvu nebo bylo určeno provedení pitvy, předává se List poskytovateli zdravotních služebposkytovateli zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení má být provedena pitva, osobě zajišťující pohřbení2) a provozovateliprovozovateli pohřební služby zajišťující převoz na pitvu2). (3) Po provedení pitvy se předává List takto: a) část A Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, a to po ukončení všech šetření souvisejících se zjištěním příčin a okolností úmrtí, nejpozději však do 30 dnů ode dne úmrtí, popřípadě ode dne nálezu těla zemřelého; kopie této části se ukládá do zdravotnické dokumentace vedené o zemřelém poskytovatelem zdravotních služebposkytovatelem zdravotních služeb, jehož lékař provedl pitvu, b) část B, a to 1. část B1 matričnímu úřadu podle zákona o matrikách1), 2. část B2 osobě zajišťující pohřbení2), 3. část B3 provozovateliprovozovateli pohřební služby zajišťující pohřbení2). (4) V případě rozhodnutí o neprovedení pitvy se odstavec 3 použije obdobně. § 3 (1) Část A Listu se předává Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky elektronicky ve formátu xml s využitím zabezpečeného datového protokolu nebo v listinné podobě. (2) Část B1 Listu se matričnímu úřadu předává v listinné podobě nebo v elektronické podobě ve formátu PDF dokumentu verze 1.7 a vyšší podepsaná uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem lékaře, který prohlídku těla zemřelého provedl. (3) Část B2 Listu se předává osobě zajišťující pohřbení a část B3 Listu provozovateliprovozovateli pohřební služby zajišťující pohřbení způsobem s nimi dohodnutým. V Listu části B2 určené osobě zajišťující pohřbení se neuvádí rodné číslo. § 4 Náležitosti hlášení o ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, hlášení o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky v souvislosti s porodem, potratem, šestinedělím nebo o úmrtí do 1 roku po ukončení těhotenství, které se provádí prostřednictvím Listu části A, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. § 5 (1) Opravy Listu se provedou vyplněním jeho příslušné části, jestliže jsou zjištěny a) na základě provedených diagnostických vyšetření nebo šetření orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení dodatečně skutečnosti, které nejsou v předaných částech Listu uvedené, nebo b) chyby podstatné pro správnost vyplnění již předaných částí Listu. (2) V opraveném Listu, a to v příslušné části A nebo B, se vyznačí, že jde o opravu zaškrtnutím položky „Oprava“; zároveň se výrazně označí opravená položka. Část A nebo B opraveného Listu se opět předává místu určení podle § 2, a to buď elektronicky nebo v listinné podobě. Příslušná část Listu je na místě určení nahrazena nově vyplněnou částí Listu. § 6 Vyhláška č. 289/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého), se zrušuje. § 7 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 297/2012 Sb. 4.7MB 1) Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 296/2012 Sb.	Vyhláška č. 296/2012 Sb. Vyhláška o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a o požadavcích na tyto dopravní prostředky Vyhlášeno 13. 9. 2012, datum účinnosti 13. 9. 2012, částka 105/2012 * § 1 - Požadavky na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení, označení a barevné provedení tě * § 2 - (1) Požadavky na označení a barevné provedení dopravních prostředků podle této vyhlášky se nevztahují na dopravní prostředky ozbrojených sil a Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“). * § 3 - (1) Požadavky na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení a označení těchto dopravních * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. k vyhlášce č. 296/2012 Sb. Aktuální znění od 13. 9. 2012 296 VYHLÁŠKA ze dne 3. září 2012 o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a o požadavcích na tyto dopravní prostředky Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 11 odst. 7 zákona o zdravotních službách: § 1 Požadavky na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení, označení a barevné provedení těchto dopravních prostředků jsou stanoveny v příloze k této vyhlášce. § 2 (1) Požadavky na označení a barevné provedení dopravních prostředků podle této vyhlášky se nevztahují na dopravní prostředky ozbrojených sil a Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská službaVězeňská služba“). (2) Požadavky na barevné provedení dopravních prostředků podle této vyhlášky se dále nevztahují na dopravní prostředky vyrobené do 31. prosince 2013. § 3 (1) Požadavky na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení a označení těchto dopravních prostředků podle této vyhlášky musí být splněny do 1. dubna 2013, není-li dále stanoveno jinak. (2) Vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče dopravními prostředky a technické a věcné vybavení a označení těchto dopravních prostředků podle vyhlášky č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení), ve znění vyhlášky č. 234/2011 Sb., se považuje do 1. dubna 2013 za vybavení dopravními prostředky a za technické a věcné vybavení a označení dopravních prostředků podle této vyhlášky. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 296/2012 Sb. Požadavky na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení, označení a barevné provedení těchto dopravních prostředků I. Požadavky na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení, označení a barevné provedení těchto dopravních prostředků Poskytovatel zdravotnické dopravní služby musí být podle poskytované zdravotní služby vybaven dopravními prostředky, které splňují tyto požadavky na technické a věcné vybavení, označení a barevné provedení: A. Vozidlo pro přepravu pacientůpacientů 1. Vozidlem pro přepravu pacientůpacientů se rozumí sanitní vozidlo splňující podmínky pro provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích podle jiných právních předpisů1). 2. Vozidlo musí být vybaveno 2.1. nosítky vybavenými zádržným systémem pro děti a dospělé, 2.2. zařízením pro přepravu sedícího pacientapacienta, pokud funkci tohoto zařízení nemají nosítka, 2.3. transportní plachtou, 2.4. přikrývkami a lůžkovinami, 2.5. automatickým externím defibrilátorem, u něhož se nevyžaduje záznam srdeční akce, 2.6. ručním dýchacím přístrojem s příslušenstvím pro novorozence, děti a dospělé s možností připojení ke zdroji medicinálního kyslíku, 2.7. tlakovou lahví na kyslík s obsahem 2 l s příslušenstvím k inhalačnímu podávání kyslíku včetně polomasky, průtokoměru a redukčního ventilu, 2.8. pomůckami pro stavění krvácení, 2.9. materiálem pro ošetření ran, 2.10. fixační dlahou pro horní a dolní končetiny, 2.11. pohotovostní porodní soupravou, 2.12. nádobou na moč, 2.13. jednorázovými sáčky na zvratky nebo jednorázovými emitními miskami, 2.14. odpadkovým košem, 2.15. jednorázovými rukavicemi - 25 párů, 2.16. sterilními chirurgickými rukavicemi - 6 párů, 2.17. dezinfekčními prostředky na ruce a na zdravotnické pomůcky, 2.18. vozidlovou radiostanicí nebo integrovaným připojením k veřejné mobilní telefonní síti (handsfree), 2.19. zařízením pro vnitřní komunikaci mezi řidičem a osobami v prostoru pro pacientypacienty, pokud vnitřní uspořádání vozidla neumožňuje přímou komunikaci mezi nimi, 2.20. bodovým světlem (reflektor), 2.21. zvláštním výstražným světlem modré barvy2) doplněným zvláštním zvukovým výstražným zařízením. Vybavení uvedené v bodech 2.11, 2.18 a 2.19 se nevyžaduje ve vozidle Vězeňské službyVězeňské služby. 3. Základní barva karoserie vozidla je bílá. Vozidlo je na bocích výrazně označeno obchodní firmou nebo názvem poskytovatele zdravotnické dopravní služby. Je-li vozidlo vybaveno radiostanicí, je na střeše označeno volací značkou radiostanice vozidla o minimální výšce písmen 150 mm. Barevné provedení a označení vozidla může mít reflexní podobu. B. Vozidlo pro rychlou přepravu zdravotnických pracovníků a pro neodkladnou přepravu tkání, buněk a dalšího biologického materiálu, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků nezbytných pro poskytování neodkladné péčepéče 1. Vozidlem pro rychlou přepravu zdravotnických pracovníků a pro neodkladnou přepravu tkání, buněk a dalšího biologického materiálu, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků nezbytných pro poskytování neodkladné péčepéče se rozumí osobní automobil s uzavřenou karosérií splňující podmínky pro provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích podle jiných právních předpisů1). 2. Vozidlo musí být vybaveno 2.1. vhodným typem přepravního boxu k přepravě a krátkodobému skladování tkání, buněk, jiného biologického materiálu a léčivých přípravků; přepravní box musí být vybaven teploměrem. Přepravní box se nevyžaduje, je-li vozidlo určeno výhradně pro přepravu zdravotnických pracovníků, 2.2. vozidlovou radiostanicí nebo integrovaným připojením k veřejné mobilní telefonní síti (handsfree), 2.3. zvláštním výstražným světlem modré barvy2) doplněným zvláštním zvukovým výstražným zařízením. Vybavení uvedené v bodě 2.2 se nevyžaduje ve vozidle Vězeňské službyVězeňské služby. 3. Ve vozidle musí být prostor pro bezpečné uložení přepravovaného materiálu. 4. Základní barva karoserie vozidla je bílá. Vozidlo je na bocích výrazně označeno obchodní firmou nebo názvem poskytovatele zdravotnické dopravní služby. Je-li vozidlo vybaveno radiostanicí, je na střeše označeno volací značkou radiostanice vozidla o minimální výšce písmen 150 mm. Barevné provedení a označení vozidla může mít reflexní podobu. II. Požadavky na vybavení poskytovatele zdravotnické záchranné služby dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení, označení a barevné provedení těchto dopravních prostředků Poskytovatel zdravotnické záchranné služby musí být vybaven dopravními prostředky, které splňují tyto požadavky na technické a věcné vybavení, označení a barevné provedení: A. Vozidlo rychlé lékařské pomoci 1. Vozidlem rychlé lékařské pomoci se rozumí sanitní vozidlo splňující podmínky pro provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích podle jiných právních předpisů1). 2. Vozidlo musí být vybaveno 2.1. nosítky s podvozkem vybavenými zádržným systémem pro děti a dospělé, 2.2. vakuovou matrací, 2.3. zařízením pro přepravu sedícího pacientapacienta, pokud funkci tohoto zařízení nemají nosítka s podvozkem, 2.4. transportní plachtou, 2.5. přikrývkami a lůžkovinami, 2.6. termoizolační fólií pro udržování tělesné teploty, 2.7. fólií nebo vakem pro zemřelé, 2.8. přenosným defibrilátorem s monitorem a 12-ti svodovým záznamem EKG křivky a stimulátorem srdečního rytmu, 2.9. ručním dýchacím přístrojem s příslušenstvím pro novorozence, děti a dospělé s možností připojení ke zdroji medicinálního kyslíku, 2.10. přenosným přístrojem pro umělou plicní ventilaci, 2.11. dvěma tlakovými lahvemi na kyslík, každá s obsahem 10 l s příslušenstvím k inhalačnímu podávání kyslíku včetně polomasky, průtokoměru a redukčního ventilu, 2.12. dvěma tlakovými lahvemi na kyslík, každá s obsahem 2 l, 2.13. sadou pomůcek pro zajištění dýchacích cest - laryngoskop s různými velikostmi lžic, endotracheální kanyly pro všechny věkové skupiny pacientůpacientů, Magillovy kleště, zavaděč do endotracheální kanyly, supraglotické pomůcky, souprava pro koniotomii, 2.14. pomůckami pro zvlhčování dýchacích cest a aplikaci léčiv, 2.15. ventilem pro vytvoření pozitivního tlaku v dýchacích cestách na konci výdechu (PEEP ventil), 2.16. přenosnou bateriovou odsávačkou s kapacitou minimálně 1 l, 2.17. zařízením pro ohřev infuzí na teplotu 37 °C ± 2 °C, 2.18. vybavením pro podávání injekcí a infuzí včetně vhodných kanyl, 2.19. vybavením pro podání infuze přetlakem, 2.20. zařízením pro upevnění infuze, 2.21. infuzní pumpou nebo dávkovačem stříkačkovým, 2.22. pomůckami pro intraoseální vstup pro děti a dospělé, 2.23. soupravou pro hrudní punkci, 2.24. jehlou k punkci perikardu, 2.25. kapnometrem, 2.26. tonometrem s různými velikostmi manžety, 2.27. pulzním oxymetrem, 2.28. stetoskopem, 2.29. glukometrem, 2.30. vybavením k měření tělesné teploty, 2.31. pohotovostní porodní soupravou, 2.32. odběrovou zkumavkou pro odběr hemokultury, 2.33. pomůckami pro znehybnění krční páteře, 2.34. pomůckami pro imobilizaci, 2.35. materiálem pro ošetření ran, 2.36. materiálem pro ošetření popálenin, 2.37. diagnostickým světlem, 2.38. nádobou na moč, 2.39. jednorázovými sáčky na zvratky nebo jednorázovými emitními miskami, 2.40. kontejnerem na zdravotnický odpad, 2.41. odpadkovým košem, 2.42. sterilními chirurgickými rukavicemi - 6 párů, 2.43. jednorázovými rukavicemi - 25 párů, 2.44. vyprošťovacím zařízením (vestou), spinálním nebo scoop rámem, 2.45. bezpečnostní přilbou, 2.46. bezpečnostními (pracovními) rukavicemi, 2.47. osobním ochranným vybavením proti infekci pro všechny členy výjezdové skupiny, 2.48. náhlavní osvětlovací soupravou pro všechny členy výjezdové skupiny, 2.49. přenosným reflektorem pro vyhledávání osob v terénu, 2.50. nůžkami na oděvy, obuv a bezpečnostní pásy, 2.51. dezinfekčními prostředky na ruce a na zdravotnické pomůcky, 2.52. vozidlovou radiostanicí, 2.53. přenosnou radiostanicí, 2.54. připojením k veřejné telefonní síti prostřednictvím radiostanice nebo mobilního telefonu, 2.55. zařízením pro vnitřní komunikaci mezi řidičem a osobami v prostoru pro pacientypacienty, pokud vnitřní uspořádání vozidla neumožňuje přímou komunikaci mezi nimi, 2.56. zvláštním výstražným světlem modré barvy2) doplněným zvláštním zvukovým výstražným zařízením. Po uplynutí dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky lze pro vybavení vozidla podle bodu 2.52 použít pouze vozidlovou radiostanici hromadné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. 3. Základní barva karoserie vozidla je žlutá. Na bocích vozidla je umístěno retroreflexní značení v podobě pravidelně se střídajících obdélníkových polí zelené a žluté barvy o minimálním rozměru 590 x 300 mm v jednom nebo dvou vodorovných pruzích vytvářejících vzhled šachovnice, přičemž kratší strana obdélníkového pole určuje šíři pruhu. Vozidlo je dále na bocích výrazně označeno nápisem „Zdravotnická záchranná služba“ o minimální výšce písmen 150 mm a názvem poskytovatele zdravotnické záchranné služby a na střeše volací značkou radiostanice vozidla o minimální výšce písmen 150 mm. B. Vozidlo rychlé lékařské pomoci v setkávacím systému 1. Vozidlem rychlé lékařské pomoci v setkávacím systému se rozumí osobní automobil s uzavřenou karosérií splňující podmínky pro provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích podle jiných právních předpisů1). 2. Vozidlo je určeno pro rychlou přepravu zdravotnických pracovníků na místo poskytnutí přednemocniční neodkladné péčepéče v rámci setkávacího systému. 3. Vozidlo musí být vybaveno jako vozidlo rychlé lékařské pomoci podle části II.A.2 této přílohy, vyjma vybavení uvedeného v bodech 2.1, 2.3 až 2.5, 2.11, 2.17, 2.20, 2.32, 2.38, 2.44 a 2.55, které se nevyžaduje. Vybavení uvedené v části II.A.2 bodě 2.12 této přílohy musí být doplněno příslušenstvím k inhalačnímu podávání kyslíku včetně polomasky, průtokoměru a redukčního ventilu. 4. Ve vozidle musí být prostor pro bezpečné uložení přepravovaného materiálu. 5. Základní barva karoserie vozidla je žlutá. Na bocích vozidla je umístěno retroreflexní značení v podobě pravidelně se střídajících obdélníkových polí zelené a žluté barvy o minimálním rozměru 590 x 300 mm v jednom nebo dvou vodorovných pruzích vytvářejících vzhled šachovnice, přičemž kratší strana obdélníkového pole určuje šíři pruhu. Vozidlo je dále na bocích výrazně označeno nápisem „Zdravotnická záchranná služba“ o minimální výšce písmen 150 mm a názvem poskytovatele zdravotnické záchranné služby a na střeše volací značkou radiostanice vozidla o minimální výšce písmen 150 mm. C. Vozidlo rychlé zdravotnické pomoci 1. Vozidlem rychlé zdravotnické pomoci se rozumí sanitní vozidlo splňující podmínky pro provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích podle jiných právních předpisů1). 2. Vozidlo musí být vybaveno jako vozidlo rychlé lékařské pomoci podle části II.A.2 této přílohy, vyjma vybavení uvedeného v bodech 2.23 a 2.24, které se nevyžaduje. 3. Základní barva karoserie vozidla je žlutá. Na bocích vozidla je umístěno retroreflexní značení v podobě pravidelně se střídajících obdélníkových polí zelené a žluté barvy o minimálním rozměru 590 x 300 mm v jednom nebo dvou vodorovných pruzích vytvářejících vzhled šachovnice, přičemž kratší strana obdélníkového pole určuje šíři pruhu. Vozidlo je dále na bocích výrazně označeno nápisem „Zdravotnická záchranná služba“ o minimální výšce písmen 150 mm a názvem poskytovatele zdravotnické záchranné služby a na střeše volací značkou radiostanice vozidla o minimální výšce písmen 150 mm. D. Vozidlo pro přepravu nedonošených a patologických novorozenců 1. Vozidlem pro přepravu nedonošených a patologických novorozenců se rozumí sanitní vozidlo splňující podmínky pro provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích podle jiných právních předpisů1). 2. Vozidlo musí být vybaveno jako vozidlo rychlé lékařské pomoci podle části II.A.2 této přílohy, vyjma vybavení uvedeného v bodech 2.2 až 2.5, 2.10, 2.23, 2.24, 2.31 až 2.34, 2.38, 2.44 až 2.46, 2.49 a 2.50, které se nevyžaduje. Vozidlo musí být dále vybaveno automatickým plicním ventilátorem s možností ventilace novorozenců a zdrojem stlačeného vzduchu. Pokud není využíván výhradně inkubátor zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péčelůžkové péče, musí být vozidlo dále vybaveno transportním inkubátorem s vybavením pro pokračování v neodkladné péčipéči o novorozence během přepravy. 3. Základní barva karoserie vozidla je žlutá. Na bocích vozidla je umístěno retroreflexní značení v podobě pravidelně se střídajících obdélníkových polí zelené a žluté barvy o minimálním rozměru 590 x 300 mm v jednom nebo dvou vodorovných pruzích vytvářejících vzhled šachovnice, přičemž kratší strana obdélníkového pole určuje šíři pruhu. Vozidlo je dále na bocích výrazně označeno nápisem „Zdravotnická záchranná služba“ o minimální výšce písmen 150 mm a názvem poskytovatele zdravotnické záchranné služby a na střeše volací značkou radiostanice vozidla o minimální výšce písmen 150 mm. E. Vrtulník pro leteckou výjezdovou skupinu 1. Vrtulníkem pro leteckou výjezdovou skupinu se rozumí vrtulník - letecká ambulance vhodná pro přepravu, nepřetržitou péčipéči a sledování pacientůpacientů, splňující podmínky pro provoz letadla podle jiných právních předpisů3). 2. Letecká ambulance musí být vybavena jako vozidlo rychlé lékařské pomoci podle části II.A.2 této přílohy, vyjma vybavení uvedeného v bodech 2.3, 2.11, 2.12, 2.52, 2.53, 2.55 a 2.56, které se nevyžaduje. Letecká ambulance musí být dále vybavena minimálně dvěma tlakovými lahvemi na kyslík, každá s obsahem minimálně 4,7 l nebo jeho objemovým ekvivalentem, minimálně jednou přenosnou tlakovou lahví na kyslík o objemu minimálně 2 l s příslušenstvím k inhalačnímu podávání kyslíku včetně polomasky, průtokoměru a redukčního ventilu a dále radiostanicí pro spojení se zdravotnickým operačním střediskem a výjezdovými skupinami. Nosítka uvedená v části II.A.2 bodě 2.1 této přílohy nemusí mít podvozek. Požadavek na vybavení vrtulníkem se vztahuje na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, který zřizuje výjezdovou základnu leteckých výjezdových skupin. III. Požadavky na vybavení poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení, označení a barevné provedení těchto dopravních prostředků Poskytovatel přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče musí být vybaven dopravním prostředkem, který splňuje tyto požadavky na technické a věcné vybavení, označení a barevné provedení: Vozidlo pro přepravu pacientůpacientů neodkladné péčepéče 1. Vozidlem pro přepravu pacientůpacientů neodkladné péčepéče se rozumí sanitní vozidlo splňující podmínky pro provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích podle jiných právních předpisů1). 2. Vozidlo musí být vybaveno jako vozidlo rychlé lékařské pomoci podle části II.A.2 této přílohy, vyjma vybavení uvedeného v bodech 2.23, 2.24, 2.44 až 2.46 a 2.48 až 2.50, které se nevyžaduje. Dále se nevyžaduje vybavení vozidlovou radiostanicí hromadné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému; tímto není dotčen požadavek na vybavení vozidlovou radiostanicí podle části II.A.2 bodu 2.52 této přílohy. Pokud je zajišťována přeprava nedonošených a patologických novorozenců, musí být vozidlo vybaveno podle části II.D.2 této přílohy. 3. Základní barva karoserie vozidla je bílá. Vozidlo je na bocích výrazně označeno obchodní firmou nebo názvem poskytovatele přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče. Je-li vozidlo vybaveno radiostanicí, je na střeše označeno volací značkou radiostanice vozidla o minimální výšce písmen 150 mm. Barevné provedení a označení vozidla může mít reflexní podobu. Poskytuje-li přepravu pacientůpacientů neodkladné péčepéče poskytovatel zdravotnické záchranné služby, lze k přepravě pacientůpacientů neodkladné péčepéče použít také vozidlo rychlé lékařské pomoci nebo rychlé zdravotnické pomoci splňující požadavky na vybavení vozidla pro přepravu pacientůpacientů neodkladné péčepéče. 1) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Vyhláška č. 341/2002 Sb. 3) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o policejní spolupráci Vyhlášeno 10. 9. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2012, částka 42/2012 * Článek 1 - Ve smyslu této dohody se rozumí: * Článek 2 - /1/ Smluvní strany se zavazují vzájemně spolupracovat podle pravidel a podmínek stanovených v této dohodě v oblasti policejní spolupráce. * Článek 3 - Spolupráce mezi smluvními stranami se bude rovněž týkat: * Článek 4 - Smluvní strany budou spolupracovat v oblastech uvedených v Článcích 2 a 3 následujícími způsoby: * Článek 5 - /1/ Smluvní strany si budou poskytovat pomoc a zajistí úzkou a stálou spolupráci. Zejména si budou předávat veškeré relevantní a důležité informace. * Článek 6 - /1/ Smluvní strany se zavazují, že si jejich policejní orgány budou poskytovat v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a v rámci své působnosti pomoc za účelem prevence a odhalování trestných činů, pokud vnitrostátní právní předpisy žádané smlu * Článek 7 - Informace poskytnuté žádanou smluvní stranou podle článků 5 a 6 mohou být použity žádající smluvní stranou pro účely poskytnutí důkazů v trestním řízení pouze po podání žádosti o právní pomoc v souladu se zásadami a normami mezinárodního práva. * Článek 8 - /1/ Žádosti o pomoc a odpovědi na tyto žádosti musí být předávány mezi ústředními orgány, které jsou každou smluvní stranou pověřené mezinárodní policejní spoluprací a spoluprací v oblasti migrace. * Článek 9 - Každá smluvní strana musí zajistit úroveň ochrany, kterou přidělila informaci druhá smluvní strana. Úrovně ochrany jsou ty, které používá Interpol. * Článek 10 - /1/ Smluvní strany mohou vyslat na určitou nebo neurčitou dobu styčné pracovníky, aby působili u druhé smluvní strany. * Článek 11 - /1/ Při provádění této dohody podléhá zpracování osobních údajů příslušným vnitrostátním právním předpisům každé smluvní strany. * Článek 12 - Ustanovení této dohody se rovněž použijí, jestliže jsou osobní údaje předány prostřednictvím styčného pracovníka podle Článku 10. * Článek 13 - /1/ Každá ze smluvních stran odmítne pomoc, jestliže se jedná o politické nebo vojenské trestné činy nebo jestliže je tato pomoc v rozporu s jejími platnými vnitrostátními právními předpisy. * Článek 14 - /1/ Příslušní ministři smluvních stran mohou vytvořit stálé nebo příležitostné pracovní skupiny pověřené přezkoumáním společných problémů týkajících se odhalování, potírání a prevence v oblastech trestné činnosti uvedených v článku 2 a oblastí spolupráce u * Článek 15 - Všechny případné spory, které vzniknou při výkladu či provádění této dohody, budou řešeny vzájemnými konzultacemi. * Článek 16 - Smluvní strany budou tuto dohodu provádět v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky, jimiž jsou státy smluvních stran vázány. * Článek 17 - /1/ Smluvní strany si písemně diplomatickou cestou vzájemně sdělí, že byly splněny nezbytné zákonné podmínky pro vstup této dohody v platnost. * Článek 18 - Smluvní strany se mohou dohodnout na změnách této dohody. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2012 78 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. listopadu 2008 byla v Bruselu podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o policejní spolupráci. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 17 odst. 2 dne 1. září 2012. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ O POLICEJNÍ SPOLUPRÁCI Vláda České republiky a vláda Belgického království, dále jen „smluvní strany“, vycházejíce ze snahy podporovat přátelské vztahy a spolupráci mezi státy obou smluvních stran a zvláště ze společné vůle posílit policejní spolupráci mezi nimi; vycházejíce z přání posílit tuto policejní spolupráci v rámci mezinárodních závazků obou států v oblasti dodržování základních práv a svobod, zejména Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze 4. listopadu 1950 a Úmluvy Rady Evropy Č. 108 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat z 28. ledna 1981; vědomy si toho, že mezinárodní organizovaný zločin představuje vážnou hrozbu pro společensko-ekonomický rozvoj států smluvních stran a že vývoj mezinárodního organizovaného zločinu ohrožuje práci jejich institucí; vědomy si toho, že boj proti obchodu s lidmi, potlačování nezákonného přistěhovalectví a migrace, jakož i zneškodňování organizovaných sítí, které se této nezákonné činnosti účastní, jsou středem zájmu vlád a parlamentů států smluvních stran; vycházejíce z Jednotné úmluvy o omamných látkách z 30. března 1961, ve znění Protokolu z 25. března 1972, z Úmluvy o psychotropních látkách z 21. února 1971 a z Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z 20. prosince 1988; vědomy si toho, že pouhá harmonizace příslušných legislativ obou států nepostačuje k dostatečně účinnému boji proti fenoménu nezákonné migrace; vycházejíce z toho, že účinná mezinárodní policejní spolupráce v oblasti organizovaného zločinu a nezákonné migrace je nezbytná pro boj proti této nezákonné činnosti a její prevenci; se dohodly takto: DEFINICE Článek 1 Ve smyslu této dohody se rozumí: 1. Mezinárodní obchod s lidmi, jakékoliv úmyslné jednání s cílem: a) usnadnit vstup na území státu jedné ze smluvních stran této dohody, tranzit, pobyt či vycestování z tohoto území, je-li za tím účelem použito donucení, zejména násilí nebo hrozeb, podvodu, zneužití úřední moci, či jiných forem nátlaku takovým způsobem, že dotyčná osoba nemá jinou skutečnou a přijatelnou možnost, než se podrobit tomuto nátlaku, b) jakýmkoliv způsobem vykořisťovat osobu, která si je vědoma skutečnosti, že vstoupila, tranzituje či pobývá na území státu jedné ze smluvních stran, za podmínek uvedených pod písmenem a). 2. Sexuální zneužívání dětí, trestné činy uvedené v článku 34 Úmluvy Organizace spojených národů o právech dítěte z 20. listopadu 1989, včetně výroby, prodeje, rozšiřování nebo jiných forem obchodu s pornografickým materiálem o dětech. 3. Technická pomoc, pomoc poskytnutá v oblasti logistické podpory policejním orgánům a orgánům zabývajícím se migrací. 4. Nedovolený obchod s jaderným a radioaktivním materiálem, trestné činy uvedené v článku 7 odst. 1 Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů, podepsané ve Vídni a v New Yorku 3. března 1980. 5. Praní špinavých peněz, trestné činy uvedené v článku 6 odst. 1 až 3 Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu, podepsané ve Štrasburku 8. listopadu 1990. 6. Organizovaný zločin, každý trestný čintrestný čin, který je spáchán organizovanou zločineckou skupinou definovanou jako strukturované společenství více než dvou osob existující po určité časové období a jednající ve vzájemné dohodě s cílem spáchat trestné činytrestné činy, za něž může být uložen trest odnětí svobody s maximální sazbou odnětí svobody alespoň čtyři roky nebo přísnější trest, přičemž tyto trestné činytrestné činy představují cíl sám o sobě nebo jsou prostředkem k dosažení majetkových výhod, případně slouží k protiprávnímu ovlivňování fungování orgánů veřejné moci. 7. Osobní údajeOsobní údaje, jakékoli informace týkající se identifikované či identifikovatelné fyzické osoby; za identifikovatelnou osobu se považuje osoba, kterou lze identifikovat přímo či nepřímo, zejména na základě identifikačního čísla nebo jednoho či více specifických faktorů vlastních její fyzické, fyziologické, duševní, ekonomické, kulturní či společenské identitě. 8. Zpracování osobních údajůZpracování osobních údajů, jakýkoli úkon či soubor úkonů prováděných za pomoci či bez pomoci automatizovaných postupů, jimiž se zpracovávají osobní údajeosobní údaje, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, úprava či pozměňování, vyhledávání, prohlížení, používání, sdělování přenosem, šíření nebo jejich zpřístupňování jiným způsobem, porovnávání nebo propojování, jakož i blokování, vymazání či zničení. 9. Omamná látka, každá látka, ať přírodního nebo syntetického původu, uvedená v Seznamu I či v Seznamu II Jednotné úmluvy o omamných látkách podepsané v New Yorku 30. března 1961. 10. Psychotropní látka, každá látka, ať přírodního čí syntetického původu, nebo každý přírodní materiál, uvedené v Seznamu I, II, III nebo IV Úmluvy o psychotropních látkách podepsané ve Vídni 21. února 1971. 11. Prekursor, jakákoli chemická látka nutná k výrobě některých omamných a psychotropních látek. 12. Nedovolený obchod s omamnými nebo psychotropními látkami a prekursory, trestné činy uvedené v článku 3 odst. 1 Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z 20. prosince 1988 a v ustanoveních doplňujících nebo nahrazujících tuto úmluvu. 13. Naléhavá žádost, žádost je považována za naléhavou v případech, kdy by formální úřední postup prostřednictvím národních ústředen mohl bránit či ohrozit prevenci nebo pátrání. OBLASTI SPOLUPRÁCE Článek 2 /1/ Smluvní strany se zavazují vzájemně spolupracovat podle pravidel a podmínek stanovených v této dohodě v oblasti policejní spolupráce. /2/ Smluvní strany budou přednostně spolupracovat při prevenci, odhalování, potírání a vyšetřování organizovaného zločinu a dalších závažných trestných Činůtrestných Činů, zejména v následujících oblastech: a) trestné činytrestné činy proti životu, zdraví a svobodě osob, b) nezákonné obchodování s omamnými, psychotropními látkami a prekursory a trestné činytrestné činy s tím spojené, c) nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi, d) nezákonná migrace, e) kuplířství, obchodování s lidmi a sexuální zneužívání dětí, f) vydírání, g) krádež, nezákonná výroba, získávání, držení, dovoz, vývoz, průvoz zbraní, střeliva, výbušnin, radioaktivních a jaderných materiálů a dalších nebezpečných látek a odhalování nezákonných postupů v těchto oblastech, h) padělání platebních prostředků, Šeků, cenných papírůcenných papírů a všech úředních dokladů a jejich používání, i) trestná činnost zasahující ekonomické, finanční a bankovní systémy, j) majetkové trestné činytrestné činy, mimo jiné krádež, nezákonný obchod s uměleckými díly, historickými předměty, k) krádež, nezákonné obchodování s motorovými vozidly a padělání a používání padělaných dokladů k vozidlům, l) legalizace výnosů pocházejících z trestné činnosti, m) korupce zahraničních veřejných činitelů při mezinárodních obchodních transakcích, n) trestná činnost související s terorismem a jeho financováním, o) trestné činytrestné činy spojené s určitými projevy rasismu a xenofobií, p) počítačová kriminalita. Článek 3 Spolupráce mezi smluvními stranami se bude rovněž týkat: a) pátrání po nezvěstných osobách a pomoci při identifikaci neznámých osob a mrtvých těl, b) pátrání po odcizených, zpronevěřených nebo ztracených věcech na území států smluvních stran, c) realizace opatření prováděných na základě programů týkajících se ochrany svědka. FORMY SPOLUPRÁCE Článek 4 Smluvní strany budou spolupracovat v oblastech uvedených v Článcích 2 a 3 následujícími způsoby: a) výměnou informací o oblastech, které spadají do pravomoci policejních orgánů a orgánů zabývajících se migrací, b) výměnami materiálu, c) technickou a vědeckou pomocí, znaleckými posudky a dodávkami speciálního technického materiálu, d) výměnou zkušeností, e) spoluprací v oblasti odborného vzdělávání, f) pomocí poskytovanou policejními orgány při přípravě vyřizování žádostí o právní pomoc ve věcech trestních, g) vzájemným informováním o právních předpisech vztahujících se k této dohodě. Spolupráce bude probíhat podle dále uvedených ustanovení. VÝMĚNA INFORMACÍ Článek 5 /1/ Smluvní strany si budou poskytovat pomoc a zajistí úzkou a stálou spolupráci. Zejména si budou předávat veškeré relevantní a důležité informace. /2/ Tato spolupráce se může uskutečňovat prostřednictvím ústředních orgánů nebo formou stálého kontaktu prostřednictvím určených styčných pracovníků. Článek 6 /1/ Smluvní strany se zavazují, že si jejich policejní orgány budou poskytovat v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a v rámci své působnosti pomoc za účelem prevence a odhalování trestných činůtrestných činů, pokud vnitrostátní právní předpisy žádané smluvní strany nestanoví, že žádost musí být podána či vyřízena cestou soudních orgánů. /2/ Každá smluvní strana může ze svého podnětu a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy sdělit smluvní straně informace, které pro ni mohou být důležité, s cílem pomoci při prevenci, odhalování, potírání a vyšetřování trestných činůtrestných činů nebo při prevenci ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. Článek 7 Informace poskytnuté žádanou smluvní stranou podle článků 5 a 6 mohou být použity žádající smluvní stranou pro účely poskytnutí důkazů v trestním řízenítrestním řízení pouze po podání žádosti o právní pomoc v souladu se zásadami a normami mezinárodního práva. Článek 8 /1/ Žádosti o pomoc a odpovědi na tyto žádosti musí být předávány mezi ústředními orgány, které jsou každou smluvní stranou pověřené mezinárodní policejní spoluprací a spoluprací v oblasti migrace. /2/ Pokud nemůže být žádost podána včas výše uvedeným způsobem, může být výjimečně a pouze v naléhavém případě adresována příslušnými orgány žádající smluvní strany přímo příslušným orgánům žádané smluvní strany, a tyto mohou na ni přímo odpovědět. V těchto výjimečných případech musí žádající orgán informovat co nejdříve ústřední orgán žádané smluvní strany pověřený mezinárodní spoluprací o své přímé žádosti a zdůvodnit její naléhavost. /3/ Smluvní strany si co nejdříve po vstupu této dohody v platnost vzájemně oznámí diplomatickou cestou ústřední orgány podle odstavce 1 a příslušné orgány podle odstavce 2 s uvedením jejich kontaktních adres, telefonních a faxových čísel a dalších komunikačních prostředků. Článek 9 Každá smluvní strana musí zajistit úroveň ochrany, kterou přidělila informaci druhá smluvní strana. Úrovně ochrany jsou ty, které používá Interpol. Článek 10 /1/ Smluvní strany mohou vyslat na určitou nebo neurčitou dobu styčné pracovníky, aby působili u druhé smluvní strany. /2/ Vyslání styčných pracovníků podle odstavce 1 má podporovat a urychlovat spolupráci mezi smluvními stranami, zejména poskytováním pomoci: a) formou výměny informací za účelem boje proti trestné činnosti, b) při vyřizování žádostí o právní pomoc ve věcech trestních, c) pro potřeby plnění úkolů orgánů pověřených kontrolou státních hranic a migrace, d) pro potřeby plnění úkolů orgánů pověřených prevencí ohrožení veřejného pořádku. /3/ Styční pracovníci mají pověření v oblasti poradní a v oblasti pomoci. Do jejich pravomoci nenáleží samostatný výkon policejních opatření. Poskytují informace a plní své poslání v rámci pokynů, které jim jsou vydávány vysílající smluvní stranou a smluvní stranou, ke které jsou vysláni. Pravidelně podávají zprávu národní ústředně, která je pověřena policejní spoluprací a spoluprací v oblasti migrace, smluvní strany, ke které byli vysláni. /4/ Příslušní ministři smluvních stran se mohou dohodnout, že styční pracovníci jedné smluvní strany, kteří jsou vysláni do třetího státu, budou rovněž zastupovat zájmy druhé smluvní strany. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ Článek 11 /1/ Při provádění této dohody podléhá zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů příslušným vnitrostátním právním předpisům každé smluvní strany. /2/ Pokud jde o zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů při provádění této dohody, smluvní strany se zavazují zajistit takovou ochranu osobních údajůosobních údajů, která odpovídá ustanovení Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat z 28. ledna 1981 a Doporučení č. R (87) 15 ze 17. září 1987 Výboru ministrů Rady Evropy o úpravě používání osobních údajůosobních údajů v policejním sektoru. /3/ Pokud jde o zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů předaných při provádění této dohody, platí následující ustanovení: a) Smluvní strana, která údaje obdrží, je může použít pouze pro účely stanovené v této dohodě a za podmínek stanovených smluvní stranou, která je poskytuje. b) Osobní údajeOsobní údaje mohou být použity pouze justičními a policejními orgány a útvary, které zajišťují spolupráci podle této dohody; předávání údajů jiným subjektům, které sledují stejné cíle, je možné pouze po písemném souhlasu smluvní strany, která údaje poskytuje. c) Smluvní strana, která údaje předává, je povinna dbát na jejich správnost a úplnost. Je také povinna dbát na to, aby tyto údaje nebyly uchovávány déle, než je nezbytné. Jestliže zjistí, že byly poskytnuty nesprávné údaje nebo takové, které neměly být předány, musí o tom neprodleně informovat smluvní stranu, která údaje obdržela; tato smluvní strana je povinna tyto údaje opravit nebo zničit. d) Žádná smluvní strana se ve vztahu k osobě, která byla poškozena předáním nesprávných údajů, nemůže odvolávat na to, že jí předávající smluvní strana předala nesprávné údaje, a zbavit se tak odpovědnosti, kterou má vůči takovéto osobě v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. Je-li smluvní strana, která údaje obdržela, povinna nahradit škodu z důvodu použití nesprávných předaných údajů, smluvní strana, která údaje předala, uhradí na žádost v plné výši částky vyplacené jako náhradu škody smluvní stranou, která údaje obdržela. e) Předávání, přijetí a zničení údajů musí být evidováno. f) Přístup k údajům se řídí vnitrostátními právními předpisy smluvní strany, u které dotyčná osoba podá svou žádost. Sdělení těchto údajů takovéto osobě je možné pouze po písemném souhlasu smluvní strany, která údaje poskytla. g) Smluvní strana, která údaje obdržela, informuje na žádost smluvní stranu, která údaje předala, o jejich použití a o výsledcích dosažených jejich pomocí. /4/ Každá smluvní strana určí kontrolní orgán pověřený v souladu s vnitrostátními právními předpisy vykonávat na svém území nezávislou kontrolu zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů, k nimž dochází podle této dohody, a ověřit, zda tato zpracování nepoškozují práva dotčené osoby. Tyto kontrolní orgány jsou také kompetentní analyzovat potíže s prováděním nebo výkladem této dohody, týkající se zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů. Článek 12 Ustanovení této dohody se rovněž použijí, jestliže jsou osobní údajeosobní údaje předány prostřednictvím styčného pracovníka podle Článku 10. ODMÍTNUTÍ POMOCI Článek 13 /1/ Každá ze smluvních stran odmítne pomoc, jestliže se jedná o politické nebo vojenské trestné činytrestné činy nebo jestliže je tato pomoc v rozporu s jejími platnými vnitrostátními právními předpisy. /2/ Každá ze smluvních stran může odmítnout pomoc nebo ji podmiňovat, jestliže se jedná o trestné činytrestné činy související s politickými nebo vojenskými trestnými činytrestnými činy nebo jestliže poskytnutí pomoci by mohlo ohrozit svrchovanost, bezpečnost, veřejný pořádek nebo jiné důležité zájmy státu. SPOLEČNÝ POSTUP Článek 14 /1/ Příslušní ministři smluvních stran mohou vytvořit stálé nebo příležitostné pracovní skupiny pověřené přezkoumáním společných problémů týkajících se odhalování, potírání a prevence v oblastech trestné činnosti uvedených v článku 2 a oblastí spolupráce uvedených v článku 3 a případným vypracováním návrhů za účelem eventuálního zdokonalování praktických a technických aspektů spolupráce mezi smluvními stranami. /2/ Výdaje vzniklé při provádění této dohody hradí smluvní strana poskytující pomoc, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. /3/ Podrobnosti provádění a podmínky spolupráce budou upraveny ujednáními mezi příslušnými ministry smluvních stran. ŘEŠENÍ SPORŮ Článek 15 Všechny případné spory, které vzniknou při výkladu či provádění této dohody, budou řešeny vzájemnými konzultacemi. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 16 Smluvní strany budou tuto dohodu provádět v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky, jimiž jsou státy smluvních stran vázány. Článek 17 /1/ Smluvní strany si písemně diplomatickou cestou vzájemně sdělí, že byly splněny nezbytné zákonné podmínky pro vstup této dohody v platnost. /2/ Tato dohoda vstupuje v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po datu obdržení poslední z těchto nót. /3/ Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Každá smluvní strana ji může vypovědět písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou druhé smluvní straně. Výpověď nabude účinnosti šest měsíců po datu jejího doručení druhé smluvní straně. Článek 18 Smluvní strany se mohou dohodnout na změnách této dohody. Na důkaz čehož níže podepsaní, za tímto účelem náležitě zplnomocnění, připojili svůj podpis pod tuto dohodu. Dáno v Bruselu dne 27. listopadu 2008 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, francouzském a vlámském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky MUDr. Mgr. Ivan Langer v. r. ministr vnitra Za vládu Belgického království Patrick Dewael v. r. ministr vnitra
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 77/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 77/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a Radou ministrů Albánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací Vyhlášeno 10. 9. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2012, částka 42/2012 * ČLÁNEK 1 - ROZSAH PŮSOBNOSTI * ČLÁNEK 2 - VYMEZENÍ POJMŮ * ČLÁNEK 3 - PŘÍSLUŠNÉ BEZPEČNOSTNÍ ÚŘADY * ČLÁNEK 4 - STUPNĚ UTAJENÍ * ČLÁNEK 5 - PŘÍSTUP K UTAJOVANÝM INFORMACÍM * ČLÁNEK 6 - BEZPEČNOSTNÍ ZÁSADY * ČLÁNEK 7 - BEZPEČNOSTNÍ SPOLUPRÁCE * ČLÁNEK 8 - UTAJOVANÉ SMLOUVY * ČLÁNEK 9 - PŘEDÁVÁNÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ * ČLÁNEK 10 - REPRODUKCE, PŘEKLAD A ZNIČENÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ * ČLÁNEK 11 - NÁVŠTĚVY * ČLÁNEK 12 - BEZPEČNOSTNÍ INCIDENTY * ČLÁNEK 13 - NÁKLADY * ČLÁNEK 14 - VÝKLAD A ŘEŠENÍ SPORŮ * ČLÁNEK 15 - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2012 77 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. listopadu 2009 byla v Praze podepsána Smlouva mezi vládou České republiky a Radou ministrů Albánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 15 odst. 1 dne 1. srpna 2012. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A RADOU MINISTRŮ ALBÁNSKÉ REPUBLIKY O VÝMĚNĚ A VZÁJEMNÉ OCHRANĚ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ Vláda České republiky a Rada ministrů Albánské republiky (dále jen „smluvní strany“), přejíce si zajistit ochranu utajovaných informací vyměněných mezi nimi nebo fyzickými a právnickými osobami pod jurisdikcí svých států, se při vzájemném respektování národních zájmů a bezpečnosti, dohodly takto: ČLÁNEK 1 ROZSAH PŮSOBNOSTI 1. Cílem této Smlouvy je zajistit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací vyměněných nebo vytvořených v průběhu spolupráce smluvních stran nebo fyzických a právnických osob pod jurisdikcí jejich států. 2. Tato Smlouva se vztahuje na všechny dohody, smlouvy a další formy spolupráce smluvních stran nebo fyzických a právnických osob pod jurisdikcí jejich států, které zahrnují utajované informaceutajované informace. ČLÁNEK 2 VYMEZENÍ POJMŮ Pro účel této Smlouvy se rozumí: Utajovanou informacíUtajovanou informací informace, bez ohledu na svoji formu, která vyžaduje ochranu proti vyzrazení, zneužití nebo ztrátě, a která byla takto označena, v souladu s vnitrostátními právními předpisy některého ze států smluvních stran Utajovanou smlouvouUtajovanou smlouvou smlouva, která obsahuje utajovanou informaciutajovanou informaci, nebo v souvislosti s jejímž prováděním může k přístupu k utajované informaciutajované informaci dojít. Poskytující stranou smluvní strana včetně fyzických a právnických osob pod jurisdikcí jejího státu, která poskytne utajovanou informaciutajovanou informaci. Přijímající stranou smluvní strana včetně fyzických a právnických osob pod jurisdikcí jejího státu, která přijme utajovanou informaciutajovanou informaci. Třetí stranou stát včetně fyzických a právnických osob pod jeho jurisdikcí nebo mezinárodní organizace, které nejsou smluvní stranou této Smlouvy. ČLÁNEK 3 PŘÍSLUŠNÉ BEZPEČNOSTNÍ ÚŘADY 1. Příslušnými bezpečnostními úřady odpovědnými za ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a aplikaci této Smlouvy jsou: v České republice: Národní bezpečnostní úřad (National Security Authority) v Albánské republice: Drejtoria e Sigurimit të Informacionit të Klasifikuar (National Security Authority) 2. Příslušné bezpečnostní úřady si sdělí své oficiální kontaktní údaje. ČLÁNEK 4 STUPNĚ UTAJENÍ Rovnocennost stupňů utajení je následující: V České republice\| V Albánské republice\| Ekvivalent v anglickém jazyce ---\|---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ\| TEPËR SEKRET\| TOP SECRET TAJNÉ\| SEKRET\| SECRET DŮVĚRNÉ\| KONFIDENCIAL\| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ\| I KUFIZUAR\| RESTRICTED ČLÁNEK 5 PŘÍSTUP K UTAJOVANÝM INFORMACÍM Přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím poskytnutým podle této Smlouvy lze umožnit pouze osobám k tomu oprávněným v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu příslušné smluvní strany. ČLÁNEK 6 BEZPEČNOSTNÍ ZÁSADY 1. Poskytující stranaPoskytující strana: a) zajistí, že utajovaná informaceutajovaná informace je označena příslušným stupněm utajení a doplňujícím označením v souladu s vnitrostátními právními předpisy jejího státu; b) informuje přijímající stranupřijímající stranu o všech podmínkách poskytnutí utajované informaceutajované informace; c) informuje přijímající stranupřijímající stranu o všech následných změnách nebo zrušení stupně utajení. 2. Přijímající stranaPřijímající strana: a) zajistí označení utajované informace rovnocenným stupněm utajení v souladu s článkem 4 této Smlouvy; b) zajistí utajované informaciutajované informaci stejnou úroveň ochrany jako poskytuje národním utajovaným informacímutajovaným informacím rovnocenného stupně utajení; c) zajistí, že stupeň utajení nebude bez písemného souhlasu poskytující stranyposkytující strany změněn nebo zrušen; d) zajistí, že utajovaná informaceutajovaná informace nebude poskytnuta třetí stranětřetí straně bez předchozího písemného souhlasu poskytující stranyposkytující strany; e) použije utajovanou informaciutajovanou informaci pouze k účelu, za kterým jí byla poskytnuta, a v souladu s požadavky na nakládání s ní, stanovenými poskytující stranouposkytující stranou. ČLÁNEK 7 BEZPEČNOSTNÍ SPOLUPRÁCE 1. Za účelem udržení srovnatelných bezpečnostních standardů si příslušné bezpečnostní úřady na vyžádání sdělují informace o vnitrostátních právních předpisech upravujících ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a o uplatňovaných postupech a zkušenostech získaných při jejich provádění. 2. Příslušné bezpečnostní úřady si na vyžádání a v souladu s vnitrostátními právními předpisy poskytují součinnost při provádění bezpečnostních řízení o vydání osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele. 3. Smluvní strany si v souladu s vnitrostátními právními předpisy uznávají osvědčení fyzických osob a osvědčení podnikatelů. Článek 4 této Smlouvy se použije obdobně. 4. Příslušné bezpečnostní úřady si bezodkladně oznamují všechny změny týkající se uznaných osvědčení fyzických osob a osvědčení podnikatelů. 5. Spolupráce podle této Smlouvy se uskutečňuje v jazyce anglickém. ČLÁNEK 8 UTAJOVANÉ SMLOUVY 1. Příslušné bezpečnostní úřady si na vyžádání potvrdí, že navrhovaní kontrahenti nebo fyzické osoby účastnící se sjednávání nebo plnění utajované smlouvyutajované smlouvy jsou držiteli příslušného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele. 2. Příslušné bezpečnostní úřady mohou požadovat provedení bezpečnostní inspekce subjektu s cílem zajistit, že jsou vnitrostátní právní předpisy upravující ochranu utajovaných informacíutajovaných informací nadále dodržovány. 3. Utajované smlouvyUtajované smlouvy obsahují bezpečnostní pokyny, které určují bezpečnostní požadavky a stupně utajení jednotlivých fází a částí utajované smlouvyutajované smlouvy. Kopie bezpečnostních pokynů se zašle příslušnému bezpečnostnímu úřadu státu smluvní strany, pod jehož jurisdikcí bude utajovaná smlouvautajovaná smlouva plněna. ČLÁNEK 9 PŘEDÁVÁNÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ 1. Utajované informaceUtajované informace se předávají v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu poskytující stranyposkytující strany diplomatickou cestou, nebo způsobem, na kterém se příslušné bezpečnostní úřady dohodnou. 2. Přijímající stranaPřijímající strana písemně potvrdí přijetí utajované informaceutajované informace stupně utajení DŮVĚRNÉ / KONFIDENCIAL / CONFIDENTIAL a vyššího stupně. 3. Smluvní strany si mohou utajované informaceutajované informace předávat elektronicky v souladu s bezpečnostními postupy schválenými příslušnými bezpečnostními úřady. ČLÁNEK 10 REPRODUKCE, PŘEKLAD A ZNIČENÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ 1. Reprodukce a překlady utajované informaceutajované informace musí být označeny příslušným stupněm utajení a doplňujícím označením a musí jim být poskytnuta ochrana jako původní utajované informaciutajované informaci. Počet reprodukcí se omezí na nezbytné minimum. 2. Překlady musí být opatřeny poznámkou v jazyce překladu, ze které je zřejmé, že obsahují utajovanou informaciutajovanou informaci poskytující stranyposkytující strany. 3. Překlad nebo reprodukci utajované informaceutajované informace stupně utajení PŘÍSNĚ TAJNÉ / TEPËR SEKRET / TOP SECRET lze vyhotovit pouze s předchozím písemným souhlasem poskytující stranyposkytující strany. 4. Utajovaná informaceUtajovaná informace stupně utajení PŘÍSNĚ TAJNÉ / TEPËR SEKRET / TOP SECRET nesmí být zničena a musí být vrácena poskytující straněposkytující straně. 5. V případě krizové situace, která znemožňuje ochranu a navrácení utajované informaceutajované informace vytvořené nebo poskytnuté v souladu s touto smlouvou, musí být utajovaná informaceutajovaná informace neprodleně zničena. Příslušný bezpečnostní úřad přijímající stranypřijímající strany informuje příslušný bezpečnostní úřad poskytující stranyposkytující strany o zničení utajované informaceutajované informace v co nejkratší lhůtě. ČLÁNEK 11 NÁVŠTĚVY 1. Návštěvy vyžadující přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím podléhají předchozímu písemnému povolení dotčeného příslušného bezpečnostního úřadu, pokud se příslušné bezpečnostní úřady nedohodnou jinak. 2. Žádost o povolení návštěvy se podává prostřednictvím příslušných bezpečnostních úřadů alespoň dvacet dnů před jejím zahájením. V naléhavých případech může být žádost o povolení návštěvy podána na základě předchozí součinnosti příslušných bezpečnostních úřadů ve lhůtě kratší. 3. Žádost o povolení návštěvy obsahuje: a) jméno a příjmení návštěvníka, datum a místo narození, státní občanství, číslo cestovního pasu nebo průkazu totožnosti; b) pracovní zařazení návštěvníka a určení subjektu, který zastupuje; c) stupeň utajení, pro který bylo návštěvníkovi vydáno osvědčení fyzické osoby včetně doby jeho platnosti; d) datum a délku návštěvy; v případě opakované návštěvy se uvede její celková délka; e) účel návštěvy včetně nejvyššího stupně utajení informací, ke kterým bude přístup vyžadován; f) název, adresu, telefonní/faxové číslo, e-mailovou adresu a kontaktní osobu subjektu, který bude navštíven; g) datum, podpis a otisk úředního razítka příslušného bezpečnostního úřadu. 4. Příslušné bezpečnostní úřady se mohou dohodnout na seznamu osob, jimž bude povolena opakovaná návštěva. Na podrobnostech opakované návštěvy se příslušné bezpečnostní úřady dohodnou. 5. Utajovaná informaceUtajovaná informace zpřístupněná návštěvníkovi se považuje za utajovanou informaciutajovanou informaci poskytnutou podle této Smlouvy. ČLÁNEK 12 BEZPEČNOSTNÍ INCIDENTY 1. Smluvní strany se bezodkladně písemně informují o bezpečnostním incidentu, při kterém došlo ke ztrátě, zneužití nebo vyzrazení utajované informaceutajované informace, nebo o podezření, že k takovému incidentu došlo. 2. Příslušné úřady přijímající strany incident bezodkladně vyšetří. Příslušné úřady poskytující strany spolupracují na vyšetřování, pokud je to vyžadováno. 3. V každém případě příslušný bezpečnostní úřad přijímající stranypřijímající strany písemně informuje příslušný bezpečnostní úřad poskytující stranyposkytující strany o okolnostech bezpečnostního incidentu, způsobené škodě, opatřeních přijatých pro její zmírnění a o výsledku vyšetřování. ČLÁNEK 13 NÁKLADY Náklady vzniklé v souvislosti s prováděním této Smlouvy si smluvní strany hradí samy. ČLÁNEK 14 VÝKLAD A ŘEŠENÍ SPORŮ Jakýkoliv spor týkající se výkladu nebo aplikace této Smlouvy bude řešen jednáním mezi smluvními stranami a nebude předán k urovnání žádnému vnitrostátnímu nebo mezinárodnímu soudu nebo třetí stranětřetí straně. ČLÁNEK 15 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Tato Smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Tato Smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po doručení pozdějšího oznámení mezi smluvními stranami diplomatickou cestou informujícího o tom, že byly splněny všechny vnitrostátní podmínky pro vstup této Smlouvy v platnost. 2. Tuto Smlouvu lze změnit na základě souhlasu smluvních stran. Změny vstoupí v platnost v souladu s ustanovením odstavce 1 tohoto článku. 3. Každá ze smluvních stran má právo tuto Smlouvu kdykoliv písemně vypovědět. V takovém případě je platnost Smlouvy ukončena šest měsíců po dni, kdy bylo písemné oznámení o výpovědi doručeno druhé smluvní straně. 4. Veškerým utajovaným informacímutajovaným informacím poskytnutým nebo vytvořeným podle této Smlouvy bude zajištěna ochrana podle této Smlouvy i po ukončení její platnosti do doby, než poskytující stranaposkytující strana zprostí přijímající stranupřijímající stranu této povinnosti. 5. Touto Smlouvou nejsou dotčena práva a závazky smluvních stran vyplývající z jiných mezinárodních smluv. Na důkaz toho níže uvedení zástupci, řádně zmocnění k tomuto účelu, podepsali tuto Smlouvu. Dáno v Praze dne 19. listopadu 2009 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, albánském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky Ing. Dušan Navrátil v. r. ředitel Národního bezpečnostního úřadu Za Radu ministrů Albánské republiky Zotin Shyqyri Dekavelli v. r. ředitel Ředitelství pro ochranu utajovaných informací
Zákon č. 295/2012 Sb.	Zákon č. 295/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 10. 9. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 104/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2016 295 ZÁKON ze dne 16. srpna 2012, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o rozpočtovém určení daní Čl. I Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. b) se číslo „19,93“ nahrazuje číslem „20,83“. 2. V § 4 odst. 1 písm. c) se číslo „21,4“ nahrazuje číslem „22,87“. 3. V § 4 odst. 1 písm. d) až f) se číslo „21,4“ nahrazuje číslem „23,58“. 4. V § 4 odst. 2 písmeno a) zní: „a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkové započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03,“. 5. V § 4 odst. 2 písm. b) se číslo „0,03“ nahrazuje číslem „0,10“. 6. V § 4 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,07,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 7. V § 4 odst. 2 písm. d) se číslo „0,94“ nahrazuje číslem „0,80“. 8. V § 4 odst. 5 písmeno a) zní: „a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkové započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03,“. 9. V § 4 odst. 5 písm. b) se číslo „0,03“ nahrazuje číslem „0,10“. 10. V § 4 odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,07,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 11. V § 4 odst. 5 písm. d) se číslo „0,94“ nahrazuje číslem „0,80“. 12. V § 4 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Při stanovení počtu obyvatel obce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 a odstavce 7 se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. (7) Započtenou výměrou katastrálních území obce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku, maximálně však výměra 10 ha na každého obyvatele obce.“. 13. V § 4 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Při stanovení počtu dětí a žáků se pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. (9) Pro účely propočtu podle odstavců 2 až 5 se počtem dětí rozumí počet dětí účastnících se předškolního vzdělávání a počtem žáků se rozumí počet žáků plnících povinnou školní docházku.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 10 a 11. 14. V § 4 odst. 11 úvodní části ustanovení se slovo „vyhlásí“ nahrazuje slovem „stanoví“ a slova „v dohodě s Českým statistickým úřadem a Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním“ se nahrazují slovy „na základě údajů zpracovaných Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“. 15. V § 6 odst. 4 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 11“. 16. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 243/2000 Sb. Koeficienty a násobky postupných přechodů Obce s počtem obyvatel od – do\| Koeficient postupných přechodů\| Násobek postupných přechodů ---\|---\|--- 0 – 50\| 1,0000\| 1,0000 x počet obyvatel obce 51 – 2 000\| 1,0700\| 50 + 1,0700 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 50 2 001 – 30 000\| 1,1523\| 2 136,5 + 1,1523 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 2 000 30 001 – a více\| 1,3663\| 34 400,9 +1,3663 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000 “. 17. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 243/2000 Sb. \| Přepočítací koeficient ---\|--- Hlavní město Praha\| 4,0641 Plzeň\| 2,2961 Ostrava\| 2,2961 Brno\| 2,2961 Ostatní obce\| 1,0000 “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Při stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok do 31. prosince 2012 podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí do 31. prosince 2012, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. 2. Poprvé se vyhláška podle § 4 odst. 11 zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá tak, aby nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2013 s počty obyvatel obcí a výměrou katastrálních území obcí k 1. lednu 2012, s počty zaměstnanců k 1. prosinci 2011 a s počty dětí a žáků k 30. září 2011. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Čl. III V části čtvrté čl. VI zákona č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se bod 4 zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o rozpočtovém určení daní Čl. IV Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 2. V § 4 odst. 1 písm. c) se číslo „22,87“ nahrazuje číslem „23,58“. Čl. V Při stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok do 31. prosince 2015 podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této části, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí do 31. prosince 2015, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Vyhláška č. 294/2012 Sb.	Vyhláška č. 294/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky Vyhlášeno 10. 9. 2012, datum účinnosti 1. 10. 2012, částka 103/2012 * § 1 - Postup při úschově a archivaci hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace * Postup Ministerstva vnitra při předávaní podkladů z kandidátních listin pro vytvoření registru kandidátů a při kontrole správnosti údajů uváděných na kandidátních listinách a postup Státní volební komise při losování čísel pro označení hlasovacích lístků * § 2 - (1) Ministerstvo vnitra průběžně pořizuje a předává Českému statistickému úřadu k založení registru kandidátů kopie podaných kandidátních listin, včetně prohlášení kandidáta, a to nejpozději následující den po uplynutí lhůty pro podání kandidátních listin. * § 3 - Ministerstvo vnitra převezme údaje registru kandidátů od Českého statistického úřadu čtyřicátý sedmý den přede dnem volby prezidenta republiky. Ministerstvo vnitra až do 24 hodin před zahájením volby prezidenta republiky informuje Český statistický úřad o * § 4 - (1) Poté, co uplyne lhůta pro podání návrhu k soudu ve věci registrace kandidátní listiny, a v případě, že probíhá soudní přezkum, poté, co nabudou právní moci rozhodnutí soudu ve věci registrace kandidátní listiny, Státní volební komise vylosuje čísla pro * § 5 - Vzory volebních dokumentů a tiskopisů * § 6 - Výše zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty a výše paušální náhrady ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise * § 7 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 12. 2019 (265/2019 Sb.) 294 VYHLÁŠKA ze dne 30. srpna 2012 o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky Ministerstvo vnitra stanoví podle § 69 písm. a) zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 69 písm. b) tohoto zákona a v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí podle § 69 písm. c) tohoto zákona: § 1 Postup při úschově a archivaci hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace (1) Obecní úřad a zastupitelský úřad před konáním volby prezidenta republiky zabezpečí po obdržení hlasovacích lístků, obálek a tiskopisů jejich ochranu tak, aby bylo zabráněno jejich zneužití. (2) Obecní úřad převezme veškerou volební dokumentaci, s výjimkou jednoho vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku, od okrskových volebních komisí. Ministerstvo vnitra převezme prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí veškerou volební dokumentaci od zvláštních okrskových volebních komisí. Obecní úřad a Ministerstvo vnitra ponechají pro archivaci 3 sady nepoužitých hlasovacích lístků pro volbu prezidenta republiky. Úřední obálky a použité hlasovací lístky obecní úřad a Ministerstvo vnitra protokolárně zničí a) po uplynutí 30 dnů ode dne marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na neplatnost volby prezidenta (dále jen „návrh na neplatnost“), b) po uplynutí 30 dnů ode dne marného uplynutí lhůty pro podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu o návrhu na neplatnost, nebo c) po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy Ústavní soudÚstavní soud nevyhověl poslední podané ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu o návrhu na neplatnost. (3) Volební dokumentaci krajských úřadů a pověřených obecních úřadů uschovají tyto úřady. Pověřený obecní úřad uschová jedno vyhotovení zápisů o průběhu a výsledcích hlasování ve volebních okrscích. Kopii jednoho vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku uschová Český statistický úřad. (4) Dokumentace o finančních nákladech na volbu prezidenta republiky se uloží odděleně od ostatní volební dokumentace. (5) Pro volební dokumentaci týkající se konání volby prezidenta republiky se stanoví tyto skartační znaky a lhůty: a) skartační znak A pro kandidátní listiny, prohlášení kandidátů, včetně dalších podkladů ke kandidátní listině, petice, dokumentaci o vzdání se kandidatury nebo informace o ztrátě volitelnosti kandidáta, rozhodnutí Ministerstva vnitra o registraci nebo odmítnutí kandidátní listiny, rozhodnutí soudu ve věci registrace kandidátní listiny, hlasovací lístky, zápisy o průběhu a výsledku hlasování a zápisy o výsledku volby prezidenta republiky; skartační doba se stanoví na dobu 10 let, b) skartační znak V pro další volební dokumentaci; skartační doba se stanoví na dobu 5 let. Postup Ministerstva vnitra při předávaní podkladů z kandidátních listin pro vytvoření registru kandidátů a při kontrole správnosti údajů uváděných na kandidátních listinách a postup Státní volební komise při losování čísel pro označení hlasovacích lístků § 2 (1) Ministerstvo vnitra průběžně pořizuje a předává Českému statistickému úřadu k založení registru kandidátů kopie podaných kandidátních listin, včetně prohlášení kandidáta, a to nejpozději následující den po uplynutí lhůty pro podání kandidátních listin. (2) Český statistický úřad vyhotoví seznam kandidátů, u nichž jsou shodná jména, příjmení a datum narození, spolu s dalšími údaji pro kontrolu podaných kandidátních listin. Tyto podklady předá Ministerstvu vnitra nejpozději šedesátý druhý den přede dnem volby prezidenta republiky. (3) Na základě sdělení Ministerstva vnitra Český statistický úřad aktualizuje registr kandidátů. Obdobně se postupuje v případech vzdání se kandidatury nebo ztrátě volitelnosti kandidáta před zaregistrováním kandidátních listin nebo v případech zaregistrování nebo zrušení registrace kandidátní listiny na základě rozhodnutí soudu. (4) Ministerstvo vnitra předloží seznam zaregistrovaných kandidátních listin a seznam odmítnutých kandidátních listin Státní volební komisi. § 3 Ministerstvo vnitra převezme údaje registru kandidátů od Českého statistického úřadu čtyřicátý sedmý den přede dnem volby prezidenta republiky. Ministerstvo vnitra až do 24 hodin před zahájením volby prezidenta republiky informuje Český statistický úřad o případech vzdání se kandidatury nebo ztrátě volitelnosti kandidáta v období po registraci kandidátních listin tak, že mu předá kopii těchto prohlášení nebo informací. Obdobně postupuje i mezi prvním a druhým kolem volby prezidenta republiky. § 4 (1) Poté, co uplyne lhůta pro podání návrhu k soudu ve věci registrace kandidátní listiny, a v případě, že probíhá soudní přezkum, poté, co nabudou právní moci rozhodnutí soudu ve věci registrace kandidátní listiny, Státní volební komise vylosuje čísla pro označení hlasovacích lístků kandidátů. (2) Do losovacího osudí se vloží tolik celých čísel v nepřerušené vzestupné řadě počínající číslem 1, kolik kandidátních listin pro příslušnou volbu prezidenta republiky bylo zaregistrováno. (3) Státní volební komise sdělí výsledek losování neprodleně Českému statistickému úřadu, který zaznamená do registru kandidátů vylosovaná čísla kandidátů. Podle tohoto registru budou kandidáti při zpracování a poskytování výsledků volby prezidenta republiky označováni číslem a jménem a přijmením. § 5 Vzory volebních dokumentů a tiskopisů (1) Pro volbu prezidenta republiky se stanoví a) v příloze č. 1 k této vyhlášce vzor kandidátní listiny s přílohami, b) v příloze č. 2 k této vyhlášce vzor hlasovacího lístku, c) v příloze č. 3 k této vyhlášce vzor záznamu o kontrole volební místnosti, d) v příloze č. 4 k této vyhlášce vzor záznamu o odmítnutí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku Českým statistickým úřadem, e) v příloze č. 5 k této vyhlášce vzor tiskopisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku a ve zvláštním volebním okrsku, f) v příloze č. 6 k této vyhlášce vzor tiskopisu průkazu člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, g) v příloze č. 7 k této vyhlášce vzor tiskopisu průkazu zapisovatele okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise. (2) Pokud okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise využije programového vybavení dodaného Českým statistickým úřadem, nahrazují tiskové výstupy z tohoto programu tiskopis podle odstavce 1 písm. e). (3) Pro volbu prezidenta republiky se použije vzor tiskopisu voličského průkazu a postup při úschově tiskopisu stanovený ve vyhlášce Ministerstva vnitra o provedení některých ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky1). § 6 Výše zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty a výše paušální náhrady ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise (1) Předsedovi okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise přísluší za výkon funkce zvláštní odměna (dále jen „odměna“) ve výši 2 200 Kč, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise ve výši 2 100 Kč a ostatním členům okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise ve výši 1 800 Kč v případě, že volba prezidenta republiky proběhla pouze v jednom kole. Za výkon funkce v dalším kole volby prezidenta republiky se odměna podle věty první zvyšuje předsedovi, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise o 1 000 Kč a ostatním členům okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise o 700 Kč. V případě opakování hlasování se odměna zvyšuje o dalších 400 Kč. (2) Koná-li se volba prezidenta republiky v souběhu s jinými volbami, zvyšuje se odměna člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise podle odstavce 1 o 400 Kč za každé další volby. Uskuteční-li se u voleb konaných v souběhu i druhé kolo, zvyšuje se dále odměna o částku za výkon funkce v dalším kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky podle jiného právního předpisu2). (3) Členovi okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který není v pracovním poměru nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší kromě odměny podle odstavců 1 a 2 paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise ve výši 43 Kč za hodinu, nejvýše však 340 Kč za jeden den. (4) Odměnu podle odstavců 1 a 2 a paušální náhradu ušlého výdělku podle odstavce 3 členům okrskových volebních komisí vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise obecní úřad a členům zvláštní okrskové volební komise obdobně zastupitelský úřad v měně příslušného státu, a to podle kursu vyhlášeného Českou národní bankoubankou platného v den volby prezidenta republiky. V případě, že se člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise některého z jednání komise nezúčastnil, obecní úřad a zastupitelský úřad celkovou výši odměny stanovenou podle odstavců 1 a 2 poměrně zkrátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise. § 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2012. Ministr: Kubice v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. VZOR Kandidátní listina pro volbu prezidenta republiky 530kB Příloha ke kandidátní listině 250kB Příloha ke kandidátní listině 306kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. VZOR 290kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. VZOR ZÁZNAM o kontrole volební místnosti provedené Ministerstvem vnitra / krajským úřadem / pověřeným obecním úřadem 310kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. VZOR ZÁZNAM o odmítnutí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku Českým statistickým úřadem 290kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU 973kB ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE ZVLÁŠTNÍM VOLEBNÍM OKRSKU 952kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. VZOR PRŮKAZ člena okrskové / zvláštní okrskovéx) volební komise T/2 248kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 294/2012 Sb. VZOR PRŮKAZ zapisovatele okrskové / zvláštní okrskovéx) volební komise T/3 254kB 1) Vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2) § 12 odst. 2 vyhlášky č. 233/2000 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 76/2012 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 76/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací Vyhlášeno 5. 9. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2012, částka 41/2012 * ČLÁNEK 1 - ROZSAH PŮSOBNOSTI * ČLÁNEK 2 - VYMEZENÍ POJMŮ * ČLÁNEK 3 - NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ ÚŘADY * ČLÁNEK 4 - STUPNĚ UTAJENÍ * ČLÁNEK 5 - PŘÍSTUP K UTAJOVANÝM INFORMACÍM * ČLÁNEK 6 - OMEZENÍ POUŽITÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ * ČLÁNEK 7 - NAKLÁDÁNÍ S UTAJOVANÝMI INFORMACEMI * ČLÁNEK 8 - BEZPEČNOSTNÍ SPOLUPRÁCE * ČLÁNEK 9 - UTAJOVANÉ SMLOUVY * ČLÁNEK 10 - PŘEDÁVÁNÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ * ČLÁNEK 11 - REPRODUKCE, PŘEKLAD A NIČENÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ * ČLÁNEK 12 - NÁVŠTĚVY * ČLÁNEK 13 - BEZPEČNOSTNÍ INCIDENTY * ČLÁNEK 14 - NÁKLADY * ČLÁNEK 15 - VÝKLAD A ŘEŠENÍ SPORŮ * ČLÁNEK 16 - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 9. 2012 76 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. června 2011 byla v Nicósii podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dne 1. září 2012. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A KYPERSKOU REPUBLIKOU O VÝMĚNĚ A VZÁJEMNÉ OCHRANĚ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ Česká republika a Kyperská republika (dále jen „smluvní strany“), přejíce si zajistit ochranu všech informací utajených v souladu s vnitrostátní legislativou jedné ze smluvních stran a předaných druhé smluvní straně, se při vzájemném respektování národních zájmů a bezpečnosti dohodly takto: ČLÁNEK 1 ROZSAH PŮSOBNOSTI 1. Cílem této Smlouvy je zajistit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací vyměněných nebo vytvořených v průběhu spolupráce smluvních stran v souladu s ustanoveními této Smlouvy a vnitrostátní legislativou. 2. Tato Smlouva se vztahuje na všechny dohody, smlouvy a další formy spolupráce smluvních stran, které zahrnují utajované informaceutajované informace. ČLÁNEK 2 VYMEZENÍ POJMŮ Pro účel této Smlouvy se rozumí: „Utajovanou informacíUtajovanou informací“ každá informace, bez ohledu na svoji formu, která vyžaduje ochranu proti vyzrazení, zneužití nebo ztrátě, v souladu s vnitrostátní legislativou některé smluvní strany, a která byla takto označena stupněm utajení; „Utajovanou smlouvou“ smlouva, upravující vymahatelná práva a povinnosti mezi kontraktory, jejíž provádění zahrnuje přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím nebo jejich vytváření; „Kontraktorem“ fyzická nebo právnická osoba nebo organizační jednotka, která je právně způsobilá k uzavírání smluv; „Poskytující stranou“ smluvní strana, včetně právnických a fyzických osob pod její jurisdikcí, která poskytne utajovanou informaciutajovanou informaci; „Přijímající stranou“ smluvní strana, včetně právnických a fyzických osob pod její jurisdikcí, která přijme utajovanou informaciutajovanou informaci; „Třetí stranou“ stát, včetně právnických a fyzických osob pod jeho jurisdikcí, nebo mezinárodní organizace, která není smluvní stranou této Smlouvy. ČLÁNEK 3 NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ ÚŘADY 1. Národními bezpečnostními úřady odpovědnými za ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a aplikaci této Smlouvy jsou: v České republice: Národní bezpečnostní úřad v Kyperské republice: Εθνική Αρχή Ασφαλείας 2. Národní bezpečnostní úřady si sdělí své oficiální kontaktní údaje. ČLÁNEK 4 STUPNĚ UTAJENÍ Rovnocennost stupňů utajení je následující: v České republice\| v Kyperské republice\| v anglickém jazyce ---\|---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ\| ΑΚΡΩΣ ΑΠΟΡΡΗΤΟ\| TOP SECRET TAJNÉ\| ΑΠΟΡΡΗΤΟ\| SECRET DŮVĚRNÉ\| ΕΜΠΙΣΤΕΥΤΙΚΟ\| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ\| ΠΕΡΙΟΡΙΣΜΕΝΗΣ ΧΡΗΣΗΣ\| RESTRICTED ČLÁNEK 5 PŘÍSTUP K UTAJOVANÝM INFORMACÍM Přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím vyměněným nebo vytvořeným podle této Smlouvy lze umožnit pouze osobám k tomu oprávněným v souladu s vnitrostátními právními předpisy přijímající strany. ČLÁNEK 6 OMEZENÍ POUŽITÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ 1. Přijímající strana neposkytne utajovanou informaciutajovanou informaci vyměněnou nebo vytvořenou podle této Smlouvy třetí straně bez předchozího písemného souhlasu poskytující strany. 2. Přijímající strana použije utajovanou informaciutajovanou informaci pouze k účelu, za kterým byla poskytnuta, a v souladu s požadavky stanovenými poskytující stranou. ČLÁNEK 7 NAKLÁDÁNÍ S UTAJOVANÝMI INFORMACEMI 1. Poskytující strana: a) zajistí, že utajovaná informaceutajovaná informace je označena příslušným stupněm utajení v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy; b) informuje přijímající stranu o všech omezeních poskytnutí utajované informaceutajované informace; c) informuje přijímající stranu o všech následných změnách nebo zrušení stupně utajení. 2. Přijímající strana: a) zajistí označení utajované informace rovnocenným stupněm utajení v souladu s článkem 4 této Smlouvy; b) zajistí utajované informaciutajované informaci stejnou úroveň ochrany, jakou poskytuje národním utajovaným informacímutajovaným informacím rovnocenného stupně utajení; c) zajistí, že stupeň utajení nebude bez písemného souhlasu poskytující strany změněn nebo zrušen. ČLÁNEK 8 BEZPEČNOSTNÍ SPOLUPRÁCE 1. Za účelem udržení srovnatelných bezpečnostních standardů si národní bezpečnostní úřady na vyžádání sdělují informace o vnitrostátních právních předpisech upravujících ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a o uplatňovaných postupech a zkušenostech získaných při jejich provádění. 2. Národní bezpečnostní úřady obou smluvních stran si na vyžádání a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy poskytují součinnost při provádění bezpečnostních řízení o vydání osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele. 3. Smluvní strany si v souladu s vnitrostátními právními předpisy uznávají osvědčení fyzických osob a osvědčení podnikatelů. Článek 4 této Smlouvy se použije obdobně. 4. Národní bezpečnostní úřady si bezodkladně oznamují změny týkající se uznaných osvědčení fyzických osob a osvědčení podnikatelů, zejména v případech jejich zrušení nebo uplynutí doby platnosti. 5. Spolupráce podle této Smlouvy se uskutečňuje v jazyce anglickém. ČLÁNEK 9 UTAJOVANÉ SMLOUVY 1. Národní bezpečnostní úřady si na vyžádání potvrdí, že navrhovaní kontrahenti nebo fyzické osoby účastnící se sjednávání nebo plnění utajovaných smluv jsou držiteli příslušného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele. 2. Národní bezpečnostní úřady mohou požadovat provedení bezpečnostní inspekce subjektu umístěného na území buď poskytující, nebo přijímající strany s cílem zajistit, aby byly vnitrostátní právní předpisy této smluvní strany, upravující ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, nadále dodržovány. 3. Utajované smlouvy obsahují bezpečnostní pokyny, které určují bezpečnostní požadavky a stupně utajení jednotlivých fází a částí utajované smlouvy. Kopie bezpečnostních pokynů se zašle národnímu bezpečnostnímu úřadu smluvní strany, pod jejíž jurisdikcí bude utajovaná smlouva plněna. ČLÁNEK 10 PŘEDÁVÁNÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ 1. Utajované informaceUtajované informace se předávají v souladu s vnitrostátními právními předpisy příslušné smluvní strany způsobem, na kterém se národní bezpečnostní úřady dohodnou. 2. Smluvní strany si mohou utajované informaceutajované informace předávat elektronicky v souladu s bezpečnostními postupy schválenými a vzájemně odsouhlasenými národními bezpečnostními úřady. ČLÁNEK 11 REPRODUKCE, PŘEKLAD A NIČENÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ 1. Reprodukce a překlady utajovaných informacíutajovaných informací musí být vytvářeny v souladu s vnitrostátními právními předpisy jedné ze smluvních stran, musí být označeny příslušným stupněm utajení a musí jim být poskytnuta ochrana jako původním utajovaným informacímutajovaným informacím. Počet reprodukcí se omezí na nezbytné minimum. 2. Překlady musí být opatřeny poznámkou v jazyce překladu, ze které je zřejmé, že obsahují utajované informaceutajované informace poskytující strany. 3. Překlady nebo reprodukce utajovaných informacíutajovaných informací stupně utajení PŘÍSNĚ TAJNÉ / ΑΚΡΩΣ ΑΠΟΡΡΗΤΟ / TOP SECRET lze vyhotovit pouze s předchozím písemným souhlasem poskytující strany. 4. Utajované informaceUtajované informace stupně utajení PŘÍSNĚ TAJNÉ / ΑΚΡΩΣ ΑΠΟΡΡΗΤΟ / TOP SECRET nesmí být zničeny a musí být vráceny na žádost poskytující strany. 5. Aniž by bylo dotčeno ustanovení odstavce 4, musí být utajované informaceutajované informace ničeny v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran způsobem vylučujícím jejich úplnou nebo částečnou obnovu. ČLÁNEK 12 NÁVŠTĚVY 1. Návštěvy vyžadující přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím podléhají předchozímu písemnému povolení příslušného národního bezpečnostního úřadu, pokud se národní bezpečnostní úřady nedohodnou jinak. 2. Žádost o povolení návštěvy se podává prostřednictvím národních bezpečnostních úřadů alespoň dvacet dnů před jejím zahájením. V naléhavých případech může být žádost o povolení návštěvy podána, na základě předchozí součinnosti národních bezpečnostních úřadů, ve lhůtě kratší. 3. Žádost o povolení návštěvy obsahuje: a) jméno a příjmení návštěvníka, datum a místo narození, státní občanství, číslo pasu / průkazu totožnosti; b) pracovní zařazení návštěvníka a určení subjektu, který zastupuje; c) stupeň utajení, pro který bylo návštěvníkovi vydáno osvědčení fyzické osoby včetně doby jeho platnosti; d) datum a délku návštěvy, v případě opakované návštěvy se uvede její celková délka; e) účel návštěvy včetně nejvyššího stupně utajení informací, ke kterým bude přístup vyžadován; f) název, adresu, telefonní/faxové číslo, e-mailovou adresu a kontaktní osobu subjektu, který bude navštíven; g) datum, podpis a otisk úředního razítka národního bezpečnostního úřadu. 4. Národní bezpečnostní úřady se mohou dohodnout na seznamu návštěvníků, jimž bude povolena opakovaná návštěva. Na podrobnostech opakované návštěvy se národní bezpečnostní úřady dohodnou. 5. Utajovaná informaceUtajovaná informace zpřístupněná návštěvníkovi se považuje za utajovanou informaciutajovanou informaci poskytnutou podle této Smlouvy. ČLÁNEK 13 BEZPEČNOSTNÍ INCIDENTY 1. Smluvní strany se bezodkladně písemně informují o bezpečnostním incidentu, při kterém došlo ke ztrátě, zneužití nebo vyzrazení utajované informaceutajované informace, nebo o podezření, že k takovému incidentu došlo. 2. Příslušné bezpečnostní úřady smluvní strany, na jejímž území k incidentu došlo, incident bezodkladně vyšetří. Příslušné bezpečnostní úřady druhé smluvní strany spolupracují na vyšetřování, pokud je to vyžadováno. 3. V každém případě smluvní strana, na jejímž území k incidentu došlo, písemně informuje druhou smluvní stranu o okolnostech incidentu, rozsahu škody, opatřeních přijatých pro její zmírnění a o výsledku vyšetřování. 4. V případě, že k incidentu dojde na území třetí strany, přijme přijímající strana opatření uvedená v odstavcích 1, 2 a 3. ČLÁNEK 14 NÁKLADY Náklady vzniklé v souvislosti s prováděním této Smlouvy si smluvní strany hradí samy. ČLÁNEK 15 VÝKLAD A ŘEŠENÍ SPORŮ 1. Jakýkoliv spor týkající se výkladu nebo aplikace této Smlouvy bude řešen jednáním mezi Národními bezpečnostními úřady a nebude předán k urovnání žádnému vnitrostátnímu nebo mezinárodnímu soudu nebo třetí straně. 2. Nebude-li možno vyřešit spor v souladu s postupem popsaným v odstavci 1 tohoto článku, bude takový spor řešen diplomatickou cestou. ČLÁNEK 16 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Tato Smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Tato Smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po doručení pozdějšího oznámení mezi smluvními stranami diplomatickou cestou informujícího o tom, že byly splněny všechny vnitrostátní podmínky pro vstup této Smlouvy v platnost. 2. Tuto Smlouvu lze změnit na základě vzájemného souhlasu smluvních stran. Změny vstoupí v platnost v souladu s ustanovením odstavce 1 tohoto článku. 3. Každá ze smluvních stran má právo tuto Smlouvu kdykoliv písemně vypovědět. V takovém případě je platnost Smlouvy ukončena šest měsíců následujících po dni, kdy bylo písemné oznámení o výpovědi doručeno druhé smluvní straně. 4. Veškerým utajovaným informacímutajovaným informacím vyměněným nebo vytvořeným podle této Smlouvy bude podle této Smlouvy zajištěna ochrana i po ukončení její platnosti do doby, než poskytující strana zprostí přijímající stranu této povinnosti. Na důkaz toho níže uvedení zástupci, řádně zmocnění k tomuto účelu, podepsali tuto Smlouvu. Dáno v Nikósii dne 9. června 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, řeckém a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Českou republiku Dušan Navrátil Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Za Kyperskou republiku Costas Papacostas Ministr obrany
Sdělení Ministerstva vnitra č. 293/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 293/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 5. 9. 2012, částka 102/2012 293 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 27. srpna 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 5. ledna 2013 nové volby do zastupitelstev obcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Krhová\| Vsetín\| Zlínský Poličná\| Vsetín\| Zlínský Panenské Břežany\| Praha-východ\| Středočeský Ministr: Kubice v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 292/2012 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 292/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 5. 9. 2012, částka 102/2012 292 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 24. srpna 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 5. ledna 2013 nové volby do zastupitelstev obcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Sluštice\| Praha-východ\| Středočeský Študlov\| Vsetín\| Zlínský Ministr: Kubice v. r.
Vyhláška č. 291/2012 Sb.	Vyhláška č. 291/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 94/2010 Sb., o některých veterinárních a hygienických požadavcích na přepravu a zpracování vedlejších živočišných produktů Vyhlášeno 5. 9. 2012, datum účinnosti 1. 10. 2012, částka 102/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 94/2010 Sb., o některých veterinárních a hygienických požadavcích na přepravu a zpracování vedlejších živočišných produktů, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2012 291 VYHLÁŠKA ze dne 24. srpna 2012, kterou se mění vyhláška č. 94/2010 Sb., o některých veterinárních a hygienických požadavcích na přepravu a zpracování vedlejších živočišných produktů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 308/2011 Sb., k provedení § 41 odst. 5 písm. a) zákona: Čl. I Vyhláška č. 94/2010 Sb., o některých veterinárních a hygienických požadavcích na přepravu a zpracování vedlejších živočišných produktů, se mění takto: 1. V § 1 písm. a) se slova „k přepravě“ nahrazují slovy „ke shromažďování (sběru) a přepravě“. 2. Nadpis § 2 zní: „Barevné označování obalů, nádob a vozidel využívaných ke shromažďování (sběru) a přepravě vedlejších živočišných produktů“. 3. V § 2 odst. 1 v úvodní části ustanovení se slova „v nichž se přepravují materiály“ nahrazují slovy „určená ke shromažďování (sběru) nebo k přepravě materiálů“. 4. V § 2 odst. 2 se za slovo „dobu“ vkládají slova „shromažďování (sběru) a“ a slovo „nálepce“ se nahrazuje slovy „etiketě či symbolu“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2012. Ministr: Ing. Bendl v. r.
Vyhláška č. 287/2012 Sb.	Vyhláška č. 287/2012 Sb. Vyhláška o stanovení vzorů žádostí a formulářů používaných při výměně operativních informací s členskými státy Evropské unie v rámci policejní spolupráce prováděné orgány Celní správy České republiky Vyhlášeno 5. 9. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 100/2012 * § 1 - Vzor žádosti o poskytnutí operativních informací je stanoven v příloze č. 1. * § 2 - Vzor formuláře pro sdělení požadovaných operativních informací nebo důvodů, pro které nelze operativní informace poskytnout v zákonem stanovených lhůtách, nebo důvodů odmítnutí poskytnutí operativních informací v zákonem stanovených lhůtách, je stanoven v * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. č. 1 k vyhlášce č. 287/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 287/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2013 287 VYHLÁŠKA ze dne 20. srpna 2012 o stanovení vzorů žádostí a formulářů používaných při výměně operativních informací s členskými státy Evropské unie v rámci policejní spolupráce prováděné orgány Celní správy České republiky Ministerstvo financí stanoví podle § 68 odst. 3, § 69 odst. 3 a § 72 odst. 3 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky: § 1 Vzor žádosti o poskytnutí operativních informacíoperativních informací je stanoven v příloze č. 1. § 2 Vzor formuláře pro sdělení požadovaných operativních informacíoperativních informací nebo důvodů, pro které nelze operativní informaceoperativní informace poskytnout v zákonem stanovených lhůtách, nebo důvodů odmítnutí poskytnutí operativních informacíoperativních informací v zákonem stanovených lhůtách, je stanoven v příloze č. 2. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Ing. Kalousek v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 287/2012 Sb. Vzor žádosti o poskytnutí operativních informací 972kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 287/2012 Sb. Vzor formuláře pro sdělení požadovaných operativních informací nebo důvodů, pro které nelze operativní informace poskytnout v zákonem stanovených lhůtách, nebo důvodů odmítnutí poskytnutí operativních informací v zákonem stanovených lhůtách 916kB
Vyhláška č. 286/2012 Sb.	Vyhláška č. 286/2012 Sb. Vyhláška o vnějším označení, odznacích, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy Vyhlášeno 5. 9. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 100/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Druhy a vzory služebních stejnokrojů * § 3 - Vzory odznaků celní správy * § 4 - Způsob vnějšího označení celní správy * § 5 - Drobné stejnokrojové doplňky * § 6 - Umístění vnějšího označení a odznaků celní správy na služebním stejnokroji * § 7 - Další součásti služební výstroje * § 8 - Hodnostní označení * § 9 - Vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel celní správy * Podmínky pro udělení souhlasu nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením, vzor odlišujícího označení a vhodné příležitosti podle § 14 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky * § 10 - (1) Generální ředitel Generálního ředitelství cel (dále jen „generální ředitel“) může udělit souhlas s nošením služebního stejnokroje s odlišujícím označením bývalému celníkovi na základě jeho písemné žádosti, jestliže bývalý celník byl ve služebním poměru * § 11 - (1) Bývalý celník, kterému bylo povoleno nošení služebního stejnokroje s odlišujícím označením, je oprávněn nosit druh služebního stejnokroje podle služebního místa, na kterém byl naposled ustanoven. Generální ředitel může povolit nošení jiného druhu služe * § 12 - (1) Na služebním stejnokroji nošeném bývalým celníkem se nosí odlišující označení bývalého celníka, které je umístěno na levém rukávu místo rukávového znaku. * Náležitosti a vzor služebního průkazu a průkazu občanského zaměstnance a způsob prokazování příslušnosti k celní správě služebním průkazem a průkazem občanského zaměstnance * § 13 - Náležitosti a vzor služebního průkazu, kterým celník prokazuje příslušnost k celní správě v případě, kdy při výkonu služby nenosí služební stejnokroj, jsou uvedeny v příloze č. 8. * § 14 - Náležitosti a vzor průkazu občanského zaměstnance jsou uvedeny v příloze č. 9. * § 15 - (1) Celník nebo občanský zaměstnanec při prokazování příslušnosti k celní správě předkládá k nahlédnutí lícovou stranu průkazu, aniž ho vydá z ruky; při tom musí být viditelné osobní číslo, fotografie a příjmení a jméno celníka nebo občanského zaměstnance. * § 15a - Náležitosti a vzor služebního odznaku a způsob prokazování příslušnosti k celní správě služebním odznakem * § 16 - Druhy a způsob použití technických prostředků k vyznačení nebo ohraničení celníkem určeného místa pro účely zákazu vstupu na něj * § 17 - Účinnost č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 10 č. 11 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (339/2024 Sb.) 286 VYHLÁŠKA ze dne 20. srpna 2012 o vnějším označení, odznacích, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy Ministerstvo financí stanoví podle § 14 odst. 4, § 20 odst. 3 a 6 a § 34 odst. 3 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky: § 1 Předmět úpravy Touto vyhláškou se stanoví a) druhy a vzory služebních stejnokrojů celní správy, b) vzory odznaků celní správy, c) způsob vnějšího označení celní správy, d) vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel celní správy, e) podmínky pro udělení souhlasu nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením, vzor odlišujícího označení a vhodné příležitosti podle § 14 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, f) náležitosti a vzor služebního průkazu celníka (dále jen „služební průkaz“) a průkazu občanského zaměstnance v celní správě (dále jen „průkaz občanského zaměstnance“) a způsob prokazování příslušnosti k celní správě služebním průkazem a průkazem občanského zaměstnance, g) náležitosti a vzor služebního odznaku celníka (dále jen „služební odznak“) a způsob prokazování příslušnosti k celní správě služebním odznakem, h) druhy a způsob použití technických prostředků k vyznačení nebo ohraničení celníkem určeného místa pro účely zákazu vstupu na něj. § 2 Druhy a vzory služebních stejnokrojů (1) Služební stejnokroj tvoří sestava součástí služební výstroje určené pro jednotné vystrojení celníků. Vnější vzhled služebního stejnokroje je charakterizován barvou a střihem stejnokroje, vnějším označením a odznaky celní správy a hodnostním označením. (2) Druhy služebních stejnokrojů jsou a) služební stejnokroj 12 v kombinaci tmavomodré a šedé barvy, b) služebně pracovní stejnokroj 17 tmavomodré barvy. (3) Vyobrazení vzorů služebních stejnokrojů je uvedeno v příloze č. 2. Vyobrazené součásti služební výstroje je možné používat také ve vzájemné kombinaci. § 3 Vzory odznaků celní správy Odznaky celní správy jsou a) identifikační znak celní správy, který je tvořen 1. raženým kovovým plastickým oválem stříbrné barvy s patinou (starostříbro), má uprostřed znak Merkura doplněný po stranách třemi lipovými listy; v horní části je nápis „ČESKÁ REPUBLIKA“ a v dolní části nápis „CELNÍ SPRÁVA“, pod nímž je pětimístné identifikační číslo; vyobrazení vzoru je uvedeno v příloze č. 3 obr. 1a, 2. žlutým pětimístným číslem na černém podkladě nebo černým pětimístným číslem na šedém podkladě; vyobrazení vzorů jsou uvedena v příloze č. 3 obr. 1b, b) symbol celní správy v podobě tvaru štítu, který je tvořen čtyřmi směrovými šipkami, ve kterém je obsažena zkratka „CS“; vyobrazení vzoru symbolu celní správy je uvedeno v příloze č. 3 obr. 2. § 4 Způsob vnějšího označení celní správy (1) Celník, který nosí služební stejnokroj 12, je na rukávě stejnokroje označen rukávovým znakem celní správy (dále jen „rukávový znak“), který tvoří velký státní znak České republiky se slovy „CELNÍ SPRÁVA“ v bílém a červeném orámování na podkladě tmavomodré barvy. Vyobrazení rukávového znaku je uvedeno v příloze č. 4 obr. 1. (2) Celník, který nosí služebně pracovní stejnokroj 17, je vedle označení rukávovým znakem dále označen nápisem „CELNÍ SPRÁVA“, který tvoří a) žlutá písmena na tmavém podkladě, b) černá písmena na bílém podkladě, c) černá písmena na šedém podkladě, d) šedá písmena na bílém podkladě, e) bílá písmena na zeleném podkladě, nebo f) žlutá písmena na tmavém podkladě ve dvou řádcích. (3) Vyobrazení nápisů „CELNÍ SPRÁVA“ je uvedeno v příloze č. 4 obr. 2. (4) Celník, který nosí služební stejnokroj 12, je na rukávě stejnokroje označen pro výkon služby v zahraničí a při mezinárodních cvičeních rukávovým znakem, který je tvořen nápisem „CZECH REPUBLIC“ a vyobrazením státní vlajky České republiky. Vyobrazení označení je uvedeno v příloze č. 4 obr. 3. (5) Celník nebo občanský zaměstnanec celní správy může být na rukávě označen též rukávovou páskou, která je bílé barvy s černým nápisem „CELNÍ SPRÁVA“, zelené barvy s bílým nápisem „CELNÍ SPRÁVA“ nebo modré barvy s bílým nápisem „CELNÍ SPRÁVA“. Vyobrazení rukávové pásky je uvedeno v příloze č. 4 obr. 4. Nápis „CELNÍ SPRÁVA“ na rukávové pásce může být také v provedení ve dvou řádcích. (6) Nápis „CELNÍ SPRÁVA“ může být doplněn mezinárodními termíny „CUSTOMS - ZOLL - DOUANE“. § 5 Drobné stejnokrojové doplňky (1) Drobné stejnokrojové doplňky tvoří zvýrazňující reflexní prvky, podbradníky, lampasy, výšivky, odznaky na čepici, stejnokrojové knoflíky, ozdobné šnůry pro slavnostní účely a tkané opasky s přezkou pro slavnostní účely. (2) Další drobné stejnokrojové doplňky mohou být tvořeny znakem příslušnosti k útvaru. § 6 Umístění vnějšího označení a odznaků celní správy na služebním stejnokroji (1) Při nošení služebního stejnokroje 12 je rukávový znak na levém rukávu a identifikační znak celní správy na levé straně prsou celníka. (2) Při nošení služebně pracovního stejnokroje 17 jsou rukávový znak a identifikační znak celní správy umístěny způsobem uvedeným v odstavci 1. Dále na levé straně prsou a na zádech služebně pracovního stejnokroje 17 celníka je nápis „CELNÍ SPRÁVA“ v barevném provedení podle § 4 odst. 2. (3) Rukávový znak pro výkon služby v zahraničí a při mezinárodních cvičeních a rukávová páska jsou umístěny na levém rukávu. § 7 Další součásti služební výstroje Ke služebním stejnokrojům se mohou používat další součásti služební výstroje, dále reflexní, ochranné nebo jiné prostředky se žlutým, světlemodrým nebo bílým nápisem „CELNÍ SPRÁVA“. § 8 Hodnostní označení (1) Součástí služebního stejnokroje je hodnostní označení. (2) Hodnostní označení je zhotoveno výšivkou provedenou zlatou nebo stříbrnou vyšívací nití. Od hodnostního označení rotný do hodnostního označení nadpraporčík je ve stříbřitém provedení, od hodnostního označení podporučík do hodnostního označení generálporučík je ve zlatavém provedení. (3) U součástek služebního stejnokroje se hodnostní označení upevňuje na navlékací podložku pro hodnostní označení tmavomodré barvy, která se navléká na všitý nárameník, nebo se hodnostní označení upevňuje na podložku pro hodnostní označení umístěnou na pravé straně prsou. § 9 Vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel celní správy (1) Služební vozidlo celní správy zvláštního barevného provedení a označení je bílé barvy se šikmými modrými a šedými pruhy pruhy na bočních stranách a přední a zadní části vozidla. Na bočních stranách a zadní části vozidla je černý nápis „CELNÍ SPRÁVA“ na bílém podkladu. Na přední části vozidla je symbol celní správy s nápisem „CELNÍ SPRÁVA“. (2) Služební vozidlo celní správy, které nemá zvláštní barevné provedení stanovené v odstavci 1, a přitom se označuje jako služební vozidlo celní správy, je označeno a) černým nápisem „CELNÍ SPRÁVA“ na bílém podkladu na bočních stranách a zadní části vozidla a na přední části vozidla symbolem celní správy, b) černým samolepicím nebo magnetickým nápisem „CELNÍ SPRÁVA“ na bílém podkladu na bočních stranách, přední a zadní části vozidla, nebo c) za čelním sklem vozidla identifikační kartou služebního vozidla, která je tvořena symbolem celní správy s nápisem „CELNÍ SPRÁVA“, nápisem „SLUŽEBNÍ VOZIDLO“ tvořeným z bílých písmen, nápisem ve dvou řádcích „CELNÍ SPRÁVA ČR GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ CEL“ a obdélníku pro uvedení registrační značky. Identifikační karta služebního vozidla má podklad modré barvy. Vyobrazení vzoru identifikační karty služebního vozidla je uvedeno v příloze č. 5. (3) Na služebním vozidle může být dále umístěn název internetových stránek celní správy. Zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel celní správy může mít reflexní podobu. (4) Vyobrazení vzoru zvláštního barevného provedení a vzoru označení služebních vozidel celní správy podle odstavců 1 a 2 písm. a) je uvedeno v příloze č. 6. Podmínky pro udělení souhlasu nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením, vzor odlišujícího označení a vhodné příležitosti podle § 14 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky § 10 (1) Generální ředitel Generálního ředitelství cel (dále jen „generální ředitel“) může udělit souhlas s nošením služebního stejnokroje s odlišujícím označením bývalému celníkovi na základě jeho písemné žádosti, jestliže bývalý celník byl ve služebním poměru na dobu neurčitou a jeho služební poměr skončil a) propuštěním z důvodu 1. dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu služby, 2. odnětí osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti, nebo 3. vlastní žádosti, nebo b) dovršením stanoveného věku. (2) Generální ředitel neudělí souhlas podle odstavce 1, jestliže by nošení služebního stejnokroje s odlišujícím označením bývalým celníkem poškozovalo dobré jméno celní správy. § 11 (1) Bývalý celník, kterému bylo povoleno nošení služebního stejnokroje s odlišujícím označením, je oprávněn nosit druh služebního stejnokroje podle služebního místa, na kterém byl naposled ustanoven. Generální ředitel může povolit nošení jiného druhu služebního stejnokroje, jestliže ho bývalý celník v průběhu služebního poměru nosil. (2) Bývalý celník uvedený v odstavci 1 může nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením při a) slavnostních a společenských příležitostech, b) pietních aktech, nebo c) významných slavnostních událostech svého osobního života. (3) Nemá-li bývalý celník příslušné stejnokrojové součástky nebo doplňky ve svém vlastnictví ze služebního poměru, poskytne mu je celní správa za úhradu; to platí i pro obměňování služebního stejnokroje s odlišujícím označením a jeho doplňků. § 12 (1) Na služebním stejnokroji nošeném bývalým celníkem se nosí odlišující označení bývalého celníka, které je umístěno na levém rukávu místo rukávového znaku. (2) Na služebním stejnokroji s odlišujícím označením nošeném bývalým celníkem se nenosí identifikační číslo ani snímatelný nápis „CELNÍ SPRÁVA“ podle § 4 odst. 2. (3) Na služebním stejnokroji s odlišujícím označením nošeném bývalým celníkem se nosí nejvyšší hodnostní označení, kterého bývalý celník během služebního poměru dosáhl. (4) Odlišující označení bývalého celníka tvoří symbol celní správy na modrém podkladu a trikolóra. Vyobrazení vzoru odlišujícího označení bývalého celníka je uvedeno v příloze č. 7. Náležitosti a vzor služebního průkazu a průkazu občanského zaměstnance a způsob prokazování příslušnosti k celní správě služebním průkazem a průkazem občanského zaměstnance § 13 Náležitosti a vzor služebního průkazu, kterým celník prokazuje příslušnost k celní správě v případě, kdy při výkonu služby nenosí služební stejnokroj, jsou uvedeny v příloze č. 8. § 14 Náležitosti a vzor průkazu občanského zaměstnance jsou uvedeny v příloze č. 9. § 15 (1) Celník nebo občanský zaměstnanec při prokazování příslušnosti k celní správě předkládá k nahlédnutí lícovou stranu průkazu, aniž ho vydá z ruky; při tom musí být viditelné osobní číslo, fotografie a příjmení a jméno celníka nebo občanského zaměstnance. (2) Celník nebo občanský zaměstnanec může též prokazovat svoji příslušnost k celní správě tím, že si umístí průkaz na levou stranu hrudi nebo si jej zavěsí na krk tak, aby byla viditelná lícová strana průkazu. § 15a Náležitosti a vzor služebního odznaku a způsob prokazování příslušnosti k celní správě služebním odznakem (1) Služební odznak je kovový s tmavě modrým okružím; na služebním odznaku je v horní části vyobrazen velký státní znak České republiky, v dolní části znak Merkura, ze stran obepnutý lipovými ratolestmi. V horní části okruží je nápis „CELNÍ SPRÁVA“ a v dolní části mezinárodní označení celní správy; v dolní části služebního odznaku je v obdélníkovém poli překrývajícím spodní část symbolu Merkura pětimístné identifikační číslo služebního odznaku. Vzor služebního odznaku je vyobrazen v příloze č. 11. (2) Celník při prokazování příslušnosti k celní správě služebním odznakem předkládá k nahlédnutí lícovou stranu služebního odznaku s číslem, aniž služební odznak vydá z ruky. Celník při výkonu služby v občanském oděvu může též prokazovat svoji příslušnost k celní správě umístěním služebního odznaku na levou stranu hrudi nebo zavěšením na krk tak, že je viditelná lícová strana služebního odznaku s číslem. § 16 Druhy a způsob použití technických prostředků k vyznačení nebo ohraničení celníkem určeného místa pro účely zákazu vstupu na něj (1) Technickým prostředkem k vyznačení nebo ohraničení celníkem určeného místa pro účely zákazu vstupu na něj je pás s označením „CELNÍ SPRÁVA“ (dále jen „pás“), který tvoří střídavě a) bílá pole s modrým nápisem „VSTUP ZAKÁZÁN“ a b) modrá pole s bílým symbolem celní správy a s nápisem „CELNÍ SPRÁVA“. (2) Vyobrazení pásu je uvedeno v příloze č. 10. (3) Pás se k vyznačení nebo ohraničení celníkem určeného místa pro účely zákazu vstupu použije tak, aby byl viditelně umístěn ve výšce přibližně jednoho metru nad volně přístupnou hranicí tohoto místa. § 17 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr: Ing. Kalousek v. r. Příloha č. 2 Vzory stejnokrojů 1. Služební stejnokroj 12 4.8MB 3MB 2. Služebně pracovní stejnokroj 17 4.9MB 5.1MB 3MB Příloha č. 3 Vyobrazení vzorů identifikačního znaku celní správy a vzoru symbolu celní správy 1.2MB Identifikační znak celní správy Obr. 1a 97kB Identifikační znak celní správy Obr. 1b 154kB Symbol celní správy Obr. 2 Příloha č. 4 Vyobrazení vnějšího označení celní správy a drobných stejnokrojových doplňků 2.9MB Rukávový znak Obr. 1 995kB Nápis „CELNÍ SPRÁVA“ Obr. 2 1005kB Označení pro výkon služby v zahraničí a při mezinárodních cvičeních Obr. 3 891kB Rukávová páska Obr. 4 Příloha č. 5 Vyobrazení vzoru identifikační karty služebního vozidla celní správy 1.1MB Příloha č. 6 Vyobrazení vzoru zvláštního barevného provedení a vzoru označení služebních vozidel celní správy 4.8MB Příloha č. 7 Vzor odlišující označení bývalého celníka 555kB Příloha č. 8 Náležitosti a vzor služebního průkazu 1. Náležitosti a) Služební průkaz je oboustranná plastová karta o rozměrech 86 x 54 mm. b) Na lícové straně služebního průkazu je v modrém podkladu ve dvou řádcích pod sebou uveden bílou barvou text „CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY“. Pod ním jsou v řádcích uvedeny modrou barvou texty „SLUŽEBNÍ PRŮKAZ“, „OSOBNÍ ČÍSLO:“, „JMÉNO:“, „PŘÍJMENÍ:“, „DATUM VYSTAVENÍ:“ a „Generální ředitelství cel“ s vyhrazeným místem pro elektronicky vytištěný podpis generálního ředitele. V levé části je černobílé vyobrazení celníka. Pod ním je uveden v modro-zelené kombinaci barev ve dvou řádcích pod sebou text „CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY“. Pod tímto nápisem je modrou barvou uvedeno osmimístné identifikační číslo služebního průkazu. V pravé části je velký státní znak a nad ním bílou barvou text „CUSTOMS DOUANE“. c) Na rubové straně služebního průkazu je uveden modrou barvou text: „Nálezce tohoto služebního průkazu se žádá o jeho odevzdání nejbližšímu celnímu orgánu nebo Policii České republiky.“. Vlevo je umístěn kontaktní čip a pod ním je uveden v modro-zelené kombinaci barev ve dvou řádcích pod sebou text „CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY“. Vpravo je umístěn QR kód modré barvy. 2. Vzor lícové strany služebního průkazu 2.5MB 3. Vzor rubové strany služebního průkazu 2.2MB Příloha č. 9 Náležitosti a vzor průkazu občanského zaměstnance 1. Náležitosti a) Průkaz občanského zaměstnance je oboustranná plastová karta o rozměrech 86 x 54 mm. b) Na lícové straně průkazu občanského zaměstnance je v zeleném podkladu ve dvou řádcích pod sebou uveden bílou barvou text „CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY“. Pod ním jsou v řádcích uvedeny modrou barvou texty „PRŮKAZ ZAMĚSTNANCE“, „OSOBNÍ ČÍSLO:“, „JMÉNO:“, „PŘÍJMENÍ:“, „DATUM VYSTAVENÍ:“ a „Generální ředitelství cel“ s vyhrazeným místem pro elektronicky vytištěný podpis generálního ředitele. V levé části je černobílé vyobrazení občanského zaměstnance. Pod ním je uveden v modro-zelené kombinaci barev ve dvou řádcích pod sebou text „CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY“. Pod tímto nápisem je modrou barvou uvedeno osmimístné identifikační číslo průkazu občanského zaměstnance. V pravé části je velký státní znak a nad ním bílou barvou text „CUSTOMS DOUANE“. c) Na rubové straně průkazu občanského zaměstnance je uveden modrou barvou text: „Nálezce tohoto průkazu zaměstnance se žádá o jeho odevzdání nejbližšímu celnímu orgánu nebo Policii České republiky.“. Vlevo je umístěn kontaktní čip a pod ním je uveden v modrozelené kombinaci barev ve dvou řádcích pod sebou text „CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY“. Vpravo je umístěn QR kód modré barvy. 2. Vzor lícové strany průkazu občanského zaměstnance 2.6MB 3. Vzor rubové strany průkazu občanského zaměstnance 2.2MB Příloha č. 10 Vyobrazení pásu s označením „CELNÍ SPRÁVA“ 352kB Příloha č. 11 Vzor služebního odznaku celní správy 3.6MB
Vyhláška č. 288/2012 Sb.	Vyhláška č. 288/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2012, datum účinnosti 1. 9. 2012, částka 101/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb., vyhlášky č. 490/2005 Sb., vyhlášky č. 527/2006 Sb. a vyhlášky č. 31 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2012 288 VYHLÁŠKA ze dne 23. srpna 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 379/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb. a zákona č. 196/2012 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 38b odst. 6 a § 38d odst. 5 zákona: Čl. I Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb., vyhlášky č. 490/2005 Sb., vyhlášky č. 527/2006 Sb. a vyhlášky č. 317/2011 Sb., se mění takto: 1. Část desátá včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 16, 17 a 18 zní: „ČÁST DESÁTÁ KONTROLNÍ VÁŽENÍ VOZIDEL Nízkorychlostní kontrolní vážení (K § 38b odst. 6 zákona) § 51a Způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení Řidič vozidla zajede na zařízení pro kontrolní vážení, kde je provedeno nízkorychlostní kontrolní vážení. Vážení je provedeno za přítomnosti řidiče a dalších členů osádky v kabině vozidla. § 51b Náležitosti dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení (1) Doklad musí obsahovat a) datum, čas a místo provedeného nízkorychlostního kontrolního vážení, b) výrobce a typové označení váhy, na níž bylo provedeno nízkorychlostní kontrolní vážení, včetně výrobního čísla a data platnosti ověření tohoto stanoveného měřidla podle zvláštního právního předpisu18), c) údaj o největší povolené hmotnosti vozidla, údaj o největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla, údaj o okamžité hmotnosti vozidla, případně údaj o okamžité hmotnosti připadající na příslušnou nápravu vozidla a dále údaje o měření rozměrů vozidla a jeho nákladu vyplývající ze zvláštního právního předpisu10), d) výsledek měření okamžité hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla a okamžité hmotnosti vozidla, e) zjištěné překročení největší povolené hmotnosti vozidla na nápravu a skupinu náprav v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu18) a zjištěné překročení největší povolené hmotnosti vozidla v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu18), f) zjištěné překročení rozměrů vozidla anebo nákladu vyplývající ze zvláštního právního předpisu10), g) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině a státní příslušnost řidiče vozidla, h) státní poznávací značku, tovární značku a typ vozidla, rozlišovací značku státu registrace vozidla, i) stav počítadla ujetých kilometrů vozidla při příjezdu na kontrolní místo, j) označení provozovatele17) vozidla nebo tažného vozidla soupravy (název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině, jde-li o fyzickou osobu), k) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis příslušného zástupce vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby, který se zúčastnil nízkorychlostního kontrolního vážení, l) jméno, popřípadě jména a příjmení osoby provádějící nízkorychlostní kontrolní vážení, m) písemné vyjádření řidiče vozidla k obsahu dokladu spolu s jeho podpisem, n) evidenční označení povolení zvláštního užívání (bylo-li vydáno dle § 25 zákona), o) způsob úhrady nákladů spojených s nízkorychlostním kontrolním vážením, p) datum a čas vyhotovení dokladu, q) označení odesílatele nákladu (název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině, jde-li o fyzickou osobu). (2) Vzor tohoto dokladu je uveden v příloze č. 10 bodě 1. Vysokorychlostní kontrolní vážení (K § 38d odst. 5 zákona) § 51c Náležitosti dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení (1) Doklad musí obsahovat a) datum, čas a místo provedeného vysokorychlostního kontrolního vážení, b) výrobce a typové označení váhy, na níž bylo provedeno vysokorychlostní kontrolní vážení, včetně výrobního čísla a data platnosti ověření tohoto stanoveného měřidla podle zvláštního právního předpisu18), c) údaj o největší povolené hmotnosti vozidla, údaj o největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla, údaj o okamžité hmotnosti vozidla, případně údaj o okamžité hmotnosti připadající na příslušnou nápravu vozidla vyplývající ze zvláštního právního předpisu10), d) výsledek měření okamžité hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla a okamžité hmotnosti vozidla, e) zjištěné překročení největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu náprav v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu16) a zjištěné překročení největší povolené hmotnosti v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu16), f) státní poznávací značku vozidla nebo tažného vozidla soupravy, tovární značku a typ vozidla, rozlišovací značku státu registrace tažného vozidla, státní poznávací značku přípojného vozidla, tovární značku a typ vozidla, rozlišovací značku státu registrace přípojného vozidla, g) fotografii vozidla nebo tažného vozidla soupravy a jeho státní poznávací značky, fotografii přípojného vozidla a jeho státní poznávací značky, h) označení provozovatele17) vozidla nebo tažného vozidla soupravy (název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině, jde-li o fyzickou osobu), i) označení vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby, který provedl vysokorychlostní kontrolní vážení, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis oprávněné osoby vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby, k) způsob úhrady nákladů spojených s vysokorychlostním kontrolním vážením, l) datum a čas vyhotovení dokladu. (2) Vzor tohoto dokladu je uveden v příloze č. 10 bodě 2. 16) Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Příloha č. 10 vyhlášky zní: „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. 1. Vzor dokladu nízkorychlostního kontrolního vážení 458kB 2. Vzor dokladu vysokorychlostního kontrolního vážení 536kB Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2012. Ministr: Mgr. Dobeš v. r.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.